Západočeská univerzita v Plzni – Univerzita třetího věku – ak. rok 2014/2015 Úvod do egyptské historie – Střední říše Petra Maříková Vlčková
21.04.2015
Střední říše (MK): Panovníci 12. dynastie: Amenemhet I., Senusret I., Amenemhet II., Senusret II., Senusret III., Amenemhet III., Amenemhet IV., Sobeknefru Raná 12. dynastie: poměrně známé období = známe hrobky všech panovníků. Ustanovení typické podoby královské zádušní architektury = pohřební komplex Senusreta I. v Lištu. Nový způsob přenosu královské moci = KOREGENCE mezi otcem a synem. Založení nového hlavního města – Amenemhet I. = (Amenemhet-)Ictauej; upevňování postavení Egypta v rámci mezinárodních vztahů: obchod, defenzivní architektura, útok. Ustanovení dynastie: Amenemhet I. a Senusret I.: Rodinné vztahy: otec (Amenemhet I) a syn (Senusret I) – koregence 10 let. Založení nového hlavního města: Ictauej (Lišt). Zahraniční politika: výstavba tzv. Vládcových zdí v SV deltě; pronikání do Núbie – k 3. kataraktu; Libye – ojedinělá akce, Přední východ: mírové, obchodní. Senusret I – tzv. bílá kaple, Théby. Zúrodňování oblasti Fajjúmu: zavlažovací a odvodňovací kanály. Nové náboženské texty: Texty rakví, Kniha dvou cest. Soukromá zbožnost: stoupá význam Abydu – kult Usira (vrchol Senusret III) Období klidu: Amenemhet II., Senusret II.: Rodinné vztahy: otec (Senusret II.) – syn a koregent (Amenemhet II) – vnuk a koregent (Senusret II.). Zahraniční kontakty: obchodního charakteru – Přední východ, Punt, Kréta. Poklad z Tódu (Amenemhet II). Anály Amenemheta II. Z Ptahova chrámu v Memfidě (svolávání armády – kořist odměňování). Vnitřní politika: zájem o Fajjúm (odvodnění). Pohřebiště: Dahšůr (Amen. II), Láhún (Sen. II. – pyramidové město Hetep Senusret = Káhůn – půdorys vpravo): pohřby královských žen – částečně nevykradené: poklady Pozdní 12. dynastie: od Senusreta III. po konec 12.dynastie. Rychlý úpadek = snad důsledek unáhlené administrativní reformy Senusreta III. Snaha omezit moc místních vládců – nomarchů X posílení pozice tzv. středního stavu. Dokončení kolonizace Fajjúmské oázy Panovníci = zbožštění ještě za svého života: Senusret III. – Núbie; Amenemhet III. - Fajjúm Královská zádušní architektura: neznáme místo pohřbu všech panovníků. Abnormality – jeden panovník = více hrobek (Senusret III., Amenemhet III.). Postupná ztráta území v Núbii – Amenemhet IV. u 2. kataraktu Senusret III: jeden z nejvýznamnějších panovníků egyptské civilizace. Nejistá koregence s otcem. Nejvýznamnější panovník Střední říše = administrativní reforma: omezení moci nomarchů; zavedení nových centrálních správních jednotek – „oddělení“ (waret); výsledek = destabilizace země Rozdělení půdy ve Fájjúmu. Upevnění egyptské moci v Núbii. Kontrola cest v Syropalestině. Pyramidový komplex: Dahšúr; Abydos
Amenemhet IV: Dlouhá koregence se Senusretem III. (20 let)= návaznost na jeho vládu. Vrcholné období Střední říše. Úplná kolonizace Fajjúmské oblasti – zbožštěn. Jeho rodina – panovnická tradice konce MK. Nárůst významu královských žen – psaní jmen v kartuších. Pyramidové zádušní komplexy: Dahšůr, Hawwára (starověký Labyrint) Závěr 12. dynastie: Členové rodiny Amenemheta III. Amenemhet IV.: Syn/vnuk ?; Nástup jako starší muž; hrobka: Mazghúna ? SOBEKNEFERU/NEFERUSOBEK: Dcera Amenemheta III. a manželka Amenemheta IV. = po smrti nástup na královský stolec. PRVNÍ ŽENA OFICIELNĚ VLÁDNOUCÍ JAKO PANOVNÍK = plná královská titulatura. Specifický styl zobrazování Vývoj královské zádušní architektury MK: Návrat k tradicím OK X existence novinek = tzv. JIHOEGYPTSKÉ PRVKY: pojmenování jednotlivých součástí pohřebního komplexu; členění prostoru komplexu pomocí ohradních zdí; terasovité uspořádání pohřebního komplexu; zapojení hrobek členů královské rodiny do prostoru královské hrobky a posléze i samotné pyramidy; postupně se komplikuje přístup do podzemí – vztah s Usirem Zapojení sušené cihly do staveb pyramid = zrychlení a zefektivnění stavby: skeleton z kamene a příčné zídky = základní vazební jednotka Pohřby členek královské rodiny – zachovalá výbava – tzv. poklady. Existence více hrobek pro jednotlivé panovníky: Senusret III.: Dahšúr, Abydos; Amenemhet III.: Dahšúr, Hawwára. Specifický případ: komplex Senusreta III. v Abydu
Senusret I. v Lištu (nahoře) Amenemhet III. v Hawwáře (vpravo) Přechod mezi 12. a 13. dynastií: Návaznost 12. a 13. dynastie. Sídelním městem zůstává ICTAUEJ. Pokračování tradice ve smyslu královské architektury Základní rozdíl spočívá v dynastické posloupnosti panovníků 13. DYNASTIE: až na 50 vládců (Auibre-Hor) = krátké vlády X kontinuita úředníků – změna v pojetí královské moci. Neznáme místa hrobek – jen několik (např. Ameny Kemau v Dahšúru). Pokračování zádušního kultu Senusreta II. v Kahúnu = představitel města je stává vezírem. Uznáváni ve středním a Horním Egyptě. Delta se postupně osamostatňuje – vzrůstá moc lokálních vládců (předchůdců 14. dynastie)
Západočeská univerzita v Plzni – Univerzita třetího věku – ak. rok 2014/2015 Úvod do egyptské historie – Amarnské období a závěr 18. dynastie Petra Maříková Vlčková
21.04.2015
AMARNSKÉ OBDOBÍ – 18. dynastie „Amarnské období“ – podle místa nového hlavního města založeného synem Amenhotepa III. a nástupcem, Amenhotepem IV. (Achnatonem). Zahrnuje dobu jeho vlády a nástupců: Smenchkarea, Tutanchatona/Tutanchamona a Ajeho. AMENHOTEP IV. (asi 1372-1355 BC) – nástupce svého otce Amenhotepa III., syn královny Teje. Celkem 17 roků vlády. Koregence mezi otcem a synem – problematická – max. 2 roky. - počátek vlády: žádné příznaky radikálních změn, které měly následovat. - nástup na trůn –trůnní jméno Nefercheprure „dokonalé jsou podoby Rea“ s epitetem Waenre „vyvolený Reem“; účastnil se kultů tradičních božstev (Amenrea, Reharachteje); pokračoval ve stavebních projektech svého otce, zejména v Karnaku. - 2. rok vlády: Amenhotep oslavil svátek sed – zdůraznění božského pokračování svého rovněž božského rodiče. V souvislosti se svátkem sed – výstavba 4 chrámů na V straně Karnaku, zasvěcené slunečnímu bohu „Atonovi“, slunečnímu disku. Stavby z pískovcových bloků (moderní termín talatát: bloky ve velikosti, kterou mohl snadno přenášet jeden pracovník (celkem objeveno přibližně 45.000 bloků; posléze stavby rozebral Haremheb). Rekonstrukce reliéfní výzdoby – velký podíl „velké královské manželky Nefertiti“. Zahájení výstavby dalších chrámů Atona i na jiných místech Egypta a Núbie. - 4. rok vlády: zahájení výstavby nového hlavního města a kultovního centra v Achetatonu (Atonův obzor, moderní Tell el-Amarna: půdorys vpravo), podél V břehu Nilu ve středním Egyptě. Král navštívil staveniště minimálně jednou. - 6. rok vlády: přesunutí královského dvora do stále ještě nedokončeného Achetatonu; změna rodného jména z Amenhotepa „Nechť je Amon spokojen“ na Achnatona „Ten, který slouží Atonovi“; zákaz uctívání boha Amona + zákaz brzy rozšířen na všechna tradiční božstva Egypta. V průběhu času uzavření starých chrámů. Od tohoto okamžiku: nebyli uctíváni jiní bohové než sluneční kotouč a jeho syn, Achnaton - eliminace všech známek o starých bozích – odstraňování jmen + prosazení fonetického psaní slov - zakázání používání zobrazení starých bohů (slova jako „matka, maat“) – 17 let vlády věnoval vypracování teologie a praktikování Atonova kultu, stejně jako opětovnému potvrzování centrální role panovníka - Achnaton podporován vojenskou vrstvou a zástupem nově etablovaných hodnostářů. Achnaton - syn Atona. On a jeho královna uctívají Atona X zbytek Egypta přistupoval k otci
prostřednictvím jeho syna. Achnaton je považován za androgenního otce a matku všeho lidstva; byl nejvyšším knězem slunečního disku a centrem kultu pro všechny Egypťany. Nefertiti - součástí tohoto monarchického ohniska – její jméno v kartuši + trůnní jméno Nefernefruaton („dokonalá je krása Atonova“). Aton chápán jako král: pojetí královské moci. Achnaton je autorem Velkého hymnu na Atona. Podporoval ho již Thutmose IV.a Amenhotep III. -“Oslňující/Zářící sluneční disk”. Zobrazován jako sluneční disk (či koule/tělesa), ze kterého vycházejí paprsky; jediný ústupek antropomorfním vyobrazením = ruce na koncích těchto paprsků, které drží znaky života – kříž anch. - Atonovy chrámy: výjimečná architektonická podoba – otevřená nádvoří s velkým množstvím oltářů na otevřeném dvoře. - málo informací o domácí politice: snad prosazována po celé zemi. Administrativa - tradiční byrokracie. Výrazní hodnostáři: Aper-el (vezír, cizinec, hrobka v Sakkáře), Nacht (vezír), Aje (Achnatonův strýc - z rodiny Nefertiti), vojenští velitelé Maja a Ramose, velitel policie Mahu. - zahraniční politika: známá díky nálezu klínopisné diplomatické korespondence, tzv. Amarnské dopisy. Zakročil v Núbii (12. rok: vzpoura) - do počátku 14. st. BC - hlavními protivníky: království Mitanni X doba vlády Amenhotepa III. – čas geopolitických změn na Předním Východě - nástup Achnatona: v S Sýrii se objevuje chetitský stát (král Šuppiluliuma I.) porazil mitannské království. Někteří z nejsevernějších vazalů Egypta přešli na stranu Chetitů NOVÉ USPOŘÁDÁNÍ KRÁLOVSKÉ RODINY: NEFERNEFERUATON NEFERTITI – velká královská manželka, porodila Achnatonovi 6 dcer (Meritaton, Maketaton, Anchesenpaaton/ Anchesenamon, Neferneferuaton-tašerit, Neferure, Setepenre), žádný syn. Hlavní síla Achnatonovy vlády + snad králova koregentka – zobrazení Achnatona a dalšího krále. Má vlastní trůnní jméno – Neferneferuaton = stejné jako následující panovník – Smenchkare. - další oblíbené ženy: „velmi milovaná manželka krále“ Kija, zemřela snad před Achnatonem, považovaná za matku Tutanchamona X výzkumy DNA prokázaly, že jeho matkou byla dosud neznámá žena (tzv. Mladší dáma z KV35), dcera Amenhotepa III. a královny Teje, tj. byla zároveň i Achnatonovou sestrou - v posledním období převzala králova nejstarší dcera Meritaton funkci nejvýznamnější ženy v Achetatonu- sňatek se SMENCHKAREEM - po krátkou dobu byl Achnatonův koregent - doba vlády: přibližně 3 roky. Rodiče nejsou známi: Achnatonovův starší syn s Kijou? - starší bratr Tutanchamona? Nebo ženský panovník – Nefertiti? Meritaton?
TUTANCHATON/TUTANCHAMON (“žijící obraz Atona/Amona”). Syn Achnatona a neznámé královské ženy (Achnatonova sestra, dcera Amenhotepa III. a královny Teje, tzv. Mladší dáma z KV35). Sňatek se třetí dcerou Achnatona a Nefertiti: Anchesenpaaton/Anchesenamon (“Ona žije pro Atona/Amona”). Dominantní úloha: velekněz Aje, generál Haremheb. - 3 roky vládl z Achetatonu. Probíhala vyjednávání, jež započala již za Smenchkarea a Meritaton, o opětovném obnovení tradičních božstev a jejich chrámů. Změna jmen panovníka na Tutanchamona a jeho ženy na Anchasenamon a přenos královské rezidence do Memfidy. - zformulování tzv. „restaurační stély“, která se rozcházela s amarnskou “herezí” a vyhlásila obnovení tradičních náboženských obyčejů: popis Egypta (dezolátní stav chrámů, vojenské neúspěchy v Sýrii = bohové opustili Egypt) před Tutanchamonem - nečekaně zemřel po přibližně 10 leté vládě, nezanechal po sobě žádného potomka - pohřben v malé hrobce v Údolí králů (KV 62), která pro něj nebyla původně určena. Objevena Howardem Carterem v roce 1922 - po Tutanchamonově smrti - dopis od Anchesenamony Šuppiluliumovi (chetitský král), s žádostí o muže pro královnu. Vyslán královský syn Zananza, ale v Syropalestině zavražděn dlouhý řetězec nepřátelství mezi Chetity a Egypťany AJE (trůnní jméno Chepercheprure) - 3 roky vlády. Možná z rodiny královny Teje (bratr?) a významná pozice již za Achnatona. Tutanchaton – jeden ze dvou rádců: velkovezír Aje (v Tutanchamonově hrobce Aje provádí rituál Otevírání úst) a generál Haremheb = silná aliance mezi Ajem a Haremhebem. Pohřben v Západním údolí (tzv. Údolí opic) v Údolí králů Po jeho smrti nastoupil na trůn HAREMHEB („(Bůh) Hor se raduje“); trůnní jméno Džesercheprure – asi 1319– 1292 BC, 14/27 let vlády. - významná pozice již za Achnatona a Tutanchatona / Tutanchamona – rádce a generál - bez napojení na královskou rodinu Achnatona - hrobka v Sakkáře. Podpora armády i Amonova kněžstva - primární důraz jeho vlády: restaurace starých pořádků, zahlazení stop po amarnském období a omezení korupce – nový soudní aparát. - reorganizace armády - zlepšení její efektivity. - významný stavitel chrámů: snaha udržet si podporu Amona (zejména v Karnaku - nové stavby, uzurpace některých Tutanchamonových památek + téměř úplná destrukce Achnatonových thébských chrámů) - bezdětný (manželka Mutnedžmet – dcera Ajeho) + snaha zajistit stabilitu a vojenskou nadvládu – jmenování svým nástupcem generála Pramese z nilské delty, který se stal Ramessem I., zakladatel 19. dynastie.
- pohřben v Údolí králů (KV 57) - byl považován za prvního legitimního vládce po Amenhotepovi III.
Kontrolní otázky Jak se proměnil způsob vlády v době 12. dynastie? Jak se proměnil způsob vlády v době 12. a 13. dynastie? Jak zasáhl do života Egypta panovník Achnaton? Jak se proměnilo chápání královské rodiny za Achnatona? Doporučená studijní literatura
Baines, J. – Málek, J.: Svět starověkého Egypta. Praha: Knižní klub 1996. Maříková Vlčková, P. (ed.): Hroby, hrobky a pohřebiště starých Egypťanů. Praha: Libri 2009. Mynářová, J.: Bohové, chrámy a lidé. Egyptské chrámy v Syropalestině v době Nové říše. PES 4, 1-5. J. Mynářová – J. Dušek – P. Čech – D. Antalík. Poskytni králi výmluvná slova. Korespondence starověké Levanty. Starověké písemnictví Levanty 3. Oikoymenh – FF UK v Praze, 2014. Shaw, I.: Dějiny starověkého Egypta. Praha: BB Art 2003. Trigger, B.G. – Kemp, B.J. – O’Connor, D.O. – Lloyd, A.B.: Starověký Egypt. Dějiny společnosti. Praha: Vox Globator 2004. Verner, M.: Chrám světa. Svatyně, kulty a mysteria starověkého Egypta. Praha: Academia 2010. Verner, M. – Bareš, L. – Vachala, B.: Encyklopedie starověkého Egypta. Praha: Libri 2007. (mapa a jednotlivá hesla).
