Evropský parlament 2014-2019
Dokument ze zasedání
B8-1042/2016 28.9.2016
NÁVRH USNESENÍ předložený na základě otázky k ústnímu zodpovězení B8-0717/2016 v souladu s čl. 128 odst. 5 jednacího řádu o příštích krocích k dosažení globálních cílů a splnění závazků EU v oblasti výživy a zajišťování potravin ve světě (2016/2705(RSP)) Linda McAvan za Výbor pro rozvoj <<<
RE\1105252CS.docx
CS
PE589.631v01-00 Jednotná v rozmanitosti
CS
B8-1042/2016 Usnesení Evropského parlamentu o příštích krocích k dosažení globálních cílů a splnění závazků EU v oblasti výživy a zajišťování potravin ve světě (2016/2705(RSP)) Evropský parlament, –
s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv z roku 1948, a zejména na článek 25 této deklarace, v němž se právo na potravu uznává jako součást práva na přiměřenou životní úroveň,
–
s ohledem na Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech, a zejména na článek 11 tohoto paktu, v němž se uznává „právo na přiměřenou životní úroveň […], zahrnující v to dostatečnou výživu“ a „základní právo každého na osvobození od hladu“,
–
s ohledem na opční protokol k Mezinárodnímu paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech přijatý v roce 2008, který stanoví, že právo na výživu je mezinárodně vymahatelné,
–
s ohledem na Římskou deklaraci pro celosvětové potravinové zabezpečení, která byla přijata na světovém potravinovém summitu Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) konaném v Římě v roce 1996,
–
s ohledem na pokyny týkající se práva na výživu, které organizace FAO schválila v roce 2004 a které jsou pro jednotlivé státy vodítkem v plnění jejich povinností při zajišťování tohoto práva,
–
s ohledem na studii Organizace OSN pro výživu a zemědělství nazvanou „Celosvětové potravinové ztráty a potravinový odpad“, která byla uveřejněna v roce 2011 a přináší přesné informace o každoročním množství potravinového odpadu a potravinových ztrát,
–
s ohledem na druhou mezinárodní konferenci o výživě, která se uskutečnila ve dnech 19.–21. listopadu 2014 v Římě, a na dokumenty obsahující závěry z této konference, konkrétně na Římskou deklaraci o výživě a na rámec opatření pro potravinové zabezpečení a výživu při vleklých krizích,
–
s ohledem na iniciativu skupiny G8 pro potravinové zabezpečení, přijatou v Aquile v roce 2009,
–
s ohledem na hnutí Scaling-Up Nutrition (SUN), které se snaží využít schopností a ochoty mezinárodních subjektů, pokud jde o podporu vnitrostátních vládou řízených iniciativ a priorit v oblasti řešení problému podvýživy,
–
s ohledem na rezoluci 65.6 o „uceleném prováděcím plánu pro výživu matek, kojenců a malých dětí“ přijatou Světovým zdravotnickým shromážděním (WHA) v roce 2012,
–
s ohledem na Výzvu k vymýcení hladu, kterou zveřejnil generální tajemník OSN na konferenci Rio+20, obsahující požadavek, aby vlády, občanská společnost, náboženská
PE589.631v01-00
CS
2/11
RE\1105252CS.docx
společenství, soukromý sektor a výzkumné instituce spolupracovaly na vymýcení hladu a nejhorších forem podvýživy, –
s ohledem na Desetiletí opatření OSN na podporu výživy (2016–2025), jehož cílem je zintenzivnit úsilí o vymýcení hladu a podvýživy ve světě a zajistit všeobecný přístup ke zdravější a udržitelnější stravě pro všechny lidi bez rozdílu ve všech částech světa,
–
s ohledem na rezoluci Valného shromáždění OSN A/RES/70/1 ze dne 25. září 2015 nazvanou „Přeměna našeho světa: Agenda pro udržitelný rozvoj 2030“,
–
s ohledem na cíle udržitelného rozvoje a na jejich provázanost a vzájemnou spojitost, zejména na první cíl (vymýtit chudobu ve všech jejích formách všude na světě), druhý cíl (vymýtit hlad, dosáhnout potravinového zabezpečení a zlepšení výživy a prosazovat udržitelné zemědělství) a dvanáctý cíl (zajistit udržitelné vzorce spotřeby a výroby),
–
s ohledem na Pusanské partnerství pro účinnou rozvojovou spolupráci ze dne 1. prosince 20111 a zejména jeho odstavec 32 uvádějící, že je třeba „uznat ústřední úlohu soukromého sektoru při prosazování inovací, vytváření bohatství, příjmů a pracovních míst, při uvolňování domácích zdrojů a tím i přispívání ke snížení chudoby“ (první cíl udržitelného rozvoje),
–
s ohledem na článek 21 Smlouvy o Evropské unii, podle nějž musí vnější činnost EU přispívat k cílům udržitelného rozvoje a k dodržování lidských práv a rovnosti žen a mužů,
–
s ohledem na článek 208 Smlouvy o fungování Evropské unie, který stanoví, že Unie přihlíží k cílům rozvojové spolupráce při provádění politik, které by mohly mít vliv na rozvojové země,
–
s ohledem na Úmluvu o potravinové pomoci, kterou Evropská unie ratifikovala dne 13. listopadu 2013,
–
s ohledem na Dohodu o globální výživě pro růst podepsanou dne 8. června 2013 na summitu „Výživa pro růst“ v Londýně,
–
s ohledem na sdělení Komise ze dne 3. října 2012 nazvané „Přístup EU ke zvyšování odolnosti: poučení z krizí v oblasti zajišťování potravin“ (COM(2012)0586),
–
s ohledem na sdělení Komise ze dne 12. března 2013 nazvané „Zlepšování výživy matek a dětí prostřednictvím vnější pomoci: rámec politiky EU“ (COM(2013)041) a na závěry Rady ze dne 28. května 2013 o zajišťování potravin a výživy v rámci vnější pomoci,
–
s ohledem na akční plán v oblasti výživy – snížení počtu dětí mladších pěti let postižených nedostatečným růstem o 7 milionů do roku 20252, který Komise přijala v roce 2014,
–
s ohledem na první zprávu o pokroku týkající se akčního plánu Komise v oblasti výživy,
1 2
http://www.oecd.org/development/effectiveness/49650173.pdf SWD(2014)0234.
RE\1105252CS.docx
3/11
PE589.631v01-00
CS
–
s ohledem na zprávu Komise Evropskému parlamentu a Radě ze dne 2. prosince 2014 nazvanou „Plnění závazků EU v oblasti zabezpečování potravin a výživy: první dvouletá zpráva“ (COM(2014)0712),
–
s ohledem na celkové posouzení z března 2016, které vypracovaly společně EU, Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) a Světový potravinový program (WFP), nazvané „Celková analýza situace při zajišťování potravin a výživy v místech potravinové krize“,
–
s ohledem na dobrovolné pokyny Výboru pro potravinové zabezpečení ve světě pro odpovědnou správu půdy, lesů a rybolovu v souvislosti s potravinovým zabezpečením v jednotlivých zemích ze dne 11. května 2012,
–
s ohledem na rámec opatření pro potravinové zabezpečení a výživu při vleklých krizích (FFA)1,
–
s ohledem na své usnesení ze dne 7. června 2016 o nové alianci pro zabezpečování potravin a výživu2,
–
s ohledem na své usnesení ze dne 27. září 2011 o rámci politiky EU pro pomoc rozvojovým zemím při řešení problémů při zabezpečování potravin3,
–
s ohledem na své usnesení ze dne 27. listopadu 2014 o podvýživě a malnutrici dětí v rozvojových zemích4,
–
s ohledem na své usnesení ze dne 30. dubna 2015 o výstavě Expo 2015 v Miláně: Potrava pro planetu – energie pro život5,
–
s ohledem na iniciativu „Milan Urban Food Policy Pact“ ze dne 15. října 20156 vypracovanou radou města Miláno, kterou podepsalo 113 měst na celém světě a která byla předána generálnímu tajemníkovi OSN Pan Ki-munovi a je dokladem ústřední úlohy měst při vytváření potravinových politik,
–
s ohledem na otázku předloženou Komisi o dalších krocích k dosažení globálních cílů a závazcích EU ohledně výživy a zajištění potravin na celém světě (O-000099/2016 – B8-0717/2016),
–
s ohledem na návrh usnesení Výboru pro rozvoj,
–
s ohledem na čl. 128 odst. 5 a čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,
A.
vzhledem k tomu, že druhý cíl udržitelného rozvoje a příslušné dílčí cíle jsou zaměřeny na vymýcení hladu a podvýživy do roku 2030, zejména zabezpečením příležitostí pro drobné vlastníky půdy a zvýšením jejich produktivity, a na dosažení udržitelných a vůči
Rámec opatření pro potravinové zabezpečení a výživu při vleklých krizích (FFA), Organizace OSN pro výživu a zemědělství (2015). http://www.fao.org/3/a-bc852e.pdf 2 Přijaté texty, P8_TA(2016)0247. 3 Úř. věst. C 56E, 26.2.2013, s. 75. 4 Úř. věst. C 289, 9.8.2016, s. 71. 5 Přijaté texty, P8_TA(2015)0184. 6 http://www.foodpolicymilano.org/wp-content/uploads/2015/10/Milan-Urban-Food-Policy-Pact-EN.pdf 1
PE589.631v01-00
CS
4/11
RE\1105252CS.docx
klimatu odolných zemědělských a potravinových systémů, které budou schopny uživit předpokládanou světovou populaci (8,5 miliardy obyvatel v roce 2030), při současné ochraně biologické rozmanitosti, životního prostředí a zájmů a dobrých životních podmínek těchto drobných vlastníků; B.
vzhledem k tomu, že drobní zemědělci jsou svými investicemi a svou produkcí největším soukromým aktérem v odvětví zemědělství, potravinového zabezpečení a výživy;
C.
vzhledem k tomu, že lidského práva na potravu může být plně dosaženo pouze tehdy, pokud se zásadně sníží chudoba a nerovnosti, zajistí rovnost a posílí odolnost vůči otřesům, zejména vytvořením záchranných sociálních sítí založených na právech a zajištěním plného zapojení zranitelných skupin a bezpečného přístupu k půdě, kontroly půdy, řízení zdrojů a jiných výrobních prostředků pro drobné vlastníky a pastevecké komunity;
D.
vzhledem k tomu, že v oblasti snižování podvýživy bylo dosaženo pokroku, který je však příliš pomalý a nerovnoměrný, a vzhledem k tomu, že v současné době nemá 795 milionů lidí na světě dostatek jídla, aby mohli vést důstojný, aktivní život; vzhledem k tomu, že každý třetí člověk trpí nějakou formou podvýživy;
E.
vzhledem k tomu, že WHA v roce 2012 schválilo soubor šesti celosvětových cílů v oblasti výživy pro rok 2025, a to 40% snížení počtu dětí mladších pěti let postižených nedostatečným růstem, 50% snížení výskytu anémie u žen v reprodukčním věku, 30% snížení počtu dětí narozených s nízkou porodní hmotností, prevence nárůstu výskytu dětské nadváhy, alespoň 50% zvýšení míry výhradního kojení v prvních 6 měsících a snížení výskytu kachexie v dětském věku na méně než 5 %;
F.
vzhledem k tomu, že pro novorozence a malé děti, zejména v rozvojových zemích, je nejpřirozenější a nejlepší potravou mateřské mléko, avšak v důsledku neznalosti a kulturních zvyklostí je stále kojen nedostatečný počet dětí;
G.
vzhledem k tomu, že se EU na summitu na téma „Výživa pro růst“ v roce 2013 zavázala snížit do roku 2025 nejméně o 7 milionů počet dětí postižených nedostatečným růstem a na dosažení tohoto cíle přislíbila na období let 2014 až 2020 částku 3,5 miliardy EUR;
H.
vzhledem k tomu, že nedostatečná výživa v průběhu prvních 1000 dní života dítěte má zásadní zdravotní, sociální a hospodářské důsledky a že jedno ze šesti dětí na světě trpí podváhou, 41 milionů dětí pod pět let trpí nadváhou nebo obezitou a podvýživa je příčinou asi 45 % úmrtí dětí mladších pěti let, což představuje zbytečnou ztrátu asi 3 milionů dětských životů ročně; vzhledem k tomu, že zhruba 161 milionů dětí na světě je postiženo chronickou podvýživou;
I.
vzhledem k tomu, že nedostatečná výživa se častěji vyskytuje u žen, což vede k některým vážným důsledkům, například ke snížení jejich produktivity a schopnosti postarat se o rodinu, čímž se cyklus podvýživy přenáší z generace na generaci;
J.
vzhledem k tomu, že se očekává, že do roku 2030 dosáhne světová populace počtu 8,5 miliard;
RE\1105252CS.docx
5/11
PE589.631v01-00
CS
K.
vzhledem k tomu, že pro naplňování celosvětových cílů a závazků EU v oblasti výživy a potravinového zabezpečení ve světě mají zásadní význam účinná opatření proti zabírání půdy v rozvojových zemích, mimo jiné prostřednictvím konkrétních možností zajištění vlastnických vztahů k půdě;
L.
vzhledem k tomu, že podvýživa a nesprávná výživa jsou zdaleka nejrizikovějšími faktory odpovědnými za globální zátěž, kterou představují nemoci;
M.
vzhledem k tomu, že boj proti podvýživě vyžaduje vytvoření udržitelné zemědělské politiky, která bude upřednostňovat diverzifikaci plodin s cílem zajistit dodávky výživných potravin a různorodou stravu; vzhledem k tomu, že pro odolnost drobných zemědělců a rodinných zemědělských podniků ve vztahu k potravinovému zabezpečení má v této souvislosti zásadní význam kontrola, vlastnictví a cenová dostupnost osiv;
N.
vzhledem k tomu, že naplnění práva na potraviny závisí mimo jiné na přístupu k půdě a dalším výrobním prostředkům;
O.
vzhledem k tomu, že investiční obchodní dohody by mohly mít negativní dopad na potravinové zabezpečení a podvýživu, pokud pronájem nebo prodej orné půdy soukromým investorům povede k tomu, že místní obyvatelstvo nebude mít přístup k výrobním prostředkům, jež jsou nezbytné k zajištění jejich živobytí, nebo pokud povede k vývozu velké části potravin a jejich prodeji na mezinárodních trzích, čímž se zvýší závislost hostitelského vývozního státu na kolísání cen komodit na mezinárodních trzích a jeho zranitelnost v tomto ohledu;
P.
vzhledem k tomu, že výroba biopaliv vytváří nový tlak na světový potravinový systém, neboť vyvolala soutěž o půdu a vodu;
Q.
vzhledem k tomu, že potravinové zabezpečení negativně ovlivňuje neudržitelná produkce masa; vzhledem k tomu, že jedna třetina světové produkce obilovin slouží jako krmivo pro zvířata, přičemž rozšiřování pastvin a potravinářských plodin je hlavním zdrojem odlesňování, zejména v Jižní Americe1;
R.
vzhledem k tomu, že 240 milionů obyvatel ve 45 zemích s nízkými příjmy nebo v zemích zasažených konflikty trpí nedostatkem potravin a vody a 80 milionů osob je zasaženo potravinovou krizí, včetně 41,7 milionu v důsledku působení klimatického jevu El Niño roku 2016, který je nejsilnější za posledních několik desítek let;
S.
vzhledem k tomu, že podle UNICEF již teď každý den umírá 2 000 dětí mladších pěti let na nemoci způsobené znečištěním vody, a vzhledem k tomu, že polovina nemocničních lůžek ve světě je obsazena pacienty, kteří trpí nemocemi způsobenými špatnou kvalitou pitné vody;
T.
vzhledem k tomu, že do roku 2050 bude žít 70 % světové populace ve městech a že bude mít více než kdy dříve rozhodující význam kombinovaný globální a místní přístup k výživě;
Zdroje: Zpráva zvláštního zpravodaje pro právo na potraviny Oliviera De Schuttera, 24. ledna 2014, http://www.srfood.org/images/stories/pdf/officialreports/20140310_finalreport_en.pdf 1
PE589.631v01-00
CS
6/11
RE\1105252CS.docx
U.
vzhledem k tomu, že zabezpečení výživy je klíčovým předpokladem udržitelného a inkluzivního růstu, neboť hospodářské dopady podvýživy mohou představovat ztrátu přibližně 10 % HDP ročně, a vzhledem k tomu, že podle zprávy o globální výživě z roku 2015 organizace FAO každý dolar vynaložený na navýšení intervencí zaměřených na výživu má návratnost 16 dolarů;
V.
vzhledem k tomu, že privatizace osiv prostřednictvím doložek o právech duševního vlastnictví a geneticky modifikované organismy ohrožují potravinovou soběstačnost zemí;
1.
znovu potvrzuje, že k tomu, aby bylo možné splnit Agendu pro udržitelný rozvoj 2030 a aby bylo možné dosáhnout druhého cíle udržitelného rozvoje, jímž je vymýcení hladu, jsou důležitá skutečně koordinovaná a urychlená opatření světových, celostátních, místních, vládních, nevládních i soukromých subjektů, včetně subjektů vědeckého a průmyslového výzkumu, a dárců zaměřená na boj s podvýživou;
2.
konstatuje, že u dětí v rozvojových zemích, které jejich matky kojí, existuje patnáctkrát menší pravděpodobnost, že zemřou na zápal plic, a jedenáctkrát menší pravděpodobnost, že zemřou na průjmové onemocnění, než u nekojených dětí;
3.
vyzývá Komisi, Radu, členské státy a mezinárodní společenství, jakož i vlády rozvojových zemí, aby urychleně mobilizovaly dlouhodobé finanční investice do zajišťování potravin a výživy a do udržitelného zemědělství a posílily zajišťování potravin a výživy lepším řízením a odpovědností a systémovými politikami v oblasti potravin a výživy, které budou založené na právech a zohlední na jedné straně genderový rozměr, udržitelné zemědělství, využívání přírodních zdrojů a přístup k nim, veřejné zásobování vodou a veřejné sanitární a hygienické podmínky a na druhé straně vytvoření a rozšíření inkluzivních záchranných sociálních sítí založených na nárocích, zaměřených zejména na nejzranitelnější a nejmarginálnější skupiny obyvatel;
4.
zdůrazňuje nutnost řešit systémové problémy, které vedou ke špatné výživě ve všech jejích podobách; se znepokojením konstatuje, že bylo v minulosti prosazováno zemědělství zaměřené na vývoz, které bylo provozováno na úkor rodinných zemědělských podniků pěstujících potravinové plodiny pro místní spotřebu; je přesvědčen, že opětovné investování do místní produkce potravin zaměřené zejména na malé výrobce potravin a agroekologické postupy je klíčovým předpokladem úspěchu strategií v oblasti výživy; považuje za stejně zásadní, aby byly vytvořeny programy sociální ochrany, které všem jedincům zajistí přístup k výživově hodnotným potravinám za všech okolností;
5.
se znepokojením konstatuje, že jedna třetina potravin vyprodukovaných na celém světě, což představuje přibližně 1,3 miliardy tun potravin, se vyplýtvá; shledává, že největším množstvím potravin plýtvá Severní Amerika a Oceánie, kde mezi odpadem končí téměř 300 kg potravin na osobu; konstatuje, že celkově se v EU ročně generuje 88 milionů tun potravinového odpadu, zatímco ve světě 842 milionů osob hladoví, což představuje 12 % světové populace; zdůrazňuje, že je třeba přizpůsobit všechny potravinové systémy, aby se zamezilo veškerému plýtvání potravinami nebo jejich ztrátě;
6.
naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby při své činnosti věnovaly pozornost soudržnosti politik ve prospěch rozvoje a v souladu s tím posuzovaly dopad svých
RE\1105252CS.docx
7/11
PE589.631v01-00
CS
politik v oblasti obchodu, zemědělství, energetiky atd. na celosvětové potravinové zabezpečení; 7.
vyzývá mezinárodní společenství a EU, aby se zeměmi spolupracovaly a podpořily tak vymezení a provádění solidních, proveditelných a z kontextu vycházejících vnitrostátních cílů v souladu s cíli udržitelného rozvoje, aby se snížilo zaostávání růstu a podvýživa; naléhavě vyzývá Komisi a delegace EU, aby prosazovaly strategie a přístupy zaměřené na výživu a potravinové zabezpečení koordinované a řízené jednotlivými zeměmi a podněcovaly ke zlepšování sledování a odpovědnosti těchto strategií a přístupů partnerskými zeměmi;
8.
vyzývá EU a mezinárodní společenství, aby celosvětově podporovaly „právo na kojení“ a zdůrazňovaly význam kojení v informačních kampaních týkajících se zdraví matek a dětí;
9.
vyzývá členské státy a orgány EU, aby se mocně zasadily o zvýšení povědomí evropské veřejnosti o přetrvávajícím celosvětovém problému podvýživy, který se dotýká zejména dětí a žen;
10.
podtrhuje, že při činnostech zaměřených na potírání podvýživy je třeba upřednostňovat místní produkci potravin, a zdůrazňuje, že je důležité podporovat drobné zemědělce a ženy zemědělkyně jako výrobce potravin; vyzývá EU, aby jako součást své globální strategie v oblasti výživy pomohla rozvojovým zemím a drobným zemědělcům s rozvojem místních trhů, místních hodnotových řetězců a místních potravinových zpracovatelských zařízení a přístupem k nim a také obchodních politik, které tyto snahy podporují;
11.
zdůrazňuje, že v situaci, kdy se konvenční zemědělství vyznačuje pěstováním monokultur, přispívá odklon od systémů pěstování rozmanitých plodin ke zjednodušeným systémům pěstování obilovin v mnoha rozvojových zemích k nedostatku stopových prvků ve výživě; vyzývá EU, aby se v souladu s doporučeními zvláštního zpravodaje OSN pro právo na potraviny zavázala k zásadnímu přechodu k agroekologii, která by měla jednotlivým zemím pomoci zajistit potraviny vlastnímu obyvatelstvu a zlepšit výživu a zároveň čelit problémům spojeným se změnou klimatu a s chudobou; zvláště pak vyzývá EU a vlády rozvojových zemí, aby podporovaly genetickou rozmanitost plodin, a to prostřednictvím zřizování místních systémů výměny osiva a předpisy o osivech, které jsou v souladu s Mezinárodní smlouvou o genetických zdrojích rostlin pro výživu a zemědělství, a aby investovaly do široké škály lokálních a sezónních výživově hodnotných potravinářských plodin, které budou odpovídat kulturním hodnotám;
12.
připomíná, že zajištění přístupu obyvatel k půdě má mimořádný význam pro potravinovou soběstačnost; zdůrazňuje, že zabírání půdy, které je důsledkem rozsáhlého skupování půdy v rozvojových zemích, představuje novou hrozbu z hlediska zajištění potravin a výživy; žádá Komisi, aby přijala konkrétní opatření pro boj proti zabírání půdy a vypracovala akční plán, který má toto zabírání půdy zastavit, a aby zajistila účinné provádění dobrovolných pokynů FAO pro odpovědnou správu půdy;
13.
vyjadřuje hluboké politování nad tím, že politika EU v oblasti biopaliv podněcuje spekulace s ornou půdou, především s tou nejúrodnější půdou a půdou v blízkosti
PE589.631v01-00
CS
8/11
RE\1105252CS.docx
přístavů či silnic; naléhavě vyzývá EU, aby v souladu se zásadou soudržnosti politik ve prospěch rozvoje odstranila veřejné pobídky k výrobě biopaliv z potravinářských plodin; 14.
zdůrazňuje, že úroveň investic v oblasti výživy zůstává i nadále v zásadě nedostačující, jelikož na intervence zaměřené na výživu bylo v roce 2014 věnováno pouze 0,57 % celkové oficiální rozvojové pomoci, což pokrylo jen 1,4 % celkových potřeb;
15.
očekává, že Komise splní svůj závazek investovat 3,5 miliardy EUR, aby se do roku 2025 snížil nejméně o 7 milionů počet dětí postižených nedostatečným růstem; poukazuje na to, že z přislíbených 3,5 miliardy EUR je pouze 400 milionů EUR určeno na podporu intervencí zaměřených na výživu, zatímco zbývající 3,1 miliardy EUR jsou určeny na intervence, které mají mít na výživu vliv, jejichž prostřednictvím se řeší související problémy týkající se například zemědělství, potravinového zabezpečení, genderových otázek, vody, sanitace, hygieny a vzdělávání, které však nutně přímo neřeší bezprostřední příčiny dětské podvýživy;
16.
zdůrazňuje, že jednou z nejvýznačnějších překážek lidského rozvoje je nedostatečný růst, kdy je vzrůst dítěte vzhledem k věku příliš malý a k němuž dochází v případě chronické nedostačující výživy a opakovaných infekcí v průběhu prvních 1000 dní života, které brání normálnímu růstu a rozvoji dítěte;
17.
vyzývá Komisi a Radu, aby předtím, než se uskuteční druhý summit na vysoké úrovni o výživě, který se bude konat v Brazílii v srpnu 2016, zajistily politické vedení EU a na světové i regionální úrovni prosazovaly splnění mezinárodně dohodnutých cílů v oblasti výživy, které budou jednoznačné a ambiciózní; naléhavě vyzývá delegace EU a Komisi, aby prosazovaly strategie zaměřené na výživu a potravinové zabezpečení koordinované a řízené jednotlivými zeměmi a zároveň ve spolupráci s partnerskými zeměmi začleňovaly celosvětové cíle v oblasti výživy do všech příslušných rozvojových programů a strategií týkajících se jednotlivých zemí;
18.
vyzývá EU, aby zajišťovala udržitelné systémy produkce potravin a zavedla odolné zemědělské postupy, které zvyšují produktivitu a výrobu, zajistila předcházení narušením obchodu na světových zemědělských trzích v souladu s mandátem z Dohá a začlenila nejzasaženější země do celosvětového obchodního trhu za účelem řešení nedostatečného potravinového zabezpečení;
19.
domnívá se, že revize finančního rámce EU by měla odrážet skutečnost, že bezpečnost potravin a potravinové zabezpečení budou v příštích letech vzhledem k rostoucímu tlaku na zdroje výzvou; zdůrazňuje, že by to rovněž mohlo být využito k řešení problematiky nedostatečně kvalitní výživy v zemích mimo EU i v členských státech;
20.
uznává, že prostřednictvím udržitelných zemědělských politik a systémů zdravotní péče je třeba kromě nedostatečného růstu řešit i další projevy podvýživy, jako je kachexie (nízká váha vzhledem k výšce) a nedostatek stopových živin; poukazuje na to, že výskyt nízké hmotnosti v jižní Asii je natolik rozsáhlý (dosahuje téměř 15 procent), že se blíží hranici pro vznik závažného problému pro veřejné zdraví;
21.
zdůrazňuje, že humanitární pomoc zaměřená na problém kachexie musí být doplněna strategiemi Komise propojujícími intervence v humanitární a rozvojové oblasti;
RE\1105252CS.docx
9/11
PE589.631v01-00
CS
naléhavě vyzývá Komisi, aby stanovila výši příspěvku z rozvojových programů na nově stanovený závazek a cíl v zájmu účinného a bezodkladného řešení problematiky kachexie u dětí mladších pěti let; 22.
zdůrazňuje, že je důležité podporovat programy vzdělávání v oblasti výživy na školách a v místních komunitách;
23.
vyzývá Komisi, aby v souladu s vnitrostátními, regionálními a mezinárodními závazky stanovila jasný rámec politiky pro navýšení podpory vnitrostátních záchytných sociálních sítí, které se v mnoha zemích osvědčily jako klíčový prostředek ke zvýšení odolnosti a omezení podvýživy;
24.
poukazuje na to, že k dosažení celosvětových cílů v oblasti nedostatečného růstu, anémie u žen a kojení jsou nutné odhadované dodatečné investice ve výši 7 miliard USD ročně a že díky těmto investicím bude možné zachránit život 3,7 milionu dětí a oproti roku 2015 ubude nejméně 65 milionů případů dětí trpících nedostatečným růstem a 265 milionů případů žen trpících anémií;
25.
vyzývá Komisi, aby se důrazněji ujala vedení v oblasti zajišťování potravin a výživy navýšením svých závazků prostřednictvím přijetí dalšího závazku ve výši 1 miliardy EUR pro účely intervencí zaměřených na výživu, aby byly splněny cíle WHA a cíle udržitelného rozvoje v oblasti výživy, a vytvořením jasné strategie k tomu, jakým způsobem hodlá provádět a začlenit tyto cíle do svých plánů a politik, a také stanovením jasného plánu přidělování prostředků přislíbených na období let 2016–2020;
26.
vyzývá Komisi a dárce v rámci iniciativy zaměřené na zlepšení stavu výživy (Scaling up Nutrition, SUN), aby i nadále podávali pravidelné zprávy o pokroku dosaženém v rámci závazků iniciativy Výživa pro růst za použití společného metodického přístupu týkajícího se sledování, jak bylo dohodnuto na zasedání sítě SUN, které se v roce 2013 konalo v Lusace;
27.
zdůrazňuje, že je třeba, aby všechny politiky EU byly v souladu se zásadou soudržnosti politik ve prospěch rozvoje; žádá proto, aby obchodní a rozvojová politika EU respektovala politický a ekonomický prostor rozvojových zemí, aby mohly tyto země zavést nezbytné politiky zaměřené na podporu udržitelného rozvoje a důstojnosti jejich obyvatelstva, včetně potravinové soběstačnosti;
28.
vyzývá k vypracování konkrétních ukazatelů provádění akčního plánu EU, včetně ukazatelů sledování výdajů určených na výživu a výdajů, které mají mít na výživu vliv, a to propracováním kodexu základní výživy vypracovaného Výborem OECD pro rozvojovou pomoc (DAC) a vytvořením indikátoru DAC pro intervence zaměřené na výživu; trvá v této souvislosti na tom, že je třeba zavést přísná opatření ke sledování a stanovení odpovědnosti, čímž se zajistí transparentnost a účinné monitorování pokroku;
29.
vyzývá Komisi, aby podporovala drobné zemědělce v tom, aby zkoušeli a zaváděli odolnější a produktivnější zemědělské postupy (splňující kritéria zemědělství šetrného ke klimatu a ekologického zemědělství), jež umožní zvrátit zhoršování stavu životního prostředí a zlepší spolehlivost a přiměřenost zemědělské činnosti, která je nezbytným předpokladem pro lepší zabezpečení potravin a výživy;
PE589.631v01-00
CS
10/11
RE\1105252CS.docx
30.
zdůrazňuje, že právo na vodu je úzce spojeno s právem na potraviny a že rezoluce OSN z roku 2010 dosud nevedla k rozhodným opatřením, která by stanovila právo na vodu jako jedno z lidských práv;
31.
vyzývá Komisi a další dárce a subjekty ke zlepšení sběru neúhrnných a souhrnných údajů z oblasti výživy tak, aby bylo možné se lépe zaměřit na budoucí opatření;
32.
trvá na tom, že je třeba uplatňovat celostní přístup k problému podvýživy, což vyžaduje opatření v celé řadě hospodářských a sociálních odvětví; zdůrazňuje proto význam mnohostranných partnerství a zásadní úlohu soukromého sektoru při zlepšování potravinového zabezpečení a posílení intervencí cílených na výživu, zejména prostřednictvím inovací a investic do udržitelného zemědělství, a zlepšování sociálních, hospodářských a environmentálních postupů v zemědělství a potravinových systémech;
33.
vyzývá Komisi, aby i nadále stála v čele dárců usilujících o vymýcení podvýživy tím, že urychlí snahy o splnění svých závazků a propůjčením svého hlasu a podpory s cílem zajistit, aby v určitém okamžiku bylo možné vyhodnotit pokrok, jehož bylo dosaženo, pokud jde o závazky iniciativy Výživa pro růst z roku 2013 a o další závazky, které mají být učiněny s cílem zaplnit mezery ve financování v oblasti výživy;
34.
pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států, Africké unii, Organizaci OSN pro výživu a zemědělství a Světové zdravotnické organizaci.
RE\1105252CS.docx
11/11
PE589.631v01-00
CS