Slovo víry 04/2015
A toť jest to slovo víry, kteréž kážeme. Římanům 10:8
Právě máte v rukou další číslo netradičního, slovem, duchem a mocí nabitého, internetového časopisu, na jehož tvorbě se můžete podílet i vy. Vaše příspěvky, podněty a návrhy uvítáme. Pokud máte zájem o spolupráci nebo byste chtěli přispět článkem, svědectvím či povzbuzením, kontaktujte nás. Bůh v našem národě mocně jedná a účelem tohoto časopisu je, aby křesťané byli povzbuzeni ať jsou kdekoli. Přinášíme slova plná víry, povzbuzení a potěšení! Jsme zde proto, aby se víra šířila, rostla a měnila český národ. Jsme zde proto, aby byl český národ spasený! Existuje jen jediná cesta ke spasení a tou je víra v Ježíše Krista, v Jeho ukřižování a zmrtvýchvstání! Je to víra jednající skrze lásku, která přináší radost, svobodu, pokoj, vítězství a zdraví.
[email protected] vydalo: Biblické Centrum Víry o.s. Členové redakce : Kukla Vítězslav Kuklová Iveta
Jazyková korektura: Hana Petřinová
Slovo víry
Bratři a sestry
Když jsem se modlil za naši církev, došla mi jedna velice důležitá věc. Jak velké požehnání je být součástí místní církve. Tento článek jsem nazval „Bratři a sestry“ z jednoho konkrétního důvodu. My věřící máme jednoho společného Otce a Bible nás nazývá bratry a sestrami. Bůh nás pojmenovává rodinou. Chápejte mě prosím dobře. Věřím v jednu církev Ježíše Krista tvořenou ze všech křesťanů na celém světě. Také však věřím, že lidé, kteří jsou součástí místní církve, jsou něčím jedinečným. Ne jen jako jedinci, to je jasné, ale také jako skupina jedinců, kteří mají mezi sebou vztahy, navzájem se znají a spolu tvoří to, jak církev v daném městě vypadá a co dělá. Když Pavel píše do jednotlivých církví, jsou jeho dopisy adresovány konkrétním církvím. Zároveň je však povzbuzuje, aby jeho dopisy četli i v jiných církvích. Oslovuje tak skupiny věřících, kteří mají společné zájmy, otázky, spory i problémy (Římanům, Korintským, Galatským, Efezským, Filipským, Koloským, Tesalonským). Také Jan oslovuje v knize Zjevení církve v konkrétních městech. Ano, můžeme a máme se z těchto slov poučit. Pravdou nicméně zůstává, že jsou adresována jednotlivým církvím (Efez, Smyrna, Pergam, Thyatir, Sarda, Falidelfie, Laodicej).
Pokud bych přijal některé moderní názory, že církev a místní sbor je přežitkem a že křesťané nepotřebují společná shromáždění a mohou úplně stejně tak žít nezávisle na ostatních, pak mám dotaz: „Není to náhodou stejný způsob likvidace jako u rodin přirozených?“ Lidé se již nechtějí ženit a vdávat, nemají potřebu být nějak svázáni, chtějí být volní a přitom žít a užívat si požehnání plynoucí z rodinného života. Lidé jsou sobečtí a hledí na svůj vlastní prospěch, a to i na úkor svých blízkých. Když se rozcházejí, otcové se zdráhají platit na své vlastní děti. Je tedy za tím vidět stejný princip – krádež, likvidace. Lidé jsou okrádáni o požehnání ze společných rodin a místních církví, a to má za následek likvidaci rodin i církví. Za tímto působením nemusím hledat nikoho jiného než ďábla. Pokud mluvíme o rodině, mluvíme o lidech, se kterými jsme si blízcí, s nimiž sdílíme naše životy. Bylo by absurdní, kdybych mluvil o své rodině a přitom bydlel v jiném městě než moje manželka. Nebo bychom bydleli ve stejném městě, ale neměli potřebu ani touhu se sejít. Stejně tak, přestože jsme již dospělí a žijeme odděleně od svých rodičů, je normální, že chceme být v kontaktu, vědět co prožívají a sdílet s nimi své životy. To je normální. Věřím, že je stejně normální i touha křesťanů scházet se a prožívat životy propojené naší vírou. Písmo přece říká, že máme jedni druhé povzbuzovat, potěšovat, že se máme sdílet o naší víře, že máme pomáhat jedni druhým. Máme žít v jednotě, v souladu víry. Co se děje v církvi je přece i moje věc, nemá mi to být jedno. Vždyť ti lidé kolem jsou mí bratři a mé sestry. Jsou má rodina a záleží mi na nich. S nimi mohu prožívat jaké je to požehnání mít svou rodinu víry, mít kolem sebe lidi, kterým na mě záleží. Hluboce věřím, že když jsme na cestách a potkáme křesťana, potěší nás to. Úplně jinak se však cítím, když se setkám s lidmi z naší místní církve, kde se známe, máme společné touhy, vize, plány, radosti a povzbuzení. Bůh miluje jednotlivce a mluví k nim, a Bůh také mluví k církvím. Má s nimi jedinečný – místní plán. pastor Vítězslav Kukla
Vítězství nad hříchem
Chtěli byste mít moc k tomu, abyste už nikdy nehřešili? Nejprve se podíváme na to, co podněcuje hřích. 1. Korintským 15:56 Osten (zbraní) pak smrti je hřích, a moc hříchu je Zákon. To, co dává hříchu moc, je Zákon. K čemu sloužil Zákon? Římanům 3:19-20 Víme pak, že cokoli Zákon mluví, těm, kteří jsou pod Zákonem, mluví, aby všeliká ústa zacpána byla a aby vinen byl všechen svět Bohu. Protože ze skutků Zákona nebude ospravedlněn žádný člověk před obličejem jeho; neboť skrze Zákon přichází poznání hříchu. Zákon sloužil k tomu, aby ukázal „celému světu“, že lidé jsou vinni hříchem. Žádné tělo nemůže být ospravedlněno skutky Zákona. Všichni potřebují Zachránce, aby je vysvobodil! Proč byl tedy dán Zákon? Aby byl odhalen hřích člověka. Neboť skrze Zákon přichází poznání hříchu. Desatero nikdy nebylo dáno k tomu, aby zastavilo hřích. Lidé pod Zákonem nemají moc zastavit hřích.
Římanům 7:7-10 Co tedy řekneme? Je Zákon hříchem? Naprosto ne! Ale hřích bych nepoznal jinak než skrze Zákon. Vždyť o žádostivosti bych nevěděl, kdyby Zákon neříkal: „Nepožádáš.“ Hřích využil příležitosti, které se mu dostalo skrze to přikázání, a probudil ve mně veškerou žádostivost; bez Zákona je totiž hřích mrtev. Já jsem kdysi žil bez Zákona; když však přišlo přikázání, hřích ožil, a já jsem zemřel. I ukázalo se, že přikázání, které mělo být k životu, bylo mi k smrti. Zákon sám o sobě není špatný, ale jak říká apoštol Pavel: „O žádostivosti bych nevěděl, kdyby Zákon neříkal ‚Nepožádáš‘.“ Zákon podněcuje hřích, jako když píchneš do vosího hnízda a způsobuje „všechny druhy zlé touhy“. Nepřítel využije Zákon, aby na tebe navršil odsouzení a dal ti pocit viny a pocit, že je Bůh od tebe daleko. Využije tvých slabostí. Používá Zákon a odsouzení, aby ukázal na tvé chyby, aby tě upozornil, že tvé chování tě ze vztahu s Bohem diskvalifikuje, a na to, že si nezasloužíš být Bohem přijat ani Boží lásku a požehnání! Ví, že čím více prožíváš odsouzení a vinu, tím více se cítíš Bohu odcizený a pokračuješ v hříchu. Římanům 7:12 A tak Zákon zajisté svatý, a přikázání svaté i spravedlivé a dobré jest. Zákon je svatý, ale nemůže nás učinit svatými. Nemá moc to učinit. Je jako zrcadlo. Zrcadlo ti jen řekne pravdu, jak vypadáš. Není to chyba zrcadla, že jsi špinavý. Jan 8:32 A poznáte pravdu, a pravda vás vysvobodí. Pravda o tom, že Zákon byl přibit na kříž. Haleluja!!! Koloským 2:14 a vymazal rukou psaný záznam, který svými ustanoveními svědčil proti nám a který nám byl nepřátelský; odstranil jej z našeho středu tím, že jej přibil na kříž. Tak odzbrojil knížatstva a mocnosti a veřejně je vystavil na odiv, slavil triumf nad nimi skrze něj (KŘÍŽ). Co to pro nás dnes znamená? Když byl zákon přibit na kříž, nepřítel byl odzbrojen! Ďábel už nemůže používat Zákon jako zbraň k tomu, aby nás odsoudil, protože pod Novou smlouvou je věřící v Kristu od Zákona svobodný!
Římanům 6:14 Nebo hřích nebude panovati nad vámi; nejste zajisté pod Zákonem, ale pod milostí. My už nežijeme pod Zákonem, ale pod milostí. Milost je od Boha darovaná schopnost žít to, co říká Boží Slovo. Milost neznamená, že si můžu dělat, co chci a Bůh mi to vždy odpustí. Ano, Bůh mi to vždycky odpustí, ale milost znamená mnohem víc. Milost mě uschopňuje, že už NEMUSÍM dělat to, co Bible nazývá hříchem. Jsem svobodný od hříchu. Hřích už nade mnou nemá žádnou moc. Tu moc mám já nad hříchem, nad svou tělesností. Nemůžeš mít vztah se dvěma kusy kamene, ale s Ježíšem ano! Dokonce, i když selžeš, Jeho krev tě ospravedlní. Jsi ve svém životě učiněn dokonalým skrze Jeho milost. Proto: Římanům 8:1 Nyní tedy není žádného odsouzení pro ty, kteří jsou v Kristu Ježíši. Jan 8:10-11 Ježíš se vzpřímil a řekl jí: „Ženo, kde jsou tvoji žalobci? Nikdo tě neodsoudil?“ Ona řekla: „Nikdo, Pane.“ Ježíš řekl: „Ani já tě neodsuzuji. Jdi a od této chvíle již nehřeš.“ Moc k tomu, abychom zastavili hřích, který ničí náš život, přichází, když přijmeme dar „ŽÁDNÉ ODSOUZENÍ“ od Ježíše. Zákon říká: „Bůh tě nebude odsuzovat pouze, když přestaneš hřešit.“ Ale milost říká: „Já jsem vzal tvé odsouzení na kříž. Nyní můžeš jít a už více nehřešit. Já jsem tě k tomu uschopnil.“ Jestliže se neustále snažíš porazit hřích, je na čase přestat být závislý na Zákonu. Buď úplně závislý na Boží nezasloužené přízni, stejně jako byl apoštol Pavel. Jestliže víš, že nehledě na tvé skutky tě Kristus učinil spravedlivým a dokonalým skrze Jeho nezaslouženou milost, potom věř, že ti dal také schopnost přemoci každé hříšné pokušení, zlozvyk nebo závislost! Všechny tvoje chyby byly přibité na kříž. Nyní jsi svobodný. Už se nemusíš snažit nehřešit ve své vlastní síle. Můžeš ve svém životě prožívat vítězství a úspěch nad každým hříchem a svázaností!
pastor Iveta Kuklová
Co jsi uviděl, to si nenech sebrat!
Jakub 1:25 Kdo však zahlédl dokonalý zákon svobody a drží se jej, blaze jemu ve všem, co dělá! Nezapomíná totiž, co slyšel, ale naplňuje to skutkem. Jakub píše o tom, že je možné zahlédnout dokonalý obraz svobody. Mluví o Evangeliu, které lidé slyší, a buď podle něj jednají, nebo zapomínají, co slyšeli a tak podle toho nejednají. Dalším místem, kde se v Písmu mluví o zrcadlu, je v listu Korintským. 2. Korintským 3:18 My všichni s odkrytou tváří jako v zrcadle odrážíme Pánovu slávu a tehdy jsme Pánovým Duchem proměňováni k Jeho obrazu, od slávy k slávě. Opět jsme to my, kdo jako v zrcadle odráží Pánovu Slávu, takže je to zjevné a viditelné. Nejedná se o „duchovní“ neviditelné věci, ale o náš život. Jedná se o to, co lidé mohou od nás slyšet a co mohou vidět. Jakub i Pavel píší stejné věci o našem životě. Někdo by si mohl pomyslet, že dnes píši o skutcích, o tom, jak musíme být dokonalí v mluvení i v jednání, a že to vše záleží na nás. Ale věřím, že Bůh pro věřící připravil jak dobré skutky, tak i cestu, jak je konat. Pod Novou Smlouvou není dán požadavek na schopnost člověka. To by potom byl každý odsouzen, stejně jako pod Starou Smlouvou. Pod Novou Smlouvou Pavel píše, že odrážíme Pánovu, tedy nikoli naši slávu.
Jakub s ním naprosto souhlasí, protože píše o tom, že když člověk nezapomíná, co slyšel, bude podle toho také jednat. Proč? Protože Evangelium je extrémně dobré. Mluví o Ježíši, o svobodě od hříchů a svázaností, mluví o novém stvoření, kterým se člověk stal, když přijal Ježíše. Mluví o moci Ducha Svatého působícího v nás a otevírá nové možnosti jak radostně a svobodně žít životy na této zemi. Největším rozdílem je to, že když přijímáme Boží Slovo, tak nás proměňuje. Je však potřeba přijímat Slovo s pokorou a nechat se Jím proměnit, nebojovat s Ním. Jakub 1:21 Odhoďte proto všechnu špínu a spoustu špatnosti a s krotkostí přijímejte zaseté Slovo, které má moc spasit vaše duše. Oba pisatelé mluví o změně jednání, o změně života, o skutcích a také o způsobu jak se k tomu dostat. Oba mluví o Boží milosti, která v nich působí změnu a dává jim moc k dobrým skutkům. 1. Korintským 15:10 Boží milostí jsem ale to, co jsem, a Jeho milost ke mně nevyšla naprázdno. Pracoval jsem více než oni všichni, avšak ne já, ale Boží milost, která je se mnou. Jakub 4:6 Naopak, nabízí úžasnou milost! Říká přece: „Bůh se staví proti pyšným, pokorné ale zahrne milostí.“ To, co jsme uviděli v Písmu, tu svobodu, možnosti, radost z toho být požehnáním, a také změnu našeho života skrze Boží moc milosti, to si nenechejme sebrat nikým a ničím. Je to příliš dobré, než abychom to nechtěli žít. Věřím, že když nezapomínáme na to, co je v Písmu, pak podle toho i jednáme. Víme totiž, že nám k tomu dává moc Bůh, a že je to On, kdo to vše v nás působí. A tak jsme proměněni k Boží Slávě, odrážíme Pánovu Slávu. Lidé to vidí a vzdávají Bohu čest a slávu. To vše jen proto, že nezapomínáme na to, co je v Písmu, Na ten obraz svobody.
pastor Vítězslav Kukla
Konec ďáblovy moci v Čechách
Věřím, že je na čase skoncovat s ďáblovou vládou v naší zemi. Žalm 115:16 Nebesa jsou nebesa Hospodinova, zemi pak dal synům lidským. Římanům 13:11 Kromě toho znejte dobu, že už je čas probudit se ze spánku. Vždyť teď je naše spasení blíže, nežli když jsme uvěřili. Je na čase se probudit ze sna a uvidět, že zodpovědnost za naši zemi máme my křesťané. V naší zemi se bude dít to, co dovolíme a nebude se dít to, co zakážeme. Bude se dít to, co promluvíme na modlitbách.
Je na čase uvidět, jak ohromnou moc mají naše modlitby. Je na čase uvidět, kým nás Bůh učinil v Kristu Ježíši. Jsme spravedlností Boží. Jsme těmi, kteří přemáhají a vítězí. Je na čase, aby církev povstala a chopila se vlády, kterou Ježíš ďáblovi vzal ve chvíli, kdy ho ďábel neprávem vtáhl k sobě. Je na čase, aby církev řekla ďáblovi: „Dost, už jsi skončil v této zemi.“ Již 2000 let má vládnout církev, už je čas, aby opravdu vládla. Římanům 5:17 Nebo poněvadž pro pád jeden smrt kralovala pro jednoho, mnohem více, kteříž by rozhojněnou milost a dar spravedlnosti přijali, v životě novém kralovati budou skrze jednoho Ježíše Krista. Je na čase vyhlásit vládu Ježíše Krista. On je králů Král a pánů Pán. On chce vládnout skrze nás. Izajáš 60:1 Povstaň, zastkvěj se, poněvadž přišlo světlo tvé, a sláva Hospodinova vzešla nad tebou. Ježíš už nám dal všechno k dispozici – svoji spravedlnost, svoji autoritu, meč Ducha. Je na nás, abychom to používali a chopili se vlády. Abychom vyšli směle do ulic a vyhlásili svobodu zajatým. Abychom byli jako Ježíš, když chodil po této zemi.
Skutky 10:38 Kterak Ježíše od Nazaréta pomazal Bůh Duchem Svatým a mocí; který chodil, dobře činil, a uzdravoval všecky posedlé od ďábla; nebo Bůh s ním byl. Ježíš to nedělal sám, ani my to nebudeme dělat sami. Bůh bude s námi, stejně jako byl s Ježíšem.
pastor Iveta Kuklová
Milé děti, připravili jsme pro vás tajenku. Tentokrát je to osmisměrka - naruby. Musíte hledat slova, která dávají smysl - jsou česky. Hledejte ve všech směrech, tedy zprava doleva, zleva doprava, shora dolů, zdola nahoru, ale i šikmo. V tabulce jsou ukryta 4 slova. První 3, kteří zašlou správnou odpověď čeká milé překvapení.
Odpovědi posílejte na
[email protected]
I R T L CH J S O A W CH G N Q Ů É B P D X P S O Č S U Y
L C L H U K I D H
J E Q J N R Ž Q M
X B L Í V V X I P
N C S Á Š J S D P
O Ý R B O D A G U
D W F Q P W G U T
Nový titul Boží Slovo je pro hladového ducha potravou, která posiluje věřícího, aby žil Božím hojným životem! Proto nám Přísloví 4,21 dává pokyn, abychom Boží Slovo udržovali ve středu svého srdce a dávali je každý den našeho života na první místo. Pokrm víry vám pomůže uspokojit hlad po Božím chlebu života. Toto čtení na každý den, uvádějící krátké oddíly Písma spolu se směsí inspirujících soust z učení Kennetha E. Hagina, pravidelně zmocní váš život, když budete trávit čas u prostřeného stolu Božího Slova. Začněte tedy každý den roku krmit svou víru touto výživnou stravou! Mocí nabité studie zahrnují témata: • Lepší smlouva • Smluvní požehnání • Smluvní přítel • Jeho ranami
Kenneth E. Hagin Pokrm víry – slovo na každý den – jaro 96 stran, 148x85 mm, vazba V2 - lepená,
cena 65 Kč Objednávky na e-mailu:
[email protected] nebo na tel. 725 083 000
