2016 STUDENTSKÝ KLUB FIT++ TÉMA: FIŤÁCKÉ STARTUPY

BUĎ FIT 2/2016

STUDENTSKÝ KLUB FIT++ TÉMA: FIŤÁCKÉ STARTUPY 1

ÚVOD

AKTUÁLNÍ DĚNÍ

Aktuálně na vlně FITu Studentský klub FIT++ Roboti z lega soupeří i o prázdninách

6 7 8

TÉMA: FIŤÁCKÉ STARTUPY

Jak se ve 24 letech dostat do jednoho z nejlepších akcelerátorů na světě? Mileage Tracker: moderní řešení knihy jízd Zeerat.com – jsme jako kamera pro webové stránky Inspirum Technologies víří stojaté vody české e-commerce scény Start-upy a právo aneb jak o své nápady nepřijít

OSOBNOST

LAW FIT – konference o právu a IT

10 12 14 17 19

21

TECHNOLOGIE

Informační systémy pro podporu týmové spolupráce

PARTNEŘI FAKULTY

Česká pojišťovna

2

24

28

FIŤÁCKÉ PROJEKTY

Osudové hry Jak to všechno začalo aneb Seznamovák za 14 dní

TVORBA

Pozdrav se slunných Helsinek Snad Závěrem Zazářím (fejeton o SZZ)

ZÁVĚREM

Filmové tipy Herní tipy Rady pro startupy nabízí i kniha Hra o trůny ve světě podnikání Mensa úlohy

29 31

34 35

38 39 40 41

TIRÁŽ Šéfredaktor: Kamila Pětrašová Zástupce šéfredaktora: Veronika Dvořáková Redaktoři: Zdeněk Kasner, Milan Kurka, Tomáš Nováček Grafické zpracování a sazba: za skupinu Grafit Vadim Petrov Jazyková korektura: Tomáš Nováček, Kamila Pětrašová Fotografie: Archiv PR FIT, pokud není uvedeno jinak. Fotografie na titulní straně: Jiří Ryszawy, VIC ČVUT http://fit.cvut.cz/casopis [email protected] Přetisk článků je možný pouze se souhlasem redakce a s uvedením zdroje.

3

ÚVOD

Bye-bye aneb třináctka je šťastné číslo Kamila

Právě jste klikli na v pořadí již 13. číslo fakultního časopisu Buď FIT. Číslo 13 je považováno za nešťastné a je opředené mnoha negativními pověrami. Například hotely vynechávají pokoje s číslem 13, někdy i celé patro, které místo pokojů obsadí třeba společenskými prostorami. Já osobně se do hysterie okolo třináctky nenechávám zatáhnout, pro mě bylo vždycky šťastným číslem. Pro fakultní časopis je třinácté číslo přelomové – polovina členů odchází. Někteří budou magistra studovat na jiné fakultě, šéfka odchází za prací v  uměleckém prostředí, ze kterého také původně přišla. Jak bude vypadat časopis s novým vedením, to netuším. Zachová si svou formu, nebo bude spíše blogem? To také netuším. Věřím ale, že ti, co se do něj začtou, v  něm najdou nějakou zajímavou informaci nebo inspirativní příběh. Kolegům i studentům přeji úspěšný nadcházející akademický rok, který se ponese v  pozitivním duchu. Novému nástupci přeji, aby si užíval práci na časopise s  radostí, jakou jsme zažívali i  my, a  věřím, že členové, kteří zůstávají, nakazí svým entuziasmem a skvělými nápady nováčky. P. S. Pokud jste doteď tápali, kdo se skrývá za jmény v tiráži, přidáváme naše fotky.

Kamila Pětrašová foto: Jiří Ryszawy

Veronika

4

Zdeněk

Tomáš

Milan

Vadim

5

AKTUÁLNÍ DĚNÍ

Aktuálně na vlně FITu Zkouškovému odzvonilo, do světa jsme vyslali desítky nových bakalářů a inženýrů. Letní prázdniny jsou v plném proudu, ale v naší redakci se nezahálí a tak tu pro vás máme menší výběr toho, co se bude dít v letních měsících na fití půdě.

Již tradičně se na konci srpna sjedou na FIT odborníci na stringologii. Letos to bude už dvacet let, kdy byl v roce 1996 založen Pražský stringologický klub, v  té době ale ještě mimo naší fakultu. Tehdy byla také poprvé uspořádaná konference, ještě pod názvem „workshop“ a své postřehy a bádání předneslo 7  odborníků. V  průběhu let se počet příspěvků téměř trojnásobil. Letošní diskutovaná tématu budou: vyhledávání pravidelností v  textech, vyhledávání v  komprimovaném textu, rychlé vyhledávání v  genomice a  metagenomice, komprese dat. Další podrobnosti najdete na webu: http://stringology.org/ event.

Podruhé jsme hostili také Letní IT školu pro dívky, kterou připravuje sdružení Czechitas. Během posledního srpnového týdne mělo 40 středoškolaček možnost vyzkoušet si základy IT dovedností. Třeba je za pár let potkáme na chodbách FITu, protože z minulého ročníku takový úspěch máme. Jak už jste mohli zaznamenat na fakultním webu, na naší fakultě bude díky prestižnímu ERC grantu vybudována Laboratoř PRL@PRG. Jeho cílem je najít

6

postupy, které zlevní evoluci programovacích jazyků, konkrétně se zaměří na jazyk R. Stay tuned. Celou univerzitu čeká velká změna – ČVUT má totiž nový grafický manuál, který je například spojen s novým čvutím písmem Technika. Po dlouhých diskuzích je schválen a  prohlédnout si ho můžete zde: https://cvut.cz/logo-a-graficky-manual. Můžete třeba využít šablonu pro prezentaci, pokud tedy používáte MS Power Point. A  bacha na nový znak! Lev prošel menším tuningem.

Ještě zabrousíme do pozvánek na dvě zářijové akce, které sice nejsou s  FITem úplně spojené, ale mohly by vás svým zaměřením zaujmout. Obě jsou v Praze a  jako první se bude konat Agile Prague Conference (http://agileprague.com) a  o  pár dnů později pro nadšence webaře WebExpo 2016 Obsessions (­https://webexpo.cz/praha2016). Kdybyste měli nějaký další tip, tak ho pošlete na adresu [email protected]. cz a my o něm dáme vědět na sítích nebo v pravidelném infomailu.

Kamila Pětrašová Foto: Archiv Czechitas, doc. MgA. Kristina Fišerová

Studentský klub FIT++ FIŤáci všech oborů, spojte se! Po měsících plánování, příprav, lelkování a prokrastinování vznikl na konci akademického roku v rámci Studentské unie ČVUT klub FIT++, který si klade za cíl sdružovat aktivní studenty FITu se zájmem pomáhat při organizování různých školních akcí, od DOD, přes Muzejní noc, až po FITpárty.

Celá myšlenka vzešla z  recesistického návrhu na založení klubu Šití a  vyšívání, který by vedl dnes již Ing. Standa Jeřábek. Vzhledem k počtu akcí, které se na FITu konají, a nedostatku lidí, kteří by je pomáhali organizovat, pohrával si Standa s  myšlenkou, že by bylo dobré sdružovat a  propojovat aktivní lidi na FITu, kteří by sem tam rádi svojí troškou do mlýna přispěli.

K založení klubu v rámci Studentské unie je třeba přípravný výbor složený ze 3 lidí. Proto Standa oslovil Richarda Holaje (který již bohužel není mezi námi, šel studovat na FIT do Brna) a Sašu Zejniloviče. Standova vize jednotného klubu FIŤáků se začala lehce otřásat v základech, když Saša z FIT odešel. Proto jsem byl osloven já, abych trojici doplnil, a tak jsem jako slepý k houslím přišel k napůl hotovému projektu, který měl v  té době ještě pracovní názvy jako „FITlovačka, aneb žádný hněv a  žádná rvačka“ či „if(FIT)“.

Při jedné ze schůzí, kde jsme rozjímali nad budoucností klubu, padl název FIT++ (studenti, co prošli alespoň PA2, jistě pochopí), a ten jsme nakonec vybrali jako nejvhodnější. Samotný FIT má už za sebou více než 100 letou existenci, a tak je na čase přidat rozšíření v podobě studentského klubu. Poté ale tým opustil i Richard, a tak vývoj na nějakou dobu stagnoval. Díky Standově aktivitě se k nám ale nakonec připojil Jirka Hanuš (kterého můžete znát jako organizátora Osudových her) a mohli jsme zase pokračovat. Když jsme měli sepsané všechny důležité dokumenty a  klub dostal zelenou jak neformálně od pana děkana, tak také formálně od Studentského parlamentu, zbývalo už jen jediné: nově zrozený klub FIT++ jako zakládající členové fakticky nastartovat. Dle očekávání se pozice prvního předsedy klubu ujal Standa, já si na svá bedra vzal místopředsednictví. Další krok je na vás. Máte zájem účastnit se organizace školních akcí? Chcete udělat z  FITu něco víc, než jen fakultu, kam si chodíte odsedět přednášky? Nebo chcete pouze vědět, co se na FITu bude dít zajímavého? Vstupte do FIT++!

Tomáš Nováček

Kontaktujte nás na https://facebook.com/FITplusplusSUCVUT!

7

AKTUÁLNÍ DĚNÍ

Roboti z lega soupeří i o prázdninách Ani během léta se život na ČVUT nezastaví! Studentská organizace BEST Prague pořádá mezi 6. a  15. srpnem kurz na ČVUT pro zahraniční studenty. Více než dvacítka studentů se sjede do Prahy ze všech koutů Evropy (Finskem na severu počínaje a Tureckem na jihu konče), aby zde poznali spoustu nových přátel, objevili krásy (nejen) našeho hlavního města a zároveň se i něco přiučili. Studenti se během týdne zúčastní akademického programu, který bude letos probíhat ve spolupráci s Fakultou strojní. V průběhu kurzu budou ubytovaní v  prostorách kolejí Strahov, kde pro ně bude připravený bohatý program. V závěru týdne pak navštíví Český ráj. A  co že je tématem kurzu? Nebudu napínat a  prozradím, že je to jedna z  nejvíc cool věcí, co si dovedete představit. Zápasící sumo roboti postavení z lega! Také o nich v noci sníte? Během kurzu se studenti naučí elementární základy robotiky a následně v  týmu navrhnou svého robota, kterého naprogramují pomocí speciálního software LEGO Mindstorms EV3. Velkým finále pak budou zápasy mezi jednotlivými roboty. Organizátoři z  řad studentů ČVUT se budou snažit o  to, aby kurz byl neopakovatelným zážitkem pro všechny zúčastněné. Zdeněk Kasner foto: nxtprograms.com, BEST Prague

8

CO JE TO BEST?

Board of European Students of Technology, neboli studentská organizace, která působí na 96 technických univerzitách po celé Evropě. Jejím cílem je všestranný rozvoj studentů, kterým umožňuje poznávání různých kultur a  zlepšování soft-skills (jinými slovy dovedností, které se ve škole neučí). Jednou z jejích hlavních činností jsou krátkodobé akademické kurzy, které jsou pořádány každé roční období. Nejbližší jsou zimní kurzy, na které budou přihlášky spuštěny začátkem září. Více informací lze dohledat na webu BESTu (http://best.eu.org), případně je možné se obrátit na naší lokální pobočku (http://bestprague.cz).

9

TÉMA: FIŤÁCKÉ STARTUPY

Jak se ve 24 letech dostat do jednoho z nejlepších akcelerátorů na světě? Recept neexistuje, ale jeden příběh by tu byl. Slyšeli jste někdy o společnosti abdoc? Pokud ano, asi to bylo ve spojitosti s pražským StartupYardem nebo s photoshopovým pluginem CSS Hat. Ať už abdoc znáte nebo ne, právě v této firmě začínal Petr Brzek, Vu Hoang Anh a Martin Ďuriš, kteří se na jaře roku 2016 dostali se svoji firmou Avocode do kalifornského akcelerátoru 500 Startups. Ale to bychom předbíhali…

KLOBOUK DOLŮ

Vše začalo v roce 2012. Abdoc se postupně vzdaloval od zakázek na tvorbu webů a díky úspěchu CSS Hatu budoval nové pluginy jako Subtle Patterns, Social Kit a PNG Hat. Jelikož značka abdoc byla stále spojována s firemními zakázkami, Petr, Vu a Martin založili Source, webové tržiště, na kterém dodnes najdete všechny jejich pluginy. I když byl vývoj photoshopových doplňků poměrně pěkný a  výdělečný byznys, kluci si už delší dobu lámali hlavu s tím, jak dosavadní know-how využít najednou. A pak je to trklo…

PHOTOSHOP NENÍ PRO VŠECHNY

Zatímco pro designéry představuje Photoshop mocný nástroj, vývojářům způsobuje spíše bolest hlavy. Vývojáři potřebují daleko jednodušší nástroj s přesnějšími funkcemi na měření vzdáleností, získávání barev a fontů a exportování obrázků a CSS. A tak na bázi Atom.io začala postupně vznikat cloudová aplikace, která později získala jméno Avocode. Vývoj první verze trval něco přes 9 měsíců. Brzy bylo jasné, že Avocode může sloužit nejen k otevírání PSD designu na jakémkoli operačním systému, ale i  jako nástroj pro spolupráci. Designéři mohou nahrávat jednotlivé verze designů přímo z  Photoshopu nebo do Avocode Manageru v  prohlížeči a  další členové týmu mohou na jakékoli místo v  designu komentovat.

10

Před spuštěním Avocode kluci připravili kampaň jménem Photoshopkiller.com, která jim získala přes 20 000 e-mailů. Spolu s e-mailovým listem webového tržiště Source tak měli při spuštění solidní databázi potenciálních uživatelů a zákazníků. A skutečně – produkt Avocode měl v čase svého spuštění na účtě 60 000 dolarů z předobjednávek.

RŮST

Od té doby se Avocode neustále zdokonaluje. Jádro na Atomu postupně vystřídal Electron a  místo zastaralého Angular JavaScriptu běží celá aplikace v  React.js a  Node.js. Přibylo také otevírání designů ve formátu Sketch a mnoho nových funkcí jako třeba přidání proměnných nebo rozřezání designu na exportovatelné kusy. Postupně se zdokonaluje také cloudové úložiště Avocode Manager, kde si každý tým může spravovat, prohledávat a  upravovat své projekty (za 18 měsíců existence Avocode sem uživatelé nahráli přes 500 000 designů).

Podrobnosti o všech funkcích Avocode najdete na stránce http://avocode.com

Část týmu představuje akci Code in the Dark.

Už od začátku na to kluci samozřejmě nebyli jen tři. Spolu s nimi vyvíjelo Avocode celkem 11 lidí. Za poslední dva roky se tým částečně obměnil a  vyrostl na 15 lidí. Najdete tu experty na JavaScript, parsing, rendering, servery, UX, zákaznickou podporu, video i marketing. Celý tým do února 2016 sídlil ve střešním bytu v Italské ulici na Vinohradech. Velikost prostoru, kde kluci sídlili od dob abdocu, už však sotva stačila a přišel čas najít si nový domov. Vuovi, který momentálně zastává pozici CEO, se podařilo zajistit prostor v kubistické Kovařovicově vile na pražské náplavce, kam se celá firma Avocode v březnu přestěhovala.

KDY JE SPRÁVNÝ ČAS NA INVESTICI?

Avocode si může větší tým i pěkné kanceláře dovolit hlavně z toho důvodu, že oproti většině startupů zatím nepálí peníze investorů, ale sami vydělávají dostatek. Jejich produkt má momentálně 20 000 uživatelů a 2 500 platících zákazníků po celém světě, mezi které se počítá např. Kayak, Salesforce, BBC i Americká armáda. Investice tedy není otázkou života a smrti. Už v prvním roce po spuštění Avocode projevily o  produkt zájem společnosti Adobe a  InVision, ale kluci prodej odmítli. Později se Avocode dostala do finálního kola v Y Combinatoru, ale bohužel to nekla-

Avocode má momentálně k dispozici celé 1. patro této památkově chráněné vily.

11

TÉMA: FIŤÁCKÉ STARTUPY plo. Stejně nadějná byla i diskuze s Credo Ventures, od které měli dostat 1 milion dolarů. I  když z  toho nakonec sešlo, kluci neodešli s prázdnou. Dostali tzv. „introduction“ do 500 Startups. Oproti produktově zaměřenému Y Combinatoru se v  500 Startups soustředí na růst. Z  1 500 přihlášených se sem každoročně dostane do 40 startupů (což je údajně 2x horší poměr než při přijímačkách na Harvard). Součástí „balíčku“ 500 Startups je investice 125 000 dolarů a 4 měsíční mentoring v kancelářích v Sillicon Valley. Avocode díky příjetí do 500 Startups získalo celkovou investici ve výši 250 000. Od konce května je tedy část týmu Avocode v kalifornském Mountain View, kde pracují na distribuci a marketingu. Jedna z hlavních věcí, na kterou kluci v 500 Startups brzy přišli, byla, že nové funkce nepohání růst společnosti. Jistě postupné zdokonalování produktu je na místě a  udržuje stávající zákazníky

spokojené, ale nové trhy se touto strategií oslovují jen těžko. Avocode svoje dosavadní zákazníky získal díky zákaznické základně, kterou si vybudoval pomocí produktů Source, a  za zbytek vděčí organickému inbound marketingu. V  současné době společnost roste asi o 15 % za měsíc. Do konce roku by se tým rád dostal na 25 %. Pokud se chcete sami přesvědčit, jak se Avocode daří a vyvíjí, sledujte jejich Facebook nebo si stáhněte poslední verzi produktu Avocode 2.8. Díky nedávným investicím i  prostorným kancelářím se v  Avocode poohlížejí po nových zaměstnancích zejména v oblasti vývoje front-endu. Pokud byste chtěli kluky oslovit, napište jim na [email protected] a třeba se domluvíte.

Jakub Žitný foto: autor

Mileage Tracker: moderní řešení knihy jízd KDO JSME

Náš tým tvoří pět studentů, kteří si po úspěšném absolvování bakalářského studia na FIT ČVUT dalo za cíl jediné: pojďme nalézt možnost společného podnikání. Z tohoto cíle se postupně začíná stávat realita, a  tak je nám potěšením se s  vámi podělit o  radost z aplikace Mileage Tracker.

CO JE MILEAGE TRACKER

Mileage Tracker je aplikace běžící na platformě Android, která spolupracuje s  webovou aplikací. Tato aplikace slouží k  vedení záznamu o  jízdách jednotlivých řidičů ve společnostech a má jedinou funkci – zjednodušit život. Při zkoumání trhu jsme si zjistili, co naši potenciální zákazníci chtějí. Vždy jsme se setkali se slovem jednoduchost. A na tom jsme také naši aplikaci postavili. Řidič jednoduše vyplní odkud a kam cestoval, případně doplní další údaje jako čerpání pohonných hmot a  další poznámky. Naopak manažer jednoduše, díky webové aplikaci, může odkudkoliv na světě zjistit vše, co potřebuje. Všechna data se dají jednoduše filtrovat a manažer tak má přehled o cestách svých podřízených.

O VZNIKU APLIKACE

12

Na začátku vzniku aplikace byla jednoduchá potřeba našich známých. Potřeba vyplňovat knihu jízd ve služebním vozidle. A  tak jsme jako správní ajťáci řešili, jestli nedokážeme nalézt snadnější řešení. A věříme, že se nám to povedlo. Mileage Tracker nahrazuje povinnost vést knihu jízd díky jednoduchému exportu z  webové aplikace do excelu či PDF. Vyplnění jízdy v  mobilní aplikaci je mnohem rychlejší, a  to nejen díky uloženým oblíbeným destinacím, ale i možnosti určení polohy pomocí GPS.

NAŠE CÍLE

Z  počátku jsem se rozhodli provést testování u  několika menších společností. Tento proces právě probíhá a  po jeho skončení dojde k  vyladění finální verze produktu. V  současnosti již hledáme a  kontaktujeme naše potenciální zákazníky, který­ mi v  současné době jsou zejména menší a  střední firmy. V  budoucnu jsme však připraveni nahradit i  komplexní systémy u  velkých firem. Vše díky vybavenosti chytrými telefony. Dojde tak k  úspoře, kdy firmy místo drahých GPS zařízení jednoduše využijí mobilní telefony zaměstnanců. V delším časovém úseku plánujeme rozšíření i  do mezinárodního měřítka.

HLAVNÍ VÝHODY APLIKACE

Mezi nejdůležitější výhody plynoucí z  užívání aplikace se řadí GPS tracking, neboli možnost sledovat pohyb pomocí GPS. Dalším plusem naší aplikace je jednoduchý export dat do formátu xls (Excel) či PDF. Tato data poté slouží místo klasických papírových knih jízd při kontrole příslušnými úřady. Pro manažery a  ředitele je spojena s  používáním Mileage Tracker také větší kontrola vozového parku a výdajů spojených s cestováním. Celkově s sebou naše aplikace přináší zjednodušení správy vozového parku.

Dochází také k  časové úspoře a  ­zjednodušení a  zefektivnění práce všech zaměstnanců firmy – od řidičů po manažerské pozice. Navíc se dá sledovat úspornost jednotlivých řidičů, ale i data odjezdů a příjezdů. Díky poznámkám v aplikaci je také možnost sledovat technický stav vozidla. Víte o  společnosti, kde se potýkají s  problémy, které řeší naše aplikace? Neváhejte nás kontaktovat na emailu [email protected]!

Samuel Susla foto: autor

13

TÉMA: FIŤÁCKÉ STARTUPY

Zeerat.com – jsme jako kamera pro webové stránky Přemýšleli jste někdy nad tím, co přesně dělají návštěvníci na vašem webu? Nástroje ve stylu Google Analytics v tomto ohledu nepochybně nabízejí zajímavá data, ale říká vám to skutečně vše o tom, jak se daný uživatel na stránce pohyboval a choval?

Zamyslete se nad modelovou situací: Provozujete e-shop, do nějž zavítalo 100 návštěvníků. Z nich pouze 10 vložilo zboží do košíku, ale jen 2 si zboží doopravdy zakoupili. Nejedná se o vymyšlený scénář, ale běžnou realitu. Proč se tak ale stalo a kde je problém? Přesně to je případ, kdy běžná kvantitativní analytika nestačí. Proto jsme před dvěma lety začali vyvíjet Zeerat. Vymysleli jsme nástroj, který umožňuje nahrát video z každé návštěvy webových stránek, generuje pokročilé heatmapy a díky dotazníkům dokáže zjistit i pocity návštěvníků z návštěvy webových stránek.

OD RUČNÍ OPTIMALIZACE WEBOVÝCH STRÁNEK K ANALYTICKÉMU NÁSTROJI

Ještě před vznikem Zeeratu jsme začali, tehdy jako skupinka kamarádů ze střední školy, pomáhat provozovatelům webových stránek s  weby. Prováděli jsme analýzu SEO, UX a následně se web snažili vylepšit. Zjistili jsme však, že k tomu potřebujeme další nástroje a  na trhu není služba, která by vyhovovala našim potřebám.

14

Zamysleli jsme se nad požadovanými funkcemi, dali dohromady tým, jejž tvoří převážně programátoři z ČVUT, a začali vyvíjet produkt, který by zvládl vše, co potřebujeme. Cílem bylo především nabídnout v jednom rozhraní možnost sledování aktivity uživatele v podobě videa, získávat informace o tom, kam kouká, a ještě nakonec zjistit jeho rozpoložení z návštěvy. Občas je lepší nevědět, do čeho jdete, a  tak jsme se vrhli na usilovný vývoj a snaha se vyplatila.

SILICON VALLEY BYLO SKVĚLOU INSPIRACÍ

Finálnímu produktu, který jsme uvedli na trh na jaře 2016, předcházely více jak dva roky vývoje. Důležitým milníkem pro nás byla hlavně účast v programu Czech Accelerator díky Czech Investu, kdy se nám podařilo dostat, tehdy ještě společně s  Be3D, až na stáž do slunného Silicon Valley. Dlouhých 5 měsíců schůzek s investory a zkušenými mentory z technologického prostředí bylo pro nás tou nejlepší školou. Uvědomili jsme si tam spoustu věcí, vrátili se do ČR a řekli si, že produkt nepustíme na trh, dokud nebude perfektní. Díky vstupu Angel investora jsme se mohli na vývoj zaměřit doopravdy naplno.

KDYŽ SE OZVOU VELKÁ JMÉNA, ­VIDÍTE, ŽE JDETE SPRÁVNOU CESTOU

Důležité pro nás také bylo, když začaly přibývat klienti jako Kolonial.cz, Rohlík.cz, Martinus.sk a další. Viděli jsme, že zvládáme bez problémů nabídnout kvalitní

heatmapy, videa a dotazníky každému bez ohledu na velikost a návštěvnost a zvládneme klidně zaznamenávat desítky milionů videí každý měsíc. A to i přes fakt, že na rozdíl od konkurence nahraná videa ukládáme po delší dobu (zatím je dokonce vůbec nemažeme) a zákazník je tak má k dispozici, i když se na ně bude chtít podívat po několika měsících.

protože málokdo dnes nabízí kvalitní heatmapy a je několik způsobů, jak heatmapu vytvořit. Stejně tak sledujeme scrollování, kdy majitele webu informujeme, jak velké procento uživatelů určitou část stránky zahlédlo a kolik jich došlo až na její konec. Majitel webu je díky těmto kvalitativním datům schopen získat povědomí o  tom, jak přemýšlí jeho

ZEERAT JE JAKO VIDEOKAMERA PRO WEBOVÉ STRÁNKY

zákazník, jak dlouho se pozastavuje nad určitými informacemi a na závěr, což je neméně důležité, dostane feedback z  dotazníku. Může jít třeba o  odpověď na otázku, proč onen návštěvník zboží nenakoupil, i když už měl v košíku několik položek. „Zajímavé jsou případy z  e-shopů, kdy se nezřídka stane, že zákazník nedokončí nákup i  přes fakt, že již má v košíku položky. Pokud se data správně uchopí a  podpora se v  rychlosti podívá na jeho video, může jej oslovit a nabídnout mu řešení. Častým problémem je třeba nefunkční tlačítko či špatně

Dva roky vývoje a  zlepšování funkcí dostaly Zeerat.com do současné podoby. Nástroj na adrese www.zeerat.com si může bezplatně vyzkoušet každý, přičemž připraveny jsou i prémiové verze v závislosti na počtu nahrávek. Výhodou je nezávislost na konkrétní platformě, kdy umíme nahrávat uživatele PC i  chytrých telefonů. Vedle videí z  návštěv generujeme zmíněné heatmapy, tedy přesné vizualizace aktivity uživatele na stránce, což je věda sama o sobě,

15

TÉMA: FIŤÁCKÉ STARTUPY umístěné ovládací prvky. I takové maličkosti mohou rozhodovat mezi dokončením a  nedokončením nákupu“, zmiňuje CEO Zeerat.com, Michael Repetný. Oproti konkurenci Zeerat poskytuje kvalitnější heatmapy, nedochází k mazání starších videí a nabízí funkce, jako jsou filtry či triggery, které zákazníkům pomáhají vybrat ze stovek videí ta správná. Jednou věcí je totiž nabídnout nástroj na nahrávání videa, druhou zase fakt, že ne každé video je pro majitele stránek užitečné. A právě filtrování těch správných je oblastí, na kterou jsme se při vývoji hodně zaměřili. Je totiž zřejmé, že nikdo nemá čas koukat na stovky videí, takže je třeba hledat ta správná a šetřit čas uživatelů.

PŘIŠLA I TĚŽKÁ ROZHODNUTÍ, KOUPIT JSME SE ALE NENECHALI

Zajímavým momentem byl ten, kdy se o Zeerat začala zajímat samotná IBM. Stáli jsme před rozhodnutím, zda se pouštět do jednání, nebo si nadále zachovat nezávislost a  pokračovat „na vlastní triko“. A  jelikož produktu věříme, rozhodli jsme se jít jinou cestou.

16

TÝM ROSTE, ČEKAJÍ NÁS DALŠÍ TRHY A NOVÉ FUNKCE

V  červnu došlo k  přesunu společnosti do nových prostor coworkingového centra K10, sídlícím v  prostorách bývalé dánské ambasády na Vinohradech. Na vzniku K10 se Zeerat podílel, takže víme, že jde o místo, kde má náš tým perfektní pracovní podmínky. K  dispozici zde mají velkou zahradu pokrytou WiFi, kuchaře a dokonce třeba i saunu. Do týmu neustále hledáme schopné programátory, markeťáky a  další. Vzhledem k  tomu, že programátoři z  ČVUT tvoří naše pevné jádro, určitě rádi přivítáme další. V dohledné době máme ambice vstoupit na jihoamerický trh a také prorazit v ostat-

ních zemích Evropy. Aby toho nebylo málo, chystáme se i na nové funkce, jako je chytrá analýza obsahu videa. Je to pro nás velká výzva a zároveň řešení složitého problému, které nás posune o stupeň výše.

Lukáš Voříšek foto: autor

Inspirum Technologies víří stojaté vody české e-commerce scény Když jsme v létě 2015 pracovali na zakázce pro e-shop s přírodní kosmetikou, dostali jsme tvrdou ránu od reality českých internetových obchodů. Firma s  pětimilionovým měsíčním obratem neměla dobře zpracovanou servisní smlouvu s  dodavatelem a  během častých výpadků přicházela o statisíce korun denně. Začali jsme se ptát majitelů českých e-shopů a  zjistili jsme, že výše zmiňovaná firma není zdaleka jediným případem špatně nastavené spolupráce.

Na základě rozhovorů s  majiteli e-shopů jsme se rozhodli s  kolegou Garym Fibigerem z  FITu vstoupit na e-shopovou scénu a  dělat e-shopy po svém. Když pak přišel můj dlouholetý kamarád z  Liberce a  čerstvý bakalář z  FITu Tomáš Novotný s  jádrem e-commerce platformy, dali jsme hlavy dohromady a koncem května 2016 jsme oficiálně představili platformu Inspishop (www.inspishop.cz), na které stavíme e-shopy na míru.

PROČ VYVÍJET VLASTNÍ PLATFORMU, KDYŽ JICH UŽ EXISTUJE TOLIK?

Souvisí to s  naší dlouhodobou vizí, kdy chceme v horizontu pár měsíců nabízet firmám možnost naprogramovat si do platformy vlastní moduly. Toho

Inspirum funguje od srpna 2015, od začátku roku jsme sídlili v Paláci Adria hned u Václavského náměstí a od června 2016 sídlíme v luxusní vile K10 (www.k10.online). Aktuálně čítá tým Inspirum 12 lidí převážně z FITu a v červenci přesáhne firma měsíční obrat čtvrt milionu korun. Inspirum založili Jiří Moos a Gary Fibiger, oba studenti FITu.

dosáhneme tzv. release managementem, kdy vytvořený modul pečlivě propojíme s  jádrem platformy a zaintegrujeme nové funkce do e-shopu. Tento přístup ušetří velkým e-shopům stovky tisíc měsíčně, které by musely investovat do vývoje u nás. Většina větších e-shopů má také vlastní IT týmy, které by kompletním outsourcingem služeb na externího dodavatele přišly o práci. Pokud bychom použili nějakou existující platformu, byl by release management mnohem složitější a bylo by těžké udržet kvalitu práce. Navíc je většina úprav na e-shopu pro klienta ve finále levnější, protože naší platformu dokonale známe a práce nám trvá kratší dobu.

17

TÉMA: FIŤÁCKÉ STARTUPY Potenciální problémy s  výpadky řešíme s  klienty podpisem smlouvy o poskytování služeb (SLA), kterou garantujeme e-shopu reakční doby a postihy za nedodržení podmínek. Ve chvíli, kdy k  nám klient přesune celý svůj byznys, potřebuje garanci, že mu vše poběží, jak má.

V  ČESKU UŽ JE HROMADA E-SHOPŮ, CHCE VŮBEC NĚKDO STAVĚT NOVÉ?

Česká republika je e-shopovou zemí. V  současné době existuje v tuzemsku přes 37 000 e-shopů, což je největší počet na obyvatele v  celé Evropě. Díky obrovské konkurenci tzv. krabicových e-shopových řešení může začít na internetu prodávat doslova každý a náklady za pronájem nemusí překročit v ex-

18

trémních případech ani 15 korun měsíčně. Proto je ale většina z výše zmíněného počtu e-shopů pouhou kopií něčeho, co už má další stovka lidí. Pokud chcete uspět v prodeji na internetu, většinou se bez e-shopu na míru neobejdete, a to nejen kvůli originální grafické podobě. Majitele e-shopu převážně zajímá pouze zvýšení prodejů a  efektivita práce zaměstnanců. Proto nám funguje poradenství ohledně funkcí e-shopu i v návaznosti na specifický styl práce v  dané firmě. Typicky šetříme práci asistentkám, které přepisují data z  excelu do účetního systému atd. Naše cílová skupina jsou proto obchodníci, kteří e-shop nemají, ale myslí to s prodejem na internetu vážně, nebo majitelé e-shopů, kteří přerůstají svým úspěchem stávající krabicové řešení. Typickým klientem je například Papírnictví Smíchov, které prodává na internetu výtvarné potřeby. Přecházeli k  nám z Prestashopu, kde museli přepisovat ručně všechny objednávky do pokladního systému. Celý e-shop od nás běží na www.papirnictvismichov.cz.

VYVÍJET NETRADIČNÍ E-SHOPY MŮŽE BÝT PRO AMBICIÓZNÍHO PROGRAMÁTORA ZAJÍMAVÁ VÝZVA

Často slýcháváme, že dělat e-shopy je nuda. Máme možná trochu štěstí, že se dostáváme k  zajímavým projektům. Ať už to jsou e-shopy s  několikamilionovými měsíčními obraty, kde zasáhne naše práce statisíce lidí, nebo konfigurátory produktů s technologickou výzvou pro javascript vývojáře. I když u nás převažuje PHP, pracujeme i v NodeJS nebo v Pythonu. Od června jsme přešli kompletně na Docker, takže i  tam se dá zabavit skoro až nekonečnou optimalizací. Řešíme také práci s  daty v  rámci funkce doporučování produktů.

Jiří Moos, CEO Inspirum Technologies foto: autor

Start-upy a právo aneb jak o své nápady nepřijít Během přednášek se často setkávám s otázkou, proč vůbec při zakládání start-upů řešit nějaké právní otázky. Odpověď je jednoduchá – jednak po nás právní předpisy vyžadují, aby podnikání mělo určitou formu, a jednak proto, že bychom si měli svoje nápady ochránit.

PŘÍLEŽITOSTNÉ PŘIVÝDĚLKY

Právní předpisy samozřejmě pamatují i na příležitostné přivýdělky. Pro jednorázové činnosti, například brigádu, nebo jednorázové poradenství v  oblasti IT není zapotřebí si obstarávat zvláštní oprávnění. Pokud takový příjem nepřesáhne 30 tis. Kč ročně, je navíc osvobozen od daně z příjmu. Pokud ale podnikání bude soustavné za účelem dosažení zisku, bude zapotřebí mu dát určitou formu. Nejčastějšími formami v oblasti start-upů je podnikání na základě živnostenského oprávnění, nebo založení společnosti s ručením omezeným (s.r.o.).

ŽIVNOST

Živnostenské oprávnění v oblasti poradenství v oblasti informačních technologií, či provozování nejrůznějších obsahových aplikací na internetu bude většinou spadat pod živnost volnou. Pro její získání postačí svéprávnost (plnoletost a způsobilost k právnímu jednání) a  bezúhonnost. Postačí se dostavit na kterýkoliv živnostenský úřad, nebo Czech POINT a  uhradit správní poplatek 1 tis. Kč. Pokud se provozovna podnikatele liší od jeho trvalého bydliště, musí se navíc prokázat právní důvod užívání prostor provozovny (například potvrzením vlastníka nemo-

19

TÉMA: FIŤÁCKÉ STARTUPY vitosti). V některých případech, například při provozování sítí elektronických komunikací, je zapotřebí speciální povolení či oznámení pro takovou činnost, ve zmíněném případě je příslušným orgánem Český telekomunikační úřad. V  případě živnostenského oprávnění ručí podnikatel za podnikatelskou činnost celým svým majetkem, to je jeden ze základních rozdílů oproti s.r.o., kde podnikatel ručí pouze do výše svého nesplaceného vkladu. Pokud se na start-upu, který není provozován jako s.r.o., podílí více osob a jeho předmětem je společné vytváření autorských děl (typicky software), lze doporučit, aby si tyto osoby uzavřely dohodu spoluautorů o výkonu majetkových práv autorských. V takové dohodě by si měli upravit zejména podíl na zisku z díla a nakládání s dílem v budoucnu. Při prodeji start-upu, který je provozován v rámci živnosti, bude podnikatel nejčastěji postupovat cestou prodeje obchodního závodu. Tím se rozumí v  zásadě vše, co podnikateli slouží k  provozu jeho činnosti, tedy hmotný majetek (např. počítače, automobil) i  nehmotný majetek (ochranné známky, know-how). Tato smlouva je oproti prodeji podílu v s.r.o. komplikovanější v tom, že někdy je zapotřebí nezapomenout vydělit majetek podnikatele, který není předmětem prodeje.

NEJČASTĚJŠÍ CESTA – S.R.O.

Nejčastější cestou, kterou se zakladatelé start-upů vydávají, je podnikání prostřednictvím s.r.o. To buď podnikatelé zvládnou založit sami, nebo mohou využít placených služeb na založení s.r.o., nebo koupi již založené s.r.o. Pro založení je zapotřebí zakladatelská listina či společenská smlouva sepsaná notářem, adresa v ČR se souhlasem vlastníka nemovitosti s  umístěním sídla a výpis z Katastru nemovitostí ohledně takové nemovitosti, živnostenské oprávnění, prohlášení jednatele a  jeho výpis z  rejstříku trestů, bankovní účet a  potvrzení správce vkladu (vydá většinou banka jako správce vkladu) a zápis do Obchodního rejstříku. Po sečtení všech poplatků podnikatel za s.r.o. zaplatí okolo 13 tis. Kč. Placená služba na založení s.r.o., či koupě již založeného s.r.o. se pohybují nejčastěji mezi 20 – 30 tis. Kč. Výhodou s.r.o. je omezené ručení jeho majitelů, tzv. společníků, které se omezuje na jejich ručení do výše jejich nesplaceného vkladu. Nově minimální výše vkladu společníka činí pouze 1 Kč. Vklad může být též nepeněžitý, například ochranná známka nebo doména.

20

Při založení s.r.o. ve více lidech je rovněž jednoduché pohlídat si vzájemná práva. Základním dokumentem přitom bude společenská smlouva připravovaná notářem. V té si společníci určí, kolik má kdo hlasů při rozhodování o  základním fungování společnosti, či za jakých podmínek budou převáděny jejich podíly. Tuto lze samozřejmě kombinovat též s  výše zmíněnou dohodou o  výkonu majetkových práv autorských.

INVESTOR – TICHÝ SPOLEČNÍK

Někdy osoba, která se podílí na rozjezdu start-upu například finančně, nemá zájem zapojit se do majetkové účasti. Ta má pak s  podnikatelem možnost uzavřít tzv. tichou společnost. Taková společnost se neregistruje v  žádném rejstříku a  vzniká pouze na základě smlouvy mezi stranami. Vyznačuje se finančním (nebo jiným, např. hmotným) vkladem investora a jeho podílem na zisku či ztrátě podnikatele ve výši, kterou si strany ujednají. Tichý společník má přitom právo nahlížet do obchodních a  účetních záznamů podnikatele. Tichý společník není nijak zavázán z jednání podnikatele (vyjma případu, kdy je jeho jméno obsaženo v názvu podnikatele, nebo když výslovně prohlásí, že s podnikatelem podniká společně) a výše jeho možné ztráty je omezena výší jeho investice (vyjma investice nemovitostí, jelikož k té nabývá podnikatel pouze užívací právo).

DOHODA O  MLČENLIVOSTI – NDA (NON-DISCLOSURE AGREEMENT)

Pokud začínající podnikatelé sdělují své know-how třetím osobám, neměli by přitom zapomínat na podpis dohody o  mlčenlivosti. Taková dohoda by měla obsahovat zejména pokutu pro případ jejího porušení. Výše pokuty by pak měla být dostatečně motivační pro druhou stranu důvěrné informace nevyzradit. Ani taková dohoda však podnikatele nemusí jednoznačně ochránit. V případě sporu to bude na něm prokázat, že k úniku informací došlo od druhé strany dohody, což je často obtížné. Základním pravidlem by tedy mělo být dostatečně si rozmyslet, zda-li je opravdu nutné některé informace druhým stranám sdělovat.

Zdeněk Kučera, garant výuky právních předmětů na FIT ČVUT

OSOBNOST

LAW FIT – konference o právu a IT V květnu na FIT ČVUT proběhla další konference LAW FIT. Jelikož se po čtyřech letech jedná o již velmi dobře zavedenou akci, která láká odborníky ze světa práva a IT jak k účasti na přednáškách, tak do řad návštěvníků, rozhodli jsme se jejího zakladatele zeptat na pár otázek.

Právo a IT, pro někoho zdánlivě vzdálené obory. Jak vznikl nápad na pořádání konference LAW FIT, která ukazuje na důležité propojení těchto dvou světů?

Během mých přednášek a  mé praxe jsem pochopil, že ty světy si příliš nerozumějí a  někdy se dokonce ignorují. Přitom každý podnikatel v  IT, či software developer bez řádné právní ochrany svého nápadu a svých děl riskuje, že o svou investici ať už časovou, nebo materiální, přijde. To se netýká jen malých projektů. Podívejme se na velké mediálně známé kauzy ve světě, jako je Facebook nebo patentové spory Apple a Samsung. Dostatečné právní ošetření projektu v praxi podnikatelům pomáhá například ke snížení jejich odpovědnosti za chyby softwaru. Řádné právní posouzení pak například u některých internetových projektů pomůže IT podnikatelům odhalit, zdali jejich podnikatelský záměr je v souladu s legislativou, či nikoliv. Na druhou stranu mnoho právníků nerozumí pro IT podnikatele triviálním otázkám jako například, co je to cloudové řešení, jak funguje směrování dat v on-line komunikaci, nebo jak se v praxi implementuje software do stávajícího řešení. Snaha konference je, aby si oba světy porozuměly a  vzájemně se obohatily. Vždy přitom otevíráme témata, která jsou v danou chvíli aktuální. Pokud se ptáte na konkrétní okamžik, kde ten nápad vznikl, tak to bylo někde mezi Roztoky a Podbabou na kole (smích).

JUDr. Zdeněk Kučera, Ph.D. advokát Baker & McKenzie vyučující na FIT ČVUT a PF UK

21

OSOBNOST

Jaký hlavní cíl tedy konference má?

Hlavním cílem je obohacení široké odborné veřejnosti o související problematiku IT a právní. Snažíme se otevírat nová témata, aktuální, ale nikoli detailně prodiskutovaná. Konference tedy slouží také jako platforma, která má diskuse nad některými problémy rozšířit mezi širokou odbornou veřejností.

Letošní ročník byl v  pořadí již čtvrtý. Jak moc je těžké nalézat a vybírat vhodná témata pro daný ročník?

Témat k  diskusi jsou desítky a  konference je ročně pouze jedna. Je tedy spíše těžké z  toho množství vybrat to správné tak, aby bylo dostatečně atraktivní a aby nebylo příliš obecné. Každoročně se do diskuse nad tématem zapojují z FITu i Pavel Tvrdík (děkan fakulty) a Michal Valenta (vedoucí katedry softwarového inženýrství) jako neprávníci, což je nesmírně přínosné. Při výběru témat vždy současně uvažuji i o vhodných přednášejících, aby na konferenci vystoupily skutečně špičky v oboru IT i práva. V prvním ročníku s  tématem odpovědnost na internetu patřily mezi přednášející Markéta Prchalová z České protipirátské unie nebo Eva Martinicová z Google. Druhý rok jsme se zabývali reklamou na internetu a svým vystoupením zaujal například Vojtěch Cepl z Krajského soudu

22

v  Praze. V  loňském roce na téma síťové neutrality jsme pak přivítali Jaromíra Nováka, předsedu Rady Českého telekomunikačního úřadu, nebo Petra Slováčka, generálního ředitele CETIN. V letošním roce na téma dat vystoupila předsedkyně Úřadu pro ochranu osobních údajů Ivana Janů, či ředitel českého Mastercard Miroslav Lukeš. Mohu slíbit, že i v příštím roce plánuji otevřít velice atraktivní téma a na konferenci se objeví řada novinek, jako jsou například specializované semináře.

Letos se konference věnovala datům na internetu. Proč zrovna toto téma? Jsem toho názoru, že v  oblasti interentu jsou data, zejména pak práce s osobními údaji, značně podceněné téma. V praxi jsem se setkal s nelegálními transfery obrovského množství dat o  spotřebitelích za nemalé finanční prostředky. Dokonce jsem se setkal se zaváděním nových produktů, které byly založeny na protiprávním shromažďování a párování osobních údajů. Osvětu v této oblasti tak považuji za naprosto klíčovou. Navíc v roce 2018 začne na území Evropské unie platit nové nařízení o ochraně osobních údajů, které v  mnohém změní stávající principy. Proto je v  této oblasti neustále nutné činit osvětu.

V  dubnu bylo schváleno nařízení Evropské unie o  ochraně osobních údajů (GDPR). Na konferenci tedy nechyběla přednáška na toto téma a živě se o něm diskutovalo i mimo ni. Jaký vidíte v novém nařízení přínos a  kde se naopak obáváte, že změna neprospěje?

Evropská unie zavádí pro ochranu osobních údajů přímo použitelný předpis. Oproti stávající úpravě ve formě směrnice, která musela být implementována do lokálních právních řádů, tak bude existovat jednotná úprava pro celou EU. Nařízení obsahuje řadu zpřesnění ve vztahu k definicím a postaví najisto, že cookies, či IP adresy jsou osobními údaji. Současně zvyšuje vymahatelnost právní ochrany osobních údajů, například stanovením povinností pro tzv. zpracovatele osobních údajů, či zaváděním vysokých sankcí. Jako pozitivní vidím i  inkorporování povinností nahlásit porušení zabezpečení osobních údajů, nebo práva být zapomenut, tedy povinnosti vymazat osobní údaje na žádost subjektu, což bylo v poslední době často diskutované téma ve vztahu k internetovým vyhledávačům. Jednoznačně pozitivní je pak zrušení oznamovací povinnosti o zpracování osobních údajů činěné dnes Úřadem pro ochranu osobních údajů. Obav z negativních dopadů je celá řada, ale nyní jsme ve stádiu, kdy se praktické dopady nařízení teprve krystalizují při diskusích s národními regulátory. Je tedy třeba, aby se průmysl do těchto debat zapojil a své obavy vyjádřil. Je třeba odmítat snahy, aby nové nařízení vytvářelo pro podnikatelskou sféru přebujelou administrativu.

pak funguje jako kontaktní místo pro koordinaci takových bezpečnostních incidentů. CSIRT a CERT jsou sice často diskutované termíny, ale z mých zkušeností uživatelé v praxi mají problém se v těchto strukturách zorientovat.

Ptali jste se na tuto otázku účastníků, tak teď se zkusíme zeptat my. Jak chráníte svá data vy? Předně, množství informací, které o sobě veřejně vystavuji, je značně omezeno. Pro citlivá data a citlivou konverzaci používám zásadně šifrované kanály. Na druhou stranu, je pravda, že některá data svěřuji do cloudu provozovatelům, u nichž, když si přečtu jejich obchodní podmínky, podle kterých jim uděluji licenci prakticky na cokoliv, tak bych jim neměl svěřit ani rodinný recept na guláš…

Veronika Dvořáková Foto: Jiří Ryszawy, VIC ČVUT

Bezpečnost dat, to je to, co IT a  právo hodně spojuje. Na konferenci LAW FIT o ni mluvila například Zuzana Duračinská z CISIRT. Jaké zajímavé informace si návštěvníci mohli z přednášky odnést?

Cílem přednášky bylo posluchače seznámit s fungováním národního CSIRTu, který provozuje sdružení CZ.NIC. Ten participuje na řešení bezpečnostních incidentů a  věnuje se osvětě v  oblasti kybernetické bezpečnosti. Snahou přednášky bylo mimo jiné vysvětlit, jak mají postupovat uživatelé internetu v případě bezpečnostního útoku. Klíčovou roli v tom samozřejmé hrají poskytovatelé připojení (ISP), jejichž helpdesk by měl být prvním, kdo tuto informaci získá. ISP by měl mít ve své struktuře integrován vlastní CSIRT tým poskytující svým uživatelům podporu. Národní CSIRT

23

TECHNOLOGIE

Informační systémy pro podporu týmové spolupráce Pro řadu lidí jsou informační systémy nepřehlednou sadou zkratek s tajemným významem. Ve škole nás učí, že výstavba informačního systému začíná analýzou, pokračuje návrhem a implementací a končí testováním a  nasazením. Že se dělí zhruba do tisíce kategorií a  usnadňují ve firmě naprosto vše od podpory strategického rozhodování až po vynášení odpadků a zalévání květin. Také nás učí, že velké firmy investují do informačních systémů velké peníze, aby dosáhly velkého „zvýšení efektivity“. Co to však znamená? Jak takový systém vypadá a proč je tak důležitý? A jak se opravdu navrhuje?

Informační systémy nejsou žádným výstřelkem posledních let. Ve skutečnosti tu byly mnohem dříve, než se moderní otcové kybernetiky vůbec narodili. Před stovkami let (i dříve) potřebovali lidé systematicky pracovat s  informacemi podobně jako dnes. Ať už se jednalo o evidenci soudních sporů katolické inkvizice, výběr daní nebo výrobu kočárů. Pouze médium v té době bylo papírové místo křemíkového. V tomto příkladu se ve skutečnosti ukrývá mnohem důležitější esence návrhu informačních systémů, než by se na první pohled mohlo zdát. Úkolem jakéhokoliv IS je totiž podpora fungování firmy, školy, úřadu, veřejné komunity nebo jakéhokoliv jiného uskupení. Tedy zaručit bezproblémové fungování, ať už na operativní úrovni (například systémy pro optimalizaci logistiky) nebo poskytováním správných informací pro podporu rozhodování manažerů. Technologie samotná je zde pouze prostředkem. V některých případech je dokonce vhodnější využít

24

papír místo robustního systému za miliony korun. Při úvahách o nákupu nebo vývoji systému je tedy vždy nejdůležitější otázkou jaký proces či jakou oblast fungování chci podpořit a čeho chci díky novému systému dosáhnout.

INTRANET JAKO ELEKTRONICKÁ ­NÁSTĚNKA

Jedním z  typů informačních systémů jsou klasické intranety. Jedná se o jakési interní portály, jejichž primárním cílem je vytvoření chytré digitální nástěnky, na kterou editoři publikují informace skupině čtenářů, která je odebírá. Příkladem takového systému je systém Edux, který jistě všichni znáte. Intranetové portály tohoto typu se často označují jako CMS (Content Management System) a zabývají se rolemi, pravidly a procesy souvisejícími s publikováním, verzováním či archivací obsahu.

S  příchodem internetu a  následně mobilních zařízení zažívaly intranetové portály dobu rozmachu a  umožnily pracovníkům firem doposud nevídané (i když dnes zcela obyčejné) věci jako okamžitý přístup k informacím kdykoliv a odkudkoliv. Obchodníci v „terénu“ měli vždy aktuální informace o nabídkách a  akcích a  manažeři mohli nahlížet do vždy aktuálních reportů.

PODPORA TÝMOVÉ A  KOMUNITNÍ SPOLUPRÁCE

Dřívější intranety se však zaměřovaly pouze na práci s obsahem „nástěnkovým“ způsobem. Ve skutečnosti je však potřeba uchování a zveřejnění informací jen malou částí ve větším celku fungování organizací. Vezměme si příklad projektového týmu, který připravuje novou mobilní aplikaci. Jaké činnosti tým vykonává? Ve kterých oblastech může správně na-

vržený informační systém pomoci? Jednou z oblastí je jistě uchování obsahu. Pokud aplikační architekt popíše strukturu aplikace, tester připraví testovací scénáře a  integrační architekt navrhne způsob integrace, jistě bude třeba všechny tyto dokumenty někde uložit, aby byly dostupné ostatním členům týmu. Tento scénář jasně vede na nějaký systém typu „wiki“ nebo úložiště souborů podobné Google Drive. Je tedy řešením pro podporu našeho projektového týmu nasazení podobné aplikace? Pouze z  části. Pokud bychom o  informačním systému uvažovali jen a  pouze jako o  aplikaci, zbytečně bychom se omezovali. Na doménu projektového řízení je totiž nutné se podívat více ze široka z pohledu informací, které mezi sebou jednotliví členové týmu sdílejí a jak s nimi pracují. Během projektu se například: •  plánují schůzky, na kterých se tým vzájemně synchronizuje a rozděluje si úkoly,

25

TECHNOLOGIE •  vášnivě diskutuje (nejen) o architektuře řešení, •  komunikuje se zadavatelem z pohledu splnění požadavků, •  kontrolují rizika, harmonogram či jiná projektově organizační témata.

ÚSPĚCHY STUDENTŮ FITU V ­NÁVRHU INFORMAČNÍCH ­SYSTÉMŮ

V roce 2015 pomáhal tříčlenný studentský tým FIT ČVUT navrhnout nový intranet pro jednu z  největších českých bank. Původní řešení bylo zastaralé, umožňovalo pouze publikaci statických informací a  zvětšující se množství informací udělalo celou platformu velmi nepřehlednou. Prvním krokem k  návrhu nového systému byla analýza skutečných potřeb uživatelů. Ukázalo se, že ukládání informací je skutečně jen jednou z mnoha věcí, které nejeden tým trápí. Kromě nové platformy a  nové informační architektury bylo cílové řešení rozšířeno právě o  nástroje pro podporu týmové a  komunitní spolupráce. Studenti oboru ISM pomáhali identifikovat, analyzovat a vyřešit jednotlivé scénáře použití. Současně se účastnili návrhu nové informační architektury, jejíž struktura je zaměřena na potřeby cílového odběratele informací. Po nasazení nového řešení se všechny předpoklady ukázaly být platnými. Obliba nových nástrojů a  funkcí je velmi vysoká, protože jejich návrh, školení i komunikační kampaň nebyly zaměřeny na technologické „hračky“, ale na podporu cílových skupin.

26

Podobných věcí lze nepochybně vymyslet desítky. Všechno jsou to činnosti, v rámci kterých si jednotliví lidé vyměňují informace nebo mají potřebu je někde zaznamenat. Dohromady pak tvoří sadu potřeb a  činností, které projektový tým vykonává k  tomu, aby projekt zdárně dotáhl do konce a mobilní aplikace byla předána zadavateli. Nyní si zpětně vezměme jednu z dílčích činností, například plánování schůzek. Jakým způsobem je možné schůzku naplánovat? Například zasláním informace mailem, vytvořením události ve společném kalendáři, dohodou na ranní schůzce nebo řadou dalších způsobů. Jaký je ten správný? Ve velkých firmách se často volí ten nejjednodušší, a  to posílání emailů. Většina činností v  realizaci projektu jde ve skutečnosti dělat skrz email. Přes email můžete diskutovat s kolegy, sdílet harmonogram a úkoly, plánovat schůzku nebo (čistě teoreticky) spravovat verze dokumentu, který v týmu vytváříte. Je tedy ideálním

informačním systémem pro řízení projektů Outlook nebo Gmail? Pravděpodobně ne. Proč? Důvodů můžeme najít několik: •  Každé zaslání přílohy emailem vytvoří několik kopií souboru (co když budeme chtít všichni soubor upravit?) •  Důležité informace zůstávají v  emailech konkrétních uživatelů (co když zaměstnanec odejde z firmy?) •  Emailová komunikace je vždy mezi definovanými adresami (co když jsem na někoho zapomněl?) Při návrhu informačního systému je tedy nutné se primárně zaměřit na řešený scénář a související potřeby. Zda bude scénář realizován pomocí emailu, Facebooku nebo barevných papírů je až krok následující a nelze obecně říci, že jedna z variant je správná a  jiná nesprávná. Z  pohledu analytika informačního systému je nutné se nad podobnými otázkami zamyslet z  pohledu všech identifikovaných scénářů a  navrhnout optimální vlastnosti budoucího systému. Ve výsledku se může jednat o  jednu velkou ­všeobjímající aplikaci nebo o několik aplikací v kombinaci s „offline“ nástroji. Dodavatelé dnešních intranetových řešení si potřebu komplexních řešení uvědomují. V  posledních deseti letech můžeme být svědkem bouřlivého vývoje platforem, které si říkají Enteprise Collaboration. Typickým zástupcem je například balík Office

365 společně s platformou SharePoint od Microsoftu nebo IBM Connections. Tyto platformy podporují nejen scénáře pro publikaci informací, ale i vzájemnou spolupráci v rámci týmů či komunitních skupin. Propojují principy klasických CMS řešení se světem sociálních sítí a vytvářejí tak prostředí pro podporu řady scénářů nejen projektových, ale i  jakýchkoliv jiných týmů.

ZÁVĚREM

Co z  toho vyplývá? Především to, že „naprogramovat“ informační systém nemusí být samo o  sobě komplikované. Avšak navrhnout IS správně, to je úplně něco jiného. „Funkční“ aplikace totiž vůbec nemusí znamenat „použitelná“ aplikace. Při návrhu informačního systému proto vždy začínáme skutečnou potřebou koncových uživatelů, ideálně formou analýzy obchodních procesů. K návrhu informačního systému pak pracujeme se skutečností, že tyto procesy optimalizujeme či transformujeme. Dojdeme tak ke zjištění, že informační systémy mohou skutečně podporovat nepřeberné množství domén skrz celý podnik. Úkolem správného IT manažera nebo analytika je pak vybrat oblasti, ve kterých to dává smysl a ve kterých ne. Ale o tom až někdy příště…

Pavel Krejčí foto: autor, VIC ČVUT

27

STŘÍBRNÝ PARTNER FAKULTY

Česká pojišťovna Stříbrný partner fakulty Víme, že kvalifikovaná práce u velkých společností se v životopisu dobře vyjímá, a  také víme, že vám, čerstvým absolventům, dokážeme poskytnout velkou podporu na startu vaší kariéry. U nás nebudete jen jednou/ jedním z mnoha – uvědomujeme si totiž, že právě vaše energie, neotřelý pohled na věc a nadšení nás dokáží inspirovat a přinášet nová řešení.

28

FIŤÁCKÉ PROJEKTY

Osudové hry Studium na FIT ČVUT je často velmi náročné a  troufl bych si tvrdit, že bez řádného odreagování je to bezesporu nadlidský úkon. A na správné ­odreagování má každý svůj způsob. Někdy stačí strávit večer u oblíbené počítačové hry, jindy k  odpočinku poslouží jednoduchý celodenní spánek, no kreativitě se v tomto oboru meze nekladou. Snad se všichni shodneme, že prokrastinace, či proces odreagování (čti gaučing) je mnohem jednodušší, než studovat či pracovat.

Ke všem těm vašim oblíbeným formám odpočinku vám ale teď do množiny možností přidáváme ještě jednu. Přičemž platí, že pokud máte rádi pivo, pokec s kamarády z FITu nejen o škole a trochu legrace při hraní soutěživých her, pak se jedná jen o kombinaci vašich oblíbených forem odpočinku. Abychom se konečně dostali k  tomu, co to ty zpropadené Osudové Hry vlastně jsou – je to společenská soutěž o sud piva! Chápete? Osudové Hry. oSUDové. Je to šance seznámit se s  novými lidmi z FITu, nebo naopak potkat všechny ty důvěrně známé tváře, uplatnit svého soutěžního ducha a  strávit se spolužáky příjemný večer u  kelímku piva. No a týmu, který vyhraje, se vrátí penízky a jeho členové tedy tento večer pijí zadarmo. Jak to vlastně začalo? Byl to nápad Jiřího Hanuše, studenta FIT ČVUT v Praze, který dostal během zpracovávání semestrální práce z  BI­-ZWU. Základní idea byla dobrá, ale sám Jirka „Hany“ Hanuš by tento projekt nezvládnul, a tak myšlenka na krátký čas povadla. K myšlence skrz semestrálku se ale dostal Marián Hlaváč, který se do her o sud piva nadchl podobně jako Hany. Marián a  Jirka se znali jen tak od vidění a od „Seznamováku“, kde se pod vlivem moravské kojenecké vody seznámili neseznámili. Do prvních Osudovek se pustili s vervou a nadšením. Po oficiálně prvním „beerfingu“ (ano beerfing, tedy briefing s pivem) domluvili super hry a spoko-

jeně se vydali pořádat. Na první Osudové hry přišlo kolem 20 lidí, což jsme brali jako úspěch. První hra, která se hrála na Strahově, spočívala v  tom, aby týmy z  izolepy vyrobily co nejlepší „sud na pivo“. Členové museli vytvořit nádobu na vodu a v původním plánu měli přenést vodu na kilometr vzdálené stanoviště. Voda všem týmům ale neskutečně prosakovala, a  tak museli organizátoři zaimprovizovat a voda se nakonec přenášela pouze přes strahovský „buzerplac“. Z  devíti nalitých litrů vody přinesl nejlepší tým 7,4 litrů vody a nejhorší tým 2,4 litrů vody. Další výborná hra bylo navádění robotů. Týmy si mezi sebou dohodly 10 slov, která mohly používat, aniž by dopředu věděly, co se bude dít. Potom se jeden z  členů odvedl stranou a  zavázaly se mu oči. Mezitím se zbytku týmu vysvětlil princip hry: navést robota tak, aby vzal otevřeného lahváče a  nalil ho jednou rukou do kelímku na zemi. Týmy, které od nás čekaly nějakou kulišárnu, to měly horší. Domluvily si tedy krycí slova a každé znamenalo něco jiného. Jiné týmy měly problém navádět robota. U  posledního týmu se všichni zasmáli nejvíce, navádějící člověk naváděl robota slovy: „RUKA ROTUJ LEVÁ“, z čehož si robot několik minut nic neodvodil. První osudové hry vyhrál tým Valar Piváris a jejich motto znělo: „Všechna piva musí být vypita“. Teď už si tedy dokážete představit, jaké vylomeniny vy-

29

FIŤÁCKÉ PROJEKTY mýšlíme. Pro velkou úspěšnost prvních Osudovek se organizátoři rozhodli udělat i pokračování ve formě druhých Osudových her, na které přišlo kolem 45 lidí. Ve dvou se to utáhnout nedalo, ale naštěstí se organizátorský tým rozrostl o  dalšího člěna Matěje Sháněla a externistku Terku Martinovskou, která poskytla úžasné medaile. Moc se však chtěla účastnit her, proto se nezapojila do příprav a pomáhala opravdu jen externě. I druhé Osudové hry se povedly a večer u ohně byl zpříjemněn koncertem Šmitcového Kvartetu. Také proto se organizátoři rozhodli sehnat a zarezervovat junáckou základnu v Červeném Hrádku u Sedlčan a  uspořádat Zimní Osudové Hry – ZOH2016. A  protože tým vlastní i  doménu osudovehry.cz, tak jsme díky webově znalému Mariánovi měli nově i online registrace, které tisíckrát usnadnily práci a organizaci. Práce během her bylo ale přesto hodně a jelikož se organizátoři rozhodli vydávat i snídaně, oběd a večeři, tak si tím práci rozhodně neulehčili. I ZOH 2016 se povedly, a proto se na konci letního zkouškového semetru 2016 uskutečnily třetí Osudové hry, které byly docela narychlo zorganizované. Organizátoři totiž byli po zkouškovém unave-

ní a nevědělo se, jestli hry vůbec budou. Naštěstí se z externistky Terky stala plnohodnotná organizátorka a v týmu tak bylo zase o jednoho víc. Nadšení rychle přišlo a na Osudovky dorazilo kolem 25 lidí. Tentokrát se počasí vydařilo až moc (zvuk klepání o zuby) a v pařácích se zahrály povedené hry, všichni se i občerstvili v menze na Strahově a došlo se pro dřevo na oheň. Večer se, ostatně jako pokaždé, staly drobné nepříjemnosti, tentokrát se nepřivezla hadička na vzduch k  pípě. Organizátoři pohotově vyřešili problémy za pomoci kolegů ze Silicon Hillu. I  ze třetích Osudových her jsou výborné ohlasy a  doufáme, že se čtvrtých Osudových her, které budou někdy na začátku zimního semestru 2016, zúčastní plno akčních lidí. Také organizační tým by potřeboval pár lidí, kterým se myšlenka Osudovek líbí podobně jako organizátorům. No a pokud jste to zvládli dočíst až sem, tak jste fakt pašáci. Na závěr bychom vás rádi pozvali na čtvrté Osudové hry, více informací najdete na http://ctvrte. osudovehry.cz.

Jiří Hanuš

Seznamovák

30

Jak to všechno začalo aneb Seznamovák za 14 dní Když jsem v roce 2010 nastoupil na školu, nestála ještě žádná Nová budova ČVUT. Sídlo fakulty bylo na Masarykově koleji, část výuky probíhala v NTK, část v sále hotelu Krystal. Nebyl ani žádný seznamovák, který by nám pomohl se startem studia na fakultě. Když jsem na konci druhého semestru oslovil Martina Půlpitla s tím, že je škoda, když škola nemá žádný seznamovací kurz pro nové studenty a že bych jim v případě zájmu pomohl s jeho organizací, dostalo se mi jasné odpovědi: „Tak ho založte…“.

Za dalších 14 dní proběhly druhé narozeniny FITu, kde jsme se s Martinem sešli a dohodli se, že fakulta bude ráda, pokud Seznamovák FIT založím a  bude nápomocná s odesláním zvacího emailu nově přijatým studentům. Psal se 30. červen 2011. Ještě ten samý večer jsem oslovil první kamarády s nabídkou organizace – Markétu Janochovou, Tomáše Licka a Tomáše Vichra. Po chvilce přesvědčování souhlasili a základ Seznamováku byl postaven. Během následujících dní se organizátorský tým rozrostl o další členy – Báru Červenkovou, Verču Dvořákovou, Honzu Bouchnera, Martina Humeníka a Petra Pulce, z fakulty se k nám v začátcích připojovala ještě Adélka Chrastinová-Svitková z  PR oddělení. Do dalšího týdne se nám podařilo najít místo pro pořádání akce. Volba padla na rekreační areál Máj v Plasích u Plzně, který jsme si oblíbili a využíváme ho dodnes. Do zveřejnění nám chybělo udělat 2 věci – webové stránky a přihlášku. Pro vytvoření webové prezentace jsme kvůli nedostatku času použili Google Sites a pro přihlášky velice dobře posloužily Google Docs. Za 14 dní od založení Seznamováku FIT byly odeslány pozvánky všem nově přijatým studentům.

31

FIŤÁCKÉ PROJEKTY

Schůzka 1. organizátorského týmu Seznamováku FIT v srpnu 2011

Prvního ročníku se zúčastnilo přibližně 65 účastníků a  konal se pouze jeden termín. Od dalšího ročníku pořádáme vždy 2 turnusy, které jsou i přes celkovou kapacitu 170-180 lidí vždy beznadějně plné. V letošním roce se během prvních 12 hodin po spuštění přihlášek registrovalo přesně 2^7 studentů, což značí jistý zájem nových studentů o Seznamovák FIT.

32

Čeho si na našem Seznamováku nejvíc cením, je jeho nezávislost na fakultě. Ta nám každoročně pomáhá pouze s  propagací, zapůjčením kancelářských věcí a  s  tiskem materiálů. Do samotného programu fakulta nijak nezasahuje, program je kompletně tvořen pouze studenty FITu s výjimkou vždy pár přednášek od pana děkana, případně jiného kantora z fakulty.

Dnes, po pěti letech konání akce, si dovolím tvrdit, že se nám všem založení Seznamováku FIT povedlo. Svůj podíl na tom nemají pouze organizátoři, ale také účastníci, kteří nám svou zpětnou vazbou každoročně pomáhají vylepšovat program a  procesy fungování. Z  původního kolektivu zakládajících členů nezůstane po letošním 6. ročníku nejspíš ani jediný, přesto nemám obavy, že by Seznamovák FIT v rukou nového vedoucího Tomáše Nováčka nešel správnou cestou.

Jan Friedl Foto: organizátoři Seznamováku

33

TVORBA

Pozdrav se slunných Helsinek Ze všech severských thrillerů, které jsem přečetla, jsem nabyla dojmu, že severská hlavní města jsou ponurá a plná zločinu. A i když se autoři opravdu snaží vykreslit skandinávské metropole v nejčernějších barvách, opak je pravdou. Po Stockholmu přinášíme zprávy z Helsinek.

Do Helsinek se z Prahy letadlem dostanete za krásné dvě hodiny. Dle výpovědí očitých svědků, které jsem poslouchala od sedmé třídy na základce, je prý zážitek už jen přilétat do blízkosti Finska. Že jsou vidět početná jezera a ostrůvky. Zkazky byly pravdivé. Pokud plánujete prohlédnout si místní muzea či galerie, i  na letišti v  Helsinkách si můžete pořídit Helsinki card, která vás opravňuje ke vstupům „zdarma“ a je v ní zahrnuta i doprava po městě a trajekt na pevnost Suomenlinna. I když je finština velmi vzdálený jazyk a  těžko pochopitelný – ne, neodhadnete nic (pro názorný příklad – telefon – puhelin; univerzita – yliopisto; restaurace – ravintola atd.), všichni se s vámi bez problémů domluví anglicky. Ne, že bych se chtěla opakovat – ale vypadá to, že hlavní severská města jsou plná zeleně, klidu, nezaznamenáte zde žádný spěch. Existuje jedna dlouholetá, teď se mi chce říct až slovo pomluva, která říká, že Finové jsou nepřátelští, že se nechtějí bavit s  dalšími lidmi a  kdo ví co ještě. Dokonce je na Facebooku o těchto různých předsudcích stránka Finnish nightmares s hlavní postavou Mattim, který trpí překvapivě úplně vším. Na nás ale byli všichni velice milí. I když musím uznat, že bydlet v hotelu, ve kterém není recepce a  vše zařizujete pouze mailovou komunikací… Já jsem do Helsinek zavítala na začátku května – předpovědi dopředu hlásily max. 13 stupňů, zataženo, a  ejhle, nakonec bylo alespoň 20 stupňů, bez jediného mráčku a spálený obličej na sebe nenechal dlouho čekat. Teplé jarní dny zapůsobily i  na rodilé

34

Helsinčany a  celá promenáda Esplanadi, ale i  parky a každé zelené místečko, bylo obsazeno slunce chtivými obyvateli. Kdo nemá chatu na březích města, vyjel si alespoň na již zmiňovanou Suomenlinnu. Já jsem byla na Suomenlinně trochu v děsu z místních hus, ale přece jenom je to důležité místo finské historie. Design. V  každém průvodci, tištěném nebo on-line, najdete zmínku o  tom, že musíte navštívit designové obchůdky, kavárničky nebo třeba muzea. V  průvodcích a  propagačních materiálech také najdete tato místa: dóm na Senátním náměstí, Uspenskou katedrálu, náměstí Kauppatori, Temppeliaukio Kirkko (ano, ten kostel, který je vytesaný do skály a klidně se můžete projít po jeho střeše), Sibeliův památník a park Kaivopuisto.

Z  muzeí, které bych mohla z  vlastní zkušenosti doporučit, je například Národní finské muzeum, galerie Ateneum, Muzeum designu nebo Umělecké muzeum Amose Andersona. To se nachází na Yrjönkatu, která je zajímavá tím, že se táhne netypicky přes tři odbočky – takže až narazíte na její začátek a myslíte

si, že muzeum je zřejmě na neviditelném místě, tak prostě ještě párkrát zahněte. V  tomto muzeu máte také jedinečnou možnost navštívit osobní kapli Andersona. Výlet bez jídla? To by bylo skoro za trest. V Helsinkách najdete spoustu laponských restaurací, kde můžete ochutnat třeba sobí maso (to si můžete dát i ve stáncích na Kauppatori), ale jistě se na jídelníčcích najdou i jiné netradiční pochutiny. Pokud dáváte přednost indické nebo mexické kuchyni, najdete je i  zde na severu. Nemusíte se bát ani toho, že byste přišli o  pizzu nebo burger. Akorát návštěvu restaurace Vltava v  těsné blízkosti hlavního nádraží jsem odložila na příště. Helsinky, stejně jako Stockholm, jsou krásné, čisté, udržované město, kde narazíte na turisty, ale přesto není nikde přeplněno. Při plánování pečlivě zkoumejte, zda je otevřeno v době vašeho příjezdu (na začátku května je pár atrakcí ještě uzavřených, a  tak jsem nemohla dovnitř ponorky, fňuk!). Pokud chcete relax, ale exotické země vás moc neberou, zkuste Finsko!

Kamila Pětrašová

Do větších detailů můžete o výletě do Helsinek číst na www.kultura21.cz.

35

TVORBA

Snad Závěrem ­Zazářím (fejeton o SZZ) A tohle si zapamatujte, na to se vás může někdo zeptat u státnic. Kolikrát lze asi během studia na FITu tuhle poznámku zaslechnout? ­Každý správný student si v tu chvíli řekne akorát: haha. A po přednášce – v lepším případě po zkoušce – nic nebrání tomu, aby celou látku vypustil z ­hlavy. „Vždyť co už, známku jsem dostal a státnice…”

Státnice jsou po většinu studia jen takový přízrak. Strašidlo, o  kterém se vyprávějí historky, ale nikdo ho na vlastní oči neviděl. Je to taková Lochnesská příšera, Yeti nebo Bigfoot, jen na rozdíl od nich žije ve škole. A všichni povídají: „jednoho dne to přijde”. Ale koho by to zajímalo, když jsou momentálně důležitější věci na práci – odevzdat úkol na Progtest, zajít na pivo s kamarády nebo jíst třešně házeje pecky z  okna. Občas lze ke konci roku maximálně potkat nějakého kamaráda z  vyšších ročníků oslavujícího nově získaný titul. To je pak pravý čas na to si to srovnat v hlavě. „Hm, ten je asi starej… A to už jako půjde pryč? Hele, támhle letí čmelák…” Pak to najednou přijde – konec třetího ročníku. Doba obav, strachu a  tajuplných šepotů. Historky přibývají na síle a začínají se šířit přímo virálně… Ale ne, chyba! V květnu se nic nešíří, protože jsou všichni jen doma u počítače a snaží se v posledních pár týdnech dotáhnout bakalářku do použitelného stavu, zatímco venku švitoří ptáci a kvetou šeříky. Státnice už mají mnohem konkrétnější obrysy, jen nějak není čas je řešit. S polovinou května a hotovou bakalářkou se zdá všechno najednou růžovější. Už se vyrojí jen pár dílčích a trochu nečekaných problémů, jako třeba výběr písma a  barvy na desky bakalářky („Ta zlatá se k  té modré nějak nehodí… A to se platí za každý řádek? Že já ten název nemám kratší!”), pár front kvůli razít-

36

ku ze studijního („Že vy jste nečetl instrukce, co jsem před měsícem posílala mailem? A ven!”) a je to. Easy peasy, teď už všechno umím, všechno znám… Co že to po mně vlastně ještě chtějí? Přemýšlí student, zatímco začíná pročítat sekci na Eduxu, do které po celou dobu studia neměl chuť zabrousit. Pod nekonečných směrnicích, vyhláškách a informacích o BI-PPR se skrývá odkaz Tematické okruhy BSP Informatika. A za ním… pravé peklo! Cože? Tohle už mám všechno umět? A co je proboha tohle, to jsem v životě neslyšel! No dobrá – 35 okruhů, když stihnu 2 za den, tak to… ONI JSOU TU JEŠTĚ OBOROVÝ?! Neboli první fáze paniky, která nastává ve chvíli, kdy se dozvídá krutou pravdu, co to ty okruhy ke státnicím vlastně jsou. A po odevzdání bakalářky a týdnu zahálení („Po půl roce práce si snad můžu trochu zaprokrastinovat, ne?”) přijde den, kdy je potřeba začít zpracovávat okruhy. V tu chvíli se hodí všechno, co je po ruce (seřazené podle rychlosti, kterou daný materiál dostane látku do hlavy): skripta, prezentace na Eduxu, vlastní poznámky, vypracované přípravy i výuková videa na Youtube. Od té chvíle totiž přichází neúprosný ďábel: příděl okruhů na den. Nezajímají ho soboty ani neděle, svátky ani dovolené, uznává jenom přesčasy a práci zadarmo. A všechno směřuje k jeho číslu: 66. Tik ťak, tik ťak…

A  zatímco se student pomalu prokousává veškerou tou látkou, co už má dávno umět, pomalu přicházejí i ty historky. Především jde o zkušenosti z minulých let na fit-wiki: „Učil jsem se na to 2 měsíce v kuse, 8 hodin denně. Učte se, co to jde, jinak se to udělat nedá!” (Klid, to už teď stejně nestíhám…) „Všechno jsem se naučil za 1 den. Stačí usilovně myslet na ten svůj okruh a ono to vyjde.” (Že bych se dal na nějaké náboženství?) Nebo z jiného soudku: „Učte se na komisi, opravdu se to vyplatí. Všichni se vždycky ptají na to, co učí.” (OK, to dává smysl…) „Žďárek: BI-DBS. ­­– Zahradnický: BI-SI1. – Trdlička: BI-ČAO.” (Hm.) Deset dní před začátkem státnic přinese aspoň trochu uspokojení pohled na částečně vyplněný zaškrtávací seznam se zpracovanými okruhy: Tohle už umím, tohle taky… Paráda ­– třeba se mě zeptají zrovna na tyhle okruhy a mám to v kapse! Třeba BI-MLO, to je přece jasný. Tak si to zkusím na čistý papír. (…) Cože? Věta o kompaktnosti?! TO JSEM JEŠTĚ V ŽIVOTĚ NESLYŠEL! Aneb druhá fáze paniky přichází s vědomím, že se znalosti se hlavy dostávají ven rychleji, než dovnitř. Ke konci již všichni netrpělivě očekávají chvíli, kdy přijde ze studijního oddělení rozpis komisí. Tento dokument totiž určuje nejen to, kdo bude za týden rozhodovat o  osudu studenta, ale především, jestli na učení zbývá jeden nebo dva týdny – a to je setsakramentsky velký rozdíl!

Po úvodním zkoumání členů komise dostihne nakonec každého i třetí fáze paniky. Na lidi, kteří jdou na dřívější termíny, přijde ihned. Je to ale dobře – funguje jako takový motor, který je pohání dnem i nocí a nutí je objevit své superschopnosti v huštění znalostí do hlavy, o kterých předtím neměli ani tušení. Ti druzí si s vědomím klidu a pohody chvíli zaprokrastinují, aby se za týden dostali do přesně stejné situace. Akorát je navíc doprovází vědomí stále narůstajícího počtu spolužáků, kteří již nosí dvě písmenka s tečkou před jménem a kteří navíc vykládají o tom, jaké měli štěstí na otázky. A jak to vlastně nakonec bylo lehké. V  hromadě učení jdou ale veškeré dojmy stranou, protože dny utíkají a  během pár okamžiků je tu soudný den. Přes nekonečné množství zkušeností a vyprávění kamarádů všechno stejně vždycky vypadá trochu jinak, než v  původních představách. Otázky nejsou losovány z klobouku, předseda komise nesedí stranou, v  třídě není vyvěšena česká vlajka… Na druhou stranu jsou všichni krásně vystrojení a překvapivě se opravdu tváří mile! Ale v tu chvíli, kdy student rozbaluje obálku s otázkami a medituje nad svými znalostmi a neznalostmi, dochází mu, že jedna pravda platí: „Je to všechno jedna velká loterie.” A šťastným výhercem se stává…

Zdeněk Kasner foto: autor

37

ZÁVĚREM

Filmové tipy JASON BOURNE

Jmenuje se Bourne, Jason Bourne. Jojo, zní to trochu (hodně) jako parodie na agenta 007, ale od té doby, co byl zběhlý agent operace Treadstone objeven v  bezvědomí kdesi ve Středozemním moři, si vybudoval celkem slušnou fanouškovskou základnu, a  mnozí řadí filmovou sérii mezi jednu z  nejlepších akčních podívaných, co kdy kdo natočil. Už proto se devět let po Ultimátu a čtyři roky po ne tak povedeném Odkazu vrací Matt Damon do své asi nejznámější role a jako Jason Bourne bude opět rozdávat jednu ránu za druhou. Premiéra: 28. 7. 2016 Režie: Paul Greengrass Obsazení: Matt Damon, Julia Stiles

SEDM STATEČNÝCH

No jo, remaky remaků se nikdy neomrzí. Začalo to v  roce 1954 filmem Sedm samurajů a  pokračovalo to o  šestnáct let později americkou verzí s  názvem Sedm statečných (oba filmy pořád patří mezi nejlépe hodnocené akční filmy všech dob). O neskutečných padesát šest let později přichází remake té americké verze, samozřejmě s  největšími hvězdami současnosti. Chris Pratt se po dlouhé době, kdy hrál hlavně roli tlustého a hloupého Andyho Dwyera v Parks and Recreations vypracoval na velkou hvězdu jak filmového plátna, tak časopisů o nejvíc sexy mužích světa. Tak snad s  pomocí takových tváří jako je Denzel Washington či Ethan Hawk nakopou pár kovbojských zadků! Premiéra: 22. 9. 2016 Režie: Antoine Fuqua Obsazení: Denzel Washington, Chris Pratt

38

SUICIDE SQUAD

Na-na-na-na-na-na-na-na Batman! se opět vrací! Nedlouho po střetu se Supermanem se Temný rytíř objeví v  dalším filmu, tentokrát bude ale jen hrát druhé housle. Děj se totiž bude točit hlavně kolem skupiny záporáků, které dá americká vláda dohromady, aby pro ně plnili ty nejšílenější mise. Kromě slibně vypadající Harley Quinn se můžeme hlavně těšit na nové ztvárnění korunního prince zločinu – Jokera. Laťka je tu nastavena hodně vysoko – Heath Ledger totiž za stejnou roli dostal před pár lety Oscara a  mnoho lidí si myslí, že lepší Joker už nikdy nebude (největší geeci ale vědí, že Mark Hamill je jediný pořádný Joker). Tak snad Suicide Squad bude pro DC menší sebevražda než Dawn of Justice! Premiéra: 4. 8. 2016 Režie: David Ayer Obsazení: Jared Leto, Margot Robbie

Herní tipy LEGO STAR WARS: THE FORCE ­AWAKENS

Kdo by to nečekal. Lego Star Wars už pokrylo svými hrami starou i novou trilogii, pak to tvůrci celé udělali znovu, pak ještě zlegovali Klonové války, ale pak si dali od předaleké galaxie na chvíli pokoj. S nástupem nové trilogie ale oprášili legové světelné meče a naservírují nám probouzející se Sílu pěkně v kostičkové podobě. Bude hra alespoň tak dobrá jako předchozí díly? A nebude moc krátká? Předchozí díly zpracovávaly tři epizody, tento díl se zaměřuje pouze na jednu... Můžeme jen doufat, že vývojáři ještě něco přidají, například nějaké mise ze seriálu Rebels. Datum vydání: 28. 6. 2016 Platformy: Windows, Xbox 360, XOne, PS3, PS4

DEUS EX: MANKIND DIVIDED

Lidstva všech zemí, rozdělte se! Adam Jensen se vrací v ještě vypiplanější formě. Jeho technologicky upravené tělo nyní bude muset nabrat ještě více síly, aby se postavil celé armádě vojáků, jako je on. Tajemní Ilumináti nainstalovali všem Upraveným čip, díky kterému je mohou ovládat, ale Upravení jsou normálními lidmi vyhnáni, a tak vzniká „mechanický apartheid“. Ale Ilumináti ještě neřekli své poslední slovo... Kombinace first-person a RPG přístupu vypadá zajímavě, a tak nový díl Deus Ex rozhodně bude velmi sledovanou hrou.

ATTACK ON TITAN

Datum vydání: 23. 8. 2016 Platformy: Windows, Xbox One, PS4

Japonské Manga komiksy se stávají čím dál tím víc populárnější, bezpochyby mezi nimi ale kraluje komiks Attack on Titan. Po tom, co se mu dočkalo seriálu a samozřejmě i hranému filmu se Attack on Titan dostává i na obrazovky počítače. Budeme tak moci příběhy Erena Yeagera a jeho nevlastní sestry Mikasy prožít i na vlastní kůži. Hra bude převážně mapovat hlavní příběh první anime série, ale přidá i nějaký nový děj, který se bude zaměřovat na hlavní postavy celé série. Bude mít hra stejný úspěch jako předloha? Podle prodejů v Japonsku to zatím vypadá, že ano, ale evropský a americký trh je přece jenom trochu jiný. Datum vydání: 26. 8. 2016 Platformy: Windows, Xbox One, PS3, PS4

Tomáš Nováček

39

ZÁVĚREM

Rady pro startupy ­nabízí i kniha Hra o trůny ve ­světě podnikání Když už jsme u tématu startupů, do naší knižní rubriky akorát pasuje nedávno vydaná knížka Hra o trůny ve světě podnikání, protože na čem se lépe naučit a vychytat to správné, než na seriálu, který stejně sjíždíte. Hra o  trůny se dotýká i  těch, kteří seriál nesledují, protože nadšenců je všude okolo spousta. I  já jsem nakonec podlehla a konečně rozumím tomu, odkud vane ta všudypřítomná přicházející zima. Dnes tu představujeme publikaci, která na příkladu postav a  vztahů v  seriálu popisuje obchodní a pracovní vztahy. Pokud příběh vůbec neznáte, asi se v příkladech poměrně rychle ztratíte a nebudete tomu ani za mák rozumět. Takže moje rada zní – podívejte se aspoň na seriál. Kniha je rozdělená do třiceti krátkých kapitol, které vystihují určitý rys chování v  obchodním a pracovním světě a každá z nich je uvedena konkrétním citátem z  Hry o  trůny vystihujícím popisovaný jev. Autoři například připomínají, že city do obchodu nepatří (že Jone Sněhu a Ygritte), jak je nutná delegace a  dodržení daného slova, nebo jak jít správně na networking. Petyr Baelish: „Takhle to umím, takový jsem, a jenom když si připustíme, jací jsme, můžeme dostat to, co chceme.“

40

Bylo by naivní myslet si, že byste se díky této útlé knížce stali obchodními magnáty, ale určitě slouží pro ty, co už jsou v pracovním běhu jako připomenutí důležitých zásad. Pro úplné nováčky zase jako startovací můstek se zásadními informacemi o tom, na co je třeba si dávat pozor a co mít na paměti. Příklady nejsou ale uvedeny pouze na příběhu událostí ze Hry o trůny, ale i z běžných a současných podniků. Publikace je napsaná velmi čtivou formou, autoři vše vyjadřují dost jasně a přímočaře bez zbytečné omáčky. Jedná se opět o zajímavý nápad, jak přemýšlet o světově známém příběhu a  fanoušci dostanou do sbírky další netradiční upomínku.

Kamila Pětrašová Foto: knihyomega.cz

Mensa úlohy MINY

Umístěte miny do diagramu tak, aby se v  každém řádku a v každém sloupci nacházely právě dvě miny. Miny se nesmí vzájemně dotýkat, a to ani diagonálně. Čísla v diagramu udávají počet min, které se nacházejí v  sousedních políčcích. Políčko s  číslicí žádnou minu obsahovat nesmí. Malý příklad napoví.

1

2

3

4

TEST

U prvních dvou zadání nalezněte tvar, který mezi ostatní nepatří. Ostatní zadání jsou standardní.

1

2

3

4

5

41

ZÁVĚREM

MATRIX RELOADED

Zapište všechna čísla od 1 do 9 do volných míst v tabulce tak, aby všechny rovnice vycházely. POZOR: Neplatí zde přednost násobení a  dělení před sčítáním a odčítáním! Všechny rovnice musí být provedeny v zobrazeném pořadí, například v druhém řádku se tedy nejprve odčítá a až poté se výsledek násobí.

Řešení MINY 1

TEST

1) D, 2) E, 3) C, 4) B, 5) F

42

2

3

MATRIX RELOADED

4

BRONZOVÍ PARTNEŘI FAKULTY

43