Malokyšické
OZVĚNY Zpravodaj obce Malé Kyšice, ročník X / 2016, číslo 4 (111) Komentář
ČAS NEÚPROSNĚ BĚŽÍ! A POMALU UŽ KONČÍ ZÁŘÍ. Začátkem měsíce ledna jsem v Ozvěnách popisoval poslední minuty starého roku v naší obci a v jejím okolí a vám, čtenářům, jsem prostřednictvím jejich komentáře napsal novoroční přání. Než jsme se otočili, tak skončilo jaro a teď, teď už je i léto pryč! Na letošní léto si nemůžeme stěžovat … snad kromě toho, že nepřineslo vydatné dešťové srážky. Počasí jako stvořené pro prázdniny nebo dovolenou, ale už méně pro zemědělce a lesníky. Obilí potřebovalo k dozrání více vláhy, sucho zapříčinilo oslabení lesních porostů, čehož i v našich končinách využil škodlivý lýkožrout; lýkožrout smrkový, jak informujeme na jiném místě. V srpnu většina z nás sledovala televizní vysílání, a to nejen přímé televizní přenosy, ale i televizní záznamy soutěžních disciplín XXXI. Letních olympijských her, konaných v brazilském městě Rio de Janeiro. Tento velký sportovní svátek začal s velkou pompou a hle, dnes už o něm píši také v minulém čase! Na přelomu měsíců srpna a září i na Unhošťsku do terénu vyrazily kombajny; začaly žně. Mohli jsme vidět, jak se obilí sklízí z polí kolem Kyšic, Horního Bezděkova, Unhoště, Nouzova, či Chyňavy, ale žně tak rychle skončily, že jsme si ani nestačili připustit, že na katastru naší obce díky zástavbě rodinnými domy, probíhající od začátku 70. let minulého století, už nemáme ani jedno políčko, na které by mohl nějaký kombajn vyjet. Již tradičně 1. září děti po skončených prázdninách začaly navštěvovat své školy. V souvislosti se začátkem nového školního roku jsem si vzpomněl na oblíbeného pana řídícího Karla Stýbla, který ve 30. a 40. letech minulého století učil i malokyšické děti v Obecné škole v Horním Bezděkově. Vzpomněl jsem si na něj, protože jsme se o něm v Ozvěnách také zmiňovali. Není nutné připomínat, že tato zajímavá pedagogická osobnost svůj důchodový věk prožívala u nás v obci v domě č. p. 34. Čas neúprosně běží, ale odkrajuje všem stejně! Kdo na pana řídícího dnes může ještě zavzpomínat; dnes zákonitě žije velmi málo žáků, které učil číst, psát a počítat, protože letos 23. listopadu tomu už bude 40 let, co pan řídící v Malých Kyšicích ve věku 86 let zemřel. Před čtyřiceti lety – v měsíci září roku 1976 – z naší obce odešli na věčnost i další občané: paní Anna Pinknerová, osmaosmdesátiletá vdova z č.p. 90, pocházející ze staré malokyšické rodiny Vydrů, a jednasedmdesátiletý Jaroslav Kohout z č.p. 26, kde se ještě dlouho po jeho úmrtí
říkalo „U Kohoutů“, (ač v něm bydleli a bydlí Anýžovi). Na posledně jmenované dnes už může zavzpomínat jen některý z vnuků nebo některá z vnuček, snad i někdo z dříve narozených spoluobčanů(?). I oni u nás v Malých Kyšicích prožívali svůj dnešek, tak jako ten svůj dnes prožíváme my. Zemřeli před čtyřiceti lety a s každou odcházející generací se na ně zapomíná, až se zapomene úplně! (A přiznejme si, ne jinak tomu bude jednou s námi!) Čas neúprosně běží! A mne pro zakončení tohoto komentáře napadají pouze slova spisovatele Jiřího Marka: „Ano, je tomu tak: člověk je strom. A roste sám, ovšem stojí v aleji vždy na konci řady; ohlédne-li se, vidí ještě několik starších stromů za sebou a tyto byly, nebo ještě jsou dalekými kořeny spolu spjaty a jsou to naši předchůdci. To jsou otcové, dědové a pradědové, dále však náš pohled už těžko dosáhne; všechno, co bylo, je v mlze, vzpomínkách a příbězích, v nichž vidíme jenom ty nejbližší. Ale když roste před námi další malý stromek – někdy je jich víc – , nás to naplňuje radostí. Ti za námi byli, říkáme si, a tito před námi budou!“ Miroslav Oliverius, kronikář obce
Zprávy z radnice Obec Malé Kyšice DĚKUJE všem, kteří se zapojili do organizace dětského dne v sobotu 28. května 2016. Velký dík patří spolku UNHfree.net, který poskytl věcné dary do soutěží pro děti. (skk) OMLOUVÁME SE všem, kteří v sobotu 21. srpna 2016 v 15.00 hodin marně čekali na otevření sběrného místa v prostoru ČOV. Za zaměstnance obce, který čerpal řádnou dovolenou, měl místo otevřít předem sjednaný náhradní pracovník. Bohužel se však nedostavil a dodatečně přišel otevřít místo pan Zdeněk Barchánek, kterému tímto děkujeme za ochotu. (kuj) V posledním čísle Ozvěn jsme informovali o ničení víceúčelového hřiště. Během letních prázdnin řádili VANDALOVÉ i NA DĚTSKÉM HŘIŠTI v parku. Uvnitř mašinky se objevily nápisy a jedno místo je propáleno ohněm. Houpačka (tzv. hnízdo) má viditelně nařezaná upevňovací lana. Žádná z uvedených závad neohrožuje bezpečnost dětí při používání hracích prvků, ale dává špatný příklad právě dětem, které si zde hrají. A ještě se zastavme u PŘÍSTŘEŠKU AUTOBUSOVÉ ZASTÁVKY. Ten má poskytovat závětří cestujícím při čekání na autobusový spoj za nepříznivého počasí. Díky některým jedincům asi přestane plnit svůj úkol, protože neznámí vandalové jeho stěny neustále propalují cigaretami! Je otázkou, zda – ke škodě většiny cestujících – jednou celý nevzplane?! (kuj) Navzdory opakovanému informování občanů o druzích odpadu, které jsou přijímány v lokálním sběrném místě u ČOV Malé Kyšice, neustále dochází k odkládání velkoobjemových odpadů před sběrné místo. Z důvodu zabránění vzniku černé skládky obec nechala instalovat KAMEROVÝ SYSTÉM, kterým uvedené místo od července 2016 monitoruje. K uložení velkoobjemového a nebezpečného odpadu je možné využití mobilního svozu konaného 2x ročně. O konání svozu jsou občané v dostatečném časovém předstihu informováni. Kolem sběrného místa projdou a projedou o víkendech desítky lidí, mířících na Vysoký vrch nebo do Poteplí. Ten, kdo zde odpad uložil, by si měl sám uvědomit, že pohled na starý gauč či potrhanou válendu reputaci naší obce příliš neprospěje. (kžp) Obec také započala s OPRAVOU bezpečnostních prvků na části CYKLOSTEZKY vedoucí od ČOV Malé Kyšice k lávce. Došlo k opětovnému zabetonování dopravních značek a následně budou na stejná místa instalovány parkovací sloupky tak, aby byl
znemožněn vjezd motorovým vozidlům na cyklostezku a tím byla zajištěna větší bezpečnost chodců i cyklistů. (kuj) Začátkem září t. r. zdevastovali DIVOČÁCI velkou část nové výsadby na „louce“ naproti ČOV. Proto byl následně na rozhraní celého pozemku s lesem aplikován pachový ohradník, který má divočáky i další lesní zvěř odradit „od návštěvy louky“. Při bližší prohlídce poničené výsadby bylo opakovaně nalezeno suché pečivo. Nezbývá nám než doufat, že se do záhonu dostalo náhodou a nešlo o něčí úmysl, jak přilákat divočáky. (kžp) Během měsíce září t. r. byla provedena DERATIZACE kanalizační sítě v obci.
(kuj)
VOLBY DO ZASTUPITELSTVA STŘEDOČESKÉHO KRAJE proběhnou v pátek 7. října 2016 od 14.00 do 22.00 hodin a v sobotu 8. října 2016 od 8.00 do 14.00 hodin. Volební místností v obci Malé Kyšice je kancelář obecního úřadu na adrese Míru 72. Právo volit do zastupitelstva kraje má státní občan České republiky, který alespoň druhý den voleb dosáhl věku nejméně 18 let a je přihlášen k trvalému pobytu v obci, která náleží do územního obvodu Středočeského kraje. V těchto volbách lze volit na voličský průkaz, který opravňuje k zápisu do výpisu ze stálého seznamu voličů ve dnech voleb ve volebním okrsku spadajícím do územního obvodu Středočeského kraje. Hlasovací lístky obdrží voliči do svých poštovních schránek nejpozději v úterý 4. října 2016. (mal) V sobotu 15. října 2016 se uskuteční podzimní svoz VELKOOBJEMOVÉHO A NEBEZPEČNÉHO ODPADU. Svoz proběhne na pozemku naproti ČOV v době od 9.00 hodin do naplnění kontejnerů nebo nejpozději do 12.00 hodin. Opětovně je ve stejnou dobu pořádán i dobrovolný úklid okolí obce. Kdo se bude chtít zapojit do úklidu, nechť v 9.00 hodin přijde ke vstupu do prostoru ČOV, kde obdrží pytel na odpadky a další instrukce. Všem, kteří nám pomáhají, děkujeme! (kžp) Srdečně zveme všechny malokyšické občany do NÁRODNÍHO DIVADLA v Praze na představení „Strakonický dudák“, které se koná v neděli 6. listopadu 2016 od 14.00 hodin. Cena vstupenky včetně dopravy autobusem z Malých Kyšic a zpět činí 300,- Kč. Vstupenky je možné zakoupit v úředních hodinách na obecním úřadě. Autobus odjíždí ve 12.00 hodin od budovy obecního úřadu. Představení trvá 2 hodiny 35 minut včetně přestávky. (skk) Na základě četných dotazů z řad rodičů dětí mateřské školy již nyní oznamujeme, že ke SLAVNOSTNÍMU ROZSVÍCENÍ VÁNOČNÍHO STROMU na malokyšické návsi doje v sobotu 26. listopadu 2016 v odpoledních hodinách. Bližší informace k akci budou zveřejněny. (skk)
POZVÁNKA V zastoupení obce MALÉ KYŠICE si dovoluji pozvat všechny malokyšické spoluobčany na 11. VEŘEJNÉ ZASEDÁNÍ ZASTUPITELSTVA OBCE, které se bude konat v restauraci „LIKA“ v Malých Kyšicích v pondělí dne 26. září 2016 od 17.30 hodin. * * * Zahájení * Změna rozpočtu roku 2016 * Návrh na usnesení * Různé a diskuse * Závěr Jan Kuna, starosta obce
ODEŠLI S HLASEM ZVONU Dne 27. června 2016 zemřel ve věku 77 let pan Radomír Ondráček z ulice Na Louce a 12. srpna 2016 zemřel ve věku 60 let pan František Lonc ze Zahradní ulice v Malých Kyšicích. Čest jejich památce! (skk)
OHLÉDNUTÍ ZA UPLYNULÝM ŠKOLNÍM ROKEM V MŠ V naší malokyšické školičce jsme zahájili již osmý školní rok, naši první žáčci brzy opustí lavice základní školy. Vedle každodenních činností měly v našem programu i v loňském školním roce pevné místo výlety do ZOO v Zájezdě i v Praze, návštěvy divadla Lampion, přijelo k nám divadlo Koloběžka. Doufáme, že pěknou tradicí se stane Advent na návsi, kde jsme si společně zazpívali koledy. Letos chceme v lese opakovat i předvánoční zdobení stromečku pro zvířátka. Toho se společně s dětmi zúčastnili i rodiče. Novinkou byl celoroční projekt Malá technická univerzita. Cílem je na základě přirozené hravosti vzbudit zájem dětí o technické obory. Lekce jsou připravovány s pedagogy, psychologem, ale také s architektem či projektanty. Po každé lekci dostaly děti diplom. V rámci Lesní pedagogiky, což je projekt lesní správy, se děti v lese sešly s panem lesníkem. Ten jim ukazoval stopy zvěře, seznamoval je s druhy stromů a ukládal jim různé drobné úkoly. Venku jsou děti vůbec nejraději. Oblíbily si "velké" vycházky do okolí. Největší úspěch mělo Putování po mlýnech. Postupně jsme poznávali mlýny v okolí Malých Kyšic a v jednom z nich jsme se zúčastnili exkurze. Věřím, že radost z pobytu v přírodě našim školáčkům vydrží a jednou ukáží naše krásné Malokyšicko i svým dětem. Mgr. Mirka Švantnerová, ředitelka MŠ Malé Kyšice Na aktuální téma
LÝKOŽROUT – ŠKŮDCE NEBO JEN PARAZIT? Lýkožrout, též nazývaný kůrovec, je nepatrný brouček, jehož larva se vyvíjí v lýku jehličnatých stromů. Existuje mnoho druhů kůrovců, nás však momentálně trápí lýkožrout smrkový. Jistě si každý návštěvník lesa občas všimne uschlého smrku nebo celé skupiny uprostřed jinak zcela zeleného lesa. Někdy může být suchá třeba jen špička zdravého smrku. Lepší pozorovatel však objeví stromy s opadanou kůrou a stále ještě zelenými větvemi nebo stromy s jemným popraškem pilin na kůře. To vše způsobuje lýkožrout smrkový. Jiný druh lýkožrouta napadá borovice, modříny, případně jiné druhy stromů, s obdobnými příznaky. Lýkožrout – parazit se vyskytuje od té doby, co je les lesem. Ale lýkožrout – škůdce teprve od doby, kdy v lese začal hospodařit člověk, a to ne vždy v souladu s přírodními zákony. Stejnověké a stejnodruhové porosty stromů jsou pro kůrovce přímo prostřenou tabulí. V okamžiku oslabení porostu, například suchem, exhalacemi, polomy či zaplavením, nastupuje kůrovec a svojí jedinečnou schopností namnožit se, tento David zabíjí Goliáše. Kůrovec pak může způsobit úhyn stromů na obrovských plochách. V 80. letech zničil exhalacemi oslabené porosty v téměř celých Jizerských horách, nedávno podrobil těžké zkoušce Šumavu. My, zde v Malých Kyšicích, žijeme uprostřed krásných lesů. Loňské sucho oslabilo les a připravilo tak podmínky pro přemnožení kůrovce. Ohniskem nákazy pak může být několik přehlédnutých náhle uschlých stromů, ale i třeba uskladněné palivové dřevo z jehličnatých stromů, ponechané takzvaně „v metrech“. Takové dřevo je třeba co nejdříve zpracovat
(nařezat a naštípat). Uschlé či poškozené stromy pak hlásit na Obecním úřadě a na vlastních pozemcích je co nejdříve pokácet. Na závěr by bylo vhodné poznamenat, že každý z nás svojí všímavostí a zodpovědností brát si podané informace za své, může ovlivnit nejen výskyt kůrovce, ale i stav životního prostředí jako místa, kde chceme žít. Ing. Aleš Novák Převzato z denního tisku:
ŽLÁBEK – TIP NA VÝLET Kladenský deník (č. 178 z 1. 8. 2016) dal svým čtenářům tipy na výlet; kromě dvou cílů Svatý Jan pod Skalou a Národopisné muzeum v Třebízi vybral i poutní místo Žlábek s kapličkou Panny Marie, nacházející se pod Vysokým vrchem na rozmezí katastrů obcí Bratronice a Malé Kyšice. Neuvedený autor příspěvku popisuje polohu tohoto poutního místa, zmiňuje se o pověsti, kterak došlo k postavení kapličky v roce 1649 a své pozvání „k nám“ zakončuje slovy: „Toto neobyčejné místo v lesním tichu nadchne každého svým klidem, který je lehce zvukově podbarven bublajícím potůčkem. Vyvolává pocit, jako byste ani nebyli venku, ale v lesním chrámu s lavičkou pro posezení, s osvěžením se ledovou čistou vodou z pramene a meditací při svitu svíček, které zde každý vyznavač tohoto místa neopomene Panně Marii v kapličce nad studánkou zanechat.“ (oli)
ROZHLEDNA NA PETŘÍNĚ SLAVILA 125 Nejčtenější noviny v Praze – METRO ve svém 157. čísle dne 19. 8. 2016 připomněly svým čtenářům 125. „narozeniny“ petřínské rozhledny. Psal se rok 1889 a členové KČT se vraceli ze světové výstavy v Paříži a nemohli zapomenout na novou železnou věž G. Eiffela. Rozhodli se postavit něco podobného doma – v Praze. Po roce a půl příprav se na jaře roku 1891 začalo stavět a v rekordně krátké době, již v srpnu toho roku, se petřínská věž, na jejíž konstrukci bylo spotřebováno 175 tun železa, slavnostně otevírala. Rozhledna od roku 1991 je od jara do podzimu (do 20 hodin) opět přístupná veřejnosti a patří k nejoblíbenějším vyhlídkám na naše hlavní město. Redakční rada Malokyšických ozvěn tak dává tip na výlet svým čtenářům. Ti nejpozornější na vrcholu rozhledny na orientační tabuli zjistí, kterým směrem leží „náš“ Vysoký vrch a při dobré viditelnosti ho mohou v dáli i rozpoznat. (oli) Zajímavost
GENERÁLNÍ ZNAČKOVATEL PRO ČESKOSLOVENSKOU REPUBLIKU (Bohumír Leederer, *6.11.1874, †19.7.1951) Podnětem pro zpracování tohoto příspěvku byl krátký novinový výstřižek ze Stráže svobody z 10. listopadu 1934, který začíná odstavcem cituji: „Již před 30 lety (pozn. v roce 1904), kdy ještě byl kladenskému obecenstvu celodenní výlet na Nouzov výkonem velikým, procházel řed. L. různými stezkami a zanášel se úmyslem sdružiti milovníky přírody a s jejich pomocí započíti s označováním cest ve zdejším okolí.“ Pod zkratkou „řed. L.“ se skrývá jméno Bohumíra Leederera, pedagoga, turistického pracovníka a autora knih, týkajících se turistických tras a jejich značkování. Jmenovanému se skutečně již v roce 1903 podařilo založit kladenský odbor Klubu českých turistů, ve kterém vykonával funkci jednatele (a to více jak dvacet let). Jmenovaný v té době dostal povolení od správy státních lesů, aby zajistil označení cest ve státních lesích na Kačáku - až ke hranicím tehdejšího
fürstenberského (křivoklátského) panství. Z příspěvku vyplývá, že tuto „práci obtížnou, skorem bez finančních prostředků, provedl během 10 let s vytrvalostí jemu vlastní a dodnes (pozn. v roce 1934) vidíme ještě u Kyšiček a v družeckých lesích první orient. tabulky s letopočtem 1903.“ V roce 1914 světová válka však přerušila jeho záslužnou činnost, proto až po převratu v roce 1918 mohl začít se značením cest v lesích křivoklátských, a to k Nové Huti, ke Křivoklátu, k Týřovu, k Rakovníku, ke Mšeci a až ke Slanému, či dokonce ke Kralupům nad Vltavou. Odhadem se jednalo o 700 km označených turistických cest s cca stejným počtem orientačních tabulek. Touto svou obětavou činností Bohumír Leederer na sebe upozornil a byl povolán do ústředí Klubu čsl. turistů se sídlem v Praze. Po rozčlenění klubu na jednotlivé župy byl zvolen za předsedu župy Pražské; funkci vykonával plných deset let. V této době se mu také dostalo ocenění práce na poli turistiky tím, že byl jmenován „generálním značkovatelem pro celou republiku Československou“. Rovněž byl ustanoven referentem pro některé župy moravské. Nutno podotknout, že tehdejší orientační tabulky (umísťované na území celé republiky) byly zhotovovány podle jeho návrhů. I přes velké časové zaneprázdnění, které souviselo se zastáváním výše uvedených funkcí, Leederer nezapomínal na Kladno. V odboru kladenském, který již začátkem 30. let čítal na 900 členů, stál v čele od poloviny let dvacátých. Pro kladenské turisty pořádal cestopisné přednášky, vycházky, zájezdy do hor apod. Organizoval zde peněžní sbírky na chudé děti. Velkou měrou se, jako předseda kladenského odboru KČsT, přičinil o postavení turistické chaty s rozhlednou mezi Kladnem a Pleteným Újezdem „na Kožové hoře“, která byla slavnostně otevřena za přítomnosti četných hostů nejen z Kladna a okolí ve dnech 10. a 11. května 1934. Kromě toho, že jmenovaný byl kladenským řídícím učitelem, tedy pedagogem, o jeho osobním životě nebylo nic zjištěno; stejně tak nevíme, za jakých okolností zemřel v roce 1951 v Praze. Je doloženo, že knižně vydával průvodce s mapami, do kterých byly vyznačeny turistické cesty. V jednom z nich s názvem „Kladno. Návrhy tur z Kladna, Nouzova, Lán, Zbečna, Nové Huti a Křivoklátu“, vydaného v roce 1924 Klubem čsl. turistů v Kladně, tiskem známé kladenské tiskárny té doby J. Šnajdra, autor provádí popis, či stručnou charakteristiku Nouzova a našich Malých Kyšic: „Nouzov, vilová kolonie, která stálým rozvojem a zdokonalováním v posledních letech stala se půvabným letním sídlem. Bydliti možno v restauracích a soukromých vilách. Kyšičky (též Chaloupky zvané), 10 minut z Nouzova. Hojně navštěvované. Byty v soukromých domech, 5 minut do údolí Kačáku. Koupaliště.“ Pojednání o Bohumíru Leedererovi zakončeme konstatováním ze Stráže svobody: „Vše, co učinil ve prospěch turistiky a členstva, bylo činěno s láskou nezištně a všechny jeho funkce byly čestné!“ Miroslav Oliverius Malokyšické OZVĚNY, zpravodaj obce Malé Kyšice, okres Kladno Vydává: min. 4x ročně obec Malé Kyšice, IČO 00640557, prostřednictvím své Sociálněkulturní komise, ev. číslo MK ČR E17465. Toto číslo v nákladu 230 výtisků bylo vydáno v Malých Kyšicích dne 21. 9. 2016. Neprodejné. Kontaktní adresa: Obecní úřad, Malé Kyšice, ul. Míru 72, 273 51 Unhošť.
[email protected], www.malekysice.cz
