Západočeská univerzita v Plzni – Univerzita třetího věku – ak. rok 2015/2016 Úvod do egyptské archeologie – Vývoj chrámové architektury Petra Maříková Vlčková 12.01.2016 Funkce chrámů: Mnoho vzájemně se proplétajících představ a hlubší smysl skrytý – jen pro zasvěcené Náboženské: příbytky bohů na tomto světě = hut-necer (= příbytek boží). Chrámový okrsek (chrám a obslužné stavby) = per-necer „boží panství“. Chrámy představovaly prapahorek a počátek světa – projev řádu maat a uspořádání staroegyptského světa. V chrámech: každodenní rituály podle pevně daných pravidel Ekonomické, politické a administrativní funkce – druhotné. Udílení výjimek z povinnosti odvodu poplatků: vznik „státu ve státě“ – Amonův chrám v Karnaku (obr. 12) apod. Od Střední říše: podíly na dobyvačných válkách: od NK: otroci a váleční zajatci a majetek/dary (20. dynastie: Karnacký chrám 81 000 personálu, 421 000 kusů dobytka, 433 zahrad, 591 000 akrů polí, 65 měst apod.). Sídla vzdělanosti: archivy, před branami probíhali soudy. Rituály: V chrámech: každodenní rituály podle pevně daných pravidel, nezávisle na typu božstva. Každodenně: 3x: ráno, v poledne, večer: ranní rituál nejdůležitější. Procesí: zastavování na odpočívadlech – kaple. Svátky: návštěvy dalších chrámů: Luxor, ipet (Z břeh Nilu), Edfu (Hathora). Prameny: písemné, reliéfy. Karnak, Červená kaple, Hatšepsut Klasifikace chrámů: Božské: zasvěcené bohům a jejich aspektům, zbožštělým panovníkům i osobám nekrálovského původu (např. Hekaib na Elefantině). Jejich podoba podléhá historickému vývoji a konfiguraci terénu (např. skalní chrámy v Núbii apod.). Sluneční chrámy ze Staré říše (5. dynastie, obr. 4). Procesní (typické pro Novou říši): uspořádané podle jedné nebo více os: chrám boha Amona v Luxoru. Superchrámy: Amonův velechrám v Karnaku (množství menších, propojených i samostatných chrámových staveb, obr. 12). Atonovy chrámy: tzv. amarnské období 18. dynastie – zasvěcené slunečnímu božstvu Atonovi, obr. 11. Další typy božských chrámů: tzv. mammisi: domy zrození (cca. od 8. stol. př. n. l. – 4. stol. n. l.) Královské chrámy: především zádušní chrámy. Pro Starou – Střední říši: pyramidové komplexy (údolní a zádušní chrámy). Nová říše: tzv. chrámy milionů let (obr. 9, 10). Do této kategorie: různé svatyně: svatyně ka, meret apod. Nejstarší chrámy: Pozdně předdynastické období (pozdní 4. tisíciletí BC), Raně dynastické období. Stavební materiály lehce podléhající zkáze: dřevo, rákosové rohože, sušené cihly. Lokality: Sáje, Bútó Tell el-Farkha v deltě a Hierakonpolis (obr. 1, 6) a Koptos (obr. 2), Abydos v Horním Egyptě. Doklady monumentálních soch: Minovy sochy z Koptu (obr. 2). Tzv. velké zádušní ohrady v Abydu – předzvěst královských zádušních chrámů (obr. 3)
1
Stará říše: hledání forem – ve všech podobách chrámové architektury. Královské stavby: zpravidla v kameni X božské chrámy: materiály podléhající zkáze. Většinou zničené následnými přestavbami X existují doklady o podobě chrámů a jejich vybavení. Královské pohřební komplexy: údolní a zádušní chrámy Božské chrámy: nejsou ještě ustáleny základní součásti: Satet, Elefantina (kontinuita posvátného místa, obr. 5); sluneční chrámy: 5. dynastie: napojení na královské zádušní kulty- obr. 4; Hierakonpolis (Hor, dlouhý vývoj – částečně dochované vybavení, obr. 6), Abydos (bohové Chontamentej, Usir). Střední říše: Královské zádušní komplexy: vycházejí z tradic Staré říše: Chrám Mentuhotepa II. v Dér el-Bahrí (obr. 7, milník ve vývoji chrámové architektury). Chrám zasvěcený Amenemhetovi III. v Biahmu, Fajjúmská oáza – panovník zde uctíván jako bůh-stvořitel. Předpokládalo se jeho pravidelné zalévání vodou. Božské chrámy: základní tříprostorová dispozice, základní stavba: kámen, doprovodné stavby: sušená cihla. Stavby chrámů na místech výskytu vzácných nerostů: Serábit el-Chádim (Sinaj, obr. 8), Kasr el-Sagha (Fajjúm): Serábit el-Chádim, obr. 8: Sinajský poloostrov. Oblast těžby mědi a malachitu. Chrám zasvěcený bohyni Hathoře. Svatyně: Střední říše, přístavby: 18.-20. dynastie Kasr el-Sagha: Fajjúmská oáza. Chrám nebyl nikdy dokončen, asi souvisí se sídlištěm používaným při těžbě čediče Nová říše: Královské zádušní komplexy – chrámy milionů let: Z břeh Nilu v Thébách: Ramesse II. – Ramesseum (obr. 9). Ramesse III. – Medínet Habu (obr. 10) Božské chrámy: obrovský rozmach: stavební, kulturní, hospodářský. Ustálení formální podoby chrámů: tzv. procesní chrámy. Použité stavební materiály: kámen (různé druhy), sušená cihla, polodrahokamy, kovy apod. Nejvýznamnější: Amonův velechrám v Karnaku (obr. 12), Luxorský chrám. Skalní chrámy: Núbie: Abú Simbel Atonovy chrámy, obr. 11: tzv. amarnské období 18. dynastie. Zcela odlišná koncepce kultu i architektonické podoby Chrámy milionů let: Místa udržování královského zádušního kultu v Nové říši – prostorově oddělené místo od pohřbu. Zasvěcené panovníkovi a dalším bohům: Amonovi, Ptahovi, Reovi, Hathoře, Re-Harachtejovi, Usirovi, Anupovi, Sokarovi apod. „klasické“ uspořádání prostor: pylon – nádvoří – hypostyl – pronaos – naos – sklady Stavby – Z břeh Nilu, Théby: Ramesseum: obr. 9, Ramesse II. Medínit Habu: obr. 10, Ramesse III. Memnonovy kolosy: pozůstatek chrámu Amenemheta III. Atonovy chrámy: Tzv. amarnské období: 18. dynastie, obr. 11. Koncepčně zcela odlišné od jiných chrámů. Otevřený prostor s množstvím obětních oltářů. Stavební materiál: sušené cihly; kámen pouze pro stavebně namáhané a důležité části (tzv. talatáty). Lokality: Théby (Karnak), Amarna, Memfida: Velký chrám boha Atona v Achetatonu Gem-pa-Aton. Malý Atonův chrám Amonův velechrám: obr. 12, rozsáhlý komplex chrámů, kaplí, procesních cest a dalších staveb. Vývoj: od Senusreta I. (MK) – Ptolemaiovské období. Staroegyptské jméno: Ipetisut „Nejvybranější z míst“. Zasvěcený: thébské triádě: Amonovi (Amon-Reovi), Mutě a Chonsuovi X v jeho komplexu i chrámy dalších bohů (Ptaha, Usira, Ramesse II., svátek
2
opet). 3 hlavní chrámové okrsky: Amonův (uprostřed, největší), Mutin (jižně) a Chonsuův (severně) Amonův okrsek: Cca 550 x 480 m. Orientován podle dvou hlavních os. Hlavní památky: tzv. velká sloupová síň (hypostyl). 19. dynastie: Seti I., Ramesse II.; 5 000 m2, 134 sloupů v 16 řadách, 2 střední řady vyšší – způsob osvětlení Tzv. muzeum pod otevřeným nebem: rekonstruované památky rozebrané při rozšiřování chrámu: tzv. Alabastrová / bílá kaple Senusreta I, Červená kaple Hatšepsuty apod. Kontrolní otázky Jaký byl význam staroegyptských chrámů? Jak se vyvíjela podoba staroegyptských chrámů? Jaký byl rozdíl mezi tzv. procesními chrámy Nové říše a Atonovými svatyněmi? Doporučená studijní literatura: Baines, J. – Málek, J.: Svět starověkého Egypta. Praha: Knižní klub 1996. Janák, J.: Brána nebes – bohové a démoni starého Egypta, Praha 2005. Janák, J.: Staroegyptské náboženství I. Bohové na zemi a v nebesích. Praha 2009 Janák, J.: Staroegyptské náboženství II. Život a úděl člověka. Praha 2013 Verner, M: Chrám světa. Svatyně, kulty a mystérie starověkého Egypta. Praha 2010. Sylaby, studijní materiály a PDF přednášek: http://petra-marikovavlckova.webnode.cz/
1. Rekonstrukce chrámu v Hierakonpoli
2. Rekonstrukce Minovy svatyně z Koptu
3. Tzv. velké zádušní ohrady v Abydu
4. Rekonstrukce slunečního chrámu panovníka Niuserrea v Abú Ghurábu 3
5. Vývoj podoby svatyně bohyně Satety na 6. Hierakonpolis, chrám boha Hora a jeho ostrově Elefantína podoba ve Staré a Střední říši
7. Théby, Dér el-Bahrí, Mentuhotep II.
8. Serábit el-Chádim, chrám Hathory, paní tyrkysu, Střední a Nová říše
9. Ramesseum, zádušní chrám Ramesse II
10. Medínit Habu, zádušní chrám Ramesse III.
4
11. Tell elAmarna, Velký chrám boha Atona
12. Karnak, chrámový okrsek boha Amona, Muty a Chonsua
13. Dér el-Bahrí, zádušní chrámy Mentuhotepa II., Hatšepsuty, Thutmose III.
5
