Novela zákona o pomoci v hmotné nouzi (publikovaná pod č. 252/2014 Sb.)
Zlín, 26.2.2015
© Mgr. Ivan Švec Referent oddělení stavebního řádu
Osnova 1. Novela č. 252/2014 Sb. - přínos 2. Pojem „byt“ 3. Pojem „jiný než obytný prostor“ a požadavky pro jeho vymezení 4. Stavba pro individuální či rodinnou rekreaci 5. Kontrola standardů kvality bydlení 6. Právní úprava postupu při provádění kontroly standardů kvality bydlení 7. Postup dle zákona o kontrole (kontrolního řádu)
1. Novela č. 252/2014 Sb. - přínos Účinnost od 1.1.2015 Do zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „PHN“) byly touto novelou vloženy § 33a a § 33b • Legální definice pojmů „byt“, „ubytovací zařízení“ a „jiný než obytný prostor“ • Pro účely doplatku na bydlení Standardy kvality bydlení jiného než obytného prostoru a stavby pro individuální či rodinnou rekreaci a způsob jejich kontroly • Odkaz na zák. č. 255/2012 Sb., o kontrole Cíl úpravy • Zjednodušení řízení o doplatku na bydlení • Zamezení vyplácení doplatku na bydlení do nevyhovujících prostor • Zvýšení motivace osob k řešení své nepříznivé bytové sociální situace Dosažení výše uvedených cílů?
2. Pojem „BYT“ Soubor místností nebo samostatná obytná místnost, které svým stavebně technickým uspořádáním a vybavením splňují požadavky na trvalé bydlení a jsou k tomuto účelu užívání určeny podle stavebního zákona nebo jsou zkolaudovány jako byt (§ 33a odst. 1 PHN) Soubor místností, které tvoří stavbu pro individuální či rodinnou rekreaci, nebo samostatná místnost, která tvoří stavbu pro individuální či rodinnou rekreaci, pokud jsou tyto stavby užívány vlastníkem k trvalému bydlení a pokud splňují standardy kvality bydlení podle § 33b odst. 1 PHN (§ 33a odst. 4 PHN) V případech hodných zvláštního zřetele lze pro účely tohoto zákona za byt považovat i část bytu, pokud byt splňuje podmínky podle § 33 odst. 1 písm. a) PHN (§ 33a odst. 5 PHN) Soubor místností, popřípadě jedná obytná místnost, který svým stavebně technickým uspořádáním a vybavením splňuje požadavky na trvalé bydlení a je k tomuto účelu užívání určen (§ 3 písm. g) OTP) Místnost nebo soubor místností, které jsou částí domu, tvoří obytný prostor a jsou určeny a užívány k účelu bydlení (§ 2236 odst. 1 NOZ) Místnost nebo soubor místností, které jsou podle rozhodnutí stavebního úřadu určeny k bydlení (§ 2 písm. b) zák. č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů – od 1.1.2014 neúčinný)
3. Pojem „JINÝ NEŽ OBYTNÝ PROSTOR“ a požadavky pro jeho vymezení I. Ujednají-li si pronajímatel s nájemcem, že k obývání bude pronajat jiný než obytný prostor, jsou strany zavázány stejně, jako by byl pronajat obytný prostor (§ 2236 odst. 1 NOZ) Skutečnost, že pronajatý prostor není určen k bydlení, nemůže být na újmu nájemci (§ 2236 odst. 2 NOZ)
Prostor, který je na základě smlouvy, rozhodnutí nebo jiného právního titulu určen pro bydlení, a který zároveň splňuje standardy kvality bydlení podle § 33b odst. 1 PHN (§ 33a odst. 2 PHN)
3. Pojem „jiný než obytný prostor“ a požadavky pro jeho vymezení II. Standardy kvality bydlení • Samostatně vymezený uzamykatelný prostor s minimálně jednou pobytovou místností, který svou polohou, velikostí a stavebním uspořádáním splňuje dále uvedené požadavky k tomu, aby se v něm zdržovaly a bydlely osoby, a musí mít neomezený přístup k pitné vodě Další požadavky pro vymezení jiného než obytného prostoru • Pro vymezení jiného než obytného prostoru se přiměřeně použijí: § 3 písm. i) OTP § 8 OTP § 10 odst. 5 a 6 OTP §11 OTP § 38 OTP § 44 odst. 1 písm. a) OTP § 44 odst. 1 věta druhá OTP
§ 3 písm. i) OTP Pro účely této vyhlášky se rozumí i) obytnou místností část bytu, která splňuje požadavky předepsané touto vyhláškou, je určena k trvalému bydlení a má nejmenší podlahovou plochu 8 m2. Kuchyň, která má plochu nejméně 12 m2 a má zajištěno přímé denní osvětlení, přímé větrání a vytápění s možností regulace tepla, je obytnou místností. Pokud tvoří byt jedna obytná místnost, musí mít podlahovou plochu nejméně 16 m2; u místností se šikmými stropy se do plochy obytné místnosti nezapočítává plocha se světlou výškou menší než 1,2 m
§ 8 OTP Základní požadavky (1) Stavba musí být navržena a provedena tak, aby byla při respektování hospodárnosti vhodná pro určené využití a aby současně splnila základní požadavky, kterými jsou a) mechanická odolnost a stabilita, b) požární bezpečnost8), c) ochrana zdraví osob a zvířat, zdravých životních podmínek a životního prostředí9), d) ochrana proti hluku10), e) bezpečnost při užívání, f) úspora energie a tepelná ochrana11). (2) Stavba musí splňovat požadavky uvedené v odstavci 1 při běžné údržbě a působení běžně předvídatelných vlivů po dobu plánované životnosti stavby. (3) Výrobky, materiály a konstrukce navržené a použité pro stavbu musí zaručit, že stavba splní požadavky podle odstavce 1. ____________________ 8) Vyhláška č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb. 9) Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů. Vyhláška č. 380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva. 10) Nařízení vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. 11) Zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 148/2007 Sb., o energetické náročnosti budov.
§ 10 odst. 5 a 6 OTP (5) Světlá výška místností musí být alespoň a) 2600 mm v obytných a pobytových místnostech, b) 2300 mm v obytných a pobytových místnostech v podkroví; místnosti se zkosenými stropy musí mít tuto světlou výšku nejméně nad polovinou podlahové plochy místnosti, pokud ustanovení části šesté této vyhlášky nestanoví jinak, c) v průmyslových stavbách podle § 46 a § 54 nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů (6)Každý byt musí mít alespoň jednu záchodovou mísu a jednu koupelnu. U každé samostatné provozní jednotky s pobytovými místnostmi se počet záchodových mís stanoví podle účelu jednotky a počtu jejích uživatelů v souladu s příslušnými normovými hodnotami. Záchod nesmí být přístupný přímo z pobytové místnosti, nebo z obytné místnosti, jde-li o jediný záchod v bytě.
§ 11 OTP Denní a umělé osvětlení, větrání a vytápění (1) U nově navrhovaných budov musí návrh osvětlení v souladu s normovými hodnotami řešit denní, umělé i případné sdružené osvětlení, a posuzovat je společně s vytápěním, chlazením, větráním, ochranou proti hluku, prosluněním, včetně vlivu okolních budov a naopak vlivu navrhované stavby na stávající zástavbu. (2) Obytné místnosti musí mít zajištěno denní osvětlení v souladu s normovými hodnotami. (3) Obytné místnosti musí mít zajištěno dostatečné větrání venkovním vzduchem a vytápění v souladu s normovými hodnotami, s možností regulace vnitřní teploty. (4) V pobytových místnostech musí být navrženo denní, umělé a případně sdružené osvětlení v závislosti na jejich funkčním využití a na délce pobytu osob v souladu s normovými hodnotami.
(5) Pobytové místnosti musí mít zajištěno dostatečné přirozené nebo nucené větrání a musí být dostatečně vytápěny s možností regulace vnitřní teploty. Pro větrání pobytových místností musí být zajištěno v době pobytu osob minimální množství vyměňovaného venkovního vzduchu 25 m3/h na osobu, nebo minimální intenzita větrání 0,5 1/h. Jako ukazatel kvality vnitřního prostředí slouží oxid uhličitý CO₂, jehož koncentrace ve vnitřním vzduchu nesmí překročit hodnotu 1 500 ppm. (6) V místnostech, kde jsou instalovány spotřebiče paliv, musí být vždy zajištěn přívod venkovního vzduchu rovný minimálně průtoku spalovacího vzduchu pro jmenovitý výkon a typ spotřebiče. (7) Záchody, prostory pro osobní hygienu a prostory pro vaření musí mít umělé osvětlení v souladu s normovými hodnotami, musí být účinně odvětrány v souladu s normovými hodnotami a musí být dostatečně vytápěny s možností regulace vnitřní teploty. (8) Spíže a komory na uskladnění potravin musí být účinně odvětrány. (9) Komunikační prostory musí mít umělé osvětlení v souladu s normovými hodnotami a musí být odvětrány.
§ 38 OTP Vytápění (1) Technické vybavení zdrojů tepla musí umožnit hospodárný, bezpečný a spolehlivý provoz a je nutné brát zřetel na možnosti proveditelnosti alternativních zdrojů vytápění24). V případě instalace tepelných spotřebičů na tuhá paliva musí být k dispozici prostor na uskladnění tuhých paliv. (2) Kotle a spotřebiče musí mít zajištěn přívod spalovacího a větracího vzduchu. Odvod spalin, kondenzátu ze spalin a dalších škodlivin nesmí ohrožovat životní prostředí a zdraví osob nebo zvířat. (3) Výpočet tepelných ztrát budov je dán normovými postupy. (4) Ve stavbách se zvýšeným nebezpečím úrazu, zejména v předškolních a školských zařízeních, musí být instalovaná otopná tělesa opatřena ochrannými kryty, které však nesmí bránit řádnému sdílení tepla z otopných těles do okolí. (5) V otopných soustavách musí být osazena zařízení umožňující měření a nastavení parametrů otopných soustav. Při provozu otopných soustav se musí zajistit řízení tepelného výkonu v závislosti na potřebě tepla. (6) Při dodávce tepla z vnějšího zdroje musí být na vstupu do vnitřní otopné soustavy stavby a na výstupu z ní osazen hlavní uzávěr topného média.
(7) Zařízení uvedená v odstavci 5 a hlavní uzávěry topného média musí být přístupné a zabezpečené proti neoprávněné manipulaci. (8) Rozvody otopné soustavy vedené technickými podlažími musí být izolované. ____________________ 24) Vyhláška č. 195/2007 Sb., kterou se stanoví rozsah stanovisek k politice územního rozvoje a územně plánovací dokumentaci, závazných stanovisek při ochraně zájmů chráněných zákonem č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů, a podmínky pro určení energetických zařízení.
§ 44 odst. 1 písm. a) a § 44 odst. 1 věta druhá OTP (1) Nejmenší plocha pokoje v ubytovací jednotce v členění do tříd činí a) 8 m2 u jednolůžkového pokoje, 12,6 m2 u dvoulůžkového pokoje pro třídu jedna a dvě hvězdičky, Jestliže u ubytovací jednotky třídy jedna až tři hvězdičky má pokoj více než dvě lůžka, pro každé další lůžko se nejmenší podlahová plocha pokoje zvětšuje o 5 m2
4. Stavba pro individuální či rodinnou rekreaci Za byt se pro účely tohoto zákona považuje též soubor místností, které tvoří stavbu pro individuální či rodinnou rekreaci, nebo samostatná místnost, která tvoří stavbu pro individuální či rodinnou rekreaci, pokud jsou tyto stavby užívány vlastníkem k trvalému bydlení a pokud splňují standardy kvality bydlení podle § 33b odst. 1 PHN (§ 33a odst. 4 PHN) Stavba, jejíž objemové parametry a vzhled odpovídají požadavkům na rodinnou rekreaci a která je k tomuto účelu určena; stavba pro rodinnou rekreaci může mít nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví (§ 2 písm. b) OPVÚ) Standardy kvality bydlení Dále se pro vymezení stavby pro individuální či rodinnou rekreaci přiměřeně použijí § 3 písm.i), § 8, § 11, § 38 (viz snímky č. 7, 8, 10 a 11) a § 40 odst. 2 OTP s tím, že tato stavba musí mít záchod Světlá výška obytných místností v rodinném domě a pobytových místností ve stavbě pro rodinnou rekreaci musí být nejméně 2500 mm, v podkroví 2300 mm. V obytných a pobytových místnostech se šikmým stropem musí být nejmenší světlá výška dosažena alespoň nad polovinou podlahové plochy místnosti (§ 40 odst. 2 OTP)
5. Kontrola standardů kvality bydlení
Provádí obecný stavební úřad, na základě žádosti orgánu pomoci v hmotné nouzi (§ 33b odst. 2 PHN) Již dříve žádosti o součinnost ve věcech, zda konkrétní prostor je způsobilý pro trvalé bydlení pro účely poskytnutí příspěvku na bydlení • Dotazy původně pouze na doklad o kolaudaci příslušného prostoru pro účely bydlení (liché) Právní vývoj kontroly standardů kvality bydlení: 1. Stanovisko Veřejného ochránce práv Sp. zn.: 1490/2013/VOP/AV ze dne 23.5.2013 • „Byt“ - třeba pro účely práva sociálního zabezpečení vykládat šířeji, než je definován stavebně-právními předpisy • Účelem předpisů sociálního zabezpečení je pomoci osobám, které nemohou hradit náklady na bydlení z vlastního příjmu, získat či udržet alespoň lidsky důstojné bydlení • Bydlení by samozřejmě mělo mít určitou odpovídající kvalitu tak, aby byly prostory k bydlení především vhodné a zdravotně způsobilé • http://www.ochrance.cz/fileadmin/user_upload/STANOVISKA/socialni_zabezpeceni/ Socialni_pomoc/davky_na_bydleni/1490-2013-AV-ZZ.pdf
Právní vývoj - pokračování 2. § 2236 odst. 1 NOZ • Byt - místnost nebo soubor místností, které jsou částí domu, tvoří obytný prostor a jsou určeny a užívány k účelu bydlení. • Jiný než obytný prostor, ujednají-li si strany
3. Tisková zpráva VOP ze dne 10.12.2014 ve věci poskytování dávek na bydlení v nezkolaudovaném bytě • Prostor nemusí být zkolaudovaný jako byt, pokud je ale vhodný k trvalému bydlení, je možné jeho obyvatelům přiznat příspěvek na bydlení a doplatek na bydlení. Krajský soud v Brně potvrdil názor VOP v žalobě stěžovatele proti MPSV. • http://www.ochrance.cz/tiskove-zpravy/tiskove-zpravy-2014/davky-nabydleni-v-nezkolaudovanem-byte/ 4. Novela zákona o pomoci v hmotné nouzi č. 252/2014 Sb.
6. Právní úprava postupu při provádění kontroly standardů kvality bydlení Stavební úřady postupují podle zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád) • •
§ 33b odst. 3 PHN Na základě žádosti orgánů pomoci v hmotné nouzi
Stavební úřady tak nově při provádění kontrolních prohlídek nebudou postupovat už jen podle příslušných ustanovení stavebního zákona, ačkoli v souladu § 133 odst. 2 stavebního zákona stavební úřad při kontrolní prohlídce zjišťuje zejména): • • • • • • • •
Dodržení rozhodnutí nebo jiného opatření stavebního úřadu týkajícího se stavby anebo pozemku, Zda je stavba prováděna podle ověřené dokumentace nebo ověřené projektové dokumentace, v souladu s § 160 stavebního zákona, a zda je řádně veden stavební deník nebo jednoduchý záznam o stavbě, Stavebně technický stav stavby, zda není ohrožován život a zdraví osob nebo zvířat, bezpečnost anebo životní prostředí, Zda prováděním nebo provozem stavby není nad přípustnou míru obtěžováno její okolí, jsou prováděny předepsané zkoušky a zda je veden stavební deník nebo jednoduchý záznam o stavbě, Zda stavebník plní povinnosti vyplývající z § 152 stavebního zákona, Zda je stavba užívána jen k povolenému účelu a stanoveným způsobem, Zda je řádně prováděna údržba stavby, Zda je zajištěna bezpečnost při odstraňování stavby.
Výše uvedený výčet je demonstrativní, čímž se ustanovení § 33b odst. 3 PHN jeví jako neúčelné
7. Postup dle zákona o kontrole (kontrolního řádu) Použití správního řádu (§ 28 KŘ) Pověření ke kontrole (§ 4 KŘ) • Vydává vedoucí kontrolního orgánu anebo jím pověřená osoba (nadřízená osoba kontrolujícího) • Forma pověření: Písemné pověření k jednotlivé kontrole Průkaz, stanoví-li tak jiný právní předpis (viz § 172 odst. 4 stavebního zákona – oprávnění ke vstupu se prokazuje zvláštním průkazem, ve kterém je uvedeno jméno, příjmení a funkce oprávněné úřední osoby, rozsah oprávnění a vymezení platnosti průkazu. Průkaz musí být opatřen otiskem úředního razítka a podepsán s uvedením jména, příjmení a funkce osoby, která pověření vydala)
Zahájení kontroly § 5 odst. 1 a 2 KŘ Z moci úřední prvním kontrolním úkonem: • Předložení pověření ke kontrole kontrolované osobě nebo jiné osobě, která kontrolované osobě dodává nebo dodala zboží nebo ho od ní odebrala či odebírá, koná nebo konala pro ni práce, anebo jí poskytuje nebo poskytovala služby nebo její služby využívala či využívá, případně se na této činnosti podílí nebo podílela (dále jen „povinná osoba“), jež je přítomna na místě kontroly, • Doručení oznámení o zahájení kontroly kontrolované osobě Součástí musí být pověření ke kontrole, anebo seznam kontrolujících Nutno pamatovat na ustanovení § 59 správního řádu a § 24 odst. 1 správního řádu • První z kontrolních úkonů bezprostředně předcházejících předložení pověření ke kontrole kontrolované osobě nebo povinné osobě, jež je přítomna na místě kontroly, pokud je provedení takových kontrolních úkonů k výkonu kontroly třeba.
Práva a povinnosti kontrolujícího orgánu •Vstup do obydlí – definice dle TZ a TŘ – § 7, čl. 12 LZPS, § 172 odst. 1 písm. b) stavebního zákona •Požadovat prokázání totožnosti •Provádět kontrolní nákupy, odebírat vzorky, provádět potřebná měření, sledování, prohlídky a zkoušky •Požadovat poskytnutí údajů, dokumentů a věcí vztahujících se k předmětu kontroly •Pořizovat obrazové nebo zvukové záznamy •Užívat technických prostředků kontrolované osoby – předchozí projednání •Vyžadovat další součinnost potřebnou k výkonu kontroly
• • •
• •
•
•
Zjistit stav věci Doložit kontrolní zjištění potřebnými podklady Šetřit práva a oprávněné zájmy kontrolované osoby, povinné osoby a třetí osoby Předložit pověření ke kontrole, příp. též další dokument Vydat potvrzení o zajištěných originálních podkladech Umožnit kontrolované osobě účastnit se kontrolních úkonů při výkonu kontroly na místě Vyhotovit protokol o kontrole a doručit jeho stejnopis kontrolované osobě
Práva a povinnosti kontrolované osoby •
Požadovat po kontrolujícím předložení pověření ke kontrole a dalšího dokumentu, který dokládá, že se jedná o osobu uvedenou v pověření ke kontrole
•
Vytvořit podmínky pro výkon kontroly
•
Umožnit kontrolujícímu výkon jeho oprávnění dle zákona o kontrole
•
Namítat podjatost kontrolujícího nebo přizvané osoby
•
Poskytovat součinnost
•
Seznámit se s obsahem protokolu o kontrole
•
•
Podávat námitky proti kontrolním zjištěním uvedeným v protokolu o kontrole
Podat ve lhůtě určené kontrolujícím písemnou zprávu o odstranění nebo prevenci nedostatků zjištěných kontrolou, pokud o to kontrolující požádá
potřebnou
Kontrolovaná x povinná osoba Povinná osoba je povinna poskytnout kontrolujícímu součinnost potřebnou k výkonu kontroly, nelze-li tuto součinnost zajistit prostřednictvím kontrolované osoby (§ 10 odst. 3 KŘ) Kontrolovaná osoba x Povinná osoba • Kontrolovanou osobou je vždy osoba, která obydlí užívá, tj. nájemce anebo vlastník pokud je vlastník žadatelem o příspěvek na bydlení • Povinnou osobou je vlastník jakožto pronajímatel, který v rámci součinnosti dle § 10 odst. 3 KŘ může poskytnout zejména projektovou dokumentaci kontrolovaného prostoru
Protokol o kontrole (§ 12 KŘ) I. Obsahuje skutečnosti vztahující se k vykonané kontrole (nutno zohlednit též § 18 s. ř.) Vždy však obsahuje alespoň: • Označení kontrolního orgánu a kontrolujícího • Označení ustanovení právního předpisu vymezujícího pravomoc kontrolního orgánu k výkonu kontroly • Označení přizvané osoby, včetně důvodu jejího přizvání • Označení kontrolované osoby (resp. povinné osoby; viz § 18 odst. 2 správního řádu) • Označení předmětu kontroly • Kontrolní úkon, jímž byla kontrola zahájena, a den, kdy byl tento kontrolní úkon proveden • Poslední kontrolní úkon předcházející vyhotovení protokolu o kontrole a den, kdy byl tento kontrolní úkon proveden • Kontrolní zjištění, obsahující zjištěný stav věci s uvedením nedostatků a označení právních předpisů, které byly porušeny, včetně uvedení podkladů, z kterých tato kontrolní zjištění vycházejí • Poučení o možnosti podat proti kontrolním zjištěním uvedeným v protokolu o kontrole námitky s uvedením lhůty pro jejich podání a komu se podávají (případně též o možnosti vzdání se práva k podání námitek) • Datum vyhotovení a podpis kontrolujícího
Protokol o kontrole (§ 12 KŘ) II. Vyhotovení – lhůta 30 dnů / 60 dnů ode dne provedení posledního kontrolního úkonu Stejnopis protokolu o kontrole doručí kontrolní orgán kontrolované osobě (povinnosti vyplývající již z ustanovení § 9 písm. f) KŘ)
Protokol o kontrole je hlavním výstupem, který se předává orgánu pomoci v hmotné nouzi Protokol o kontrole může pouze konstatovat, že jiný než obytný prostor nebo stavba pro individuální či rodinnou rekreaci splňují nebo nesplňují požadavky dle § 33b odst. 1 PHN
Námitky I. Kontrolovaná osoba Podávají se kontrolnímu orgánu ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení protokolu o kontrole, není-li stanovena v protokolu o kontrole lhůta delší
Písemně Musí z nich být zřejmé, proti jakému kontrolnímu zjištění směřují, a musí obsahovat odůvodnění nesouhlasu s tímto kontrolním zjištěním Lhůty pro vyřízení námitek (§ 14 KŘ) • Vedoucí kontrolní skupiny anebo kontrolující (je-li sám) námitkám vyhoví do 7 dnů ode dne jejich doručení • Pokud není námitkám vyhověno dle bodu 1, vyřídí námitky do 30 dnů vedoucí kontrolního orgánu, který námitkám buď vyhoví, částečně vyhoví, nebo je zamítne • Ve zvlášť složitém případu se lhůta pro vyřízení námitek (vyhovění, částečné vyhovění nebo zamítnutí) nadřízenou osobou kontrolujícího prodlužuje o 30 dnů. O tomto prodloužení lhůty nadřízená osoba kontrolujícího kontrolovanou osobu předem vyrozumí
Námitky II. Způsoby vyřízení námitek (§ 14 odst. 1 a 2 KŘ) • Pokud jsou námitky důvodné, námitkám se vyhoví (vyhovět může i kontrolující nebo vedoucí kontrolní skupiny ve lhůtě do 7 dnů ode dne jejich doručení) • Pokud jsou námitky částečně důvodné, námitkám se částečně vyhoví (vyřizuje nadřízená osoba kontrolujícího) • Nedůvodné námitky se zamítají (vyřizuje nadřízená osoba kontrolujícího) • Jako nedůvodné se zamítají též námitky, z nichž není zřejmé, proti jakému kontrolnímu zjištění směřují, nebo námitky, u nichž chybí odůvodnění (vyřizuje nadřízená osoba kontrolujícího) • Zamítají se též námitky podané opožděně nebo neoprávněnou osobou (vyřizuje nadřízená osoba kontrolujícího) Přezkum námitek Provádí dle § 156 odst. 2 správního řádu kontrolní orgán, neboť z KŘ nevyplývá, že by kontrolní orgán vyřizoval námitky správním rozhodnutím. To se netýká námitek vyřizovaných dle § 14 odst. 3 KŘ
Ukončení kontroly Marným uplynutím lhůty pro podání námitek nebo vzdáním se práva podat námitky • Dnem doručení vyřízení námitek kontrolované osobě, nebo • Dnem, ve kterém byly námitky předány k vyřízení správnímu orgánu (§ 14 odst. 3 KŘ) O ukončení kontroly a jejím výsledku je nutno informovat orgán pomoci v hmotné nouzi • Stavební úřady zašlou orgánu pomoci v hmotné nouzi jednak protokol, ve kterém bude popsáno splnění či nesplnění standardů kvality bydlení, a dále sdělení, ve kterém stavební úřady též uvedou, zda bude s kontrolovanou osobou nebo jinou osobou zahajováno řízení z moci úřední, nebo zda budou tyto osoby vyzývány k nápravě (zejména zákaz užívání), případně zda je zjištěný stav v souladu s územním plánem Kontrolní orgán pravidelně, alespoň jednou ročně, zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup obecné informace o výsledcích kontrol (§ 26 KŘ)
Děkuji za pozornost.
Mgr. Ivan Švec Referent oddělení stavebního řádu 573 043 463,
[email protected]
