21

POLICEJNÍ PREZIDIUM ČESKÉ REPUBLIKY

Úřad služby kriminální policie a vyšetřování

Praha 21. července 2015 Počet listů: 145 Přílohy: 3/21

PPR-362-28/ČJ-2015-990390

Analýza odposlechů a záznamů telekomunikačního provozu a sledování osob a věcí dle trestního řádu a rušení provozu elektronických komunikací Policií ČR za rok 2014

Zpracovatel: PP ČR ÚSKPV OA Strojnická 27 pošt. schr.62/KPV 170 89 Praha 7 Tel.: +420 974 834 550 Fax: +420 974 834 708 INTRANET: [email protected] Email: [email protected]

OBSAH 1 2

ÚVOD ...................................................................................................... 4 METODIKA ZPRACOVÁNÍ ANALÝZY ................................................... 6 2.1 Vyhodnocení odposlechů dle § 88 tr. ř. a sledování osob a věcí dle § 158d tr. ř. – princip a postup sběru dat ..................................................................................... 7

3

ROZBOR SOUČASNÉHO STAVU ......................................................... 9 3.1 Odposlech a záznam telekomunikačního provozu a výpisy o uskutečněném telekomunikačním provozu ................................................................................... 9 3.1.1 Právní a interní úprava platná v roce 2014 ................................................ 12 3.1.2 Výpisy o uskutečněném telekomunikačním provozu .................................. 23 3.2 Sledování osob a věcí ......................................................................................... 28 3.2.1 Právní a interní úprava platná v roce 2014 ................................................ 30

4

STATISTICKÉ VYHODNOCENÍ ........................................................... 33 4.1 Vyhodnocení trestné činnosti a trestní spisy s použitím úkonů dle § 88 odst. 1, 5 tr. ř. a § 158d odst. 2, 3, 6 tr. ř. na území České republiky .................................. 33 4.1.1 Statistické vyhodnocení využívání úkonů dle § 88 odst. 1, 5 tr. ř. a § 158d odst. 2, 3, 6 tr. ř. v rámci trestních spisů ............................................ 38 4.2 Využívání odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu .......................... 44 4.2.1 Počty odposlouchávaných linek a osob ..................................................... 44 4.2.2 Odposlechy se souhlasem osoby a s příkazem soudce ............................ 48 4.2.3 Spisy s odposlechy členěné dle typu spisu (trestní spis, mezinárodní právní pomoc a pátrání) .............................................................................................. 50 4.2.4 Využívání odposlechů na jednotlivé druhy trestné činnosti ........................ 51 4.2.5 Vyhodnocení odposlechů v souvislosti s organizovanou skupinou ............ 61 4.2.6 Vyhodnocení efektivity odposlechů v rámci trestního řízení....................... 65 4.2.7 Vývojové trendy v nasazování odposlechů ................................................ 74 4.3 Využívání sledování osob a věcí ......................................................................... 85 4.3.1 Počty sledování osob a věcí ...................................................................... 85 4.3.2 Sledování osob a věcí se souhlasem osoby, s povolením státního zástupce a s povolením soudce ...................................................................................... 87 4.3.3 Spisy se sledováním osob a věcí členěné dle typu spisu (trestní spis, mezinárodní právní pomoc a pátrání)............................................................... 89 4.3.4 Využívání sledování osob a věcí na jednotlivé druhy trestné činnosti ........ 90 4.3.5 Vyhodnocení sledování osob a věcí v souvislosti s organizovanou skupinou........................................................................................................... 97 4.3.6 Vyhodnocení efektivity sledování osob a věcí v rámci trestního řízení .... 101 4.3.7 Vývojové trendy v nasazování sledování osob a věcí .............................. 109 4.4 Spisy s úkony dle § 88 odst. 1, 5 tr. ř. a § 158d odst. 2, 3, 6 tr. ř., ukončené v roce 2014 a způsoby jejich vyřízení .......................................................................... 116 4.4.1 Spisy s použitím úkonů dle § 88 odst. 1, 5 tr. ř. a § 158d odst. 2, 3, 6 tr. ř., ukončené v roce 2014 .................................................................................... 116 4.4.2 Způsob vyřízení spisů s použitím úkonů dle § 88 odst. 1, 5 tr. ř. a § 158d odst. 2, 3, 6 tr. ř., ukončených v roce 2014 .................................................... 120 4.4.3 Spisy s použitím úkonů dle § 88 odst. 1, 5 tr. ř. a § 158d odst. 2, 3, 6 tr. ř., ukončené v roce 2014 a vyřízené v prověřování ............................................ 124 4.4.4 Spisy s použitím úkonů dle § 88 odst. 1, 5 tr. ř. a § 158d odst. 2, 3, 6 tr. ř., ukončené v roce 2014 a vyřízené ve vyšetřování........................................... 128 4.4.5 Vyřízené spisy s použitím úkonů dle § 88 odst. 1, 5 tr. ř. a § 158d odst. 2, 3, 6 tr. ř., ukončené v roce 2014 – efektivita....................................................... 133

-2-

4.5 Využívání výpisů o uskutečněném telekomunikačním provozu dle § 88a tr. ř. .. 137 4.5.1 Počty výpisů o uskutečněném telekomunikačním provozu ...................... 137 4.6 Rušení provozu elektronických komunikací Policií ČR ...................................... 139

5

Závěr ................................................................................................... 141 Seznam příloh ...................................................................................................... 145

-3-

„POSLÁNÍM POLICIE JE CHRÁNIT V SOULADU S PRÁVNÍM ŘÁDEM BEZPEČNOST OSOB, MAJETEK A VEŘEJNÝ POŘÁDEK.“

1 ÚVOD Na základě požadavku ministra vnitra č. j. OBP-383-4/P-2007 ze dne 17. prosince 2007 a v souladu s § 98 odst. 3 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii ČR, byla Policejním prezidiem ČR zpracována „Analýza odposlechů a záznamů telekomunikačního provozu a sledování osob a věcí dle trestního řádu a rušení provozu elektronických komunikací Policií ČR za rok 2014“. Nad rámec zákonné povinnosti obsahuje Analýza rovněž údaje o využívání výpisů o telekomunikačním provozu Policií ČR dle § 88a tr. ř. „Analýza odposlechů a záznamů telekomunikačního provozu a sledování

osob a věcí dle trestního řádu a rušení provozu elektronických komunikací Policií ČR za rok 2014“ (dále jen „Analýza“) byla vypracována v souladu s posláním Policie ČR a ve shodě s prioritami vedení Policie ČR pro rok 2014, kterými jsou zajistit vnitřní bezpečnost a výkon služby jednotlivých organizačních článků uniformované policie zejména v boji s extremizmem, diváckým násilím, drogovou kriminalitou a informační kriminalitou. Priority vedení Policie ČR pro rok 2014 zdůrazňují cíle směřující Policii ČR k naplnění vize „Policie České republiky – garant vnitřní bezpečnosti“. Snahou zpracovatelů Analýzy bylo poskytnout věcné statistické vyhodnocení použití předmětných úkonů Policií ČR za rok 2014, které nabízí penzum informací pro srovnání s výstupy analýz z let minulých a případně i budoucích. Dalším záměrem tvůrců Analýzy bylo poskytnout informace o výchozí normativní úpravě v oblasti využívání odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu a sledování osob a věcí, včetně deskripce jejich využívání. Přiměřeně byl popsán postup sběru dat pro Analýzu, který v rámci Policie ČR zajišťuje analyticko statistický informační systém MU II (dále jen „systém MU II“), pro tento účel provozovaný Policií ČR. Pracovní postup při zpracování Analýzy vychází z reálného zadání a v čase zpracování analýzy účinných legislativních a právních podmínek. V Analýze je popsán způsob sběru dat k jednotlivým sledovaným úkonům a seznamuje s principem fungování systému MU II. Analýza je také prostředkem ke zmapování skutečného stavu v oblasti nasazování výše uvedených úkonů v rámci trestního řízení, nástrojem pro odhalení případných nedostatků a dalších souvisejících osobitých negativ, to vše s cílem zajistit odpovídající ochranu a bezpečnost získaných informací a osobních údajů, včetně prověření a případného nastavení fungujících vnitřních i vnějších kontrolních mechanismů. Odposlech a záznam telekomunikačního provozu a sledování osob a věcí jsou důležitým nástrojem boje proti nejzávažnějším formám trestné činnosti, jako jsou například organizovaný zločin, drogová kriminalita, závažná násilná trestná činnost a korupce. Na straně druhé tyto instrumenty představují zásah do základních lidských -4-

práv a svobod, proto musí být důkladně zvažovány, zda jsou pro takový závažný zásah splněny zákonem stanovené podmínky, zda je zásah nezbytný a zda je respektována zásada přiměřenosti. Charakteristika postupu Policie ČR při vyžadování odposlechů a záznamů telekomunikačního provozu a sledování osob a věcí, včetně právní úpravy a popsání podmínek, za kterých může Policie ČR dané úkony nasazovat, slouží ke komplexnímu náhledu do dané problematiky. Oblast ochrany a bezpečnosti informací při využívání úkonů odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu a sledování osob a věcí, souvisí s kontrolními mechanismy především preventivního charakteru, které jsou uplatňovány proti případnému neoprávněnému nasazení těchto úkonů a proti únikům dat, včetně osobních údajů, které byly nasazením úkonů získány. V Analýze jsou principy kontrolních mechanismů popsány jak z hlediska jednotlivých fází použití těchto úkonů, tj. vícestupňová kontrola v rámci služebního postupu při dodržení principu subordinace, tak i z hlediska charakteru kontrolních opatření, a to organizačních a technických. Statistické vyhodnocení obsahuje popis využívání odposlechů a sledování osob a věcí příslušnými útvary Policie ČR, přičemž se nejedná pouze o statistiku úkonů (počty úkonů, osob, spisů na příslušných útvarech atd.), ale jsou zohledněny i vazby na druh trestné činnosti, trestnou činnost s prvkem organizovanosti, efektivitu samotných úkonů i spisů s úkony apod. Vyhodnocování efektivity nasazených úkonů je posuzováno ze dvou hledisek. Prvním je rozbor účinnosti konkrétních úkonů ukončených v roce 2014, bez ohledu na skutečnost, zda bylo skončeno i trestní řízení v dané věci. Druhým aspektem je rozbor způsobu vyřízení trestních spisů ukončených v roce 2014, v rámci kterých byly během vlastního šetření nasazeny předmětné úkony, bez ohledu na fakt, ve kterém roce byly tyto úkony ukončeny. Tato dvě rozdílná pojetí efektivity úkonů a efektivity spisů s úkony, při nichž je vycházeno z různých souhrnů vstupních dat, se jeví být poněkud nesourodými kapitolami, avšak za daných podmínek a možností pro sběr informací o efektivitě úkonů jsou tím nejobjektivnějším řešením. Kromě této Analýzy, zpracované Policejním prezidiem ČR, Útvar zvláštních činností služby kriminální policie a vyšetřování Policie ČR (dále jen „útvar zvláštních činností“) periodicky vypracovává „Zprávu o použití odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu a použití sledování osob a věcí dle trestního řádu“. Jedná se o zprávu určenou pro kontrolní orgán Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR ve smyslu § 98 odst. 2 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii ČR. Zpráva je vypracovávána pololetně a Ministerstvu vnitra je postupována jako dokument podléhající ochraně podle zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů.

-5-

2 METODIKA ZPRACOVÁNÍ ANALÝZY Podkladem pro zpracování Analýzy za rok 2014 byly souhrnné výstupy z Analýzy za rok 2013 a připomínky, které k tomuto materiálu uplatnili zástupci odboru bezpečnostní politiky a prevence kriminality MV ČR. Rozbor zákonodárných a vnitřních norem, které upravují danou problematiku a další, odpovídající materiály, byly stěžejními zdroji informací při zpracování textových kapitol. Ve statistické části Analýzy byla shromážděná data vyhodnocována standardními statistickými výpočty, které se prováděly v dostupném softwarovém prostředí. V oblastech, kde to bylo možné, byla provedena komparace výstupů s lety předešlými. V Analýze jsou vyhodnoceny pouze úkony vyžádané Policií ČR.

-6-

2.1 Vyhodnocení odposlechů dle § 88 tr. ř. a sledování osob a věcí dle § 158d tr. ř. – princip a postup sběru dat Za účelem sběru dat o úkonech odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu a sledování osob a věcí je v rámci Policie ČR využíván systém MU II, který provozuje Policie ČR na centrální úrovni a na základě příslušného právního předpisu. Při plnění systému MU II policisté zařazení u útvarů Policie ČR služby kriminální policie a vyšetřování plní databázi systému v reálném čase, tzn. v daném časovém horizontu po skončení úkonu.

Policista požádá o úkony specializovaná pracoviště, která předají relevantní údaje do databáze statistiky úkonů. Z této databáze jsou po ukončení úkonu vybrané údaje – bez osobních údajů - předány do databáze úkonů na analyticko statistický server. Policista po ukončení úkonu prostřednictvím webové stránky v databázi analyticko statistického serveru doplní chybějící informace, zejména posoudí efektivitu úkonu. Z výstupních dat systému MU II analytici Policejního prezidia ČR vyhodnotí statistická data za účelem jejich rozboru a následného zpracování Analýzy. Cílem provozování systému MU II Policií ČR je především sběr specifických údajů, za účelem jejich statistického a kontrolního využití. Ze statistického hlediska slouží systém MU II k získání údajů o počtech využitých úkonů v rámci jednotlivých útvarů Policie ČR. Jako specifický analytický nástroj je systém MU II zdrojem informací pro vyhodnocení efektivity nasazených úkonů a pro charakterizování struktury trestné -7-

činnosti, ke které jsou úkony využívány apod. Součástí systému MU II jsou také kontrolní mechanizmy, které jsou důležitým prvkem kontroly opodstatněnosti využívání odposlechů a operativně pátracího prostředku – sledování osob a věcí. Při vývoji systému MU II bylo účelem dosáhnout co nejmenší administrativní a časovou zátěž kriminalistů při plnění systému MU II, a to za předpokladu splnění podmínky dosažení co nejpřesnější specifikace úkonu a vytěžitelnosti získaných statistických údajů. Sběr dat o úkonech dle § 88a tr. ř., při kterých byly vyžádány údaje o uskutečněném telekomunikačním provozu, probíhá na útvaru zvláštních činností, který jako určené specializované pracoviště Policie ČR zabezpečuje jejich získávání od oprávněných provozovatelů telekomunikačních sítí. Soustředěna byla pouze statistická data z uvedeného pracoviště, další údaje pro podrobné analytické vyhodnocení (např. efektivita) nebyly, s ohledem na zadání, způsob sběru dat a zejména nereálnost vyhodnocení teprve započatých úkonů, shromažďovány. Útvar zvláštních činností pololetně zpracovává materiál „Zprávu o použití odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu a použití sledování osob a věcí dle trestního řádu“. Je důležité upozornit na skutečnost, že nelze porovnávat výstupy z uvedeného materiálu útvaru zvláštních činností o počtech odposlechů a sledování osob a věcí s údaji, které jsou obsaženy v Analýze zpracovávané úřadem služby kriminální policie a vyšetřování Policejního prezidia ČR. Vykazovaná čísla se nemohou úplně shodovat, a to z důvodu rozdílného přístupu ke zpracování výstupního materiálu. Zatímco útvar zvláštních činností předkládá kontrolnímu orgánu kompletní výpisy akcí, které jsou zaznamenány v příslušných informačních systémech útvaru zvláštních činností a odráží se ve spisovém materiálu vedeném ke každému úkonu příslušným specializovaným pracovištěm (včetně duplicit a chybně zadaných úkonů), do systému MU II jsou exportována data „čistá“, tzn., duplicitní a chybně zadané úkony jsou před exportem odstraňovány. Předpokládaným výsledkem tohoto postupu je, že Analýza má reálně vypovídající hodnotu a odráží skutečný stav. Naproti tomu, pro případnou fyzickou kontrolu odposlechů a sledování osob a věcí příslušným kontrolním orgánem Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, jsou nezbytné kompletní výpisy úkonů v takové podobě, jakou má spisový materiál vedený k úkonům jednotlivými specializovanými pracovišti Policie ČR. K umělému navýšení vykazovaných počtů odposlechů i sledování osob a věcí může dojít v případech, kdy doba platnosti úkonů je státním zástupcem, resp. soudcem prodloužena, avšak příslušné povolení, resp. příkaz, je na specializované pracoviště doručeno až po ukončení platnosti daného úkonu. „Prodloužený“ úkon je potom do systému MU II zadán jako úkon nový.

-8-

3 ROZBOR SOUČASNÉHO STAVU 3.1 Odposlech a záznam telekomunikačního provozu a výpisy o uskutečněném telekomunikačním provozu V roce 2014 byla problematika týkající se provádění odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu upravena následujícími předpisy: 

zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů,



zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů,



zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů,



zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích),



zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů,



zákon č. 273/2008 Sb., o Policii ČR, ve znění pozdějších předpisů,



zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů,



zákon č. 255/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů,



nařízení vlády č. 522/2005 Sb., kterým se stanoví seznam utajovaných informací, ve znění nařízení vlády č. 240/2008 Sb.,



vyhláška č. 523/2005 Sb., Národního bezpečnostního úřadu o bezpečnosti informačních a komunikačních systémů a dalších elektronických zařízení nakládajících s utajovanými informacemi a o certifikaci stínících komor, ve znění pozdějších předpisů,



vyhláška č. 528/2005 Sb., Národního bezpečnostního úřadu o fyzické bezpečnosti a certifikaci technických prostředků, ve znění pozdějších předpisů,



vyhláška č. 529/2005 Sb., Národního bezpečnostního úřadu o administrativní bezpečnosti a o registrech utajovaných informací, ve znění pozdějších předpisů,



vyhláška č. 415/2013 Sb., kterou se mění vyhláška č. 363/2011 Sb., Národního bezpečnostního úřadu o personální bezpečnosti a bezpečnostní způsobilosti,



nařízení č. 55/2003 Ministerstva vnitra o obecné kontrole a supervizní činnosti, -9-

ve znění pozdějších předpisů, 

vyhláška Ministerstva vnitra č. 336/2005 Sb., o formě a rozsahu informací poskytovaných z databáze účastníků veřejně dostupné telefonní služby a o technických a provozních podmínkách a bodech pro připojení koncového telekomunikačního zařízení pro odposlech a záznam zpráv,



nařízení č. 5/2008 Ministerstva vnitra, kterým se vydává spisový a skartační řád, ve znění pozdějších úprav,



nařízení č. 42/2012 Ministerstva vnitra o provádění ochrany utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti.

Zákon č. 141/1961 Sb. o trestním řízení soudním (trestní řád) – stav k 30. 4. 2015 ODDÍL SEDMÝ Odposlech a záznam telekomunikačního provozu § 88 (1) Je-li vedeno trestní řízení pro zločin, na který zákon stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně osm let, pro trestný čin pletichy v insolvenčním řízení podle § 226 trestního zákoníku, porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže podle § 248 odst. 1 písm. e) a odst. 2 až 4 trestního zákoníku, sjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě podle § 256 trestního zákoníku, pletichy při zadání veřejné zakázky a při veřejné soutěži podle § 257 trestního zákoníku, pletichy při veřejné dražbě podle § 258 trestního zákoníku, zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 trestního zákoníku nebo pro jiný úmyslný trestný čin, k jehož stíhání zavazuje vyhlášená mezinárodní smlouva, může být vydán příkaz k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, pokud lze důvodně předpokládat, že jím budou získány významné skutečnosti pro trestní řízení a nelze-li sledovaného účelu dosáhnout jinak nebo bylo-li by jinak jeho dosažení podstatně ztížené. Odposlech a záznam telekomunikačního provozu provádí pro potřeby všech orgánů činných v trestním řízení Policie České republiky. Provádění odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu mezi obhájcem a obviněným je nepřípustné. Zjistí-li policejní orgán při odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, že obviněný komunikuje se svým obhájcem, je povinen záznam odposlechu bezodkladně zničit a informace, které se v této souvislosti dozvěděl, nijak nepoužít. Protokol o zničení záznamu založí do spisu. (2) Nařídit odposlech a záznam telekomunikačního provozu je oprávněn předseda senátu a v přípravném řízení na návrh státního zástupce soudce. Příkaz k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu musí být vydán písemně a musí být odůvodněn, včetně konkrétního odkazu na vyhlášenou mezinárodní smlouvu v případě, že se vede trestní řízení pro úmyslný trestný čin, k jehož stíhání tato mezinárodní smlouva zavazuje. V příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu musí být stanovena uživatelská adresa či zařízení a osoba uživatele, pokud je její totožnost známa, a doba, po kterou bude odposlech a záznam telekomunikačního provozu prováděn, která nesmí být delší než čtyři měsíce; v odůvodnění musí být uvedeny konkrétní skutkové okolnosti, které vydání tohoto příkazu, včetně doby jeho trvání, odůvodňují. Příkaz k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu se bezodkladně doručí policejnímu orgánu. V přípravném řízení opis příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu soudce bezodkladně zašle státnímu zástupci. (3) Policejní orgán je povinen průběžně vyhodnocovat, zda i nadále trvají důvody, které vedly k vydání příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu. Pokud důvody pominuly, je povinen odposlech a záznam telekomunikačního provozu ihned ukončit, a to i před skončením doby uvedené v odstavci 2. Tuto skutečnost bezodkladně písemně oznámí předsedovi senátu, který příkaz

- 10 -

k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu vydal, a v přípravném řízení rovněž státnímu zástupci a soudci. (4) Na základě vyhodnocení dosavadního průběhu odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu může soudce soudu vyššího stupně a v přípravném řízení na návrh státního zástupce soudce krajského soudu dobu trvání odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu prodloužit, a to i opakovaně, vždy na dobu nejdéle čtyř měsíců. (5) Bez příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu může orgán činný v trestním řízení nařídit odposlech a záznam telekomunikačního provozu, nebo jej provést i sám, je-li vedeno trestní řízení pro trestný čin obchodování s lidmi (§ 168 trestního zákoníku), svěření dítěte do moci jiného (§ 169 trestního zákoníku), omezování osobní svobody (§ 171 trestního zákoníku), vydírání (§ 175 trestního zákoníku), únosu dítěte a osoby stižené duševní poruchou (§ 200 trestního zákoníku), násilí proti skupině obyvatelů a proti jednotlivci (§ 352 trestního zákoníku), nebezpečného vyhrožování (§ 353 trestního zákoníku) nebo nebezpečného pronásledování (§ 354 trestního zákoníku), pokud s tím uživatel odposlouchávané stanice souhlasí. (6) Má-li být záznam telekomunikačního provozu užit jako důkaz, je třeba k němu připojit protokol s uvedením údajů o místě, času, způsobu a obsahu provedeného záznamu, jakož i o orgánu, který záznam pořídil. Ostatní záznamy je povinen policejní orgán označit, spolehlivě uschovat tak, aby byla zajištěna ochrana před neoprávněným zneužitím záznamů, a v protokolu založeném do spisu poznamenat, kde jsou uloženy. V jiné trestní věci, než je ta, v níž byl odposlech a záznam telekomunikačního provozu proveden, lze záznam jako důkaz užít tehdy, pokud je v této věci vedeno trestní stíhání pro trestný čin uvedený v odstavci 1, nebo souhlasí-li s tím uživatel odposlouchávané stanice. (7) Pokud při odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu nebyly zjištěny skutečnosti významné pro trestní řízení, je policejní orgán po souhlasu soudu a v přípravném řízení státního zástupce povinen záznamy bezodkladně zničit po třech letech od pravomocného skončení věci. Byl-li policejní orgán vyrozuměn o podání mimořádného opravného prostředku v uvedené lhůtě, zničí záznamy o odposlechu po rozhodnutí o mimořádném opravném prostředku, případně až po novém pravomocném skončení věci. Protokol o zničení záznamu o odposlechu zašle policejní orgán státnímu zástupci, jehož rozhodnutím byla věc pravomocně skončena, a v řízení před soudem předsedovi senátu prvého stupně, k založení do spisu. (8) Státní zástupce nebo policejní orgán, jehož rozhodnutím byla věc pravomocně skončena, a v řízení před soudem předseda senátu soudu prvého stupně po pravomocném skončení věci, informuje o nařízeném odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu osobu uvedenou v odstavci 2, pokud je známa. Informace obsahuje označení soudu, který vydal příkaz k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, délku trvání odposlechu a datum jeho ukončení. Součástí informace je poučení o právu podat ve lhůtě šesti měsíců ode dne doručení této informace Nejvyššímu soudu návrh na přezkoumání zákonnosti příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu. Předseda senátu soudu prvního stupně podá informaci bezodkladně po pravomocném skončení věci, státní zástupce, jehož rozhodnutím byla věc pravomocně skončena, bezodkladně po uplynutí lhůty pro přezkoumání jeho rozhodnutí nejvyšším státním zástupcem podle § 174a a policejní orgán, jehož rozhodnutím byla věc pravomocně skončena, bezodkladně po uplynutí lhůty pro přezkoumání jeho rozhodnutí státním zástupcem podle § 174 odst. 2 písm. e). (9) Informaci podle odstavce 8 předseda senátu, státní zástupce nebo policejní orgán nepodá v řízení o zločinu, na který zákon stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně osm let spáchaném organizovanou skupinou, v řízení o trestném činu spáchaném ve prospěch organizované zločinecké skupiny, v řízení o trestném činu účasti na organizované zločinecké skupině (§ 361 trestního zákoníku), nebo pokud se na spáchání trestného činu podílelo více osob a ve vztahu alespoň k jedné z nich nebylo trestní řízení doposud pravomocně skončeno, nebo pokud je proti osobě, jíž má být informace sdělena, vedeno trestní řízení, anebo pokud by poskytnutím takové informace mohl být zmařen účel trestního řízení, včetně řízení uvedeného v odstavci 6, nebo by mohlo dojít k ohrožení bezpečnosti státu, života, zdraví, práv a svobod osob.

- 11 -

3.1.1 Právní a interní úprava platná v roce 2014 Pověřené policejní orgány postupují v oblasti odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu v souladu s výše uvedenou právní úpravou a dále v souladu s níže vyjmenovanými právními normami a interními předpisy (platnými v roce 2014):  závazný pokyn policejního prezidenta č. 80/2005, kterým se upravuje využívání datové sítě Intranet Ministerstva vnitra „HERMES“ (poslední den platnosti 15. listopadu 2014), ve znění závazného pokynu policejního prezidenta č. 62/2008, zrušen pokynem policejního prezidenta č. 235/2014, o využívání datové sítě intranet Ministerstva vnitra Hermes, 

závazný pokyn policejního prezidenta č. 215/2008, kterým se stanoví některé bližší podmínky a postupy pro zpracování osobních údajů (o ochraně osobních údajů),



pokyn policejního prezidenta č. 103/2013, o plnění některých úkolů policejních orgánů Policie České republiky v trestním řízení,



závazný pokyn policejního prezidenta č. 222/2011, kterým se vydává spisový řád Policie ČR, ve znění závazného pokynu policejního prezidenta č. 9/2012,



závazný pokyn policejního prezidenta č. 186/2011, o vyžadování odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu a údajů o uskutečněném telekomunikačním provozu, ve znění závazného pokynu policejního prezidenta č. 139/2012,



závazný pokyn policejního prezidenta č. 114/2012, kterým se stanoví značky útvarů Policie ČR, ve znění závazného pokynu policejního prezidenta č. 225/2012,



závazný pokyn policejního prezidenta č. 31/2012, o analyticko statistickém informačním systému MU II, ve znění pokynu policejního prezidenta č. 190/2013,



závazný pokyn policejního prezidenta č. 230/2012, o obecné kontrole a vyřizování podání.

3.1.1.1 Oprávněný subjekt Dle závazného pokynu policejního prezidenta č. 186/2011, o vyžadování odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu a údajů o uskutečněném telekomunikačním provozu, ve znění závazného pokynu policejního prezidenta č. 139/2012, je oprávněným subjektem policejní orgán (dle § 12 odst. 2 tr. ř.) a oprávněným žadatelem: 

úkonů dle § 88 tr. ř. příslušník policie (dále jen „policista“), zařazený ve službě kriminální policie a vyšetřování a pověřený prováděním úkonů v trestním řízení, v jehož rámci je úkon vyžadován;



úkonů dle § 88a tr. ř. policista pověřený prováděním úkonů v trestním řízení, v jehož rámci je úkon vyžadován.

- 12 -

3.1.1.2 Postup při realizaci odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu Je-li vedeno trestní řízení pro zločin, na který zákon stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně osm let, pro trestný čin pletichy v insolvenčním řízení podle § 226 trestního zákoníku, porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže podle § 248 odst. 1 písm. e) a odst. 2 až 4 trestního zákoníku, sjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě podle § 256 trestního zákoníku, pletichy při zadání veřejné zakázky a při veřejné soutěži podle § 257 trestního zákoníku, pletichy při veřejné dražbě podle § 258 trestního zákoníku, zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 trestního zákoníku nebo pro jiný úmyslný trestný čin, k jehož stíhání zavazuje vyhlášená mezinárodní smlouva, může být vydán příkaz k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, pokud lze důvodně předpokládat, že jím budou získány významné skutečnosti pro trestní řízení a nelze-li sledovaného účelu dosáhnout jinak nebo bylo-li by jinak jeho dosažení podstatně ztížené. Odposlech a záznam telekomunikačního provozu provádí pro potřeby všech orgánů činných v trestním řízení podle § 88 odst. 1 tr. ř. Útvar zvláštních činností Služby kriminální policie a vyšetřování Policie ČR (dále jen „specializované pracoviště“) a jeho výsledkem je zvukový záznam rozhovoru účastníků odposlouchávané stanice, pořízený automatickým záznamovým zařízením bez přímé účasti konkrétní osoby, zaznamenaný na nepřepisovatelném přenosném datovém médiu (dále jen „zvukový nosič“), který obsahuje veškerou komunikaci vedenou prostřednictvím odposlouchávané stanice za rozhodné období (viz obrázek „Schéma postupu při provádění odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu orgány Policie ČR“).

- 13 -

Provedení úkonu může oprávněný subjekt vyžadovat výhradně u specializovaného pracoviště. Při vyžadování úkonu je policejní orgán povinen postupovat následovně - v žádosti o odposlech policejní orgán stručně vyhodnotí skutkový stav trestní věci a odůvodní provedení odposlechu, zejména uvede, jaké skutečnosti významné pro trestní řízení v záznamech očekává a proč se domnívá, že v záznamech budou obsaženy. Dále uvede údaje k identifikaci uživatelské stanice (číslo, adresu a jméno nebo název uživatele, je-li totožnost známa) a dobu, po kterou bude odposlech a záznam prováděn, která však nesmí být delší než čtyři měsíce. Žádost je policejní orgán před jejím schválením povinen projednat s určeným policistou (specializovaného pracoviště), který žádost posoudí, přičemž přihlédne zejména k technickým, operativním a kapacitním možnostem specializovaného pracoviště a rozhodne, zda je úkon v požadovaném rozsahu a termínu proveditelný. Žádost se vyhotovuje v příslušném počtu výtisků pro potřebu specializovaného pracoviště a oprávněného žadatele. Vedoucí policista, který žádost schvaluje, odpovídá za její řádné vyplnění, odůvodnění a soulad s právními předpisy. Písemnost obsahující žádost se označí příslušným stupněm utajení a vztahuje se k číslu jednacímu trestního spisu nebo k číslu jednacímu vyžádané mezinárodní právní pomoci. Bez příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu může orgán činný v trestním řízení nařídit odposlech a záznam telekomunikačního provozu, nebo jej provést i sám, je-li vedeno trestní řízení pro trestné činy uvedené v právním předpisu dle § 88 odst. 5 zákona č. 141/1961 Sb., pro trestný čin obchodování s lidmi (§ 168 trestního zákoníku), svěření dítěte do moci jiného (§ 169 trestního zákoníku), omezování osobní svobody (§ 171 trestního zákoníku), vydírání (§ 175 trestního zákoníku), únosu dítěte a osoby stižené duševní poruchou (§ 200 trestního zákoníku), násilí proti skupině obyvatelů a proti jednotlivci (§ 352 trestního zákoníku), nebezpečného vyhrožování (§ 353 trestního zákoníku) nebo nebezpečného pronásledování (§ 354 trestního zákoníku), pokud s tím uživatel odposlouchávané stanice souhlasí. Policejní orgán nařídí odposlech vlastním písemným příkazem, který vydá na základě spolehlivě zjištěného skutkového stavu a který před jeho vydáním opatří písemným souhlasem uživatele odposlouchávané stanice. Písemný příkaz založí do originálu i do stejnopisu trestního spisu. Vlastní příkaz odůvodní obdobně jako návrh na vydání rozhodnutí o odposlechu státnímu zástupci podle odstavce 2, musí v něm být uvedena doba, po kterou má být odposlech prováděn, a kdy a kým byl souhlas k odposlechu na tuto dobu dán. Nařídit odposlech a záznam telekomunikačního provozu je oprávněn předseda senátu a v přípravném řízení na návrh státního zástupce soudce. Příkaz k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu musí být vydán písemně a musí být odůvodněn, včetně konkrétního odkazu na vyhlášenou mezinárodní smlouvu v případě, že se vede trestní řízení pro úmyslný trestný čin, k jehož stíhání tato mezinárodní smlouva zavazuje. V příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu musí být stanovena uživatelská adresa či zařízení a osoba uživatele, pokud je její totožnost známá, a doba, po kterou bude odposlech a záznam telekomunikačního provozu prováděn, která nesmí být delší než čtyři měsíce; v odůvodnění musí být uvedeny konkrétní skutkové okolnosti, které vydání příkazu, včetně doby jeho trvání, odůvodňují. Příkaz k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu se bezodkladně doručí policejnímu orgánu. V přípravném - 14 -

řízení opis příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu soudce bezodkladně zašle státnímu zástupci. Příkaz soudce nebo vlastní příkaz spolu se souhlasem uživatele předá policejní orgán se žádostí o provedení příslušnému pracovišti specializovaného útvaru, kde projedná způsob zpracování a předání záznamů. V žádosti uvede číslo jednací trestního spisu, ke kterému má být odposlech a záznam telekomunikačního provozu prováděn (výjimku tvoří právní pomoci). Policejní orgán je povinen průběžně vyhodnocovat, zda i nadále trvají důvody, které vedly k vydání příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu. Pokud důvody k odposlechu pominuly, je policejní orgán povinen odposlech a záznam telekomunikačního provozu ihned ukončit. Ukončení bezodkladně písemně oznámí předsedovi senátu, který příkaz k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu vydal, a v přípravném řízení rovněž státnímu zástupci a soudci. O předčasném ukončení odposlechu je policejní orgán povinen bez odkladu informovat také uživatele, který dal souhlas k odposlechu. Policejní orgán je po ukončení odposlechu povinen vyzvednout všechny pořízené archivní záznamy na specializovaném pracovišti nejpozději 21 dnů po ukončení úkonu, dále tyto bezodkladně vyhodnotit a příslušné statistické analytické údaje vložit do systému MU II. Pokud při odposlechu a záznamu nebyly zjištěny skutečnosti významné pro trestní řízení, je policejní orgán po souhlasu soudu a v přípravném řízení státního zástupce, povinen všechny záznamy bezodkladně, předepsaným způsobem zničit po třech letech od pravomocného skončení věci. Současně požádá útvar zvláštních činností, aby obdobně zničil i záznamy dosud nepředané a protokol o jejich zničení mu zaslal. Byl-li policejní orgán vyrozuměn o podání mimořádného opravného prostředku v uvedené lhůtě, zničí záznamy o odposlechu po rozhodnutí o mimořádném opravném prostředku, případně až po novém pravomocném skončení věci. Protokol o zničení záznamu o odposlechu zašle policejní orgán státnímu zástupci, jehož rozhodnutím byla věc pravomocně skončena, a v řízení před soudem předsedovi senátu prvního stupně k založení do spisu. Má-li být některý záznam použit v trestním řízení jako důkaz, vyhotoví k němu ten, kdo záznam pořídil, protokol s uvedením údajů o místě, času, způsobu a obsahu jeho provedení, jakož i s údaji o osobě, která záznam pořídila, nebo s údajem, že záznam byl pořízen automaticky, bez účasti konkrétní osoby. Záznam lze použít jako důkaz i v jiné trestní věci, je v této věci vedeno trestní stíhání pro trestný čin uvedený v odstavci 1 nebo s tím souhlasí uživatel odposlouchávané stanice. V žádosti policejní orgán uvede číslo jednací trestního spisu (s výjimkou právních pomocí), ke kterému mají být údaje vyžádány, a s příkazem soudce nebo souhlasem uživatele žádost předá specializovanému pracovišti. Nastane-li potřeba některé údaje použít v trestním řízení jako důkaz, vyžádá policejní orgán prostřednictvím specializovaného pracoviště jejich autorizaci. Nařídí-li předseda senátu nebo soudce, k objasnění věcí důležitých pro trestní řízení, zjistit údaje o uskutečněném telekomunikačním provozu (§ 88a zákona č. 141/1961 Sb.) nebo vydá-li k poskytnutí těchto údajů souhlas uživatel telekomunikačního zařízení, ke kterému se mají údaje o uskutečněném telekomunikačním provozu vztahovat, zajistí policejní orgán jejich vyžádání prostřednictvím specializovaného pracoviště.

- 15 -

Je-li k objasnění skutečností důležitých pro trestní řízení potřeba zjistit od poskytovatele služeb elektronických komunikací jiné informace související s poskytováním těchto služeb, než údaje o uskutečněném telekomunikačním provozu, zajistí policejní orgán jejich vyžádání prostřednictvím specializovaného pracoviště.

3.1.1.3 Ochrana informací a osobních údajů při využití odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu

institutu

Ochranu soukromí v českém právním řádu garantuje Listina základních práv a svobod, přičemž relevantní jsou zejména čl. 10 zakotvující právo na ochranu před neoprávněným zasahováním do soukromého a rodinného života, čl. 12 garantující nedotknutelnost obydlí a čl. 13 zajišťující soukromí jako důvěrnost komunikace. Při jakémkoliv zásahu do lidských práv musí být zvažován princip přiměřenosti. Policisté a zaměstnanci policie zařazeni v oprávněném subjektu i ve specializovaném pracovišti, odpovídají za ochranu informací získaných prováděným úkonem a dalších souvisejících informací před vyzrazením a zneužitím. Při zpracování informací postupují v souladu s právními předpisy a interními akty řízení upravujícími ochranu osobních údajů a v souladu s právními předpisy a interními akty řízení upravujícími ochranu utajovaných informací. Při doručení žádosti a příkazu určený policista specializovaného pracoviště stanoví způsob provedení a zajištění odposlechu. Policejní orgán ve spolupráci s určeným policistou určí, kdo a jakým způsobem je oprávněn získané informace od specializovaného pracoviště přebírat. Uvedené skutečnosti potvrdí svým podpisem v pověření. Oprávněný subjekt se podílí na přípravě, provádění i ukončení odposlechu a zajišťování podmínek nezbytně nutných pro jeho provádění. Na vyžádání specializovaného pracoviště policejní orgán zpracuje písemný plán zajištění odposlechu s určením osob odpovědných za plnění jeho jednotlivých fází a je povinen spolupracovat se specializovaným pracovištěm při všech mimořádných situacích. Oprávněný žadatel a specializované pracoviště se vzájemně informují o všech změnách situace souvisejících s odposlechem, zejména pominou-li důvody jeho provádění. V případě změny údajů uvedených v příkazu nebo v písemném souhlasu uživatele je oprávněný žadatel povinen bezodkladně požádat soudce nebo uživatele, který souhlas udělil, o opravu a doplnění. Další technicky – organizační opatření jsou shrnuta v následujících bodech: 

editovat požadavek lze pouze z pracoviště útvaru zvláštních činností, na kterém je veden spisový materiál ke konkrétnímu odposlechu,



přistupovat do systému může pouze oprávněná osoba po své individuální identifikaci („zalogování“),

- 16 -



„logy“ všech přístupů jsou archivovány a centrálně dostupné v technologii útvaru zvláštních činností,



aktivaci odposlechu vůči telekomunikačním operátorům provádí oddělení útvaru zvláštních činností - Centrum informačních systémů, toto pracoviště nemá možnost požadavek editovat a nemá přístup k záznamům,



informace o provádění každého odposlechu je z technologických důvodů přítomna ve všech částech systému (na všech pracovištích útvaru zvláštních činností). Jednotlivé části technologie mají různé správce, kteří by se automaticky dozvěděli o nekorektním nasazení odposlechu,



záznamy jsou zpracovány automaticky na tom pracovišti, na které jsou směrovány technologií operátora,



operátoři jsou povinni uchovávat veškeré údaje o aktivaci a deaktivaci odposlechu pro potřeby kontrolního orgánu Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR.

Centrum informačních systémů útvaru zvláštních činností: 

přijímá požadavky výhradně z pracovišť útvaru zvláštních činností a posílá je dále příslušnému operátorovi,



nemá přímý kontakt s jinými součástmi Policie ČR nebo jinými oprávněnými subjekty dle ustanovení § 12 tr. ř.,



dohlíží na řádný průběh aktivace a deaktivace žádaných čísel,



nemá oprávnění samostatně editovat požadavky,



nemá přístup k výstupním informacím,



zprostředkovává další informace od telekomunikačních operátorů (§ 88a tr. ř., §§ 66, 68, 71 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii ČR),



všichni pracovníci útvaru zvláštních činností jsou určeni ke styku s utajovanými informacemi podle zákona č. 412/2005 Sb., ve znění pozdějších předpisů,



pracovníci útvaru zvláštních činností, kteří mají přístup k technologii zabezpečující odposlechy, mají povinnost zachování naprosté mlčenlivosti zdůrazněnou i ve svých pracovních náplních,



při jakékoli manipulaci s písemnostmi, jež se týkají odposlechů, jsou důsledně dodržována pravidla administrativní bezpečnosti podle zákona č. 412/2005 Sb. ve znění pozdějších předpisů, a vyhlášky Národního bezpečnostního úřadu č. 529/2005 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Se záznamy na přenosném paměťovém médiu je důsledně nakládáno v souladu se spisovým řádem Ministerstva vnitra ČR jako s evidovanými přílohami písemností. V podmínkách Policie ČR je zařízení pro pořizování záznamu telekomunikačního provozu konstruováno tak, aby z praktického hlediska bylo nemožné realizovat odposlech bez splnění zákonem definovaných podmínek. Je toho docíleno tím, že systém pro pořizování záznamů obsahuje prvky jasně definované osobní odpovědnosti za vkládané nebo doplňované údaje a historie všech takových - 17 -

zásahů je archivována. Kromě toho musí mít každý takový úkon odraz ve spisovém materiálu, který je veden k trestní věci, nejen na útvaru zvláštních činností, ale i na příslušném pracovišti SKPV, státním zastupitelství a soudu. K zajištění ochrany a bezpečnosti informací při využití institutu odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu napomáhá i skutečnost, že pořízené záznamy existují ve dvojí podobě. V původním formátu se všechny zaznamenané hovory uchovávají v datovém úložišti technologie do doby ukončení odposlechu konkrétního zájmového čísla. Potom jsou záznamy automaticky vypáleny na „archivní CD“. Jedná se o nepřepisovatelný nosič se speciálním potiskem, označený pro pozdější identifikaci kontrolním součtem. Tato CD jsou protokolárně předána vyžadujícímu oprávněnému subjektu k založení do trestního spisu. Je-li později rozhodnuto o použití záznamu nebo jeho části v řízení před soudem, pořídí příslušné pracoviště útvaru zvláštních činností kopii vybraných pasáží z „archivních“ nosičů na jiné, stejně zabezpečené CD a spolu s protokolem podle trestního řádu jej předá orgánu činnému v trestním řízení. Ve všech fázích tohoto procesu je jasně definována odpovědnost za manipulaci s tímto druhem záznamů při současném zachování jejich kompletnosti a prokazatelné autenticity. Technicko-organizační opatření vedoucí k zásadnímu zvýšení individuální odpovědnosti za jakoukoli manipulaci se záznamy pro operativní použití: 1) záznamy nejsou odeslány na komunikační počítač pracoviště SKPV, ale ukládají se na databázovém serveru v zašifrovaném tvaru, 2) přístup k nim a jakákoli manipulace s nimi je možná pouze prostřednictvím hardwarového klíče s naprogramovanými přístupovými právy ke konkrétnímu odposlechu; každý pracovník SKPV se jednoznačně identifikuje svým vlastním klíčem a je osobně odpovědný za jeho používání, 3) veškerá manipulace s jakýmkoli záznamem je evidována a kdykoli kontrolovatelná, 4) záznamy jsou srozumitelně reprodukovatelné pouze speciálním softwarovým nástrojem, který je možné použít rovněž pouze prostřednictvím hardwarového klíče, 5) v případě, že je nezbytné pořídit z jakéhokoli důvodu kopii záznamu, je zřejmé, kdo konkrétně kopii vytvořil a je na něm, jak doloží důvod tohoto kroku a způsob, kterým kopii zabezpečil proti zneužití, 6) takto vytvořená kopie je srozumitelně reprodukovatelná pouze přímo z CD, na kterém byla předána; každá eventuální další kopie ponese identifikační znaky té původní, 7) v případě jakéhokoli zásahu do struktury dat uložených na předané kopii (zašifrovaný záznam, speciální přehrávací software a identifikační kódy) se záznam stane nesrozumitelným. Uvedený postup technickoorganizačních opatření spolu s úpravou interních aktů řízení a odpovídajícím proškolováním oprávněných policistů vytváří podmínky pro stanovení vymahatelné individuální osobní zodpovědnosti za ochranu dat z odposlechů.

- 18 -

I přes skutečnost, že Policie ČR opakovaně vyhodnocuje míru bezpečnosti ochrany údajů z odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu a na základě získané zpětné vazby případně implementuje další opatření za účelem zvýšení bezpečnosti ochrany údajů, je potřeba i nadále počítat s rizikem nezákonného použití a zneužití získaných údajů mimo působnost Policie ČR. Jako velmi reálné se jeví nebezpečí zneužití údajů z odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu ze strany „třetích osob“. Osobami, které můžou tyto osobní údaje zneužít, jsou velmi často zaměstnanci společností nebo státních orgánů, které údaje zpracovávají, ale i další osoby. Zcela důvodně se lze domnívat, že také někteří účastníci trestního řízení zcela přehlížejí skutečnost, že informace byly získány pro účel trestního řízení a jejich použití k jinému účelu je nepřípustné. Dalším aspektem v procesu posílení ochrany informací a osobních údajů při využití institutu odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu je zákon č. 207/2011 Sb., ze dne 8. června 2011, kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, který v § 8c zní: „Nikdo nesmí bez souhlasu osoby, které se takové informace týkají, zveřejnit informace o nařízení či provedení odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu podle § 88 nebo informace z něj získané, údaje o telekomunikačním provozu zjištěné na základě příkazu podle § 88a, nebo informace získané sledováním osob a věcí podle § 158d odst. 2 a 3, umožňují-li zjištění totožnosti této osoby a nebyly-li použity jako důkaz v řízení před soudem“. Uvedený postup má zabránit shromažďování údajů a informací, které nemají význam pro trestní řízení a obsahují skutečnosti zasahující do soukromí občanů, nelze jej však považovat za absolutní. Nicméně, touto cestou lze značným způsobem úniky informací z odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu omezit. V případech, kdy jsou nadále pro potřeby dozorových státních zástupců zvukové záznamy přepisovány do písemné podoby, je třeba vnímat riziko úniku informací z odposlechů v souvislosti s širokým okruhem osob, které mají ve smyslu § 65 odst. 1 tr. ř. právo nahlížet do trestních spisů. Výsledkem pak bývá nemožnost jednoznačně identifikovat a postihnout původce úniku. Účastníci trestního řízení si mohou být jisti, že v okamžiku, kdy byla v souladu se zákonem pořízena a předána kopie trestního spisu nebo jeho části, se odpovědnost za ochranu zde obsažených údajů rozmělnila a je teda nepravděpodobné, že se podaří zjistit eventuálního původce zneužití. Odpovědnost za provedení odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu je svěřena zákonem Policii ČR. Přitom je nutné vycházet z presumpce správnosti postupu státního orgánu, pokud nebude zásadním a hodnověrným způsobem prokázán opak. Je třeba též vycházet ze současné úrovně technických možností při monitorování a záznamu telekomunikačního provozu, jakož i při nakládání s přenositelnými zvukovými médii jako nosiči dat a jejich dalším používáním. Proto přenášení či komprimace datových souborů nelze považovat za nezákonnou manipulaci, která by zkreslovala, měnila či jiným způsobem ovlivňovala význam záznamu telekomunikačního provozu pro dokazování v trestním řízení. Mimo to, technická opatření Policie ČR nezákonné pozměňování, doplňování či úpravu záznamů de facto neumožňují.

- 19 -

Legislativní opatření přijatá Policií ČR v oblasti ochrany osobních údajů a informací získaných z odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu jsou popsána v následující kapitole věnované kontrolním mechanismům.

3.1.1.4 Kontrolní mechanismy Při využívání úkonů odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu dle § 88 tr. ř. je uplatňován třístupňový kontrolní systém, který vylučuje – bez selhání lidského faktoru v některé z jeho fází – aby byl realizován úkon, který by: a) nebyl posouzen služebními funkcionáři Policie ČR z hlediska jeho opodstatněnosti pro probíhající trestní řízení, b) nebyl následně posouzen justičními orgány ze stejného hlediska, a to s plným respektováním zásad zdrženlivosti a přiměřenosti a c) nebyl kontrolovatelný Stálou komisí Poslanecké sněmovny pro kontrolu použití odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, použití sledování osob a věcí a rušení provozu elektronických komunikací. Kontrolní mechanismy realizované justičními a parlamentními orgány lze označit jako kontrolní mechanismy vnější, kontrolní činnost v rámci Policie ČR pak jako kontrolní mechanismy vnitřní. Vnitřní kontrolní mechanismy lze rozdělit na kontrolní mechanismy technického charakteru (popsány výše v kapitole Ochrana informací a osobních údajů při využití institutu odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu) a organizačního charakteru. Vnitřní kontrolní mechanismy organizačního charakteru spočívají především v uplatňování principu podřízenosti a nadřízenosti a předkládání a schvalování písemností vyhotovených v souvislosti s odposlechem a záznamem telekomunikačního provozu v rámci příslušného organizačního článku Policie ČR. Interní kontrolní mechanismy organizačního charakteru představují mimo jiné proces zpracování žádosti o povolení odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu před jejím předložením státnímu zástupci, jehož nedílnou součástí je její schválení vedoucím funkcionářem. Princip podřízenosti a předkládání žádostí ke schválení cestou přímého nadřízeného (vedoucího organizačního článku konkrétního útvaru Policie ČR služby kriminální policie a vyšetřování) je zakotven v interních aktech řízení a odpovídá hierarchické struktuře a působnosti dané organizačním řádem útvaru. Organizační řád stanoví pravomoc a odpovědnost vedoucích funkcionářů a zároveň rozlišuje jednotlivé úrovně řízení a rozsah svěřené působnosti. Nejedná se tedy o pouhou formalitu, tento postup je uplatňován vždy a bez výjimek. Popsaný princip schvalování žádostí a kontrolní činnost vedoucích služebních funkcionářů je u Policie ČR uplatňován dlouhodobě. Tato zásada se uplatňuje po celou dobu realizace úkonu i při vyhodnocování po jeho ukončení. Vždy tedy platí, jak bylo uvedeno výše, že bez schválení vedoucího služebního funkcionáře a bez doporučení přímého nadřízeného nelze žádost o odposlech a záznam telekomunikačního provozu státnímu zástupci předložit. Kontrola v rámci Policie ČR, včetně nahodilých kontrolních akcí, je prováděná specializovaným kontrolním orgánem a upravena zejména závazným pokynem - 20 -

policejního prezidenta č. 230/2012, o obecné kontrole a vyřizování podání. Tento interní akt řízení vymezuje subjekty Policie ČR, které jsou zmocněny a pověřeny provádět kontrolní činnost. Současně vymezuje nástroj interní kontroly jako důležitý prvek v procesu trestního řízení. Jako další kontrolní složku lze vnímat i skutečnost, že veškerá manipulace s písemnostmi a záznamy vzniklými v souvislosti s odposlechem telekomunikačního provozu je prováděna v souladu s interními akty řízení vycházejícími z právních předpisů, které upravují nejen spisovou službu, ale i ochranu utajovaných informací, osobních údajů atd. Každý jednotlivý úkon je prokazatelný a tedy i kontrolovatelný. Zpracovávání osobních údajů Policií ČR regulují dva základní zákony - zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, přičemž smyslem tohoto zákona je Listinou základních lidských práv a svobod určené právo na ochranu občana před neoprávněným zasahováním do jeho soukromého a osobního života a neoprávněným shromažďováním, zveřejňováním nebo jiným zneužíváním osobních údajů, a zákon č. 273/2008 Sb., o Policii ČR, který je k zákonu o ochraně osobních údajů ve vztahu speciality (existujeli v těchto zákonech rozdílná právní úprava ve stejné věci, použije se přednostně ustanovení speciálního zákona). Spisová služba se projevuje i v rámci trestního řízení, kde se vedle norem trestního práva (trestní zákoník a trestní řád) uplatňují další právní předpisy a interní akty řízení, zejména pokyn policejního prezidenta č. 103/2013, o plnění některých úkolů policejních orgánů Policie České republiky v trestním řízení a závazný pokyn policejního prezidenta č. 222/2011, kterým se vydává spisový řád Policie ČR, který upravuje postup při výkonu spisové služby u Policie ČR a současně nastavuje parametry postupu při výkonu spisové služby tak, aby nemohlo dojít k neoprávněnému nebo nahodilému přístupu k osobním údajům, k jejich změně, zničení či ztrátě, a dále k neoprávněnému nakládání se získanými informacemi. Čl. 43 závazného pokynu policejního prezidenta č. 222/2011, policejnímu orgánu přesně stanoví postup v činnostech vyplývajících z postupu vedení trestního spisu až do pravomocného ukončení trestního řízení. S ohledem na skutečnost, že problematiku odposlechů, resp. provádění odposlechů a nakládání se získanými údaji je nutno považovat za zpracování osobních údajů, musí zpracovatel (i příjemce) postupovat v souladu s obecnou právní úpravou na tomto úseku, zejména se zákonem č. 101/2000 Sb., a dále s příslušnými ustanoveními zákona č. 273/2008 Sb., o Policii ČR (hlava desátá – „Práce s informacemi“). Ochrana skutečností, se kterými se policista seznámil při plnění úkolů Policie ČR (tím i zpracovávaných osobních údajů), je garantována povinností policistů zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, se kterými se seznámili při plnění úkolů Policie ČR nebo v souvislosti s nimi, a které v zájmu zabezpečení úkolů Policie ČR nebo v zájmu jiných osob vyžadují, aby zůstaly utajeny před nepovolanými osobami (vyplývá z § 115 odst. 1 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii ČR). Tato povinnost trvá i po skončení služebního poměru. Dále je povinnost mlčenlivosti vymezena jako základní povinnost příslušníka v § 45 odst. 1 písm. c) a § 214 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů. Pokud jde o zaměstnance, vyplývá mlčenlivost z ustanovení § 303 odst. 2 písm. b) zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění.

- 21 -

K informacím obsahujícím osobní údaje, které jsou nedílnou součástí skupiny informací o probíhajícím trestním řízení, má z principu přístup určený počet osob. To platí i pro trestní řízení zahrnující odposlech a záznam telekomunikačního provozu. V rámci Policie ČR je vždy několik fyzických osob, které jsou oprávněny zpracovávat informace, včetně osobních údajů (např. policejní orgán, osoby plnící úkoly na specializovaném pracovišti, nadřízení služební funkcionáři oprávněného žadatele). Vedoucí pracovníci plní zejména úlohu schvalovací (směrem k podřízeným), úlohu navrhovací (směrem ke státním zastupitelstvím) a úlohu kontrolní (směrem k vykonaným postupům). Se samotným výstupem, tj. vlastním obsahem pořízených datových souborů, se v Policii ČR seznamuje většinou pouze oprávněný žadatel nebo osoba k tomu určená a schválená služebním funkcionářem. V rámci Policie ČR mohou úkony odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu použít jen oprávněné policejní orgány, úřední osoby zařazené v policejním orgánu musí být zároveň držiteli „osvědčení fyzické osoby“ (dále jen „osvědčení“) s právem seznamovat se s utajovaným informacemi ve stupni „Vyhrazené“, popř. vyšším (v souladu se zákonem č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti v platném znění). Kromě výše popsaných kontrolních mechanismů uplatňovaných v rámci rezortu Policie ČR spadá do systému kontroly oblasti odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu i činnost dalších subjektů mimo Policii ČR, kterou lze označit jako vnější kontrolní mechanismy. V první řadě se jedná o funkci státních zastupitelství, která vykonávají dozor v trestní věci. Ve vztahu k policejnímu orgánu je státní zástupce v rámci své dozorové funkce mimo jiné oprávněn dávat policejnímu orgánu závazné pokyny k vyšetřování trestných činů, vyžadovat od policejního orgánu spisy, dokumenty, materiály a zprávy za účelem prověrky, zda policejní orgán včas zahajuje trestní stíhání a řádně v něm postupuje, vracet věc policejnímu orgánu se svými pokyny k doplnění, rušit nezákonná nebo neodůvodněná rozhodnutí a opatření policejního orgánu, odejmout kteroukoliv věc policejnímu orgánu a učinit opatření, aby věc byla přikázána jinému policejnímu orgánu a dočasně odložit zahájení trestního stíhání. Policejní orgán je pak povinen umožnit státnímu zástupci, aby mohl osobně a soustavně sledovat postup trestního řízení a být osobně přítomen kterémukoliv procesnímu úkonu. Policejní orgán plní pokyny státního zástupce, které, jsou-li v písemné podobě, jsou ukládány do spisu. O ústních pokynech jsou zpracovány úřední záznamy a po předložení nejbližšímu nadřízenému jsou uloženy ve spisovém materiálu. Státní zástupce a policejní orgán jsou povinni organizovat svou činnost tak, aby účinně přispívali k včasnosti a důvodnosti trestního stíhání. K vnějším kontrolním mechanismům patří také funkce soudce, který v přípravném řízení na návrh státního zástupce nařizuje odposlech a záznam telekomunikačního provozu. Příkaz k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu musí být vydán písemně a musí být odůvodněn, včetně konkrétního odkazu na vyhlášenou mezinárodní smlouvu v případě, že se vede trestní řízení pro úmyslný trestný čin, k jehož stíhání tato mezinárodní smlouva zavazuje. V příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu musí být stanovena uživatelská adresa či zařízení a osoba uživatele, pokud je její totožnost známa, a doba, po kterou bude odposlech a záznam telekomunikačního provozu prováděn, která nesmí být delší než čtyři měsíce; v odůvodnění musí být uvedeny konkrétní skutkové okolnosti, které vydání tohoto příkazu, včetně doby jeho trvání, odůvodňují. Příkaz k odposlechu a - 22 -

záznamu telekomunikačního provozu se bezodkladně doručí policejnímu orgánu. V přípravném řízení opis příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu soudce bezodkladně zašle státnímu zástupci. V zákoně o Policii ČR, č. 273/2008 Sb., je problematika kontroly použití odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, použití sledování osob a věcí, rušení provozu elektronických komunikací zařazena do § 98. V odst. 1 je určena pro výkon kontroly Poslanecká sněmovna, která k tomuto účelu zřizuje kontrolní orgán, který se skládá z poslanců určených Poslaneckou sněmovnou. V odst. 2 je stanoven postup při provádění kontroly podle odst. 1 a povinnost ministra vnitra překládat kontrolnímu orgánu nejméně dvakrát ročně zprávu o použití prostředků podle odst. 1 a dále též na jeho žádost informace o použití těchto prostředků. V odst. 3 je stanoveno, že ministr vnitra jednou ročně předkládá vládě, příslušnému výboru Poslanecké sněmovny a kontrolnímu orgánu analýzu použití úkonů podle odst. 1. Dalším subjektem, který může provést kontrolu ochrany informací z odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, je Úřad na ochranu osobních údajů, který je nezávislým orgánem a mimo jiné funkce, provádí i dozor nad dodržováním stanovených povinností při zpracování osobních údajů. Působnost Úřadu je vymezena v § 2 a v § 29 zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, při výkonu správních činností postupuje podle zákona č. 101/2000 Sb. a podle obecného procesního předpisu – zákona č. 500/2004 Sb., správní řád.

3.1.2 Výpisy o uskutečněném telekomunikačním provozu Věcná oblast uchovávání provozních a lokalizačních údajů byla upravena směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2006/24/ES ze dne 15. března 2006 o uchovávání údajů vytvářených nebo zpracovávaných v souvislosti s poskytováním veřejně dostupných služeb elektronických komunikací nebo veřejných komunikačních sítí. Tato směrnice však byla zrušena rozhodnutím Evropského soudního dvora v dubnu roku 2014. Evropská komise dosud nepředložila návrh nového předpisu, který by v rámci EU sjednotil pravidla pro uchovávání provozních a lokalizačních údajů. V České republice platí národní legislativa, která je přesnější a konkrétnější než byla evropská směrnice. Obecnou právní úpravu zpracovávání osobních údajů obsahuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů. Ve vztahu ke zpracovávání osobních údajů v rámci policie bylo přijato Rámcové rozhodnutí Rady 2008/977/SVV ze dne 27. listopadu 2008 o ochraně osobních údajů zpracovávaných v rámci policejní a justiční spolupráce v trestních věcech, které bylo implementováno do zákona o policii. Úprava provozních a lokalizačních údajů je obsažena ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES ze dne 12. července 2002 o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací (směrnice o soukromí a elektronických komunikacích), konkrétně ve článcích 6 a 9 směrnice.

- 23 -

V souvislosti s vyžadováním provozních a lokalizačních údajů podle § 88a tr. ř. je nutné připomenout nález Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 24/10 ze dne 22. března 2011, který zrušil § 97 odst. 3 a 4 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích dnem vyhlášení tohoto nálezu (stanovení povinnosti uchovávat provozní a lokalizační údaje právnickým a fyzickým osobám, které zajišťují veřejnou komunikační síť nebo poskytují veřejně dostupnou službu elektronických komunikací, zejména telefonní operátoři a poskytovatelé internetového připojení, po dobu 6 -12 měsíců uchovávat provozní a lokalizační údaje o veškeré telefonní a faxové komunikaci, e-mailové SMS komunikaci, návštěvách webových stránek a využívání některých internetových služeb, a na žádost je poskytovat oprávněným orgánům) a vyhlášku č. 485/2005 Sb., o rozsahu provozních a lokalizačních údajů, době jejich uchovávání a formě a způsobu jejich předávání orgánům oprávněným k jejich využívání. Od 1. října 2012 nabyla účinnosti novela trestního řádu (zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním) a zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích) a dalších zákonů, která nově upravila poskytování provozních a lokalizačních údajů oprávněným subjektům, včetně nového znění § 88a trestního řádu. Dne 1. listopadu 2012 rovněž nabyla účinnosti vyhláška č. 357/2012 Sb., o uchovávání, předávání a likvidaci provozních a lokalizačních údajů (s výjimkou některých částí § 2 - rozsah uchovávání provozních a lokalizačních údajů). Zákon č. 141/1961 Sb. o trestním řízení soudním (trestní řád) – stav k 30. 4. 2015 § 88a (1) Je-li třeba pro účely trestního řízení vedeného pro úmyslný trestný čin, na který zákon stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně tři roky, pro trestný čin porušení tajemství dopravovaných zpráv (§ 182 trestního zákoníku), pro trestný čin podvodu (§ 209 trestního zákoníku), pro trestný čin neoprávněného přístupu k počítačovému systému a nosiči informací (§ 230 trestního zákoníku), pro trestný čin opatření a přechovávání přístupového zařízení a hesla k počítačovému systému a jiných takových dat (§ 231 trestního zákoníku), pro trestný čin nebezpečného vyhrožování (§ 353 trestního zákoníku), pro trestný čin nebezpečného pronásledování (§ 354 trestního zákoníku), pro trestný čin šíření poplašné zprávy (§ 357 trestního zákoníku), pro trestný čin podněcování k trestnému činu (§ 364 trestního zákoníku), pro trestný čin schvalování trestného činu (§ 365 trestního zákoníku), nebo pro úmyslný trestný čin, k jehož stíhání zavazuje vyhlášená mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, zjistit údaje o telekomunikačním provozu, které jsou předmětem telekomunikačního tajemství anebo na něž se vztahuje ochrana osobních a zprostředkovacích dat a nelze-li sledovaného účelu dosáhnout jinak nebo bylo-li by jinak jeho dosažení podstatně ztížené, nařídí v řízení před soudem jejich vydání soudu předseda senátu a v přípravném řízení nařídí jejich vydání státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu soudce na návrh státního zástupce. Příkaz k zjištění údajů o telekomunikačním provozu musí být vydán písemně a odůvodněn, včetně konkrétního odkazu na vyhlášenou mezinárodní smlouvu v případě, že se vede trestní řízení pro trestný čin, k jehož stíhání tato mezinárodní smlouva zavazuje. Vztahuje-li se žádost ke konkrétnímu uživateli, musí být v příkazu uvedena jeho totožnost, je-li známa. (2) Státní zástupce nebo policejní orgán, jehož rozhodnutím byla věc pravomocně skončena, a v řízení před soudem předseda senátu soudu prvního stupně po pravomocném skončení věci informuje o nařízeném zjišťování údajů o telekomunikačním provozu osobu uživatele uvedenou v odstavci 1, pokud je známa. Informace obsahuje označení soudu, který vydal příkaz k zjištění údajů o telekomunikačním provozu, a údaj o období, jehož se tento příkaz týkal. Součástí informace je poučení o právu podat ve lhůtě šesti měsíců ode dne doručení této informace Nejvyššímu soudu návrh na přezkoumání zákonnosti příkazu k zjištění údajů o telekomunikačním provozu. Informaci podá předseda senátu soudu prvního stupně bezodkladně po pravomocném skončení věci, státní zástupce,

- 24 -

jehož rozhodnutím byla věc pravomocně skončena, podá informaci bezodkladně po uplynutí lhůty pro přezkoumání jeho rozhodnutí nejvyšším státním zástupcem podle § 174a a policejní orgán, jehož rozhodnutím byla věc pravomocně skončena, podá informaci bezodkladně po uplynutí lhůty pro přezkoumání jeho rozhodnutí státním zástupcem podle § 174 odst. 2 písm. e). (3) Informaci podle odstavce 2 předseda senátu, státní zástupce nebo policejní orgán nepodá v řízení o zločinu, na který zákon stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně osm let, spáchaném organizovanou skupinou, v řízení o trestném činu spáchaném ve prospěch organizované zločinecké skupiny, v řízení o trestném činu účasti na organizované zločinecké skupině (§ 361 trestního zákoníku), nebo pokud se na spáchání trestného činu podílelo více osob a ve vztahu alespoň k jedné z nich nebylo trestní řízení doposud pravomocně skončeno, nebo pokud je proti osobě, jíž má být informace sdělena, vedeno trestní řízení, anebo pokud by poskytnutím takové informace mohl být zmařen účel tohoto nebo jiného trestního řízení, nebo by mohlo dojít k ohrožení bezpečnosti státu, života, zdraví, práv nebo svobod osob. (4) Příkazu podle odstavce 1 není třeba, pokud k poskytnutí údajů dá souhlas uživatel telekomunikačního zařízení, ke kterému se mají údaje o uskutečněném telekomunikačním provozu vztahovat.

Provozní a lokalizační údaje vyžadované podle § 88a tr. ř. mohou být v mnoha případech stěžejní informací, která nasměřuje policii v dalším vyšetřování trestné činnosti. Zároveň představují úkony podle § 88a tr. ř. kvalitativně mírnější zásah do práva na soukromí, neboť policie nezjišťuje obsah komunikace, zajímají ji pouze provozní a lokalizační údaje, které jsou operátoři povinni uchovávat v souladu se zákonem č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích. Uchovávaná data jsou přesně vyjmenována v prováděcí vyhlášce č. 357/2012 Sb., o uchovávání, předávání a likvidaci provozních a lokalizačních údajů. Podnikatelé podnikající dle zákona o elektronických komunikacích uchovávají pro potřeby policie pouze údaje obsažené ve vyhlášce. Sdělit tyto údaje mohou pouze na příkaz soudu v souladu s podmínkami stanovenými v ustanovení § 88a tr. ř., tj. pro zde uvedené trestné činy, za splnění podmínky přiměřenosti a subsidiarity. K využití institutu dle § 88a tr. ř. je Policie ČR oprávněna, jedná-li jako oprávněný policejní orgán1. Oprávněným žadatelem je dle závazného pokynu policejního prezidenta č. 186/2011 oprávněný policista pověřený prováděním úkonů v trestním řízení, v jehož rámci je úkon vyžadován. Postup při schvalování žádosti o výpis o uskutečněném telekomunikačním provozu je rovněž upraven v uvedeném interním aktu řízení. Působnost u jednotlivých útvarů Policie ČR SKPV v rámci trestního řízení vymezuje pokyn policejního prezidenta č. 103/2013, o plnění některých úkolů policejních orgánů Policie České republiky v trestním řízení.

3.1.2.1 Příklady efektivního využití výpisů telekomunikačního provozu dle § 88a tr.ř. Z podkladů útvarů SKPV KŘP a SKPV ÚCP byly vybrány exemplární případy trestné činnosti, které ilustrují variabilitu použití těchto úkonů a současně specifikují opodstatněnost použití úkonů s následným pozitivním dopadem na odhalování, vyšetřování, stíhání či případné odvrácení hrozby dokonání trestného činu nebo pokračování v páchání trestné činnosti (bez jejichž použití by bylo šetření značně 1

§ 12 odst. 2 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád).

- 25 -

ztíženo, případně znemožněno). Vybrané případy byly z důvodu ochrany osobních údajů anonymizovány. Vražda: poškozený K. byl vylákán na inkriminované místo pomocí anonymního telefonu. Přímí pachatelé neměli k osobě poškozeného žádný vztah, na místě nebyly zajištěny žádné upotřebitelné stopy, vražedná zbraň a oděv pachatelů byly okamžitě zničeny, neexistoval žádný svědek. Jediná hmatatelná stopa bylo číslo telefonu, kterým byl poškozený vylákán na schůzku. Pokud by nebyla možnost získat k tomuto telefonnímu číslu a IMEI další údaje, případ by zcela jistě zůstal nevyřešen. Využitím institutu § 88a tr. ř. došlo k dopadení a usvědčení pěti osob, včetně objednavatele vraždy. Ublížení na zdraví a vydírání: došlo k těžkému poranění poškozeného M. D., který byl převezen ze svého bytu do nemocnice. Poškozený vypověděl, že byl venku napaden neznámými pachateli, kteří jej chtěli okrást, poté do něj kopali, čímž mu způsobili poranění. Zraněný měl po útoku dojít do svého bytu a odtud si pak zavolat rychlou záchrannou službu. Vzhledem ke zjištěným okolnostem se tato verze případu zdála kriminalistům nepravděpodobná, proto si mimo jiné vyžádali výpis telekomunikačního provozu mobilního telefonu poškozeného. Následným vyhodnocením dat zjistili, že poškozený se dle lokalizačních údajů ve výpise v uvedené době, kdy měl být napaden, nevzdálil z místa svého bydliště. Dále bylo zjištěno, že toho dne se jej opakovaně snažil dovolat T. P., který jej takto kontaktoval již několik dní. Operativním šetřením k osobě T. P., bylo zjištěno, že poskytuje ve svém okolí půjčky peněz a jejich navrácení striktně vyžaduje v dohodnuté době a to až se stoprocentními úroky, jinak má své dlužníky fyzicky napadat. Poškozený při dalším výslechu uvedl, že si skutečně přepadení vymyslel, od T. P., si půjčil peníze a neměl na vrácení. T. P. ho v jeho bytě fyzicky napadl, přičemž mu způsobil poranění. Na základě výpisu telefonu podezřelého T. P., byly ustanoveny další osoby, které byly v minulosti napadeny a brutálně zbity kvůli opožděnému vrácení dlužných částek. Rovněž se tímto způsobem podařilo ustanovit poškozeného podnikatele, který byl ze strany T. P. téměř rok vydírán a fyzickým násilím donucen k vyplacení částky přes 1.000.000,-Kč. Vyhodnocením výpisů a lokalizačních dat byla vyvrácena verze poškozeného o loupežném přepadení a zadokumentována sériová trestná činnost T. P., spočívající ve vydírání s ublížením na zdraví celkem osmi poškozených. Svádění k pohlavnímu styku a ohrožování výchovy dítěte: šetření ve věci bylo zahájeno na základě podnětu z Orgánu sociálně-právní ochrany dětí, a to pro podezření z dětské homosexuální prostituce. Vzhledem k tomu, že mladistvý prostitut měl z této své činnosti značný prospěch, odmítal jakoukoliv spolupráci s policií, která by vedla k ustanovení pachatele. Pouze díky výpisům telekomunikačního provozu z mobilního telefonu poškozeného byl zjištěn a obviněn občan Itálie T. S. Následným provedením výpisů z mobilního telefonu obviněného byli zjištěni další poškození a obviněný mohl být realizován pro shora uvedené skutky. Neoprávněný přístup k počítačovému systému a nosiči informací: poškozená V. K. oznámila, že jí kontaktoval neznámý pachatel na internetové sociální síti LIDÉ. CZ, kde nejdříve zanechal odkaz kvůli registraci, zřejmě za účelem získání přístupových údajů poškozené a následně s touto elektronicky komunikoval přes rozhraní vzkazů LIDÉ. CZ a také prostřednictvím komunikátoru SKYPE a ICQ, kde předmětem celé komunikace byla skutečnost stažení soukromých fotografií poškozené z její emailové schránky umístěné na portálu SEZNAM. CZ. Veškerá stažená data, která pachatel uváděl při komunikaci, byla totožná s daty, které měla poškozená uložena ve své emailové schránce na SEZNAM. CZ. Pod pohrůžkou, že citlivé fotografie zveřejní na sociálních internetových sítích, nutil poškozenou před webovou kamerou se odhalovat, což dotyčná udělala z obavy, že fotografie budou zveřejněny. Pachatele bylo možno odhalit pouze na základě údajů dle § 88a tr. ř. – údaje o přístupech poskytnutých providerem SEZNAM. CZ k účtům poškozené.

- 26 -

Podvod: pachatel T. prostřednictvím inzerce na internetu nabízel dovoz nebo prodej konkrétních motorových vozidel, za účelem nalákat potencionální zájemce k uzavření smlouvy o obstarání věci a získat od nich finanční zálohy, přitom vystupoval pod různými smyšlenými obchodními jmény a místy podnikání. Při jednání s poškozenými využíval emailové komunikace, kde jim sliboval zcela nereálné podmínky prodeje vozidel. Takto poškodil nejméně 300 osob a způsobil škodu minimálně 10 milionů Kč. Prostřednictvím výpisů z datové komunikace byli zjišťováni další poškození a dokumentováno podvodné jednání pachatele T. Neoprávněné opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku: v této trestní věci došlo k zadržení členů organizované skupiny působících ve více státech, kteří na území ČR neoprávněně, za pomoci speciálních technických zařízení, které instalovali na bankomaty, získávali data z platebních karet, které byly následně použity k výrobě padělků karet a užity k výběrům hotovosti a platbám za zboží mimo ČR, především v USA a Keni, kdy takto byly ve 32 případech získána data nejméně 500 klientů a vzniklá škoda dosáhla celkové výše cca 4.000.000,- Kč. Výpisem uskutečněného telekomunikačního provozu buněk mobilních operátorů ze všech míst spáchání trestného činu a jejich následnou analýzou byly ustanoveny osoby, které se v době trestného činu na místě nacházely. Dále byla získána dokumentace komunikace v době páchání trestné činnosti osob, které byly na místě činu, za účelem zjištění spolupachatelů. Na základě mezinárodní spolupráce došlo ke ztotožnění zahraničních čísel, ustanovení konkrétních osob a zajištění fotografií pachatelů, na bázi čehož bylo provedeno šetření v místech ubytování a došlo k potvrzení přítomnosti podezřelých cizinců v ČR a k následnému zadržení pachatelů. Analýzou údajů získaných dle § 88a tr. ř. se podařilo propojit dva rozsáhlé případy skimmingu na území ČR, což by bez uvedených dat nebylo možné. Šíření toxikomanie: byl vydán evropský i mezinárodní zatykač na osobu R. B., která v rámci celé EU a Balkánu obchodovala s pervitinem a kokainem. Síť osob páchajících trestnou činnost již byla rozbita, nicméně osoba R. B. si získávala nové kontakty pro další nelegální obchody na území ČR. Obsah nařízených odposlechů, byl s ohledem na poučení pachatele bezvýznamný a navíc probíhal v bosenské srbštině, což přinášelo velké náklady na překlad již tak nedůležitého obsahu. Nezastupitelné se ukázaly výpisy telekomunikačního provozu osoby z minulé doby, neboť právě v době, kdy osoba nebyla v pátrání a nehlídala se před policií, přirozeně komunikovala s osobami, které pro ni mají jak obchodní, tak rodinný a společenský význam, čímž byly získány kontakty, bez kterých se osoba neobejde. Analýzou výpisů bylo možné zjistit, jak šifruje svoji komunikaci a další návyky spojené s pácháním trestné činnosti. V rámci pátrání byl zachycen kamerový záznam s časem a místem pořízení, na kterém se mohla hledaná osoba vyskytovat, avšak záznam byl nekvalitní. V této souvislosti bylo o několik dní později zjištěno, že na jiném místě v ČR, pravděpodobně stejná osoba, organizovala obchod s pervitinem. Byla vyhotovena analýza výpisů buněk a ustanoveno telefonní číslo. Ze strany PČR bylo přijato okamžité opatření směřující k záchytu hledané osoby, osoba byla ztotožněna a došlo k jejímu zatčení.

- 27 -

3.2 Sledování osob a věcí Právní úprava (platná v roce 2014) týkající se provádění sledování osob a věcí: 

zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů,



zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů,



zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů,



zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů,



zákon č. 273/2008 Sb., o Policii ČR, ve znění pozdějších předpisů,



zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů,



nařízení vlády č. 522/2005 Sb., kterým se stanoví seznam utajovaných informací, ve znění Nařízení vlády č. 240/2008 Sb.,



vyhláška č. 528/2005 Sb., Národního bezpečnostního úřadu, o fyzické bezpečnosti a certifikaci technických prostředků, ve znění pozdějších předpisů,



vyhláška č. 529/2005 Sb., Národního bezpečnostního úřadu o administrativní bezpečnosti a o registrech utajovaných informací, ve znění pozdějších předpisů,



nařízení Ministerstva vnitra č. 5/2008, kterým se vydává spisový a skartační řád, ve znění pozdějších úprav.

- 28 -

Zákon č. 141/1961 Sb. o trestním řízení soudním (trestní řád) – stav k 30. 4. 2015 HLAVA DEVÁTÁ Postup před zahájením trestního stíhání § 158d Sledování osob a věcí (1) Sledováním osob a věcí (dále jen "sledování") se rozumí získávání poznatků o osobách a věcech prováděné utajovaným způsobem technickými nebo jinými prostředky. Pokud policejní orgán při sledování zjistí, že obviněný komunikuje se svým obhájcem, je povinen záznam s obsahem této komunikace zničit a poznatky, které se v této souvislosti dozvěděl, nijak nepoužít. (2) Sledování, při kterém mají být pořizovány zvukové, obrazové nebo jiné záznamy, lze uskutečnit pouze na základě písemného povolení státního zástupce. (3) Pokud má být sledováním zasahováno do nedotknutelnosti obydlí, do listovního tajemství nebo zjišťován obsah jiných písemností a záznamů uchovávaných v soukromí za použití technických prostředků, lze je uskutečnit jen na základě předchozího povolení soudce. Při vstupu do obydlí nesmějí být provedeny žádné jiné úkony než takové, které směřují k umístění technických prostředků. (4) Povolení podle odstavců 2 a 3 lze vydat jen na základě písemné žádosti. Žádost musí být odůvodněna podezřením na konkrétní trestnou činnost a, jsou-li známy, též údaji o osobách či věcech, které mají být sledovány. V povolení musí být stanovena doba, po kterou bude sledování prováděno a která nesmí být delší než šest měsíců. Tuto dobu může ten, kdo sledování povolil, na základě nové žádosti písemně prodloužit vždy na dobu nejvýše šesti měsíců. (5) Nesnese-li věc odkladu a nejde-li o případy uvedené v odstavci 3, lze sledování zahájit i bez povolení. Policejní orgán je však povinen o povolení bezodkladně dodatečně požádat, a pokud je do 48 hodin neobdrží, je povinen sledování ukončit, případný záznam zničit a informace, které se v této souvislosti dozvěděl, nijak nepoužít. (6) Bez splnění podmínek podle odstavců 2 a 3 lze sledování provést, pokud s tím výslovně souhlasí ten, do jehož práv a svobod má být sledováním zasahováno. Je-li takový souhlas dodatečně odvolán, sledování se neprodleně zastaví. (7) Má-li být záznam pořízený při sledování použit jako důkaz, je třeba k němu připojit protokol s náležitostmi uvedenými v § 55 a 55a. (8) Pokud nebyly při sledování zjištěny skutečnosti důležité pro trestní řízení, je nutno záznamy předepsaným způsobem zničit. (9) Provozovatelé telekomunikační činnosti, jejich zaměstnanci a jiné osoby, které se na provozování telekomunikační činnosti podílejí, jakož i pošta nebo osoba provádějící dopravu zásilek jsou povinny bezúplatně poskytovat policejnímu orgánu provádějícímu sledování podle jeho pokynů nezbytnou součinnost. Přitom se nelze dovolávat povinnosti mlčenlivosti stanovené zvláštními zákony. (10) V jiné trestní věci, než je ta, v níž bylo sledování za podmínek uvedených v odstavci 2 provedeno, lze záznam pořízený při sledování a připojený protokol použít jako důkaz jen tehdy, je-li i v této věci vedeno řízení o úmyslném trestném činu nebo souhlasí-li s tím osoba, do jejíž práv a svobod bylo sledováním zasahováno.

- 29 -

3.2.1 Právní a interní úprava platná v roce 2014 Pověřené policejní orgány postupují v oblasti sledování osob a věcí v souladu s výše uvedenou právní úpravou a dále v souladu s níže vyjmenovanými právními normami a interními předpisy (platnými v roce 2014): 

závazný pokyn policejního prezidenta č. 190/2008, o operativně pátrací činnosti a zřizování pracovních týmů a pracovních skupin, ve znění závazného pokynu policejního prezidenta č. 85/2010,



závazný pokyn policejního prezidenta č. 209/2008, kterým se upravuje postup při vyžadování sledování osob a věcí pro účely trestního řízení, ve znění pozdějších předpisů,



závazný pokyn policejního prezidenta č. 210/2008, kterým se upravuje postup specializovaných pracovišť při používání operativně pátracího prostředku sledování osob a věcí, ve znění závazného pokynu policejního prezidenta č. 41/2009,



závazný pokyn policejního prezidenta č. 215/2008, kterým se stanoví některé bližší podmínky a postupy pro zpracování osobních údajů (o ochraně osobních údajů),



závazný pokyn policejního prezidenta č. 103/2013, o plnění některých úkolů policejních orgánů Policie České republiky v trestním řízení, ve znění pozdějších předpisů,



závazný pokyn policejního prezidenta č. 114/2012, kterým se stanoví značky útvarů Policie ČR s účinností od 27. července 2012, ve znění závazného pokynu policejního prezidenta č. 225/2012,



závazný pokyn policejního prezidenta č. 222/2011, kterým se vydává spisový řád Policie ČR, ve znění závazného pokynu policejního prezidenta č. 9/2012.

3.2.1.1 Oprávněný subjekt Oprávněným subjektem k vyžadování sledování osob a věcí jsou policisté zařazeni v oprávněných útvarech, kterými jsou útvar nebo organizační článek služby kriminální policie a vyšetřování. Sledování může vyžádat pouze oprávněný policista formou schválené žádosti o sledování (dále jen „žádost“), která musí být vyplněna a předána příslušnému specializovanému pracovišti. Oprávněný policista a schvalující vedoucí policista odpovídají za to, že žádost je podávána v souladu s právním řádem České republiky a obsahuje všechny náležitosti. Žádost je oprávněný policista nebo jeho přímý nadřízený před jejím schválením a před předáním žádosti státnímu zástupci nebo soudci povinen projednat s vedoucím policistou specializovaného pracoviště nebo jím pověřeným pracovníkem. Ten je - 30 -

oprávněn posoudit a rozhodnout, zda je možné v požadovaném rozsahu a termínu sledování provést, zejména s přihlédnutím k podmínkám a možnostem, které jsou pro provedení sledování nezbytné. Stanovisko specializovaného pracoviště se vyznačí na žádosti. Po obdržení souhlasu zpracuje policejní orgán písemnou žádost o povolení státnímu zástupci nebo soudci. Žádost musí být odůvodněna podezřením na konkrétní trestnou činnost a, jsou-li známy, též údaji o osobách či věcech, které mají být sledovány. V povolení sledování osob a věcí musí být stanovena doba, po kterou bude sledování prováděno a která nesmí být delší než šest měsíců. Tuto dobu může ten, kdo sledování povolil, na základě nové žádosti písemně prodloužit vždy na dobu nejvýše šesti měsíců. Písemnou žádost schválenou služebními funkcionáři i písemné povolení státního zástupce nebo soudce předloží policejní orgán specializovanému pracovišti, se kterým byla žádost projednána. Na základě těchto dokumentů založí specializované pracoviště spis sledování, ve kterém eviduje veškeré písemnosti vzniklé v souvislosti s prováděním akce. Oprávněný policista se na přípravě sledování podílí zejména informačním zajištěním a je povinen informovat specializované pracoviště o všech skutečnostech, které by mohly ovlivnit provádění nebo technické zabezpečení sledování. V závislosti na složitosti sledování a operativní situaci je nezbytná úzká součinnost, zejména vzájemná informovanost a ochrana všech zúčastněných osob. Bez splnění kterékoliv z výše uvedených podmínek je sledování osob a věcí specializovanými pracovišti Policie ČR nerealizovatelné, s výjimkou případů, kdy je sledování prováděno na základě výslovného souhlasu osoby, do jejíchž práv a svobod má být sledováním zasahováno (nahrazuje povolení státního zástupce či soudce) a v případech nebezpečí z prodlení, kdy je, pouze v případě úkonů dle § 158d odst. 2 tr. ř., shora popsaný postup realizován až po faktickém zahájení sledování. Specializované pracoviště provádí sledování osob a věcí v rozsahu definovaném v písemném povolení státního zástupce či soudce. Získané informace zpracovává do písemné zprávy pro vyžadujícího pracovníka či provádí dokumentaci pomocí technických prostředků a jejich evidenci vede ve spise sledování. Spisy sledování a dokumentace pořízené technickými prostředky se archivují po dobu stanovenou zvláštním předpisem, po jejím uplynutí se předepsaným způsobem zničí (viz obrázek „Schéma postupu při provádění sledování osob a věcí orgány Policie ČR“).

- 31 -

K ochraně a bezpečnosti informací při využití institutu sledování osob a věcí u Policie ČR napomáhá skutečnost, že informace získané sledováním osob a věcí dle § 158d odst. 2, 3, 6 tr. ř., jsou analyticky zpracovávány zvláštním informačním systémem, který je provozován ve stupni utajení „Vyhrazené“, a další opatření, která jsou uvedena v kapitole 3.1.1.3, jež lze adekvátně vztáhnout k tomuto institutu. Jeden z prvků, které můžou ovlivňovat úroveň ochrany a bezpečnosti informací při využití institutu sledování osob a věcí u Policie ČR je skutečnost, že pracoviště, která úkon sledování osob a věcí potřebují jako informační či důkazní zdroj v rámci jimi prováděného trestního řízení, jsou fakticky „oddělena“ od specializovaných pracovišť Policie ČR, která toto prolamování v praxi realizují, ale nemají na něm „subjektivní“ zájem. Kontrolní mechanismy uplatňované při sledování osob a věcí jsou v rámci Policie ČR z hlediska organizačních opatření, oblasti spisové služby a ochrany osobních údajů totožné jako při odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu (viz kapitola 3.1.1.4).

- 32 -

4 STATISTICKÉ VYHODNOCENÍ

4.1 Vyhodnocení trestné činnosti a trestní spisy s použitím úkonů dle § 88 odst. 1, 5 tr. ř. a § 158d odst. 2, 3, 6 tr. ř. na území České republiky V roce 2014 bylo v České republice Policií ČR evidováno celkem 288 660 trestných činů, což ve srovnání s rokem 2013 představuje pokles o 36 706 (tj. o 11,3 %) trestných činů. Celkem bylo objasněno (včetně dodatečné objasněnosti) 141 336 skutků. K 31. 12. 2014 bylo trestně stíháno 114 611 osob, což je o 3 071 osob méně (tj. 2,6 %), než v předešlém roce. Vývoj počtu trestných činů v letech 2006 až 2014 400 000

300 000

357 391 343 799 332 829 336 446 325 366 317 177 313 387 304 528 288 660

200 000

100 000

0 2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

Do konce roku 2009 nebylo územní členění Policie ČR identické s vyššími územními samosprávními celky ČR. Z důvodu změny organizační struktury Policie ČR z 8 správ krajů na 14 územních (regionálních) celků, byla pro potřeby komparace vývoje na teritoriích jednotlivých KŘP, která jsou z hlediska územního uspořádání shodná s vyššími územně správními celky České republiky, statistická data z minulých let přepočtena dle nového rozložení tak, aby bylo možno od 1. ledna 2010 plynule navázat na předešlé statistické údaje. Pro účely tohoto materiálu se v souvislosti s útvary Policie ČR, pod pojmem „kraj“ rozumí teritorium příslušného KŘP, resp. „okres“ teritorium územního odboru. Vzhledem k nabytí účinnosti zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, je nutno zdůraznit, že celkovou kriminalitu před a po nabytí účinnosti trestního zákoníku nelze bez zohlednění změn srovnávat. Trestní zákoník zavedl nové skutkové podstaty - 33 -

trestných činů a značná část paragrafů byla upravena. Mezi trestné činy již nepatří např. statisticky významný paragraf řízení motorového vozidla bez řidičského oprávnění (§ 180d zákona 140/1961 Sb.). Kontinuální bezpodmínečné porovnávání statistik kriminality v celém jejich rozsahu by tedy nebylo korektní. Srovnávání uváděných dat před nabytím účinnosti trestního zákoníku a po něm, i když jejich vypovídací hodnota je snížena, je však možno považovat za legitimní.2 Policie České republiky krajská ředitelství policie (rok 2014)

Počet registrovaných trestných činů vychází z ročních policejních statistik Evidenčně statistického systému kriminality (ESSK). Stav počtu obyvatel k 31. 12. 2014 byl převzat z Českého statistického úřadu. Poměr trestných činů na počet obyvatel v jednotlivých krajích je jednoznačně nejvyšší na území hl. m. Prahy, s velkým odstupem následuje kraj Ústecký a Moravskoslezský. Z hlediska celé struktury územního členění Policie ČR bylo v roce 2014 nejvíce trestných činů registrováno na území hl. m. Prahy, jednalo se o 71 828 trestných činů (tj. 24,9 %), následoval Moravskoslezský kraj s 37 233 trestnými činy (tj. 12,9 %) a kraj Středočeský s 31 118 trestnými činy (tj. 10,8 %). Nejméně trestných činů bylo spácháno na území kraje Karlovarského, tedy kraje s nejnižším počtem obyvatel, jednalo se o 6 726 trestných činů (tj. 2,3 %).

Za podmínku legitimity porovnávání nestejnorodých dat považujeme respektování obsahu odpovídající převodové tabulky, opatřené navíc poznámkami či komentáři ke všem jednotlivým paragrafům. Doporučujeme např. tabulku zpracovanou okresním státním zastupitelstvím v Hodoníně, dostupnou na internetové adrese http://www.sagit.cz/pages/prehlrub.asp?cd=2&typo=r&typ=s&refresh=yes, zveřejněnou v publikaci Trestní předpisy ÚZ č. 768, vydal Sagit 2010 (příp. na intranetové adrese http://10.76.54.61:81/php/tz_konverze.php). 2

- 34 -

Územní rozložení trestných činů v roce 2014 (včetně rozložení počtu obyvatel v ČR k 31.12.2014) počet obyvatel k 31.12.2014 = 10 538 275 (100 %)

4,2% ob.

LBK 4,3% TČ

trestných činů k 31.12.2014 = 288 660 (100 %)

Poznámka: územně správní členění ČR není zcela identické s územně správním členěním KŘP, tento rozdíl je však z hlediska zpracovávané problematiky Analýzy téměr zanedbatelný

Zatímco v roce 2012 došlo k poklesu registrované kriminality o 12 649 (tj. 4,0 %) skutků, a s výjimkou KŘP Olomouckého kraje byl úbytek zaznamenán u všech KŘP, v roce 2013 byl evidován nárůst registrované kriminality o 20 838 (tj. 6,8 %) skutků, a navýšení se projevilo u všech KŘP. V roce 2014 se situace opět změnila, a oproti roku 2013 bylo zaznamenáno výrazné snížení registrované kriminality, a to o 36 706 (tj. 11,3 %) skutků. Přičemž v roce 2014 bylo evidováno nejméně skutků za celé hodnocené období, tedy od roku 2006. Nejvýraznější pokles byl vykázán u KŘP hl. m. Prahy, Středočeského, Moravskoslezského, Ústeckého a Jihomoravského kraje, tedy krajů s dlouhodobě nejvyšší registrovanou kriminalitou.

- 35 -

registrovaná kriminalita

změna oproti předchozímu období v %

KŘP/ rok

2 006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

PHA STC JHC PLK KVK ULK LBK PAK HKK VYS JHM OLK ZLK MSK

89 618 37 188 16 205 13 986 9 492 32 837 14 778 9 587 11 557 8 184 32 042 14 092 9 887 36 993

87 319 43 956 15 834 15 421 10 583 34 663 16 050 10 483 13 648 9 612 33 437 15 734 10 922 39 729

83 125 42 601 15 928 15 153 9 030 33 124 15 463 10 062 12 511 8 872 31 700 15 024 10 395 40 811

84 133 41 171 14 282 14 296 8 834 29 670 14 692 9 226 11 435 8 984 30 095 14 235 10 044 41 731

74 028 38 217 15 298 13 843 7 939 29 438 13 764 8 877 11 121 8 678 29 312 13 721 9 430 39 721

74 122 37 654 14 820 13 752 8 110 30 287 13 674 9 160 11 004 8 613 29 933 14 347 9 227 42 474

72 345 35 612 14 005 12 822 7 582 27 427 13 003 8 994 10 785 8 543 29 533 14 367 8 887 40 623

82 005 37 350 15 020 13 713 8 198 29 848 13 963 9 092 10 787 8 761 29 811 14 768 9 197 42 853

71 828 31 118 14 683 11 991 6 726 25 927 12 504 8 380 10 181 8 107 27 109 14 066 8 807 37 233

ČR

336 446 357 391 343 799 332 829 313 387 317 177 304 528 325 366 288 660

2006/ 2007/ 2008/ 2009/ 2010/ 2011/ 2012/ 2013/ 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014

-3% -5% 1% -12% 18% -3% -3% -7% -2% 1% -10% 7% 10% -2% -6% -3% 11% -15% -2% -10% 6% -4% -10% -1% 9% -4% -5% -6% 9% -4% -8% -4% 18% -8% -9% -3% 17% -8% 1% -3% 4% -5% -5% -3% 12% -5% -5% -4% 10% -5% -3% -6% 7% 3% 2% -5% 6%

-4%

-3%

-6%

0% -1% -3% -1% 2% 3% -1% 3% -1% -1% 2% 5% -2% 7% 1%

-2% 13% -12% -5% 5% -17% -5% 7% -2% -7% 7% -13% -7% 8% -18% -9% 9% -13% -5% 7% -10% -2% 1% -8% -2% 0% -6% -1% 3% -7% -1% 1% -9% 0% 3% -5% -4% 3% -4% -4% 5% -13% -4% 7% -11%

Územní rozložení registrovaných trestných činů se od roku 2006 výrazně nezměnilo. Po celou dobu sledovaného období je nejvíce trestných činů zcela jednoznačně vykazováno v hl. m. Praze. Do roku 2008 registroval po hl. m. Praze nejvíce trestných činů kraj Středočeský a následně Moravskoslezský, od roku 2009 se jejich pořadí vyměnilo, a po hl. m. Praha se na druhé místo dostává Moravskoslezský kraj. S klesajícím trendem následují kraje Ústecký a Jihomoravský. Další kraje se drží ve výraznějším odstupu za nimi, přičemž v roce 2014, s výjimkou Jihočeského kraje (5,1%), nedosáhl žádný hranici 5% podílu na celkovém počtu registrovaných trestných činů v ČR.

- 36 -

Následující graf prezentuje nárůsty a úbytky registrovaných trestných činů vždy v porovnání oproti předchozímu roku. U krajů s největším výkyvem hodnot v daném roce je přiřazena popiska dat s číselným údajem změny. Z hlediska vývoje počtu zjištěných trestných činů v jednotlivých krajích lze konstatovat, že od roku 2007 jsou nejvýraznější výkyvy zaznamenány v hl. m. Praze, po propadu registrované kriminality v dřívějších letech a značném nárůstu v roce 2013, následoval v roce 2014 výrazný pokles. Nárůsty a úbytky trestných činů v jednotlivých krajích - porovnání let

MSK -5 620 JHM -2 702

2013/2014

ULK -3 921 PHA -10 177

STC -6 232 MSK 2 230

2012/2013 ULK 2 421 PHA 9 660

STC 1 738 MSK -1 851

2011/2012

MSK 2 753

2010/2011

ULK 849

MSK -2 010

2009/2010 PHA -10 105

STC -2 954

2008/2009 ULK -3 454

2007/2008 PHA -4 194 MSK 2 736

2006/2007 PHA -2 299

MSK

ZLK

OLK

JHM

VYS

HKK

STC 6 768

PAK

LBK

- 37 -

ULK

KVK

PLK

JHC

STC

PHA

porovnání let

ULK -2 860 STC -2 042 PHA -1 777

4.1.1 Statistické vyhodnocení využívání úkonů dle § 88 odst. 1, 5 tr. ř. a § 158d odst. 2, 3, 6 tr. ř. v rámci trestních spisů Úkony nasazené dle § 88 odst. 1, 5 tr. ř. a § 158d odst. 2, 3, 6 tr. ř. byly v roce 2014 použity v rámci trestních spisů Policie ČR SKPV evidovaných v IS ETŘ. Uvedenými evidovanými trestními spisy rozumíme tzv. „živé“ spisy, které zahrnují kompletní nápad trestních spisů v roce 2014 (s výjimkou spisů vyřízených ve „zkráceném přípravném řízení“), spisy převedené z uplynulých let a spisy obnovené. Pro tuto část analýzy není podstatné, zda byly v roce 2014 ukončeny či nikoliv. K této konečné množině „živých“ trestních spisů je za určitých podmínek možné úkony dle § 88 odst. 1, 5 tr. ř. a § 158d odst. 2, 3, 6 tr. ř. nasadit. K množině spisů „živých“ v libovolné části roku 2014 (bez ohledu na to, ve kterém roce byly započaty, a kdy budou ukončeny), je vztažena množina úkonů ukončených pouze v roce 2014 (bez zřetele na to, kdy byly úkony započaty).

Trestní spis 1: úkony1 i spis lze kompletně vyhodnotit ve sledovaném období, tedy v roce 2014 Trestní spis 2: úkony2 byly vyhodnoceny v r. 2013, úkony3 i celý spis ve sledovaném období v r. 2014 Trestní spis 3: úkony4 se vyhodnocují ve sledovaném období tedy v r. 2014, úkony5 budou vyhodnoceny v r. 2015, celý spis při vlastním ukončení Trestní spis 4: úkony6 se vyhodnocovaly v r. 2013, úkony7 ve sledovaném období r. 2014 a úkony8 budou vyhodnoceny v r. 2015, spis při ukončení

- 38 -

V rámci jednoho spisu bývají mnohdy odposlechy, resp. sledování osob a věcí ukončovány ve více letech, tento spis pak bývá vykazován opakovaně (viz předchozí obrázek – Trestní spis 2, 3 a 4), tudíž meziroční srovnání počtu spisů není relevantní. Počty spisů, v nichž byly předmětné úkony použity, jsou získávány prostřednictvím systému MU II, v němž, v případě nejednotnosti zápisu čísla jednacího nedojde ke sloučení a počet spisů se navýší. Proto je počet spisů s úkony nutné považovat za orientační, ve skutečnosti se jedná o nižší hodnotu. V roce 2014 byly z celkového počtu 132 104 „živých“ trestních spisů předmětné úkony nasazeny pouze v 1 861 (tj. 1,4 %) spisech. V porovnání s rokem 2013 došlo k poklesu počtu tzv. „živých“ spisů (v roce 2013 bylo celkem 135 731 „živých“ spisů), ale k mírnému nárůstu počtu spisů, v rámci nichž byly odposlechy a sledování osob a věcí použity (v roce 2013 byly úkony použity v 1 837 spisech). Útvary SKPV KŘP vykázaly 131 282 „živých“ trestních spisů, přičemž zmiňované úkony byly použity v 1 598 (tj. 1,2 %) spisech. Nejvíce trestních spisů s těmito úkony vykázala SKPV KŘP hl. m. Praha (370 spisů), následovala SKPV KŘP Jihomoravského kraje (202 spisů). Útvary Policie ČR SKPV s celostátní působností z celkového počtu 822 „živých“ trestních spisů, nasadily tyto prostředky ve 263 (tj. 32,0 %) spisech. Frekventovanější využívání těchto úkonů útvary Policie ČR SKPV s celostátní působností oproti útvarům SKPV KŘP vyplývá obecně z vyšší závažnosti a složitosti řešených případů útvary ÚOOZ, NPC a ÚOKFK. Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu SKPV nevykázal v roce 2014, stejně jako v předchozích letech, žádný úkon dle § 88 odst. 1, 5 tr. ř. a § 158d odst. 2, 3, 6 tr. ř., z tohoto důvodu již tento útvar nebude dále v Analýze zmiňován, ani započítáván do souhrnných počtů. SPISY/ SPISY S ÚKONY §§ 88/1,5 a 158d/2,3,6 tr. ř. v roce 2014

„živé" trestní spisy celkem

tj. %

spisů s úkony dle §§ 88/1,5 a 158d/2,3,6 tr. ř.

tj. % z živých" tr. spisů

CELKEM ČR

132 104

100,00%

1 861*)

1,4%

CELKEM KŘP SKPV

131 282

94,0%

1 598

1,2%

PHA STC JHC PLK KVK ULK LBK PAK HKK VYS JHM OLK ZLK MSK CELKEM PČR SKPV S CELOSTÁTNÍ PŮSOBNOSTÍ ÚOOZ NPC ÚOKFK

21 977 13 714 6 351 8 135 5 203 14 867 6 728 4 183 5 574 3 833 14 143 5 867 5 129 15 578

15,7% 9,8% 4,5% 5,8% 3,7% 10,6% 4,8% 3,0% 4,0% 2,7% 10,1% 4,2% 3,7% 11,2%

370 186 78 91 44 132 54 31 59 64 202 60 70 157

1,7% 1,4% 1,2% 1,1% 0,8% 0,9% 0,8% 0,7% 1,1% 1,7% 1,4% 1,0% 1,4% 1,0%

822

0,6%

263*)

32,0%

196 154 472

0,1% 0,1% 0,3%

81 82 82

41,3% 53,2% 17,4%

KŘP SKPV JEDNOTLIVÝCH KRAJŮ

ÚTVARY PČR SKPV CELOSTÁTNÍ PŮSOBNOSTÏ (+ÚSKPV)

*) v souhrnu spisů s použitím úkonů dle § 88 tr. ř. a § 158d tr. ř. je zahrnuto i 18 spisů ÚSKPV (15 v kategorii pátrání a 3 v mezinárodní právní pomoci)

- 39 -

Z celkového počtu 1 861 spisů, v nichž byly použity úkony dle § 88 odst. 1, 5 tr. ř. a dle § 158d odst. 2, 3, 6 tr. ř., se jednalo o 1 269 spisů s odposlechy a 1 146 spisů se sledováním osob a věcí. Z uvedeného je zřejmé, že v některých trestních spisech byly použity kumulativně jak úkony dle § 88 tr. ř., tak i dle § 158d tr. ř. U útvarů SKPV KŘP se z celkového počtu 1 598 spisů jednalo o 1 074 spisů s odposlechy a 944 spisů se sledováním osob a věcí. Útvary Policie ČR SKPV s celostátní působností včetně ÚSKPV (přestože ÚSKPV není útvar s celostátní působností, pro zjednodušení již v Analýze nebude zmiňován zvlášť) použily úkony dle § 88 odst. 1, 5 tr. ř. a dle § 158d odst. 2, 3, 6 tr. ř. celkem v 263 spisech, odposlechy ve 195 a sledování osob a věcí ve 202 z nich. v roce 2014 spisů s úkony dle: SPISY S ÚKONY §§ 88/1,5 a 158d/2,3,6 tr.ř.

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014 §88/1,5 tr.ř.

§158d/2, 3,6 tr.ř.

CELKEM PČR

1 590 1 403 1 289 1 362 1 426 1 563 1 765 1 837 1 861

1 269

1 146

CELKEM KŘP SKPV

1 291 1 148 1 040 1 123 1 136 1 278 1 454 1 528 1 598

1 074

944

202

CELKEM útvary PČR SKPV 299 s celostátní ÚTVARY PČR působností SKPV ÚSKPV 2 S CELOSTÁTNÍ ÚOOZ 147 PŮSOBNOSTÍ (+ ÚSKPV)

255

249

239

290

285

311

309

263

195

13

9

6

13

17

26

30

18

16

4

130

112

105

134

106

121

128

81

64

72

NPC

52

55

71

71

71

73

72

64

82

65

61

ÚOKFK

41

57

57

57

72

89

92

87

82

50

65

ÚONVDK

57

legenda: úkony dle § 88/1, 5 a § 158d/2, 3, 6 tr. ř. úkony dle § 88/1, 5 tr. ř. úkony dle § 158d/2, 3, 6 tr. ř.

V porovnání s rokem 2013 došlo k nárůstu trestních spisů, v rámci nichž byly nasazeny úkony dle § 88 odst. 1, 5 tr. ř. a § 158d odst. 2, 3, 6 tr. ř. o 24 spisů. U Policie ČR SKPV s celostátní působností byl v roce 2014 registrován pokles spisů s předmětnými úkony (o 46 spisů), naopak útvary Policie ČR SKPV KŘP vykázaly zvýšení trestních spisů s použitím těchto úkonů o 70 spisů. Tabulka zachycuje počty předmětných spisů od r. 2006. V roce 2010 došlo ke změně organizační struktury Policie ČR z 8 správ krajů na 14 KŘP, u útvarů SKPV s územně vymezenou působností jsou tudíž vykázány pouze souhrnné počty spisů.

- 40 -

4.1.1.1 Trestní spisy s použitím úkonů dle § 88 odst. 1, 5 tr. ř. Podmínky nařízení odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu jsou striktně vymezeny v § 88 tr. ř., kde v odst. 1 je definován i okruh trestných činů, na které lze odposlechy nařídit. Jde o zločiny, na které zákon stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně osm let, vybraná ustanovení osmi určených trestných činů a úmyslné trestné činy, k jejichž stíhání nás zavazuje vyhlášená mezinárodní smlouva (viz příloha č. 1). V § 88 tr. ř. odst. 5 jsou uvedeny trestné činy, na něž může nařídit odposlech policejní orgán, pokud s tím uživatel telekomunikačního prostředku souhlasí.

KŘP/ÚCP SKPV úkony dle §§ 88/1, 5 tr.ř. rok 2014 CELKEM PČR CELKEM KŘP SKPV

KŘP SKPV JEDNOTLIVÝCH KRAJŮ

ÚTVARY PČR SKPV CELOSTÁTNÍ PŮSOBNOSTÍ

PHA STC JHC PLK KVK ULK LBK PAK HKK VYS JHM OLK ZLK MSK CELKEM útvary PČR SKPV s celostátní působností ÚOOZ NPC ÚOKFK

"živé" spisy

spisy s možností úkonů dle § 88 tr.ř.

spisy s použitím úkonů dle § 88 tr.ř.

tj. % z celkového počtu "živých" spisů

tj. % ze spisů, kde bylo možno použít úkonů dle § 88 tr.ř.

132 104

58 141

1 269*)

1,0%

2,2%

131 282

57 736

1 074

0,8%

1,9%

21 977 13 714 6 351 8 135 5 203 14 867 6 728 4 183 5 574 3 833 14 143 5 867 5 129 15 578

8 335 6 638 3 169 2 938 2 045 6 685 2 820 2 278 2 446 1 986 5 652 3 158 2 596 6 990

258 142 49 58 23 85 30 21 29 51 122 50 50 106

1,2% 1,0% 0,8% 0,7% 0,4% 0,6% 0,4% 0,5% 0,5% 1,3% 0,9% 0,9% 1,0% 0,7%

3,1% 2,1% 1,5% 2,0% 1,1% 1,3% 1,1% 0,9% 1,2% 2,6% 2,2% 1,6% 1,9% 1,5%

822

405

195*)

23,7%

48,1%

196 154 472

84 101 220

64 65 50

32,7% 42,2% 10,6%

76,2% 64,4% 22,7%

*) v souhrnu spisů s použitím úkonů dle § 88 tr.ř. je zahrnuto i 16 spisů ÚSKPV

V rámci Policie ČR byly nasazeny úkony dle § 88 tr. ř. u 1,0 % spisů z celkového počtu „živých“ spisů a u 2,2 % spisů z těch, které splňovaly právní podmínky pro využití těchto úkonů. Nejvyšší procento v používání těchto prostředků pro odhalování trestné činnosti vykazují útvary Policie ČR SKPV s celostátní působností, zejména ÚOOZ a NPC.

- 41 -

Podíl spisů, ve kterých byly použity úkony dle § 88 tr.ř v roce 2014

288 660 300 000

200 000

132 104 100 000

58 141 1 269

0 celkový nápad TČ

"živé" spisy

"živé" spisy s možností § 88 tr.ř.

"živé" spisy s použitím § 88 tr.ř.

4.1.1.2 Trestní spisy s úkony dle § 158d odst. 2, 3, 6 tr. ř. Nasazení operativně pátracího prostředku sledování osob a věcí umožňuje ustanovení § 158b tr. ř. za podmínek uvedených v § 158d tr. ř. Zjednodušeně řečeno, operativně pátrací prostředek sledování osob a věcí mohou v rámci Policie ČR použít útvary SKPV v trestním řízení o úmyslném trestném činu (jedná se tedy o většinu „živých“ spisů Policie ČR SKPV).

- 42 -

KŘP/ÚCP SKPV úkony dle § 158d/2,3,6 tr.ř. rok 2014

"živé" spisy

spisy s použitím úkonů dle § 158d/2,3,6 tr.ř.

tj. % z celkového počtu "živých" spisů

CELKEM PČR

132 104

1 146*)

0,9%

131 282

944

0,7%

21 977 13 714 6 351 8 135 5 203 14 867 6 728 4 183 5 574 3 833 14 143 5 867 5 129 15 578

182 94 46 58 32 82 37 20 47 43 144 19 44 96

0,8% 0,7% 0,7% 0,7% 0,6% 0,6% 0,5% 0,5% 0,8% 1,1% 1,0% 0,3% 0,9% 0,6%

822

202*)

24,6%

196 154 472

72 61 65

36,7% 39,6% 13,8%

KŘP SKPV JEDNOTLIVÝCH KRAJŮ

ÚTVARY PČR SKPV CELOSTÁTNÍ PŮSOBNOSTÍ

CELKEM KŘP SKPV PHA STC JHC PLK KVK ULK LBK PAK HKK VYS JHM OLK ZLK MSK CELKEM útvary PČR SKPV s celostátní působností ÚOOZ NPC ÚOKFK

*) v souhrnu spisů s použitím úkonů dle § 158d tr.ř. jsou zahrnuty i 4 spisy ÚSKPV

V rámci celé České republiky byly nasazeny úkony dle § 158d tr. ř. u 1 146 spisů, což je 0,9 % z celkového počtu „živých“ spisů. Nejvyšší procento v používání těchto prostředků vykazují opět útvary Policie ČR SKPV s celostátní působností, zejména NPC a ÚOOZ. Podíl spisů, ve kterých byly použity úkony dle § 158d tr.ř v roce 2014

288 660 300 000

200 000

132 104 100 000

1 146 0 celkový nápad TČ

"živé" spisy

- 43 -

"živé" spisy s použitím § 158d/2,3,6 tr.ř.

4.2 Využívání provozu

odposlechu

a

záznamu

telekomunikačního

4.2.1 Počty odposlouchávaných linek a osob V rámci celé České republiky bylo v souladu s § 88 odst. 1, 5 tr. ř. v roce 2014 Policií ČR SKPV ukončeno celkem 7 528 nasazených úkonů, což představuje odposlechy a záznamy hovorů uskutečňovaných prostřednictvím mobilních a pevných telefonních stanic, komunikaci s využitím telefaxu i jiného telekomunikačního zařízení, včetně komunikace prostřednictvím sítě Internet (dále jen „linky“). počet odp. linek celkem

počet odp. osob

průměr odp. linek na osobu

spisů s úkony dle § 88/1,5 tr.ř.

průměr odp. linek na spis

7 528

4 540

1,7

1 269

5,9

CELKEM SKPV KŘP PČR

5 243

3 031

1,7

1 074

4,9

PHA

1 162

686

1,7

258

4,5

STC

797

409

1,9

142

5,6

JHC

176

97

1,8

49

3,6

PLK

218

153

1,4

58

3,8

KVK

60

51

1,2

23

2,6

ULK

304

188

1,6

85

3,6

LBK

181

105

1,7

30

6,0

PAK

58

44

1,3

21

2,8

HKK

74

69

1,1

29

2,6

VYS

356

154

2,3

51

7,0

JHM

428

272

1,6

122

3,5

OLK

392

111

3,5

50

7,8

ZLK

376

302

1,2

50

7,5

MSK

661

390

1,7

106

6,2

CELKEM útvary PČR SKPV s celostátní působností

2 285

1 509

1,5

195

11,7

ÚSKPV

70

34

2,1

16

4,4

ÚOOZ NPC

738 1 116

578 609

1,3 1,8

64 65

11,5 17,2

ÚOKFK

361

288

1,3

50

7,2

Úkony dle § 88/1,5 tr.ř. v roce 2014

CELKEM PČR

PČR SKPV DLE JEDNOTL. KŘP

ÚTVARY PČR SKPV S CELOSTÁTNÍ PŮSOBNOSTÍ (+ ÚSKPV)

- 44 -

Z celkového počtu 7 528 ukončených odposlechů v roce 2014, připadlo 5 248 úkonů (tj. 69,6 %) na SKPV KŘP, zbývajících 2 285 (tj. 30,4 %) vyžádaly útvary SKPV ÚCP. Podíl počtu úkonů dle § 88 tr.ř. - PČR SKPV KŘP a útvarů PČR SKPV s celostátní působností v roce 2014

SKPV ÚCP 30,4%

SKPV KŘP 69,6%

celkem 7 528 úkonů

Je nezbytné upozornit na skutečnost, že trestná činnost často přesahuje hranice jednoho území. Zvláště pro SKPV KŘP hl. m. Prahy je pak typická součinnost s ostatními útvary, kdy v mnohých případech jsou nasazené úkony vykazovány na SKPV KŘP hl. m. Praha, ačkoli informace z provedených úkonů nakonec sloužily jinému organizačnímu celku Policie ČR SKPV. Typicky to platí v trestné činnosti na úseku toxikománie, kdy „varny“ pervitinu a sklady prekurzorů se nachází mimo území hlavního města, ale k prodeji dochází v Praze.

Podíl PČR SKPV jednotlivých KŘP na počtu odposlechů ukončených v rámci všech KŘP v roce 2014 MSK 12,6%

ZLK 7,2%

PHA 22,2%

celkem 5 243 úkonů

OLK 7,5%

JHM 8,2%

STC 15,2% JHC 3,4%

VYS 6,8% HKK 1,4%

PAK 1,1%

LBK 3,5%

PLK 4,2% ULK 5,8%

- 45 -

KVK 1,1%

Podíl útvarů PČR SKPV s celostátní působností na počtu odposlechů ukončených v rámci všech těchto útvarů v roce 2014 ÚSKPV 3,1%

ÚOKFK 15,8%

celkem 2 285 úkonů

ÚOOZ 32,3%

NPC 48,8%

Stran absolutního počtu odposlouchávaných linek, jednoznačně nejvyšší počty odposlechů za rok 2014 vykazuje SKPV KŘP hl. m. Prahy (1 162 linek), NPC (1 116), SKPV KŘP Středočeského kraje (797) a ÚOOZ (738). Celkové počty odposlechů - úkonů ukončených v roce 2014 po jednotlivých organizačních článcích PČR SKPV 1 200

1 162

1 116

1 000 797 738

800 661 600 428 400 200

356

304 176

218

392 376

361

181 60

58

74

0

- 46 -

70

Policie ČR SKPV jako celek, vykazuje průměrně 5,9 odposlouchávaných linek na jeden spis, přičemž u NPC se jedná dokonce o 17,2 odposlouchávaných linek na jeden spis, u ÚOOZ o 11,5 linek na spis, což souvisí především s typem trestné činnosti, kterou útvary řeší. Z hlediska SKPV KŘP je poměr odposlouchávaných linek na spis nižší, pohybuje se v rozpětí od 2,6 do 7,8 odposlouchávaných linek. Je nutno zdůraznit, že v případech nestejně zapsaného čísla jednacího do systému MU II, nedojde ke sloučení „vykazovaných spisů“, počet čísel jednacích může být ve skutečnosti tedy o něco nižší a analogicky průměr odposlouchávaných linek v jednom spise vyšší. Celkové počty odposlouchávaných osob - z úkonů ukončených v roce 2014 po jednotlivých organizačních článcích PČR SKPV 686 578

600 409

609

390

400 302

272

288

188

200

154

153 97

111

105 51

44

69

34

0

Nejvyšší počet odposlouchávaných osob byl zaznamenán u SKPV KŘP hl. m. Prahy (686 osob), NPC (609) a ÚOOZ (578). V souvislosti s využíváním systému MU II ke zjišťování počtu odposlouchávaných osob a s případnou nejednotností zápisu čísla jednacího, nedochází ke sloučení osob v rámci jednoho spisu v případě rozdílně zapsaného čísla jednacího. Z bezpečnostních důvodů systém neobsahuje žádné osobní údaje, nelze proto osoby v systému dodatečně žádným způsobem dohledat a případně sloučit. K jednotlivým úkonům přiřazuje objekty (osoby) vyplňující kriminalista a ten jediný může správně zadat k úkonu příslušnou osobu, na kterou již měl v rámci čísla jednacího nasazen nějaký úkon, či osobu novou. Rovněž je nutno připomenout vícečetné vykázání osoby v případě nasazení odposlechů na jednu a tutéž osobu v rámci různých útvarů, resp. odlišných čísel jednacích. Stejně tak mohl být odposlech v rámci jednoho roku ukončen na jednu osobu vícekrát. Proto je nutno považovat počet odposlouchávaných osob pouze za orientační, ve skutečnosti se jedná o nižší číslo.

- 47 -

4.2.2 Odposlechy se souhlasem osoby a s příkazem soudce Dle § 88 odst. 5 tr. ř. je možno nasadit odposlech se souhlasem uživatele odposlouchávané stanice pouze u taxativně vymezených trestných činů, na něž se vede trestní řízení. V roce 2014 představovaly úkony realizované se souhlasem odposlouchávané osoby 1,9 % ze všech odposlouchávaných linek. počet odp. linek celkem

z toho dle §88/1 tr.ř.

z toho dle §88/5 tr.ř.

tj. % ze všech odp. linek v org. celku

7 528

7 382

146

1,9%

CELKEM SKPV KŘP PČR

5 243

5 097

146

2,8%

PHA

1 162

1 073

89

7,7%

STC

797

785

12

1,5%

JHC

176

174

2

1,1%

PLK

218

211

7

3,2%

KVK

60

56

4

6,7%

ULK

304

300

4

1,3%

LBK

181

180

1

0,6%

PAK

58

55

3

5,2%

Úkony dle § 88/1,5 tr.ř. v roce 2014

CELKEM PČR

PČR SKPV DLE JEDNOTL. KŘP

ÚTVARY PČR SKPV S CELOSTÁTNÍ PŮSOBNOSTÍ (+ ÚSKPV)

HKK

74

73

1

1,4%

VYS

356

353

3

0,8%

JHM

428

419

9

2,1%

OLK

392

392

ZLK

376

372

4

1,1%

MSK

661

654

7

1,1%

CELKEM útvary PČR SKPV s celostátní působností

2 285

2 285

0

0,0%

ÚSKPV

70

70

0,0%

ÚOOZ NPC

738 1 116

738 1 116

0,0% 0,0%

ÚOKFK

361

361

0,0%

0,0%

Z celkového počtu 5 243 odposlechů evidovaných u SKPV KŘP jich bylo 146 (tj. 2,8 %) vyžádáno se souhlasem odposlouchávané osoby. Z pohledu SKPV KŘP byl vyšší podíl těchto odposlechů zaznamenán u SKPV KŘP hl. m. Prahy (89 úkonů, tj. 7,7 %).

- 48 -

Útvary Policie ČR SKPV s celostátní působností nasadily úkony dle § 88 tr. ř. na 2 285 linek, přičemž podle pátého odstavce nevyžádaly žádný úkon. Úkony dle § 88/1,5 tr.ř. ukončené v roce 2014

celkem 7 528 úkonů

odst.1 s příkazem soudce 98,1%

odst. 5 se souhlasem osoby 1,9%

- 49 -

4.2.3 Spisy s odposlechy členěné dle typu spisu (trestní spis, mezinárodní právní pomoc a pátrání) spisů s úkony dle § 88/1,5 tr.ř.

trestní spis

1 269

1 235

12

22

1 074

1 058

8

8

258 142 49 58 23 85 30 21 29 51 122 50 50

253 142 49 58 23 83 30 21 29 51 121 48 45

1

4

MSK CELKEM útvary PČR SKPV s celostátní působností ÚSKPV

106

105

195

177

ÚOOZ NPC

64 65

64 63

ÚOKFK

50

50

Spisy s úkony § 88/1,5 tr.ř. v roce 2014 CELKEM PČR CELKEM SKPV KŘP PČR PHA STC JHC PLK KVK PČR SKPV DLE JEDNOTL. KŘP

ULK LBK PAK HKK VYS JHM OLK ZLK

ÚTVARY PČR SKPV S CELOSTÁTNÍ PŮSOBNOSTÍ (+ ÚSKPV)

z toho : mzn. právní pomoc

2

1 4

2 1 1

16

Odposlechy byly použity v 1 235 (tj. 97,3 %) trestních spisech. Spisy s mezinárodní právní pomocí a pátráním tvořily minimum. V případě souběhu trestního spisu s mezinárodní právní pomocí či pátráním se v systému sběru dat tyto případy vykazují pouze v rámci trestního spisu. U útvarů Policie SKPV KŘP byly odposlechy vykázány shodně v 8 spisech na pátrání a v 8 spisech na mezinárodní právní pomoc. Útvary Policie ČR SKPV s celostátní působností použily odposlechy ve 4 spisech s mezinárodní právní pomocí a 14 spisech na pátrání, přičemž všechny odposlechy na pátrání byly registrovány u ÚSKPV.

pátrání

4

14

2

14

2

Spisy s úkony dle § 88 tr.ř. podle typu spisu v roce 2014

trestní spisy 97,3%

pátrání 1,7%

- 50 -

celkem 1 269 spisů

mezinárodní právní pomoc 0,9%

4.2.4 Využívání odposlechů na jednotlivé druhy trestné činnosti Součástí analýzy je vyhodnocování jednotlivých druhů trestné činnosti, na něž jsou nasazovány odposlechy a sledování osob a věcí. Při tvorbě systému MU II, jehož výstupní data jsou základem pro zpracování analýz, byl použit jako východisko oficiální kódovník IS KSU (Kriminalisticky sledovaná událost), potažmo IS ETŘ s tím, že byl pro tyto účely upraven. Byl sestaven interaktivní číselník kriminality trestných činů s vazbou na třídy IS KSU (viz příloha č. 2), přičemž důležitým aspektem bylo maximální zjednodušení práce policistů vyplňujících webový formulář. Číselník byl užit do druhé úrovně, neboť podrobnější členění je pro účely Analýzy nadbytečné. K vlastnímu vyhodnocení kriminality je nutno dodat, že v rámci sbírání dat bylo možné většině spisů, resp. úkonů, přiřadit dle stanovené metodiky více druhů trestné činnosti (v tabulkách vykázáno jako souběhy), ale není povinností kriminalisty vypisovat úplný výčet druhů trestné činnosti, na něž byly úkony použity. Vždy jsou však vyplňovány nejzávažnější druhy trestné činnosti a záleží na volbě konkrétního policisty, jak široký výčet zvolí. V případě, že považuje za vhodné uvést i další trestné činy, není systémem MU II v tomto případě omezen. Z uvedeného vyplývá, že ve skutečnosti se jedná o mnohem vyšší počet souběhů, a to jak v rámci základních druhů trestné činnosti, tak i jejich podkategorií. Vzhledem k počtu možných kombinací by bylo obtížné stanovit všechny variace, byly tedy použity absolutní hodnoty jednotlivých druhů trestných činností a absolutní počet souběhů. Toto je platné pro vyhodnocení odposlechů i sledování osob a věcí. V případě, že mají být využity úkony odposlechu, musí vždy alespoň jeden trestný čin v rámci spisu opravňovat k jejich nasazení (viz § 88 tr. ř.). Statisticky se tedy může stát, že odposlech bude vykázán i na trestný čin, na který „samostatně“ odposlech použít nelze, to ovšem v žádném případě neznamená, že odposlech byl nařízen na základě vazby pouze k tomuto méně závažnému trestnému činu. V těchto případech je potřebné nařízený odposlech vztahovat vždy k nejzávažnějšímu trestnému činu ve smyslu ustanovení § 88 odst. 1 tr. ř., resp. odst. 5, pouze k vybraným trestným činům.

- 51 -

CELKEM PČR CELKEM KŘP SKPV PHA STC JHC PLK KVK KŘP SKPV ULK JEDNOTLIVÝCH LBK KRAJŮ PAK HKK VYS JHM OLK ZLK MSK CELKEM útvary ÚTVARY PČR PČR SKPV SKPV s celostátní CELOSTÁTNÍ působností PŮSOBNOSTÏ ÚSKPV (+ÚSKPV) ÚOOZ NPC ÚOKFK

1 126 211 340 360 464 517 18 805

199 340 360 341 272

259 128 10 18 8 29 20 9 18 59 44 13 88 102

28 119 75 2 23 58 7 19 20 7 3 4 8 2 4 4 24 29 17 11

321

12

31 290

12

8 9 8 1 20 93

1 15 39 7 30 58

2 54 8 31 51

98 54 14 15 2 28 3 2 8 10 14 22 33 38

58 51 20 5 31 34 11 14

z toho v souběhu

X Extremismus

T Toxikománie

4

3 873 33 968

4

2 698 10 436

28 121 311 16

92

82

37 107

41 11

15 31

7 8

2

2 3

4 17

4 12

2

4

10 2 4

2

13 2 2 5 3

7 12 12

1

3

2

2

1

47 64 103 20 18

123 245 18

60

49 225 26 514 26

33

41

9 59

27

8

157 26 128

21 6 44 138 5 12 12 46 89 13

P TČ na mládeži

O Obecně nebezpečná TČ

88 170 536 42 606 108

13 46

N TČ proti veřejnému zájmu

M Poruš. nehmot. práv a nekalá soutěž

K Daňová TČ

J TČ proti měně

I TČ proti hospodářské kázni

H TČ proti hospodářské soustavě

G Ostatní majetková TČ

F Podvody

E Krádeže

D Krádeže vloupáním

B Mravnostní TČ

A Násilná TČ

Úkony dle § 88/ 1,5 tr.ř. podle kriminality v ROCE 2014

386 26

1

415 526 95 158 25 188 121 36 28 197 282 296 46 285

2

92 89 16 9 57 25

8

23 26 30 2 44 23

1 175 23 532

3 23 375 56 24 1 116 133

Při analyzování jednotlivých druhů trestné činnosti, na které byly odposlechy nasazeny, lze konstatovat, že největší podíl tvořily odposlechy použité na toxikománii 3 873 (tj. 45,6 %) úkonů, na násilnou trestnou činnost (1 126, tj. 13,3 %), trestnou činnost proti veřejnému zájmu (606, tj. 7,1 %), daňovou trestnou činnost (536, tj. 6,3 %) a ostatní majetkovou trestnou činnost (517, tj. 6,1 %). Úkony použité na další druhy trestné činnosti se pohybovaly pod hranicí 6 %.

- 52 -

Úkony dle § 88 tr.ř. - podle kriminality v roce 2014 P TČ na mládeži 0,0%

T Toxikománie 45,6%

O Obecně nebezpečná TČ 1,3%

X Extremismus 0,4%

N TČ proti veřejnému zájmu 7,1%

A Násilná TČ 13,3%

M Poruš. nehmot. práv a nekalá soutěž 0,5%

B Mravnostní TČ 2,5% D Krádeže vloupáním 4,0%

K Daňová TČ 6,3%

E Krádeže 4,2%

J TČ proti měně 2,0% I TČ proti hospodářsk é kázni 1,0%

H TČ proti hospodářské soustavě 0,2%

G Ostatní majetková TČ 6,1%

F Podvody 5,5%

celkem 7 528 úkonů

Poznámka: graf vychází z absolutních hodnot v jednotlivých kategoriích, nejsou zde zohledněny souběhy

Graf zachycuje podíly jednotlivých druhů trestné činnosti, k jejichž šetření byly odposlechy využity. Z hlediska nejpočetněji zastoupené trestné činnosti – toxikománie, na kterou byly úkony nasazeny, se na první místo logicky řadí NPC (1 116 úkonů). S velkým odstupem následuje SKPV KŘP Středočeského kraje (526 úkonů) a SKPV hl. m. Prahy (415), přičemž u všech ostatních SKPV KŘP krajů, s výjimkou SKPV KŘP Zlínského kraje, je použito nejvíce úkonů na tento druh trestné činnosti. V souvislosti s toxikománií je nutno zmínit, že v rámci tohoto druhu kriminality je, od účinnosti trestního zákoníku v roce 2009, vykazován i nový trestný čin dle § 288 Výroba a jiné nakládání s látkami s hormonálním účinkem, nespadající exaktně do této oblasti. Úkony použité na neoprávněné nakládání s látkami s anabolickým nebo jiným hormonálním účinkem jsou však využívány okrajově, v roce 2014 bylo na tuto trestnou činnost použito 34 odposlechů (tj. 0,9 % ze všech úkonů použitých na toxikománii). Stejně jako v předchozích letech, tak i v roce 2014, registroval na násilnou trestnou činnost nejvíce úkonů ÚOOZ (290 úkonů) a SKPV KŘP hl. m. Prahy (259). Na ÚOOZ bylo rovněž registrováno nejvíce úkonů použitých na trestnou činnost proti veřejnému zájmu (386 úkonů), na ostatní majetkovou trestnou činnost (138), na trestné činy proti hospodářské kázni (33) a extremismus (23).

- 53 -

Na daňovou trestnou činnost (157 úkonů), porušování nehmotných práv a nekalá soutěž (26) a trestnou činnost proti hospodářské soustavě (13) použil nejvíce úkonů ÚOKFK. Odposlechy na krádeže vloupáním (119), podvody (98) a krádeže (75) nejfrekventovaněji používala SKPV KŘP hl. m. Prahy. Na šetření mravnostní trestné činnosti použila nejvíce odposlechů SKPV KŘP Moravskoslezského kraje (93). Nejvíce úkonů na trestnou činnosti proti měně bylo evidováno u SKPV KŘP Zlínského kraje (64). Druhy TČ v úkonech dle § 88 tr.ř. v roce 2014 PHA 1 254

A Násilná TČ B Mravnostní TČ D Krádeže vloupáním E Krádeže F Podvody G Ostatní majetková TČ H TČ proti hospodářské soustavě I TČ proti hospodářské kázni J TČ proti měně K Daňová TČ M Poruš. nehmot. práv a nekalá soutěž N TČ proti veřejnému zájmu O Obecně nebezpečná TČ P TČ na mládeži T Toxikománie X Extremismus druhy TČ v úkonech celkem

1 200

1 000

STC 886

800

ÚOOZ 1 113

NPC 1 140

MSK 684

600

JHM 458 VYS 382

ULK 361

400

JHC 192

200

PLK 227

OLK 394

ÚOKFK 494

ZLK 420

LBK 206

KVK 60

PAK 58

HKK 97

ÚSKPV 70

Poznámka: graf vychází z absolutních hodnot v jednotlivých kategoriích, nejsou zde zohledněny souběhy

- 54 -

ÚOKFK

NPC

ÚOOZ

ÚSKPV

MSK

ZLK

OLK

JHM

VYS

HKK

PAK

LBK

ULK

KVK

PLK

JHC

STC

PHA

0

Z hlediska počtu nasazených odposlechů na jednotlivé druhy trestné činnosti se za toxikománii řadí násilná trestná činnost. Násilná trestná činnost zahrnuje širokou škálu kriminality, proto je rozbor trestných činů, na něž byly využívány sledované úkony, zaměřen na bližší specifikaci trestných činů, které jsou v této kategorii zastoupeny.

Úkony dle § 88/ 1,5 tr.ř. podle kriminality v roce 2014

A01 Vražda

A02 Loupež

A03 Vydírání

A06 Nebezpečné vyhrožování

A08 Úmyslné ublížení na zdraví

A09 Útok proti výk. prav. st. orgánu a veř. č.

A10 Omezování osobní svobody

A12 Obchod s lidmi

A13 Týrání

A15 Ostatní násilná TČ

Při analyzování odposlechů nasazených na jednotlivé druhy násilné trestné činnosti, je vzhledem k nejvyšším počtům nutno hovořit především o trestných činech vydírání (345 úkonů), následují vraždy (330) a loupeže (307). Nižší hodnoty jsou zaznamenány na kriminalitu související s omezováním osobní svobody (66), nebezpečným vyhrožováním (41), útokem proti výkonu pravomoci státního orgánu a veřejného činitele (41), úmyslným ublížením na zdraví (36), obchodem s lidmi (31) a týráním (6). V tabulce není vykázán souběh v rámci jednotlivých podskupin násilné trestné činnosti, je však nutno zdůraznit, že u této trestné činnosti se vyskytuje vyšší počet souběhů, včetně souběhů s dalšími druhy trestné činnosti.

CELKEM PČR

330

307

345

41

36

41

66

31

6

25

235

275

210

41

29

27

44

14

6

25

CELKEM KŘP SKPV

PHA 50 88 82 33 6 14 6 2 STC 52 40 27 2 11 1 JHC 3 3 2 1 1 1 PLK 2 8 6 2 KVK 4 3 1 KŘP SKPV ULK 14 5 10 1 JEDNOTLIVÝCH LBK 5 7 6 2 5 KRAJŮ PAK 2 4 3 HKK 4 1 1 3 9 VYS 7 23 27 2 JHM 15 13 11 2 4 OLK 13 ZLK 22 57 27 23 3 22 MSK 42 26 7 27 CELKEM útvary ÚTVARY PČR SKPV PČR SKPV 95 32 135 7 14 22 17 CELOSTÁTNÍ s celostátní PŮSOBNOSTÏ působností (+ÚSKPV) ÚSKPV 23 1 7 ÚOOZ 72 31 135 14 22 17 Poznámka: tabulka vychází z absolutních hodnot v jednotlivých kategoriích, nejsou zde zohledněny souběhy

- 55 -

Nejvíce odposlechů na vydírání (135), vraždy (72) a na trestnou činnost související s obchodem s lidmi (17) nasadil ÚOOZ. Na loupeže (88), nebezpečné vyhrožování (33) a týrání (6) byly odposlechy nejčastěji evidovány u SKPV KŘP hl. m. Prahy. Odposlechy na útok proti výkonu pravomoci státního orgánu a veřejného činitele (27) byly nejčetněji použity u SKPV KŘP Moravskoslezského kraje, na omezování osobní svobody (23) a ostatní násilnou trestnou činnost (22) u SKPV KŘP Zlínského kraje. Odposlechy nasazované na jednotlivé typy násilné TČ v roce 2014

celkem 1 126 úkonů na násilnou TČ

A02 Loupež 25,0% A03 Vydírání 28,1%

A01 Vražda 26,9% A15 Ostatní násilná TČ 2,0%

A06 Nebezpečné vyhrožování 3,3%

A13 Týrání 0,5% A12 Obchod s lidmi 2,5%

A10 Omezování osobní svobody 5,4%

A09 Útok proti výk. prav. st. orgánu a veř. č. 3,3%

A08 Úmyslné ublížení na zdraví 2,9%

Poznámka: graf vychází z absolutních hodnot v jednotlivých kategoriích, nejsou zde zohledněny souběhy

- 56 -

125

CELKEM KŘP SKPV

10

37

6

PHA

5

11

STC KŘP SKPV JEDNOTLIVÝCH KRAJŮ

KVK

7 3

ULK

117

36

250

3

5

40

2

27

3

1

7 2

4

2

VYS JHM

13 2

2

OLK

ÚTVARY PČR SKPV CELOSTÁTNÍ PŮSOBNOSTÏ (+ÚSKPV)

7

N08 Zločinné spolčení

272

N07 Ostatní TČ proti veř. zájmu

80

N06 Převaděčství

N02 Úplatkářství

CELKEM PČR

N04 Padělání a pozměňování veř. listiny N05 Neopr. nakládání s os. údaji

Úkony dle § 88/ 1,5 tr.ř. podle kriminality v roce 2014

N01 Zneužívání pravomoci veř. činitele

Z hlediska počtu úkonů následují po toxikománii a násilné trestní činnosti odposlechy použité na trestnou činnost proti veřejnému zájmu. V této kategorii se jednalo zejména o úplatkářství (272), zločinné spolčení (250), padělání a pozměňování veřejné listiny (125), převaděčství (117) a zneužívání pravomoci veřejného činitele (80). Odposlechy na zločinné spolčení (190), úplatkářství (130), padělání a pozměňování veřejné listiny (119), převaděčství (114) a ostatní druhy trestné činnosti proti veřejnému zájmu (31) použil nejčastěji ÚOOZ. Na zneužívání pravomoci veřejného činitele (45) a neoprávněné nakládání s osobními údaji (7) využilo odposlechy především ÚOKFK.

2

ZLK

5

MSK

3

CELKEM útvary PČR SKPV s celostátní působností

70

235

119

ÚOOZ

25

130

119

ÚOKFK

45

105

7

114

31

210

114

31

190

7

20

Poznámka: tabulka vychází z absolutních hodnot v jednotlivých kategoriích, nejsou zde zohledněny souběhy

Především díky zločinnému spolčení (§ 361 tr. z. Účast na organizované zločinecké skupině) dosahuje ÚOOZ větší počet souběhů, a to jak v rámci této kategorie, tak i s dalšími druhy trestné činnosti (zejména s násilnou trestnou činností - vydíráním).

- 57 -

Odposlechy nasazované na jednotlivé typy trestné činnosti proti veřejnému zájmu v roce 2014 N01 Zneužívání pravomoci veř. činitele 9,0%

N08 Zločinné spolčení 28,2% N07 Ostatní TČ proti veř. zájmu 4,1%

N

N06 Převaděčství 13,2% N05 Neopr. nakládání s os. údaji 0,8%

N04 Padělání a pozměňování veř. listiny 14,1%

N02 Úplatkářství 30,7%

celkem 606 úkonů na TČ proti veř. zájmu

Poznámka: graf vychází z absolutních hodnot v jednotlivých kategoriích, nejsou zde zohledněny souběhy

V roce 2014 se v počtu odposlechů před ostatní majetkovou trestnou činnost zařadila daňová trestná činnost. Tuto kategorii trestné činnosti není třeba blíže specifikovat, neboť téměř všechny úkony byly použity v rámci podskupiny Zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby. Nejvíce odposlechů na tuto trestnou činnost využil ÚOKFK (157 úkonů), SKPV KŘP hl. m. Prahy (107) a SKPV KŘP Zlínského kraje (103).

- 58 -

G06 Porušování povinností při správě cizího majetku

G07 Poškozování cizí věci

G09 Leg. výnosů z tr. činnosti

68

64

263

124

7

50

102

44

7

4

G04 Podílnictví a překupnictví

7

Úkony dle § 88/ 1,5 tr.ř. podle kriminality v roce 2014

G01 Zpronevěra

G05 Věřitelská a konkursní TČ

U odposlechů použitých v kategorii ostatní majetková trestná činnost, se jednalo zejména o legalizaci výnosů z trestné činnosti (263), podílnictví a překupnictví (132), porušování povinností při správě cizího majetku (68) a poškozování cizí věci (64). Na legalizaci výnosů z trestné činnosti vykázal nejvíce odposlechů ÚOOZ (104), na podílnictví a překupnictví SKPV KŘP hl. m. Prahy (44) a na porušování povinností při správě cizího majetku ÚOKFK (41).

CELKEM PČR

12

132

CELKEM KŘP SKPV

12

PHA

3

KŘP SKPV JEDNOTLIVÝCH KRAJŮ

STC

35

20

JHC

4

16

PLK

5

ULK

20

11

12

17

LBK

5

PAK HKK

11 4

JHM

10 4

42

MSK

ÚTVARY PČR SKPV CELOSTÁTNÍ PŮSOBNOSTÏ (+ÚSKPV)

19

2

CELKEM útvary PČR SKPV s celostátní působností ÚSKPV

6

ÚOOZ

4

8

7

61

14

161

8

4

20

14

104

NPC

12

ÚOKFK

3

41

45

Poznámka: tabulka vychází z absolutních hodnot v jednotlivých kategoriích, nejsou zde zohledněny souběhy

- 59 -

Odposlechy nasazované na jednotlivé typy ostatní majetkové trestné činnosti v roce 2014

celkem 517 úkonů na ostatní majetkovou TČ

G09 Leg. výnosů z tr. činnosti 48,2%

G07 Poškozování cizí věci 11,7%

G05 Věřitelská a konkursní TČ 1,3%

G06 Porušování povinností při správě cizího majetku 12,5%

G04 Podílnictví a překupnictví 24,2%

G01 Zpronevěra 2,2%

Poznámka: graf vychází z absolutních hodnot v jednotlivých kategoriích, nejsou zde zohledněny souběhy

- 60 -

4.2.5 Vyhodnocení odposlechů v souvislosti s organizovanou skupinou Vedle hodnocení využívání odposlechů z hlediska druhů trestné činnosti je nutno mít na zřeteli také další důležitý aspekt, a tím je organizovanost trestné činnosti. Šetření trestné činnosti s prvky organizovanosti, se zapojením více osob, často s velkým finančním zázemím, nadstandardním vybavením a mezinárodním propojením, bývá velmi složité. Za úkony použité na trestnou činnost s prvkem organizovanosti jsou pro potřeby této Analýzy považovány úkony, u nichž lze organizovanost chápat v nejširším slova smyslu. Patří sem tedy úkony na trestné činy páchané ve prospěch organizované zločinecké skupiny dle § 129 tr. z. Organizovaná zločinecká skupina, dříve „zločinné spolčení“ (podmiňující zvýšení a stanovení rozpětí horní hranice trestní sazby trestu odnětí svobody dle § 108 tr. z.). Dále jsou takto vykazovány úkony použité na šetření trestné činnosti páchané, v zákoně nedefinovanou organizovanou skupinou (jako člen organizované skupiny, kdo trestný čin zorganizuje, kdo se spolčí, srotí, účastní se činnosti skupiny), a na další ustanovení tr. z. v případech, že čin pachatel spáchá nejméně se dvěma osobami.

- 61 -

Úkony dle § 88/1,5 tr.ř. / organizovaná skupina v roce 2014

úkony dle § 88/1,5 tr.ř.

úkony s org. sk.

úkony s org. sk. v%

úkony bez org. sk.

CELKEM ČR

7 528

2 447

32,5%

5 081

5 243

1 257

24,0%

3 986

1 162 797 176 218 60 304 181 58 74 356 428 392 376 661

331 218 31 42 12 33 56 16 0 57 107 83 193 78

28,5% 27,4% 17,6% 19,3% 20,0% 10,9% 30,9% 27,6% 0,0% 16,0% 25,0% 21,2% 51,3% 11,8%

831 579 145 176 48 271 125 42 74 299 321 309 183 583

2 285

1 190

52,1%

1 095

70 738 1 116 361

23 453 606 108

32,9% 61,4% 54,3% 29,9%

47 285 510 253

PČR SKPV DLE JEDNOTL. KŘP

ÚTVARY PČR SKPV S CELOSTÁTNÍ PŮSOBNOSTÍ (+ ÚSKPV)

CELKEM KŘP SKPV PHA STC JHC PLK KVK ULK LBK PAK HKK VYS JHM OLK ZLK MSK CELKEM útvary PČR SKPV s celostátní působností ÚSKPV ÚOOZ NPC ÚOKFK

V souvislosti s pácháním trestné činnosti organizovanými skupinami byly úkony dle § 88 tr. ř. využity ve 32,5 % všech nasazených odposlechů. Při hodnocení SKPV KŘP krajů, eviduje nejvíce úkonů na šetření trestné činnosti s prvkem organizované skupiny SKPV KŘP hl. m. Prahy (331 úkonů, tj. 28,5 % z celkového počtu úkonů evidovaných u tohoto KŘP). Nejvyšší podíl nasazených odposlechů na organizovanou trestnou činnost k počtu odposlechů v rámci kraje vykazuje SKPV KŘP Zlínského kraje (193 úkonů, tj. 51,3 %). U útvarů SKPV s celostátní působností byl nejvyšší počet odposlechů na organizovanou trestnou činnost evidován u NPC, jedná se o 606 (tj. 54,3 %) úkonů, s 453 (tj. 61,4 %) úkony následuje ÚOOZ.

- 62 -

Úkony dle § 88 tr. ř. - organizovaná skupina po jednotlivých organizačních celcích v roce 2014 celkem 2 447 úkonů s org. sk.

ÚOOZ 18,5%

NPC 24,8% ÚOKFK 4,4%

ÚSKPV 0,9% MSK 3,2%

PHA 13,5%

ZLK 7,9%

STC 8,9%

OLK 3,4%

JHC 1,3%

JHM 4,4% VYS 2,3%

HKK 0,0%

PAK 0,7%

LBK 2,3%

ULK 1,3%

KVK 0,5%

PLK 1,7%

Útvary s celostátní působností vykazují nepochybně nejvyšší podíl i ve vztahu k celkovému množství použitých odposlechů. Největší poměr odposlechů na organizovanou kriminalitu je zaznamenán u NPC (24,8 %), následuje ÚOOZ (18,5 %). Úkony dle § 88 tr.ř. podíl organizovaných skupin v roce 2014 úkony na org. sk. 32,5%

celkem 7 528 úkonů

úkony bez org. sk. 67,5%

Poměr úkonů nasazených SKPV ÚCP na organizovanou trestnou činnost v porovnání s SKPV KŘP je logicky značně vyšší. U SKPV KŘP byly odposlechy na organizované skupiny využity ve 24 %, přičemž u SKPV ÚCP činí tento podíl 52,1 %.

- 63 -

Úkony dle § 88 tr. ř. podíl org. skupin SKPV KŘP v roce 2014

Úkony dle § 88 tr. ř. podíl org. skupin SKPV ÚCP v roce 2014

úkony na org. sk. 24,0%

5 243 úkonů

2 285 úkonů

úkony bez org. sk. 76,0%

úkony na org. sk. 52,1%

úkony bez org. sk. 47,9%

K dokreslení situace je vhodné zmínit rozdíly mezi počty spisů s úkony nasazenými na organizované skupiny a počty úkonů v těchto spisech. Jak již bylo uvedeno, šetření trestné činnosti se zapojením organizované skupiny bývá komplikovanější, trestní spis se váže k více osobám, a tudíž odposlechy bývají nasazovány na vyšší počet subjektů než v případech, kde se jedná o osoby bez vazeb na organizovaný zločin. Toto je patrné zejména u útvarů Policie ČR SKPV s celostátní působností, zejména u NPC, při nižších hodnotách i u ÚOKFK a ÚOOZ. Z útvarů SKPV KŘP, byl výjimečně vysoký poměr úkonů na organizovanou trestnou činnost ve vztahu k počtu spisů zaznamenán u SKPV KŘP Olomouckého kraje, tento enormní podíl je způsoben použitím 83 odposlechů pouze ve 2 spisech. Úkony dle § 88 tr. ř. na organizované skupiny - srovnání počtu spisů a úkonů po jednotlivých organizačních celcích v roce 2014 800 40

41,5 700

35

606 30 500

453

18,9

400

331

218

193 9,8

9,3 7,1

6,6 4,4 3,8

100

31 13

7

42 11

3,2

2,4 3,3 12 5

spisy org.sk.

10

56

33

16 6

13,5 15

13,3

12,9

200

50

20

16,8

300

0

25

5

10

107

4,1 0,0

5,8

83

57

5

23

0 0

108

78

8

úkony org.sk.

- 64 -

26

2

15

8

4

34

32

8

počet úkonů s org. skupinou na spis

0

počet úkonů s org. sk. na spis

počet spisů a úkonů s org. sk.

600

4.2.6 Vyhodnocení efektivity odposlechů v rámci trestního řízení Efektivitu úkonů nasazených dle § 88 odst. 1, 5 tr. ř. i dle § 158d odst. 2, 3, 6 tr. ř. lze vyhodnotit na základě níže definovaných kategorií: 1. Aktivní - úkon byl aktivován (zahájen, nasazen) ze strany specializovaného pracoviště a byly jím zjištěny informace. U úkonů, které byly aktivní, se dále detailněji vyhodnocuje, jaký měly přínos. Je možno zvolit „přímý podíl pro trestní řízení“, „nepřímý podíl pro trestní řízení“ či „ztotožnění osoby“. První dvě kategorie lze přiřadit jak samostatně, tak i kumulativně. „Ztotožnění osoby“ se vždy vybírá společně s uvedenými prvními dvěma kategoriemi. „Úkonem zjištěné informace nevyužity“ lze vybrat pouze samostatně. 2. Neaktivní - (v případě, že je zvolena tato kategorie, není již možno vybrat jinou kategorii efektivity) a. neaktivní úkon - specializované pracoviště Policie ČR b. požadavek k realizaci úkonu přijalo, úkon byl realizován (k realizaci úkonu byly nasazeny síly a prostředky specializovaného pracoviště), ale nebyly pořízeny žádné záznamy pro trestní řízení. Např. mobilní telefon byl neaktivní, zájmová osoba se nezdržovala na území ČR a podobně. c. úkon nerealizován - specializované pracoviště Policie ČR požadavek k realizaci úkonu přijalo, přesto nedošlo k realizaci úkonu. Po celou dobu platnosti souhlasu nebo příkazu justičního orgánu nebyly k realizaci úkonu nasazeny žádné síly a prostředky specializovaného pracoviště (z technických, kapacitních nebo jiných důvodů). K pořízení jakýchkoliv záznamů tedy nedošlo (ani dojít nemohlo). 3. Přímý podíl pro trestní řízení – informace byly, jsou či budou využity: a. jako důkaz v tomto trestním řízení - získané informace mohou sloužit jako důkaz v rámci prováděného trestního řízení, b. pro taktiku a další průběh vyšetřování - získané informace mohou být důležité pro taktiku a další průběh vyšetřování v rámci prováděného trestního řízení, c. k odvrácení trestného činu - získané informace úspěšně napomohly odvrátit spáchání (přípravy, pokusu, dokonání) trestného činu, d. k zadržení pachatele trestné činnosti - získané informace úspěšně vedly k zadržení pachatele trestné činnosti. 4. Nepřímý podíl pro trestní řízení – získanými informacemi byla zjištěna: a. nová trestná činnost pachatele - byly získány informace o jiné trestné činnosti pachatele, která původně nebyla předmětem prováděného trestního řízení,

- 65 –

b. jiná trestná činnost třetích osob - byla zjištěna jiná trestná činnost třetích osob, které původně nebyly předmětem prováděného trestního řízení. 5. Úkon vedl ke ztotožnění osoby - realizováním úkonu byla ustanovena osoba, vůči níž byl úkon nasazen a jejíž totožnost nebyla zadavateli při vyžadování úkonu prokazatelně známa (např. anonymní SIM karta). Získané informace vedly: a. k zproštění zájmu pro vedené trestní řízení, b. k potvrzení zájmu pro vedené trestní řízení. 6. Úkonem zjištěné informace nevyužity - nebyly zjištěny informace, které by byly příslušným způsobem využitelné (= neefektivní úkon). Více než 60 % úkonů poskytlo kriminalistům informace označené kategorií přímý podíl pro trestní řízení (bez souběhu s nepřímým podílem). V dalších téměř 18% kriminalisté zahrnuli přínos odposlechů souběžně do přímého i nepřímého podílu pro trestní řízení a v 0,4 % pouze do nepřímého podílu pro trestní řízení. Celkově tedy byla účinnost z hlediska přímého, nepřímého či současně obou těchto podílů vykázána u 78,7 % odposlechů. V 11,6 % úkonů získané informace nebyly v trestním řízení využity, v těchto případech by pak bylo možno dané úkony považovat za neefektivní. Zbývajících 9,7 % úkonů bylo neaktivních, resp. nerealizovaných. Efektivita úkonů § 88/1, 5 tr.ř. v roce 2014 pouze přímý podíl pro trestní řízení 60,3%

neaktivní úkon 9,7%

celkem 7 528 úkonů

informace v trestním řízení nevyužity 11,6%

pouze nepřímý podíl pro trestní řízení 0,4%

souběh přímého a nepřímého podílu 17,9%

Společně s přímým, případně i nepřímým podílem pro trestní řízení, byly vykazovány případy ztotožnění osoby. V 643 případech vedly úkony ke ztotožnění osoby, kdy realizováním úkonu byla ustanovena osoba, vůči níž byl úkon nasazen, a jejíž totožnost nebyla zadavateli při vyžadování úkonu prokazatelně známa. V 629 případech byl odposlechy potvrzen zájem o danou osobu pro vedené trestní řízení, zbývajícími 14 odposlechy došlo ke zproštění zájmu o tuto osobu.

- 66 –

pouze pouze souběh informace přímý nepřímý přímého a v trestním neaktivní podíl pro podíl pro nepřímého řízení úkon trestní trestní podílu nevyužity řízení řízení

EFEKTIVITA ÚKONŮ § 88/1,5 tr.ř. v roce 2014

počet odp. linek celkem

CELKEM ČR

7 528

4 542

32

1 350

874

730

5 243

2 864

11

1 154

660

554

1 162 797 176 218 60 304 181 58 74 356 428 392 376 661

502 386 103 157 36 156 122 32 32 235 210 291 234 368

1

2 3

311 210 34 13 17 69 23 22 28 64 103 73 63 124

218 95 16 26 3 45 20 3 11 24 55 18 46 80

130 106 21 22 4 31 16 1 3 33 60 10 31 86

2 285

1 678

21

196

214

176

70 738 1 116 361

66 485 859 268

18 3

103 77 16

2 71 91 50

2 79 71 24

CELKEM KŘPSKPV

PČR SKPV DLE JEDNOTL. KŘP

ÚTVARY PČR SKPV S CELOSTÁTNÍ PŮSOBNOSTÍ (+ ÚSKPV)

PHA STC JHC PLK KVK ULK LBK PAK HKK VYS JHM OLK ZLK MSK CELKEM útvary PČR SKPV s celostátní působností ÚSKPV ÚOOZ NPC ÚOKFK

- 67 –

2

3

Efektivita úkonů dle § 88/1,5 tr.ř. v rámci PČR SKPV v roce 2014 1 200

1 100

1 000

900

800

700

600

500

400

300

200

100

0 PHA STC JHC PLK KVK ULK LBK PAK HKK VYS JHM OLK ZLK MSKÚSKPV ÚOOZNPCÚOKFK

Z grafu je patrné rozložení efektivity využití odposlechů u útvarů Policie ČR SKPV s územně vymezenou působností a útvarů Policie ČR SKPV s celostátní působností dle pěti zvolených základních hledisek. V rámci Policie ČR SKPV útvarů s územně vymezenou působností ve vztahu k počtu nasazených úkonů vykazují největší podíl úkonů, které je možno označit jako efektivní (tj. informace získané z úkonů měly přímý nebo nepřímý podíl pro trestní řízení, případně souběh obou podílů), SKPV KŘP Pardubického a Olomouckého kraje. U Policie ČR SKPV s celostátní působností vykázal v roce 2014 nejvyšší podíl efektivních úkonů ÚSKPV.

- 68 –

Celkově útvary SKPV KŘP oproti útvarům SKPV ÚCP, vykazovaly častěji, že úkony získané informace nebyly využity v trestním řízení, přičemž největší podíl takovýchto úkonů byl shledán u SKPV KŘP hl. m. Prahy. Nižší efektivitu odposlechů a současně vyšší počet úkonů u SKPV KŘP hl. m. Prahy je nutné chápat jako specifický důsledek, zcela jedinečné lokality hl. m. Prahy, včetně již zmíněné spolupráce s ostatními útvary. Vyšší podíl neaktivních úkonů, včetně úkonů nerealizovaných, ve vztahu k množství vykázaných úkonů byl, oproti útvarům SKPV ÚCP, souhrnně registrován u útvarů SKPV KŘP. Ze všech útvarů PČR SKPV byl největší podíl neaktivních úkonů zaznamenán u KŘP Jihomoravského kraje. Z celkového počtu 730 neaktivních úkonů nebylo 6 úkonů vůbec nasazeno, dalších 308 (tj. 41,2 %) úkonů bylo předčasně ukončeno, z toho ve 301 případě z podnětu vyžadujícího útvaru. Přímý podíl pro trestní řízení lze dle zvoleného sledování efektivity rozdělit do čtyř kategorií. U odposlechů vyhodnocených v přímém podílu pro trestní řízení byl zaznamenán velký počet souběhů, dle uvedené metodiky kriminalisté při vyplňování efektivity volili kombinace těchto 4 kategorií. Nejčastěji (49,1 %) byly získané informace kvalifikovány jako důležité pro taktiku a další průběh vyšetřování v rámci realizovaného trestního řízení. U 24,2 % úkonů mohly získané informace sloužit jako důkaz v prováděném trestním řízení a v 21,0 % vedly k zadržení pachatele trestné činnosti. Kategorie odvrácení trestného činu je v přímém podílu zastoupena 5,7 %. Celkem se jednalo o 604 odposlechů, u kterých získané informace napomohly k odvrácení přípravy, pokusu či dokonání trestného činu.

Efektivita úkonů dle § 88/1, 5 tr.ř. - přímý podíl pro trestní řízení v roce 2014

C k odvrácení TČ 5,7%

B pro taktiku a vyšetř. 49,1%

A jako důkaz v tr. řízení 24,2%

D k zadržení pachatele 21,0% celkem 5 892 úkonů v přímém podílu pro tr.ř.

Poznámka: graf vychází z absolutních hodnot v jednotlivých kategoriích, nejsou zde zohledněny souběhy

Při hodnocení efektivity jednotlivých kategorií přímého podílu pro trestní řízení z pohledu SKPV KŘP oproti útvarům SKPV ÚCP lze konstatovat, že použití získaných informací jako možného důkazu v trestním řízení a pro taktiku a další průběh vyšetřování přiřazují častěji útvary SKPV ÚCP. Naopak útvary SKPV KŘP, oproti útvarům Policie ČR SKPV s celostátní působností, volí častěji efektivitu úkonů - 69 –

v případech, kdy získané informace vedly k úspěšnému zadržení pachatele či odvrácení spáchání trestného činu. Níže uvedený graf prezentuje jednotlivé kategorie efektivity z hlediska přímého podílu pro trestní řízení. Rovněž v tomto grafu nejsou zapracovány souběhy více kategorií, tedy efektivita je započtena ve všech kategoriích, označených vyplňujícím kriminalistou. Efektivita úkonů dle § 88/1, 5 tr.ř. - přímý podíl v rámci PČR SKPV v roce 2014 1 800 1 600 1 400 1 200 1 000 800 600 400 200 0 PHA

JHC

KVK

LBK

HKK

JHM

ZLK

ÚSKPV

NPC

Poznámka: graf vychází z absolutních hodnot v jednotlivých kategoriích, nejsou zde zohledněny souběhy

Z důvodu co nejpřehlednějšího znázornění bylo zvoleno prezentování zastoupení všech čtyř kategorií přímého podílu pro trestní řízení, včetně jejich vzájemných průniků, zanesením do množin. Dle uvedeného členění bylo zjištěno, že ze všech 5 892 odposlechů zahrnutých do přímého podílu pro trestní řízení, byla nejfrekventovaněji označena samostatně kategorie „informace byly využity pro taktiku a další vyšetřování“ (2 362, tj. 40,1 %). Následoval souběh tří kategorií, kdy u 794 (tj. 13,5 %) úkonů vedly informace k zadržení pachatele, současně sloužily pro taktiku a další vyšetřování a rovněž se předpokládá jejich použití jako důkazu pro trestní řízení. V případě 730 (tj. 12,4 %) odposlechů se jednalo o využití informací pro taktiku a další průběh vyšetřování a jako důkaz pro trestní řízení. Souběh užití „informací pro taktiku a další průběh vyšetřování“ a „k zadržení pachatele“ bylo zaznamenáno u 716 (tj. 12,2 %) úkonů. U dalších 501 úkonů (tj. 8,5 %) byla vykázána samostatná kategorie, v rámci níž se jednalo o přínos úkonů ve smyslu případného využití získaných informací jako důkazu v trestním řízení. Celkem 363 úkonům (tj. 6,2 %) byly přiřazeny všechny 4 podkategorie přímého podílu. Podíly dalších kategorií, resp. jejich souhrny, již nedosahovaly ani tříprocentního zastoupení v rámci analyzované efektivity přímého podílu pro trestní řízení.

- 70 –

Efektivita úkonů dle § 88/1, 5 tr.ř. - přímý podíl pro trestní řízení v roce 2014

A – informace využity jako důkaz v trestním řízení B – informace využity pro taktiku a další průběh vyšetřování C – informace využity k odvrácení trestného činu (přípravy, pokusu, dokonání) D – informace využity k zadržení pachatele trestné činnosti

- 71 –

Informace vyhodnocené jako nepřímý podíl pro trestní řízení byly rozčleněny do dvou kategorií. Jedná se o „novou trestnou činnost pachatele“, do níž jsou zahrnuty případy, kdy byly získány informace o jiné trestné činnosti pachatele, která původně nebyla předmětem prováděného trestního řízení. Druhou kategorií je „zjištění trestné činnosti třetích osob“, které zpočátku nebyly předmětem prováděného trestního řízení. Úkony, jimiž byla zjištěna trestná činnost třetích osob (53,8 %), mírně převažovaly nad úkony, pomocí nichž byly zjištěny informace o nové trestné činnosti pachatele (46,2 %). Při porovnání rozložení těchto kategorií nepřímého podílu efektivity na útvary SKPV ÚCP podíl zjištění nové trestné činnosti pachatele (52,0 %) lehce přesahoval nad zjištěním trestné činnosti třetích osob (48,0 %). Opačně tomu bylo u útvarů SKPV KŘP, u nichž převládalo zjištění trestné činnosti třetích osob (54,8 %) nad zjištěním nové trestné činnosti pachatele (45,2 %). Efektivita úkonů dle § 88/1,5 tr.ř. nepřímý podíl pro trestní řízení v roce 2014 nová tr. činnost pachatele 46,2%

tr. činnost třetích osob 53,8%

celkem 1 382 úkonů v nepřímém podílu pro tr.ř.

Poznámka: graf vychází z absolutních hodnot v jednotlivých kategoriích, nejsou zde zohledněny souběhy

Z pohledu jednotlivých organizačních článků byl nejvyšší poměr zjištění trestné činnosti třetích osob vykázán u SKPV KŘP Olomouckého a Ústeckého kraje. Nejvyšší podíl odposlechů, které přispěly k odhalení nové trestné činnosti, zaznamenal ÚOOZ.

- 72 –

Efektivita úkonů dle § 88/1, 5 tr.ř. - nepřímý podíl dle org. celků PČR SKPV v roce 2014 300 250 200 150 100 50 0 PHA

JHC

KVK

LBK

HKK

JHM

ZLK

ÚSKPV

NPC

Poznámka: graf vychází z absolutních hodnot v jednotlivých kategoriích, nejsou zde zohledněny souběhy

Pro přehlednější ilustraci byly rovněž kategorie nepřímého podílu pro trestní řízení, včetně jejich průniků, zaznamenány do množin. Nejvíce úkonů (535, tj. 38,7 %) napomohlo ke zjištění trestné činnosti třetích osob. Následovaly úkony (450, tj. 32,6 %), které přispěly současně jak k zjištění trestné činnosti třetích osob, tak k zjištění nové trestné činnosti pachatele. Dalších 397 (tj. 28,7 %) odposlechů napomohlo k zjištění nové trestné činnosti pachatele.

Při hodnocení efektivity nepřímého podílu pro trestní řízení je nutno připomenout již výše uvedený souběh přímého a nepřímého podílu pro trestní řízení. Nepřímý podíl byl registrován celkem u 1 382 úkonů, z toho u 1 350 (tj. 97,7 %) úkonů v souběhu s přímým podílem a jen u 32 úkonů byla efektivita vykázána samostatně jako nepřímý podíl.

- 73 –

4.2.7 Vývojové trendy v nasazování odposlechů Na úvod této kapitoly je třeba konstatovat, že PP ČR ÚSKPV do roku 2006 nedisponuje vlastními relevantními údaji o počtech odposlechů. Data za roky 2004 a 2005 byla převzata z útvaru zvláštních činností. Vývojové trendy vycházející z údajů poskytnutých útvarem zvláštních činností jsou vyhodnocovány až od roku 2004. V předchozích letech byly sice také sledovány počty odposlechů, avšak dle odlišné metodiky (do roku 2004 se jednalo o počty zahájených odposlechů v daném roce, od roku 2004 o počty ukončených úkonů). Vývoj nasazování odposlechů v letech 2004 - 2014 v rámci PČR 10 000

9 610 7 599 7 330

8 000

7 528 6 689 6 241 5 766

5 491

6 000

4 973

5 006 4 571

4 000

2 000

0 2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

Z výše uvedeného grafu je zřetelné, že do roku 2009 křivka počtu odposlechů vyobrazuje výrazně sestupnou tendenci, od roku 2010 se směr vývoje mění a kvantum odposlechů stoupá. V roce 2014 činil nárůst 839 úkonů (tj. 12,5 %). Při porovnání počtu odposlechů realizovaných v roce 2014 oproti roku 2004 je evidentní značný pokles v nasazování těchto úkonů (-2 082, tj. -21,7 %). Do navýšení počtu ukončených odposlechů se v roce 2014 promítl nárůst odposlechů evidovaný u útvarů SKPV KŘP, útvary SKPV ÚCP vykázaly naopak pokles. Jak již bylo zmíněno výše, zpracovatelé analýzy do roku 2006 nedisponují vlastními daty, tudíž přepočet odposlechů na nově vzniklá KŘP byl proveden až od roku 2006. Úkony, které byly vykázány u dřívější správy kraje, který se rozdělil, byly automaticky přiřazeny nástupnickému KŘP.

- 74 –

Za útvary Policie ČR SKPV s územně vymezenou působností vykazují dlouhodobě vyšší počty odposlechů SKPV KŘP hl. m. Prahy, Jihomoravského, Středočeského a Moravskoslezského kraje. Mezi útvary Policie ČR SKPV s celostátní působnostní dosahují v průběhu celého sledovaného období nejvyšších počtů nasazených odposlechů ÚOOZ a NPC. V roce 2014 je zřejmý výraznější úbytek odposlechů u ÚOOZ i ÚOKFK, naopak ke zřetelnějšímu nárůstu došlo u NPC. Počty odposlechů dle jednotlivých útvarů PČR v letech 2006 - 2014

2014 2013 2012 2011 2010 2009 2008 2007 2006

0

200

400

600

800

- 75 –

1 000

1 200

1 400

Úkony dle § 88/1,5 tr.ř. CELKEM PČR CELKEM SKPV KŘP PČR

PČR SKPV DLE JEDNOTL. KŘP

ÚTVARY PČR SKPV S CELOSTÁTNÍ PŮSOBNOSTÍ (+ ÚSKPV)

2006

2007

2008

2009

2010

2011 2012 2013

2014

7 599 5 491 4 973 4 571 5 006 5 766 6 241 6 689 7 528 4 469 3 150 3 106 2 979 2 734 3 371 3 578 4 095 5 243

PHA

809

756

699

893

511

669

775

798

1 162

STC

397

270

289

208

306

252

433

565

797

JHC

320

144

202

198

248

249

180

172

176

PLK

225

130

140

115

111

140

138

148

218

KVK

75

28

43

51

28

36

26

61

60

ULK

313

232

250

247

405

331

264

309

304

LBK

149

84

89

52

136

107

161

121

181

PAK

78

32

13

17

31

49

36

33

58

HKK

208

128

138

185

99

91

75

148

74

VYS

52

33

93

44

51

238

234

313

356

JHM

1 051

744

529

338

241

289

445

474

428

OLK

245

195

163

114

138

230

190

315

392

ZLK

113

82

142

184

203

388

302

248

376

MSK

434

292

316

333

226

302

319

390

661

CELKEM útvary PČR SKPV 3 130 2 341 1 867 1 592 2 272 2 395 2 663 2 594 2 285 s celostátní působností

ÚSKPV

24

8

56

82

83

51

70

1 528 1 344

727

799

850

926

1 060

990

738

NPC

1 054

777

840

539

984

1 017 1 079

964

1 116

ÚOKFK

179

199

276

246

382

589

361

ÚONVDK

354

ÚOOZ

15

21

- 76 –

370

441

Meziroční výkyvy počtu ukončených odposlechů u jednotlivých útvarů Policie ČR SKPV zachycuje následující graf, u nejvýraznějších odchylek byly doplněny popisky s uvedením útvaru PČR a změnou oproti předchozímu roku.

- 77 –

Při porovnání podílu nasazování odposlechů na základě souhlasu osoby, do jejíchž práv a svobod má být tímto úkonem zasahováno, se situace až do roku 2008 výrazně neměnila, z celkového počtu odposlechů se podíl úkonů vyžádaných na základě souhlasu odposlouchávané osoby pohyboval v rozmezí 2,7 až 3,2 %. Nabytím účinnosti novely trestního řádu od 1. 7. 2008, umožňující odposlech se souhlasem osoby jen na omezený počet trestných činů, podíl počtu odposlechů vyžadovaných na základě souhlasu osoby v roce 2009 klesl na 1,6 %. Po roce 2009 se poměr úkonů vyžádaných podle § 88 pátého odstavce tr. ř. mírně navýšil, nicméně počet těchto úkonů zůstává na nižší úrovni než před rokem 2009. Úkony se souhlasem osoby bývají nařizovány zejména v případech, kdy je vedeno trestní řízení pro trestný čin vydírání a od roku 2010 i pro trestný čin nebezpečného vyhrožování.

Úkony dle § 88/1, 5 tr.ř. ukončené PČR v letech 2006 až 2014 8 000

7 395

7 382 6 540

6 000

5 316

5 627 4 826

6 068

9,0 8,0 7,0

4 901

4 500

10,0

6,0 5,0

4 000

3,2 2,7

3,0

2 000

2,4

2,1

4,0

2,8 2,2

1,6

204

175

147

71

139

105

173

149

1,9

146

0 2006

2007

2008

příkaz soudce

2009

2010

2011

souhlas osoby

- 78 –

2012

2013

2014

souhlas osoby v %

3,0 2,0 1,0 0,0 %

Za celé vyhodnocované období od roku 2007, jsou odposlechy zcela jednoznačně nejčastěji používány na toxikománii, s velkým odstupem následují odposlechy využívané na šetření násilné trestné činnosti. Počty odposlechů na jednotlivé druhy TČ v letech 2007 - 2014

2 014 2 013 2 012 2 011 2 010 2 009 2 008

DRUHY TČ

2 007

0

500

1 000

1 500

2 000

2 500

3 000

3 500

Počty odposlechů na toxikománii setrvale rostou od roku 2010, přičemž v roce 2014 byl zaznamenán jejich enormní nárůst, kdy na tento druh trestné činnosti bylo, s výrazným přesahem, nasazeno nejvíce odposlechů od roku 2007. Při podstatně nižších hodnotách byl vyšší nárůst počtu odposlechů v roce 2014 zaregistrován i na trestnou činnost proti měně, podvody a mravnostní trestnou činnost, přičemž u těchto druhů kriminality byly zaznamenány nejvyšší hodnoty od roku 2007.

- 79 –

Úkony dle § 88/ 1,5 tr.ř. podle kriminality / rok A Násilná TČ B Mravnostní TČ D Krádeže vloupáním E Krádeže F Podvody G Ostatní majetková TČ H TČ proti hospodářské soustavě I TČ proti hospodářské kázni J TČ proti měně K Daňová TČ M Poruš. nehmot. práv a nekalá soutěž N TČ proti veřejnému zájmu O Obecně nebezpečná TČ P TČ na mládeži T Toxikománie X Extremismus CELKEM ÚKONŮ

2 007

2 008

2 009

2 010

2 011

2 012

2 013

2 014

1 280 109 590 736 312 283 22 117 169 225

963 153 438 791 285 109 55 3 65 270

1 087 55 327 509 420 154 39 7 148 210

1 122 104 230 296 236 337 3 9 98 272

1 179 118 235 236 392 530 36 24 94 364

1 112 97 209 293 396 585 41 81 100 463

1 229 139 381 297 376 539 13 199 68 563

1 126 211 340 360 464 517 18 88 170 536

17

41

29

18

19

15

49

42

888 222

439 81 9 1 995 36 4 973

271 155 0 1 688 47 4 571

374 108 1 2 361 41 5 006

488 90 0 2 779 9 5 766

697 77 2 2 852 36 6 241

842 168 8 2 898 11 6 689

606 108 4 3 873 33 7 528

2 111 66 5 491

K vzestupnému nasazování odposlechů na toxikománii dochází zejména díky jejich častějšímu využívání útvary SKPV s územně vymezenou působností, zejména v roce 2014 byl tento nárůst u SKPV KŘP výrazný. Odposlechy na vybrané druhy TČ A Násilná TČ B Mravnostní TČ G Ostatní majetková TČ K Daňová TČ N TČ proti veřejnému zájmu T Toxikománie

PČR SKPV

2 007

2 008

2 009

2 010

2 011

2 012

2 013

2 014

KŘP ÚCP KŘP ÚCP KŘP ÚCP KŘP ÚCP KŘP ÚCP KŘP ÚCP

701 579 36 73 195 88 36 189 23 865 1 202 909

571 392 47 106 94 15 26 244 77 362 1 144 851

618 469 43 12 143 11 43 167 57 214 1 020 668

655 467 67 37 254 83 61 211 25 349 1 338 1 023

715 464 60 58 412 118 141 223 32 456 1 686 1 093

744 368 71 26 427 158 144 319 63 634 1 703 1 149

784 445 112 27 336 203 207 356 72 770 1 849 1 049

805 321 199 12 272 245 311 225 92 514 2 698 1 175

- 80 –

Při vyhodnocování úkonů použitých na šetření trestné činnosti vykazující prvek organizovanosti, je nutno připomenout, že z důvodu nové terminologie v novém trestním zákoníku byla pro potřeby Analýzy metodicky upřesněna specifikace takto označovaných úkonů (viz výše). Úkony na organizovanou trestnou činnost vykazují především útvary SKPV s celorepublikovou působností, v průměru za období od roku 2007 do 2013 odposlechy celkově za útvary SKPV ÚCP představovaly téměř 70% zastoupení z celkového počtu úkonů použitých na organizovanou trestnou činnost, vývojové křivky za celou Policii ČR do roku 2013 ovlivňovaly tudíž zejména tyto útvary. Počty odposlechů na organizovanou TČ v letech 2007 - 2014 CELKEM PČR NA ORG.SK. odposlechů celkem KŘP SKPV NA ORG. SK. SKPV ÚCP NA ORG. SK.

3 500

7 528 7 000

6 689

3 000

2 500

5 766

6 000

5 491 2 697

5 006

4 973

5 000

4 571 2 429

2 389

2 447

2 000

4 000

2 049

1 982 1 867

2 021

1 810

1 788

1 500

1 494

1 651

1 471

1 305 1 000

1 257

3 000

1 190

2 000

počet odposlechů celkem

počet odposlechů na organizované skupiny

6 241

1 015 830 500

677

795 555

550

2010

2011

641

738

1 000

0

0 2007

2008

2009

2012

2013

2014

Dle grafu je zřejmé, že do roku 2013 vývoj úkonů na organizované skupiny za celou Policii ČR i za útvary SKPV ÚCP udržoval obdobný směr. Počet odposlechů od roku 2010 setrvale narůstá, avšak vzestup úkonů vykázaných na organizovanou trestnou činnost je mírnější. Do tohoto vývoje se promítl zejména výraznější nárůst počtu odposlechů u útvarů SKPV KŘP, u nichž je poměr úkonů na organizovanou kriminalitu nižší než u útvarů SKPV ÚCP, dále snížení počtu odposlechů u SKPV ÚCP, a zjevný pokles vykázaných úkonů na organizovanou trestnou činnost útvary SKPV ÚCP. Z grafu je dobře patrný propad úkonů registrovaných na organizovanou trestnou činnost útvary SKPV ÚCP v roce 2013 a zejména v roce 2014, kdy se prvně množství úkonů na organizovanou trestnou činnost vykázané útvary SKPV ÚCP dostává pod hodnotu za útvary SKPV KŘP. V roce 2014 se poměr úkonů na organizovanou trestnou činnost u útvarů SKPV KŘP navýšil na 51,4 % (ze všech úkonů na organizovanou kriminalitu), naproti tomu podíl odposlechů u útvarů SKPV ÚCP klesl na 48,6 % (z celkového počtu úkonů evidovaných na organizované skupiny). - 81 –

Průměrné délky odposlechů Podstatnou náležitostí příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu je i stanovení doby, po kterou je tento zákonný prostředek povolen. Do poloviny roku 2008 se jednalo o šest měsíců s možností dále tuto dobu opakovaně prodlužovat, vždy maximálně o dalších šest měsíců. Po přijetí novely trestního řádu byla od 1. 7. 2008 tato doba zkrácena na čtyři měsíce, opět s možností opakovaného prodlužování, vždy maximálně o další čtyři měsíce. Pro prodloužení odposlechu jsou však novelou stanoveny přísnější podmínky, kdy prodloužení úkonu může nařídit pouze soudce soudu vyššího stupně a v přípravném řízení na návrh státního zástupce pouze soudce krajského soudu. Průměrná délka platnosti prvního soudního příkazu (bez prodloužení) i skutečná průměrná délka odposlechů měly v období let 2005 – 2007 vzestupnou tendenci. Výše zmiňovaná novela trestního řádu se od roku 2008 promítla rovněž do zkrácení průměrné délky platnosti prvního soudního příkazu. Od roku 2010 zůstává průměrná délka platnosti prvního soudního příkazu téměř konstantní, pohybuje se v rozmezí od 102 do 104,8 dne. Skutečná průměrná délka odposlechu při nižších hodnotách imituje směr vývojové křivky průměrné délky prvního soudního příkazu, s tím rozdílem, že se rozdíl těchto hodnot dlouhodobě zmenšuje. Zatímco průměrná délka platnosti prvního soudního příkazu se po uvedené novele trestního řádu zkrátila v průměru zhruba o 25 dní, skutečná průměrná délka odposlechu dosáhla srovnatelné úrovně před účinností zmiňované novely. Dle zákona je policejní orgán povinen průběžně vyhodnocovat, zda trvají důvody, které vedly k vydání příkazu k odposlechu, a v případě že pominuly, je povinen odposlech ihned ukončit. Od počátku sledovaného období dochází k poklesu procenta zkrácených odposlechů, do výraznějšího úbytku předčasně ukončených úkonů od roku 2009 se promítlo zejména výrazné zkrácení lhůty, na kterou jsou od druhé poloviny roku 2008 odposlechy povolovány. Zatímco do roku 2008 se zkrácení týkalo přibližně 59 % odposlechů, po roce 2008 se jednalo v průměru o 43 % předčasně ukončených odposlechů. V roce 2014 bylo zkráceno 3 296 odposlechů, přičemž 99 % z nich bylo ukončeno na základě požadavku útvaru, který odposlech vyžadoval. Podíl prodloužených odposlechů od roku 2004 lehce stoupá. Oproti zkráceným odposlechům však procento prodloužených úkonů dosahuje podstatně nižších hodnot. Před účinností novely trestního řádu bylo prodlouženo průměrně asi 7 % odposlechů, po novele se jednalo zhruba o 10 % prodloužených úkonů. V roce 2014 bylo prodlouženo celkem 777 odposlechů (tj. 10,3 % ze všech odposlechů). Průměrná délka platnosti prvního soudního příkazu (bez prodloužení) § 88 tr.ř. průměrná délka 1. povolení [dny]

II.pol. 2004 121,81

2 005

2 006

2 007

2 008

2 009

2 010

2 011

2 012

2 013

2 014

129,85 129,76 132,05 116,46 96,60 101,96 101,97 102,74 104,75 104,78

Skutečná průměrná délka odposlechu § 88 tr.ř. průměrná délka [dny]

2 004

2 005 2 006

2 007

2 008 2 009 2 010 2 011 2 012 2 013

2 014

81,23

88,76 92,42 100,61 86,58 79,11 86,69 95,43 97,19 97,26

95,28

- 82 –

Zkrácení/prodloužení délky odposlechu § 88 tr.ř.

2 004

2 005

2 006

2 007

2 008

2 009

2 010

2 011

2 012

2 013

2 014

procento zkrácených

66,6% 60,5% 55,1% 54,3% 56,7% 46,4% 44,9% 42,4% 40,9% 42,7% 43,8%

procento prodloužených

4,9%

6,9%

8,1%

8,1%

8,6%

7,5%

8,4%

11,8% 12,4% 11,8% 10,3%

121,8*

129,9

novela tr.ř. 129,8 132,1

116,5

120

100% 102,0 102,0 102,7 104,8 104,8

100,6 88,8

92,4

96,6 86,6

81,2

95,4 97,2

80

79,1

97,3

80%

95,3

86,7 60%

66,6% 60,5%

55,1% 54,3% 56,7% 46,4% 44,9% 42,4% 40,9% 42,7% 43,8%

40%

12,4% 11,8% 10,3% 8,6% 7,5% 8,4% 11,8%

20%

40

4,9%

6,9%

8,1%

8,1%

2004

2005

2006

2007

0

0%

2008

2009

2010

2011

2012

2013

% prodloužených a zkrácených odposlechů

skutečná prům. délka a délka 1.soud. příkazu

Vývoj délky, prodloužení a zkrácení odposlechů v letech 2004 až 2014

2014

1.7.2008

* průměrná délka platnosti 1. soudního příkazu za 2. pololetí 2004 Údaje do roku 2006 poskytl útvar zvláštních činností, od roku 2007 jsou data získávána vytěžením systému MU II. Novelou trestního řádu – zákonem č. 459/2011 Sb., který nabyl účinnosti 1. ledna 2012, byla policejnímu orgánu podle § 88 odst. 8 tr. ř. uložena informační povinnost vyrozumět osobu, vůči níž byl nařízen odposlech a záznam telekomunikačního provozu, v případě, že trestní věc byla skončena pravomocným rozhodnutím policejního orgánu. Do této doby se povinnost vztahovala pouze na státního zástupce a předsedu senátu. V § 88 odst. 9 tr. ř. jsou současně uvedeny důvody, kdy policejní orgán informační povinnost nesplní (např. jedná-li se o zločin, na který zákon stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně osm let spáchaný organizovanou skupinou, nebo pokud by tím mohl být zmařen účel trestního řízení). Od poloviny října 2014 sbírá Policie ČR prostřednictvím systému MU II údaje ohledně informování odposlouchávaných osob dle § 88 odst. 8, 9 tr. ř. a to pouze u věcí pravomocně skončených policejním orgánem. Doplňování těchto informací v systému MU II se v roce 2014 týkalo výlučně odposlechů vyžádaných dle § 88 odst. 1 tr. ř. - 83 –

a pouze u úkonů, ukončených v období od 1. 1. do 31. 12. 2014. O odposlechu nejsou informovány osoby v případech, kdy byl odposlech uskutečněn na základě § 88 odst. 5 tr. ř., tedy pokud s ním uživatel odposlouchávané stanice souhlasil, dále v případech, kdy nebyl odposlech aktivní, resp. nebyl realizován, eventuálně byl použit na neznámou osobu. Nejedná se tedy o celkový počet všech informovaných odposlouchávaných osob, neboť většinu věcí neukončuje policejní orgán, ale soud nebo státní zástupce. Tyto statistické údaje však Analýza z povahy věci neobsahuje, neboť se zabývá pouze statistikami Policie ČR. V roce 2014 vznikla policejnímu orgánu dle § 88 odst. 8 tr. ř. povinnost informovat osobu u věcí pravomocně (meritorně) skončených policejním orgánem celkem u 361 osob, z toho počet informovaných osob v roce 2014 představoval 153 osob. Celkem 208 osob nebylo informováno o nařízeném odposlechu, z důvodů uvedených v § 88 odst. 9 tr. ř., kdy se jednalo o zločin s horní hranicí trestní sazby nejméně 8 let spáchaný organizovanou skupinou – 28 osob, trestný čin spáchaný ve prospěch organizované zločinecké skupiny – 28 osob, na spáchání TČ se podílelo více osob a ve vztahu alespoň k jedné z nich nebylo TŘ doposud pravomocně skončeno - 21 osob, proti osobě, jíž má být informace sdělena, je vedeno trestní řízení – 47 osob, poskytnutím informace by mohl být zmařen účel trestního řízení – 75 osob a informováním by mohlo dojít k ohrožení bezpečnosti státu, života, zdraví, práv a svobod osob – 9 osob.

- 84 –

4.3 Využívání sledování osob a věcí 4.3.1 Počty sledování osob a věcí V roce 2014 bylo útvary Policie ČR SKPV ukončeno celkem 4 710 úkonů dle § 158d odst. 2, 3, 6 tr. ř. Sledování osob a věcí bylo realizováno za předem stanovených, výše uvedených podmínek. K vlastnímu statistickému vyhodnocení byla použita výstupní data ze systému MU II. Statistické výstupy mohou být ovlivněny faktem, že jedna a tatáž osoba, resp. věc či prostor může procházet nezávisle na sobě několika trestními kauzami, popř. úkon může být několikrát prodlužován.

Úkony dle § 158d/2,3,6 tr.ř. v roce 2014

počet úkonů celkem

spisů s úkony dle § 158d/2,3,6 tr.ř.

průměr úkonů na spis

CELKEM PČR

4 710

1 146

4,1

3 022

944

3,2

PLK

456 291 108 147

182 94 46 58

2,5 3,1 2,3 2,5

KVK

96

32

3,0

ULK

202

82

2,5

LBK

92

37

2,5

CELKEM SKPV KŘP PČR PHA STC JHC

PČR SKPV DLE JEDNOTL. KŘP

ÚTVARY PČR SKPV S CELOSTÁTNÍ PŮSOBNOSTÍ (+ ÚSKPV)

PAK

40

20

2,0

HKK

122

47

2,6

VYS

345

43

8,0

JHM

469

144

3,3

OLK

81

19

4,3

ZLK

285

44

6,5

MSK

288

96

3,0

CELKEM útvary PČR SKPV s celostátní působností

1 688

202

8,4

ÚSKPV

4

4

1,0

ÚOOZ

651

72

9,0

NPC

523

61

8,6

ÚOKFK

510

65

7,8

- 85 –

Celkový počet 4 710 úkonů dle § 158d odst. 2, 3, 6 tr. ř. je v níže uvedeném grafu rozdělen mezi SKPV KŘP (3 022, tj. 64,2 % úkonů) a útvary SKPV ÚCP, včetně ÚSKPV (1 688, tj. 35,8 % úkonů). Podíl počtu úkonů dle § 158d tr.ř. - Policie ČR SKPV KŘP a útvarů PČR SKPV ÚCP v roce 2014

SKPV ÚCP 35,8%

SKPV KŘP 64,2%

celkem 4 710 úkonů

Podíl SKPV jednotlivých KŘP na počtu sledování osob a věcí ukončených v rámci všech KŘP v roce 2014

VYS 11,4%

HKK 4,0%

JHM 15,5%

OLK 2,7%

PAK 1,3%

ZLK 9,4%

LBK 3,0%

MSK 9,5%

ULK 6,7% KVK 3,2%

PLK 4,9%

celkem 3 022 úkonů JHC 3,6%

STC 9,6%

PHA 15,1%

V rámci SKPV KŘP připadá největší podíl úkonů dle § 158d odst. 2, 3, 6 tr. ř. na SKPV KŘP Jihomoravského kraje (469 úkonů, tj. 15,5 % z úkonů použitých útvary SKPV KŘP), hl. m. Prahy (456, tj. 15,1 %), a dále pak na SKPV KŘP kraje Vysočina (345, tj. 11,4 %).

- 86 –

Z hlediska útvarů SKPV ÚCP bylo nejvíce těchto úkonů zaznamenáno na ÚOOZ. Tento útvar se svými 651 úkony vykazuje 38,6% podíl počtu úkonů v rámci celostátních útvarů. Následuje NPC (523 úkonů, tj. 31,0 %) a ÚOKFK (510, tj. 30,2 %). Podíl útvarů PČR SKPV s celostátní působností na počtu sledování osob a věcí ukončených v rámci všech těchto útvarů v roce 2014 ÚSKPV 0,2% ÚOKFK 30,2%

ÚOOZ 38,6%

celkem 1 688 úkonů

NPC 31,0%

Obdobně jako u odposlechů, i v případě sledování osob a věcí platí, že v rámci spolupráce mezi útvary jsou mnohdy úkony vyžadovány organizačním celkem Policie ČR SKPV (zejména KŘP hl. m. Prahy) pro potřeby jiného organizačního celku. Celkové počty sledování osob a věcí - úkonů ukončených v roce 2014 po jednotlivých organizačních článcích PČR SKPV 651 600 523 510 469

456 400

345 285 288

291 202 200

147 108

96

122

92

81 40 4

0

4.3.2 Sledování osob a věcí se souhlasem osoby, s povolením státního zástupce a s povolením soudce

- 87 –

V roce 2014 bylo podle § 158d tr. ř. odst. 2, 3, 6 ukončeno celkem 4 710 úkonů. Z tohoto počtu se jednalo o 3 522 úkonů povolených státním zástupcem (odst. 2), 1 179 úkonů povolených soudcem (odst. 3) a jen 9 úkonů se souhlasem osoby, do jejíchž práv a svobod má být sledováním zasahováno (odst. 6). z toho:

Úkony dle § 158d/2,3,6 tr.ř. v roce 2014

počet úkonů celkem

s povolením st. zástupce (odst.2)

CELKEM PČR

4 710

3 522

3 022

2 193

821

8

456 291 108 147 96 202 92 40 122 345 469 81 285 288

335 239 91 128 86 174 76 34 70 143 394 59 177 187

120 51 17 19 10 25 16 5 52 202 75 22 108 99

1 1

1 688

1 329

358

1

4 651 523 510

4 468 471 386

183 52 123

1

PČR SKPV DLE JEDNOTL. KŘP

ÚTVARY PČR SKPV S CELOSTÁTNÍ PŮSOBNOSTÍ (+ ÚSKPV)

CELKEM SKPV KŘP PČR PHA STC JHC PLK KVK ULK LBK PAK HKK VYS JHM OLK ZLK MSK CELKEM útvary PČR SKPV s celostátní působností ÚSKPV ÚOOZ NPC ÚOKFK

s povolením se souhlasem soudce osoby (odst.3) (odst.6) 1 179 9

Úkony dle § 158d/2,3,6 tr.ř. ukončené v roce 2014

odst. 2 s povolením st. zástupce 74,8%

odst. 3 s povolením soudce 25,0%

odst. 6 se souhlasem osoby 0,2%

celkem 4 710 úkonů

- 88 –

3 1

2

4.3.3 Spisy se sledováním osob a věcí členěné dle typu spisu (trestní spis, mezinárodní právní pomoc a pátrání) Spisy s úkony § 158d/2,3,6 tr.ř. v roce 2014

spisů s úkony dle § 158d/2,3,6 tr.ř.

CELKEM PČR CELKEM SKPV KŘP PČR PHA STC JHC PLK KVK PČR SKPV DLE JEDNOTL. KŘP

ULK LBK PAK HKK VYS JHM OLK ZLK MSK

ÚTVARY PČR SKPV S CELOSTÁTNÍ PŮSOBNOSTÍ (+ ÚSKPV)

CELKEM útvary PČR SKPV s celostátní působností ÚSKPV

pátrání

1 146

trestní spis 1 130

z toho: mzn. právní pomoc 11

944

936

5

3

182 94 46 58 32 82 37 20 47 43 144 19 44 96

178 94 46 58 31 80 37 20 47 43 144 19 43 96

2

2

202

194

6

2

2 3 1

2

4 72 61 65

ÚOOZ NPC ÚOKFK

Z hlediska typu spisů je situace obdobná jako u odposlechů. Rovněž u úkonů dle §158d tr. ř. je počet spisů s mezinárodní právní pomocí i pátráním zanedbatelný. U sledování osob a věcí podíl spisů s mezinárodní právní pomocí tvoří 1,0 % a pátrání 0,4 %. V 11 spisech týkajících se mezinárodní právní pomoci bylo nasazeno 25 úkonů sledování osob a věcí. V rámci pátrání bylo využito 9 úkonů sledování osob a věcí v 5 spisech. Je nutno zdůraznit, že v případě souběhu trestního spisu s mezinárodní právní pomocí, či pátráním (pátrání zpravidla probíhá v rámci trestního spisu), se v systému sběru dat tyto případy vykazují pouze v trestním spisu.

- 89 –

69 60 65

5

1 2

1

Spisy s úkony dle § 158d tr.ř. podle typu spisu v roce 2014 trestní spisy 98,6%

pátrání 0,4%

celkem 1 146 spisů

mezinárodní právní pomoc 1,0%

4.3.4 Využívání sledování osob a věcí na jednotlivé druhy trestné činnosti K důležitému faktoru pro objektivní analýzu úkonů sledování osob a věcí patří i specifikace kriminality, pro kterou jsou tyto úkony nejvíce využívány.

KŘP SKPV JEDNOTLIVÝCH KRAJŮ

ÚTVARY PČR SKPV CELOSTÁTNÍ PŮSOBNOSTÏ (+ÚSKPV)

PHA STC JHC PLK KVK ULK LBK PAK HKK VYS JHM OLK ZLK MSK

98 84 8 12 3 27 7 4 28 52 31 6 73 37

18 1 11 3

95 49 28 49 13 42 6 13 5 12 31 8 27 5 166 1 3 13 77 107

CELKEM útvary PČR SKPV 147 17 s celostátní působností ÚSKPV ÚOOZ

87 54 10 23 9 53 10 5 13 60 88 2 49 39

28 46 12 1 6 8 2 8 27 34 19 10 5 33

2

100 148

1

1

2

38

74

2 145 17

39 55 14 8

6

6

55

67

76

8

21

18 6

3 12

11 2

3 1 2

4

z toho v souběhu

1 365 17 762 804

8

397

7

36 89 11 12

1

74 33

46 13

38 50 7

8

66 72 32 60 47 59 44 16 16 105 168 18 43 58

561

9

365

38

9

209

3

1

4

5 4 1

1 3 1

38

2 1

1 1

21 3 1 5

NPC

64

1

27 19 4 6

ÚOKFK

164 21

X Extremismus

P TČ na mládeži 4

68

T Toxikománie

O Obecně nebezpečná TČ

13

N TČ proti veřejnému zájmu

1

K Daňová TČ

470 78 705 502 239 202

J TČ proti měně

I TČ proti hospodářské kázni

4

F Podvody

160 138 546 31 503 90

E Krádeže

8

D Krádeže vloupáním

617 95 705 504 339 350

B Mravnostní TČ

H TČ proti hospodářské soustavě

CELKEM KŘP SKPV

G Ostatní majetková TČ

CELKEM PČR

A Násilná TČ

Úkony dle § 158d/ 2,3,6 tr.ř. podle kriminality v ROCE 2014

M Poruš. nehmot. práv a nekalá soutěž

K vlastnímu vyhodnocení kriminality je nutno připomenout, že při sběru dat bylo možné každému spisu, resp. úkonu, přiřadit více druhů trestné činnosti (v tabulce vykázáno jako souběhy). Vzhledem k počtu možných kombinací by bylo obtížné stanovit všechny variace, byly tedy, stejně jako u odposlechů, použity absolutní hodnoty jednotlivých trestných činů a absolutní počet souběhů.

5

8

15 5 2 5

11 36

1 3

7

147

70

382 10 439 14

1

66

65

73

6

81

5

309 10 120

29 11 3 26 31 42

1 318 14

1 523

12 143

Nejvíce úkonů sledování osob a věcí (1 365 úkonů, tj. 24,9 %) bylo využito v souvislosti s toxikománií, do této kategorie bylo zahrnuto i 9 (tj. 0,7 % ze všech úkonů

- 90 –

vykázaných na toxikománii) úkonů použitých v souvislosti s šetřením trestného činu „Výroba a jiné nakládaní s látkami s hormonálním účinkem“ dle § 288 tr. z. Se 705 úkony (tj. 12,9 %) následovaly krádeže vloupáním, 617 úkonů (tj. 11,3 %) bylo použito na násilnou trestnou činnost, na daňovou trestnou činnost 546 úkonů (tj. 10, 0 %), na krádeže 504 (tj. 9,2 %) a na trestné činy proti veřejnému zájmu 503 (tj. 9,2 %). Hranici 5% ještě překročily úkony použité na ostatní majetkové trestné činy (350 úkonů, tj. 6,4 %) a podvody (339, tj. 6,2 %). Úkony dle § 158d tr.ř. - podle kriminality v roce 2014

celkem 4 710 úkonů

T Toxikománie 24,9%

X Extremismus 0,3%

A Násilná TČ 11,3%

P TČ na mládeži 0,1%

B Mravnostní TČ 1,7%

O Obecně nebezpečná TČ 1,6%

D Krádeže vloupáním 12,9%

N TČ proti veřejnému zájmu 9,2%

E Krádeže 9,2% F Podvody 6,2%

M Poruš. nehmot. práv a nekalá soutěž 0,6%

G Ostatní majetková TČ 6,4%

K Daňová TČ 10,0% J TČ proti měně 2,5%

I TČ proti hospodářské kázni 2,9%

H TČ proti hospodářské soustavě 0,1%

Poznámka: graf vychází z absolutních hodnot v jednotlivých kategoriích, nejsou zde zohledněny souběhy

Ze všech útvarů Policie ČR vykázala nejvíce úkonů nasazených za účelem odhalení toxikománie NPC (523), tedy útvar, jehož hlavním úkolem je odhalování a objasňování drogové trestné činnosti. Z hlediska SKPV KŘP nejvyšší počet úkonů na tuto specifickou trestnou činnost byl registrován u SKPV KŘP Jihomoravského kraje (168) a kraje Vysočina (105). Na krádeže vloupáním vykazují úkonů sledování pouze SKPV KŘP, nejčetněji SKPV KŘP Jihomoravského (166) a Moravskoslezského kraje (107). V souvislosti se šetřením násilné trestné činnosti vykazuje nejvyšší počet úkonů sledování osob a věcí ÚOOZ (145) a v rámci útvarů s územně vymezenou působností, SKPV KŘP hl. m. Prahy (98). Ze všech útvarů Policie ČR registruje ÚOOZ dále nejčastěji úkony na trestnou činnost proti veřejnému zájmu (318), při nižších hodnotách na ostatní majetkovou trestnou činnost (74), na trestnou činnost proti měně (65) a na extremismus (9).

- 91 –

Největší počet sledování osob a věcí na daňovou trestnou činnost (309), trestnou činnost proti hospodářské kázni (81), podvody (55), porušování nehmotných práv a nekalá soutěž (10) a trestnou činnost proti hospodářské soustavě (6) evidoval, v souladu se svým zaměřením, ÚOKFK. Na krádeže použila nejhojněji úkony sledování osob a věcí SKPV KŘP Jihomoravského kraje (88) a hl. m. Praha (87). SKPV KŘP hl. m. Prahy bylo vykázáno také nejvíce úkonů na mravnostní trestnou činnost (18). Nejvíce úkonů na obecně nebezpečnou trestnou činnost (36) použila SKPV KŘP kraje Vysočina.

Druhy TČ v úkonech dle § 158d tr.ř. u PČR SKPV v roce 2014

A Násilná TČ B Mravnostní TČ D Krádeže vloupáním E Krádeže F Podvody G Ostatní majetková TČ H TČ proti hospodářské soustavě I TČ proti hospodářské kázni J TČ proti měně K Daňová TČ M Poruš. nehmot. práv a nekalá soutěž N TČ proti veřejnému zájmu O Obecně nebezpečná TČ P TČ na mládeži T Toxikománie X Extremismus druhy TČ v úkonech celkem

1 000

800

600

492 380

860

653

535

511

376

400

359 321

231 159

200

119

148 96

103

81 43 5

0

Poznámka: graf vychází z absolutních hodnot v jednotlivých kategoriích, nejsou zde zohledněny souběhy

- 92 –

Úkony dle § 158d/2,3,6 tr.ř. A - násilná trestná činnost v roce 2014

A01 Vražda

A02 Loupež

A03 Vydírání

A06 Nebezpečné vyhrožování

A08 Úmyslné ublížení na zdraví

A09 Útok proti výk. prav. st. orgánu a veř. č.

A10 Omezování osobní svobody

A12 Obchod s lidmi

A13 Týrání

A15 Ostatní násilná TČ

Dále je hlubší analýze podrobena oblast využívání úkonů sledování osob a věcí v trestním řízení vedeném pro násilnou trestnou činnost. Násilná trestná činnost zahrnuje širokou škálu kriminality, patří mezi nejzávažnější druhy trestné činnosti, a proto také ochrana života a zdraví osob je jedním z nejdůležitějších úkolů Policie ČR. Úkony sledování osob a věcí byly v souvislosti s šetřením násilné trestné činnosti využívány nejfrekventovaněji zejména pro trestné činy loupeže (276, tj. 36,6 % ze všech úkonů vykázaných na násilnou trestnou činnost), vraždy (156, tj. 20,7 %) a vydírání (109, tj. 14,5 %). Dále byly úkony vykázány na omezování osobní svobody (85, tj. 11,3 %), na obchod s lidmi (51, tj. 6,8 %) a ostatní násilnou trestnou činnost (39, tj. 5,2 %). Další podkategorie této trestné činnosti již nedosahují ani 2% podílu. V rámci třídy násilné trestné činnosti dochází k souběhům úkonů vykázaných na více trestných činů v jedné trestní věci, úkony sledování osob a věcí byly použity 137 případech takovýchto souběhů. Dále je třeba připomenout, že kromě souběhů v rámci jedné třídy dochází k dalším souběhům trestných činů napříč ostatními třídami.

CELKEM PČR

156

276

109

9

14

13

85

51

2

39

CELKEM SKPV KŘP PČR

115

249

92

9

14

11

52

20

2

39

PHA

36

43

15

5

1

STC

4

75

8

JHC PLK PČR SKPV DLE JEDNOTL. KŘP

ÚTVARY PČR SKPV S CELOSTÁTNÍ PŮSOBNOSTÍ (+ ÚSKPV)

3

6

1

KVK

3

ULK

12

9

6

LBK

3

2

1

PAK

2

2

HKK

5

2

VYS

7

28

17

JHM

9

13

3

OLK

5

1

ZLK

10

58

38

MSK

16

7

3

41

27

17

17

CELKEM útvary PČR SKPV s celostátní působností ÚSKPV ÚOOZ

1 1

3 3

15 2

2

1 2

2

1

15

1

37

4

37

2

33

31

2

33

31

6

1

10

2 41

25

Poznámka: tabulka vychází z absolutních hodnot v jednotlivých kategoriích, nejsou zde zohledněny souběhy

Nejvíce úkonů sledování osob a věcí na trestnou činnost související s vraždami (41) a obchodem s lidmi (31) použil ÚOOZ. Nejvíce úkonů na loupeže bylo - 93 –

zaznamenáno u SKPV KŘP Středočeského kraje (75) a u SKPV KŘP Zlínského kraje (58). Dále SKPV KŘP Zlínského kraje evidovala nejvyšší počet úkonů na vydírání (38), omezování osobní svobody (37) a ostatní násilnou trestnou činnost (37).

Sledování osob a věcí nasazované na jednotlivé typy násilné TČ v roce 2014

celkem 617 úkonů na násilnou TČ

A02 Loupež 36,6% A03 Vydírání 14,5%

A01 Vražda 20,7%

A06 Nebezpečné vyhrožování 1,2% A08 Úmyslné ublížení na zdraví 1,9%

A15 Ostatní násilná TČ 5,2% A13 Týrání 0,3% A12 Obchod s lidmi 6,8%

A10 Omezování osobní svobody 11,3%

A09 Útok proti výk. prav. st. orgánu a veř. č. 1,7%

Poznámka: graf vychází z absolutních hodnot v jednotlivých kategoriích, nejsou zde zohledněny souběhy

Úkony sledování osob a věcí byly dále nejčastěji používány na krádeže vloupáním. Tento druh kriminality je nadbytečné podrobněji kategorizovat, detailněji není členěn ani v číselníku trestné činnosti zapracovaném v systému MU II. Následovaly úkony na daňovou trestnou činnost, v souvislosti s šetřením této trestné činnosti bylo sledování osob a věcí využíváno téměř výhradně v rámci trestních řízení vedených pro trestný čin zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby.

- 94 –

E12 Krádeže věcí v objektech

E16 Ostatní krádeže

E99 Krádeže motor. vozidel

Bližšímu rozboru bylo podrobeno využívání úkonů sledování osob a věcí, v souvislosti se šetřením krádeží. Krádež obecně je velmi široký pojem, je vhodné tedy blíže specifikovat, o jaké druhy krádeží se při užití úkonů sledování osob a věcí jednalo.

71

96

377

CELKEM KŘP SKPV

71

96

375

PHA STC JHC PLK KVK ULK LBK PAK HKK VYS JHM

13 12

15 4 2 3 8 1 1 3 18 14

59 41 8 17 9 42 6 2 7 57 69

OLK

2

ZLK

9

11

37

MSK

9

16

21

Úkony dle § 158d/2,3,6 tr.ř. E - krádeže v roce 2014 CELKEM PČR

KŘP SKPV JEDNOTLIVÝCH KRAJŮ

3 7 3 2 5 6

ÚTVARY PČR SKPV CELKEM útvary PČR SKPV CELOSTÁTNÍ s celostátní působností PŮSOBNOSTÏ ÚOOZ (+ÚSKPV)

2 2

Útvary SKPV vykazují za loňský rok procentuálně nejvyšší podíl (69,3 %) použití sledování osob a věcí na případy krádeží motorových vozidel, úkony v souvislosti s ostatními krádežemi (17,6 %) a krádežemi věcí v objektech (13,1 %) jsou nasazovány v nižší míře. I u krádeží dochází k souběhu trestných činů v jedné trestní věci, a to jak v oblasti kategorie krádeží (často dochází k souběhu krádeží v objektech a ostatních krádeží), tak s dalšími třídami, zejména ostatní majetkovou trestnou činnosti. Nasazování úkonů sledování osob a věcí v souvislosti s trestnou činností krádeží nebývá používáno útvary SKPV ÚCP, zůstávají převážně v kompetencích SKPV KŘP. Nejvyšší počet úkonů dle § 158d odst. 2, 3, 6 tr. ř., nasazených v souvislosti se šetřením trestných činů krádeží, vykazují SKPV KŘP Jihomoravského kraje a hl. m. Praha. Sledování osob a věcí nasazované na jednotlivé typy krádeží v roce 2014 E16 Ostatní krádeže 17,6%

E99 Krádeže motorovýc h vozidel 69,3%

E12 Krádeže věcí v objektech celkem 504 úkonů na krádeže 13,1% Poznámka: graf vychází z absolutních hodnot v jednotlivých kategoriích, nejsou zde zohledněny souběhy

- 95 –

220

108

14

29

1

CELKEM KŘP SKPV

N.08 zločinné spolčení

N.04 padělání a pozměňování veř. listiny

75

N.07 ostatní TČ proti veř. zájmu

N.02 úplatkářství

CELKEM PČR

N.06 převaděčství

Úkony dle § 158d/2,3,6 tr.ř. N - trestná činnost proti veřejnému zájmu v roce 2014

N.01 zneužívání pravomoci veř. činitele

Dále byly úkony používány na trestnou činnost proti veřejnému zájmu. U tohoto druhu trestné činnosti byly úkony použity zejména na úplatkářství (220 úkonů, tj. 31,7 %), na zločinné spolčení (162 úkonů, tj. 23,3 %), padělání a pozměňování veřejné listiny (108 úkonů, tj. 15,5 %), převaděčství (94, tj. 13,5 %) a zneužívání pravomoci veřejného činitele (75 úkonů, tj. 10,8 %). Je třeba doplnit, že zločinné spolčení je vždy vykazováno v souběhu s další trestnou činností.

94

36

162

6

22

PHA 5 4 2 7 STC 6 KVK 3 11 PČR SKPV ULK 1 1 DLE JEDNOTL. KŘP VYS 15 JHM 5 5 ZLK 1 1 MSK 1 4 CELKEM útvary PČR SKPV s celostátní 61 191 107 94 30 140 ÚTVARY PČR SKPV působností S CELOSTÁTNÍ PŮSOBNOSTÍ ÚSKPV 1 (+ÚSKPV) ÚOOZ 20 83 107 94 30 134 ÚOKFK 41 107 6 Poznámka: tabulka vychází z absolutních hodnot v jednotlivých kategoriích, nejsou zde zohledněny souběhy

Trestné činy proti veřejnému zájmu řeší hlavně útvary SKPV s celostátní působností, převážně ÚOOZ (318) a ÚOKFK (120). ÚOOZ, použil nejvíce úkonů sledování osob a věcí na trestnou činnost páchanou ve zločinném spolčení (134), dále na padělání a pozměňování veřejné listiny (107) a na převaděčství (94). Úkony na úplatkářství (107) a zneužívání pravomoci veřejného činitele (41) využíval především ÚOKFK. Útvary SKPV s územně vymezenou působností vykazují úkony pro dotčené trestné činy v minimálním počtu. Sledování osob a věcí nasazované na jednotlivé typy trestné činnosti proti veřejnému zájmu v roce 2014

celkem 503 úkonů na TČ proti veřejnému zájmu

N.04 padělání a pozměňování veř. listiny 15,5%

N.02 úplatkářství 31,7%

N.01 zneužívání pravomoci veř. činitele 10,8%

N.06 převaděčství 13,5% N.08 zločinné spolčení 23,3%

N.07 ostatní TČ proti veř. zájmu 5,2%

Poznámka: graf vychází z absolutních hodnot v jednotlivých kategoriích, nejsou zde zohledněny souběhy

- 96 –

4.3.5 Vyhodnocení sledování osob s organizovanou skupinou

a

věcí

v

souvislosti

Při analýze využívání úkonů sledování osob a věcí ve vazbě na druh trestného činu, pro který je vedeno trestní řízení, je nutno zohlednit i prvek organizované trestné činnosti (metodické upřesnění pro vykazování úkonů s prvkem organizovanosti viz strana 61). V případě spáchání trestného činu členy organizované skupiny nebo organizované zločinecké skupiny je zřejmé, že dopadení pachatelů bude, ve většině případů, složitým procesem. Útvary SKPV s celostátní působností, využívají odposlechy a sledování zejména v rámci šetření organizované trestné činnosti, jsou-li splněny zákonem předvídané podmínky, využívají se za účelem odhalení pachatelů i odposlechy a sledování osob a věcí. Úkony dle § 158d/2,3,6 tr.ř. / organizovaná skupina v roce 2014

úkony dle § 158d/2,3,6 tr.ř.

úkony s org. sk.

úkony s org. sk. v%

úkony bez org. sk.

CELKEM PČR

4 710

1 610

34,2%

3 100

3 022

704

23,3%

2 318

456 291 108 147 96 202 92 40 122 345 469 81 285 288

108 35 19 25 35 31 21 11 6 111 70 45 142 45

23,7% 12,0% 17,6% 17,0% 36,5% 15,3% 22,8% 27,5% 4,9% 32,2% 14,9% 55,6% 49,8% 15,6%

348 256 89 122 61 171 71 29 116 234 399 36 143 243

1 688

906

53,7%

782

4 651 523 510

1 392 288 225

25,0% 60,2% 55,1% 44,1%

3 259 235 285

CELKEM SKPV KŘP PČR

PČR SKPV DLE JEDNOTL. KŘP

ÚTVARY PČR SKPV S CELOSTÁTNÍ PŮSOBNOSTÍ (+ ÚSKPV)

PHA STC JHC PLK KVK ULK LBK PAK HKK VYS JHM OLK ZLK MSK CELKEM útvary PČR SKPV s celostátní působností ÚSKPV ÚOOZ NPC ÚOKFK

V rámci útvarů SKPV KŘP bylo nejvíce úkonů sledování osob a věcí s prvkem organizovanosti trestné činnosti registrováno u Zlínského kraje (142 úkonů), kraje Vysočina (111) a hl. m. Prahy (108). Nejvyšší podíl úkonů s prvkem organizovanosti byl zaznamenán u SKPV KŘP Olomouckého (55,6 % úkonů použitých tímto útvarem) a Zlínského kraje (49,8 %).

- 97 –

Stejně jako u odposlechů, i u sledování osob a věcí je organizovaná trestná činnost s výraznou převahou vykazována u útvarů SKPV ÚCP, jedná se zejména o ÚOOZ (392 úkonů, tj. 60,2 % úkonů nasazených tímto útvarem) a NPC (523 úkonů, tj. 55,1 %). Za celou Policii ČR SKPV činí podíl úkonů s vazbou na organizovanou trestnou činnost 34,2 % (1 610 úkonů). Úkony dle § 158d tr.ř. podíl organizovaných skupin v roce 2014 úkony s org. sk. 34,2%

4 710 úkonů

úkony bez org. sk. 65,8%

Využívání úkonů na šetření trestné činnosti páchané organizovanými skupinami je rozdílný z pohledu SKPV KŘP a útvarů SKPV ÚCP. SKPV KŘP použily úkony sledování osob a věcí ve 23,3 % případů v souvislosti s organizovanou skupinou. U útvarů SKPV ÚCP se organizované skupiny u nasazených úkonů sledování osob a věcí vyskytly u 53,7 % úkonů. Úkony dle § 158d tr. ř. podíl org. skupin SKPV KŘP v roce 2014

Úkony dle § 158d tr. ř. podíl org. skupin SKPV ÚCP v roce 2014

3 022 úkonů

1 688 úkonů

úkony s org. sk. 23,3%

úkony bez org. sk. 76,7%

úkony s org. sk. 53,7%

úkony bez org. sk. 46,3%

Největší podíl úkonů s prvkem organizované skupiny v rámci všech útvarů Policie ČR SKPV vykazovaly v roce 2014 ÚOOZ (24,3 % ze všech úkonů evidovaných na organizovanou trestnou činnost) a NPC (17,9 %). Z SKPV KŘP byla v roce 2014

- 98 –

problematika organizované skupiny největší měrou zastoupena u SKPV KŘP Zlínského kraje (8,8 %), kraje Vysočina (6,9 %) a hl. m. Prahy (6,7 %).

Úkony dle § 158d tr. ř. - organizovaná skupina po jednotlivých organizačních celcích v roce 2014 ÚOOZ 24,3%

NPC 17,9%

ÚSKPV 0,1%

ÚOKFK 14,0%

MSK 2,8%

PHA 6,7%

ZLK 8,8%

STC 2,2%

OLK 2,8%

JHC 1,2%

JHM 4,3% VYS 6,9% celkem 1 610 úkonů s org. sk.

PLK 1,6% HKK 0,4%

PAK 0,7%

LBK 1,3%

- 99 -

ULK 1,9%

KVK 2,2%

Z grafu je patrné, jak se prvek organizované skupiny promítá do množství úkonů využitých v rámci spisů. Poměrný rozdíl mezi spisy a úkony je dán faktem, že u spisů, kde se vyskytuje organizovaná skupina, se zcela logicky nasazují úkony na větší počet subjektů než v případech, kde se jedná o osoby bez vazeb na organizovanou kriminalitu. Z celkového počtu 1 146 spisů, se 207 spisů týkalo šetření organizované trestné činnosti. V těchto 207 spisech bylo použito 1 610 úkonů, z čehož vyplývá, že na jeden spis, v němž figuruje organizovanost páchání kriminality, připadá 7,8 úkonů. Ve zbývajících 939 spisech, v nichž prvek organizovanosti nebyl zaevidován, bylo použito 3 100 úkonů, tedy průměrně 3,3 úkonů sledování osob a věcí na spis. Úkony dle § 158d tr. ř. na organizované skupiny - srovnání počtu spisů a úkonů po jednotlivých organizačních celcích v roce 2014 392

400

22,5

25,0

30

9,3

10,9

12,9

12,3

200

225

4,5

111

1,0

108

142

4,4

2,8

3,0

5,3 3,1

3,1

2,7

3,5

5,8

10

počet úkonů s org. sk. na spis

288

20

3,5

počet spisů a úkonů s org. sk.

300

100 0

70 35

25

19 0

31

10

7

35

8

6

spisy org.sk.

45 31

10

21

4

11 4

45

6 2

1 9

úkony org.sk.

16

2

11

10

1

36

31

9

-10

počet úkonů s org. skupinou na spis

Pozn.: z důvodu grafické přehlednosti byla za počátek vedlejší svislé osy (počet úkonů s org. sk. na spis) zvolena hodnota -10

Z útvarů SKPV KŘP byl vyšší poměr úkonů sledování osob a věcí na organizovanou trestnou činnost ve vztahu k počtu spisů, stejně jako u odposlechů, zaznamenán u SKPV KŘP Olomouckého kraje, tento výraznější podíl je způsoben použitím 45 odposlechů pouze ve 2 spisech.

- 100 -

4.3.6 Vyhodnocení efektivity sledování osob a věcí v rámci trestního řízení Stejně jako odposlechy i sledování osob a věcí bylo vyhodnoceno z hlediska efektivity každého jednotlivého úkonu s respektováním čtyř základních kategorií – přímý podíl pro trestní řízení, nepřímý podíl pro trestní řízení, informace v trestním řízení nevyužity a neaktivní úkon. V případě přímého a nepřímého podílu často dochází k souběhu obojího.

EFEKTIVITA ÚKONŮ § 158d/2,3,6 tr.ř. v roce 2014

počet úkonů celkem

pouze přímý podíl pro trestní řízení

CELKEM PČR

4 710

3 106

11

597

540

456

3 022

1 787

6

482

408

339

456 291 108 147 96 202 92 40 122 345 469 81 285 288

224 159 73 85 45 92 56 22 64 229 318 63 173 184

92 45 10 14 8 47 6 13 35 70 64 3 44 31

89 43 10 26 18 36 16 2 9 33 47 12 35 32

51 41 15 22 25 27 14 3 12 13 39 3 33 41

CELKEM útvary PČR SKPV s celostátní působností

1 688

1 319

5

115

132

117

ÚSKPV ÚOOZ NPC ÚOKFK

4 651 523 510

3 512 371 433

3 2

60 37 18

1 33 66 32

46 46 25

PČR SKPV DLE JEDNOTL. KŘP

ÚTVARY PČR SKPV S CELOSTÁTNÍ PŮSOBNOSTÍ (+ ÚSKPV)

CELKEM SKPV KŘP PČR PHA STC JHC PLK KVK ULK LBK PAK HKK VYS JHM OLK ZLK MSK

pouze nepřímý souběh informace podíl přímého a v trestním neaktivní pro nepřímého řízení úkon trestní podílu nevyužity řízení

- 101 -

3

2 1

Z hlediska stanovených základních kategorií efektivity vyplývá, že ze 78,9 % lze úkony označit jako efektivní, přičemž 65,9 % úkonů byl přirazen pouze přímý podíl pro trestní řízení, 0,2 % pouze nepřímý podíl a u 12,7 % došlo k souběhu obojího. V 9,7 % byly úkony neaktivní nebo nebyly realizovány, a v 11,5 % získané informace nebyly v trestním řízení využity. Efektivita úkonů § 158d/2,3,6 tr.ř. v roce 2014 pouze přímý podíl pro trestní řízení 65,9%

neaktivní úkon 9,7%

celkem 4 710 úkonů

informace v trestním řízení nevyužity 11,5%

souběh přímého a nepřímého podílu 12,7% pouze nepřímý podíl pro trestní řízení 0,2%

Současně s přímým či nepřímým podílem vedlo 270 úkonů ke ztotožnění osoby, kdy realizováním úkonu byla ustanovena osoba, vůči níž byl úkon nasazen, a jejíž totožnost nebyla zadavateli při vyžadování úkonu prokazatelně známa. Z celkového souhrnu, kdy byla úkonem osoba ztotožněna, se v 263 případech jednalo o potvrzení zájmu pro trestní řízení a v 7 případech naopak o zproštění zájmu pro trestní řízení.

- 102 -

Níže zobrazený graf prezentuje rozložení efektivity úkonů sledování osob a věcí u SKPV KŘP jednotlivých krajů a útvarů SKPV s celostátní působností dle zvolených pěti základních hledisek. Efektivita úkonů dle § 158d/2, 3, 6 tr.ř. v rámci PČR SKPV v roce 2014

600

500

400

300

200

100

0 PHA STC JHC PLK KVK ULK LBK PAK HKK VYS JHM OLK ZLK MSKÚSKPV ÚOOZ NPCÚOKFK

Ve vztahu k počtu nasazených úkonů vykazují v rámci útvarů SKPV s územně vymezenou působností největší podíl úkonů, které je možno označit jako efektivní (tj. informace získané z úkonů měly přímý nebo nepřímý podíl pro trestní řízení, případně souběh obou podílů), SKPV KŘP Pardubického kraje a SKPV KŘP kraje Vysočina. V rámci útvarů SKPV s celostátní působností zaznamenal v roce 2014 nejvyšší podíl efektivních úkonů ÚOKFK a ÚOOZ.

- 103 -

Následně je efektivita přímého podílu pro trestní řízení hodnocena dle dalších čtyř kategorií. V 55,3 % efektivity přímého podílu byly získané informace kvalifikovány jako důležité pro taktiku a další průběh vyšetřování v rámci prováděného trestního řízení. Ve více než 21 % vedly získané informace k zadržení pachatele. V 19,3 % mohly získané informace sloužit jako důkaz v prováděném trestním řízení a ve 4,2 % k odvrácení trestného činu. Stejně jako u odposlechů, dochází v jednotlivých kategoriích efektivity hodnocené jako přímý podíl pro trestní řízení k souběhu více kategorií. Tyto souběhy jsou zohledněny dále. Efektivita úkonů dle § 158d/2, 3, 6 tr.ř. - přímý podíl pro trestní řízení v roce 2014

celkem 3 703 úkonů v přímém podílu pro tr.ř.

B pro taktiku a vyšetř. 55,3%

C k odvrácení TČ 4,2%

D k zadržení pachatele 21,1%

A jako důkaz v tr. řízení 19,3%

Poznámka: graf vychází z absolutních hodnot v jednotlivých kategoriích, nejsou zde zohledněny souběhy

- 104 -

Při porovnání efektivity v rámci přímého podílu útvary SKPV KŘP oproti útvarům SKPV ÚCP vyhodnotily vyšším poměrem úkony, které vedly k zadržení pachatele a k odvrácení trestného činu. Naopak útvary SKPV ÚCP získaly častěji pomocí úkonů informace potřebné pro taktiku a další průběh vyšetřování. Vzhledem k tomu, že ÚSKPV používá sledování osob a věcí především k pátrání po osobách, vyšší podíl úkonů u tohoto útvaru, oproti celorepublikovému průměru, přispělo k zadržení pachatele. Graf z pohledu útvarů PČR SKPV ilustruje zastoupení jednotlivých podkategorií efektivity přímého podílu pro trestní řízení. Efektivita úkonu je započtena ve všech podkategoriích, do nichž ji kriminalisté zařadili (nejsou zde zapracovány souběhy). Efektivita úkonů dle § 158d/2, 3, 6 tr.ř. - přímý podíl v rámci PČR SKPV v roce 2014 800

600

400

200

0 PHA

JHC

KVK

LBK

HKK

JHM

ZLK

ÚSKPV

NPC

Poznámka: graf vychází z absolutních hodnot v jednotlivých kategoriích, nejsou zde zohledněny souběhy

- 105 -

Níže jsou všechny čtyři kategorie přímého podílu pro trestní řízení včetně jejich vzájemných průniků zaneseny do množin. Dle uvedeného členění bylo zjištěno, že ze všech 3 703 úkonů sledování osob a věcí zahrnutých do přímého podílu pro trestní řízení byla nejfrekventovaněji označena samostatně kategorie informace využity pro taktiku a další vyšetřování (1 779, tj. 48,0 %). Následoval souběh dvou kategorií, kdy u 530 (tj. 14,3 %) úkonů došlo k souběhu užití informací pro taktiku a další průběh vyšetřování a k zadržení pachatele. U 391 (tj. 10,6 %) úkonů sledování osob a věcí se jednalo o využití informací pro taktiku a další průběh vyšetřování a jako důkaz pro trestní řízení. Dále se často vyskytoval souběh tří kategorií, 308 (tj. 8,3 %) úkonů bylo využito pro taktiku a další průběh vyšetřování, dále tyto informace vedly k zadržení pachatele a současně se předpokládá jejich použití jako důkazu pro trestní řízení. Podíly dalších kategorií, resp. jejich souhrny, již nepřekračovaly sedmiprocentní zastoupení v rámci analyzované efektivity přímého podílu pro trestní řízení. Efektivita úkonů dle § 158d/2,3,6 tr.ř. - přímý podíl pro trestní řízení v roce 2014

A – informace využity jako důkaz v trestním řízení B – informace využity pro taktiku a další průběh vyšetřování C – informace využity k odvrácení trestného činu (přípravy, pokusu, dokonání) D – informace využity k zadržení pachatele trestné činnosti

- 106 -

Úkony, jejichž přínos byl vyhodnocen jako nepřímý podíl pro trestní řízení, byly rozčleněny do dvou kategorií. Jedná se o novou trestnou činnost pachatele, do níž jsou zahrnuty případy, kdy byly získány informace o jiné trestné činnosti pachatele, která původně nebyla předmětem prováděného trestního řízení. Zjištění jiné trestné činnosti třetích osob, které zpočátku nebyly předmětem prováděného trestního řízení, je registrováno v kategorii trestná činnost třetích osob. Z grafu je patrné, že z celorepublikového pohledu úkony, jimiž byla odhalena nová trestná činnost pachatele (52,6 %), mírně převažovaly nad úkony, pomocí nichž byla zjištěna trestná činnost třetích osob (47,4 %). Opačné rozložení kategorií nepřímého podílu efektivity bylo shledáno u útvarů SKPV s celostátní působností, u nich převažovala kategorie zjištění trestné činnosti třetích osob (60,8 % z celkového počtu úkonů vykázaných SKPV ÚCP v nepřímém podílu). Efektivita úkonů dle § 158d/2,3,6 tr.ř. nepřímý podíl pro trestní řízení v roce 2014 nová tr. činnost pachatele 52,6%

tr. činnost třetích osob 47,4%

celkem 608 úkonů v nepřímém podílu pro tr. ř.

Poznámka: graf vychází z absolutních hodnot v jednotlivých kategoriích, nejsou zde zohledněny souběhy

Efektivita úkonů dle § 158d/2,3,6 tr.ř. - nepřímý podíl dle org. celků PČR SKPV v roce 2014 120 100 80 60 40 20 0 PHA

JHC

KVK

LBK

HKK

JHM

ZLK

ÚSKPV

NPC

Poznámka: graf vychází z absolutních hodnot v jednotlivých kategoriích, nejsou zde zohledněny souběhy

- 107 -

Pro lepší názornost jsou níže zobrazeny množiny, které zohledňují i souběhy v kategorii nepřímého podílu. Pomocí 221 (tj. 36,3 %) úkonů sledování osob a věcí byla na základě získaných informací odhalena jak trestná činnost třetích osob, tak současně nová trestná činnost pachatele. Samostatně zjištění nové trestné činnosti pachatele bylo vykázáno u 215 (tj. 35,4 %) úkonů a zjištění trestné činnosti třetích osob u 172 (tj. 28,3 %) úkonů.

Lze konstatovat, že v případě určování efektivity úkonů sledování osob a věcí je v minimální míře vykazován pouze nepřímý podíl pro trestní řízení. Ve většině případů (98,2 %) je nepřímý podíl vykazován v souběhu s podílem přímým.

- 108 -

4.3.7 Vývojové trendy v nasazování sledování osob a věcí Na rozdíl od odposlechů jsou vývojové trendy v nasazování sledování osob a věcí komparovány až od roku 2006, protože data z předchozích období neobsahují souměřitelné údaje. Vývoj počtů úkonů sledování osob a věcí v letech 2006 - 2014 v rámci PČR 4 719

5 000

4 990

4 710

4 026 3 688

4 000

3 279 3 000

2 740

2 754 2 463

2 000 1 000 0 2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

Setrvalý vzestup počtu úkonů sledování osob a věcí od roku 2008 byl v roce 2014 přerušen poklesem o 280 úkonů (tj. 5,6 %), přičemž hodnota ukončených úkonů v roce 2014 se dostala na srovnatelnou úroveň roku 2012. Nejvíce úkonů sledování osob a věcí bylo zaregistrováno v roce 2013. Úkony dle § 158d/2,3,6 tr.ř. CELKEM PČR CELKEM SKPV KŘP PČR

PČR SKPV DLE JEDNOTL. KŘP

ÚTVARY PČR SKPV S CELOSTÁTNÍ PŮSOBNOSTÍ (+ ÚSKPV)

PHA STC JHC PLK KVK ULK LBK PAK HKK VYS JHM OLK ZLK MSK

2006 2007 2008

2013 2014

2 754 2 463 2 740 3 279 3 688 4 026 4 719 4 990 4 710 1 666 1 643 1 846 2 212 2 428 2 597 2 901 2 856 3 022 368 146 99 104 61 90 58 17 78 23 438 16 35 133

CELKEM útvary PČR SKPV s celostátní 1 088 působností

ÚSKPV ÚOOZ NPC ÚOKFK ÚONVDK

2009 2010 2011 2012

10 723 188 75 92

398 176 88 98 63 74 52 31 63 23 368 32 51 126

490 192 128 104 48 121 46 11 121 44 278 43 83 137

820

894

20 484 205 111

17 490 303 84

- 109 -

477 208 113 114 42 133 50 26 123 39 571 38 97 181

493 169 137 91 74 199 65 46 102 279 418 26 145 184

454 155 143 108 74 183 69 74 123 229 509 48 248 180

415 272 137 170 84 207 147 32 105 210 542 91 317 172

505 286 116 155 117 179 107 18 209 229 493 46 181 215

456 291 108 147 96 202 92 40 122 345 469 81 285 288

1 067 1 260 1 429 1 818 2 134 1 688 2 685 239 141

10 670 395 185

8 706 470 245

4 830 651 333

21 963 636 514

4 651 523 510

Pokles úkonů v roce 2014 je způsoben výraznějším poklesem úkonů u útvarů SKPV s celostátní působností. Zatímco souhrnně SKPV ÚCP vykázaly o 446 úkonů (tj. 20,9 %) méně, celkově za SKPV KŘP činí nárůst 166 úkonů (tj. 5,8 %). Za celé devítileté období dosáhly v roce 2014 svého maxima SKPV KŘP Středočeského a Moravskoslezského kraje a kraje Vysočina. Počty sledování osob a věcídle jednotlivých útvarů PČR v letech 2006 - 2014

2014 2013 2012 2011 2010 2009 2008 2007 2006

0

200

400

600

- 110 -

800

1 000

V roce 2014 lze hovořit o vyšším nárůstu úkonů u SKPV KŘP kraje Vysočina (116, tj. 50,7 %) a Zlínského kraje (104, tj. 57,5 %). Výrazný pokles úkonů byl zaznamenán u ÚOOZ (312, tj. 32,4 %) a NPC (113, tj. 17,8 %). Nárůsty a úbytky sledování osob a věcí dle jednotlivých útvarů PČR porovnání let 2006 až 2014

ÚOOZ -312

ÚOKFK 181 ÚOOZ 133

ÚOKFK MSK VYS ULK STC

NPC ZLK HKK KVK PHA

ÚOOZ OLK PAK PLK

PHA 90 ÚOKFK 88

NPC 181 ÚOOZ 124

ÚSKPV JHM LBK JHC

STC 117 NPC 75 ZLK 103 JHM 91

2010/2011

2011/2012

HKK; 104

NPC 156

2009/2010

t e l í n á n v

ZLK -136

JHM -153

VYS 240 ULK 66

2008/2009

NPC -64

-350

ÚOOZ 195 JHM 293

NPC 98

2007/2008 2006/2007

p

o

r

o

ZLK 104 VYS 116

HKK -87

2012/2013

2013/2014

NPC -113

JHM -90

PHA 92 ÚOOZ -239

-250

JHM -70

-150

-50

- 111 -

50

150

250

Vývoj v počtech sledování osob a věcí nasazovaných dle jednotlivých odstavců § 158d tr. ř. není rovnoměrný. Každoročně nejvyšší objem použitých úkonů představují úkony vyžádané podle odstavce 2, tedy s povolením státního zástupce. Od roku 2008, s výjimkou roku 2011, počet těchto úkonů stoupal. V roce 2014 došlo, v souladu s celkovým vývojem počtu ukončených úkonů sledování osob a věcí k poklesu úkonů vyžádaných s povolením státního zástupce. Množství úkonů vyžádaných na základě povolení soudce (odst. 3) do roku 2008 klesalo, poté počet těchto úkonů začal mírně nabývat, a v posledních letech je možno hovořit o znatelnějším zastoupení úkonů vyžádaných na základě souhlasu soudce. U sledování osob a věcí realizovaných se souhlasem osoby se jedná o velmi nízké počty, od roku 2007 se pohybují v rozmezí 7 až 12 úkonů (tj. 0,1 % až 0,4 % ze všech úkonů). Úkony dle § 158d/2,3,6 tr.ř. ukončené PČR v letech 2006 až 2014

4 719

5 000

4 990 4 710

4 026 4 000

3 688 3 279

3 000

3 857 3 588

2 754

3 522

2 740 3 308

2 463

3 242

2 928 2 473

2 000 2 327

2 177 1 124

1 121

1 179

773

1 000

408 19

275 11

258 9

341 10

372 8

11

7

12

9

0 2006

2007

2008

s povolením st. zástupce (odst. 2)

2009

2010

s povolením soudce (odst. 3)

2011

2012

2013

2014

se souhlasem osoby (odst. 6)

Vývoj počtu nasazených úkonů je ovlivněn zejména strukturou a charakterem trestných činů, možnostmi jejich objasňování, zejména nepravděpodobností získání potřebných informací a důkazů jiným zákonným způsobem.

- 112 -

Za celé vyhodnocované období od roku 2007, je sledování osob a věcí, obdobně jako odposlechy, nejčastěji využíváno na šetření toxikománie a násilné trestné činnosti. Počty sledování osob a věcí na jednotlivé druhy TČ v letech 2007 - 2014

1 200

2 007 2 008 2 009 2 010 2 011 2 012

900

2 013 2 014

600

300

0

DRUHY TČ

Z dlouhodobějšího pohledu je zřetelný stoupající trend používání sledování osob a věcí zejména na trestné činy v oblasti toxikománie a od roku 2012 i na daňovou trestnou činnost. Na šetření toxikománie, a při podstatně nižších počtech, i na daňovou trestnou činnost, trestnou činnost proti hospodářské kázni a trestnou činnost proti měně, bylo v roce 2014 použito nejvíce úkonů od roku 2007.

- 113 -

Úkony dle § 158d/ 2,3,6 tr.ř. podle 2007 kriminality / rok A Násilná TČ 674 B Mravnostní TČ 43 D Krádeže vloupáním 487 E Krádeže 513 F Podvody 130 G Ostatní majetková TČ 264 H TČ proti hospodářské soustavě 19 I TČ proti hospodářské kázni 38 J TČ proti měně 85 K Daňová TČ 63 M Poruš. nehmot. práv a nekalá 4 soutěž N TČ proti veřejnému zájmu 212 O Obecně nebezpečná TČ 186 P TČ na mládeži T Toxikománie 526 X Extremismus 23 CELKEM ÚKONŮ 2 463

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

724 91 480 538 137 151 23 3 41 49

914 47 528 481 183 159 20 12 94 104

814 51 803 449 245 256 10 15 59 334

637 129 690 557 224 363 16 20 102 183

759 138 617 537 260 425 21 37 94 273

902 122 603 556 359 523 30 154 63 472

617 95 705 504 339 350 8 160 138 546

5

2

204

25

22

43

31

168 73 9 632 16 2 740

266 85 7 648 34 3 279

233 120 3 758 20 3 688

436 147 2 1 105 0 4 026

573 102 2 1 321 32 4 719

712 173 9 1 351 5 4 990

503 90 4 1 365 17 4 710

Následující popis vývoje používání sledování osob a věcí na vybrané druhy trestné činnosti se zaměřuje na rozlišení vykázaných úkonů útvary SKPV KŘP a SKPV ÚCP (viz tabulka níže). Sledování osob a věcí na vybrané druhy TČ A Násilná TČ B Mravnostní TČ G Ostatní majetková TČ K Daňová TČ N TČ proti veřejnému zájmu T Toxikománie

PČR 2007 SKPV KŘP 397 ÚCP 277 KŘP 10 ÚCP 33 KŘP 225 ÚCP 39 KŘP 5 ÚCP 58 KŘP 31 ÚCP 181 KŘP 276 ÚCP 250

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

371 353 36 55 146 5 8 41 40 128 322 310

555 359 46 1 146 13 23 81 37 229 356 292

473 341 24 27 170 86 233 101 23 210 355 403

381 256 58 71 295 68 30 153 32 404 614 491

477 282 98 40 339 86 83 190 67 506 645 676

495 407 96 26 316 207 84 388 76 636 663 688

470 147 78 17 202 148 164 382 64 439 804 561

Z dlouhodobějšího hlediska lze výraznější využívání sledování osob a věcí na trestnou činnost proti veřejnému zájmu a daňovou trestnou činnost připsat zejména na vrub útvarům SKPV s celorepublikovou působností. Nicméně v roce 2014 došlo ke snížení počtu úkonů na trestnou činnost proti veřejnému zájmu, a to jak u SKPV KŘP, tak zejména u SKPV ÚCP. Naopak u úkonů na daňovou trestnou činnost byl v roce 2014 registrován vzestup, a to zásluhou útvarů SKPV KŘP, útvary SKPV ÚCP vykázaly u daňové trestné činnosti, stejně jako u všech dalších druhů trestné činnosti, uvedených v předchozí tabulce, pokles.

- 114 -

V oblasti vykazování úkonů sledování osob a věcí na organizovanou trestnou činnost platí analogicky totéž, co bylo uvedeno v kapitole pojednávající o této problematice v části věnované odposlechům. Z důvodu nabytí účinnosti nového trestního zákoníku v roce 2010 byla metodika vykazování těchto úkonů upřesněna, tyto údaje však nelze plnohodnotně porovnávat s počty vykazovanými před rokem 2010. Dle grafu je zřejmé, že počet použitých úkonů na šetření organizované trestné činnosti vykazuje z dlouhodobějšího hlediska stoupající tendenci, nicméně směr křivky nárůstu úkonů na organizovanou trestnou činnost není tak zřetelný, jako u navýšení počtu použitých úkonů. Z toho vyplývá, že poměr úkonů na organizovanou trestnou činnost ve vztahu k počtu úkonů klesá. V roce 2014 byl zaznamenán markantní pokles počtu i podílu použitých úkonů na organizovanou trestnou činnost u SKPV ÚCP, naproti tomu u SKPV KŘP došlo u těchto úkonů k evidentnímu nárůstu, a to co do množství, tak i poměru k celkovému počtu úkonů použitých SKPV KŘP. Počty sledování osob a věcí na organizovanou TČ v letech 2007 - 2014

4 990

CELKEM PČR NA ORG.SK. sledování celkem

1800

5 000

KŘP SKPV NA ORG. SK. SKPV ÚCP NA ORG. SK.

4 026 3 688

1500

1 712 1 672

1 610

4 000

1 320

3 279

1 192 1 343

1200

2 463 900

4 710

1 007

1 263

2 740

906

883 931

984

795 704

597

558

582

410

373

402

600

3 000

2 000

548 380

480

392 1 000

počet sledování osob a věcí celkem

počet sledování osob a věcí na org. skupiny

4 719

300

0

0 2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

Vývoj počtu úkonů vykázaných na organizovanou trestnou činnost za celou PČR kopíruje (s výjimkou roku 2011) směr křivky počtu úkonů na tuto trestnou činnost vykázaný SKPV ÚCP, neboť tyto útvary se podílí na organizované trestné činnosti výraznou měrou. Souhrnně od roku 2007 do roku 2014 představovaly úkony použité na šetření trestní činnosti s prvkem organizovanosti za celou PČR 34,4% podíl. Zatímco u útvarů SKPV KŘP se celkově za osmileté období jednalo o 18,9 % úkonů na organizovanou trestnou činnost z celkového počtu úkonů použitých těmito útvary, útvary SKPV ÚCP vykázaly 61,5 % úkonů použitých na organizovanou trestnou činnost. - 115 -

4.4 Spisy s úkony dle § 88 odst. 1, 5 tr. ř. a § 158d odst. 2, 3, 6 tr. ř., ukončené v roce 2014 a způsoby jejich vyřízení 4.4.1 Spisy s použitím úkonů dle § 88 odst. 1, 5 tr. ř. a § 158d odst. 2, 3, 6 tr. ř., ukončené v roce 2014 Protože je často kladena otázka efektivnosti aplikace úkonů dle § 88 odst. 1, 5 tr. ř. a § 158d odst. 2, 3, 6 tr. ř. pro vlastní trestní řízení, vyhodnocuje se v rámci Analýzy způsob vyřízení spisů ukončených v daném roce, u nichž byly v průběhu prověřování a vyšetřování nasazeny sledované úkony. Níže uvedené spisy mohly být zahájeny kdykoliv, ukončeny však nejpozději v roce 2014. Totéž platí i pro dobu nasazení předmětných úkonů, proto jejich počty nelze srovnávat s úkony vyhodnocenými v předchozích kapitolách. Rok 2014 Celkem vyřízeno spisů*

Krajská ředitelství PČR (KŘP) Hlavní město Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Pardubický kraj Královéhradecký kraj Kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj

15 590 10 185 4 968 6 175 4 103 11 130 4 626 3 175 4 061 2 856 10 828 4 341 3 799 12 460

Z toho spisů s použitím úkonů dle § 88/1,5 a § 158/2,3,6 tr. ř. 317 136 78 72 33 70 44 23 58 48 155 53 41 190

tj. v%

2,0% 1,3% 1,6% 1,2% 0,8% 0,6% 1,0% 0,7% 1,4% 1,7% 1,4% 1,2% 1,1% 1,5%

Útvary s celorepublikovou působností (ÚCP) Útvar pro odhalování organizovaného zločinu Národní protidrogová centrála Útvar odhalování korupce a finanční kriminality Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu KŘP a ÚCP CELKEM

69 60 218 82

58 84,1% 50 83,3% 46 21,1%

98 726

1 472 1,5%

*) nesouhlasí s výstupy IS ETŘ

V roce 2014 bylo v rámci Policie ČR SKPV ukončeno celkem 98 726 spisů, přičemž z tohoto počtu se jednalo o 1 472 spisů, ve kterých byly použity úkony dle § 88 odst. 1, 5 tr. ř. a § 158d odst. 2, 3, 6 tr. ř.

- 116 -

Grafické zpracování v následujících kapitolách Analýzy se týká pouze útvarů Policie ČR SKPV, které jsou oprávněny vyžadovat úkony dle § 88 odst. 1, 5 tr. ř. a § 158d odst. 2, 3, 6 tr. ř.

Podíl ukončených spisů, ve kterých byly použity úkony dle § 88 tr. ř. a § 158d tr. ř. z celkového počtu spisů vyřízených Policií ČR SKPV představoval v roce 2014 1,5 %. Podíl ukončených spisů s použitím úkonů dle § 88 tr.ř. a § 158d tr.ř. z celkového počtu spisů vyřízených PČR SKPV v roce 2014 ukončené spisy bez použití úkonů 98,5%

ukončené spisy s použitím úkonů 1,5%

CELKEM 98 726 SPISŮ

Podíl ukončených spisů s použitím úkonů, které byly v roce 2014 vyřízeny všemi organizačními celky SKPV KŘP. tvoří 1,3 % z celkového počtu spisů. Podíl ukončených spisů s použitím úkonů dle § 88 tr.ř. a § 158d tr.ř. z celkového počtu spisů vyřízených PČR SKPV KŘP v roce 2014 ukončené spisy bez použití úkonů 98,7%

ukončené spisy s použitím úkonů 1,3%

CELKEM 98 297 SPISŮ

- 117 -

Nejvíce ukončených spisů s úkony vykazuje SKPV KŘP hl. m. Prahy (317 spisů), následuje SKPV KŘP Moravskoslezského kraje (190 spisů) a SKPV KŘP Jihomoravského kraje (155 spisů), nejméně ukončených spisů s úkony eviduje SKPV KŘP Zlínského kraje (41 spisů), SKPV KŘP Karlovarského kraje (33 spisů) a SKPV KŘP Pardubického kraje (23 spisů). Odlišná situace je u útvarů SKPV s celostátní působností, kde byly úkony použity u 35,9 % spisů z celkového počtu spisů vyřízených Policií ČR ÚCP v roce 2014. Podíl ukončených spisů s použitím úkonů dle § 88 tr.ř. a § 158d tr.ř. z celkového počtu spisů vyřízených PČR ÚCP v roce 2014

ukončené spisy bez použití úkonů 64,1%

ukončené spisy s použitím úkonů 35,9%

CELKEM 429 SPISŮ

Nejvyšší podíl (84,1 %) ukončených spisů s použitím úkonů dle § 88 tr. ř. a § 158d tr. ř. na celkového počtu spisů vyřízených jednotlivými ÚCP v roce 2014 vykazuje ÚOOZ, následuje NPC s 83,3 %. Pro vlastní Analýzu lze shrnout, že v rámci SKPV KŘP a útvarů SKPV s celostátní působností bylo celkem ukončeno 1 472 spisů, u nichž byly během šetření použity úkony dle § 88 odst. 1, 5 tr. ř. a § 158d odst. 2, 3, 6 tr. ř.

- 118 -

- 119 -

4.4.2 Způsob vyřízení spisů s použitím úkonů dle § 88 odst. 1, 5 tr. ř. a § 158d odst. 2, 3, 6 tr. ř., ukončených v roce 2014 Pro stanovení efektivity použití úkonů pro každý ukončený spis je zapotřebí vyhodnotit jednotlivé způsoby vyřízení dotčených spisů, u nichž byly během šetření použity úkony dle § 88 odst. 1, 5 tr. ř. a § 158d odst. 2, 3, 6 tr. ř. Z celkového počtu ukončených spisů se sledovanými úkony, bylo v roce 2014 vyřízeno 515 spisů v prověřování a 957 spisů ve vyšetřování. Celkem Z toho vyřízeno spisů s použitím v ve úkonů prověřování vyšetřování dle §§ 88/1,5, 158d/2,3,6 tr. ř. 317 128 189 136 36 100 78 24 54 72 40 32 33 5 28 70 18 52 44 21 23 23 7 16 58 17 41 48 19 29 155 58 97 53 11 42 41 19 22 190 36 154

ROK 2014 KŘP, ÚCP Hlavní město Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Pardubický kraj Královéhradecký kraj Kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj Útvar pro odhalování organizovaného zločinu Národní protidrogová centrála Útvar odhalování korupce a finanční kriminality KŘP a ÚCP CELKEM

58 50

30 23

28 27

46

23

23

1 472*)

515

957

Pozn.: způsoby ukončení spisů v prověřování a ve vyšetřování podle tr. ř. jsou blíže specifikovány v příloze č. 3

- 120 -

Ukončené spisy s úkony dle § 88/1,5 tr. ř. a § 158d/2,3,6 tr. ř. poměr spisů ukončených v prověřování a ve vyšetřování PČR SKPV v roce 2014

vyřízeno v prověřování 35,0%

vyřízeno ve vyšetřování 65,0%

CELKEM 1 472 SPISŮ

U většiny složek Policie ČR SKPV převládají spisy s úkony ukončenými ve vyšetřování (65,0 %). Výrazný procentuální podíl spisů s použitými úkony, ukončenými ve vyšetřování na celkovém počtu spisů, ve kterých byly použity úkony a ukončených ve vyšetřování jednotlivými útvary SKPV KŘP, vykazují SKPV KŘP Karlovarského kraje (84,85 %), SKPV KŘP Moravskoslezského kraje (81,05 %) a SKPV KŘP Olomouckého kraje (79,25 %). Nejnižší podíl spisů s použitými úkony, které byly ukončeny ve vyšetřování, na celkovém počtu vyřízených spisů, ve kterých byly použity úkony, vykazují SKPV KŘP Zlínského kraje (53,66 %), SKPV KŘP Libereckého kraje (52,27 %) a SKPV KŘP Plzeňského kraje (44,44 %). Z útvarů Policie ČR SKPV s celostátní působností nejvyšší podíl spisů s úkony, ukončených ve vyšetřování, na celkovém počtu vyřízených spisů ve vyšetřování jednotlivými útvary ÚCP, ve kterých byly použity úkony, vykazuje NPC s 54,00 %.

- 121 -

Počet spisů vyřízených v prověřování a vyšetřování v roce 2014 ukazuje proti roku 2013 na pokles počtu (-24, -1,60 %) spisů s úkony ukončenými v obou kategoriích. Podíl spisů, ukončených ve vyšetřování v roce 2014, vykazuje oproti roku 2013 zanedbatelný pokles (-2, -0,21 %). V roce 2010 bylo 36,0 % (372) spisů vyřízeno v prověřování a 64,0 % (661) spisů bylo vyřízeno ve vyšetřování, v roce 2011 bylo 42,3 % (575) spisů vyřízeno v prověřování a 57,7 % (784) spisů vyřízeno ve vyšetřování a v roce 2012 bylo 40,8 % (523) spisů vyřízeno v prověřování a 59,2 % (760) spisů vyřízeno ve vyšetřování, v roce 2013 bylo v prověřování vyřízeno 35,9 % (537) spisů a ve vyšetřování 64,1 % (959) spisů, v roce 2014 bylo v prověřování vyřízeno 34,99 % (515) spisů a ve vyšetřování 65,01 % (957) spisů.

- 122 -

Z dlouhodobějšího hlediska lze konstatovat, že nejvyšší podíl spisů vyřízených v prověřování (57,4 %) a analogicky nejnižší podíl spisů vyřízených ve vyšetřování (42,6 %) byl v roce 2007. Nejpříznivější situace nastaly v roce 2013, kdy podíl spisů vyřízených v prověřování byl 35,90 % a ve vyšetřování 64,10 % a v roce 2014, kdy podíl spisů vyřízených v prověřování byl 34,99 % a ve vyšetřování 65,01 %.

- 123 -

4.4.3 Spisy s použitím úkonů dle § 88 odst. 1, 5 tr. ř. a § 158d odst. 2, 3, 6 tr. ř., ukončené v roce 2014 a vyřízené v prověřování

JHC

9

4

PLK

2

KVK

1

ULK LBK

5

3

8

1

7 1

1

1

1

6

2

2

1

HKK

1

2

4

VYS

3

4

7

JHM

9

8

OLK

3

1

ZLK

5

3

MSK

5

2

8

ÚOOZ

5

5

6

NPC

3

3

8

3

15

1

25

126

14

77

7

2 1

4

1

6

2

ÚOKFK

2

1

1

1

1

1 2 2

1

1

1

6

5

40

1

5 18

2

21

9

17

5

19

31

4

6

1

2

8

1

1

8

186

4

58 11

6 1

10

24

7

14

7

1

5

19 36

1 1

30 23

2 5

128

6

3

2

5

36

3 10

1

PAK

CELKEM

16

5

CELKEM

1

1

§ 70 zák. č. 218/2003 Sb., (ve věcech mládeže) vyřízeno jinak

1

54

neznámé ukončení

12

1

podezření neprokázáno

5

dočasně odloženo § 159b tr.ř. uloženo podezřelých

STC

odloženo §159a/5 tr.ř.

2

odloženo §159a/4 tr.ř.

8

odloženo §159a/3 tr.ř

31

odloženo §159a/2 tr.ř

21

odevzdáno §159a/1b tr. ř.

sloučeno k vlastnímu nebo vyloučeno ČTS odloženo §159a/1 tr.ř.

PHA

odevzdáno §159a/1a tr.ř.

ROK 2014 KŘP, ÚCP

předáno jinému org. celku

Spisy vyřízené v prověřování (celkem 515 spisů) byly v rámci SKPV KŘP a útvarů SKPV s celostátní působností ukončeny níže vymezenými způsoby (viz tabulka).

3

5

24

2

23

27

515

Pozn.: způsoby ukončení spisů v prověřování i ve vyšetřování podle tr. ř. jsou blíže specifikovány v příloze č. 3

- 124 -

Nejvyšší podíl spisů s využitím sledovaných úkonů a ukončených v prověřování představují spisy ukončené způsobem „odloženo § 159a/5 tr. ř.“ (36,12 %), kdy se zpravidla jedná o neznámého pachatele (NP). Tímto způsobem bylo vyřízeno nejvíc spisů v rámci SKPV KŘP hl. m. Prahy a Jihomoravského kraje, následuje SKPV KŘP Středočeského kraje, nejnižší počet spisů vykazují SKPV KŘP Zlínského kraje, Jihočeského kraje a Karlovarského kraje. Na způsobu vyřízení „odloženo dle § 159a/1 tr. ř.“, kdy ve věci takto odložené nejde o podezření z trestného činu, má největší podíl SKPV KŘP hl. m. Prahy, následuje SKPV KŘP Středočeského kraje. Z útvarů SKPV s celostátní působností vykazuje nejvyšší podíl spisů ÚOKFK. Tento způsob ukončení představuje 24,47% podíl u spisů, které jsou ukončeny v prověřování a vyřízeny z „odloženo dle § 159a/1 tr. ř.“ Nezanedbatelnou, 14,95% účast vykazuje způsob vyřízení „předáno jinému organizačnímu celku“, kdy se zpravidla jedná o postoupení na vyšší organizační článek Policie ČR SKPV nebo naopak, o vrácení na nižší organizační článek. V těchto případech nelze vyloučit možnost, že postoupený spis bude vyřízen ve vyšetřování na organizačním článku, kam byl předán. Ostatní způsoby ukončení spisu v prověřování byly použity ve zbývajících případech. Jejich počet se ve většině případů pohybuje kolem jednoho spisu na jednotlivý organizační celek, což představuje minimální podíl kolem 3 %. V případě vyřízení spisů v prověřování ostatními způsoby se jedná o skutečnost, že v průběhu prověřování trestné činnosti může být zjištěno, že v rámci několika spisů se objevuje - 125 -

stejný pachatel nebo pachatelé a stejná nebo obdobná trestná činnost. Stává se tak zejména v případě sériové trestné činnosti. V takovém případě tedy dojde ke sloučení všech dotčených spisů do jednoho trestního spisu, který může být následně ukončen jiným způsobem vyřízení, např. „NPO“. Může dojít i k opačnému případu, kdy se vyloučí ze spisu pachatel, který se jen podílí na šetřené trestné činnosti, zatímco sám spáchal další závažný trestný čin, který je dále šetřen, samostatně v rámci nového trestního spisu s předpokladem samostatného ukončení, např. způsobem „NPO“.

Z vývoje za období od roku 2007 do konce roku 2010 je zřejmý klesající trend počtu spisů vyřízených v prověřování, v roce 2011 byl patrný nárůst, v roce 2012 počet spisů vyřízených v prověřování klesl o 52 (-9,0 %) spisů a v roce 2013 počet spisů vyřízených v dané kategorii vykázal nepatrný nárůst spisů (+14, +2,68 %) oproti roku 2012, naproti tomu v roce 2014 počet spisů oproti roku 2013 se mírně snížil (-22, 4,1 %). Největší rozdíl je vykazován ve způsobu „sloučeno k vlastnímu nebo vyloučeno č. j.“, který v roce 2007 svým, 40% podílem dominoval, v roce 2008 se jeho podíl rapidně snížil na pouhých 5,4 % a v roce 2009 došlo k dalšímu poklesu na 3 % z celkového počtu spisů. V roce 2010 počet spisů vyřízených způsobem „sloučeno k vlastnímu nebo vyloučeno č. j.“ mírně stoupá na 6 % z celkového počtu spisů, tento směr pokračuje i v roce 2011, kdy tento způsob vyřizování spisů dosáhl 8% hranice, která v roce 2012 mírně klesá na 7,8 %, a v roce 2013 tento způsob vyřízení spisů stoupl na 16,20 %, v roce 2014 klesá na 14,95 %. Dále, v roce 2010 se počet spisů vyřízených v prověřování způsobem „odloženo § 159a/5 tr. ř. (NP)“ snížil na 35,5 %, v roce 2011 opět zvýšil (41,2 %), v roce 2012 klesá počet spisů vyřízených - 126 -

v prověřování způsobem „odloženo § 159a/5 tr. ř. (NP)“ na 34,2 % (-24,5 %), což byl nejvyšší podíl spisů vyřízených v prověřování v daném roce, zatímco v roce 2013 se počet spisů vyřízených v prověřování způsobem „odloženo § 159a/5 tr. ř. (NP)“ drží 34% hranice, v roce 2014 překročilo rozhraní 36 %. Ostatní způsoby vyřízení spisů v kategorii prověřování se v průběhu sledovaného období mění jen sporadicky.

- 127 -

4.4.4 Spisy s použitím úkonů dle § 88 odst. 1, 5 tr. ř. a § 158d odst. 2, 3, 6 tr. ř., ukončené v roce 2014 a vyřízené ve vyšetřování

PHA 6 8 2 2 STC 1 JHC PLK 1 KVK 1 ULK 3 LBK 1 PAK HKK VYS 5 JHM 2 OLK 1 ZLK 8 68 MSK ÚOOZ 1 1 3 NPC 3 ÚOKFK 24 93 CELKEM Pozn.: způsoby ukončení spisů v specifikovány v příloze č. 3

1 2

1

1

1 1 1 2

1 2

1

1 1

172 93 51 31 26 51 19 11 39 26 90 40 18 74 23 24 20

1

1 1 2 1

3 1 2 2 2

CELKEM

vyřízeno jinak

NPO

návrh na schválení narovnání §309 tr.ř.

návrh na podmíněné zastavení §307/1 tr.ř.

návrh na přerušení §173/1 b,c,d tr.ř

návrh na zastavení §172//1a,b,c,e,f, §172 /2a,b,c tr.ř. návrh na přerušení §173/1a tr.ř.

návrh na zastavení §172/1d tr.ř.

návrh na postoupení §171 tr.ř.

sloučeno k vlastnímu nebo vyloučeno

Rok 2014 KŘP, ÚCP

předáno jinému org. celku

Z hlediska hodnocení efektivity je podstatnější část o spisech, které byly vyřízeny ve vyšetřování. Tyto spisy (celkem 959) byly v rámci jednotlivých složek SKPV KŘP krajů a útvarů SKPV s celostátní působností vyřízeny následujícími způsoby (viz tabulka).

189 100 54 32 28 52 23 16 41 29 97 42 22 154 28 27 23

957 808 15 prověřování i ve vyšetřování podle tr. ř. jsou blíže

3

8

5

1

U ukončených spisů s úkony, které byly vyřízeny ve vyšetřování, má největší podíl způsob ukončení „návrh na podání obžaloby“ (dále jen „NPO“), který činí 84,43 %. U SKPV KŘP Ústeckého kraje tento podíl činí 98,08 % a u SKPV KŘP Moravskoslezského kraje je podíl 48,05 %. Z útvarů Policie ČR SKPV s celostátní působností vykazuje nejvyšší podíl ukončených spisů ukončených „NPO“ s úkony vyřízených ve vyšetřování NPC (88,89 %).

- 128 -

Způsob ukončení „sloučeno k vlastnímu nebo vyloučeno “ má podíl 9,7 %, kdy obdobně, jako v prověřování, se vychází ze skutečnosti, že v průběhu vyšetřování trestné činnosti může být zjištěno, že v rámci několika spisů se objevuje stejný pachatel nebo pachatelé a stejná nebo obdobná trestná činnost. Případně dojde k opačnému případu, kdy se vyloučí ze spisu pachatel, který se jen podílí na šetřené trestné činnosti, zatímco sám spáchal další závažný trestný čin, který je dále šetřen samostatně v rámci nového trestního spisu. Podíl 2,5 % vykazuje způsob ukončení spisů způsobem „předáno jinému organizačnímu celku“, kdy se zpravidla jedná o postoupení na vyšší organizační článek Policie ČR SKPV nebo naopak, o vrácení na nižší organizační článek, kde spis může být následně úspěšně vyřešen. Podíly ostatních způsobů vyřízení spisů se sledovanými úkony ve vyšetřování jsou téměř zanedbatelné, pohybují se pod hranicí 1 %, vyjma způsobu ukončení „vyřízeno jinak“, kdy podíl ukončených spisů představuje 1,6 %. V následujícím grafickém znázornění spisů, vyřízených ve vyšetřování, jsou znázorněny pouze způsoby ukončení spisů, ve kterých se vyskytují početní hodnoty.

- 129 -

- 130 -

Z výše uvedeného vyplývá, že cca 84,43 % spisů, vyřízených ve vyšetřování, ve kterých byly použity úkony dle § 88 odst. 1, 5 tr. ř. a §158d odst. 2, 3, 6 tr. ř., končí „NPO“.

- 131 -

Ze srovnání let 2007 až 2014 je zřejmé, že ukončených spisů s úkony vyřízených ve vyšetřování byl nejvyšší počet uzavřených spisů v roce 2013 a 2014, nejnižší počet ukončených spisů byl v roce 2008. V roce 2013 byl oproti roku 2012 patrný výrazný nárůst (+ 26,18 %) počtu spisů vyřízených ve vyšetřování, naproti tomu, v roce 2014 počet spisů vyřízených ve vyšetřování oproti roku 2013 nepatrně klesá (-2, -0,21 %).

- 132 -

4.4.5 Vyřízené spisy s použitím úkonů dle § 88 odst. 1, 5 tr. ř. a § 158d odst. 2, 3, 6 tr. ř., ukončené v roce 2014 – efektivita Pro vyhodnocení efektivity způsobu vyřízení skončených spisů je třeba uvážit, že kromě spisů vyřízených ve vyšetřování přímo způsobem „NPO“, se tento způsob vyřízení předpokládá u spisů vyřízených v prověřování a to způsobem „sloučeno k vlastnímu nebo vyloučeno č. j.“, „předáno jinému organizačnímu celku“, stejně jako u spisů vyřízených ve vyšetřování způsobem „předáno jinému organizačnímu celku“. O možné efektivitě lze hovořit i v souvislosti s vyřízením spisů způsoby „dočasné odložení trestního stíhání § 159b tr. ř.“, a již zmiňovaném způsobu „uloženo podezřelých“ a „přerušení trestního stíhání § 173 tr. ř.“ – viz příloha č. 3. Za neefektivní spisy s použitím sledovaných úkonů jsou považovány především spisy vyřízené způsobem „odloženo dle § 159a/1 tr. ř.“, tedy „podezření se neprokázalo“, a dalšími vykazovanými způsoby blíže specifikovanými v příloze č. 3. Z celkového počtu vyřízených spisů s úkony za rok 2014 bylo 54,89 % spisů vyřízeno způsobem „NPO“, u 28,74 % spisů je předpoklad pro následné efektivní vyřízení a jen 16,37 % spisů s úkony bylo bez efektivity.

V rámci SKPV KŘP vykazují nejvyšší efektivitu při vyřizování sledovaných spisů SKPV KŘP Olomouckého, Karlovarského a Pardubického kraje. Nejnižší efektivitu vykazuje SKPV KŘP hl. m. Prahy, Plzeňského a Jihomoravského kraje. Útvary - 133 -

Policie ČR SKPV s celostátní působností vzhledem k řešení nejzávažnější trestné činnosti vykazují nižší efektivitu vyřízených spisů než SKPV KŘP. Nejvyšší podíl neefektivně vyřízených spisů má ÚOKFK, což vyplývá i z typu šetřené trestné činnosti tímto útvarem.

Z procentuálního srovnání vyplývá, že v roce 2014 vzhledem k roku 2013, poměr ukončených spisů bez efektivity narostl o 1,29 %, nejvyšší hodnoty byly dosaženy v roce 2007 a nejnižší v roce 2013. Procentuální podíl spisů ukončených „NPO“ dosáhl v roce 2007 nejnižší hodnoty, kdy tento poměr klesl na úkor spisů s možností efektivního vyřízení, nejvyšší procentuální podíl spisů ukončených „NPO“ byl v roce 2010.

- 134 -

Vzhledem k vývoji počtu ukončených spisů s úkony, kdy v roce 2008 se celkový počet ukončených spisů s úkony vůči roku 2007 snížil o 27,2 %, v roce 2009 proti roku 2008 o 8,1 % vzrostl, v roce 2010 se počet ukončených spisů vzhledem k roku 2009 snížil o 5,7 %, v roce 2011 se tento počet oproti roku 2010 zvýšil o 31,6 %, v roce 2012 se počet ukončených spisů s úkony snížil o 5,6 % a dále v roce 2013 se oproti roku 2012 počet daných spisů opět zvýšil o 16,60 %, naproti tomu v roce 2014 se počet ukončených spisů s úkony oproti roku 2013 snížil o 1,60 %, je potřeba pro komparaci efektivity porovnat nejen absolutní počty spadající do jednotlivých kategorií, ale i procentuální podíly těchto kategorií efektivity v jednotlivých letech.

- 135 -

Na základě výše uvedeného lze konstatovat, že ukončené spisy se sledovanými úkony byly v roce 2014 vyřizovány ve vztahu k „NPO“ s nižší efektivitou než v roce 2013.

- 136 -

4.5 Využívání výpisů o uskutečněném provozu dle § 88a tr. ř.

telekomunikačním

4.5.1 Počty výpisů o uskutečněném telekomunikačním provozu Metodika vykazování jednotlivých úkonů § 88a tr. ř. byla nastavena tak, aby co nejvíce odpovídala skutečnému stavu dané problematiky. V kapitolách pojednávajících o úkonech dle § 88a tr. ř. jsou vykazovány úkony prováděné v roce 2014. Časové hledisko zařazení předmětných úkonů do Analýzy je tedy odlišné od odposlechů a sledování osob a věcí, u nichž se jedná o úkony ukončené v roce 2014. V případě příkazu na výpis z IMEI bývají většinou žádosti adresovány třem největším mobilním operátorům. V Analýze je však tento způsob zaznamenán jako jeden úkon. Obdobně je vykazován jeden úkon při požadavku na výpis z buňky, který musí být pro potřeby providerů (z důvodu technických problémů) rozdělen do samostatných žádostí po maximálně tříhodinových časových intervalech.

¨

ÚKONY DLE § 88a tr.ř. v ROCE 2014 CELKEM PČR

legenda:

spisy

PL PL odst.1 odst.2

5 974 9 307

153

ML ML B odst.1 odst.2 odst.1

11 092 2 573 44 445

ost. ost. IP celkem odst.1 odst.2 odst.1

309

7

1 182 69 068

PL - výpisy na pevnou linku ML - výpisy na mobilní linku IP - výpisy z datové komunikace B - výpisy na buňku ost. - ostatní údaje

V roce 2014 bylo v rámci celé České republiky v souladu s § 88a tr. ř. Policií ČR realizováno 69 068 záznamů o uskutečněném telekomunikačním provozu, což představuje výpisy o uskutečněné komunikaci prostřednictvím mobilních a pevných telefonních stanic a sítí Internet. Následující graf znázorňuje rozložení výpisů dle jednotlivých odstavců § 88a tr. ř., tedy na základě příkazu soudce (odst. 1), a souhlasu uživatele telekomunikačního zařízení, ke kterému se mají údaje o uskutečněném telekomunikačním provozu vztahovat (odst. 4). Z celkového počtu 69 068 vykázaných výpisů bylo 2 733 (tj. 4,0 %) vyžádáno dle § 88a odst. 4 tr. ř.

- 137 -

Úkony dle § 88a/1, 4 tr.ř. v roce 2014

celkem 69 068 úkonů

odst.1 s příkazem soudce 96,0%

odst.4 se souhlasem osoby 4,0%

Největší objem výpisů představují výpisy na buňky, v roce 2014 se jednalo o 44 445 úkonů, což tvoří 64,3 % z celkového počtu vyžádaných úkonů dle § 88a tr. ř. Dalších 13 665 (tj. 19,8 %) výpisů bylo použito na mobilní telefony, z toho se jednalo o 2 573 úkonů vyžádaných dle § 88a odstavce 4 tr. ř. Podle aktuálního odhadu Českého telekomunikačního úřadu bylo k 31. prosinci 2014 aktivních téměř 14 milionů SIM karet (oproti roku 2013 nárůst o 1,8 %)3. Množství vyžádaných výpisů na mobilní linky (13 665) představuje tedy asi 0,098 % z celkového počtu aktivních SIM karet k 31. 12. 2014 (bez zohlednění, dalších SIM karet, které byly aktivní v průběhu roku 2014, ale jejich funkčnost koncem roku pominula). Dalších 9 460 (tj. 13,7 %) výpisů bylo uskutečněno na pevné linky, přičemž 153 úkonů bylo vyžádáno na základě souhlasu uživatele. Nižších hodnot dosahují výpisy z elektronické komunikace realizované prostřednictvím Internetu. U IP adres se jednalo o 1 182 (tj. 1,7 %) úkonů, které byly ve všech případech uskutečněny podle § 88a odstavce 1 tr. ř.

Úkony dle § 88a tr. ř. - dle druhu výpisu v roce 2014 buňky 44 445 64,3%

celkem 69 068 úkonů IP 1 182 1,7%

mobil 13 665 19,8%

3

pevná linka 9 460 13,7%

ostatní 316 0,5%

Český telekomunikační úřad: Výroční zpráva Českého telekomunikačního úřadu za rok 2014, str. 16.

- 138 -

4.6 Rušení provozu elektronických komunikací Policií ČR Na základě ustanovení § 98 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ministr předkládá vládě, příslušnému výboru Poslanecké sněmovny a kontrolnímu orgánu také analýzu o rušení provozu elektronických komunikací. Tato problematika byla zpracovaná z podkladů Pyrotechnické služby Policie ČR.

Zákon č. 273/2008 Sb. o Policii České republiky HLAVA VI § 39 Rušení provozu elektronických komunikací (1) Policie může za účelem odstranění bezprostředního ohrožení životů nebo zdraví osob anebo bezprostředně hrozící škody velkého rozsahu na majetku rušit v nezbytné míře a po nezbytnou dobu a) provoz elektronických komunikačních zařízení a sítí, b) poskytování služeb elektronických komunikací, nebo c) provozování radiokomunikačních služeb. (2) Zavedení rušení podle odstavce 1 policie ohlásí na územně příslušné operační a informační středisko Integrovaného záchranného systému a Českému telekomunikačnímu úřadu. V nezbytné míře informuje o provedeném rušení dotčené provozovatele sítí a služeb elektronických komunikací. To neplatí, pokud by poskytnutí informace podle věty první nebo druhé mohlo ohrozit plnění úkolů policie.

Zařízení k rušení provozu elektronických komunikací byla používána v souvislosti se zákroky příslušníků Pyrotechnické služby Policie České republiky při prověřování podezřelých předmětů a zneškodňování nástražných výbušných systémů, kdy na základě dostupných informací vzniklo důvodné podezření, že se jedná o nález nástražného výbušného systému s možností dálkové iniciace pomocí elektronických bezdrátových zařízení. Rušení bylo prováděno za účelem odstranění bezprostředního ohrožení života nebo zdraví osob anebo bezprostředně hrozící škody velkého rozsahu, v nezbytné míře, a po nezbytnou dobu. Vždy byla dodržena povinnost řádného ohlášení rušení příslušným orgánům ve smyslu ustanovení § 39 odst. 2 zák. č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky a Závazného pokynu policejního prezidenta č. 12/2012, kterým se upravuje provádění pyrotechnických prohlídek, bezpečnostních opatření a postup při oznámení o uložení nástražného výbušného systému, nálezu podezřelého předmětu, nástražného výbušného systému, munice, výbušnin a výbušných předmětů nebo při výbuchu, ve znění pozdějších předpisů. Účinek rušení provozu elektronických komunikací nastává v rozsahu metrů, maximálně desítek metrů od místa nálezu podezřelého předmětu nebo nástražného - 139 -

výbušného systému, vzhledem k okolnímu prostředí místa zásahu (budovy, terén apod.). Provoz elektronických komunikací je tedy ovlivněn v minimálním rozsahu a v úzce vymezené lokalitě, která byla v rámci prováděného bezpečnostního opatření předem evakuována. V roce 2014 bylo rušení elektronických komunikací realizováno celkem v 66 případech.

- 140 -

5 Závěr Předkládaná „Analýza odposlechů a záznamů telekomunikačního provozu a sledování osob a věcí dle trestního řádu a rušení provozu elektronických komunikací Policií ČR“ navazuje na koncepční materiály tohoto druhu předložené v minulých letech. Cíle, které byly při zpracování Analýzy vytyčeny, byly ve všech oblastech popisované problematiky naplněny. Ke sběru dat, týkajících se odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu dle § 88 odst. 1, 5 tr. ř. a sledování osob a věcí dle § 158d odst. 2, 3, 6 tr. ř., byl použit systém MU II, jehož parametry odpovídají současným potřebám sběru informací za účelem zpracování Analýzy. Vyhodnocováním získávaných zkušeností z minulého období dochází k postupné eliminaci zjištěných nedostatků, vznikajících při shromažďování příslušných údajů v systému MU II. V první části Analýzy byla za účelem dosažení přehlednosti popsána základní legislativní a interní právní úprava k problematice nasazování předmětných úkonů. V současné době nastavený rozsah legislativní a interní právní úpravy problematiky odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu a sledování osob a věcí lze posoudit jako dostačující. Od 1. 1. 2010 nabyl účinnosti zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník. Nová právní úprava nahradila dosavadní monopartici trestného činu rozlišováním na dvě kategorie soudně trestných deliktů – přečiny a zločiny a vychází ze zhodnocení účinnosti dosavadních předpisů v trestněprávní oblasti, přihlíží k vývoji právní teorie i praxe zejména v evropských zemích s rozvinutým demokratickým systémem, reflektuje změny v ostatních právních oblastech a je zaměřena na vytvoření co nejvhodnějšího systému ochrany společnosti a jednotlivců před kriminalitou a jejími novými formami činů. Vzhledem k uvedeným změnám by kontinuální bezpodmínečné porovnávání statistik kriminality v celém jejich rozsahu nebylo korektní. Srovnávání uváděných dat před nabytím účinnosti trestního zákoníku a po něm, i když jejich vypovídací hodnota je snížena, je však možno považovat za legitimní. Byly popsány postupy při využívání úkonů, zvláště se zaměřením na způsob jejich vyžadování, kdy vždy musí být dodržena příslušná ustanovení trestního řádu, tj. odposlech a záznam telekomunikačního provozu nelze nasadit bez žádosti doložené příkazem soudce nebo souhlasem uživatele odposlouchávané stanice, na vybraná ustanovení tr. z. Sledování osob a věcí pak nelze vyžádat bez žádosti doložené povolením soudce nebo státního zástupce, případně souhlasem osoby, do jejíchž práv má být tímto úkonem zasahováno. Žádost podléhá též schvalovacímu procesu v rámci příslušného útvaru Policie ČR. V oblasti odposlechu byla popsána problematika ochrany a bezpečnosti informací a v reálné době nastavených kontrolních mechanismů Policie ČR. Vzhledem k dostupným technologickým možnostem a z hlediska požadovaného rozsahu a úrovně ochrany informací získaných odposlechy, má Policie ČR ochranu informací zajištěnou v přiměřeném rozsahu. Útvar zvláštních činností po získání databáze informací z odposlechu zajišťuje jejich včasnou distribuci tak, aby byla splněna podmínka maximální ochrany informací před případným únikem. V rámci Policie ČR je uplatňován celý souhrn logicky na sebe navazujících bezpečnostních opatření, které jsou vytvořeny za účelem ochrany dat získaných odposlechy. Jedná se především:

- 141 -

-

o systém pro pořizování záznamů obsahující prvky jasně definované osobní odpovědnosti za vkládané nebo doplňované údaje a historie všech takových zásahů je archivována,

-

po ukončení odposlechu jsou záznamy automaticky vypáleny na nepřepisovatelné „archivní CD“, které je označeno kontrolním součtem pro pozdější identifikaci; tato CD jsou poté protokolárně předána do trestního spisu,

-

pro použití záznamu v řízení před soudem smí pořídit kopii vybraných pasáží z „archivních“ nosičů na jiné, stejně zabezpečené CD, pouze pracoviště útvaru zvláštních činností,

-

v současné době fungují zavedená technicko organizační opatření vedoucí k zásadnímu zvýšení individuální odpovědnosti za jakoukoli manipulaci se záznamy pro operativní použití, a tím i zlepšení jejich bezpečnosti.

Cílem ochrany bezpečnosti informací získaných odposlechy a sledováním osob a věcí je vytvořit vhodné podmínky pro jejich zabezpečení a v co největší míře zamezit možnosti jejich úniku v jakékoliv formě a zabránit nepovolaným osobám v přístupu k těmto informacím a minimalizovat případná rizika. Jedním ze stálých úkolů Policie ČR je zabránit úniku informací, mimo jiné i v oblasti ochrany údajů z odposlechů a vyprofilovat takový systém ochrany, který bude plně kompatibilní s bezpečnostními standardy Evropské unie a bude odpovídat i potřebám vnitřní bezpečnosti. Přes úsilí odpovídajících subjektů v rámci Policie ČR a nastavení přiměřených bezpečnostních opatření, se v oblasti ochrany zabezpečení informací nepodařilo úplně eliminovat případné úniky informací. Zřetelné je především personální riziko, které může představovat nejvýznamnější faktor ovlivňující bezpečnost informací a který závisí především na přístupu jedinců k dané problematice. Jednou z hlavních součástí Analýzy je statistické vyhodnocení, které je rozděleno do šesti částí. První část je věnovaná využívání úkonů odposlechu a sledování osob a věcí v souvislosti s nápadem trestních spisů. Lze konstatovat, že oproti roku 2013 došlo v roce 2014 k poklesu registrované kriminality, počtu tzv. „živých“ spisů, a k mírnému nárůstu počtu spisů, v rámci nichž byly odposlechy a sledování osob a věcí použity. Druhá statistická část podrobně analyzuje využívání odposlechu dle § 88 tr. ř. V rámci celé České republiky bylo v roce 2014 v souladu s § 88 odst. 1, 5 tr. ř. ukončeno celkem 7 528 úkonů nasazených Policií ČR celkem v 1 269 spisech, což znamená, že oproti roku 2013 došlo v roce 2014 k nárůstu o 839 (tj. 12,5 %) odposlechů. Z SKPV KŘP vykazuje nejvyšší počty úkonů dle § 88 odst. 1, 5 tr. ř. hl. m. Praha. Z SKPV útvarů s celostátní působností ukončila nejvíce odposlechů NPC. Úkony dle § 88 odst. 1, 5 tr. ř. byly v loňském roce Policií ČR využívány zejména v souvislosti se šetřením toxikománie, násilné trestné činnosti (především vydírání, vraždy a loupeže), trestné činnosti proti veřejnému zájmu (zejména úplatkářství, zločinné spolčení, padělání a poměňování veřejné listiny a převaděčství), daňovou trestnou činnost (zejména zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby) a ostatní majetkovou trestnou činnost (zejména legalizace výnosů z trestné činnosti a podílnictví a překupnictví). Téměř 33 % odposlechů ukončených v roce 2014 souviselo se šetřením trestné činnosti s prvkem organizovanosti. Odhalování a dokumentování

- 142 -

trestné činnosti páchané organizovanými skupinami od dokumentace vnitřní struktury skupiny a její komunikace

je

zejména

odvislé

K efektivitě úkonů dle § 88 odst. 1, 5 tr. ř. lze říci, že téměř 79 % úkonů bylo efektivních, více než 11 % úkonů bylo neefektivních a u necelých 10 % úkonů nedošlo k jejich realizaci, resp. bylo neaktivních. Vliv novely trestního řádu, účinné od 1. 7. 2008, zkracující dobu soudního příkazu odposlechu dle § 88 odst. 1, 5 tr. ř. ze šesti na čtyři měsíce a současně modifikující princip prodlužování úkonů, se od roku 2008 projevil ve výrazném zkrácení doby platnosti prvního soudního příkazu. Skutečná průměrná délka odposlechů se od roku 2010 prodlužuje a dosahuje úrovně srovnatelné s obdobím před zmiňovanou novelou. V roce 2014 činila skutečná průměrná délka odposlechu 95, 28 dne. Od počátku sledovaného období dochází k poklesu podílu zkrácených odposlechů, do úbytku zkrácených úkonů od roku 2009 se promítlo zejména výrazné zkrácení lhůty, na kterou jsou odposlechy od druhé poloviny roku 2008 povolovány. V roce 2014 bylo zkráceno celkem 3 296 odposlechů (tj. 43,8 % ze všech použitých odposlechů), přičemž absolutní většina (tj. 99 % ze zkrácených odposlechů) byla ukončena na základě požadavku útvaru, který odposlech vyžadoval. Procento prodloužených odposlechů od roku 2004 stoupá, oproti zkráceným odposlechům se však jedná o nižší hodnoty. V roce 2014 bylo prodlouženo celkem 777 odposlechů (tj. 10,3 % ze všech odposlechů). V roce 2014 vznikla policejnímu orgánu dle § 88 odst. 8 tr. ř. povinnost informovat osobu o nařízeném odposlechu u 361 osob, o nařízeném odposlechu bylo informováno 153 osob, zbývajících 208 osob informováno nebylo, a to z důvodů uvedených v § 88 odst. 9 tr. ř. O odposlechu nejsou rovněž informováni uživatelé odposlouchávané stanice, kteří dle § 88 odst. 5 tr. ř. s odposlechem souhlasili, dále osoby v případech, kdy nebyl odposlech aktivní, resp. nedošlo k jeho realizaci, případně byl odposlech použit na neznámou osobu. V Analýze však není uveden celkový počet informovaných odposlouchávaných osob, resp. neinformovaných, neboť absolutní většinu věcí ukončují soudy nebo státní zástupci. Využívání úkonů sledování osob a věcí je podrobně analyzováno ve třetí části statistického vyhodnocení. Policie ČR v roce 2014 vykázala 4 710 úkonů dle § 158d odst. 2, 3, 6 tr. ř., tyto úkony byly použity celkem v 1 146 spisech. V roce 2014 byl oproti roku 2013 zaznamenán pokles o 280 (tj. 5,6 %) úkonů. V tomto snížení se promítl zejména vyšší úbytek počtu úkonů ukončených u ÚOOZ, NPC i SKPV KŘP Královéhradeckého kraje. Úkony sledování osob a věcí byly v roce 2014 využity zejména v souvislosti s toxikománií, krádežemi vloupáním, násilnou trestnou činností a daňovou trestnou činností. Ve více než 34 % případů byly nasazené úkony sledování osob a věcí použity na šetření organizované trestné činnosti. Stejně jako u odposlechů, většina (79 %) úkonů sledování osob a věcí byla efektivní, více než 11 % úkonů bylo neefektivních, a 10 % úkonů nebylo aktivních či realizovaných. Analýza způsobu vyřízení trestních spisů ukončených v roce 2014, v rámci kterých byly během vlastního šetření nasazeny úkony dle § 88 odst. 1, 5 tr. ř. a § 158d odst. 2, 3, 6 tr. ř., bez ohledu na skutečnost, ve kterém roce byly tyto úkony ukončeny, je obsahem čtvrté části statistického vyhodnocení. Podrobně zde byly rozebrány způsoby vyřízení spisů jak v prověřování, tak ve vyšetřování. Z celkového počtu vyřízených spisů s úkony za rok 2014 bylo 54,9 % spisů vyřízeno způsobem „NPO“, u - 143 -

28,7 % spisů byl předpoklad pro následné efektivní vyřízení a 16,4 % spisů s úkony bylo bez efektivity. V páté statistické části, která obsahuje vyhodnocení údajů o uskutečněném telekomunikačním provozu dle § 88a tr. ř., se jedná o získávání provozních a lokalizačních údajů ke komunikaci uskutečněné prostřednictvím mobilních a pevných telefonních stanic a sítí Internet. Právní úprava z roku 2012 zpřísnila okruh trestných činů, pro něž lze údaje vyžadovat. V roce 2014 bylo operátory poskytnuto 69 068 úkonů dle § 88a trestního řádu, přičemž největší objem výpisů představují výpisy na buňky, v roce 2014 se jednalo o 44 445 úkonů, což tvoří 64,3 % z celkového počtu vyžádaných úkonů dle § 88a tr. ř. Dalších 13 665 (tj. 19,8 %) výpisů bylo použito na mobilní telefony, z toho se jednalo o 2 573 úkonů vyžádaných dle § 88a odstavce 4 tr. ř. Podle odhadu Českého telekomunikačního úřadu bylo k 31. prosinci 2014 aktivních téměř 14 milionů SIM karet, vyžádané výpisy na mobilní linky tedy činí asi 0,098 % z celkového počtu aktivních SIM karet. Dalších 9 460 (tj. 13,7 %) výpisů bylo uskutečněno na pevné linky, nižších hodnot dosahují výpisy z elektronické komunikace realizované prostřednictvím Internetu, jednalo o 1 182 úkonů. Šestá, statistická část, se zabývá rušením provozu elektronických komunikací Policií ČR, tedy opatřením, které slouží k zamezení případné iniciace nástražného výbušného systému elektronickým bezdrátovým zařízením. V roce 2014 bylo toto opatření realizováno v 66 případech. Tento postup ovlivňuje provoz elektronických komunikací v ČR v zanedbatelném rozsahu, neboť k rušení dochází pouze v minimálním časovém úseku a v úzce vymezené lokalitě, která byla v rámci prováděného bezpečnostního opatření předem evakuována.

- 144 -

Seznam příloh : Příloha 1

Trestné činy, u nichž zákon umožňuje provedení odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu podle § 88 tr. ř.

Příloha 2 Číselník systému MU II pro výběr druhu trestné činnosti Příloha 3 Způsoby ukončení spisů – příslušná ustanovení trestního řádu

- 145 -