Možnosti a postupy sonografického fi kéh vyšetření š tř í vertebrobasilárního povodí Dagmar Sváčková Neurologické oddělení Chomutov, KZ a.s.
2.Neurosonologický interaktivní seminář Chomutov
Subklaviálně-- vertebrální systém Subklaviálně
Od p počátku rozvoje j duplexních p UZ vyšetření y krku v pozadí oproti vyšetření karotické oblasti Náročnější vzhledem k anatomickým poměrům a horší přehlednosti při hlubší lokalizaci Složitější interpretace nálezů Vyšší nároky na techniku i zkušenost vyšetřujícího Vyšší pravděpodobnost chybychyby- korelace s jinými metodami (CTA, MRAMRA- také chyby v této oblasti) V lký rozvojj od Velký d 90. 90 let, l t s rozvojem j intervenčních i t č í h možností v této oblasti 2.Neurosonologický interaktivní seminář Chomutov
Okna pro transkraniální vyš vyš.::
Transtemporální
Transorbitální
Transforaminální a soa á Na krku:
Vyšetření zepředu od klavikuly pod úhel mandibuly Event. Submastoidálně (V3) Event. vyšetření odstupů ů tepen z aort. oblouku transkraniální sondou
2.Neurosonologický interaktivní seminář Chomutov
A. Vertebralis -všechnyy segmenty – V0 (odstup) - V1 (před vstupem do obratle) - V2 (intervertebrálně) - V3 (atlasová klička) - V4 (intrakraniálně, (i t k iál ě VB junkce) A. subclavia Tr. brachiocephalicus A. basilaris Aa cerebri posteriores Aa.
V4 V3
V2 V1 V0 AS
Tr.brach.
2.Neurosonologický interaktivní seminář Chomutov
1. Začínáme vyšetřením V2 segmentu (intervertebrálně C3C3C6, nejlépe zobrazitelný, základní orientace) - longitudinální paramediální poloha sondy ve střední části krku - kódována modře (tok od sondy), sondy) paprsek téměř kolmo k sondě, proto potíže s přesným měřením rychlostí - rychlosti nižší než ve V1 - lze dobře hodnotit šíři tepny normální > 3 mm (2,5 mm) relativně hypoplastická 2 2--2,5 2 5 mm hypoplastická < 2 mm - nutno korelovat s druhou stranou, charakterem průtokové kři k (hypoplastická křivky (h l ti ká ttepna – rezistentnější i t t ější tok) t k) a až ž potom hodnotit individuálně - fyziologicky: tok laminární, kontinuální a kraniopetální
? - paralelně s a. vertebralis i v. vertebralisvertebralis- s obráceným
tokem - vždy stejný směr (v barevném mapování) jako a a. carotis comm. (sondu sklopíme mírně ventrálně) 2.Neurosonologický interaktivní seminář Chomutov
proc.transversus C6
a. Vertebralis
V2 2.Neurosonologický interaktivní seminář Chomutov
V.vertebralis
A.vertebralis
V2
2.Neurosonologický interaktivní seminář Chomutov
2. Segment V1 (před vstupem do obratle C6, C5) - výhodnější (ostřejší) úhel pro měření rychlostí - stejná poloha sondy proximálněji - směr toku k sondě (červená) - PSV 40 40--80 cm/s - laminární tok, bez turbulencí
2.Neurosonologický interaktivní seminář Chomutov
V1 2.Neurosonologický interaktivní seminář Chomutov
3. Segment V0 – odstup a. a vertebralis z a. a subclavia - longitudinální až šikmá poloha sondy nad klavikulou - tok k sondě - často opomíjená oblast s relativně častým výskytem patologie - náročnější na techniku - ne vždy je možné zobrazit V0, aspoň se pokusme!
?
záměna s tr tr. thyreocervicalis (rezistentnější tok stejně jako ostatní krční tepny), nutné další sledování průběhu tepny, poklepový test na štítnou žlázu
2.Neurosonologický interaktivní seminář Chomutov
V0 2.Neurosonologický interaktivní seminář Chomutov
4. Segment V3 – atlasová klička - submastoidální poloha sondy, otočení hlavy - disekce, např. po manipulacích C páteře - hlavně u mladších pacientů - esovité vinutí tepny a oboustranný průtok (červená červená//modrá modrá))
2.Neurosonologický interaktivní seminář Chomutov
V3 2.Neurosonologický interaktivní seminář Chomutov
5. Segment V4 – intrakraniální část a. vertebralis - zobrazujeme při ř transkraniálním á í vyšetření š ř í (TCCS) fázovou sondou (2 (2--2,5 MHz) - transforaminální p přístup p - v hloubce 45 45--80 mm - tok od sondy (modře)
- odstupuje d j PICA llaterálně ál ě (k sondě) dě) Foramen magnum
AV vlevo
AV vpravo
2.Neurosonologický interaktivní seminář Chomutov
2.Neurosonologický interaktivní seminář Chomutov
A. A basilaris
TCCS Transforaminální přístup V hloubi 75 75--110 mm Tok od sondy (kódována modře) Větve (AICA, SCA) nelze zobrazit bez použití kontrastní látky
2.Neurosonologický interaktivní seminář Chomutov
a. basilaris
2.Neurosonologický interaktivní seminář Chomutov
Top p a. basilaris a aa. cerebri p post.
TCCS Transtemporální přístup Pontinní řez Top a. basilaris v hloubi kolem 72 mm A. cerebri posterior – P1 prekomunikantní, P1 postkomunikantní (obě k sonděsondě- červené), P2 (od sondy sondy-modré))
ACM
P1
ACA
P2
mozkový k ý kkmen P1
top a. basilaris
ACM 2.Neurosonologický interaktivní seminář Chomutov
A. cerebri post.
2.Neurosonologický interaktivní seminář Chomutov
2.Neurosonologický interaktivní seminář Chomutov
A. subclavia
Patologické procesy a. subclavia se týkají mozkové cirkulace Vyšetřujeme paušálně v rámci základního neurosonologického vyšetření Lineární 7,5 7 5 MHz sonda Supraklavikulární šikmá poloha sondy Potíže s měřením p průtokových ý rychlostí y při p šikmé poloze p Vysokorezistentní průtok (končetinová tepna) k sondě Fantomový obraz a. subclavia (pleura) Těžká stenosastenosa- PSV >250 cm/s, cm/s, turbulence, šelesty Okluze – distálně tok zachován z kolaterál – bližší toku v a. a vertebralis
2.Neurosonologický interaktivní seminář Chomutov
Normální a. subclavia
2.Neurosonologický interaktivní seminář Chomutov
Nízkorezistentní tok na a. subclavia b l i při ři A-V shuntu LHK
2.Neurosonologický interaktivní seminář Chomutov
Truncus brachiocephalicus p
Společný odstup z aortálního oblouku pro a. carotis communis a a. subclavia vpravo Typické rysy obou odstupujících tepen, smíšený tok, rezistenční křivka s krátkou retrográdní fází v prediastole a vyšší EDV
2.Neurosonologický interaktivní seminář Chomutov
Patologické nálezy
Hypoplazie a. vertebralisvertebralis- spíše varianta normy, nutné porovnání á ísd druhou h stranou t (šíře (šíř >4 4 mm), ) charakter h kt průtoku (nižší PSV, ale EDV>0, vyšší PI a RI), častěji vpravo Relativní hypoplazie – šíře tepny 2 2--3 mm, patologická průtoková křivka Aplazie a. a vertebralisvertebralis- vzácně (1%) Proximální okluze Proximální stenosa Distální obstrukce (stenosa, okluze) Disekce Steal syndrom
2.Neurosonologický interaktivní seminář Chomutov
Proximální okluze a. vertebralis
Proximální - týkající se segmentu V0 a V1 Často u hypoplastické a. vertebralis Proximální okluze – akutní – zřetelné tmavé lumen, signál chybí nebo jen systolický „klik“ - chronická – formace kolaterál z krčních spojek, nízký ortográdní tok ve vyšších segmentech
Akutní proximální okluze a. vert.
2.Neurosonologický interaktivní seminář Chomutov
Chronická okluze a a. vertebralis vertebralisKolaterály
2.Neurosonologický interaktivní seminář Chomutov
Proximální stenosa a. vertebralis
V0 -nejčastější lokalizace stenos způsobených aterosklerosou, ostatní segmenty méně často (spíše disekce, disekce fibromuskulární dysplazie atd atd.)) Někdy lze zobrazit stenosu v BB-obraze Zásadní jje měření rychlostí, y , zejména j POMĚRU rychlostí y ve stenose/za stenosou Turbulence, nízkofrekvenční šelesty Hemodynamicky H d i k významná ý á stenosa t – poměr ě >2,5 25 Orientační rychlost při významné stenose> 170 cm/s
2.Neurosonologický interaktivní seminář Chomutov
2.Neurosonologický interaktivní seminář Chomutov
Stenosa V0
PSV 180 cm/s- stenosa cca 70%
63% dl dle NASCET
2.Neurosonologický interaktivní seminář Chomutov
Distální obstrukce a. vertebralis
Patologické změny segmentu V3 (disekce, trauma) a V4 (nejčastěji aterosklerotického původu) Častěji Častěj v do dominantní a t tepně tep ě UZ nález vychází zejména z nepřímých známek: toky y proximálně p p před okluzí Snížení PSV, ale zejména EDV 0 cm/s, cm/s, vyšší PI (>2)
2.Neurosonologický interaktivní seminář Chomutov
Distální okluze a. vertebralis
2.Neurosonologický interaktivní seminář Chomutov
Distální okluze a. vert.
2.Neurosonologický interaktivní seminář Chomutov
Disekce a. vertebralis
Poddiagnostikovaná Je třeba na ni myslet hlavně u mladších jedinců Stenosa hypoechogenní masou, anamnéza traumatu ale i spontánní traumatu,
2.Neurosonologický interaktivní seminář Chomutov
Subclaviální steal syndrom
Hemodynamické změny na a. vertebralis v důsledku ů stenosy prevertebrální části a. subclavia nebo tr. brachiocephalicus Postupné P t é změny ě průtoku: ůt k pokles kl a následně á l d ě až ž obrácení b á í toku v a. vertebralis UZ je suverénní metodou Stupně steal syndromu: - presteal (latentní steal) – ortográdní tok, propad systolické é části čá průtokové ů é křivky ř - kyvadlový (nekompletní) stealsteal- ortográdní tok v systole, y , retrográdní g v diastole - rozvinutý (kompletní) steal – retrográdní tok, rezistentní Zátěžový test HK Vertebrální steal syndrom (vertebro (vertebro--vertebral crossover) Basilární steal syndrom (carotido (carotido--basilární crossover) 2.Neurosonologický interaktivní seminář Chomutov
Těsná stenosa a. subclavia
2.Neurosonologický interaktivní seminář Chomutov
Kyvadlový steal syndrom – V2
2.Neurosonologický interaktivní seminář Chomutov
Steal syndrom
2.Neurosonologický interaktivní seminář Chomutov
Kompletní steal. V4
2.Neurosonologický interaktivní seminář Chomutov
Kyvadlový steal 2.Neurosonologický interaktivní seminář Chomutov
Basilární trombosa
Jeden ze základních úkolů UZ diagnostiky, paradoxně velmi složitý Rů é nálezy Různé ál podle dl lokalizace l k li uzávěru á ě - okluze jen proximální části a. basilaris známky distální obstrukce aa aa. vert vert., průchodné po PICA obrácení toku v prekomunik.P1 a top a. basilaris
- okluze jen středního úseku a. basilaris známky distální obstrukce v aa. vert. a v prox. AB obrácení toku v prekomunik. P1 a top a. basilaris
- okluze jen top a a. basilaris normální aa. vert., může být i normální AB! nezobrazí se p prekomunikantní P1
- okluze celé a. basilaris známky distální obstrukce aa. vert. nezobrazena b AB AB, prekomunik. k ik P1 P1, ACP, ACP top AB 2.Neurosonologický interaktivní seminář Chomutov
Obrácení toku v P1 ACP Trombosa střední části AB 2.Neurosonologický interaktivní seminář Chomutov
Trombosa top a. basilaris Laminární tok na AB, mírně vyšší rezistence
2.Neurosonologický interaktivní seminář Chomutov
Děkuji za pozornost
2.Neurosonologický interaktivní seminář Chomutov