2014 Sb. hl. m. Prahy. Pražské stavební předpisy. Pavel Hnilička

Nařízení č. 11/2014 Sb. hl. m. Prahy Pražské stavební předpisy

Pavel Hnilička

OBSAH PŘEDNÁŠKY

část 1: úvod a základní informace -

koncepce předpisu obsah a struktura nařízení, předmět úpravy, účinnost, přechodná ustanovení vztah k územně plánovací dokumentaci vybrané nové pojmy

část 2: územní předpisy (umisťování staveb) + regulace reklamy část 3: stavební předpisy (technické požadavky na stavby) + vztah k určeným normám + zvláštní požadavky na vybrané druhy staveb

isbn 978-80-87931-17-2

Pražské stavební předpisy s aktualizovaným odůvodněním | ��

Pražské stavební předpisy �� s aktualizovaným odůvodněním

IPR Praha

Těžiště nového textu pražských stavebních předpisů se přesunulo k řešení soudobých problémů města a reaguje na rozpad městské struktury a s tím souvisejících ekonomických, environmentálních a sociálních dopadů. Do textu se vracejí tradiční instrumenty plánování města, jako je např. uliční nebo stavební čára. Předpis navazuje na tradiční hodnoty, jaké byly v hlavním městě Praze sepsány ve stavebních řádech za první republiky a ve starších vydáních. Návrh nově rozpracovává a doplňuje zejména vztahy urbanistické, které byly od nástupu komunismu až do dnešních dnů opomíjeny, a klade důraz na utváření a strukturu města. Parcelace ulic přetrvává i stovky let, zatímco jednotlivé domy v rámci této struktury se mohou měnit, přestavovat, bourat a nahrazovat novými. Pražské stavební předpisy proto vytvářejí podmínky pro vyšší kvalitu veřejných prostranství ve svobodné společnosti. Norma nastavuje nejen minimální standardy veřejných prostranství, ale zavádí také jasná pravidla pro vztah zástavby a ulic či náměstí. Předpis si klade za cíl vytvořit provázaný a ucelený systém spolu s územně plánovací dokumentací. Proto byla příprava předpisu koordinována s přípravou nového územního plánu. Více informací na webových stránkách → www.iprpraha.cz/psp

www.iprpraha.cz/psp

koncepce předpisu

město průmyslové revoluce

modernistická zástavba

suburbánní individuální zástavba

Vybrané principy

/ stavba jako součást města / systematické členění města / kvalita veřejných prostranství / optimalizace požadavků s ohledem na současné stavební typologie

obsah a struktura nařízení

část první

úvodní ustanovení ............................................................................... § 1–2

část druhá Hlava I Hlava II Hlava III

územní požadavky ............................................................................... Obecné zásady uspořádání území Vymezování veřejných prostranství, dělení a scelování pozemků Standard veřejných prostranství, zásady uspořádání dopravní a technické infrastruktury Umisťování staveb Připojení staveb na dopravní a technickou infrastrukturu

§ 16–19 § 20–30 § 31–38

část třetí Hlava I Hlava II Hlava III Hlava IV Hlava V Hlava VI Hlava VII

stavební požadavky ............................................................................. Základní zásady a požadavky Mechanická odolnost a stabilita Požární bezpečnost Hygiena, ochrana zdraví a životního prostředí Ochrana proti hluku a vibracím Bezpečnost a přístupnost při užívání Úspora energie a tepla

§ 39–66 § 39 § 40–41 § 42 § 43–51 § 52 § 53–65 § 66

část čtvrtá

zvláštní požadavky na vybrané druhy staveb .................................... § 67–82

část pátá

společná, přechodná a závěrečná ustanovení ................................... § 83–87

Hlava IV Hlava V

§ 3–38 § 3–10 § 11–15

Struktura pražských stavebních předpisů

Text nařízení

+ Příloha 1 (specifické hodnoty) + Přílohy 2 a 3 (“parkování”) + Odůvodnění

předmět úpravy, účinnost, přechodná ustanovení

část první úvodní ustanovení

1

§

č. 20/1987 Sb., památkové péči, pozdějších předpisů.

část první úvodní

1

Předmět úpravy

§

(1) Toto nařízení stanoví obecné požadavky na využívání území a technické požadavky na stavby v hlavním městě Praze, a to

Předmě

(1) Toto nařízen na stavby v

a) obecné územní a územně technické požadavky na využívání a uspořádání území včetně požadavků na umisťování staveb, zařízení a činností (dále jen „územní požadavky“),

a) obecné ú území vč (dále jen

b) technické požadavky na stavby a zařízení a na jejich provádění (dále jen „stavební požadavky“).

b) technick (dále jen

(2) Ustanovení tohoto nařízení se použijí při zpracování územně plánovací dokumentace a územně plánovacích podkladů v hlavním městě Praze, zejména při vymezování ploch a stanovení podmínek jejich využití a uspořádání.

(2) Ustanovení dokumentac při vymezov

(3) Ustanovení tohoto nařízení se použijí při vymezování pozemků a při navrhování a umisťování staveb a zařízení na nich, při změnách využití území, při dělení nebo scelování pozemků. Ustanovení tohoto nařízení se použijí též u změn staveb nebo zařízení, dočasných staveb zařízení staveniště, u změny vlivu užívání stavby nebo zařízení na území, u vymezování pozemků veřejných prostranství a u zastavěných stavebních pozemků se stavbami, které jsou kulturními památkami nebo jsou 1 nebo v památkově chráněných územích 1, pokud to závažné územně technické ↗ Zákon č. 20/1987 Sb., stavebně technické důvody nevylučují.

(3) Ustanovení a umisťován scelování po zařízení, do zařízení na stavebních p v památkov stavebně te

o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů.

a) obecné územní a územně technické požadavky na využívání a uspořádání území včetně požadavků na umisťování staveb, zařízení a činností (dále jen „územní požadavky“),

část první úvodní ustanovení

1

§

č. 20/1987 Sb., památkové péči, pozdějších předpisů.

ad ↗ vyhláška 2005 Sb., o hygienických cích na prostory a provoz a provozoven pro výchovu vání dětí a mladistvých, ve hlášky č. 343/2009 Sb., ška č. 398/2009 Sb., ých technických cích zabezpečujících érové užívání staveb.

č. 20/1987 Sb., č. 183/2006 Sb., památkové péči, ím plánování a stavebním pozdějších předpisů. avební zákon), ve znění

část první úvodní

b) technické požadavky na stavby a zařízení a na jejich provádění (dále jen „stavební požadavky“).

Předmět úpravy

(2) Ustanovení tohoto nařízení se použijí při zpracování územně plánovací dokumentace a územně plánovacích podkladů v hlavním městě Praze, zejména při vymezování ploch a stanovení podmínek jejich využití a uspořádání.

1

§

Předmě

(1) Toto nařízení stanoví obecnésepožadavky využívání území a technické požadavky (1) Toto nařízen (3) Ustanovení tohoto nařízení použijí přina vymezování pozemků a při navrhování na stavby v hlavním Praze, a to při změnách využití území, při dělení nebo na stavby v a umisťování staveb městě a zařízení na nich, scelování pozemků. Ustanovení tohoto nařízení se použijí též u změn staveb nebo a) obecné územní a staveb územnězařízení technické požadavky na využívání a uspořádání a) obecné ú zařízení, dočasných staveniště, u změny vlivu užívání stavby nebo územínavčetně na umisťování staveb, zařízení a činností území vč zařízení území,požadavků u vymezování pozemků veřejných prostranství a u zastavěných 1 (dále jenpozemků „územníse požadavky“), (dále jen ↗ Zákon č. 20/1987 Sb., stavebních stavbami, které jsou kulturními památkami nebo jsou 1 o státní památkové péči, v památkově chráněných územích , pokud to závažné územně technické nebo ve znění pozdějších předpisů. b) technické požadavky na nevylučují. stavby a zařízení a na jejich provádění b) technick stavebně technické důvody (dále jen „stavební požadavky“). (dále jen (4) Ustanovení tohoto nařízení se použijí při navrhování, povolování, ohlašování, 2 (2) provádění, Ustanovení užívání tohoto nařízení se použijí při zpracování územně plánovací (2) Ustanovení Například ↗ vyhláška či odstraňování staveb nebo zařízení; požadavky zvláštních 2 č. 410/2005 Sb., o hygienických dokumentace a územně plánovacích podkladů v hlavním městě Praze, dokumentac tím nejsou dotčeny. Ustanovení tohoto nařízení se zejména použijí též právních předpisů požadavcích na prostory a provoz při vymezování plochzařízení, a stanovení podmínek prací, jejich u změn využití v užívání a uspořádání. při vymezov u změn staveb nebo u udržovacích staveb nebo zařízení a provozoven pro výchovu zařízení, u dočasných staveb zařízení staveniště a u staveb, které jsou kulturními a vzdělávání dětí a mladistvých, ve 1 (3) památkami Ustanovení nebo tohotojsou nařízení se použijí při vymezování pozemků a při navrhování (3) Ustanovení znění vyhlášky č. 343/2009 Sb., v památkově chráněných územích , pokud to závažné územně ↗ vyhláška č. 398/2009 Sb., a umisťování staveb a zařízení na nich, při změnách využití území, při dělení nebo a umisťován technické nebo stavebně technické důvody nevylučují. o obecných technických scelování pozemků. Ustanovení tohoto nařízení se použijí též u změn staveb nebo scelování po požadavcích zabezpečujících zařízení, dočasných staveb zařízení staveniště, u změny vlivu užívání stavby nebo zařízení, do bezbariérové užívání staveb. zařízení na vychází území, u vymezování prostranství zařízení na Předmět úpravy ze zákonného pozemků zmocnění veřejných ve ↗ stavebním zákoně, v a u zastavěných ustanovení § 194 stavebních pozemků se stavbami, které jsounařízením kulturními památkami nebo jsou stavebních p písm. e), které uvádí, že „hlavní město Praha stanoví vydaným v přenesené působnosti ↗ Zákon č. 183/2006 Sb., 1 , pokudpožadavky to závažnénaúzemně technické 1 městě neboPraze“. v památkově chráněných územích v památkov o územním plánování a stavebním obecné požadavky na využívání území a technické stavby v hlavním ↗ Zákon č. 20/1987 Sb., řádu (stavební zákon), ve znění stavebně technické důvody nevylučují. stavebně te Předmět úpravy kopíruje systematiku předkládaného nařízení, které se rozděluje na územní o státní památkové péči, pozdějších předpisů. požadavky a stavební požadavky. ve znění pozdějších předpisů.

7.

Nařízení č. 2/2007 Sb. hl. m. Prahy, kterým se mění vyhláška č. 26/1999 Sb. hl. m. Prahy, o obecných technických požadavcích na výstavbu v hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů.

Společná, přechodná a závěrečná ustanovení

87

§

Účinnost

Uvedené normy, resp. jejich části, v nichž se nacházejí vybrané technické požadavky, budou zveřejněny ve Věstníku Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, který je k dispozici stažení a prvním prohlížení. Věstníky 3 části, část A (oznáToto nařízeník volnému nabývá účinnosti dnem třetíhoobsahují měsícezpravidla následujícího mení), B (informace) a část C (sdělení). Určené normy vztahující se k navrženému nařízení po jehočást vyhlášení. budou zveřejněny v části A, v oddílu 1 – Harmonizované normy a určené normy.

7.

5

psp / 20

87

§

85

Účin

Toto naří po jeho v

Přechodná ustanovení

§

(1) Dokumentace a projektová dokumentace 33, která byla zpracována přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení a předložena stavebnímu úřadu ve lhůtě do dvou let od nabytí účinnosti tohoto nařízení, se posuzuje podle dosavadní právní úpravy.

33 ↗ Vyhláška č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění vyhlášky č. 62/2013 Sb.

(2) Při změnách závazné části stávající územně plánovací dokumentace se postupuje podle dosavadních právních předpisů s přihlédnutím k cílům a úkolům územního plánování a k tomuto nařízení. Přechodná ustanovení směřují k zajištění plynulosti přechodu z aplikace dosavadního předpisu na předpis nový a minimalizaci zátěže pro adresáty předpisu. Dle odstavce 1 platí, že je-li dokumentace nebo projektová dokumentace zpracována přede dnem nabytí účinnosti nařízení a současně je předložena stavebnímu úřadu do dvou let od nabytí účinnosti tohoto nařízení, bude stavebním úřadem posouzena podle dosavadní právní úpravy. Toto opatření zamezí nutnosti přepracovávat již zpracované a projednané dokumentace, jsou-li v přiměřené lhůtě s žádostí

Naří hl. m Praz

od 1.10.2016

zpracovaná dokumentace


zahájeno územní řízení





Dokumentace k územnímu rozhodnutí se posuzuje podle OTPP

Dokumentace k územnímu rozhodnutí se posuzuje podle PSP

(vyhl. č. 26/1999 Sb. HMP v platném znění)

(nařízení č. 11/2014 Sb. HMP v platném znění)


zahájeno stavební řízení






Dokumentace ke stavebnímu povolení se posuzuje podle OTPP

Dokumentace ke stavebnímu povolení se posuzuje podle PSP

(vyhl. č. 26/1999 Sb. HMP v platném znění)

(nařízení č. 11/2014 Sb. HMP v platném znění)

ÚZEMNÍ ŘÍZENÍ

od 1.10.2014 do 30.9. 2016 včetně

STAVEBNÍ ŘÍZENÍ

do 30.9. 2014 včetně

vztah k územně plánovací dokumentaci

pravidla, která se využijí zejména při zpracování územně plánovací dokumentace část druhá, hlava I Obecné zásady uspořádání území § 3 Členění území podle zastavitelnosti a zastavěnosti § 4 Členění území podle předpokládané míry změn (stability) § 5 Členění území podle charakteru na lokality § 6 Členění území na plochy s rozdílným způsobem využití § 7 Míra využití území k zastavění § 8 Veřejná vybavenost § 9 Dopravní koridory § 10 Krajina

provázání nástrojů územně plánovací dokumentace a pravidel pro umisťování staveb - uliční čára - stavební čára - výškové hladiny > § 22 a 26


5

psp / 20


5

psp / 20

umožnění stanovení odchylných požadavků společná, přechodná část pátá u vybraných ustanovení a závěrečná ustanovení

společná, přechodná část pátá a závěrečná ustanovení Výjimky z územních § a stavebních požadavků (1) Za podmínek stanovených v § 169 stavebního zákona a v souladu s tímto nařízením Výjimky z územních § lze povolit výjimku z ustanovení § 17 odst. 6 a 7, § 18 odst. 2, § 24 odst. 1, § 28 odst. 1, § 29 odst. 2 až 4,požadavků § 44 odst. 1 až 4, § 45 odst. 1 až 6 a § 32 odst. 1 písm. a) a stavebních za podmínky, že minimální požadovaný počet stání je nižší než 10.

83 83

“Nestanoví-li územní nebo regulační plán v souladu s § 83 odst. 2 jinak, ...”

(1) Za podmínek stanovených v § 169 stavebního zákona a v souladu s tímto nařízením (2) Za stanovených v § 169§ 17 stavebního v souladu nařízením lze podmínek povolit výjimku z ustanovení odst. 6 azákona 7, § 18 aodst. 2, § 24s tímto odst. 1, § 28 lze povolit odchylné řešení územního nebo regulačního plánu u ustanovení § 14 odst. 1, § 29 odst. 2 až 4, § 44 odst. 1 až 4, § 45 odst. 1 až 6 a § 32 odst. 1 písm. a) odst. 1, § 16 odst. 5, § 22 odst. 4, § 24 odst. 1, § 27jeodst. 2 až 4, § 29 odst. 2, § 32 za podmínky, že minimální požadovaný počet stání nižší než 10. odst. 2, § 33 odst. 8, § 79, § 80 odst. 1 a 2, § 81 odst. 1. (2) Za podmínek stanovených v § 169 stavebního zákona a v souladu s tímto nařízením lze povolit odchylné řešení územního nebo regulačního plánu u ustanovení § 14 odst. 1, § 16 odst. 5, § 22 odst. 4, § 24 odst. 1, § 27 odst. 2 až 4, § 29 odst. 2, § 32 Ustanovení jmenuje vybrané§ 79, paragrafy v souladu s § 169 stavebního zákoodst. 2, § 33 odst. 8, § 80nařízení, odst. 1 az nichž 2, § 81lze odst. 1. na povolit výjimku (odst. 1), resp. odchylné řešení územního nebo regulačního plánu (odst. 2). Předpokladem pro povolení výjimky, resp. odchylného řešení územního nebo regulačního plánu je vždy zachování bezpečnosti, ochrany zdraví a života osob a sousedních pozemků nebo staveb. Řešením podle povolené výjimky, resp. odchylného řešení územního nebos § 169 regulačního plánuzákomusí Ustanovení jmenuje vybrané paragrafy nařízení, z nichž lze v souladu stavebního

vybrané pojmy

jsou v památkově chráněných územích,sepokud to podlaží závažné nad územně technické nebo stavebně tech4. podkrovním podlažím rozumí posledním plnohodnotným nické důvody podlažím, nevylučují. popřípadě Vyhodnocení, jsou dány takové závažné důvody, bude předmětem nadzda ustupujícím nebo jiným podkrovním podlažím, správního uvážení stavebního úřadu. Stejně takšikmé platí střechy, výluka z aplikace ustanovenípolovina stavebních převážně vymezené konstrukcí v němž maximálně požadavků u změn staveb nebo u udržovacích u změnpodlahy, v užívání staveb nebo zaobvodových stěn zařízení, přesahuje výšku 1,6 mprací, od úrovně řízení, u dočasných staveb zařízení staveniště a u staveb, které jsou kulturními památkami nebo jsou v památkově chráněných územích, pokud to vylučují závažné územně technické nebo stavebp) podzemní částí stavby část stavby pod úrovní přilehlého upraveného terénu, ně technické důvody. Obdobným způsobem je požadavek upraven ve vyhlášce č. 268/2009 Sb.

Společně řešený celek

q) prolukou 1. blok nebo část bloku dosud nezastavěný v území jinak převážně zastavěném, určený k zastavění, nebo 2. nezastavěná nebo částečně zastavěná část pozemku nebo souboru pozemků včetně nároží ve stávající zástavbě, určená k zastavění, zpravidla vymezená stavebními čarami a hranicemi sousedních pozemků zastavěných nebo Pro účely tohoto nařízeníurčených, se rozumí k zastavění

Pojmy

a) částsoubor lokality nečleněná veřejnými prostranstvími, r) areálem společnělokalita řešenýmnebo celkem společně koncipovaných a vzájemně prostorově obvykle jednoúčelově využívaná se zvláštním režimem, souvisejících staveb a prostranství včetně související infrastruktury, umisťovaný jediným územním rozhodnutím nebo regulačním plánem, který je nahrazuje, b) blokem ucelená část lokality, tvořená souborem pozemků, jedním pozemkem nebo jeho částí, zpravidla ohraničená uličním prostranstvím a zpravidla vymezená uliční čarou, c) budovou nadzemní stavba včetně její podzemní části, prostorově soustředěná a navenek převážně uzavřená obvodovými stěnami a střešní konstrukcí, d) bytem soubor místností, popřípadě jedna obytná místnost, který svým stavebně technickým uspořádáním a vybavením splňuje požadavky na trvalé bydlení a je k tomuto účelu užívání určen, e) hladinou záplavy hladina nejvyšší zaznamenané přirozené povodně nebo hladina, pro kterou bylo záplavové území stanoveno, je-li takto stanovená hladina vyšší; úroveň hladiny záplavy je proměnná po délce toku, f) hranicí zobrazená, stanovená, popřípadě odvozená čára (např. mezi zastavitelným a nezastavitelným územím, uličním prostranstvím a blokem nebo mezi zastavitelnou a nezastavitelnou částí bloku),

2

§

jsou v památkově chráněných územích, pokud to závažné územně technické nebo stavebně technické důvody nevylučují. Vyhodnocení, zda jsou dány takové závažné důvody, bude předmětem správního uvážení stavebního úřadu. Stejně tak platí výluka z aplikace ustanovení stavebních Úvodní ustanovení požadavků u změn staveb nebo zařízení, u udržovacích prací, u změn v užívání staveb nebo zařízení, u dočasných staveb zařízení staveniště a u staveb, které jsou kulturními památkami nebo jsou v památkově chráněných územích, pokud to vylučují závažné územně technické nebo stavebně technické důvody. Obdobným způsobem je požadavek upraven ve vyhlášce č. 268/2009 Sb.

1

psp / 20

Stavba individuálního bydlení, rodinný dům s) stáním plocha sloužící k parkování nebo odstavení osobního vozidla, přičemž 1. vázaným stáním se rozumí stání sloužící k parkování nebo odstavení osobních vozidel vyhrazené pro jednotlivý účel užívání ve stavbě nebo v souboru staveb, zpravidla určené pro zaměstnance nebo pro rezidenty, 2. návštěvnickým stáním se rozumí stání sloužící k parkování osobních vozidel Pro účely tohoto nařízení všech se rozumí návštěvníků účelů užívání ve stavbě nebo souboru staveb,

Pojmy

a) lokalita nebo část lokality nečleněná veřejnými prostranstvími, t) areálem stavbou individuálního bydlení obvykle jednoúčelově využívaná 1. rodinný dům, ve kterém více se nežzvláštním polovinarežimem, podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé rodinné bydlení a je k tomuto účelu určena; rodinný b) blokem část lokality, souborem pozemků, pozemkem důmucelená může mít nejvýše třitvořená samostatné byty, nejvýše dvějedním nadzemní a jedno nebopodzemní jeho částí, zpravidla ohraničená uličním prostranstvím a zpravidla podlaží a podkroví, vymezená uliční 2. další stavby čarou, pro bydlení, ve kterých více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé rodinné bydlení a jsou k tomuto účelu c) budovou nadzemní stavba včetnětřijejí podzemníbyty části,a nejvýše prostorově určeny a které mají nejvýše samostatné pětsoustředěná podlaží, a navenek převážně uzavřená obvodovými stěnami a střešní konstrukcí, z nichž nejvýše čtyři jsou nadzemní, d) místností, popřípadě jedna obytná kterýparametry, svým stavebně u) bytem stavbousoubor pro rodinnou rekreaci stavba, která svýmimístnost, objemovými technickým uspořádáním a vybavením splňuje požadavkům požadavky nanatrvalé bydlení vzhledem a stavebním uspořádáním odpovídá rodinnou arekreaci, je k tomuto účeluchata, užívání určen, chalupa nebo zahrádkářská chata, zejména rekreační e) záplavy hladina nejvyšší zaznamenané přirozenéjedním povodně nebo v) hladinou stavbou se shromažďovacím prostorem budova s alespoň prostorem hladina, bylo záplavové stanoveno, takto osobu stanovená určeným pro pro kterou shromáždění nejméně území 200 osob, v němžje-li na jednu připadá hladina vyšší; úroveň hladiny záplavy je proměnná po délce toku, 2 půdorysná plocha menší než 4 m , f) zobrazená, stanovená, odvozená čára ve (např. mezi prostoru, w) hranicí stromořadím převážně souvislápopřípadě liniová výsadba stromů vymezeném zastavitelným územím, uličním prostranstvím a blokem zejména podéla nezastavitelným ulic a cest, nebo mezi zastavitelnou a nezastavitelnou částí bloku),

2

§

jsou v památkově chráněných územích, pokud to závažné územně technické nebo stavebně technické l)důvody nevylučují. Vyhodnocení, zdačást jsoustavby dány takové závažné důvody, stropem bude předmětem místností prostorově uzavřená vymezená podlahou, nebo správníhokonstrukcí uvážení stavebního Stejně tak platí výluka z aplikace ustanovení stavebních střechy a úřadu. pevnými stěnami, přičemž požadavků staveb nebo zařízení, u udržovacích prací, u změn v užívání nebo za1. u změn obytnou místností se rozumí místnost bytu splňující podmínkystaveb stanovené řízení, u dočasných zařízení staveniště a u staveb, kterébydlení, jsou kulturními památkami tímto staveb nařízením, která je určena k trvalému má plochu alespoňnebo 2 jsou v památkově územích, pokud to osvětlení, vylučují závažné nebo staveb, má zajištěno přímé denní příméúzemně větránítechnické a vytápění 8 mchráněných ně technické důvody. Obdobným způsobem požadavek upraven ve vyhlášce s možností regulace teploty;jekuchyň se za obytnou místnostč. 268/2009 Sb. považuje, 2 pokud má plochu alespoň 12 m , 2. pobytovou místností se rozumí místnost splňující podmínky stanovené tímto nařízením, která svou polohou, velikostí a stavebním uspořádáním splňuje požadavky na to, aby se v ní zdržovaly osoby (zejména kanceláře, ordinace, výukové prostory, pokoje ve zdravotnických zařízeních),

Podkroví, podkrovní a ustupující podlaží

Pojmy

Pro účely tohoto nařízení se rozumí m) nadzemní částí stavby část stavby nad úrovní přilehlého upraveného terénu, a) lokalita nebo část lokality nečleněná veřejnými n) areálem podkrovím prostor převážně vymezený konstrukcí šikmé prostranstvími, střechy; obvykle jednoúčelově využívaná se zvláštním režimem, v podkroví se mohou nacházet podkrovní podlaží, b) ucelená částčást lokality, tvořená souborem pozemků, jedním pozemkem o) blokem podlažím přístupná budovy vymezená dvěma nad sebou následujícími nebo jeholíci částí, zpravidla ohraničená prostranstvím a zpravidla vrchními nosné konstrukce stropu uličním nebo vrchním lícem hrubé podlahy na vymezená uliční čarou, terénu nebo konstrukcí střechy; za jedno podlaží se považují i ty části budovy, které mají rozdílné úrovně podlah až do výšky poloviny tohoto podlaží; přičemž c) budovou nadzemní stavba se včetně jejípodlaží, podzemní části, soustředěná 1. podzemním podlažím rozumí které má prostorově úroveň převažující části a navenek převážně obvodovými a střešní konstrukcí, podlahy níže nežuzavřená 0,8 m pod nejvyšším stěnami bodem přilehlého upraveného terénu v pásmu širokém 3,0 m po obvodu stavby, d) bytem soubor místností, který svým stavebně 2. nadzemním podlažímpopřípadě se rozumíjedna každéobytná podlažímístnost, kromě podlaží podzemních, technickým uspořádáním a vybavením splňuje požadavky na trvalé bydlení a to včetně podlaží ustupujícího a podkrovního, a3.je k tomuto účelu užíváníseurčen, ustupujícím podlažím rozumí podlaží nad posledním plnohodnotným podlažím nebo jiným ustupujícím podlažím, jehož obvodové stěny ustupují e) hladinou záplavy hladina nejvyšší zaznamenané přirozené povodně nebo alespoň od jedné hrany převažující roviny vnější obvodové stěny budovy, hladina, pro kterou bylo záplavové území stanoveno, je-li takto stanovená 4. podkrovním podlažím se rozumí podlaží nad posledním plnohodnotným hladina vyšší; úroveň hladiny záplavy je proměnná po podkrovním délce toku, podlažím, podlažím, popřípadě nad ustupujícím nebo jiným převážně vymezené konstrukcí šikmé střechy, v němž maximálně polovina f) hranicí zobrazená, stanovená, čárapodlahy, (např. mezi obvodových stěn přesahujepopřípadě výšku 1,6odvozená m od úrovně zastavitelným a nezastavitelným územím, uličním prostranstvím a blokem nebo mezi zastavitelnou a nezastavitelnou částí bloku),

2

§

a navenek převážněúzemích, uzavřená obvodovými stěnami střešní konstrukcí, jsou v památkově chráněných pokud to závažné územněa technické nebo stavebně technické a) důvody nevylučují. Vyhodnocení, zda jsounečleněná dány takové závažné prostranstvími, důvody, bude předmětem areálem lokalita nebo část lokality veřejnými d) bytem soubor místností, popřípadě jedna místnost, ustanovení který svýmstavebních stavebně správního uvážení stavebního úřadu. Stejněse takzvláštním platí obytná výluka z aplikace obvykle jednoúčelově využívaná režimem, technickým uspořádáním a vybavením splňuje požadavky na trvaléstaveb bydlení požadavků u změn staveb nebo zařízení, u udržovacích prací, u změn v užívání nebo zaablokem je k tomuto účelu užívání určen, řízení,b)u dočasných staveb zařízení staveniště a u staveb, kterépozemků, jsou kulturními ucelená část lokality, tvořená souborem jednímpamátkami pozemkemnebo jsou v památkově chráněných územích,ohraničená pokud to vylučují závažné územně technické nebo stavebnebo jeho částí, zpravidla uličním prostranstvím a zpravidla e) hladinou záplavy hladina nejvyšší zaznamenané přirozené povodně nebo ně technické důvody. Obdobným způsobem je požadavek upraven ve vyhlášce č. 268/2009 Sb. vymezená uliční čarou, hladina, pro kterou bylo záplavové území stanoveno, je-li takto stanovená úroveň hladiny záplavy je proměnná po prostorově délce toku,soustředěná c) hladina budovouvyšší; nadzemní stavba včetně její podzemní části,

Hladina záplavy a chráněná část záplavového území

a navenek převážně uzavřená obvodovými stěnami a střešní konstrukcí, f) hranicí zobrazená, stanovená, popřípadě odvozená čára (např. mezi a nezastavitelným územím, uličnímmístnost, prostranstvím d) zastavitelným bytem soubor místností, popřípadě jedna obytná který a blokem svým stavebně nebo mezi zastavitelnou a nezastavitelnou částí bloku), technickým uspořádáním a vybavením splňuje požadavky na trvalé bydlení Pro účelya tohoto nařízení se užívání rozumí určen, je k tomuto účelu g) hrubou podlažní plochou součet ploch vymezených vnějším obrysem konstrukcí podlaží budovy kromězaznamenané otevřenýchveřejnými apřirozené částečně otevřených částí a) areálem nebo částnejvyšší lokality nečleněná prostranstvími, e) jednotlivých hladinoulokalita záplavy hladina povodně nebo (balkony, lodžie, průchody, střešní apod.); v podlažích sestanovená šikmými obvykle využívaná seterasy zvláštním režimem, hladina, jednoúčelově pro kterou bylo záplavové území stanoveno, je-li takto stěnami či šikmým stropem sezáplavy započítává vnější obrys konstrukcí hladina vyšší; úroveň hladiny je proměnná po délce toku, v úrovni m nad úrovníčást podlahy, b) 1,2 blokem ucelená lokality, tvořená souborem pozemků, jedním pozemkem jeho částí, zpravidla ohraničená uličním prostranstvím a zpravidla f) nebo hranicí zobrazená, stanovená, popřípadě odvozená čára (např. mezi 3 h) chráněnou částí záplavového území část záplavového území po vymezená uliční čarou, zastavitelným a nezastavitelným územím, uličním prostranstvím realizaci a blokem ucelené části trvalých či mobilních protipovodňových opatření proti nebo mezi zastavitelnou a nezastavitelnou částí bloku), povodňovým průtokům ve vodním toku včetně realizace opatření proti c) budovou nadzemní stavba včetně její podzemní části, prostorově soustředěná zaplavení odpadními a srážkovými vodami; za chráněnou část záplavového převážně uzavřená obvodovými stěnami avnějším střešní konstrukcí, g) a navenek hrubou podlažní plochou součet ploch vymezených obrysem konstrukcí území se považuje pouze území chráněné proti zaplavení do výšky hladiny jednotlivých podlaží budovy kromě otevřených a částečně otevřených částí záplavysoubor dle § 2místností, písmene e), d) bytem popřípadě jedna apod.); obytná místnost, který svým stavebně (balkony, lodžie, průchody, střešní terasy v podlažích se šikmými technickým uspořádáním a vybavením splňuje požadavky na trvalév úrovni bydlení stěnami či šikmým stropem se započítává vnější obrys konstrukcí a1,2 jem k tomuto účelu užívání určen, nad úrovní podlahy,

Pojmy

e) hladina nejvyšší přirozené nebo 3 po realizaci h) hladinou chráněnouzáplavy částí záplavového územízaznamenané část záplavového územípovodně hladina, pro kterou bylo záplavové protipovodňových území stanoveno, je-li taktoproti stanovená ucelené části trvalých či mobilních opatření hladina vyšší;průtokům úroveň hladiny záplavy proměnná po délce toku,proti povodňovým ve vodním tokujevčetně realizace opatření zaplavení odpadními a srážkovými vodami; za chráněnou část záplavového f) hranicí zobrazená, stanovená, čára (např. mezihladiny území se považuje pouze územípopřípadě chráněné odvozená proti zaplavení do výšky zastavitelným územím, uličním prostranstvím a blokem záplavy dle § 2a nezastavitelným písmene e), nebo mezi zastavitelnou a nezastavitelnou částí bloku),

2

§

3

↗ § 66 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů.

3

↗ § 66 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů.

4

jsou v památkově chráněných územích, pokud to závažné územně technické nebo stavebně techc) budovou nadzemní stavba včetně její podzemní části, prostorově soustředěná nické důvody nevylučují. Vyhodnocení, zda jsou dány takové závažné důvody, bude předmětem a navenek převážně uzavřená obvodovými stěnami a střešní konstrukcí, správního uvážení stavebního úřadu. Stejně tak platí výluka z aplikace ustanovení stavebních požadavků u změn staveb nebo zařízení, u udržovacích prací, u změn v užívání staveb nebo zad) bytem soubor místností, popřípadě jedna obytná místnost, který svým stavebně řízení, u dočasných staveb zařízení staveniště a u staveb, které jsou kulturními památkami nebo technickým uspořádáním a vybavením splňuje požadavky na trvalé bydlení jsou v památkově chráněných územích, pokud to vylučují závažné územně technické nebo staveba je k tomuto účelu užívání určen, ně technické důvody. Obdobným způsobem je požadavek upraven ve vyhlášce č. 268/2009 Sb.

Hrubá podlažní plocha

e) hladinou záplavy hladina nejvyšší zaznamenané přirozené povodně nebo hladina, pro kterou bylo záplavové území stanoveno, je-li takto stanovená hladina vyšší; úroveň hladiny záplavy je proměnná po délce toku,

Pojmy f) hranicí zobrazená, stanovená, popřípadě odvozená čára (např. mezi

zastavitelným a nezastavitelným územím, uličním prostranstvím a blokem Pro účely tohoto nařízení se rozumí nebo mezi zastavitelnou a nezastavitelnou částí bloku), a) areálem lokalita nebo část lokality nečleněná veřejnými prostranstvími, g) hrubou podlažní plochou součet ploch vymezených vnějším obrysem konstrukcí obvykle jednoúčelově využívaná se zvláštním režimem, jednotlivých podlaží budovy kromě otevřených a částečně otevřených částí 1 Úvodní ustanovení (balkony, lodžie, průchody, střešní terasy apod.); v podlažích se šikmými b) blokem ucelená část lokality, tvořená souborem pozemků, jedním pozemkem stěnami či šikmým stropem se započítává vnější obrys konstrukcí v úrovni nebo jeho částí, zpravidla ohraničená uličním prostranstvím a zpravidla 1,2 m nad úrovní podlahy, vymezená uliční čarou,

2

§

psp / 2014 2

lodžie

h) chráněnou částí záplavového území část záplavového území 3 po realizaci 3 [ obr.1 ] Hrubá podlažní plocha. c) budovou nadzemní stavba včetně její podzemní části, prostorově soustředěná ↗ § 66 zákona č. 254/2001 Sb., ucelené části trvalých či mobilních protipovodňových opatření proti a navenek převážně uzavřená obvodovými stěnami a střešní konstrukcí, o vodách a o změně některých povodňovým průtokům ve vodním toku včetně realizace opatření proti zákonů (vodní zákon), ve znění zaplavení odpadními a srážkovými vodami; za chráněnou část záplavového pozdějších předpisů. d) bytem soubor místností, popřípadě jedna obytná místnost, který svým stavebně území se považuje pouze území chráněné proti zaplavení do výšky hladiny atrium technickým uspořádáním a vybavením splňuje požadavky na trvalé bydlení záplavy dle § 2 písmene e), a je k tomuto účelu užívání určen, e) hladinou záplavy hladina nejvyšší zaznamenané přirozené povodně nebo hladina, pro kterou bylo záplavové území stanoveno, je-li takto stanovená balkon terasa hladina vyšší; úroveň hladiny záplavy je proměnná po délce toku, na střeše nížšího podlaží

f) hranicí zobrazená, stanovená, popřípadě odvozená čára (např. mezi zastavitelným a nezastavitelným územím, uličním prostranstvím a blokem nebo mezi zastavitelnou a nezastavitelnou částí bloku),

4

Územní předpisy (umisťování staveb)

vymezování veřejných prostranství, uliční prostranství

dělení a scelování pozemků Obecné zásady vymezování pozemků a veřejných prostranství (1) Při vymezování pozemků se dbá na vymezení veřejných prostranství odpovídajících charakteru území, zejména uličních prostranství. (2) Pozemky se vymezují tak, aby svými vlastnostmi, zejména velikostí, polohou a uspořádáním, umožňovaly využití pro navrhovaný účel, aby byl chráněn a posilován obraz města a respektován charakter konkrétního místa. Pozemky nesmí být děleny tak, aby bylo vyloučeno jejich účelné využití. (3) Uliční prostranství se vymezují tak, aby byla zajištěna obsluha lokality a prostupnost územím zejména pro pěší a cyklistický pohyb. Ulice a cesty se přednostně navzájem propojují. (4) Podél vodních toků se v zastavitelném území zpravidla zřizují nábřeží, parkově upravené plochy nebo jiná veřejná prostranství. Podél Vltavy a Berounky musí být zajištěn volný průchod pro účely rekreace. Cílem ustanovení je stanovit základní pravidla pro vymezování veřejných prostranství a pro dělení a scelování pozemků, a to jak při zpracování územních a regulačních plánů, tak v procesu územního rozhodování. Způsob dělení a scelování pozemků zásadním způsobem ovlivňuje fyzickou podobu města v dlouhodobém horizontu. Vymezení ulic a náměstí zpravidla definuje organizaci a charakter města v řádu staletí. Proto je při dělení a scelování pozemků kladen důraz především na vymezování uličních prostranství, na jejich adekvátní dimenze ve vztahu k charakteru konkrétní lokality a propojenost s celkovým systémem uliční sítě.

11

§

V běžných případech vymezuje uliční čáru průčelí domu nebo plot, na které pak obyčejně navazuje Územní požadavky chodník. Podle tohoto běžného principu by bylo možné uliční čáru určit jako hranici mezi stavebVymezování veřejných prostranství, dělení a scelování pozemků ními pozemky a veřejným prostranstvím. To však není přesné, protože do veřejných prostranství patří všechna náměstí, ulice, tržiště, chodníky, veřejná zeleň, parky a další prostory přístupné každému bez omezení, tedy sloužící obecnému užívání, a to bez ohledu na vlastnictví k tomuto prostoru, jak stanoví ↗ zákon o hlavním městě Praze a shodně ↗ zákon o obcích. Jsou to tedy rovněž podloubí, arkády, obyčejně ve starší zástavbě, a nejčastěji soukromé prostory před domy, které od ulice neodděluje žádný plot. Tak je tomu například ve většině případů před domy v modernistické zástavbě. Jedná se o předzahrádky mnohdy značných rozměrů, které jsou bez oplocení veřejně přístupné, ale nejsou přímou součástí uličních prostranství. Nebývá vhodné na nich parkovat automobily nebo v nich vést technickou infrastrukturu, jelikož by došlo k jejich znehodnocení. Proto by uliční čára (1) Uliční vymezuje v zastavitelném územíprostranství. hranici uličních a bloků. měla vymezitčára plochu menší, než je plocha veřejných Z tohoprostranství důvodu předpis pracuje o/11 Bloky se rozlišují na stavební, jsou určenéveřejných převážně k zastavění budovami, . Uliční prostrans pojmem „uliční prostranství“, který jejež podmnožinou prostranství a nestavební, jež jsou určené převážně k nestavebním účelům. ství je základním prvkem tvorby města a jeho základním kamenem.

Uliční prostranství

Vymezení uličního prostranství (uliční čára a bloky)

2 hl.II

12

↗ Zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů.

§

↗ Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů.

podloubí (2) Uliční prostranství se vymezují jako základní síť polohově (osou), nebo plošně (je součástí veřejných prostranství, (uliční čarou). Při polohovém vymezení lze stanovit šířku uličního profilu. zde je plot uliční čára ale za uliční čárou) V rozvojových a transformačních územích lze při polohovém vymezení definovat uliční prostranství pouze jako spojnici dvou míst bez přesného určení trasy. Nad rámec vymezení uličních prostranství lze stanovit doplňkovou prostupnost územím pro pěší a cyklistickou dopravu napříč stavebními bloky. stavební

[ obr.7 ] Uliční prostranství

předzahrádka (není veřejně přístupná)

a prostupnosti území.

blok

→ 1) Od 20. století se začal prosazovat koncept solitérních staveb stojících ve volném prostoru. zdepočátku plot není Ulice byla označena za zastaralou a města se začala rozpadat a ztrácet svůj městský charakter. Uliční čára je základní instrument pro plánování a stavbu měst, který se používal po tisíciletí, a je proto logické se k němu po relativně krátké přestávce v historii plánování měst opět vrátit. V běžných případech vymezuje uliční čáru průčelí domu nebo plot, na které pak obyčejně navazuje chodník. Podle tohoto běžného principu by bylo možné uliční čáru určit jako hranici mezi stavebními pozemky a veřejným prostranstvím. To však není přesné, protože do veřejných prostranství patří všechna náměstí, ulice, tržiště, chodníky, veřejná zeleň, parky a další prostory přístupné kažpředzahrádka uliční prostranství nestavební blok dému bez omezení, tedy sloužící obecnému užívání, a to bez ohledu na(park, vlastnictví k tomuto prosto(veřejně přístupná) zahrada) o hlavním městě Praze a shodně ↗ zákon o obcích. Jsou to tedy rovněž podloubí, ru, jak stanoví ↗ zákon je součástí veřejných prostranství arkády, obyčejně ve starší zástavbě, a nejčastěji soukromé prostory před domy, které od ulice neodděluje žádný plot. Tak je tomu například ve většině případů před domy v modernistické zástavbě.

psp / 20

jsou vymezena uliční čarou a tvořena zejména ulicemi, náměstími a těmi cestami a plochami, které vytvářejí základní síť obsluhy

↗ Zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů.

w) stromořadím převážně souvislá liniová výsadba stromů ve vymezeném prostoru, jsou v památkově chráněných územích, pokud to závažné územně technické nebo stavebně techzejména podél Vyhodnocení, ulic a cest, zda jsou dány takové závažné důvody, bude předmětem nické důvody nevylučují. správního uvážení stavebního úřadu. Stejně tak platí výluka z aplikace ustanovení stavebních x) ubytovací jednotkou nebo soubor místností, splňující svým stavebně požadavků u změn staveb nebo místnost zařízení, u udržovacích prací, u změn v užívání staveb nebo zatechnickým uspořádáním a vybavením požadavky na přechodné ubytování řízení, u dočasných staveb zařízení staveniště a u staveb, které jsou kulturními památkami nebo a k tomuto účelu určená, a místnost nebo soubor místností sociálních jsou v památkově chráněných územích, pokud to vylučují závažné územně v zařízení technické nebo stavebslužeb určená k trvalému bydlení, přičemž upraven ve vyhlášce č. 268/2009 Sb. ně technické důvody. Obdobným způsobem je požadavek 1. jednotkou krátkodobého ubytování se rozumí ubytovací jednotka, splňující požadavky na krátkodobé ubytování a k tomuto účelu určená, například ubytovací jednotka v hotelu nebo penzionu, 2. jednotkou dlouhodobého ubytování se rozumí ubytovací jednotka, splňující požadavky na dlouhodobé ubytování a k tomuto účelu určená, např. ubytovací jednotka v ubytovně; za jednotku dlouhodobého ubytování se považuje i jednotka v zařízení sociálních služeb určená k trvalému bydlení, Pro účely tohoto nařízení se rozumí


Pojmy

y) areálem uličním prostranstvím prostranství tvořenáprostranstvími, všemi ulicemi, a) lokalita nebo část veřejného lokality nečleněná veřejnými náměstími a těmi cestami a plochami, které vytvářejí základní síť obsluhy obvykle jednoúčelově využívaná se zvláštním režimem, a prostupnosti území; uliční prostranství je obvykle vymezeno uliční čarou a může být tvořeno zpevněnými, nezpevněnými plochami; b) blokem ucelená částjak lokality, tvořenátak souborem pozemků, jednímuliční pozemkem prostranství a veřejně přístupné části bloků společně tvoří veřejná prostranství 4, nebo jeho částí, zpravidla ohraničená uličním prostranstvím a zpravidla vymezená uliční čarou, z) zátěží souhrn a četnost vlivů staveb, zařízení nebo činností či dějů na prostředí a obytnounadzemní pohodu města krajiny,její kvalitu sousedství určení těchto vlivů ve c) budovou stavbaa včetně podzemní části, aprostorově soustředěná vymezených částechuzavřená území; z hlediska vnějšího působení zátěže se rozlišují a navenek převážně obvodovými stěnami a střešní konstrukcí, stav a provoz staveb, objektů a zařízení, popřípadě činnosti a děje, 1. omezující, charakterizované objektivně stanovitelnými mezemi vnějšího d) bytem soubor místností, popřípadě jedna obytná místnost, který svým stavebně působení vlivů na stavby a zařízení, popřípadě činnosti technickým uspořádáním a vybavením splňuje požadavky naanebo trvaléděje, bydlení obtěžující,účelu charakterizované a2.je k tomuto užívání určen,nepříznivě vnímanými subjektivními důsledky vnějšího působení staveb a zařízení, popřípadě činností a dějů, zejména exhalací, polétavého vibrací anebo pachu, na okolí, e) hladinou záplavy hladina prachu, nejvyššíhluku, zaznamenané přirozené povodně nebo hladina, pro kterou bylo záplavové území stanoveno, je-li takto stanovená hladina vyšší; úroveň hladiny záplavy je proměnná po délce toku, f) hranicí zobrazená, stanovená, popřípadě odvozená čára (např. mezi zastavitelným a nezastavitelným územím, uličním prostranstvím a blokem nebo mezi zastavitelnou a nezastavitelnou částí bloku),

2

§

4

↗ § 14b zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů.

4


regulační plán hl. m. Prahy

1:5000


regulační plán hl. m. Prahy

1:2880

č. 501/2006 Sb. zařazuje veřejná prostranství do systému ploch s rozdílným způsobem využití. Takové zařazení dostatečně nereflektuje význam uličních prostranství (základní sítě veřejných prostranství) v urbánní struktuře a potřebu jeho vymezování napříč měřítky.


[ obr.9 ] Územ

plán města Vídn

uliční čáry. Za k

vymezený nesta

s drobnými stav

kolem kostela j

uličních prostra

Verkehrsflächen

wien.gv.at/flaec

(staženo 7. červn

regulační plán města Vídně, ukázka vymezení uličního prostranství a bloků


regulační plán města Vídně, ukázka vymezení uličního prostranství a bloků

Městské třídy (24 m)

Významné ulice (18 m)

Lokální ulice (12 m)

Obslužné ulice (8 m)

standard veřejných prostranství, dopravní a technická infrastruktura

standard veřejných prostranství požadavky na - vybavení a standard veřejných prostranství (v souladu s dělením na uliční prostranství a ostatní veřejná prostranství) - uspořádání dopravní infrastruktury - umisťování technické infrastruktury

na PSP navazuje Manuál veřejných prostranství, zpracovaný Kanceláří veřejného prostoru IPR Praha > http://manual.iprpraha.cz

a technické infrastruktury

16

§

ška č. 398/2009 Sb., ých technických cích zabezpečujících érové užívání staveb.

a tec

Standard veřejných prostranství

16

§

(1) Při navrhování a zřizování veřejných prostranství musí být přihlédnuto k jejich obytné kvalitě, významu místa a potřebám pěšího pohybu.

Stan

(1) Při n obyt

(2) V uličních prostranstvích se podél uliční čáry zpravidla zřizuje chodník. Šíře chodníku v uličním profilu musí být zvolena s ohledem na urbanistické typy ulic dle § 13, hustotu zástavby a pohyb osob s omezenou schopností pohybu nebo 6 orientace dle jiného právního předpisu 6.

(2) V ul chod dle orie

o obecných technických (3) Stavby a zařízení ve veřejném prostranství se v co největší možné míře sdružují požadavcích zabezpečujících a umisťují tak, aby nepřiměřeně neomezovaly pěší pohyb a aby byl zachovánbezbariérové užívání staveb. průchod o čisté šířce nejméně 1,5 m, nevylučuje-li to prostorové uspořádání uličního profilu. Zejména se sdružují prvky technické a dopravní infrastruktury na stožárech. Při řešení trakčního vedení v ulicích se zástavbou s převažující 2 Územní požadavky uzavřenou stavební čarou bude upřednostněno umístění na převěsech před hl.III Standard veřejných prostranství, zásady uspořádání dopravní a technické infrastruktury umisťováním stožárů do uličního prostoru.

(3) Stav a um průc uličn s psp /na20 uzav umi

(4) V uličních prostranstvích se zřizuje osvětlení.

(4) V ul

↗ Vyhláška č. 398/2009 Sb.,

(5) Městské třídy a významné ulice dle § 13 se zpravidla vybavují stromořadím. Nestanoví-li územní nebo regulační plán v souladu s § 83 odst. 2 jinak, stanovuje 72 musí se osová vzdálenost mezi stromy v řadě nejvýše na 25 m. Při výsadbě stromů být dodrženy požadavky stanovené v bodě 1 přílohy č. 1 k tomuto nařízení. (6) Vedení a parametry dopravní a technické infrastruktury musí být v souladu se standardem veřejných prostranství a podmínkami uspořádání a využití území, jehož jsou součástí.

a technické infrastruktury

16

§

Vyhláška č. 398/2009 Sb., becných technických adavcích zabezpečujících bariérové užívání staveb.

a tec

Standard veřejných prostranství

16

§

(1) Při navrhování a zřizování veřejných prostranství musí být přihlédnuto k jejich obytné kvalitě, významu místa a potřebám pěšího pohybu.

Stan

(1) Při n obyt

(2) V uličních prostranstvích se podél uliční čáry zpravidla zřizuje chodník. Šíře chodníku v uličním profilu musí být zvolena s ohledem na urbanistické typy ulic dle § 13, hustotu zástavby a pohyb osob s omezenou schopností pohybu nebo orientace dle jiného právního předpisu 6. 6

(2) V ul chod dle orie

o obecných technických (3) Stavby a zařízení ve veřejném prostranství se v co největší možné míře sdružují požadavcích zabezpečujících a umisťují tak, aby nepřiměřeně neomezovaly pěší pohyb a aby byl zachován bezbariérové užívání staveb. průchod o čisté šířce nejméně 1,5 m, nevylučuje-li to prostorové uspořádání uličního profilu. Zejména se sdružují prvky technické a dopravní infrastruktury na stožárech. Při řešení trakčního vedení v ulicích se zástavbou s převažující uzavřenou stavební čarou bude upřednostněno umístění na převěsech před umisťováním stožárů do uličního prostoru.

(3) Stav a um průc uličn na s uzav umi

(4) V uličních prostranstvích se zřizuje osvětlení.

(4) V ul

↗ Vyhláška č. 398/2009 Sb.,

72

17 17

§ §

odst. 1 a 2 vyhlášky 997 Sb., kterou se provádí pozemních komunikacích, pozdějších předpisů.

odst. 1 a 2 vyhlášky 997 Sb., kterou se provádí pozemních komunikacích, pozdějších předpisů.

povrchovým úrovňovým křížením doplněny.

Požadavky na dopravní infrastrukturu (2) Křížení pěších nebo cyklistických tras vedených mimo vozovku s trasami motorových vozidel u napojení vedlejších pozemních komunikací, zásobovacích a dopravní vybavenost pruhů, připojení staveb na pozemní komunikace apod. bude tam, kde to předpokládaná intenzita provozu umožňuje, řešeno přednostně chodníkovými nebo (1) Povrchové úrovňovéna kříženídopravní pěších nebo cyklistických tras s trasami motorových § Požadavky stezkovými přejezdy, respektujícími prostorovouinfrastrukturu kontinuitu pěších a cyklistických vozidel s výjimkou dálnic, rychlostních silnic a rychlostních místních komunikací tras. bude upřednostněnovybavenost před podchody a nadchody, anebo tyto budou alespoň a dopravní povrchovým úrovňovým křížením doplněny. viz např. http://www.urbanheatisland.info/.

17

(3) (1) (2)

(4) (2) (5) (3)

(6) (4) (3)

Přisvětlení přechodu pro chodce, místa pro přecházení a přejezdu pro cyklisty musí Povrchové křížení pěších nebo tras s trasami motorových být zřízenoúrovňové tak, aby bylo umožněno jeho cyklistických samostatné zapínání nezávisle na síti Křížení pěších nebo cyklistických tras vedených mimo vozovku s trasami vozidel s výjimkou okolního osvětlení.dálnic, rychlostních silnic a rychlostních místních komunikací motorových vozidel u napojení vedlejších pozemních komunikací, bude upřednostněno před podchody a nadchody, anebo tyto budouzásobovacích alespoň pruhů, připojení staveb na pozemní komunikace apod. bude tam, kde to povrchovým úrovňovým křížením doplněny. Provoz jízdních kol je přednostně součástí profilu vozovky (hlavního dopravního předpokládaná intenzita provozu umožňuje, řešeno přednostně chodníkovými nebo prostoru), na komunikacích s vyšším dopravním významem a intenzitou provozu stezkovými přejezdy, respektujícími kontinuitu pěších a cyklistických Křížení pěších nebo cyklistických trasprostorovou vedených mimo vozovku s trasami může být oddělen. tras. motorových vozidel u napojení vedlejších pozemních komunikací, zásobovacích pruhů, připojení staveb na pozemní komunikace apod.dopravy bude tam, kde to Komunikace v oblastech s nízkou intenzitou motorové budou přednostně Přisvětlení přechodu pro chodce, místa pro přecházení a přejezdu pro cyklisty nebo musí předpokládaná provozu umožňuje, řešeno přednostně chodníkovými řešeny jako zónyintenzita s omezenou rychlostí se smíšeným provozem motorové být zřízeno tak, aby bylo umožněno jeho samostatné zapínání nezávisle na síti stezkovými přejezdy, respektujícími prostorovou kontinuitu pěších a cyklistických a bezmotorové dopravy. okolního osvětlení. tras. Umístění svodidel podél komunikací v zastavitelném území je nepřípustné vyjma Provoz jízdních kol je přednostně součástí profilu vozovky (hlavního dopravního Přisvětlení přechodu chodce, místa pronapojení přecházení a přejezdu cyklisty musí rychlostních místníchpro komunikací a jejich a podjezdů dle pro požadavků prostoru), na komunikacích s vyšším dopravním významem a intenzitou provozu 7 být zřízeno tak, aby bylo umožněno jeho dopravních samostatnéopatření zapínáníse nezávisle na síti . U dočasných postupuje jiného právního předpisu může být oddělen. okolního osvětlení. přiměřeně.

v

Poža a do

(1) Povr vozi bud povr

(2) Kříž mot pruh před stez tras

(3) Přis být okol

(5) Komunikace v oblastech s nízkou intenzitou motorové dopravy budoudopravního přednostně (4) Umístění Provoz jízdních kol je přednostně součástí profilu vozovky (7) protihlukových stěn a valů v zastavitelném území(hlavního je nepřípustné řešeny jako zóny s omezenous vyšším rychlostí se smíšeným provozem motorovéprovozu prostoru), komunikacích významem a intenzitou vyjma stěnna a valů podél rychlostních dopravním místních komunikací, železnic a stávajících amůže bezmotorové dopravy. být oddělen. tramvajových tratí vedených mimo uliční prostranství.

(4) Prov pros můž

(6) svodidel podél s nízkou komunikací v zastavitelném je nepřípustné vyjma (5) Umístění Komunikace v oblastech intenzitou motorovéúzemí dopravy budou přednostně rychlostních místních komunikací a jejich napojení a podjezdů dle požadavků řešeny jako zóny s omezenou rychlostí se smíšeným provozem motorové V rámci tohoto paragrafu jsou specifikovány vybrané požadavky na dopravní řešení tak, aby 7 . U dočasných dopravních opatření se postupuje jiného právního předpisu a bezmotorové dopravy. byla zajištěna odpovídající úroveň obsluhy území a řešení odpovídalo celkovému kvalitativnímu přiměřeně. standardu veřejných prostranství. Cílem jednotlivých ustanovení je zejména vyloučit z městského (6) Umístění svodidel podél komunikací v zastavitelném území je nepřípustné vyjma (7) Umístění protihlukových stěn a valů v zastavitelném území je nepřípustné rychlostních místních komunikací a jejich napojení a podjezdů dle požadavků

(5) Kom řeše a be

(6) Umí rych

v

viz např. http://www.urbanheatisland.info/.

17

§

Požadavky na dopravní infrastrukturu a dopravní vybavenost

17

§

Poža a do

(1) Povrchové úrovňové křížení pěších nebo cyklistických tras s trasami motorových vozidel s výjimkou dálnic, rychlostních silnic a rychlostních místních komunikací bude upřednostněno před podchody a nadchody, anebo tyto budou alespoň povrchovým úrovňovým křížením doplněny.


(2) Křížení pěších nebo cyklistických tras vedených mimo vozovku s trasami motorových vozidel u napojení vedlejších pozemních komunikací, zásobovacích pruhů, připojení staveb na pozemní komunikace apod. bude tam, kde to předpokládaná intenzita provozu umožňuje, řešeno přednostně chodníkovými nebo stezkovými přejezdy, respektujícími prostorovou kontinuitu pěších a cyklistických tras.


(3) Přisvětlení přechodu pro chodce, místa pro přecházení a přejezdu pro cyklisty musí být zřízeno tak, aby bylo umožněno jeho samostatné zapínání nezávisle na síti okolního osvětlení.

(3) Přis být okol

(4) Provoz jízdních kol je přednostně součástí profilu vozovky (hlavního dopravního prostoru), na komunikacích s vyšším dopravním významem a intenzitou provozu může být oddělen.

(4) Prov pros můž

(5) Komunikace v oblastech s nízkou intenzitou motorové dopravy budou přednostně řešeny jako zóny s omezenou rychlostí se smíšeným provozem motorové a bezmotorové dopravy.

(5) Kom řeše a be

(6) Umístění svodidel podél komunikací v zastavitelném území je nepřípustné vyjma rychlostních místních komunikací a jejich napojení a podjezdů dle požadavků

(6) Umí rych

v

viz např. http://www.urbanheatisland.info/.

17

§

Požadavky na dopravní infrastrukturu a dopravní vybavenost

17

§

Poža a do

(1) Povrchové úrovňové křížení pěších nebo cyklistických tras s trasami motorových vozidel s výjimkou dálnic, rychlostních silnic a rychlostních místních komunikací bude upřednostněno před podchody a nadchody, anebo tyto budou alespoň povrchovým úrovňovým křížením doplněny.


(2) Křížení pěších nebo cyklistických tras vedených mimo vozovku s trasami motorových vozidel u napojení vedlejších pozemních komunikací, zásobovacích pruhů, připojení staveb na pozemní komunikace apod. bude tam, kde to předpokládaná intenzita provozu umožňuje, řešeno přednostně chodníkovými nebo stezkovými přejezdy, respektujícími prostorovou kontinuitu pěších a cyklistických tras.


(3) Přisvětlení přechodu pro chodce, místa pro přecházení a přejezdu pro cyklisty musí být zřízeno tak, aby bylo umožněno jeho samostatné zapínání nezávisle na síti okolního osvětlení.

(3) Přis být okol

(4) Provoz jízdních kol je přednostně součástí profilu vozovky (hlavního dopravního prostoru), na komunikacích s vyšším dopravním významem a intenzitou provozu může být oddělen.

(4) Prov pros můž

(5) Komunikace v oblastech s nízkou intenzitou motorové dopravy budou přednostně řešeny jako zóny s omezenou rychlostí se smíšeným provozem motorové a bezmotorové dopravy.

(5) Kom řeše a be

(6) Umístění svodidel podél komunikací v zastavitelném území je nepřípustné vyjma rychlostních místních komunikací a jejich napojení a podjezdů dle požadavků

(6) Umí rych

a je proto logické se k němu po relativně krátké přestávce v historii plánování měst opět vrátit. nejenže nerealizuje, ale dokonce je programově odstraňuje. V běžných případech vymezuje uliční čáru průčelí domu nebo plot, na které pak obyčejně navazuje chodník. Podle tohoto běžného principu by bylo možné uliční čáru určit jako hranici mezi stavebními pozemky a veřejným prostranstvím. To však není přesné, protože do veřejných prostranství patří všechna náměstí, ulice, tržiště, chodníky, veřejná zeleň, parky a další prostory přístupné každému bez omezení, tedy sloužící obecnému užívání, a to bez ohledu na vlastnictví k tomuto prostoru, jak stanoví ↗ zákon o hlavním městě Praze a shodně ↗ zákon o obcích. Jsou to tedy rovněž podloubí, ↗ Zákon č. 131/2000 Sb., arkády, obyčejně ve starší zástavbě, a nejčastěji soukromé prostory před domy, které od ulice neod- o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů. děluje žádný plot. Tak je tomu například ve většině případů před domy v modernistické zástavbě. Jedná se o předzahrádky mnohdy značných rozměrů, které jsou bez oplocení veřejně přístupné, ale ↗ Zákon č. 128/2000 Sb., nejsou uličních prostranství. Nebývá vhodné na nichumisťují parkovatvýhradně automobily (1)přímou Sítě součástí technické infrastruktury se v zastavitelném území donebo o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů. v nich véstuličních technickou infrastrukturu, jelikož by došlobloků k jejich znehodnocení. by uliční čára prostranství. Do nestavebních je lze umístit jenProto v odůvodněných měla vymezit plochu menší, než je plocha veřejných prostranství. Z toho důvodu předpis pracuje případech a pouze pod zpevněnými plochami nebo při jejich okrajích. Ustanovení o/11 . Uliční prostrans pojmem se „uliční prostranství“, který jejednotlivých podmnožinoustaveb veřejných prostranství neuplatní pro připojení a při umisťování nadřazených sítí ství je základním prvkem tvorby města a jeho základním ve větších hloubkách. V areálech a společněkamenem. řešených celcích staveb individuálního bydlení lze sítě sloužící výhradně k připojení staveb areálu, respektive společně podloubí [ obr.7 ] Uliční prostranství řešeného celku, umístit i mimo uliční prostranství.

18

Požadavky na technickou § infrastrukturu a technickou vybavenost

zde je plot

uliční čára

(je součástí veřejných prostranství, ale za uliční čárou)

(2) Rozvodná energetická vedení a vedení elektronických komunikací se v zastavitelném území umisťují pod terénem. U dočasných staveb zařízení staveniště lze v odůvodněných případech umístit tato vedení nad terén jako stavby stavební dočasné. blok

předzahrádka (není(3) veřejně Podzemní i nadzemní vedení se soustřeďují ve společných trasách (koridorech, přístupná)

kolektorech). Je-li v území zřízen kolektor, přednostně se dle technických možností umisťují nové a doplňované sítě technické infrastruktury do tohoto kolektoru. zde plot není (4) Zařízení technické infrastruktury se v zastavitelném území umisťují přednostně pod terénem nebo jako součást budov. Mimo zastavitelné území se postupuje přiměřeně. (5) V záplavových územích, vyjma jejich chráněných částí, musí být a) sítě technické infrastruktury vyjma energetických vedení vysokého a velmi předzahrádka uliční prostranství nestavební blok vysokého napětí vedeny pod terénem, (veřejně přístupná) (park, zahrada)

je součástí veřejných prostranství b) stavby transformačních, spínacích a výměníkových stanic, regulačních stanic

jsou vymezena uliční čarou a tvořena zejména ulicemi, náměstími a těmi cestami a plochami, které vytvářejí základní síť obsluhy a prostupnosti území.

vztah sítí technické infrastruktury a uličních stromořadí §19 - povinnosti vůči stávajícím stromořadím (umožnění doplnění, zachování stávajících výsadbových prostor bod 1 přílohy č. 1 - zavedení minimálního standardu pro výsadbu stromů: výsadbová plocha / plocha pro vsak deštové vody / kořenový prostor - specifikace minimálních vzdáleností jednotlivých sítí TI od paty kmene stromu (v závislosti na použití technických opatření, upřesnění těchto opatření) výsadbový pás (viz dále)

sítí technické infrastruktury → 5) (1) Prostorové uspořádání sítí technické infrastruktury musí splňovat minimální Obdobně jako dosavadní právní popisuje ustanovení specifické požadavky na sítě a zařívodorovné vzdálenosti přiúprava souběhu, minimální svislé vzdálenosti při křížení zení technické infrastruktury v záplavových územích. Pojmy „chráněná část záplavového území“ a minimální krytí podle normy uvedené v § 84. a „hladina záplavy“ viz → § 2 písm. e) a h). (2) Uspořádání sítí technické infrastruktury v uličním prostranství musí respektovat stávající stromořadí a umožnit jeho obnovu a doplnění. Při stavebních úpravách sítí technické infrastruktury se zachovávají stávající výsadbové prostory pro stromy.

Výsadbový pás

Požadavky na prostorové uspořádání (3) Při umisťování sítí technické infrastruktury včetně přípojek musí být splněny minimální vzdálenosti sítí od paty kmene stromu dle bodu 1 přílohy č. 1 sítík tomuto technické infrastruktury nařízení.

(1) Prostorové uspořádání sítí technické infrastruktury musístávajících splňovat minimální (4) V nově zakládaných ulicích a při celkových přestavbách ulic od šířky vodorovné vzdálenosti při souběhu, svislév min. vzdálenosti při křížení 12 m se musí vymezit výsadbový pásminimální pro stromořadí šířce 0,8 m; v užších aulicích minimální krytí podle normy uvedené v § 84. tam, kde je to v rámci prostorového uspořádání možné. V ulicích od šířky 18 m je minimální šíře výsadbového pásu 1,5 m. (2) Uspořádání sítí technické infrastruktury v uličním prostranství musí respektovat stromořadí umožnit obnovu a doplnění. stavebních úpravách (5) stávající Do výsadbového pásua se nesmíjeho umisťovat sítě technickéPři infrastruktury vyjma sítí technické infrastruktury sestožárů zachovávají stávající výsadbové Ochranná prostory pro stromy. příčných křížení; umístění a osvětlení je přípustné. pásma sítí technické infrastruktury mohou přesáhnout okraj výsadbového pásu. Pokud (3) Při umisťování sítítechnická technickéopatření infrastruktury včetně přípojek být splněny nebudou použita dle bodu 1 přílohy č. 1musí k tomuto nařízení, minimální vzdálenosti od paty kmene dle bodu 1 přílohy č. 1 mohou ochranná pásmasítí přesáhnout okraj stromu výsadbového pásu nejvýše o 0,2 m. k tomuto nařízení. (6) Při souběhu vedení sítí technické infrastruktury s korytem drobného vodního toku (4) V nově zakládaných a při přestavbách stávajících ulic odsystémem šířky musí být provedena ulicích opatření, abycelkových vlivem paralelního vedení s drenážním 12 m se musí vymezitpovrchových výsadbový pás v min. šířce 0,8 m; v užších nedošlo k drénování vodpro do stromořadí obsypů vedení. U nezpevněných ulicích tam, kde je tokde v rámci uspořádání možné. V ulicích odtoku, šířky a přirozených koryt, můžeprostorového dojít ke směrovému posunu koryta vodního 18 m je minimální šíře výsadbového pásu 1,5 m. jako pode dnem koryta vodního musí být vedení uloženo ve stejné výškové kótě toku do vzdálenosti min. 6 m od břehové čáry. (5) Do výsadbového pásu se nesmí umisťovat sítě technické infrastruktury vyjma příčných křížení; umístění stožárů a osvětlení je přípustné. Ochranná pásma sítí technické infrastruktury mohou okraj výsadbového příloha č. 1 — specifické hodnoty : 1 /přesáhnout stromy a inženýrské sítě pásu. Pokud použita technická opatření dle bodu 1 přílohy č. 1 k tomuto nařízení, → str.nebudou 71 mohou ochranná pásma přesáhnout okraj výsadbového pásu nejvýše o 0,2 m.

→ § 2 písm. e) a h)

19

§

Výsadbový pás kořenový prostor s vymezením protikořenových zábran (podél tras vedení inženýrských sítí, může být překrytý zpevněnou plochou) vedení inženýrských sítí vč. ochranného pásma

800 (1500) mm přesah max 200 mm výsadbový pás s podélným vymezením protikořenové zábrany

výsadbová plocha (volná nebo překrytá mříží)

plocha pro vsak dešťové vody (zadláždění v suchém loži)

stavební čára, umisťování budov s ohledem na uliční a stavební čáru

stavební čára - parametr zástavby, který se využije při zpracování dílčí územně plánovací dokumentace - popis charakteru zástavby, který lze z území zpětně odvodit - “sjednocení jazyka” pro územní řízení - využití institutu územních studií

t

tická a obtížně splnitelná, často zároveň vedla k narušení kvality prostředí jako celku.

21

§

Stavební čára (1) Způsob zástavby stavebních bloků a vztah zástavby k veřejným prostranstvím se zpravidla vymezuje stavební čarou.

21

§

Stav

(1) Způ zpra

(2) Stavební čára je hranice vymezující v rámci stavebního bloku nepřekročitelnou hranici trvalého zastavění budovami. Stavební čára dále určuje tyto parametry:

(2) Stav hran

a) ustoupení zástavby od hranice zastavění, která může nebo nesmí ustupovat,

a) u

b) rozsah a míru zastavění hranice zastavitelné části bloku, které musí, nesmí, nebo může být souvislé a úplné.

b) r n

(3) Dle těchto parametrů se v území uplatní převážně stavební čára

(3) Dle

a) uzavřená, která vymezuje hranici zastavitelné a nezastavitelné části bloku, 1. jejíž zástavba nesmí nikde ustupovat a 2. která musí být v celé své délce souvisle a úplně zastavěná,

a) u 1 2

b) otevřená, která vymezuje hranici zastavitelné a nezastavitelné části bloku, 1. jejíž zástavba nesmí nikde ustupovat a 2. která nesmí být v celé své délce souvisle a úplně zastavěná, anebo

b) o 1 2

c) volná, která vymezuje hranici zastavitelné a nezastavitelné části bloku, 1. jejíž zástavba může libovolně ustupovat a 2. která může být v celé své délce souvisle a úplně zastavěná.

c) v 1 2

Smyslem zavedení regulativu stavební čáry je definování základních pravidel prostorového uspo-

Smyslem z řádání zá

21

§

(2) Stavební čára jesplnitelná, hranicečasto vymezující v rámci stavebního bloku nepřekročitelnou tická a obtížně zároveň vedla k narušení kvality prostředí jako celku. hranici trvalého zastavění budovami. Stavební čára dále určuje tyto parametry: a) ustoupení zástavby od hranice zastavění, která může nebo nesmí ustupovat, b) rozsah a míru zastavění hranice zastavitelné části bloku, které musí, nesmí, nebo může být souvislé a úplné.

Stavební čára

(3) Dle těchto parametrů se v území uplatní převážně čáraprostranstvím se (1) Způsob zástavby stavebních bloků a vztah zástavbystavební k veřejným zpravidla vymezuje stavební čarou. a) uzavřená, která vymezuje hranici zastavitelné a nezastavitelné části bloku, 1. jejíž nesmí nikde ustupovat a (2) Stavební čárazástavba je hranice vymezující v rámci stavebního bloku nepřekročitelnou 2. trvalého která musí být v celé své délceStavební souvislečára a úplně hranici zastavění budovami. dálezastavěná, určuje tyto parametry: b) otevřená, která vymezuje hranici zastavitelné nezastavitelné části bloku, a) ustoupení zástavby od hranice zastavění, kteráa může nebo nesmí ustupovat, 1. jejíž zástavba nesmí nikde ustupovat a 2. která nesmí být v celé své délce souvislečásti a úplně zastavěná, anebo b) rozsah a míru zastavění hranice zastavitelné bloku, které musí, nesmí, nebo může být souvislé a úplné. c) volná, která vymezuje hranici zastavitelné a nezastavitelné části bloku, jejížparametrů zástavba se může libovolně ustupovat a stavební čára (3) Dle 1. těchto v území uplatní převážně 2. která může být v celé své délce souvisle a úplně zastavěná. a) uzavřená, která vymezuje hranici zastavitelné a nezastavitelné části bloku, 1. jejíž zástavba nesmí nikde ustupovat a Smyslem 2. zavedení čáry je definování pravidel prostorového uspokteráregulativu musí být stavební v celé své délce souvislezákladních a úplně zastavěná, řádání zástavby a především jejího vztahu k veřejným prostranstvím. Stavební čára je tradičním regulativem jak v českých plánech, tak v plánech dalších evropských měst. b) otevřená, která regulačních vymezuje hranici zastavitelné a nezastavitelné části bloku, Předpis jednak standardizuje použití tohoto regulativu v územně plánovacích dokumenta1. jejíž zástavba nesmí nikde ustupovat a cích na území hlavního města jednak se stavební čarou jako se základním ná2. která nesmí být Prahy v celéasvé délcepracuje souvisle a úplně zastavěná, anebo strojem popisujícím charakter prostředí, který lze odvodit z dosavadní zástavby a ke kterému lze nově umisťované stavby vztahovat. c) volná, která vymezuje hranici zastavitelné a nezastavitelné části bloku, 1. jejíž zástavba může libovolně ustupovat a 2. která může být v celé své délce souvisle a úplně zastavěná. Smyslem zavedení regulativu stavební čáry je definování základních pravidel prostorového uspo-

t

21

§

Stav

(1) Způ zpra

(2) Stav hran

a) u

b) r n (3) Dle

a) u 1 2

b) o 1 2

c) v 1 2

Smyslem z řádání zá

předměstské zástavby (Liboc, Ďáblice);

2 Územní požadavky Základní typy stavebních čar jsou následující: psp / 2014 [ obr.23 ] Otevřená stavební čára. staveb a — stavební čára uzavřená, od níž nesmíhl.IV zástavbaUmisťování ustupovat a musí být souvislá (jednotliPříklady: vilová zástavba (Ořechovka vé domy na sebe navazují současná štítovouzástavba stěnou). Typickým příkladem je zástavba činžovních ačára Hanspaulka), stavební uzavřená domů 19. století(Ijburg, (Vinohrady, nebo zástavba historického centra (Nové Město); Amsterdam,Žižkov) NL).

2 hl.IV

Územní požadavky Umisťování staveb

21

[ obr.23 ] Otevřená stavební čára. Příklady: vilová zástavba (Ořechovka a Hanspaulka), současná zástavba

b — stavební čára otevřená, od níž zástavba nesmí ustupovat a nesmí být souvislá. Typicky (Ijburg, Amsterdam, NL). tradiční vilové čtvrti (Hanspaulka, Ořechovka), ale i některé typy vesnické nebo tradiční stavební čára otevřená předměstské 21 zástavby (Liboc, Ďáblice); c — stavební čára volná, od níž zástavba smí libovolně ustupovat a nemusí být souvislá. Typicky příměstské rodinné bydlení (Nová Dubeč) nebo solitérní zástavba (Dědina, sídliště Zahradní Město).

ní čára.

Ořechovka

ástavba [ obr.24 ] Volná stavební čára. Příklady: tradiční příměstská zástavba (Nová Dubeč), městská zástavba

c — stavební čára volná, ododníž zástavba smí libovolně ustupovat a nemusí být souvislá. orientovaná uliční čáry (Břevnov). Typicky příměstské rodinné bydlení (Nová Dubeč) nebo solitérní zástavba (Dědina, sídliště Zahradní Město).volná c — stavební čára volná, od níž zástavba smí libovolně ustupovat a nemusí být souvislá. stavební čára

Typicky příměstské rodinné bydlení (Nová Dubeč) nebo solitérní zástavba (Dědina, sídliště Zahradní Město).

ára.

ká zástavba

tavba

(Břevnov).

[ obr.22 ] Uzavřená stavební čára. b — stavební čára otevřená, od níž zástavba nesmí ustupovat a nesmí být souvislá. Typicky Příklady: historické město tradiční vilové čtvrti (Hanspaulka, Ořechovka), ale i některé typy rostlé vesnické nebo tradiční (Staré Město), struktura činžovních předměstské zástavby (Liboc, Ďáblice); domů 19. století (Dejvice), zahradní čtvrť (Hanspaulka), současná zástavba (Karlín).

[ obr.24 ] Volná stavební čára. Příklady: tradiční příměstská zástavba (Nová Dubeč), městská zástavba orientovaná od uliční čáry (Břevnov).

c — stavební čára volná, od níž zástavba smí libovolně ustupovat a nemusí být souvislá. 87 Typicky příměstské rodinné bydlení (Nová Dubeč) nebo solitérní zástavba (Dědina, sídliště Zahradní Město).


Umisťování staveb s ohledem na uliční a stavební čáru

2 hl.IV

psp / 20

22

§

(1) Stavby se umisťují v souladu s uliční čarou a typem bloku dle § 12. Nejsou-li tyto vymezeny územním nebo regulačním plánem, platí, že a) v území, kde jsou založena uliční prostranství, se uliční čára a typ bloku odvozuje z územní studie nebo z existujících veřejných prostranství, s přihlédnutím k vyznačení uličních prostranství v územně analytických podkladech, b) v území, kde nejsou založena uliční prostranství, se uliční čára a typ bloku odvozuje z územní studie, popřípadě se vymezuje v dokumentaci pro vydání územního rozhodnutí 9. (2) Budovy, vyjma budov rozměrově přiměřených a přímo souvisejících s charakterem veřejných prostranství (např. veřejné toalety, zařízení pro MHD, stánky apod.), nesmí být umístěny na pozemku, jehož součástí je uliční prostranství. (3) Stavby se umisťují v souladu se stavební čarou dle § 21. Není-li vymezena územním nebo regulačním plánem, platí, že a) ve stabilizovaném území se stavební čára odvozuje z územní studie nebo z převažujícího charakteru zástavby a jejího vztahu k veřejným prostranstvím. Nelze-li stavební čáru jednoznačně odvodit, považuje se za stavební čáru volnou, b) v transformačním a rozvojovém území se stavební čára odvozuje z územní studie, popřípadě se vymezuje v dokumentaci pro vydání územního

9

↗ Části C a D přílohy č. 1 k vyhlášce č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění vyhlášky č. 62/2013 Sb. (situační výkres).

podkladech,


b) v území, kde nejsou založena uliční prostranství, se uliční čára a typ bloku odvozuje z územní studie, popřípadě se vymezuje v dokumentaci pro vydání územního rozhodnutí 9.

Umisťování staveb s ohledem na uliční a stavební čáru

(2) Budovy, vyjma budov rozměrově přiměřených a přímo souvisejících s charakterem veřejných prostranství (např. veřejné toalety, zařízení pro MHD, stánky apod.), nesmí být umístěny na pozemku, jehož součástí je uliční prostranství.

2 hl.IV 9

psp / 20

22

§


(1) Stavby se umisťují v souladu se s uliční čarou a typem blokuNení-li dle § 12. Nejsou-li tyto (3) stavební čarou dle § 21. vymezena územním vymezeny územním nebo regulačním nebo regulačním plánem, platí, že plánem, platí, že a) ve v území, kde jsou založena prostranství, se uliční čára astudie typ bloku stabilizovaném území seuliční stavební čára odvozuje z územní nebo odvozuje z územní studie nebo z existujících veřejných prostranství, z převažujícího charakteru zástavby a jejího vztahu k veřejným prostranstvím. s přihlédnutím k vyznačení uličníchodvodit, prostranství v územně Nelze-li stavební čáru jednoznačně považuje se zaanalytických stavební čáru podkladech, volnou, b) v transformačním území, kde nejsou založena uliční prostranství, uliční čára a z územní typ bloku a rozvojovém území se stavebnísečára odvozuje odvozuje z územníse studie, popřípadě se vymezuje pro vydání studie, popřípadě vymezuje v dokumentaci pro v dokumentaci vydání územního 9 9 . územního rozhodnutí . rozhodnutíí (2) vyjma přiměřených a přímo souvisejících s charakterem (4) Budovy, U stavební čáry,budov která rozměrově vyžaduje souvislé a úplné zastavění hranice zastavitelné veřejných prostranství (např. veřejné toalety, zařízení pro MHD, stánky apod.), části bloku, lze v odůvodněných případech (např. z důvodu zajištění prostupnosti nesmí být umístěny na pozemku, jehož součástí je uliční prostranství. stavebního bloku) přerušit zástavbu mezerou o maximální šířce 4 m, nestanoví-li územní nebo regulační plán v souladu s § 83 odst. 2 jinak. (3) Stavby se umisťují v souladu se stavební čarou dle § 21. Není-li vymezena územním nebo regulačním plánem, platí, že stabilizovaném území se stavební z územní studie nebo čarou. Stavbya)seve umisťují v souladu s uliční čarou, typemčára blokuodvozuje (stavební/nestavební) a stavební z převažujícího charakteru zástavby a jejího vztahudokumentaci. k veřejným prostranstvím. Tyto regulativy jsou standardně zakresleny v územně plánovací Vzhledem k tomu, Nelze-li stavebníúzemně čáru jednoznačně odvodit, považuje se hlavního za stavební čáru že účinnost podrobnějších plánovacích dokumentací na území města Prahy navolnou, stane později než účinnost nového předpisu, upravuje nařízení též řešení pro situaci, kdy příslušná územně plánovací dokumentace zpracována není anebo např. vzhledem k podrobnosti a typu v transformačním a Ač rozvojovém území se stavební čára odvozuje z územní územíb)daný regulativ neuvádí. takový systém nemůže koncepční vymezení v územně plánovací studie, popřípadě územního dokumentaci zcela nahradit, se mělvymezuje by zajistitv dokumentaci alespoň nutnoupro míruvydání koordinace zástavby, bez níž je

9



Nezastavitelná část stavebního bloku (1) Nezastavitelná část stavebního bloku se zpravidla zahradně upravuje nebo využívá pro činnosti a děje související s navazujícím veřejným prostranstvím, a to v souladu s jeho charakterem.

2 hl.IV

23

§

(2) V nezastavitelné části stavebního bloku lze umisťovat pouze stavby, které tvoří součást zahradní úpravy a úpravy parteru, podzemní stavby, stavby připojení na technickou a dopravní infrastrukturu a části staveb dle § 24. V ustanovení předpis specifikuje charakter nezastavitelné části stavebního bloku. Typicky se jedná o prostor mezi uliční a stavební čarou (tedy předzahrádky v uličním profilu) nebo o klasické vnitrobloky, ale pravidla se vztahují na veškeré stavební čarou vymezené nezastavitelné části bloku. Předpis počítá i se situací, kdy je tato část stavebního bloku využita v návaznosti na veřejné prostranství (např. rozšíření plochy chodníku a umístění zahrádky restaurace). V takovém případě ale musí takto upravená část bloku adekvátně navazovat na charakter přilehlého veřejného prostranství. Nad rámec staveb a částí staveb specifikovaných dále v → § 24 umožňuje předpis v nezastavitelné části bloku umisťovat pouze stavby spojené se zahradní úpravou nebo úpravou parteru a dále podzemní stavby a stavby připojení na dopravní a technickou infrastrukturu.

Prvky před stavební čarou (1) Nestanoví-li územní nebo regulační plán v souladu s § 83 odst. 2 jinak, stavební čáru mohou překročit

→ § 24

24

§

psp / 20

vitelné části bloku umisťovat pouze stavby spojené se zahradní úpravou nebo úpravou parteru a dále podzemní stavby a stavby připojení na dopravní a technickou infrastrukturu.

Prvky před stavební čarou


2 hl.IV

24

§

(1) Nestanoví-li územní nebo regulační plán v souladu s § 83 odst. 2 jinak, stavební čáru mohou překročit stavební čára uliční a) čárado vzdálenosti 0,25 m základy, sokly, stavební čára fasád, uliční čára prvky, které uliční čára obklady stavební

psp / 2014

stavební čára

architektonicky člení průčelí, zařízení a prvky a dodatečné zateplení budovy,

max 1 m max 1 m b) korunní římsa a střecha korunní římsado vzdálenosti 1 m,

konstrukce střechy

c) stavby pro reklamu a reklamní a informační zařízení dle § 80, arkýř d) arkýře a vykonzolované části vyšších podlaží do vzdálenosti 1 m a balkony, pevné markýzy a zastřešení vstupů do vzdálenosti 1,5 m před stavebnínadzemní čáru za že jsou vzdáleny minimálně 2,5 m od sousední stavby.část Tytostavby prvky maxpředpokladu, 1,5 m upraveným mohou v součtu tvořit nejvýše jednu třetinu plochy fasády přilehlé sk příslušné balkon / max 3 m zádveří terénem stavební čáře a u ulic užších než 12 m nesmí překročit uliční čáru, markýza >0 na konstrukci

e) průjezdní vstupní/části staveb do vzdálenosti 3 m a výšky jednoho podlaží za průchozí prostor komunikace předpokladu, že zároveň nepřekročí čáru uliční a nepřesáhnou (přesahem) max 1,2 m 2 15 m zastavěné plochy, zateplení /

maxpodzemní 0,25 m části f) nepřekročí-li zároveň čáru uliční, soklystaveb, / obklady

g) nadzemní stavby a části staveb do výšky 1,2 m od upraveného terénu, nepřekročí-li zároveň čáru uliční; zábradlí se do výšky nezapočítávají; předepsanou maximální výšku lze lokálně přesáhnout až do výšky 1,8 m, vyplývá-li větší výška z umístění ve svahu. max 0,25 m

základy

podzemní část stavby

>0

24

vitelné části bloku umisťovat pouze stavby spojené se zahradní úpravou nebo úpravou parteru arkýř d) arkýře a vykonzolované části vyšších podlaží do vzdálenosti 1 m a balkony, a dále podzemní stavby a stavby připojení na dopravní a technickou infrastrukturu. pevné markýzy a zastřešení vstupů do vzdálenosti 1,5 m před stavební čárunadzemní za stavby max 1,5 m že jsou vzdáleny minimálně 2,5 m od sousední stavby. Tyto část předpokladu, prvky s upraveným balkonnejvýše / mohou v součtu tvořit jednu třetinu plochy přilehlé k příslušné max 3fasády m zádveří terénem markýza stavební čáře a u ulic užších než 12 m nesmí překročit uliční čáru, na konstrukci

Prvky před stavební čarou e) vstupní části staveb do vzdálenosti 3 m a výšky jednoho podlaží za

24

>0

§

průjezdní / průchozí prostor komunikace

předpokladu, že zároveň nepřekročí uliční as § 83 nepřesáhnou (přesahem) max 1,2 m (1) Nestanoví-li územní nebo regulační plánčáru v souladu odst. 2 jinak, 2 zastavěné 15 m čáru stavební mohouplochy, překročit

24

zateplení /

max 0,25 m sokly / f) podzemní části 0,25 staveb, nepřekročí-li uliční, a) do vzdálenosti m základy, sokly,zároveň obkladyčáru fasád, stavební prvky, které obklady architektonicky člení průčelí, zařízení a prvky a dodatečné zateplení budovy, g) nadzemní stavby a části staveb do výšky 1,2 m od upraveného terénu, čáru zábradlí b) nepřekročí-li korunní římsazároveň a střecha do uliční; vzdálenosti 1 m,se do výšky nezapočítávají; předepsanou maximální výšku lze lokálně přesáhnout až do výšky 1,8 m, výška z umístění ve svahu. zařízení dle § 80, c) vyplývá-li stavby provětší reklamu a reklamní a informační základy podzemní část stavby max 0,25 m

>0

d) arkýře a vykonzolované části vyšších podlaží do vzdálenosti 1 m a balkony, pevné markýzy a zastřešení vstupů do vzdálenosti 1,5 m před stavební čáru za předpokladu, že jsou vzdáleny minimálně 2,5 m od sousední stavby. Tyto prvky mohou v součtu tvořit nejvýše jednu třetinu plochy fasády přilehlé k příslušné stavební čáře a u ulic užších než 12 m nesmí překročit uliční čáru,

[ obr.25 ] Prvky, které mohou

e) vstupní části staveb do vzdálenosti 3 m a výšky jednoho podlaží za 1,2 m max 1,8 m předpokladu, že zároveň nepřekročí čáru uliční a nepřesáhnou (přesahem) 2 15 m zastavěné plochy,

[ obr.26 ] Výšku nadzemní části

f) podzemní části staveb, nepřekročí-li zároveň čáru uliční, g) nadzemní stavby a části staveb do výšky 1,2 m od upraveného terénu, nepřekročí-li zároveň čáru uliční; zábradlí se do výšky nezapočítávají; předepsanou maximální výšku lze lokálně přesáhnout až do výšky 1,8 m, vyplývá-li větší výška z umístění ve svahu.

překročit stavební čáru. Vlevo: Stavební čára leží na čáře uliční. Vpravo: Stavební čára je od čáry uliční ustoupena.

stavby přesahující stavební čáru lze nad limit 1,2 m přesáhnout až na 1,8 m, pokud je umístěna ve svahu. [ obr.27 ] Vykonzolované prvky přesahující stavební čáru mohou mít v průmětu plochu odpovídající maximálně 1/3 plochy celé fasády.

9

výšková regulace

výšková regulace - parametr zástavby, který se využije při zpracování dílčí územně plánovací dokumentace - popis charakteru zástavby, který lze z území zpětně odvodit - “sjednocení jazyka” pro územní řízení - využití institutu územních studií - pro určení výšek stávajících budov 3D model území v rámci územně analytických podkladů

25 25

§ §

hl.IV

hl.IV

Umisťování staveb

Výšková regulace (1) Výškové uspořádání se zpravidla definuje stanovením výškových hladin podle odstavce 2, určením závazné maximální a minimální regulované výšky budov nebo stanovením minimálního a maximálního počtu podlaží.

Výšková regulace

(2) určují a maximální regulovanou výškuhladin budovpodle (1) Výškové hladiny uspořádání se minimální zpravidla definuje stanovením výškových aodstavce stanovují takto závazné maximální a minimální regulované výšky budov nebo 2, se určením stanovením minimálního a maximálního počtu podlaží. a) hladina I 0 m − 6 m, (2) Výškové hladiny určují minimální a maximální regulovanou výšku budov hladina II ab)stanovují se takto 0 m − 9 m,

25

§

Umisťová

Výšk

(1) Výšk Územní požadavky Územní odstp Umisťování staveb Umisťová stan

(2) Výšk a sta

a) h

c) hladina IIII a)

0m

−

12 m, 6 m,

d) b) hladina IV II

9 0m

−

16 m, 9 m,

e) c) hladina V III

12 0 mm −

21 12 m,

f) d) hladina VI IV

16 9 mm −

26 16 m,

d) h

g) e) hladina VII V

21 12 m −

40 m, 21 m,

e) h

Hmax

Hmax

25

b) h

Hmin

H c)mih

Určení minimální Určení regulované minimální regulované výšky je klíčové výškypro je klíčové udrženípro charakteru udržení charakteru městského prostředí městského a pro omezení a pro výstavby omezení typologicky výstavby typologicky nevhodnýchnevhodných staveb v návaznosti staveb v návaznosti na veřejná prostranství. na veřejná prostr f) h h) nad f) hladina VIII VI 16 m40−m; 26 m, Adekvátně tomu Adekvátně je nastaveno tomu jeuplatnění nastavenominimální uplatněníaminimální maximálnía regulované maximální regulované výšky ve vymevýšky zené ploše. zené Zatímco ploše. maximální Zatímco regulovaná maximální regulovaná výška je stanovena výška je pro stanovena celou plochu, pro celou minimální plochu,remin g) h rozsah výšek jedné nebo rozptylu více hladin. g) hladina VIIv území21lze m stanovit − 40určením m,gulovaná výška gulovaná musí být výška splněna musí být pouze splněna podélpouze stavební podél čáry stavební orientované čáry orientované k uličnímu prostranství k uličnímu pr Maximální regulovaná výška je pro jednotlivé hladiny stanovena v celé vymezené (viz → § 12).(viz Rozsah → § 12 výšek ). Rozsah lze stanovit výšek lze nejen stanovit určením nejen jedné určením výškové jedné hladiny, výškové alehladiny, i rozptylem ale i rozp více h) h ploše, minimální výška pouze podél stavební čáry orientované h) hladina VIII regulovaná nad 40 m; hladin (např. hladin hladina (např. I–III), hladina což umožňuje I–III), cožpokrýt umožňuje výškově pokrýt členitější výškově charaktery členitější zástavby. charaktery zástavb do uličního prostranství. Systém výškových Systémhladin výškových byl odvozen hladin byl z obdobných odvozen z obdobných systémů regulace systémů v evropských regulace v evropských městech rozso a prověřen v pražském a prověřen v pražském prostředí.více Jednotlivé prostředí. hladiny Jednotlivé odpovídají hladinycharakterům odpovídají charakterům zástavby odzástavby nejnižší rozsah výšek v území lze stanovit určením jedné nebo rozptylu hladin. příměstské nebo zástavby příměstské (hladina zástavby I)plánu až (hladina po nejvyšší I)stanovit až po části nejvyšší městské části zástavby městské (hladina zástavby VII). (hladina Nad rámec VII). MaxN (3) Spolu s určením výškové regulace regulačním lzevymezené Maximální regulovaná výška je prov územním jednotlivé hladiny stanovena v celé těchto podél hladin těchto je definována hladin je definována hladina VIII, hladina umožňující VIII, výškové umožňující stavby. výškové stavby. ploš podmínky, za jejichž splnění lze stanovenou maximální regulovanou výšku ploše, minimální regulovaná výška pouze stavební čáry orientované Výšková hladina Výšková určuje hladina regulovanou určuje regulovanou výšku budovy, výšku tedy budovy, výšku po tedy hlavní výšku římsu po hlavní (více viz římsu § 27 do(víc u přesáhnout, a to určením konkrétního místa nebo typu stavby anebo obecných do uličního prostranství. odst. 1). Jednotlivé odst. 1).hodnoty Jednotlivé maximální hodnoty výšky maximální stanovené výškyv metrech stanovenéodpovídají v metrech běžné odpovídají podlažnosti běžné po

pravidel.

umístění lokálních dominant) nebo typů staveb (např. veřejné budovy). Lze definovat i obecná pravidla, například štíhlostní poměr pro části staveb nad vymezenou maximální regulovanou výškou.

Umisťování staveb s ohledem na výškovou regulaci 2 hl.IV

26

§

Stavby se umisťují v souladu s výškovou regulací stanovenou dle § 25. Není-li výšková regulace stanovena územním nebo regulačním plánem, platí, že Územní požadavky Umisťování staveb

a) ve stabilizovaném území se odvozují výškové hladiny z územní studie nebo v případě hladin I–VII (dle § 25 odstavce 2 písmene a–g) z charakteru okolní zástavby s přihlédnutím k výškám uvedeným v územně analytických podkladech, b) v transformačním a rozvojovém území se výškové hladiny odvozují z územní studie, popřípadě v případě hladin I–VII (dle § 25 odstavce 2 písmene a–g) se stanovují v dokumentaci pro vydání územního rozhodnutí 9.

Pro umisťování staveb s ohledem na výškovou regulaci předpis zavádí obdobný systém jako pro umisťování s ohledem na stavební čáru (→ § 22). Není-li výšková regulace stanovena územně plánovací dokumentací, postupuje se následovně: —

Ve stabilizovaném území se výškové hladiny odvodí z územní studie nebo z charakteru okolní zástavby. Rozsah území, ze kterého se výškové hladiny odvozují, musí odpovídat charakteru a velikosti záměru. Pro doplňování jednotlivých staveb do stávající zástavby postačí zpravidla odvodit výšku z délky uliční fronty bloku. Při umisťování větších záměrů je nezbytné vztáhnout odvození k území o velikosti více bloků a ve specifických případech stanovit různé hladiny pro různé části záměru adekvátně k charakteru zástavby, na kterou navazuje. Předpis předpokládá pro stabilizovaná území existenci popisu výšek v území v Územně analytických podkladech hlavního města Prahy. Ty lze použít jako podklad pro rozhodování a při odvozování výškových hladin k nim přihlédnout.

9

27

§

rekce svahu počítá. je zejména pro rozsáhlejší a ve strmějších svazích umisťované stavby bilizovaném území) Přesto a navrhnout ji v rámci dokumentace k žádosti o vydání územního rozhodnutí umožněno stanovitavýšku nezávisle pro limitována části stavebpouze (pro na každou částI–VII. je stanoven nejnižší bod (v transformačním rozvojovém území) hladiny přilehlého terénu a od něj je určena maximální výška).

Určení výšky

max 45°

min 2,5 m

27

§

max 7,5 m

max 3,5 m měřená svisle od nejnižšího (1) Regulovanou výškou budovy se rozumí vzdálenost hlavní římsa

bodu přilehlého terénu po úroveň hlavní římsy. Úrovní hlavní římsy se rozumí průnik vnějšího líce obvodové stěny a střechy nebo horní hrana atiky. V případě zástavby ve svahu lze stanovit výšku nezávisle pro části staveb.

Hmax

bilizované (v transfo

Urče

[ obr.30 ] Výšková regulace určuje primárně maximální výšku po(1)

Reg hlavní římsu. Zároveň s výškou jsou bod definována pravidla pro stavbu průn nad touto úrovní. zást

(2) Nest je o

(2) Nestanoví-li územní nebo regulační plán v souladu s § 83 odst. 2 jinak, je od maximální regulované výšky možné vystavět a) šikmou střechu s nejvýše dvěma štíty, případně s podkrovními podlažími, stavební v maximálním stavební úhlu 45 °čára a o maximální výšce 7,5 m, čára

a) š v

Hmax stěny budovy b) ustupující podlaží do výšky 3,5 m, ustoupené od vnější obvodové Hmax orientované ke stavební čáře a jedné další obvodové stěny alespoň o 2 m,

b) u o

Hmax

c) jiné prostorové řešení střechy, které nepřesáhne vymezení dle písmen a) nebo b).

c) j

[ obr.31 ] Ve svahu lze výšku stanovit samostatně pro jednotlivé

(3) Nestanoví-li územní nebo regulační plán v souladu s § 83 odst. 2 jinak, mohou prostorové vymezení dle odstavce 2 překročit vikýře, které nepřesahují přes vnější líc obvodové stěny budovy, nejsou vyšší než 2,5 m, nezabírají v součtu více než Hmax jednu třetinu plochy střechy v kolmém průmětu a jsou umístěny tak, že nad nimi zůstává alespoň 1/3 výšky střechy v kolmém průmětu bez vystupujících prvků.

96

části stavby.

(3) Nest pros líc o jedn zůst

9

27 27

§ §

nejvýšea nad jednouji třetinou plochy posledního plnohodnotného podlaží. bilizovanéma území) navrhnout v rámci dokumentace k žádosti o vydání územního rozhodnutí (v transformačním a rozvojovém území) limitována pouze na hladiny I–VII.

Určení výšky

(1)→ 1)Regulovanou výškou budovy se rozumí vzdálenost měřená svisle od nejnižšího Výška zástavby stanovená výškovou hladinou, regulovaná budovy, bodu přilehlého terénu po úroveň hlavnítzv. římsy. Úrovnívýška hlavní římsyjesestandardně rozumí počítánaprůnik jako „výška po hlavní římsu“, přičemž římsou se rozumí průnikatiky. vnějšího líce obvodové vnějšího líce obvodové stěnyhlavní a střechy nebo horní hrana V případě stěny a střechy horní atiky. Zároveň s výškou pak definována pravidla a limity zástavby venebo svahu lze hrana stanovit výšku nezávisle projsou části staveb. pro stavbu nad touto úrovní (viz odstavce 2 a 3). Systém posuzování výšky je nastaven tímto způproto, aby územní byla v rámci regulace akcentována výška měřená vnímaná z úrovně parteru. Charakter (1)sobem Regulovanou výškou budovy se rozumí svisle od nejnižšího (2) Nestanoví-li nebo regulační plánvzdálenost v souladu s § 83 odst. 2 jinak, zástavby určuje zejména neustupující část fasády po hlavníhlavní římsu. římsy Pokud se by rozumí byla stanovena bodu přilehlého terénu po úroveň římsy. Úrovní je od totiž maximální regulované výšky hlavní možné vystavět maximální výška absolutně, vznikla stěny by disproporce architektonickými řešeními, průnik vnějšího líce obvodové a střechymezi neborůznými horní hrana atiky. V případě např. se sedlovou střechou byvýšku působila výrazně nižším dojmem stavba se střechou zástavby vestřechu svahu lze stanovit nezávisle pro části staveb.nežpodlažími, a) stavba šikmou s nejvýše dvěma štíty, případně s podkrovními plochou. Obdobným způsobem výškyvýšce pracují regulace v ostatních evropv maximálním úhlu 45 °s určováním a o maximální 7,5systémy m, zemích (především Rakousko a Německo), zároveň ses § 83 jednáodst. 2 i o tradiční způsob regulace (2)ských Nestanoví-li územní nebo regulační plán v souladu jinak, výšky v našem prostředí. je maximální regulované výšky vystavětod vnější obvodové stěny budovy b) od ustupující podlaží do výšky 3,5 možné m, ustoupené Výška se počítá od nejnižšího bodu přilehlého terénu, nastavení výšek s potřebou mírné koorientované ke stavební čáře a jedné další obvodové stěny alespoň o 2 m, rekce počítá. Přesto je zejména pro rozsáhlejší a ve strmějších svazíchpodlažími, umisťované stavby a) svahu šikmou střechu s nejvýše dvěma štíty, případně s podkrovními umožněno stanovit výšku nezávisle pro části staveb (pro7,5každou je stanoven nejnižší bod v maximálním 45 ° a o maximální výšce m, částdle c) jiné prostorovéúhlu řešení střechy, které nepřesáhne vymezení písmen a) nebo b). přilehlého terénu a od něj je určena maximální výška).

Určení výšky

ustupujícíúzemní podlažínebo do výšky 3,5 m, ustoupené ods § 83 vnějšíodst. 2 obvodové stěny budovy (3) b) Nestanoví-li regulační plán v souladu jinak, mohou orientované ke stavební čáře a 2 jedné další vikýře, obvodové stěny alespoň o 2 m, prostorové vymezení dle odstavce překročit které min 2 mnepřesahují přes vnější max 45° líc obvodové stěny budovy, nejsou vyšší než 2,5 m, nezabírají v součtu více než c) jiné prostorové řešení střechy, které nepřesáhne vymezení dle tak, písmen a) nebo jednu třetinu plochy střechy v kolmém průmětu a jsou umístěny že nad nimi b). m střechy v kolmém průmětu bez vystupujících prvků. zůstává alespoňmax 1/37,5 výšky max 3,5 m (3) hlavní Nestanoví-li územní nebo regulační plán v souladu s § 83 odst. 2 jinak, mohou římsa prostorové vymezení dle odstavce 2 překročit vikýře, které nepřesahují přes vnější líc obvodové stěny budovy, nejsou vyšší než 2,5 m, nezabírají v součtu více než jednu třetinu plochy střechy v kolmém průmětu a jsou umístěny tak, že nad nimi Hmax zůstává alespoň 1/3 výšky střechy v kolmém průmětu bez vystupujících prvků.

stavební čára

96

stavební čára

Hmax

27

§


Urče

(1) Reg bod průn zást

(2) Nest je o

a) š v

b) u o

c) j

[ obr.30 ] Výšková regulace určuje primárně maximální výšku po (3)

Nest

definována pravidla pro stavbu

líc o jedn zůst

hlavní římsu. Zároveň s výškou jsoupros nad touto úrovní.

27

§

bilizovaném území) a navrhnout ji v rámci dokumentace k žádosti o vydání územního rozhodnutí a) šikmou střechu s nejvýše dvěma štíty, případně s podkrovními podlažími, (v transformačním a rozvojovém území) limitována výšce pouze 7,5 na hladiny I–VII. v maximálním úhlu 45 ° a o maximální m, b) ustupující podlaží do výšky 3,5 m, ustoupené od vnější obvodové stěny budovy orientované ke stavební čáře a jedné další obvodové stěny alespoň o 2 m,

27

Určení výšky c) jiné prostorové řešení střechy, které nepřesáhne vymezení dle písmen a) nebo b). § (1) výškounebo budovy se rozumí svisle od nejnižšího Územní požadavky (3) Regulovanou Nestanoví-li územní regulační plánvzdálenost v souladu měřená s § 83 odst. 2 jinak, mohou bodu přilehlého terénu úroveň hlavní římsy.vikýře, Úrovníkteré hlavní římsy Umisťování se rozumí staveb prostorové vymezení dlepoodstavce 2 překročit nepřesahují přes vnější průnik vnějšího lícebudovy, obvodové stěnyvyšší a střechy nebo horní hrana atiky. Vvíce případě líc obvodové stěny nejsou než 2,5 m, nezabírají v součtu než zástavby ve svahu lze stanovit výšku nezávisle pro části staveb. jednu třetinu plochy střechy v kolmém průmětu a jsou umístěny tak, že nad nimi zůstává alespoň 1/3 výšky střechy v kolmém průmětu bez vystupujících prvků. (2) Nestanoví-li územní nebo regulační plán v souladu s § 83 odst. 2 jinak, od maximální regulované výšky možné vystavět s § 83 odst. 2 jinak, (4) je Nestanoví-li územní nebo regulační plán v souladu mohou maximální výšku v odůvodněných případech přesáhnout a) šikmou střechu s nejvýše dvěma štíty, případně s podkrovními podlažími, 45 ° aobčanského o maximálnívybavení), výšce 7,5 m, a) v maximálním veřejné budovyúhlu (budovy

2 hl.IV


Urče

(1) psp Reg / 20 bod průn zást

(2) Nest je o

a) š v

b) podlaží do výšky 3,5 m, ustoupené od vnější obvodové stěny budovy b) ustupující budovy, které v urbanisticky exponované poloze (nároží, osa náměstí apod.) orientované ke stavební čáře a jedné další obvodové stěnydominanty); alespoň o 2 m, lokálně zvýrazňují urbanistickou strukturu města (lokální regulovanou výšku budovy lze v tomto případě zvýšit maximálně o 2 podlaží c) jiné prostorové řešení třetinou střechy, které dle písmen a) nebo b). a nejvýše nad jednou plochynepřesáhne posledníhovymezení plnohodnotného podlaží.

b) u o

(3) Nestanoví-li územní nebo regulační plán v souladu s § 83 odst. 2 jinak, mohou → 1) prostorové vymezení dle odstavce 2 překročit vikýře, které nepřesahují přes vnější obvodové stěny budovy, vyšší 2,5 m, nezabírají v součtu více nežpočíVýškalíc zástavby stanovená výškovounejsou hladinou, tzv.než regulovaná výška budovy, je standardně jednu třetinu plochyřímsu“, střechy v kolmém a jsou umístěny tak, že líce nadobvodové nimi tána jako „výška po hlavní přičemž hlavníprůmětu římsou se rozumí průnik vnějšího 1/3 hrana výšky atiky. střechy v kolmém průmětu bezdefinována vystupujících prvků. stěny zůstává a střechyalespoň nebo horní Zároveň s výškou jsou pak pravidla a limity

(3) Nest pros líc o jedn zůst

pro stavbu nad touto úrovní (viz odstavce 2 a 3). Systém posuzování výšky je nastaven tímto způsobem proto, aby byla v rámci regulace akcentována výška vnímaná z úrovně parteru. Charakter zástavby totiž určuje zejména neustupující část fasády po hlavní římsu. Pokud by byla stanovena maximální výška absolutně, vznikla by disproporce mezi různými architektonickými 96řešeními, např. stavba se sedlovou střechou by působila výrazně nižším dojmem než stavba se střechou plochou. Obdobným způsobem s určováním výšky pracují systémy regulace v ostatních evrop-

c) j

odstupy od okolních budov


Odstupy od okolních budov (1) Stavba musí být umístěna tak, aby měla dostatečný odstup od oken obytných místností stávajících okolních budov. Splnění požadavku se prokazuje splněním odstupového úhlu dle bodu 2 přílohy č. 1 k tomuto nařízení pro okna obytných místností stávajících okolních budov. (2) Požadavek na odstup se neuplatní, pokud by znemožnil splnění podmínek prostorové regulace stanovené územním nebo regulačním plánem nebo znemožnil zástavbu v souladu se stavební čarou; v takovém případě lze stavět do hloubky zastavění a výšky odpovídající okolní zástavbě. příloha č. 1 — specifické hodnoty 2 / Odstupový úhel (k ustanovení § 28 odst. 1) Odstupový úhel je splněn, pokud žádná překážka nezasahuje do volného prostoru, vymezeného nad vertikálním úhlem 45° a v půdorysné výseči (horizontálním úhlu) alespoň 45°, počítáno od kontrolního bodu v posuzovaném okně. Horizontální úhel se započítává nejméně 25° od fasády a nelze jej sčítat z částí. Za překážku se považuje budova nebo její část, opěrná nebo jiná zeď či okolní terén. Pro posouzení odstupového úhlu se použije kontrolní bod ve středu okna v úrovni fasády

2 hl.IV

28

§

psp / 20

014

říloha 1 / obr.2 ]

klad prokázání

tupového úhlu

situaci stavby.

nimální parametry

tupového úhlu

tuaci (vlevo)

řezu (vpravo).

zástavbu v souladu se stavební čarou; v takovém případě lze stavět do hloubky zastavění a výšky odpovídající okolní zástavbě. příloha č. 1 — specifické hodnoty 2 / Odstupový úhel (k ustanovení § 28 odst. 1) Odstupový úhel je splněn, pokud žádná překážka nezasahuje do volného prostoru, vymezeného nad vertikálním úhlem 45° a v půdorysné výseči (horizontálním úhlu) alespoň 45°, počítáno od kontrolního bodu v posuzovaném okně. Horizontální úhel se započítává nejméně 25° od fasády a nelze jej sčítat z částí. Za překážku se považuje budova nebo její část, opěrná nebo jiná zeď či okolní terén. Pro posouzení odstupového úhlu se použije kontrolní bod ve středu okna v úrovni fasády 2 Územní požadavky ve výšce parapetu nebo ve výšce 1 m nad úrovní podlahy příslušné místnosti. Je-li v příslušné hl.IV Umisťování staveb místnosti více než jedno okno, posuzuje se to, které je dle rozměrů rozhodující pro kontakt s okolím. Splnění odstupového úhlu lze prokázat za pomoci diagramu odstupového úhlu (obrázek 3). Diagram se užívá následujícím způsobem (dle příkladu na obrázku 2): a) Situace vynesená na průsvitce a v odpovídajícím měřítku se položí na diagram uvedený na obrázku 3 způsobem, při kterém se v posuzované situaci ztotožní 45° s bodem označeným „okno“ a rovina fasády kontrolní bod posuzovanémin místnosti 25° s úsečkou označenou „rovina fasády“. v bezprostřední blízkosti okna se ztotožní min 45° Diagram není závislý na orientaci ke světovým stranám. Δh b) Do diagramu se zanese segment kružnice se středem v bodě h2 označeném „okno“ Δh a výšky a poloměrem odpovídajícím rozdílu výšky bodu posuzovaného okna potenciální překážky. c) Odstupový úhel se stanoví mezi počátkem segmentu (tlustá čára h1 vymezující šrafovanou oblast nezapočitatelného úhlu 25° od fasády) a průnikem segmentu s překážkou, případně mezi dvěma průniky. Pokud některá část překážky blíže posuzovanému oknu zasahuje do odstupového úhlu, je tento třeba redukovat → 1) o odpovídající + bod 2 Přílohyúhel č. 1 (viz ilustrace).

diagram odstupového úhlu - v pdf i jako blok dwg ke stažení na www.iprpraha.cz/psp Úhlová stupnice je po 10° (plné čáry) / 5° (přerušované čáry)

1:1000 [m]

1:500 [m]

100

50

90

45

80

40

70

35

60

30

50

25

40

20

30

15

20

10

10

5

rovina fasády

okno

rovina fasády

[

D

O

z

d

v

↗

příklad použití odstupového úhlu 1/ Situace

NAVRŽENÝ OBJEKT

STÁVAJÍCÍ OBJEKTY

situace

řez

příklad použití odstupového úhlu 2/ Určení kontrolního bodu Pro posouzení odstupového úhlu se použije kontrolní bod ve středu okna v úrovni fasády ve výšce parapetu nebo ve výšce 1 m nad úrovní podlahy příslušné místnosti. Je-li v příslušné místnosti více než jedno okno, posuzuje se to, které je dle rozměrů rozhodující pro kontakt s okolím. kontrolní bod

OBYTNÁ MÍSTNOST

min 1000

podlaha obytné místnosti

situace

řez

komerční parter

příklad použití odstupového úhlu 3/ Umistění diagramu Situace vynesená na průsvitce a v odpovídajícím měřítku se položí na diagram, při kterém se v posuzované situaci ztotožní kontrolní bod posuzované místnosti s bodem označeným „okno“ a rovina fasády v bezprostřední blízkosti okna se ztotožní s úsečkou označenou "rovina fasády“. Diagram není závislý na orientaci ke světovým stranám.

30

15

20

10

10

5

okno

situace

řez

příklad použití odstupového úhlu 4/ Vynesení odstupového úhlu Do diagramu se zanese segment kružnice se středem v bodě označeném „okno“ a poloměrem odpovídajícím rozdílu výšky bodu posuzovaného okna a výšky potenciální překážky. Odstupový úhel se stanoví mezi počátkem segmentu (oblast nezapočitatelného úhlu 25 ° od fasády) a průnikem segmentu s překážkou, případně mezi dvěma průniky. Pokud některá část překážky blíže posuzovanému oknu zasahuje do odstupového úhlu, je tento třeba redukovat o odpovídající úhel.

30

Δh

15

25°

10

5

25°

20

10

45°

h1

h2

Δh

okno

situace

řez

příklad použití odstupového úhlu 5/ Posouzení odstupového úhlu Odstupový úhel je splněn tehdy, rovná-li se horizontální úhel minimálně 45 °. Segmenty nelze sčítat.

m

45

°

h1

h2

Δh

Δh

in

situace

řez

odstupy staveb od hranice pozemku

4

2 hl.IV

29

§

5 ] Znázornění limitů

ajících z požadavků na odstup

od hranice pozemku.

místností a kde by vyžadování obecného minima znamenalo nutnost změny charakteru zástavby. Jedná se jednoznačně o výjimečné případy, institutu výjimky by tudíž nemělo být nadužíváno → § 83 (více o výjimkách viz → § 83). Územní požadavky Umisťování staveb

Odstupy staveb a pravidla pro výstavbu při hranici pozemku → 4)

V ustanovení jsou předepsána pravidla, která musí zástavba na hranici pozemku dodržet, a to (1) Odstupomezení od hranice pozemkudopadu a pravidla pro umisťování při vody hranici pozemku především negativního na sousední pozemekstaveb (stékání či pádu sněhu, se uplatní výhradně umisťování staveb vizuální při hranici se sousedními zastavěnými vyvedení větracích otvorů při apod.) a nepřiměřené expozice sousedního pozemku (reapozemky a pozemkystavebních určenými k zastavění. Na hranici prostranstvím lizace oken a obdobných otvorů). Z ustanovení lzes veřejným povolit výjimku, a to především a vodními se tyto neuplatní.pozemku, např. vzhledem ke specifické prostorové v situacích, kdyplochami okno směrem k sousednímu konfiguraci, nepředstavuje z pohledu sousedního pozemku problém vizuální expozice nebo (2) Nestanoví-li územní nebo regulační plán v souladu s § 83 odst. 2 jinak, ). omezení (více o výjimkách viz → § 83 musí být odstup stavby od hranice sousedního pozemku minimálně 3 m. Požadavek se neuplatní

29

§

místností Jedná se j (více o výj

Odst pro

(1) Ods se u poze a vo

(2) Nest mus Poža

a) tam, kde z vedení stavební čáry nebo z územního či regulačního plánu vyplývá povinnost umístit stavbu s nižším odstupem než 3 m nebo na hranici pozemku, max 2,5 m b) je-li takový způsob zástavby v místě obvyklý, odpovídá charakteru lokality nebo vyplývá ze způsobu parcelace, max 3,5 m

a) t p

c) mezi pozemky v rámci ma společně řešeného celku, x9 m d) pro stavbu nebo její část, nepřesahuje-li výšku 2,5 m, nebo 3m

c) m

3m

e) pro stavbu nebo její část, nepřesahuje-li výšku 3,5 m a délku hrany přiléhající → 5) k jednomu sousednímu pozemku 9 m a ke všem sousedním pozemkům 15 m. Tytoodstupů podmínky musí být splněny všechny stavby nově umisťované Nad rámec od hranice pozemku je v součtu zavedenopro pravidlo o minimálním odstupu mezi jedi stávající. notlivými stavbami tak, aby nevznikaly úzké prostory nepřístupné údržbě.

b) j n

d) p

e) p k T i

29 29

§ §

místností a kde by vyžadování obecného minima znamenalo nutnost změny charakteru zástavby. Jedná se jednoznačně o výjimečné případy, institutu výjimky by tudíž nemělo být nadužíváno → § 83 (více o výjimkách viz → § 83).

Odstupy staveb a pravidla pro výstavbu při hranici pozemku Odstupy staveb a pravidla pro výstavbu při hranici pozemku

(1) Odstup od hranice pozemku a pravidla pro umisťování staveb při hranici pozemku se uplatní výhradně při umisťování staveb při hranici se sousedními zastavěnými pozemky a pozemky určenými k zastavění. Na hranici s veřejným prostranstvím a vodními plochami se tyto neuplatní.

29

§

místností Jedná se j (více o výj

Odst pro

(1) od hranice a pravidla pro umisťování staveb při jinak, hranici pozemku (2) Odstup Nestanoví-li územnípozemku nebo regulační plán v souladu s § 83 odst. 2 se uplatní výhradně při od umisťování staveb při hranici se minimálně sousedními3 m. zastavěnými musí být odstup stavby hranice sousedního pozemku pozemky a pozemky určenými k zastavění. Na hranici s veřejným prostranstvím Požadavek se neuplatní a vodními plochami se tyto neuplatní. a) tam, kde z vedení stavební čáry nebo z územního či regulačního plánu vyplývá (2) Nestanoví-li regulační v souladu odst. 2 jinak, pozemku, povinnostúzemní umístitnebo stavbu s nižšímplán odstupem nežs § 83 3 m nebo na hranici musí být odstup stavby od hranice sousedního pozemku minimálně 3 m. Požadavek se neuplatní b) je-li takový způsob zástavby v místě obvyklý, odpovídá charakteru lokality nebo vyplývá ze způsobu parcelace, a) tam, kde z vedení stavební čáry nebo z územního či regulačního plánu vyplývá povinnost umístit stavbu s nižším odstupem než 3 m nebo na hranici pozemku, c) mezi pozemky v rámci společně řešeného celku,


b) pro je-listavbu takovýnebo způsob v místě obvyklý, charakteru lokality d) jejízástavby část, nepřesahuje-li výškuodpovídá 2,5 m, nebo nebo vyplývá ze způsobu parcelace, e) pro stavbu nebo její část, nepřesahuje-li výšku 3,5 m a délku hrany přiléhající c) k jednomu mezi pozemky v rámci společně sousednímu pozemkuřešeného 9 m a ke celku, všem sousedním pozemkům 15 m. Tyto podmínky musí být splněny v součtu pro všechny stavby nově umisťované d) i stávající. pro stavbu nebo její část, nepřesahuje-li výšku 2,5 m, nebo

b) j n

e) pro stavbu nebo její část, nepřesahuje-li výšku 3,5 m a délku hrany přiléhající k jednomu sousednímu pozemku 9 m a ke všem sousedním pozemkům 15 m. Tyto podmínky musí být splněny v součtu pro všechny stavby nově umisťované i stávající.

e) p k T i

(2) Nest mus Poža

a) t p

c) m

d) p

29

§

místností a kde by vyžadování obecného minima znamenalo nutnost změny charakteru zástavby. Jedná se jednoznačně o výjimečné případy, institutu výjimky by tudíž nemělo být nadužíváno Územní požadavky → § 83 (více o výjimkách viz → § 83). Umisťování staveb

Odstupy staveb a pravidla (3) Minimální odstup od hranice pozemku může překročit střecha maximálně dodatečné zateplení budovy maximálně o 0,25 m a podzemní část proo 0,5 m, výstavbu při hranici pozemku stavby až k hranici pozemku.

2 hl.IV

29

§

místností Jedná se j psp / 20 (více o výj

Odst pro

(1) Odstup od hranice pozemku a pravidla pro umisťování staveb při hranici pozemku (4) Je-li stavbavýhradně umístěnapři naumisťování hranici pozemku, být ve umisťované stavby se uplatní staveb nesmí při hranici sestěně sousedními zastavěnými orientované k sousednímu pozemku žádné Na stavební a musíprostranstvím být zabráněno pozemky a pozemky určenými k zastavění. hraniciotvory s veřejným stékání vody a pádu se sněhu sousední pozemek. a vodními plochami tyto na neuplatní.


(5) kde mezi sebounebo stavby tvoří volný musí být tento (2) Tam, Nestanoví-li územní regulační plánprostor, v souladu s § 83 odst. 2přístupný jinak, k provedení údržby. musí být odstup stavby od hranice sousedního pozemku minimálně 3 m. Požadavek se neuplatní (6) Odstupy staveb musí dále splňovat požadavky jiných právních předpisů 11.

(2) Nest mus Poža

a) tam, kde z vedení stavební čáry nebo z územního či regulačního plánu vyplývá povinnost umístit stavbu s nižším odstupem než 3 m nebo na hranici pozemku, Smyslem regulace je stanovení jasných podrobných pravidel pro umisťování budov na hranici pozemku a v takový jeho blízkosti aby bylo zabráněno neadekvátním objemovýmlokality řešením, neb) je-li způsobtak, zástavby v místě obvyklý, odpovídá charakteru gativně ovlivňujícím sousední pozemky, ale zároveň aby byl umožněn vznik široké škály typů nebo vyplývá ze způsobu parcelace, zástavby včetně těch tradičních, které reprezentují srozumitelné strukturování prostředí s přirozenýmc)charakterem soukromých a dvorů, a jsoucelku, tak zdrojem inspirace pro nejkvalitnější mezi pozemky v rámci zahrad společně řešeného o/17 současné realizace. d) pro stavbu nebo její část, nepřesahuje-li výšku 2,5 m, nebo → 1) + 2) + 3) Regulace se týká pouze hranic v rámci stavebního bloku, k vee) pro stavbu nebo její pozemků část, nepřesahuje-li výšku 3,5 m anikoli délkuvztahu hranyzástavby přiléhající řejným prostranstvím a vodním plochám. Požadované odstupy se vůči veřejným prostranstvím k jednomu sousednímu pozemku 9 m a ke všem sousedním pozemkům 15 m. a vodnímTyto plochám neuplatňují, protože se jedná o jiný druh vztahu. Veřejná prostranství mohou podmínky musí být splněny v součtu pro všechny stavby nově umisťované v těchto případech i stávající.být navržená projektem, určená územně plánovací dokumentací nebo existující, nejsou-li tato se záměry územně plánovací dokumentace v rozporu.

11 Například ↗ zákon č. 59/2006 Sb.,a) o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými přípravky b) a o změně zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, a o změně některých souvisejících c) zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých d) zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů, ve znění e) pozdějších předpisů (zákon o prevenci závažných havárií), ve znění pozdějších předpisů.

t p

j n

m

p

p k T i

požadavky na oplocení

požadavky různé pro: - oplocení mezi jednotlivými pozemky 2 hl.IV

4

- oplocení do veřejného prostranství - tam, kde zástavba ustupuje Územní požadavky Umisťování staveb

- oplocení do veřejného prostranství - tam, kde je zástavba na hranici veřejných prostranství

] Typy oplocení podle druhu

y. V zástavbě, která ustupuje

y veřejných prostranství

, lze realizovat neprůhledný

výšky 1,2 m nebo průhledný

y 2 m. V zástavbě, která

uje od hrany veřejných

ství (dole), lze realizovat

edné oplocení do výšky 3,5 m.

→ 4)

Dosavadní právní úprava musí definovala pouze odstupy od hranicelokality pozemkuapro rodinné domy, a to velmi od obvyklého oplocení odlišné, ale odpovídat charakteru navazujících veřejných nevhodným způsobem, kdy výrazně preferovala solitérní zástavbu domů uprostřed pozemku. Nová prostranství.

30

§

ení vlády č. 272/2011 Sb., ně zdraví před nepříznivými hluku a vibrací.

úprava je naopak univerzální vzhledem k typu budov a stanovuje jasná pravidla, kdy lze na hranici pozemku stavět.

→ 2) + 3) Princip regulace oplocení do veřejného prostranství je odvozen od typu uspořádání zástavby a jejího vztahu k veřejným prostranstvím:

30

— Pro typ zástavby, která ustupuje od hrany veřejných prostranství, tedy kde oplocení ne- § Požadavky na oplocení navazuje přímo na budovy (typicky samostatně stojící domy v zahradách nebo uliční

D n ú p

Poža

fronta s předzahrádkou), je s veřejným umožněno realizovat oplocení jakoprostorovými zídku do výšky (1) Oplocení pozemků na hranici prostranstvím musíbuď svými (1) 1,2 metru, pouze vymezující prostor (typicky u předzahrádek), nebo do maximální výšky parametry a charakterem vhodně navazovat na oplocení v místě obvyklé. 2 metry, pokud lze charakter oplocení definovat jako „průhledný“ – tedy takový, který umožňujekterá určitýustupuje kontakt s ohraničeným prostorem a nevytváří do veřejného prostran(2) V zástavbě, od hranice veřejného prostranství, může být oplocení (2) ství slepou stěnu. Za průhledný plot je v tomto případě považován i živý plot tvořený na hranici s veřejným prostranstvím buď neprůhledné s výškou do 1,2 m, nebo vegetací.s výškou Obě řešení zároveň kombinovat. průhledné dolze 2 m, případně s neprůhlednou částí s výškou do 1,2 m. Neprůhledné oplocení až do výšky 2 m lze provést, pokud to vyžaduje splnění 12 —požadavků Pro typ zástavby, kterájiným neustupuje od hrany veřejných . prostranství, tedy kde oplocení stanovených právním předpisem 12 přímo navazuje na budovy umístěné na hraně veřejného prostranství (typicky tradiční ↗ Nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně venkovskákterá a předměstská některé formy prostranství, atriových domů, fronta (3) V zástavbě, neustupujezástavba, od hranice veřejného lzeuliční oplocení na bez zdraví před nepříznivými (3) účinky hluku a vibrací. předzahrádky apod.), je umožněno realizovat oplocení jako „neprůhledné“ (tradičně hranici s veřejným prostranstvím provést jako neprůhledné s výškou do 3,5 m. formou zdi) až do výšky 3,5 m tak, aby vhodně doplnilo charakter zástavby. (4) Oplocení na hranici pozemků uvnitř stavebního bloku nesmí přesáhnout výšku 2 m (4) nad vyšší z obou úrovní přilehlého terénu. Ustanovení se neuplatní na hranici mezi [ obr.36 ] Požadavky na oplocení pozemky uvnitř společně řešených celků.

do veřejného prostranství dle typu

Oplo para

V zá na h průh Nep poža

V zá hran

Oplo nad poze

uspořádání zástavby.

104 max 2 m max 3,5 m max 1,2 m

10

30


§

sm. r)


] Možnost navýšení plotu,

stěn ve svahu.

ní vlády č. 272/2011 Sb., ě zdraví před nepříznivými luku a vibrací.

Dosavadní která právní ustupuje úprava definovala pouze odstupy od hranice pozemku pro rodinné a to velmi (2) V zástavbě, od hranice veřejného prostranství, může býtdomy, oplocení nevhodným způsobem, prostranstvím kdy výrazně preferovala solitérní zástavbu domů uprostřed pozemku. na hranici s veřejným buď neprůhledné s výškou do 1,2 m, nebo Nová úprava je naopak univerzální vzhledem k typu budov a stanovuje jasná pravidla, kdy lze na hranici průhledné s výškou do 2 m, případně s neprůhlednou částí s výškou do 1,2 m. pozemku stavět. Neprůhledné oplocení až do výšky 2 m lze provést, pokud to vyžaduje splnění požadavků stanovených jiným právním předpisem 12.

(3) V zástavbě, která neustupuje od hranice veřejného prostranství, lze oplocení na Územní požadavky hranici s veřejným prostranstvím provést jako neprůhledné s výškou do 3,5 m.

Požadavky na oplocení

Umisťování staveb

30

§

2 hl.IV

→ 4) (4) hranicina pozemků stavebního bloku nesmí výšku 2 m (1) Oplocení Oplocení na pozemků hranici uvnitř s veřejným prostranstvím musí přesáhnout svými prostorovými Pro oplocení mezi pozemky je obecně stanovena maximální výška 2 m. S výškou je možné nanad vyšší z obou úrovní přilehlého terénu. Ustanovení sev místě neuplatní na hranici mezi parametry a charakterem vhodně navazovat na oplocení obvyklé. kládat volně, pokud se jedná o společně řešený celek, kde je oplocení součástí celkové koncepce pozemky uvnitř společně řešených celků. řešení. Pojem společně řešený celek viz → § 2 písm. r). (2) V zástavbě, která ustupuje od hranice veřejného prostranství, může být oplocení (5) na Výšku oplocení dle odstavce 2 až 4 lze přiměřeně zvýšit, je-li vyšší oplocení hranici s veřejným prostranstvím buď neprůhledné s výškou do 1,2 m, nebo → 5) +v místě 6) obvyklé či vyžaduje-li to jiný právní předpis nebo zvláštní účel průhledné s výškou do 2 m, případně s neprůhlednou částí s výškou do oplocované 1,2 m. Relativně přísná regulace je pro specifické případy kompenzována doplňujícími ustanoveními: nemovitosti. Neprůhledné oplocení až do výšky 2 m lze provést, pokud to vyžaduje splnění požadavků stanovených jiným právním předpisem 12. 12 — Výšku je možné přiměřeně2navýšit z důvodu svahu je výška (6) Výšku oplocení dle odstavce a odstavce 4 lzeumístění místně ve zvýšit až(kde do výšky 2,5oplocení m,Nařízení vlády č. 272/2011 Sb., ↗ logicky proměnlivá), pokud je vyšší oplocení v místě obvyklé (a je tudíž logické na něj zdraví před nepříznivými vyplývá-li výška z umístění ve svahu. (3) V zástavbě,větší která neustupuje od hranice veřejného prostranství, lze oplocenío ochraně na navázat) a pokud je to z hlediska účelu oplocované nemovitosti nezbytné (např. kvůlihluku a vibrací. účinky hranici s veřejným prostranstvím provést jako neprůhledné s výškou do 3,5 m. zabezpečení dostatečné ochranyúzemí u zařízení chovupovodňových zvířat apod.); (7) Oplocení v průtočném záplavovém musíinfrastruktury, umožnit průchod průtoků včetně povodní unášených a plavenin. (4) Oplocení na hranici pozemků uvnitřpředmětů stavebního bloku nesmí přesáhnout výšku 2 m nad vyšší z obou úrovní přilehlého terénu. Ustanovení se neuplatní max 0,5 m na hranici mezi pozemky uvnitř společně řešených celků. Smyslem regulacemax oplocení 2 m je předepsat minimální kvalitativní standard vztahu zástavby vůči veřejným prostranstvím a omezit rozměrové excesy vůči okolním stavebním pozemkům. Nařízení systematizuje regulaci oplocení tak, aby odpovídala různorodým typům zástavby a širší škále pro oplocení specifických situací. o/18 Konkrétní regulace jednotlivých parametrů je rozdělena104 mezi pozemky v rámci stavebního bloku a pro oplocení do veřejných prostranství. Pro oplocení do veřejných prostranství jsou stanoveny podrobné regulativy, neboť oplocení svým provedením významně ovlivňuje charakter veřejného prostranství. Naproti tomu pro oplocení mezi pozemky — „Neprůhledné“ oplocení je stanovena pouze maximální výška.je možné realizovat i v typu zástavby ustupující od hrany veřejných prostranství za předpokladu, že je takové řešení nezbytné kvůli splnění požadavků ↗ nařízení vlády č. 272/2011 Sb. → 1)

Obecná zásada regulace předepisuje oplocení vhodně navazovat na oplocení v místě obvyklé. → 7)

D n ú p

psp / 20 Poža

(1) Oplo para

(2) V zá na h průh Nep poža

(3) V zá hran

(4) Oplo nad poze

připojení staveb na dopravní a technickou infrastrukturu

základní přehled - doplněn kvalitativní standard napojení na dopravní infrastrukturu (§ 31) - upraven způsob výpočtu parkování - doplněny požadavky na charakter a formu parkování - zavedeny požadavky na stání pro jízdní kola (§ 34) - zrušena povinnost připojení na silovou elektřinu a síť elektronických komunikací - doplněny požadavky na hospodaření se srážkovými vodami (§ 38)

Likvidace odpadních vod, . záplavy“ viz žumpy a malé čistírny → § 2 písm. e) a h)

(1) Stavby podle druhu a potřeby musí být napojeny na kanalizaci pro veřejnou potřebu nebo čistírnu odpadních vod 13, případně malou čistírnu dle podmínek stanovených v odstavci 3, nebo mohou být vybaveny žumpou dle podmínek v odstavci 4. Ve zvlášť odůvodněných případech, kdy nelze využít uvedené způsoby likvidace odpadních vod (např. u staveb zařízení staveniště, venkovních sportovních regulačních stanic, městské (1) Stavby podlezařízení, druhu a rozvoden, potřeby musí být napojeny nakonečných kanalizaci zastávek pro veřejnou 14 13 řešit hromadné dopravy), při splnění jiných právních potřebu nebo čistírnulze odpadních vodpožadavků , případně malou čistírnupředpisů dle podmínek likvidaci odpadních vod3, zanebo použití speciálních technických systémů (chemické, stanovených v odstavci mohou být vybaveny žumpou dle podmínek separační apod.). v odstavci 4. Ve zvlášť odůvodněných případech, kdy nelze využít uvedené

Likvidace odpadních vod, žumpy a malé čistírny

37 37

§

→ § 2 písm. e) a h)

§ 13

(3) Stavby Malé čistírny lze zřídit pouze tam, kde je možnost vypouštění vyčištěných (2) se napojují na kanalizaci pro veřejnou potřebu zpravidla jednou kanalizační odpadních Napojení vod samostatným odpadním vodního toku, případně přípojkou. více staveb jednou potrubím přípojkoudo nebo napojení stavby většího vypouštění přes půdní vrstvy do vod podzemních při splnění požadavků rozsahu více přípojkami je možné, je-li to z technických a ekonomických jiného důvodů 15 . Odpadní voda nesmí negativně ovlivnit sousední stavby. Za právního předpisu vhodné. malou čistírnu je považována čistírna odpadních vod do ekvivalentu 50 obyvatel.

↗ Vyhláška č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích). 13 14 ↗ Vyhláška č. 428/2001 Sb., ↗ Zákon kterou seč. 254/2001 Sb., provádí zákon o vodách a o změně některých č. 274/2001 Sb., o vodovodech zákonů (vodní zákon), ve znění a kanalizacích pro veřejnou potřebu předpisů. zákonů (zákon apozdějších o změně některých ↗ Zákon č. 185/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích). o odpadech a o změně některých 14 dalších zákonů, ve znění ↗ Zákon č. 254/2001 Sb., pozdějších předpisů. o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů. ↗ Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění 15 pozdějších předpisů. ↗ § 38 odst. 7 zákona

(3) Malé čistírny lze zřídit pouze tam, kde je možnost vypouštění vyčištěných (4) Žumpy se mohou zřizovat pouze v prolukách u jednotlivě umisťovaných staveb odpadních vod samostatným odpadním potrubím do vodního toku, případně individuálního a staveb rekreaci, případně jako náhrada vypouštění přesbydlení půdní vrstvy dopro vodrodinnou podzemních při splnění požadavků jiného 15 stávajících žump u těchto staveb, a to pouze v odůvodněných případech tam, Za právního předpisu . Odpadní voda nesmí negativně ovlivnit sousední stavby.kde odpadní vody nelze odvádět do stokové sítě a zároveň nelze z technických důvodů malou čistírnu je považována čistírna odpadních vod do ekvivalentu 50 obyvatel. realizovat malou čistírnu, dále u staveb zařízení stavenišť, zahrádkářských osad, sportovních technické infrastruktury a u drobných staveb (4) venkovních Žumpy se mohou zřizovatzařízení, pouze v prolukách u jednotlivě umisťovaných staveb v parkových plochách. individuálního bydlení a staveb pro rodinnou rekreaci, případně jako náhrada

15 ↗ § 38 odst. 7 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů.

způsoby likvidace odpadních vod (např. u staveb zařízení staveniště, venkovních (2) sportovních Stavby se napojují na rozvoden, kanalizaciregulačních pro veřejnoustanic, potřebu zpravidlazastávek jednou kanalizační zařízení, konečných městské přípojkou. dopravy), Napojení více staveb jednou přípojkou neboprávních napojení stavby 14 většího řešit hromadné lze při splnění požadavků jiných předpisů rozsahu více přípojkami je možné, je-li to z technických a ekonomických důvodů likvidaci odpadních vod za použití speciálních technických systémů (chemické, vhodné. separační apod.).

stávajících žump u těchto staveb, a to pouze v odůvodněných případech tam, kde (5) odpadní Žumpa nebo čistírna musí umístěna řešena tak, bylo umožněno vodymalá nelze odvádět do být stokové sítě aazároveň nelzeaby z technických důvodů výhledové připojení stavby na kanalizaci, je-li tato v dostupné vzdálenosti realizovat malou čistírnu, dále u staveb zařízení stavenišť, zahrádkářských zřízena osad, nebo lze-li její realizaci vzhledem k charakteru území předpokládat. Žumpa nebo

č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů.

38

§

k charakteru území.

Hospodaření se srážkovými vodami (1) Každá stavba a stavební pozemek musí mít vyřešeno hospodaření se srážkovými vodami a) přednostně jejich vsakováním, pokud to hydrogeologické poměry, velikost pozemku a jeho výhledové využití prokazatelně umožní a pokud nejsou Územní požadavky vsakováním ohroženy okolní stavby a pozemky,

Připojení staveb na dopravní a technickou infrastrukturu

b) pokud prokazatelně není možné vsakování, tak jejich zadržováním a regulovaným odváděním oddílným systémem k odvádění srážkových vod do vod povrchových, nebo c) pokud prokazatelně není možné vsakování ani odvádění do vod povrchových, tak jejich zadržováním a regulovaným odváděním do jednotné kanalizace.

130

(2) Minimální retence (celkový objem retenování, opatření, jako jsou průlehy v zeleni, otevřené příkopy, zelené střechy, nádrže, retenční potrubí nebo trubní retence aj.) pro regulované odvádění srážkových vod musí být taková, aby nedocházelo k většímu odtoku než 10 l/s z hektaru plochy pozemku při třicetiminutovém dešti desetiletém, nestanoví-li správce toku jinak. (3) Vsakování nebo odvádění srážkových vod dle odstavců 1 a 2 musí být řešeno na stavebním pozemku, v rámci společně řešeného celku, případně v rámci širšího území, pro něž je vsakování nebo odvádění srážkových vod řešeno společně územním nebo regulačním plánem. Retenční opatření dle odstavce 2 musí být umístěna nad hladinu záplavy, nejedná-li se o retenční opatření pro stavební pozemky nebo části stavebních pozemků v záplavových územích.

38

§

2 hl.V

k charakte

Hosp

(1) Každ voda

a) p p psp / 20v

b) p r d

a technickou infrastrukturu Připojení staveb na dopravní infrastrukturu

Napojení na komunikace (1) U staveb se podle druhu a potřeby zřizuje kapacitně vyhovující připojení na pozemní komunikaci, která svými parametry tomuto připojení vyhovuje. Připojení na pozemní komunikaci musí být dokončeno nejpozději před oznámením o užívání stavby, popřípadě vydáním kolaudačního souhlasu stavby. (2) Tam, kde to předpokládaná intenzita provozu umožňuje, se připojení navrhuje přednostně formou chodníkového nebo stezkového přejezdu, případně jiným způsobem nenarušujícím komfort křižovaného chodníku nebo stezky ve smyslu § 17 odst. 2. (3) Rampy vjezdů a výjezdů hromadných garáží se nesmí umisťovat do uličních prostranství. V odůvodněných případech lze do uličních prostranství umístit rampy situované podélně s komunikací mezi vozovkou a chodníkem. Ustanovení se netýká veřejných garáží. Pravidla pro napojení staveb na komunikace definují v návaznosti na dosavadní právní úpravu povinnost napojení staveb na pozemní komunikaci a nově nad rámec obecného požadavku dále předepisují kvalitativní standard tohoto napojení. Vedle zajištění obsluhy staveb je smyslem těchto ustanovení též chránit veřejná prostranství před jejich zneužíváním pro řešení dopravně-technických aspektů jednotlivých budov. → 2) Ustanovení předepisuje upřednostnit napojení formou chodníkových přejezdů (nebo jiného adekvátního řešení, které svým architektonicko-stavebním provedením signalizuje, že automobilová doprava kříží dopravu pěší). Formulace ponechává možnost toto řešení nepoužít tam, kde je to především z kapacitních důvodů a z důvodu s tím související intenzity dopravy nevhodné.

31

§

požadavky na parkování

hlavní změny oproti dosavadní úpravě - ponechán systém obecného výpočtu požadavku podle stavební typologie a následné redukce v území - zjednodušení výpočtu (namísto více koeficientů jediná redukce definovaná v procentech - namísto konkrétní hodnoty stanovena nezávisle maxima a minima - zaveden přepočet v území i pro bydlení - sjednocena jednotka pro výpočet základního počtu stání na hrubou podlažní plochu - zavedena možnost průkazu zastupitelnosti stání

32

§

32

Kapacity parkování (1) Při umisťování staveb, s výjimkou staveb dočasných na dobu nejvýše jednoho roku, je nutno zřídit vázaná a návštěvnická stání v počtu dle tohoto nařízení. Pro stavby je stanoven a) minimální požadovaný a b) maximální přípustný počet stání. (2) Minimální požadovaný a maximální přípustný počet stání je stanoven procentem ze základního počtu stání. Nestanoví-li územní nebo regulační plán v souladu s § 83 odst. 2 jinak, užije se procento stanovené pro jednotlivé zóny v příloze č. 3 k tomuto nařízení, a to zvlášť pro

32

§

Kapa

(1) Při u je n je st

a) m b) m

(2) Min ze z s § 8 k to

a) vázaná stání pro bydlení a b) vázaná stání pro ostatní účely užívání a návštěvnická stání pro všechny účely užívání;

a) v b) v u

u staveb zasahujících do více zón se počty stání určí dle zásad pro zónu s nižším procentem pro požadované minimum. Výsledný minimální požadovaný i maximální přípustný počet stání se zaokrouhluje na celá stání tak, že počet stání 0,5 a vyšší se zaokrouhlí na celá stání nahoru a počet stání nižší než 0,5 se zaokrouhlí na celá stání dolů.

u sta proc příp se z stán

(3) Základní počty vázaných a návštěvnických stání pro stavbu nebo soubor staveb jsou dány součtem stání pro jednotlivé účely užívání dle přílohy č. 2 k tomuto nařízení. U staveb nebo souborů staveb s kombinací více účelů užívání lze v odůvodněných případech snížit základní počet návštěvnických stání s ohledem na jejich vzájemnou zastupitelnost.

(3) Zákl jsou naří v od na je

(4) Stání dle odst. 1 musí být dokončena nejpozději před oznámením o užívání stavby,

(4) Stán

Pro jednotlivé účely užívání je stanoven ukazatel základního počtu stání,Územní požadavky 2 ) na 1 parkovací který je definován hrubou podlažní plochou účelu užívání Připojení staveb(vnamdopravní a technickoustání. infrastrukturu Procentem je stanoven podíl vázaných a návštěvnických stání. Pro vybrané účely užívání se specifickými nároky (uvedené v tabulce pod jednotlivými kategoriemi účelů užívání) se vždy užije příslušná hodnota. Pro specifické účely užívání dle bodu 12 se základní počet stání stanoví individuálně podle předpokládaného počtu návštěvníků a pracovních míst. příloha č. 2 — základní počty stání Hrubou podlažní plochou účelu užívání se rozumí součet hrubých podlažních ploch (§ 2 odst. 2 písm. g)) všech částí budovy nebo souboru budov pro vybraný účel užívání; Tabulka stanovuje pro jednotlivé účely užívání základní počet stání včetně podílu vázaných nezapočítávají se plochy garáží, sklepů, technických a pomocných prostor a objektů a návštěvnických stání pro výpočet dle § 32. technické infrastruktury. Pro jednotlivé účely užívání je stanoven ukazatel základního počtu stání, ukazatel který je definován hrubou podlažní plochou účelu užívání (v m2) na 1 parkovací stání. základního Procentem je stanoven podíl vázaných a návštěvnických stání. č. účel užívání počtu stání vázané návštěvnické Pro vybrané účely užívání se specifickými nároky (uvedené v tabulce pod jednotlivými [hpp m2 / 1 stání] [%] [%] _kategoriemi _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ účelů _ _ _ _ _ _užívání) _ _ _ _ _ _ _ se _ _ _vždy _ _ _ _ užije _ _ _ _ _příslušná _ _ _ _ _ _ _ _ _hodnota. _____________________________________ Pro specifické účely užívání dle bodu 12 se základní počet stání stanoví individuálně podle 1 Bydlení 85* 90 10 _předpokládaného _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ počtu _ _ _ _ _ _návštěvníků _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _a_ pracovních _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ míst. ______________________________________ Hrubou podlažní plochou účelu užívání se rozumí součet hrubých podlažních ploch 2a Obchody jednotlivé v parteru 70 10 90 (§ 2 _odst. 2 _ _ _ _ _ _písm. g)) _ _ _ _ _ _ _ _ všech _ _ _ _ _ _částí _ _ _ _ budovy _ _ _ _ _ _ _ nebo _ _ _ _ _souboru _ _ _ _ _ _ _ _budov _ _ _ _ _ _pro _ _ _vybraný _ _ _ _ _ _ _ _účel _ _ _ _užívání; ____________ nezapočítávají se plochy garáží, sklepů, technických a pomocných prostor a objektů 2b Služby a drobné provozovny 40 10 90 technické infrastruktury. (stravování, restaurace, hospody, ukazatel řemeslné dílny, opravny, showroomy, základního výdejny e-shopů apod.) č. účel užívání počtu stání vázané návštěvnické — vybrané účely užívání se specifickými nároky: [hpp m2 / 1 stání] [%] [%] autoservis _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 20 _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _10 _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _90 _______ ______________________________________________________________________________ 1 Bydlení 85* 90 10 _2c _ _ _ Obchod _ _ _ _ _ _ _ _a_služby _ _ _ _ _ _ velkoplošné _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _40 _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _10 _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _90 _______ (supermarkety, obchodní domy, 2a Obchody jednotlivé v parteru 70 10 90 _obchodní _ _ _ _ _ _ _ _centra, _ _ _ _ _ _hypermarkety _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _apod.) ___________________________________________________ __________________________________________________________________________________ 2b Služby a drobné provozovny 40 10 90 3a Administrativa s malou návštěvností 50 90 10 (stravování, restaurace, hospody, (běžné administrativní provozy, sídla firem, řemeslné dílny, opravny, showroomy, projekční ateliéry apod.) _výdejny _ _ _ _ _ _ _e-shopů _ _ _ _ _ _ _apod.) _______________________________________________________________ — vybrané účely užívání se specifickými nároky:

2 hl.V

psp /

Základní počty stání (příloha 2)

* nejvýše však 2 stání na jednotku


Územní požadavky

příloha č. 2 — základní počty stání

Připojení staveb na dopravní a technickou infrastrukturu

2 hl.V

psp /

Hrubá podlažní plocha užívání Tabulka stanovuje pro jednotlivé účely užívání základníúčelu počet stání včetně podílu vázaných příloha č. 2 — základní počty stání

a návštěvnických stání pro výpočet dle § 32. Pro jednotlivé účely užívání je stanoven ukazatel základního počtu stání, příloha č. 2 — základní počtyúčely stání Tabulka stanovuje pro jednotlivé užívání základní počet podílu vázaných 2 ) na 1včetně parkovací stání. který je definován hrubou podlažní plochou účelu užívání (v mstání aProcentem návštěvnických stání pro výpočet dle a§ 32. je stanoven podíl vázaných návštěvnických stání. Tabulka stanovuje pro jednotlivé účely užívání základní počet stání včetně podílu vázaných Pro jednotlivé účely užívání je stanoven základního počtu stání, Pro vybrané účely užívání se specifickýmiukazatel nároky (uvedené v tabulce pod jednotlivými 2 akategoriemi návštěvnických propodlažní výpočet dle § 32. který je definován hrubou plochou účelu užívání (v m ) na 1 parkovací stání. účelůstání užívání) se vždy užije příslušná hodnota. Pro jednotlivé užívání je stanoven ukazatelpočet základního počtu stání, Procentem je stanoven podíl vázaných návštěvnických stání. Pro specifické účelyúčely užívání dle bodu 12a se základní stání2 stanoví individuálně podle ) na 1 parkovací stání. který je definován hrubou podlažní plochou účelu užívání (v m Pro vybrané účely užívání se specifickými nároky (uvedené v tabulce pod jednotlivými předpokládaného počtu návštěvníků a pracovních míst. Procentem stanoven podíl a příslušná návštěvnických stání.hrubých podlažních ploch kategoriemi účelů užívání) sevázaných vždy hodnota. Hruboujepodlažní plochou účeluužije užívání se rozumí součet Pro vybrané účely užívání specifickými nárokypočet (uvedené v tabulce pod Pro účely užívání dlesebodu 12 se základní stání stanoví individuálně podle (§ 2specifické odst. 2 písm. g)) všech částí budovy nebo souboru budov pro vybraný účeljednotlivými užívání; kategoriemi účelů užívání) se vždy užije příslušná míst. hodnota. předpokládaného počtu návštěvníků a pracovních nezapočítávají se plochy garáží, sklepů, technických a pomocných prostor a objektů Pro specifické účely užívání dle bodu 12 se základní počet stání stanovípodlažních individuálně podle Hrubou podlažní plochou účelu užívání se rozumí součet hrubých ploch technické infrastruktury. předpokládaného počtu návštěvníků a pracovních míst.budov (§ 2 odst. 2 písm. g)) všech částí budovy nebo souboru pro vybraný účel užívání; ukazatel Hrubou podlažní plochou účelu užívání se rozumía základního součet hrubých podlažních ploch nezapočítávají se plochy garáží, sklepů, technických pomocných prostor a objektů (§ 2 odst. 2 písm. g)) všech částí budovy nebo souborupočtu budovstání pro vybraný účel užívání; technické infrastruktury. č. účel užívání vázané návštěvnické nezapočítávají se plochy garáží, sklepů, technických a[hpp pomocných prostor a objektů ukazatel 2 m / 1 stání] [%] [%] _technické _ _ _ _ _ _ _ _ infrastruktury. _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _základního __________________________________ ukazatel č.1 Bydlení účel užívání počtu návštěvnické 85*stání vázané 90 10 2 _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ [hpp _základního _ _ _m_ _/_1_ stání] _ _ _ _ _ _ _ _ _[%] _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _[%] _______ _ _č._ _ účel _ _ _ _ _užívání _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _počtu _ _ _ _ _ _stání _ _ _ _ _ _ _ _vázané _ _ _ _ _ _ _ _ _návštěvnické ___________ 2a Obchody jednotlivé v parteru 70 10 90 2 [%] 1 _Bydlení 10 _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _[hpp _ _ _m_85* _/_ 1_ stání] _ _ _ _ _ _ _ _ _90 _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _[%] _______ __________________________________________________________________________________ 2b Služby a drobné provozovny 40 10 90 Bydlení jednotlivé 85* 90 10 2a1 (stravování, Obchody v parteru 70 10 90 _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _restaurace, _ _ _ _ _ _ _ _ _ _hospody, _________________________________________________________ řemeslné dílny, opravny, showroomy, 2a výdejny Obchody jednotlivé v parteru 70 2b Služby a drobné provozovny 40 10 90 _(stravování, _ _ _ _ _ _ _e-shopů _ _ _restaurace, _ _ _ _apod.) _ _ _ _ _ _hospody, _________________________________________________________ — vybrané účely užívání se specifickými nároky: 2b řemeslné Služby a drobné provozovny 40 10 90 dílny, opravny, showroomy, autoservis 20 10 90 (stravování, _výdejny _ _ _ _ _ _ _e-shopů _ _ _restaurace, _ _ _ _apod.) _ _ _ _ _ _hospody, _________________________________________________________ řemeslné opravny, showroomy, — vybrané účely užívání se specifickými nároky: 2c Obchod adílny, služby velkoplošné 40 10 90 výdejny e-shopů apod.) autoservis 20 10 90 obchodní domy, _(supermarkety, _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _______ — vybrané účely užívání se specifickými nároky:


* nejvýše však 2 stání na jednotku * nejvýše však 2 stání na jednotku

jsou v památkově chráněných územích, pokud to závažné územně technické nebo stavebně technické důvody nevylučují. Vyhodnocení, zda jsou dány takové závažné důvody, bude předmětem správního uvážení stavebního úřadu. Stejně tak platí výluka z aplikace ustanovení stavebních požadavků u změn staveb nebo zařízení, u udržovacích prací, u změn v užívání staveb nebo zařízení, u dočasných staveb zařízení staveniště a u staveb, které jsou kulturními památkami nebo jsou v památkově chráněných územích, pokud to vylučují závažné územně technické nebo stavebně technické důvody. Obdobným způsobem je požadavek upraven ve vyhlášce č. 268/2009 Sb.

Vázaná a návštěvnická stání

Pojmy

Úvodní ustanovení

1

Pro účely tohoto nařízení se rozumí areálem lokalita nebo část lokality nečleněná veřejnými s) a) stáním plocha sloužící k parkování nebo odstavení osobníhoprostranstvími, vozidla, přičemž obvykle jednoúčelově využívaná se zvláštním režimem, 1. vázaným stáním se rozumí stání sloužící k parkování nebo odstavení osobních vozidel vyhrazené pro jednotlivý účel užívání ve stavbě nebo b) blokem ucelená částzpravidla lokality, určené tvořenápro souborem pozemků, pozemkem v souboru staveb, zaměstnance nebojedním pro rezidenty, jeho částí, stáním zpravidla prostranstvím a zpravidla 2. nebo návštěvnickým se ohraničená rozumí stáníuličním sloužící k parkování osobních vozidel vymezená uliční čarou, návštěvníků všech účelů užívání ve stavbě nebo souboru staveb, budovou nadzemní stavba včetně její podzemní části, prostorově soustředěná t) c) stavbou individuálního bydlení převážně uzavřená a střešní 1. a navenek rodinný dům, ve kterém více obvodovými než polovinastěnami podlahové plochykonstrukcí, odpovídá požadavkům na trvalé rodinné bydlení a je k tomuto účelu určena; rodinný d) bytem soubor popřípadě jedna obytná místnost, který svým stavebně dům může mítmístností, nejvýše tři samostatné byty, nejvýše dvě nadzemní a jedno technickým uspořádáním a vybavením splňuje požadavky na trvalé bydlení podzemní podlaží a podkroví, je k tomuto účelu užíváníveurčen, 2. adalší stavby pro bydlení, kterých více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé rodinné bydlení a jsou k tomuto účelu e) hladinou hladina nejvyšší zaznamenané nebo určeny azáplavy které mají nejvýše tři samostatné bytypřirozené a nejvýše povodně pět podlaží, hladina, pro kterou bylo záplavové území stanoveno, je-li takto stanovená z nichž nejvýše čtyři jsou nadzemní, hladina vyšší; úroveň hladiny záplavy je proměnná po délce toku, u) stavbou pro rodinnou rekreaci stavba, která svými objemovými parametry, f) hranicía stavebním zobrazená, stanovená, popřípadě čára na (např. mezi vzhledem uspořádáním odpovídáodvozená požadavkům rodinnou zastavitelným územím, uličním prostranstvím rekreaci, zejménaa nezastavitelným chata, rekreační chalupa nebo zahrádkářská chata,a blokem nebo mezi zastavitelnou a nezastavitelnou částí bloku),

2

§

psp / 2014 2

2 hl.V

Územní požadavky Připojení staveb na dopravní a technickou infrastrukturu

psp /

Přepočet v území (příloha 3) příloha č. 3 — systém přepočtu v území mapa zón města pro účely stanovení počtu parkovacích stání (k ustanovení § 32 odst. 2)

Příloha č. 3 k nařízení č. 11/2014 Sb. hl. m. Prahy

a

05

b

06

ZÓNA

PŘEPOČET návštěvnická stání bydlení; vázaná a návštěvnická stání ostatních účelů užívání

01 02 03

min. 50 %

10 % — 35 %

70 %

15 % — 55 %

80 %

30 % — 75 %

90 %

50 % — 90 %

90 %

65 %

100 %

80 % — 110 %

100 %

07

90 %

120 %

08

100 %

140 %

04

07 06

06

MAPA ZÓN MĚSTA 1:50 000 pro účely stanovení počtu parkovacích stání (k ustanovení § 32 odst. 2)

05 06 04

07 06

04

05

03

06

02 04

03 02

03

06

02

02 07

05 03

05

06

06

07

05

05

01 00

07

04

02

05

04

02 01

06

07

07

04

02

03

07

03

03

03

07

02

01

07

06 05

04

05 02 04

06

05 06

03

06

07 05

06

05 06 05 07

05

07

05 06

07 07 07

c

PŘEPOČET vázaná stání bydlení

max.

0 % — 15 %

min.

00

d

Mapa zón města je v digitální podobě dostupná na Geoportálu Prahy ↗ www.geoportalpraha.cz.

Přepočet v území (příloha 3) - přepočet je určen procentem podle příslušné zóny v mapovém podkladu - mapa je v digitální („zoomovací“) verzi dostupná na geoportálu Prahy

07 07 07

c

d

Přepočet v území (příloha 3) 55

zóna

přepočet přepočet návštěvnická stání bydlení; vázaná stání bydlení vázaná a návštěvnická stání ostatních účelů užívání min. max. min. __________________________________________________________________________________ 00

0%

–

15%

50%

01

10%

–

35%

70%

02

15%

–

55%

80%

03

30%

–

75%

90%

04

50%

–

90%

90%

05

65%

06

80%

07

90%

120%

08

100%

140%

- přepočet určuje:

100% –

100%

100%

111

/ minimální požadovaný počet stání (kolik stání musí být nejméně zrealizováno) / maximální přípustný počet stání (kolik stání smí být maximálně zrealizováno) - oba požadavky platí současně a vytváří omezení pro počet stání, který stavebník hodlá zrealizovat

Příklad výpočtu krok 1 – zjištění základního počtu stání (§ 32 + příoha 2) (zjištění základního počtu stání na základě hrubé podlaží plochy navrhované budovy + zjištění poměru mezi vázanými a návštěvnickými stáními) Příklad: budova 5000 m2 HPP, z toho 1000 m2 obchodních ploch v přízemí, zbytek bydlení dle přílohy 2: 1000 m2 v kategorii 2a – 70 m2 HPP na jedno stání, tedy 1000/70 = 14,29 stání, - z toho 10% vázaných stání, tedy 1,43 stání a 90% návštěvnických stání, tedy 12,86 stání 5000 m2 v kategorii 1 (bydlení) 85 m2 HPP na jedno stání, tedy 4000/85 = 47,06 stání, - ověření dle počtu jednotek - výsledný počet nepřesahuje 2 stání na jednotku) - z toho 90% vázaných stání, tedy 42,35 stání a 10% návštěvnických stání, tedy 4,71 stání

Příklad výpočtu krok 2 – zjištění minimálního a maximálního počtu stání podle přepočtu v území (§ 32 + příoha 3)

Příklad (pokračování předchozího): budova se nachází ve vnitřním městě v zóně 04.

Příklad výpočtu stanovení minimálního počtu stání - dle přílohy 3: přepočet pro vázaná stání bydlení - min. 90%, tedy 42,35 x 0,9 = 38,12 stání přepočet pro návštěvnická stání bydlení a vázaná a návštěvnická stání ostatních účelů užívání – min. 50%, tedy 1,43 x 0,5 = 0,72 (12,86 + 4,71) x 0,5 = 8,79 minimální počet vázaných stání je 38,12 + 0,72 = 38,84, po zaokrouhlení 39 vázaných stání minimální počet návštěvnických stání je 8,79, po zaokrouhlení 9 návštěvnických stání

Příklad výpočtu stanovení maximálního počtu stání - dle přílohy 3: přepočet pro návštěvnická stání bydlení a vázaná a návštěvnická stání ostatních účelů užívání – max. 90%, tedy 1,43 x 0,9 = 1,29 (12,86 + 4,71) x 0,9 = 15,81 maximální počet vázaných stání pro komerční provoz je po zaokrouhlení 1 vázané stání, maximální počet návštěvnických stání je po zaokrouhlení 16 návštěvnických stání pro vázaná stání bydlení není počet stání omezen

2 hl.V

33

§

Forma a charakter parkování Územní požadavky -Připojení vztah k stavebnímu pozemku staveb na dopravní a technickou infrastrukturu

2 hl.V

psp / 2014

33

§

Forma a charakter parkování (1) Stání se umisťují na stavebním pozemku, na pozemcích v rámci společně řešeného celku nebo tam, kde určí územní nebo regulační plán.

Územní p

Připojení

Form

(1) Stán celk

(2) Mimo stavební pozemek, popřípadě mimo společně řešený celek lze stání umístit v případě, že se umisťuje jednotlivá stavba do stávající zástavby a vzhledem k místním podmínkám nelze stání zřídit na pozemku stavby; v takovém případě musí být stání umístěna v docházkové vzdálenosti do 300 m.

(2) Mim v př k mí mus

(3) Stání vázaná se umisťují mimo uliční prostranství. U společně řešených celků zástavby s převažujícím účelem užívání bydlení do 3 podlaží lze vázaná stání při splnění požadavku odstavců 1 a 2 umístit přiměřeně k charakteru uličního profilu i do uličních prostranství.

(3) Stán zást spln i do

(4) Stání návštěvnická lze při splnění požadavku odstavců 1 a 2 přiměřeně k charakteru uličního profilu umístit do uličních prostranství.

(4) Stán k ch

33

(5) Vázaná stání pro účel užívání bydlení vyjma nízkopodlažní zástavby do 3 podlaží a staveb individuálního bydlení musí být řešena formou uzavřených či polootevřených garáží nebo parkovacích zakladačů, přičemž uzavřenou garáží se rozumí interiérový prostor uzavřený stavebními konstrukcemi a polootevřenou garáží se rozumí exteriérový prostor převážně uzavřený a vymezený stavebními konstrukcemi; v místě stání vozidel musí být garáž zastřešena.

(5) Váza 3 po polo rozu gará kons

33

§

Ulice byla označena za zastaralou a města se začala rozpadat a ztrácet svůj městský charakter. Uliční čára je základní instrument pro plánování a stavbu měst, který se používal po tisíciletí, a je proto logické se k němu po relativně krátké přestávce v historii plánování měst opět vrátit. V běžných případech vymezuje uliční čáru průčelí domu nebo plot, na které pak obyčejně navazuje chodník. Podle tohoto běžného principu by bylo možné uliční čáru určit jako hranici mezi staveb2 Územní p psp / 2014 2 (1)Územní požadavky Stání se umisťují na stavebním na pozemcích společně řešeného ními pozemky a veřejným prostranstvím. To pozemku, však není přesné, protože v rámci do veřejných prostranství hl.V Připojení hl.V Připojení staveb dopravní a určí technickou infrastrukturu celku nebonaulice, tam, kde územní nebo regulační plán. patří všechna náměstí, tržiště, chodníky, veřejná zeleň, parky a další prostory přístupné každému bez omezení, tedy sloužící obecnému užívání, a to bez ohledu na vlastnictví k tomuto prostoMimo stavební pozemek, popřípadě mimo společně lze stání umístit ↗ Zákon č. 131/2000 Sb., ↗ zákon o hlavním městě Praze a shodně ↗ zákon o obcíchřešený . Jsou tocelek tedy rovněž podloubí, ru, jak(2) stanoví v případě, že se umisťuje jednotlivá stavba prostory do stávající a vzhledem arkády, obyčejně ve starší zástavbě, a nejčastěji soukromé před zástavby domy, které od ulice neod- o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů. k místním nelzeve stání zřídit na pozemku stavby; v takovém zástavbě. případě děluje žádný plot. Takpodmínkám je tomu například většině případů před domy v modernistické musí být stánímnohdy umístěna v docházkové 300 m.veřejně přístupné, ale ↗ Zákon č. 128/2000 Sb., Jedná se o předzahrádky značných rozměrů, vzdálenosti které jsou bezdo oplocení nejsou přímou součástí uličních prostranství. Nebývá vhodné na nich parkovat automobily nebo o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů. (1) Stán vázaná se umisťují mimo prostranství. U společně řešených celků (1) se umisťují na stavebním pozemku, na pozemcích v rámci společně řešeného v nich(3) vést Stání technickou infrastrukturu, jelikožuliční by došlo k jejich znehodnocení. Proto by uliční čára zástavby s převažujícím účelem užívání bydlení do 3 podlaží lze vázaná při celk celku nebo tam, kde určí územní nebo regulační plán. měla vymezit plochu menší, než je plocha veřejných prostranství. Z toho důvodu předpisstání pracuje splněníprostranství“, požadavku odstavců 1 a 2 umístitveřejných přiměřeně k charakteru o/11 uličního profilu s pojmem „uliční který je podmnožinou prostranství . Uliční prostrani do uličních prostranství. (2) Mim (2) Mimo stavební pozemek, popřípadě mimo společně řešený celek lze stání umístit ství je základním prvkem tvorby města a jeho základním kamenem. v př v případě, že se umisťuje jednotlivá stavba do stávající zástavby a vzhledem (4) Stání návštěvnická lze nelze při splnění požadavku odstavců 1 a 2 přiměřeně k mí k místním podmínkám stání zřídit na pozemku stavby; v takovém případě podloubí [ obr.7 ] Uliční prostranství k charakteru uličního profilu umístit do uličních prostranství. mus součástí veřejných musí být stání umístěna v docházkové(je vzdálenosti do 300prostranství, m. jsou vymezena uliční čarou

33

§

Forma a charakter parkování

Forma a charakter parkování - vztah k uličnímu prostranství


zde je plot

uliční čára

ale za uliční čárou)

(5) Vázaná stání pro účel užívání vyjma nízkopodlažní zástavby do celků (3) Stání vázaná se umisťují mimobydlení uliční prostranství. U společně řešených 3 podlaží a staveb individuálního bydlení musí být formou uzavřených či zástavby s převažujícím účelem užívání bydlení do řešena 3 podlaží lze vázaná stání při polootevřených garáží nebo parkovacích uzavřenou garáží se stavební splnění požadavku odstavců 1 a 2 umístitzakladačů, přiměřeně přičemž k charakteru uličního profilu rozumí interiérový prostor uzavřený stavebními konstrukcemi a blok polootevřenou i do uličních prostranství. předzahrádka garáží se rozumí exteriérový prostor převážně uzavřený a vymezený stavebními (není veřejně konstrukcemi; v místě vozidelpožadavku musí být garáž zastřešena. přístupná) (4) Stání návštěvnická lze stání při splnění odstavců 1 a 2 přiměřeně k charakteru uličního profilu umístit do uličních prostranství. zde plot není (6) Stání musí být jednotlivě přístupná pro příjezd vozidel s výjimkou stání 33 stavby individuálního bydlení, jsou-li řešena pro každou stavbu samostatně (5) pro Vázaná stání pro účel užívání bydlení vyjma nízkopodlažní zástavby do na jejím pozemku. 3 podlaží a staveb individuálního bydlení musí být řešena formou uzavřených či polootevřených garáží nebo parkovacích zakladačů, přičemž uzavřenou garáží se (7) Návštěvnická stání prostor musí býtuzavřený veřejně stavebními přístupná, lze však stanovit režim rozumí interiérový konstrukcemi a polootevřenou jejich garážíužívání. se rozumí exteriérový prostor převážně uzavřený a vymezený stavebními konstrukcemi; v místě stání vozidel musí být garáž zastřešena.

33

§

a tvořena zejména ulicemi, náměstími a těmi cestami a plochami, které vytvářejí základní síť obsluhy a prostupnosti území.

Form


(4) Stán k ch


Výjimku tvoří případ společně řešených celků (viz → § 2 písm. r)) nízkopodlažní zástavby (do → § 2 písm. r) (2) kde Mimo stavební pozemek, popřípadě mimo počtu společně řešený celek lze stání umístit 3 podlaží), je vzhledem k charakteru prostředí a relativně nízkému stání logické uvažovat o jejich umístění i v uličním Vždyjednotlivá se ale v souladu s ustanovením odstavcezástavby 1 musí v případě, že prostranství. se umisťuje stavba do stávající a vzhledem jednat o nově navrhované ulice realizované spolu se zástavbou. k místním podmínkám nelze stání zřídit na pozemku stavby; v takovém případě Stání návštěvnická lze umisťovat do uličních prostranství, ale pouze přiměřeně k jeho chamusí být stání umístěna v docházkové vzdálenosti do 300nebo m. rakteru a proporcím. Uliční prostranství by neměla být parkujícími vozidly „přehlcována“ účelově vymezována tak, aby pojala větší množství vozidel. Návštěvnické parkování v ulicích je psp / 2014 2 Územní požadavky při dodržení adekvátních počtůse zcela v souladumimo s běžným a logickým způsobem fungování měst- řešených celků (3) Stání vázaná umisťují uliční prostranství. U společně hl.V Připojení staveb na dopravní a technickou infrastrukturu ského prostředí. Opět se ale jedná o nově založená stání na stavebním pozemku nebo v rámci zástavby s převažujícím účelem užívání bydlení do 3 podlaží lze vázaná stání při společně řešeného celku. splnění požadavku 1 a 2 umístit přiměřeně k charakteru uličního profilu , pojmy vázané a návštěvnické stání viz → § 2 písm. s) . Pojem uliční prostranství viz → § 12odstavců → § 12

33

§

Forma a charakter parkování - problematika garáže i do uličních prostranství.

→ § 2 písm. s)

33

2 hl.V

33

Územní p

Připojení

→ 5) Vzhledem k obecnému stavu stavební kultury a celkovým konsekvencím regulace kapacit parko(4) Stání návštěvnická lze při splnění požadavku odstavců 1 a 2 přiměřeně vání byl ponechán požadavek dosavadní úpravy na realizaci vázaných stání pro bydlení formou k charakteru uličního profilu umístit doběžný, uličních garáže. Ač není takový požadavek v evropském kontextu zcela v Prazeprostranství. by jeho zrušení mohlo vyvolat velmi negativní dopad na kvalitu zástavby. Bylo by totiž možné předpokládat vý(1) se umisťují naparkovišti. stavebním pozemku, na pozemcích v rámci společně řešeného stavbu(1) domůStání obklopených rozsáhlými ale důsledná aplikace dosavadního (5) Vázaná stání pro účel užíváníProtože bydlení vyjma nízkopodlažní zástavby do pravidla při současné interpretaci garážúzemní (v dosavadním nedefinovaného) celku nebo tam,pojmu kde určí nebopředpisu regulační plán. výraza staveb individuálního bydlení musí řešena formou uzavřených či ně omezovala3 podlaží vznik řady kvalitních architektonických řešení, bylo v rámci novébýt úpravy doplněno Územnígaráží požadavky polootevřených parkovacích zakladačů, se několik korekcí. Garáž byla nově progaráží potřebynebo tohoto ustanovení popsána tak, aby bylapřičemž umožněnauzavřenou (2) (2) Mimo stavební pozemek, popřípadě mimo společně řešený celek lze stání umístit širší škála řešení, a zároveň byly specifikovány situace, ve kterých se regulace neuplatní. Připojení staveb na dopravní a technickou infrastrukturu rozumí interiérový prostor uzavřený stavebními konstrukcemi a polootevřenou v případě, že se umisťuje jednotlivá stavbačímž do stávající zástavby a vzhledem Garáž může být podle nové úpravy realizována buď jako uzavřená, se rozumí interiérogaráží se rozumí exteriérový prostor převážně uzavřený a vymezený stavebními vý prostor uzavřený po celém obvodu stavebními konstrukcemi, nebo polootevřená, čímž sev takovém případě k místním podmínkám nelze stání zřídit najako pozemku stavby; konstrukcemi; v místě stání vozidel býtagaráž zastřešena. rozumí exteriérový převážně (alespoň z jedné poloviny)musí uzavřený vymezený obvodu musíprostor být stání umístěna v docházkové vzdálenosti do po 300 m. stavebními konstrukcemi. Zároveň je zavedena podmínka, že v místě stání vozidel musí být garáž zastřešena. jasněmusí danýchbýt pravidel je tak umožněno nad rámec „klasické garáže“ (6) Za Stání jednotlivě přístupná pro příjezd vozidelrealizovat s výjimkou stání (3) (3) Stání vázaná se umisťují mimo uliční prostranství. U společně řešených celků i řešení alternativní, přinášející do výstavby města jiný druh kvality.

Forma a charakter parkování psp / 2014

(7) (4) (8) (5)

(9)

2 hl.V

§

Form

Stán celk

Mim v př k mí mus

Stán pro stavby individuálního bydlení, jsou-li řešena pro každou stavbu samostatně ] Polootevřená zást zástavby s převažujícím účelem[ obr.42 užívání bydlení dogaráž 3 podlaží lze vázaná stání při na jejím pozemku. (Delft, NL). přiměřeně k charakteru uličního profilu spln splnění požadavku odstavců 1 a 2 umístit [ obr.41 ] Uzavřená a polootevřená i do i do uličních prostranství. – typický řez. Návštěvnická stání musí být veřejně přístupná, lze však stanovitgaráž režim jejich užívání. (4) Stán Stání návštěvnická lze při splnění požadavku odstavců 1 a 2 přiměřeně k ch k charakteru uličního profilu umístit do uličních prostranství. Povrchová parkoviště se doplňují stromy; nestanoví-li územní nebo regulační plán v souladu s § 83 odst. 2 jinak, musí být doplněny v minimálním počtu 133strom na (5) Váza Vázaná stání pro účel užívání bydlení vyjma nízkopodlažní zástavby do 8 stání v ploše parkoviště. Nelze-li stromy z technických důvodů vysadit v ploše 3 po 3 podlaží a staveb individuálního bydlení musí být řešena formou uzavřených či parkoviště, lze je vysadit jinde na stavebním pozemku nebo v rámci společně polo polootevřených garáží nebo parkovacích zakladačů, přičemž uzavřenou garáží se řešeného celku. rozu rozumí interiérový prostor uzavřený stavebními konstrukcemi a polootevřenou gará garáží se rozumí exteriérový prostor převážně uzavřený a vymezený stavebními Stanovená regulace se neuplatní u nízkopodlažní zásta Vede-li přes povrchové parkoviště hlavní přístup pro chodce k budovám občanské kons konstrukcemi; v místě stání vozidel musí být garáž zastřešena. álního bydlení, kde vzhledem 125 k menšímu počtu stání lz vybavenosti, musí komunikace pro chodce splňovat požadavky jiného právního

zástavby s převažujícím účelem užívání bydlení do 3 podlaží lze vázaná stání při splnění požadavku odstavců 1 a 2 umístit přiměřeně k charakteru uličního profilu i do uličních prostranství. (4) Stání návštěvnická lze při splnění požadavku odstavců 1 a 2 přiměřeně Forma auličního charakter parkování k charakteru profilu umístit do uličních prostranství. psp / 2014 2 Územní požadavky další hl.V -Připojení staveb na požadavky dopravní a technickou infrastrukturu

33

§

(5) Vázaná stání pro účel užívání bydlení vyjma nízkopodlažní zástavby do 3 podlaží a staveb individuálního bydlení musí být řešena formou uzavřených či polootevřených garáží nebo parkovacích zakladačů, přičemž uzavřenou garáží se rozumí interiérový prostor uzavřený stavebními konstrukcemi a polootevřenou garáží se rozumí exteriérový prostor převážně uzavřený a vymezený stavebními konstrukcemi; v místě stání vozidel musí být garáž zastřešena.


(1) umisťují na stavebním pozemku, na pozemcích v rámci společně (6) Stání Stání se musí být jednotlivě přístupná pro příjezd vozidel s výjimkou stání řešeného celku nebo individuálního tam, kde určí územní nebo regulační pro stavby bydlení, jsou-li řešenaplán. pro každou stavbu samostatně na jejím pozemku. (2) Mimo stavební pozemek, popřípadě mimo společně řešený celek lze stání umístit že se umisťuje jednotlivá do stávající a vzhledem (7) v případě, Návštěvnická stání musí být veřejně stavba přístupná, lze však zástavby stanovit režim k místním podmínkám nelze stání zřídit na pozemku stavby; v takovém případě jejich užívání. musí být stání umístěna v docházkové vzdálenosti do 300 m. (8) Povrchová parkoviště se doplňují stromy; nestanoví-li územní nebo regulační plán (3) Stání vázaná se umisťují mimomusí uličníbýt prostranství. U společně řešených celků na v souladu s § 83 odst. 2 jinak, doplněny v minimálním počtu 1 strom zástavby s převažujícím účelem užívání bydlení do 3 podlaží lze vázaná při 8 stání v ploše parkoviště. Nelze-li stromy z technických důvodů vysaditstání v ploše splnění požadavku odstavců 1 a 2 přiměřeně k charakteru uličního profilu parkoviště, lze je vysadit jinde na umístit stavebním pozemku nebo v rámci společně i do uličních prostranství. řešeného celku. (4) návštěvnická lze při splnění požadavku odstavců 1 a 2 přiměřeně (9) Stání Vede-li přes povrchové parkoviště hlavní přístup pro chodce k budovám občanské k charakteru uličního profilu umístit do uličních prostranství. vybavenosti, musí komunikace pro chodce splňovat požadavky jiného právního předpisu 6. 33 (5) Vázaná stání pro účel užívání bydlení vyjma nízkopodlažní zástavby do 3 podlaží a staveb individuálního bydlení musí být řešena formou uzavřených či polootevřených garáží principy nebo parkovacích zakladačů, přičemž uzavřenou garáží se Ustanovení reguluje základní umístění stání v městském prostředí, a to především vztah rozumí interiérový prostor uzavřený stavebními konstrukcemi a polootevřenou ke stavebnímu pozemku a veřejnému prostranství a formu garážových stání. Požadavek umístění se rozumí exteriérový prostor převážně uzavřený a vymezený stavebními stastání garáží na vlastním stavebním pozemku a povinnost budování garážových stání u vybraných konstrukcemi; v místě stání vozidel býtnově garážjsou zastřešena. vebních typů navazuje na dosavadní právnímusí úpravu, přidána pravidla pro parkování

2 hl.V

33

§

Územní p

Připojení

Form

(1) Stán celk

(2) Mim v př k mí mus


(4) Stán k ch


regulace reklamy

kontext - dle zmocnění stavebního zákona se regulace reklamy týká pouze staveb pro reklamu, reklamních a informačních zařízení - ostatní reklamní prvky (např. převěsy, výlepy atd.) jsou regulovány nařízením č. 26/2005 Sb. hl. m. Prahy, kterým se zakazuje reklama šířená na veřejně přístupných místech mimo provozovnu (vychází ze zmocnění v zákoně č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy) - na PSP navazuje Manuál tvorby veřejných prostranství zpracovaný Kanceláří veřejného prostoru IPR Praha > http://manual.iprpraha.cz

systematizace § 78 - Samostatně stojící stavby pro reklamu a reklamní a informační zařízení § 79 - Stavby pro reklamu a reklamní a informační zařízení umístěné nad rovinou střechy § 80 - Stavby pro reklamu a reklamní a informační zařízení umístěné kolmo k fasádě § 81 - Stavby pro reklamu a reklamní a informační zařízení umístěné na fasádě a předsazené před fasádou § 82 - Stavby pro reklamu a reklamní a informační zařízení na oplocení, opěrných zdech a zábradlí

požadavky - plošné limity, max. rozměry - požadavky na charakter: “plošné tabule” vs. reklama složená z jednotlivých prvků (písmena, číslice, loga atd.) požadavky jsou zmírněny: - pro označení konkrétních provozoven nebo institucí - pro parter staveb - pro slepé fasády (např. štítové stěny) - pro situace, kdy je reklama součástí architektonického řešení stavby

2014

obr.44 ] Prostorové regulativy

4

Zvláštní požadavky na vybrané druhy staveb

požadavky na reklamu v různé poloze na budovách:

>0m

eklamy na budovách a oplocení.

max 2 m

max 6,5 m2

max 4 m2

max 0,3 m

max 2 m

požadavky samostatně stojící reklamu: plošný limit 6 m2 (pouze pro zastavitelné území)

informace, která nemá reklamní povahu - formulace “... pokud jsou určeny ke zprostředkování informace, která nemá reklamní povahu” - odkaz na § 1 odst. 1 zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy: „Reklamou se rozumí oznámení, předvedení či jiná prezentace šířené zejména komunikačními médii, mající za cíl podporu podnikatelské činnosti, zejména podporu spotřeby nebo prodeje zboží, výstavby, pronájmu nebo prodeje nemovitostí, prodeje nebo využití práv nebo závazků, podporu poskytování služeb, propagaci ochranné známky, …“ - typicky informační tabule nebo některé umělecké instalace

ně k regulaci reklamy ).

80

§

rovinou střechy. Definuje maximální výšku a omezuje plošná reklamní zařízení tak, aby nedocházelo k přílišnému zakrývání střešní krajiny (požaduje reklamy složené ze samostatných písmen, číslic a log jakožto tradiční způsob realizace reklamy v pražském prostředí). Regulace je zmírněna pro konstrukce a zařízení, pokud jsou určené ke zprostředkování informace, která nemá reklamní povahu (viz → obecně k regulaci reklamy). U šikmých střech nesmí nosiče reklamy přesáhnout hlavní hřeben střechy (výškově). Pro jednoznačný výklad na rozhraní šikmých a plochých střech je omezení stanoveno pouze pro střechy s úhlem větším než 30°.

stavba pro reklamu vs. reklamní a informační zařízení

Stavby pro reklamu a reklamní a informační zařízení umístěné - příklad § 80: kolmo k fasádě

- vyplývá z definice ve stavebním zákoně (limit 8 m2)

(1) Nestanoví-li územní nebo regulační plán v souladu s § 83 odst. 2 jinak, reklamní a informační zařízení umístěné kolmo k fasádě nesmí vystupovat více než 0,8 m před fasádu a nesmí přesáhnout plochu 6,5 m2. (2) Nestanoví-li územní nebo regulační plán v souladu s § 83 odst. 2 jinak, stavby pro reklamu kolmo k fasádě nelze umístit. Ustanovení předepisuje rozměrová omezení pro stavby pro reklamu a reklamní a informační zařízení umístěné kolmo k fasádě, a to limitem maximální plochy a maximální vzdáleností před fasádou. Pravidla jsou v odstavci 1 a 2 formulována nezávisle pro reklamní a informační zařízení a stavby pro reklamu tak, aby byla dodržena systematika stavebního zákona, protože zařízení nad 8 m2 se již považuje za stavbu pro reklamu.

Stavební předpisy (technické požadavky na stavby)

základní požadavky a struktura “stavební části”

nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 305/2011 Sb. (příloha č.1) 1. mechanická odolnost a stabilita, 2. požární bezpečnost, 3. hygiena, ochrana zdraví a životního prostředí, 4. bezpečnost a přístupnost při užívání, 5. ochrana proti hluku, 6. úspora energie a tepla, 7. udržitelné využívání přírodních zdrojů

část třetí stavební požadavky hlava I Základní zásady a požadavky

39

§

část třetí stav hlava I Zákl

(1) Stavba musí být navržena a provedena tak, aby byla při respektování hospodárnosti vhodná pro určené využití a aby současně splnila základní požadavky, kterými jsou

39

§

(1) Stav vhod

a) mechanická odolnost a stabilita,

a) m

b) požární bezpečnost,

b) p

c) hygiena, ochrana zdraví a životního prostředí,

c) h

d) ochrana proti hluku,

d) o

e) bezpečnost a přístupnost při užívání,

e) b

f) úspora energie a tepla.

f) ú 39

(2) Stavba musí splňovat požadavky uvedené v odstavci 1 při běžné údržbě a působení běžně předvídatelných vlivů po dobu plánované životnosti stavby.

(2) Stav běžn

(3) Výrobky, materiály a konstrukce navržené a použité pro stavbu musí zaručit, že stavba splní požadavky podle odstavce 1.

(3) Výro stav

Třetí část nařízení vychází z nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 305/2011 Sb. (plná

Třetí část

vztah k určeným normám

- oproti dosavadnímu předpisu i celorepublikové vyhlášce odkazy výrazně redukovány - indikativní odkazy - uvedené normy, resp. jejich části, v nichž se nacházejí vybrané technické požadavky, jsou zveřejněny ve Věstníku Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví (část A, oddíl 1 – Harmonizované normy a určené normy) - aktuální znění norem k datu účinnosti předpisu je součástí publikace: Pražské stavební předpisy s aktualizovaným odůvodněním > ke stažení na www.iprpraha.cz/psp - formulace: “... musí splnit / splňuje (atp.) požadavky podle normy uvedené v § 84.”

u jednotlivých ustanovení. Vybrané požadavky uvedené v § 19 odst. 1, § 40 odst. 1, § 41 odst. 1, § 45 odst. 1, 3 a 4, § 45 odst. 8, § 47 odst. 6, § 52 odst. 3, § 59 odst. 1 a 2, a § 74 odst. 4 se považují za splněné, postupuje-li se ve shodě s určenou normou nebo její částí oznámenou ve Vybrané uvedené v § 19 odst. 1, § 40 odst. 1, § 41 odst. 1, § 45 odst. 1, Věstníku požadavky Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, která 3 aobsahuje 4, § 45 odst. 8, § 47technické odst. 6, § 52 odst. 3, § 59 odst. 1 atechnické 2, a § 74požadavky odst. 4 se považují podrobnější požadavky. Podrobnější jsou za splněné, postupuje-li se ve shodě s určenou normou nebo její částí oznámenou ve obsaženy v normách týkajících se Věstníku Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, která obsahuje podrobnější technické Podrobnější technické požadavky jsou a) prostorového uspořádánípožadavky. sítí technického vybavení (minimální vodorovné obsaženyvzdálenosti v normách při týkajících se souběhu sítí, minimální svislé vzdálenosti při křížení sítí

5

84 84

§ §

a minimální krytí sítí), a) prostorového uspořádání sítí technického vybavení (minimální vodorovné souběhu sítí, minimální svislé konstrukcí, vzdálenostizatížení při křížení sítí b) vzdálenosti mechanické při odolnosti a stability (navrhování konstrukcí), Společná, přechodná a závěrečná ustanovení a minimální krytí sítí), c) zakládání staveb (navrhování konstrukcí, zatížení konstrukcí), b) mechanické odolnosti a stability (navrhování konstrukcí, zatížení konstrukcí),

d) denního osvětlení (úroveň denního osvětlení, činitel denní osvětlenosti roviny c) zakládání staveb (navrhování konstrukcí, zatížení konstrukcí), zasklení okna), e) denního uměléhoosvětlení osvětlení,(úroveň denního osvětlení, činitel denní osvětlenosti roviny d) zasklení okna), f) plynotěsnosti volně stojících komínů,

1

g) kročejové a vzduchové neprůzvučnosti stěn, příček a stropů, h) protiskluznosti podlah, i) protiskluznosti schodišť, podest a ramp, j) skladování tuhých průmyslových hnojiv; tyto požadavky mohou být splněny i jiným technickým řešením, pokud se prokáže, že navržené řešení garantuje nejméně základní požadavky na stavby uvedené v § 39.

1

vybraná ustanovení

ku.

převzat do nařízení, neboť jeho obecné znění neumožňuje kontrolu naplnění tohoto požadavku.

ného ídá požadavkům dosavadního předpisu, došlo pouze k nahrazení obecného jíové zahodnoty tzv. indikativním odkazem, který41uvádí, že požadavky se považují za nor- (→ P) přehled Splnění požadavků v příslušné norstupováno v souladu s → určenou normou (→ P).42 vybraných určených ostí. jediným způsobem splnění stanovené povinnosti, pouze jednou z možností. není norem a jejich částí ny českých technických norem uvedené v odůvodnění § 40 nového nařízení.

41 42

ta hlava II Mechanická odolnost a stabilita hlava II (→ P) přehled vybraných určených norem a jejich částí

§ 40 a 41

ré se pisu

Mechanická odolnost a stabilita staveb a jejich zakládání jsou základními požadavky, které se vztahují k bezpečnosti staveb. Nařízení vychází z celostátní vyhlášky i z dosavadního předpisu (vyhlášky č. 26/1999 Sb. hl. m. Prahy). becStavba musí splňovat obecné požadavky na mechanickou odolnost a stabilitu. V rámci obecje-li ných požadavků je uveden indikativní normový odkaz: „požadavky se považují za splněné, je-li ejich postupováno podle normy uvedené v § 84“. Jedná se o české technické normy, případně jejich ctví. části, vyhlášené ve Věstníku Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví. erze Mechanická3 odolnost a stabilita je řešena především v Eurokódech, což jsou české verze Stavební požadavky 014 16 požadavky nasoustavu požarní bezpečnost stanoveny odkazem vání evropských norem,-které poskytují jednotnou technických pravidel pro navrhování ární bezpečnosti jsou stanoveny jiným právním předpisem hl.IV Hygiena, ochrana zdraví a životního.prostředí 39 aveb pozemních a inženýrských staveb odlišná pravidla navrhování stavebč. 246/2001 Sb. na vyhlášku č. dřívější 23/2008 Sb. pro a vyhlášku 40 a nahrazují iály, 16 jednotlivých členských států Evropské unie. Zahrnují požadavky na základní stavební materiály, 16 ↗ Vyhláška č. 23/2008 Sb., hlavní oblasti a najerůzné typy konstrukcí. ášce nost není v nařízení řešena,stavebního neboť tatoinženýrství problematika obsažena ve vyhlášce ↗ Vyhláška č. 23/2008 Sb., podmínkách požární Sb., o technických o technických podmínkách požární ochrany staveb, a ve vyhlášce č. 246/2001 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb, ve znění vyhlášky ochrany staveb, ve znění vyhlášky áška požární mínek bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (dále „vyhláška č. 268/2011 Sb. č. 268/2011 Sb. ↗ Vyhláška č. 246/2001 Sb., ↗ Vyhláška č. 246/2001 Sb., nci“). Z důvodu přehlednosti a úplnosti nařízení na tyto předpisy odkazuje.

st hlava III Požární bezpečnost hlava III

vy

iv

u

42

§ 42

§

40 43

42

§

hlava IV Hygiena, ochrana zdraví životního prostředí § Obecné apožadavky

o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci).

§

o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci).

(1) Stavba musí být navržena a provedena tak, aby účinky zatížení a nepříznivé vlivy prostředí, včetně technické seismicity, kterým je vystavena během výstavby a užívání při řádně prováděné běžné údržbě, nemohly způsobit

40

§

§ 43 - 51

Obecné požadavky

- požadavky na oslunění obytných místností nejsou a) náhlé nebo postupné zřícení, popřípadě jiné destruktivní poškození kterékoliv nařízením stanoveny části stavby nebo přilehlé stavby, (1) Stavba musí být navržena, prováděna, užívána a případně odstraňována tak, aby neohrožovala a zdraví osob nebo zvířat, zdravé životní podmínky b) nepřípustné přetvoření neboživot kmitání konstrukce, které můžebezpečnost, narušit stabilitu

39 40

Požadavky týkající se ochrany staveb při povodních, které souvisí s hygienou, ochranou Světlé výšky a plochy místností zdraví a životního prostředí, jsou zapracovány v samostatném ustanovení v → § 65. V rámci nařízení jsou stanoveny obecné požadavky pro stavbu jako celek včetně jejích konstrukcí (střech, výplní otvorů apod.), proto nejsou požadavky na jednotlivé konstrukce dále opakovány.

Výšky a plochy místností (1) Světlá výška obytných místností musí být nejméně 2,6 m. Minimální světlou výšku obytné místnosti lze snížit na 2,4 m, pokud je součástí bytu alespoň jedna obytná místnost o výšce min. 2,6 m a ploše větší než 16 m2.

→ § 65

44

§

(2) Světlá výška pobytových místností musí být nejméně 2,6 m, u staveb pro rodinnou rekreaci musí být světlá výška pobytových místností nejméně 2,4 m. (3) Při změnách staveb musí být v podkrovních podlažích světlá výška všech pobytových a obytných místností nejméně 2,3 m. (4) V obytných a pobytových místnostech se šikmým stropem musí být nejmenší světlá výška dosažena alespoň nad polovinou podlahové plochy místnosti. (5) Pokud tvoří byt jedna obytná místnost, musí mít podlahovou plochu nejméně 16 m2. (6) Do ploch místností se nezapočítává plocha se světlou výškou menší než 1,2 m. Nařízení vychází z dosavadního předpisu. Pro obytné i pobytové místnosti (pojem viz → § 2 písm. l)) byla stanovena minimální světlá výška 2,6 m (stejná hodnota minimální výšky byla stanovena v ustanovení čl. 22 odst. 5 vyhlášky č. 26/1999 Sb.). Zároveň bylo umožněno snížení světlé výšky v některých obytných místnostech až na 2,4 m tak, aby systém stanovování výšek reagoval na všech-

→ § 2 písm. l)

Denní osvětlení - pro obytné místnosti a jednotky dlouhodobého ubytování v běžné zástavbě zachovány dosavadní požadavky - pro obytné místnosti a jednotky dlouhodobého ubytování v zástavbě s uzavřenu stavební čarou stanoveny nižší hodnoty

sm. l)

45 45

§ §

→ 5) Ustanoven je byt tvo v dosavad

→ 5) → 6) písm. l) , pokud Ustanovení předepisuje minimální plochu obytné místnosti (pojem viz → § 2 písm. l)) 16 m2→ § 2 U sepouze šikmýmjednou stropem se do plochy místností nezapočítává plocha se světlou výškou menší je místností byt tvořen obytnou místností. Ustanovení odpovídá požadavkům stanoveným než 1,2 m. Ustanovení odpovídá požadavkům stanoveným v čl. 3 písm. f) dosavadní vyhlášky. v dosavadním předpisu

Denní osvětlení

Stavební požadavky

3

44 → 6) 45 prostředí hl.IV Hygiena, ochrana zdraví a životního obytné místnosti a jednotky dlouhodobého ubytování: U-místností se šikmým stropem se do plochy místností nezapočítává plocha se světlou výškou menší než 1,2 m. Ustanovení odpovídá požadavkům stanoveným v čl. 3 písm. f) dosavadní vyhlášky.

Denní a umělé osvětlení

1/běžná situace

(1) V navrhovaných obytných místnostech a v jednotkách dlouhodobého ubytování musí být splněna úroveň denního osvětlení podle normy č. 1 uvedené v § 84. a) úroveň denního osvětlení uvedená v bodě 4 přílohy k tomuto nařízení Ustanovení nebo odstavce 2 není tímto dotčeno.


(2) U nově umisťovaných staveb aroviny změn staveb v uliční frontě s uzavřenou stavební čarou činitel denní obytných osvětlenosti zasklení okna podle normy uvedené v § 84. (1) b) V navrhovaných místnostech a v jednotkách dlouhodobého ubytování musí místnostech v jednotkách dlouhodobého ubytování musí být být v obytných splněna úroveň denníhoaosvětlení podle normy uvedené v § 84.splněna alespoň úroveň denního osvětlení uvedená v bodě 4stavbou přílohynebo č. 1 k tomuto (5) Ve stávající zástavbě nově umisťovanou změnou nařízení. Ustanovení odstavce 2ovlivněné není tímto dotčeno. stavby v proluce v uliční frontě s uzavřenou stavební čarou musí být v obytných (3) V místnostech a dlouhodobého jednotkách dlouhodobého ubytování navrhovanou a jednotkách ubytování splněna alespoň úroveň (2) místnostech U obytných nově umisťovaných staveb a změn staveb v uliční frontě s uzavřenou stavební čarou stavbou ovlivněných musí být splněna denního nebo činitel denní osvětlenosti roviny zasklení okna dle musí být osvětlení v obytných místnostech a v jednotkách dlouhodobého ubytování splněna odstavce 4 nebodenního odpovídající stavu stínění,v bodě které 4 bypřílohy nastalo č. 1 při úplném alespoň úroveň osvětlení uvedená k tomutosouvislém nařízení. a) úroveň(výškou denníhoa hloubkou osvětlení podle normy uvedené v § 84 zastavění zastavění odpovídající okolnínebo zástavbě). (3) V obytných místnostech a jednotkách dlouhodobého ubytování navrhovanou b) činitel denní osvětlenosti roviny zasklení okna podle normy (6) Všechny pobytové místnosti i pobytové místnosti veuvedené stavbáchv § 84; stavbou ovlivněných musí býtnavrhované splněna navrhovanou stavbou ovlivněných musí mít zajištěno denní osvětlení stanovené ustanovení odstavců 4 a 517není tímto dotčeno. . podle jiným právním předpisem a) úroveň denního osvětlení normy uvedené v § 84 nebo (4) Součet Ve zástavbě ovlivněné novězasklení umisťovanou stavbou nebouvedené změnou stavby (7) ploch okenních otvorů,roviny kterými se osvětlují obytné místnosti a jednotky b) stávající činitel denní osvětlenosti okna podle normy v § 84; v uliční frontě s uzavřenou stavební čarou musí dlouhodobého ubytování denním světlem, nesmíbýt býtv obytných menší než místnostech 1/10 podlahové a jednotkách dlouhodobého ubytování splněna alespoňze skladebných rozměrů plochy místnosti. Plocha otvorů se stanovuje ustanovení odstavců 4 a 5okenních není tímto dotčeno. oken. (4) Ve stávající zástavbě ovlivněné nově umisťovanou stavbou nebo změnou stavby (8) V budovách s obytnými místnostmi splněny hodnoty umělého osvětlení v uliční frontě s uzavřenou stavebnímusí čaroubýt musí být v obytných místnostech podle normy uvedené v § 84.ubytování splněna alespoň a jednotkách dlouhodobého

45

§

psp / 20 → 6) U místnos než 1,2 m.

Denn

(1) V na mus Usta

(2) U no mus ales

(3) V ob stav

a) ú 17 Například ↗ nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví b) č podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů, usta ↗ vyhláška č. 410/2005 Sb., o hygienických požadavcích na prostory a provoz zařízení (4) Ve s a provozoven pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých, v uli ve znění vyhlášky č. 343/2009 Sb.a jed

sm. l)

45 45

§ §

→ 5) (1) a v jednotkách dlouhodobého ubytování → 6) V navrhovaných písm. l) ) 16 m2→ § 2 , pokud Ustanovení předepisujeobytných minimálnímístnostech plochu obytné místnosti (pojem viz → § 2 písm. l) musí být splněna úroveň denního osvětlení podle normy uvedené v § 84. U sepouze šikmýmjednou stropem se do plochy místností nezapočítává plocha se světlou výškou menší je místností byt tvořen obytnou místností. Ustanovení odpovídá požadavkům stanoveným Ustanovení odstavce 2 není tímto dotčeno. než 1,2 m. Ustanovení odpovídá požadavkům stanoveným v čl. 3 písm. f) dosavadní vyhlášky. v dosavadním předpisu


44 → 6) 45splněna musí být v obytných místnostech a v jednotkách dlouhodobého ubytování obytné místnosti a jednotky dlouhodobého ubytování: U-místností se šikmým stropem se do plochy místností nezapočítává plocha se světlou výškou menší alespoň úroveň denního osvětlení uvedená v bodě 4 přílohy č. 1 k tomuto nařízení. než 1,2 m. Ustanovení odpovídá požadavkům stanoveným v čl. 3 písm. f) dosavadní vyhlášky.

→ 6) U místnos než 1,2 m.

Denní osvětlení (2) U nově umisťovaných staveb a změn staveb v uliční frontě s uzavřenou stavební čarou


2/zástavba s uzavřenou stavebníubytování čarou (3) V obytných místnostech a jednotkách dlouhodobého navrhovanou

stavbou ovlivněných musí místnostech být splněna a v jednotkách dlouhodobého ubytování (1) V navrhovaných obytných musí být splněna úroveň denního osvětlení podle normy uvedené v § 84. a) úroveň denního podledotčeno. normy uvedené v § 84 nebo Ustanovení odstavceosvětlení 2 není tímto


b) činitel denní obytných osvětlenosti zasklení okna frontě podle normy uvedené v § 84; (2) nově umisťovaných staveb aroviny změn staveb v uliční s uzavřenou stavební čarou (1) U V navrhovaných místnostech a v jednotkách dlouhodobého ubytování musí místnostech v jednotkách dlouhodobého ubytování musí být být v obytných splněna úroveň denníhoaosvětlení podle normy uvedené v § 84. Stavebnísplněna požadavky ustanovení odstavců 4 a 5 není tímto dotčeno. alespoň úroveň denního osvětlení 4 přílohy Ustanovení odstavce 2 není tímto uvedená dotčeno.v bodě Hygiena, ochrana č. 1 zdravík tomuto a životníhonařízení. prostředí (4) stávající zástavbě staveb ovlivněné nověstaveb umisťovanou stavbou nebonavrhovanou změnou stavby (3) V místnostech a jednotkách dlouhodobého ubytování (2) Ve U obytných nově umisťovaných a změn v uliční frontě s uzavřenou stavební čarou v uliční frontě s uzavřenou stavební čarou musí být v obytných místnostech stavbou ovlivněných musí být splněna musí být v obytných místnostech a v jednotkách dlouhodobého ubytování splněna aalespoň jednotkách dlouhodobého ubytování splněna alespoň úroveň denního osvětlení uvedená v bodě 4 přílohy č. 1 k tomuto nařízení. a) úroveň denního osvětlení podle normy uvedené v § 84 nebo a) úroveň denního osvětlení uvedená v bodě 4 přílohy č. 1 k tomuto nařízení (3) V obytných nebo místnostech a jednotkách dlouhodobého ubytování navrhovanou b) činitel denní osvětlenosti zasklení okna podle normy uvedené v § 84; stavbou ovlivněných musí býtroviny splněna b) činitel denní osvětlenosti roviny zasklení okna podle normy uvedené v § 84. ustanovení odstavcůosvětlení 4 a 5 není tímto dotčeno. a) úroveň denního podle normy uvedené v § 84 nebo (5) Ve stávající zástavbě ovlivněné nově umisťovanou stavbou nebo změnou (4) Ve zástavbě ovlivněné novězasklení umisťovanou stavbou nebouvedené změnou v § 84; stavby b) stávající činitel denní osvětlenosti roviny okna podle normy stavby v proluce v uliční frontě s uzavřenou stavební čarou musí být v obytných v uliční frontě s uzavřenou stavební čarou musí být v obytných místnostech místnostech a jednotkách dlouhodobého ubytování splněna alespoň úroveň a jednotkách dlouhodobého ubytování splněna alespoň ustanovení odstavců 4 ačinitel 5 není tímto osvětlenosti dotčeno. denního osvětlení nebo denní roviny zasklení okna dle odstavce 4 nebo odpovídající stavu stínění, které by nastalo při úplném souvislém (4) zastavění Ve stávající zástavbě ovlivněné nově umisťovanou stavbou změnou stavby (výškou a hloubkou zastavění odpovídající okolnínebo zástavbě). v uliční frontě s uzavřenou stavební čarou musí být v obytných místnostech a jednotkách dlouhodobého splněna alespoň (6) Všechny pobytové místnosti ubytování navrhované i pobytové místnosti ve stavbách navrhovanou stavbou ovlivněných musí mít zajištěno denní osvětlení stanovené

45

§

3 hl.IV

Denn

(1) V na psp /mus 20 Usta

(2) U no mus ales

> hodnota činitele denní osvětlenosti (3) 0,5 %

V ob stav

a) ú

b) č

usta

(4) Ve s v uli a jed

sm. l)

→ 5) písm. l) , pokud Ustanovení předepisuje minimální plochu obytné místnosti (pojem viz → § 2 písm. l)) 16 m2→ § 2 úroveň denního uvedená v bodě 4 přílohy č. 1požadavkům k tomuto nařízení je byta)tvořen pouze jednouosvětlení obytnou místností. Ustanovení odpovídá stanoveným nebo předpisu v dosavadním


44 v § 84. → 6) b) činitel denní osvětlenosti roviny zasklení okna podle normy uvedené 45 pobytové místnosti U-místností se šikmým stropem se do plochy místností nezapočítává plocha se světlou výškou menší (5) Vem.stávající zástavbě ovlivněné nověstanoveným umisťovanou stavbou změnou než 1,2 Ustanovení odpovídá požadavkům v čl. 3 písm. f)nebo dosavadní vyhlášky. stavby v proluce v uliční frontě s uzavřenou stavební čarou musí být v obytných místnostech a jednotkách dlouhodobého ubytování splněna alespoň úroveň denního osvětlení nebo činitel denní osvětlenosti roviny zasklení okna dle odstavce 4 nebo odpovídající stavu stínění, které by nastalo při úplném souvislém zastavění (výškou a hloubkou zastavění odpovídající okolní zástavbě).

→ 6) U místnos než 1,2 m.

Denní osvětlení

45

§


(6) pobytové místnosti navrhované i pobytové místnosti ve stavbách (1) Všechny V navrhovaných obytných místnostech a v jednotkách dlouhodobého ubytování navrhovanou stavbou ovlivněných musí mít podle zajištěno denní osvětlení stanovené musí být splněna úroveň denního osvětlení normy uvedené v § 84. 17 jiným právním předpisem Ustanovení odstavce 2 není. tímto dotčeno. (7) ploch okenníchstaveb otvorů, kterými se osvětlují obytnés uzavřenou místnosti astavební jednotkyčarou (2) Součet U nově umisťovaných a změn staveb v uliční frontě dlouhodobého ubytování dennímasvětlem, nesmídlouhodobého být menší nežubytování 1/10 podlahové musí být v obytných místnostech v jednotkách splněna plochy Plochaosvětlení okenníchuvedená otvorů se stanovuje ze skladebných rozměrů alespoňmístnosti. úroveň denního v bodě 4 přílohy č. 1 k tomuto nařízení. oken. (3) V obytných místnostech a jednotkách dlouhodobého ubytování navrhovanou (8) V budovách s obytnými místnostmi musí být splněny hodnoty umělého osvětlení stavbou ovlivněných musí být splněna podle normy uvedené v § 84. a) úroveň denního osvětlení podle normy uvedené v § 84 nebo

45

§

Denn

(1) V na mus Usta

17 Například ↗ nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví (2) U no podmínky ochrany zdraví při práci, mus ve znění pozdějších předpisů, ales ↗ vyhláška č. 410/2005 Sb., o hygienických požadavcích na prostory a provoz zařízení (3) V ob a provozoven pro výchovu stav a vzdělávání dětí a mladistvých, ve znění vyhlášky č. 343/2009 Sb.

a) ú

příloha č. 1 — denní specifické hodnoty b) činitel osvětlenosti roviny zasklení okna podle normy uvedené v § 84;

b) č

4 / denní osvětlení ustanovení odstavců 4 a 5 není tímto dotčeno. (k ustanovení § 45 odst. 2 a 4) (4) Ve stávající zástavbě ovlivněné nově umisťovanou stavbou nebo změnou stavby Úroveň denního osvětlení v uliční frontě s uzavřenou stavební čarou musí být v obytných místnostech V obytných místnostech a jednotkách dlouhodobého ubytování a jednotkách dlouhodobého ubytování splněna alespoňmusí být ve dvou kontrolních bodech v polovině hloubky místnosti, nejdále však 3 m od okna, vzdálených 1 m od vnitřních povrchů bočních stěn, ve výšce 0,85 m nad podlahou, splněna hodnota činitele denní

usta

(4) Ve s v uli a jed

Výpočty byly provedeny s využitím programu, který používá metodu mnohonásobných odrazů. V interiéru ve dvou výpočtových bodech byly hodnoty činitele denní osvětlenosti v rozmezí 0,1 % pro nejméně příznivou variantu až přibližně po 3,0 % u nejpříznivější varianty bez vnějšího stínění. Vypočítané hodnoty činitelů denní osvětlenosti této varianty jsou od 0,2 % pro úzkou a nižší místnost až po 0,6 % pro širokou a vyšší místnost. Výsledná referenční hodnota byla stanovena na 0,5 %.

Větrání a vytápění

46

§

Větrání a vytápění

Stavební požadavky Hygiena, ochrana zdraví a životního prostředí

(1) Obytné a pobytové místnosti musí mít zajištěno dostatečné přirozené nebo nucené větrání za splnění hodnot uvedených v bodě 5 přílohy č. 1 k tomuto nařízení a musí být dostatečně vytápěny s možností regulace teploty.

46

3 hl.IV

§

V p V a

psp / 20 Větr

(1) Oby větr a mu

(10) Vzduchotechnická zařízení v provozech s vysokou intenzitou výměny vzduchu musí (2) mít Pobytové místnosti, místností ve stavbách pro rodinnou rekreaci zajištěno zpětné vyjma získávání tepla z odváděného vzduchu zařízením s ověřenou a ubytovacích jednotek, musí být větrány tak, aby byla dodržena hodnota dostatečnou účinností, pokud se neprokáže například energetickým auditem, maximální přípustné oxidu uhličitého že takové řešení není koncentrace v daných podmínkách vhodné.1500 ppm při pobytu osob.

(2) Pob a ub max

(3) Do Záchody, prostory pro osobní hygienu a prostory pro otevřený vaření musí být účinně (11) místnosti, ve které se nachází spalovací zařízení, spotřebič nebo odvětrány v souladu s hodnotami uvedenými v bodě 5 přílohy č. 1 k tomuto spotřebič paliv, musí být přiváděno dostatečné množství spalovacího vzduchu. nařízení a musí býtmusí vytápěny s možností regulace přívodu a komory U spotřebičů paliv být množství spalovacího vzduchutepla. rovnoSpíže minimálně na uskladnění potravin musí být odvětrány. průtoku spalovacího vzduchu proúčinně jmenovitý výkon a typ spotřebiče.

(3) Zách odvě naří na u

(4) Při Vnitřní společné a vnitřní prostoryz něho budovy musí hlavní (12) dodávce teplaprostory z vnějšího zdrojekomunikační musí být na výstupu osazen být odvěrány. uzávěr topného média. 45

(4) Vnit být

(5) Byty a další místnosti obytných budov a pokoje ubytovacích jednotek nesmí být větrány do společných prostor a prostor komunikačních. příloha č. 1 — specifické hodnoty

(5) Byty být

Přirozené větrání příslušenství bytu je přípustné i ze světlíkových a větracích 5(6) / větrání 2 šachet, mají-li půdorys (k ustanovení § 46 odst. 1 a 3)nejméně 5 m a délku kratší strany nejméně 1,5 m. Jejich dno musí být přístupné, snadno čistitelné a musí mít odtok se zápachovým

(6) Přir šach dno

46

ení vlády č. 361/2007 Sb., se stanoví podmínky zdraví při práci, ve znění ích předpisů.

ška č. 398/2009 Sb., ých technických cích zabezpečujících érové užívání staveb.

51

§

sm. r)

sm. t)

poža- vlády č. 361/2007 Sb., na sanitární zařízení jsou stanoveny ve ↗ vyhlášce č. 410/2005 Sb. a pracoviště, pro něž jsou ↗ Nařízení davky stanoveny v ↗ nařízení vlády č. 361/2007 Sb. Požadavky v ustanovení navazují na ↗ vyhlášku kterým se stanoví podmínky č. 398/2009 Sb. ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů.

Odpady

Odpady

n d

č

↗ Vyhláška č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb. 50 51

51

§

(1) Stavby musí být vybaveny místností pro odkládání odpadu, která kapacitně odpovídá požadovanému účelu stavby, nebo musí být vybaveny místem pro umístění odpadních nádob situovaným na stavebním pozemku. Místnosti pro odpad musí být odvětrány.

Odp

(1) Stav odp umí odp

(2) V případě společně řešených celků staveb individuálního bydlení, popřípadě zahrádkářských kolonií nebo chatových osad lze situovat společná stanoviště pro dostatečný objem sběrných nádob na směsný komunální odpad v přiměřené vzdálenosti mimo stavební pozemek.

(2) V př zahr pro vzdá

Požadavky na ukládání odpadů a jejich stanovišť odpovídají požadavkům stanoveným v dosavadní vyhlášce. V ustanovení § 51 jsou na rozdíl od řešení v dosavadní vyhlášce požadavky sjednoceny pro všechny druhy staveb. V případě společně řešených celků staveb individuálního bydlení (pojem společně řešený celek – viz → § 2 písm. r), pojem stavba individuálního bydlení – viz → § 2 písm. t)) je požadavek → § 2 písm. r) upraven tak, aby bylo umožněno realizovat společné stanoviště pro celý soubor těchto → § 2 staveb. písm. t) Stejná úleva platí u zahrádkářských kolonií a chatových osad.

Požadavk vadní vyh noceny pr V pří celek – viz upraven t Stejná úle

vky

cím

3 hl.V

psp / 2014

3 požadavky Stavební požadavky Stavební

Ochrana proti hluku a Ochrana vibracímprotihl.V hluku a vibracím

3 psp / 2014 hl.V

psp / 20

m hlava V OchranaOchrana proti hluku protia hluku vibracím a vibracím hlava Vhlava V

í

ny

52

§ (1)

52 52

§

Stavby musí(1) být navrženy Stavby musí tak,být abynavrženy splňovalytak, požadavky aby splňovaly na ochranu požadavky proti hluku na ochranu proti hluku 12 12 . Při korekci hygienických . Při korekci hygienických a vibracím stanovené a vibracím jiným právním stanovené předpisem jiným právním předpisem 20 12 12 limitů hluku se centrum limitů hluku městasea jeho centrum historická města ačást jeho stanovuje historickás přihlédnutím část20 stanovuje s přihlédnutím → str. 102k vymezení vnitřní → str. 102 k vymezení zóny města vnitřní zakreslené zóny města v územně zakreslené analytických v územně podkladech. analytických podkladech.

§ 12

→ str. 102

20(2) Při změnách(2) 20 20 dokončených Při změnách staveb dokončených nebo výstavbě staveb nových nebo výstavbě staveb v prolukách nových staveb musív prolukách musí ↗ Část Abýt přílohy č. 3 nařízení vlády ↗ Část A přílohy č. 3 ↗ nařízení Část A vlády přílohy č. 3 nařízení vlády alespoň jednabýt obytná alespoň místnost jedna orientována obytná místnost do venkovního orientována prostoru, do venkovního kde prostoru, kde č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví č. 272/2011 Sb., o ochraně č. 272/2011 Sb., zdraví o ochraně zdraví překračovány nejsou pro tuto místnost nejsou pro ve venkovním tuto místnost chráněném ve venkovním prostoru chráněném stavby21prostoru stavby21 překračovány před nepříznivými účinky hluku před nepříznivými účinky před hluku nepříznivými účinky hluku hluku. limity hluku. a vibrací. a vibrací.hygienické limityhygienické a vibrací. 21(3)

Stěny, příčky, (3)stropy Stěny, spolu příčky, s podlahami stropy spolu a povrchy s podlahami jsou vyhovující a povrchyz hlediska jsou vyhovující z hlediska 21

21

↗ § 30 odst. 3 zákona ↗ § 30 odst. 3 zákona↗ § 30 odst. 3 zákona zvukové izolace, jestliže zvukovéjejich izolace, vzduchová jestliže jejich a kročejová vzduchová neprůzvučnost a kročejová splňuje neprůzvučnost splňuje č. 258/2000 Sb., o ochraně požadavky podle požadavky normy uvedené podlev § 84. normy uvedené v § 84. veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, (4) Všechna technická zabudovaná zařízenítechnická působící zařízení hluk a vibrace působící musí hluk být a vibrace ve(4) zněníVšechna pozdějšíchzabudovaná předpisů.

č. 258/2000 Sb., o ochraně č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně veřejného zdraví a o změně některých některých souvisejících zákonů,souvisejících zákonů, být ve znění pozdějších předpisů. ve znění pozdějších předpisů.

musí v budovách s obytnými v budovách a pobytovými s obytnými místnostmi a pobytovými umístěna místnostmi a instalována umístěna tak,a instalována tak, aby byl omezen přenos aby bylhluku omezen a vibrací přenosdohluku stavební a vibrací konstrukce do stavební a jejich konstrukce šíření, a jejich šíření, zejména do chráněného zejménavnitřního do chráněného prostoru vnitřního stavby. prostoru stavby.

(5) Instalační potrubí se musítak, véstaby a připevnit tak, do abychráněných nepřenášela do chráněných (5) Instalační potrubí se musí vést a připevnit nepřenášela prostorů stavbyjejich hluk způsobený používáním ani zachycený hluk vnitřních prostorůvnitřních stavby hluk způsobený používánímjejich ani zachycený hluk z jiných zdrojů. z jiných zdrojů.

ustika – Ochrana proti hluku udovách a posuzování ustických vlastností stavebních robků – Požadavky. P) přehled vybraných čených norem a jejich částí

ČSN 73 0532 (→ P).

hlava VI Bezpečnost a přístupnost při užívání

53

§ 2014

tr. 70

24

§ 53 - 65 - požadavky na schodiště a zábradlí přímo součástí nařízení (body 7 a 8 přílohy č. 1)

Obecné požadavky

Stavbypožadavky musí být navrženy, prováděny, užívány a případně odstraňovány tak, 3(1) Stavební aby nebyla bezpečnost jejich okolních(viz staveb.dále) nauživatelů stáníanivuživatelů garážích hl.VII- upraveny Úspora energie aohrožena teplapožadavky Při provádění stavby nesmí docházet k nepřiměřenému omezování přístupu k přilehlým stavbám nebo pozemkům, k sítím technické infrastruktury a požárním zařízením nad míru obvyklou.

Požadavky týkající se bezbariérového užívání staveb jsou stanoveny jiným právním energie a tepla hlava VII (2)Úspora předpisem . 6

66

§

(3) Veřejná prostranství a pozemní komunikace dočasně užívané jako staveniště

§ 66 při současném zachování jejich užívání veřejností se musí po dobu společného užívání bezpečně chránit a udržovat. Veřejné plochy a pozemní komunikace se pro staveniště mohou použít jen ve stanoveném nezbytném rozsahu a době. (1) Stavby musí být navrženy a provedeny tak, aby spotřeba energie na jejich Po ukončení jejich užívání jako staveniště musí být uvedeny do předchozího vytápění, větrání, umělé osvětlení, přípravu teplé užitkové vody, popřípadě nebo rozhodnutím určeného stavu. Při provádění a užívání staveb nesmí být klimatizaci byla pokud možno co nejnižší. ohrožena bezpečnost provozu na pozemních komunikacích a dráhách.

(2) Požadavky na energetickou náročnost budov jsou stanoveny jiným právním předpisem 24. Nové znění odpovídá požadavkům uvedeným v dosavadním předpisu. Nad rámec dosavadního

neřešit nouzové osvětlení, je v předpise stanovena povinnost zřídit nouzové osvětlení v případě, že přirozené osvětlení není zajištěno, a to v případě jakékoliv výšky objektu. Požadavky na umělé osvětlení jsou uvedeny v ustanovení → § 45 nařízení. → 4) Ustanovení předepisuje minimální velikost žebříkového schodiště, které však může zpřístupňovat pouze prostory pro občasné užívání s omezeným počtem osob.

Stání v garážích (1) Podchodná výška prostorů garáží musí být nejméně o 0,2 m větší, než je výška nejvyššího předpokládaného vozidla, nejméně však 2,2 m. Podél zadní stěny vázaných kolmých nebo vázaných šikmých stání je do hloubky 0,7 m umožněno snížení podchodné výšky na 1,8 m. Za podchodnou výšku se považuje volná výška vnitřního prostoru stavby mezi jeho podlahou a stropem, do které nezasahují žádné části ani vybavení stavby. (2) Základní rozměry jednotlivých stání musí být při kolmém a šikmém řazení 2,5 × 5 m a při podélném řazení 2 × 5,75 m; základní rozměry mohou být přiměřeně upraveny podle velikosti předpokládaných vozidel, polohy jednotlivých stání a stavebnětechnických parametrů garáže. Požadavky jiného právního předpisu tím nejsou dotčeny 6.

→ § 45

57

§

6 → str. 70

(3) Parametry vnitřní komunikace musí umožnit zajíždění předpokládaných vozidel na jednotlivá kolmá a šikmá stání jízdou vpřed obloukem s maximálně jedním nadjetím. Minimální požadavky na stání v garážích a na výšky v garážích vycházejí z ↗ ČSN 73 6058 – Jednotlivé, řadové a hromadné garáže. Na rozdíl od dosavadního předpisu není v ustanovení odkazováno na normové hodnoty, nýbrž jsou předepsané hodnoty uvedeny přímo v textu ustanovení.

↗ ČSN 73 6058 Jednotlivé, řadové a hromadné garáže.

zvláštní požadavky na vybrané druhy staveb

- odkazy na zvláštní právní předpisy pro Školské stavby a Zdravotnické stavby (§ 67 a 68) - specifikovány požadavky na Stavby pro zemědělství (včetně staveb pro skladování minerálních hnojiv), které jiný předpis nestanovuje (§ 70 - 76) - součástí nařízení nejsou požadavky na další typy staveb, neboť ty jsou buď řešeny jinými právními předpisy, případně jsou v nařízení zapracovány obecně (viz odůvodnění Nařízení) > ke stažení na www.iprpraha.cz/psp

Nařízení č. 11/2014 Sb. hl. m. Prahy

www.iprpraha.cz

Děkujeme za pozornost

2014 Sb. hl. m. Prahy. Pražské stavební předpisy. Pavel Hnilička

Recommend Documents