21

OBLASTNÍ INSPEKTORÁT PRÁCE PRO ÚSTECKÝ KRAJ A LIBERECKÝ KRAJ 400 11 Ústí nad Labem, ul. SNP 2720/21 Č. j. 1010/7.00/09/13.3

úkol č. 09.5.02

Zpráva o činnosti Oblastního inspektorátu práce za rok 2008

únor 2009 Ing. Jaromír JAROŠ vedoucí inspektor

Zpráva o činnosti Oblastního inspektorátu práce pro Ústecký kraj a Liberecký kraj za rok 2008

OBSAH Strana 1. Úvod 1.1 Organizační struktura inspektorátu 1.2 Personální obsazení

2 2 2

2. Základní statistické údaje

3

3. Inspekční činnost 08.1.01 Bezpečnost práce ve stavebnictví 08.1.02 Dodržování stanoveného pracovního režimu řidičů organizací (služby, pošty apod.) 08.1.03 Kontrola systému BOZP v malých a středních podnicích 08.1.04 Opravárenství dopravních prostředků 08.1.05 Bezpečnost práce při ruční manipulaci s materiálem a břemeny - Kampaň SLIC 08.1.06 Provádění kontrol na základě podnětů na porušování pracovněprávních předpisů 08.1.07 Dodržování předpisů k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení při provozu a údržbě tlakových a plynových zařízení v kotelnách na plynná paliva 08.1.08 Bezpečnost provozu plošin 08.1.09 Kontrola plnění úkolů zadavatele stavby 08.1.10 Provádění kontrol v ústavech sociální péče, zejména v domovech důchodců a domech s pečovatelskou službou 08.1.11 Dodržování pracovněprávních předpisů při zaměstnávání fyzických osob agenturami práce 08.1.19 Integrovaná inspekce podle zákona č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií 08.1.20 Program Bezpečný podnik

4 4 11 14 20 23 27

39 44 46 49

4. Ostatní dozorčí činnost 4.1Projektová dokumentace 4.2 Kolaudace staveb 4.3 Vyšetřování pracovních úrazů 4.4 Vyšetřování havárií 4.5 Šetření stížností a podnětů

54 54 55 57 60 60

5. Poradenská, výchovná a vzdělávací činnost 5.1 Poradenská činnost 5.2 Školení 5.3 Publikační činnost

69 69 70 73

6. Spolupráce s orgány a organizacemi

74

7. Poskytování informací dle zákona č. 106/1999 Sb.

75

8. Závěr

75

strana 1

32 35 37


1. Úvod Sídlo Oblastní inspektorát práce pro Ústecký a Liberecký kraj Adresa: ul. SNP 2720/21, 400 11 Ústí nad Labem Telefon: 472772842, 472774165 Fax: 472772589 e-mail: [email protected] www: suip.cz/oip07 Regionální kancelář v Liberci Adresa: nám. Dr. E. Beneše č. p. 24, 460 01 Liberec Telefon: 485244173 e-mail: [email protected]

1.1 Organizační struktura inspektorátu V čele inspektorátu stojí vedoucí inspektor. Kancelář vedoucího inspektora Odbor správy a informatiky Oddělení ekonomicko-správní Oddělení informatiky Odbor inspekce I Odbor inspekce II Odbor inspekce III Oddělení inspekce Liberec V čele odborů stojí vedoucí odborů a oddělení řídí vedoucí oddělení.

1.2 Personální obsazení Celkový počet pracovníků OIP k 31. 12. 2008 je 61, z toho výkonných pracovníků v oblasti BOZP je 21, v oblasti pracovně právních vztahů je 17. Vedoucí inspektor 1 Vedoucí odboru 4 Vedoucí oddělení 3 (3 ženy)* Právník OIP 3 (1 žena) Inspektor 38 (11 žen) Administrativní pracovník 9 (9 žen) Pomocně-obslužný pracovník 4 (3 ženy) * z toho jedna vykonává funkci vedoucí i inspektorky

strana 2


Členění zaměstnanců podle věku:

Věk do 25 30 35 40 45 50 52 60 65 Celkem

Mužů 0 0 3 4 2 1 2 16 7

Žen 2 1 2 2 2 4 6 6 1

35

26

2. Základní statistické údaje Ukazatel

2008

Počet kontrol

1 446

Počet šetřených smrtelných pracovních úrazů

16

Počet šetřených úrazů (s hospitalizací delší než 5 dnů)

47

Počet šetřených ostatních úrazů

3

Počet kontrol na základě podnětů

317

Počet závad zjištěných při kontrolách a šetřeních Počet zákazů činnosti

4 304 1

Počet uložených pokut

183

Výše uložených pokut

5 677 000,-

Stanoviska k projektovým dokumentacím

595

Účast na povolování a kolaudacích staveb

286

Poradenská činnost

1 354

strana 3


Počty a výše udělených pokut Počet

Výše

Pokuty uložené v roce 2008: Pokuty fyzickým osobám za správní delikt z toho v souvislosti se šetřením PÚ Pokuty právnickým osobám za správní delikt z toho v souvislosti se šetřením PÚ Pořádkové pokuty fyzickým osobám Pokuty uložené v roce 2008, které již nabyly právní moci:

39 5 137 22 7

733.500,50.000,4.868.500,995.000,75.000,-

38 5 128 21 7

653.500,50.000,4.349.500,795.000,75.000,-

1 0 5 1 0

75.000,0 1.000.000,30.000,0

Pokuty fyzickým osobám za správní delikt z toho v souvislosti s šetřením PÚ Pokuty právnickým osobám za správní delikt z toho v souvislosti s šetřením PÚ Pořádkové pokuty fyzickým osobám Pokuty uložené v roce 2007 s nabytím právní moci v roce 2008: Pokuty fyzickým osobám za správní delikt z toho v souvislosti se šetřením PÚ Pokuty právnickým osobám za správní delikt z toho v souvislosti se šetřením PÚ Pořádkové pokuty fyzickým osobám

Návrhy na přirážky k pojistnému na sociální zabezpečení: 0

3. Inspekční činnost HÚ 08.1.01 Bezpečnost práce ve stavebnictví Plnění rozsahu úkolu Plán: provést v průběhu roku 2008 kontrolu nejméně u 80 organizací, které v rámci stavební činnosti provádějí práce ve výškách, zemní práce, dopravu na staveništi a montážní práce. Skutečnost: do stanoveného termínu, tj. do 30. 11. 2008 byly provedeny kontroly celkem u 93 subjektů.

strana 4


Vyhodnocení ověřovaných požadavků Kapitola A – Předmět kontroly dle zadání úkolu Kontroly byly zaměřeny na: vzájemnou informovanost o rizicích více zhotovitelů na jednom pracovišti zajištění dostatečných a přiměřených informací a pokynech BOZP v dokumentaci poskytování osobních ochranných pracovních prostředků odbornou a zdravotní způsobilost ochranu proti pádu z výšky kolektivním zajištěním ochranu přidělenými OOPP proti pádu bezpečnostní požadavky technické konstrukce zajištění prostoru v okolí přepravovaného břemene zajištění výkopových prací kvalifikaci k obsluze provozovaného stroje a technickou bezpečnost strojů a zařízení systém bezpečné práce u zdvihacích zařízení manipulaci s materiálem včetně práce se zdvihacími zařízeními provoz staveništních rozvaděčů 1. Vzájemná informovanost o rizicích U kontrolovaných subjektů bylo zjištěno, že na staveništi, kde pracuje více zhotovitelů současně, není vzájemná písemná informace o rizicích a přijatých opatřeních. Na staveništích, kde je vytvářena různá stavební činnost, je obvyklé, že pokud tam pracují fyzické osoby, nedochází v mnoha případech, což je patrné z počtu porušených předpisů, k vzájemné informovanosti o rizicích anebo naopak jsou zhotovitelem předkládány obecné materiály, nemající opodstatnění v konkrétních podmínkách na stavbě. Rovněž je častým jevem pouze řešení dané problematiky ústní formou s účastníky výstavby. Ale tuto skutečnost nelze vždy aplikovat na velká staveniště, kdy zhotovitel zajišťuje součinnost s ostatními při vybavení pracoviště pro bezpečný výkon nejen stavebních prací. 2. Povinnosti zaměstnavatele při pracovních úrazech Při kontrolní činnosti nebylo zjištěno, že zaměstnavatel neohlásil pracovní úraz, ale bylo zjištěno porušení zejména v evidenci pracovních úrazů. Při kontrolách bylo zjištěno, že zaměstnavatelé nevedou evidenci v knize úrazů tak, aby kniha úrazů obsahovala údaje potřebné pro případné sepsání záznamu o úrazu, a v knize úrazů tak nejsou zahrnuty ty úrazy, kde nebyla pracovní neschopnost. Dále bylo při kontrole zjištěno, že je stále používán tiskopis, který není v souladu s platným právním předpisem. 3. Školení BOZP zaměstnanců Zajištění školení zaměstnanců z předpisů zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci bylo kontrolováno v organizacích u podnikajících fyzických osob, kde bylo zjištěno, že zaměstnanci nejsou plně seznamováni s těmito předpisy.

strana 5


Tato skutečnost je patrná zejména při změnách právních i ostatních předpisů, které podstatně mění podmínky v oblasti bezpečnosti práce, a zaměstnavatelé nejsou schopni zajistit zaměstnancům školení pro odborné předpoklady a požadavky pro výkon práce a aplikovat předpisy na pracoviště, kde je práce vykonávána. To, že má zaměstnavatel tuto povinnost nedostatečně zajištěnu, může mít a má podstatný vliv na bezpečnost a ochranu zdraví při práci. V rámci kontrolovaných subjektů bylo zjištěno, že zaměstnavatel nezajistil školení o právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci při změně pracovního zařazení či změně druhu práce, které mají podstatný vliv na BOZP. Změna uvedena v zákoníku práce, kdy zaměstnavatel určí obsah a četnost školení, způsob ověřování znalostí a vedení dokumentace, nebylo ze strany zaměstnavatelů v plné míře zajištěno. Nelze však jednoznačně paušalizovat neplnění, jelikož mnozí zaměstnavatelé se striktně drží předpisů a školí zaměstnance v termínech, na které byli zvyklí z předchozích let, a v některých případech i z již neplatných předpisů. 4. Vyhodnocení rizik zaměstnavatelem U kontrolovaných subjektů bylo zjištěno, že zaměstnavatel si neplní svou povinnost ve vyhledávání konkrétních rizik, včetně jejich vyhodnocování a přijímání opatření. Zpracování dokumentace, ačkoliv je to povinností zaměstnavatele, není mnohdy řešeno samotnými zaměstnavateli, ale zadáním zpracování subjektu, působícímu v oblasti bezpečnosti práce, zejména tuto problematiku řeší technici BP. Ve většině případů tento subjekt nezná konkrétní podmínky na stavbách a z toho plynou i pochybení při hodnocení rizik. Z kontrolní činnosti vyplývá, že zaměstnavatel sice plní svou povinnost a seznamuje zaměstnance s riziky, ale souběžně se školením, a tím dochází k tomu, že zaměstnanci nejsou seznamováni s konkrétními riziky na konkrétních stavbách a při konkrétních pracích. V mnohých případech má sice zaměstnavatel zpracovaný seznam, který obsahuje různá rizika při pracovních činnostech, avšak tento není zpracován na podmínky organizace. Z předložených dokumentací lze snadno určit, jaké materiály byly podkladem pro zpracování a od kterého subjektu, zabývajícího se vyhledáváním rizik, byly materiály použity. 5. Poskytování OOPP na základě vyhodnocených rizik Zaměstnavatelé nevypracovali seznam pro přidělování OOPP na základě vyhodnocení rizik a konkrétních podmínek práce, z kterého by vyplývalo, jaké osobní ochranné pracovní prostředky budou zaměstnancům poskytnuty. Zaměstnavatelé, přestože mají vypracované seznamy pro poskytování OOPP dle zásad stanovaných v NV č. 495/2001 Sb., neprovádějí jejich aktualizaci s ohledem na prováděné práce, souvisící se stavebními činnostmi. Tato skutečnost je patrná zejména u prostředků osobního zajištění, kdy zaměstnanci provádějí práce ve výškách anebo práce spojené s montáží a demontáží dočasných stavebních konstrukcí. Stále zaměstnavatelé chybují při přidělování a používání prostředků osobního zajištění mezi polohovacím systémem a systémem zachycení pádu. Tato skutečnost je přetrvávající. Ve snaze zakoupit prostředky, zejména je-li oznámena kontrola inspektorátem, zaměstnavatelé

strana 6


zpravidla chybují z důvodu neznalosti. Pak zakoupí POZ pro sportovní činnost. I tato skutečnost byla zjištěna. To, že zaměstnavatel nekontroluje používání jím poskytnuté osobní ochranné prostředky, bylo i v rámci kontrol zjištěno. 6. Zdravotní způsobilost U kontrolovaných subjektů bylo zjištěno, že zaměstnanci vykonávají práce bez zdravotní způsobilosti. Zaměstnavatelé, ačkoliv mají povinnost zajistit pro zaměstnance před uzavřením pracovní smlouvy vstupní lékařskou prohlídku a dále nepřipustit, aby zaměstnanci vykonávali zakázané práce a práce, jejichž náročnost neodpovídá zdravotní způsobilosti, v mnohých případech tuto povinnost neplní. Při kontrolách je tato skutečnost patrná zejména u prací spojených s montáží a demontáží dočasných stavebních konstrukcí, u profese zedník, kdy zaměstnanci provádějí práce ve výškách, a rovněž u profese řidič a obsluha stavebních strojů aj. 7. Odborná způsobilost, kvalifikační předpoklady Při kontrolní činnosti bylo u kontrolovaných subjektů zjištěno porušení, kdy zaměstnavatel připustil, zejména při provádění montáže a demontáže lešení, že tyto práce provádějí zaměstnanci, kteří nejsou pro uvedenou činnost odborně způsobilí. 8. Staveniště – zajištění staveb Při kontrolní činnosti bylo zjištěno, že kontrolované osoby nedbají na dodržení požadavků na zajištění staveniště, např.: Požadavky na zajištění staveniště: - neoznačení staveniště bezpečnostní značkou - nezajištění výkopů na staveništi -přechodový můstek bez dvoutyčového zábradlí - neohrazení staveniště Nejčastějším porušením bylo neoznačení vstupu na staveniště bezpečnostní značkou se zákazem, dále neprovádění kontrol staveniště se zřetelem na zajištění ochrany života a zdraví fyzických osob proti vstupu nepovolaných fyzických osob. 9. Kolektivní ochrana proti pádu z výšky V této oblasti je u kontrolovaných subjektů zjišťováno porušení požadavků na bezpečný provoz a používání technických konstrukcí pro práce ve výškách, zejména: Požadavky na kolektivní ochranu proti pádu - chybějící technická dokumentace - chybějící technická konstrukce zabraňující pádu z výšky - chybějící zábradlí u pracoviště ve výšce - chybějící boční zajištění u konstrukce lešení - chybějící zarážky u podlah konstrukcí ve výšce

strana 7


Z výše uvedeného je zřejmé, že se stále vyskytují závady, které jsou zjišťovány u kontrolovaných subjektů, a to nejen u těch, které provádějí zajištění proti pádu technickou konstrukcí, ale i provádějí samotnou montáž a demontáž lešení. Značný podíl opakujících se závad je v neznalosti právních a ostatních předpisů k zajištění BOZP, a to zejména u malých organizací i podnikajících fyzických osob, zabývajících se způsobem zajištění proti pádu technickou konstrukcí a rovněž i montáží lešení, kteří pro tuto činnost nejsou odborně způsobilí. 10. Přidělení OOPP proti pádu, určení místa ukotvení a jejich kontrola Při kontrolách u subjektů bylo zjištěno, že zaměstnavatelé neorganizují práci a nestanovují pracovní postupy a ani nepřijímají technická ani organizační opatření k zabránění pádu z výšky. Zaměstnavatelé poskytují OOPP pro osobní zajištění pro práci ve výškách, které mnohdy nesplňují stanovené technické požadavky na osobní ochranné prostředky, a prostředky osobního zajištění nejsou pravidelně prohlíženy a zkoušeny. Stále se setkáváme s používáním prostředků osobního zajištění, které jsou určeny pouze pro sportovní činnost. Bylo zjištěno, že ačkoliv zaměstnavatel poskytl OOPP proti pádu, zaměstnanci pro tuto činnost nebyli vyškoleni a rovněž nebyli seznámeni s návodem výrobce. 11. Bezpečnostní požadavky na technické konstrukce Na staveništích, kde byla smontována dočasná stavební konstrukce, zejména při zateplování objektů panelové výstavby, bylo zjištěno nejvíce porušení týkající se požadavků na provedení odpovídající průvodní dokumentaci a návodům na montáž i demontáž konstrukcí. Vysoký počet porušení je odvislý od subjektů, které v současné době zakoupily a používají lešení při modernizaci bytových domů a nemají osvojenu znalost a dovednost při montážích a demontážích lešení a mnohdy nejsou vybaveny ani návody výrobců. Chybí vyškolení jak zaměstnanců, tak i fyzických osob, provádějících montáže. Dalším nedostatkem je předání lešení do užívání, kdy je předložen zápis potvrzující úplné dokončení a vybavení dočasné stavební konstrukce, avšak kontrolou na stavbě je zjištěn zcela jiný stav konstrukce, mající nedostatky, a je tudíž v rozporu s předpisy BOZP. Lze pro názornost uvést některé nedostatky, např.: Požadavky na technické konstrukce - volné mezery mezi podlahou lešení a lícem zdiva - o předání a převzetí dočasné stavební konstrukce do užívání nebyl vyhotoven zápis - nezajištění pojezdových kol u pojízdného lešení - chybějící zarážky u podlah lešení - dřevěné dílce podlah bez zajištění - neověření únosnosti konstrukce, na které je smontováno lešení 12. Zajištění prostoru pod prací ve výškách Požadavky na způsob organizace práce a pracovní postupy pro jednotlivé stavební činnosti jsou zhotoviteli stavebních prací předkládány převážně v obecné formě bez ohledu na specifiku stavby a prováděné činnosti a jsou zpravidla zpracovány pouze v teoretické úrovni a v mnohých případech neřeší konkrétní požadavky na dané činnosti. Nelze opominout i tu skutečnost, že ani při organizaci práce a ani v pracovních postupech nejsou stanovena technická a organizační opatření k zajištění pracovníků,

strana 8


pracoviště a okolí. To, že nejsou stanovena opatření, znamená hrozbu nejen pro zaměstnance, ale i pro osoby, které se zdržují či pohybují v okolí místa práce či v prostoru staveniště. 13. Zajištění výkopů a stěn výkopů a provedení bezpečných sestupů a výstupů Při kontrolách bylo zjištěno u kontrolovaných subjektů, že nejsou plněny požadavky na organizaci práce a pracovní postupy při zemních pracích, zejména na: Požadavky na organizaci práce a pracovní postupy - zabezpečení výkopů proti pádu - zajištění výkopů ochrannou konstrukcí - zřízení bezpečných sestupů a výstupů Toto porušení se týká zejména při provádění výkopových prací v komunikacích, kde není zajištěna stabilita výkopů a tyto jsou prováděny v nesoudržných zeminách a mnohdy bez zajištění stěn výkopů pažením, ačkoliv je způsob zajištění řešen i v projektové dokumentaci. Zhotovitelé si takto svým způsobem zjednodušují práci za předpokladu, že nedojde- a z jejich pohledu ani nemůže dojít - k sesutí zeminy. 14. Bezpečný provoz a používání strojů na staveništi Při kontrolní činnosti u kontrolovaných subjektů bylo zjištěno, že provozovatelé pro bezpečný provoz a používání strojů nemají zpracován provozní bezpečnostní předpis. Ze strany zaměstnavatelů se jedná zejména o chybějící provozní doklady při provozu a používání stavebních strojů. Rovněž bylo kontrolami zjištěno, že zaměstnavatelé si neplní svou povinnost ve vyhledávání konkrétních rizik, včetně jejich vyhodnocování a přijímání opatření při práci se stroji pro zemní práce. 15. Vnitřní systém řízení bezpečného provozu jeřábové dopravy Při kontrole bylo zjištěno, že organizace nemají zpracován systém bezpečné práce pro činnost jeřábů na konkrétních stavbách. Není ustanovena pověřená osoba s povinnostmi uvedenými v ČSN EN 12480-1. To má za následek, že provoz jeřábů není koordinován a je řízen živelně. Není kontrolováno, zda manipulaci s matriálem provádějí jen osoby odborně způsobilé (vazači), což ve svém důsledku může být zdrojem pracovních úrazů. 16. Staveništní rozvaděče a pohyblivé přístroje Kontrolou na staveništích bylo zjištěno, že zaměstnavatelé nevytvářejí bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí a nepřijímají opatření k předcházení rizikům tím, že u el. rozvaděčů, prodlužovacích kabelů, el. ručního nářadí a elektrických spotřebičů nejsou prováděny revize. Rovněž se u elektrických zařízení vyskytují závady jako např. poškozený kryt rozvodnice, utržené tlačítko u hlavního vypínače rozvaděče a u prodlužovacích přívodů není požadované krytí. Dále bylo zjištěno, že v některých případech nestanovil zaměstnavatel odborný dohled nad prozatímním elektrickým zařízením.

strana 9


Kapitola B – Pracovní podmínky Kapitola v rámci kontrolní činnosti nebyla předmětem zadání úkolu Kapitola C – Evidence pracovních úrazů Kapitola je součástí kontrolní činnosti a byla předmětem rozsahu kontrolního seznamu dle jednotlivých bodů v zadání úkolu. Kapitola D – Individuální zjištění Stavebnictví má svá specifika a bezpečnostní požadavky k prováděným činnostem jsou značně náročné. Zejména se toto týká malých a středních organizací, ale i PFO. Právě v těchto organizacích a u těchto subjektů se inspektoráty setkávají s nepochopením, mají-li zaměstnavatelé dodržovat předpisy k zajištění BOZP. Z pohledu inspektorátu jsou to podnikající fyzické osoby, které vykonávají nebezpečné práce, jako jsou práce ve výškách při montáži a demontáži dočasných stavebních konstrukcí, práce tesařské, klempířské a pokrývačské. Nejen PFO, ale i malé organizace, provádějící stavební činnost, mají vzhledem k prováděným pracím nízkou úroveň vědomí o BOZP a rizicích, kterým jsou vystaveni, a tuto problematiku vnímají jako zbytečně zdržující od práce. Na úroveň bezpečnosti práce zhotovitele mají vliv podmínky stanovené zadavatelem, které se odrážejí v termínech na provedení prací, ceně zakázky, a další vlivy, odrážející se v nedostatku kvalifikovaných pracovníků. V současné době se setkáváme s prováděním prací na dohodu o provedení práce, kdy zaměstnanec je zaměstnáván na určitou pracovní činnost, zejména na práce spojené s pokládkou střešních konstrukcí, klempířských prací a prací spojených s montáží a demontáží dočasných stavebních konstrukcí, kdy je ze strany zaměstnavatele ústně a pouze v obecné formě poučen, co má dělat, avšak již není seznámen s předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Neznalost předpisů k zajištění BOZP se negativně odráží na úrazovosti zaměstnanců. Dalším porušením předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci ze strany zaměstnavatele, a to v oblasti školení o právních a ostatních předpisech k zajištění BOZP, kdy byly vydány nové předpisy týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, a to zákon č. 309/2006 Sb. a NV č. 591/2006 Sb., což se odrazilo ve stavebnictví, je, že zaměstnavatelé, zejména podnikající fyzické osoby, na tyto změny nezareagovali. Rovněž změna uvedená v zákoníku práce, stanovující určení obsahu a četnosti školení, způsob ověřování znalostí a vedení dokumentace, nebyla ze strany převážné části zaměstnavatelů a i externích techniků BP zaznamenána a odkazují se stále na ustanovení již neplatných předpisů. Návrhy na opatření

vytvořit jednotnou metodiku pro naplnění ustanovení § 5 odst. 1 písm. e) zákona č. 51/2005 Sb. v platném znění

zasadit se o to, aby byla u vydávaných právních předpisů v oblasti BOZP uvedena definice pojmů

strana 10


HÚ 08.1.02 Dodržování pracovního režimu řidičů organizací (služby, pošty apod.) Úvod Důvodem pro pokračování kontroly pracovního režimu řidičů, obdobně tak, jak byly prováděny kontroly v roce 2007, byl nepříznivý stav dopravní nehodovosti na pozemních komunikacích. V minulosti byly kontroly orientovány zejména na řidiče kamionových dopravců, zájezdových autobusů a řidičů hromadné dopravy osob. Pro rok 2008 byly stanoveny kontroly ostatních řidičů organizací a podnikajících fyzických osob, kteří zajišťovali rozvoz zboží, pošty, údržbu komunikací apod. Tímto úkolem se inspekce práce připojila k „Národní strategii bezpečnosti silničního provozu“, kde si položila za cíl do roku 2010 snížit počet usmrcených osob v silničním provozu na polovinu. Seznam dozorovaných organizací V rámci plánovaných kontrol dle zadání úkolu 08.1.02 byl dozor proveden v 51 organizacích. V rámci prověřování písemných či telefonických podnětů od řidičů, popř. podnětů postoupených jednotlivými Úřady práce, se jedná o 12 organizací. Zjištěné skutečnosti Obecná prevence – rizika a odborná a zdravotní způsobilost Při prováděných kontrolách zajišťování odborné a zdravotní způsobilosti řidičů byly zjišťovány nedostatky v tom, že docházelo k porušování: § 94 odst. 2, písm. a) zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce – zaměstnavatel nezajistil provedení lékařské prohlídky ve vztahu k noční práci před zařazením a pravidelně ve stanovené lhůtě alespoň jedenkrát ročně § 103 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce ve spojení s § 87 odst. 2 zákona č. 361/2000 Sb., v platném znění – zaměstnavatel nezajistil provedení lékařské prohlídky řidičů před výkonem povolání a pravidelně dle jejich věku § 4 odst. 1 vyhlášky č. 277/2004 Sb., ve znění vyhlášky č. 253/2007 Sb. – posudek zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel není jednoznačný a neobsahuje veškeré náležitosti § 103 odst. 1, písm. f) a odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce – školení o právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a podání dostatečných a přiměřených informací a pokynů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci Několik zaměstnavatelů stále ještě předkládá ke kontrole zdravotní způsobilosti řidičů písemnosti ve formě „recept“ nebo „lékařská zpráva/nález“ či jiné „potvrzení“, které však svým provedením a obsahem neodpovídají vzoru, který je uveden v příloze vyhlášky č. 277/2004 Sb., ve znění vyhlášky č. 253/2007 Sb. U řidičů hasičských záchranných sborů podniků významných chemických společností v Ústeckém kraji bylo zjištěno, že k nim zaměstnavatelé nemají k dispozici „Posudky o zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel“ podle § 87 odst. 1, písm. a) zákona č. 361/2000 Sb., nebo předložené doklady nesplňují základní náležitosti stanovené v § 4

strana 11


vyhlášky č. 277/2004 Sb., ve znění vyhlášky č. 253/2007 Sb. (zaměstnavatelé předložili např. jmenný seznam zaměstnanců s razítkem a podpisem lékaře nebo „Lékařský posudek“ podle vzoru v Příloze č. 4 k nařízení vlády č. 352/2003 Sb.) Obecná prevence – pracovní režim řidičů Při kontrole pracovního režimu řidičů byly v mnoha případech zjišťovány nedostatky v tom, že docházelo k porušování: § 5 zákona č. 309/2006 Sb. ve spojení s čl. 7 nařízení evropského parlamentu a rady (ES) č. 561/2006 a § 4 písm. a) nařízení vlády č. 168/2002 Sb. a odst. 3 Přílohy č. 1 k citovanému nařízení vlády – nejsou čerpány doby bezpečnostních přestávek a/nebo není dostatečně vedena evidence výkonu činnosti a bezpečnostních přestávek § 5 nařízení vlády č. 589/2006 Sb. – překročení povolené maximální délky směny § 7 nařízení vlády č. 589/2006 Sb. ve spojení s čl. 8 odst. 2. nařízení evropského parlamentu a rady (ES) č. 561/2006 – není čerpán nepřetržitý odpočinek mezi směnami § 8 nařízení vlády č. 589/2006 Sb. ve spojení s čl. 8 odst. 2 nařízení evropského parlamentu a rady (ES) č. 561/2006 – není čerpán nepřetržitý odpočinek v týdnu § 88 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce – neposkytnutí přestávky v práci na jídlo a oddech po šesti hodinách nepřetržité práce v trvání nejméně 30 minut § 9 nařízení vlády č. 589/2006 Sb. – neposkytnutí přestávky v práci na jídlo a oddech po šesti hodinách nepřetržité práce v trvání nejméně 45 minut pokud byla pracovní doba řidiče v silniční dopravě delší než 9 hodin Bylo mimo jiné zjištěno, že zaměstnavatel uložil dvěma řidičům písemné napomenutí za porušení pracovní kázně v tom, že odmítli odjet s naloženým vozidlem, ačkoli v daný den čerpali týdenní odpočinek, který i tak byl již v rozporu s nařízením evropského parlamentu a rady (ES) č. 561/2006, neboť byl čerpán pozdě. V mnoha případech bylo zjišťováno, že jednotliví řidiči chybně ovládají záznamové zařízení (tachograf) a nedochází k přepínání tachografu dle skutečně vykonávané činnosti, čímž docházelo k tomu, že v záznamových listech z tachografu, popř. v kartě řidiče, je záznamovým zařízením zaznamenána doba řízení (pod symbolem „volant“) a doba jiných prací (pod symbolem „zkřížená kladívka“) a ve skutečnosti se ani nevyskytuje doba odpočinku (pod symbolem „postýlka“), neboť jednotliví řidiči po ukončení směny ponechávají záznamové zařízení v režimu doby jiných prací, popř. doby pohotovosti (pod symbolem „přeškrtnutý čtvereček“). Tento nedostatek byl zjišťován jak u ovládání analogového tachografu, tak ale i u digitálního tachografu. V průběhu roku 2008 navštívilo OIP Ústí nad Labem několik řidičů, kteří si stěžovali na své zaměstnavatele, že je nutí porušovat předpisy v oblasti týdenní odpočinků, kdy pro rozvržení své pracovní doby svým zaměstnavatelem jsou nuceni odjet s naloženým vozidlem, či celou soupravou, na trasu k odběrateli zboží, ačkoliv neměli řádný týdenní odpočinek. Obecná prevence – odměňování řidičů a náhrady mzdy při pracovních cestách Při kontrolách odměňování řidičů – stanovení mezd a jejich poskytování a poskytování cestovních náhrad byly zjištěny nedostatky v tom, že nejčastěji docházelo k porušování: § 96 zákona č. 262/2006 Sb. – zaměstnavatelé nevedou evidenci odpracované pracovní doby, odpracované práce přesčas, odpracované noční práce a odpracované doby v době pracovní pohotovosti

strana 12


§ 114 zákona č. 262/2006 Sb. – zaměstnavatelé neposkytli příplatek za práci přesčas, ani náhradní volno místo příplatku § 115 zákona č. 262/2006 Sb. – zaměstnavatelé neposkytovali řidičům příplatek za práci v sobotu a v neděli § 116 zákona č. 262/2006 Sb. – zaměstnavatelé neposkytovali řidičům příplatky za práci v noci § 141 zákona č. 262/2006 Sb. – zaměstnavatelé nedodrželi řidičům splatnost mzdy § 305 zákona č. 262/2006 Sb. – zaměstnavatelé vydali vnitřní předpis v rozporu s platnými předpisy V několika případech bylo zjištěno, že zaměstnavatelé poskytovali tuzemské a zahraniční stravné, které nedopovídalo ustanovení zákoníku práce, popř. poskytovali stravné sazbou za jeden ujetý kilometr. Provedená rozhodnutí a opatření Některým zaměstnavatelům bylo po ukončení kontroly vydáno písemné opatření, ve kterém bylo uloženo odstranit zjištěné nedostatky ve stanovených termínech. V několika případech byly zjištěny tak závažné nedostatky, že bylo přistoupeno k uložení sankce za správní delikty a to v oblasti: Odborná a zdravotní způsobilost řidičů a dodržování pracovního režimu řidičů – 11 organizací Dodržování pracovně právních vztahů a limitů náhrad při pracovních cestách – 4 organizace Poznámka: Vzhledem k tomu, že v roce 2002 byla již jedné organizaci uložena sankce ve výši 80.000,- Kč, bylo přistoupeno k vyšší sankci a to až do výše 170.000, Kč. Před zahájením jednotlivých kontrol byla podána písemná zpráva na jednotlivé místně příslušné Krajské úřady Ústeckého kraje a Libereckého kraje s přiloženým seznamem vybraných subjektů (dopravců) ke kontrole v roce 2008. V souladu s ustanovením § 37 odst. 3 zákona č. 111/1994 Sb. o silniční dopravě, v platném znění, byla průběžně podávána písemná zpráva o provedených kontrolách dopravců na místně příslušný Krajský úřad Ústeckého kraje a současně i na Krajský úřad Libereckého kraje s tím, že příslušný odbor dopravy krajského úřadu dle uvážení provede u vybraných dopravců kontrolu ve své působnosti. Návrhy technických a jiných opatření

Provést u subjektů, které byly kontrolovány na základě podnětu a to jak od Úřadů práce, tak i od samotných zaměstnanců, opakované kontroly odstranění zjištěných nedostatků a současně u těch subjektů, kterým byla uložena sankce za porušení předpisů v oblasti pracovního režimu řidičů.

Učinit písemný dotaz na MPSV ve věci správného vedení evidence pracovní doby, neboť někteří zaměstnavatelé předkládají při kontrole evidence pracovní doby svých zaměstnanců také jednotlivé záznamy o provozu vozidla (tj. stazky) popř. i záznamové listy z tachografu vozidel. Osobně se domnívám, že toto nelze považovat za evidenci pracovní doby, neboť je to pouze evidence o době řízení, době nakládky a vykládky a době bezpečnostních přestávek a odpočinku jednotlivých řidičů.

strana 13


HÚ 08.1.03 Kontrola systému BOZP v malých a středních podnicích Tabulka HU 08.1.03 OIP 7 Počet kontrol + následných kontrol

počet 364 5

Počet závad + počet závad 1465 v násobnosti 1874 Výše pokut + počet pokut 357500 Kč v ks. 13 Počet hodin strávených při 4200 plnění úkolu Počet zjištěných závad dle KS 939

Rozsah zprávy Plošné preventivní působení na subjekty, u nichž doposud nebyla provedena kontrola stavu zajišťování bezpečné práce. Cílem úkolu není jen zjištění skutečného stavu a stanovení potřebných opatření k nápravě, ale také zařazení kontrolovaných subjektů do systému následných a periodických kontrol. Nemalou důležitost má i oblast pracovněprávních vztahů. Zaměření kontroly Při výběru měly prioritu subjekty z oboru Obor/OKEČ - zemědělství/10000 - lesnictví/20000 - zpracovatelského průmyslu/170000,180000,210000,220000,240000,250000,260000 - při výrobě a rozvodu elektřiny, vody , plynu a tepla/400000 - výroby kovových konstrukcí a kovodělných výrobků/270000,280000,290000 - dřevoprůmyslu, včetně výroby nábytku/201000,203000,360000,370000,930100 Celkový počet kontrolovaných subjektů měl tvořit minimálně 50 % z celkového počtu kontrolovaných subjektů v roce 2007 což bylo 628 subjektů, což bylo s 364 kontrolami a 5 následnými splněno z úrovně 314 plánovaných.

strana 14


Seznam dozorovaných subjektů Celkem byla provedena kontrola: plánováno splněno

314 364

Informace o zjištěných skutečnostech

Číslo úkolu 08.1.03 08.1.03 08.1.03 08.1.03 08.1.03 08.1.03 08.1.03 08.1.03 08.1.03 08.1.03 08.1.03 08.1.03 08.1.03 08.1.03 08.1.03 08.1.03 08.1.03 08.1.03 08.1.03 08.1.03 08.1.03 08.1.03 08.1.03 CELKEM počet závad

Číslo předp. 11/2002 Sb. 18/1979 Sb. 21/1979 Sb. 27/2002 Sb. 28/2002 Sb. 48/1982 Sb. 50/1978 Sb. 85/1978 Sb. 91/1993 Sb. 101/1995 Sb. 101/2005 Sb. 137/1998 Sb. 168/2002 Sb. 173/1995 Sb. 251/2005 Sb. 262/2006 Sb. 309/2006 Sb. 362/2005 Sb. 369/2001 Sb. 378/2001 Sb. 406/2004 Sb. 494/2001 Sb. 495/2001 Sb.

počet závad Porušený předpis , kterým se stanoví vzhled a umístění značek a zavedení signálů 3 o určení vyhraz. tlakových zařízení a podm. jejich bezpečnosti 2 o určení vyhraz. plynových zařízení a podm. jejich bezpečnosti 23 organizace práce a pracovních postupů při chovu zvířat 1 organizace práce a pracovních postupů při práci v lese 2 základní požadavky k zajištění bezpečnosti práce a tech. zařízení 24 o odborné způsobilosti v elektrotechnice 2 o kontrolách, revizích a zkouškách plynových zařízení 18 k zajištění bezpečnosti práce v nízkotlakých kotelnách 13 Řád zdravotní a odborné způsobilosti na dráze 1 o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí 314 o obecných technických požadavcích na výstavbu 2 způsob organizace práce zaměstnavatele při provozování dopravy 14 , kterou se vydává dopravní řád drah 1 o inspekci práce 1 zákoník práce 386 zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci 461 požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví při nebezpečí pádu 5 požadavky na stavby pro osoby s omezenou schopností pohybu 4 požadavky na bezpečný provoz a používání strojů 155 bezpečnost a ochrana zdraví při práci ve výbušném prostředí 19 způsob evidence, hlášení a zasílání záznamu o úrazu 10 poskytování osobních ochranných pracovních prostředků 4 1465

V malých a středních podnicích se často nacházejí nedostatky v systému BOZP, rovněž se zaměřením na provoz technických zařízení se zvýšenou mírou ohrožení života a zdraví zaměstnanců, jako jsou vyhrazená plynová zařízení. V provozu vyhrazených TZ jsou zjišťovány nedostatky a některé nejčastěji se vyskytující jsou například tyto závady BOZP: § 4 odst. 1 Nařízení vlády č. 101/2005 Sb. – Příloha Není vypracován provozní řád NTL plynové kotelny dle čl. 18 ČSN 38 6405 a § 10 vyhl. č. 91/1993 Sb. Dvě schodiště k přešepovací peci nejsou opatřena zábradlím strana 15


Nebyl k dispozici zápis o odborné prohlídce NTL plynových kotelen II. a III. kategorie dle § 16 odst. 1 vyhl. č. 91/1993 Sb. Dveře plynových kotelen II. a III. kategorie nejsou označeny „KOTELNA – NEPOVOLANÝM VSTUP ZAKÁZÁN“ dle § 12 písm. i) Vyhl. č. 91/1993 Sb. Průmyslový plynovod není dostatečně chráněn proti korozi dle § 185 odst. 2 Vyhl. č. 48/1982 Sb. v platném znění. § 46 odst. 1, 4 Vyhl. č. 137/1998 Sb. v platném znění U plynového kotle je osazen uzávěr, u kterého není určena použitelnost na zemní plyn. Uzávěr má identifikační znak pro použití na vodu, což je v rozporu s požadavkem § 179 odst. 1 Vyhl. č. 48/1982 Sb. v platném znění a § 46 odst. 1 Vyhl. č. 137/1998 Sb. v platném znění. Není označen směr přístupu k hlavnímu uzávěru plynu kotelny dle čl. 9.2.7 ČSN 07 0703. Označení uzávěru není trvale viditelné a uzávěr není chráněn proti neoprávněné manipulaci např. dle čl. 5.5.3 ČSN EN 1775, což je v rozporu s § 46 odst. 4 Vyhl. č. 137/1998 Sb. v platném znění. Pro přívod k mobilním ohřívačům kokil je použito hadic, u kterých není prokazatelně určeno použití na medium zemní plyn ve smyslu ES prohlášení o shodě dle zákona č. 22/1997 Sb. v platném znění a § 46 odst. 1 Vyhl. č. 137/1998 Sb. v platném znění. § 3 odst. 1 písm. a) Nařízení vlády č. 378/2001 Sb. V regulační stanici plynu není viditelně umístěn místopis polohy vnějších armatur, např. dle čl. 7.2 TPG 605 02 a čl. 11.2 ČSN EN 12 186. Dveře plynové kotelny II. kategorie nemají zavírač např. dle čl. 6.1.7 ČSN 07 0703. Nadzemní plynovod nemá dodrženu vzdálenost od jiných vedení alespoň 100 mm, což je v rozporu s požadavkem čl. 147 a 137 ČSN 38 6420 a § 4 odst. 1 Nařízení vlády č. 101/2005 Sb., Příloha, čl. 2.2.1. Nejsou k dispozici záznamy o kontrolách plynovodu 1 x za rok ve smyslu čl. 28 ČSN 38 6405 a § 3 odst. 3 Vyhl. č. 85/1978 Sb. v platném znění apod. Podnikatel nemá vypracován Protokol stanovující vnější vlivy na prostory provozovny. Stav není v souladu s ČSN 332000-3, čl. 320.N4. Porušení ZP §132a, odst. (3) ve znění pozdějších předpisů. .Podnikatel nemá dokumentaci el. instalace a hromosvodu odpovídající skutečnému provedení, jak to požaduje čl. 13N7.2 ČSN 33 2000-1 a čl.4.7 ČSN EN 50110-1 ed.2. Podnikatel neprovádí pravidelné revize el. instalace a pracovních strojů v provozovně v předepsané lhůtě. Uvedený stav je v rozporu s čl.3.1 ČSN 33 1500. Zaměstnavatel nezajistil provádění revizí elektrických spotřebičů a prodlužovacích přívodů v předepsaných lhůtách, které jsou uvedeny v čl.5.3 ČSN 33 1610. Zaměstnavatel nezajistil provádění revizí elektrického ručního nářadí a prodlužovacích přívodů v předepsaných lhůtách, které jsou uvedeny čl.4 ČSN 33 1600. Podnikatel nestanovil termíny, lhůty a rozsah kontrol, revizí, zkoušek a termínů údržby elektrických zařízení (pozn.: NV 101/2005 Sb. se vztahuje na všechna zařízení). Údržba není prováděna v plném rozsahu, což lze doložit např. tím, že: - kryty 6ks zářivkových svítidel jsou demontovány (prostředí prašné) - není provedeno pospojování u stolních vrtaček, - rozvodnice v prostoru dílny s uhelnou kotelnou nemá předepsané krytí IP, - u hlavního vypínače stolní vrtačky chybí ovládací páčka, - v dílně montáže jsou kabely vedeny ocelovými stojkami příčky přes ostré hrany, - v prostoru kuchyně je zásuvka 230V instalována nad umyvadlem, apod. Porušení: § 3 odst. (4) písm. a) NV č.101/2005 Sb.

strana 16


Zaměstnavatel nezabezpečil vypracování písemné dokumentace o ochraně před výbuchem podle §7 NV č.406/2004 Sb. Řízení péče o bezpečnost práce Nebyla provedena prověrka bezpečnosti a ochrany zdraví při práci ve stanoveném termínu, alespoň jedenkrát za rok. Osobní ochranné pracovní pomůcky – OOPP Podnikatel má vypracován seznam pro poskytování OOPP, zpracovaný na základě vyhodnocení rizik a konkrétních podmínek práce, ale OOPP nejsou zaměstnancům přidělovány. Odborná způsobilost pracovníků v elektrotechnice Organizace neustanovila osobu odpovědnou za provozovaná elektrická zařízení, jak to požaduje čl. 4.3 ČSN EN 50110-1 ed.2. Porušení: § 3 odst. 4 písm. b) NV č.101/2005 Sb. Práce s riziky Nejsou zajišťována školení obsluh zdvihacích zařízení v plném rozsahu (např. obsluhovatelé automobilových zvedáků nejsou seznamováni s návody pro obsluhu a údržbu jednotlivých typů, které obsluhují, jeřábníci nejsou seznamováni s návody pro dálkové ovládání jeřábů, vazači nejsou proškolení z obsluhy speciálními vázacími prostředky – kleštiny, magnety atd.) Péče o pracovní podmínky Nejsou vyhodnocena rizika (často formálně), ale jejich základě neposkytují OOPP. Pracovní postupy Není zpracován systém bezpečné práce pro činnost jeřábů. Pracovní stroje a zařízení Na provozovaných jeřábech se neprovádí inspekce, revize a revizní zkoušky ve stanovených termínech (inspekce jeřábů se neprovádí v termínech podle skupiny jeřábu uvedené v průvodní dokumentaci). U šroubových automobilových zvedáků nejsou prováděny revize v periodicitě stanovené v ČSN 27 0808. Nejčastěji se vyskytující závady - lesnictví Kontrolované firmy neprovádějí vyhledávání rizik. Školení zaměstnanců mnohdy neobsahuje právní a ostatní předpisy k zajištění BP, které doplňují jejich kvalifikační předpoklady ( např. NV 28/02Sb.,BP pro obsluhu vyžinačů a křovinořezů). O školeních, informacích a pokynech není vedena dokumentace. Zaměstnavatel neposkytuje OOPP na základě vlastního vyhodnocení rizik Poskytované OOPP nejsou zaměstnanci při práci používány a zaměstnavatel neprovádí pravidelně kontroly jejich používání.

strana 17


Nejčastěji zjištěné závady z hlediska pracovních strojů

• • • • • • • • • • • • •

Bylo zjištěno, že: provozovatel nemá k dispozici návody pro obsluhu a údržbu a provoz, nejsou prováděny kontroly, revize a revizní zkoušky zařízení, zaměstnavatel nedoložil průvodní návod na obsluhu provoz a údržbu strojů - 50% kontrolovaných, zaměstnanci nejsou seznámeni s návodem na provoz, obsluhu a údržbu strojů - 40%, zásuvkový vývod v klempírně napájí prodlužovaní kabel, který je vyveden ven - 5%, z budovy a není chráněn proudovým chráničem – ČSN 33 2000 – 4 – 47, u řezacích agregátů -plazma není k dispozici návod na provoz - 10%, obsluhu a údržbu jak to vyžaduje § 4 Nařízení vlády 378/2001 Sb., zaměstnavatel nepřijal opatření k hodnocení rizik pro výběr a použití ochranných prostředků podle přílohy č. 1 NV č. 495/2001 Sb. - 10%, zaměstnavatel nedoložil platnou revizní zprávu podle ČSN 33 1500 k soustruhu - 40%, změny na strojích nejsou zaznamenány do přiložené dokumentace a schválena výrobcem 25%, nezakryté přívody el. pro stroje v podlahách - 10%, nerovné podlahy v dílnách - 10%.

V dokumentaci o školení byly stále shledávány nedostatky v nekonkrétnosti uváděných předpisů, v uvádění neplatných předpisů a ve formálních zápisech o ověřování znalostí pracovníků (nebyly doloženy otázky nebo testy o přezkoušení). Některé dokumentace o školení stále neobsahují konkrétní seznámení s riziky a stanovenými či provedenými opatřeními k minimalizaci rizik, seznámení s místními bezpečnostními předpisy, technologickými postupy a návody od výrobce technického zařízení. Nejsou dodržovány termíny zkoušení obsluh tlakových nádob stabilních, nádob k dopravě plynů a nízkotlakých kotlů. V některých případech by se dalo vytknout částečně formální zdokumentování ověřování znalostí obsluhy zařízení. S ohledem na vyhrazená technická zařízení při kontrole pracovišť, byly zjišťovány nedostatky zejména v průvodní dokumentaci technických zařízení včetně vyhrazených technických zařízení. Zejména u tlakových nádob nebyly doloženy pasporty nádob, předepsané revize a tlakové zkoušky, nesprávné osazení bezpečnostní výstroje, neprovádění předepsané zkoušení bezpečnostní výstroje. U nízkotlakých kotlů byly zjištěny nedostatky ve vypracování provozní a průvodní dokumentace, nesprávné osazení bezpečnostní výstroje, nedostatečné větrání kotelny, nedodržení termínu odborných prohlídek, neprovádění kontroly kvality oběhové vody. U středotlakých parních kotlů byly zjištěny nedostatky při úpravě napájecí a kotelní vody, neprovádění předepsaných revizí a zkoušek. Při manipulaci s nádobami k dopravě plynů nebyly u provozovatele vypracovány pokyny pro zacházení s lahvemi k dopravě plynů. Nejčastěji zjištěné závady z hlediska plynových zařízení Hlavní náplní kontrol plynových zařízení bylo zajištění kontrolní, servisní a revizní činnosti na provozovaných zařízení. Souběžně bylo kontrolováno prokazatelné odstranění závad z revizní činnosti. Při kontrole provozní dokumentace byl hlavní důraz kladen na aktuálnost, srozumitelnost a konkrétnost provozních řádů.

strana 18


U organizací u kterých není prováděna pravidelná kontrolní a revizní činnost jsou plynová zařízení v nevyhovujícím stavu. Značně podceňované jsou záležitosti spojené s kontrolu spalinových cest, na které jsou plynové spotřebiče napojeny. Revizní technici plynových zařízení řádně provozovatele neinformují o rizicích, které mohou nastat při nesprávném nebo neprovedeném servisu výrobce např. u spotřebiče, regulátoru nebo indikátoru ZP. Na průmyslových plynovodech, které jsou uložené v zemi nejsou prováděny kontroly těsnosti. Mezi časté závady při provozu plynových zařízení lze zařadit i fakt, že provozovatel nezná přesné dělící místo tedy polohu HUP. V zemi jsou pak provozovány nebezpečné části plynovodů bez nutných kontrol těsnosti. Mezi nejčastější závady při kontrolách provozní dokumentace patří – neaktuální a hlavně nekonkrétní provozní řády kotelen; provozní revize pak nejsou prováděny v pravidelných cyklech a v celém rozsahu provozovaných plynových zařízení. S ohledem na celkový současný stav plynových zařízení u kontrolovaných osob a na nebezpečné vlastnosti zemního plynu, LPG a ostatních hořlavých plynů je nutné těmto zařízením i nadále věnovat zvýšenou pozornost. Závěr Ze zjištěných závad vyplývá stálá potřeba tlaku na provozovatele, aby docházelo ke zlepšování prevence a návaznému důslednému řešení stále vznikajících závad, a to i v oblasti provozu technických a vyhrazených technických zařízení. Organizace se stále potýkají s chybějící původní dokumentací ať nového zařízení či u staršího data. V tomto úkolu nejsou vyhodnoceny pracovní úrazy, ale naprostá většina pracovních úrazů je u organizací malého a středního podnikání. Závady, které jsou u pracovních úrazů, jsou většinou totožné s těmi, které jsou zde uvedeny. Zde je nutné připomenout, že kategorie velkých podniků zůstává neošetřena. Organizace zde mají plně fungující bezpečnostní management, ale při detailnějším pohledu se většinou jedná o bezchybně připravenou evidenční část včetně podkladové a dokladové části. Přesto i zde dochází k pracovním úrazům. Rutinní administrativa pak překoná vlastní běžnou pracovní činnost, kde dochází k chybám a nesprávným tolerancím, které je nutno také odhalovat, především v rámci správných bezpečných pracovních návyků. Proto by bylo dobré v dalších obdobích opětovně otevřít tuto kategorii. Např. mezi hlavní stanovené cíle strategie Společenství v BOZP na období 2007 až 2012 patří také napomáhat rozvoji a provádění národních strategií; podporovat změny chování pracovníků, jakož i prosazovat kladný přístup ke zdraví u jejich zaměstnavatelů. Národní strategie by proto měly dát přednost provedení souboru nástrojů, které zaručí vysokou úroveň dodržování právních předpisů, zejména v MSP a ve vysoce rizikových odvětvích: šíření osvědčených postupů na místní úrovni; školení vedoucích a ostatních pracovníků; vypracování jednoduchých nástrojů pro snadnější hodnocení rizik; šíření jednoduše formulovaných informací a hlavních zásad, které mají být snadno pochopitelné a použitelné; lepší šíření informací a lepší přístup ke konzultačním zdrojům. I když si to většina zaměstnanců nepřipouští, nebo to tak nevnímá, problémy souvisící se špatným duševním zdravím představují v současné době čtvrtou nejčastěji se vyskytující příčinu pracovní neschopnosti. O tom svědčí řada stížností a podnětů, kdy si vedle mzdových problému stěžují společně na nedodržování BOZP. Tato věta doprovází automaticky stížnosti. Světová zdravotnická organizace odhaduje, že do roku 2020 se deprese stane hlavní příčinou pracovní neschopnosti. Pracoviště může být vhodným místem, pokud jde o předcházení psychologickým problémům a podporu lepšího duševního zdraví a navazující vlastní bezpečnosti.

strana 19


HÚ 08.1.04 Opravárenství dopravních prostředků Úvod Opravárenství dopravních prostředků nebylo předmětem celorepublikového úkolu již mnoho let, přitom pro tuto oblast platí nové předpisy. Cílem úkolu 08.1.04 bylo prosazovat dodržování stanovených předpisů této oblasti a u nově vzniklých opraven poskytovat i účinné poradenství v oblasti nových či novelizovaných bezpečnostních předpisů, zejména k zákonu č. 309/2006 Sb., nařízení vlády č. 168/2002 Sb. a nařízení vlády č. 101/2005 Sb. Předmět kontroly Předmětem inspekce u subjektů, zabývajících se opravami dopravních prostředků, byla kontrola technického stavu a rozměrových požadavků opraven, jejich technického vybavení (včetně zvedáků vozidel, pracovních jam a hříží, doků apod.) a dodržování bezpečnostních zásad při opravách. Dle plánu k úkolu HÚ 08.1.04 bylo uloženo provést kontrolu nejméně u 20 subjektů, kontrola byla provedena u 72 podnikatelských subjektů. Kontrola byla zaměřena na: 1. Prevenci rizik. 2. Odbornou kvalifikaci zaměstnanců. 3. Školení opravářů pro konkrétní pracovní činnosti. 4. Stanovení seznamu vhodných OOPP a jejich poskytování zaměstnancům na základě vyhodnocení rizik. 5. Průvodní a provozní dokumentace používaných strojů a zařízení. 6. Vhodnost umístění jednotlivých zařízení na pracovištích. 7. Bezpečné pracovní postupy. 8. Neprovádění zakázaných činností. Převážná většina ze 72 kontrolovaných subjektů byly malé subjekty zaměřené na opravy a údržbu silničních vozidel s počtem do 10 zaměstnanců. U těchto malých subjektů (opravny a autoservisy), které provádějí opravy a údržbu silničních vozidel, jsou v průměru k dispozici 3 stání. Výjimkou jsou dvě velké kontrolované organizace. V některých případech byly kontrolovány i subjekty, jejichž činnosti spojené s prováděním oprav a údržby dopravních prostředků nejsou převažující činností. Kontroly kromě výše uvedeného byly rovněž zaměřeny na další oblasti jež vyplývají z obecného zadání úkolu, a to na: 9. Závady strojů a zařízení, používaných v dílnách (např. chybějící kryty, poškozené přívodní kabely, poškozené části strojů). 10. Neprovádění oprav, kontrol, zkoušek, prohlídek nebo revizí strojů a zařízení. 11. Závady na komunikacích (vrata, vjezdy, schodiště, vlastní komunikace). 12. Závady při skladování materiálu a náhradních dílů (provoz skladů, regály). strana 20


13. Závady na pracovních jámách. 14. Dodržování termínů k provedení kontrol, zkoušek a revizí používaných strojů a zařízení. 15. Zda zaměstnanci jsou zdravotně způsobilí k provádění činností. 16. Zda jsou prováděny prověrky BOZP alespoň 1x ročně. 17. Ostatní. Zjištěné skutečnosti Statistické údaje z provedených kontrol jsou shrnuty v Tabulce č. 1 a Grafu č. 1. Tyto údaje zřetelně ukazují, že organizace vyhledávají a vyhodnocují rizika k jednotlivým činnostem a přijímají opatření k jejich odstranění či minimalizaci. Problémem však zůstává, jak s tímto materiálem pracovat. Stále ještě téměř 10 % porušených paragrafů se týká školení zaměstnanců. Dalších více než 16 % porušených paragrafů se týká chybějící provozní a průvodní dokumentace, což v důsledku může vést k chybně vyhodnoceným rizikům. Třetí nejvíce zjištěná pochybení jsou v oblasti bezpečných pracovních postupů, kde je více než 7 % porušených paragrafů. Další v pořadí je problematika stavu komunikací (více než 11 porušených paragrafů). Z uvedených údajů v tabulce vyplývá, že největší počet závad, více než čtvrtina porušených paragrafů, se týká závad zjištěných v souvislosti s údržbou, prohlídkami a revizemi používaných strojů a zařízení. Když připočteme závady, týkající se průvodní a provozní dokumentace používaných strojů a technických zařízení, technické závady strojů a zařízení, vyplývá z toho, že počet závad, které se týkají strojů a technických zařízení, je téměř polovina z celkového počtu porušených předpisů. Časté závady, týkající se strojů a technických zařízení, jsou závady na bruskách, tlakových nádobách stabilních, elektrických zařízeních a zdvihacích zařízeních. Pro objektivní posouzení dále uvádíme přibližný počet kontrolovaných technických zařízení dle jednotlivých nejvíce typických a používaných strojů a technických zařízení. Pokud budeme vycházet z výběru kontrolovaných firem, které tvořily kromě tří subjektů malé opravárenské provozovny, tak k nejčastějším typickým zařízením patřily v celkovém počtu u všech kontrolovaných subjektů automobilové zvedáky cca 108 ks, kozová zdvihadla - 31 ks, brusky – 205 ks, vrtačky stojanové a stolní - 161 ks, soustruhy – 42 ks, svařovací souprava plyn - 88 ks, el. svářečky – 105 ks, vzdušník kompresoru (TNS) - 86 ks, el. ruční vrtačky 222 ks. Dle specifických zaměření servisu a oprav byly v menších počtech u kontrolovaných subjektů provozována další zařízení souvisící s opravárenskou činností dopravních prostředků, jako brzdová stolice, hydraulický či mechanický lis, ohýbačka plechů, strojní nůžky, strojní pila, portálové jeřáby, zdvižné vozíky ruční i motorové vysokozdvižné, zařízení pro stahování a vyvažování pneumatik a pod. Poradenství v rámci úkolu, bylo prováděno nejenom u nových subjektů a subjektů, kde kontrola byla provedena poprvé. Poradenství bylo poskytnuto v rozsahu předmětné problematiky konkrétního podnikatelského subjektu, a to nejenom k zákonu č. 309/2006 Sb., nařízení vlády č. 168/2002 Sb. a nařízení vlády č. 101/2005 Sb., ale i k dalším problematikám BOZP zejména v oblastí provozu, provozní a preventivní údržby technických zařízení včetně vyhrazených technických zařízení. strana 21


V některých případech, pokud to bylo předmětné, byly provedeny i následné kontroly již dříve uložených opatření. Při těchto kontrolách nebyly zjištěny neodstraněné závady. Ze systému METACUBE byly porovnány počty porušených paragrafů zadaných předpisů s ostatními vykázanými předpisy. Statistické údaje jsou v Tabulce č. 2. Návrhy na opatření, pokuty Na zjištěné závady. uvedené v jednotlivých protokolech, byla vydána opatření k odstranění závad se stanovenými termíny k odstranění. V jednom případě byl sankční postih ve výši 20 000,- Kč, které OIP uplatnil formou příkazního řízení, v souladu s příslušnými ustanoveními zákona č. 251/2005 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Závěr Při kontrole provedené OIP bylo zjištěno, že kontroly by měly být více zaměřeny na technický stav provozovaných zařízení, zda a v jakých intervalech je prováděna jejich prohlídka, kontrola a revize. S tím také souvisí dostupnost provozní dokumentace a konkrétní posouzení jednotlivých rizik. Vzhledem k velkému počtu nedostatků v oblasti tlakových zařízení, el. zařízení a zdvihacích zařízení což koresponduje i s velkým počtem těchto zařízení provozovaných podnikatelskými subjekty při opravárenské činnosti dopravních prostředků, je vhodné zapojit při plnění úkolů tohoto zaměření více inspektorů než v letošním roce, s odborností vyhrazených zařízení, a to zejména el. zařízení, tlakových zařízení a zdvihacích zařízení. Stejně tak při zadávání nových úkolů s tímto zaměřením by bylo vhodné vytvořit v zadání úkolu větší prostor pro uvedená vyhrazená technická zařízení.¨ S ohledem na velký počet malých podnikatelských subjektů při opravárenské a servisní činnosti by bylo velmi preventivní v dalších letech provádět kontroly s tímto zaměřením, s případným specifickým zaměřením na pneuservisy, stanice technické kontroly, autolakovny a autodopravce. Tabulka č. 1 Kontrolovaná oblast

Číslo

Počet porušení paragrafů

%z celku

1

Prevence rizik

10

2,91

2

Odborná kvalifikace zaměstnanců

27

7,85

3

Školení opravářů pro konkrétní pracovní činnosti

6

1,74

4

Stanovení seznamu vhodných OOPP a jejich poskytování zaměstnancům

7

2,03

5

Průvodní a provozní dokumentace

57

16,57

6

Vhodnost umístění jednotlivých zařízení

0

0

7

Bezpečné pracovní postupy

25

7,27

8

Neprovádění zakázaných manipulací

0

0

strana 22

Zpráva o činnosti Oblastního inspektorátu práce pro Ústecký kraj a Liberecký kraj za rok 2008 9

Závady strojů a technických zařízení (např. chybějící kryty, poškozené přívodní kabely, poškozená část stroje, zařízení)

14

4,07

10

Nejsou prováděny opravy, zkoušky, kontroly, prohlídky nebo revize strojů a zařízení

91

26,45

11

Závady na komunikacích (vrata, vjezdy, komunikace, schodiště)

40

11,63

12

Závady ve skladech a při skladování

14

4,07

13

Závady na pracovních jámách

17

4,94

14

Termíny a lhůty kontrol, zkoušek a revizí nejsou stanoveny

9

2,62

15

Zdravotní způsobilost zaměstnanců není dokladována

3

0,87

16

Nejsou prováděny prověrky BOZP nejméně 1x ročně

7

2,I

17

Ostatní

15

4,36

Úkolem 08.1.04 zadané kontrolované položky 1 až 8

132

38,37

Ostatní kontrolované položky 9 až 17

212

61,63

TOTAL

344

100

Tabulka č. 2

Porušený předpis

Číslo

Počet porušení paragrafů

% z celku

1

Zákon č. 309/2006 Sb.

84

24,42

2

Nařízení vlády č. 168/2002 Sb.

4

1,16

3


76

22,10

4

Zákon č. 262/2006 Sb.

81

23,55

5


79

22,97

Ostatní předpisy

20

5,8

Celkem

344

100

HÚ 08.1.05 Bezpečnost práce při ruční manipulaci s materiálem a břemeny – Kampaň SLIC Cíl úkolu Vyvodit potřebný tlak na dodržování bezpečnostních předpisů v dané oblasti a tím vytvořit předpoklady k postupnému snižování pracovní úrazovosti na úseku ruční manipulace.

strana 23


Zaměření a organizace kontrol Kontroly u vybraných organizací byly zaměřeny obecně na systémy hodnocení rizik, specifikaci opatření a přijetí příslušných opatření. Při kontrolách byl inspektory kladen důraz na ověření znalosti obsluhy plynových a chladících zařízení při zdolávání případných mimořádných událostí. Prověřena byla současně provozní dokumentace – provozní řády, popř. instrukční příručka. V návaznosti na stanovené povinnosti obsluhy bylo kontrolováno vedení provozního deníku, systém zajišťování preventivních kontrol, servisu a revizí uvedených technických zařízení. V jednotlivých strojovnách a na pracovištích byla namátkově prováděna zkouška funkčnosti havarijního větrání strojovny a signalizace poruchových stavů např. při úniku čpavku. Zadání a plnění úkolu V zadání úkolu bylo stanoveno vybrat ke kontrole minimálně 30 subjektů vykazujících zvýšenou úrazovost při ruční manipulaci, hlavně v oboru slévárenství,í a ostatní subjekty vybrat dle svého uvážení a doporučeného seznamu (stavebnictví, lesnictví, výroba kovových výrobků, dřevařství, odstraňování odpadu, velkoskady). U každého subjektu byly současně vyplněny dotazníky o pracovní úrazovosti v návaznosti na ruční manipulaci s břemeny, za účelem ověření dalších technologií a pracovních činností s vysokým podílem úrazů způsobených při ruční manipulaci s břemeny. Seznam vybraných kontrolovaných subjektů z jednotlivých oborů Obor činnosti Slévárenství Stavebnictví Textilní průmysl Výroba kovových výrobků Dřevařství Likvidace odpadů Velkosklady Celkový počet kontrolovaných subjektů

Počet kontrolovaných subjektů 12 2 2 8 1 1 19 44

Při výběru jednotlivých subjektů byla v první řadě vzata v úvahu zvýšená úrazovost v těchto organizacích. Na straně druhé, bylo vzato v úvahu i hledisko prevence vzniku úrazů v oblasti ruční manipulace s materiálem a břemeny a do plánu kontrol byly zahrnuty také organizace, kde kontrola OIP dosud nebyla, a v jednom případě i subjekt začínající v podnikání s výrazným podílem ruční manipulace v pracovní oblasti. Nejčastěji se vyskytující závady Kontrolní zjištění v jednotlivých oborech 1. Slévárenství V tomto oboru bylo překontrolováno 12 subjektů. Jednalo se slévárny šedé litiny a hliníku. Z hlediska pracovního prostředí a používané technologie se jedná v některých případech o odlišné provozy, ale z pohledu ruční manipulace zjištěné nedostatky měly obdobný charakter. Jednalo se především o nedostatečné seznámení zaměstnanců s riziky při ruční manipulaci a jejich vyhodnocení a nedostatečné vedení dokumentace rizik při ruční manipulaci, např. nebyla vyhledána rizika při ručním čištění odlitků, při ruční manipulaci v souvislosti s převážením tekutého kovu (riziko popálení) apod.. Zaměstnanci před

strana 24


zahájením práce spojené s ruční manipulací nebyli seznámeni s pokud možno přesnými údaji o hmotnosti s manipulovaného břemene, jeho správném uchopením a zacházení. Na pracovištích kontroly a ručního čištění odlitků pracují také ženy a nikdo se nezabýval výpočtem kumulativní hmotnosti přenášených odlitků za směnu. Z tohoto pohledu jsou školení k ruční manipulaci nedostatečná. Na pracovištích, kde plnili úkoly zaměstnanci více zaměstnavatelů, v polovině případů chybělo vzájemné písemné informování o rizicích a pověření zaměstnavatele, který koordinuje provádění opatření. Dalším nedostatkem je stav komunikací, které v některých organizacích nejsou v odpovídajícím technickém stavu a nejsou bezpečné jak pro převážení materiálu manipulačními vozíky, tak pohyb pěších zaměstnanců. Především u sléváren šedé litiny s technologií lití do pískových forem je značení dopravních cest problematické a zaměstnavatel musí přistoupit k jiným opatřením, např. výstražné značky, bezpečnostní zrcadla apod. Pozitivně je možno hodnotit ověřování zdravotní způsobilosti zaměstnanců k jejich výkonu práce a poskytování OOPP, včetně jejich udržování v použitelném stavu. V těchto kontrolních bodech nebylo shledáno žádné porušení. U všech kontrolovaných subjektů byly poskytovány zaměstnancům ochranné nápoje a zaměstnanci byli seznámeni se zařazením prací do kategorií. 2. Stavebnictví V oboru stavebnictví byla provedena kontrola u dvou subjektů, které provádějí specializované práce na stavbách. Obě firmy přiznaly, že na žádné stavbě, kde plnily úkoly společně s více zaměstnavateli, od nich nikdo žádná rizika nevyžadoval ani nepředal od ostatních firem. V této oblasti je tento nedostatek nejzávažnější. 3. Textilní průmysl Textilní průmysl byl vybrán z důvodu, že jsou zde převážně zaměstnány ženy, které zajišťují ruční manipulace. Při kontrolách v minulých letech bylo v tomto oboru zjištěno přetěžování zaměstnankyň, hlavně při manipulaci s balíky látek, které mají nejen vysokou hmotnost (přes 20 kg), ale špatné úchopové možnosti. Mnohdy zaměstnankyně zvedají břemena v hlubokém předklonu, natočením trupu a prudkým pohybem do strany odhazují balíky látek, např. na pracovní stůl u šicího stroje. Tyto pohyby mohou vyvolat u zaměstnankyň různé muskuloskeletální problémy. Při kontrole se u potvrdilo, že zaměstnankyně nejsou před zahájením práce spojené s ruční manipulací seznamovány s hmotností manipulovaných břemen, nikdo je neinformoval jak správně balíky uchopit, jaká jsou rizika, kterým jsou vystaveny při nesprávné manipulaci. 4. Kovovýroba V oboru kovovýroby byla provedena kontrola u 8 subjektů. Ruční manipulaci v této oblasti vykonávají převážně muži a z velké části je mechanizována (manipulační vozíky, zvedací zařízení). V menší míře byly zjištěny nedostatky, že nebyla vyhodnocena všechna rizika na pracovišti a chyběly konkrétní údaje o hmotnostech některých přenášených břemen. 5. Velkosklady

strana 25


V tomto oboru bylo překontrolováno 18 firem. Nedostatky byly nalezeny v oblasti vyhledávání a vyhodnocení rizik při ruční manipulaci, dokumentace rizik ruční manipulace je buď neúplná nebo není vedena vůbec. S touto závadou souvisí i nedostatečné školení zaměstnanců na úseku ruční manipulace. U starších objektů jsou komunikace jak vnitřní, tak venkovní, ve špatném technickém stavu (výmoly). V některých skladech jsou zaměstnanci ohroženi padajícími předměty či materiálem (např. nabourané stojny regálů). V případě, že na pracovišti plnilo povinnosti více zaměstnavatelů (např. společný dvůr pro nakládku a vykládku zboží) nebyla mezi firmami rizika vyměněna a nebyl ustanoven zaměstnavatel, který koordinuje přijatá opatření. V některých skladech nebyly vyznačeny dopravní komunikace a ostatní skladovací plochy nebo některá značení byla již špatně viditelná. Pokud se v takto neoznačeném skladě pohybuje více manipulačních vozíků a ještě zaměstnanci, kteří zde provádějí ruční manipulaci, je jejich ohrožení dopravou značné. Ve třech případech nakládací a vykládací rampa neměla trvale označenu nebezpečnou hranu a v případě, že sloužila i pro pěší, nebyla vybavena ochranným zařízením proti pádu. OOPP byly zaměstnancům v kontrolovaných organizacích přidělovány, pouze v jednom případě neměl zaměstnavatel vypracovaný vlastní seznam poskytovaných OOPP. Ve všech velkoskladech byla pracoviště řádně osvětlena a prováděl se zde pravidelný úklid. Ve starších skladech s celoocelovou konstrukcí nebo ocelovými vazníky v rámci udržování ocelových konstrukcí někteří zaměstnavatelé neprovádějí kontrolu tuhosti a kompaktnosti těchto konstrukcí. Tím není zajištěna bezpečnost a ochrana zdraví zaměstnanců, kteří v těchto skladech pracují. 6. Dřevařství a likvidace odpadů V těchto oborech byla provedena kontrola pouze u jednoho subjektu. Dřevařská firma otázku ruční manipulace s břemeny měla vyřešenu. Firma, která se zabývala likvidací odpadu (PET lahví), vzhledem k svému umístění ve objektu, kde se vyskytuje více firem, neměla doloženo vzájemné seznámení s riziky v prostoru nakládky a vykládky, který používala ke své činnosti také jiná firma, a komunikace určené pro manipulaci jak ruční, tak pro provoz manipulačních vozíků, byly v neodpovídajícím technickém stavu. Zhodnocení úrazovosti při ruční manipulaci Výrazně nejčastější příčinou těchto úrazů je špatně nebo nedostatečně odhadnuté riziko. Tuto skutečnost potvrdily také nejčastěji zjištěná porušení při kontrolách prováděných k tomuto úkolu. Otázka odborně vyhledávaných konkrétních rizik na pracovištích, a to nejen v oblasti ruční manipulace, je nejčastějším nedostatkem v oblasti zajišťování bezpečnosti práce. V přímé souvislosti s tímto nedostatkem je nedostatečné seznámení zaměstnanců s riziky na pracovišti, protože rizika nebyla vyhledána a vyhodnocena. Úrazovost při ruční manipulaci s materiálem a břemeny, v inspektorátem sledované oblasti, je od roku 2003 na přibližně stejné výši a nemá výraznou tendenci se snížit. Kde hledat příčny tohoto stavu? Na základě výsledků provedených kontrol je možno konstatovat, že vyhledávání a vyhodnocování rizik a stanovení opatření pro jejich minimalizaci na pracovištích je nedostatečné a nekonkrétní. Pro usnadnění práce odborně způsobilé osoby, které tuto činnost zajišťují buď v zaměstnaneckém poměru nebo dodavatelsky, převážně kopírují zakoupený počítačový program pro BOZP. Rizika bývají všeobecná a někdy jsou pro určitá pracoviště i nevhodná. Často chybí vzájemná informovanost zaměstnavatelů o rizicích na pracovištích, kde pracuje více firem. Úroveň znalostí zásad správné a bezpečné ruční manipulace zaměstnanců je v některých organizacích nedostatečná, což může vést k jejich vlastnímu přetěžování a nemocem páteře. Před zahájením práce spojené s ruční manipulací nejsou

strana 26


známy konkrétní údaje o hmotnosti těchto břemen, jejich vlastnostech a způsobu správné manipulace. K nebezpečí úrazu může vést také špatný technický stav komunikací jak vnitřních, tak venkovních a nedostatečné značení dopravních cest. Jednou z dalších příčin, které musíme vzít v úvahu, je i psychický a fyzický stav zaměstnance, který ruční manipulaci provádí. Závěr Na všechny zjištěné nedostatky (pokud nebyly odstraněny již v průběhu kontroly) vydalo OIP opatření s konkrétním termínem na jejich odstranění a požadavkem na zaslání zprávy o jejich realizaci. Subjekty, které vykazovaly v oblasti ruční manipulace s materiálem a břemeny výraznější nedostatky, byly zařazeny do plánu následných kontrol na rok 2009.

HÚ 08.1.06 Provádění kontrol na základě podnětů na porušování pracovněprávních předpisů Rozsah úkolu K úkolu HÚ 08.1.06 bylo přistupováno jako k prioritnímu úkolu v rámci kontrolní činnosti s tím, že bude představovat hlavní náplň v oblasti prováděných kontrol odborem inspekce III (odbor PVP). Na realizaci tohoto úkolu se podíleli všichni inspektoři odboru a zadání těchto kontrol mělo vždy přednost před ostatními kontrolami s cílem co nejrychlejšího tzv. „vyřízení podnětu“. Vzhledem k důležitosti a závažnosti tohoto úkolu byl osobou odpovědnou za plnění úkolu HÚ 08.1.06 vedoucí odboru inspekce III (odbor PVP), který současně plnil i úlohu garanta tohoto úkolu na OIP. V rámci tohoto úkolu byla ve dvou případech realizována spolupráce s úřadem práce; s jinými orgány OIP při výkonu kontrol nespolupracoval. Pro plánování a realizaci kontrolní činnosti byly výchozím zdrojem podněty ke kontrole a to: a) podněty vnější b) podněty vnitřní Ad a) vnější podněty, tj. přijatá podání od jiných subjektů, která bylo možné jako podněty k provedení kontroly vyhodnotit Tyto podněty jsou zpracovávány v režimu daném metodickým pokynem generálního inspektora č. 1/2006, vyřizování podání, podnětů a stížností v systému SÚIP, a evidovány v databázi ISD-podněty. V roce 2008 bylo takto evidováno na inspektorátu celkem 362 přijatých podnětů, z nichž bylo předáno odboru PVP k vyřízení celkem 323 podnětů. Zbývajících 39 podnětů směřovalo buď mimo oblast PVP a bylo tudíž předáno k vyřízení jiným odborům, nebo bylo vyřízeno přímo zaměstnancem kanceláře vedoucího inspektora pověřeným vedením agendy vyřizování podání (zpravidla postoupení, nebo vrácení přijatého podnětu).

strana 27


Z těchto 323 podnětů bylo celkem u 267 podnětů rozhodnuto o provedení kontroly, z nichž u 37 podnětů přijatých v závěru roku byla kontrola plánována až na 1. čtvrtletí roku 2009 v rámci úkolu HÚ 09.1.06. Zbývajících 56 podnětů bylo vyřízeno jiným způsobem, případně založeno k pozdějšímu využití a tyto nebyly tudíž zdrojem pro plánování kontrol v rámci HÚ 08.1.06. Pro kontrolní činnost v roce 2008 bylo tedy využito 230 podnětů přijatých v roce 2008 a dále celkem 62 podnětů z předchozího období (převedené, nedokončené, případně dříve založené a v roce 2008 znovu „aktivované“ podněty). Z těchto celkem 292 podnětů zahrnutých do plánu kontrol nebylo technicky možné ve 40 případech kontrolu provést (buď ji vůbec zahájit, případně již zahájenou kontrolu dokončit) a byly v těchto 40 případech akceptovány návrhy inspektorů na odložení podnětu, případně na zastavení kontroly (a odložení podnětu). Vlastní kontrolou bylo tedy v roce 2008 řešeno 252 podnětů. Z tohoto počtu byla do konce roku 2008 ukončena kontrola v 239 případech, u 13 podnětů dosud kontrola ukončena není (v databázi jsou vedeny jako „šetří se“). Ad b) vnitřní podněty V těchto případech nebyla zdrojem pro plánování kontrol podání přicházející na inspektorát zvenčí a evidovaná v databázi ISD, nýbrž informace, poznatky a zkušenosti vycházející z vlastní činnosti OIP, získané zejména při poradenství (poskytování základních informací na úseku ochrany pracovních vztahů a pracovních podmínek podle § 5 odst. 1 písm. k) zákona o inspekci práce) a při kontrolní činnosti vlastní i při kontrolní činnosti ostatních odborů inspektorátu (BOZP, VTZ). Na základě návrhů inspektorů byly takto operativně plánovány kontroly, které rovněž představují náplň úkolu HÚ 08.1.06. Předmětem úkolu HÚ 08.1.06 je provádění kontroly na základě podnětů a nikoli hodnocení podnětů – z tohoto důvodu není tato problematika součástí této závěrečné informace. Vlastní vyhodnocování podnětů z hlediska jejich oprávněnosti, případně na základě jiných kriterií, je předmětem zprávy dle HÚ 08.7.08. Zjištěné skutečnosti Oblastní inspektorát práce pro Ústecký kraj a Liberecký kraj provedl v rámci daného úkolu HÚ 08.1.06 celkem 267 kontrol. Tento počet nekoresponduje s počtem podnětů (je nižší, než byl celkový počet podnětů, na jejichž základě byla kontrola prováděna) z následujících důvodů: a) v řadě případů směřovalo proti jednomu zaměstnavateli více podnětů, na jejichž základě byla provedena jedna kontrola, b) v řadě případů byl podnět šetřen v rámci plánovaných kontrol pod jiným číslem úkolu: HÚ 08.1.02 – dodržování pracovního režimu řidičů (8 podnětů) HÚ 08.1.10 – kontroly u agentur práce (3 podněty) HÚ 08.1.11 – kontroly v zařízeních sociální péče (1 podnět) HÚ 08.1.89N – plánované následné kontroly (47 podnětů) V souladu s pokyny odboru 1.50 SÚIP nebyl v těchto případech HÚ 08.1.06 vykazován v databázi souběžně jinými (výše uvedenými) čísly úkolů. strana 28


Vzhledem k počtu realizovaných kontrol není účelné v této zprávě uvádět seznam všech kontrolovaných subjektů zahrnutých do plnění úkolu HÚ 08.1.06 – lze jej, stejně jako veškeré údaje z výstupů provedených kontrol, získat z informačního systému ISD. Pokud se týká četnosti porušování jednotlivých povinností, ani rok 2008 se nijak nevymykal ze schématu let předchozích: opět bylo nejčastějším porušením na úseku pracovního poměru neposkytování písemných informací o obsahu pracovního poměru (§ 37 odst. 1 ZP) a nevydání potvrzení o zaměstnání při skončení pracovního poměru (§ 313 odst. 1 ZP). na úseku odměňování bylo tradičně nejčastějším porušením nevyplacení mzdy, respektive neposkytnutí mzdy ve stanoveném termínu (§ 141 odst. 1 ZP) a neposkytování příplatků za práci v sobotu a v neděli podle § 118 ZP a doplatků ke mzdě podle § 111 odst. 3 ZP a § 112 odst. 3 ZP (z důvodu zajištění možnosti ukládání pokut byla toto porušení kvalifikována jako neposkytnutí složky mzdy, na kterou vzniklo zaměstnanci právo, ve stanoveném termínu – § 141 odst. 1 ZP). na úseku pracovní doby bylo nejčastějším porušením jednoznačně nevedení její evidence (§ 96 ZP). naopak nejméně četné byly případy porušení na úseku rovného zacházení, zcela výjimečně byly zjištěny případy porušení na úseku zvláštních pracovních podmínek některých zaměstnanců a vůbec se nevyskytly případy porušení na úseku součinnosti zaměstnavatele a orgánu jednajícího za zaměstnance. Pokuty Při ukládání pokut za spáchané správní delikty nemohla být volena žádná specifická kriteria, neboť tato jsou jednoznačně dána zákonem č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, v § 36. Při vlastním ukládání sankcí bylo postupováno rovněž v souladu s metodickým pokynem generálního inspektora č. 2/2007, zásady pro ukládání pokut, ve všech případech, kdy tento postup nebyl v rozporu s výše uvedeným zákonným ustanovením. Na základě výstupů z kontrol na základě podnětů bylo uloženo celkem 84 pokut v celkové výši 2.388.000,- Kč: 54 pokut příkazem dle § 150 odst. 1 a 2 správního řádu nebo rozhodnutím ve správním řízení dle § 67 odst. 1 správního řádu v celkové výši 2.091.500,- Kč (průměrná výše 38.731,- Kč), 30 pokut příkazem dle § 150 odst. 5 správního řádu (příkazem na místě) v celkové výši 296.500,- Kč (průměrná výše 9.883,- Kč). Dalších 15 pokut na základě zjištění z kontrol dokončených v závěru roku v celkové výši 545.000,- Kč bude uloženo v měsíci lednu 2009. Návrhy na opatření 1) V části I této zprávy je uvedeno, že u celkem 40 podnětů, u nichž bylo rozhodnuto o provedení kontroly, nebylo technicky možné kontrolu provést – buď ji vůbec zahájit, nebo již zahájenou kontrolu dokončit. Tento počet je poměrně vysoký a u plánovaných kontrol v rámci ostatních úkolů je tento jev zcela neobvyklý. Důvodem je specifická povaha tohoto úkolu, kdy se nejedná o plánování kontrolní činnosti na základě přímého strana 29


vlastního výběru kontrolovaných osob, ale kdy jsou kontroly do „plánu“ zařazovány průběžně tak, jak přicházejí podněty od podavatelů na OIP. Jinými slovy plán kontrol není sestavován inspektorátem, nýbrž podatelnou, resp. stěžovateli a podavateli podnětů. Podněty ovšem často směřují vůči tzv. problémovým zaměstnavatelům: - kteří buď právě krachují, nebo již zkrachovali a jako zaměstnavatelé nadále již nepůsobí. Sami podavatelé podávají mnohdy podnět o řadu měsíců později, než mělo dojít k popisovanému porušení. S takovými subjekty je velice obtížné a mnohdy zcela nemožné navázat jakýkoli kontakt, případně i zahájenou kontrolu dokončit. - pochybného až tzv. desperátního typu, kteří buď neznají, nebo záměrně neuznávají jakákoli pravidla a zákonné úpravy v oblasti pracovních vztahů s výjimkou vlastních, mnohdy diktátorských představ. Tyto subjekty neposkytují nutnou součinnost, komplikují, zdržují a protahují vlastní kontrolu a nezřídka se záměrně brání provedení kontroly. U prvního typu zaměstnavatelů prostě kontrolu provést nelze a v mnoha případech by to ani vzhledem k tomu, že jejím cílem je náprava závadového stavu, vlastně ani nemělo smysl. Než ale inspektor tuto skutečnost zjistí a ověří, stojí ho to spoustu času a zbytečné práce, jejímž jediným efektem je návrh na odložení podnětu nebo na zastavení kontroly (a odložení podnětu). Bohužel tyto „jalové výkony“ se negativně promítnou do hodnocení výkonů inspektora, neboť pouze provedené kontroly (počty protokolů) a uložené pokuty se v systému počítají a hodnotí. U druhého typu zaměstnavatelů může inspektor použít jako donucovací prostředek uložení pořádkové pokuty podle § 42 zákona o inspekci práce. V roce 2008 bylo uloženo celkem 7 pořádkových pokut v celkové výši 75.000,- Kč, ovšem pouze ve třech případech to mělo nějaký efekt na vlastní průběh kontroly. Z hlediska dopadu do hodnocení výkonů inspektora, potažmo odboru a inspektorátu, má vyřizování podnětů u tohoto typu zaměstnavatelů prakticky stejný dopad jako v případě předchozím. 2) Od 2. čtvrtletí 2008 bylo při “vyřizování“ podnětů provedením kontroly postupováno striktně podle vnitřního materiálu “MÍSTNÍ PŘÍSLUŠNOST V PODMÍNKÁCH SÚIP“, který upravuje místní příslušnost jednotlivých OIP k provedení kontroly na podkladě podaných podnětů. Dle tohoto materiálu je za místo činnosti kontrolované osoby prioritně považováno místo výkonu práce stěžovatele (pisatele podnětu) a z tohoto pohledu je jednoznačně určena místní příslušnost konkrétního OIP k provedení kontroly na základě podnětu (k vyřízení podnětu), aniž by bylo přihlíženo ke skutečným podmínkám “činnosti zaměstnavatele“ a k místu, ve kterém dochází k porušování povinností zaměstnavatele. Na oblast PPV tak byl uplatněn princip z oblasti BOZP, kdy porušování předpisů z této oblasti má přímý vztah ke konkrétnímu pracovišti zaměstnavatele (staveniště, dílna), a kde se tudíž výkon kontroly týká přímo uvedeného pracoviště. Nevyplacení mzdy, náhrady mzdy, nezpracování rozvrhu pracovní doby nebo nevydání potvrzení o zaměstnání však nemá vztah ke konkrétnímu dislokovanému pracovišti konkrétního zaměstnavatele – k porušení povinnosti zaměstnavatele v těchto případech dochází jinde, než např. ve střeženém objektu vzdáleném stovky kilometrů od sídla zaměstnavatele a jeho mzdové účtárny, nebo na rozvozní trase nějakého řidiče na druhém konci republiky. Místně příslušným k provedení kontroly je však podle uvedených zásad ovšem nikoli ten OIP, v jehož obvodu působnosti dochází k vlastnímu porušování pracovněprávních předpisů, ale ten OIP, do jehož obvodu působnosti dopadají na zaměstnance důsledky porušování předpisů, ke kterému dochází někde úplně jinde.

strana 30


Na takto dislokovaných pracovištích (hlídací stanoviště, garáž či parkoviště svěřeného nákladního auta, rekreační objekt zaměstnavatele,…) kontrolu v oblasti PPV zpravidla nelze provést – při její realizaci je třeba žádat o předkládání dokladů kontrolované osoby z jiných krajů, případně vysílat inspektory k provedení kontrol do sídel kontrolovaných osob v jiných krajích. Tento princip, byť není v rozporu s ustanovením § 6 odst. 5 zákona o inspekci práce, zcela pomíjí praktické hledisko při provedení kontroly a představuje zvýšenou zátěž jak pro vlastní OIP, tak i pro kontrolované osoby. Pouze několik příkladů z praxe: -

dopravní firma z Chrudimi má zakázku (rozvoz zboží) v Děčíně, uzavřela pracovní poměr s jediným místním řidičem, kterému svěřila auto; zákazník firmy dále rozvoz nepožaduje a zrušil obchodní smlouvu, načež dopravní firma řidiče propustila a ten si podal podnět – vyřizuje OIP Ústí n. L.

-

dopravní firma z Berouna měla jediného řidiče, který sice jezdil po celé republice, ale bydlel i parkoval v okrese Teplice a měl to v pracovní smlouvě uvedeno jako místo výkonu práce; po skončení pracovního poměru si pochopitelně podal podnět – vyřizuje OIP Ústí n. L.

-

hlídací firma z Prahy hlídá jednu samoobsluhu v Liberci (dva místní zaměstnanci řízení telefonicky, jeden z nich si podal podnět) – vyřizuje OIP Ústí n. L.

-

zaměstnavatel z České Lípy, jehož domácký zaměstnanec z okresu Mladá Boleslav si podal podnět – vyřizoval OIP pro Středočeský kraj,

-

obchodní společnost z Mladé Boleslavi má jeden prodejní stánek v Jablonci – vyřizuje OIP Ústí n. L.,

-

velká výrobní společnost z Loděnice (Berounsko) má školicí středisko v Krušných horách; jeho správce podal podnět – vyřizuje OIP Ústí n. L.

-

telemarketingová firma z Prahy uzavřela dohody o provedení práce se dvěma „prodejci po telefonu“ z Litoměřic. Tito z domova telefonovali, následně si vyplnili jakýsi výkaz o počtu takto odpracovaných hodin, předložili jej svému pražskému zaměstnavateli, který jim ovšem žádnou odměnu neposkytl – měl by šetřit OIP Ústí n. L.

-

agentura práce z Brna dočasně přidělovala zaměstnance uživateli v Turnově, který v současné době již neexistuje – dle bodu 1.2.1 písm. i) šetří OIP Ústí n. L. (protože agentura není v kontrolním seznamu v rámci daného hlavního úkolu HÚ 08.1.10, takže nelze použít bod 1.2.1 písm. j)).

Kromě dopravních a hlídacích firem jsou další typickou oblastí, kde uvedená interpretace místní příslušnosti představuje komplikace, zaměstnavatelé provozující činnost charakteru “podomního obchodu“ – roznášení letáků, získávání zakázek jakéhokoli druhu, tazatelé různých průzkumů, aj. Zpravidla se jedná o zaměstnance se sjednaným místem výkonu v rámci celého kraje, kteří ovšem pracují tzv. “z domova“ a jsou jen na dálku řízeni zaměstnavatelem sídlícím někde úplně jinde. Pokud ještě navíc v těchto případech podnět směřuje proti problémovému zaměstnavateli, je pravděpodobnost, že kontrolu nebude technicky možné provést, ještě mnohem vyšší než v případech v odstavci ad 1). Vzhledem k dosavadním zkušenostem při provádění kontrol v uvedených případech bychom doporučili uvedený princip určování místní příslušnosti k provádění kontrol na základě podnětů přehodnotit a uplatňovat v této oblasti především praktické hledisko jak z pohledu provedení vlastních kontrol, tak i z pohledu zátěže kontrolovaných osob; v krajním

strana 31


případě pak ponechat OIP možnost operativní domluvy ad hoc mezi vedoucími odborů PPV zúčastněných inspektorátů. Tento postup by v žádném případě nebyl v rozporu s ustanovením § 6 odst. 5 zákona o inspekci práce a přispěl by k efektivnějšímu a rychlejšímu “vyřizování“ podnětů. 3) Při vyhodnocování výstupů z provedených zaznamenáno:

kontrol v rámci HÚ 08.1.06 bylo

- stále častější porušování povinností na úseku pracovní doby spočívající v nevedení její evidence – buď není vedena vůbec, nebo jsou za ni při kontrole vydávány nejrůznější doklady, které za evidenci pracovní doby nelze považovat. V důsledku tohoto porušení zpravidla nelze při kontrole zjistit a doložit mnohdy daleko závažnější porušování povinností (délky směn, odpočinky mezi směnami, odpočinky v týdnu, práci v noci a práci přesčas, odměňování a uspokojování nároků z práce přesčas, poskytování příplatků za práci v noci, v sobotu a v neděli, aj.). V řadě případů je důvodné podezření, že jde o vědomé a účelové jednání zaměstnavatelů, kteří považují nevedení evidence za zcela bezvýznamné a zpravidla nesankcionované porušení znemožňující kontrolním orgánům zjistit jiná porušení se závažnějšími dopady na zaměstnance, za která by mohli být postiženi daleko vyšší sankcí. - poměrně velmi časté neposkytování příplatků za práci v sobotu a v neděli (zejména u zaměstnavatelů v oblasti stravovacích a ubytovacích služeb a maloobchodu). Z tohoto důvodu pro následující rok navrhujeme: - při zjištění některého z výše uvedených dvou porušení na základě oprávněného podnětu v rámci úkolu HÚ 09.1.06 uplatnit důslednější a tvrdší sankčního přístup. - provedení plošné preventivní kontrolní kampaně v Ústeckém a Libereckém kraji zaměřené na uvedená dvě porušení s důsledným, ale mírnějším sankčním přístupem (příkazy na místě). Závěr Obecně lze konstatovat, že zkušenosti z kontrolní činnosti na základě podnětů se nevymykají zkušenostem z předchozích období. Pokud se týká našeho doporučení na zaměření instruktáže k tomuto HÚ v příštím roce, domníváme se, že nemá-li tato plnit roli pouze společenskou, je po více než třech letech, kdy je tzv. vyřizování podnětů naší nejhlavnější, nejdůležitější a nejsledovanější činností, z praktického hlediska zbytečné ji vůbec pořádat.

HÚ 08.1.07 Dodržování předpisů k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení při provozu a údržbě tlakových a plynových zařízení v kotelnách na plynná paliva Cíl úkolu Kontrolou u obchodních společností a podnikajících fyzických osob ověřit systém vyhledávání rizik spojených s provozem tlakových a plynových zařízení v kotelnách na

strana 32


plynná paliva. Součástí kontrol bylo zjištění stavu bezpečnosti provozovaných zařízení, včetně provádění kontrol, revizí zařízení, odstranění zjištěných nedostatků a v neposlední řadě i zajištění odborné způsobilosti obsluh kotelen. Zaměření a organizace kontrol Kontroly u vybraných organizací byly zaměřeny obecně na systémy hodnocení rizik, specifikaci opatření a přijetí příslušných opatření. Při kontrolách byl důraz inspektorů kladen na ověření znalosti obsluhy plynových a tlakových zařízení při zdolávání případných mimořádných událostí. Prověřena byla současně provozní dokumentace – především pak provozní řády kotelen. V návaznosti na stanovené povinnosti obsluhy bylo kontrolováno vedení provozního deníku, systém zajišťování preventivních kontrol, servisu a revizí uvedených technických zařízení. V jednotlivých kotelnách byla namátkově prováděna zkouška funkčnosti havarijního větrání kotelny a signalizace poruchových stavů (kontrola funkce indikátorů) v návaznosti na iniciaci uzavření hlavního uzávěru kotelny. Zadání a plnění úkolu Naplánováno bylo provedení kontrol u 40 provozovatelů. Kontrolované provozovatele v Ústeckém a Libereckém kraji byly vybrány namátkovou metodou. Určitá priorita byla dána kotelnám s velkým jmenovitým tepelným výkonem.

Počet kontrol Plán Skutečnost

40 67

Struktura kontrolovaných technologií NTL kotelny STL kotelny

48 19

z toho kotelny - III. kategorie - II. kategorie - I. kategorie

34 21 12

Nejčastěji se vyskytující závady Při kontrolní činnosti u 67 provozovatelů bylo zaznamenáno celkem 367 závad. Aritmetickým průměrem lze konstatovat, že při jedné kontrole bylo zaznamenáno průměrně 5,5 závad v jedné organizaci. Následující tabulka vyjadřuje nejčastěji se vyskytující závady. Charakter závady Není řádně zajištěna kontrolní, servisní nebo revizní činnost Není zpracována dokumentace ve smyslu NV č. 406/ 2004 Sb. Neprováděna kontrola přítomnosti CO Obsluha zařízení nemá znalosti nebo odbornou způsobilost Závady v provozní dokumentace (provozní deník, provozní řád) Není provedeno řádné jištění kotelny Jiné závady (např. protikorozní ochrana, značení, OOPP)

strana 33

počet 101 28 21 25 88 35 69


V kotelnách je často nedostatečně zajišťována servisní činnost, především na plynových spotřebičích. Nejsou prováděny odborné prohlídky kotelen, které v praxi patří mezi nejdůležitější zkoušky v kotelnách. Tyto prohlídky zajišťují komplexní vyzkoušení všech zabezpečovacích prvků kotelny. Dále není vypracován provozní řád plynové kotelny nebo je nedostatečně zpracován. Chybějí exaktně stanovené úkony obsluhy. Provozní řády nejsou aktualizovány. V řadě případů jsou velmi obsáhlé (opis článků zákonných a normativních dokumentů), avšak bez vztahu ke konkrétně provozovanému zařízení. V kotelnách také nejsou prováděny pravidelné čistící a kontrolní činnosti na spalinových cestách podle § 6 odst. 1 písm. b) Vyhl. č. 111/1981 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Statistika porušení předpisů

Porušený předpis a četnosti 21/1979 Sb.

18/1979 Sb.

85/1978 Sb.

91/1993 Sb.

101/2005 Sb.

jiné

23

10

27

44

41

7

137/1998 Sb.

262/2006 Sb.

309/2006 Sb.

378/2001 Sb.

406/2004 Sb.

5

29

92

49

40

Zhodnocení poznatků v kontrolované oblasti Při výběru organizací byl kladen důraz na kontrolu provozovatelů kotelen s velkým jmenovitým tepelným výkonem. Středotlaké kotelny jsou v současné době nahrazovány kotelnami nízkotlakými. Z těchto důvodů byl kontrolní seznam organizací z nedostatku tohoto typu kotelen upraven. U kontrolovaných osob není zcela prováděna pravidelná kontrolní, servisní a revizní činnost. Často není provozovatelem zajištěna odpovídající odborná způsobilost obsluhy. Rovněž vedení provozní dokumentace není na patřičné úrovni. Provozní řády kotelen, z nich by měla čerpat především obsluha kotelen, jsou obecně zpracovány bez konkrétních popisů a návodů. Provedená opatření, rozhodnutí a závěr Oblastní inspektorát vydal celkem 67 Opatření k odstranění zjištěných nedostatků s uvedenými nejzazšími termíny k odstranění nedostatků. S ohledem na naše zkušenosti provedeme v některých případech následnou kontrolu s cílem zjištění stavu přijatých opatření kontrolované osoby. Výhledově doporučujeme zařadit tento druh úkolu opětovně.

strana 34


HÚ 08.1.08 Bezpečnost provozu plošin Cíl úkolu Cílem úkolu bylo zjištění technického stavu provozovaných plošin v souvislosti s dodržováním povinností provozovatelů, vyplývajících z právních předpisů pro tato zařízení. Kontrola měla přispět k větší bezpečnosti zaměstnanců pracujících na těchto plošinách. Zadání úkolu Zkontrolovat alespoň 30 provozovatelů plošin. Předmět kontroly Kontrolovat: a) Pojízdné zdvihací plošiny ve smyslu ČSN EN 280 (27 5004) b) Závěsné plošiny ve smyslu ČSN EN 1808 (27 5003) c) Stožárové šplhací pracovní plošiny ve smyslu ČSN EN 1495 (27 5010) Předmětem kontroly bylo dodržování požadavků bezpečnosti práce a technických zařízení se zaměřením na tento okruh otázek: 1. Systém obecné prevence a) kontrola průvodní a provozní dokumentace b) zajištění odborné a zdravotní způsobilosti obsluh pracovních plošin c) provedení a vyhledávání a vyhodnocení rizik při provozu plošin d) provedení a vyhledávání a vyhodnocení rizik při údržbě plošin e) přijetí opatření k odstranění jednotlivých rizik podle bodů c) a d) 2. Systém prevence technického zařízení a) zajištění bezpečného stavu kontrolovaných plošin systematicky prováděnou preventivní údržbou, pravidelnými kontrolami a revizemi, a zda je tento systém funkční, náležitosti a odpovídající odbornou úroveň dokladů z revizí a kontrol. 3. Kontrolou na pracovišti se ověřovalo: a) zajištění bezpečnosti okolí pracoviště (bezpečné ustavení a vybavení plošin předepsanými tabulkami, upevnění a stav plošin), b) způsob zajištění neoprávněnou osobou, c) ověření bezpečných vzdáleností při práci, d) zajištění stability plošin, e) funkčnost bezpečnostních zařízení (omezení zdvíhání a spouštění, přetížení, pojezd), f) provoz plošin v souladu s pokyny jejich výrobců. Kontrolou bylo zjištěno, že technický stav provozovaných pojízdných zdvihacích plošin je v celku vyhovující. Nebyly zjištěny závažné nedostatky. Provozovatelé mají snahu udržovat jejich technický stav na přijatelné úrovni. Horší je stav u závěsných plošin používaných na stavbách, kde se odráží vztah obsluh k těmto zařízením. Dále bylo zjištěno, že provozovatelé pojízdných zdvihacích plošin a i část revizních techniků nezaregistrovala, že listopadu 2008 vstoupily v platnost nové normy ČSN ISO 18878 a ČSN ISO 18893, což se

strana 35


projevilo hlavně tím, že nebyly vystavovány osvědčení obsluze MEWP a oprávnění k obsluze MEWP. V zadání úkolu bylo provést kontrolu alespoň u 30 subjektů provozujících plošiny. Zkontrolováno bylo celkem u 52 provozovatelů plošin. V rámci kontroly bylo zkontrolováno 45 provozovatelů pojízdných zdvihacích plošin a 7 provozovatelů závěsných plošin. Nebyl zkontrolován žádný provozovatel stožárových pracovních plošin. Nasazení těchto plošin je velmi malé. K bodu 1. Systém obecné prevence Při kontrole bylo zjištěno, že provozovatelům převážně starších plošin chybí návody k jejich provozování od výrobce. Nejsou vedeny záznamy o denních prohlídkách, údržbě a kontrolách, tak, jak je požadováno v ČSN EN 18893. Při kontrole zdravotní způsobilosti obsluh pracovních plošin bylo zjištěno, že provozovatelé v šesti případech připustili, aby obsluhu plošiny prováděla osoba bez zdravotní způsobilosti pro práci ve výškách. Zaměstnavatelé nedostatečně provádějí vyhledávání a vyhodnocování rizik při provozu plošin. Ve většině případů je vyhledání a vyhodnocení rizik jen formální a nepostihuje skutečná rizika vyplývající z prací, které se pomocí plošiny provádějí. Obdobné je to i u vyhledávání a vyhodnocení rizik při údržbě plošin. K bodu 2 Systém prevence technického zařízení Při kontrole bylo zjištěno, že provozovatelé o preventivní údržbě a opravách nevedou písemné záznamy, a proto není možné zjistit, zda je prováděna v souladu s návodem výrobce, odpovídá provozním podmínkám a náročnosti provozního prostředí. Při kontrole bylo zjištěno, že provozovatelé nezajistili provádění pravidelných kontrol a revizí v 10 případech. Odborná úroveň dokladů z revizí a kontrol je odvislá od úrovně revizního technika. K bodu 3 Kontrola pracoviště Při kontrole pojízdných zdvihacích plošin nebyly zjištěny závažné pochybení obsluh při zajištění bezpečnosti okolí pracoviště, zajištění stability plošin a provozování plošin v souladu s pokyny výrobce. Při kontrole závěsných plošin bylo zjištěno, že není čitelné nebo chybí označení nosnosti plošin, výstražné tabulky. Na závěsných plošinách chybí nebo nejsou uzavřené kryty lanovodů a zachycovacích zařízení. Návrhy na opatření, pokuty a závěr Při zjištění nedostatků k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení bylo po ukončení kontroly zaměstnavatelům vydáno opatření, ve kterém jim bylo uloženo odstranit zjištěné nedostatky ve stanovených termínech. OIP uložilo pokutu podle zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce v celkové výši 10 000 Kč. OIP by měl nadále věnovat při kontrolách pozornost plošinám a to, jak jejich technickému stavu, způsobu provozování, obsluhám a osobám zajišťujícím jejich provoz.

strana 36


HÚ 08.1.09 Kontrola plnění úkolů zadavatele stavby Zadání úkolu Prověřit, zda na staveništi, kde působí zaměstnanci více než jednoho zhotovitele, zadavatel určil potřebný počet koordinátorů bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi, zda zadavatel stavby doručil oznámení o zahájení prací na OIP, zda zadavatel stavby zajistil, aby před zahájením prací na staveništi byl zpracován plán bezpečnosti a ochrany zdraví. Kontrola byla provedena celkem na 21 staveništích. Celkově bylo zkontrolováno 18 zadavatelů staveb. Systém řízení BOZP Při prověrkách systému řízení BOZP dle programu Bezpečný podnik bylo kontrolováno, zda kontrolované firmy, které jsou zhotoviteli staveb, popř. působí jako zadavatelé staveb, mají zpracován postup ve vazbě na zákon č. 309/2006 Sb. Přehled zkontrolovaných stavenišť z hlediska dodržování povinností zadavatele stavby Celkem bylo zkontrolováno 22 pracovišť. Oznámení stavby na OIP ve smyslu § 15 zákona č. 309/2006 Sb. Kontrolou bylo zjištěno, že jedna z kontrolovaných staveb nebyla na OIP oznámena vůbec, ačkoliv splňovala zákonné podmínky pro ohlášení. Po zákonném termínu bylo oznámení o zahájení prací zasláno na OIP u čtyř z kontrolovaných staveb. U ostatních oznámení, zasílaných na OIP, je toto číslo mnohem vyšší. V oblasti oznamování staveb vznikají problémy u „staveb“, které jsou realizovány bez stavebního povolení a ohlášení a přesto splňují podmínky k ohlášení stavby na OIP dle § 15 odst. 1 písm. a/ nebo b/. Jedná se např. o stavební práce v rozsahu i desítek milionů korun, které jsou prováděny na technologických zařízeních uvnitř areálů firem. Mezi takové případy patří např. i výměna, úpravy a doplnění požárně bezpečnostního zařízení a zásobování požární vodou v prostoru tankoviště. Na podnět k prošetření, zda stavba za desítky milionu korun, kterou realizovalo několik zhotovitelů a která významných způsobem ovlivňuje požární bezpečnost celého areálu a širšího okolí, podléhá stavebnímu povolení nebo ohlášení stavebního úřadu, jsme od místně příslušného stavebního úřadu neobdrželi odpověď. Obdobné případy se vyskytují (a budou vyskytovat) při stavebních opravách technologického zařízení např. v elektrárnách. V závěru roku 2008 došlo ke smrtelnému úrazu při stavebních opravách chladící věže v elektrárně, stavební práce jsou opět za desítky milionů korun, ale provádějí se bez stavebního povolení nebo ohlášení stavebnímu úřadu. Na stavbě pracují i zaměstnanci jiných zhotovitelů, než s kterým má organizace uzavřenou smlouvu. Vzhledem k tomu, že stavba nemá stavební povolení ani ohlášení, není zde ani určen zadavatelem stavby koordinátor BOZP. „Stavba“ nebyla ohlášena ani na OIP“, dle pracovníků organizace se nejedná o stavbu, strana 37


ale údržbu technologického zařízení. (Při opravě chladící věže jsou vyměňovány m. j. prefabrikované betonové trámce o značné hmotnosti, práce jsou prováděny ve výšce více než 10 m atd.). Na uvedených případech je zřejmé, jak v zákonu chybí výklad pojmů, v tomto případě pojem stavba, a to zejména v návaznosti na § 15 zákona č. 309/2006 Sb. V případech, kdy stavební úřad nevyžaduje stavební povolení, popř. ohlášení stavby, je jasné, že zadavatel nemusí určit koordinátora BOZP pro realizaci stavby. Musí však oznámit zahájení prací na OIP, pokud stavba přesto splňuje parametry § 15 odst. 1 písm. a) nebo b). Sporné ale zůstává, zda se o stavbu skutečně jedná, jako ve shora uvedených příkladech, nebo zda jde o opravy technologických zařízení, na která se zákon nevztahuje. Jedním z kritérií posouzení by mohl být fakt, zda zhotovitelé příslušné práce provádějí v rámci činnosti „provádění staveb“ a stavbyvedoucí musí mít autorizaci dle zákona č. 362/1990 Sb. nebo zda práce provádějí v rámci živnosti „strojírenské“. V uvedených případech jde však o vysloveně stavební práce. Určení koordinátora Kromě sporných případů shora uvedených byl pro realizaci staveb, které OIP zkontroloval v rámci tohoto úkolu, koordinátor určen vždy, měl-li ze zákona určen být. Z kontrolního zjištění a též z oznámení staveb, která jsou doručována na inspektorát, vyplývá nový problém, a to, že jednotliví koordinátoři vykonávají tuto funkci na mnoha stavbách, a to jak právnické osoby prostřednictvím svých stejných zaměstnanců, tak podnikající fyzické osoby. Na stavbě např. koordinátor na dotaz, na kolika stavbách jako zaměstnanec firmy tuto činnost vykonává současně, odpověděl, že asi na dvaceti stavbách. Plán BOZP, jehož zpracováním ho zadavatel pověřil, dosud zpracován neměl (stavba asi měsíc po zahájení). Dalším negativním poznatkem je zjištění, že někteří zadavatelé při uzavírání smlouvy s koordinátorem mu stanovují přesný počet hodin (s příslušnou sazbou) pro jeho jednotlivé činnosti, resp. povinnosti. V uvedeném případě např. zadavatel vymezil koordinátorovi na zpracování plánu BOZP 13 hodin, na kontrolu staveb celkem (obchodní centrum) 16 hodin. A to byla jedna z prvních věcí, kterou se koordinátor na stavbě hájil. V jiném případě bylo zjištěno, že je koordinátor placen buď za přímo odpracované hodiny nebo určitým procentem z ceny stavby, což je jistě nepochybně dražší, ale z hlediska BOZP přijatelnější, neboť koordinátor není při výkonu své činnosti nikterak časově omezen. Plán BOZP Nezpracování plánu BOZP bylo zjištěno na dvou kontrolovaných stavbách. Na jedné stavbě zadavatel nezajistil zpracování plánu BOZP, ve skutečnosti však stavba byla malého rozsahu nepodléhala ohlašovací povinnosti na OIP ani nebyly prováděny činnosti, vystavující fyzickou osobu zvýšenému ohrožení života pracovníků. Nicméně, zadavatel má vycházet z předpokládané doby trvání nebo plánovaného objemu prací a činností a tak dle jeho předpokladu (uvedeném v oznámení) tuto povinnost měl. V době kontroly byla stavba těsně před předáním do užívání. V druhém případě zadavatel zpracování plánu BOZP zajistil u koordinátora, ten plán včas nezpracoval a tím zadavatel rovněž svou povinnost nesplnil, neboť je ze zákona za zajištění zpracování plánu BOZP zodpovědný.

strana 38


Samotné zpracování plánu tak, aby byl pro stavbu skutečným přínosem, bude vyžadovat ještě mnoho času. Každý koordinátor postupuje individuálně, opět vlivem faktu, že není zákonem daná forma plánu BOZP. Návrhy opatření na celorepublikové úrovni Navrhnout změnu legislativy: 1) Porušení ustanovení § 14 odst. 1 zákona č. 309/2006 Sb. zařadit do zákona č. 251/2005 Sb. mezi správní delikty 2) Stanovit omezení pro výkon činnosti koordinátora pro maximální počet staveb. Tak, jak např. živnostenský zákon omezuje výkon činnosti odpovědného zástupce pouze pro 4 subjekty, tak by měl koordinátor (fyzická osoba) vykonávat svou činnost také na omezeném počtu stavenišť. Popřípadě stanovit i jiné nebo další kriterium pro činnost koordinátora (fyzické osoby), např. s ohledem na velikost a vzdálenost staveb. Pokud nebude neurčení koordinátora správním deliktem a činnost koordinátora nebude nějak omezena (počtem stavenišť apod.), tak aby se jí mohl dostatečně časově věnovat, hrozí nebezpečí, že se z povinnosti určit koordinátora stane pouze formalita, neboť v konečném výsledku nebude žádný přínos ani pro bezpečnost práce na staveništi, ani pro zadavatele. Samotný fakt, že je koordinátor za výkon své činnosti odpovědný a může mu být uložena sankce, zlepšení situace na staveništích nepomůže, neboť pravděpodobnost, že každý bude zkontrolován, je velmi malá. A tak jediný, kdo bude nakonec ze situace profitovat, bude koordinátor, kterému se podaří uzavřít co nejvíce kontraktů. 3) V rámci systému SUIP rozhodnout, zda opravy technologických zařízení stavebního charakteru (chladící věže, ropné tanky, rozvody požární vody spojené se zemními pracemi atd.) v případě, že nebudou podléhat stavebnímu zákonu, budou ve smyslu § 15 zák. č. 309/2006 Sb. považována za stavbu a bude se na zadavatele vztahovat oznamovací povinnost, či zda budou považovány za technologické zařízení, na jejichž opravy a montáž se zákon nevztahuje.

HÚ 08.1.10 Dodržování pracovněprávních předpisů při zaměstnávání fyzických osob agenturami práce Úvod Podle zadání plánovacího listu měl OIP v rámci tohoto úkolu provést 5 až 10 kontrol. Prováděné kontroly byly přednostně zaměřeny na oblasti v souladu s kontrolním seznamem k úkolu a jeho zadáním v plánovacím listu. Před zahájením vlastních kontrol tohoto úkolů byla, v návaznosti na poradu garantů úkolu u SUIP, garantem úkolu provedena metodická instruktáž určených inspektorů, kde současně proběhlo i přidělení jednotlivých kontrol konkrétním inspektorům a seznámení s časovým harmonogramem plnění úkolu.

strana 39


Vyhodnocení úkolu Počet, výběr, plánování a předmět kontrol V roce 2008 bylo OIP celkem kontrolováno 15 agentur práce. V rámci úkolu 08.1.10 bylo podle plánu kontrol kontrolováno 13 agentur práce. 2 kontroly byly provedeny v rámci úkolu 08.1.06 na podněty zaměstnanců. Dále se OIP zabýval v roce 2008 ještě jedním případem souvisejícím s kontrolou agentury práce z roku 2007 (HÚ 07.1.10), kdy bylo v rámci správního řízení rozhodnuto o udělení pokuty za rozsáhlé porušování pracovněprávních předpisů agenturou práce. V souvislosti s kontrolami agentur byla provedena kontrola celkem u 10 uživatelů. U některých agentur bylo upuštěno od kontroly uživatelů z důvodů přidělování zaměstnanců k státním organizacím (úřady práce, finanční úřady, soudy, mediační a probační služba apod.) v rámci např. programu ÚP pro podporu zaměstnávání absolventů škol. V jednom případě nebyla kontrola uživatele provedena z důvodu přidělování zaměstnanců do zahraničí. Na kontrolách se podílelo celkem 7 předem určených inspektorů odboru pracovních vztahů a podmínek, inspektoři BOZP se na kontrolách nepodíleli (většinu povinností v oblasti BOZP má vůči agenturním zaměstnancům uživatel, ne agentura – §309 odst. 1 ZP). Počet kontrol byl proti zadání HÚ překročen z důvodu následného zařazení kontrol na základě podnětů resp. požadavku ÚP v průběhu roku do již zpracovaného a naplňovaného plánu kontrol. Kontrolované subjekty na základě HÚ 08.1.10 Prověrka byla provedena ve 13 organizacích. Další agentury práce, jimiž se OIP zabýval v roce 2008 (mimo HÚ 08.1.10) Prověrka byla provedena ve 3 organizacích. Výběr kontrolovaných subjektů prováděl garant HÚ ve spolupráci s vedoucím odboru inspekce OI III. Využity byly podněty občanů z předchozích období, poznatky z poradenské činnosti OIP, poznatky z kontrolní činnosti ÚP a informace od jiných státních orgánů (Policie ČR). Při výběru byl také kladen důraz na rovnoměrné rozložení plánovaných kontrol na celé území působnosti OIP. Pro výběr byl částečně využit registr agentur práce, zveřejněný na internetovém portálu MPSV. Původně zpracovaný plán kontrol byl následně v omezené míře změněn, kdy byly subjekty, které již ukončily činnost, příp. nezaměstnávající zaměstnance, nahrazeny jinými subjekty. Skutečnosti, vedoucí k vyřazení ze seznamu, nebyly v době zpracování seznamu známé (příp. ještě neexistovaly) a byly většinou zjištěny v období přípravy konkrétního inspektora na kontrolu (často po oznámení o kontrole). Kontroly uživatelů byly plánovány samotnými inspektory, po případné konzultaci s garantem a po fyzickém provedení kontroly v místě činnosti agentury na základě zde zjištěných poznatků. Ve 3 případech byly v rámci HÚ provedeny kontroly na základě podnětů a jednou na základě požadavku úřadu práce.

strana 40


Předmět kontroly byl nad rámec zadání úkolu rozšířen v případě kontrol na podnět a dále v dalších 7 případech, kdy v souvislosti s kontrolou oblastí, obsažených v zadání úkolu, byla zjištěna další porušení, nejčastěji šlo o porušení související se vznikem nebo ukončením pracovního poměru, příp. DPČ, a v oblasti náhrad. Problematika BOZP nebyla obsažena v předmětu kontrol v HÚ 08.1.10. Při kontrolách agentur práce v rámci HÚ 08.1.06 byly ve dvou případech předmětem kontroly i skutečnosti související s BOZP (přenášení nákladů na ochranu zdraví na zaměstnance – šetřeno inspektorem PPV, režim práce řidiče – nešetřeno – v průběhu kontroly zjištěno, že se týká zahraničního uživatele). V průběhu kontrol docházelo k ojedinělé spolupráci s ÚP a OSSZ na konzultační úrovni. Vzhledem k místům a sídlům podnikání vybraných agentur práce a uživatelů nedošlo k žádným problémům s místní příslušnosti, tedy (naštěstí) nevznikla potřeba používat jakýchkoliv metodických pomůcek týkajících se místní příslušnosti. Zhodnocení výsledků kontrol Při vlastním provádění kontrol v rámci tohoto úkolů se nevyskytly žádné problémy jak při zahájení kontroly, dostupnosti statutárních zástupců či potřebných dokladů, tak s ochotou předkládat potřebné doklady. Jedná se o specifickou skupinu zaměstnavatelů, u kterých provedení kontroly vyžaduje specifický přístup, nicméně pořád se jedná o kontrolu zaměstnavatele podle zákona o inspekci práce, pokud se týká vlastního provedení kontroly u agentury jako u zaměstnavatele. U většiny kontrolovaných subjektů byla zjištěna řada porušení povinností vyplývajících z pracovněprávních předpisů. S výjimkou porušení vyplývajících z ustanovení § 308 a § 309 (specifických pro agenturní zaměstnávání) se jedná o identická porušení jako u ostatních zaměstnavatelů, tzn. hlavně v oblasti vzniku a skončení pracovního poměru, odměňování a pracovní doby. Nelze konstatovat ani výraznější rozdíl v počtu či násobnosti zjištěných nedostatků. Stejně jako u ostatních zaměstnavatelů k větší násobnosti dochází u některých porušení z oblasti odměňování – když není placen určitý příplatek, je to zjištěno u celého kontrolního vzorku zaměstnanců (10 - 15 osob) za větší část kontrolovaného období. V jednom případě se jednalo o následnou kontrolu po kontrole uskutečněné v roce 2007 v rámci úkolu 07.1.10 a mimo jiné bylo zjištěno opakování zjištěných nedostatků, za které byl zaměstnavatel již sankcionován, a proto bylo přistoupeno k udělení několikanásobně vyšší pokuty (vzhledem k zařazení do plánu kontrol na základě podnětu až v 2. polovině roku rozhodnutí ještě nenabylo právní moci). S ohledem na počet kontrol provedených v rámci tohoto úkolu v předešlém roce (5 kontrol) nelze jednoznačně konstatovat, zda došlo k zlepšení či zhoršení situace. Spíše se jeví jako pravděpodobné, že trend v porušování pracovněprávních předpisů agenturami práce je vyrovnaný a nedochází k jeho výraznějším výkyvům. Vzhledem k charakteru zjištěných nedostatků nebylo potřebné využít možnosti vyjádření zaměstnanců. Zjištěná porušení Nejčastěji byla zjištěna tato porušení:

strana 41


-

ve mzdové oblasti (příplatky, srážky, nevyplacená mzda) – u 7 zaměstnavatelů při vzniku pracovního poměru související s pracovní smlouvou a informováním o obsahu pracovního poměru – u 6 zaměstnavatelů související s dohodou o dočasném přidělení nebo písemným pokynem (§ 308,309 ZP) – obsah, případná neexistence – u 6 zaměstnavatelů při skončení pracovního poměru, související s obsahem či nevydáním potvrzení o zaměstnání – u 5 zaměstnavatelů nezajištění rovných podmínek (§309 odst. 5 ZP) – u 4 zaměstnavatelů

Uložené sankce Na základě zjištěných nedostatků v rámci HÚ 08.1.10 byla 6 zaměstnavatelům (agenturám) uložena pokuta v celkové výši 335 000,- Kč (z toho jedno rozhodnutí na pokutu ve výši 100 000,- Kč nenabylo právní moci). Dále byla v roce 2008 udělena pokuta 235 000,- Kč agentuře práce na základě kontroly z roku 2007 v rámci úkolu 07.1.10 a pokuta ve výši 45 000,- Kč agentuře práce kontrolované na podnět v rámci úkolu 08.1.06. V případech méně závažných porušení formálnějšího charakteru nemajících přímý vliv na zaměstnance nebo v případě, kdy porušení nebylo správním deliktem, pokuta nebyla uložena. Za méně rozsáhlé porušení s nepříliš rozsáhlým finančním dopadem pro zaměstnance v oblasti odměňování a rovných podmínek byly ukládány pokuty v rozsahu 10 – 30 tis. Kč. Pokuty v rozsahu 80 – 100 tis. Kč - byly uloženy v případech rozsáhlého porušení v oblasti odměňování, pracovní doby a rovných mzdových podmínek s rozsáhlým dopadem pro zaměstnance. Ve třech případech agentur byla zjištění týkající se neuzavření dohody o dočasném přidělení a přidělování zaměstnanců bez platného povolení MPSV dle § 22 zákona č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, postoupena místně a věcně příslušným úřadům práce. U dvou kontrolovaných agentur byli zaměstnáváni zahraniční zaměstnanci (Polsko, Slovensko). Další zjištění V oblasti rovného zacházení se podařilo prokázat porušení při zabezpečení stejných mzdových podmínek. Porušení při zabezpečení ostatních pracovních podmínek se nepodařilo prokázat. Tady se jeví jako problematické posuzování rovných podmínek při poskytování některých požitků (stravenky, různé příspěvky na vitamíny apod.). Do budoucna se jeví jako problémové posuzování rovných mzdových podmínek u agentur přidělujících zaměstnance k uživateli odměňujícího své zaměstnance platem. Zde by mzda (odměna) agenturního zaměstnance měla dosáhnout výše platu srovnatelného zaměstnance uživatele odměňovaného platem, který je závislý také na zařazení do platového stupně podle délky dosažené praxe. Z toho vychází jednoznačně potřeba zjistit délku dosažené praxe i u agenturního zaměstnance, což může být v mnoha případech značně problematické.

strana 42


Úloha garanta tohoto HÚ na OIP byla naprosto stejná jako u všech ostatních úkolů (zpracovat vnitřní metodiku s ohledem na specifický charakter subjektů a kontrol, sestavit seznam kontrolovaných subjektů, naplánovat konkrétní kontroly dle výběru kontrolovaných osob, přidělit je jako pracovní úkoly inspektorům, kontrolovat jejich plnění a zpracovat závěrečnou zprávu jako vyhodnocení úkolu). Spolupráce mezi OIP a SUIP byla na dostatečné úrovni, na setkání garantů byly prodiskutovány problémové otázky agenturního zaměstnávání a v průběhu roku bylo ze strany SUIP ve většině sporných otázek nalezeno jednotné stanovisko. Velmi prospěšnou metodickou pomůckou byl rozsáhlý článek JUDr. Šubrta o agenturním zaměstnávání, na pokračování zveřejněný v časopise Práce a Mzda. Považoval bych za velmi vhodné sjednání tohoto lektora pro školení všech inspektorů a garantů zabývajících se agenturním zaměstnáváním. Návrhy na opatření Z poznatků získaných při poradenské činnosti koncem roku 2008 vychází určité podezření, že v důsledku úbytků zakázek u uživatele může docházet k nestandardním ukončováním dočasného přidělení nebo dokonce pracovního poměru ze strany agentur (agenturou učiněné jednostranné ukončení přidělení a pracovního poměru „dohodou“ bez souhlasu zaměstnance). Z tohoto důvodu doporučujeme zvážit rozšíření předmětu kontroly na tuto oblast. Naopak zařazení oblasti pracovní doby a práce přesčas (mimo jejího odměňování) do předmětu kontroly se jeví jako neúčelné – podle ustanovení § 309 odst. 1 ZP práci agenturního zaměstnance organizuje, řídí, kontroluje a vytváří k ní podmínky uživatel, takže zodpovídá i za většinu porušení v oblasti pracovní doby (např. nepřetržitý odpočinek mezi směnami, v týdnu, noční práce, nařizování práce přesčas a dodržování jejich limitů apod.), za což mu je po novele zákona o inspekci práce možné i uložit sankci. Takže tato oblast by měla být přednostně předmětem kontroly u uživatele a ne u agentury práce, která rozvrhování a organizování pracovní doby nemůže ovlivnit. Je sice pravděpodobné, že často podklady na základě, kterých bude možné porušení v této oblasti prokázat, budou uloženy u agentury, to však nic nemění na tom, že odpovědnost za porušení nese uživatel a není správné, aby byly uvedeny v protokolu z kontroly agentury práce (ta tuto oblast nemá možnost ovlivnit a o porušení se většinou dozví až následně po doručení evidence pracovní doby od uživatele pro zpracování mezd). Měly by se objevit v protokolu z kontroly uživatele – tato kontrola, která sice byla součástí HÚ 08.1.10, byla však do IS zaváděna pod jiným kódem (letos 08.1.50) a sloužila pouze jako prostředek k získání informací v souvislosti s kontrolou dodržování povinnosti agentury vyplývající z § 309 odst. 5 ZP (zajištění „rovných“ podmínek). Identická situace je v oblasti BOZP, kde § 309 odst. 1 rovněž jednoznačně stanovuje, že BOZP u přidělených agenturních zaměstnanců zajišťuje uživatel. Z tohoto pohledu není jasný záměr zpracovatele „rámcové osnovy“ (stejně jako avizované zaměření kontrol agentur práce pro rok 2009) při otázkách na BOZP či účast inspektorů BOZP u kontrol agentur práce (pokud zpracovatel neměl na mysli zajištění BOZP u kmenových zaměstnanců agentury – k nikomu nepřidělovaných).

strana 43


Závěr Z výsledků kontrol v rámci tohoto úkolu, z přijímaných podnětů a z poznatků a informací získávaných při poradenské činnosti jednoznačně vyplývá, že oblast agenturního zaměstnávání je z hlediska porušování pracovněprávních předpisů značně problémová. Bylo by proto vhodné věnovat této oblasti nadále trvalou pozornost a kontroly agentur práce provádět nadále v aspoň stejném rozsahu jako v roce 2008.

HÚ 08.1.11 Provádění kontrol v ústavech sociální péče, zejména v domovech důchodců a domech s pečovatelskou službou Kritéria výběru Podle zadání plánovacího listu měl OIP provést alespoň 10 kontrol v rámci tohoto úkolu, přičemž při výběru kontrolovaných subjektů měl vycházet z poznatků z poradenské činnosti, podaných podnětů, upozornění úřadů práce apod. Protože seznam subjektů, který nám byl dodán na začátku roku 2008, je velice obsáhlý, vycházel OIP při výběru kontrolovaných subjektů z přijatého podnětu, dále náhodným výběrem ze seznamu subjektů, případně informací získaných při poradenské činnosti, a dále ve třech případech byla provedena následná kontrola v rámci tohoto úkolu. Počet subjektů v rámci HÚ: 13 Počet subjektů na základě podnětu: 1 Seznam kontrolovaných subjektů Kontrola byla provedena u 13 subjektů. U jednoho subjektu došlo ke změně náhodně vybraného subjektu, a to z toho důvodu, že původní subjekt nezaměstnává žádné zaměstnance a služby poskytuje dodavatelsky. Pro provedení kontroly byl vybrán náhradní subjekt. Předmět kontroly Kontroly u všech třinácti vytipovaných subjektů byly prováděny v plném rozsahu stanoveného kontrolního seznamu pro tento hlavní úkol, současně však byl v jejich průběhu rovněž prošetřován v plném rozsahu podnět, na jehož podkladě byl kontrolovaný subjekt do úkolu zařazen. V podnětu se jednalo o problematiku pracovní doby u zaměstnanců pracujících v nerovnoměrně rozvržené pracovní době, konkrétně se jednalo o odpočinky v týdnu. Přes tuto skutečnost byla v souladu s pokyny SÚIP - odboru 1.50 uvedená kontrola vykázána pouze pod jedním kódem úkolu – HÚ 08.1.11. Profese vybraných zaměstnanců do kontrolního vzorku byly vybírány s ohledem na seminář konaný ve Švábově a s ohledem na zaměření ústavů domovů, takže ve většině případů byly vybrány všeobecné sestry, vedoucí sestry, rehabilitační sestra, pracovníci v sociálních službách, sociální pracovníci, v případě podnětu i kuchařky.

strana 44


Zjištěné skutečnosti U všech třinácti kontrolovaných subjektů byla zjištěna řada porušení povinností vyplývajících z pracovněprávních předpisů – ze zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, a jeho prováděcích předpisů (nařízení vlády č. 564/2006 Sb.). Detailní číselné a statistické údaje o kontrolních zjištěních v rámci prováděných kontrol pod HÚ 07.1.10 lze zjistit z databáze informačního systému ISD – proto nejsou předmětem této zprávy. Mezi nejčetnější porušení lze zařadit: 1) Na úseku vzniku, změny a skončení pracovního poměru § 136 odst. 2 ZP – kdy zaměstnavatelé písemně nezdůvodňují změny složek platu, § 37 odst. 1 písm. c), d), e), f) – kdy zaměstnavatel neposkytl v pracovní smlouvě či vnitřním předpisu či jiné písemnosti informace. 2) Na úseku pracovní doby § 83 odst. 1 ZP – kdy zaměstnavatelé při plánování směn v nerovnoměrně rozvržené pracovní době překročili průměrnou týdenní pracovní dobu, jednom případě zaměstnavatel rozvrhl nerovnoměrnou pracovní dobu na období 52 týdnů, ačkoliv v organizaci nebyly odbory, § 84 odst. 1 ZP – kdy zaměstnavatelé při plánování nerovnoměrně rozvržené pracovní doby uvádějí do plánů směn čerpání dovolené či nemoc zaměstnanců. 3) Na úseku dovolené § 213 odst. 4 ZP – kdy zaměstnavatel neposkytuje dovolenou v souladu s tímto ustanovením, ale poskytuje zaměstnancům pracujícím v nepřetržitých provozech ve směnách nerovnoměrně rozvržených (většinou 11 až 12 hod.) za čerpání jednoho dne dovolené 7,5 hodiny. 4) Na úseku odměňování – § 129 odst. 1 ZP – kdy zaměstnavatel neposkytl zaměstnancům zvláštní příplatek buď vůbec nebo v menší než stanovené výši. § 123 odst. 1, 2, 3, 4 ZP – kdy zaměstnavatel chybně stanovil platový tarif, chybně zařadil zaměstnance do platových tříd a stupňů. § 127 odst. 1 ZP – kdy zaměstnavatel neposkytl poměrnou část platu a ostatních složek platu za práci konanou přesčas v měsíci, kdy byla práce konána, ale tuto práci přesčas vykazoval a převáděl do dalších měsíců a po určitém období, např. v pololetí roku, tyto přesčasové hodiny zaměstnancům proplácel najednou. Komentář Za nejzávažnější nedostatky lze považovat zjištění v oblasti pracovní doby a odměňování zaměstnanců. Problémem v ústavech je plánování a vykazování pracovní doby u zaměstnanců s nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou. Zaměstnavatelé při plánování uvádějí do rozvrhů směn i dovolenou nebo nemoc. Dále plánují a evidují pracovní dobu zaměstnanců s nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou podle fondu pracovní doby, tzn. plánovacího kalendáře, kdy rozdílné plusové či minusové hodiny oproti fondu pracovní doby pro příslušný měsíc v roce evidují a převádějí do dalších měsíců a v pololetí tyto plusové hodiny proplácejí jako přesčasové hodiny. Domnívám se, že ze strany těchto zaměstnavatelů však toto jednání

strana 45


není vedeno snahou poškodit zaměstnance, ale neznalostí problematiky spojené s nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou a zaměstnavatelé tak konají „v dobré víře“, že tak jak oni pracovní dobu plánují a vykazují je správné. Dále při poskytování dovolené u zaměstnanců s nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou v nepřetržitém provozu, kdy zaměstnavatelé poskytují a účtují zaměstnanci pracujícímu ve 12 hodinových směnách za čerpání jednoho dne dovolené 7,5 hodiny, je toto způsobeno za prvé neznalostí příslušných odpovědných pracovníků a za druhé tím, že v ústavech je používán účetní program, který neumožňuje nebo není upraven tak, aby mzdová účetní mohla účtovat dovolenou dle ustanovení § 213 odst. 4 ZP. U porušení týkajících se odměňování se většinou jednalo o nesprávné zařazení do platových tříd či stupňů, v jednom případě i o nesprávné určení platového tarifu v nesprávné příloze nařízení vlády č. 564/2006 Sb. V jednom případě bylo zjištěno, že zaměstnavatel přiznal zaměstnankyni příplatek za směnnost, ačkoliv směny nebyly v kontrolovaném období konány. Kontrolovaní zaměstnavatelé se ve všech případech postavili k odstranění nedostatků vstřícně, zjištěné závady odstraňovali již v průběhu kontroly nebo bezprostředně po předání protokolů, v některých případech ani nebylo nutné vydávat opatření k odstranění závad a u některých byla uložena opatření spíše pro dobu budoucí. Bude uložena jedna pokuta příkazem s odporem ve výši 50 000,- Kč. V tomto případě se jedná o následnou kontrolu, kdy se zjistila řada vážných porušení v oblasti odměňování zaměstnanců. V květnu 2008 byl na základě žádostí ze strany vedení ústavů z okresu Chomutov uspořádán seminář v budově Městského ústavu sociálních služeb Chomutov, který vedl inspektor OIP a zúčastnil se i garant úkolu. Seminář byl zaměřen na dodržování zákoníku práce v oblasti vzniku, změn a skončení pracovněprávních vztahů, dále v oblasti odměňování zaměstnanců platem a v oblasti problematiky pracovní doby. V září 2008 proběhlo v organizaci Domov a centrum denních služeb Jablonec nad Nisou tříhodinové proškolení, zaměstnavatelem vybraných, zaměstnanců, inspektorkou OIP v rámci probíhající kontroly v tomto zařízení. Závěr Z výsledků kontrol v rámci tohoto úkolu z hlediska porušování pracovněprávních předpisů vyplývá, že problémy u těchto zaměstnavatelů jsou hlavně v oblasti plánování a vykazování pracovní doby a dovolené, dále odměňování zaměstnanců zvláštními příplatky a v oblasti správného zařazování zaměstnanců do platových tříd a stupňů. Považujeme proto za vhodné věnovat této oblasti nadále trvalou pozornost a kontroly provádět i nadále.

HÚ 08.1.19 Integrovaná inspekce podle zákona č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií Název úkolu Integrovaná inspekce podle zákona č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií (způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými přípravky), o strana 46


změně zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů a zákona č. 320/2002 Sb., a o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů, ve znění pozdějších předpisů). Úvod Státní správu na úseku prevence závažných havárií v objektech nebo zařízeních, v nichž je umístěna nebezpečná látka, vykonávají MŽP ČR, MV ČR, ČIŽP, Krajské úřady, ČBÚ, správní orgány inspekce práce, orgány vykonávající státní správu na úseku PO a orgány hygienické služby. Společnou (integrovanou neboli koordinovanou) inspekci podle zákona č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými přípravky, provedly tyto orgány státní správy v termínech projednaných a koordinovaných ČIŽP dle § 33 odst. 1 písm. a) zák. č. 59/2006 Sb. a § 3 odst. (2) Nařízení vlády č. 254/2006 Sb. Inspektorát provedl kontrolu ve své působnosti podle § 3 odst. 3 zákona č. 251/2005 Sb. o inspekci práce společně s ČIŽP (který stanovil roční plán kontrol u konkrétních subjektů) a ostatními orgány státní správy ve smyslu § 33 odst. (1) písm. a) zák. č. 59/2006 Sb., v souladu s ustanovením § 3 odst. (2) Nař. vlády č. 254/2006 Sb. O výsledku provedené kontroly zpracoval inspektorát z protokolu o provedené kontrole písemnou informaci (§ 33 odst. (1) písm. b) zákona č. 59/2006 Sb.), kterou doručil v požadovaném termínu ČIŽP. Obsahové náležitosti písemné informace o výsledku kontroly jsou uvedeny v § 4 odst. (1) Nařízení vlády č. 254/2006 Sb., Příl. 1. Schvalování bezpečnostní dokumentace V roce 2008 se inspektorát vyjádřil k 19 bezpečnostním dokumentacím nebo jejich aktualizacím, zaslaným Krajským úřadem Ústeckého kraje případně Libereckého kraje.

Vyjadřování k bezpečnostním dokumentacím Bezpečnostní dokumentace A – bezpečnostní program B – bezpečnostní zpráva vnější havarijní plán

19 10 9 0

Všechny bezpečnostní dokumentace byly s připomínkami, kterých bylo celkem 81. Z toho bylo schvalováno 10 bezpečnostních programů prevence závažných havárií se 46 připomínkami a 9 bezpečnostních zpráv s 35 připomínkami. Z připomínek to byly například: 1/ v bezpečnostním programu prevence závažných havárií skladu surovin (nebezpečných chemických látek) se neuvádí žádný organizačně-řídící dokument pro provoz tohoto skladu, například místní provozní řád skladu surovin, ve kterém bude uvedeno, jakým způsobem se skladují jednotlivé nebezpečné chemické látky a přípravky včetně jejich označení – nutno doplnit bezpečnostní program prevence závažných havárií.

strana 47


2/ v bezpečnostní zprávě - Závěrečné shrnutí, se v odstavci 3. uvádí, že v dokumentu Analýza a hodnocení rizika je vypracovaná analýza rizika na 2 ze 6-ti Identifikovaných zdrojů rizika, na zbývající 4 identifikované zdroje rizika bude v roce 2008 analýza vypracovaná. Výběrem zdrojů rizika pro QRA, se posuzuje zásobník Drivosolu 42 H208 (u řeky), který však byl zrušen a několik let se již neprovozuje. Kontrolované subjekty Podle ročního plánu a termínů stanovených ve spolupráci s OI ČIŽP Ústí nad Labem a Liberec, dle § 31 písm. a), § 33 odst. (1) písm. a) zák. č. 59/2006 Sb. a § 3 Nařízení vlády č. 254/2006 Sb., celkem 19 subjektů. Zjištěné nedostatky Z nedostatků zjištěných při kontrole lze konkrétně uvést například: 1/ prostory skladů, stáčecí stanoviště a zásobníky s nebezpečnou látkou nejsou označeny bezpečnostním označením způsobem uvedeným např. v ustanoveních § 20 odst. 7 zákona č. 356/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a § 5 odst. 5, 6, 7 a § 6 odst. 3, 4 Vyhl. č. 232/2004 Sb. ve znění pozdějších předpisů (tj. výstražný symbol – piktogram, R-věty, S-věty atd.) 2/ nejsou řádně vyznačena jednotlivá pásma zón výbuchu ve smyslu Nařízení vlády č. 406/2004 Sb. 3/ velmi často jsou při skladování nebezpečných látek omezeny vstupy a výstupy ze skladů – přístupový dopravní prostor není volný. 4/ dopravní komunikace ve výrobně nejsou vždy volné (skladování materiálů, dílů, přípravků apod.). Situace v této oblasti není příznivá vzhledem ke zvýšení počtu vyráběných typů lednic a nedokončení skladového hospodářství. Na tuto problematiku bylo poukazováno při prověrce již v roce 2004 (viz protokol IBP ze dne 14. 5. 2004, bod č. 8). Porušení § 4 odst. 1, Nařízení vlády č. 101/2005 Sb., Příloha čl. 5.1 5/ kontrolovaná osoba nezajistila provádění pravidelné kontrolní činnosti a nedodržela lhůtu kontrol na rozvodech plynů, např. kyslíku, dusíku, acetylenu a izobutanu, ve smyslu § 3 odst. 4. Vyhl. č. 85/ 1978 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a § 3 odst. 4 písm. a), b) Nařízení vlády č. 101/2005 Sb. Porušení § 4 odst. (1) písm. c) Zákon č. 309/ 2006 Sb. Opatření a sankce Celkový počet vydaných opatření je 19, udělena byla 1 pokuta ve výši 30.000,- Kč. Počet a rozdělení subjektů Počet subjektů zařazených v režimu prevence závažných havárií podle zákona č. 59/2006 Sb. v působnosti OIP pro Ústecký kraj a Liberecký kraj: Počet a rozdělení zařazených subjektů Celkem

32 17 15

z toho A B

strana 48

Zpráva o činnosti Oblastního inspektorátu práce pro Ústecký kraj a Liberecký kraj za rok 2008 Ústecký kraj

27 15 12 5 2 3

z toho A B Liberecký kraj z toho A B

Změny v zařazení subjektů V průběhu roku 2008 došlo k následujícím změnám - nově byl do skupiny A rozhodnutím Krajského úřadu Ústeckého kraje ze dne 29. 5. 2008 zařazen nový subjekt a do skupiny B rozhodnutím Krajského úřadu Ústeckého kraje ze dne 3. 9. 2008 nový subjekt. Změna názvu nastala v lednu 2008 u jednoho, který je zařazen do skupiny B. V plánu kontrol na rok 2008 byl uveden subjekt, který provádí delaboraci stávající vojenské munice a skladuje asi 4.400 t výbušnin, rovněž tak další dva subjekty. OIP v těchto subjektech neprovedl kontrolu, protože kontrola těchto subjektů s nebezpečnými látkami klasifikovanými jako výbušné s výstražným symbolem „E“ a označených specifickou rizikovostí standardními R-větami (R 1 výbušný v suchém stavu, R 2 nebezpečí výbuchu při úderu, tření, ohni nebo působením jiných zdrojů zapálení, nebo R 3 velké nebezpečí výbuchu při úderu, tření, ohni nebo působením jiných zdrojů zapálení) patří do kompetence Českého báňského úřadu dle § 40 zákona ČNR č. 61/1988 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Státní úřad inspekce práce tuto kompetenci nemá. Závěr, zhodnocení úkolu Úroveň bezpečnosti práce se u zařazených subjektů obecně neustále zvyšuje. I přes snahu kontrolovaných osob se však při společné integrované inspekci odhalují nová zjištění, např. u nově zaváděných technologií. Oblastní inspektorát uložil ve všech kontrolovaných subjektech opatření. Zástupci OIP neshledali nedostatky při koordinaci kontrol a při spolupráci s OI ČIŽP Ústí nad Labem a Liberec, případně s ostatními orgány státní správy. V příštích letech bychom doporučovali koordinátorovi integrovaných kontrol zaměřit předmět kontrol nejen na teoretické úkony a provozní dokumentaci, ale i na konkrétní simulaci poruchových stavů i s případnou účastí na vyhlášeném cvičení.

HÚ 08.1.20 Bezpečný podnik Přehled žadatelů 1.1 Žadatelé, kteří plní požadavky programu „Bezpečný podnik“ před podáním žádosti o prověření systému řízení BOZP Zájem projevila jedna firma, která byla držitelem osvědčení Bezpečný podnik). Podání žádosti by přicházelo v úvahu na říjnový termín 2009. strana 49


1.2 Žadatelé, kteří byli na základě neplnění stanovených podmínek vyřazeni z účasti na programu Žádná organizace v regionu nebyla z účasti na programu vyřazena. 1.3 Žadatelé, u kterých OIP ukončil prověrku v daném roce, s uvedením, zda doporučil nebo nedoporučil vydat jim osvědčení OIP neobdržel žádné žádosti od nových žadatelů (na 1.certifikát) 1.4 Žadatelé, u kterých OIP provedl každoroční namátkovou prověrku žadatelem provedeného auditu Byla provedena kontrola u čtyř organizací. (Kontrola byla provedena pro OIP Praha). 1.5 Žadatelé, u kterých OIP provedl prověrku v celém rozsahu programu „Bezpečný podnik“ (v tříletém intervalu) Jednalo se o dvě organizace. Další organizace se rozhodla v programu již nepokračovat. 1.6 žadatelé, u kterých OIP doporučil SÚIP zrušit platnost vydaného osvědčení V roce 2008 inspektorát nedoporučoval zrušit platnost žádného vydaného osvědčení. Spotřeba času na prověrky systému řízení BOZP u žadatelů (zvlášť se uvede spotřeba času na vlastní prověrku, tj. včetně namátkové kontroly, a zvlášť na poradenství, kdy inspektor řeší daný problém na místě u žadatele, v době předcházející prověrce zavedeného systému řízení BOZP. Spotřeba času na prověrky:

HÚ 08.1.20 HÚ 08.1.20/N celkem

205,5 hodin 250,0 hodin 455,5 hodin

Spotřeba času na konzultace: 20 Nedostatky zjištěné v plnění požadavků programu, vztahující se přímo k managementu, a nedostatky zjištěné při porovnávání údajů uváděných žadatelem v dokumentaci se skutečným stavem zjištěným v provozu včetně výsledků ústního ověřování znalostí zaměstnanců. Nedostatky vztahující se přímo k managementu, zjištěny nebyly. Systém řízení je pravidelně vedením firem přezkoumáván. Vztah zaměstnanců k systému řízení BOZP je však třeba neustále posilovat. Stále se ještě vyskytují zaměstnanci, kteří svou práci dělají „osvědčeným“ způsobem, bez ohledu na zavedený systém. To se projevuje zejména v nesprávném vedení záznamů o činnosti, které pak neodpovídají interním předpisům.

strana 50


Počet správních řízení Jedno správní řízení - sankce 80.000,- Kč Organizace nezajistila po provedené výměně plynových potrubí (zarážka v roce 2007) tj. po zásahu, který má vliv na bezpečnost a spolehlivost provozu, provedení revize v rozsahu dle čl. 30 ČSN 38 6405 a § 7 odst. 1 a 2 Vyhlášky č. 85/1978 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Zařízení byla uvedena do provozu 10. 10. 2007, revize plyn. zařízení byla provedena až v dubnu 2008. Celkové zhodnocení žadatelem dosažené úrovně systému řízení BOZP a životního prostředí (zda zjištění z provedené kontroly dokladují, že žadatel při zavedení systému řízení postupoval s jím vyhlášenou bezpečnostní politikou (koncepcí), že zavedený systém řízení je plně funkční a odpovídá i s ohledem na rozsah žadatelem prováděných činností Zjištění z provedených kontrol v organizacích, které OIP doporučil k vydání osvědčení, dokladují, že žadatel při zavedení systému řízení bezpečnosti práce postupoval s jím vyhlášenou bezpečnostní politikou (koncepcí), že zavedený systém řízení je funkční a odpovídá i s ohledem na rozsah žadatelem prováděných činností. Účast vedoucích pracovníků OIP na prověrce Vedoucí inspektor se zúčastňoval prověrek zejména při zahájení a při závěrečném projednání protokolu a podpisu podmínek pro vydání osvědčení. Vedoucí odboru inspekce II prováděl kontrolní činnost spolu s ostatními inspektory. Poznatky a zjištění vyplývající ze spolupráce OIP s organizací, která již získala osvědčení (výsledek každoroční namátkové kontroly ověření funkčnosti systému řízení bezpečnosti, ochrany zdraví při práci a životního prostředí, přístup vedení a zaměstnanců žadatele k plnění podmínek programu „Bezpečný podnik“ v následujících letech po vydání osvědčení, plnění (neplnění) požadavku na každoroční provádění auditu žadatelem apod.) Spolupráce OIP s organizacemi, které získaly osvědčení, je na dobré úrovni. Pro kontrolu jsou ve firmách vytvářeny odpovídající podmínky. Management je vstřícný, komunikativní. Zjištěné nedostatky jsou ve stanovených termínech odstraňovány. V případě potřeby je poskytnuta konzultace. Příklady zjištěných porušení 1. Zaměstnavatel neměl zpracován na systém bezpečné práce, který musí být dodržován při činnosti jeřábu, ať se jedná pouze o jednotlivý zdvih nebo o skupinu opakujících se operací, v rozsahu čl. 4.1. ČSN EN 12 480-1. (Předložené místní provozní podmínky pro provoz věžových jeřábů LIEBHERR na stavbě řešila pouze pořadí otáčení věžových jeřábů v kolizních místech. 2. Tématické listy vzdělávacího výcviku jsou někdy používány jako osnova školení, ačkoliv jsou tam též uváděny instrukce, co má nadřízený příslušného střediska teprve v rámci

strana 51


školení doplnit - např. „další ochranné prac. prostředky vyplývající z jednotlivých rizik“, „návod na obsluhu a údržbu konkrétního stroje“ atd. Ve skutečnosti pak není prokázáno, zda vůbec a jak nadřízený pracovník doplnil příslušnou osnovu školení a s čím zaměstnanci byli ve skutečnosti seznámeni. 3. Zácvik lešenářů není evidován v souladu s interním předpisem v denním záznamu, nýbrž je evidován pouze jediným záznamem, a to až po skončení zácviku. Není uváděno, na kterých stavbách pracoval a kdo byl za jeho zácvik zodpovědný. 4. U vysokotlakých ohřívačů bloku č.4 VTO 1 a VTO 2 v.č. 17629 byla předložena zpráva o TZ 1896/07, že byla provedena tlaková zkouška vnitřního svazku VTO pouze tlakem 20 MPa. Max. pracovní tlak (otevírací tlak pojistných ventilů) je 23 MPa a zkušební tlak 31,5 Mpa. K tomuto náhradnímu řešení tlakové zkoušky, kdy je zkušební přetlak limitován závěrným tlakem napájecích čerpadel, nebyl předložen souhlas ve smyslu §7 odst. odst. 6) vyhl.č18/1979 Sb. 5. Ne zcela prokazatelným způsobem jsou odstraňovány zjištěné závady z provozních revizí. Pomocí příslušného software jsou závady nahrány do systému, nicméně již nelze v systému průkazně dohledat odstraněné konkrétní závady, zjištěné při revizi nebo interní kontrole. 6. Stávající předložený „Registr rizik pro ASŘTP„ je sice vypracován, avšak uvedená rizika a opatření neodpovídají činnosti pracovníků s elektrotechnickou kvalifikací. 7. U investičních zakázek vyžadujících stavební povolení popř. ohlášení stavebnímu úřadu, není stanoven postup, resp. povinnosti organizace jako zadavatele stavby ve vazbě na zákon č. 309/2006 Sb. 8. V dokumentu pro ochranu výbuchu není řešeno schematické vyobrazení jednotlivých zón výbuchu. Fyzická kontrola pracoviště – příklady zjištěných závad Kotelna pro předehřev plynu - na přívodu plynu ke kotlům není zaslepený výstup. Provozní deník VTL RS je zároveň provozním deníkem vestavěné plynové kotelny. Obsluha nevykazuje činnosti zápisem do provozního deníku mj. kontrola přítomnosti CO, četnosti a způsob kontroly manometrů nulování, způsob zkoušení pojistných zařízení ve smyslu např. ČSN 69 0012 apod. V prostoru vlečkového přejezdu mezi truhlárnou a bývalou strojní dílnou je prováděna oprava potrubního mostu. U kolejí č. 14, 15, 16, 17, 19 není dodržen volný schůdný a manipulační prostor v důsledku umístění pomocných ocelových konstrukcí v rámci provádění obnovy. Překážky nejsou řádně označeny, není snížena rychlost posunu (nebo koleje vyloučeny z provozu). V tryskací hale, v tryskací kabině není řešena kontrola obsluhy, která zde pracuje samostatně a na vstupu do kabiny je nápis „NEVSTUPOVAT“. Není stanovena doba, kdy se má provést kontrola tohoto zaměstnance, za jakých podmínek a kdo má kontrolu provést, pokud dojde k automatickému vypnutí tryskacího zařízení.

strana 52


Hlavní vypínače věžových jeřábů LIEBHERR 130 EC-B o max. nosnosti 6 000 kg, výška pod hák 29 m, používané na stavbě, nebyly uzemněny (čl. 413.1.3N12 písm. ad) ČSN 332000-4-41). Zaměstnavatel neurčil koordinátora jeřábů (čl. 4.1 a odst. 5.9 ČSN ISO 12480-3) na stavbě, kde jsou čtyři věžové jeřáby, které nejsou vybaveny zařízením zabraňujícím jejich kolizím. Zábradlí zajišťující volné okraje ploch v jednotlivých podlažích stavby nesplňují požadavky na technickou konstrukci k zajištění proti pádu ve smyslu NV č. 362/2005 Sb. § 4, příloha část I bod 2, 3. Zábradlí není opatřeno zarážkou u podlahy o min. výšce cca 15 cm, „sloupky“, provedené z armovací oceli, se viklají, vykazují nestabilitu. Staveniště není oploceno v souladu s projektovou dokumentací. Doporučení na úpravu (doplnění) požadavků programu „Bezpečný podnik“, Zásad stanovených příkazem (případně i tohoto obsahu Informace). Na osvědčeních, vydávaných žadatelům, kteří splní podmínky bezpečný podnik, je doslova uváděno: Osvědčení č. . o zavedení systému řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v souladu s požadavky ILO-OSH 2001 a OHSAS 18001:1999 s právem používat označení „BEZPEČNÝ PODNIK“. Program Bezpečný podnik má své vlastní požadavky, je to program národní a podle něho taky inspektoráty kontrolu provádějí. K vydání osvědčení podle OHSAS nemáme akreditaci, a ačkoliv jsou požadavky Bezpečného podniku a OHSAS kompatibilní, neměli bychom snad vydávat osvědčení v souladu s požadavky OHSAS, ale v souladu s požadavky národního programu Bezpečný podnik. Kdyby osvědčení bylo skutečně vydáno podle OHSAS 18001, pak by bylo uznáváno i v zahraničí a firmy, které jsou držiteli osvědčení Bezpečný podnik, by si pak nemusely k auditu dle OHSAS zvát ještě akreditované firmy a od Bezpečného podniku odstupovat Oblast zlepšování V organizacích jsou vytvářeny podmínky pro neustálé zlepšování. Indikátory zlepšování tak, jak je organizace nahlašují na OIP, jsou plněny. Technická zařízení V souvislosti se snižováním hladiny hluku v pracovním prostředí a následně i v životním prostředí byla vytipována zařízení s vysokým provozním hlukem a učiněna opatření ke snižování hluku, především provedením izolace zařízení. V roce 2007 byla dokončena výměna chladičů na PS 2512. Bylo provedeno měření hluku na vytipovaných místech dle schváleného plánu. Zakoupení a používání zdvihacího zařízení ,,Hydraulická ruka PC 2300B“ na automobilu IVECO. Bezpečnější technologie, jenž zajišťuje nižší míru rizika. Používání UCL Safety Systéme - ,,Ručně poháněné zdviže pro omezený prostor a proti pádové bezpečnostní zařízení“. Bezpečnější technologie, jež zajišťuje nižší míru rizika.

strana 53


Zakoupení a používání “Samohybné nůžkové plošiny H15SX“ pro práci ve výšce. Zdravotní péče Každý rok jsou připravovány v jedné z organizací tématicky cílené projekty. V roce 2007 byl hlavním pilířem programu podpory zdraví projekt „Záda - žádná zrada“. Na 60 zaměstnanců si svou účastí v 6 mini kurzech s preventivně rehabilitačním programem osvojilo, pod dohledem zkušených fyzioterapeutů, zásady prevence a léčby zdravotních obtíží způsobených jednostrannou pracovní zátěží, snížením variability pohybů, hypokinezí a psychickým stresem. Indikátory zlepšování jsou plněny, problém spočívá spíše v tom, že firmy zařazují do oblasti zlepšování i různé opravy zařízení, po jejichž provedení je zařízení v původním stavu a o zlepšování se v podstatě nejedná, spíše jde o plnění zákonných povinností. Závěr Bylo by dobré sjednotit v rámci jednotlivých inspektorátů vykazování činnosti v oblasti kontrol, týkajících se Bezpečného podniku. Jde o to, zda v rámci této kontroly bude vykazováno i plnění jiných hlavních úkolů SÚIP, či zda celá kontrola bude zahrnuta pouze pod jeden úkol, a to HÚ 0.1.20. Údaje z jednotlivých inspektorátů pak mohou být různé.

4. Ostatní dozorčí činnost 4.1 Projektové dokumentace V uplynulém roce bylo vydáno celkem 595 stanovisek k projektovým dokumentacím. OIP se snaží vyřídit všechny požadavky, které jsou vybrány podle příkazu GI, a vydat prakticky ke všem dokumentacím vyjádření, kromě těch případů, kde není OIP kompetentní provádět kontrolu, např. rodinné domky, soukromé garáže apod. V období roku 2008 bylo provedeno vyjadřování z hlediska zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení k projektovým dokumentacím výstavby několika velkých obchodních center, nových výrobních podnikatelských celků, změny užívání, výrobních technologií, přístaveb atd. Vzhledem k tomu, že v roce 2008, na rozdíl od minulých let, byl velký počet projektových dokumentací od jednotlivých malých podnikatelských subjektů začleněných do uvedených obchodních nebo více staveb od jedné společnosti, byl navýšen počet vyjádření k dokumentacím bez závad nebo jen s drobnějšími formálními nedostatky, díky tomu, že tyto male subjekty měly oblast bezpečnosti práce a technických zařízení řešenu standardně v rámci celé stavby na základě předcházejících vyjádření. U ostatních dokumentací byla zjištěna dostatečná vypovídací schopnost v oblasti řešení rizik při výstavbě i budoucím provozu, až na výjimky přetrvává snaha předkládat dokumentace jen v minimálním rozsahu – bez konkrétních řešení. V dokumentacích se vyskytují i dva extrémy a) řešení bezpečnosti se pouze odvolává na všechny platné předpisy – bez jejich konkretizace, nebo b) v PD je vložena příloha obsahující velký seznam předpisů a ČSN, přičemž některé předpisy jsou zrušené nebo se nevztahují ke stavbě a některé ČSN jsou

strana 54


určeny výrobcům zařízení. Často se projektanti odvolávají na to, že podrobněji bude vše řešeno v dalším stupni dokumentace – tato se však v mnoha případech již pak nezpracovává. Z dalších nedostatků lze uvést zejména:

PD neobsahují technologické části a neřeší rozmístnění strojů, zařízení, není dodržována předepsaná vzdálenost pro bezpečnou a snadnou obsluhu a údržbu strojů a zařízení od stěn, příček a sloupů, v případě zásahu do nosných konstrukcí není v projektové dokumentaci statický výpočet nosné konstrukce, není dodržen sklon plochy pro skladování palet a sklon skladové plochy při stohování materiálu, PD neřeší u celoprosklených dveří ve výšce 1,1 m až 1,6 m nad podlahou náležitě výrazné označení, PD neřeší vyznačení komunikace pro vozidla, dodržení minimálních rozměrů stání a vzdálenosti vozidel od pevných stěn na jednotlivých pracovištích a stáních vozidel, chybí určení protiskluzového povrchu schodišťových stupnic a podlah, chybí výkresy rozmístění technologického zařízení, není určena technologie skladování, není stanovena a dodržena předepsaná šířka vnitřních komunikací a přístup ke kontrolním místům, PD neřeší bezpečnostní požadavky při práci ve výškách, nad hloubkou a při prácích ve výkopech.

Mezi nejvíce opakované závady a nedostatky rovněž patří:

v projektové dokumentaci není řešeno riziko výbuchu. Pro potřeby vlastního provozu není řešeno že, provozovatel musí předložit též vyhodnocení dle nař. vl. č. 406/2004 Sb. o bližších požadavcích na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v prostředí s nebezpečím výbuchu, které stanovuje požadavek řešit klasifikaci prostor a posoudit riziko výbuchu komplexně se zřetelem na všechny okolnosti práce, popř. požadavky považovat za splněné. Viz § 3 odst. 3 nař. vl. č. 406/2004 Sb. (včetně označení vstupů s výstrahou EX a označení Ex na výrobních štítcích jednotlivých zařízení, pokud jsou v těchto prostorech). je stále velký počet dokumentací kde jsou uváděny požadavky zajištění oblasti bezpečnosti práce, bezpečnosti při provozu technických zařízení podle již neplatných právních a ostatních předpisů. Dále jsou v PD, kapitolách jež mají řešit oblast bezpečnosti práce, bezpečnosti při provozu technických zařízení, uváděny právní a ostatní předpisy jež nemají s daným technologický postup demoličních prací nevychází z průzkumu objektu a statického posouzení. v případě, kdy jsou stavební práce prováděny za současného provozu rekonstruovaného objektu, chybí v PD organizační, technická popř. jiná opatření k zajištění bezpečnosti práce, schodiště neodpovídá normových hodnotám, atd. dle specifiky dozorované oblasti technických zařízení.

4.2 Kolaudace staveb Celkem jsme se zúčastnili 286 kolaudací staveb.

strana 55


Zjišťované nedostatky jsou obdobné jako v předcházejícím období. Stále je viditelná snaha kolaudovat stavby před jejich úplným dokončením s četnými nedodělky, zejména nejsou dokončeny el. instalace. V případě neprovedení všech předepsaných revizí, zjištění závažnějších nebo velkého počtu nedostatků, nedokončenosti stavby nebo v případech, kdy bylo zjištěno, že připomínky k PD ze strany OIP nejsou respektovány a proto jsou znovu uváděny do vyjádření, nebyl vydán souhlas s uvedením stavby do užívání. U ostatních kolaudací při zjištění méně závažnějších nedostatků z hlediska bezpečnosti práce a technických zařízení bylo vydáno souhlasné stanovisko s výhradou, kde se jednalo převážně o nedostatky. jež bylo možné odstranit během provozu a přímo neohrožovaly bezpečnost a zdraví zaměstnanců. Jako dotčený orgán státní správy se zúčastňujeme kolaudačních řízení. Při kolaudačních řízeních jsou mnohdy shledávány nedostatky, kdy nejsou v minimálních požadavcích plněny technické normy, a to zejména u schodišť, zábradlí, pracovišť a komunikací (zabezpečení proti pádu) aj. V současné době se setkáváme s tím, že předmětná stavba není do doby konání kolaudačního řízení (dle zákona č. 50/1976 Sb. v platném znění.) nebo vydání kolaudačního souhlasu (zákon č. 183/2006 Sb. v platném znění) stavebně ukončena anebo vykazuje závady a jsme-li požádáni o vydání kolaudačního souhlasu, pak nastává problém. Je-li vydáváno kolaudační rozhodnutí (správní rozhodnutí), lze uplatnit případné podmínky do citace rozhodnutí s uvedením termínu odstranění závad. Avšak jiná situace nastává, a tím mám na mysli naše vyjádření, zjistíme-li závady při kontrolní prohlídce nebo při závazném stanovisku jako DOSS pro stavebníka pro vydání kolaudačního souhlasu k užívání stavby. Stavební úřad na základě kontrolní prohlídky, jsou-li zjištěny závady, kolaudační souhlas vydat nemůže a rozhodnutím užívání stavby zakáže. Po odstranění nedostatků ze strany stavebníka vydá kolaudační souhlas, avšak uplatňujeme-li splnění požadavků z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, požaduje doklad o tom, že závady byly odstraněny. To znamená v některých případech i další prohlídku stavby, byly-li závady odstraněny. Ze závad, zjištěných při kolaudacích v roce 2008, uvádíme zejména: • • • • • • • • • • • •

chybí průvodní dokumentace strojům a zařízením, nebyly provedené a dokladované předepsané kontroly, výchozí revize a ostatní revize a zkoušky technických zařízení, nebylo posouzeno riziko výbuchu podle § 3 nař. vl. č. 406/2004 Sb., nebyly dodrženy manipulační prostory kolem strojů a zařízení, není dokladováno, že realizace stavby odpovídá schválené projektové dokumentaci, vnitřní i venkovní komunikace nejsou rovné, nejsou na podlaze vyznačeny průchozí a průjezdné komunikace, prostory pro skladování a snížené profily, schodiště není opatřeno záchytným madlem, popř. zábradlím, schodišťové rameno začíná přímo za dveřmi, komunikace vchodu není ve stejné úrovni, chybí označení hrany schodu v úrovni dveřního prahu výstražným označením a na dveřích chybí výstražná tabulka „Pozor, schod“, není označení ramp včetně schodišťových stupňů na rampy, spodní hrany zdvižných mechanicky ovládaných vrat nejsou označeny, strana 56


• • • • • • • •

není provedeno označení a ukotvení regálů, prosklené dveře u vstupu do objektu nejsou ve výšce 1,1m až 1,6m nad podlahou náležitě výrazně označeny, v místnosti je tlačítko STOP bez ochranného krytu a je možné náhodné nechtěné vypnutí, vjezdová automatická vrata při vjezdu do objektu nejsou plně zajištěna proti vysunutí, nejsou označeny manipulační prostory s upozorněním zákazu vstupu. Popisy a označení ovladačů nejsou v českém jazyce, u potrubí a aparátů s teplotou vyšší než 500 C je nutno doplnit chybějící tepelnou izolaci, doplnit barevným označením podle protékajících látek podle ČSN 130072 a potrubí označit směrem proudění, nebyla zajištěna odborná prohlídka kotelny při jejím uvedením do provozu, není vydán provozní řád kotelny v souladu s § 10 vyhl. 91/1993 Sb., plynová kotelna nemá předepsané vybavení.

Při kolaudační řízení se rovněž opakovaně vyskytuje: • • • • •

•

nesoulad zařízení s výkresovou dokumentací ( skutečný stav provedení), nedodělky nebo závady které se ve výchozích revizích nevyskytují (revize bez závad), neúplné záznamy o tlakových zkouškách (použité materiály, délky) protokoly o odzkoušení zabezpečovacích zařízení plynových spotřebičů ještě dříve než byl ve skutečnosti vpuštěn plyn, při spuštění zařízení dodavatelem (např. plynové kotelny) ještě před kolaudací a před předáním zařízení provozovateli vlastně oficiálně nikdo zařízení neobsluhuje, nevede potřebnou dokumentaci a neprovádí potřebné zkoušky (ještě není zhotoven provozní řád), na základě žádostí stavebních úřadů chodíme někdy mimo kol. řízení na opětovné kontroly zda byly zjištěné nedostatky odstraněny (jednoduché nedostatky neumí stavební úřad sám zhodnotit , třeba nenatřenou trubku nebo cedulku).

4.3 Vyšetřování pracovních úrazů Smrtelné pracovní úrazy Nahlášeno: Šetřeno:

20 16

Ohlášeno Šetřeno

2004 25 16

2005 28 18

2006 15 8

2007 25 15

2008 20 16

Zdroje Kód

Zdroje

I. II.

Dopravní prostředky Zdvihadla a dopravníky

Počet 8 1

strana 57

Zpráva o činnosti Oblastního inspektorátu práce pro Ústecký kraj a Liberecký kraj za rok 2008 III. IV V VI VII VIII IX X XI

Stroje Pracovní, cestovní, dopravní prostory jako zdroje pádu osob Materiál, břemena, předměty Nářadí, nástroje Průmyslové škodliviny Kotle, nádoby Elektřina Lidé, zvířata, přírodní živly Jiné zdroje

2 6 3 0 0 0 0 0 0

Celkem

20

Kód

Příčiny

Počet

0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14

Nezjištěna Vadný nebo nepříznivý stav zdroje úrazu Chybějící nebo nedostatečná ochranná zařízení nebo zajištění Chybějící, nedostatečné nebo nevhodné OOPP Nepříznivý stav nebo vadné uspořádání pracoviště Závady v osvětlení a viditelnosti, hluk, otřesy a vadné ovzduší Nesprávná organizace práce Neobeznámenost s podmínkami BP a nedostatek potřebné kvalifikace Používání nebezpečných postupů nebo způsobů práce Odstranění nebo nepoužívání předepsaných bezpečnostních zařízení Odstranění nebo nepoužívání předepsaných a přidělených OOPP Ohrožení jinými osobami Nedostatky osobních předpokladů k řádnému pracovnímu výkonu Ohrožení zvířaty a přírodními živly Špatně nebo nedostatečně odhadnuté riziko

7 1 1 0 1 0 2 0 4 0 1 2 0 0 1

Celkem

20

Příčina

Závažné pracovní úrazy (s hospitalizací delší než 5 dnů) Nahlášeno: Šetřeno:

156 47

Ohlášeno Šetřeno

2004 139 47

2005 164 36

2006 136 40

2007 157 35

2008 156 47

Zdroje Kód

Zdroje

I.

Dopravní prostředky

Počet 29 strana 58

Zpráva o činnosti Oblastního inspektorátu práce pro Ústecký kraj a Liberecký kraj za rok 2008 II. III. IV V VI VII VIII IX X XI

Zdvihadla a dopravníky Stroje Pracovní, cestovní, dopravní prostory jako zdroje pádu osob Materiál, břemena, předměty Nářadí, nástroje Průmyslové škodliviny Kotle, nádoby Elektřina Lidé, zvířata, přírodní živly Jiné zdroje

2 17 58 33 1 11 0 3 2 0

Celkem

156

Kód

Příčiny

Počet

0 1 2 3 4 5 6

Nezjištěna Vadný nebo nepříznivý stav zdroje úrazu Chybějící nebo nedostatečná ochranná zařízení nebo zajištění Chybějící, nedostatečné nebo nevhodné OOPP Nepříznivý stav nebo vadné uspořádání pracoviště Závady v osvětlení a viditelnosti, hluk, otřesy a vadné ovzduší Nesprávná organizace práce Neobeznámenost s podmínkami BP a nedostatek potřebné kvalifikace Používání nebezpečných postupů nebo způsobů práce Odstranění nebo nepoužívání předepsaných bezpečnostních zařízení Odstranění nebo nepoužívání předepsaných a přidělených OOPP Ohrožení jinými osobami Nedostatky osobních předpokladů k řádnému pracovnímu výkonu Ohrožení zvířaty a přírodními živly Špatně nebo nedostatečně odhadnuté riziko

16 3 5 1 2 0 2

Celkem

156

Příčina

7 8 9 10 11 12 13 14

0 15 3 1 8 1 0 99

Ostatní pracovní úrazy Ohlášeno: 6818 Ohlášeno

2004 7592

2005 7919

2006 8006

2007 7264

2008 6818

Oproti loňskému období se změnil poměr, kdy bylo z převážné části zjištěno porušení předpisů ze strany zaměstnanců, na poměr, kdy již skoro přibližně stejná míra zavinění leží mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem.

strana 59


V řadě případů chybí základní bezpečnostní návyky při dodržování pracovních postupů. Tyto návyky nejsou vyžadovány tak, jak jsou uvedeny ve vyhodnocených rizicích. Dále není zajišťováno dodržování zásady bezpečného chování na pracovišti, stanovení minimálních požadavků na bezpečný provoz strojů, nářadí a technického zařízení včetně provádění včasné údržby na tomto zařízení, zejména není dbáno na funkčnost a vybavení ochranných zařízení dle předepsaných normativů. Některé úrazové děje vznikají v důsledku nečekaných situací, kdy musí pracovník zareagovat sám a improvizovat a mnohdy i za stísněných pohybových, časových a jiných podmínek. Byly šetřeny úrazy pracovníků u jiného zaměstnavatele, kdy není písemně doloženo vzájemné informování zaměstnavatelů o rizicích na pracovišti a není na základě písemné dohody určeno, který ze zaměstnavatelů koordinuje provádění opatření k ochraně bezpečnosti a zdraví zaměstnanců a postupy k jejich zajištění.

4.4 Vyšetřování havárií V roce 2008 nebyla šetřena žádná havárie ve smyslu zák. č. 353/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

4.5 Šetření stížností a podnětů Kontrolní působnost inspektorátu byla v r. 2008 nadále zaměřena na dodržování povinností, vyplývajících z právních předpisů, z nichž vznikají zaměstnancům, příslušnému odborovému orgánu, radě zaměstnanců nebo zástupci pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci práva nebo povinnosti v pracovněprávních vztazích, na úseku ochrany pracovních vztahů, pracovních podmínek, včetně povinností upravujících odměňování zaměstnanců, náhradu mzdy, platu a ostatních výdajů, dodržování kolektivních smluv a vnitřních předpisů zaměstnavatelů, v částech, ve kterých jsou upraveny individuální pracovněprávní nároky zaměstnanců, zajištění bezpečnosti práce a bezpečnosti provozu technických zařízení se zvýšenou mírou ohrožení života a zdraví a bezpečnosti provozu vyhrazených technických zařízení, v prevenci závažných havárií a plnění dalších odborných úkolů ve smyslu zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce. V souvislosti s tím byla přijata řada opatření i v oblasti vyřizování podnětů, peticí a ostatních podání, protože především na úseku pracovněprávních vztahů podání zůstávají i nadále základním informačním zdrojem pro zaměření kontrolní činnosti. Charakteristika podání Počet podání na úseku bezpečnosti a ochrany zdraví při práci V roce 2008 bylo na inspektorátu evidováno celkem 50 podání, z toho bylo 44 podnětů ke kontrole, které se týkaly porušování předpisů k zajištění bezpečnosti práce, k zajištění bezpečnosti provozu technických zařízení se zvýšenou mírou ohrožení života a zdraví a předpisů o bezpečnosti provozu vyhrazených technických zařízení a 6 podání byla postoupena jiným správním orgánům či vyřízena jinak, protože jejich řešení nebylo v působnosti orgánů inspekce práce.

strana 60


Porovnání za roky 2005 – 2008 2005

2006

2007

2008

59

55

80

50

na úseku pracovněprávních vztahů V hodnoceném období bylo inspektorátem evidováno celkem 312 podání, z nichž bylo 267 podnětů ke kontrole, které se týkaly porušování povinností zaměstnavatelů stanovených právními předpisy v oblasti pracovněprávních vztahů, a 39 podání nebylo ve věcné působnosti inspektorátu a bylo postoupeno k řešení věcně příslušnému správnímu úřadu, 56 podnětů bylo vyřízeno jiným způsobem.

Porovnání za roky 2005 – 2008 2.pol.2005

2006

2007

2008

334

345

348

312

Předmět podání na úseku bezpečnosti a ochrany zdraví při práci Na základě provedené analýzy předmětů podání lze konstatovat, že rovněž v roce 2008 se podání týkala širokého spektra problémů bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, přičemž řada podání směřovala do několika oblastí BOZP. V hodnoceném období lze vysledovat setrvalý stav oproti předchozímu období v absolutních počtech podání směřujících do oblasti neplnění povinností zaměstnavatele při poskytování bezpečnostních přestávek a stanoveného odpočinku, nerozvržení pracovní doby, neplnění povinností souvisících s šetřením a hlášením pracovního úrazu, neplnění zákonných povinností při zajišťování školení zaměstnanců v oblasti BOZP, při poskytování OOPP, mycích, čistících a dezinfekčních prostředků, v neplnění podmínek jak odborné, tak i zdravotní způsobilosti zaměstnanců, do oblasti rizikových faktorů dle § 4 a 7 z. č. 309/2006 Sb., při seznamování zaměstnanců s pracovními riziky, dále pak spočívajících v neplnění podmínek jak odborné´, tak i zdravotní způsobilosti zaměstnanců s pracovními riziky. Struktura předmětu podání v roce 2008: 1

porušování povinností při poskytování bezpečnostních přestávek, denního a týdenního odpočinku…………………………………………………………….………..…......20

2

nerozvržení pracovní doby …………………..……………………………………....16

3

nesplňování zdravotních a odborných předpokladů pro výkon práce…………………………………………….……………………….…………....12

4

rizikové faktory § 4 a 7 z. č. 309/2006................................…………….………....…10 strana 61


5

nesplnění povinností stanovených pro šetření a hlášení pracovního úrazu…………………………………………………………………............................8

6

neplnění povinností v oblasti OOPP, mycích, čistících a dezinfekčních prostředků……………………………………………………………………………....7

7

nezajištění školení BOZP.………………………….……………………….…….…....4

8

závady na jeřábech …………….…………………………………………….…..……..3

9

závady na tlakových zařízeních..……………..……………………………….…….…..2

10 nezajištění ohroženého…………..………………………………………………….…..2 11 neplnění povinnosti v oblasti vyhrazených TZ………………………..……….……….2 12 nevedení evidence o vyhledávání rizik …...……...........................................................1 13 nevyhovující stav technických zařízení, strojů, nářadí…………………….……………1 14 porušování předpisů pro manipulaci s břemeny….….......................................................1 15 neprovádění kontroly strojů a technických zařízení ……………….................................1 Podání, jejichž šetření nespadala do věcné působnosti inspektorátu, se týkala zejména stavebního řízení, provozování objektu bez stavební kolaudace, životního prostředí, hygieny, požární ochrany apod. na úseku pracovněprávních vztahů Podněty evidované v roce 2008 se týkaly široké oblasti pracovněprávních vztahů, na jejichž porušování podavatelé upozorňovali. Značná část podnětů v sobě zahrnovala více než jeden předmět podání, když ve 323 přijatých podáních bylo obsaženo 505 předmětů podání. Zcela jednoznačně převládaly podněty směřující do oblasti odměňování zaměstnanců – na porušování povinností v této oblasti upozornilo 45,14 % všech přijatých podnětů. Druhou nejčetnější oblastí bylo porušování povinností na úseku pracovního poměru a dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr – sem směřovalo 11,88 % všech podání, přičemž většinu z nich představovaly podněty na nevydání potvrzení o zaměstnání (zápočtového listu) při skončení pracovního poměru. Struktura předmětu podání za rok 2008: 1

nedodržení splatnosti, neposkytnutí či poskytnutí nižší než zaručené či minimální mzdy……………………………………………………………………………………144 2 nevydání ZL………….……………………………….………..............................……..60

3

neproplácení přesčasové práce……………………….………..............................……...49

4

nevydání dokladu o mzdě ………………………….………………………………..….29

5

porušení povinností při skončení pracovního poměru……………………..……….…...23

6

neposkytování příplatku So, Ne………………………………………….…..……..…...19

7

nevystavení pracovní smlouvy písemně………………….………………..…………….19

8

nevyplacení odstupného.…..………………………….………..............................……..18

9

neposkytnutí náhrady za nevyčerpanou dovolenou……………………………...…...…14

strana 62


10 srážky ze mzdy bez dohody ……………………….……………………………..……..11 11 určení nástupu dovolené v rozporu s § 217 odst.1 ZP………………………………..….6 12 neurčení čerpání dovolené, nesprávné stanovení nároku………………………………...5 13 neproplácení svátků……………………………………………..………………………..4 14 neposkytování nočních příplatků……………………………………………….….…..…3 15 neproplácení přestávek u prací, které nemohou být přerušeny ………………..….…..….2 16 diskriminace, šikana…….………………………………………………………..……….2 17 překročení rozsahu práce na DPP ………………………………………………………..1 18 ostatní……………………………………………………………………………………96

Zařazení předmětu podání podle úseků správních deliktů zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce

počet

%

Součinnost zaměstnavatele a orgánu zaměstnanců (§ 23)

0

0

Rovné zacházení (§ 24)

11

1,97

Pracovní poměr, dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr (§ 25) 116 20,82 Odměňování zaměstnanců (§ 26)

236 42,36

Náhrady (§ 27)

64

11,49

Pracovní doba (§ 28)

48

8,61

Dovolená (§ 29)

18

Bezpečnost práce § 17, 30

44

Bezpečnost technických zařízení (§ 32)

3

0,53

3

0,53

14

2,51

3,23 7,89

Vyhrazené technické zařízení (§ 33)

Jiné (nejedná se o správní delikty dle zákona IP)

strana 63


Výsledky šetření Oprávněnost podání na úseku bezpečnosti a ochrany zdraví při práci Z 50 podání evidovaných v roce 2008 bylo 44 řešeno kontrolou dle zákona o inspekci práce, 3 podněty ke kontrole byly postoupeny místně příslušnému OIP, 1 podání bylo postoupeno jinému věcně příslušnému správnímu úřadu, 6 podnětů bylo odloženo bez provedení kontroly a 2 podněty byly převedeny do roku 2009. V hodnoceném období bylo dále ukončeno šetření 13 podání evidovaných v roce 2007. Z celkového počtu 63 podání řešených v roce 2008 bylo: 1 oprávněných …………………………..…….20 .... z toho 3 z roku 2007 2 částečně oprávněných ………………..……. .26 ....z toho 3 z roku 2007 3 neoprávněných ……………………………… 6 .... z toho 4 z roku 2007 4 neprokázány……………………………….….3… z toho 3 z roku 2007 5 nehodnocených ................................................6......z toho 0 z roku 2007 6 převedených do roku 2009 .............................. 2 ….z toho 0 z roku 2007 na úseku pracovněprávních vztahů Z 312 podání evidovaných v roce 2008 bylo 230 řešeno kontrolou podle zákona o inspekci práce, 39 podnětů ke kontrole bylo postoupeno místně příslušným inspektorátům, 13 podání bylo postoupeno jinému věcně příslušnému správnímu orgánu, 56 podnětů bylo odloženo bez provedení kontroly a 58 podnětů bylo převedeno do roku 2009. V hodnoceném období bylo dále řešeno 50 podání evidovaných v roce 2007. Z celkového počtu podání řešených v hodnoceném období bylo: 1 oprávněných …………………………….76…………………...........z toho 18 z roku 2007 2 částečně oprávněných ……………….….46.......................................z toho 18 z roku 2007 3 neoprávněných ……………………….…39.......................................z toho 12 z roku 2007 4 nehodnocených…………………………127…….…………….…....z toho 0 z roku 2007 5 neprokázaných .........................................16.............………………..z toho 2 z roku 2007 6 převedených do roku 2009…....................58…..…….…….…….......z toho 0 z roku 2007 Charakteristika zjištěných nedostatků a porušených předpisů na úseku bezpečnosti a ochrany zdraví při práci Při šetření podnětů ke kontrole bylo v hodnoceném období zjištěno, že zaměstnavatelé porušují právní předpisy k zajištění bezpečnosti práce a k zajištění bezpečnosti provozu technických zařízení zejména v těchto oblastech: 1 nejsou dodržována ustanovení zákoníku práce o době bezpečnostních přestávek a o době odpočinku mezi směnami a v týdnu; 2 zaměstnavatelé neplní povinnosti stanovené pro prevenci rizik (§ 102 zákoníku práce); 3 zaměstnanci nejsou proškolováni z bezpečnostních předpisů týkajících se práce, na kterou jsou zařazováni, nejsou seznamováni s riziky vykonávané práce a s opatřeními k prevenci těchto rizik, není vedena dokumentace o školeních a pokynech (§ 103 zákoníku práce); 4 stroje, technická zařízení a nářadí nejsou provozovány a používány v souladu s platnými právními předpisy – nejsou vybaveny ochranným zařízením, není prováděna pravidelná kontrola a revize a řádná údržba (§ 4 zák. č. 309/2006 Sb., nařízení vlády č. 378/2001 Sb.);

strana 64


5 pracoviště a pracovní prostředí neodpovídají příslušným předpisům BOZP – zastavěné dopravní komunikace a únikové cesty, mikroklimatické podmínky na pracovišti (větrání, teplota apod.) – § 7 zák. č. 309/2006 Sb., NV č. 101/2005 Sb.; 6 zaměstnavatel porušuje povinnosti stanovené pro poskytování OOPP – nemá zpracovaný seznam pro poskytování OOPP, zaměstnancům nejsou přidělovány OOPP s ohledem na charakter vykonávané práce nebo nejsou vůbec poskytovány, nejsou poskytovány mycí a čisticí prostředky (§ 104 zákoníku práce, nařízení vlády č. 495/2001 Sb.); 7 neplnění povinnosti zaměstnavatele při pracovních úrazech – zaměstnavatel nevyšetří příčiny a okolnosti vzniku pracovního úrazu, není vedena evidence o pracovních úrazech, zaměstnanci není předán záznam o úrazu, úraz není oznámen určeným orgánům (§105 zákoníku práce, nařízení vlády č. 494/2001 Sb.); 8 zaměstnavatel nedodržuje právní předpisy upravující odbornou a zdravotní způsobilost zaměstnanců (vstupní a preventivní lékařské prohlídky, přezkušování řidičů z povolání); 9 porušování povinností při organizaci práce a pracovních a technologických postupů na pracovištích s nebezpečím výbuchu (NV č. 406/2004 Sb.); na úseku pracovněprávních vztahů Při šetření podnětů ke kontrole na úseku pracovněprávních vztahů bylo v roce 2008 zjištěno, že zaměstnavatelé porušují povinnosti především v těchto oblastech: 1 zaměstnancům není vyplácena mzda za vykonanou práci nebo není vyplácena v plné výši, nejsou dodržovány termíny pro výplatu mzdy nebo není vyplácena sjednaná odměna; 2 zaměstnavatelé nedodržují nejnižší úroveň zaručené mzdy popř. minimální mzdu pro sjednaný druh práce; 3 zaměstnancům nejsou vydávána při skončení pracovního poměru potvrzení o zaměstnání (zápočtový list), zpravidla pod záminkou nevyrovnaných závazků vůči zaměstnavateli; 4 zaměstnavatelé provádějí zaměstnancům srážky z mezd bez dohody v rozporu s ustanovením § 146 písm. b) zákoníku práce; 5 není vedena evidence pracovní doby; 6 nejsou poskytovány příplatky za práci v sobotu a neděli; 7 zaměstnavatelé neposkytují zaměstnancům při skončení pracovního poměru náhradu mzdy za nevyčerpanou dovolenou; 8 zaměstnavatelé neposkytují zaměstnancům příplatky za práci přesčas, za práci ve svátek a za noční práci; 9 zaměstnavatelé neposkytují zaměstnancům odstupné v případě zákonného nároku; 10 zaměstnavatelé neposkytují zaměstnancům náhrady nákladů při pracovních cestách, resp. výkon práce v jiném než sjednaném místě neposuzují jako pracovní cestu. Návrhy technických a jiných opatření, vydaná rozhodnutí a využitá sankční oprávnění na úseku bezpečnosti a ochrany zdraví při práci V roce 2008 byla na podání vykonána v 44 případech kontrola podle § 5 odst. 1 písm. a) zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, bylo uloženo 12 opatření k odstranění zjištěných nedostatků, nebylo vydáno žádné rozhodnutí o zákazu podle § 7 odst. 1 písm. j) bod 1. zákona o inspekci práce a v 12 případech bylo vyžádáno podání písemné zprávy o přijatých opatřeních. V hodnoceném období byly uloženy 2 pokuty za zjištěný správní delikt v souvislosti se šetřením podnětu, a to ve výši,- 107.500 Kč. V roce 2008 byla inspektorátem provedena následující opatření:

strana 65


1

protokoly ……........................………………………44

2

rozhodnutí podle § 5 odst. 1 písm. l) bod 1. ..………..2

3

rozhodnutí podle § 7 odst. 1 písm. j) bod 1. ..……......0

4

opatření podle § 7 odst. 1 písm. k) ….....……………..2

5

zpráva dle § 7 odst. 1 písm. k) ……………………..…2

na úseku pracovněprávních vztahů V průběhu roku 2008 bylo 267 podání řešeno kontrolou podle zákona o inspekci práce a uzavřeno protokolem o výsledku této kontroly, bylo uloženo 42 opatření k odstranění závad zjištěných kontrolou inspektorátu, ve 42 případech bylo vyžádáno podání zprávy o přijatých opatřeních a uloženo 84 pokut za zjištěné správní delikty v celkové výši 2.388.000,- Kč. V roce 2008 byla na hodnoceném úseku přijata následující opatření: 1

protokoly ……........................…………………….267

2

rozhodnutí podle § 5 odst. 1 písm. l) bod 1..…….…84

3

rozhodnutí podle § 7 odst. 1 písm. j) bod 1..………...0

4

opatření podle § 7 odst. 1 písm. k)….....……………52

5

zpráva dle § 7 odst. 1 písm. k).………………..…....52

Stížnosti na postup a činnost inspektorátu V roce 2008 nebyly evidovány stížnosti na postup inspektorátu při výkonu kontrolní činnosti. Rovněž stížnosti na nevhodné chování úředních osob nebo proti postupu správního orgánu dle § 175 správního řádu nebyly v hodnoceném období evidovány žádné. Závěr Šetření podnětů a ostatních podání bylo v roce 2008 prováděno v souladu se zákonem č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, zákonem č. 85/1990 Sb., o právu petičním a zákonem č. 500/2004 Sb., správní řád. Jejich vyřizování se řídilo zásadami stanovenými Metodickými pokyny generálního inspektora č. 1/2006 pro vyřizování podání, podnětů a stížností v systému SÚIP a č. 2/2006 pro vyřizování petic v systému SÚIP. Nad vyřizováním došlých podání prováděl v hodnoceném období dohled vedoucí inspektor, vedoucí odborů inspekcí OIP a kancelář vedoucího inspektora OIP. Rovněž v roce 2008 se značná část podání týkala organizací a podnikajících fyzických osob, u kterých není ustavena odborová organizace ani zástupce zaměstnanců pro oblast BOZP. Zaměstnanci pak nemají jinou možnost bezprostřední ochrany před porušováním pracovněprávních a bezpečnostních předpisů. Z celkového počtu podnětů řešených kontrolou bylo 90,34 % shledáno oprávněných, popřípadě částečně oprávněných. I nadále se však vyskytla řada podání motivovaná zřejmou snahou stěžovatele „poslat“ na svého bývalého zaměstnavatele popř. obchodní konkurenci kontrolu. Z celkového počtu vyřízených podnětů je 9,66 % hodnocena jako neoprávněné. Kontrolou nebyly zjištěny skutečnosti uváděné v těchto podáních.

strana 66


V oblasti pracovněprávních vztahů bylo evidováno pouze 30 anonymních podání. Na tomto úseku je to dáno skutečností, že podatelé požadují řešit především svoje individuální problémy (výplatu mzdy a jiných náhrad výdajů, vydání zápočtového listu apod.) a anonymním podáním nemohou prakticky tohoto cíle dosáhnout. Přesto však uvedený počet anonymních podnětů naznačuje, že zaměstnanci chtějí, aby někdo jiný (kontrolní orgán, OIP) za ně vyřešil jejich individuální nároky. Oproti tomu na úseku BOZP byl v roce 2008 zaznamenán podíl anonymních podání velmi nízký l což představuje 2%. Jedná se zřejmě o reagenci na skutečnost, že anonymní podněty po linii BOZP bývají odkládány bez dalších opatření návazně pak na obsah podnětu samého. Problematické i nadále zůstávají podněty na pracovní úrazy. Tyto jsou často podávány se značným časovým odstupem od jejich vzniku, a protože inspektor musí vycházet ze stavu v době kontroly a z dokladů předložených zaměstnavatelem, nelze v řadě případů celou věc objektivně posoudit. Objevují se i případy, kdy k úrazu došlo v zahraničí. Žádný právní předpis neopravňuje orgány inspekce práce nařídit zaměstnavateli, aby událost uznal za pracovní úraz, ani v případě, že se OIP podaří prokázat, že úraz vykazuje znaky úrazu pracovního. Souhrnný přehled o podáních za rok 2008 celkem na inspektorátu

Počet podání za rok 2008

z roku 2007

Z toho počet anonymních podání

362

63

31

Hodnocené podání oprávněné částečně oprávněné

87

59

Proti inspektorátu

0

neoprávněné

44

strana 67

Nehodnocené podání postoupené odložené, převedené vrácené aj. do roku 2009

20

94

58


z toho na úseku bezpečnosti a ochrany zdraví při práci


z roku 2007


50

13

2

Na činnost inspektorátu

0

Nehodnocené podání Hodnocené podání oprávněné částečně neoprávněné postoupené odložené, převedené oprávněné vrácené aj. do roku 2009

13

27

6

3

12

2

z toho na úseku pracovněprávních vztahů


z roku 2007


312

50

30

oprávněné

Hodnocené podání částečně oprávněné

neoprávněné

74

44

38

strana 68

Na činnost inspektorátu

0

Nehodnocené podání postoupené odložené, vrácené aj.

17

79

převe dené do roku 2009 58


5. Poradenská, výchovná a vzdělávací činnost 5.1 Poradenská činnost Z konkrétních problematik se při poradenství vyskytovaly oblasti zajišťování osobních ochranných pracovních prostředků v použivatelném stavu, přestávek při práci u monitorů, oblast odborné způsobilosti osob v prevenci rizik a zvláštní odborné způsobilosti k obsluze samochodných zemědělských strojů, motorových vozíků s vlastním pohonem, nakladačů, řetězových pily atd. Při kontrolní činnosti (zejména při kontrole systémů BOZP v malých a středních podnicích), která byla prováděna u subjektů, kde dosud nebyla provedena kontrola stavu bezpečnosti práce, současně byla prováděna i poradenská činnost týkající se bezpečnosti pracovišť a zaměstnanců, strojů a technologických zařízení. Ze strany kontrolovaných subjektů byl často kladný zájem o řešení problematiky z bezpečnosti práce, zejména však formou poradenství. Často byla poradenská činnost poskytována i k projektovým dokumentacím a při uplatňování předpisů k zajištění bezpečnosti práce. V oblasti zákona o inspekci práce je zájem o získání informací týkající se kontrolní činnosti a především uplatňování sankcí (správní delikty) a dále též na zákon č. 262/2006 Sb., zákon č.309/2006 Sb., NV č. 494/2001 Sb. a NV č. 406/2004 Sb. Některé dotazy týkající se BOZP byly zodpovězeny telefonicky a některé elektronickou poštou. Při každé činnosti inspektora se odehrává konzultace (tj. při kontrole, šetření PÚ, kolaudaci). Na vyžádání organizací se však řeší v poradenství složitější případy při zajištění BOZP. Při těchto záležitostech OIP v Ústí n. L. poskytl rady z pohledu příslušných předpisů a možných rizik, resp. opatřeních pro jejich minimalizaci. Poradenství si vyžádaly i podnikatelské subjekty, které dodavatelsky zajišťují BOZP. Především chtěly konzultovat přijatá opatření, která jejich firmám byla uložena na základě kontrol a následných vydaných opatření. Někteří zaměstnavatelé chtěli poradit s postupy pro vyhodnocování zátěže při manipulaci s břemeny. Pro tento účel se velice dobře hodí tabulky z kampaně SLICu. Konzultace k problematice elektrických zařízení v r.2008 byly prováděny na základě požadavků firem (kontrolovaných i nekontrolovaných), a to telefonicky, e-mailem a osobně. Předmětem konzultací byly otázky BOZP, souvisící s činností firmy. Vzhledem k zaměření to byly dotazy a konzultace návrhů a dílčích technických řešení v oblasti el. zařízení. Jedním z nejčastěji konzultovaných dotazů bylo, kdo smí provádět revize el. spotřebičů a el. ručního nářadí. Další dotazem bylo, kdo smí být ve firmě jmenován osobou odpovědnou za elektrické zařízení a jak problém řešit, když není ve firmě technik elektrikář. Často konzultovaným dotazem jsou revize nebo kontroly pracovních strojů. Dalším dotazem jsou vnější vlivy a jejich význam, tj. plán revizí, lhůty revizí a provedení el. zařízení. Některé dotazy byly konzultovány v souvislosti v NV č.406/2004 Sb., jak řešit zóny. Poslední velkou oblastí konzultací jsou diskuse nad technickými řešeními, která mají odstranit zjištěné nedostatky nebo dosáhnout dílčího zlepšení stavu el. zařízení. Z řady dotazů je zřejmé, že primárně je konzultace vyvolána nepochopením, nejasností či příliš velkou obecností normy (mnoho významů) nebo právního předpisu. Domníváme se, že konzultace splnily svůj účel a svým způsobem přispěly jak k vážnosti inspektora, tak i úřadu. Zájem byl zejména o poskytnutí informací k zákonu č. 309/2006 Sb., a to zejména k povinnostem zadavatele, týkajících se jejich ohlašovací povinnosti zahájení stavebních prací, zajištění zpracování plánu BOZP a povinnosti ustanovit koordinátora.

strana 69


Poradenská činnost u tlakových zařízení byla prováděna na žádost provozovatele technických zařízení, zejména jak splnit požadavky bezpečnosti práce a technických zařízení při provozu kotlů, aby mohl být počet obsluhy co nejnižší. Dále to bylo poradenství při neobvyklých technických řešeních v oblasti projektové činnosti, uvádění technických zařízení do provozu a také při montážních pracích jak u vyhrazených, tak i nevyhrazených technických zařízení. Poradenství bylo prováděno téměř vždy i při dozorové činnosti při výskytu různých problematik vyplývajících z provozu vyhrazených technických zařízení. Poradenská činnost byla zaměřena především na aplikaci nových předpisů při rekonstrukcích a modernizacích zařízení, a to jak při projektování, tak i při vlastní realizaci. Dále bylo poradenství poskytováno v souvislosti s jiným řešením revizí a zkoušek, než uvádějí nezávazné technické normy, např. systém tzv. INSPEKCÍ STATICKÝCH ZAŘÍZENÍ včetně vyhrazených plynových a tlakových zařízení formou posuzování rizik.

5.2 Školení Výchova a vzdělávání zaměstnanců systému SÚIP Vzdělávání inspektorů dle odborností je zajišťováno na OIP převážně prostřednictvím IVBP. Semináře se konají podle předem schváleného programu akcí. Ostatní akce přibývají během roku, ať již pořádané SÚIP nebo cizími organizacemi. Hodnocení výchovných a vzdělávacích akcí z pohledů účastníků školení je zpracováváno ihned po jeho skončení přímo jednotlivými inspektory. Hodnocení inspektorů – čekatelů se provádí písemnou formou také v rámci závěrečných zkoušek. Tato hodnocení považujeme za podnětné, jelikož se píší přímo na akcích a vystihují prvotní a přímou kritiku či pochvalu. Pro inspektory je pořádání odborných seminářů velmi důležité z důvodu získání nových informací v daných oblastech, prohlubování odborností při vyměňování si zkušeností s ostatními pracovníky. V současné době však školení BOZP probíhají spíše formou vyměňování si zkušeností z kontrol než formou odborné přednášky v rámci jednotlivých oborů, jdoucí zvenku. Takto to funguje pouze u vzdělávání pro pracovně-právní vztahy. Přednášky přesně vystihující konkrétní problematiku jsou prováděny fundovanými lektory mimo systém SÚIP. V rámci nástupu nového zaměstnance inspektora-čekatele BOZP probíhá vzdělávací program zácvikových týdnů. Ve II. pololetí 2008 proběhla v rámci výuky IVBP tato školení: Prevence havárií, Manipulace s materiálem, Stavebnictví a Zdvihací zařízení. Avšak školení mimo IVBP prováděná SÚIP, MPSV či externími školícími firmami proběhla celá řada. Tak například školení PPV - problematika školství, pracovní doba, řízení rizik, seminář náhrada mzdy v době pracovní neschopnosti, pro BOZP seminář Hodnocení rizik, pro informatiky Úvod do správy Linux – instalace, údržba, školení Konfigurace a řešení problematiky síťové infrastruktury, školení Správa a podpora Windows Server 2008, atd. Jazyková výuka probíhá v celkovém počtu 11 zaměstnanců, a to 5 v anglickém jazyce a 6 v německém jazyce. Hodnocení zúčastněných je velmi dobré. Pro celkový přehled odborných vzdělávacích akcí přikládám tabulku za celé období roku 2008.

strana 70


Školení IVBP 2008 4. zácvik. týden IVBP Brno Školení k HÚ 08.1.10 - domovy důchodců … Hotel Harmonie-Batelov 5. zácvik. týden IVBP Brno 6. zácvik. týden IVBP Brno 7. zácvik. týden IVBP Brno odborný seminář Průmysl Plzeň odborný seminář Dopravci Nový Jičín školení Elektrotechnika Staré Splavy seminář Prevence havárií Kouty, Ledeč n. Sáz. školení manipulace s materiálem SÚIP Opava Seminář Stavebnictví Jeseníky,hotel Neptun Seminář Zdvihací zařízení OIP Č. Budějovice 1. zácvik. týden: 2. zácvik. týden: 3. zácvik. týden: 4. zácvik. týden: Školení mimo IVBP 2008 Školení Předcházení stresu ISS Praha Seminář koodinátora BOZ na stavbách v Německu SÚIP Praha školení Zákoník práce Bohemia Ústí n.L.

14. -. 18. 1.

2 pracovníci

30. 1. – 1. 2. 3 pracovníci 28. 1. – 1.2.

2 pracovníci

25. 2.

2 pracovníci

10. – 14. 3.

2 pracovníci

21. – 24. 4.

2 pracovníci

23. – 25. 4.

2 pracovníci

26. 5. – 29. 5.

3 pracovníci

8. – 10. 9.

1 pracovník

24. - 26. 9.

3 pracovníci

4. – 6. 11.

3 pracovníci

4. – 6. 11.

2 pracovníci

15. 9. - 19. 9. 2008 29. 9. - 3. 10. 2008 20. 10. - 24. 10. 2008 10. 11. - 14. 11. 2008

1 pracovník „ „ „

30. - 31. 1.

1 pracovník

4. 3.

4 pracovníci

14. 2.

6 pracovníků

strana 71


Tlak 2008 Praha 19. - 21. 2. CDMS Krystal školení MÚZO – účetnictví 25. 2. SÚIP Praha školení z oblasti diskriminace 31. 3. SÚIP Opava školení pro montáže lisovaných spojů měděných 19. 3. trubek – Intelli ÚL školení – Řízení péče o bezpečnost plyn.zařízení 24. 4. Dům techniky ÚL seminář ZP Odměňování,Kolekt.vyjednávání 29. 4. MPSV Správa služeb zaměstnanosti školení MÚZO - evidence majetku SÚIP Praha školení PPV problematika školství SÚIP Praha školení Pracovní doba Praha Školení Úvod do správy Linux Samba 3.0 + LDAP Instalace,údržba Windows Vista Seminář Hodnocení rizik Český svaz VTS Praha Seminář Hodnocení rizik z pohledu inspekce práce MPSV Praha komunitární program Progress Praha Školení Konfigurace a řešení probl. síťové infrastruktury EIITE Praha Školení Správa a podpora Windows Server 2008 EIITE Praha Vstupní vzdělání následné

2 pracovníci 2 pracovníci 2 pracovníci 1 pracovník 2 pracovníci

15 pracovníků

14. 5.

2 pracovníci

3. 6.

3 pracovníci

25. 9.

15 pracovníků PPV 2 pracovníci

20. – 22. 8. 24. - 26. 9. 29. 9. – 1. 10.

1 pracovník „ „

6. 10.

2 pracovníci

1. 10. 13 pracovník 15. – 16. 10.

1 pracovník

13. – 17. 10.

1 pracovník

3. – 7. 11.

1 pracovník 1 pracovník

strana 72


Workshop Řízení rizik Praha seminář náhrada mzdy v době pracovní neschop. Odbor. svaz Praha

30. 9.

1 pracovník

12. 11.

5 pracovníků

Školení – lektoři 2008

ČKAT přednáška ve stavebnictví Okresní hospodářská komora – školení Ústavy sociální péče školení mzd. a pers. Okresní hospod. komora školení ZP pro personalisty Chomutov Okresní hospod. komora školení mzdy a odměňování Chomutov OS KOVO Šetření pracovních úrazů Kytlice

7. 2.

1 pracovník

13. 3.

1 pracovník

6. 5.

1 pracovník

9. 10.

1 pracovník

13. 11.

1 pracovník

23. – 24. 10

1 pracovník

5.3 Publikační činnost Plnění úkolu jak v letech předcházejících vycházelo z „Regionálního projektu propagace a osvěty na rok 2008. Projekt byl v první části zaměřen na publicitu a popularizaci inspekce práce v celém spektru inspekční činnosti. K naplnění tohoto cíle byly využívány veřejnoprávní média. Již několikaletá je spolupráce s deníkem Mladá Fronta Dnes. V letošním roce zde byl uveden článek k popularizaci evropské kampaně Manipulace s břemeny. Dále články, které na základě nehodových událostí prováděly zevšeobecnění porušení bezpečnostních předpisů. V odborném tisku BHP – zveřejněn článek zabývající se rozborem konkrétní nehodové události. Zpravodaj – články připravovány v souladu s redakčním plánem. Elektro – článek zaměřený na bezpečnost el. zařízení v obchodních řetězcích. Televize Nova – Občanské judo – vystoupení vedoucího inspektora. Televize Prima – vystoupení na téma zaměstnávání osob zdravotně postižených. Práce a zdraví – rozhovor s VI.

strana 73


Vztah k veřejnosti Lektorské zajištění poradenského dne ve spolupráci s Rožnovským vzdělávacím servisem. Seminář začínajících bezpečnostních techniků ve spolupráci s Domem techniky Kladno – pobočka Ústí nad Labem. Prostřednictvím Akademie vzdělávání dospělých Teplice – účast na dvou seminářích zaměřených na oblast pracovně právních vztahů. Technická univerzita Liberec – pro studenty 3. ročníku – průřez činností inspektorátu – zaměření na technická zařízení. Cílem přednášky bylo získání zájmu budoucích absolventů o oblast inspekce práce. Universita Jana Evangelisty Purkyně Ústí n. L. – fakulta životního prostředí – cyklus dvou přenášek. Oblast veletrhů a výstavnictví V rámci výstavy FOR ARCH Litoměřice je prováděna soutěž zručnosti učňů. Oblastní inspektorát je vždy členem hodnotitelské komise.

6. Spolupráce s orgány a organizacemi Ve spolupráci s krajským ředitelstvím Policie ČR byly pro jednotlivá okresní ředitelství uspořádány semináře, jejichž obsahem byla vzájemná součinnost při šetření nehodových událostí. Již tradiční je spolupráce s odborovými svazy pracovníků ve stavebnictví, kovo a hornictví, kde minimálně dvakrát ročně dochází k výměně zkušeností: - spolupráce s OBÚ Most a Liberec, - spolupráce s ČOI Ústí n. L. Další spolupráce byla zaznamenána s Agrární komorou, Hospodářskou komorou a se Sdružením podnikatelů. Při kolaudačním řízení byla nejčastější spolupráce se Stavebními úřady a ostatními orgány a organizacemi, zúčastněnými na tomto řízení - Hasičský záchranný sbor, Krajská hygienická stanice i ČIŽP. Při kontrole příčin a okolností pracovních úrazů se spolupracuje s Policií ČR, která přijíždí na místo závažného nebo smrtelného pracovního úrazu bezprostředně po jeho vzniku, a její provedená fotodokumentace a ohledání místa úrazu nám poskytují nezbytné objektivní údaje a informace o pracovním úrazu. Určení pracovníci se pravidelně účastní poradních sborů na jednotlivých Úřadech práce, v krajských a okresních městech. Jednou z neopomenutelných částí propagace inspekce práce je činnost na konzultačních místech ve všech okresech Ústeckého a Libereckého kraje. Byla navázána spolupráce s krajskými dopravními úřady a stavebními úřady Liberec a Ústí n. L. Spolupráce je zaměřena do oblasti vzájemné informovanosti a přípravy společných akcí. Spolupráci se stavebními úřady lze považovat za dobrou. V případě nejasností jak při strana 74


vydávání stavebních povolení či povolení k odstranění stavby anebo kolaudačních rozhodnutí na základě předchozího projednání dohodne postup při řízení.

7. Poskytování informací dle zák. č. 106/1999 Sb. Charakteristika podání, počet podání a způsob jejich vyřízení a) na úseku PPV V roce 2008 byla na Oblastním inspektorátu pro Ústecký a Liberecký kraj evidována 1 žádost o podání informace dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, v platném znění. Vzhledem k tomu, že požadavek nebyl podán v souladu s uvedeným zákonem, byl jako takový zamítnut. ¨ Vzhledem k tomu vydal v hodnoceném období inspektorát 1 rozhodnutí podle § 15 a dále pak neevidoval žádnou stížnost na postup inspektorátu ve smyslu § 16a zákona o svobodném přístupu k informacím. Proti inspektorátu nebylo v roce 2008 použito žádné opatření dle § 16 odst. 6 zákona o svobodném přístupu k informacím. b) na úseku bezpečnosti a ochrany zdraví při práci V roce 2008 nebyla na Oblastním inspektorátu pro Ústecký a Liberecký kraj evidována žádná žádost o podání informace dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, v platném znění. Vzhledem k tomu nevydal v hodnoceném období inspektorát žádné rozhodnutí podle § 15 a neevidoval žádnou stížnost na postup inspektorátu ve smyslu § 16a zákona o svobodném přístupu k informacím. Proti inspektorátu nebylo v roce 2008 použito žádné opatření dle § 16 odst. 6 zákona o svobodném přístupu k informacím.

8. Závěr Z výsledků kontrol a šetření OIP v loňském roce vyplývá, že organizace si postupně začínají uvědomovat potřebu věnovat se více otázkám zajištění bezpečnosti práce, ovšem situace se ještě zdaleka neblíží ideálu. I nadále dochází k porušování právních předpisů k zajištění bezpečnosti práce a k zajištění bezpečnosti provozu technických zařízení a na úseku pracovně právních vztahů dochází k porušování povinností zaměstnavatelů převážně v oblasti odměňování a nevydání potvrzení o zaměstnání zápočtového listu). A i tam, kde se organizace snaží dodržet své povinnosti, dochází často pouze k jejich formálnímu naplnění - organizace např. mají provedeno vyhodnocení rizik, ovšem již nedbají na jejich aktualizaci, mají fungující bezpečnostní management, avšak pouze rutinní administrativa nemůže ochránit vlastní běžnou pracovní činnost, kde dochází k chybám a porušením.

strana 75


Proto je nutné neustále na ně naléhat a přesvědčovat je, aby si uvědomily, že v této oblasti pouze formální splnění dané povinnosti - např. provedené školení nebo obecné stanovení rizik - zdaleka nestačí, ale je především nutno vyhledávat konkrétní rizika při konkrétních pracích a provést jejich vyhodnocení a aplikaci opatření k jejich zamezení dle stávajících podmínek. Jen tak je možné předcházet vzniku pracovních úrazů a zlepšit celkové pracovní podmínky zaměstnanců, což je prioritním a základním úkolem orgánů státního odborného dozoru.

strana 76

21

Recommend Documents