Okruhy ke SZZ z PSYCHOLOGIE – studijní pomůcka pro ak. rok 2014/2015 Obor: Sociální a charitativní práce – Bakalářské studium 1. Psychologie jako empirická věda, předmět a metody psychologie Pomocné a doplňující otázky: Jaký je vztah mezi základními, speciálními a aplikovanými psychologickými disciplínami. Specifika psychologie oproti jiným vědám o člověku. Aplikace psychologie v sociální práci. Typy výzkumů, výzkumný projekt, metody získávání dat, experiment, typy proměnných a vztahů mezi nimi. Co zjišťují korelační studie. Specifika výzkumů ve vývojové psychologii, sociální psychologii, klinické psychologii. Možnosti psychologických výzkumů v oboru sociální práce (kontext a výzkumné metody). Jaké jsou metody výběru vzorku, metody získávání dat, typy otázek při rozhovoru, co je anamnéza, analýza produktů, psychologický test, psychologický dotazník. Jaké jsou základní vlastnosti (validita, reliabilita, objektivita, stabilita), co je metaanalýza. Praktická část: Příklad výzkumu. Co umožňují korelační studie? Čeho si budete všímat při rozhovoru s klientem? Čeho si budete všímat při rodinné interakci při práci s rodinou? Smysl otázky: Porozumět paradigmatům psychologie a jejich sociálnímu zakotvení. Student zná základní rozdělení psychologických disciplín a jejich praktickou aplikaci. Student zná základní pojmový aparát psychologie. Student zná výzkumnou aplikaci sociálně psychologických činností. 2. Přehled hlubinných, psychodynamických přístupů. Pomocné a doplňující otázky: Co je psychoanalýza, její základní teorie a její kulturně společenský kontext. Přínos S. Freuda. Psychoanalytický model konfliktu. Psychoanalytický model osobnosti. Kritika psychoanalýzy. Další rozvoj psychoanalytických směrů, současné proudy navazující na S. Freuda, významné osobnosti. Analytická psychologie a její představitel, základní teze a termíny. Individuální psychologie, její představitel a základní teze a termíny. Charakteristika psychoanalytické a psychodynamické terapie. Cíle psychoanalýzy jako psychoterapeutického přístupu. Metody psychoanalýzy jako psychoterapeutického přístupu. Účinnost psychoanalytické terapie. Etiologie duševních poruch dle Freuda. Freud a léčení duševních poruch. Jung a příčiny duševních poruch, Jung a léčení duševních poruch. Vysvětlete pojmy přenos a protipřenos. Praktická část: Komu může prospět, jaké jsou předpoklady pro psychoanalytickou léčbu? Jaké jsou její výhody a nevýhody? Smysl otázky: Student se seznámí s revolučním směrem v pojetí lidské psychiky, významem nevědomých motivací a zpracováváním a řešením intrapsychických konfliktů, které mají v těchto nevědomých procesech původ. 3. Behaviorismus, neobehaviorismus a jejich paradigmata Pomocné a doplňující otázky: Klasický, radikální a subjektivní behaviorismus. Představitelé. Teorie učení: S-R teorie učení, klasické a operantní podmiňování, sociální učení. Metody behaviorismu. Pojem intervenující proměnná. Význam behaviorismu a jeho kritika. Charakteristika behaviorální a kognitivně behaviorální psychoterapie. Cíl terapie, techniky, užití, účinnost, vhodnost. Přístupy užívající techniky klasického podmiňování, jejich užití a indikace. Imploze - užití, účinnost, vhodnost. Averzivní terapie - užití, účinnost, vhodnost. Praktická část: Jaké typy osobností budou nejlépe reagovat na behaviorální či analytické přístupy v psychoterapii. Smysl otázky: Student porozumí významné etapě ve vývoji psychologie z hlediska východiska pro další myšlenkové proudy a jejich využití v praxi.
aktualizováno: 17. ledna 2015
4. Myšlení a řeč Pomocné a doplňující otázky: Vymezení pojmu. Přístupy k myšlení. Myšlení jako řešení problémů. Základní myšlenkové operace. Druhy myšlení. Pojmy. Symboly a znaky. Jazyk. Řeč. Vztah myšlení a jazyka. Hledisko psychopatologie: formální poruchy myšlení, poruchy dynamiky myšlení, poruchy strukturálních mechanismů, poruchy obsahu myšlení. Blud. Rozdělení bludů podle obsahu. Praktická část: Jak poznat bludné systémy klienta? Smysl otázky: Student rozumí souvislostem myšlení a řeči a díky obecným znalostem z psychopatologie dokáže rozlišit patologické symptomy a v praxi pak možnosti jejich řešení. 5. Vědomí, bdělost a spánek. Doplňující a pomocné otázky: Vymezení vědomí. Charakteristiky vědomí, stavy vědomí, úrovně vědomí. Vysvětlit pojmy lucidita, objektivizace, sebeuvědomování. Změny vědomí. Hypnóza. Kvantitativní a kvalitativní poruchy vědomí. Spánek a snění. Poruchy spánku. Nevědomí. Individuální a kolektivní nevědomí. Praktická část: Značná část lidského chování je důsledkem nevědomých procesů, tj. neuvědomovaných motivů. Jak lze vysvětlit tento proces, příklad nevědomé činnosti. Smysl otázky: Student rozumí aspektům vědomí a nevědomí a jejich změněným a patologickým stavům. 6. Paměť a pozornost Doplňující a pomocné otázky: Charakteristika pozornosti. Druhy pozornosti. Vlastnosti pozornosti. Poruchy pozornosti. Charakteristika paměti. Funkce paměti. Druhy paměti. Fáze paměti. Vlastnosti paměti. Kvalitativní a kvantitativní poruchy paměti. Praktická část: Jakými způsoby můžeme pomoci klientovi vybavit si a reprodukovat informace? Smysl otázky: Student zná význam a změny druhů paměti a pozornosti v různých obdobích ontogenetického vývoje a dovede je odlišit od psychopatologického vývoje. 7. Vnímání Doplňující a pomocné otázky: Charakteristika vnímání. Strukturální elementy vnímání. Druhy vnímání. Nepatologické a patologické poruchy vnímání. Iluze a halucinace. Elementární a komplexní halucinace jednotlivých smyslů. Praktická část: Za jakých podmínek často dochází k poruchám vnímání i u psychicky zdravého člověka? Lze jim předcházet? Smysl otázky: Student se orientuje v patologických a nepatologických změnách vnímání a rozumí jejich etiologickým souvislostem. 8. Inteligence Doplňující a pomocné otázky: Pojem. Inteligence jako schopnost. Teorie inteligence. Druhy inteligence. Měření IQ a v jakých oblastech je využitelné v sociální práci. Mentální postižení. Praktická část: Jaké jsou vhodné způsoby, techniky práce s lidmi různých stupňů inteligence? V jakých situacích psycholog používá inteligenční test? Smysl otázky: Student porozumí oblasti indikace měření inteligence, aspektům, které zjišťují texty inteligence a chybným či zjednodušeným přístupům při jejich interpretování.
9. Pudy a potřeby, poruchy pudů Doplňující a pomocné otázky: Vymezení pojmu pud, instinkt. Vlastnosti instinktů. Charakteristika základních pudů a poruchy pudů. Poruchy pudu sebezáchovy a jejich sociální, etické a psychologické aspekty. Potřeba. Základní potřeby. Hierarchie potřeb. Praktická část: Lze usměrňovat klientovy potřeby? Pokud ano, jak? Pokud ne, proč? Poruchy pudu sebezáchovy – sebepoškozování a suicidium v krizové intervenci. Smysl otázky: Student je obeznámen s pudovou podstatou člověka, rozdíly mezi pudy a potřebami a vzájemným vztahem pudů a potřeb. 10. Motivace a vůle Doplňující a pomocné otázky: Definice motivace. Pojmy: motiv, stimul, incentiva, potřeba. Funkce motivace. Teorie motivace. Motivace a chování. Paradigma motivace. Motivační cyklus. Nevědomá motivace. Vůle: Definice vůle. Konativní procesy. Konativní funkce. Konativní jednání. Poruchy vůle. Praktická část: Jak vhodně pracovat s nemotivovaným klientem? Uveďte příklad takového klienta. Jaké jsou zdroje volního jednání? Jaké jsou zdroje pro vaši motivaci pro sociální práci? Smysl otázky: Student rozumí složitosti lidské motivace a jejím evolučním a kulturním složkám. 11. Emoce, hledisko obecné psychologie a psychopatologie emocí Doplňující a pomocné otázky: Obecná charakteristika emocí. Charakteristické rysy emocí. Funkce emocí. Dimenze emocí. Druhy emocí (afekt, vášeň, pocit, emoční epizoda, nálada, citový stav). Komponenty emocí. Hlavní přístupy ke zkoumání emocí a citů. Emoční inteligence. Teorie emocí z hlediska výchozích principů. Poruchy afektů. Poruchy nálad. Poruchy emotivity s převahou kvalitativní. Otázka k praxi: Jak rozpoznávat emoční stav klienta a jak pracovat s neklidným úzkostným klientem? Smysl otázky: Student zná v praktické činnosti potřebnou motivační a koordinační a dyskoordinační roli emocí. 12. Psychologie osobnosti Doplňující a pomocné otázky: Předmět psychologie osobnosti. Co je osobnost. Psychologické pojetí osobnosti. Osobnostní charakteristiky a jejich měření. Kognitivní, konativní a emoční složka jáství. Vznik a vývoj vědomí já. Funkce ega. Ego-obranné mechanismy. Biologická a sociokulturní determinace osobnosti. Schopnosti a vlastnosti osobnosti. Co se rozumí pod pojmem dynamika a struktura osobnosti. Praktická část: Oblasti a důvody měření schopností a rysů osobnosti. Smysl otázky: Pomáhá porozumět jednotlivci v jeho prožívání a chování vzhledem ke struktuře a dynamice osobnosti a obranným mechanismům, usiluje o predikovatelnost, student rozumí osobnosti jako bio-psycho-sociálně-spirituální jednotě. 13. Temperament Doplňující a pomocné otázky: Nejznámější teorie temperamentu (Hippokrates, Jung, Kretschmer, Sheldon), současné teorie temperamentu (teorie J. Kagana, P-E-N teorie H. Eysencka, Cloniongerův psychobiologický model, psychestetická a diatetická dimenze temperamentu) Praktická část: Pojednejte o temperamentových faktorech sociálního chování. Smysl otázky: Student rozumí významu typologie temperamentu.
14. Psychosociální vývoj podle Eriksona Doplňující a pomocné otázky: Základní principy členění fází psychosociálního vývoje, přehled a vysvětlení jednotlivých stádií z pohledu rozporu vývojových úkolů vs jejich nezvládnutí. Praktická část: Využití teorie psychosociálního vývoje v pohledu na regresní chování klienta. Srovnání vývojových teorií S. Freuda a E. Eriksona z hlediska praktického využití. Smysl otázky: Student pochopí vývojové fáze jako východisko při úvahách o etiologii psychopatologických poruch a aplikaci vývojové psychologie při sociální práci z hlediska požadavků na klienta. 15. Raný vývoj dítěte Doplňující a pomocné otázky: Odraz raného vývoje v pozdějším vývoji člověka, attachment-přilnutí, citová vazba, raná citová deprivace, pervazivní vývojové poruchy v raném věku. Raný vývoj v teoriích Freuda, Eriksona, Piageta, Mahlerové, Spitze, Bowlbyho. Praktická část otázky: Význam narušení bazální důvěry a jeho odraz v psychopatologii. Smysl otázky: Student zná vývojové úkoly dítěte a rozumí jejich významu pro pozdější vývoj. 16. Dospívání. Dospělost. Doplňující a pomocné otázky: Fáze dospívání, úkoly dospívání, konflikty dospívání, psychopatologie v dospívání, agravovaná puberta, jev sekulární akcelerace, adolescentní moratorium. Identita a intimita v dospívání. Psychopatologická problematika dospívání. Znaky zralé osobnosti, vysvětlit pojem generativita, fáze dospělosti a jejich krizové prvky v profesionální i vztahové/rodinné oblasti, syndrom prázdného hnízda. Nejčastější psychopatologické poruchy/symptomy v dospělosti. Identita v dospělosti. Individuace v teorii C. G. Junga. Praktická část otázky: Co je důležité znát o osobnosti dospívajícího při poradenství v oblasti sociální práce. Která specifika dospělosti mohou být jedincem subjektivně vnímána jako zátěžová? Smysl otázky: Student zná vývojové úkoly a krize dospívajících a umí je propojovat s psychopatologií nebo se sociální patologií vztahující se k této vývojové fázi, rozumí souvislostem přechodu z dětství do dospělosti, umí aplikovat základní vývojové teorie na vývojové období dospívání a rozumí jejich významu pro praxi. Zná rizika psychických a vývojových obtíží dospívajícího. Rozumí poruchám socializace. Smysl otázky: Student zná znaky dospělosti a orientuje se v psychopatologické problematice tohoto období. Rozumí tranzitorním krizím v dospělosti a možnostem změn v životní cestě. 17. |Skupina. Patologické projevy skupiny a významné sociální experimenty. Doplňující a pomocné otázky: Skupina – vymezení pojmu. Druhy skupiny. Skupinové role. Dynamika skupiny. Sociometrie. Hromadné psychické jevy. Milgramovy experimenty poslušnosti, Aschovy experimenty konformity, experimenty s panenkou Bobo, Stanfordský vězeňský experiment, bystander fenomén. Jaký je rozdíl mezi skupinou a týmem? Jaké jsou fáze vývoje skupiny? Praktická část: Uveďte příklady skupinových jevů, jako jsou konformita, kompetice, efekt přihlížejícího, rozptýlení zodpovědnosti, sociální opora, princip subsidiarity. Smysl otázky: Zná a umí charakterizovat jednotlivé typy skupin včetně rolí a pozic jednotlivce v nich, rozumí škodlivému působení skupinových sil a masových jevů. Dovede vysvětlit vývoj škodlivých sil, šikany, utváření skupinové identity prostřednictvím vnějšího nepřítele a etické aspekty nejznámějších psychologických experimentů.
18. Sociální percepce a interakce. Komunikace. Doplňující a pomocné otázky: Sociální kognice a percepce, vymezení pojmu. Faktory a chyby v sociální percepci – atribuce, utváření dojmu a schémata, afiliace atraktivita, prosociální chování a antisociální chování. Modely sociálního poznávání (asocianistické a konstruktivistické). Vymezení mezilidské komunikace, složky komunikace, model komunikace. Funkce komunikování. Verbální komunikace, neverbální komunikace a její typy, Komunikační situace - percepční a atribuční schéma. Lidská komunikace v transakční analýze. Praktická část: Jak mohou faktory a chyby v sociální percepci ovlivnit práci s klientem? Jak se bude lišit komunikace s pacienty s různými psychiatrickými diagnózami (zaměřte se na neurózy, psychózy, oligofrenie). Smysl otázky: Student umí porozumět smyslu a významu znalostí sociální interakce a percepce v sociální práci. Student dovede rozčlenit komunikační akt na smysluplné celky, které jsou nápomocné při porozumění v běžné i profesionální komunikaci. 19. Psychopatologie a normalita Doplňující a pomocné otázky: Vymezení pojmu norma. Popište různé druhy norem (funkční, ideální, subjektivní, statistická…). Odchylka, deviace, porucha, koncepce normality. Normalita v psychologii. Psychopatologie – vymezení pojmu. Psychopatologická symptomatika a syndromologie, rozdělení symptomů. Praktická část: Srovnání a rozlišení symptomů psychotických, neurotických onemocnění a poruch osobnosti. Smysl otázky: Student umí rozlišit pojmy symptom, syndrom, klinický obraz a pochopí hraniční oblasti mezi normou a psychopatologií a složitosti při jejich vymezování. 20. Neurotické poruchy Doplňující a pomocné otázky: Obsedantně-kompulzivní porucha, fobie (agorafobie, sociální úzkost) panická ataka, generalizovaná úzkost, posttraumatická stresová porucha. Příznaky a diagnóza. Teorie vysvětlující vznik úzkostných poruch. Praktická část: Jaký dopad mají neurózy na kvalitu života jedince (pracovní, rodinnou, společenskou, duchovní)? Smysl otázky: Student zná symptomy neurotických poruch, dovede je odlišit od ostatních psychopatologických projevů a orientuje se v systému psychologické a psychiatrické péče. 21. Psychózy Doplňující a pomocné otázky: Schizofrenie - průběh, prognóza, druhy, etiologie. Schizotypní porucha. Trvalá porucha s bludy. Akutní přechodné/polymorfní psychózy. Schizoafektivní porucha. Příznaky a průběh. Praktická část: Jaký dopad mají psychózy na kvalitu života jedince (pracovní, rodinnou, společenskou, duchovní)? Jak odlišit schizofrenii od ostatních psychotických poruch? Smysl otázky: Student zná symptomy psychotických poruch, dovede je odlišit od ostatních psychopatologických nozologických jednotek a orientuje se v systému psychologické a psychiatrické péče. 22. Poruchy osobnosti Výčet (dle MKN-10), příznaky, prognóza, etiologie. Praktická část: S jakými poruchami osobnosti se můžeme v pomáhajících profesích setkat nejčastěji? Odůvodněte. Poruchy osobnosti v rámci sociální patologie. Smysl otázky: Student zná symptomy poruch osobnosti, dovede je odlišit od ostatních nozologických jednotek v psychopatologii a orientuje se v možnostech psychologické, sociální a psychiatrické péče.
23. Psychopatologie u dětí Pomocné a doplňující otázky: Specifika psychopatologie u dětí, nejčastější psychopatologické poruchy a k jakému vývojovému období se vztahují, jejich etiologie a patogeneze. Separační úzkost, selektivní mutismus, pseudologia phantastica, fobické poruchy, školní fobie, mentální anorexie, psychotická onemocnění. Vývojové poruchy. Praktická otázka: Proč je obtížné rozlišit agravovanou pubertu a počínající psychózu? Smysl otázky: Student se naučil pochopit rozdíly psychopatologických symptomů u dospělých a dětí a rozlišit vývojovou a traumatickou etiologii a orientovat se v možnostech psychologické, psychiatrické a sociální péče. 24. Fungování člověka v zátěžích Pomocné a doplňující otázky: Jak definujeme náročné životní situace, zátěž, co vše tam spadá. Stres, teorie dle Cannona, Selyeho a Lazaruse. Frustrace. Konflikt, druhy konfliktů. Syndrom vyhoření. Deprivace. Krize. Trauma. Syndrom CAN. Zvládání stresu. Copingové strategie. Krizová intervence. Resilience. Praktická otázka: Jaký je rozdíl mezi emoční krizí a psychickým traumatem a jak se s těmito jevy pracuje? Smysl otázky: Student zná základní popisy psychického fungování člověka v zátěžích, pojmy náročných životních situací na úrovni definic a kontexty jejich vzniku. Orientuje se v typech náročných životních situací a zvládání ohrožující zátěže související též s orientací v možnostech profesionální pomoci. 25. Psychoterapie Vymezení psychoterapie, přehled účinných faktorů. Metody a cíle psychoterapie. Formy psychoterapie. Základní dělení psychoterapeutických škol a jejich návaznost. Antropologické přístupy v psychoterapii – humanistické a existenciální: přehled, popis, techniky, indikace, kontraindikace. Integrace v psychoterapii. Praktická otázka: Jaký typ psychoterapie lze doporučit pro odvykání kouření, pro fobické stavy, ztrátu smyslu života, jaké psychoterapeutické postupy lze používat v pastorační práci a proč. Smysl otázky: Student se orientuje v pojetí psychoterapie jako oboru a psychoterapie jako činnosti a má představu o různých způsobech psychoterapie indikovaných pro různé obtíže klientů.
Doporučená literatura: ATKINSONOVÁ, R. L. a kol.: Psychologie. Praha: Portál, 1997, 2003. DRAPELA, V. J. Přehled teorií osobnosti. Portál, Praha 1997 DUŠEK, K. a VEČEŘOVÁ-PROCHÁZKOVÁ, A. Diagnostika a terapie duševních poruch. Praha: Grada, 2010. HARTL, P., HARTLOVÁ, H. Psychologický slovník. Praha: Portál, 2004. KRATOCHVÍL, S. Základy psychoterapie. Praha: Portál, 1997. KŘIVOHLAVÝ, J.: Psychologie nemoci. Praha: Grada, 2002. LANGMEIER, J., KREJČÍŘOVÁ, D.: Vývojová psychologie. Praha: Grada, 1998. NAKONEČNÝ, M.: Lexikon psychologie. Praha: Vodnář, 1995. NAKONEČNÝ, M.: Psychologie osobnosti. Praha: Academia, 1995. NAKONEČNÝ, M. Sociální psychologie. Praha: Academia, 1999. OREL, M. Psychopatologie. Praha: Grada, 2012 PLHÁKOVÁ, A.: Učebnice obecné psychologie. Academia, Praha 2004. SMOLÍK, F. Duševní a behaviorální poruchy. Praha: Maxdorf, 2002. VÝROST, J., SLAMĚNÍK, I. Sociální psychologie. Praha: Grada, 2008. Mezinárodní klasifikace nemocí 10. revize. Duševní poruchy a poruchy chování: Popisy klinických příznaků a diagnostická vodítka. Praha, 1992.
aktualizováno: 17. ledna 2015
