2014 o vydání Územního plánu Žamberk

Město Žamberk Masarykovo náměstí 166, 564 01 Žamberk

OPATŘENÍ OBECNÉ POVAHY č. 01/2014 o vydání Územního plánu Žamberk Zastupitelstvo města Žamberk, příslušné podle § 6 odst. 5, písm. c) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu ve znění pozdějších předpisů (stavební zákon), za použití § 43 odst. 4 stavebního zákona, § 13 a přílohy č. 7 vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, § 171 a následujících zákona č. 500/2004 Sb., správní řád

vydává usnesením číslo 31/2014-ZAST/996 ze dne 18. 2. 2014

Územní plán Žamberk, který obsahuje textovou a grafickou část.

ÚZEMNÍ PLÁN ŽAMBERK Projektant: REGIO, projektový ateliér s.r.o. Autorský kolektiv: Ing. arch. Jana Šejvlová, RNDr. Lukáš Zemánek, Ph.D., Ing. Zlata Machačová, Lucie Hostáková, Pavel Kupka, Jan Harčarik, Ing. Radek Michlík, Iva Koubová, Ing. Bohuslav Kouba, Pavel Prášil, Ing. Zuzana Baladová, Ing. Michaela Mahdalová Objednatel: Pořizovatel:

Město Žamberk

Projednávaný návrh:

Říjen 2013

Vydaný ÚP: Únor 2014 Městský úřad Žamberk, odbor regionálního rozvoje a územního plánování

Územní plán Žamberk

OBSAH ÚZEMNÍHO PLÁNU I. ÚZEMNÍ PLÁN ŽAMBERK 1. Vymezení zastavěného území str. 4 2. Základní koncepce rozvoje území města, ochrany a rozvoje jeho hodnot str. 4 2.1 Hlavní koncepční cíle a principy rozvoje města str. 4 2.2 Ochrana a rozvoj hodnot území str. 5 3. Urbanistická koncepce, včetně vymezení zastavitelných ploch, ploch přestavby a systému sídelní zeleně str. 8 3.1 Urbanistická koncepce str. 8 3.1.1 Zásady urbanistické koncepce str. 8 3.1.2 Plochy s rozdílným způsobem využití str. 9 3.2 Vymezení systému sídelní zeleně str. 11 3.3 Vymezení zastavitelných ploch str. 13 3.4 Vymezení ploch přestavby str. 19 3.5 Vymezení koridorů pro dopravní infrastrukturu str. 20 4. Koncepce veřejné infrastruktury str. 21 4.1 Občanské vybavení a veřejná prostranství str. 21 4.2 Doprava str. 22 4.3 Zásobování vodou str. 24 4.4 Odvedení a čištění odpadních vod str. 24 4.5 Zásobování elektrickou energií str. 25 4.6 Telekomunikace a radiokomunikace str. 26 4.7 Zásobování plynem a teplem str. 27 4.8 Nakládání s odpady str. 27 5. Koncepce uspořádání krajiny, včetně vymezení ploch a stanovení podmínek pro změny v jejich využití, územní systém ekologické stability, prostupnost krajiny, protierozní opatření, ochranu před povodněmi, rekreaci, dobývání nerostných surovin apod. str. 28 5.1 Koncepce řešení krajiny str. 28 5.1.1 Plochy změn v krajině str. 29 5.2 Prostupnost krajiny str. 30 5.3 Ochrana před povodněmi, protierozní a revitalizační opatření str. 30 5.4 Územní systém ekologické stability str. 31 5.5 Rekreace str. 31 5.6 Dobývání ložisek nerostných surovin str. 32 6. Stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití s určením převažujícího účelu využití (hlavní využití), pokud je možné jej stanovit, přípustného využití, nepřípustného využití, popřípadě podmíněně přípustného využití těchto ploch a stanovení podmínek prostorového uspořádání, včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu (např. výškové regulace zástavby, charakteru a struktury zástavby, stanovení rozmezí výměry pro vymezování stavebních pozemků a intenzity jejich využití) str. 33 6.1 Plochy bydlení str. 35 6.2 Plochy smíšené obytné str. 37 6.3 Plochy občanského vybavení str. 38 6.4 Plochy výroby a skladování str. 40 6.5 Plochy rekreace str. 44 6.6 Plochy zeleně str. 45 6.7 Plochy veřejných prostranství str. 46 6.8 Plochy dopravní infrastruktury str. 47 6.9 Plochy technické infrastruktury str. 49 6.10 Plochy vodní a vodohospodářské str. 49 6.11 Plochy zemědělské str. 50 6.12 Plochy lesní str. 51 6.13 Plochy přírodní str. 51 6.14 Plochy smíšené nezastavěného území str. 52 7. Vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření, staveb a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a ploch pro asanaci, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit str. 53 8. Vymezení veřejně prospěšných staveb a veřejných prostranství, pro které lze uplatnit předkupní právo str. 55 9. Vymezení ploch a koridorů, ve kterých je rozhodování o změnách v území podmíněno zpracováním územní studie, stanovení podmínek pro její pořízení a přiměřené lhůty pro vložení dat o této studii do evidence územně plánovací činnosti str. 55 10. Vymezení ploch a koridorů územních rezerv a stanovení možného budoucího využití, včetně podmínek pro jeho prověření str. 56 11. Vymezení architektonicky nebo urbanisticky významných staveb, pro které může vypracovávat architektonickou část projektové dokumentace jen autorizovaný architekt str. 56 12. Stanovení kompenzačních opatření podle § 50 odst. 6 stavebního zákona str. 57 13. Údaje o počtu listů územního plánu a počtu výkresů grafické části str. 57 OBSAH GRAFICKÉ ČÁSTI ÚP: 1. Výkres základního členění území 2. Hlavní výkres 2a. Výkres koncepce dopravní a technické infrastruktury 3. Výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací REGIO, projektový ateliér s.r.o.

1 : 10 000 1 : 5 000 1 : 5 000 1 : 10 000

2


II. ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU ŽAMBERK Úvod - pojmy využívané v textových částech územního plánu

str. 58

Seznam použitých zkratek str. 59 a) Postup při pořízení územního plánu, resp. vyhodnocení souladu s požadavky stavebního zákona a jeho prováděcích právních předpisů str. 60 b) Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území str. 61 b 1) Vyhodnocení souladu s politikou územního rozvoje str. 61 b 2) Vyhodnocení souladu s územně plánovací dokumentací vydanou krajem str. 62 b 3) Vyhodnocení souladu se sousedními obcemi str. 64 c) Vyhodnocení souladu s cíli a úkoly územního plánování, zejména s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území a požadavky na ochranu nezastavěného území str. 64 d) Vyhodnocení souladu s požadavky zvláštních právních předpisů a se stanovisky dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů, popřípadě s výsledkem řešení rozporů str. 65 e) Vyhodnocení splnění požadavků zadání str. 67 f) Komplexní zdůvodnění přijatého řešení str. 70 f 1) Vymezení a základní charakteristika řešeného území str. 70 f 2) Východiska rozvojové a urbanistické koncepce města str. 70 f 3) Koncepce řešení krajiny a ochrana přírodních hodnot str. 88 f 4) Ochrana kulturních a historických hodnot

str. 99

f 5) Koncepce dopravní a technické infrastruktury f 5.1) Doprava f 5.2) Zásobování vodou f 5.3) Kanalizace a čištění odpadních vod f 5.4) Zásobování elektrickou energií f 5.5) Telekomunikace a radiokomunikace f 5.6) Zásobování plynem a teplem f 5.7) Nakládání s odpady f 6) Koncepce ÚP ve vztahu ke zvláštním právním předpisům f 6.1) Ložiska nerostných surovin, poddolovaná a sesuvná území, jiná rizika f 6.2) Civilní ochrana, obrana státu, požární ochrana a další specifické požadavky

str. 106 str. 106 str. 114 str. 119 str. 122 str. 128 str. 129 str. 130 str. 131 str. 131 str. 133

f 7) Přehled limitů využití území, jejichž ochrana je zajišťována právními předpisy nebo rozhodnutími příslušných orgánů, obsažených v předchozích kapitolách str. 135 f 8) Výčet úprav koncepčního charakteru provedených ve výrokové části ÚP Žamberk po společném jednání na základě stanovisek dotčených orgánů, připomínek a výsledků konzultací str. 136 g) Vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch str.137 h) Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa str. 140 h 1) Zemědělský půdní fond h 2) Pozemky určené k plnění funkcí lesa

str. 140 str. 146

i) Zpráva o vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území obsahující základní informace o výsledcích tohoto vyhodnocení včetně výsledků vyhodnocení vlivů na životní prostředí str. 146 j) Stanovisko krajského úřadu podle § 50 odst. 5 a sdělení, jak bylo stanovisko podle § 50 odst. 5 zohledněno s odůvodněním závažných důvodů, pokud některé požadavky nebo podmínky nebyly zohledněny str. 147 k) Výčet záležitostí nadmístního významu, které nejsou řešeny v zásadách územního rozvoje str. 147 l) Rozhodnutí o námitkách a jejich odůvodnění

str. 147

m) Vyhodnocení připomínek

str. 148

POUČENÍ

str. 151

OBSAH GRAFICKÉ ČÁSTI ODŮVODNĚNÍ ÚP: 1. Koordinační výkres 2. Výkres širších vztahů 3. Výkres předpokládaných záborů půdního fondu

REGIO, projektový ateliér s.r.o.

měřítko 1 : 5 000 měřítko 1 : 100 000 měřítko 1 : 10 000

3


I. ÚZEMNÍ PLÁN ŽAMBERK 1. VYMEZENÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ Hranice zastavěného území byla v územním plánu vymezena projektantem na základě mapy katastru nemovitostí a upřesnění dle průzkumů v terénu k datu 11. 12. 2012. Hranice zastavěného území je zakreslena v grafické části dokumentace (Hlavní výkres, Výkres základního členění).

2. ZÁKLADNÍ KONCEPCE ROZVOJE ÚZEMÍ MĚSTA, OCHRANY A ROZVOJE JEHO HODNOT 2.1 HLAVNÍ KONCEPČNÍ CÍLE A PRINCIPY ROZVOJE MĚSTA Základní principy koncepce územního plánu směřují k vyváženému sociálnímu a hospodářskému rozvoji města. Územní plán má za cíl především vytvořit dostatečně flexibilní prostorový rámec pro realizaci žádoucích záměrů a aktivit, tj. umožnit jejich konkrétní průmět do území při důsledném respektování územních podmínek, přírodních i kulturně-společenských hodnot a s ohledem na uchování příznivého životního prostředí v řešeném území. V dílčích tematických oblastech jde především o následující žádoucí principy, které ÚP ve své koncepci respektuje: Základní principy rozvoje města Žamberk: 

vytvářet předpoklady pro trvalý a plnohodnotný rozvoj města adekvátní k jeho sociálněekonomické základně a hierarchii v systému osídlení (vč. populační stabilizace);



umožnit kvalitativní zlepšování života ve městě vymezením lokalit pro rozvoj obytné výstavby a souvisejících funkcí, pro uchování pestré ekonomické základny a s ní spjatých pracovních příležitostí atd.;



zlepšit vnější dopravní napojení a vnitřní obsluhu města, v maximální možné míře eliminovat negativní dopady zejména silniční dopravy na život zdejších obyvatel, na přírodní i jiné hodnoty; podporovat environmentálně i ekonomicky šetrné způsoby dopravy, zejména cyklodopravu;



umožnit doplnění a kvalitativní rozvoj sítí technické infrastruktury, občanské vybavenosti, veřejných prostranství a ploch zeleně, to vše ve snaze o zlepšování životních podmínek a kvality životního prostředí ve městě;



zajistit bezkonfliktní rozvoj funkčních složek zastavěného i nezastavěného území s ohledem na potřeby obyvatel a v souladu s ochranou hodnot území a respektováním limitů využití území (např. maximální možné omezení střetů klidových a rušivých funkcí);



chránit a rozvíjet stávající urbanistické, historické a kulturně-civilizační hodnoty (kulturní památky, památky místního významu, stavební dominanty apod.);



maximálně respektovat historicky daný půdorys města, prostorové uspořádání a identitu sídelních lokalit při zachování vnitřní funkční propojenosti;



vytvářet předpoklady pro nové využití opuštěných či neadekvátně využívaných areálů (objektů), vhodně posilovat polyfunkčnost větších ploch výroby a skladování;



chránit přírodně cenné složky území, zemědělský půdní fond a plochy lesa; vytvářet podmínky pro uchování tradičního krajinného rázu a celkové zkvalitňování extravilánové složky území;


4




posilovat ekostabilizační funkci řešeného území (vč. vymezení ÚSES a interakčních prvků);



v souladu s ochranou příslušných hodnot zlepšit rekreační využitelnosti přírodního zázemí města, prostupnost krajiny apod.;



v zastavěném území a zastavitelných plochách vytvářet podmínky pro ochranu a rozvoj ploch veřejné zeleně a přírodně-rekreačního potenciálu města jako nedílné součásti kvalitního obytného prostředí;



umožnit dostatečnou protipovodňovou a protierozní ochranu území ve snaze o soulad realizovaných opatření (prvků) s krajinným a urbánním rámcem;



vytvářet podmínky pro rozvoj vhodných aktivit (nad)regionálního charakteru; udržet, příp. vhodně posílit význam města v rámci regionu a zlepšit propojení s jeho mikroregionálním zázemím;



vytvářet předpoklady pro zvýšení identifikace obyvatel s městem a upevnění společenských vazeb;

2.2 OCHRANA A ROZVOJ HODNOT ÚZEMÍ Celé řešené území je nutno rozvíjet s ohledem na ochranu a rozvoj jeho hodnot, tj. při respektování urbanistických, architektonických, kulturně-historických a přírodních kvalit. Umisťování jednotlivých staveb je nutno podřídit prostředí, do kterého budou vsazovány, tj. musí mít přiměřené architektonické, prostorové a objemové parametry, účinky jejich provozu pak nesmí narušovat hodnoty okolního prostředí. Kromě hodnot chráněných právními předpisy a rozhodnutími příslušných orgánů je územním plánem stanovena nutnost ochrany a rozvoje následujících hodnot:

A/ Hodnoty urbanistické, architektonické a kulturně-historické Kromě respektování Městské památkové zóny Žamberk, objektů registrovaných v Ústředním seznamu kulturních památek České republiky a ÚAN kategorie I., je územním plánem navrhována ochrana následujících hodnot: 

základní urbanistická struktura města jako celku a jeho dílčích sídelních částí s nutností zohlednit historicky založený půdorysný typ, urbanizační osy a jádra osídlení - zejména pak dochované uspořádání historického jádra, čtvrti Betlém, areálu Albertina, návrší na Rozálce aj. (s cílem tyto lokality již podstatněji nezahušťovat nově včleňovanou zástavbou a nenarušit je necitlivými přestavbami či přístavbami stávajících objektů);



městotvorná veřejná prostranství (zejména Masarykovo náměstí, Jiráskovo náměstí, sektor mezi ulicemi Vrchlického - Komenského a Nádražní, prostranství u kostela sv. Václava, před zámkem při ulici Zámecká, podél ulice Tyršova, náměstí Gen. Knopa + prostor před poliklinikou a podél ulice Divišova, prostranství před divadlem při ulici Nádražní, nároží u muzea při ulici Čs. armády, důležité úseky Havlíčkova a Husova nábřeží, Albertovo náměstí, nároží ulic Albertova a Orlická, křižovatka ulic Vrbí - Českých bratří a další významnější veřejné prostory; významné plochy veřejné zeleně (viz kap. 3.2) a komunikační síť důležitá pro uchování prostupnosti území;



památky místního významu, které nejsou registrovány v Ústředním seznamu kulturních památek České republiky, ale tvoří nedílnou součást zdejšího hmotného kulturně-historického dědictví. V rámci jednotlivých kategorií se jedná o tyto objekty:

Architektonicky či historicky významné objekty občanského charakteru: Divišovo Divadlo - budova z r. 1926, v minulosti neúspěšně navržena k zápisu do Ústředního seznamu kulturních památek; Měšťanský dům č.p. 2 - při Zámecké ulici před hlavním vstupem do zámku; v minulosti neúspěšně navržen k zápisu do Ústředního seznamu kulturních památek; Budova gymnázia - Nádražní 48; Budova Odborného učiliště a Praktické školy - Tyršova 214; Budova ZŠ - ul. 28. října 581; Budova bývalého kina Panorama - Komenského 628; chátrající, nevhodně využitá stavba; Sokolovna - Tyršova 534; uvnitř budovy Pamětní deska náčelníka jednoty Františka Weihraucha REGIO, projektový ateliér s.r.o.

5


a 5 dalších obětí z let 1938-1945 (odhalena 24. 11. 1946) a Pamětní deska 10 obětí I. sv. války (odhalena 28. 10. 1928); Albertova vila (č.p. 353) - stavba z konce 19. století v areálu dnešní léčebny Albertinum na severním okraji města; Hlavní objekt bývalých Orlických kasáren - bez č.p., stavba na parcele 2593/3; Dochované tradiční lidové stavby - zejména na nábřeží a v přilehlých ulicích (např. - č.p. 373, 380, 376, 366, 316, 248, 273, 282, 283, 474, 148) a další cenné objekty vesměs s obytnou funkcí v rámci MPZ na Masarykově náměstí (č.p. 170, 171, 172, 86 ), u divadla (č.p. 539), Nad ulicí U Splavu (č.p. 479) aj.; Objekty či drobné prvky sakrální a pietní povahy: Husův sbor Církve československé husitské - v ul. Českých bratří; bývalá židovská synagoga postavená patrně v letech 1810-11 na místě starší modlitebny; později upravována (modernizace, přístavba věže); Hřbitovní kaple sv. Vojtěcha - v areálu hřbitova na SZ okraji města; Kaple Ecce Homo Pod Suticí - stavba z r. 1716 na severním okraji města nad soutokem Divoké Orlice a Rokytenky; Kaplička Nejsvětější Trojice - stavba z r. 1855 nad Betlémem; Kříž s pozlacenou soškou v parčíku před kostelem sv. Václava; Kamenný kříž u zadní zdi kostela sv. Václava; Dřevěný kříž u zadní zdi kostela sv. Václava; Socha sv. Jana Nepomuckého - Husovo nábřeží; p.p.č. 1508; Sochařská díla ve farní zahradě; Kamenný sloup zakončený kamenným křížem - v Hluboké ul. před železným mostem u bývalého mlýna; Kamenný kříž v ohrádce - nároží ulic Albertova a Za Kopečkem (při č.p. 366); Litinový kříž na kamenném podstavci - uprostřed Vojáčkových sadů; Kříž vpravo od silnice I/11 před Helvíkovicemi; Fiála (kamenný kříž) v areálu Albertina; Dřevěný kříž s vyobrazením Krista v areálu Albertina; Dřevěný kříž na Rozálce - SV od kaple sv. Rozálie; Kříž v lokalitě Na Veselíčku - u SV okraje ř.ú.; Prvky umělecko-sochařské či pietní povahy: Busta T. G. Masaryka - v parčíku na Masarykově náměstí; Pomník Bedřicha Havleny - ve Vojáčkových sadech při Nádražní ulici (vedle Měú); umístěn r. 1922; Pomník obětem I. světové války - uprostřed Vojáčkových sadů; odhalen 28. 10. 1923; Pomník obětem II. světové války s pamětní deskou J. Knopa - v parčíku na náměstí Gen. Knopa; Dřevěná socha Prokopa Diviše - před Divišovým divadlem; Pamětní deska prof. Boženy Kuklové-Štúrové - na rodném domě, Nádražní č.p. 51; Pamětní deska prof. Augusta Seydlera - na rodném domě, Masarykovo nám. č.p. 4; Pamětní deska Eduarda Alberta - na rodném domě, ul. Pod Radnicí č.p. 149; Pamětní deska prof. Jindřicha Mergance - na rodném domě, Albertovo nám., č.p. 474 ; Pamětní deska dánského hvězdáře dr. Theodora Brorsena - na Albertově náměstí, dům č.p. 471; Pamětní deska Jiřího Faltuse - na č.p. 63 na Masarykově náměstí; instalována r. 2011; Pamětní deska Ing. Pavla Kohna-Kubína - na č.p. 5 na Masarykově náměstí; odhalena 8. 5. 1993; Pamětní deska parašutistům z výsadku BARIUM (odhalena brzy po osvobození) + Pamětní deska Rudolfa Žabky a rodiny Žabkových (odhalena po r. 1989) - na rodinné farmě v lokalitě Polsko, Šanderova ul. č.p. 428; Cenné stavby a prvky technické či průmyslové povahy: Tyršova rozhledna zvaná Rozálka - stavba z r. 1932 na Kapelském vrchu západně od města vedle kaple sv. Rozálie; tvarem napodobuje husitskou hlásku; Bývalý Lauterbachův mlýn (č.p. 415) - stavba z pol. 18. století na hrázi Dymlovského rybníka; + REGIO, projektový ateliér s.r.o.

6


náhon z Rokytenky; Bývalý mlýn - u řeky na nároží ulic Hluboká a Ve Vrbí; chátrající budova; Bývalý mlýn v Betlémě (č.p. 358) + náhon; Komín s portálkem - u hrany lesoparku nad ulicí Tovární, poblíž vily č.p. 479; Starý patník při cestě na Kunvald; 

symbióza krajinných a pozitivních stavebních dominant - celoměstských i lokálních (z nichž většina je zároveň nemovitou kulturní památkou či památkou místního významu) - vrch Rozálka s kaplí sv. Rozálie a Tyršovou rozhlednou, zámecké návrší s objekty zámku a historické jádro s budovou radnice, areál Albertina s Albertovou vilou a dalšími cennými prvky, areál městského muzea a sousedního židovského hřbitova na úpatí Rozálky, kostel sv. Václava a menší sakrální stavby (Kaple Ecce Homo Pod Suticí nad soutokem Divoké Orlice a Rokytenky, hřbitovní kaple sv. Vojtěcha aj.), stavební dominanty na nábřeží Divoké Orlice (bývalá synagoga - dnešní Husův sbor a sousední bývalý mlýn, obytné stavby lidové architektury - č.p. 340, 248 aj.);



panorama města, cenné pohledy a průhledy z okolní krajiny i uvnitř zastavěného území města, zejména v kontaktu s jeho historickým jádrem, řekou a návršími (Rozálka, zámecký vrch, svah s Albertinem, vrch „U Václava“, obě návrší u soutoku Divoké Orlice s Rokytenkou aj.);

B/ Další civilizační a přírodně-civilizační hodnoty 

cestní síť v krajině, vč. turistických značených stezek, naučných stezek (NS Žamberk - Kunvald, Žamberk - Líšnice, výletní okruh kolem města), cyklotras (č. 18, 4070, 4073 a 4074) a cyklostezek;



občanská vybavenost veřejného charakteru (vč. krajinářsky citlivě vsazeného léčebného areálu Albertina, sportovního areálu s koupalištěm a autocampem Pod Černým lesem apod.);



obslužnost hromadnou dopravou (bus, vlak), železniční trať Týniště nad Orlicí - Letohrad i jako antropogenní krajinotvorný prvek;



veřejné vnitrostátní letiště Žamberk - LKZM;



vybavenost technickou infrastrukturou;



drobné technické, řemeslné i jiné historicky hodnotné prvky v krajině;



prvky meliorační soustavy (investice do půdy);

C/ Hodnoty přírodní a krajinné Kromě prvků s obecnou územní ochranou přírody a krajiny (Přírodní park Orlice; registrované významné krajinné prvky - VKP Lipová alej ke kapli a rozhledně na „Rozálce“, VKP Lipová alej Nad sanatoriem v Žamberku a VKP Dymlovský rybník; významné krajinné prvky dané ze zákona; památné stromy) a dalších prvků chráněných dle zvláštních předpisů (2 chráněné oblasti přirozené akumulace vod - CHOPAV Východočeská křída a CHOPAV Žamberk-Králíky; OP vodních zdrojů I. a II. stupně; nezastavitelný pás podél vodních toků; pozemky určené k plnění funkcí lesa; zemědělské půdy I. a II. třídy ochrany) jsou územní plánem chráněny následující přírodní hodnoty: 

prvky systému ekologické stability - nadregionální biokoridor NRBK K 81 a jeho ochranná zóna, regionální biocentrum RBC 408 Panská dolina, regionální biokoridor RBK 818, lokální biocentra a biokoridory (LBC, LBK) a důležité interakční prvky;



prostupnost krajiny - stávající cestní síť v krajině (polní a lesní cesty), propojení zástavby s přírodním zázemím;



plochy vymezené v územním plánu jako Plochy přírodní - NP, Plochy smíšené nezastavěného území - NS (některé: NSpz, NSpzs, NSpk) a Plochy zeleně - přírodního charakteru - ZP (v zastavěném území);



významné prvky sídelní a krajinné zeleně (parková zeleň na veřejných prostranstvích, uliční stromořadí, aleje podél silnic, významná solitérní zeleň) - např. alej v zámeckém parku, březová alej nad Dymlovem aj.);


7




zdroje podzemních vod bez stanoveného OP, prameny a prameniště;



fenomén řeky Divoké Orlice coby přirozené přírodní a urbanizační osy (+ tok Rokytenky až k soutoku);



celkový krajinný ráz včetně ochrany měřítka tradičního horizontu a os důležitých pohledů v krajině - tj. pohledů a průhledů do volné krajiny vč. návrší formujících horizont (Rozálka, návrší po obou březích řeky a kolem města); výhledy na město a zejména jeho historické jádro z vyvýšených partií řešeného území (např. z Rozálky, od zámku - na severní část města; z vyvýšené lokality „U Václava“ SV od města; z areálu Albertina; z osady Polsko k jihu a JV na město; z lesnatého návrší nad Tovární ulicí; průhledy nivou Divoké Orlice a zámeckým parkem apod.);



krajinářsky či jinak specifické lokality převážně přírodního charakteru - např. terénně zvlněný zámecký park se Zámeckým rybníkem a kaskádou menších rybníků jako přírodně-urbanistická hodnota v těsném sousedství centra města, lesoparková část areálu Albertina (viz výše), soutok Divoké Orlice s Rokytenkou coby výjimečná přírodní scenérie apod.;

D/ Zdravé životní podmínky 

přirozené rekreační zázemí obytných lokalit (vesměs též přírodně-krajinářsky cenné);



nutnost ochrany zejména proti negativním vlivům z dopravy a výrobních aktivit - negativní vlivy z provozů umisťovaných v plochách výroby a smíšených plochách nesmí zasahovat do ploch stávajícího nebo navrhovaného chráněného venkovního prostoru a chráněného venkovního prostoru staveb;

3. URBANISTICKÁ KONCEPCE, VČETNĚ VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH, PLOCH PŘESTAVBY A SYSTÉMU SÍDELNÍ ZELENĚ 3.1 URBANISTICKÁ KONCEPCE 3.1.1 Zásady urbanistické koncepce Návrh územního plánu zohledňuje přirozený historický vývoj města, usměrňovaný předchozími územně plánovacími dokumentacemi, a to jak ve vymezení ploch stabilizovaných, tak v návrhu ploch zastavitelných a ploch přestavby. Urbanistická koncepce respektuje prostorové (terénní) podmínky i funkční vazby jednotlivých částí města, jeho vazby na okolní sídla a nutnost přirozeného propojení s volnou krajinou. Z funkčního hlediska bude dále rozvíjena centrální historické jádro města prostorově vymezené městskou památkovou zónou a navazující zástavbou (v ÚP vymezené jako plochy SM). Důraz je kladen na ochranu a rozvoj veřejných funkcí (ploch občanského vybavení veřejného charakteru, veřejných prostranství a ploch veřejné zeleně) a zachování vyrovnaného poměru obytných a obslužných funkcí. Jádrové sídelní prostory by již neměly být podstatněji zahušťovány nově včleňovanou zástavbou a narušovány necitlivými funkčními změnami (přestavbami) stávajících ploch (objektů). V centrální části jsou navrženy významné plochy přestavby (areál zámku a Kostelní ulice, dostavba blokové zástavby v ulici Divišova), u nichž je nutno sledovat budoucí urbanistickou a architektonickou úroveň. Důraz je rovněž kladen na uplatnění a rozvoj hodnot v tomto území uplatnění řeky Divoké Orlice a říčního nábřeží v obrazu města, zlepšení vazeb centra s významnými plochami zeleně (zámecký park, využití prostorou mezi ulicí Čs. armády a Havlíčkovým nábřežím pro vznik parkově upravených ploch), zkvalitňování významných veřejných prostorů apod. Kompaktní městská zástavba bude dále rozvíjena zejména v rámci zastavitelných ploch (především obytných) v jednotlivých částech města. V jižní části města se jedná o významné rozvojové lokality Velký Hájek a K Lukavici, kde se počítá rovněž s možností rozvoje hromadného REGIO, projektový ateliér s.r.o.

8


bydlení a občanského vybavení městského významu. Nejen pro obyvatele konkrétních zastavitelných ploch, ale celého segmentu města, budou sloužit navržené plochy zeleně - ať již v podobě zeleně veřejné či krajinné, umožňující denní rekreaci obyvatel. Další významnější zastavitelné plochy bydlení jsou vymezeny na západním okraji Žamberka (lokalita Ke Střelnici / Na Skalách) a v severovýchodní části - lokality Na Vrších a Na Kopečku). Tyto budou rozvíjeny s ohledem na problematické dopravní napojení na centrum města, tj. za předpokladu realizace navržených dopravních opatření. V okrajových částech Žamberka s přímou vazbou na volnou krajinu se počítá pouze s mírným doplňováním stávající zástavby za předpokladu respektování krajinného prostředí a charakteru okolní zástavby. V rámci stanovených podmínek využití jednotlivých ploch s rozdílným způsobem využití jsou vytvořeny předpoklady pro převážně polyfunkční využívání území, přičemž stanovená urbanistická koncepce předchází vzniku vzájemných funkčních střetů. Územní plán vytváří podmínky pro proporcionální rozvoj města z hlediska funkčního i prostorového, zastavitelné plochy pro rozvoj výroby jsou rozvíjeny v návaznosti na stávající areály, je eliminován přímý styk s plochami bydlení a dalšími klidovými funkcemi. Ve struktuře města budou chráněny plochy pro krátkodobou rekreaci obyvatel - plochy veřejné zeleně, menší sportovní plochy a zařízení. Výraznější rozvoj této funkce je územním plánem směřován do východního okraje města ve vazbě na stávající sportovně-rekreační areály. Na vymezenou zastavitelnou plochu pro sport navazuje rozsáhlá zóna nezastavěného území umožňující rekreaci nepobytového charakteru. Plocha stávajícího motokrosového areálu na západním okraji Žamberka je územním plánem stabilizována bez možnosti dalšího rozvoje. Novou zástavbu (včetně urbanistického řešení navržených obytných celků) je nutno řešit s ohledem na zachování krajinných a pozitivních stavebních dominant v průhledech a dálkových pohledech. Zástavba v okrajových partiích bude řešena s ohledem na přirozený přechod do volné krajiny (prostupy do krajiny pro pěší a cyklisty, pohledově izolační zeleň po obvodu výrobních areálů apod.). Stavebně bude město dotvářeno do formy uceleného sídelního útvaru. V souladu s nadřazenou územně plánovací dokumentací územní plán navrhuje koncepční řešení dopravy spočívající ve vymístění tranzitní dopravy z centra (jižní obchvat Žamberka). Dopravní síť bude postupně doplňována za účelem napojení nových rozvojových ploch a zkvalitnění dopravních vazeb mezi jednotlivými částmi města. Stávající ulice s průtahy silnic I. a II. tříd, z nichž bude po realizaci obchvatu odsunuta vysoká dopravní zátěž, budou kultivovány jako městské třídy. Územním plánem je rovněž umožněn přiměřený rozvoj dopravy letecké. Koncepce železniční dopravy je ÚP stabilizována. S ohledem na urbanistický rozvoj města je řešena rovněž koncepce technické infrastruktury. Koncepce řešení krajiny je obsažena v kap. 5.1 řešení územního plánu.

3.1.2 Plochy s rozdílným způsobem využití Součástí urbanistické koncepce je vymezení ploch s rozdílným způsobem využití, jejichž hlavní, přípustné, podmíněně přípustné a nepřípustné využití je stanoveno v kap. 6 ÚP. Specifické podmínky pro využití jednotlivých zastavitelných ploch jsou pak doplněny v kap. 3.3, 3.4 a 3.5 ÚP: Územním plánem je stabilizované území rozčleněno na funkčně sjednocené plochy, jejichž druh je deklarován na základě převládajícího a pro konkrétní území nejvhodnějšího využití. Regulativy (hlavní, přípustné, podmíněně přípustné a nepřípustné využití) umožní adekvátní spektrum využití území. Stávající funkce definované jako nepřípustné by měly být postupně vytěsňovány. Dosavadní způsob využití, který neodpovídá vymezeným podmínkám, je možný, pokud nevytváří závažnou překážku rozvoje v rámci funkce hlavní. 

Plochy bydlení - v rodinných domech - městské a příměstské - BI - jsou vymezeny jako stabilizované a zastavitelné. Účelem samostatného vymezení ploch bydlení je ochrana kvality funkce bydlení, přičemž se v těchto plochách předpokládá přiměřený podíl nerušících obslužných funkcí místního, ev. celoměstského významu, zejména veřejné infrastruktury. Ve stabilizovaných plochách je možné zachovat stávající bytové domy; na základě územních studií je možné v konkrétně stanovených zastavitelných plochách (viz kap. 3.3) vyčlenit pozemky pro výstavbu bytových domů;


9




Plochy bydlení - v rodinných domech - venkovské - BV - jako stabilizované jsou vymezeny především v okrajových částech města, kde se předpokládá tolerance činností, staveb a zařízení pro zemědělské samozásobení, včetně chovatelství a pěstitelství, drobné a řemeslné výroby a nerušící výroby;



Plochy bydlení - v bytových domech - BH - stabilizované plochy BH jsou vymezeny pro soustředěné skupiny bytových domů všude tam, kde je prioritou zachovat a dále zlepšovat specifické podmínky pro tento typ bydlení; nové bytové domy je možné umisťovat v zastavitelných plochách BI na základě podmínek stanovených v kap. 3.3 a v kap. 6;



Plochy smíšené obytné - městské - SM - jsou vymezeny v území historického jádra a přilehlé zástavby po obvodu centra města a v návaznosti na něj podél historicky zformovaných komunikačních radiál; určeny jsou pro polyfunkční využití - kromě bydlení zejména pro obslužnou sféru místního a nadmístního významu (vybavenost veřejné infrastruktury, komerční zařízení, služby nevýrobní a nerušící výrobní, správa, administrativa apod.). Účelem vymezení smíšených ploch je zajistit potenciál pro požadovanou funkční náplň - tj. zejména vybavenost místního a především celoměstského a regionálního významu, účinnou ochranu obrazu města a jeho kulturně-historického dědictví. Podmínkami využití území je sledována prostorová a hmotová skladba zástavby a architektonická kvalita staveb. V celém rozsahu plochy SM budou záměry nové výstavby posuzovány z kapacitního hlediska - nelze zde umisťovat stavby s vysokými nároky na frekvenci dopravní obsluhy; u ploch SM, kde již bylo dosaženo vysoké míry využití pozemků, nelze intenzitu využití dále zvyšovat. Jako stabilizované území SM jsou rovněž vymezeny plochy, u nichž je požadovaná funkce naplněna jen částečně, funkce SM představuje cílovou kvalitu. Je nutné zachovat prostupnost území, zachovat popř. dotvořit drobné plochy veřejných prostranství včetně pěších propojení;



Plochy občanského vybavení - veřejná infrastruktura - OV - samostatně jsou v územním plánu vymezeny pro danou funkci plochy většího rozsahu - tzn. ze stabilizovaných zejména areály škol, areál léčebny, areály kulturní vybavenosti. Pro budoucí rozvoj vybavenosti - veřejné infrastruktury, tzn. pro saturaci potřeb města v této oblasti jsou navrženy plochy přestavby v centrální části města a umožněn rozvoj zejména v rámci větších zastavitelných ploch bydlení;



Plochy občanského vybavení - tělovýchovná a sportovní zařízení - OS - rozvoj této funkce je orientován do východní části města ve vazbě na stávající sportovní areály. Doplnění této funkce je umožněno v rámci podmínek využití zejména ploch bydlení;



Plochy občanského vybavení - komerční zařízení malá a střední - OM - tj. komerčního vybavení, sloužící např. pro administrativu, obchodní prodej, ubytování, stravování, služby; kromě stabilizovaných ploch jsou v ÚP vymezeny dvě zastavitelné plochy pro rozvoj této funkce, v areálu zámku je pak vymezená plocha přestavby;



Plochy občanského vybavení - komerční zařízení plošně rozsáhlá - OK v územním plánu jsou vymezeny stabilizované plochy těchto zařízení. Umístění objektů a areálů s touto funkcí je pak umožněno v rámci podmínek využití ploch OM a VL, které se nacházejí na okrajích zástavby a u nichž je předpoklad vytvoření podmínky pro uspokojení zvýšených nároků dopravní obslužnosti;



Plochy občanského vybavení - hřbitovy - OH - stabilizované plochy dvou stávajících hřbitovů v centrální a západní části ř.ú.;



Plochy výroby a skladování - drobná a řemeslná výroba - VD - ÚP stabilizuje drobné plochy nerušící výroby ve stávající městské zástavbě;



Plochy výroby a skladování - lehký průmysl - VL - stabilizují se rozsáhlé plochy výroby a skladování tvořené komplexy areálů v severozápadním, jižním, jihozápadním a jihovýchodním sektoru města; rozvoj se navrhuje v zastavitelných plochách v návaznosti na areály stabilizované, v nekonfliktní poloze vůči bydlení a v návaznosti na nadřazený dopravní systém;



Plochy výroby a skladování - fotovoltaická elektrárna - VX - stabilizovaný areál fotovoltaické elektrárny při silnici na Klášterec nad Orlicí;



Plochy výroby a skladování - zemědělská výroba - VZ - tj. plochy zemědělské výroby; ÚP stabilizuje stávající areály v izolované poloze severovýchodně a východně od města. Rozvoj je umožněn v rámci zastavitelné plochy navazující na stávající rozsáhlý areál při výjezdu na Klášterec nad Orlicí a v rámci rozvojové lokality pro malokapacitní ustájení dobytka severně od Polska;


10




Plochy výroby a skladování - zemědělská výroba - zahradnictví - VZ1 - pro stabilizovaný areál zahradnictví byly stanoveny speciální podmínky využití z důvodu jeho situování v centrální části města;



Plochy výroby a skladování - zemědělská výroba - chov ryb - VZ2 - pro stabilizovaný areál sádek byly stanoveny speciální podmínky využití z důvodu jeho situování v aktivní zóně záplavového území;



Plochy rekreace - plochy staveb pro rodinnou rekreaci - RI - jsou návrhem stabilizovány; rozvoj funkce na nových plochách se nenavrhuje;



Plochy rekreace - plochy staveb pro hromadnou rekreaci - RH - stávající plochy jsou územním plánem stabilizovány (areál autocampu u řeky v lokalitě Pod Černým lesem);



Plochy rekreace - zahrádkářské osady - RZ - stávající plochy jsou územním plánem stabilizovány;



Plochy zeleně - viz kap. 3.2;



Plochy veřejných prostranství - PV - v ÚP jsou takto stabilizovány stávající plochy s charakterem náměstí, uličních a dalších veřejných prostranství s převahou pobytové a sociální funkce nad funkcí dopravní; specifickým typem PV je veřejná zeleň - ZV (viz též kap. 3.2);



Plochy dopravní infrastruktury - silniční - DS - jsou vymezeny jako plochy stabilizované (liniové stavby dopravní infrastruktury, parkovací plochy, areál autobusového nádraží a další plochy a stavby dopravní vybavenosti a dopravnou související. Samostatně jsou vymezeny plochy řadových garáží (DS1). Koncepce řešení dopravy obsahuje návrhové koridory pro přeložky silnic I.a II. tříd (v souvislosti se silničním obchvatem města, jsou vymezeny na základě jejich umístění a požadavků na dimenzi koridoru stanovených Zásadami územního rozvoje Pardubického kraje) a pro doplnění sítě místních komunikací. Vymezení koridorů je v územním plánu upraveno dle místních podmínek;



Plochy dopravní infrastruktury - železniční - DZ - jsou územním plánem stabilizovány;



Plochy dopravní infrastruktury - letecké - DL - jsou územním plánem stabilizovány; navrženo je doplnění stávajících ploch letiště při jeho jižním okraji;



Plochy technické infrastruktury - inženýrské sítě - TI - jsou vymezeny z důvodu ochrany a rozvoje vybavení území technickou infrastrukturou jakožto součásti veřejné vybavenosti; v ÚP Žamberk se jedná o plochy stabilizované;



Plochy technické infrastruktury - stavby a zařízení pro nakládání s odpady - TO stabilizovaná plocha sběrného dvora v jižní části zastavěného území Žamberka;

Další plochy s rozdílným způsobem využití vymezené v ÚP jsou specifikovány v kap. 3.2 Vymezení systému sídelní zeleně a v kap. 5.1 Koncepce řešení krajiny.

3.2 VYMEZENÍ SYSTÉMU SÍDELNÍ ZELENĚ Systém sídelní zeleně je tvořen jednak zelení v samostatných funkčních plochách, jednak zelení v rámci ostatních ploch s rozdílným způsobem využití. V ÚP jsou samostatně vymezeny: 

Plochy veřejných prostranství - veřejná zeleň - ZV - z urbanistického hlediska nejcennější prvky sídelní zeleně, jejich funkce je územním plánem chráněna a posilována; samostatným vymezením dalších ploch ZV se sleduje odůvodněná nezbytnost jejich zachování popř. doplnění; zastavitelné plochy veřejné zeleně jsou vymezeny samostatně, pokud se jedná o velké celky celoměstského významu: - ZZ1 - veřejná zeleň v lokalitě Velký Hájek; - ZZ4 - veřejná zeleň v návaznosti na zastavitelnou plochu ZB12 U Albertina;



Plochy zeleně - soukromá a vyhrazená - ZS - tento typ sídelní zeleně (nejčastěji soukromé zahrady, popř. sady) se vyskytuje často v rámci jiných funkčních ploch; samostatné funkční plochy ZS jsou v ÚP vymezeny zejména v terénně členitějších okrajových polohách zástavby s cílem ochránit vizuálně cenné partie a charakter pozvolného přechodu do volné krajiny; v ř.ú. jsou vymezeny pouze stabilizované plochy ZS;



Plochy zeleně - přírodního charakteru - ZP - představují plochy zeleně v zastavěném území a v těsné návaznosti na ně, udržované v přírodě blízkém stavu, např. jako součást ploch ÚSES;


11




Plochy zeleně - ochranná a izolační - ZO - jedná se o zeleň s ochrannou a izolační funkcí, většinou stabilizované plochy po obvodu výrobních areálů a mezi plochami výroby a bydlení. Územním plánem jsou navrženy následující plochy ZO: - ZZ3 - ochranná a izolační zeleň mezi zastavitelnou plochou výroby ZV6 a plochami bydlení v ulici U Dlouhoňovic. Plocha ZZ3 bude plnit rovněž funkcí prvku ÚSES (lokální biokoridor); - ZZ2 - ochranná a izolační zeleň navržená mezi zastavitelnou plochou výroby ZV3 a zastavitelnou plochou bydlení ZB3 v lokalitě Velký Hájek;

Do systému sídelní zeleně je nutno zahrnout rovněž plochy zeleně krajinné, které jsou či budou využívány ke krátkodobé rekreaci obyvatel města. Jedná se zejména o: 

NSpk - plochy smíšené nezastavěného území - přírodní, kulturně-historické - stabilizované parkově upravené plochy navazující na zámecký areál;



NSpzs - plochy smíšené nezastavěného území - přírodní, zemědělské, sportovně-rekreační - navržené plochy: - K1 - plocha vymezená v návaznosti na sportovní areál s koupalištěm a autokempem k rozšíření možností rekreace a sportovních aktivit nepobytového charakteru; - K2 - plocha vymezená mezi zastavitelnou plochou ZB1 a komunikačním obchvatem města umožňující krátkodobou rekreaci obyvatel a realizaci ochranné a izolační zeleně; Mimo uvedené funkční plochy je systém sídelní zeleně tvořen:

 

zelení, která je v územním plánu zahrnuta do jiných funkčních ploch (např. zahrady obytných celků, zeleň v rámci areálů občanské vybavenosti a veřejných prostranství apod.); zelení solitérní a liniovou (uliční aleje, stromořadí podél silnic, doprovodná a břehová zeleň - tj. stávající interakční prvky zeleně pronikající do zemědělských a urbanizovaných segmentů krajiny podél cest a vodních toků) apod.; Pro ochranu sídelní zeleně jsou stanoveny následující principy:



budou respektovány stávající plochy zeleně;



plochy zeleně budou realizovány v rámci jiných funkčních ploch, zejména pak v rámci nových rozvojových lokalit v podobě zeleně veřejně přístupné, soukromé a vyhrazené, popř. zeleně ochranné a izolační; plochy zeleně budou rozvíjeny v rámci prvků ÚSES a interakčních prvků v krajině;


12


3.3 VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH V řešeném území byly územním plánem vymezeny následující zastavitelné plochy:

Označení lokality

Kód druhu plochy s rozdílným způsobem využití

Základní charakteristika a podmínky využití plochy

Katastrální území / část obce (lokalita)

Plochy bydlení - v rodinných domech - městské a příměstské - BI Plochy bydlení - v rodinných domech - venkovské - BV

ZB1

BI

ZB2a ZB2b

BI


Větší rozvojová plocha pro bydlení na jižním okraji Žamberka vyplňuje prostor mezi silnicí II/310 směrem na Lukavici a obytným celkem rodinných domů navazujícím na sídliště „U Žirafy“; funkce bydlení je zde zařazena do podmíněně přípustného využití; - prověření územní studií jako podmínka pro rozhodování (řešit společně s lokalitou ZO1), v rámci územní studie budou v lokalitě ZB1 navrženy významnější plochy veřejných prostranství v min. 2 rozsahu 4000 m (bez pozemních komunikací); - způsob umístění veřejných prostranství bude odpovídat významu plochy v rámci obytného celku jako nosného veřejného prostrou; - v rámci územní studie je zde možné vymezit plochy občanského vybavení místního nebo celoměstského významu (zejména veřejného charakteru, jako rezervy pro uspokojení případných budoucích potřeb města v této oblasti); - v rámci územní studie je možné vymezit pozemky pro výstavbu bytových domů, a to s ohledem na výškové uspořádání nově umisťované a stávající okolní zástavby; - budou řešeny prostupy pro pěší do obytného celku na západním okraji lokality a do volné krajiny na jižním okraji lokality (plocha K2); - územní studí bude stanovena výšková regulace zástavby - pro bytové a rodinné domy a objekty občanského vybavení; - součástí územní studie bude měření hluku ze stávající komunikace II/310 na východní hranici navrhované plochy pro bydlení (přiléhající ke komunikaci II/310) a zhodnocení hlučnosti z navrhované přeložky komunikace I/11 hlukovou studií. Hranice lokality ZB1 budou určeny tak, aby na J, JV a V straně nebyly překročeny maximální přípustné hladiny hluku; Sousedící zastavitelné plochy při ulici Ořechová ve směru k Velkému Hájku; - pro lokality bude navržena související plocha veřejného prostranství 2 v min. rozsahu 1000 m (bez pozemních komunikací); - dopravní napojení bude řešeno s ohledem na příslušnou část koridoru ZDk3 při severní hranici lokality a mezi lokalitami ZB2a a ZB2b); - mezi oběma lokalitami bude ponechán prostor pro budoucí propojení ulic Ořechová a U Velorexu v minimální šíři uličního prostoru 10 m; - výškové a objemové řešení zástavby zohlední charakter okolní zástavby;

Žamberk,/ k Lukavici

Žamberk,/ Ořechová

13


ZB3

BI

ZB4

BI

ZB5

BI

ZB6 ZB7 ZB8

BV

ZB9

BI

ZB10

BI


Rozsáhlejší zastavitelná plocha pro realizaci bydlení v lokalitě Velký Hájek navazuje na stabilizované plochy bydlení BI a BH; - prověření územní studií jako podmínka pro rozhodování, v rámci územní studie budou v lokalitě ZB3 navrženy významnější plochy 2 veřejných prostranství v min. rozsahu 2500 m (bez pozemních komunikací), které budou situovány v západní části plochy; - v územní studii bude řešena návaznost na vymezenou plochu veřejné zeleně ZZ1, která bude sloužit rovněž pro krátkodobou rekreaci obyvatel tohoto sektoru města. V rámci územní studie nutno řešit minimálně tu část lokality ZZ1, která přiléhá k lokalitě ZB3; Žamberk / - řešení územní studie bude zahrnovat vymezení přilehlé navržené Velký Hájek obslužné komunikace, z níž bude lokalita napojena, v odpovídajících parametrech (příslušná část koridoru ZDk3); - v rámci územní studie je možné vymezit v ploše pozemky staveb občanské vybavenosti místního nebo celoměstského významu; - v rámci územní studie je možné vymezit pozemky pro výstavbu bytových domů, a to s ohledem na výškové uspořádání nově umisťované a stávající okolní zástavby a s ohledem na přistávací a vzletové koridory letiště; - územní studí bude stanovena výšková regulace zástavby - pro bytové a rodinné domy a případné objekty občanského vybavení; Lokalita malého rozsahu doplňuje obytnou zástavbu v proluce stávající obytné zástavby. Bude dotvářet oboustranné obestavění ulice, jejíž Žamberk / druhá strana leží již v k.ú. Dlouhoňovice; k Dlouhoňovicím - výškové a objemové řešení umisťovaných staveb musí odpovídat charakteru okolní zástavby; Lokalita navazující na stávající obytnou zástavbu v ulici Na Špitálce; - obytné objekty budou umístěny při obslužné komunikaci Žamberk / v pokračování stávající zástavby; Na Špitálce - výškové a objemové řešení umisťovaných staveb musí odpovídat charakteru okolní zástavby; Zastavitelné plochy vyplňující proluky zastavěného území v ulici U Dlouhoňovic v jihozápadním výběžku řešeného území; - po obou stranách ulice bude doplněna 1 řada zástavby Žamberk / v pokračování stávajících objektů; - podmínkou realizace staveb je prověření vlivu katodové ochrany U Dlohoňovic VTL plynovodu, která může negativně ovlivnit budoucí zástavbu; - výškové a objemové řešení umisťovaných staveb musí odpovídat charakteru okolní zástavby; Lokalita umožňující doplnění zástavby podél ulice Na Rozálce; - prověření územní studií jako podmínka pro rozhodování, v rámci územní studie bude řešena zejména dopravní obsluha lokality tak, aby nedošlo k poškození registrovaného VKP Lipová alej ke kapli a rozhledně na „Rozálce“ (např. formou sdružených sjezdů, popř. napojením ze stávající komunikace dvěma body - při jižním a severním okraji lokality); Žamberk / - v ploše nebudou umisťovány řadové domy ani dvojdomy - zejména Na Rozálce s ohledem na alespoň dílčí uchování průhledů do volné krajiny; - koeficient zastavění pozemků rodinných domů - max. 0,25; 2 minimální výměra pozemku pro rodinný dům - 1000 m ; - územní studí bude stanovena výšková regulace zástavby především s ohledem na nutnost nenarušení dálkových pohledů na dominantu města - Kapelský vrch zvaný Rozálka; Zastavitelná plocha v exponované poloze na svahu nad autobusovým nádražím při úpatí vrchu Rozálka; Žamberk / - koeficient zastavění pozemků v ploše - max. 0,05; Nad - v ploše nebudou umisťovány řadové domy ani dvojdomy; autobusovým - výškové a objemové řešení umisťovaných staveb musí odpovídat nádražím pohledově vysoce exponované poloze ve svahu krajinné dominanty Rozálka a s ohledem na průběh trasy radioreléového paprsku;

14


ZB11

BI

ZB12

BI

ZB13

BI

ZB14

BI


Rozsáhlejší rozvojová plocha pro bydlení je situována na západním okraji Žamberka, mezi ulicemi Na Skalách a Na Střelnici; - v rámci v lokality ZB11 budou navrženy významnější plochy 2 veřejných prostranství v min. rozsahu 3500 m (bez pozemních komunikací), bude zohledněno budoucí funkční propojení s plochou územní rezervy R2 pro případný budoucí rozvoj obytného celku; - při řešení plochy ZB11 bude zohledněno napojení na přilehlý úsek koridoru ZDk8 pro dopravní obsluhu lokality v odpovídajících parametrech; - nutno zohlednit průběh lokálního biokoridoru po jihozápadní hranici plochy a prostupy pro pěší do okolí; - způsob umístění veřejných prostranství bude odpovídat významu plochy (ploch) v rámci obytného celku jako nosného veřejného prostrou - výškové a objemové řešení umisťované zástavby musí odpovídat charakteru okolní zástavby tohoto typu a zohledňovat pohledově exponovanou okrajovou polohu; Rozsáhlá rozvojová lokalita navazuje na zastavěné území nad areálem Albertina na severovýchodním okraji Žamberka; - prověření územní studií jako podmínka pro rozhodování, v rámci územní studie budou v lokalitě ZB12 navrženy významnější plochy 2 veřejných prostranství v min. rozsahu 4000 m (bez pozemních komunikací); - do řešení územní studie budou zahrnuty koridory pro dopravní napojení lokality ZDk6 a ZDk7 (včetně prověření dopravního napojení stabilizované plochy OS na koridor ZDk6); - v rámci územní studie bude zhodnocena možnost etapizace výstavby v lokalitě; - v rámci územní studie ověřit možnosti přeložení stávajících vrchních vedení VN 35 kV; - způsob umístění veřejných prostranství bude odpovídat významu plochy jako nosného veřejného prostrou v rámci obytného celku; - nutno řešit prostupy pro pěší do stávající zástavby, zejména pak návaznost na park pod Albertinem; - v lokalitě je nepřípustné umisťování řadových rodinných domů a dvojdomů; 2 - minimální výměra pozemku rodinného domu - 1000 m ; - územní studí budou zohledněny průhledy na město a stanovena výšková regulace zástavby s ohledem na pohledově exponovanou polohu; Lokalita menšího rozsahu umožňující jednostrannou zástavbu podél ulice U Kapličky; - výškové a objemové řešení umisťovaných staveb musí odpovídat charakteru okolní zástavby - zohlednit sousedství LBK s jižní hranou plochy a polohu v OP lesa; Plocha pro rozvoj bydlení v lokalitě Na Kopečkách ; - prověření územní studií jako podmínka pro rozhodování, v rámci územní studie budou v lokalitě ZB14 navrženy významnější plochy 2 veřejných prostranství v min. rozsahu 1500 m (bez pozemních komunikací); - způsob umístění veřejných prostranství bude odpovídat významu plochy (ploch) v rámci obytného celku jako nosného veřejného prostoru; - do řešení územní studie bude zahrnut koridor pro dopravní napojení lokality ZDk5, jehož realizace je podmínkou využití lokality. V rámci územní studie bude zhodnocena možnost využití pro alternativní dopravní napojení cesty pokračující severním směrem z ulice U Kapličky; - bude řešena prostupnost pro pěší z lokality ZB14 do ulic Družstevní a U Kapličky; - v lokalitě je nepřípustné umisťování řadových rodinných domů a dvojdomů; 2 - minimální výměra pozemku rodinného domu - 1000 m ; - územní studí bude stanovena výšková regulace zástavby;

Žamberk,/ Ke Střelnici / Na Skalách

Žamberk,/ Na Vrších

Žamberk,/ U Kapličky

Žamberk,/ Na Kopečkách

15


ZB15

BI

ZB16

BV

ZB17

BV

Lokalita doplňuje jednostrannou zástavbu podél koridoru ZDk5; - dopravní napojení lokality nutno řešit v rámci územní studie spolu s lokalitou ZB14 a koridorem ZDk5; - výškové a objemové řešení umisťovaných staveb musí odpovídat charakteru okolní zástavby; Drobné rozšíření stabilizované plochy bydlení; - nutno zohlednit polohu v OP lesa, záplavovém území a v blízkosti vodárenské TI; Lokalita vymezená podél Dymlovské ulice doplňuje oboustranné obestavění směrem k lesu; - nutno zohlednit stávající charakter zástavby a ochranné pásmo lesa; - nepřípustná realizace řadových rodinných domů a dvojdomů; 2 - minimální výměra pozemku rodinného domu - 1000 m ; - výškové a objemové řešení umisťovaných staveb musí odpovídat charakteru okolní zástavby;

Žamberk,/ Na Kopečkách Žamberk / Dymlovská

Žamberk / Dymlov

Plochy občanského vybavení - komerční zařízení malá a střední - OM Plochy občanského vybavení - tělovýchovná a sportovní zařízení - OS

ZO1

OM

ZO2

OM

ZO3

OS

ZO4

OS

Plocha komerčního občanského vybavení při ulici 28. října; - řešit v rámci územní studie spolu s lokalitou ZB1; - pro konkrétní využití je nutno prověřit dopravní napojení z hlediska předpokládaných kapacit; - územní studí bude stanovena výšková regulace zástavby; Navržená plocha komerčního občanského vybavení na nezastavěném pozemku v jižní části zastavěného území Žamberka na křižovatce ulic Nádražní a Zemědělská; - pro konkrétní využití je nutno prověřit dopravní napojení z hlediska předpokládaných kapacit a konkrétního způsobu využití; - bude-li to vyžadovat charakter využití lokality, bude v dalším stupni projektové přípravy prokázáno, že nebudou překročeny maximální přípustné hladiny hluku v chráněných vnitřních i venkovních prostorech v souvislosti s navrženou realizací přeložky silnice I/11; - výškové a objemové řešení umisťovaných staveb musí odpovídat charakteru okolní zástavby; Navržené rozšíření stávajícího sportovního areálu ve východní části Žamberka; - stavby nebudou umisťovány do severní části lokality spadající do záplavového území; - nutno zohlednit průběh LBK podél východní hranice plochy a OP lesa; - výškové a objemové řešení umisťovaných staveb musí odpovídat umístění na přechodu do volné krajiny; Zastavitelná plocha pro rozšíření sportovního areálu na severním okraji Žamberka; - dopravní napojení lokality nutno koordinovat s napojením stabilizované plochy OS a případně i s řešením koridoru ZDk6; - výškové a objemové řešení umisťovaných staveb bude odpovídat exponované poloze lokality a umístění na přechodu do volné krajiny;

Žamberk / U Lukavice

Žamberk/ U Obchvatu

Žamberk / U Stadionu

Žamberk / Na Drahách

Plochy výroby a skladování - lehký průmysl - VL Plochy výroby a skladování - zemědělská výroba - VZ

ZV1

VL


Zastavitelná plocha většího rozsahu je vymezena v návaznosti na stabilizovanou průmyslovou zónu na jižní hranici řešeného území; - hmotové řešení nových objektů bude limitováno požadavkem, aby nebyly vytvářeny nové prostorové dominanty s negativním vlivem na panorama města v exponovaných pohledech; - minimální podíl nezastavitelných ploch v lokalitě pro založení zeleně je dán koeficientem 0,20; pás pohledově izolační zeleně bude realizován při hranici areálů s volnou krajinou;

Žamberk / Za železnicí

16


ZV2

VL

ZV3

VL

ZV4

VL

ZV5 ZV6

VL

ZV7

VL

ZV8

VZ

ZV9

VZ


Plocha malého rozsahu navazuje prostorově na stabilizovaný areál výroby na jižním okraji Žamberka; - hmotové řešení nových objektů bude limitováno požadavkem, aby Žamberk / nebyly vytvářeny nové prostorové dominanty s negativním vlivem Ulice na panorama města v exponovaných pohledech; Zemědělská - pás pohledově izolační zeleně bude realizován při hranici areálu s volnou krajinou; Zastavitelná plocha pro výrobu navazuje na stávající výrobní areály při Klostermannově ulici; - prověření územní studií jako podmínka pro rozhodování; ÚS zde bude řešit zejména dopravní napojení a vnitřní obsluhu plochy; - nutno zohlednit průběh VTL plynovodu a jeho bezpečností pásmo; - podmínkou realizace plochy je výsadba pásu ochranné a izolační Žamberk / zeleně v rámci lokality ZZ2; Klostermannova - hmotové řešení nových objektů bude limitováno požadavkem, aby nebyly vytvářeny nové prostorové dominanty s negativním vlivem na panorama města v exponovaných pohledech; - minimální podíl nezastavitelných ploch v lokalitě pro založení zeleně bude dán koeficientem 0,20; Zastavitelná plocha pro rozšíření ploch výroby vyplňuje úzký pás Žamberk/ vymezený železnicí a stabilizovanou plochou výroby při výjezdu na U bývalé obec Hejnice; mlékárny - podmínkou využití plochy je dopravní napojení z ulice Průmyslové; Zastavitelné plochy pro výrobu ZV5 a ZV6 jsou vymezeny na jihozápadním okraji Žamberka při silnici na obec Hejnice; - podmínkou dopravního napojení lokalit je stabilizace dopravního řešení silnice II/312 v rámci navrženého koridoru ZDk1 (min. dokumentace k územnímu řízení); - po stabilizaci navrženého dopravního napojení ČOV (na k.ú. Helvíkovice) v rámci koridoru ZDk2 (min. dokumentace k územnímu Žamberk/ řízení) bude možno využít navazující zbytkové plochy koridoru ZDk2 U Dlouhoňovic jako plochy VL; - hmotové řešení nových objektů bude limitováno požadavkem, aby nebyly vytvářeny nové prostorové dominanty s negativním vlivem na panorama města v exponovaných pohledech; - minimální podíl nezastavitelných ploch v lokalitě pro založení zeleně bude dán koeficientem 0,20; pás pohledově izolační zeleně bude realizován při hranici areálů s volnou krajinou; Plocha umožňující rozvoj výroby v návaznosti na stabilizované plochy obdobného charakteru v areálu bývalých kasáren na severozápadním okraji Žamberka; - hmotové a výškové řešení nových objektů bude limitováno Žamberk/ požadavkem, aby nebyly vytvářeny nové prostorové dominanty s Kasárna negativním vlivem na panorama města v exponovaných pohledech; - nutno zohlednit částečnou polohu v OP lesa, přítomnost plochy sesuvu a sousedství s drobným sakrálním objektem v krajině; Zastavitelná plocha pro rozvoj zemědělské výroby navazuje na stabilizovaný areál stejného charakteru východně od města; - hmotové řešení nových objektů bude limitováno požadavkem, aby nebyly vytvářeny nové prostorové dominanty s negativním vlivem Žamberk/ na panorama města v exponovaných pohledech; Panská - nadzemní stavby nebudou v rámci plochy realizovány blíže než 50 m dolina od hranice lesa, resp. hranice nadregionálního biokoridoru K81; - minimální podíl nezastavitelných ploch v lokalitě pro založení zeleně bude dán koeficientem 0,20; Zastavitelná plocha pro rozvoj živočišné výroby (ustájení dobytka do 50 ks) v návaznosti na okolní pastviny; - hmotové řešení nových objektů bude limitováno požadavkem, aby Žamberk / nebyly vytvářeny nové prostorové dominanty s negativním vlivem Nad Polskem na panorama města v exponovaných pohledech; - koeficient zastavění včetně zpevněných ploch max. 0,10;

17


Plochy veřejných prostranství - veřejná zeleň - ZV

ZZ1

ZV

Plocha veřejné zeleně navržená v návaznosti na rozvoj obytného celku v lokalitě Velký Hájek pro krátkodobou rekreaci obyvatel tohoto sektoru města; - prověření územní studií jako podmínka pro rozhodování; - nutno koordinovat s řešením lokality ZB3;

ZZ4

ZV

Plocha veřejné zeleně navazující na areál Albertina pro krátkodobou rekreaci obyvatel tohoto sektoru města; - nutno koordinovat s řešením lokality ZB12 a zachovat výhledy na město;

Žamberk / Velký hájek

Žamberk / U Albertina

Plochy zeleně - ochranná a izolační - ZO

ZZ2

ZO

ZZ3

ZO

Plocha izolační zeleně tvořící pás mezi plochou pro bydlení a plochou výroby; - prověření územní studií jako podmínka pro rozhodování; - nutno založit souvislý pás izolační zeleně jako podmínku pro využití plochy ZV3; Plocha ochranné a izolační zeleně pohledově oddělující zastavitelnou plochu výroby ZV6 od obytné zóny; - nutno založit souvislý pás izolační zeleně jako podmínku pro využití plochy ZV6; - charakter výsadby musí odpovídat požadavkům lokálního biokoridoru, který plochou ZZ3 prochází;

Žamberk / Velký hájek

Žamberk / U Dlouhoňovic

Plochy dopravní infrastruktury - silniční - DS Plochy dopravní infrastruktury - letecká - DL

ZD1 ZD2

DL

Zastavitelné plochy jsou vymezeny pro možný rozvoj letiště; - hmotové řešení nových objektů bude limitováno požadavkem, aby nebyly vytvářeny nové prostorové dominanty s negativním vlivem na panorama města v exponovaných pohledech; objemové a výškové řešení budov musí odpovídat požadavkům leteckého provozu;

ZD3

DS

Plocha pro realizaci veřejného parkoviště za budovou základní školy při ulici 17. listopadu;


Žamberk / Letiště Žamberk / 17. listopadu

18


3.4 VYMEZENÍ PLOCH PŘESTAVBY V řešeném území byly vymezeny následující plochy přestavby: Plochy smíšené obytné - městské - SM

PS1

SM

Navržená dostavba uliční fronty městské centrální zástavby v ulici Divišova; - nutno řešit jako plnohodnotnou uliční frontu odpovídající charakteru městské blokové zástavby, v ploše nebudou umisťovány izolované objekty bez prostorových vazeb na stávající zástavbu; - výšková regulace zástavby: odpovídající charakteru zástavby, v rozmezí 2 - 4 NP + podkroví;

Žamberk / Divišova

Plochy občanského vybavení - komerční zařízení malá a střední - OM Plochy občanského vybavení - veřejná infrastruktura - OV

PO1

OM

PO2

OV

PO3

OV

Změna využití bývalého areálu Českých vinařských závodů v návaznosti na budovu zámku - nutno zohlednit prostorově a urbanisticky exponovanou ostrožní polohu v rámci městské památkové zóny; - bude-li to vyžadovat charakter využití lokality, bude v dalším stupni projektové přípravy prokázáno, že nebudou překročeny maximální přípustné hladiny hluku v chráněných vnitřních i venkovních prostorech; - architektonická část návrhu hlavních staveb a dalších staveb, uplatňujících se v pohledech z veřejných prostranství, bude navržena autorizovaným architektem; Změna využití části budov v areálu zámku; nutno zohlednit prostorově a urbanisticky exponovanou polohu v rámci městské památkové zóny - architektonická část návrhu hlavních staveb a dalších staveb, uplatňujících se v pohledech z veřejných prostranství, bude navržena autorizovaným architektem; Navržená přestavba prostoru za kostelem sv. Václava; - prověření územní studií jako podmínka pro rozhodování; - nutno zohlednit prostorově a urbanisticky exponovanou polohu v sousedství nemovité kulturní památky v návaznosti na centrum města; - architektonická část návrhu hlavních staveb a dalších staveb, uplatňujících se v pohledech z veřejných prostranství, bude navržena autorizovaným architektem; - územní studí bude stanovena výšková regulace zástavby především s ohledem na nutnost nenarušení pohledů na jednu z dominant města - kostel sv. Václava;


Žamberk / Zámek

Žamberk / Zámek

Žamberk / Kostelní

19


3.5 VYMEZENÍ KORIDORŮ PRO DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURU V řešeném území byly vymezeny plochy a koridory pro umístění staveb a zařízení dopravní infrastruktury. Označení koridoru

ZDk1

ZDk2

ZDk3

Název


Jedná se o přeložku silnice I/11 tvořící jižní obchvat města. Ten je veden z k.ú. Helvíkovice do k.ú. Žamberk podél železniční trati, dále vstupuje přes enklávu k.ú. Dlouhoňovice do průmyslové zóny na jihu Žamberka. Na jihovýchodní části řešeného území protíná silnici II/310 a podél jižní hranice řešeného území částečně zasahuje na území obce Lukavice, poté přechází na území obce Líšnice; - v navazujících řízeních (vč. příp. procesu EIA) je nutno řešit: - křížení se silnicemi II/312, II/310; - napojení ČOV a průmyslové zóny v k.ú. Helvíkovice; - dopravní napojení zastavitelných ploch ZV6 a ZV7 a napojení Obchvat plánované místní komunikace k ČOV v k.ú. Helvíkovice; města - vyhodnocení zdravotních rizik vč. návrhu realizace protihlukových (přeložka I/11, opatření z důvodu ochrany zastavěného území města úprava II/312) - prostupnost krajiny pro pěší a cyklisty; - prostupnost krajiny pro volně žijící živočichy a návaznost prvků ÚSES; - po stabilizaci navrženého dopravního řešení v rámci koridoru ZDk1 (min. dokumentace k územnímu řízení) bude možno v úsecích s navazující výrobní funkcí využít zbytkové plochy koridoru ZDk1 jako plochy VL; - v další fázi projektové přípravy bude prokázáno, že realizací přeložky nebudou překročeny maximální přípustné hladiny hluku v chráněných vnitřních i venkovních prostorech; Místní komunikace sloužící k dopravnímu napojení čistírny odpadních Napojení ČOV vod sloužící pro Žamberk, ležící v k.ú. Helvíkovice, a navržené a průmyslové průmyslové zóny v Helvíkovicích na nadřazený dopravní systém; zóny Helvíkovice - nutno řešit v součinnosti s koridorem ZDk1 a zastavitelnými plochami ZV5 a ZV6; Komunikační napojení rozvojových ploch v lokalitě Velký Hájek, řešící MK Velký následující propojení: Hájek (ulice - ulice Ořechová a U Dubu (na území Dlouhoňovic); Ořechová - U - ulice Ořechová a Školská; Dubu - návrh komunikací v rámci koridoru je nutno koordinovat Školská) s podrobnějším řešením zastavitelných ploch ZB3, ZV3, ZZ1 a ZZ2 v rámci předepsané územní studie;


Žamberk / jižní okraj řešeného území

Žamberk / K ČOV Helvíkovice

Žamberk / K ČOV Helvíkovice

ZDk4

MK napojující Koridor navržený k realizaci zlepšení parametrů místní komunikace letiště ze silnice II/312 napojující letiště na vyšší dopravní systém;

Žamberk / K letišti

ZDk5

MK k obsluze zastavitelné ploch ZB14

Koridor navržený k realizaci dopravního napojení zastavitelné plochy ZB14; - nutno řešit v rámci územní studie spolu s lokalitami ZB14 a ZB15;

Žamberk / Na Kopečkách

ZDk6 ZDk7

MK k obsluze zastavitelné ploch ZB12

Koridory navržené k realizaci dopravního napojení zast. plochy ZB12; - nutno řešit v rámci územní studie spolu s lokalitou ZB12, a to včetně prověření dopravního napojení stabilizované plochy OS na koridor ZDk6;

Žamberk / Na Vrších, Nad Sanatoriem

ZDk8

ZDk9

Koridor navržený k optimalizaci dopravních parametrů místní komunikace napojující zastavitelnou plochu ZB11 (popř. i plochu MK napojující územní rezervy R2) na silnici I/11 a umožňující též alternativní přístup k letišti, ČOV (na k.ú. Helvíkovice), popř. i k novému přemostění toku letiště ze silnice II/312 Divoké Orlice (viz koridor územní rezervy R4); - v příslušném úseku počítat s dopravním napojením lokality ZB11 a přilehlých stabilizovaných ploch; Koridor v prodloužení ulice Školská směrem k silnici II/310 určený MK propojující k lepšímu dopravnímu obsloužení stávající zástavby, popř. i ulici Školská navržených ploch OM (ZO1) a BI (ZB1); se silnicí II/310 - nutno řešit v rámci územní studie spolu s lokalitami ZB1 a ZO1;


Žamberk / Ke Střelnici

Žamberk / U Lukavice

20


4. KONCEPCE VEŘEJNÉ INFRASTRUKTURY 4.1 OBČANSKÉ VYBAVENÍ A VEŘEJNÁ PROSTRANSTVÍ Součástí veřejné infrastruktury jsou plochy občanského vybavení pro vzdělávání, zdravotnictví, sociální péči, administrativně-správní a církevní účely. Tyto plochy je nutno ve struktuře města hájit a přednostně využívat pro veřejné účely. Jejich komerční využívání musí být v souladu s tímto zájmem a v návaznosti na něj (např. zajištění kulturního vyžití obyvatel, služby související a doplňkové apod.). Územním plánem jsou jako Plochy občanského vybavení - veřejná infrastruktura - OV vymezeny zejména plochy stabilizované (stávající areály škol, sociální a zdravotní péče, správy a údržby města, kulturních a církevních zařízení apod.), a dále 2 plochy přestavby (PO2, PO3) - viz Hlavní výkres. Pozemky a stavby občanského vybavení veřejného charakteru menšího rozsahu jsou nebo mohou být součástí též jiných ploch s rozdílným způsobem využití (OM, OS, OH, SM, BI, BH, PV, ZV apod.), a i v tomto případě je nutná jejich ochrana. Požadavky na rozšíření sítě zařízení veřejné infrastruktury vyplývající z potřeb rozvoje města je možno uspokojit jak jejich umístěním v rámci konkrétně vymezených ploch přestavby PO2 a PO3, tak i v rámci plošných rezerv stávajících areálů a zařízení, případně coby součást jiných ploch (stabilizovaných, zastavitelných a přestavbových) s rozdílným způsobem využití - v souladu s hlavním, přípustným či podmíněně přípustným využitím a v souladu s příslušnou oborovou koncepcí města. Mimo plochy OV jsou územním plánem samostatně vymezeny též další plochy občanského vybavení, které zahrnují či mohou zahrnovat objekty odpovídající svým charakterem veřejné infrastruktuře, nejčastěji pak: Plochy občanského vybavení - tělovýchovná a sportovní zařízení - OS, v ÚP zastoupené jednak stabilizovanými plochami sportovního areálu s koupalištěm a dalších sportovišť, jednak jejich navrženým rozšířením formou zastavitelných ploch (ZO3 a ZO4). Plochy občanského vybavení - komerční zařízení malá a střední - OM jsou ve městě zastoupeny jako stabilizované (plošně nejrozsáhleji v areálu bývalých Orlických kasáren) i jako nově navržené zastavitelné plochy (ZO1, ZO2) a plochy přestavby (PO1). Plochy občanského vybavení - hřbitovy - OH - jsou ve městě zastoupeny výhradně jako stabilizované (areály židovského a městského hřbitova západně a SZ od centra města); Plochy občanského vybavení budou respektovány v souladu s jejich hlavním, resp. přípustným a podmíněně přípustným využitím. Jako Plochy veřejných prostranství - PV a Plochy veřejných prostranství - veřejná zeleň ZV jsou územním plánem funkčně vymezeny veřejně přístupné plochy, které mají významnou prostorotvornou, komunikační a v případě zeleně i ozdravnou funkci - tedy náměstí a uliční prostory v zastavěném území (vč. parčíků a pásů veřejné zeleně), často v okolí objektů a ploch občanského vybavení. Uvnitř těchto funkčních ploch je nutná ochrana stávající zeleně, mimo hlavní dopravní tahy je u PV nezbytná zejména podpora funkce obytných ulic. Zvláštní důraz je zde kladen na úpravy veřejných prostranství zejména v urbanisticky hodnotných a pohledově exponovaných lokalitách. Kromě vymezení stabilizovaných ploch PV a ZV územní plán nově navrhuje 2 rozvojové plochy veřejné zeleně (ZZ1 a ZZ4), které mají sloužit jako centrální prostor zeleně pro stávající přilehlou zástavbu i sousední navržené plochy bydlení BI (ZB3 a ZB4 resp. ZB12). V rámci větších rozvojových lokalit BI budou v navazujících dokumentacích případně navrženy dostatečné plochy veřejných prostranství za účelem zvýšení celkové kvality bydlení (zejména v rámci územních studií stanovených v ÚP).


21


4.2 DOPRAVA Doprava silniční Územní plán Žamberk obsahuje: -

-

návrh přeložky silnice I/11, včetně návrhu dopravního napojení silnic II. a III. tříd a místních komunikací; v souladu s nadřazenou dokumentací (ZÚR aj.) je pro přeložku (včetně napojení) územním plánem vymezen koridor ZDk1; návrh na komunikační propojení ulic U Dubu, Ořechová a U Velorexu; pro komunikační propojení je vymezen koridor ZDk3; návrh na rozšíření příjezdové komunikace k letišti ze silnice II/312; pro rozšíření příjezdové komunikace je vymezen koridor ZDk4; návrh komunikace pro dopravní napojení obytné lokality Na Kopečkách v severní části území s napojením na silnici III/31218; pro komunikaci je vymezen koridor ZDk5; návrh na komunikační propojení ulic Za Kopečkem a Draha (severní spojka); pro komunikační propojení je vymezen koridor ZDk6 a ZDk7; návrh na rozšíření komunikace v prodloužení ulice Ke Střelnici s napojením na silnici I/11; pro rozšíření příjezdové komunikace je vymezen koridor ZDk8; návrh na komunikační propojení ulice Školská směrem k silnici II/310 formou koridoru ZDk9; návrh na rozšíření stávajícího jednopruhového přemostění Divoké Orlice v trase ulic Albertova Hluboká na dvoupruhové; koridor územní rezervy R4 pro MK spojující I/11 se severem města vč. nového přemostění Divoké Orlice; návrh na zklidnění stávajících průtahů silnic I. - III. tříd; návrh na doplnění sítě místních komunikací v rozvojových lokalitách;

Kromě komunikací v ÚP samostatně navržených, budou v rámci rozvojových lokalit umisťovány i další komunikace pro vnitřní obsluhu území, a to v souladu s příslušnými předpisy a normami dle daného účelu, resp. prodlouženy místní komunikace, které naváží na stávající dopravní systém. Způsob napojení je nutno řešit v souvislosti se způsobem zástavby jednotlivých lokalit (zejména těch rozsáhlejších), prioritně však ve snaze eliminovat přímé napojení na silnice I.-II. třídy. Vedení místních komunikací uvnitř lokalit bude odvislé od konkrétního zastavovacího plánu a provedené parcelace a bude předmětem řešení navazujících dokumentací (vč. případných územních studií požadovaných v ÚP). Žádoucí je též zlepšení kvality některých komunikací a odstranění dílčích dopravních závad, především na úsecích v rámci zastavěného území (např. zlepšení rozhledových poměrů aj.). Stabilizované Plochy dopravní infrastruktury - silniční DS vymezené tímto dokumentem v Hlavním výkrese budou respektovány, vč. ochranných pásem silnic. Nové komunikace budou umisťovány v příslušných koridorech vymezených tímto dokumentem. Podmínky využití stabilizovaných ploch DS a koridorů jsou uvedeny v kapitole 6. textové části Územního plánu Žamberk. Specifické podmínky využití ploch koridorů upřesňující a doplňující podmínky uvedené v kapitole 6. jsou uvedeny v kapitole 3.5 této textové části. Budou respektovány Plochy veřejných prostranství - PV (místní komunikace včetně zklidněných pro vnitřní obsluhu zejména obytných zón); Doprava v klidu -

-

řešení dopravy v klidu v zastavitelných plochách nebo plochách přestavby bude součástí územních studií nebo dokumentací pro navazující řízení; dostatečné plochy pro parkování a odstavování osobních vozidel je nutno dimenzovat u všech potenciálních cílů dopravy, tj. u obytných staveb, výrobních a administrativních zařízení, škol a dalších zařízení občanské vybavenosti; parkovací plocha pro osobní automobily (ZD3) je územním plánem samostatně navržena v prostoru za Základní školou při ulici 17. listopadu; s dílčím rozšířením parkovacích ploch pro osobní automobily územní plán počítá ve sportovním areálu a v rámci stávající Plochy veřejného prostranství - PV na náměstí Gen. Knopa; umístění záchytných parkovacích ploch pro nákladní automobily je možné řešit ve stabilizovaných i navržených plochách VL (popř. dalších plochách s funkčním využitím DS) v lokalitách vhodně situovaných před vstupem silnic do obytné zástavby;


22


Doprava nemotorová - cyklistická, cykloturistická -

územním plánem je navržena samostatná stezka pro pěší a cyklisty podél silnice II/312 (resp. ulic Klostermannova a U Dlouhoňovic) od vyústění ulice Na Rozálce až k hranici ř.ú. směr Hejnice; propojení dvou stávajících cyklostezek je realizováno značenou cyklotrasou č. 4074 přes zámecký park v jihovýchodní části města;

Doprava nemotorová - pěší -

územní plán navrhuje doplnění chodníků v okrajových částech města při průtazích silnic II. a III. třídy; samostatně je územním plánem navržena stezka pro pěší a cyklisty podél silnice II/312 (resp. ulic Klostermannova a U Dlouhoňovic) od vyústění ulice Na Rozálce až k hranici ř.ú. směr Hejnice; územní plán respektuje značené turistické trasy a naučné stezky v řešeném území;

Veřejná hromadná doprava -

bude respektována stabilizovaná plocha autobusového nádraží DS - při žádoucím zkvalitnění parametrů zde situovaných staveb a zařízení hromadné dopravy; v navazujících dokumentacích na řešení dopravní infrastruktury a veřejných prostranství budou respektovány požadavky hromadné dopravy (zastávky, zálivy apod.); železniční stanice se stabilizuje v rámci plochy DZ;

Doprava železniční -

železniční stanice se v ÚP stabilizuje v rámci plochy DZ; budou respektovány plochy a zařízení pro železniční dopravu (Plochy pro dopravní infrastrukturu železniční - DZ) a jejich ochranná pásma;

Doprava letecká -

-

-

budou respektovány plochy a zařízení letiště Žamberk a jeho ochranná pásma; v územním plánu jsou v přímé návaznosti na stávající areál letiště navrženy 2 zastavitelné plochy s funkcí Plochy dopravní infrastruktury - letecká - DL (ZD1 a ZD2) k doplnění a zkvalitnění provozního zázemí letiště a souvisejících služeb; koridor pro vzletové a přistávací dráhy je vymezen s funkcí Plochy smíšené nezastavěného území - dopravní (letecké), zemědělské - NSdz, umožňující i základní hospodářské (udržovací) činnosti; se stejnou funkcí je navrženo i prodloužení stávajícího koridoru, a to formou ploch změn v krajině (K3a, K3b); mj. pro zlepšení dopravního napojení letiště jsou v ÚP vymezeny koridory pro dopravní infrastrukturu ZDk4 (pro rozšíření příjezdové komunikace k letišti z jihu ze silnice II/312) a ZDk8;


23


4.3 ZÁSOBOVÁNÍ VODOU Řešení navržené v ÚP zásadně nemění dnešní koncepci rozvodné sítě ani zdrojů pitné vody a její distribuce. Město Žamberk bude i nadále zásobováno pitnou vodou prostřednictvím skupinového vodovodu Žamberk - Lukavice - Dlouhoňovice ze stávajících zdrojů (vrt V-4 Pod Pivovarem, vrty SK23A a SK-23T Panská Dolina a vrt V-3 Polsko), které mají dostatečnou vydatnost i pro plánovaný rozvoj území. Rovněž kapacita trojice vzájemně propojených zemních vodojemů Na Rozálce je dostačující k akumulaci vody pro zásobování celého území, včetně rozvojových lokalit. Vyhovující je také výkon obou automatických tlakových stanic (ATS) na vodovodní síti (v lokalitě Rozálka a v ul. 28. řijna). Kvalita dodávané vody po hygienickém zabezpečení odpovídá požadavkům příslušné vyhlášky. Zástavbu v rámci rozvojových ploch bude možno napojit na stávající vodovodní řady. Lokalita ZB9 bude napojena přes stávající ATS Rozálka, pro lokalitu ZB11 je navržena nová ATS. Ostatní návrhové lokality budou napojeny na gravitační vodovodní řady. Pro zastavitelné plochy budou nové vodovodní řady vedeny prioritně po veřejných komunikacích a v maximální možné míře zaokruhovány. Některé nevyhovující úseky stávajících vodovodních řadů a výtlačný řad z prameniště SK-23A na vodojemy (nevhodné použité materiály, vysoké stáří a nedostatečné dimenze potrubí) jsou zařazeny do plánu rekonstrukci a bude na nich prováděna postupná výměna potrubí. Zákres vodovodních řadů je nutno chápat jako schematické vyjádření koncepce zásobování vodou, bez vztahu k jednotlivým pozemkovým parcelám. V rámci koncepčního řešení tak nejsou vyloučeny změny tras jednotlivých stávajících vedení a realizace tras nových (konkretizace tras jednotlivých řadů není součástí koncepce zásobování vodou). Ochrana výše uvedených podzemních zdrojů vody zůstane zajištěna vyhlášenými ochrannými pásmy vodních zdrojů I. stupně (která jsou vymezena oplocením), popř. i OP II. stupně, která jsou v ÚP respektována. Žádoucí je i ochrana veškerých dalších zdrojů podzemní vody bez stanovených ochranných pásem. Zásobování požární vodou Zásobování požární vodou je umožněno stávající akumulací vody ve vodojemech Rozálka I, Rozálka II a Rozálka III pomocí požárních hydrantů na vodovodní síti. Jako zdroj požární vody lze případně využít též některé rybníky a vodní toky na ř.ú. Pro uvažovanou výstavbu v rámci rozvojových lokalit bude zajištěno dostatečné množství požární vody a na navržených vodovodních řadech budou rozmístěny požární hydranty, popř. využity hydranty na stávajících vodovodních řadech. Nouzové zásobení obyvatelstva pitnou vodou v krizových situacích V případě havárie některého ze stávajících využívaných zdrojů lze dotovat vodojemy z některého ze záložních zdrojů. Pokud by došlo k havárii na přívodním řadu nebo některém z hlavních zásobních řadů, bude nutné na pití a vaření dovážet balenou vodu nebo vodu v cisternách ze skupinového vodovodu v Letohradě. Při nouzovém zásobování lze jako zdroje užitkové vody využívat rovněž místní zdroje - lokální studny.

4.4 ODVEDENÍ A ČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD V Žamberku dnes funguje jednotná kanalizace s rozdílným stářím jednotlivých stok. Odkanalizování města je rozděleno do dvou samostatných povodí a zakončeno na dvou mechanicko - biologických čistírnách odpadních vod - ČOV I (mimo ř.ú. - na k.ú. Helvíkovice) a ČOV II Žamberk. Stávající systém zneškodňování odpadních vod zůstane zachován, v nově navržených lokalitách však bude realizován systém oddílné kanalizace. Splaškové vody budou odváděny na obě ČOV. Stávající kapacita ČOV I vyhovuje i pro plánovaný rozvoj Žamberka, včetně plánovaného rozsahu napojení sousedních obcí Dlouhoňovice a Lukavice. Na ČOV I může být převedena část odpadních vod z jižní části města. Stávající kapacita ČOV II je naplněna. Navržené rozvojové plochy REGIO, projektový ateliér s.r.o.

24


ZB12, ZB13, ZB14 a ZB15 mohou být napojeny na ČOV II za pouze předpokladu převedení odpadních vod z převážné části levobřežní zástavby města na ČOV I. Tato podmínka je, spolu se snížením nátoku balastních vod na ČOV II, limitem dalšího rozvoje severovýchodní části města. Kapacita čerpací stanice U polikliniky bude vyhovovat pro stávající objem čerpaných splaškových vod z povodí i plánovaný rozvoj v oblasti. Kapacita ČS Dlouhoňovice (na k.ú. Žamberk) bude po zvýšení na plánovanou kapacitu rovněž dostačovat pro stávající objem čerpaných splaškových vod z povodí i pro napojení rozvojové plochy ZB1. Čerpací stanice Helvíkovice je určena pro přečerpávání odpadních vod z obce Helvíkovice a části města Žamberk - lokality Betlém, čerpací stanice Polsko pak pro převádění odpadních vod z místní části Polsko do výtlaku z Helvíkovic. V současnosti je hlavním problémem kanalizační sítě vysoký podíl balastních vod ve stokovém systému. ÚP navrhuje provést hydraulické posouzení stokové sítě a na jeho základě postupně provádět opravy nebo výměny stávajících kanalizačních stok. Těmito opatřeními by mělo dojít ke snížení objemu balastních vod v kanalizaci. V lokalitách Betlém a Kotel je navržena nová splašková kanalizace, odpadní vody ze stávající i navržené kanalizace budou odvedeny na navržený dešťový oddělovač a ČS. Stávající zatrubení bude využíváno pouze pro odvádění přívalových srážkových vod z lokality Kotel do Divoké Orlice. Srážkové vody u nově navržených lokalit budou v souladu se zákonem zneškodňovány na pozemcích jednotlivých investorů nebo odváděny srážkovou kanalizací do přilehlých vodotečí. V centrální části města ÚP v rámci plochy změny v krajině K4 počítá s obnovení náhonu, který bude částečně napomáhat snížení průtoku v hlavním korytě Divoké Orlice, zlepšovat mikroklima a estetický charakter lokality. V současné době je v korytě původního náhonu položeno kanalizační potrubí, do něhož jsou napojeny odpadní vody z přilehlých nemovitostí. V případě obnovení otevřeného koryta je nutné počítat s výstavbou nové kanalizace a s přepojením splaškových vod do této kanalizace. Podchycené srážkové pak mohou být sváděny do odkryté vodoteče bývalého náhonu. Zákres kanalizačních stok je nutno chápat jako schematické vyjádření koncepce zneškodnění odpadních vod, bez vztahu k jednotlivým pozemkovým parcelám. V rámci koncepčního řešení tak nejsou vyloučeny změny tras jednotlivých stávajících vedení a realizace tras nových (konkretizace tras jednotlivých stok není součástí koncepce zneškodnění odpadních vod).

4.5 ZÁSOBOVÁNÍ ELEKTRICKOU ENERGIÍ Koncepce zásobování řešeného území elektrickou energií zůstane nezměněna, tj. systémem 35 kV, který je výkonově zajištěn z rozvodny a transformovny TR 110/35 kV Žamberk. Výkon požadovaný pro distribuci v návrhovém stavu bude zajištěn jednak ze stávajících trafostanic, které se v případě potřeby přezbrojí a osadí větším transformátorem, jednak z nově navržených trafostanic TS1 - TS15. Přestože technické možnosti stávajících TS umožňují zvýšit instalovaný transformační výkon na hodnotu převyšující požadavky navrhovaného odběru, nelze návrhovou kapacitu stávajících TS plně využít s ohledem na prostorově rozptýlenou potenciální výstavbu. Zajištění zásobování nové obytné výstavby a služeb si vyžádá realizaci 7 nových transformačních stanic. Jejich situování zohledňuje jak navržené rozvojové plochy, tak i potřeby stávající zástavby. Navrhovaný rozvoj výrobní (podnikatelské) sféry si vyžádá doplnění 3 nových TS a další 1 TS sloužící i pro obytnou funkci. K realizaci jednotlivých TS bude docházet postupně, v souladu s nároky na elektrický příkon. Vzhledem k tomu, že rozvoj města Žamberk je výrazným způsobem limitován stávajícími rozvody nadzemní sítě VN 35 kV, bude v souladu s novou výstavbou prováděn postupný přechod na zemní kabelový rozvod 35 kV. Předpokládaná změna rozvodného systému VN, včetně výkonového posílení lokalit s nedostatečným zajištěním dodávky elektrické energie, si vyžádá realizaci 5 transformačních stanic. Přehled nově navržených transformačních stanic s rozčleněním podle hlavního důvodu, proč jsou navrhovány:


25


Hlavní důvod navržení TS

Transformační stanice nutné pro zajištění nových odběrů

Rozvoj obytné výstavby

TS1,TS3, TS8, TS9, TS13, TS14, TS15

Rozvoj výroby

TS4, TS11, TS12, (+ částečně TS14)

Změna systému VN z vrchního na zemní kabelové + posílení výkonu

TS2, TS 5, TS 6, TS7, TS10

Zásobování navržených zastavitelných ploch bydlení elektrickou energií bude koncepčně řešeno takto: ZB1 - požadovaný výkon bude zajištěn výstavbou nových trafostanic TS7, TS8, TS9 a TS10; Stávající stožárové TS - UO 0516, UO 0577 budou nahrazeny kabelovými stanicemi TS7 a TS10. Do nových TS se přepojí stávající rozvody v okolí budoucí výstavby; ZB2 - požadovaný výkon bude zajištěn ze stávající TS - UO 0362 a stávajících rozvodů; ZB3 - požadovaný výkon bude zajištěn z nové TS3; ZB4, ZB5, ZB9, ZB10, ZB13, ZB15, ZB16, ZB17 - požadovaný výkon bude zajištěn ze stávajících rozvodů; ZB6, ZB7, ZB8 - požadovaný příkon bude zajištěn ze stávajících rozvodů a výstavbou nové TS14; ZB11 - požadovaný výkon bude zajištěn výstavbou nové TS15; ZB12 - požadovaný výkon bude zajištěn výstavbou nových TS1, TS2; ZB14 - požadovaný výkon bude zajištěn výstavbou nové TS3; V ÚP navržené TS a jejich napojení na stávající vedení je pouze schematickým vyjádřením navrhované koncepce. Některé z navrhovaných lokalit výstavby jsou dotčeny nadzemním vedení VN 35 kV, od něhož je nutné dodržet ochranné pásmo stanovené zákonem. Z hlediska budoucích potřeb energetického zajištění řešeného území, je nezbytné rezervovat místa pro navrhované transformační stanice, včetně koridoru pro VN přípojky.

Rozvody NN 1kV V souladu s požadavky provozní složky energetického systému budou při realizaci nové výstavby dodržována následující pravidla: - napojení nových samostatných RD bude řešeno ze stávající distribuční sítě NN 1 kV, i za předpokladu její úpravy; - napojení lokalit s větší energetickou náročností (větší počet RD aj.), bude provedeno z nových nebo stávajících TS po jejich případné technologické úpravě; Způsob napojení na distribuční síť a použití rozvodného systému (zemní kabel nebo nadzemní vedení) určí provozovatel rozvodného zařízení. Stávající vrchní rozvodná síť bude podle možností a požadavků na výkon posílena, případně postupně kabelizována.

4.6 TELEKOMUNIKACE A RADIOKOMUNIKACE Koncepce radio a telekomunikačních zařízení v řešeném území se nemění. Připojení nové výstavby bude řešeno v rámci stávající téměř plošné kabelizace napojením na stávající síťové rozvaděče. Pokud bude rezerva v síťovém rozvaděči vyčerpána, je nutno požádat provozovatele sítě o místní úpravu rozvodů. Vzhledem k dobrému stavu sítě se v horizontu nejbližších let nepředpokládá žádná větší investice na její obnovu. Budou respektovány stávající radiokomunikační a telekomunikačních zařízení, vedení (vč. optických kabelů podél železnice) a příslušná ochranná pásma, stejně tak trasy a OP radiových směrových (radioreléových) spojů. REGIO, projektový ateliér s.r.o.

26


4.7 ZÁSOBOVÁNÍ PLYNEM A TEPLEM Vzhledem k plynofikaci většiny urbanizovaného území města (STL plynovodem z VTL regulační stanice Žamberk) není v ÚP navrhována změna koncepce zásobování plynem a vytápění. Kapacita plynovodní sítě i VTL regulační stanice je zde dimenzována pro pokrytí stávajících i plánovaných budoucích odběrů. Koncepce ÚP umožňuje prostřednictvím regulativů v textové části plynofikaci nově navržených zastavitelných ploch i dosud neplynofikovaných částí zastavěného území města. Územním plánem je koncepčně umožněna i případná plynofikace lokality Polsko a okolních obcí, s níž počítala zpracovaná „Koncepční studie plynofikace Orlických hor“ z roku 2003. V ní je obsažen i návrh nové přípojky VTL plynovodu a regulační stanice VTL/STL, z níž by několika větvemi STL plynovodů byly zásobeny obce mimo řešené území (a jednou z větví i výše uvedená lokalita Polsko). V ÚP nejsou v grafické části předurčeny konkrétní prostorové parametry tohoto záměru, ale koncepce i příslušné regulativy ÚP ho umožňují. ÚP respektuje ochranná a bezpečnostní pásma plynovodů, vč. OP katodové ochrany. Vyznačené zákresy plynovodních řadů (Výkres koncepce dopravní a technické infrastruktury) je nutno chápat jako schematické vyjádření koncepce plynofikace. Zakreslené trasy nemají žádný vztah k dotčeným pozemkovým parcelám. V rámci koncepčního řešení tak nejsou vyloučeny změny tras jednotlivých stávajících vedení a realizace tras nových. Plynovodní trasy zakreslené jako návrh v rámci rozvojových lokalit a pro jejich připojení budou konkretizovány v územních studiích a navazujících projektových dokumentacích po konečné specifikaci staveb v konkrétních lokalitách a z toho vyplývajících požadavků na odběr zemního plynu. Určení parametrů plynovodu není součástí koncepčního řešení. Stávající objekty i zástavbu v navrhovaných lokalitách je žádoucí vytápět ekologicky šetrným způsobem (kromě zemního plynu např. elektřina - nejlépe v kombinaci s akumulací, tepelné čerpadlo, propan-butan, dřevo, biomasa, pasivní i aktivní využití sluneční energie apod.). ÚP koncepčně počítá s možností využití tepla z bioplynové stanice v zemědělském areálu východně od města např. pro vytápění areálu Albertina apod. Je nutné omezit používání fosilních paliv s vyšším obsahem síry a nespalitelných látek, které při spalování znečisťují přízemní vrstvu atmosféry. Souběžně s uvedenými hlavními způsoby získávání energie pro vytápění je zejména u objektů v kompaktní zástavbě doporučeno využívat pro předehřev teplé užitkové vody i další vhodné alternativní zdroje energie - např. sluneční energii (pomocí termosolárních kolektorů umístěných vhodně na objektu bez negativního dopadu na tvářnost města a krajinný ráz).

4.8 NAKLÁDÁNÍ S ODPADY Není navrhována podstatnější změna koncepce nakládání s odpady ve městě. Nebude zde založena žádná skládka. Stávající sběrný dvůr TS Žamberk je v ÚP samostatně vymezen se stabilizovanou funkcí Plochy technické infrastruktury - stavby a zařízení pro nakládání s odpady - TO. Dočasné shromažďování objemného, nebezpečného a tříděného komunálního odpadu je za stanovených podmínek nadále funkčně umožněno i v rámci dalších vhodných stabilizovaných ploch s výrobní funkcí (VL, VZ) - vč. stávající výkupny sběrných surovin. Sběrná místa pro komunální odpad (vč. tříděného) je možno umisťovat v rámci jednotlivých funkčních ploch (zejména veřejných prostranství) jako technickou infrastruktura pro obsluhu řešeného území (dle kap. 6). Nakládání s inertním, stavebním a kompostovatelným biologickým odpadem bude i nadále zajištěno v CNO Dlouhoňovice (mimo řešené území). ÚP koncepčně počítá s možností využití především odpadů ze zemědělské výroby pro provoz bioplynové stanice v zemědělském areálu východně od města.


27


5. KONCEPCE USPOŘÁDÁNÍ KRAJINY, VČETNĚ VYMEZENÍ PLOCH A STANOVENÍ PODMÍNEK PRO ZMĚNY V JEJICH VYUŽITÍ, ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY, PROSTUPNOST KRAJINY, PROTIEROZNÍ OPATŘENÍ, OCHRANA PŘED POVODNĚMI, REKREACE, DOBÝVÁNÍ NEROSTNÝCH SUROVIN APOD.

5.1 KONCEPCE ŘEŠENÍ KRAJINY Územním plánem je respektován typ krajiny, který je charakterizován jako lesozemědělský. Koncepce řešení krajiny umožňuje postupné zvýšení ekologické stability prostředí a zkvalitnění krajinného rázu. Ten je typický členitým reliéfem a střídající se mozaikou zemědělských a lesních ploch s výrazným uplatněním sbíhajících se údolí Divoké Orlice a Rokytenky. Územním plánem jsou respektovány a dále rozvíjeny přírodně-krajinné hodnoty řešeného území. Koncepce rozvoje krajiny stanovená územním plánem umožní realizaci nových a ochranu stávajících prvků územního systému ekologické stability. Zároveň je umožněno rekreační využívání krajiny a zajištění podmínek její prostupnosti. Je maximálně zohledněna ochrana zemědělské půdy a pozemků určených k plnění funkcí lesa, umožněna jsou protierozní a protipovodňová opatření. Převážně neurbanizované území je rozděleno na následující krajinné funkční plochy, pro které jsou stanoveny podmínky využití v kap. 6.: 

Plochy zemědělské - NZ - plochy s dominantně zemědělskou funkcí s převažující formou intenzivnějšího hospodaření (na orné půdě) a možným zastoupením trvalých travních porostů i nezemědělských přírodních prvků (rozptýlená a liniová zeleň apod.). S ohledem na charakter lesozemědělské krajiny jsou plochy NZ vymezeny vcelku rovnoměrně v celém řešeném území (mimo jihovýchodní výseče na území parku navazujícího na areál zámku);



Plochy lesní - NL - v řešeném území jsou zastoupeny lesy hospodářskými, ochrannými i lesy zvláštního určení, plochy NL jsou vymezeny zejména na plochách PUPFL v severním, severovýchodním a jihovýchodním sektoru řešeného území. Jejich zastoupení v k.ú. Žamberk odpovídá charakteristice lesozemědělské krajiny;



Plochy přírodní - NP - v nichž je dominantním požadavkem ochrana přírody a krajiny, jsou v ř.ú. zastoupeny navrženými plošnými prvky ÚSES (regionální biocentrum, lokální biocentra) a registrovanými VKP. V režimu Ploch přírodních - NP budou po svém konkrétním plošném vymezení dle příslušných šířkových parametrů využívány i liniové prvky ÚSES - biokoridory, v ÚP zatím obsažené v rámci koridorů pro vymezení prvků ÚSES na jiných funkčních plochách;



Plochy smíšené nezastavěného území - NS - plochy v nichž je kombinace obsažených funkcí, resp. vzájemný poměr přírodních složek (ekosystémů) s hospodářským či jiným využíváním blíže specifikován indexem. V řešeném území jsou ve smíšených plochách nezastavěného území zastoupeny následující funkční typy NSx, kdy: - x = p - přírodní; - x = z - zemědělské; - x = s - sportovně-rekreační; - x = d - dopravní (letecké); x = k - kulturně-historické; x = x - specifické (motokros);

-

V ÚP Žamberk jsou pak zastoupeny následující druhy ploch smíšených: NSpz - plochy smíšené nezastavěného území - přírodní, zemědělské (kombinace přírodní a zemědělské složky); NSsx - plochy smíšené nezastavěného území - sportovně-rekreační, specifické (kombinace sportovní a rekreační složky umožňující provozování motokrosového sportu); NSdz - plochy smíšené nezastavěného území - dopravní (letecké), zemědělské (složka letecké dopravy umožňující i základní hospodářské - udržovací činnosti);


28




NSpk - plochy smíšené nezastavěného území - přírodní, kulturně historické (parkově upravené plochy navazující na zámecký areál); NSpzs - plochy smíšené nezastavěného území - přírodní, zemědělské, sportovněrekreační (kombinace přírodní, zemědělské a sportovně-rekreační složky);

Plochy vodní a vodohospodářské - W jsou v řešeném území zastoupeny především řekami Divoká Orlice s Rokytenkou a rybníky (Zámecký rybník s navazující kaskádou menších vodních ploch v zámeckém parku, Dymlovský rybník). Jako plochy W jsou pak vymezeny další drobné i bezejmenné vodoteče a vodní plochy v řešeném území; funkčně je v ÚP umožněna realizace vodních ploch a toků v rámci většiny ploch s rozdílným způsobem využití; S funkcí W je v ÚP formou plochy plocha změny navržena obnova vodního náhonu v centrální části města;

Další navrhovaná opatření 

  

šetrné hospodaření na zemědělských pozemcích s upřednostněním extenzivních forem (zejména v plochách NSpz), respektování niv vodotečí, ochranné zatravnění pozemků - zejména ve vazbě na zastavěné území; žádoucí obnova tradice solitérních stromů v krajině a doplnění mimolesní zeleně (interakční prvky) dřevinami přirozeného charakteru; ochrana vodních zdrojů nacházejících se v řešeném území a respektování přístupu k vodotečím, ochrana melioračních zařízení; eliminace případného narušení přírodních hodnot vč. krajinného rázu stanovenými základními regulativy zástavby (v kap. 3.3, 3.4, 3.5 a 6 ÚP);

5.1.1 Plochy změn v krajině Územním plánem jsou navrženy následující plochy změn v krajině:

Označení lokality

Kód druhu plochy s rozdílným způsobem využití



Plochy smíšené nezastavěného území - přírodní, zemědělské, sportovně-rekreační - NSpzs Plochy smíšené nezastavěného území - dopravní (letecké), zemědělské - NSdz

K1

NSpzs

K2

NSpzs

K3a K3b

NSdz

Plocha vymezená v návaznosti na sportovní areál k rozšíření možností rekreace a sportovních aktivit nepobytového charakteru; - při využití plochy ke stanovenému účelu je nutno respektovat Žamberk,/ návaznost na Přírodní park Orlice a stanovené záplavové území U Sportovního Divoké Orlice, vč. umožnění maximálního využití jako rozlivové plochy areálu (případné stavební prvky a zpevněné plochy nebudou situovány v pásu 50 m od severní hranice plochy); Plocha vymezená mezi zastavitelnou plochou ZB1 a silničním obchvatem města pro krátkodobou rekreaci obyvatel a realizaci izolační zeleně či Žamberk,/ dalších protihlukových opatření k ochraně ZB1 a části stávající zástavby; U Obchvatu - v kontaktu s navrženým obchvatem města je nutno zřídit souvislý pás ochranné a izolační zeleně, popř. i ochranný val či jiné opatření; Plochy navržené pro rozšíření ploch letiště mimo zastavěné území a zastavitelné plochy DL;

Žamberk,/ letiště

Plochy vodní a vodohospodářské - W

K4

W


Navržená obnova náhonu v centrální části města; - souběžně nutno realizovat kanalizační řad, do něhož budou napojeny splaškové vody z přilehlé zástavby;

Žamberk,/ U Sportovního areálu

29


5.2 PROSTUPNOST KRAJINY Územní plán zohledňuje nutnost zachování stávající prostupnosti krajiny, popř. její zvýšení, v regulativech navržených zastavitelných ploch (viz kap. 3.3). Zejména u větších návrhových lokalit situovaných na okraji zastavěného území (ZB1, ZB11, ZB12, ZB14) je výslovně požadována nutnost řešit (mj. v rámci předepsaných územních studií) i prostupy pro pěší do sousedních obytných celků a volné krajiny, zohlednit případné sousedství prvků ÚSES (ZB11, ZB13) apod. Tyto aspekty jsou zdůrazněny i v požadavcích k navazujícímu řešení koridoru dopravní infrastruktury ZDk1 pro silniční obchvat města (prostupnost pro volně žijící živočichy a návaznost prvků ÚSES). Prostupnost území bude řešena též v souvislosti s vlastní realizací místních komunikací navržených v ÚP v rámci koridorů pro dopravní infrastrukturu (Zdk1-ZDk8) nebo komunikací přímo uvnitř rozvojových ploch upřesněných v navazujících dokumentacích. Územní plán navrhuje doplnění chodníků v okrajových částech města při průtazích silnic II. a III. třídy. Samostatně je navržena stezka pro pěší a cyklisty podél silnice II/312 (resp. ulic Klostermannova a U Dlouhoňovic) v úseku od vyústění ulice Na Rozálce až k hranici ř.ú. směr Hejnice. Stávající cestní síť v krajině je v ÚP respektována. Prostupnost krajiny je žádoucí dále zvýšit zkvalitněním (obnovou) většiny existujících účelových komunikací - formou rehabilitací lesních a polních cest, jejichž parcely jsou nadále zaneseny v katastru nemovitostí a jsou proto uvedeny v územním plánu jako stav s funkcí DS. Kromě významu pro dopravní obsluhu území a rekreační využití má obnova cest také významný dopad na ochranu zemědělské půdy proti vodní a větrné erozi (viz dále). Územní plán respektuje značené turistické trasy, naučné stezky a cyklotrasy v řešeném území.

5.3 OCHRANA PŘED POVODNĚMI, PROTIEROZNÍ A REVITALIZAČNÍ OPATŘENÍ ÚP zohledňuje, že se řešeného prostoru v pásu podél Divoké Orlice týká režim území zvláštní povodně pod vodním dílem (vodní nádrž Pastviny I, II). Jsou respektována i stanovená záplavová území toků Divoké Orlice a Rokytenky, včetně jejich aktivní zóny. ÚP chrání přirozené inundační prostory podél těchto toků, nejsou zde navrženy žádné zastavitelné plochy (kromě malé části plochy ZB16, což je upraveno v regulativech v kap. 3.3). K protipovodňové (retenční) funkci niv toků je žádoucí přihlížet i při konkrétních rozvojových záměrech a stavebních aktivitách. V regulativech ÚP jsou protipovodňová a protierozní opatření umožněna ve všech příslušných funkčních plochách v zastavěném území i mimo něj (viz kap. 6). K posílení retenční schopnosti území a ke zvýšení protipovodňové ochrany by měla (kromě výše uvedeného) přispět i následující opatření, s nimiž ÚP počítá: 

kompletní realizace protipovodňových opatření podél Divoké Orlice a odbočujícího náhonu v lokalitě Betlém (zdi, hráze, stěny, mobilní zábrany aj.);



navržená plocha změny v krajině K4 v podobě obnovy původního náhonu v centrální části města, který by (kromě zlepšení mikroklimatu a estetické stránky města) sloužil k dílčímu převedení průtoku Divoké Orlice mimo hlavní koryto a díky svedení srážkových vod z přilehlé zástavby i k odlehčení kanalizace;



plocha změny v krajině K1 navržená v návaznosti na rozšíření areálu sportoviště Pod Černým lesem jako ochrana cenného prostoru přirozené inundace s kombinací přírodní, zemědělské a sportovněrekreační funkce;



realizace protierozních opatření na plochách zemědělské půdy - vhodná organizace půdního fondu, šetrné způsoby obhospodařování a stavebně technická opatření (zatravňovaní pásy, průlehy apod.) respektující přírodní hodnoty vč. krajinného rázu;



realizace navržených prvků ÚSES a interakčních prvků, která by měla výrazně přispět také k ochraně půdy proti erozi a k zadržení vody v krajině;



revitalizační opatření na tocích - při návrzích úprav toků a zařízení na nich je třeba (po konzultaci se správcem toku) přiměřeně respektovat jak stávající břehové porosty, tak i charakter koryt vodotečí coby krajinotvorný prvek;


30


5.4 ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY V souladu se ZÚR Pardubického kraje územní plán respektuje a upřesňuje vymezené skladebné prvky ÚSES nadregionálního a regionálního významu - konkrétně průchod nadregionálního biokoridoru NRBK K 81 - Sedloňovský vrch, Topielisko - Vysoké Chvojno, regionálního biokoridoru RBK 818 - Suchá - K 81 a regionální biocentrum RBC 408 - Panská dolina. Nadregionální biokoridor K 81 je v území vymezen dvěma osami - mezofilní bučinnou a vodní. Územní plán dále upřesňuje a vymezuje skladebné prvky ÚSES lokálního významu (viz níže). Biocentra jsou v ÚP vymezena jako Plochy přírodní - NP, pouze v případě vodních ploch jde o Plochy vodní a vodohospodářské - W. Biokoridory jsou vymezeny trasami - koridory, které umožní pozdější definitivní upřesnění těchto liniových prvků ÚSES v rámci projektů ÚSES či komplexních pozemkových úprav, s ohledem na podmínky v terénu, vlastnické vztahy apod. Tyto koridory jsou vyznačeny hranicemi a respektují funkční využití ploch stávajících (tj. převážně Plochy lesní - NL, Plochy vodní a vodohospodářské - W a Plochy smíšené nezastavěného území - přírodní, zemědělské, sportovně-rekreační - NSpz, NSpzs). V zastavěném území prochází lokální biokoridor plochami veřejné zeleně (ZV), u kterých není potřeba provést změnu funkčního využití těchto ploch. Po svém definitivním vymezení budou plochy biokoridorů rovněž využívány v režimu Ploch přírodních - NP. V ÚP byla upřesněna hranice ochranné zóny nadregionálního biokoridoru NRBK K 81 (vč. obou větví v rozdvojeném úseku), která prochází jižním sektorem ř.ú. (na severu pak mimo něj), přičemž zastavěné území a zastavitelné plochy nejsou její součástí. Územním plánem jsou respektovány stávající interakční prvky jako opatření podporující a doplňující biocentra a biokoridory (např. jako liniové prvky podél komunikací, polních cest a vodotečí). Místy jsou nově navrženy další či prodlouženy stávající interakční - viz Hlavní výkres. Přehled prvků ÚSES zastoupených v řešeném území ÚSES nadregionálního významu: -

nadregionální biokoridor NRBK K 81 - Sedloňovský vrch, Topielisko - Vysoké Chvojno; osa mezofilně-bučinná a osa vodní;

ÚSES regionálního významu: -

regionální biocentrum RBC 408 - Panská dolina; regionální biokoridor RBK 818 - Suchá - K 81;

ÚSES lokálního významu: -

lokální biocentra LBC 1, LBC 2, LBC 3, LBC 4, LBC 5, LBC 6, LBC 7, LBC 8, LBC 9, LBC 10, LBC 11, LBC 13, LBC 13; lokální biokoridory LBK 1, LBK 2, LBK 3, LBK 4, LBK 5, LBK 6, LBK 7, LBK 8;

5.5 REKREACE Územní plán respektuje významnou rekreační funkci řešeného území. Vytváří podmínky k rekreačnímu využívání zastavěného území (rozšíření sportovního areálu, ochrana a doplnění ploch veřejné zeleně - ZZ1, ZZ4) i krajinného zázemí města - jeho nezastavěného území. Respektovány jsou přírodní hodnoty s turistickou atraktivitou (značené turistické trasy, naučné stezky a cyklotrasy, Tyršova rozhledna), a to v souladu s podmínkami využití funkčních ploch nezastavěného území uvedených v kap. 6. Souvislé lokality s pozemky a objekty dominantně sloužícími k rekreaci byly v ÚP samostatně vymezeny jako: Plochy rekreace - plochy staveb pro rodinnou rekreaci - RI (stabilizovaná plocha jižně od letiště a menší plochy s převahou rekreačních chat ve stráni nad řekou na východním okraji města); Plochy rekreace - zahrádkové osady - RZ (stabilizované plochy u řeky v Betlémě, v lokalitě U Václava na východním okraji města a dvě plochy při silnici II/312 v JZ sektoru města); Plochy rekreace - plochy staveb pro hromadnou rekreaci - RH (areál autokempu Pod Černým lesem na levém břehu Divoké Orlice při východním okraji města); REGIO, projektový ateliér s.r.o.

31


Rekreační význam (kromě krajinářsko-estetického, a příp. protipovodňového) budou mít i navržené plochy změn v krajině, zejména pak K1 (sportovně-rekreační plocha přírodního charakteru funkčně i prostorově navazující na sportovní areál Pod Černým lesem), K2 (plocha obdobného charakteru uvažovaná jako zázemí pro krátkodobou rekreaci obyvatel stávající obytné zástavby i navržené plochy bydlení ZB1) a K4 (navržená obnova vodoteče původního náhonu pro zlepšení mikroklimatu, esteticko-urbanistické kvality i rekreační využitelnosti přilehlého prostoru a k plnění dílčí protipovodňové funkce). Rekreační využívání původně obytných objektů v okrajových částech města venkovského charakteru bylo zahrnuto jako přípustná funkce do Ploch bydlení v rodinných domech - venkovské - BV.

5.6 DOBÝVÁNÍ LOŽISEK NEROSTNÝCH SUROVIN Do řešeného území nezasahuje žádný dobývací prostor, chráněné ložiskové území ani plocha výhradního ložiska nerostných surovin. Vzhledem k absenci těžby nerostných surovin na řešeném prostoru nejsou v rámci územního plánu vymezeny žádné „Plochy těžby nerostů - NT, TZ“.


32


6. STANOVENÍ PODMÍNEK PRO VYUŽITÍ PLOCH S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM VYUŽITÍ S URČENÍM PŘEVAŽUJÍCÍHO ÚČELU VYUŽITÍ (HLAVNÍHO VYUŽITÍ), POKUD JE MOŽNÉ JEJ STANOVIT, PŘÍPUSTNÉHO VYUŽITÍ, NEPŘÍPUSTNÉHO VYUŽITÍ, POPŘÍPADĚ PODMÍNĚNĚ PŘÍPUSTNÉHO VYUŽITÍ TĚCHTO PLOCH A STANOVENÍ PODMÍNEK PROSTOROVÉHO USPOŘÁDÁNÍ, VČETNĚ ZÁKLADNÍCH PODMÍNEK OCHRANY KRAJINNÉHO RÁZU (NAPŘ. VÝŠKOVÉ REGULACE ZÁSTAVBY, CHARAKTERU A STRUKTURY ZÁSTAVBY, STANOVENÍ ROZMEZÍ VÝMĚRY PRO VYMEZOVÁNÍ STAVEBNÍCH POZEMKŮ A INTENZITY JEJICH VYUŽITÍ) Řešené území je členěno na plochy s rozdílným způsobem využití, pro něž jsou stanoveny podmínky využití, kterým musí odpovídat zejména umisťování staveb a změny staveb, realizace opatření a další způsoby využití území. Při umisťování a změnách staveb, realizaci opatření a dalších způsobech využití je nutno zároveň uplatňovat limity využití území vyplývající z právních předpisů a rozhodnutí správních orgánů a z dalších vlastností území. Při využití konkrétních zastavitelných ploch a ploch přestavby (včetně koridorů), tzn. při vymezování pozemků, umisťování staveb a při změnách staveb a změnách využití pozemků a dalších způsobech využití těchto ploch je nutno zároveň vycházet ze specifických podmínek pro využití ploch, které jsou uvedeny v kap. 3.3, 3.4 a 3.5 této dokumentace a z limitů vyplývajících z této dokumentace. Umístění nových staveb pro bydlení a dalších staveb, pro něž jsou stanoveny hygienické limity, v zastavěném území a zastavitelných plochách v blízkosti stávajících staveb a zařízení, jejichž provozy jsou zdrojem hluku nebo jiného zatížení životního prostředí, se podmiňuje prokázáním splnění stanovených hygienických limitů během navazujících řízení. V rámci zastavěného území, zastavitelných ploch a ploch přestavby platí, že veškeré části těchto ploch, které spadají do segmentů vymezených jako aktivní zóna záplavového území nebo jako součást územního systému ekologické stability, je nutno chápat jako území nezastavitelné, v němž nelze umisťovat nové stavby (včetně oplocení) s výjimkou nezbytných staveb technické infrastruktury, vodního hospodářství, vybavení veřejných prostranství a ploch veřejné zeleně, staveb pro pěší popř. cyklistickou dopravu. Změny stávajících staveb v aktivní zóně je nutné posoudit z hledisek zajištění protipovodňové ochrany. Pro každý druh ploch s rozdílným způsobem využití (funkční plocha) je stanoveno hlavní, přípustné, podmíněně přípustné a nepřípustné využití. Hlavní využití charakterizuje funkční využití stanovené tímto územním plánem. Přípustné využití je výčtem staveb, které lze v ploše umístit a vymezit jim pozemky, zařízení, změn staveb a výčtem způsobů, kterými mohou být pozemky a plochy využity. Podmíněně přípustné využití stanoví výčet staveb a zařízení, které lze v dané ploše umístit na základě splnění stanovených podmínek, a výčet změn využití, které lze uskutečnit na základě splnění stanovených podmínek. Nepřípustné využití může kromě vymezení nepřípustného využití označit specifické činnosti, stavby a způsoby využití, které nelze v dané ploše uplatnit. Podmínky prostorového uspořádání a ochrany krajinného rázu mohou kromě prostorových stanovit i kapacitní limity, které nesmějí být překročeny. Stavby výškových zařízení technické infrastruktury je nutno posoudit z hledisek ochrany krajinného rázu a panoramatu města. Vysvětlení pojmů využívaných v kapitole č. 6 ÚP: -

ve vztahu k obslužným funkcím (občanskému vybavení včetně služeb) představuje zařízení místního významu zařízení sloužící zejména pro obyvatele dané lokality a s určitou (lokálně diferencovanou) docházkovou vzdáleností;

-

ve vztahu k obslužným funkcím (občanskému vybavení včetně služeb) představuje zařízení městského (celoměstského) významu, zařízení sloužící pro obyvatele celého města a blízkého okolí s přirozeným spádem k městu;


33


-

ve vztahu k obslužným funkcím (občanskému vybavení včetně služeb) představuje zařízení nadmístního (regionálního) významu, zařízení sloužící pro obyvatele celého města, blízkého okolí s přirozeným spádem k městu a obyvatele regionu;

-

občanské vybavení - zahrnuje zařízení veřejné infrastruktury a zařízení vybavenosti komerční, tzn. souhrnně zařízení pro správu a administrativu, zařízení školská a výchovná, zařízení pro kulturu, zařízení pro tělovýchovu a sport, zařízení zdravotnictví a sociální péče, zařízení maloobchodu, služeb nevýrobních a výrobních, zařízení veřejného ubytování a stravování;

-

komerční občanské vybavení - slouží např. pro administrativu, obchodní prodej, ubytování, stravování a další služby;

-

velkoplošné maloobchodní zařízení - zařízení obchodu, jehož prodejní plocha přesahuje 1000 m (limit stanovený územním plánem);

-

jako jednotlivá prodejní plocha je tímto územním plánem myšlena prodejní plocha jednoho obchodního zařízení situovaná na jednom podlaží ;

-

dosavadní využití - využití, které z funkčního nebo urbanistického hlediska není v souladu se stanoveným funkčním využitím, ale po dobu životnosti dané stavby je přípustné;

-

přípustná míra dopravní zátěže v lokalitě se vztahuje k požadovanému charakteru komunikace, zejména s ohledem na bezpečnost a výkonnost dopravy a její ovlivnění okolního prostředí;

-

pohodou bydleni se rozumí souhrn činitelů a vlivů, které přispívají k tomu, aby bydleni bylo zdravé a vhodné pro všechny kategorie uživatelů, resp. aby byla vytvořena vhodná atmosféra klidného bydleni. Pohoda bydleni je daná zejména kvalitou jednotlivých složek životního prostředí, např. nízkou hladinou hluku, čistotou ovzduší, přiměřeným množstvím zeleně, nízkými emisemi pachu a prachu, osluněním apod.;

-

lehká výroba - plošně náročnější produkce zboží pro koncového spotřebitele (tj. spotřebního zboží) s vyššími dopravními nároky. Její environmentální dopady na okolí nejsou tak velké, aby výroba tohoto typu nemohla být umisťována do blízkosti (míněno však nikoliv do přímého sousedství) obytných či jiných klidových a smíšených funkcí. Související dopravní obsluha výrobního areálu většinou zároveň představuje jeden z hlavních možných negativních dopadů tohoto typu průmyslu, proto jsou tyto plochy umisťovány v dosahu nadřazené komunikační sítě;

-

drobná a řemeslná výroba - malosériová výroba či výrobní služby, které svým charakterem a kapacitou nemění charakter území, vyjádřený hlavním využitím plochy. Provoz s malým rozsahem výměry výrobní plochy, nízkým počtem zaměstnanců a neklade zvýšené nároky na dopravní zátěž území. Za drobnou a řemeslnou výrobu nelze považovat např. klempírny, lakovny, truhlárny, betonárky a další provozy, které vyžadují vstup těžké nákladní dopravy do území;

-

nerušící služby - služby, které svým provozováním, výrobním a technickým zařízením nenarušují pohodu bydleni v budovách ve svém okolí. Nerušícími službami se míní například: služby cestovního ruchu, návrhářské a projekční služby, půjčovny, kadeřnictví, čistírny apod. Za nerušící služby nelze považovat například služby pro motoristy (autoservisy, pneuservisy, autoklempírny, lakovny) a provozy, vyžadující vstup těžké nákladní dopravy do území;

-

nerušící výroba - výroba, která svým provozováním, výrobním a technickým zařízením nenarušuje pohodu bydleni v budovách ve svém okolí. Nerušící výrobou se míní například: drobná a řemeslná výroba, tiskárny, pekárny, výrobny potravin a nápojů, které odpovídají výše uvedené charakteristice;

-

rekreační domek - v tomto uzemním planu užíváno ve smyslu §2 pism. d) 3. vyhlášky č. 3/2008 Sb., ve zněni pozdějších předpisů. Citát: „rekreační domek v zastavěném území obce se zastavěnou plochou 2 nejvýše 80 m , včetně verand, vstupů a podsklepených teras; může mít nejvýše dvě nadzemní podlaží, popřípadě jedno nadzemní podlaží a podkroví a jedno podzemní podlaží“;

-

rekreační chalupa - v tomto uzemním planu užíváno ve smyslu §2 pism. d) 4. vyhlášky č. 3/2008 Sb., ve zněni pozdějších předpisů. Citát: „rekreační chalupa, kterou je stavba, u níž byl původní účel užití stavby změněn na stavbu pro rodinnou rekreaci“;

-

rekreační chata - v tomto uzemním planu užíváno ve smyslu §2 pism. d) 1. vyhlášky č. 3/2008 Sb., ve 3 zněni pozdějších předpisů. Citát: „rekreační chata s obestavěným prostorem nejvýše 360 m a se 2 zastavěnou plochou nejvýše 80 m , včetně verand, vstupů a podsklepených teras; může být podsklepená a mít nejvýše jedno nadzemní podlaží a podkroví“;

-

zahradní domek - v tomto územním plánu myšleno pro maximální parametry stavby daného charakteru o ploše 2 40 m a výšky hřebene max. 6 m; zemědělská malovýroba - v měřítku kapacity ustájení živočišné výroby do 49 dobytčích jednotek; zemědělská velkovýroba - v měřítku kapacity ustájení živočišné výroby nad 49 dobytčích jednotek;

-

2


34


6.1 PLOCHY BYDLENÍ Plochy bydlení - v rodinných domech - městské a příměstské - BI Hlavní využití: -

bydlení v rodinných domech

Přípustné využití: -

pozemky, stavby a zařízení pro bydlení v rodinných domech stávající objekty individuální rekreace pozemky, stavby a zařízení občanského vybavení - veřejné infrastruktury - městského významu pozemky, stavby a zařízení komerčního občanského vybavení místního významu pozemky, stavby a zařízení nerušících služeb, drobné a řemeslné výroby a nerušící výroby pozemky, stavby a zařízení veřejných prostranství, veřejné a soukromé zeleně pozemky, stavby a zařízení dopravní infrastruktury pro obsluhu lokalit pozemky, stavby a zařízení technické infrastruktury pro obsluhu řešeného území pozemky, stavby a zařízení pro ochranu území (protipovodňová, protierozní opatření apod.)

Podmíněně přípustné využití: -

-

pozemky, stavby a zařízení pro bydlení v bytových domech tam, kde to připouští podmínky využití jednotlivých zastavitelných ploch stanovených v kapitole 3 (ZB1, ZB3) bytové domy ve stabilizovaných plochách za podmínky, že nebude zvyšována jejich podlažnost pozemky, stavby a zařízení komerční občanské vybavenosti městského významu za podmínky, že svým provozováním a kapacitou nenaruší užívání staveb, pozemků a zařízení ve svém okolí, nesníží kvalitu okolního prostředí a nezvýší dopravní zátěž v lokalitě nad přípustnou míru; další pozemky, stavby a zařízení za podmínky, že nesnižují kvalitu prostředí a pohodu bydlení ve vymezené ploše, jsou slučitelné s bydlením a slouží zejména obyvatelům v dané lokalitě

Nepřípustné využití: -

-

pozemky, stavby a zařízení pro průmyslovou a zemědělskou výrobu pozemky, stavby a zařízení pro čerpací stanice pohonných hmot, kapacitní veřejná parkoviště, plochy pro odstavování nákladních vozidel, kapacitní stavby pro odstavování vozidel (s výjimkou stávajících řadových garáží jako dosavadní využití) další stavby, zařízení a činnosti, které snižují kvalitu prostředí a pohodu bydlení ve vymezené ploše, či nejsou slučitelné s bydlením

Podmínky prostorového uspořádání a ochrany krajinného rázu: -

novostavby a změny stávajících staveb budou respektovat stávající urbanistickou strukturu, výškovou hladinu okolní zástavby a v lokalitě obvyklé intenzity zástavby pozemků; odborné odůvodnění návrhu bude požadováno u staveb výrazně se svým řešením odlišujících od okolní zástavby;

Podmínky využití zastavitelných ploch BI jsou uvedeny v kapitole 3. Plochy bydlení - v rodinných domech - venkovské - BV Hlavní využití: -

bydlení v rodinných domech venkovského charakteru


-

pozemky, stavby a zařízení pro bydlení v rodinných domech s chovatelským a pěstitelským zázemím pro samozásobení pozemky, stavby a zařízení zemědělských usedlostí - tzn. bydlení s obytnými a hospodářskými zahradami a se stavbami pro zemědělství, a to v objemech dostačujících převážně pro samozásobení, popř. provozování agroturistického zařízení pozemky, stavby a zařízení občanského vybavení - veřejné infrastruktury - místního významu pozemky, stavby a zařízení komerčního občanského vybavení místního významu pozemky, stavby a zařízení nerušících služeb, drobné a řemeslné výroby a nerušící výroby


35


-

pozemky, stavby a zařízení rodinné rekreace bytové domy ve stabilizovaných plochách za podmínky, že nebude zvyšována jejich podlažnost pozemky, stavby a zařízení veřejných prostranství, veřejné a soukromé zeleně a dalších druhů sídelní zeleně; menší vodní plochy a prvky pozemky, stavby a zařízení dopravní infrastruktury pro obsluhu lokality pozemky, stavby a zařízení technické infrastruktury pro obsluhu řešeného území pozemky, stavby a zařízení pro ochranu území (protipovodňová, protierozní opatření apod.)


-

pozemky, stavby a zařízení komerčního občanského vybavení městského významu za podmínky, že svým provozováním a kapacitou nenaruší užívání staveb, pozemků a zařízení ve svém okolí, nesníží kvalitu okolního prostředí a nezvýší dopravní zátěž v lokalitě nad přípustnou míru další pozemky, stavby a zařízení za podmínky, že nesnižují kvalitu prostředí a pohodu bydlení ve vymezené ploše, jsou slučitelné s bydlením a slouží zejména obyvatelům v dané lokalitě


-

pozemky, stavby a zařízení pro výrobu a skladování (těžká a lehká výroba, zemědělská velkovýroba, skladovací areály) pozemky, stavby a zařízení pro čerpací stanice pohonných hmot, kapacitní veřejná parkoviště, plochy pro odstavování nákladních vozidel, hromadné garáže (s výjimkou stávajících řadových garáží jako dosavadního využití) další stavby, zařízení a činnosti, které snižují kvalitu prostředí a pohodu bydlení ve vymezené ploše, či nejsou slučitelné s bydlením


novostavby a změny stávajících staveb budou respektovat stávající urbanistickou strukturu, výškovou hladinu okolní zástavby a v lokalitě obvyklé intenzity zástavby pozemků, odborné odůvodnění návrhu bude požadováno u staveb výrazně se svým řešením odlišujících od okolní zástavby;

Podmínky využití zastavitelných ploch BV jsou uvedeny v kapitole 3.

Plochy bydlení - v bytových domech - BH Hlavní využití: -

bydlení v bytových domech


pozemky, stavby a zařízení pro bydlení v bytových domech pozemky, stavby a zařízení pro bydlení v rodinných domech stávajících pozemky, stavby a zařízení občanského vybavení - veřejné infrastruktury - místního významu pozemky, stavby a zařízení komerčního občanského vybavení místního významu pozemky, stavby a zařízení nerušících služeb pozemky, stavby a zařízení veřejných prostranství, veřejné, vyhrazené, popř. soukromé zeleně (ve stabilizovaných plochách) pozemky, stavby a zařízení dopravní infrastruktury pro obsluhu lokality pozemky, stavby a zařízení technické infrastruktury pro obsluhu řešeného území pozemky, stavby a zařízení pro ochranu území (protipovodňová, protierozní opatření apod.)


-

pozemky, stavby a zařízení komerčního občanského vybavení městského významu za podmínky, že svým provozováním a kapacitou nenaruší užívání staveb, pozemků a zařízení ve svém okolí, nesníží kvalitu okolního prostředí a nezvýší dopravní zátěž v lokalitě nad přípustnou míru další pozemky, stavby a zařízení za podmínky, že nesnižují kvalitu prostředí a pohodu bydlení ve vymezené ploše, jsou slučitelné s bydlením a slouží zejména obyvatelům v dané lokalitě


36



-

pozemky, stavby a zařízení výroby a výrobních služeb pozemky, stavby a zařízení pro čerpací stanice pohonných hmot, kapacitní veřejná parkoviště, plochy pro odstavování nákladních vozidel, řadové garáže (s výjimkou stávajících řadových garáží jako dosavadního využití) další stavby, zařízení a činnosti, které snižují kvalitu prostředí a pohodu bydlení ve vymezené ploše, či nejsou slučitelné s bydlením


novostavby a změny stávajících staveb budou respektovat stávající urbanistickou strukturu a výškovou hladinu okolní zástavby, odborné odůvodnění návrhu bude požadováno u staveb výrazně se svým řešením odlišujících od okolní zástavby; podlažnost stávajících objektů bytových domů nelze zvyšovat;

6.2 PLOCHY SMÍŠENÉ OBYTNÉ Plochy smíšené obytné - městské - SM Hlavní využití: -

polyfunkční využití s převažujícím zastoupením bydlení a občanské vybaveností místního, celoměstského, popř. regionálního významu;


pozemky, stavby a zařízení občanského vybavení místního, celoměstského a nadmístního významu; pozemky, stavby a zařízení pro bydlení pozemky, stavby a zařízení nerušících služeb a drobné a řemeslné výroby pozemky, stavby a zařízení veřejných prostranství, veřejné a vyhrazené zeleně pozemky, stavby a zařízení dopravní infrastruktury pro obsluhu řešeného území pozemky, stavby a zařízení technické infrastruktury pro obsluhu řešeného území


pozemky, stavby a zařízení nerušící výroby, pokud svým provozováním nenarušují užívání staveb a zařízení ve svém okolí a nesnižují kvalitu prostředí v souvisejícím území, včetně kvality estetické


pozemky, stavby a zařízení pro výrobu a skladování (těžká a lehká výroba, zemědělská výroba, skladovací areály) 2 nové stavby pro obchodní prodej s jednotlivou prodejní plochou přesahující 250 m pozemky, stavby a zařízení pro čerpací stanice pohonných hmot řadové garáže (s výjimkou stávajících jako dosavadní využití) další stavby, zařízení a činnosti, které svým provozováním narušují užívání staveb a zařízení ve svém okolí, snižují kvalitu okolního prostředí, zvyšují dopravní zátěž v území nad míru danou požadovaným charakterem dopravy, nemohou uspokojit potřeby parkování svých návštěvníků v rámci vlastních pozemků nebo na veřejných parkovištích, vykazují estetickou závadnost


-

novostavby a změny stávajících staveb budou respektovat stávající urbanistickou strukturu a výškovou hladinu okolní zástavby, návrhy staveb budou posuzovány, zejména s ohledem na nezvyšování intenzity zástavby pozemků a nenarušení architektonické sourodosti lokality (ve stabilizovaných plochách); bude sledována prostorová a hmotová skladba zástavby tak, aby nedošlo k narušení panoramatu centra a historicky utvářené struktury zástavby kapacity nových objektů musí umožnit jejich začlenění do historicky založené struktury nebo její vhodné doplnění;

Podmínky využití ploch přestavby ve funkci SM jsou uvedeny v kap. 3.


37


6.3 PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ Plochy občanského vybavení - veřejná infrastruktura - OV Hlavní využití: -

občanské vybavení charakteru veřejné infrastruktury


pozemky, stavby a zařízení sloužící pro vzdělání, výchovu a péči o rodinu, kulturu, zdravotnictví a sociální služby, veřejnou správu, ochranu obyvatelstva a pro správu a údržbu města stavby a zařízení pro sport jako součást areálů občanského vybavení pozemky, stavby a zařízení veřejných prostranství, veřejné a vyhrazené zeleně pozemky, stavby a zařízení dopravní infrastruktury pro obsluhu lokality pozemky, stavby a zařízení technické infrastruktury pro obsluhu řešeného území pozemky, stavby a zařízení pro ochranu území (protipovodňová, protierozní opatření apod.)


-

stavby pro bydlení, pokud se jedná o bydlení majitelů nebo správců areálů, služební byty nebo jako součást areálů, za podmínky, že převládá využití hlavní stavby a zařízení občanského vybavenosti komerčního charakteru, pokud je součástí areálů veřejné infrastruktury a komerční vybavenost zde představuje doplňkovou funkci, a za podmínky, že převládá funkce hlavní rozhledna - ve stávající lokalitě Na Rozálce


pozemky, stavby a zařízení pro výrobu a skladování pozemky, stavby a zařízení dopravní infrastruktury nadmístního a celoměstského významu další stavby a zařízení, jejichž provozováním by bylo narušeno užívání pozemků, staveb a zařízení s funkcí hlavní


novostavby a změny stávajících staveb budou respektovat stávající urbanistickou strukturu a výškovou hladinu okolní zástavby; návrhy staveb budou posuzovány, zejména s ohledem na zajištění urbanistické a architektonické kvality staveb a areálů;

Podmínky využití zastavitelných ploch a ploch přestavby OV jsou uvedeny v kap. 3.

Plochy občanského vybavení - tělovýchovná a sportovní zařízení - OS Hlavní využití: -

občanské vybavení pro sport a krátkodobou rekreaci obyvatel


pozemky, stavby a zařízení pro sport, tělesnou výchovu a pořádání kulturních akcí místního, celoměstského a nadmístního významu stavby a zařízení pro ubytování pozemky, stavby a zařízení veřejných prostranství, veřejné a vyhrazené zeleně pozemky, stavby a zařízení dopravní a technické infrastruktury pro obsluhu řešeného území pozemky, stavby a zařízení pro ochranu území (protipovodňová, protierozní opatření apod.)


stavby pro bydlení, pokud se jedná o bydlení majitelů nebo správců areálu, služební byty, resp. za podmínky přímé funkční a prostorové vazby na provoz areálu pozemky, stavby a zařízení obchodu a služeb, pokud plní doplňkovou funkci k funkci hlavní


pozemky, stavby a zařízení pro výrobu a skladování pozemky, stavby a zařízení pro čerpací stanice pohonných hmot


38


-

další stavby a zařízení, jejichž provozováním by bylo narušeno užívání pozemků, staveb a zařízení s funkcí hlavní


návrhy staveb a změn staveb budou individuálně posuzovány zejména s ohledem na přiměřenost intenzity zástavby pozemků a objemů staveb, a také s ohledem na architektonickou kvalitu staveb;

Podmínky využití zastavitelných ploch OS jsou uvedeny v kap. 3.

Plochy občanského vybavení - komerční zařízení malá a střední - OM Hlavní využití: -

občanské vybavení komerčního charakteru malého a středního rozsahu


pozemky staveb a zařízení občanské vybavenosti komerčního charakteru (nové stavby pro 2 obchodní prodej s jednotlivou prodejní plochou nepřesahující 500 m ) pozemky staveb a zařízení občanské vybavenosti, která je součástí veřejné infrastruktury pozemky veřejných prostranství, veřejné, vyhrazené a ochranné zeleně pozemky, stavby a zařízení dopravní a technické infrastruktury pro obsluhu řešeného území pozemky, stavby a zařízení pro ochranu území (protipovodňová, protierozní opatření apod.)


stavby pro bydlení, pokud se jedná o bydlení majitelů nebo správců areálu, služební byty, resp. za podmínky přímé funkční a prostorové vazby na provoz areálu 2 nové stavby pro služby a obchodní prodej s jednotlivou prodejní plochou přesahující 500 m , pokud budou situovány v zastavitelných plochách ZO1, ZO2 čerpací stanice pohonných hmot za podmínky situování v zastavitelných plochách ZO2 a za podmínky, že zóna havarijního plánovaní nezasáhne obytnou zástavbou


stavby, zařízení a činnosti, které budou v rozporu s využitím hlavním, přípustným a podmíněně přípustným

Podmínky prostorového uspořádání a ochrana krajinného rázu: -

novostavby a změny stávajících staveb budou respektovat stávající urbanistickou strukturu, výškovou hladinu okolní zástavby a v lokalitě obvyklé intenzity zástavby pozemků;

Podmínky využití zastavitelných ploch a ploch přestavby OM jsou uvedeny v kap. 3.

Plochy občanského vybavení - komerční zařízení plošně rozsáhlá - OK Hlavní využití: -

velkoplošné občanské vybavení komerčního charakteru


pozemky, stavby a zařízení velkoplošných maloobchodních zařízení včetně komerčních zařízení doplňkových pozemky a stavby dalších prodejních zařízení a občanského vybavení veřejné infrastruktury pozemky, stavby a zařízení veřejných prostranství, veřejné a vyhrazené zeleně pozemky, stavby a zařízení dopravní a technické infrastruktury pro obsluhu řešeného území


stavby pro bydlení, pokud se jedná o bydlení majitelů nebo správců areálu, služební byty, resp. za podmínky přímé funkční a prostorové vazby na provoz areálu stavby a zařízení služeb, drobné a řemeslné výroby a nerušící výroby, pokud se jedná o doplňkovou činnost maloobchodního zařízení


39



pozemky, stavby a zařízení pro výrobu a skladování další stavby a zařízení, jejichž provozováním by bylo narušeno užívání pozemků, staveb a zařízení s funkcí hlavní


návrhy staveb a změn staveb budou individuálně posuzovány zejména s ohledem na přiměřenost intenzity zástavby pozemků a objemů staveb a také s ohledem na architektonickou kvalitu staveb;

Plochy občanského vybavení - hřbitovy - OH Hlavní využití: -

občanské vybavení pro pietní ukládání ostatků zemřelých


pozemky, stavby a zařízení pro pohřbívání a související stavby a zařízení provozního vybavení pozemky, stavby a zařízení pro občanské vybavení a služby související s využitím hlavním plochy zeleně veřejné a vyhrazené pozemky, stavby a zařízení dopravního a technického vybavení pro obsluhu řešeného území


jiné využití, než je uvedeno jako hlavní a přípustné


novostavby a změny stávajících staveb budou respektovat stávající urbanistickou strukturu a výškovou hladinu zástavby v lokalitě, návrhy staveb budou posuzovány, zejména s ohledem na zajištění urbanistické a architektonické kvality staveb a areálů;

6.4 PLOCHY VÝROBY A SKLADOVÁNÍ Plochy výroby a skladování - drobná a řemeslná výroba - VD Hlavní využití: -

drobná a řemeslná výroba, nerušící výroba


pozemky, stavby a zařízení drobné a řemeslné výroby a nerušící výroby, nerušící služby pozemky, stavby a zařízení občanského vybavení komerčního charakteru místního významu pozemky dopravní a technické infrastruktury pro obsluhu řešeného území pozemky staveb pro krátkodobé skladování odpadů pozemky a stavby pro rodinné bydlení plochy zeleně pozemky, stavby a zařízení pro odstavování nákladních vozidel a speciální techniky pozemky, stavby a zařízení správních a administrativních činností pro výrobu pozemky, stavby a zařízení dopravní a technické infrastruktury pro obsluhu řešeného území pozemky, stavby a zařízení pro ochranu území (protipovodňová, protierozní opatření apod.) pozemky sídelní zeleně - veřejná, vyhrazená, ochranná a izolační zeleň


-

pozemky, stavby a zařízení lehké výroby a skladování za podmínky, že svým provozováním a technickým zařízením nenaruší užívání staveb a zařízení ve svém okolí a nesnižují kvalitu okolního prostředí a svým charakterem a kapacitou nezvyšují dopravní zátěž v území fotovoltaické elektrárny za podmínky umístění na střechách objektů


40



pozemky, stavby a zařízení pro rekreaci pozemky, stavby a zařízení výroby zemědělské živočišné řadové garáže další zařízení, stavby a činnosti, jejichž užívání by vyžadovalo omezení využití hlavního


hmotové a architektonické ztvárnění novostaveb a změn staveb bude limitováno stávající výškovou hladinou v jednotlivých lokalitách, nebudou vytvářeny nové dominantní objekty z hlediska objemů a výšky, stavby zejména v okrajových polohách lokalit nesmí svým řešením narušovat panorama města popř. zvyšovat negativní působení zástavby stávající;

Plochy výroby a skladování - lehký průmysl - VL Hlavní využití: -

lehký průmysl


pozemky, stavby a zařízení lehké výroby pozemky, stavby a zařízení služeb, drobné a řemeslné výroby a nerušící výroby pozemky, stavby a zařízení skladových areálů pozemky, stavby a zařízení pro odstavování nákladních vozidel a speciální techniky pozemky, stavby a zařízení správních a administrativních související s výrobou pozemky, stavby a zařízení pro krátkodobé skladování odpadů (překladiště, sběrné dvory, zpracování sběrných surovin apod.) pozemky, stavby a zařízení dopravní a technické infrastruktury pro obsluhu řešeného území (včetně železniční vlečky) pozemky, stavby a zařízení pro ochranu území (protipovodňová, protierozní opatření apod.) pozemky sídelní zeleně - veřejná, vyhrazená, ochranná a izolační zeleň hromadné garáže


-

pozemky, stavby a zařízení pro zpracování produktů zemědělské výroby za podmínky neovlivnění okolí negativními účinky této výroby bydlení pod podmínkou přímé funkční vazby na provoz areálů (služební byty, byty majitelů a správců, přechodné zaměstnanecké ubytování) zařízení veřejné infrastruktury částečně související s výrobními provozy (rehabilitační, zdravotnická, kulturní či vzdělávací zařízení pro zaměstnance a druhotně i pro veřejnost) pozemky, stavby a zařízení obchodu a služeb pod podmínkou, že jejich provoz nebude vyžadovat omezení hlavní funkce území (např. stravovací zařízení pro zaměstnance aj.) komerční zařízení občanské vybavenosti plošně rozsáhlá, pokud bude možná jejich bezprostřední návaznost na komunikaci charakteru silnice nebo komunikace místní sběrná, dopravní napojení zařízení bude vyhovovat příslušným předpisům a podmínkami využití pro předmětné komerční zařízení nebude omezováno hlavní využití území ani využití navazujících funkčních ploch pozemky, stavby a zařízení záchytných parkovišť nákladních automobilů, pokud se jedná o umístění mimo souvislou zástavbu města bez návaznosti na plochy BI, BV či SM zařízení pro výrobu energie - fotovoltaická elektrárna za podmínky umístění na střechách budov čerpací stanice pohonných hmot - tam, kde toto zařízení (včetně zóny havarijního plánovaní) nebude v kontaktu s obytnou zástavbou


pozemky, stavby a zařízení bydlení bez přímé vazby na provoz areálů pozemky, stavby a zařízení pro rekreaci pozemky, stavby a zařízení výroby zemědělské živočišné řadové garáže s výjimkou dosavadních po dobu jejich životnosti další zařízení, stavby a činnosti, jejichž užívání by vyžadovalo omezení využití hlavního


41


Podmínky prostorového uspořádání a ochrany krajinného rázu: hmotové a architektonické ztvárnění novostaveb a změn staveb bude limitováno stávající výškovou hladinou v jednotlivých lokalitách, nebudou vytvářeny nové dominantní objekty z hlediska objemů a výšky, stavby zejména v okrajových polohách lokalit nesmí svým řešením narušovat panorama města, popř. zvyšovat negativní působení zástavby stávající po obvodu areálů budou realizovány pásy izolační zeleně (při hranicích vymezených ploch v kontaktu s plochami BI, BV, BH, OS, OV či v kontaktu s volnou krajinou);

-

-

Podmínky využití zastavitelných ploch VL jsou uvedeny v kap. 3

Plochy výroby a skladování - fotovoltaická elektrárna - VX Hlavní využití: -

výroba energie pomocí fotovoltaických panelů


provozní vybavení nezbytné stavby dopravního a technického vybavení pro obsluhu lokality plochy zeleně


jiné využití, než je uvedeno jako hlavní, resp. přípustné;

Plochy výroby a skladování - zemědělská výroba - VZ Hlavní využití: -

zemědělská výroba

Přípustné využití označených: -

-

pozemky, stavby a zařízení výroby zemědělské rostlinné a živočišné (stavby pro uskladnění a posklizňovou úpravu plodin, stavby pro ustájení a chov zvířat, skladování a příprava krmiva a steliva, uchování produktů, dočasné uchování odpadů) pozemky, stavby a zařízení služeb, výroby drobné a řemeslné a výroby nerušící pozemky, stavby a zařízení pro skladování pozemky, stavby a zařízení pro pěstování rostlin a prodej výpěstků pozemky, stavby a zařízení pro odstavování a servis zemědělské techniky pozemky, stavby a zařízení pro krátkodobé skladování odpadů (překladiště, sběrné dvory, kompostárny apod.) stavby a zařízení správních a administrativních činností pro konkrétní areál čerpací stanice pohonných hmot v rámci areálu stávající bioplynová stanice pozemky, stavby a zařízení dopravní a technické infrastruktury pro obsluhu řešeného území pozemky, stavby a zařízení pro ochranu území (protipovodňová, protierozní opatření apod.) zeleň ochranná a izolační


pozemky stavby a zařízení výroby lehké za podmínky, že nebude omezováno hlavní využití pozemky, stavby a zařízení občanského vybavení komerčního charakteru včetně stravovacího zařízení pro zaměstnance, pokud podmínkami jejich využití nebude omezováno hlavní využití


pozemky, stavby a zařízení pro bydlení a přechodné ubytování pozemky, stavby a zařízení pro rekreaci další zařízení, stavby a činnosti, jejichž užívání by si vyžadovalo omezení využití hlavního


42



hmotové a architektonické ztvárnění novostaveb a změn staveb bude limitováno stávající výškovou hladinou v jednotlivých lokalitách, nebudou vytvářeny nové dominantní objekty z hlediska objemů a výšky; zejména stavby v okrajových polohách lokalit nesmí svým řešením narušovat panorama města popř. zvyšovat negativní působení zástavby stávající;

Podmínky využití zastavitelných ploch VZ jsou uvedeny v kap. 3.

Plochy výroby a skladování - zemědělská výroba - zahradnictví - VZ1 Hlavní využití: -

zahradnictví


pozemky zemědělské výroby rostlinné malého rozsahu stavby a zařízení pro pěstování rostlin, skladování a prodej výpěstků stavby pro skladování dalších komodit souvisejících s provozem stavby a zařízení pro odstavování a servis související zemědělské techniky stavby a zařízení správních a administrativních činností pro konkrétní areál, popř. vybavenosti pro zaměstnance stavby a zařízení dopravní a technické infrastruktury pro obsluhu konkrétního areálu


pozemky, stavby a zařízení občanského vybavení komerčního charakteru, pokud podmínkami jejich využití nebude omezováno hlavní využití


pozemky, stavby a zařízení pro bydlení a přechodné ubytování pozemky, stavby a zařízení pro rekreaci řadové garáže další zařízení, stavby a činnosti, jejichž užívání by si vyžadovalo omezení využití hlavního


-

hmotové a architektonické ztvárnění novostaveb a změn staveb bude limitováno stávající výškovou hladinou v jednotlivých lokalitách, nebudou vytvářeny nové dominantní objekty z hlediska objemů a výšky, stavby zejména v okrajových polohách lokalit nesmí svým řešením narušovat panorama města popř. zvyšovat negativní působení zástavby stávající maximální koeficient zastavění včetně zpevněných ploch - 0,15;

Plochy výroby a skladování - zemědělská výroba - chov ryb - VZ2 Hlavní využití: -

sádky pro chov ryb


chov ryb v nádržích a sádkách stávající stavby a zařízení provozního vybavení stavby a zařízení dopravní a technické infrastruktury pro obsluhu konkrétního areálu pozemky, stavby a zařízení pro ochranu území (protipovodňová, protierozní opatření apod.)


pozemky, stavby a zařízení pro bydlení a přechodné ubytování pozemky, stavby a zařízení pro rekreaci stavby a zařízení pro výrobu nezemědělského charakteru další zařízení, stavby a činnosti, jejichž užívání by si vyžadovalo omezení využití hlavního;


43


6.5 PLOCHY REKREACE Plochy rekreace - plochy staveb pro rodinnou rekreaci - RI Hlavní využití: -

individuální a rodinná rekreace


pozemky, stavby a zařízení sloužící individuální a rodinné rekreaci typu rekreační chata pozemky, stavby a zařízení pro sport jako doplňková funkce k funkci hlavní klubovny zájmových organizací a spolků pozemky, stavby a zařízení dopravní infrastruktury pro obsluhu dané konkrétní lokality pozemky, stavby a zařízení technické infrastruktury pro obsluhu řešeného území pozemky sídelní zeleně (soukromé, veřejné, ochranné a přírodní) pozemky, stavby a zařízení pro ochranu území (protipovodňová, protierozní opatření apod.)


stavby, zařízení a činnosti, které nesouvisejí s hlavním využitím pozemky, stavby a zařízení pro trvalé bydlení čerpací stanice pohonných hmot další zařízení, stavby a činnosti, jejichž užívání by si vyžadovalo omezení využití hlavního;

Plochy rekreace - plochy staveb pro hromadnou rekreaci - RH Hlavní využití: -

hromadná pobytová rekreace


-

pozemky, stavby a zařízení sloužící hromadné rekreaci, autokemp pozemky, stavby a zařízení pro sport a rekreaci jako doplňková funkce k funkci hlavní pozemky, stavby a zařízení komerční vybavenosti - ubytování, veřejné stravování zejména pro uživatele areálu, maloobchodní prodej vybraného sortimentu souvisejícího s rekreací, služby zejména pro uživatele rekreačního zařízení pozemky, stavby a zařízení dopravní a technické infrastruktury pro obsluhu lokality pozemky, stavby a zařízení pro ochranu území (protipovodňová, protierozní opatření apod.) pozemky sídelní zeleně (soukromé, veřejné, ochranné a přírodní)


stavby pro bydlení, pokud se jedná o bydlení majitelů nebo správců areálu, služební byty, resp. za podmínky přímé funkční a prostorové vazby na provoz areálu


stavby, zařízení a činnosti, které nesouvisejí s hlavním využitím čerpací stanice pohonných hmot stavby garáží další zařízení, stavby a činnosti, jejichž užívání by si vyžadovalo omezení využití hlavního


novostavby a změny stávajících staveb budou respektovat stávající urbanistickou strukturu, výškovou hladinu okolní zástavby a záplavové území;


44


Plochy rekreace - zahrádkářské osady - RZ Hlavní využití: -

pěstování plodin, krátkodobá rekreace


pozemky zahrad stavby zahradních domků pozemky, stavby a zařízení pro sport jako doplňková funkce k funkci hlavní pozemky, stavby a zařízení dopravní a technické infrastruktury pro obsluhu lokality pozemky, stavby a zařízení pro ochranu území (protipovodňová, protierozní opatření apod.) pozemky sídelní zeleně (soukromé, veřejné, ochranné a přírodní)


stavby, zařízení a činnosti, které nesouvisejí s hlavním využitím pozemky, stavby a zařízení pro trvalé bydlení čerpací stanice pohonných hmot stavby garáží další zařízení, stavby a činnosti, jejichž užívání by si vyžadovalo omezení využití hlavního


novostavby na dosud nezastavěných pozemcích je možné doplnit pouze mimo záplavové území, na pozemku smí být umístěna pouze jediná stavba zahradního domku

6.6 PLOCHY ZELENĚ Plochy zeleně - ochranná a izolační - ZO Hlavní využití: -

plochy zeleně s funkcí ochrannou (odclonění okolí od zdrojů znečištění prostředí emisemi zejména prachem, a hlukem) a estetickou (zmírnění nepříznivého estetického působení staveb, areálů a činností v krajině)


plochy zeleně specifické, izolační a přírodní (v rámci prvků ÚSES) pozemky, stavby a zařízení dopravní a technické infrastruktury pro obsluhu řešeného území


stezky pro pěší a cyklisty, drobná vybavenost pro nepobytovou rekreaci obyvatel za podmínky, že nebude narušena izolační funkce zeleně


jiné využití, než je uvedeno jako hlavní, přípustné a podmíněně přípustné využití

Podmínky využití zastavitelných ploch ZO jsou uvedeny v kap. 3.

Plochy zeleně - soukromá a vyhrazená - ZS Hlavní využití: -

plochy sídelní zeleně zahrnující především soukromé zahrady (obvykle oplocené), které nejsou součástí jiných typů ploch

Přípustné využití:


45


zahrady produkční, případně se stavbami doplňkovými sloužícími jako zázemí k obhospodařování jednotlivých zahrad pozemky, stavby a zařízení dopravní a technické infrastruktury pro obsluhu lokality vodní plochy a drobné toky pozemky zeleně veřejné pozemky veřejných prostranství pozemky, stavby a zařízení pro ochranu území (protipovodňová, protierozní opatření apod.)

-


zahrady se stavbami zvyšujícími jejich rekreační využitelnost - zahradní domky, bazény, sportovní zařízení soukromého charakteru, klubovny zájmových organizací a spolků za podmínky, že jsou situovány v zastavěném území


garáže stavby a zařízení pro bydlení, rekreační domky, chalupy a chaty stavby a zařízení občanského vybavení a výroby nepřípustné je jiné využití, než se uvádí jako přípustné a podmíněně přípustné;

Plochy zeleně - přírodního charakteru - ZP Hlavní využití: -

pozemky sídelní zeleně udržované v přírodě blízkém stavu


zeleň přírodního charakteru vodní plochy a drobné toky


-

-

pozemky, stavby a zařízení dopravní a technické infrastruktury celoměstského a nadmístního významu, pokud by se jejich situování mimo plochy ZP vyžádalo neúměrné zvýšení finančních nároků stezky pro pěší a cyklisty, drobná vybavenost pro nepobytovou rekreaci obyvatel (odpočinkové plochy, amfiteátry, dětská hřiště) za podmínky, že nebude narušena funkce přírodní pozemky, stavby a zařízení pro ochranu území (protipovodňová, protierozní opatření apod.)


nepřípustné je oplocování pozemků nepřípustné je jiné využití, než se uvádí jako přípustné a podmíněně přípustné;

6.7 PLOCHY VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ Plochy veřejných prostranství - PV Hlavní využití: -

plochy veřejně přístupné bez omezení, které mají významnou prostorotvornou a komunikační funkci


-

veřejná prostranství včetně náměstí a ulic stavby a zařízení občanského vybavení slučitelné s účelem veřejných prostranství, které zvyšují využitelnost těchto ploch pro obyvatele (např. altány, informační kiosky, dětská hřiště, přístřešky MHD, vodní prvky a umělecká díla, městský mobiliář apod.) plochy zeleně pozemky, stavby a zařízení související dopravní a technické infrastruktury


46


-

pozemky, stavby a zařízení pro ochranu území (protipovodňová, protierozní opatření apod.)


pozemky, stavby a zařízení veřejných parkovišť pod podmínkou, že bude převládat funkce hlavní a podmínkou přiměřeného dopadu pro celkovou dopravní zátěž území; venkovní kulturní a obdobné akce - na vhodných místech k tomuto účelu městem určených;


jiné využití, než je uvedeno jako hlavní, přípustné a podmíněně přípustné využití;

Plochy veřejných prostranství - veřejná zeleň - ZV Hlavní využití: - plochy sídelní zeleně veřejně přístupné, které mají významnou prostorotvornou a rekreační funkci Přípustné využití: -

pozemky parků a historických zahrad veřejně přístupných travnaté plochy s výsadbami odpovídající druhové skladby (sadové úpravy) stavby a zařízení občanské vybavenosti slučitelné s účelem veřejných prostranství, které jako stavby doplňkové zvyšují kvalitu a využitelnost prostranství jako prostoru veřejného pěší a cyklistické komunikace dětská hřiště, izolovaná hřiště pro míčové hry, drobné zpevněné plochy (pro kulturní aktivity aj.) vodní plochy, drobné vodoteče pozemky, stavby a zařízení pro ochranu území (protipovodňová, protierozní opatření apod.)


pozemky, stavby a zařízení technické infrastruktury a dopravní (včetně parkování), pokud by si jejich situování mimo plochy ZV vyžádalo neúměrné zvýšení finančních nároků, pokud si to vyžádá způsob technického řešení dopravní infrastruktury včetně technického řešení křižovatek či dalších dopravních ploch;


nepřípustné je jakékoli jiné využití, než se uvádí jako přípustné a podmíněně přípustné;

Podmínky využití zastavitelných ploch ZV sou uvedeny v kap. 3.

6.8 PLOCHY DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY Plochy dopravní infrastruktury silniční - DS Hlavní využití: -

plochy a koridory pozemních komunikací, pokud nejsou součástí jiných funkčních ploch, plochy dopravy v klidu a dalších zařízení dopravy neliniového charakteru


pozemky, stavby a zařízení silnic včetně pozemků součástí komunikací (odvodnění komunikací, zářezy, násypy, opěrné a zárubní zdi, mosty, stavby protihlukové ochrany apod.) pozemky, stavby a zařízení místních a účelových komunikací včetně pozemků součástí komunikací pozemky, stavby a zařízení pro dopravu v klidu (odstavné a parkovací plochy) pozemky, stavby a zařízení pro veřejnou dopravu (zastávky veřejné autobusové dopravy a jejich vybavení) komunikace pro pěší a cyklisty pozemky, stavby a zařízení železniční dopravy včetně pozemků a staveb souvisejících zeleň na dopravních plochách pozemky, stavby a technické infrastruktury pozemky, stavby a zařízení pro ochranu území (protipovodňová, protierozní opatření apod.)


47


Podmíněně přípustné využití: pozemky, stavby a zařízení pro čerpací stanice pohonných hmot - pouze zařízení stávající nebo umístěná v plochách dopravních koridorů silnic dle podrobnější dokumentace, a to až po definitivním umístění vlastní komunikace pozemky, stavby a zařízení pro individuální garáže za podmínky jejich situování ve stabilizovaných plochách označených Plochy dopravní infrastruktury silniční - garáže DS1; v plochách DS1 je možné umístit zařízení drobné a řemeslné výroby a nerušící výroby pozemky, stavby a zařízení pro terminál autobusové dopravy včetně služeb pro cestující pouze ve stabilizované ploše DS v ulici Divišova v rámci koridorů ZDk1, ZDk2, ZDk3 po stabilizaci trasy (tedy min. po vydání územního rozhodnutí) na příslušné komunikace je možno zbývající plochu koridoru využít shodně jako funkční plochu sousedící s vymezeným koridorem

-

-

-

Nepřípustné využití: jiné využití, než je uvedeno jako hlavní, přípustné a podmíněně přípustné využití;

-

Podmínky využití zastavitelných ploch a zastavitelných ploch v rámci koridorů dopravní infrastruktury DS jsou uvedeny v kap. 3.

Plochy dopravní infrastruktury - železniční - DZ Hlavní využití: plochy železniční dopravy

-

Přípustné využití: pozemky, stavby a zařízení železnic včetně souvisejících pozemků a staveb (zářezy, násypy, opěrné a zárubní zdi, mosty, stavby protihlukové ochrany apod.) pozemky, stavby a zařízení související s železničním provozem (nádražní, provozní a správní budovy, zastávky, nástupiště, nákladové stavby a prostory, depa apod.), služby pro cestující pozemky, stavby a zařízení dopravní a technické infrastruktury pro obsluhu řešeného území pozemky, stavby a zařízení pro ochranu území (protipovodňová, protierozní opatření apod.)

-

Podmíněně přípustné využití: stavby a zařízení pro komerční využití (služby, sklady, obchodní zařízení) za podmínky, že nebude narušeno hlavní a přípustné využití

-

Nepřípustné využití: jiné využití, než je uvedeno jako hlavní, přípustné a podmíněně přípustné využití;

-

Dopravní infrastruktura - letecká - DL Hlavní využití -

plochy letecké dopravy


pozemky, stavby a zařízení související s leteckým provozem odstavné a parkovací plochy stavby a zařízení technického vybavení a dopravní infrastruktury


stavby a zařízení sloužící obsluze letiště, doplňková zařízení občanského vybavení, za podmínky situování v rámci zastavěného území a zastavitelných ploch


jiné využití, než je uvedeno jako hlavní, přípustné a podmíněně přípustné využití;

Podmínky využití zastavitelných ploch DL jsou uvedeny v kap. 3. REGIO, projektový ateliér s.r.o.

48


6.9 PLOCHY TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY Plochy technické infrastruktury - inženýrské sítě - TI Hlavní využití: -

plochy a areály technické infrastruktury


pozemky, stavby a zařízení pro zásobování vodou pozemky, stavby a zařízení pro zásobování energiemi pozemky, stavby a zařízení pro zásobování teplem a plynem pozemky, stavby a zařízení pro telekomunikace a radiokomunikace pozemky, stavby a zařízení pro odvádění a čištění odpadních vod a nakládání s kaly pozemky, stavby a zařízení dopravní infrastruktury pro obsluhu řešeného území plochy zeleně, drobné vodní plochy


jiné využití, než je uvedeno jako hlavní a přípustné využití


umístěním výškových zařízení technické infrastruktury nesmí být narušen krajinný ráz;

Plochy technické infrastruktury - stavby a zařízení pro nakládání s odpady - TO Hlavní využití: -

plochy a zařízení sloužící pro ukládání a zpracování odpadů


pozemky, stavby a zařízení pro ukládání a zpracování odpadů včetně čištění odpadních vod a zařízení související pozemky, stavby a zařízení sběrných dvorů pozemky, stavby a zařízení související dopravní a technické infrastruktury zeleň ochranná a izolační


jiné využití, než je uvedeno jako hlavní a přípustné využití;

6.10 PLOCHY VODNÍ A VODOHOSPODÁŘSKÉ Plochy vodní a vodohospodářské - W Hlavní využití: -

vodní toky a nádrže, rybníky, mokřady a ostatní vodní plochy, které plní funkce vodohospodářské, ekologicko-stabilizační, rekreační, estetické a hospodářské


vodní toky a plochy včetně břehové zeleně technické stavby a zařízení pro obsluhu a ochranu území (přemostění, jezy, jímání vody, výpusti, hráze, čepy, kaskády, ochranné a opěrné zdi, protipovodňová a revitalizační opatření, drobná energetická zařízení aj.)


stavby a zařízení pro chov ryb a vodních živočichů - pokud nebude narušen veřejný zájem (např. ochrana přírody a protipovodňová ochrana) energetická zařízení na vodních tocích za podmínky, že nebude narušena funkce prvku ÚSES


49



stavby, zařízení a činnosti nesouvisející s hlavním, přípustným a podmíněně přípustným využitím oplocování pozemků vodních toků v celém řešeném území a vodních ploch v nezastavěném území;

Specifikace ploch změn v krajině je uvedena v kap. 3.

6.11 PLOCHY ZEMĚDĚLSKÉ Plochy zemědělské - NZ Hlavní využití: -

zemědělsky obhospodařované pozemky včetně drobných ploch krajinné zeleně;


pozemky orné půdy, trvalých travních porostů, extenzivní sady, zahrady liniové nebo plošné porosty pro ekologickou stabilizaci krajiny (remízky, meze, stromořadí, drobné interakční prvky a vodní plochy) stavby a zařízení veřejné technické infrastruktury (vč. zařízení technického vybavení pro obsluhu sousedících staveb, např. přípojky TI, podzemní jímky, vodní zdroje atd.); stavby a zařízení dopravní infrastruktury pro zpřístupnění pozemků, cesty zajišťující prostupnost krajiny, stezky pro pěší a cyklisty, nezpevněné polní cesty protipovodňová, protierozní a revitalizační opatření


-

-

zalesnění, vodní plochy a toky a stavby pro jejich obhospodařování za podmínky dodržování zásad ochrany ZPF a ochrany přírody a krajiny stavby a zařízení pro zemědělství za podmínky, že se jedná o stavby pro ustájení hospodářských zvířat do 49 ks, zařízení zemědělské prvovýroby vázané na konkrétní zemědělsky obhospodařovanou lokalitu nezbytné pro obhospodařování zemědělské půdy v nezastavěném území a pastevectví (žlaby, přístřešky pro dobytek, seníky apod.) v rámci koridoru pro vymezení prvků ÚSES je možno segmenty ploch využívat dle hlavního, přípustného a podmíněně přípustného využití předmětných ploch pouze do doby konkrétního vymezení pozemků spadajících do biokoridoru (v projektech ÚSES); po tomto upřesnění a po majetkovém vypořádání budou pozemky ÚSES využívány v režimu ploch přírodních NP ohrazení pozemků pro chovné a pěstební účely - za podmínky zajištění prostupnosti krajiny stavby a opatření zlepšující podmínky využití území pro účely rekreace a cestovního ruchu, drobný mobiliář v přírodě blízkém provedení (rozhledny, informační tabule, odpočívadla apod.), drobná myslivecká zařízení (posedy, krmelce) aj. - pokud neznemožňují obhospodařování pozemků


stavby a zařízení pro zemědělství jiné, něž jsou uvedeny v podmíněně přípustném (např. stavby pro trvalé kapacitní ustájení hospodářských zvířat) oplocení pozemků silnice I. - III. třídy, zpevněné komunikace jiného charakteru než je uvedeno v přípustném, resp. podmíněně přípustném využití (s výjimkou rozšíření stávajících komunikací) další stavby, opatření a činnosti, které nesouvisí s hlavním, přípustným a podmíněně přípustným využitím


případné stavby výškových zařízení technické infrastruktury za podmínky nenarušení krajinného rázu;


50


6.12 PLOCHY LESNÍ Plochy lesní - NL Hlavní využití: -

plochy lesa;


plochy PUPFL pozemky, stavby a zařízení lesnictví (lesnické účelové komunikace a plochy, hrazení bystřin a strží, odvodnění lesní půdy, myslivecká zařízení) malé vodní plochy a toky stavby a zařízení dopravní infrastruktury pro zpřístupnění pozemků, cesty zajišťující prostupnost krajiny, stezky a značené trasy pro pěší a cyklisty, naučné stezky nezbytné stavby a zařízení technického vybavení a stavby a zařízení nevyžadující odnětí pozemků určených k plnění funkcí lesa podle ustanovení příslušných právních předpisů protipovodňová a protierozní opatření, revitalizační opatření


-

stavby a opatření zlepšující podmínky využití území pro účely rekreace a cestovního ruchu, drobný mobiliář v přírodě blízkém provedení (rozhledny, informační tabule, odpočívadla apod.), drobná myslivecká zařízení (posedy, krmelce) aj. - pokud neznemožňují obhospodařování pozemků ohrazení pozemků pro chovné a pěstební účely - za podmínky zajištění prostupnosti krajiny v rámci koridoru pro vymezení prvků ÚSES je možno segmenty ploch využívat dle hlavního, přípustného a podmíněně přípustného využití předmětných ploch pouze do doby konkrétního vymezení pozemků spadajících do biokoridoru (v projektech ÚSES); po tomto upřesnění a po majetkovém vypořádání budou pozemky ÚSES využívány v režimu ploch přírodních NP


stavby, opatření a činnosti nesouvisející s hlavním, přípustným a podmíněně přípustným využitím; oplocení pozemků (vyjma dočasného, např. pro lesní školky) silnice I. - III. třídy, zpevněné komunikace jiného charakteru než je uvedeno v přípustném, resp. podmíněně přípustném využití (s výjimkou rozšíření stávajících komunikací) stavby a zařízení pro zemědělství (vyjma zařízení pro chov včel)

Podmínky prostorového uspořádání a ochrana krajinného rázu: -

případné stavby výškových zařízení technické infrastruktury za podmínky nenarušení krajinného rázu;

6.13 PLOCHY PŘÍRODNÍ Plochy přírodní - NP Hlavní využití: - lesní porosty, krajinná zeleň, vodní plochy, popř. součásti ZPF, jež souhrnně vytvářejí plochy původních, přírodních a přírodě blízkých ekosystémů a zajišťují tak uchování druhového a genového bohatství spontánních druhů a organismů - fauny a flóry - plochy NP jsou vymezeny na základě zvláštních předpisů pro zajištění ochrany a žádoucího vývoje prvků územního systému ekologické stability a dalších ekologicky cenných území, jejichž kategorie stanoví příslušný zákon; Přípustné využití: pozemky určené k plnění funkce lesa s mimoprodukčními způsoby hospodaření včetně zalesnění pozemky ZPF - určené pro extenzivní hospodaření způsobem šetrným k přírodním danostem


51


plochy zeleně zajišťující mimoprodukční funkce krajiny a příznivé působení na okolní ekologicky méně stabilní části krajiny stavby a opatření v zájmu zabezpečení prostoru pro relativně nerušenou existenci a vývoj přírodních a přírodě blízkých společenstev a v zájmu ochrany přírody a krajiny turistika (vč. cykloturistiky a hippoturistiky) po vyznačených cestách, naučné stezky účelové komunikace zejména pro obhospodařování zemědělských a lesních pozemků pozemky vodních toků a vodních ploch udržované v přírodě blízkém stavu, revitalizační opatření stavby a zařízení sloužící k ochraně území (protipovodňová a protierozní opatření apod.);

-


stávající činnosti produkčního charakteru lze realizovat bez možnosti zvyšování jejich intenzity mimoprodukční funkce zemědělského půdního fondu a ploch PUPFL - jejich charakter musí být v souladu se zájmy ochrany přírody a krajiny výstavba liniových inženýrských sítí, jejichž trasování mimo přírodní zónu není reálně možné pokud nebude zásadně narušena přírodní funkce plochy; ohrazení pozemků pro chovné a pěstební účely - za podmínky zajištění prostupnosti krajiny stavby a opatření zlepšující podmínky využití území pro účely rekreace a cestovního ruchu, drobný mobiliář v přírodě blízkém provedení (rozhledny, informační tabule, odpočívadla apod.), drobná myslivecká zařízení (posedy, krmelce) aj. - pokud neznemožňují obhospodařování pozemků, jejich přírodní charakter a ochrannou funkci


stavby, opatření a činnosti nesouvisející s hlavním, přípustným a podmíněně přípustným využitím; oplocení pozemků (vyjma dočasného, např. pro lesní školky) silnice I. - III. třídy, zpevněné komunikace jiného charakteru než je uvedeno v přípustném, resp. podmíněně přípustném využití stavby a zařízení pro zemědělství (vyjma zařízení pro chov včel)

Podmínky prostorového uspořádání a ochrana krajinného rázu: - případné stavby výškových zařízení technické infrastruktury jsou z hlediska ÚP přípustné pouze v případě, že negativně nenaruší krajinný ráz;

6.14 PLOCHY SMÍŠENÉ NEZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ Plochy smíšené nezastavěného území - NSx Hlavní využití: -

plochy nezastavěného území se zastoupením 2 či více funkcí: NSpz - plochy smíšené nezastavěného území - přírodní, zemědělské (kombinace přírodní a zemědělské složky) NSsx - plochy smíšené nezastavěného území - sportovně-rekreační, specifické (kombinace sportovní a rekreační složky umožňující provozování motokrosového sportu) NSdz - plochy smíšené nezastavěného území - dopravní (letecké), zemědělské (složka letecké dopravy umožňující i základní hospodářské - udržovací činnosti) NSpk - plochy smíšené nezastavěného území - přírodní, kulturně historické (parkově upravené plochy navazující na zámecký areál) NSpzs - plochy smíšené nezastavěného území - přírodní, zemědělské, sportovněrekreační (kombinace přírodní, zemědělské a sportovně-rekreační složky)

Přípustné využití: - x = p - přírodní - podpora krajinotvorné funkce a vytváření přírodě blízkých ekosystémů; - x = z - zemědělské - pozemky orné půdy, trvalých travních porostů, sady, zahrady, stavby a zařízení pro zemědělskou prvovýrobu vázané na konkrétní lokalitu nezbytné pro obhospodařování zemědělské půdy v nezastavěném území a pastevectví (žlaby, přístřešky pro dobytek, seníky apod.);


52


-

-

-

x = s - sportovně-rekreační - sportovně-rekreační (nepobytové) využívání krajiny, stavby a zařízení doplňkového charakteru - např. menší sportovní plochy a zařízení - amfiteátry, odpočinkové plochy, drobný mobiliář, naučné stezky, komunikace pro pěší a cyklisty, rozhledny a dočasné stavby pro údržbu těchto zařízení, dočasné plochy pro stanování, zpevněné plochy a dočasné stavby pro pořádání krátkodobých kulturně-společenských akcí (pódia, tribuny, stanové konstrukce, mobilní objekty provozního a sociálního zázemí apod.); x = d - dopravní (letecké) - travnaté a zpevněné přistávací a vzletové plochy; dočasné stavby pro pořádání krátkodobých kulturně-sportovních akcí (pódia, tribuny, stanové konstrukce, mobilní objekty provozního a sociálního zázemí, menší zpevněné a komunikační plochy apod.); x = k - kulturně-historické - objekty drobné architektury dotvářející krajinu; stávající pietní místa a pohřebiště malého rozsahu; x = x - specifické (motokros) - motokrosový areál bez trvalých staveb pozemky orné půdy, trvalých travních porostů, extenzívní sady, zahrady plochy PUPFL liniové nebo plošné porosty pro ekologickou stabilizaci krajiny (remízky, meze, stromořadí, drobné interakční prvky a vodní plochy) stavby a zařízení veřejné technické infrastruktury (vč. zařízení technického vybavení pro obsluhu sousedících staveb, např. přípojky TI, podzemní jímky, vodní zdroje atd.); komunikace pro pěší a cyklisty, účelové komunikace, sjezdy; protipovodňová, protierozní a revitalizační opatření


ohrazení pozemků pro chovné a pěstební účely - za podmínky zajištění prostupnosti krajiny stavby a opatření zlepšující podmínky využití území pro účely rekreace a cestovního ruchu, drobný mobiliář v přírodě blízkém provedení (rozhledny, informační tabule, odpočívadla apod.), drobná myslivecká zařízení (posedy, krmelce) aj. - pokud neznemožňují obhospodařování pozemků


-

stavby a zařízení pro zemědělství, pokud se nejedná o stavby a zařízení zemědělské prvovýroby vázané na konkrétní lokalitu nezbytné pro obhospodařování zemědělské půdy v nezastavěném území a pastevectví (žlaby, přístřešky pro dobytek, seníky apod.) oplocení pozemků silnice I. - III. třídy, zpevněné komunikace jiného charakteru než je uvedeno v přípustném, resp. podmíněně přípustném využití (s výjimkou rozšíření stávajících komunikací) další stavby, opatření a činnosti, které nesouvisí s hlavním, přípustným a podmíněně přípustným využitím;


případné stavby výškových zařízení technické infrastruktury jsou z hlediska ÚP přípustné pouze v případě, že negativně nenaruší krajinný ráz;

Specifikace ploch změn v krajině je uvedena v kap. 3.

7. VYMEZENÍ VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB, VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH OPATŘENÍ, STAVEB A OPATŘENÍ K ZAJIŠŤOVÁNÍ OBRANY A BEZPEČNOSTI STÁTU A PLOCH PRO ASANACI, PRO KTERÉ LZE PRÁVA K POZEMKŮM A STAVBÁM VYVLASTNIT Územním plánem jsou stanoveny následující veřejně prospěšné stavby a veřejně prospěšná opatření (zakresleno ve Výkresu veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací). Jedná se o veřejně prospěšné stavby dopravní infrastruktury včetně plochy nezbytně nutné k zajištění její výstavby a řádného užívání pro stanovený účel - identifikátor VD (pouze pro vyvlastnění) / WD (vyvlastnění i předkupní právo) nebo veřejně prospěšné opatření k založení prvků územního systému ekologické stability - identifikátor VU. REGIO, projektový ateliér s.r.o.

53


Veřejně prospěšné stavby: Identifikátor VPS

Označení koridoru

Název VPS

Popis a lokalizace

Katastrální území

Přeložka silnice I/11 (dle ZÚR VPS D27) tvořící jižní obchvat Žamberka; VD1

WD2

ZDk1

dopravní infrastruktura - obchvat Žamberka

ZDk3

Komunikační napojení rozvojových ploch v lokalitě Velký Hájek, řešící následující dopravní infrastruktura propojení: - MK Velký Hájek - ulice Ořechová a U Dubu (na území Dlouhoňovic);

- přeložka je vedená ve směru východ západ jižním okrajem řešeného území, v ploše koridoru ZDk1 je řešeno napojení silnice II/312 dle vyhledávací studie dopravního připojení Žamberka na R35;

Žamberk

Žamberk

- ulice Ořechová a Školská;

VD3

ZDk8

Koridor navržený k optimalizaci dopravních parametrů místní komunikace propojující dopravní infrastruktura zastavitelnou plochu ZB11 (popř. i plochu územní rezervy R2) se silnicí I/11 a umožňující - MK Ke Střelnici též alternativní napojení letiště, přístup k ČOV (na k.ú. Helvíkovice) a k případnému novému přemostění Divoké Orlice (viz koridor územní rezervy R4);

Žamberk

Veřejně prospěšná opatření: Identifikátor VPO

Označení prvku

VU1

K81 (Sedloňovský vrch Topielisko Vysoké Chvojno)

založení prvků územního systému ekologické stability NRBK K81

Nadregionální biokoridor K81 (dle ZÚR VPO U08) je řešeným územím veden jako prvek vodní (podél Orlice) a mezofilní bučinný (zahrnuje převážně lesnaté partie podél řeky)

Žamberk

VU2

RBK 818 (Suchá K81)

založení prvků územního systému ekologické stability RBK 818

Regionální biokoridor (dle ZÚR VPO U30) Je tvořen dvěma větvemi zasahujícími do severního okraje řešeného území

Žamberk

Název VPO


Popis a lokalizace


54


8. VYMEZENÍ VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB A VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH OPATŘENÍ, PRO KTERÉ LZE UPLATNIT PŘEDKUPNÍ PRÁVO Předkupní právo je v územním plánu stanoveno pro následující veřejně prospěšnou stavbu: Předkupní Pořadové Označení koridoru Název VPS právo ve číslo prospěch

WD2

ZDk3

dopravní infrastruktura - MK Velký Hájek

Dotčené pozemky (p.č. dle KN)


2160/31, 2160/32, 2162, 2163, 2158, 2157/1, 2144/7, 2144/8, 2144/3, 2144/2, 686/1 Město Žamberk

Pozemky spoluvlastněné městem Žamberk: 2160/29

Žamberk

Pozemky vlastněné městem Žamberk: 2160/45, 2144/6, 2144/5, 2144/1, 3781/3, 3781/1, 664/99

9. VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ, VE KTERÝCH JE ROZHODOVÁNÍ O ZMĚNÁCH V ÚZEMÍ PODMÍNĚNO ZPRACOVÁNÍM ÚZEMNÍ STUDIE, STANOVENÍ PODMÍNEK PRO JEJÍ POŘÍZENÍ A PŘIMĚŘENÉ LHŮTY PRO VLOŽENÍ DAT O TÉTO STUDII DO EVIDENCE ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ ČINNOSTI V rámci zadávacích podmínek a řešení územních studií je nutno respektovat obecné podmínky využití funkčních ploch, do kterých jsou jednotlivé lokality zařazeny (kap. 6) a konkrétní podmínky pro využití zastavitelných ploch, ploch přestaveb a koridorů pro dopravní infrastrukturu (kap.3). Lhůta pro vložení dat o územních studiích do evidence územně plánovací činnosti se stanovuje na 4 roky od vydání ÚP Žamberk. Územním plánem Žamberk se stanovují následující plochy a koridory, ve kterých je prověření změn jejich využití územní studií podmínkou pro rozhodování: -

ZB1 (spolu s lokalitou ZO1 a souvisejícím koridorem ZDk9); ZB3 (spolu se ZV3, ZZ1, ZZ2 a příslušnou částí koridoru ZDk3 - včetně prověření dopravního napojení rozvojových ploch v lokalitě Velký Hájek); ZB9; ZB12 (spolu k koridory ZDk6 a ZDk7); ZB14 (spolu s koridorem ZDk5 a ZB15); PO3;


55


10. VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ ÚZEMNÍCH REZERV A STANOVENÍ MOŽNÉHO BUDOUCÍHO VYUŽITÍ, VČETNĚ PODMÍNEK PRO JEHO PROVĚŘENÍ

Pořadové číslo

Označení plochy s rozdílným způsobem využití

R1

BI

R2

BI

R3

DS

R4

DS

Předpokládané využití a podmínky pro jeho prověření


- plocha územní rezervy je vymezena v lokalitě Na Kopečku v návaznosti na zastavitelnou plochu ZB14 - nutno ověřit kapacity dopravního napojení pro případné rozšíření bydlení v rámci plochy R1 ve vztahu k únosnosti obsluhy přes centrum města - plocha územní rezervy je vymezena v pokračování ulice Ke Střelnici v návaznosti na zastavitelnou plochu ZB11 - možnost realizace nízkopodlažní zástavby v přímé prostorové návaznosti na lokalitu ZB11 - koridor územní rezervy pro realizaci dopravního propojení silnice III/31218 a I/11 na východním okraji řešeného území - nutno prověřit prostorové a technické podmínky řešení ve vztahu k nutnosti překonání výškového rozdílu, nivy Divoké Orlice a případný dopad realizace na přírodní prvky (Přírodní park Orlice, nadregionální biokoridor) - koridor územní rezervy pro realizaci dopravního propojení silnice I/11 s ulicemi Pod Skalami a Orlická (vč. nového přemostění) na západním okraji městské zástavby; - je nutno prověřit prostorové a technické podmínky řešení ve vztahu k nutnosti překonání výškového rozdílu, Divoké Orlice a případný dopad realizace na přírodní prvky (Přírodní park Orlice, nadregionální biokoridor, významné stromy) i stávající zástavbu v lokalitě;

Žamberk

Žamberk

Žamberk

Žamberk

11. VYMEZENÍ ARCHITEKTONICKY NEBO URBANISTICKY VÝZNAMNÝCH STAVEB, PRO KTERÉ MŮŽE VYPRACOVÁVAT ARCHITEKTONICKOU ČÁST PROJEKTOVÉ DOKUMENTACE JEN AUTORIZOVANÝ ARCHITEKT Územním plánem jsou stanoveny následující stavby: -

novostavby (hlavní stavba na pozemku) a změny staveb měnící významně hmotu stávajících staveb, stavby a přestavby, které se uplatňují ve spoluvytváření veřejných prostorů, v urbanisticky nejkvalitnějším prostoru na území městské památkové zóny;

-

kulturní památky zapsané v Ústředním seznamu nemovitých kulturních památek ČR;

-

novostavby (hlavní stavba na pozemku) a změny stávajících staveb veřejné infrastruktury (školy, zdravotnická a sociální zařízení celoměstského významu);

-

dotvoření městské blokové zástavby v rámci plochy přestavby PS1;

-

přestavby v rámci ploch přestavby PO1 - PO3;


56


12. STANOVENÍ KOMPENZAČNÍCH OPATŘENÍ PODLE § 50 odst. 6 STAVEBNÍHO ZÁKONA Při projednání Návrhu zadání vyloučil orgán ochrany přírody významný vliv ÚP Žamberk na evropsky významné lokality a ptačí oblasti soustavy NATURA 2000.

13. ÚDAJE O POČTU LISTŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU A POČTU VÝKRESŮ GRAFICKÉ ČÁSTI Počet stran textové části ÚP:

57 stran formátu A4

Obsah grafické části ÚP: 1. Výkres základního členění území 2. Hlavní výkres 3. Výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací

(měřítko 1 : 10 000) (měřítko 1 : 5 000) (měřítko 1 : 10 000)

Nabytím účinnosti tohoto opatření obecné povahy pozbývá platnosti Územní plán města Žamberk, schválený usnesením zastupitelstva města Žamberk č. 33/06 ze dne 12.12.2006, včetně změny č. 1 vydané usnesením zastupitelstva města Žamberk č. 1208/10 ze dne 26.1.2010 (účinnost 16.2.2010), změny č. 2 vydané usnesením zastupitelstva města Žamberk č. 1209/10 ze dne 26.1.2010 (účinnost 16.2.2010) a změny č. 3 vydané usnesením zastupitelstva města Žamberk č. 1407/10 ze dne 21.9.2010 (účinnost 11.10.2010).


57


II. ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU ŽAMBERK Úvod - pojmy využívané v textových částech Územního plánu Žamberk

Územní plán Žamberk (dále „ÚP“) a Odůvodnění ÚP používají pojmy stanovené zákonem č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) v platném znění: zastavěné území je území vymezené územním plánem (postupem podle stavebního zákona §58); zastavitelná plocha je plocha vymezená k zastavění v územním plánu - vně hranice zastavěného území; plocha přestavby je plocha uvnitř zastavěného území určená územním plánem ke změně využití; nezastavěné území je tvořeno pozemky, které nejsou zahrnuty územním plánem do zastavěného území nebo zastavitelných ploch; plocha je část území tvořená pozemkem nebo souborem pozemků vymezená územním plánem s ohledem na stávající nebo požadovaný způsob jejího využití a její význam; koridor je plocha pro umístění vedení dopravní a technické infrastruktury nebo opatření nestavební povahy; veřejnou infrastrukturou se rozumí pozemky, stavby a zařízení 1. dopravní infrastruktury, 2. technické infrastruktury, 3. občanského vybavení - zařízení pro vzdělání a výchovu, sociální a zdravotní služby a péči o rodinu, kulturu, veřejnou správu a ochranu obyvatelstva), 4. veřejných prostranství zřizované nebo užívané ve veřejném zájmu; veřejně prospěšnou stavbou je stavba pro veřejnou infrastrukturu určená k rozvoji nebo ochraně území obce, kraje nebo státu vymezená ve vydané územně plánovací dokumentaci (zde územním plánem); veřejně prospěšným opatřením je opatření nestavební povahy sloužící ke snižování ohrožení území a k rozvoji nebo ochraně přírodního, kulturního a archeologického dědictví, vymezené ve vydané územně plánovací dokumentaci; asanací se rozumí ozdravění území; Dále Územní plán Žamberk pracuje s pojmy: stabilizované území je území, v němž je stávající stav využití převzat beze změny do návrhu územního plánu; územní systém ekologické stability (ÚSES) je krajinotvorný program, jehož úkolem je zvýšení ekologické stability od nejmenších celků až po celoevropské sítě; Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny definuje ÚSES takto: „Územní systém ekologické stability je vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Hlavním smyslem ÚSES je posílit ekologickou stabilitu krajiny zachováním nebo obnovením stabilních ekosystémů a jejich vzájemných vazeb.“ ÚSES je tvořen následujícími skladebnými prvky: biocentrum, biokoridor, interakční prvek; interakčním prvkem je přitom míněno opatření k podpoře a dotváření ÚSES;


58


Seznam použitých zkratek AOPK - Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ATS - automatická tlaková stanice BD - bytový dům BJ - bytová jednotka BPEJ - bonitovaná půdně ekologická jednotka CO - civilní ochrana ČGS - Česká geologická služba ČNR - Česká národní rada ČOV - čistírna odpadních vod ČS - čerpací stanice ČSN - česká státní norma ČSÚ - Český statistický úřad DN - dimenze potrubí EO - ekvivalentní obyvatel EVL - evropsky významná lokalita FVE - fotovoltaická elektrárna HZS - hasičský záchranný sbor CHLÚ - chráněné ložiskové území CHOPAV - chráněná oblast přirozené akumulace vod IZS - integrovaný záchranný systém KČT - Klub českých turistů KES - koeficient ekologické stability KN - katastr nemovitostí KPÚ - komplexní pozemkové úpravy k.ú. - katastrální území LBC, RBC - lokální, regionální biocentrum LBK, RBK, NRBK -lokální, regionální, nadregionální biokoridor LHP - lesní hospodářský plán MK - místní komunikace MÚ - městský úřad MZe - Ministerstvo zemědělství ČR NN, VN, VVN - nízké, vysoké, velmi vysoké napětí NZV - nouzové zásobování vodou OKR - oblast krajinného rázu OP - ochranné pásmo ORP - obec s rozšířenou působností PLO - přírodní lesní oblast POÚ - pověřený obecní úřad PRVK - Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Pardubického kraje PUPFL - pozemky určené k plnění funkce lesa PÚR - Politika územního rozvoje ČR 2008 R+NR ÚSES - regionální a nadregionální územní systém ekologické stability RD - rodinný dům ř.ú. - řešené území SDH - sbor dobrovolných hasičů SO - správní obvod STL, (V)VTL - středotlaký, (velmi)vysokotlaký (plynovod) TKO - tuhý komunální odpad TS - transformační stanice ÚAN - území s archeologickými nálezy ÚAP - územně-analytické podklady ÚP - územní plán ÚPD - územně plánovací dokumentace ÚS - územní studie ÚSES - územní systém ekologické stability VAK - vodovody a kanalizace VKP - významný krajinný prvek VUSS - Vojenská ubytovací a stavební správa ZPF - zemědělský půdní fond ZÚR - Zásady územního rozvoje Pardubického kraje ZVHS - Zemědělská vodohospodářská správa ZSJ - základní sídelní jednotka (místní část)


59


a) POSTUP PŘI POŘÍZENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU, resp. VYHODNOCENÍ SOULADU S POŽADAVKY STAVEBNÍHO ZÁKONA A JEHO PROVÁDĚCÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ Pořízení nového územního plánu Žamberk (ÚP) schválilo zastupitelstvo města Žamberk dne 21. 9. 2010 usnesením č. 1408/10. Návrh Zadání ÚP Žamberk byl zpracován Městským úřadem Žamberk v lednu 2011. Po zpracování doplňujících průzkumů a rozborů bylo zadání v červnu 2011 doplněno a znovu projednáno, přičemž návrh Zadání ÚP Žamberk byl vystaven k veřejnému nahlédnutí na MÚ Žamberk, na elektronické úřední desce a na internetových stránkách města od 12.7. do 29. 8. 2011. Projednané zadání ÚP Žamberk bylo schváleno dne 20. 9. 2011 usnesením zastupitelstva města Žamberk číslo 405/11, to vše v souladu s ustanovením § 47 zákona č.183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů. Z projednávání zadání ÚP m.j. vyplynulo (stanoviska odboru ŽP Krajského úřadu Pardubického kraje č.j. KrÚ 57256/2011/OŽP/Sv ze dne 19. 7. 2011, č.j. KrÚ 56563/2011/OŽP/PI ze dne 2. 8. 2011 a č.j. KrÚ 37493/2013/OŽPZ/CH ze dne 27. 5. 2013, že není požadováno vyhodnocení z hlediska vlivů na životní prostředí podle §10i zákona č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí, a že předložená koncepce nemůže mít významný vliv na vymezené ptačí oblasti ve smyslu zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění ani evropsky významné lokality (uvedené ve sdělení MŽP č. 81/2008 Sb., o evropsky významných lokalitách, které byly zařazeny do evropského seznamu a nařízení vlády č. 371/2009 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 132/2005 Sb., kterým se stanoví národní seznam evropsky významných lokalit, ve znění nařízení vlády č. 301/2007 Sb.). V průběhu zpracování návrhu ÚP byly aktuálně známé záměry v řešeném území konzultovány s projektantem návrhu ÚP, ve snaze již v této fázi maximálně eliminovat možné problematické prvky v ÚP. Návrh ÚP byl zpracován v souladu s § 50 odst. 1 stavebního zákona a v souladu s přílohou č. 7 vyhlášky č. 500/2006 v platném znění, o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti. Návrh územního plánu Žamberk byl projednán podle §§ 50-53 stavebního zákona: - ve smyslu § 50 odst. 2 stavebního zákona se uskutečnilo dne 6.5.2013 od 13.00 hodin společné jednání s dotčenými orgány, krajským úřadem a sousedními obcemi - ve smyslu § 50 odst. 3 stavebního zákona byl návrh zveřejněn a doručen veřejnou vyhláškou Textová i grafická část předmětného návrhu byla vystavena k nahlédnutí u pořizovatele od 17.4.2013 do 5.6.2013 a byla také vystavena na internetové adrese www.zamberk.cz - Upravený návrh územního plánu Žamberk byl předložen Krajskému úřadu Pardubického kraje, odboru rozvoje, fondů EU, cestovního ruchu a sportu k posouzení a Krajský úřad vydal dne 18.10.2013 pod č.j. KrÚ 68144/2013 ve smyslu § 50 odst. 7 stavebního zákona stanovisko se závěrem, že byly naplněny požadavky na zajištění koordinace využívání území s ohledem na širší územní vztahy a byl zajištěn soulad územního plánu s politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací vydanou krajem. - Ve smyslu § 52 bylo 5.11.2013 zahájeno řízení o územním plánu - veřejné projednání se konalo v sále zastupitelstva města Žamberk 11.12.2013 od 17:00 hodin a pořizovatel zajistil ve spolupráci s určeným zastupitelem a projektantem odborný výklad k vystavenému návrhu. Textová i grafická část předmětného návrhu byla vystavena k nahlédnutí u pořizovatele od 7.11.2013 do 18.12.2013 a byla také vystavena na internetové adrese www.zamberk.cz. V rámci lhůty pro uplatnění námitek a připomínek bylo podáno 8 připomínek, z nichž jedna (Ing. Pírko) byla vyhodnocena jako námitka. Při vyhodnocení uplatněných připomínek a námitek bylo vyhověno čtyřem připomínkám, což ve výsledku přineslo nepodstatné úpravy návrhu, především v textové části. Následně byly dotčené orgány a Krajský úřad Pk jako nadřízený orgán územního plánování seznámeny s návrhem vypořádání připomínek a námitek a vyzvány, aby k němu uplatnily stanoviska. Takto upravený a projednaný návrh územního plánu Žamberk byl následně dle ustanovení § 54 stavebního zákona předložen zastupitelstvu města Žamberk s návrhem na jeho vydání. Zastupitelstvo města následně vydalo územní plán Žamberk na svém zasedání dne 18.2.2014.


60


b) VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAHŮ V ÚZEMÍ b 1) VYHODNOCENÍ SOULADU S POLITIKOU ÚZEMNÍHO ROZVOJE Územní plán je vypracován v souladu s Politikou územního rozvoje ČR 2008 (PÚR) schválenou usnesením vlády ČR č. 929 dne 20. 7. 2009. Řešené území není součástí rozvojových ani specifických oblastí, rozvojových os, koridorů či ploch technické a dopravní infrastruktury vymezených Politikou územního rozvoje České republiky 2008. Z tohoto dokumentu tak nevyplývají pro město žádné konkrétní úkoly. Řešení Územního plánu Žamberk odráží Republikové priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území stanovené v PÚR ČR 2008, a to zejména v těchto bodech: 

územní plán je nástrojem k ochraně a rozvoji přírodních, kulturních a civilizačních hodnot území, což je vyjádřeno jednak stanovením nutnosti ochrany konkrétních hodnot, které nejsou předmětem ochrany právních předpisů a rozhodnutí, jednak stanovenou urbanistickou koncepcí, která s ohledem na ochranu hodnot řešeného území určuje podmínky využití území v četně podmínek prostorového uspořádání a ochrany krajinného rázu (čl. 14 PÚR);



vymezením širšího spektra možností využití ploch stabilizovaných a zastavitelných vytváří ÚP předpoklad pro proporcionální rozvoj území města s ohledem na vytvoření podmínek pro rozvoj jednotlivých funkcí. Řešení funkčního využití území má zajistit jeho odpovídající flexibilitu za současného předcházení kolizí vzájemně neslučitelných funkcí. Koncepce rozvoje stanovená územním plánem má směřovat k zajištění udržitelného rozvoje území, tedy k vyváženému rozvoji v oblasti sociální, environmentální i ekonomické (čl. 15, 16 PÚR);



stanovením odpovídajícího funkčního využití vytváří územní plán předpoklady pro využití opuštěných areálů. Jsou chráněny významnější plochy veřejné zeleně a vytvořeny podmínky pro jejich rozvoj v místech, kde je jich nedostatek, nebo v souvislosti s vymezením nových zastavitelných ploch. Zastavitelné plochy jsou vymezovány výhradně v návaznosti na zastavěné s ohledem na uspořádání území úsporné v nárocích na veřejné rozpočty na dopravu a energie. Průnik zastavitelných ploch do volné krajiny je výrazně eliminován (čl. 19 PÚR);



územní plán vytváří podmínky pro implementaci a respektování územních systémů ekologické stability, zajišťuje uplatnění ekologických funkcí krajiny při současné podpoře její rozmanitosti a ochraně krajinného rázu (čl. 20 PÚR);



řešením dopravní a technické infrastruktury územní plán vytváří předpoklady pro zlepšení dostupnosti území, zkvalitnění infrastruktury, propojení sídel a celkovou prostupnost území (čl. 23 PÚR); vytváří podmínky pro zvyšování bezpečnosti dopravy a rozvoj environmentálně šetrných forem dopravy (č. 24 PÚR);



návrhem opatření územní plán vytváří podmínky pro ochranu obyvatelstva před potencionálními riziky (záplavy, eroze) a pro minimalizaci škod (čl. 25 PÚR);



zastavitelné plochy v záplavovém území byly eliminovány(čl. 26 PÚR);



územním plánem je koordinováno dopravní řešení s nadřazenou územně plánovací dokumentací a navazujícími sídly, tím jsou vytvořeny podmínky pro zkvalitnění vazeb v rámci nejbližšího okolí města a vazeb na další regionální centra (čl. 27 PÚR);



územním plán vychází z předchozí územně plánovací dokumentace. V rámci tvorby ÚP byl zhodnocen dosavadní vývoj rozvoje města ve vztahu k platné územně plánovací dokumentaci. Stanovená koncepce rozvoje města reaguje na změny v území a současné potřeby rozvoje, zároveň je však stanovena s ohledem na zajištění kontinuálního vývoje v dlouhodobých souvislostech (čl. 28 PÚR);



návrhem technické infrastruktury a řešením krajinného zázemí obce sleduje územní plán vytváření podmínek pro zkvalitnění životního prostředí (čl. 30 PÚR );


61


b 2) VYHODNOCENÍ SOULADU S ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ VYDANOU KRAJEM Zásady územního rozvoje Pardubického kraje (ZÚR) byly vydány Usnesením zastupitelstva Pardubického kraje Z/170/10 dne 29. 4. 2010 a nabyly účinnosti 15. 6. 2010. Jedná se o krajský dokument určující základní požadavky na uspořádání území kraje a stanovující podmínky pro účelné využití území kraje. Územním plánem Žamberk jsou respektovány priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území stanovené v ZÚR Pk. Řešení Územního plánu Žamberk odráží zejména následující priority územního plánování stanovené ZÚR: 

stanoveným řešením nedojde k porušení podmínek pro vyvážený rozvoj Pardubického kraje. Koncepce rozvoje města Žamberk vytváří předpoklady pro posílení města jako regionálního centra (priorita 01, 02);



územní plán vytváří předpoklady pro zachování a rozvoj hodnot území, chrání krajinu stanovením podmínek pro její využití a pro zachování krajinné mozaiky. Zastavitelné plochy jsou umisťovány v logické návaznosti na zastavěné území, přičemž urbanisticky cenné celky jsou chráněny před nežádoucí výstavbou, což se týká i místních částí prostupujících do volné krajiny. Koncepce rozvoje města vyjádřená územním plánem není v rozporu s požadavkem na vytváření podmínek pro péči o přírodní, kulturní a civilizační hodnoty na území kraje - nejsou narušeny přírodní hodnoty a ekologicko stabilizační funkce krajiny. Za účelem odvedení tranzitní dopravy z jádra města je navržen koridor silnice I/11 v souladu s nadřazenou územně plánovací dokumentací (priorita 06);



změnou jsou vytvořeny podmínky pro stabilizaci a rozvoj podnikatelských činností, přičemž rozvoj výroby je umožněn zejména ve vazbě na stávající či navrženou kapacitní dopravní infrastrukturu. Územním plánem je eliminováno umisťování kolizních funkcí do poloh v blízkosti ploch bydlení a dalších klidových funkcí. Navrženým řešení není narušena urbanistická celistvost města a jeho jednotlivých částí a vytváří předpoklady k účelnému využití zastavěného území. Územním plánem jsou vytvořeny podmínky pro rozvoj aktivit cestovního ruchu, turistiky a rekreace a to vymezením konkrétních zastavitelných ploch, ochranou hodnot území a způsobem možností využití nezastavěného území zejména v rámci ploch smíšených. Jsou vytvořeny podmínky k rozvíjení systémů dopravní obsluhy a technické vybavenosti, soustav zásobování energiemi a vodou (priorita 07);



řešení dopravního systému (přeložka I/11) bude mít pozitivní vliv na zlepšení vazeb Pardubického a Olomouckého kraje (priorita 09);

Územním plánem jsou respektovány zásady pro usměrňování územního rozvoje a rozhodování o změnách v území v rozvojové ose OSk 3 Ústí nad Orlicí - Žamberk - Letohrad: 

koncepce rozvoje města Žamberk vytváří předpoklady pro posílení města jako lokálního centra Pardubického kraje;



jsou respektovány prvky přírodních, kulturních a civilizačních hodnot řešeného území;



koncepce řešení krajiny vytváří předpoklady pro zvýšení její estetické hodnoty a ekologické stabilit. Jsou upřesněny prvky ÚSES neregionálního a regionálního významu (NRBK K81, RBC 408 Panská dolina, RBK 818 Suchá-K81);

Územním plánem jsou respektovány úkoly pro územní plánování v rozvojové ose OSk 3 Ústí nad Orlicí - Žamberk - Letohrad: 

koncepce rozvoje města Žamberk vychází z rozvojových potřeb města jako lokálního centra Pardubického kraje;



vymezení zastavitelných ploch vychází z předchozí územně plánovací dokumentace, přičemž došlo ke korekcím zejména s ohledem na možnosti jejich reálné obsluhy technickou a dopravní infrastrukturou;


62




jsou chráněny hodnoty řešeného území včetně městské památkové zóny a přírodního parku Orlice;

Změnou jsou respektovány (v ZÚR stanovené) úkoly pro územní plánování a zásady pro usměrňování územního rozvoje o rozhodování o změnách v území Žamberk jako lokálního centra: 

jsou vytvořeny podmínky pro stabilizaci a rozvoj ekonomických aktivit;



řešení dopravy v ÚP Žamberk je stanoveno za účelem zlepšení situace v dopravním napojení a dopravní obsluze města a jeho spádového území;



jsou chráněny hodnoty řešeného území;



územním plánem jsou vytvořeny podmínky pro aktivity využitelné v rámci spolupráce města Letohrad a Žamberk (rozvoj letiště, vytvoření podmínky pro kulturní akce festivalového typu apod.);

Územním plánem jsou respektovány a rozvíjeny přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území kraje, zde zejména:      

poloha řešeného území v rámci CHOPAV Východočeská křída a CHOPAV Žamberk-Králíky; Městská památková zóna Žamberk; Přírodní park Orlice; vysokotlaký plynovod; silnice I. a II. třídy; regionální železniční trať;

Dle ZÚR patří správní území města Žamberka do krajinného typu lesozemědělského. Změnou jsou respektovány (ZÚR stanovené) tyto zásady pro plánování změn v krajině lesozemědělské a rozhodování o nich: 

zastavitelné plochy mimo zastavěné území je navrženo v souladu s potřebami rozvoje města, přičemž byly provedeny korekce zastavitelných ploch z předchozí ÚPD. Při vymezování zastavitelných ploch byly zohledněny krajinné hodnoty;



zábor PUPFL je předpokládán pouze v minimálním rozsahu, a pouze za účelem realizace přeložky I/11 jako součásti nadřazené dopravní sítě;



územní plán stanovenou koncepcí řešení krajiny chrání krajinné prostředí města Žamberka, vytváří předpoklady pro zachování a rozvoj krajinné mozaiky;

Dle ZÚR dále patří správní území města Žamberka do krajiny s vyšší mírou urbanizace. Změnou jsou respektovány (ZÚR stanovené) tyto zásady pro plánování: 

rozvoje města Žamberka je řešen za současné ochrany hodnot území a ochrany a rozvoje jeho krajinného zázemí;



územním plánem jsou rozvíjeny plochy a linie krajinné zeleně, jsou vytvořeny podmínky pro rekreaci v krajině;

Územní plán je řešen v souladu s pořízenou územní studií pro „Koridor silnice II/312 v úseku Choceň (Hemže) - České Libchavy - Žamberk“; Územním plánem jsou vymezeny veřejně prospěšné stavby a opatření vyplývající ze ZÚR: U08 (pro NRBK K81), U30 (pro RBK 818) a D27 (přeložka I/11 Žamberk - jižní obchvat).


63


b 3) VYHODNOCENÍ SOULADU SE SOUSEDNÍMI OBCEMI ÚP Žamberk je koordinován s navazujícími ÚPD okolních obcí při zohlednění jejich aktuálního stavu. Územním plánem je zajištěna návaznost liniových prvků technické a dopravní infrastruktury včetně ochranných pásem a dalších limitů s přesahem mimo hranice řešeného území. Koordinace s navazujícími územně plánovacími dokumentacemi: ÚP Helvíkovice - v současné době ve fázi projednání. Došlo ke vzájemné koordinaci obou dokumentací spočívající ve vymezení prvků ÚSES, návaznosti OP vodních zdrojů, způsobu dopravního napojení ČOV a průmyslové zóny v Helvíkovicích z území Žamberka bez kolize s plánovanou přeložkou I/11. Rovněž došlo ke koordinaci vymezení koridoru přeložky I/11, dopravního napojení letiště i vymezení stabilizovaných ploch s letištěm souvisejících. ÚP Lukavice (vydaný ÚP) - zajištěna koordinace prvků ÚSES lokálního charakteru, návrhový koridor pro silnici I/11 zasahuje k severnímu okraji administrativního území Lukavice; ÚP Dlouhoňovice (vydaný ÚP) - zastavěné území obce Dlouhoňovice (včetně zastavitelných ploch) přímo navazuje na zastavěné území Žamberka. Došlo ke koordinaci obou dokumentací ve vymezení funkčního využití stabilizovaných ploch, vymezení ploch zastavitelných (bydlení, plochy veřejné zeleně), a to za účelem zajištění logického funkčního a prostorového propojení obou sídel. ÚPO Kunvald - platný územní plán dle předchozí zákonné úpravy; S územím města Žamberk jsou koordinovány prvky ÚSES regionálního a lokálního charakteru. ÚP Líšnice (vydaný ÚP) - je koordinováno vymezení prvků systému ekologické stability. V ÚP Líšnice není zapracován koridor přeložky silnice I/11. Bude nutno tuto dokumentaci uvést do souladu se ZÚR a zkoordinovat ji s ÚP Žamberk.

c) VYHODNOCENÍ SOULADU S CÍLI A ÚKOLY ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ, ZEJMÉNA S POŽADAVKY NA OCHRANU ARCHITEKTONICKÝCH A URBANISTICKÝCH HODNOT V ÚZEMÍ A POŽADAVKY NA OCHRANU NEZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ Soulad s cíli územního plánování Řešení ÚP Žamberk je v souladu s cíli územního plánování dle § 18 Stavebního zákona. Územní plán: 

vytváří předpoklady pro výstavbu a udržitelný rozvoj území;



vymezuje plochy s rozdílným způsobem využití a stanovuje podmínky jejich využití, přičemž stanovuje koncepci prostorového uspořádání města, která vychází z potřeby vyváženého vztahu mezi veřejnými a soukromými zájmy v území;



chrání a rozvíjí přírodní, civilizační a kulturní hodnoty; stanovením koncepce řešení nezastavěného území chrání a rozvíjí krajinu;



vymezuje zastavitelné plochy s ohledem na účelné využití zastavěného území a s ohledem na současné předpoklady rozvoje města Žamberka jako lokálního centra, ležícího v rozvojové ose krajského významu;



stanoví koncepci veřejné technické a dopravní infrastruktury, včetně podmínek jejich umisťování v nezastavěném území; stanovuje podmínky umisťování staveb v nezastavěném území;

Soulad s úkoly územního plánování Řešení ÚP Žamberk je v souladu s úkoly územního plánování dle § 19 Stavebního zákona. Územní plán: 

respektuje a rozvíjí přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území;


64




stanovuje koncepci rozvoje území včetně urbanistické koncepce, a to s ohledem na hodnoty a podmínky v území;



je řešen na základě prověřování a posuzováni potřeb změn v území; řeší urbanistické, architektonické a estetické požadavky na využívání území vymezením a stanovením podmínek především pro plochy s rozdílným způsobem využití a podmínek prostorového uspořádání území, stanovuje podmínky pro provádění změn v území;



vytváří podmínky pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof stanovením podmínek využití funkčních ploch a umožněním protierozní a protipovodňové ochrany;



vymezením různých druhů funkčních ploch, řešením koncepce dopravní a technické infrastruktury a řešením koncepce krajiny vytváří podmínky pro obnovu a rozvoj sídelní struktury a pro kvalitní bydlení;



vytváří v území podmínky pro zajištění civilní ochrany;

d) VYHODNOCENÍ SOULADU S POŽADAVKY ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ A SE STANOVISKY DOTČENÝCH ORGÁNŮ PODLE ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ, POPŘÍPADĚ S VÝSLEDKEM ŘEŠENÍ ROZPORŮ V etapě společného jednání uplatnily dotčené orgány následující stanoviska: 

Ministerstvo životního prostředí ČR - stanovisko č.j. 510/550/13-Hd/26070/ ENV/13 ze dne 19.4.2013 - bez připomínek



Ministerstvo dopravy ČR - stanovisko č.j. 435/2013-910-UPR/2 ze dne 12.6.2013 - následující požadavky v oblasti silniční dopravy: a) rozvojové plochy v blízkosti stávající silnice I/11 (PO1 - MO) a koridoru plánované přeložky této silnice (ZO2 - MO a ZB1 - BI) řešit tak, aby nevznikly nároky na protihluková opatření vyhodnocení: v kap. 3.3, 3.4 5.1.1 byla pro předmětné plochy doplněna příslušná podmínka spolu s možností realizace zemního valu v lokalitě K 2; b) upozornění na výsadbu zeleně mimo silniční pozemek - vyhodnocení: jedná se o upozornění, které je mimo rámec řešení ÚP - bude řešeno v následné dokumentaci, obecná zásada umisťování izolační zeleně přednostně mimo silniční pozemek byla doplněna do příslušné kapitoly v Odůvodnění; c) požadavek řešit dopravní připojení rozvojových a přestavbových ploch prostřednictvím MK nebo silnic nižších tříd - vyhodnocení: byla provedena obecná úprava textu v odůvodnění; d) upozornění, že střet přeložky silnice I/11 s prvky ÚSES je předjímání konkrétních technických opatření, která budou posuzována v procesu EIA - vyhodnocení: v kap. 3.5 u ZDk1 byla upravena uvozující věta na znění „v navazujících řízeních (vč. příp. procesu EIA)“; e) nesouhlas se zařazením čerpacích stanic PHM do podmíněného využití pro koridory silnic I. třídy - vyhodnocení: byla provedena úprava formulace v kap. 6.8 na „… dle podrobnější dokumentace, a to až po definitivním umístění vlastní komunikace“; f) požadavek zařazení koridoru přeložky silnice I/11mezi limity využití území - vyhodnocení: nelze vyhovět, protože se jedná o návrhový prvek;



Ministerstvo obrany ČR - stanovisko č.j. 2861/12273-ÚP/2013/1420 ze dne 14.5.2013 požadavek na respektování parametrů kategorií komunikací plánovaného dopravního systému vyhodnocení: je respektováno



Krajský úřad Pk, odbor ŽPZ, Pardubice - stanovisko č.j. KrÚ27334/2013/OŽPZ/PI ze dne 4.6.2013 - vodoprávní úřad, orgány ochrany ovzduší a ochrany přírody bez připomínek, orgán ochrany ZPF nesouhlas s vyhodnocením důsledků navrhovaného řešení na OZPF s požadavkem na opravu tabulkových podkladů, aktualizace tříd ochrany a přehodnocení záborů ZPF -


65


vyhodnocení: požadované úpravy byl provedeny - bylo opraveno aktuální zatřídění BPEJ, byl vyčíslen reálný zábor v lokalitách K1, K2, K3a, K3b a zmenšena plocha ZO 3; následně byl dne 19.8.2013 pod č.j. KrÚ 49693/2013/OŽPZ/Bo vydán souhlas s vyhodnocením důsledků na OZPF. 

Krajská hygienická stanice Pk, Ústí n. O. - stanovisko č.j. KHSPA 05667/2013/HOK-UO ze dne 4.6.2013 - souhlasné stanovisko je vázáno na dvě podmínky: a) před realizací přeložky silnice I/11 bude předložena podrobná akustická studie - vyhodnocení: v kap. 3.5 byly u koridoru ZDk1 doplněny podmínky využití plochy o text „v další fázi projektové přípravy bude prokázáno, že realizací přeložky nebudou překročeny maximální přípustné hladiny hluku v chráněných vnitřních i venkovních prostorech“; b) zařazení plochy ZB1 do podmíněně přípustného využití - podmínkou bude stanovení vzdálenosti objektů pro bydlení od komunikace II/310 - vyhodnocení: v kap. 3.3 byla doplněna příslušná podmínka ve znění „v dalším stupni projektové přípravy bude prokázáno, že pro objekty na jihovýchodním okraji lokality ZB1 nebudou překročeny maximální přípustné hladiny hluku v chráněných vnitřních i venkovních prostorech v souvislosti se silnicí II/310“;



Státní energetická inspekce, Pardubice - stanovisko č.j. 1992/13/52.104/Št ze dne 29.5.2013 bez připomínek



Hasičský záchranný sbor Pk, Ústí n. O. - stanovisko č.j. HSPA-6-322/2013 ze dne 7.5.2013 - bez připomínek



MěÚ Žamberk - odb. životního prostředí - stanovisko č.j. 8451/2013/ZPZE/POKM/ SOU/066 ze dne 10.5.2013 - bez připomínek Sousední obce: Sousední obce stanoviska neuplatnily. Ostatní subjekty:

ŘSD ČR Praha - vyjádření č.j. 6756-ŘSD-13-11110 ze dne 22.5.2013 - požadavky identické jako ve stanovisku MD ČR; V etapě řízení o územním plánu uplatnily dotčené orgány následující stanoviska k měněným částem řešení: 

      

Krajská hygienická stanice Pk, Ústí n. O. - stanovisko č.j. KHSPA 16573/2013/HOK-UO ze dne 12.12.2013 - souhlasné stanovisko je vázáno na dva požadavky týkající se lokality ZB1 plochy pro bydlení, u které má být v kapitole 3.3 doplněn následující text: o Za větu první pokračování … „U Žirafy“ je zařazena do podmíněně přípustného využití. vyhodnocení: vyhověno, text byl doplněn o Bude upřesněno znění podmínky KHS pod poslední odrážkou, a to „ součástí územní studie bude měření hluku ze stávající komunikace II/310 na východní hranici navrhované plochy pro bydlení (přiléhající ke komunikaci II/310) a zhodnocení hlučnosti z navrhované přeložky komunikace I/11 hlukovou studií. Hranice lokality ZB1 budou určeny tak, aby na J, JV a V straně nebyly překročeny maximální přípustné hladiny hluku. vyhodnocení: vyhověno, text byl doplněn Krajský úřad Pk, odbor rozvoje, fondů EU, cestovního ruchu a sportu, Pardubice - stanovisko č.j. KrÚ 76559/2013 ze dne 12.11.2013 - bez připomínek Krajský úřad Pk, odbor životního prostředí a zemědělství, Pardubice - stanovisko č.j. KrÚ 76593/2013/OŽPZ/Se ze dne 4.12.2013 - bez připomínek Krajský úřad Pk, odbor kultury a památkové péče, Pardubice - stanovisko č.j. KrÚ -84363/2013 OŠK OKPP ze dne 6.12.2013 - bez připomínek Hasičský záchranný sbor Pk, Ústí n. O. - stanovisko č.j. HSPA-6-801/2013 ze dne 27.11.2013 bez připomínek Obvodní báňský úřad pro území krajů Královéhradeckého a Pardubického, Hradec Králové - bez připomínek Státní energetická inspekce, Pardubice - stanovisko č.j. 4154/13/52.104/Št ze dne 4.12.2013 bez připomínek MěÚ Žamberk - odb. životního prostředí - stanovisko č.j. MUZBK-26032/2013/ZPZE/POKM/ SOU/206 ze dne 9.12.2013 - bez připomínek;


66


e) VYHODNOCENÍ SPLNĚNÍ POŽADAVKŮ ZADÁNÍ Dne 20. 9. 2011 bylo usnesením Zastupitelstva města Žamberk č. 405/11 schváleno Zadání územního plánu Žamberk. Zadání je návrhem územního plánu respektováno, popř. doplněno nebo upřesněno. Vyhodnocení splnění zadání je provedeno podle jeho jednotlivých kapitol. ad A. Požadavky vyplývající z politiky územního rozvoje, územně plánovací dokumentace vydané krajem popř. z dalších širších územních vztahů Vztah požadavků vyplývajících z PÚR ČR k řešení Územního plánu Žamberk je uveden v kap. b) tohoto Odůvodnění. Územní plán je řešen v souladu s návrhem republikových priorit územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území obsažených v bodech 14 - 32 PÚR ČR 2008. Splnění požadavků na řešení ÚP Žamberk vyplývajících ze ZÚR je podrobně popsáno rovněž v kap. b) Odůvodnění. Jsou splněny jak obecné priority, tak konkrétní úkoly ze ZÚR vyplývající. Lze konstatovat, že ÚP Žamberk je řešen v souladu s oběma dokumenty. Řešení ÚP bylo koordinováno s územně plánovacími dokumentacemi navazujících obcí (viz kap. b) Odůvodnění). ad B. Požadavky na řešení vyplývající z územně analytických podkladů Územní plán umožňuje zhodnocení silných stránek a využití příležitostí souvisejících s řešeným územím, připravuje podmínky k eliminaci slabých stránek a hrozeb. Jsou respektovány limity využití území obsažené v ÚAP. ad C. Požadavky na rozvoj území obce Územní plán zajišťuje příslušné podmínky pro rozvoj bydlení a veřejné infrastruktury současně s ochranou životního prostředí, umožňuje dotvoření dopravní infrastruktury v souladu s nadřazenou územně plánovací dokumentací. V rámci zpracování ÚP byly zhodnoceny záměry obsažené v předchozí ÚPD ve vztahu k aktuálním potřebám a podmínkám rozvoje města. Vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch je obsaženo v kap. g) Odůvodnění. Funkční zónování vychází z nutnosti zachování čitelné a bezkonfliktní urbanistické struktury, čemuž byl podřízen i návrh zastavitelných ploch. Jejich vymezení bylo zhodnoceno rovněž ve vztahu k možnostem napojení na dopravní a technickou infrastrukturu. Jsou chráněny urbanistické a architektonické hodnoty a plochy občanského vybavení veřejného charakteru, plochy veřejných prostranství a veřejné zeleně. Urbanistická koncepce je koordinována s územím navazujících obcí zejména tam, kde dochází k prorůstání zastavěného území (viz kap. b) Odůvodnění). Hranice zastavěného území byla aktualizována k datu 11. 12. 2012. ad D. Požadavky na plošné a prostorové uspořádání území (urbanistickou koncepci a koncepci uspořádání krajiny) Urbanistická koncepce vymezená územním plánem vychází z historického vývoje města, jeho funkčního a prostorového členění. Po zhodnocení rozvojové koncepce dané předchozí ÚPD a současných podmínek a potřeb rozvoje města byla urbanistická koncepce stanovena v souladu s požadavky zadání. Stabilizované území bylo členěno na logické celky s požadovaným převládajícím využitím. Jednotlivé zastavitelné plochy byly vymezeny ve vazbě na funkční a prostorovou kostru stabilizovaného území, přičemž bylo předcházeno kolizím vzájemně neslučitelných funkcí. Významnější plochy rozvoje bydlení byly vymezeny v lokalitách nezatížených průmyslovou výrobou, plochy pro průmysl logicky navazují na stabilizované plochy téže funkce a ve vazbě na nadřazený stávající či navrhovaný dopravní systém. V návaznosti na souvislou zástavbu je vymezeno několik lokalit pro možnost soustředěné obytné zástavby. Vymezení zastavitelných ploch rovněž předcházelo zhodnocení možností dopravního napojení a dostupnosti sítí technické infrastruktury. S cílem eliminovat nežádoucí fragmentaci krajiny byly v okrajových částech vymezeny zastavitelné plochy pouze v omezeném rozsahu. Tok Divoké Orlice a nábřežní partie řeky jsou v urbanistické struktuře hájeny jako významný městotvorný prvek. Nutnost zajištění urbanistické a architektonické kvality nových obytných celků se odráží ve stanovení podrobnějších podmínek pro řešení jednotlivých vymezených zastavitelných ploch a ve stanovení potřeby prověření využití některých z nich územní studií.


67


Funkční plochy, resp. plochy s rozdílným způsobem využití jsou vymezeny v souladu s vyhláškou 501/2006 Sb. a v souladu s metodikou MÍNÍŠ Pardubického kraje. S ohledem na charakter zástavby a potřebnou míru flexibility či regulace je pro všechny funkční plochy stanoveno hlavní, přípustné, podmíněně přípustné a nepřípustné využití a podmínky prostorového uspořádání a ochrany krajinného rázu (z důvodu ochrany panoramatu města a dálkových pohledů, respektování historicky dané výškové hladiny zástavby a eliminace vzniku prostorově a výškově nepřijatelných dominant). Podrobněji viz kap. f 2) Odůvodnění. Koncepce řešení krajiny vychází z nutnosti její ochrany, rozvoje přírodních hodnot a současných možností jejího rekreačního využívání. Významnou složkou řešení krajiny je upřesnění prvků územního systému ekologické stability v souvislosti s promítnutím požadavků ZÚR, s nutností zajistit jeho funkčnost v současných podmínkách a návaznost na hranicích řešeného území. Za kompenzační opatření (ne však ve smyslu § 50 odst. 6 stavebního zákona) lze v územním plánu považovat posilování přírodní funkce krajiny v rámci ploch NS na úkor intenzivního zemědělského či lesnického využívání, vymezení prvků ÚSES nad rámec minimálních parametrů, návrhem doplnění interakčních prvků, redukci některých zastavitelných ploch z předchozí ÚPD, důraznou ochranu nezastavěného území v cenných lokalitách (na Rozálce apod.), umožnění protierozních a protipovodňových opatření atd. Územním plánem je posilováno propojení města s krajinou, a to nejen navrženou koncepcí krajiny, ale rovněž stanovením konkrétních požadavků na řešení zastavitelných ploch v okrajových částech města apod. (podrobněji viz kap. f 3) Odůvodnění). ad E. Požadavky na řešení veřejné infrastruktury Návrh dopravní infrastruktury naplňuje požadavky stanovené v zadání. ÚP je řešena koncepce rozvoje silniční sítě s ohledem na požadavky vyplývající ze ZÚR. Byly vymezeny koridory přeložek silnic I., resp. II. třídy (přeložka silnice I/11 - dle ZÚR D27 včetně napojení II/312), přičemž došlo k jejich upřesnění na základě podrobnějších zpracovaných dokumentací a konkrétních podmínek v území (vazba na vymezené zastavitelné plochy). Stávající komunikační síť místního charakteru byla doplněna v souvislosti s uvažovaným rozvojem města. Z hlediska pěší a cyklistické dopravy je v ÚP řešena zejména prostupnost krajiny a vazba nových zastavitelných ploch na stabilizované plochy zastavěného území a volnou krajinu. ÚP je navržena samostatná komunikace pro pěší a cyklisty podél silnice II/312. Podmínkami využití zastavěného území a zastavitelných ploch je ÚP řešena doprava v klidu, zejména v rámci ploch DS a PV (popř. i VL). Je navržena konkrétní plocha pro parkování jižně od centra města. Koncepce technické infrastruktury je řešena v souladu s uvažovaným rozvojem města. Územním plánem je umožněno zásobování případných částí zastavěného území města teplem v souvislosti s nově realizovanou bioplynovou stanicí. ad F. Požadavky na ochranu a rozvoj hodnot území Jsou respektovány hodnoty, které mají charakter limitů; územní plán zároveň vymezuje další hodnotné prvky území, které budou chráněny. Zastavitelné plochy byly situovány zejména na půdách horších kvalit. Koncepce řešení krajiny je navržena za účelem zvýšení její ekologické stability, což bude mít pozitivní vliv na ZPF. Realizace velkoplošných prodejních zařízení v centrální zóně není územním plánem umožněna. ad G. Požadavky na veřejně prospěšné stavby, veřejně prospěšná opatření a asanace Územním plánem došlo k celkovému přehodnocení potřeby vymezení VPO a VPS, a to nejen ve vztahu k předpokládanému rozvoji města, ale též ve vztahu k aktuálním právním předpisům Podrobněji viz kap. f 2) Odůvodnění. ad H. Další požadavky vyplývající ze zvláštních právních předpisů V záplavovém území nejsou navrženy zastavitelné plochy, dílčí územní překryv u dvou ploch je řešen v podmínkách jejich využití. V koncepci rozvoje jsou zohledněna připravovaná protipovodňová opatření. Jsou respektovány zóny havarijního plánování, v textové části jsou uvedeny plochy pro shromažďování obyvatel a jejich nouzové ubytování v případě mimořádné události a další informace vyplývající z vyhl. 380/2002 Sb. V ÚP jsou respektovány požadavky vyplývající ze zájmů obrany a bezpečnosti státu, zejména omezení dané příslušnými limity využití území. ad I. Požadavky a pokyny pro řešení hlavních střetů zájmů a problémů v území ÚP je řešena doprava v klidu podmínkami využití zastavěného území a zastavitelných ploch, zejména v rámci ploch DS a PV. Je navržena konkrétní plocha pro parkování jižně od centra města.


68


V záplavovém území nejsou navrženy zastavitelné plochy, dílčí územní překryv u dvou ploch je řešen v podmínkách jejich využití. Segmenty stabilizovaných ploch zastavěného území v aktivní zóně jsou deklarovány jako nevyužitelné pro další rozvoj, případné změny využití stávajících staveb a zařízení budou vždy dohodnuty s příslušným orgánem státní správy. V koncepci rozvoje jsou zohledněna připravovaná protipovodňová opatření. Opatření proti vodní a větrné erozi jsou řešena stanovením funkčního využití ploch nezastavěného území a stanovenými podmínkami pro využití příslušných ploch v zastavěném území a v zastavitelných plochách. K protierozní ochraně mají přispět i navržené prvky ÚSES a doplnění interakčních prvků. Ochrana před negativními účinky hluku je zajištěna stanovením podmínek pro realizaci komunikačního obchvatu města, vymezením přechodových ploch zeleně a stanovením obecných podmínek pro ochranu ploch bydlení a dalších funkcí v kap. 3 a 6 řešení ÚP. Případný negativní vliv přeložky I/11 na zastavitelnou plochu bydlení ZB1 je v ÚP eliminován návrhem plochy změny v krajině K2. Střet přeložky I/11 s prvky ÚSES je řešen jednak podmínkou zajištění jejich průchodnosti v rámci realizace přeložky, jednak upřesněním jejich vymezení v území. Územním plánem byly redukovány zastavitelné plochy vymezené předchozí ÚPD. Nově navržené zastavitelné plochy jsou situovány převážně na půdách horší kvality. Prvky ÚSES lokálního charakteru byly upřesněny ve vztahu k celkovému rozvoji území. VKP a Přírodní park Orlice jsou plně respektovány. Zábor PUPFL se předpokládá pouze okrajově ve vztahu k realizaci přeložky I/11. Trasování NRBK K81 bylo vymezeno v obou požadovaných typech dle ZÚR, prvky ÚSES regionálního a zejména lokálního charakteru byly upřesněny v návaznosti na NRBK. Neadekvátně využité plochy (vč. těch s charakterem brownfields) jsou řešeny odpovídajícím stanovením funkčního využití území. V rámci areálu bývalých Vinařských závodů Žamberk je vymezena plocha přestavby, v areálu někdejších Orlických kasáren a ploše výroby při Tovární ulici (bývalá Mosilana) byla v ÚP stabilizována žádoucí funkce, která se v daných lokalitách již rozvíjí (OM). Řešení dalších, zejména konkrétních střetů a problémů v území, je uvedeno v kap. f 2) Odůvodnění. ad J. Požadavky na vymezení zastavitelných ploch a ploch přestavby s ohledem na obnovu a rozvoj sídelní struktury a polohu obce v rozvojové oblasti nebo rozvojové ose Neadekvátně využité plochy (vč. těch s charakterem brownfields) jsou řešeny odpovídajícím stanovením funkčního využití území. V rámci areálu bývalých Vinařských závodů Žamberk je vymezena plocha přestavby, v areálu někdejších Orlických kasáren a ploše výroby při Tovární ulici (bývalá Mosilana) byla v ÚP stabilizována žádoucí funkce, která se v daných lokalitách již rozvíjí (OM). V rámci řešení ÚP byly zhodnoceny zastavitelné plochy vyplývající z předchozí ÚPD. V rámci stanovené koncepce došlo k příslušným redukcím (omezení rozvoje v místech s problematickou dopravní obsluhou, příp. stanovení podmínek zajištění odpovídající úpravy komunikační sítě, omezení rozptylu zástavby do volné krajiny apod.). Rozvoj města je stanoven s ohledem na polohu v rámci rozvojové osy krajského významu OSk3. ad K. Požadavky na vymezení ploch a koridorů, ve kterých bude uloženo prověření změn jejich využití územní studií Konkrétní plochy a koridory byly vymezeny na základě řešení návrhu územního plánu zejména u rozsáhlejších zastavitelných ploch, u nichž je nutno ověřit podrobnější možnosti jejich využití či u zastavitelných ploch, jejichž nekoordinovaným zastavěním by mohlo dojít k ohrožení zásadních hodnot řešeného území. ad L. Požadavky na vymezení ploch a koridorů, pro které budou podmínky pro rozhodování o změnách a jejich využití stanoveny regulačním plánem Nebyly stanoveny žádné požadavky. ad M. Požadavky na vyhodnocení vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území, pokud dotčený orgán ve svém stanovisku k návrhu zadání uplatnil požadavek na zpracování vyhodnocení z hlediska vlivů na životní prostředí nebo pokud nevyloučil významným vliv na evropsky významnou lokalitu či ptačí oblast Vyhodnocení vlivů ÚP na udržitelný rozvoj území nebylo požadováno - na základě stanovisek odboru životního prostředí a zemědělství Krajského úřadu Pardubického kraje č.j. Kru 56563/2011/OŽPZ/PI ze dne 2. 8. 2011 a č.j. 57256/2011/ OŽPZ/Sv ze dne 19. 7. 2011. ad N. Požadavek na zpracování konceptu - nebyl uplatněn; ad O. Požadavek na uspořádání obsahu konceptu a návrhu ÚP a na uspořádání obsahu jejich odůvodnění s ohledem na charakter území a problémy k řešení včetně měřítek výkresu a počtu vyhotovení - jsou splněny;


69


f) KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ f 1) VYMEZENÍ A ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ Územní plán je zpracován v rozsahu administrativního území města Žamberk (IČZÚJ - kód obce ČSÚ 581259, kód obce MMR 194361), které se skládá z jedné stejnojmenné části obce (kód č.o. 411515) a jediného katastrálního území - Žamberk č. 794368 o výměře 1690,56 hektarů. Žamberk je v současnosti tvořen celkem 9 základními sídelními jednotkami (ZSJ): Žamberk-střed, Orlické Předměstí, Karlovické Předměstí, Betlém, Polsko, U Kunvaldu, Za zámkem, Pod Rozálkou a Velký hájek. Z kompaktní zástavby jsou vyčleněny některé odloučené sídelní lokality, vesměs situované severně a SV od vlastního města (Dymlov, Kněžství, U Václava, U Kunvaldu) aj. K 1. 1. 2012 v Žamberku žilo 6 095 obyvatel (viz dále kap. f 2). Administrativně je dnes Žamberk (v rámci původního okresu Ústí nad Orlicí) součástí Pardubického kraje. Přitom leží v jeho SV cípu, poblíž hranice s Královéhradeckým a Olomouckým krajem, resp. nedaleko dotyku historických zemských hranic Čech, Moravy a Slezska. Samotný Žamberk plní roli obce s pověřeným obecním úřadem (POÚ) pro 12 okolních obcí (Česká Rybná, České Petrovice, Dlouhoňovice, Hejnice, Helvíkovice, Kameničná, Klášterec nad Orlicí, Kunvald, Líšnice, Lukavice, Pastviny a Záchlumí) a zároveň funkci obce s rozšířenou působností (ORP) celkem pro 27 měst a obcí (Bystřec, Česká Rybná, České Petrovice, Dlouhoňovice, Hejnice, Helvíkovice, Jablonné nad Orlicí, Jamné nad Orlicí, Kameničná, Klášterec nad Orlicí, Kunvald, Letohrad, Líšnice, Lukavice, Mistrovice, Nekoř, Orličky, Pastviny, Písečná, Šedivec, Sobkovice, Studené, Těchonín, Verměřovice, Záchlumí, Žampach a vlastní Žamberk). Rozloha SO ORP Žamberk přitom činí 28 146 ha a k 31. 12. 2011 v jeho rámci žilo celkem 29 305 obyvatel. Žamberk leží vzdušnou čarou 50 km severovýchodně od krajského města Pardubic a 47 km jihovýchodně od Hradce Králové, coby centra někdejšího Východočeského kraje. Z významnějších středisek osídlení ve spádovostně nevyhraněném regionu je nutno zmínit zejména sousední velikostně srovnatelný Letohrad (5 km jihovýchodně od Žamberka), severozápadně ležící města Vamberk (12 km) a Rychnov nad Kněžnou (14 km), JZ situovaná města Brandýs nad Orlicí (14 km) a Ústí nad Orlicí (12 km), dále Jablonné nad Orlicí (11 km JV), popř. i Rokytnici v Orlických horách ležící 7 km severně od Žamberka. Městem prochází komunikace I. třídy č. 11 (Hradec Králové - Týniště nad Orlicí - Častolovice -Vamberk - Žamberk - Červená Voda - Šumperk - Bruntál - Opava - Ostrava Český Těšín - Třinec - státní hranice ČR/Slovensko), která je zde v dílčím souběhu se silnicemi II/310 (hranice s Polskem - Olešnice v O. h. - Deštné v O. h. - Luisino údolí - Zdobnice - Rokytnice v O. h. Pěčín - Žamberk - Letohrad) a II/312 (Choceň - Žamberk - Králíky - Hanušovice). Tyto silnice vytvářejí spolu se čtveřicí silnic III. třídy* základní urbanizační skelet růžicovitě vybíhající z centra města do jeho zázemí (*č. 31014 do Písečné, č. 31214 paralelně propojující silnice II/312 a III/31014 souběžně se železniční tratí, č. 31911 do Kunvaldu a č. 31218 do Klášterce nad Orlicí).

f 2) VÝCHODISKA ROZVOJOVÉ A URBANISTICKÉ KONCEPCE MĚSTA A/ POLOHA, POZICE V SYSTÉMU OSÍDLENÍ Rozvojové perspektivy města jsou do značné míry provázány s jeho geografickou polohou a pozicí v systému osídlení (viz též výše). Žamberk leží na pomezí mezoregionálního vlivu Hradce Králové a Pardubic, s historicky založenou převahou přirozených vazeb na Hradec Králové (zejména díky silnici I/11). Vymezením vlastní spádovostní autonomie je u Žamberka na úrovni subregionu až mikroregionu 1. stupně nižšího typu. V širších vztazích se přitom Žamberk v určitém ohledu projevuje jako jeden z dvojice sídelních pólů aglomeračního uskupení sídlení Žamberk (- Lukavice) - Letohrad, s možnou částečnou dělbou funkcí, resp. jejich doplňováním. Tato skutečnost je zohledněna i v ZÚR, kde je Žamberk součástí vymezené rozvojové osy krajského významu OSk 3 Ústí nad Orlicí Žamberk - Letohrad. Podle územně-správní hierarchie dnes město plní roli sídla POÚ a centra správního obvodu ORP (viz výše).


70


Žamberk je sídelním městem také pro Sdružení obcí Orlicko, které bylo založeno v roce 1992 jako Sdružení obcí a měst Orlice (dnešní název platí od r. 2001), a jehož územní rozsah (celkem 31 obcí) je do značné míry shodný s hranicemi správního obvodu ORP Žamberk (navíc mj. město Králíky). Město je prostřednictvím Sdružení obcí Orlicko dále členem Místní akční skupiny Orlicko a Euroregionu Glacensis. Žamberk leží na celostátní železniční trati č. 021 Týniště nad Orlicí - Letohrad, která navazuje na trať 020 do Hradce Králové a Velkého Oseka, a která je na svém druhém konci (v Letohradě) propojena pomocí tratě č. 024 s hlavní koridorovou tratí č. 010 Česká Třebová - Ústí nad Orlicí Choceň - Pardubice - Kolín. V rámci řešeného území se na trati č. 021 nachází jediná železniční stanice - Žamberk, a to na samé JZ hranici města (z větší části již mimo ř.ú.). Obslužnost autobusovou dopravou v nejfrekventovanějších časech a směrech zůstává rovněž na přijatelné úrovni a spojení s významnými cíli vyjížďky za prací i službami je tak zajištěno (Ústí nad Orlicí, Letohrad, Hradec Králové, Rychnov nad kněžnou - Solnice/Kvasiny, Lanškroun aj.). Z dopravně-geografického hlediska lze polohu Žamberka hodnotit jako vcelku exponovanou. Přítomnost komunikace I. třídy, hustá síť silnic nižších tříd, napojení na celostátní železnici, přítomnost veřejného vnitrostátního letiště a blízkost hierarchicky nadřazených i srovnatelných center osídlení posilují dobré předpoklady pro rozvoj města (širší nabídka pracovních příležitostí a služeb aj.). B/ POPULAČNÍ VÝVOJ A SOCIODEMOGRAFICKÉ POMĚRY 

Hustota osídlení

Při celkovém počtu 6095 obyvatel (k 1. 1. 2012) a katastrální výměře 1690,9086 ha dosahuje 2 Žamberk dosti vysoké hustoty obyvatelstva 360,46 obyvatel/km . Průměrná hustota osídlení ve 2 správním obvodu obce s rozšířenou působností Žamberk totiž k 31. 12. 2011 činila 104,1 obyvatel/km 2 a v celém Pardubickém kraji ke stejnému datu 114,3 obyvatel/km . Srovnání s těmito údaji dokládá relativně nižší podíl extravilánové složky na rozloze řešeného území (viz struktura využití pozemků).



Vývoj počtu obyvatel Rok

1869

1900

1930

1950

1961

1970

1980

1991

2001

2006* 2010* 2011 2012*

Žamberk

3353

3425

4323

4170

4417

4605

5366

5864

6153

6017

6025

6092

6095

Pozn.: údaje 1869-2001 k datu příslušného Sčítání; * za roky 2006, 2010 a 2012 údaje podle ČSÚ k 1. 1.;

K 1. 1 2012 žilo v Žamberku 6095 obyvatel s trvalým či dlouhodobým pobytem. Období posledních 12 let tak signalizuje vcelku stabilní populační situaci, kdy se střídají mírné meziroční úbytky a přírůstky obyvatel. V dlouhodobějším horizontu pak dominoval přírůstkový trend, který vrcholil právě v roce 2001. Úbytkové hodnoty do té doby vykázal jen jediný dílčí v tabulce podchycený časový úsek 1930-1950. Nejaktuálnější interval mezi roky 2001-2012 značí pokles o 58 obyvatel, tj. o necelé 1 % výchozího stavu; index 2012/2001 činí 0,99). Historické populační minimum je svázáno s rokem 1869 coby počátkem sledované řady. Celkový index 2012/1869 pak v ř.ú. činí 1,82 při populačním nárůstu 2742 obyvatel, tj. téměř o 82 % výchozího stavu.


71


Vývoj počtu obyvatel v Žamberku 7000 6000

počet obyvatel

5000 4000 3000 2000 1000 0 1869

1900

1930

1950

1961

1970

1980 1991

2001 2006* 2010* 2011 2012*

rok



Struktura obyvatelstva podle věku a pohlaví

Počátkem roku 2012 žilo v Žamberku 6 095 obyvatel s trvalým či dlouhodobým pobytem, z toho 3 009 mužů a 3 086 žen (50,6 %). Předproduktivní věkovou skupinu 0-14 let k 31. 12. 2011 tvořilo 943 osob (tj. 15,5 %), produktivní složka ve věku 15-64 let byla zastoupena 4187 obyvateli (68,7 %) a poproduktivní (nad 65 let) 965 obyvateli (15,8 %). Poproduktivní složka populace zde tak již početně převýšila složku předproduktivní. Index mládí, tj. počet dětí ve věku 0-14 let připadající na 100 osob starších 65 let, tudíž činil 97,7 (inverzní index stáří pak 102,3). Místní demografickou situaci charakterizuje také další důležitý ukazatel - průměrný věk obyvatelstva, který v Žamberku 31. 12. 2011 dosahoval hodnoty 40,4 roku). Věkovou strukturu města lze tedy z ekonomicko-sociálního hlediska označit za průměrnou až mírně nepříznivou, a to i v porovnání s nadřazeným celkem. Správní obvod obce s rozšířenou působností Žamberk totiž k 31. 12. 2011 vykazoval průměrný věk 39,9 roku, index stáří 97,2 a následující procentuální strukturu tří hlavních věkových skupin: 15,6 % (0-14 let) - 69,5 % (15-64 let) - 14,8 % (nad 65 let). Naopak v Pardubickém kraji byl k 31. 12. 2011 průměrný věk 41,0 roku, index stáří 110,0 a věkové rozvrstvení tří hlavních věkových skupin 14,9 % (0-14 let) - 68,7 % (15-64 let) - 16,4 % (nad 65 let) - tedy ještě méně příznivé hodnoty než v Žamberku. Zde se jako hlavní demografický problém jeví stále nižší podíl dětské složky populace a rychle rostoucí početní zastoupení obyvatel v poproduktivním věku (tudíž i průměrný věk populace).



Vzdělanostní struktura

Z celkových 5148 obyvatel starších 15 let (vztaženo ke dni Sčítání LDB v roce 2011) mělo v Žamberku 16,3 % základní vzdělání vč. neukončeného, 34,3 % bylo vyučeno nebo se středním odborným vzděláním bez maturity, 29,7 % mělo úplné střední vzdělání s maturitou, 5,7 % vyšší odborné či nástavbové a 10,8 % vysokoškolské vzdělání (vč. vědecké přípravy), což je nadprůměrná hodnota ve srovnání s ORP (8,6 %) i Pardubickým krajem (9,9 % vysokoškoláků).


72




Míra autochtonnosti populace

Tento důležitý ukazatel historické stability a kontinuity („zakořeněnosti“) osídlení je vyjádřen podílem obyvatel narozených* v obci současného trvalého pobytu (tj. „obvyklého bydliště“ dle SLDB 2011). Autochtonní složka populace dosáhla k roku 2011 v Žamberku podprůměrné úrovně 43,4 %, přičemž v SO ORP Žamberk činila tato hodnota 48,1 %, v okrese Ústí nad Orlicí 48,9 % a v Pardubickém kraji 47,1 %. * za místo narození považováno trvalé bydliště matky v době porodu;



Ekonomická aktivita, odvětvová struktura, podnikatelské subjekty, nezaměstnanost

Míra ekonomické aktivity (tj. podíl počtu zaměstnaných a nezaměstnaných k počtu všech osob starších 15-ti let v procentech) v Žamberku při SLDB 2011 dosahovala mírně nadprůměrné úrovně 49,5 % (přičemž v SO ORP Žamberk to bylo jen 48,1 % a v Pardubickém kraji 48,2 %). Mezi 3016 ekonomicky aktivními bylo 2792 zaměstnaných (z toho 152 pracujících důchodců a 60 žen na mateřské dovolené) a 224 nezaměstnaných. Do kategorie ekonomicky neaktivních spadalo celkem 2877 osob, z toho 1291 nepracujících důchodců a 972 žáků, studentů či učňů. Z celkového počtu ekonomicky aktivních pracovalo 3,4 % v primérním sektoru (zemědělství, lesnictví, rybářství/rybolov, těžba), 36,7 % v sekundéru (průmysl, stavebnictví, energetika), ostatní pak v terciérním (obchod, opravy, ubytovací a stravovací služby, doprava a komunikace), popř. kvartérním sektoru (tržním - peněžnictví a pojišťovnictví, realitní služby, výzkum a vývoj - i veřejném - veřejná správa, obrana, školství, zdravotní, sociální a veterinární péče aj.věda, výzkum, technologie atd.). K 31. 12. 2012 bylo v Žamberku registrováno celkem 1664 podnikatelských subjektů, z toho 1283 živnostníků, 17 státních organizací, 5 akciových společností, 118 obchodních společností, 6 družstevních organizací, 73 svobodných povolání a 13 zemědělských podnikatelů. V zemědělství, lesnictví a rybářství bylo činných celkem 47 subjektů, v průmyslu 194, ve stavebnictví 180, v dopravě a skladování 46, v obchodě a autoslužbách 490, v ubytování a pohostinství 89, v informačněkomunikační oblasti 25, v peněžnictví a pojišťovnictví 30, v realitní oblasti 38, ve sféře profesní, vědecké a technické činnosti 142, v administrativních a podpůrných činnostech 26, ve veřejné správě a obraně 3, ve vzdělávání 28, ve zdravotní a sociální péči 42, v kulturní a rekreačně-zábavní oblasti 68 a v ostatních činnostech 166 subjektů. I díky vcelku pestré struktuře ekonomických aktivit přímo vázaných na město zde byla dlouhodobě vykazována nižší nezaměstnanost než ve většině ostatních mikroregionů a srovnatelných měst v regionu. Ke 31. 12. 2011 činila v Žamberku míra registrované nezaměstnanosti (tj. podíl dosažitelných neumístěných uchazečů o zaměstnání z ekonomicky aktivních obyvatel podle SLDB 2011) 8,1 %, přičemž správní obvod ORP Žamberk ve stejnou dobu vykazoval hodnotu 8,3 % a Pardubický kraj 9,91 %.



Pohyb za prací a do škol

Z úhrnu 2792 zaměstnaných ekonomicky aktivních obyvatel jich v roce 2011 vyjíždělo za prací mimo rámec města (obce) 629 (tj. 22,5 %), z toho 386 uvnitř okresu, 22 v rámci jiného okresu Pardubického kraje a 221 osob mířilo za krajské hranice. Za prací naopak do Žamberka v roce 2011 dojíždělo celkem 1458 osob. Celkové saldo pohybu za prací je zde tedy kladné, tj. 829 osob ve prospěch dojížďky do Žamberka. Z celkového počtu 972 žáků a studentů jich v r. 2011 denně vyjíždělo ze Žamberka pouze 149 (tj. 15,4 %), větší počet do škol ve městě naopak dojížděl (978). Saldo u dojížďky za vzděláním je tedy rovněž kladné, tj. 829 ve prospěch Žamberka.


73


C/ ROZVOJOVÉ PERSPEKTIVY A PRIORITY Jakékoliv komplexnější rozvojové záměry ve městě jsou podmíněny trvalejší populační stabilizací na řešeném území. Vyrovnaný populační trend je časovou řadou indikován cca od r. 2001, přičemž za posledních 12 let oscilovala populační velikost města lehce nad hranicí 6000 obyvatel. Za výraznější negativum lze naopak považovat stále méně příznivou věkovou strukturu obyvatel s aktuální mírnou převahou poproduktivní složky nad předproduktivní. Přestože demografické trendy lze na městské úrovni ovlivnit pouze částečně, je vhodné snahu o populační stabilitu trvale reflektovat v politice města, včetně územních záměrů (podpora vhodné nové výstavby pro bydlení, příp. obnova stávajících objektů k obytným účelům, využití potenciálu současných dlouhodobých rekreantů apod.). Pro trvalé bydlení jsou přitom v Žamberku dobré podmínky. Ty jsou dány kvalitním a rekreačně využitelným zázemím města, solidní dopravně-geografickou polohou a obslužností veřejnou dopravou, vcelku pestrou nabídkou pracovních příležitostí, školních i předškolních zařízení i základních služeb. Relativně hojně zastoupena je zdravotnická i sociální vybavenost (vč. sanatoria Albertinum), ani technická infrastruktura není zásadní „rozvojovou“ brzdou. Počítá se pouze s dílčím doplněním některých prvků TI (kanalizace, plyn) v okrajových částech města (Betlém, Polsko) a rozvojových lokalitách. Dílčím limitem rozvoje severovýchodní části města je naplněná kapacita ČOV II Žamberk, což vyžaduje převedení odpadních vod z převážné části levobřežní zástavby města na ČOV I a snížení nátoku balastních vod na ČOV I. Výhodou ř.ú. je naopak plošné pokrytí veřejnou vodovodní sítí s dostatečnou kapacitou zdrojů vody a její akumulace. Jako klíčové opatření pro řešení kritické dopravní situace v Žamberku ÚP vymezuje koridor pro jižní obchvat města a související dopravní stavby, umožňuje nová propojení a vylepšení parametrů silnic nižších tříd i místních komunikací (formou návrhových koridorů DS a 2 propojek v kategorii územní rezervy), plošně i funkčně je řešeno doplnění možností parkování ve městě apod. Vzhledem k velikosti Žamberka dosahuje město velmi dobrý standard i v zázemí sportovněrekreačních aktivit (multifunkční venkovní areál s fotbalovým stadionem, tenisovým centrem, koupalištěm a autokempem, sousední umělá ledová plocha - zatím nezastřešená, četná sportoviště u školských zařízení aj.). Tento segment dále podporuje i ÚP, a to návrhem rozšíření dvou stávajících sportovních areálů. Z chybějících prvků lze zmínit především absenci krytého plaveckého bazénu, ačkoliv jeho provoz by mohl být ekonomicky problematický. Bohatá je místní spolková a kulturní scéna, podporovaná aktivní činností místního divadla a městského muzea. Zde je palčivá zejména absence vhodného společenského sálu ve městě. S řešením této problematiky přímo souvisí trojice ploch přestavby navržených v ÚP s funkcí OV a OM (z toho 2 v areálu zámku, 1 v centrál) a stabilizovaná plocha OV u muzea umožňující jeho rozšíření a doplnění potřebného zázemí (vč. parkování). Žádoucí je též nalezení adekvátnější funkce pro areál bývalého mlýna při ulici Hluboká (v ÚP plocha stabilizována s žádoucí funkcí OM) a kino Panorama v Komenského ulici, dnes využité zcela nevhodně pro obchodní účely. ÚP zde funkcí SM umožňuje i rehabilitaci jeho kulturního účelu. Důležitým prvkem perspektivního rozvoje řešeného území je udržení pestré a konkurenceschopné nabídky místních ekonomických aktivit, která má v Žamberku pevné historické ukotvení. Také díky ní se míra nezaměstnanosti ve zdejším mikroregionu dlouhodobě pohybovala pod úrovní většiny ostatních částí Pardubicka. Stejně jako u dopravy, bude i u výrobních a zemědělských činností nutno sladit jejich rozvoj s požadavky hygieny a ochrany životního prostředí (4 zdroje znečištění ovzduší kategorie REZZO 1 a cca 34 zdrojů REZZO 2). V ÚP jsou stabilizovány rozsáhlé plochy výroby a skladování s charakterem lehkého průmyslu, zastoupené především v severozápadním, jižním, jihozápadním a jihovýchodním sektoru města. Jejich rozvoj je navržen v zastavitelných plochách navazujících na stabilizované areály, a to v nekonfliktní poloze vůči bydlení a v návaznosti na nadřazený dopravní systém. V ÚP je umožněn i přiměřený rozvoj zázemí zemědělské výroby a činností souvisejících (bioplynová stanice) - a to výhradně v odloučené poloze, bez kontaktu s klidovými funkcemi. Stávající areály tohoto a příbuzného charakteru (zahradnictví, sádky) jsou stabilizovány. Průmyslový sektor, který na sebe v Žamberku váže zhruba třetinu zaměstnanosti, bude patrně i v dohledné době stěžejním pilířem ekonomiky města. Výraznější úlohu v podpoře místního ekonomického rozvoje by však měly sehrát aktivity zaměřené na rozvoj turismu a dlouhodobější rekreace. Výhodou města je blízkost rekreačně atraktivní oblasti CHKO Orlické hory i pestrost potenciální nabídky přímo v ř.ú. Tu tvoří v první řadě kvalitní přírodní prostředí (zejména v severním, SV a JV sektoru ř.ú.) a bohaté kulturně-historické dědictví s Městskou památkovou zónou, zámkem vč. unikátního parku, rodným domem Prokopa Diviše apod. Důležitou podmínkou dalšího rozvoje území je tak nutnost uchování početně bohatého a pestrého hmotného dědictví minulosti (četné sakrální památky, hodnotná architektura nedávné minulosti, lidové stavby atd.), které může hrát i REGIO, projektový ateliér s.r.o.

74


významnější roli v posilování turistické nabídky města a regionu. Kromě již existujících značených turistických stezek (vč. naučných), cyklotras a dvou cyklostezek vedených přes řešené území podporuje atraktivitu Žamberecka také výše zmíněná sportovní infrastruktura. Co se týče klíčové doprovodné infrastruktury, nedostatečné jsou především omezené ubytovací kapacity (zejména hotelového typu). Pozitivní pro rozvoj turistiky je naopak fungování informačního centra. Posílení podmínek k tomuto směru rozvoje odpovídá i řešení ÚP. Za žádoucí urbanistický krok ÚP považuje větší funkční propojení zastavěného území města s jeho přírodním zázemím. Využitelnost rekreačních hodnot řešeného území je v ÚP podpořena např. návrhem nové samostatné komunikace pro pěší a cyklisty směr Hejnice, rozšířením existujících sportovišť, vymezením smíšených přírodně-rekreačních ploch (s funkcí NSpzs) navazujících na stávající sportovní areál Pod Černým lesem, resp. na stávající i navrženou obytnou zástavbu v JV sektoru města apod. Funkčně chráněny jsou unikátní přírodně-krajinářské hodnoty území, jako např. zámecký park (NSpk, NSpz, NL, NP, W), vrch Rozálka s rozhlednou a parkově upraveným komplexem, malebná scenérie soutoku Divoké Orlice s Rokytenkou, Dymlovský rybník, rybniční kaskáda v zámeckém parku apod. V rámci zastavěného území ÚP respektuje stávající plochy s charakterem veřejné zeleně, v návaznosti na rozvoj obytné funkce je navrženo jejich podstatné doplnění. Vhodné je i posílení zelených ploch v těch stabilizovaných zónách města, kde je pociťována absence tlumivé a ozdravné funkce zeleně. Nezbytným krokem je sanace zbývajících starých ekologických zátěží, fyzická i funkční revitalizace neadekvátně využitých areálů a ploch, V ÚP jsou z těchto důvodů navrženy 2 plochy přestavby přímo v zámeckém areálu (vč. komplexu bývalých Českých vinařských závodů). Areál někdejších Orlických kasáren a plocha po závodu Mosilana v SZ sektoru města jsou funkčně stabilizovány s žádoucím typem funkce (OM), která se v nich již rozvíjí. Obdobně ÚP reaguje na potřebu případné obnovy některých stavebně hodnotných, avšak zchátralých objektů či komplexů (bývalé kino, bývalý mlýn aj.), u nichž byla stabilizována vhodná funkce (SM, OM). V ÚP bylo zohledněno i posílení protipovodňové ochrany města, zejména v podobě žádoucí realizace technických opatření převážně na Divoké Orlici. Dílčí přínos k protipovodňové ochraně zastavěného území by měl mít i náhon v centrální části města navržený v ÚP k obnově (K4). Tato opatření jsou doplněna i obecnými principy, zohledněnými v ÚP - ochrana přirozených inundačních území mimo zástavbu (vč. plochy K1), respektování nezastavitelnosti ploch v záplavovém území a jeho aktivní zóně, umožnění protierozních opatření na ZPF, revitalizace vodních toků apod. Rozvojové impulsy pro město lze vytvářet a posilovat i v rámci mikroregionální spolupráce, která je u některých finančně náročnějších a významově přesahových investic či záměrů často nezbytná. Žamberk, coby sídelní město Sdružení obcí Orlicko, stejnojmenné MAS a součást Euroregionu Glacensis, má k rozvoji těchto snah dobrou výchozí pozici. Jako prospěšná - a v mnoha ohledech nutná - se jeví i koordinace rozvojových aktivit se sousedním Letohradem. Úkolem nového územního plánu je zejména vytvoření předpokladů pro zkvalitňování životních podmínek a trvalejší stabilizaci počtu obyvatel ve městě. Jsou proto navrženy vhodné rozvojové lokality jak pro bydlení a související občanskou vybavenost, tak i pro rozvoj výrobních (podnikatelských) aktivit, dopravní a technické infrastruktury apod. Jedním z výchozích principů územního plánu je přitom maximálně harmonický soulad města a jeho přírodního zázemí, přičemž jsou zohledněny možnosti využití tohoto potenciálu pro různé formy rekreace.

D/ ODŮVODNĚNÍ A VÝCHODISKA URBANISTICKÉ KONCEPCE Základem urbanistické koncepce Územního plánu Žamberk je vytvoření takových podmínek pro rozvoj města, kdy jsou při naplňování požadavků ekonomického a sociálního pilíře trvale udržitelného rozvoje zároveň vytvářeny podmínky pro upevnění a dotvoření environmentálního pilíře a není ohrožena ochrana hodnot území. Urbanistická koncepce města Žamberk stanovená v kap. 3.1.1 Územního plánu Žamberk vychází z následujících principů: -

územní plán vytváří podmínky pro proporcionální rozvoj města z hlediska funkčního i prostorového za současné ochrany a rozvoje hodnot řešeného území;

-

územní plán respektuje základní prvky urbanistické koncepce dané předcházejícím dokumentem - tzn. omezení průmyslové výroby v městské zástavbě, soustředění obslužných


75


funkcí (v rámci smíšené městské struktury) podél komunikačních radiál, rozmístění zastavitelných ploch pro bydlení v lokalitách na obvodu města s dobrou dostupností do centra, rozvoj výroby v návaznosti na stabilizované plochy téže funkce; -

územním plánem jsou vytvořeny podmínky pro převážně polyfunkční využívání území;

-

zastavitelné plochy bydlení a smíšené obytné budou organicky propojovány se stabilizovanou zástavbou prostřednictvím adekvátně dimenzovaných dopravních koridorů a veřejných prostranství;

-

územní plán vytváří podmínky pro posílení centrální zóny jako polyfunkčního městského prostoru s vyváženým podílem obslužných a obytných funkcí;

-

zařízení obslužných funkcí budou umisťována zejména ve smíšených plochách s polyfunkčním využitím; pro umisťování zařízení občanského vybavení - veřejné infrastruktury budou využity rezervy v rámci stabilizovaných ploch OV, možnosti pro jejich umístění budou prověřeny v rámci územních studií velkých obytných celků a v rámci konkrétních ploch přestavby; další vybavenost tohoto druhu je možné umisťovat také v jiných plochách s rozdílným způsobem využití dle funkčních a prostorových potřeb;

-

zastavitelné a stabilizované plochy průmyslové výroby budou využity pro situování výrobních areálů lehkého průmyslu, přičemž negativní vlivy výroby (s výjimkou vlivů související dopravy) nepřesáhnou hranice vlastních areálů nebo hranice komplexu ploch s výrobní funkcí;

-

dopravní síť na území města bude transformována v souvislosti s vymístěním těžké a tranzitní dopravy na přeložku silnice I/11; stávající ulice s průtahy silnic I. a II. tříd, z nichž bude po realizaci přeložek silnic a obchvatu odsunuta vysoká dopravní zátěž, budou kultivovány jako městské třídy;

-

při využití území a změnách využití území je nutno zachovat a dále rozvíjet prostupnost území pro pěší a cyklistickou dopravu, umožnit zvyšování komfortnosti hlavních pěších tahů;

-

územní plán vytváří podmínky k rekreačnímu využívání území, přičemž pro krátkodobou rekreaci obyvatel jsou vymezeny konkrétní plochy změn v krajině; Územním plánem je respektována rekreační funkce zámeckého parku, je posilováno sportovně-rekreační zázemí na východním okraji města;

-

rozvoj rodinné rekreace a zahrádkářských osad je územním plánem omezen na využití stávajících ploch;

-

územní plán vytváří předpoklady pro stavební dotvoření města do formy uceleného sídelního útvaru; rozvojové lokality zastavitelných ploch doplní stávající zastavěné území na jeho obvodu;

-

z výškových hledisek bude stavební rozvoj usměrňován tak, aby v jednotlivých lokalitách nebyla překračována úroveň odpovídající stávající výškové hladině zástavby a nebylo narušeno charakteristické panorama města;

Za účelem zajištění podmínek pro požadovaný způsob využití je řešené území rozčleněno územním plánem na plochy s rozdílným způsobem využití (Vyhláška č. 501/2006 Sb., v platném znění, Část druhá, Hlava I, §3, odst. 3 a 4 a Hlava II, § 4 - § 19). Jednotlivým druhům ploch jsou přiřazeny podmínky, jimž musí odpovídat ve smyslu platných předpisů druhy pozemků, staveb a zařízení, umisťování staveb, změny staveb, realizace opatření, změny využití pozemků a další způsoby využití území. Tyto podmínky uvedené v kapitole 6. Územního plánu Žamberk (tzn. textové části návrhu) platí pro plochy stabilizované, zastavitelné, plochy přestavby a pro vymezené koridory. Pro zastavitelné plochy, plochy přestavby a koridory, jež jsou jednotlivě v ÚP vymezeny a označeny, platí dále specifické podmínky upřesňující a doplňující podmínky uvedené v kapitolách 3.3, 3.4 a 3.5 Územního plánu Žamberk. Dále je nutno uplatňovat limity využití území vyplývající ze zvláštních právních předpisů a rozhodnutí správních orgánů - přehled viz kap. f.7) Odůvodnění Územního plánu Žamberk. Pro stabilizované plochy obytného území (plochy bydlení a plochy smíšené) ve starší zástavbě je charakteristická vysoká intenzita využití území a vysoká míra funkční různorodosti. Funkce přiřazená plochám územním plánem vycházejí z převládajícího a pro konkrétní lokalitu nejvhodnějšího využití (ze stávajících způsobů využití). Funkce, které nejsou v souladu s podmínkami REGIO, projektový ateliér s.r.o.

76


využití dané plochy a jsou definovány jako nepřípustné, by měly být postupně vytěsňovány, zejména pokud vytvářejí závažnou překážku pro rozvoj funkce hlavní. Územní plán však nepředepisuje radikální zásahy v těchto plochách - změny staveb a využití je možné realizovat až při dosažení vhodných podmínek. Do doby transformace lze stavby i pozemky využívat stávajícím způsobem. Je tak umožněn přirozený, pozvolný a nenásilný přechod směrem k vyšší urbanistické kvalitě. Plochy přestavby jsou, na rozdíl od výše uvedených, takové plochy v zastavěném území, v nichž je územním plánem předepsána změna využití komplexně. Pozn. ke kap. 6. textové části návrhu ÚP: Pokud obsahují podmínky využití v rámci využití nepřípustného „další stavby a zařízení, jejichž provozováním by bylo narušeno užívání pozemků, staveb a zařízení s funkcí hlavní“ nebo „snižují kvalitu svého okolí“ nebo „snižují kvalitu prostředí a pohodu bydlení“, vztahuje se tato nepřípustnost i na závady estetické a potenciálně rizikové (např. sklady ojetin, autovrakoviště apod.). Uplatnění jednotlivých ploch s rozdílným způsobem využití v urbanistické koncepci, odůvodnění vymezení stabilizovaných a zastavitelných ploch, ploch přestaveb a koridorů: 

Plochy bydlení

Plochy bydlení v rodinných domech - městské a příměstské - BI jsou vymezeny pro rozvoj bydlení, včetně obslužných funkcí místního významu souvisejících s bydlením (jedná se především o veřejnou infrastrukturu); komerční funkce jsou přípustné pouze nerušící, případně jako podmíněně přípustné - vesměs z důvodů zajištění podmínek pro kvalitní bydlení. Plochy bydlení v rodinných domech - venkovské - BV jsou vymezeny v okrajových částech Žamberka, které mají převážně venkovský charakter zástavby, včetně plošných a prostorových (případně funkčních) nároků na zástavbu, odlišných od ploch BI (Betlém, Dymlov, Polsko, Kněžství a izolované usedlosti v severní části řešeného území, kde je zemědělské samozásobení včetně chovatelství a pěstitelství tradiční). Pokud budou splněny stanovené podmínky k zajištění kvality okolního prostředí a nezvýšení dopravní zátěže nad přípustnou míru, je v plochách možné umisťovat také pozemky, stavby a zařízení charakteru zemědělské malovýroby, drobné a řemeslné výroby, služeb (včetně výrobních), komerčního občanského vybavení apod. Plochy bydlení v bytových domech - BH jsou samostatně vymezeny ve stabilizovaných plochách, a to převážně pro soustředěné skupiny těchto domů; realizace bytových domů v zastavitelných plochách BI je možná tam, kde to připouštějí specifické podmínky jednotlivých lokalit, a to v rozsahu odpovídajícím urbanistickému záměru (např. zdůraznění jádra kompozice, doplnění stávající skupiny bytových domů apod.). Pro plochy bydlení společně platí: Při zpracování územních studií zastavitelných ploch (pokud je předepsáno) je nutné řešit vnitřní organizaci území v širších souvislostech, v provázanosti s navazujícím územím, zejména u prvků dopravní a technické infrastruktury. Podmínky prostorového uspořádání jsou zaměřeny zejména na uchování přiměřené architektonické sourodosti lokality a intenzity využití pozemků v lokalitě obvyklé, popř. požadované. Minimální související plocha veřejného prostranství je u lokalit přesahujících rozlohu 2 ha stanovena na základě právního předpisu (vyhláška č. 501/2006 Sb., v platném znění). Vzhledem k šíři sledovaných aspektů je územním plánem (v rámci podmínek prostorového uspořádání a ochrany krajinného rázu) předepsána obecně výšková hladina odpovídající charakteru zástavby, přičemž je nutné odborné odůvodnění staveb, které z obecně stanovených požadavků vybočují. Z důvodů omezení nežádoucího ovlivňování sousedních ploch a růstu intenzity využití pozemků je stanovena podmínka nezvyšování podlažnosti stávajících bytových domů. V lokalitách vysokopodlažních panelových domů je dalším důvodem též požadavek, aby nebyl dále zhoršován obraz města, vyjadřovaný siluetou zástavby v dálkových pohledech. Výčet nepřípustného využití obsahuje prvky urbanizace, u nichž nelze vyloučit negativní ovlivňování okolního prostředí (provozní, estetické aj.) - tzn. včetně řadových garáží, přičemž dosavadní využití stávajících řadových garáží se připouští. REGIO, projektový ateliér s.r.o.

77


Odůvodnění vymezení zastavitelných ploch bydlení a ploch přestavby pro bydlení: ZB1 - plocha je situována v prostoru vymezeném mezi ulicí 28. října (výjezd na Lukavici) a celkem nízkopodlažní obytné zástavby na jižním okraji města Žamberka. Na severu navazuje na lokalitu sídliště panelových domů „U Žirafy“. Lokalita byla vymezena již v předchozí ÚPD, její rozsah byl však redukován z důvodu zajištění dostatečného odstupu obytné zástavby od budoucí přeložky silnice I/11. Prostor mezi lokalitou ZB1 a koridorem ZDk1 je navržen jako plocha smíšená nezastavěného území (K2) se zastoupením přírodních a sportovně-rekreačních prvků, která (kromě nutného zemědělského obdělávání) umožní jednak krátkodobou rekreaci obyvatel, jednak realizaci ochranné zeleně či jiného protihlukového opatření. Případné umístění objektů bytových domů (ev. občanského vybavení) v lokalitě je nutno prověřit v rámci územní studie; ZB2a, ZB2b, ZB3, ZB4 - zastavitelné plochy v lokalitě Velký Hájek a při ulici Ořechová vycházejí z předchozí ÚPD. Plocha ZB2 byla rozčleněna na plochy ZB2a a ZB2b, které přiléhají k ulici Ořechová a mezi nimiž je navrženo dopravní propojení celé lokality do centra města k Nádražní ulici (v rámci koridoru ZDk3). Oproti předchozí ÚPD navrhuje ÚP Žamberk částečně odlišnou organizaci ploch v lokalitě Velký Hájek (včetně odlišného funkčního využití). Lokalita ZB4 byla původně určena pro rozvoj občanského vybavení. S ohledem na vymezení zastavitelných ploch v ÚP Dlouhoňovice, navrhuje ÚP doplnění oboustranného obestavění místní komunikace. Kvůli potřebě částečného plošného oddělení zastavitelných ploch, které jsou funkčně navázány na zástavbu Žamberka a ploch navázaných na zástavbu Dlouhoňovic, nutnosti odclonění ploch bydlení od ploch výroby a potřebě vymezení ploch pro denní rekreaci obyvatel v lokalitě Velký Hájek, byla v návaznosti na plochy ZB3 a ZB4 vymezena plocha veřejné zeleně ZZ1. Pro obsluhu lokalit je nutno vyřešit odpovídající dopravní napojení prostřednictvím místních komunikací v rámci koridoru ZDk3. Pro lokalitu ZB3 (a související plochy ZV3, ZZ1, ZZ2) je stanovena podmínka zpracování územní studie z důvodu nezbytného ověření podmínek dopravního napojení, vymezení veřejných prostranství a podrobnější organizace území. V rámci územní studie by měla být ověřena možnost umístění objektů bytových domů (ev. občanského vybavení) v lokalitě ZB3. ZB5 - pokračování jednostranné zástavby v ulici Na Špitálce. Z urbanistického hlediska se jedná o drobné doplnění zástavby v odlehlejší lokalitě rodinných domů, jejíž výraznější rozvoj není z urbanistického hlediska a z důvodu blízkosti letiště a navrhované přeložky I/11 vhodný. ÚP umožňuje drobné doplnění zástavby na základě konkrétních požadavků vlastníků pozemků. ZB6, ZB7, ZB8 - vyplnění proluk zastavěného území v ulici U Dlouhoňovic představuje možnost oboustranného obestavění této ulice. Není vhodné umožnění vzniku druhé řady zástavby, objekty je nutno umisťovat s ohledem na pokračující stabilizovanou obytnou zástavbu. Lokality byly obsaženy v předchozí ÚPD. Vzhledem ke skutečnosti, že všechny lokality jsou zasaženy ochranným pásmem katodové ochrany VTL plynovodu, bude nutné před jejich konkrétním zastavěním prověřit možnosti jejich prostorového využití s ohledem na možné ovlivnění zástavby účinky tohoto zařízení. ZB9 - pohledově a prostorově exponovaná zastavitelná plocha na vrchu Rozálka. Z důvodu její polohy a nutnosti ochrany lipové aleje jako registrovaného VKP je pro lokalitu stanovena podmínka zpracování územní studie. Územním plánem je návrší Rozálka chápáno jako významná hodnota (krajinná dominanta), již je nutno ve struktuře města chránit. Z tohoto důvodu byl rozsah zastavitelných ploch oproti předchozí ÚPD v lokalitě redukován na pás dotvářející již založené oboustranné obestavění ulice Na Rozárce. Budoucí zástavba však nesmí ohrozit cennou alej. Není přípustné umožnit vjezdy do jednotlivých nemovitostí mezi stromy, což by mohlo vést k jejich poškození (vč. kořenového systému). Napojení lokality je z tohoto důvodu redukováno pouze na dva body (vjezd a výjezd), kdy se předpokládá obsluha lokality místní komunikací (pojízdný chodník) paralelně s ulicí, případně je možno obsluhu objektů řešit sdruženými sjezdy. Výškovou hladinu zástavby je nutno omezit s ohledem na zachování dálkových pohledů na Rozálku, struktura budoucí zástavby by měla umožnit průhledy do krajiny (vyjádřeno nepřípustností řadových domů a dvojdomů). ZB10 - zastavitelná plocha je situována na svahu nad autobusovým nádražím ve směru k vrchu Rozálka. Jedná se o pohledově exponovanou lokalitu, která byla vymezena předchozí ÚPD. Z důvodu ochrany pohledů k vrchu Rozálka je nutno zabránit vzniku souvislé zástavby, zároveň je nutno dbát na architektonickou úroveň budoucích staveb. Územním plánem je z výše uvedených důvodů stanoven maximální koeficient pro využití pozemků v ploše. ZB11 - rozsáhlejší obytný celek je plánován na západním okraji Žamberka mezi ulicemi Ke Střelnici a Na Skalách. V současné době zde již vzniká nová výstavba rodinných domů, a to v ploše, která byla zahrnuta jako zastavitelná v předchozí ÚPD. ÚP Žamberk lokalitu rozšiřuje zejména z důvodu, že je bezproblémově napojitelná na dopravní systém města a majetkoprávně připravena REGIO, projektový ateliér s.r.o.

78


k realizaci. Územním plánem je formou koridoru ZDk8 umožněno zkapacitnění místní komunikace, z níž bude prováděna obsluha lokality (pokračování ulice Ke Střelnici). V rámci vnitřního členění lokality je nutno řešit odpovídající veřejná prostranství a při návrhu komunikační sítě pamatovat na možnost napojení navazující plochy územní rezervy (R2) pro případné pokračování zástavby. ZB12 - rozsáhlá rozvojová lokalita situovaná v návaznosti na zastavěné území východně od Albertina byla obsažena v předchozí ÚPD. V ÚP Žamberk došlo k prostorovému upřesnění, kdy byla vyjmuta část plochy zasahující SV od Albertina až k lesu, která zahrnovala cennou alej (registrovaný VKP) a památný strom. Pro obsluhu lokality byly vymezeny koridory - ZDk6 (napojení z ulice Draha mezi obytnou zástavbou a tenisovými kurty) a ZDk7 (napojení z ulice Za Kopečkem). Z důvodu značného rozsahu lokality a nutnosti přípravy její vnitřní organizace je nutno její podrobnější řešení ověřit územní studií. Ta by mj. měla vymezit odpovídající veřejná prostranství tak, aby vznikl urbanisticky plnohodnotný obytný celek. Rovněž je třeba zohlednit vazby na okolí, tzn. respektovat cenné výhledy na město a umožnit prostupnost do zastavěného území (areál Albertina, park pod Albertinem, zvážit možnost pěšího propojení na ulice Pod Sanatoriem, V Zátiší, Macharova apod.). Vzhledem k rozsahu, exponované poloze lokality a způsobu dopravní obsluhy byl způsob využití omezen na individuální obytnou zástavbu bez možnosti realizace řadových domů a dvojdomů. Rovněž byla stanovena minimální výměra pozemku rodinného domu. S ohledem na rozsah a napojení lokality ze dvou bodů by měla územní studie zhodnotit možnosti etapizace výstavby. V rámci územní studie je nutno se zabývat napojením stabilizované plochy OS v souvislosti s řešením křížení koridoru ZDk6 se silnicí III/31911. ZB13 - plocha malého rozsahu umožní rozvoj jednostranné zástavby v pokračování ulice U Kapličky. ZB14 - lokalita Na Kopečkách. Z důvodu problematické dopravní obsluhy byl rozsah lokality oproti předchozí ÚPD redukován, resp. převeden do územní rezervy R1. Dopravní napojení není z kapacitních důvodů možné z ulic Družstevní a U Kapličky, proto je k dopravní obsluze navržen koridor ZDk5. Podrobnější řešení nutno ověřit územní studií, včetně řešení koridoru ZDk5 a napojení lokality ZB15. V rámci územní studie nutno zhodnotit možnost alternativní dopravní obsluhy prostřednictvím místní komunikace, která je vedena podél jihovýchodní hranice lokalit ZB14 a R1 a ústí na silnici III/31218. ZB15 - plocha malého rozsahu umožní rozvoj jednostranné zástavby podél koridoru ZDk5, navrženého k dopravní obsluze zastavitelné plochy ZB14. ZB16 - územním plánem je z předchozí ÚPD respektováno drobné doplnění zástavby v ulici Dymlovská v sousedství vodního zdroje, které nemá vliv na urbanistickou koncepci. Nutno zohlednit existenci ochranného pásma vodního zdroje a částečnou polohu v záplavovém území a OP lesa. ZB17 - lokalita představuje možnost doplnění oboustranné zástavby ve východní části Dymlovské ulice. Východní hranici lokality tvoří hranice lesa, jehož ochranné pásmo je nutno při realizaci zohlednit. Budoucí zástavba musí rovněž respektovat charakter okolní zástavby a cenné krajinné prostředí, do něhož je zastavitelná plocha zasazena. 

Plochy smíšené obytné

Jedná se o plochy polyfunkčního využití převážně se zastoupením bydlení a obslužných funkcí místního, městského a regionálního významu. Plochy smíšené obytné - městské - SM zahrnují centrální zónu, jejímž jádrem je území městské památkové zóny. Na něj navazují plochy smíšené zástavby městského charakteru, situované zejména podél radiál z centra vycházejících (ulice Čsl. armády, zástavba podél ulic Kostelní a Nádražní). V rámci této funkční plochy je vymezena urbanisticky významná plocha přestavby PS1, jejímž účelem bude plnohodnotné dotvoření městské blokové zástavby. S ohledem na lokalitu cennou z hlediska příslušnosti k centrální části městské zástavby je nepřípustné umisťovat zde izolované objekty bez přímých prostorových vazeb na navazující zástavbu. Z výše uvedených důvodů je ÚP Žamberk stanovena v rámci plochy PS1 podmínka zpracování projektové dokumentace autorizovaným architektem. Plochy SM obsahují, kromě bydlení, také zařízení obslužných funkcí s vyšší návštěvností, ale také pozemky, stavby a zařízení charakteru obchodu a služeb. Ve stabilizovaných plochách dané funkce již bylo dosaženo značné intenzity využití území, a to při velmi pestré funkční skladbě. Koncepce územního plánu proto stanoví požadavek, aby míra využití území nebyla dále zvyšována. To představuje především nezvyšovat podstatně kapacity stávajících staveb a zařízení, neumisťovat zde stavby a zařízení náročná na dopravní obsluhu nebo


79


jinak rušivě ovlivňující okolí. Pro zachování kvality obytných funkcí je nutné nepřipustit redukování pozemků obytných budov. Spektrum nepřípustných využití obsahuje zejména stavby a zařízení (kromě funkčně neslučitelných) velkých kapacit a stavby s vysokými nároky na frekvenci dopravní obsluhy. Podmíněně přípustné jsou funkce nerušící výroby. Jako limit je u nových staveb pro obchodní prodej 2 stanovena rozloha jednotlivé prodejní plochy 250 m , přičemž tento limit reflektuje nutnost vyloučit zdroje nadměrné dopravní zátěže, včetně realizace obchodních zařízení typu supermarketu. Podmínky prostorového uspořádání zdůrazňují kvalitu architektonického řešení, a to zejména u staveb a změn staveb hlavních objektů, a dále u objektů, které se uplatňují v pohledech z veřejných prostranství. Jmenované objekty může navrhnout pouze autorizovaný architekt. 

Plochy občanského vybavení

V územním plánu Žamberk obecně platí, že pozemky, stavby a zařízení občanského vybavení - veřejné infrastruktury nebo tělovýchovných a sportovních zařízení lze umisťovat v rámci ploch bydlení, smíšených obytných, občanského vybavení, popř. jako podmíněně přípustné využití v plochách dalších druhů. To platí také pro zařízení komerční vybavenosti, přičemž soustředěné uplatnění této vybavenosti je územním plánem situováno do ploch smíšených obytných - městských. Stabilizované Plochy občanského vybavení - veřejná infrastruktury - OV jsou vymezeny v územním plánu samostatně, pokud se jedná o plochy většího rozsahu, a dále v případě, kdy má územní plán zajistit stabilizaci konkrétní plochy v daném území. Požadavek individuálního posuzování jednotlivých staveb v plochách občanského vybavení je zaměřen na dosažení vysoké kvality staveb z urbanisticko-architektonického hlediska, přičemž u staveb výrazně se uplatňujících v obrazu města bude požadováno také odborné odůvodnění návrhu staveb. S ohledem na předpokládaný rozvoj města zajišťuje územní plán cíleně plochy přestavby pro adekvátní rozvoj občanského vybavení - veřejné infrastruktury (PO2, PO3). Tyto plochy umožní situování případných staveb veřejné infrastruktury. Vzhledem k jejich specifické lokalizaci by zde mělo být umístěno zařízení školství, zdravotnictví, sociální péče, kultury, popř. jiné zařízení veřejné infrastruktury s většími plošnými nároky. Jako doplňková funkce je zde možné umístit zařízení jiných druhů vybavenosti, včetně vybavenosti komerční. Plochy občanského vybavení - komerční zařízení plošně rozsáhlá - OK jsou vymezeny jako stabilizované. V případě potřeby dalších velkoplošných maloobchodních zařízení ve městě je možné jejich umístění v rámci ploch výroby, které mají předpoklady pro bezproblémovou dopravní obslužnost - tzn. komunikace pro jejich dopravní obsloužení lze přímo napojit na místní komunikace sběrné nebo na silnice vyšších tříd. Jedná se např. o prostory v plochách výroby a skladování v areálu bývalých kasáren či v rámci stabilizovaných ploch výroby na jižním okraji města. Tyto objekty je dále možno situovat v rámci zastavitelné plochy OM - ZO2. Plochy občanského vybavení - komerční zařízení malá a střední - OM jsou územním plánem jednak stabilizovány, jednak jsou v rámci této funkce vymezeny dvě zastavitelné plochy a jedna plocha přestavby. V rámci areálu bývalých Českých vinařských závodů Žamberk je vymezena plocha přestavby, v areálu někdejších Orlických kasáren a ploše výroby při Tovární ulici (bývalá Mosilana) byla v ÚP stabilizována žádoucí funkce, která se v daných lokalitách již rozvíjí. Plochy občanského vybavení - tělovýchovná a sportovní zařízení - OS jsou soustředěny zejména na východním okraji zastavěného území, přičemž je sledována koncepce založená předcházejícím dokumentem. Stabilizované plochy jsou doplněny zastavitelnou plochou ZO3 a navazující smíšenou plochou nezastavěného území K1. Takto koncipovaný sportovně rekreační areál (doplněný dalšími obslužnými zařízeními) vytvoří základ pro zvýšení rekreačního potenciálu města a vhodné podmínky pro rozvoj pobytové i nepobytové rekreace a cestovního ruchu (včetně souvisejícího rozvoje podnikání v daném oboru). Samostatné vymezení dalších sportovních ploch akcentuje jejich veřejný charakter, popř. potřebu jejich zapojení do sítě zařízení využívaných veřejností. Plochy občanského vybavení - hřbitovy - OH jsou stabilizovány v rámci areálů židovského hřbitova a městského hřbitova na západním okraji města, neboť plošná rezerva stávajícího hřbitova je dostatečná. Malý hřbitov v parku navazujícím na zámecký areál je vyjmenován v rámci přípustného využití příslušné funkční plochy.


80


Odůvodnění vymezení zastavitelných ploch a ploch přestavby občanského vybavení: ZO1 - zastavitelná plocha pro rozvoj občanského vybavení komerčního charakteru (OM) v lokalitě U Lukavice v návaznosti na navrhovaný obytný soubor v lokalitě ZB1 a koridor ZDk9. Návrh vychází z předchozí ÚPD a rezervuje plochu pro vznik obslužných funkcí. ZO2 - jedná se o plochu pro rozvoj občanské vybavenosti druhu komerční zařízení malá a střední (OM) na volném pozemku na křižovatce ulic Nádražní a Zemědělská. S ohledem na její situování při koridoru ZDk1 pro budoucí obchvat Žamberka, bude tvořit přiměřený funkční přechod k navazující obytné zástavbě. V lokalitě je přípustné velkoplošné maloobchodní zařízení a čerpací stanice pohonných hmot. ZO3 - zastavitelná plocha určená pro rozvoj sportovního areálu na východním okraji Žamberka umožní realizaci doplňkových či chybějících zařízení občanského vybavení převážně sportovně-rekreačního charakteru. Zastavitelná plocha navazuje na plochu smíšenou nezastavěného území se sportovně-rekreační funkcí (K1), která má stabilizované a zastavitelné plochy v této části města funkčně a prostorově doplňovat. V této lokalitě se počítá rovněž s možností realizace rozsáhlejších kulturních či společenských akcí, plocha K1 bude moci být využita v kombinaci se stávajícími aktivitami pro nepobytovou krátkodobou (denní) rekreaci obyvatel. ZO4 - zastavitelná plocha určená pro rozvoj sportovního areálu na severním okraji Žamberka v návaznosti na stabilizovanou plochu tenisových kurtů. PO1 - je plochou přestavby občanského vybavení komerčního charakteru (OM) v areálu zámku. PO2 - plocha přestavby občanského vybavení veřejného charakteru je vymezena v rámci bývalého areálu Českých vinařských závodů Žamberk v zámeckém komplexu. Plochy PO1 a PO2 jsou vymezeny v reakci na aktuální záměry města na přestavbu části budov areálu zámku pro potřeby kulturního centra s doplňkovými službami (hotel, stravovací zařízení a další doplňkové služby). PO3 - tato plocha pro občanské vybavení veřejného charakteru je vymezena v ulici Kostelní v místě demolované zástavby. Z důvodu exponované polohy v návaznosti na centrum a v blízkosti kostela sv. Václava je nutno tuto plochu a rezervovat výhradně pro potřeby veřejné infrastruktury jako jediné nezastavěné plochy v centrální části, kterou může město tímto způsobem využít. Vysoká polohová exponovanost ploch přestaveb PO1, PO2 a PO3 daná historickými a urbanistickými souvislostmi vyvolává nutnost zajistit odpovídající kvalitu přestavby. Proto je využití ploch podmíněno zpracováním projektové dokumentace autorizovaným architektem a pro PO3 požadována ÚS. 

Plochy výroby a skladování

Plochy výroby a skladování - drobná a řemeslná výroba - VD - v ÚP Žamberk vymezeny pouze jako stabilizované plochy výroby drobného nerušícího charakteru. Vzhledem k tomu, že jsou situovány téměř vždy v sousedství ploch bydlení, není možno je využít pro výrobu s negativními vlivy na okolí či vysokými nároky na dopravní obsluhu. V ÚP nejsou navrženy zastavitelné plochy této funkce. Plochy výroby a skladování - lehký průmysl - VL - nejsou dále diferencovány na plochy pro výrobu a plochy pro skladování z důvodu flexibility využití stávajících objektů a areálů či ploch zastavitelných. Kromě několika menších provozů v kompaktní zástavbě města jsou stabilizované plochy VL vymezeny zejména v okrajových částech Žamberka v návaznosti na silnice vyšších tříd. Stabilizované průmyslové plochy se nacházejí na severozápadním okraji Žamberka při silnici I/11 (areál bývalých kasáren), na východním okraji ř.ú. při výjezdu na Líšnici a zejména na okraji jižního a jihozápadního segmentu města při železniční trati. Možnost umístit velkoplošné maloobchodní zařízení v konkrétních lokalitách na ploše výroby a skladování (viz výše v odstavci Plochy občanského vybavení) je odůvodněna charakterem okolní průmyslové zástavby, kvalitami a možnostmi dopravního obsloužení lokality. Plochy výroby a skladování - fotovoltaická elektrárna - VX - jsou v řešeném území zastoupeny jednou stabilizovanou plochou při výjezdu na Klášterec nad Orlicí. Z důvodu specifičnosti této plochy a nutnosti zabránit jejímu intenzivnějšímu využití jako plochy výroby je zde definována specifická funkce VX. V předchozí ÚPD byla obsažena ještě další zastavitelná plocha pro fotovoltaickou elektrárnu, která však s ohledem na neaktuálnost záměru a snahu nezatěžovat volnou krajinu podobnými aktivitami, nebyla Územním plánem Žamberk převzata. REGIO, projektový ateliér s.r.o.

81


Plochami výroby a skladování - zemědělská výroba - VZ se stabilizují stávající areály zemědělské výroby, včetně zahradnictví (VZ1) a chovu ryb (VZ2), přičemž pro funkce VZ1 a VZ2 jsou - s ohledem na jejich specifický charakter a umístění - samostatně definovány podmínky využití. V rámci funkce VZ jsou vymezeny dvě zastavitelné plochy. Základní prostorový limit pro stavby v plochách výroby a skladování (průmyslové i zemědělské) je zaměřen na eliminaci prostorových dominant narušujících panorama města, popř. výrazně negativně působících při pohledu z veřejných prostranství (včetně přístupových komunikací a železnice). Pokud plochy sousedí s krajinou nebo obytnou a další městskou zástavbou, je nutné při exponované hranici doplnit pás ochranné a izolační zeleně. Odůvodnění vymezení zastavitelných ploch výroby a skladování: ZV1 - zastavitelná plocha, která byla obsažena i předchozí ÚPD, je vymezena v návaznosti na stabilizovanou průmyslovou zónu na jižním okraji zastavěného území. Z hlediska umístění je její výhodou návaznost na železnici a možnost železniční vlečky. Dopravně bude plocha obsloužena z pokračování Nádražní ulice. S ohledem na rozsah ZV1 je stanoven minimální koeficient zastoupení ploch zeleně, které by měly sloužit zejména pro realizaci pohledově izolační zeleně na hranicích areálu, zejména pak ve styku s volnou krajinou. ZV2 - zastavitelná plocha malého rozsahu v návaznosti na areál spol. GAF s.r.o. byla vymezena na základě konkrétního požadavku. ZV3 - tato zastavitelná plocha je situována v návaznosti na stabilizované plochy výroby v Klostermannově ulici, víceméně v rozsahu dle předchozí ÚPD. Lokalita je napojena na silnici II/312, výhledově bude dobře dosažitelná z komunikačního obchvatu města. Podmínkou pro využití plochy je realizace pásu ochranné a izolační zeleně (lokalita ZZ2) za účelem odclonění zastavitelné plochy bydlení v lokalitě Velký Hájek. Lokalitou prochází VTL plynovod, využití prostoru bezpečnostního pásma musí být v souladu s jeho ochrannými podmínkami. Dopravní obsluha bude prověřena v ÚS. ZV4 - zastavitelná plocha pro výrobu logicky vyplňuje volný prostor mezi železničním tělesem a areálem bývalé mlékárny, resp. ulicí Průmyslovou. V předchozí ÚPD byla tato plocha vymezena jako izolační zeleň. S ohledem na svoji polohu se jeví jako účelnější využít ji pro rozvoj výrobních aktivit. ZV5, ZV6 - obě lokality jsou vymezeny severně od silnice II/312, resp. dopravního koridoru ZDk1. Jsou odděleny navrženým koridorem ZDk2 pro dopravní napojení ČOV I Žamberk (ležící na území obce Helvíkovice) a navržených ploch výroby tamtéž (dle ÚP Helvíkovice). S ohledem na skutečnost, že dopravní obsluha obou lokalit bude řešena ze silnice II/312 v místě navrženého koridoru ZDk1 (napojení II/312 na navržený obchvat města, přeložku silnice I/11), je nutno před využitím obou lokalit dořešit konkrétně dopravní napojení na tuto silnici. To je možno řešit až po stabilizaci navržených úprav v souvislosti s novým napojením silnice II/312 na plánovaný obchvat města, včetně upřesnění navržené komunikace k ČOV I. ZV7 - logický návrh doplnění stabilizovaných ploch výroby na severozápadním okraji řešeného území. S ohledem na ostrožní polohu lokality je nutné držet stávající výškovou hladinu zástavby a dále zohlednit přítomnost plochy sesuvu a bezprostřední sousedství drobného sakrálního objektu kapličky, jako hodnoty místního významu. Lokalita je bezproblémově napojitelná na nadřazenou dopravní síť. Zastavitelná plocha byla obsažena v předchozí ÚPD. ZV8 - rozvojová plocha výroby zemědělského charakteru je vymezena východně od Žamberka v návaznosti na stabilizovaný areál zemědělské výroby, přičemž umožní jeho budoucí plošný rozvoj. V předchozí ÚPD byl tento prostor částečně vymezen pro rozvoj výroby (v současnosti je již na tomto místě realizovaná bioplynová stanice), částečně pro rozvoj motokrosového sportu (tento záměr není v současnosti aktuální, a zde ani žádoucí). Severní hranice zastavitelné plochy byla vymezena ve vzdálenosti cca 25 m od hranice lesa z důvodu, že je tento les součástí nadregionálního biokoridoru vybíhajícího z regionálního biocentra RBC 408 Panská Dolina. Od něj je zastavitelná plocha rovněž umístěna v dostatečné vzdálenosti. Vzhledem ke skutečnosti, že jak stabilizovaný areál, tak zastavitelná plocha jsou vymezeny mimo souvislou zástavbu města, je rozvoj tohoto druhu výroby v rámci lokality ZV8 opodstatněný. ZV9 - zastavitelná plocha vymezená na základě konkrétního záměru vlastníka na realizaci ustájení dobytka do 50 ks v centru pastevního areálu. Podmínky prostorového uspořádání jsou stanoveny s ohledem na nutnost přirozeného zapojení areálu do krajinného prostředí. Lokalita nebyla obsažena v předešlé ÚPD. REGIO, projektový ateliér s.r.o.

82




Plochy rekreace

Plochy rekreace - plochy staveb pro rodinnou rekreaci - RI Plochy staveb pro rodinnou rekreaci jsou v řešeném území zastoupeny pouze stabilizovanou plochou u letiště a dvěma plochami malého rozsahu v obytné zástavbě situovanými východně od centra, kde velikost pozemků neumožňuje realizaci rodinných domů, či není vhodné zde funkci trvalého bydlení rozvíjet. Rekreaci individuálního charakteru je možno rozvíjet zejména v rámci ploch BV. Při řešení ÚP nebyl shledán důvod k vymezování zastavitelných ploch s touto funkcí. Plochy rekreace - zahrádkářské osady - RZ Plochy zahrádkářských osad jsou v řešeném území vymezeny pouze jako stabilizované ve čtyřech lokalitách, bez možnosti dalšího plošného rozvoje. Plochy rekreace - plochy staveb pro hromadnou rekreaci - RH V řešeném území se jedná o stabilizovanou plochu autokempu v rámci sportovně-rekreačního areálu Pod Černým lesem na východním okraji města. Územním plánem nejsou vymezeny zastavitelné plochy rekreace. 

Plochy veřejných prostranství

Veřejná prostranství jsou integrální součástí všech ploch urbanizovaného území. Samostatně jsou vymezena tam, kde tvoří zároveň urbanistickou hodnotu, jíž přísluší zvláštní ochrana (vedle podmínek využití stanovených touto dokumentací), nebo se nejvýrazněji uplatňují v urbanistické struktuře, popř. dotvářejí uliční prostor dopravně nejvýznamnějších komunikací. S uplatněním veřejných prostranství je v tomto územním plánu uvažováno zejména v rámci zastavitelných ploch bydlení, a to minimálně v rozsahu stanoveném obecně platným právním předpisem (vyhl. č. 269/2009 Sb., kterou se mění vyhl. č. 501/2006 Sb.). Zvláštním vyjádřením tohoto limitu u některých zastavitelných ploch se stanoví konkrétní požadovaná rozloha stanovená vzhledem ke specifickým podmínkám v území, resp. ploše. Veřejná prostranství jsou v ÚP Žamberk obsažena jako Plochy veřejných prostranství - PV (plochy náměstí a uliční prostory, včetně adekvátních ploch pro parkování, které nejsou v rozporu s funkcí veřejného prostranství) a Plochy veřejných prostranství veřejná zeleň - ZV (z urbanistického hlediska nejcennější prvky sídelní zeleně, u nichž je obecnou prioritou jejich veřejná přístupnost a využitelnost pro krátkodobou rekreaci obyvatel). Odůvodnění vymezení zastavitelných ploch veřejných prostranství: ZZ1 - zastavitelná plocha veřejné zeleně je vymezena v lokalitě Velký Hájek v návaznosti nejen na rozvojové plochy bydlení v k.ú. Žamberk, ale rovněž na rozvojové plochy bydlení v Dlouhoňovicích - tj. v prostoru, kde zástavba Žamberka srůstá se zástavbou Dlouhoňovic. V lokalitě ZZ1 by měl být realizován park, který bude sloužit pro krátkodobou rekreaci obyvatel jižního sektoru města, kde je parkové zeleně nedostatek. Další funkcí plochy ZZ1 je prostorové oddělení ploch výroby (stabilizovaných i zastavitelných) od ploch bydlení. Vzhledem k rozsahu a významu bude plocha ZZ1 prověřena ÚS spolu se ZB3, ZZ2 a ZV3. 

Plochy zeleně

Jedná se o plochy s jiným způsobem využití, než je stanoveno v § 4 až 19 (což umožňuje Vyhláška č. 501/2006 Sb., Část druhá, Hlava I, §3, odst. 4). Sídelní zeleň se uplatňuje v rámci všech ploch urbanizovaného území. Samostatným vymezením stabilizovaných ploch sídelní zeleně je v územním plánu sledována ochrana příslušné plochy jako specifické urbanistické hodnoty. Samostatně vymezenou funkční složkou systému sídelní zeleně je i veřejná zeleň, ta je však v souladu s metodikou MINIS* zahrnuta pod Plochy veřejných prostranství (viz výše). *Územní plán při označení ploch s rozdílným způsobem využití i ploch s jiným způsobem využití než je stanoveno v § 4 až 19, při stanovení jejich funkční náplně i ve způsobu grafického znázornění respektuje Minimální standard pro digitální zpracování územních plánů v GIS (tzv. MINIS). Plochy zeleně - soukromá a vyhrazená - ZS jsou samostatně vymezeny u zahrad, jejichž funkci je nutno stabilizovat z důvodů uchování dosavadního prostředí - a to jak v zastavěném území, tak volné krajině (s cílem ochránit vizuálně cenné partie či charakter pozvolného přechodu do krajiny). REGIO, projektový ateliér s.r.o.

83


Plochy ZS jsou vymezeny tam, kde s ohledem na urbanistickou koncepci není vhodné rozvíjet zástavbu nad rámec přípustného či podmíněně přípustného využití této funkce. Plochy ZS spadající do záplavového území lze využít pouze způsobem, kterým nebudou zhoršeny odtokové poměry v území. Tento typ sídelní zeleně (nejčastěji soukromé zahrady, popř. sady) se vyskytuje i v rámci jiných funkčních ploch (především BV a BI). v ř.ú. jsou vymezeny pouze stabilizované plochy ZS. Územním plánem jsou dále vymezeny Plochy zeleně - přírodního charakteru - ZP, tam kde mají plochy zeleně v zastavěném území či v těsné návaznosti na ně, převážně přírodní charakter (stávající i požadovaný - vč.dílčích ploch prvků ÚSES ležících v kontaktu se zastavěným územím). Plochy zeleně - ochranná a izolační - ZO - jsou v ÚP obsaženy buď jako stabilizované (po obvodu některých výrobních areálů) či navržené, resp. zastavitelné plochy. Odůvodnění vymezení zastavitelných ploch zeleně: ZZ2 - plocha ochranné a izolační zeleně oddělující zastavitelnou plochu bydlení ZB3 od zastavitelné plochy výroby ZV3 v lokalitě Velký Hájek. Realizací zeleně v lokalitě ZZ2 je podmíněno využití plochy výroby. Plocha ZZ2 bude, spolu se sousedními plochami, prověřena územní studií. ZZ3 - Jedním důvodem vymezení této zastavitelné plochy je navržení pásu pohledově izolační zeleně mezi zastavitelnou plochou výroby ZV6 a obytnými plochami v ulici U Dlouhoňovic, druhým důvodem pak zajištění prostorových a funkčních podmínek pro průchod lokálního biokoridoru. Realizovaná zeleň musí svým charakterem odpovídat požadavkům prvku ÚSES. 

Plochy dopravní infrastruktury Jedná se o funkci, která je zastoupena jak v zastavěném, tak nezastavěném území.

Plochy dopravní infrastruktury - silniční - DS - do urbanistické koncepce ÚP se promítá koncepce řešení dopravy z nadřazené dokumentace (Zásady územního rozvoje Pardubického kraje). Výrazný je návrhový prvek jižního obchvatu města, resp. přeložky I/11, která prochází jižním okrajem řešeného území. V rámci vymezeného koridoru je zahrnuto i dopravní napojení silnice II/312. Další návrhové koridory jsou pak komunikacemi místními, jejichž účelem je zkvalitnění komunikační sítě uvnitř města, resp. odstranění dopravních závad. Návrh je pak doplněn dvěma územními rezervami (R3, R4), jejichž převedení do návrhu bude předcházet prověření konkrétních možností řešení. Podrobněji viz kap. f.5.1) Odůvodnění. Plochy dopravní infrastruktury - železniční - DZ - v řešeném území se jedná o plochy stabilizované. Řešení ÚP umožňuje doplnění železniční sítě formou železničních vleček v rámci ploch VL. Dopravní infrastruktura - letecká - DL - v řešeném území jsou tyto plochy tvořeny zázemím stávajícího letiště na západním okraji řešeného území. Rozvoj této funkce je umožněn v rámci dvou navazujících zastavitelných ploch (ZD1, ZD2). Na plochy DL navazují Plochy smíšené nezastavěného území - dopravní (letecké), zemědělské - NSlz - jako nezastavitelná součást letištního areálu. Odůvodnění vymezení zastavitelných ploch a koridorů dopravy: ZD1, ZD2 - zastavitelné plochy určené k možnému rozvoji areálu letiště. Ty umožní jak realizaci technického a provozního zázemí letiště, tak doprovodných služeb, které rozšíří sportovněrekreační využití areálu. ZD3 - navržené parkoviště v ulici 17. listopadu, které bude sloužit jak pro potřeby občanského vybavení (základní škola), tak i pro navazují sídliště. ZDk1 - přeložka silnice I/11, resp. jižní obchvat města, která byla vymezena v souladu s nadřazenou územně plánovací dokumentací - ZÚR Pardubického kraje. Koridor byl upřesněn v souladu s podrobnější zpracovanou projektovou dokumentací. Podmínky využití koridoru mají zajistit bezproblémový průchod koridoru územím, včetně ochrany navazujícího území před hlukem, zajištění prostupnosti krajiny, návaznosti prvků ÚSES apod. Součástí koridoru ZDk1 je i napojení silnice II/312, včetně mimoúrovňového křížení se železnicí a napojení silnice II/310. ZDk2 - navržený koridor pro místní komunikaci sloužící dopravnímu napojení čistírny odpadních vod pro Žamberk (ležící v k.ú. Helvíkovice) na nadřazený dopravní systém. Řešení je koordinováno s ÚP Helvíkovice, kdy je nutno po realizaci přeložky I/11 umožnit přístup k ČOV.


84


Navržená komunikace rovněž zajistí zpřístupnění navržené průmyslové zóny na k.ú. Helvíkovice. Konkrétní řešení je nutno koordinovat s řešením koridoru ZDk1 a ploch ZV5 a ZV6. ZDk3 - doplnění komunikačního systému v lokalitě Velký Hájek. Řešení budoucí komunikace bude ověřeno v rámci stanovených územních studií pro zastavitelné plochy ZB2 a ZB3. ZDk4 - Koridor navržený k realizaci zlepšení parametrů místní komunikace napojující letiště na vyšší dopravní systém, resp. na silnici II/312. ZDk5 - koridor je určen pro dopravní napojení zastavitelné plochy ZB14 ze silnice III/31218 a to z důvodu, že dopravní napojení této rozvojové plochy pro bydlení není možné realizovat ze stávajících ulic ležících západně až jižně lokality ZB14. Řešení nutno ověřit v rámci předepsané územní studie. ZDk6, ZDk7 - jedná se o dva koridory pro dopravní napojení zastavitelné plochy bydlení ZB12 na stávající dopravní systém. A to z ulic Za Kopečkem a Draha. V rámci územní studie pro lokalitu ZB12 pak bude ověřeno propojení obou koridorů páteřní místní komunikací. ZDk8 - je koridorem pro zlepšení parametrů stávající místní komunikace napojující zastavitelnou plochu pro bydlení ZB11 (popř. i plochu územní rezervy R2), a dále slouží k alternativnímu napojení letiště ze severozápadu. ZDk9 - Koridor v prodloužení ulice Školská směrem k silnici II/310 je určen ke zlepšení dopravního obsloužení stávající zástavby, popř. i přilehlých navržených ploch OM (ZO1) a BI (ZB1); bude řešen v rámci ÚS spolu se ZB1 a ZO1. 

Plochy technické infrastruktury

Stabilizovány jsou v rámci Ploch technické infrastruktury - inženýrské sítě - TI nebo Ploch technické infrastruktury - stavby a zařízení pro nakládání s odpady - TO. V ÚP Žamberk představují plochy následujících zařízení: čistírna odpadních vod, regulační stanice plynu, sídlištní výtopna, zařízení VAK apod., sběrný dvůr, resp. areál Technických služeb Žamberk při ulici Zemědělská. Zařízení technické infrastruktury - inženýrské sítě pro obsluhu řešeného území je možné umisťovat ve všech plochách zastavěného území a zastavitelných plochách, v plochách sídelní zeleně po prověření jejich nezbytnosti nebo nadměrné finanční náročnosti alternativního řešení. Územním plánem není vymezena konkrétní zastavitelná plocha těchto funkcí (pouze symbolem označené dílčí prvky TI). 

Plochy vodní a vodohospodářské

Jedná se o funkci, která je zastoupena jak v zastavěném tak nezastavěném území. Změny využití stávajících vodních ploch nejsou navrženy, je však nutné respektovat podmínky související s funkcí ÚSES. Nové vodní plochy je možné vytvářet v rámci téměř většiny druhů ploch s rozdílným využitím. V ÚP je navržena plocha změny K4 - obnova náhonu jako významné urbanisticko-estetické hodnoty v historické části města (s dílčí protipovodňovou funkcí). V rámci koncepce krajiny jsou dále zastoupeny následující plochy s rozdílným způsobem využití (podrobněji viz kap. f.3):    

Plochy zemědělské - NZ Plochy lesní - NL Plochy přírodní - NP Plochy smíšené nezastavěného území - NS

Odůvodnění nepřevzetí či funkčních změn významnějších zastavitelných ploch z předchozí ÚPD Plochy bydlení část Z1.4 - malá zastavitelná plocha v lokalitě Betlém, z níž byla v ÚP ponechána jen malá část jako stav BV; vypuštěná část Z1.4 zcela vybočovala ze založené urbanistické struktury této sídelní lokality, ležela celá v území zvláštní povodně pod vodním dílem a téměř celá v záplavovém území při Q100; REGIO, projektový ateliér s.r.o.

85


P2.1b, část Z2.1b - velká zastavitelná plocha na území současného motokrosového areálu vymezená bez přihlédnutí k současné funkci (která zatím nemá vhodnou alternativu na území města) a tvarově vybočuje ze založené půdorysné struktury lokality; Část Z2.1b je v ÚP obsažena v navržené ploše ZB11. Do významné části plochy P2.1b zasahuje OP 50 m od hranice PUPFL, v těsném kontaktu leží dva prvky ÚSES (LBC 12 a LBK 2). Plocha byla vypuštěna i z důvodu možného negativního vlivu na blízkou přírodně-kulturní dominantu města - vrch Rozálka s rozhlednou a kaplí; část B8 - z plochy B8 byl vypuštěn jen úzký pás západně od stávající cesty po OP el. vedení, v němž by bylo problematické umístění zástavby; Upřednostněno zde bylo seskupení navržené zástavby do kompaktních a logicky ohraničených celků (ZB3, ZB2a, ZB2b) a řešení koridoru ZDk3 s návaznostmi na přilehlé rozvojové plochy; část B11 - plocha byla na JV okraji zmenšena jednak kvůli zachování většího odstupu od koridoru navržené přeložky silnice I/11 a stávající silnice II/310, jednak kvůli možnosti realizace plochy změny v krajině K2; Ta by měla sloužit jako zázemí pro krátkodobou rekreaci obyvatel lokality a k umístění případných protihlukových a odcloňujících opatření k ochraně stávající i navržené zástavby; Plocha ZB1 v ÚP i v současném rozsahu představuje plošně nejvýznamnější rozvojovou lokalitu města; část B13 - východní část plochy, ležící za OP elektrického vedení VN, je v ÚP vedena jako plocha územní rezervy; Část takto převedené lokality by byla i problematicky dopravně obsloužitelná a původní rozsáhlá obytná plocha by generovala významnou dopravní zátěž zejména přes centrum města. Alternativní kapacitní dopravní napojení z tohoto směru se v ÚP, s ohledem na dané limity a hodnoty v území, nepodařilo nalézt. Jednalo by se též o výrazný zásah do panoramatu města a průhledových os z krajiny na město; Uvedená část plochy B13 byla v ÚP nahrazena urbanisticky vhodnější plochou ZB11 v dopravně lépe dostupné lokalitě; část Z1.9 - část plochy navazující na zastavěné území v ÚP zůstala zachována v rámci lokality ZB12, část spadá do navrženého koridoru ZDk7; Vypuštěná část plochy byla z urbanistického a přírodně-krajinářského hlediska naprosto nevhodná k zástavbě z více důvodů. Plocha Z1.9 zde byla v přímém střetu s registrovaným VKP Lipová alej Nad sanatoriem v Žamberku (v ÚP vedena jako plocha přírodní NP) s alejí 21 lip a vyhlášeným památným stromem (líska čínská), zčásti spadala do OP 50 m od hranice PUPFL, do nadregionálního biokoridoru NRBK K81 a z hygienicko-technických důvodů zde bylo problematické i trasování 2 linek elektrického vedení VN; Průběh jižnější větve tohoto vedení s OP byl v ÚP vzat jako přirozený limit pro severní hranici plochy ZB12; B16 - malá plocha vybočující z bloku kompaktní individuální obytné zástavby, její větší část leží v nadregionálním biokoridoru NRBK K81, celá pak v ochranném pásmu lesa (OP 50 m od hranice PUPFL); Z těchto důvodů je v ÚP vedena jako plocha zeleně přírodní - ZP a může sloužit i jako oddychové zázemí přírodního charakteru pro přilehlý obytný celek BI; V ÚP byla dále vypuštěna lokalita vedená v předchozí ÚPD jako stav s obytnou funkcí, a to zcela mimo souvislé zastavěné území ve volné krajině u lesa (východně od silnice III/31911, resp. ulice zvané „U Kunvaldu“), bez existence jakékoliv stávající zástavby, příslušného rozhodnutí či známého záměru; Plochy občanského vybavení O4 - byla nahrazena navrženou plochou veřejné zeleně ZZ1 v lokalitě Velký Hájek, kde je nutno odclonit stávající i navržené obytné celky od výrobní a dopravní funkce, a doplnit chybějící rekreační zázemí v podobě centrální plochy veřejné zeleně; O6 - vypuštěna z důvodu vymezení dostatečně velké zastavitelné plochy shodné funkce ZO1 v přímém sousedství; Plocha O6 by navíc byla v přímém střetu s koridorem ZDk9 pro prodloužení ulice Školská směrem k silnici II/310 navrženým z důvodu lepšího napojení stávající i budoucí zástavby;

Plochy sportu S1 - místo této plochy je v ÚP zčásti navrženo doplnění obytné zástavby do logického celku po obou stranách ulice Na Drahách, zčásti pak koridor dopravní infrastruktury ZDk6 klíčový pro obsluhu významné návrhové lokality ZB12; Rozvoj funkce sportu zde proto ÚP zachoval v podobě REGIO, projektový ateliér s.r.o.

86


vhodněji situované plochy ZO4, bezprostředně navazující na současný tenisový areál ze severovýchodu; Z3.2-S - plocha určená v předchozí ÚPD jako alternativa zčásti zahrnuta do rozvojové plochy sousedního ponechána jako plocha smíšená přírodní NSpz zastavitelné plochy od NRBK K81 a respektování OP ve stávající poloze;

stávajícímu motokrosovému areálu byla zemědělského areálu (ZV8) a zčásti zejména z důvodu zachování odstupu lesa; ÚP počítá s motokrosovým areálem

Plochy výroby V4 - skoro celá plocha je zahrnuta v rámci koridoru pro dopravní infrastrukturu ZDk1 v místě křížení přeložky silnice I/11 se silnicí II312; Využitelnost plochy V4 by byla omezena i z důvodu bezpečnostního pásma VTL plynovodu a trasováním elektrického vedení VN; ÚP vymezuje dostatečné stabilizované i návrhové plochy s výrobní funkcí v tomto sektoru řešeného území; část V5 - plocha výroby (převážně zahrnutá do návrhových lokalit stejné funkce ZV5 a ZV6) byla zmenšena o část spadající do koridorů dopravní infrastruktury ZDk1 a ZDk2; část Z2.3-Ve - zbylá (východní) část původní plochy pro fotovoltaickou elektrárnu byla vypuštěna z důvodu neaktuálnosti záměru, ochrany ZPF, krajinného rázu a přilehlé zeleně (vč. památného stromu) u silnice III/31218; zrealizovaná plocha pro FVE je v ÚP vedena jako stav s funkcí VX; Plochy zeleně - v ÚP byly vypuštěny či redukovány vesměs pouze dílčí navržené plochy zeleně ochranné a izolační tam, kde byly nadbytečné či nereálné (Z4, Z5), z důvodu odlišného vymezení plochy, od kterých měla být odcloněna zástavba s klidovou funkcí, popř. tam, kde byly plochy zeleně nahrazeny jiným prvkem obdobné funkce (navržená K2 místo Z10);

Odůvodnění vymezení veřejně prospěšných staveb a veřejně pospěšných opatření Z nadřazené územně plánovací dokumentace vyplynul požadavek na vymezení následujících veřejně prospěšných staveb a veřejně prospěšných opatření: -

VD1 - dopravní infrastruktura - obchvat Žamberka - v rámci koridoru ZDk1, který byl Územním plánem Žamberk upřesněn (dle ZÚR VPS D27); VPS byla vymezena pro možnost uplatnění vyvlastnění;

-

VU1 - založení prvků územního systému ekologické stability - NRBK K81 - nadregionální biokoridor K81 (dle ZÚR VPO U08) je řešeným územím veden jako typ vodní (vázaný na tok Divoké Orlice) a mezofilně-bučinný (zahrnuje převážně blízké lesnaté partie);

-

VU2 - založení prvků územního systému ekologické stability - RBK 818 - regionální biokoridor (dle ZÚR VPO U30) Je tvořen dvěma větvemi zasahujícími do severního okraje řešeného území;

Obě veřejně prospěšná opatření byla vymezena, v souladu se zákonem, jako VPO pro možnost uplatnění vyvlastnění. Z potřeb rozvoje města Žamberka pak vyplynul požadavek na vymezení následujících veřejně prospěšných staveb: -

WD2 - dopravní infrastruktura - MK Velký Hájek - místní komunikace, pro níž je v ÚP stanoven koridor ZDk3; VPS je vymezena jak pro možnost vyvlastění, tak pro možnost uplatnění předkupního práva ve prospěch Města Žamberk;

-

VD3 - dopravní infrastruktura - MK Ke Střelnici - místní komunikace, pro níž je v ÚP stanoven koridor ZDk8; VPS je vymezena pro možnost vyvlastění;


87


f 3) KONCEPCE ŘEŠENÍ KRAJINY A OCHRANA PŘÍRODNÍCH HODNOT Odůvodnění koncepce řešení krajiny Lesozemědělský typ krajiny je charakterizován zemědělsky využívanými plochami střídajícími se s lesními porosty. Tyto plochy, spolu s vodními plochami a toky, určují celkový obraz krajiny okolí Žamberka. Krajina je hospodářsky využívaná, s různým stupněm ekologické stability. Zemědělská půda je střídána plochami ekologicky stabilnějšími - většími lesními porosty (na severovýchodním okraji řešeného území v údolí Dolského potoka - vč. RBC, lesním komplexem východně od osady Polsko), areálem zámeckého parku s vtroušenými i navazujícími lesními porosty a loukami na jihovýchodě území, menšími enklávami lesů převážně ve svahových partiích nad vodními toky apod. Výraznými krajinotvornými prvky jsou pak toky Divoké Orlice, Rokytenky i drobných vodotečí zejména Dolský potok. Krajinu v řešeném území obohacují četné vodní plochy - Zámecký rybník a navazující rybniční kaskáda v zámeckém parku, Dymlovský rybník, menší vodní plocha v údolnici Dolského potoka, na vodoteči u osady Polsko apod. Koncepce řešení krajiny je založena na respektování chráněných území přírody dle zvláštních předpisů, na uplatnění návrhu územního systému ekologické stability (ÚSES) včetně tzv. interakčních prvků. Zohledňuje i ochranu zemědělské půdy proti vodní a větrné erozi vhodnými protierozními opatřeními a potřebu zvýšení přírodní složky v zemědělské krajině (doprovodnou zelení podél cest a komunikací, zatravněním vhodných lokalit aj.). Koncepce řešení krajiny v ÚP Žamberk vytváří předpoklady ke zvýšení ekologické stability krajiny a k udržení či zkvalitnění krajinného rázu. V rámci koncepce krajiny je dán důraz na provázanost krajinné zeleně se zastavěným územím a zastavitelnými plochami s cílem vytvořit komplexní systém zeleně. Je řešena ochrana a rozvoj stávajících přírodních a krajinných hodnot v úzké návaznosti na rekreační využití krajiny. S tím souvisí uplatnění stávající sítě turistických značených tras (modrá, zelená, žlutá, červená, výletní okruh kolem města), naučných stezek, Žamberk - Kunvald zvaná Dymlov (8 zastávek na 4,5 km trasy), Žamberk Líšnice a cyklotras (č. 18, 4070, 4073, 4074). Důležité je uplatnění přirozených stavebních a krajinných dominant - kostel sv. Václava, zámek, architektonicky a historicky cenné budovy, Kapelský vrch s rozhlednou a kaplí sv. Rozálie, návrší Hůrka (S okraj ř.ú.), Na Veselíčku (SV okraj ř.ú.), Velký hájek (JV cíp zámeckého parku při hranici ř.ú.) a drobných sakrálních staveb v zástavbě i volné krajině. K rekreačnímu využití krajiny přispívá také dostatek krajinné zeleně - kvalitní aleje a stromořadí, solitérní stromy, krajinné dominanty s výhledy a průhledy do krajiny z nejvýše položených částí - z Kapelského vrchu, od zámku na severní část města, z návrší lokality sv. Václava, z areálu Albertina, z osady Polsko, z lesnatého návrší nad Tovární ulicí. Vodní toky Divoké Orlice a Rokytenky jsou v rámci koncepce chápány jako přirozené přírodní a urbanizační osy, s cennými průhledy nivou Divoké Orlice, jejím malebným soutokem s Rokytenkou u návrší s kaplí Pod Suticí atd. Významným prvkem v rámci koncepce krajiny je zámecký park s budovou zámku, který je v přímém kontaktu se zástavbou města. Ta je propojena pěšími trasami nejen s plochou krajinářky řešeného parku v anglickém stylu (s drobnými architektonickými stavbami), ale i s volnou krajinou díky navazujícím lesním porostům a loukám. Prostupnost krajiny a její zlepšení je řešeno vytvořením podmínek pro obnovu cest v krajině. Ty spočívají v ochraně cest stávajících a obnově zaniklých polních cest, jejichž parcely jsou nadále zaneseny v katastru nemovitostí a jsou proto uvedeny v územním plánu jako stav. Dostatečné zastoupení dopravní infrastruktury místního charakteru v krajině nejen zlepšuje hospodářské a rekreační využití krajiny, ale má význam i v ochraně zemědělské půdy proti vodní a větrné erozi. Protierozní opatření jsou zahrnuta do technického řešení cest - odvodnění, doprovodné porosty, zatravněné příkopy s výsadbami, travnatými mezemi a výsadbami. Zahuštěním sítě účelových komunikací dochází ke zmenšování zemědělských honů, což je také jedno z protierozních opatření. V rámci koncepce krajiny se uplatňují následující plochy s rozdílným způsobem využití:  Plochy zemědělské - NZ představují intenzivně zemědělsky využívanou půdu. Jejich přirozenou součástí jsou remízky, meze, neobhospodařované ostrůvky, solitérní stromy a skupiny keřů, polní cesty.  Plochy lesní - NL tvoří v krajině nejkvalitnější přírodní složku, jedná se o lesní porosty soustředěné především v severní a SV části ř.ú. (vč. údolí Dolského potoka), v JV sektoru (v návaznosti na zámecký park) a lesní enklávy roztroušené v území v menších plochách nebo liniích REGIO, projektový ateliér s.r.o.

88


podél vodních toků. Při šetrném hospodaření na těchto plochách, jejich vzájemným propojováním a návazností na krajinnou zeleň dochází k celkovému posílení ekologické stability krajiny.  Plochy přírodní - NP jsou vymezeny v rámci registrovaných VKP a v rámci prvků územního systému ekologické stability - biocenter lokálního a regionálního významu.  Plochy vodní a vodohospodářské - W - jedná se o funkci obsaženou jak ve volné krajině, tak i v zastavěném území; Ochrana vodních ploch a toků prostřednictvím územního plánu spočívá mj. i ve stanovení podmínek pro jejich využívání. Vodní toky a plochy, jež jsou součástí ÚSES, je nutno využívat v souladu s podmínkami ochrany prvků ÚSES.  Plochy smíšené nezastavěného území - NS - jedná se o plochy v krajině, kde je kombinováno více funkcí. V řešeném území se jedná o následující kombinace: - NSpz - plochy smíšené nezastavěného území - přírodní, zemědělské - jsou vymezeny z důvodu zvýšení podílu přírodní složky v zemědělsky využívaných plochách, a tam, kde je nutno omezit intenzívní obhospodařování. Jsou to plochy ve svažitých polohách, nivy vodních toků, plochy se vzrostlou krajinnou zelení, plochy s výraznějším zastoupením keřových porostů; - NSsx - plochy smíšené nezastavěného území - sportovně-rekreační, specifické - tato funkce je vymezena s ohledem na nutnost zajištění specifických podmínek motokrosového areálu bez možnosti realizace staveb; - NSdz - plochy smíšené nezastavěného území - dopravní (letecké), zemědělské - jedná se o nezastavitelné plochy stávajícího areálu letiště, které jsou doplněny navrženými plochami K3a a K3b; -

NSpk - plochy smíšené nezastavěného území - přírodní, kulturně historické - zahrnují plochy zámeckého parku. Jsou to plochy s vysokou kulturně-historicko a přírodně-krajinářskou hodnotou, které svým způsobem funkčního využití zvyšují ekologickou stabilitu navazující krajiny. Plocha zámeckého parku zahrnuje také stavby drobné architektury odpovídající charakteru přírodně krajinářského parku anglického stylu;

-

NSpzs - plochy smíšené nezastavěného území - přírodní, zemědělské, sportovněrekreační - tato funkce je vymezena z důvodu potřeby rekreačního využívání krajiny v přímé vazbě na zastavěné území a zastavitelné plochy; funkce zahrnuje plochy zemědělsky využívané, jejichž součástí je i doprovodná či ochranná zeleň, plochy je možno doplnit drobnou vybaveností sportovního charakteru, cestami pro pěší a cyklisty sloužícími ke krátkodobým sportovním, kulturním a rekreačním aktivitám obyvatel města; V rámci této funkce jsou územním plánem navrženy plochy změn v krajině K1 a K2;

Ochrana přírody a krajiny Na řešeném území neleží žádná z kategorií zvláště chráněných území přírody (dle zákona 114/92 Sb. ČNR, o ochraně přírody a krajiny v platném znění) včetně soustavy Natura 2000. Obecná ochrana přírody a krajiny se pak dále týká těchto prvků a charakteristik řešeného území: -

Přírodní park Orlice; 19 lokalit s vyhlášenými památnými stromy nebo skupinami stromů a stromořadí; 3 registrované významné krajinné prvky (dle ÚAP + informací OŽP MÚ Žamberk); významné krajinné prvky dané ze zákona; vymezené prvky územního systému ekologické stability; ochrana krajinného rázu; ochrana dřevin rostoucích mimo les; ochrana rostlin a živočichů + zvláště chráněné druhy rostlin, živočichů a nerostů; ochrana jeskyní a paleontologických nálezů;

Přírodní parky Přírodní park Orlice - vyhlášen bývalým OkÚ v Ústí n. O. s účinností od 16. 9. 1996 k ochraně říčních a nivních ekosystémů řeky Orlice a jejích přítoků a k ochraně celkového krajinného rázu podél cca 200 km toků; PP začíná na Tiché Orlici u Mladkova, na Divoké Orlici pak pod Zemskou bránou na hranici CHKO Orlické hory, končí v Hradci Králové u přemostění řeky silničním okruhem; Z celkové 2 rozlohy PP 114,62 km zasahuje na řešené území 47,2 ha. V široké nivě jsou zachovány říční


89


meandry, slepá ramena, odstavené tůně s hojnou vegetací a zvířenou, provázené břehovými porosty a rozptýlenou stromovou i keřovou zelení. Po toku Divoké Orlice prochází přes ř.ú. vodní větev osy nadregionálního biokoridoru K 81. Částí ř.ú. spadající do Přírodního parku Orlice vedou 4 turistické značené stezky, 2 naučná stezky a 3 značené cyklotrasy. V jeho těsném sousedství je též situováno venkovní koupaliště s autocampem v rámci sportovně-rekreačního areálu Pod Černým lesem. Památné stromy Na řešeném území se v současnosti (dle podkladů OŽP MÚ Žamberk a AOPK ČR) nacházejí tyto vyhlášené památné stromy (skupiny stromů), u nichž je dle platných zákonů stanoveno ochranné pásmo uvedené níže v tabulce:

Pořadové

číslo

Památný strom

Lokalita

p.p.č.

Stáří stromu (roků)

Obvod stromu ve výšce 130 cm

782

80-100

210 cm

Výška stromu / Ochranné pásmo 15 m 6m 18 m 10,5 m

46.

Buk lesní střihanolistý

parčík u pošty

47.

Buk lesní červenolistý

u Kostela sv. Václava

903/1

170

379 cm

48.

Dub letní

pod radnicí za zahradami domů z Jiráskova náměstí

32

150-180

383 cm

49.

2 ks Lípa velkolistá

Jiráskovo náměstí

3742/1

100-150 80-100

349 cm 234 cm

50.

Lípa velkolistá

pod kostelem u Hovádkových

932

100-150

337 cm

51.

Buk lesní červenolistý

před sokolovnou

219

200

419 cm

52.

Jasan ztepilý

260

150-200

470 cm

53.

Buk červenolistý

249

100-150

327 cm

54.

36 ks Dub letní 1 ks Habr obecný 1 ks Olše lepkavá

alej na hrázi Zámeckého rybníka

1932

150-200

Duby od 156 465 cm Olše 302 cm Habr 257 cm

23 m 9,5 -14 m

55.

Dub letní

u silnice ke koupališti

3882/1

200

438 cm

20 m 13,5 m

56.

Buk červenolistý

v ulici Vrbí naproti hasičské zbrojnici u Zdobnických

118

100-150

344 cm

20 m 10 m

57.

2 ks Dub letní

v remízku za koupalištěm

1664/5 1683/2

150-200

430 cm 400 cm

58.

Lípa velkolistá

u domu čp. 305 naproti kapličce sv. Anny

1643

150

343 cm

60.

Lípa srdčitá 2 ks Buk červenolistý

v parku u vily Orlany

2667/8

150-200

385 cm 435 cm 425 cm

61.

Lípa srdčitá

3872/1

100-150

430 cm

71.

Katalpa trubačovitá

780/1

100

241 cm

149.

Jírovec maďal

za hřbitovem

2468/1 2449

120

382 cm

151.

3 ks Dub letní

u Lukavice

1852/2

150-200

302 cm 335 cm 520 cm

105584

Líska čínská

nad Albertinem

3184/1

100-120

245 cm


na parkovišti proti odbornému učilišti v Zámecké ulici před mateřskou školkou

u silnice Žamberk Kostelec n.O. v zahradě u domu čp. 574 v ulici Vrchlického Charfreitagovi

23 m 10,5 m 18-20 m 10,5 m 7m 18 m 9,5 m 20 m 14,5 m 20 m 14,5 m 21 m 9m

20 m 13 m 12 m 18 m 10 m 18 m 18 m lípa 11m buk 13 m buk blíže k cestě 12,5 m 20-25m 13m 10m 6,4m 19 m 11,2 m 20 m 9,3 m 10,25 m 15,95 m 12 m 9m

90


Významné krajinné prvky - registrované VKP Lipová alej ke kapli a rozhledně na „Rozálce“ - cca 300 m dlouhá oboustranná alej 64 lip srdčitých (s obvodem 1 m nad zemí od 129 do 230 cm, stáří cca 110 let) vedoucí od Klostermannovy ulice ke kapli sv. Rozálie a sousední Tyršově rozhledně; na p.p.č. 3792 v k.ú. Žamberk o výměře 0,3009 ha; jako registrovaný VKP byla vyhlášena odborem ŽP a zemědělství MÚ Žamberk dne 1. 10. 2003; (Pozn.: jako registrovaný VKP není alej uvedena v ÚAP SO ORP Žamberk); VKP Lipová alej Nad sanatoriem v Žamberku - alej 21 ks lip malolistých a velkolistých nad areálem tzv. Albertina na p.p.č. 3184/1 v k.ú. Žamberk; jako VKP byla registrována odborem ŽP a zemědělství MÚ Žamberk dne 7. 9. 2009 s nabytím právní moci 30. 9. 2009; (Pozn.: jako registrovaný VKP není alej uvedena v ÚAP SO ORP Žamberk); VKP Dymlovský rybník - rybník o ploše cca 7,37 ha s přilehlými rákosinami a nivou Rokytenky severně od Žamberka. Jde o součást vymezeného lokálního biocentrum a významnou ornitologickou lokalitu. Kolem vede trasa naučné stezky Žamberk - Kunvald. (Pozn.: jako jediný registrovaný významný krajinný prvek je uveden v ÚAP SO ORP Žamberk, přestože bližší okolnosti registrace bývalým Okú nejsou k dispozici a může se tak jednat i o VKP ze zákona); Významnými krajinnými prvky ze zákona (§ 3, písm. b zákona č.114/1992 Sb.) jsou všechny lesy, rašeliniště, mokřady, vodní toky, údolní nivy a rybníky. „Významný krajinný prvek je ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny, která utváří její typický vzhled nebo přispívá k udržení její stability“. Územní systém ekologické stability (ÚSES) - viz dále; Ostatní související hodnoty -

-

-

-

přirozené stavební a krajinné dominanty - kostel sv. Václava, zámek a další architektonicky hodnotné či historicky cenné budovy; Kapelský vrch (468 či 470 m n. m.) s rozhlednou a kaplí sv. Rozálie, návrší Hůrka (515 m n. m.; S okraj ř.ú.), Na Veselíčku (492 m n. m.; SV okraj ř.ú.), Velký hájek (484 m n. m.; JV cípu zámeckého parku při hranici ř.ú.); drobné sakrální stavby zástavbě i volné krajině; výhledy a průhledy do krajiny z nejvýše položených partií - např. z Kapelského vrchu, od zámku na severní část města; z návrší od lokality „U Václava“ SV od města; z areálu Albertina; z osady Polsko k jihu a JV na město; z lesnatého návrší nad Tovární ulicí; průhledy nivou Divoké Orlice a zámeckým parkem apod.; cenný zámecký park (součást ochrany areálu zámku jako nemovité kulturní památky) a navazující areály přírodní zeleně, Zámecký rybník s kaskádou pěti menších vodních ploch coby VKP; ostatní parková zeleň a zeleň na veřejných prostranstvích v rámci systému sídelní zeleně (zejména Vojáčkovy sady, parčík na náměstí generála Knopa, zeleň v areálu Albertina, na Rozálce aj.); významná solitérní a liniová zeleň, často s parametry památných stromů (alej v zámeckém parku, březová alej nad Dymlovem aj.) - viz grafická část; plochy vymezené v územním plánu jako Plochy přírodní - NP a Plochy smíšené nezastavěného území - NS (NSpz,NSpk,NSpzs); fenomén řeky Divoká Orlice a říčky Rokytenky coby vodohospodářsky významných toků a přirozených přírodních i urbanizačních os (Divoká Orlice též vodárenský tok; významné údolní partie říčky Rokytenky vyhlášeny v roce 2002 přírodním parkem - zachovalá příroda, zvláště bohatý výskyt bledulí, velmi čistá voda v toku aj.); malebná lokalita soutoku Divoké Orlice s Rokytenkou vč. návrší s kaplí Pod Suticí; 2 chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV Východočeská křída, Žamberk-Králíky); prameny a další zdroje podzemních vod i mimo vyhlášená ochranná pásma vodních zdrojů; části ř.ú. vedené dle ÚAP jako migračně významné území (JZ cíp k.ú. a pás podél SV hranice k.ú.); 4 turistické značené stezky (modrá, zelená, žlutá, červená - vč. okružní vyhlídkové trasy); 2 naučné stezky: Žamberk - Kunvald zvaná Dymlov; 8 zastávek na 4,5 km trasy; Žamberk Líšnice; 4 značené cyklotrasy (č. 18, 4070, 4073, 4074); cestní síť v krajině; prvky meliorační soustavy (investice do půdy);


91


Územní systém ekologické stability Podle § 4 zákona č. 114/1992 Sb., v platném znění, vymezení systému ekologické stability zajišťuje uchování a reprodukci přírodního bohatství, příznivé působení na okolní méně stabilní části krajiny a na vytvoření základů pro mnohostranné využívání krajiny. Ochrana ÚSES je povinností všech vlastníků a uživatelů pozemků tvořících jeho základ. Jeho vytváření je veřejným zájmem, na kterém se podílejí vlastnící pozemků, obce i stát. Pro řešené území byl zpracován generel místních ÚSES, systém ekologické stability regionálního a nadregionálního charakteru byl upřesněn v rámci ÚP VÚC Pardubického kraje. Tyto prvky byly následně koordinovány v Územním plánu města Žamberka z roku 2006. Územním plánem byly respektovány regionální a nadregionální prvky, obsažené v Zásadách územního rozvoje Pardubického kraje. Do řešeného území zasahují (kromě prvků lokálního ÚSES) jak prvky regionálního, tak i nadregionálního charakteru. Nadregionální a regionální územní systém ekologické stability územní plán vymezuje a upřesňuje dle požadavků nadřazené dokumentace - ZÚR Pardubického kraje. Na řešeném území jsou vymezeny biocentra a biokoridory nadregionálního a regionálního významu: nadregionální biokoridor - NRBK K 81 Sedloňovský vrch, Topielisko - Vysoké Chvojno; regionální biocentrum - RBC 408 Panská Dolina; regionální biokoridor - RBK 818 Suchá - K 81; Nadregionální biokoridor K 81 Sedloňovský vrch, Topielisko - Vysoké Chvojno prochází řešeným územím dvěma osami: mezofilní bučinnou osou (MB) vedoucí zalesněnými porosty na svazích nad vodními toky Rokytenky a Divoké Orlice a osou vodní vázanou na tok Divoké Orlice. Mimo zastavěné území, kde je nutné projít stísněnými prostorovými podmínkami, respektuje šířka mezofilní bučinné a vodní osy biokoridoru K81 minimální prostorové parametry ÚSES 40 m. V úsecích sevřených zástavbou není dodržena minimální šířka biokoridoru u osy vodní ve čtyřech úsecích o délce cca 250 m, 83 m, 138 m a 1 485 m, u osy mezofilně bučinné v jednom úseku o délce cca 83 m. Hranice ochranné zóny nadregionálního biokoridoru NRBK K 81 (obecně stanovená ve vzdálenosti 2 km od osy NRBK) byla v ÚP upřesněna (vč. obou větví v rozdvojeném úseku). Prochází jižním sektorem ř.ú. (na severu pak mimo něj), přičemž zastavěné území a zastavitelné plochy nejsou její součástí. Hranice regionálního biocentra 408 Panská Dolina jsou v ÚP respektovány a upřesněny podél hranice lesa. Jedná se o zalesněné údolí Dolského potoka, většího lesního komplexu ležící na mezofilně bučinné ose nadregionálním biokoridoru K 81. Regionální biokoridor RBK 818 Suchá - K 81 prochází řešeným územím převážně v severojižním směru údolím Rokytenky s lesními svahy nad tokem. V místě soutoku Rokytenky a Dolského potoka je zaústěn do nadregionálního biokoridoru K81 MB. Zahrnuje nivu toku a lesní bučinná společenstva na svazích. Druhá větev biokoridoru RBK 818 prochází ve směru sever-jih-JV podél hranice řešeného území s k.ú. Helvíkovice, u osady Polsko se přibližuje k zástavbě. Po svahu nad zástavbou je napojen nově vymezeným úsekem na lokální biocentrum LBC 2, které navazuje na NRBK K 81. Takto je zachována kontinuita biokoridoru regionálního významu a jeho napojení na nadregionální biokoridor. Minimální prostorové parametry jsou zachovány - lesní společenstva 40 m, niva, vodní tok a společenství mokřadů 40 m. Lokální ÚSES je v ÚP vymezen a upřesněn dle podkladů poskytovaných obcí s rozšířenou působností Žamberk (ÚAP vycházející z podoby ÚSES v původní ÚPD) a podle průzkumů přímo v terénu. Pozn. Pro přehlednost jsou původní biocentra a biokoridory, které byly v ÚP přečíslovány nebo zrušeny, označeny kurzívou.

Prvky lokálního ÚSES jsou v přímé vazbě na prvky ÚSES nadregionálního a regionálního významu, vycházejí z kostry ekologické stability a jsou do nich v maximální možné míře zahrnuty nejstabilnější segmenty v krajině. Upřesněním prvků ÚSES nadregionálního a regionálního významu REGIO, projektový ateliér s.r.o.

92


došlo též k úpravám biocenter a biokoridorů lokálního významu. Dalším důvodem jejich úprav bylo upřesnění návaznosti na sousední katastrální území. K posunu stávajících nebo vymezení nových prvků vedla i nutnost dodržení minimálních prostorových parametrů tvorby biocenter a biokoridorů. Na nadregionálním biokoridoru NRBK K 81 - osa vodní jsou upřesněna lokální biocentra LBC 1, LBC 2, LBC 3, LBC 4 a LBC 5. Na NRBK K 81 - osa mezofilní bučinná jsou upřesněna lokální biocentra LBC 3 (na dotyku obou os NRBK) a LBC 6. Na regionálním biokoridoru RBK 818 jsou upřesněna LBC 7, LBC 8 a LBC 9. Prodlouženým vymezením RBK 818 a jeho přímým napojením na LBC 2 se ruší krátký lokální biokoridor LBK 10, který vedl zástavbou. Pro zachování trasy vodního toku Rokytenky a jeho propojení od zaústění RBK 818 na NRBK K 81, je nově vymezen LBK 1. Z důvodu nereálného průchodu původního LBK 3 zástavbou byl tento biokoridor přesměrován podél západního okraje zástavby Žamberka směrem do k.ú. Helvíkovice a následně na NRBK K 81. Biokoridor byl přejmenován na LBK 2. Pro dodržení minimálních prostorovým parametrů bylo na tomto biokoridoru vymezeno nové LBC 12. Územní plán upřesňuje trasy těchto lokálních biokoridorů: LBK 3 (původní LBK 4) s problematickým přechodem koridoru pro vedení přeložky I/11, který je řešen krátkým úsekem a respektuje návaznost na k.ú. Lukavice. Na biokoridoru je vymezeno LBC 11. LBK 4 (původní LBK 8) je upřesněn a také řešen jeho přechod koridoru pro vedení přeložky I/11, kde navazuje na sousední území k.ú. Lukavice. Na biokoridoru LBK 4 je nově vymezeno biocentrum LBC 10, a to z důvodu dodržení minimálních prostorových parametrů tvorby biocenter a biokoridorů. Přechod biokoridorů přes nově navrženou komunikaci I/11 je nutno řešit v rámci projektové dokumentace stavby silnice. LBK 5 je zachován, pouze přečíslován z původního LBK 4a. Původní lokální biokoridor LBK 7 vedoucí podél silnice II/312 byl v ÚP zrušen z důvodu chybějící návaznosti v k.ú. Líšnice. Nově vymezený biokoridor LBK 6 naopak tuto návaznost zajišťuje. Pro dodržení návaznosti ze sousedního katastrálního území k.ú. Dlouhoňovice je nově vymezeno biocentrum LBC 13 (částečně na území původního LBK 3) a nově vymezen biokoridor LBK 7. Také z důvodu návaznosti na sousední území je zrušeno biocentrum LBC 10, které je celé vymezeno na území Dlouhoňovic, a upřesněn lokální biokoridor LBK 8 (původní LBK 9). Úprava rozmístění a upřesnění prvků ÚSES respektuje minimální prostorové parametry tvorby systému ekologické stability. Zaujímají především lesní společenstva mezofilní bučinná a vodní společenstva tekoucích vod představující toky Divoká Orlice, Rokytenka a Dolský potok s navazujícími nivními loukami, loukami, doprovodnými porosty a liniovými lesními porosty v blízkosti vodních toků. Z důvodu vzájemného propojení prvků ÚSES a dodržení prostorových parametrů zahrnují prvky ÚSES také plochy zemědělské a plochy smíšené nezastavěného území. Přehled prvků ÚSES zastoupených v řešeném území Prvek ÚSES

NRBK K 81

RBK 818

Rozlišení / Funkčnost

Název

existujícíčástečně funkční

Sedloňovský vrch, TopieliskoVysoké Chvojno

existujícíoptimálně funkční

Suchá-K 81


Popis, lokalizace Osa mezofilní bučinná - zalesněné svahy nad tokem Divoké Orlice a Rokytenky, lesní a luční porosty mezi RBC 408 a nivou Divoké Orlice. Osa vodní - vodní tok Divoké Orlice s břehovými a doprovodnými porosty. Dřevinná skladba smíšené porosty JS, MD, SM, vodní OL, VR, JS. ( vodní osa je součástí Přírodního parku Orlice, osa mezofilní bučinná zahrnuje i část registrovaného VKP Lipová alej Nad sanatoriem v Žamberku). Návrh opatření: podpora listnatých dřevin lesních porostů, a vzrostlých břehových porostů. Podpora květnatých luk v nivě řeky. Tok Rokytenky s lesními svahovými porosty ve svahu nad tokem. Břehový porost JV, JS, OL, VR. Lesní porost na svahu severozápadně osady Polsko, SM, MD, ojediněle JS, BŘ. Návrh opatření: podpora přirozené druhové skladby břehových a lesních porostů. Podpora květnatých luk v nivě toku - extenzivní hospodaření.

93


RBC 408

existujícífunkční

Panská Dolina

LBC 1


U městského hřbitova

LBC 2


Dolní Skalka

LBC 3


LBC 4


U koupaliště

LBC 5


U Líšnice

LBC 6


Dymlov

LBC 7


U borovice

LBC 8


U Kunvaldu

LBC 9


Soutok Rokytenky a Divoké Orlice

Pod Hůrkou

LBK 1


Rokytenka

LBK 2

částečně existující

Za kaplí sv. Rozálie

LBC 12


U kaple sv. Rozálie

LBK 3


Zámecký park

LBC 11


Zámecký park

LBK 4


Lesní

LBC 10


Za zámeckým parkem


Zalesněné údolí Dolského potoka na východním okraji řešeného území. Stávající porosty SM, MD. Návrh opatření: následná obnova přirozenou obnovou porostu. Obnovou smíšeného lesního porostu. Svažitý lesní porost nad silnicí. Severní expozice. Dřevinná skladba: JS, SM. Návrh opatření: postupné uvolňování přirozených nárostů, následná obnova přirozenou obnovou porostu. Lesní porost na skalnatém svahu nad řekou. Dřevinná skladba SM, MD, JS. (částečně zahrnuje přírodní park Orlice) Návrh opatření: při obnově porostů uplatňovat přirozenou druhovou skladbu. Soutok Divoké Orlice a Rokytenky, břehové porosty a louky v nivě řeky. Část zalesněného svahu na údolnicí. Návrh opatření: podpora břehových a doprovodných porostů, a květnatých luk v nivě řeky. Niva Divoké Orlice s vzrostlým hájem, vodním tokem a zalesněným svahem nad řekou. (zahrnuje přírodní park Orlice). Návrh opatření: výchovnými zásahy podporovat přirozenou druhovou skladbu dřevin a květnaté louky v nivě řeky. Obnova břehových porostů VR, OL, JS. Niva Divoké Orlice se zemědělskou půdou, vodním tokem s břehovými porosty. Zalesněný svah nad řekou. (zahrnuje přírodní park Orlice). Návrh opatření: nivu zatravnit s extenzivním hospodařením. Obnova břehových porostů VR, OL, JS. Dymlovský rybník s břehovými porosty, podmáčenými loukami a lesním porostem BŘ, JS, SM. (součástí registrovaného VKP Dymlovský rybník). Návrh opatření: zachovat přírodní charakter a původní dřevinnou skladbu. Niva a vodní tok Rokytenky s břehovými porosty VR, JV, JS, OL, s lesním porostem ve svahu SM, BK, BŘ Návrh opatření: zachovat přírodní koryto potoka s břehovým porostem, při obnově a výchově lesních porostů preferovat listnaté dřeviny. Niva a vodní tok Rokytenky s břehovými porosty VR, JV, JS, OL, s lesním porostem ve svahu SM, BK, BŘ Návrh opatření: zachovat přírodní koryto potoka s břehovým porostem, při obnově a výchově lesních porostů preferovat listnaté dřeviny. Smíšený lesní porost ve svahu s jižní expozicí, SM, MD, JS. Návrh opatření: výchovnými zásahy podporovat přirozenou dřevinnou skladbu. Vodní tok Rokytenky v úsecích mezi nadregionálním biokoridorem. Břehový porost VR, místy bez břehového porostu. Návrh opatření: extenzivně hospodařit na loukách v nivě toku, doplnit břehový porost přirozenou druhovou skladbou. Zemědělské pozemky orné půdy, lesní porost, plocha veřejné zeleně. Návrh opatření: založit lesní biokoridor s přirozenou druhovou skladbou. Lesní porost ve svahu nad silnicí SM, MD, BŘ. Návrh opatření: při obnově porostů podporovat příměsi listnatých dřevin původních dřevinných společenstev. Lesní Bk probíhající porosty zámeckého parku. SM, MD, příměs listnatých dřevin. Návrh opatření: při obnovách podporovat listnaté dřeviny přirozené dřevinné skladby. Lesní porost zámeckého parku se 4 rybníčky. Porosty JV, DB, BK, JS, ojediněle SM. Návrh opatření: zachovat a podporovat přirozenou druhovou skladbu. Lesní smíšený porost podél východní hranice zámeckého parku. Návrh opatření: postupně podporovat příměsi listnatých dřevin, rekonstrukce přirozené dřevinné skladby. Lesní porost na východní hranici zámeckého parku. Návrh opatření: postupně podporovat příměsi listnatých dřevin, rekonstrukce přirozené dřevinné skladby.

94


LBK 5

LBK 6

LBK 7

LBC 13

LBK 8

částečně existující existujícíoptimálně funkční chybějící existujícífunkční existujícíčástečně funkční

Propoj

K Líšnici

Dlouhoňovice

Za tratí

Hraniční

Niva Divoké Orlice se zemědělskou půdou. Návrh opatření: Založit nový biokoridor v nivě toku, květnaté louky s extenzivním způsobem hospodaření. Lesní porost v nivě Dolského potoka, břehové porosty. Návrh opatření: podpora přirozené obnovy porostu a břehových porostů. Biokoridor procházející zemědělskými pozemky – louky. Návrh opatření: založení nového biokoridoru lesního charakteru, pomocí přirozené druhové skladby. Smíšené porosty SM , MD menší lesní porost. Návrh opatření: Při obnově podporovat přirozenou druhovou skladbu. Svodnice a přilehlé louky podél hranice řešeného území. Návrh opatření: Podpora květnatých luk, extenzivní způsob hospodaření a doplnění krajinné zeleně keřového patra.

Vysvětlivky: NRBK - nadregionální biokoridor, RBK - regionální biokoridor, RBC - regionální biocentrum, LBC - lokální biocentrum LBK - lokální biokoridor; Zkratky stromů: SM – smrk, BK – buk, JS – jasan, OL – olše, JV – javor, VR – vrba, JS – jasan, MD – modřín;

Pozn. Pro přehlednost vymezeného lokálního systému ekologické stability byly z důvodu doplnění prvků ÚSES některá biocentra a biokoridory v ÚP přečíslovány oproti předchozí ÚPD.

Prostorové parametry ÚSES jsou navrženy dle obecných zásad minimálních prostorových parametrů - tzn. šířka lokálního biokoridoru lesních společenstev 15 m, lučních a mokřadních společenstev 20 m; minimální plocha lokálního biocentra lesních a lučních společenstev 3 ha, mokřadů 1 ha. Šířka regionálního a osy nadregionálního biokoridoru lesních společenstev 40 m, společenstev mokřadů 40 m. Plocha regionálního biocentra lesních společenstev ve 3.- 4. vegetačním stupni 20 ha. Obecné zásady péče o prvky ÚSES v řešeném území představuje: Doplnění a realizace neexistujících částí prvků ÚSES a dosažení optimální funkčnosti NRBK, RBK, LBK a funkčnosti RBC i LBC. Hospodaření na plochách biocenter a biokoridorů v souladu s podporou přirozeného genofondu krajiny a ochrany přírody: PUPFL - obnova přírodě blízkých lesních porostů daného stanoviště či přirozené dřevinné skladby; ZPF - podpora krajinné zeleně v podobě obnovení břehových porostů podél vodních ploch a vodotečí, redukcí nepůvodních dřevin v krajině, zachování vlhkomilných společenstev v blízkosti vodních toků, zajištění dostatečného přítoku vody dostatečné kvality, podpoření hnízdění ptactva zajištěním stabilní hladiny v době hnízdění. Obnova květnatých luk v nivách vodotečí - omezení hnojení. Biocentra jsou v ÚP vymezena jako Plochy přírodní - NP, pouze v případě vodních ploch jde o Plochy vodní a vodohospodářské - W. Biokoridory jsou vymezeny trasami - koridory, které umožní pozdější definitivní upřesnění těchto liniových prvků ÚSES v rámci projektů ÚSES či komplexních pozemkových úprav - s ohledem na podmínky v terénu, vlastnické vztahy apod. Biokoridory podél vodních toků tak mohou být v dalším stupni projektové dokumentace vymezeny po obou stranách, nebo po jedné straně vodního toku v souladu s využíváním krajiny a z důvodu průchodu zástavbou. Koridory jsou vyznačeny hranicemi s odpovídající překryvnou funkcí, tj. respektují funkční využití ploch stávajících (tj. převážně Plochy lesní - NL, Plochy vodní a vodohospodářské - W a Plochy smíšené nezastavěného území - přírodní, zemědělské, sportovně-rekreační - NSpz, NSpzs). V zastavěném území prochází lokální biokoridor plochami veřejné zeleně (ZV), u kterých není potřeba provést změnu funkčního využití těchto ploch. Po svém definitivním vymezení budou plochy biokoridorů rovněž využívány v režimu Ploch přírodních - NP. ÚSES je v ÚP doplněn tzv. interakčními prvky, což jsou stávající i nově navržené (prodloužené) liniové prvky v zemědělské krajině, na řešeném území sledující zejména komunikace, polní cesty, hranice pozemků, meze a drobné vodoteče. Jedná se o stromořadí v travnatých pásech podél komunikací a polních cest, resp. nepravidelné řady stromů či keřů. V krajině lesozemědělského typu plní funkci interakčních prvků také plochy smíšené nezastavěného území (NS). Na lokální úrovni interakční prvky zprostředkují příznivé působení ostatních ekologicky významných krajinných segmentů. Vzhledem k omezeným parametrům jejich realizace nevyžaduje zábory zemědělské půdy, mají navíc významnou krajinotvornou a protierozní funkci.


95


Část k.ú. Žamberk je dle ÚAP hodnocena jako migračně významné území (JZ cíp k.ú. a pás podél SV hranice k.ú.). KOEFICIENT EKOLOGICKÉ STABILITY (KES) Druh výměra pozemku / celkem % výměry

zeměd. p. celk.

orná půda

zahrady

ovocné sady

trvalé travní porosty

lesy

vodní plochy

zastavěné plochy

ostatní plochy

KES 1,06

Žamberk

1691

1023

535

80

6

401

357

29

64

220

%

100

60,4

31,6

4,7

0,35

7,9

23,7

3,2

1,7

13,0

Výpočet koeficientu ekologické stability (KES):

KES

=

lesní půda + vodní plochy + trvalé travní porosty (dříve louky a pastviny) + sady + zahrady -----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------zastavěné a zpevněné plochy + orná půda

Vyšší hodnoty KES dávají příznivější územně - technické předpoklady pro ekologickou stabilitu a menší nároky jak materiální, tak organizační na vytvoření ekologické stability. Hodnocení indikátoru koeficientu ekologické stability (vzhledem k ČR): KES pod 0,4 - území nestabilní - neudržitelné KES 0,4 - 0,89 - území málo stabilní - neudržitelné KES 0,9 - 2,99 - území mírně stabilní KES 3,0 - 6,2 - území stabilní KES nad 6,2 - území relativně přírodní Klasifikace území na základě hodnoty KES (dle I. Míchala): Krajinný typ A - krajina zcela přeměněná člověkem KES do 0,3 území nestabilní - nadprůměrně využívaná území s jasným porušením přírodních struktur. KES 0,4 - 0,8 území málo stabilní - intenzivně využívaná kulturní krajina s výrazným uplatněním agroindustriálních prvků. Krajinný typ B - krajina intermediální KES 0,9 – 2,9 území mírně stabilní - běžná kulturní krajina, v níž jsou technické objekty v relativním souladu s charakterem relativně přírodních prvků. Krajinný typ C - krajina relativně přírodní KES 3,0 – 6,2 území stabilní - technické objekty jsou roztroušeny na malých plochách při převaze relativně přírodních prvků. KES nad 6,2 území relativně přírodní.

Z hlediska hodnoty KES spadá řešené území do střední hodnotící kategorie „území mírně stabilní“. Průměrná hodnota KES za celý správní obvod ORP Žamberk přitom dle ÚAP činí 1,44. Výsledek KES je však velmi orientační hodnotou, nevyjadřuje strukturu, reprezentativnost, kvalitu ani funkčnost jednotlivých segmentů. Zemědělský půdní fond a Pozemky určené k plnění funkcí lesa Viz kap. h 1) a h 2) Odůvodnění ÚP. Vodní toky a plochy Urbanistickou i krajinnou osou (ve východo-západním směru) a zároveň páteří místní hydrologické sítě v řešeném území je řeka Divoká Orlice (identifikátor toku 10100019, č.h.p. 1-02-01001), která je tokem III. řádu, významným vodním tokem i vodárenským tokem. Pramení v polských rašeliništích jižně od lázní Duszniki-Zdrój ve výšce 695 m n. m. a od soutoku s Černým potokem poté tvoří cca 30 km státní hranici mezi ČR a PR. Na řešené území vtéká z východu směrem od Líšnice (v nadmořské výšce cca 418 m) a po mírně meandrovitém průtoku Žamberkem v převážně upraveném korytě (r. 1914) ho na západním okraji ve čtvrti Betlém opouští směrem na území obce Helvíkovice (v nadmořské výšce cca 393 m). Celková délka toku na českém území činí 99,3 km, REGIO, projektový ateliér s.r.o.

96


plocha povodí 806,5 km2 a průměrný průtok na soutoku s Tichou Orlicí u Albrechtic n. O. dosahuje 11,5 m3/s. V řešeném území v profilu pod Rokytenkou pak průměrný roční průtok Divoké Orlice činí 4,93 m3/s. Řešeným územím jsou vedeny i tři původně mlýnské náhony. První (tzv. Mlýnský potok) odbočuje z Divoké Orlice v Líšnici a po průtoku Zámeckým rybníkem se do ní vrací umělým zatrubeným přepadem severně od žamberské sokolovny. Historicky ústil do řeky až u bývalého mlýna (cca 350 m dále na SZ), poslední část koryta je však již bezvodá a vesměs zavezená. ÚP proto navrhuje (K1) alespoň částečný návrat vodního prvku do této lokality s bezpečným regulovaným průtokem, jako esteticko-urbanistické oživení prostoru a dílčí prvek protipovodňové ochrany centra města. Druhý náhon z řeky odbočuje (rovněž levostranně) východně pod areálem bývalých Orlických kasáren a vrací se do ní na SV okraji části Betlém. Třetí náhon odbočuje z Rokytenky SV od Dymlovského rybníka, kterým záhy protéká a pod Lauterbachovým mlýnem se zprava vrací do Rokytenky. Ta je nejvýznamnějším přítokem Divoké Orlice na řešeném území a druhou výraznou krajinářsko-hydrologickou osou. Jde rovněž o významný vodní tok (identifikátor 10100367, č.h.p. 1-0201-017), pramenící 2 km SV od Horní Rokytnice (cca 12 km SV od Žamberka) ve výšce 858 m n. m. Na řešené území vstupuje ze severovýchodu od Kunvaldu, bočním ramenem (náhonem) napájí Dymlovský rybník a cca 850 m jihozápadně pod ním v krajinářsky malebné scenérii zprava zaúsťuje 2 do Divoké Orlice. Celková délka toku dosahuje 16,8 km, plocha jeho povodí 63,2 km a průměrný 3 průtok v ústí 1 m /s. Nejvýznamnějším levostranným přítokem Rokytenky je Dolský potok (č.h.p. 1-0201-024), protékající Panskou dolinou - přírodně cenným lesním komplexem s RBC na SV řešeného území, aby JV od Dymlovského rybníka zaústil do Rokytenky. Okrajové části řešeného území jsou odvodňovány i dalšími menšími toky se samostatným dílčím povodím (bezejmenný pravostranný přítok Rokytenky v části Polsko, Horecký potok ústící zleva do Divoké Orlice pod Helvíkovicemi, Lukavický potok směřující k jihu do povodí Tiché Orlice) či jejich drobnými přítoky Povodí Řešené území spadá do hlavního evropského povodí Labe (č. h. p. 1-00-00), resp. v rámci dílčího povodí Orlice (č. h. p. 1-02) zasahuje do 2 základních povodí - č. h. p. 1-02-01(-0010) Divoká Orlice a 1-02-02 Tichá Orlice - a celkem do 10 povodí IV. řádu: 2 1-02-01-014 - Divoká Orlice; plocha povodí 3,790 km ; 2 1-02-01-015 - Divoká Orlice; plocha povodí 2,736 km ; 2 1-02-01-016 - Divoká Orlice; plocha povodí 2,176 km ; 2 1-02-01-023 - Rokytenka; plocha povodí 1,450 km ; 2 1-02-01-026 - Divoká Orlice; plocha povodí 1,549 km ; 2 1-02-01-028 - Divoká Orlice; plocha povodí 0,517 km ; 2 1-02-01-024 - Dolský potok; plocha povodí 7,337 km ; 2 1-02-01-025 - pravostranný bezejmenný přítok Rokytenky; plocha povodí 4,203 km ; 2 1-02-01-029 - Horecký potok; plocha povodí 6,266 km ; 2 1-02-02-024 - Lukavický potok; plocha povodí 14,453 km ; Správa toků Správcem vodních toků v řešeném území je Povodí Labe, s.p. (Divoká Orlice, Rokytenka, Lukavický potok), správcem Dolského potoka jsou Lesy ČR, s.p. Dle zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a změně některých zákonů v platném znění (vodní zákon), § 49 Oprávnění při správě vodních toků, odstavec 2c je nutné ponechat volný manipulační pruh u drobných vodních toků v šířce alespoň 6 m od břehové čáry, u významných vodních toků (Divoká Orlice, Rokytenka) pak 8 m. Vodní plochy Nejvýznamnější vodní plochou v řešeném území je Zámecký rybník (dříve zvaný též „Velký“, s plochou cca 4,9 ha), ležící na náhonu odbočujícím z Divoké Orlice při SV okraji zámeckého parku. Jihovýchodně od něj, na dvojici zdrojnic levostranného přítoku mlýnského náhonu, leží v lesním komplexu ještě soustava 4 menších rybníků. Na náhonu zprava odbočujícím z Rokytenky leží druhá největší trvalá vodní plocha ř.ú. Dymlovský rybník (dříve zvaný též „Dimlovský“, s plochou cca 2,89 ha; registrovaný VKP). Menší rybník je na pravostranném přítoku Rokytenky nad osadou Polsko, při Dolském potoce (severně od zemědělského areálu VEMAS) se pak nachází ještě malý lesní rybník. REGIO, projektový ateliér s.r.o.

97


Záplavové území, protipovodňová ochrana a návrhy opatření na tocích V ÚP je respektováno, že ř.ú. leží v území zvláštní povodně pod vodním dílem Pastviny I a II. Jsou respektována i stanovená záplavová území na Divoké Orlici (rozhodnutím odboru životního prostředí a zemědělství Krajského úřadu Pardubického kraje č.j. OŽPZ/9626/04/VT ze dne 1. 6. 2004; v 25 km úseku VD Pastviny - Litice ř. km 56,000-31,000) a na Rokytence (rozhodnutím odboru životního prostředí a zemědělství Krajského úřadu Pardubického kraje č.j. 136764/2006/OŽPZ/Vt ze dne 29. 5. 2006; v úseku Rokytnice v O. h. - Žamberk; ř. km 0,0-10,300). Záplavové území Q100 Divoké Orlice zasahuje do řešeného území na 91,94 ha, záplavové území Q 100 Rokytenky pak na 47,21 ha. Na obou tocích byla výše uvedenými rozhodnutími vymezena též aktivní zóna záplavového území. Záplavové území zasahuje podstatnou část urbanizovaného území města na obou březích Divoké Orlice (více jak 100 obytných domů), významná část zástavby spadá dokonce do aktivní zóny. Na Rokytence leží většina zástavby mimo záplavové území i jeho aktivní zónu (kromě několika objektů). Nejvážnější povodně postihly město Žamberk v únoru 1946 (odhadovaný průtok 170 - 200 3 m /s, výška hladiny u Železného mostu cca 350 cm, silnice k Albertově náměstí zaplavena asi 1 m 3 vody), v červenci 1997 (kulminační průtok odhadem 125 m /s vody s výškou hladiny řeky u Železného 3 mostu 265 cm) a v březnu 2000, kdy po deštích a prudkém tání přesáhl kulminační průtok 170 m /s. Částečná ochrana města před povodněmi (do úrovně Q 20) bude zabezpečena komplexní realizací kroků navržených v projektu „Protipovodňová opatření na toku Divoká Orlice, Žamberk (Agroprojekce Litomyšl, s.r.o.; 09/2010), který počítá zejména s výstavbou stabilních i mobilních zábran. Město Žamberk má od r. 2003 zpracován povodňový plán města, jeho poslední aktualizace je z 1. 1. 2011. Údaje povodňového plánu je nutno aktualizovat průběžně podle probíhajících změn a realizovaných protipovodňových opatření. ÚP chrání přirozené inundační prostory podél těchto toků, nejsou zde navrženy žádné zastavitelné plochy (kromě malé části plochy ZB16 a cípu sportoviště v ploše ZO3, což je upraveno v regulativech v kap. 3.3). K protipovodňové (retenční) funkci niv toků je žádoucí přihlížet i při konkrétních rozvojových záměrech a stavebních aktivitách. V regulativech ÚP jsou protipovodňová a protierozní opatření umožněna ve všech příslušných funkčních plochách v zastavěném území i mimo něj (viz kap. 6). K posílení retenční schopnosti území a ke zvýšení protipovodňové ochrany by měla (kromě výše uvedeného) přispět i následující opatření, s nimiž ÚP počítá: 

kompletní realizace protipovodňových opatření podél Divoké Orlice a odbočujícího náhonu v lokalitě Betlém (zdi, hráze, stěny, mobilní zábrany aj.) a související aktualizace povodňového plánu města;



navržená plocha změny v krajině K4 v podobě obnovy původního náhonu v centrální části města, který by (kromě zlepšení mikroklimatu a estetické stránky města) sloužil k dílčímu převedení průtoku Divoké Orlice mimo hlavní koryto a díky svedení srážkových vod z přilehlé zástavby i k odlehčení kanalizace;



plocha změny v krajině K1 navržená v návaznosti na rozšíření areálu sportoviště Pod Černým lesem jako ochrana cenného prostoru přirozené inundace s kombinací přírodní, zemědělské a sportovněrekreační funkce;



realizace protierozních opatření na plochách zemědělské půdy - vhodná organizace půdního fondu, šetrné způsoby obhospodařování a stavebně technická opatření (zatravňovaní pásy, průlehy apod.) respektující přírodní hodnoty vč. krajinného rázu;



realizace navržených prvků ÚSES a interakčních prvků, která by měla výrazně přispět také k ochraně půdy proti erozi a k zadržení vody v krajině;



revitalizační opatření na tocích - při návrzích úprav toků a zařízení na nich je třeba (po konzultaci se správcem toku) přiměřeně respektovat jak stávající břehové porosty, tak i charakter koryt vodotečí coby krajinotvorný prvek;


98


f 4) OCHRANA KULTURNÍCH A HISTORICKÝCH HODNOT Kulturní památky Území historického jádra Žamberka bylo Vyhláškou Ministerstva kultury č. 250/1995 Sb. ze dne 22. 9. 1995 prohlášeno Městskou památkovou zónou na ploše cca 18,07 ha (viz grafická část). V Ústředním seznamu nemovitých kulturních památek ČR (ÚSNKP) jsou zapsány následující objekty ležící na řešeném území: Číslo rejstříku

Sídelní útvar

Část obce

čp.

14422 / 6-4155 27461 / 6-4143/1 27461/6-4143/2 27461/6-4143/3 27461/6-4143/4 27461/6-4143/5 27461/6-4143/6 47042 / 6-4146 34659 / 6-4147 11987 / 6-5543 45639 / 6-4154 26151 / 6-4151 33126 / 6-4148 16729 / 6-4152

Polsko Žamberk

Žamberk Žamberk

Žamberk Žamberk Žamberk Žamberk Žamberk Žamberk Žamberk

Žamberk Žamberk Žamberk Žamberk Žamberk Žamberk Žamberk

25880 / 6-4150

Žamberk

Žamberk

32942 / 6-4153

Žamberk

Žamberk

45121 / 6-4149

Žamberk

Žamberk

33345 / 6-4957 38206 / 6-4157

Žamberk Žamberk

Žamberk Žamberk

35409 / 6-4156

Žamberk

Žamberk

19591 / 6-4141/1 19591/6-4141/2 19591/6-4141/3 19591/6-4141/4 19591/6-4141/5 19591/6-4141/6 19591/6-4141/7 19591/6-4141/8

Žamberk

Žamberk

1

19591/6-4141/11 19591/6-4141/12 33235 / 6-4159 34164 / 6-4160 28996 / 6-4161 14391 / 6-4592 19018 / 6-4162

Žamberk Žamberk Žamberk Žamberk Žamberk

Žamberk Žamberk Žamberk Žamberk Žamberk

63 65 88 90 149

16483 / 6-4164

Žamberk

Žamberk

166

102038

Žamberk

Žamberk

281

19591/6-4141/10

26340 / 6-4166

Žamberk

Žamberk

326

37399 / 6-4165 38796 / 6-4158 10892 / 6-5887

Žamberk Žamberk Žamberk

Žamberk Žamberk Žamberk

340 472 580


Památka

socha sv. Antonína Paduánského kostel sv. Václava (s areálem) kostnice Panny Marie Bolestné kalvárie socha sv. Jana Nepomuckého socha sv. Václava ohradní zeď kaple sv. Anny kaple sv. Rozálie židovský hřbitov krucifix socha sv. Jana Křtitele socha sv. Jana Nepomuckého sousoší sv. Jana a Pavla sloup se sochou P. Marie Immaculaty sloup se sochou P. Marie Immaculaty sloup se sochou P. Marie Immaculaty a sochami světců pomník Karla Bubly pomník rudoarmějců kašna se sousoším Nymfy a kentaura zámek (s areálem): vstupní zámecká brána zámecký park kašna kruhová sluneční hodiny gloriet vodárenská věž hřbitov s hrobkami rodu Parishů hospodářská budova západní čp. 52 a 706 hospodářská budova č.p. 44 úřednický dům čp. 183 měšťanský dům děkanství měšťanský dům měšťanský dům měšťanský dům radnice se starou hasičskou zbrojnicí venkovský dům venkovský dům - rodný dům Prokopa Diviše venkovská usedlost špitál sv. Kateřiny (t.č.muzeum) vila

Umístění (ulice, náměstí) osada Polsko, při čp. 527 Kostelní

Pod Kapličkou, u čp. 305 Na Rozárce Československé armády zvaný U pěti ran, Krikvaldy Husovo nábřeží u čp. 310 Zámecká Klostermannova u čp. 1032 Jiráskovo náměstí

Rok prohlášení,

zapsání 1958 1958

1958 1958 1992 1958 1958 1958 1958 1958

Československé armády

1958

Masarykovo náměstí

1958

náměstí generála Knopa hřbitov

1958 1958 1958

Masarykovo náměstí Zámecká

1958

Masarykovo náměstí Kostelní Masarykovo náměstí Masarykovo náměstí Pod Radnicí

1999

Masarykovo náměstí před helvíkovickým mostem Husovo nábřeží Československé armády Havlenova

1992 1958 1958 1958 1958 2006 1958 1958 1958 1995

99


V nedávné minulosti probíhalo neúspěšné řízení o zapsání následujících objektů do ÚSNKP:  Divišovo divadlo - Nádražní 39; rozhodnutí MK o neprohlášení doručeno 25. 4. 2005;  měšťanský dům č.p. 2 - při Zámecké ulici před hlavním vstupem do zámku; rozh. 30. 1. 2009; Tyto objekty jsou proto v ÚP respektovány jako památky místního významu - viz dále. Památky místního významu V řešeném území se nacházejí některé objekty památkové a kulturní hodnoty, které nejsou zapsány v Ústředním seznamu kulturních památek ČR. Tvoří však nedílnou součást zdejšího hmotného kulturně-historického dědictví. V ÚP jsou, ve snaze podpořit jejich faktické plnohodnotné uchování, příp. i vyšší stupeň jejich památkové ochrany, respektovány a vyznačeny v grafické části. Dle svého charakteru jsou tyto objekty rozčleněny do několika kategorií: 

Architektonicky či historicky významné objekty občanského charakteru:

Divišovo Divadlo - budova z r. 1926 v minulosti navržená k zápisu do Ústředního seznamu kulturních památek (zamítnuto 04/2005); zrekonstruováno (vč. interiéru) v letech 2010-2011; Měšťanský dům č.p. 2 - při Zámecké ulici před hlavním vstupem do zámku; v minulosti navržen k zápisu do Ústředního seznamu kulturních památek; rozhod. MK o neprohlášení doruč. 30. 1. 2009; Budova gymnázia - Nádražní 48; Budova Odborného učiliště a Praktické školy - Tyršova 214; Budova ZŠ - ul. 28. října 581; Budova bývalého kina Panorama - Komenského 628; chátrající, nevhodně využitá stavba; Sokolovna - Tyršova 534; původní charakter nevhodně narušený plastovými okny; uvnitř budovy Pamětní deska náčelníka jednoty Františka Weihraucha a 5 dalších obětí z let 1938-1945 (odhalena 24. 11. 1946) a Pamětní deska 10 obětí I. sv. války (odhalena 28. 10. 1928); Albertova vila (č.p. 353) - stavba z konce 19. století v areálu dnešní léčebny - Albertina - na severním okraji města; Hlavní objekt bývalých Orlických kasáren - bez č.p., stavba na parcele 2593/3; Dochované tradiční lidové stavby - zejména na nábřeží a v přilehlých ulicích (např. - č.p. 373, 380, 376, 366, 316, 248, 273, 282, 283, 474, 148) a další cenné objekty vesměs s obytnou funkcí v rámci MPZ na Masarykově náměstí (č.p. 170, 171, 172, 86 ), u divadla (č.p. 539), Nad ulicí U Splavu (č.p. 479) aj.; 

Objekty či drobné prvky sakrální a pietní povahy:

Husův sbor Církve československé husitské - v ul. Českých bratří; bývalá židovská synagoga postavená patrně v letech 1810-11 na místě starší modlitebny; upravována v letech 1860, 1883, 1930 a 1950-54 (modernizace, přístavba věže); Hřbitovní kaple sv. Vojtěcha - v areálu hřbitova na SZ okraji města; opravena a vysvěcena v r. 2008; Kaple Ecce Homo Pod Suticí - stavba z r. 1716 na severním okraji města nad soutokem Divoké Orlice a Rokytenky; opravena v letech 1994-1998 okolními obyvateli, v r. 1998 vysvěcena a r. 2000 opatřena zvonkem; každoročně v létě poutní mše svatá; Kaplička Nejsvětější Trojice - stavba z r. 1855 nad Betlémem; Kříž s pozlacenou soškou v parčíku před kostelem sv. Václava; Kamenný kříž u zadní zdi kostela sv. Václava; Dřevěný kříž u zadní zdi kostela sv. Václava; Socha sv. Jana Nepomuckého - Husovo nábřeží; p.p.č. 1508; Sochařská díla ve farní zahradě; Kamenný sloup zakončený kamenným křížem - v Hluboké ul. před železným mostem u bývalého mlýna; Kamenný kříž v ohrádce - nároží ulic Albertova a Za Kopečkem (při č.p. 366); Litinový kříž na kamenném podstavci - uprostřed Vojáčkových sadů; Kříž vpravo od silnice I/11 před Helvíkovicemi; Fiála (kamenný kříž) v areálu Albertina; Dřevěný kříž s vyobrazením Krista v areálu Albertina; Dřevěný kříž na Rozálce - SV od kaple sv. Rozálie; Kříž v lokalitě Na Veselíčku - u SV okraje ř.ú.; REGIO, projektový ateliér s.r.o.

100




Prvky umělecko-sochařské či pietní povahy:

Busta T. G. Masaryka - v parčíku na Masarykově náměstí; Pomník Bedřicha Havleny - ve Vojáčkových sadech při Nádražní ulici (vedle Měú); umístěn r. 1922; Pomník obětem I. světové války - uprostřed Vojáčkových sadů; odhalen 28. 10. 1923; Pomník obětem II. světové války (odhalen 7. 5. 1992) s pamětní deskou gen. J. Knopa (odhalena 23. 4. 2005) - v parčíku na náměstí Gen. Knopa; Dřevěná socha Prokopa Diviše - před Divišovým divadlem; Pamětní deska prof. Boženy Kuklové-Štúrové - na rodném domě, Nádražní č.p. 51; Pamětní deska prof. Augusta Seydlera - na rodném domě, Masarykovo nám. č.p. 4; Pamětní deska Eduarda Alberta - na rodném domě, ul. Pod Radnicí č.p. 149; Pamětní deska prof. Jindřicha Mergance - na rodném domě, Albertovo nám., č.p. 474 ; Pamětní deska dánského hvězdáře dr. Theodora Brorsena- na Albertově náměstí, dům č.p. 471 (Penzion Country club); Pamětní deska Jiřího Faltuse - na č.p. 63 na Masarykově náměstí; instalována r. 2011; Pamětní deska Ing. Pavla Kohna-Kubína - na č.p. 5 na Masarykově náměstí; odhalena 8. 5. 1993; Pamětní deska parašutistům z výsadku BARIUM (odhalena brzy po osvobození) + Pamětní deska Rudolfa Žabky a rodiny Žabkových (odhalena po r. 1989) - na rodinné farmě v lokalitě Polsko, Šanderova ul. č.p. 428; Plastika dravce - na portálu bowling-baru Grand Canyon (Hluboká 102) - zmíněna pro úplnost; 

Cenné stavby a prvky technické či průmyslové povahy:

Tyršova rozhledna zvaná Rozálka - stavba z r. 1932 na Kapelském vrchu západně od města vedle kaple sv. Rozálie; tvarem napodobuje husitskou hlásku; rekonstruována r. 2004; sezónně přístupná; Bývalý Lauterbachův mlýn (č.p. 415) - stavba z pol. 18. století na hrázi Dymlovského rybníka; + náhon z Rokytenky; Bývalý mlýn - u řeky na nároží ulic Hluboká a Ve Vrbí; chátrající budova; Bývalý mlýn v Betlémě (č.p. 358) + náhon; Komín s portálkem - u hrany lesoparku nad ulicí Tovární, poblíž vily č.p. 479; Starý patník při cestě na Kunvald;

Archeologické památky Charakteristika území I když jsou z okolí Žamberka známy ojedinělé nálezy pravěkých artefaktů, byl horní tok Divoké Orlice kolonizován až na samém sklonku středověku. Tomu by odpovídala i první písemná zmínka o městě - predikát z roku 1332. Archeologickým způsobem se středověká minulost města projevila prozatím pouze nálezy ojedinělých zlomků keramiky a soustavnější osídlení je prokázáno až z novověkého období. Sídlištní aktivity se koncentrují se do prostoru dnešního náměstí a jeho severovýchodního předpolí. Projevují se především požářištními vrstvami, jenž ale mohou být následnými transpozičními procesy přeneseny do druhotných poloh. Areál původního panského sídla doloženého predikátem v první polovině 14. století se tradičně umísťuje do prostor zámeckého parku. Vlastní budova zámku je pak, na základě provedeného stavebně historického průzkumu, i ve svém jádru až novověká. Ve východní části extravilánu mezi Orlicí a komunikací do Klášterce nad Orlicí byl založen na místě zaniklé středověké osady Trundorf poplužní dvůr. I on však byl v minulém století zcela zlikvidován. Při západním okraji intravilánu, severně od návrší „Rozálka“, je situováno popraviště patrné ještě na prvním vojenském mapování. Celkově lze charakterizovat území jako prostor trvale osazený až v období s pokročilejší agrární technologií, přičemž jsou doloženy i předchozí ojedinělé aktivity spojované především s dálkovým tranzitem zboží. Ty jsou volně vázány na tok Divoké Orlice. Také zde můžeme očekávat na základě analogií z okolního prostoru drobné pyrotechnologické provozy a doklady lesního hospodářství. Ty však dosud nebyly jednoznačně prokázány, již vzhledem k nízké úrovni prospekce sledovaného území.


101


Vyhodnocení území z hlediska archeologické památkové péče Vzhledem k výše uvedenému je nutné vyhodnotit správní území Žamberka, jako „území s archeologickými nálezy“ (ÚAN), ve smyslu §22 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, v platném znění, a to ÚAN kategorie I podle metodiky zpracované v rámci výzkumného úkolu „Státní archeologický seznam ČR“ č. KZ97PO2OPP001 zadaného Ministerstvem kultury ČR - viz Bečvář, L. Cejpová, M. - Ernée, M. - Knechtová, A. - Krušinová, L. - Sklenářová, Z. - Vachůt, P. - Volfík, P. 2003: Státní archeologický seznam České republiky. Praha. Za „území s archeologickými nálezy“ lze přitom považovat prostor, kde již byly jakékoliv archeologické nálezy movité či nemovité povahy identifikovány a rovněž tak prostor, kde je možné vzhledem k přírodním 1 2 podmínkám či dosavadnímu historickému vývoji tyto nálezy s vysokou pravděpodobností očekávat. Území s archeologickými nálezy také splňují podmínky pro to, aby mohla být považována za území s výskytem archeologického dědictví ve smyslu Úmluvy o ochraně archeologického dědictví Evropy (revidované) vyhlášené pod č. 99/2000 Sb. m.

Na základě dosud známých výsledků prospekce a s přihlédnutím k starším nálezům je v rámci řešeného území možné vyčlenit tři základní územní soubory: a)

b)

c)

1 2 3

4

5

území s prokazatelným výskytem movitých a nemovitých prvků archeologického dědictví, které jsou 3 presentovanými archeologickými situacemi nebo samostatnými movitými nálezy. Toto území lze 4 považovat za „území s archeologickými nálezy“ , ve smyslu § 22 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů. Do tohoto souboru jsou zahrnuta všechna archeologická 5 naleziště, případně samostatné movité nálezy, které je možné v terénu spolehlivě lokalizovat . Veškeré výkopové aktivity stavebního i nestavebního charakteru směřované do těchto území je třeba již ve fázi záměru oznámit Archeologickému ústavu AV ČR, Praha, v.v.i., a buď s ním, nebo s územně příslušnou odbornou archeologickou organizací je nutné konsultovat podobu tohoto záměru a jeho potencionální dopad na zde se nacházející nemovité a movité prvky archeologického dědictví; území s možným výskytem movitých a nemovitých prvků archeologického dědictví presentovaných archeologickými situacemi, případně samostatnými movitými nálezy. Toto území je rovněž „územím s archeologickými nálezy“, neboť zde existuje reálný předpoklad výskytu archeologického dědictví. Důvod, proč tato území nejsou zahrnuta do prvního souboru, je dvojí: buď jde o archeologické dědictví, které není možné zcela geograficky vymezit (typickým případem jsou některé pouze rámcově lokalizované zaniklé středověké či novověké vsi), nebo jde o území, jehož sídelní starobylost byla prokázána jiným způsobem a jenom pouhou shodou okolností zde ještě nebyly žádné prvky archeologického dědictví evidovány (typickým příkladem jsou historické intravilány obcí, např. v rozsahu I. vojenského mapování z let 1764-68). S ohledem na fakt, že jde o „území s archeologickými nálezy“, platí zde stejná zákonná povinnost oznámit záměr Archeologickému ústavu AV ČR, Praha, v.v.i., a stejně tak je třeba doporučit konsultaci o podobě tohoto záměru. území s archeologickými nálezy, která jsou součástí památkově chráněných území, tj. areálů kulturních památek, památkových rezervací a zón a jejich ochranných pásem (seznam kulturních památek a památkově chráněných území viz webové stránky NPÚ: http://www.npu.cz a zde sekce „Monumnet“). V případě těchto ÚAN je realizace záměru podmíněna správním rozhodnutím (závazným stanoviskem) místně příslušného orgánu státní památkové péče, které je vydáváno na základě žádosti vlastníka nemovitosti, případně jeho správce či uživatele dle § 14 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů. Oznamovací povinnost vůči Archeologickému ústavu AV ČR, Praha, v.v.i., není postupem dle § 14 cit. památkového zákona dotčena a nadále trvá.

Konfigurace terénu, geologické, pedologické a hydrologické poměry na území. Historické, tj. zejména písemné zmínky o území, struktura osídlení v jeho bezprostředním okolí apod. Archeologickými situacemi se chápou soubory vzájemně souvisejících movitých a nemovitých archeologických nálezů uložené zpravidla v zemi nebo v zásypech kleneb, stropů či podlah. Podle metodiky zpracované v rámci výzkumného úkolu „Státní archeologický seznam ČR“ č. KZ97PO2OPP001 zadaného Ministerstvem kultury ČR (viz Bečvář, L. - Cejpová, M. - Ernée, M. - Knechtová, A. - Krušinová, L. - Sklenářová, Z. - Vachůt, P. - Volfík, P. 2003: Státní archeologický seznam České republiky. Praha.) je za „území s archeologickými nálezy“ považován prostor, kde již byly jakékoliv archeologické nálezy movité či nemovité povahy identifikovány a rovněž tak prostor, kde je možné vzhledem k přírodním, tedy zejména geomorfologickým, pedologickým, hydrologickým a klimatickým podmínkám či jeho dosavadnímu historickému vývoji tyto nálezy očekávat. Území s archeologickými nálezy je členěno dle míry pravděpodobnosti výskytu archeologického dědictví do čtyř kategorií: ÚAN I (pozitivně prokázaný a dále bezpečně předpokládaný výskyt); ÚAN II (pozitivní výskyt nebyl prokázán, ale určité indicie mu nasvědčují); ÚAN III (pozitivní výskyt nebyl prokázán, ani tomu nenasvědčují žádné indicie, nicméně není a priori vyloučeno, že území bylo člověkem osídleno či jinak využito); ÚAN IV (neexistuje reálná pravděpodobnost výskytu archeologických nálezů). Faktickou či odůvodněně předpokládanou přítomností nemovitých či movitých archeologických nálezů je přitom splněna podmínka pro to, aby dané území mohlo být považováno za území s výskytem archeologického dědictví ve smyslu Úmluvy o ochraně archeologického dědictví Evropy (revidované) vyhlášené pod č. 99/2000 Sb. m. s. Údaje o archeologických nalezištích (s různou úrovní věcné a geografické přesnosti) obsahuje také Archeologická databáze Čech (ve správě Archeologického ústavu AV ČR, Praha, v.v.i.) a „Informační systém o archeologických datech - Státní archeologický seznam“ (ve správě Národního památkového ústavu).


102


Naprostá většina památkově chráněných území se vyznačuje extrémní četností a složitostí archeologických situací. Konsultaci o způsobu minimalizace střetu připravovaného záměru (projektu) s požadavky na ochranu a záchranu archeologického dědictví je proto třeba směřovat již do fáze zpracování studie proveditelnosti - jakékoliv prodlení totiž velmi výrazným způsobem zvyšuje riziko pozdějších časových a finančních ztrát.

S ohledem na stav poznání řešeného územního celku je třeba zdůraznit, že zpracovaný přehled území s prokázaným či odůvodněně předpokládaným archeologickým dědictvím není ani tak odrazem skutečného rozložení antropogenních aktivit, jako spíše prozatímní archeologické činnosti v regionu a s jako takovým je s ním nutno pracovat. Soupis nalezišť dle vyjádření archeologického oddělení Muzea Východních Čech Hradec Králové: Správní obec: ŽAMBERK Katastr: ŽAMBERK Kód katastru: 794368 1. hospodářský dvůr „Trundorf“ u Orlice východně od města po pravé straně cesty do Klášterce; středověká zaniklá ves „Trundorf“ (Trundorf, Frundorf) je zde pouze předpokládáno i panské sídlo neznámé kvality (dvorec - tvrz - hrádek); Pozn.: ves, připomínaná k r. 1513, byla mezi lety 1628 1634 přeměněna na dvůr; 2. návrší nad západním okrajem intravilánu; popraviště; 3. jihovýchodní strana města, nad panským rybníkem areál zámku; stavebně - historický průzkum J. Slavíka, r. 2000; renesanční čtyřkřídlá budova postavená kolem r. 1600, byla r. 1643 vypálena Švédy, po rekonstrukci r. 1657 rozšířena o další nádvoří, další úpravy doloženy po r. 1809 a na přelomu 19. a 20. století; Pozn.: u některých autorů je někdy předpokládána starší fáze objektu, lokalizovaná do prostoru přiléhajícího parku; 4. Kostelní ulice, č.p. 65 a výkop před kostelem sv. Václava; negativní výzkum M. Bekové při plynofikaci fary, r. 2004; 5. farní kostel sv. Václava, ZM 10:14-14-18, 007:022, 008:025, 010:026 mm; výzkum M. Beková při sanaci (odvětrání a odvodnění) kostela, r. 2004; středověká a novověká keramika, hřebíky, křížky, pohřby z původní gotické fáze hřbitova; prokázány mohutné barokní úpravy terénu s dalšími pohřby;  Kostelní ulice, u č.p. 899, ZM 10:14-14-18, 004:022 mm; výzkum M Rychnov nad Kněžnou při pokládce kabelů VČE; novověká kulturní vrstva, keramika; 6. Masarykovo náměstí, před č.p. 62-64, 86-90 a přilehlá Hluboká ulice, ZM 10:14-14-18, 019:033, 009:047 mm; výzkum na trase plynovodu M. Beková, r. 1993, části štětovaných komunikací a novověká spáleništní vrstva v druhotné poloze, keramika, bronzový plíšek;  horní část náměstí, ZM 10:14-14-18, 016:035, 032:034, 020:028 mm; rekonstrukce inženýrských sítí; torzo novověké kulturní vrstvy, keramika; 7. ulice Vrbí, ZM 10:14-14-18, 024:057 035:055 mm; v negativní výzkum M. Bekové v trase plynofikace, r. 2003;  ulice Vrbí, ZM 10:14-14-18, 010:050 mm; výzkum M. Bekové při pokládce kanalizace; úsek novověké požářištní vrstvy, keramika, zlomky kachlů;  ulice Českých bratří a Vrbí, ZM 10:14-14-18, 010:051, 030:056, 035:055 mm; výzkum M. Bekové při pokládce kanalizace, r. 2004; novověká keramika, kachel; 8. Nádražní ulice, č.p. 596, ZM 10:14-14-18, 022:028 mm; negativní výzkum M. Bekové při rekonstrukci přízemí a přístavbě domu; 9. roh náměstí a ulice Pod Radnicí, v místě tarasní zdi u č.p. 76; výzkum M Rychnov při rekonstrukci, r. 2006; trojnásobná superpozice požárem zničených novověkých objektů: stavba z hrázděného zdiva a vepřovic pod dlažbou dvora dřevěného domu na kamenné podezdívce (2. polovina 16. stol.), překrytá destrukcí stavby ze smíšeného zdiva (2. polovina 17. stol.), keramika, kachle; Pozn.: nejnižší úroveň zůstala nedatována; 10. stavba Komerční banky v jihovýchodní části náměstí, ZM 10:14-14-18, 023:039 mm; výzkum M. Beková po demolici předchozího objektu, r. 1993; planýrková požářištní vrstva, středověká a novověká keramika, kachle v sekundárním uložení; Pozn.: většina plochy byla zničena předchozími stavebními aktivitami; 11. ulice Divišova, trasa plynofikace před č.p. 450, ZM 10:14-14-23, 015:359 mm; výzkum M. Beková, r. 1997; novověká sídlištní aktivita, štětovaná cesta, keramika; REGIO, projektový ateliér s.r.o.

103


12. poloha „Na Rozálce“ za autobusovým nádražím, ZM 10:14-14-18, 456:009, 457:000 mm; negativní výzkum M. Bekové na trase přeložky VN, r. 2006. 13. Poloha u sanatoria „Albertinum“, ZM 10:14-14-18, 010:106, 006:114, 008:122, 020:112 mm; negativní výzkum M. Bekové na trase nových přípojek VČE; katastr:  blíže nepopsaný pravěký kamenný nástroj;  r. 1790; středověká bronzová figurka (svícen?); okolí:  řečiště Orlice u Žamberka; pravěká pazourková šipka;  r. 1832; středověký mincovní depot (7 ks grošů, Vladislav II.); erratum:  poloha „Karlov“; údajný areál středověké tvrze - objekt měl být zničen v husitských válkách; Pozn.: podle více než dubiosní informace R. Zrůbka (údajně založené na blíže nespecifikované místní pověsti) - nejspíše zmatečná zpráva; Korelační tabulka významných databází archeologických lokalit - „ARCHIV - ISAR“6 a „Státního archeologického seznamu“.7

Lokalita Trundorf Trundorf zámek 9 středověk Trundorf zámek Trundorf 10 depot mincí náměstí, sítě Komerční banka Komerční banka Náměstí Komerční banka Komerční banka Divišova ulice fara Nádražní ulice ulice Vrbí kostel sv. Václava kostel sv. Václava kostel sv. Václava ulice Vrbí Albertinum náměstí, č.p. 64 kostel sv. Václava kostel sv. Václava Albertinum náměstí, č.p. 76 na Rozálce Žamberk, jádro Žamberk, intravilán

„Vyjádření“ pol. č. 1 pol. č. 1 pol. č. 3 ? pol. č. 1 pol. č. 3 pol. č. 1 ? pol. č. 6 pol. č. 10 pol. č. 10 pol. č. 6 pol. č. 10 pol. č. 10 pol. č. 11 pol. č. 4 pol. č. 8 pol. č. 7 pol. č. 5 pol. č. 5 pol. č. 5 pol. č. 7 pol. č. 13 pol. č. 6 pol. č. 5 pol. č. 5 pol. č. 13 pol. č. 9 pol. č. 12 11 0 12 0

8

Archiv pol. č. /563/A* pol. č. /564/A* pol. č. /565/A* pol. č. /566/A* pol. č. /567/A* pol. č. /568/A* pol. č. /569/A* pol. č. /1832/655/A* pol. č. /1993/481/A* pol. č. /1993/482/A* pol. č. /1993/482/B pol. č. /1993/832/A pol. č. /1993/841/A pol. č. /1993/841/B pol. č. /1997/528/A pol. č. /2001/270/A pol. č. /2003/255/A pol. č. /2003/309/A pol. č. /2004/449/A pol. č. /2004/623/A pol. č. /2004/623/B pol. č. /2004/780/A pol. č. /2005/219/A pol. č. /2005/431/A pol. č. /2006/282/A pol. č. /2006/282/B pol. č. /2006/588/A pol. č. /2006/867/A pol. č. /2006/939/A

SAS

pol. č. 14-14-18/2 pol. č. 14-14-23/1

6

ve správě Archeologického ústavu AV ČR Praha ve správě Národního památkového ústavu – ústřední pracoviště Praha 8 položky označené hvězdičkou jsou lokalizovány jen rámcově na katastrální území 9 položku nelze blíže přiřadit 10 položku nelze blíže lokalizovat, viz oddíl „Nálezy z okolí“ 11 pouze v celkovém přehledu 12 Rozepsáno do jednotlivých položek 7


104


Vliv staveb, stavebních úprav, udržovacích prací a terénních úprav na archeologické dědictví Každá stavební či jiná obdobná činnost, která buď jakkoliv pozměňuje stávající vnější úroveň terénu (tj. mimo objekty) nebo je obdobným způsobem realizována uvnitř objektů (např. ve sklepích, ale i v zásypech podlah či kleneb), je spojena s faktickou likvidací archeologických terénních situací v místě zásahu, což ve svém dopadu znamená též likvidaci vzájemných vztahů mezi těmito terénními situacemi a zde se nacházejícími archeologickými nálezy movité povahy. Jakkoliv je v odůvodněných případech možné realizaci těchto činností akceptovat, bude třeba zajistit odpovídající dokumentaci všech odkrytých archeologických situací a záchranu movitých archeologických nálezů, a to prostřednictví záchranného archeologického výzkumu. Požadavky na ochranu archeologického dědictví v posuzovaném území: 1. vzhledem k prokázané přítomnosti archeologického dědictví v území s archeologickými nálezy ve vymezeném regionu je nutné, aby v souladu s platnými právními předpisy majitelé nemovitostí, respektive stavebníci tuto skutečnost zohlednili, a to konkrétně tím, že ještě ve fázi stavebního záměru, nejpozději však ve fázi přípravy projektu zkontaktovali odbornou organizaci oprávněnou provádět na tomto území archeologické výzkumy (viz přiložený seznam), kde jim bude poskytnuta informace, do jaké míry se jimi předložený záměr dotkne archeologického dědictví a jakým způsobem lze případný negativní dopad realizace tohoto záměru na zmíněné archeologické dědictví minimalizovat. 2. informace o kulturně historické hodnotě řešeného území, tedy informace o tom, že jde o „území s archeologickými nálezy“, které zahrnuje nemovité terénní situace i movité nálezy indikující osídlení datované do doby pravěké, středověké a novověké a jako takové splňuje všechny podmínky pro to, aby bylo považováno za archeologické dědictví ve smyslu mezinárodní Úmluvy o ochraně archeologického dědictví Evropy (revidované) vyhlášené pod č. 99/2000 Sb. m. s., a je rovněž chráněno dle platných právních předpisů, tj. zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, v platném znění, budou zahrnuty do textové i grafické části všech stupňů územně plánovací dokumentace, neboť tento fakt do jisté míry limituje využití daného území. Zdůvodnění: Smyslem výše uvedených požadavků je zajištění účinné ochrany archeologického dědictví, aniž by tím byl omezen plynulý a trvale udržitelný rozvoj řešeného území. V souvislosti s tím je třeba připomenout, že maximální informovaností o povaze území a povinnostech z toho vyplývajících jsou chráněni stávající i potencionální vlastníci nemovitostí v řešeném území – a tedy i potencionální investoři, kteří si mohou s dostatečným předstihem a ještě bez jakékoliv finanční újmy svůj investiční záměr zvážit. V praxi by výše navržený postup měl vést k tomu, že ze zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, plynoucí povinnost strpět záchranný archeologický výzkum nebude stavebníka, respektive investora nestavebního záměru, zatěžovat více, než je bezpodmínečně nutné. V případě, že stavebník/investor bude svůj záměr s archeology konsultovat včas, tedy ještě v rámci předinvestiční fáze, získá dostatek prostoru provést potřebné korekce v plánovaném projektu, neboť rozsah archeologického výzkumu přesně odpovídá rozsahu zásahů do archeologických situací, které jsou vyvolané stavbou či terénními úpravami. Podaří-li se na základě konsultací s archeology objem zásahů do archeologických situací snížit, úměrně tomu se minimalizuje i následný záchranný archeologický výzkum. Podmínky, za jakých bude archeologický výzkum proveden (tedy zejména rozsah, způsob provedení, doba trvání a náklady), jsou specifikovány v rámci dohody, kterou oprávněná organizace uzavírá se stavebníkem (respektive vlastníkem, správcem či uživatelem příslušné nemovitosti). V případě, že k dohodě nedojde, rozhodne krajský úřad o povinnostech stavebníka (respektive vlastníka, správce či uživatele nemovitosti) strpět provedení archeologického výzkumu a o podmínkách, za nichž tento archeologický výzkum bude proveden (viz § 22 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů).


105


f 5) KONCEPCE DOPRAVNÍ A TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY f 5.1) Doprava Silniční doprava Silniční doprava má pro dostupnost a obsluhu řešeného území hlavní úlohu. Přes řešené území jsou vedeny následující silnice I. - III. třídy: Silnice I. třídy I/11

Hradec Králové - Vamberk - Žamberk - Jablonné nad Orlicí - Šumperk

Tato komunikace nadregionálního významu tvoří dopravní osu území ve směru západ východ. Silnice s velkým podílem tranzitní dopravy je trasována centrálním prostorem města. Stávající technický stav silnice I/11 není uspokojivý pro zajištění přepravních potřeb (současných ani výhledových). Silnice v zájmovém území narušuje životní prostředí a negativně ovlivňuje bezpečnost silničního provozu, protože mimo funkce významného dopravního tahu plní i roli přímé dopravní obsluhy přilehlé obytné zástavby. V souladu s nadřazenou dokumentací (ZÚR) je v ÚP navržen jižní obchvat města, resp. jižní přeložka silnice I/11. Trasa obchvatu byla předmětem vyhledávací studie zpracované společností SUDOP Praha a.s. pro Ředitelství silnic a dálnic ČR. Obchvat města Žamberka je navržen v profilu S 9,5 pro návrhovou rychlost vn = 70 km/h. V části procházející okrajem zástavby města Žamberk a obce Dlouhoňovice pak pro návrhovou rychlost vn = 50 km/h v profilu MS2 9/50. Celková délka nové trasy přeložky silnice I/11 je 8,8 km, z toho na katastru Žamberk 5 km. Koridor pro přeložku vymezený tímto územním plánem (ZDk1) byl převzat z výše uvedené vyhledávací studie. Trasa obchvatu se od stávající silnice I/11 odpojuje v oblasti Helvíkovického rybníka a pravým obloukem stoupá podél Bažantnice s Helvíkovickým zámkem přes údolní nivu Divoké Orlice. Trasa je dále vedena obloukem v souběhu se železniční tratí 021 Týniště nad Orlicí - Letohrad. Žamberkem trasa prochází ulicí Nádražní, ze které pokračuje do ulice Zemědělské dvěma protisměrnými oblouky V Zemědělské ulici bude nutná demolice části objektů na její severní straně (v areálu technických služeb). Ze Zemědělské ulice trasa levým obloukem přechází do nezastavěné krajiny pod vrchem Karlovice a klesá do katastru obce Lukavice, přičemž mostním objektem kříží silnici II/310. Na stávající trasu silnice I/11 se pak napojuje pod vrchem Zakopanka. Při západním okraji katastru Žamberka je navrženo napojení silnice II/312. Vlastní křížení přeložky I/11 a silnice II/312 vedené ve stávající stopě je navrženo jako mimoúrovňové. Jedná se o tzv. jednovětvovou mimoúrovňovou křižovatku, charakterizovanou jedním přemostěním (v tomto případě přemostění slouží i k mimoúrovňovému křížení silnice II/312 a železnice) a dvěmi úrovňovými stykovými křižovatkami. Do prostoru uvažované „jižní“ úrovňové křižovatky je navrženo napojení nové přístupové komunikace do prostoru Popluží (koridor ZDk2). V ulici Nádražní jsou navrženy úpravy obou stykových křižovatek napojující silnici III/31014. U silnice II/310 je navrženo letmé křížení s trasou přeložky I/11. V daném úseku je trasa obchvatu vedena na náspu a mostním objektem přechází přeloženou silnici II/310. Ta bude vůči stávajícímu terénu částečně zahloubena. Stávající trasa silnice I/11 na průtahu městem bude po realizaci obchvatu převedena do sítě silnic II. třídy. Silnice II. třídy II/310 II/312

Pěčín - Žamberk - Letohrad Choceň - Žamberk - Mladkov

Silnice II/310 prochází v západní části území v peáži se stávající trasou silnice I/11, ze které se odpojuje v Helvíkovicích a pokračuje severním směrem jako přístupová komunikace do prostoru Rokytnice v Orlických horách. Vedení silnice II/310 ze Žamberka jižním směrem na Letohrad zase umožňuje významné dopravní vazby v této trase, včetně napojení Letohradu ve směru na Hradec REGIO, projektový ateliér s.r.o.

106


Králové. Stávající vedení tranzitní dopravy v úseku Letohrad - Hradec Králové přes centrální část Žamberka je nevyhovující a bude řešeno vymístěním tranzitu po vybudování jižního obchvatu města (v podobě jižní přeložky silnice I/11). Silnice II/312 je jednou z nejvýznamnějších silnic II. třídy v Pardubickém kraji. Má velký význam pro realizaci dopravních vazeb od Žamberka a Ústí nad Orlicí ve směru na Choceň a Vysoké Mýto. Mimo rámec tohoto ÚP (a mimo katastr Žamberka) je ověřována možnost zlepšení parametrů úseku Mostek - České Libchavy a potřebnost zásadnější přestavby v úseku České Libchavy - Žamberk. V zájmovém území silnice II/312 prochází rovněž centrálním sektorem města v peáži se stávající trasou silnice I/11. V návaznosti na nové trasování silnice I/11 jsou navrženy také přeložky silnic II/310 a II/312 s mimoúrovňovým křížením nové trasy silnice I/11 (ZDk1). Silnice II. třídy jsou v majetku a správě Pardubického kraje. Silnice III. tříd III/31014 III/31214 III/31218 III/31911

Žamberk Žamberk Žamberk Žamberk

- Písečná - propojení silnic II/312 a III/31014 - Klášterec nad Orlicí - Kunvald

Silnice III. třídy zahušťují silniční síť, zprostředkovávají přímou dopravní obsluhu jednotlivých sídel. Významu těchto komunikací odpovídají návrhové prvky. Silnice III. třídy jsou v majetku a správě Pardubického kraje. V souvislosti s navrhovanými změnami nadřazené silniční sítě ÚP počítá rovněž s některými úpravami sítě silnic III. třídy. Pro odlehčení zatížené části silnice III/31911 v úseku mezi napojením na silnici I/11 a křižovatkou se silnicí III/31218 je uvažována výhledová směrová přeložka silnice III/31911 (východní spojka - koridor R2) při východním okraji katastru. Formou územní rezervy (R2) je v ÚP vymezen koridor pro propojení dopravních tras mimo zastavěnou část území. Tato přeložka začíná v prostoru křižovatky silnic I/11 a II312, následuje vedení silnice v přímém směru s přemostěním Divoké Orlice a následným napojením na silnici III/31218 s hraničními výškovými parametry. Úpravy silniční sítě jsou patrné z přílohy k tomuto oddílu textové části (Schéma kategorií silniční sítě - návrh v rámci Výkresu dopravní a technické infrastruktury). Při výstavbě i po zprovoznění obchvatu a souvisejících dopravních opatření bude nutno maximálně eliminovat případné negativní dopady stavby na přilehlé území (hygienická ochrana obytných zón, zájmy ochrany přírody a krajiny). Případná výsadba izolační zeleně pro ochranu rozvojových ploch bude realizována přednostně mimo silniční pozemky. Kromě navrhovaného dlouhodobého opatření (přeložky silnic I. - III. třídy) jsou pro zlepšení stavu navržena rovněž opatření, která lze realizovat v blízkém časovém horizontu. Jde o dopravní zklidnění stávajících průtahů silnic I/1, II/310, II/312 i některých částí silnic III. třídy - v zájmu potlačení dominantní dopravní funkce vlastních průtahů a zvýšení bezpečnosti dopravy. Průtahy je třeba řešit v souladu s Technickými podmínkami ministerstva dopravy TP145 „Zásady pro navrhování úprav průtahů silnic obcemi“ se zaměřením na zvýšení kvality uličního prostoru pro chodce a cyklisty (rozšíření chodníků, vložení středních dělících ostrůvků, vysazené chodníkové plochy, pruhy pro cyklisty apod.) při zachování průjezdnosti úseku pro nákladní soupravy. Dalším opatřením by mělo být odstranění bodových dopravních závad na komunikacích a doplnění chodníků v chybějících úsecích. Místní komunikace Pro místní dopravu v řešeném území jsou využívány průtahy silnic I., II. a III. třídy. Páteřní komunikací je průtah státní silnice I/11, na kterou se napojují silnice II. a III. třídy. Na tyto silnice navazuje ve městě poměrně hustá síť místních komunikací různé délky a proměnlivých parametrů. V okrajových částech jednotlivých místních částí mají komunikace charakter cest se zpevněným nebo nezpevněným povrchem bez chodníků, v šířce kolem 2,5 - 3 m, vycházející z REGIO, projektový ateliér s.r.o.

107


terénních podmínek a jejich fixace zástavbou. Tyto komunikace, které jsou ve svém šířkovém uspořádání většinou jednopruhové, je vhodné doplnit o výhybny dle místních podmínek. Kvalita krytů vozovek je rozdílná, od živičných, popř. dlážděných, po nezpevněné cesty. Síť místních komunikací doplňuje několik bývalých i současných polních (lesních) cest, které umožňují obsluhu jednotlivých objektů mimo souvislou zástavbu. Dopravně závadné jsou šířkové parametry některých místních komunikací, nevyhovující jsou rovněž rozhledové poměry na některých křižovatkách, především při napojení místních komunikací na silnice I. - III. třídy. Nedostatečný rozhled je též na některých křižovatkách místních komunikací. Rozhledové závady je žádoucí řešit instalací silničních bezpečnostních zrcadel, případně fyzickými úpravami křižovatek pro dodržení rozhledových poměrů. Návrhy místních komunikací obsahují úseky sběrných a obslužných místních komunikací, jimiž je doplněna stávající síť. V jihozápadní části území je řešena komunikační propojka (koridor ZDk3) pro místní dopravní obsluhu stávající i navrhované obytné zástavby (propojení ulic U Dubu, Ořechová a U Velorexu). Navrženo je rozšíření příjezdové komunikace k letišti ze silnice II/312 (koridor ZDk4). Dopravní napojení navrhované obytné lokality Na Kopečkách v severní části území je řešeno novou obslužnou komunikací s napojením na silnici III/31218 (koridor ZDk5). Pro zkvalitnění dopravní dostupnosti obytné zástavby a s ohledem na rozvojové plochy je v SV části města navržena „severní spojka“ - propojení ulic Za Kopečkem a Draha (koridory ZDk6 a ZDk7), v JV sektoru pak prostřednictvím koridoru ZDk9 v prodloužení ulice Školská směrem k silnici II/310. V západní části území je navrženo rozšíření stávající převážně jednopruhové cesty v prodloužení ulice Ke Střelnici na obslužnou dvoupruhovou místní komunikaci (koridor ZDk8), která by měla adekvátně napojit navrženou plochu ZB11 (popř. i sousední plochu územní rezervy R2) a umožnit alternativu dopravní obsluhy letiště ze severozápadu. Navrženo je rozšíření stávajícího jednopruhového přemostění Divoké Orlice v trase ulic Albertova - Hluboká na dvoupruhové. Formou územní rezervy R4 je v ÚP (v návaznosti na koridor ZDk8) vymezen koridor pro místní komunikaci propojující silnici I/11 se severem města (oblastí u Albertina). Koridor pro tuto propojku začíná v prostoru křižovatky silnice I/11 s ulicemi Ke Střelnici a Pod Skalami, následně vede v rozšířené podobě (kvůli nutnosti vyřešit problematické výškové parametry) směrem k ulice Pod Skalami. Do ní se napojuje již v rovinatém úseku, ještě před uvažovaným novým přemostění Divoké Orlice (vedle stávající lávky pro pěší, tj. v místě původního brodu). Zde je koridor ukončen napojením na ulici Orlická, která dále vyúsťuje do křižovatky ulic Albertova a Za Kopečkem. Úpravy s novým přemostěním Divoké Orlice jsou navrženy pro zkvalitnění dopravního napojení severní části města. Součástí řešení jsou také úpravy ulice Pod Skalami, která v současném stavu vykazuje (především v západní části) šířkové a výškové závady. Závadné je rovněž její stávající napojení na silnici I/11 (úhel napojení, výškové parametry, rozhledové závady). Další návrh místních komunikací sestává z doplnění stávající a návrhové sítě komunikacemi obsluhujícími zástavbu v zastavitelných plochách a plochách přestavby. Tento návrh, který bude konkretizován v územních studiích, popř. dokumentacích pro řízení v následujících stupních, musí splňovat následující požadavky: - ke každé stavbě rodinného domu, stavbě pro rodinnou rekreaci nebo souvislé skupině těchto staveb musí vést zpevněná pozemní komunikace šířky nejméně 2,5 m a končící nejdále 50 m od stavby; - dopravní připojení staveb musí splňovat požadavky na dopravní obslužnost, parkování a přístup požární techniky. Úpravy dopravní sítě je nutno realizovat s ohledem na přístup vozidel osob zdravotně postižených, vozidel záchranných sborů (hasiči, zdravotníci) a služeb (svoz odpadu); - při navrhování a realizaci všech dopravních staveb je nutno dodržet požadované parametry a ustanovení příslušných platných ČSN a souvisejících předpisů; - nejmenší šířka veřejného prostranství, jehož součástí je pozemní komunikace zpřístupňující pozemek bytového domu, je 12 m. Při jednosměrném provozu lze tuto šířku snížit až na 10,5 m; - nejmenší šířka veřejného prostranství, jehož součástí je pozemní komunikace zpřístupňující pozemek rodinného domu, je 8 m. Při jednosměrném provozu lze tuto šířku snížit až na 6,5 m; Dopravní připojení rozvojových ploch bude přednostně řešeno prostřednictvím místních komunikací nebo sítě silnic nižších tříd. REGIO, projektový ateliér s.r.o.

108


Intenzity silniční dopravy Intenzity silniční dopravy jsou jedním z primárních vstupních údajů při posuzování a navrhování silniční sítě či jejích úseků. Sčítání dopravy je cyklicky prováděno Ředitelstvím silnic a dálnic ČR pravidelně jednou za pět let. Zahrnuje dálnice, všechny silnice I. a II. třídy a vybrané silnice III. třídy a místních komunikací. Využity jsou údaje z posledního sčítání dopravy v roce 2010. Výhledové intenzity jsou extrapolovány pomocí růstových koeficientů dle Ředitelství silnic a dálnic ČR. Veškeré údaje jsou uváděny ve skutečných vozidlech za 24 hodin v obou směrech a představují celoroční průměr. Umístění jednotlivých sčítacích úseků na území města je patrné z následujícího obrázku (zdroj: Ředitelství silnic a dálnic ČR, www.rsd.cz):


109


Tabulka intenzit provozu - rok 2010 Číslo silnice

Úsek

I/11

5-3691

I/11

Umístění

TV

O

M

SV

Zámecká (východ)

1040

4686

75

5801

5-4511

Čs. armády (západ)

1055

5482

93

6630

I/11

5-4512

Čs. armády (u kostela)

1000

5042

52

6094

I/11

5-4513

Zámecká

1162

6756

107

8025

II/310

5-1514

Klostermannova (sever)

946

4808

75

5829

II/310

5-1515

Divišova

424

3132

70

3626

II/312

5-4526

Klostermannova (jih)

377

2221

38

2636

III/31911

5-3731

Draha

211

1578

26

1815

TV

O

M

SV

Tabulka výhledových intenzit provozu - rok 2030 Číslo silnice

Úsek

Umístění

I/11

5-3691

Zámecká (východ)

1176

7076

75

8327

I/11

5-4511

Čs. armády (západ)

1193

8279

93

9565

I/11

5-4512

Čs. armády (u kostela)

1130

7614

52

8796

I/11

5-4513

Zámecká

1313

10202

107

11622

II/310

5-1514

Klostermannova (sever)

1069

7260

75

8404

II/310

5-1515

Divišova

480

4730

70

5280

II/312

5-4526

Klostermannova (jih)

426

3354

38

3818

III/31911

5-3731

Draha

239

2383

26

2648

Legenda: TV - těžká motorová vozidla celkem (v r. 2010 sčítány přívěsy jako součást TV) O - osobní a dodávková vozidla bez přívěsů i s přívěsy M - jednostopá motorová vozidla SV - všechna motorová vozidla celkem (součet vozidel)

Největší podíl dopravní zátěže s výrazným podílem nákladní dopravy je veden v území po silnici I. třídy č. 11, velmi vysoké hodnoty jsou zaznamenány při průjezdu centrem města. Nadprůměrné dopravní zatížení vykazuje rovněž silnice II/310 v centrální části města před současným napojením na silnici I/11. Dopravní zatížení silnic II. a III. třídy mimo zastavěné území odpovídá zařazené kategorii, v zastavěném území je dosahováno vyšších hodnot vlivem zatížení vnitroměstskou dopravou. Problematika vysokého dopravního zatížení silnic na průtahu městem s vysokým podílem tranzitní dopravy bude v cílovém stavu vyřešena navrhovanými přeložkami silnic I. - III. třídy. Výhledové intenzity jsou extrapolovány pro silniční síť bez uvažovaných úprav. Kategorizace silnic a funkční třídy Dle "Kategorizace silniční a dálniční sítě do roku 2030 v ČR“ (zpracovatel Ředitelství silnic a dálnic ČR, červen 2000) ) a dle „Kategorizace dálnic a silnic I. třídy do roku 2040“ (zpracovatel CityPlan spol. s r.o., 2010, pro Ředitelství silnic a dálnic ČR) jsou pro silnice v řešeném území stanoveny následující kategorie: REGIO, projektový ateliér s.r.o.

110


silnice I/11 silnice II/310 silnice II/312

. . . S 9,5/70 . . . S 9,5/70 . . . S 7,5/60

U silnic III. tříd lze s ohledem na jejich dopravní zatížení a význam uvažovat s kategorií S 7,5/60. Silniční kategorie vyjadřuje číslicí volnou šířku vozovky lomenou návrhovou rychlostí v kilometrech za hodinu. Kategorie místních komunikací jsou v závislosti na funkční skupině určeny ČSN 73 6110 Projektování místních komunikací. Šířkové uspořádání dle ČSN je u některých místních obslužných komunikací nedostačující, je však dostačující provozu po nich uskutečňovanému. Tento rozpor je nutno řešit v odůvodněných případech změnou způsobu provozu motorových vozidel a jejich souběhu s pěšími ve společném prostoru místní komunikace. Funkční skupina stávajícího průtahu silnice I/11 je dle ČSN 73 6110 ve skupině B, funkční skupina průtahů silnic II. tříd (II/310 a II/312) ve skupině B a funkční skupina průtahů silnic III. tříd ve skupině B až C. Místní komunikace mají funkční skupinu C, obytné zóny skupinu D1. Komunikace nepřístupné provozu silničních motorových vozidel (stezky, pruhy a pásy pro cyklisty, stezky pro chodce a chodníky) mají funkční skupinu D2. Návrh nových a zařazení stávajících komunikací do režimu obytných zón musí splňovat podmínky jejich uspořádání dle příslušných ČSN a TP. Doprava v klidu Větší mimouliční parkoviště jsou v Žamberku v centrální části na Masarykově náměstí, kolem objektu Polikliniky, v ulicích Divišova, Albertova, Komenského a Nádražní. Další samostatná parkoviště jsou vybudována před obchodními objekty, objekty občanské vybavenosti, před sportovním areálem, při vícepodlažní obytné zástavbě a u areálů větších firem. Deficit parkovacích stání je především v lokalitách vícepodlažní zástavby (sídliště „U Žirafy“), u polikliniky a před sportovním areálem. S rozšířením parkovacích ploch na terénu ÚP počítá v rámci stávající Plochy veřejného prostranství - PV na náměstí Gen. Knopa (kolmá stání při obvodu dělící volné plochy), samostatnou plochou (ZD3) je pak navrženo ve volném prostoru za Základní školou při ulici 17. listopadu (parkoviště je možné využívat jak pro ZŠ, tak pro obyvatele přilehlého sídliště). Rozšíření parkovacích stání je uvažováno rovněž v prostoru sportovního areálu. Garážovací stání jsou ve městě reprezentována garážemi na vlastním pozemku nebo řadovými garážemi. Umístění záchytných parkovacích ploch pro nákladní automobily je dle ÚP možné řešit ve stabilizovaných i navržených plochách VL (popř. dalších plochách s funkčním využitím DS) v lokalitách vhodně situovaných před vstupem silnic do obytné zástavby; Dostatečné plochy pro parkování a odstavování osobních vozidel je nutno dimenzovat u všech potenciálních cílů dopravy, tj. u obytných staveb, výrobních a administrativních zařízení, škol a zařízení občanské vybavenosti. Potřeba parkovacích a odstavných stání se stanoví výpočtem dle ČSN 736110. Železniční doprava Územím je vedena jednokolejná neelektrifikovaná železniční trať č. 021 Týniště nad Orlicí Letohrad. Trať je zařazena do kategorie dráhy celostátní. Při jižním okraji města (již na k.ú. Dlouhoňovice) je zřízena železniční stanice Žamberk. Do přilehlého průmyslového areálu firmy Agro Žamberk a.s. je zavedena železniční vlečka. Na železniční trati je v zájmovém území zřízeno několik úrovňových přejezdů, v okrajových částech nechráněných. Závadné jsou především právě tyto nechráněné přejezdy. Pro zvýšení bezpečnosti dopravy je navrženo řešit jejich zabezpečení a rozhledové poměry před vlastními přejezdy. V rámci návrhu přeložky silnice I/11 je řešeno mimoúrovňové křížení železniční trati se silnicí II/312. Úpravy tratě, mající územní nároky, se nepředpokládají, je možná její rekonstrukce pro zachování normového stavu na trati.


111


Doprava nemotorová - pěší Chodníky jsou realizovány převážně při průtazích silnic I. - III. tříd a u většiny páteřních místních komunikací. V centru města byla v roce 2010 realizována pěší zóna, v úseku mezi Masarykovým náměstím a ulicemi Komenského a Kostelní. Chybějící části chodníků, především v některých okrajových partiích města při silnicích II. a III. třídy, je navrženo doplnit. Samostatně je územním plánem navržena stezka pro pěší a cyklisty podél silnice II/312 (resp. ulic Klostermannova a U Dlouhoňovic) od vyústění ulice Na Rozálce až k hranici ř.ú. směr Hejnice. Chodníky, včetně přechodů přes vozovky a přístupů na autobusové zastávky, je nutno budovat dle Vyhlášky Ministerstva pro místní rozvoj ČR č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích, zabezpečující bezbariérové užívání staveb. Z terénních důvodů a kvůli kompaktnosti zástavby dále v zájmovém území existuje několik pěších spojení v samostatných trasách, které umožňují zkrácení cest. Řešeným územím je vedeno několik značených pěších turistických tras a naučných stezek, které propojují jednotlivé turistické atraktivity s vazbou na širší území: - červená Žamberk - Zakopanka - Klášterec nad Orlicí; - modrá Litice nad Orlicí - Žamberk - Rokytnice v Orlických horách; - zelená Písečná - Žamberk - Kunvald - Bartošovice v Orl. horách - Rokytnice v Orl. horách; - zelená Žamberk - Pastviny - České Petrovice; - žlutá Žampach - Žamberk - Rokytnice v Orlických horách; - naučná stezka Žamberk - Kunvald; - naučná stezka Žamberk - Líšnice; - výletní okruh městem vedený k významným místním cílům z Masarykova náměstí; Doprava nemotorová - cyklistická, cykloturistická Řešeným územím prochází následující značené cyklotrasy (celostátní značení Klubu českých turistů), které jsou vedeny převážně po méně zatížených silnicích III. třídy nebo zpevněných cestách: 18 Hlinsko - Choceň - Žampach - Žamberk - České Petrovice; 4070 Žamberk - Kunvald - Rokytnice V Orlických horách; 4073 Litice nad Orlicí - Žamberk - Nekoř - Klášterec nad Orlicí - České Petrovice; 4074 Letohrad - Žamberk - Kunvald - Neratov; Řešeným územím jsou vedeny rovněž 2 samostatné cyklostezky s rekreačně-dopravním významem, trasované mimo vlastní těleso silniční komunikace. V roce 2009 byla realizována cyklostezka Žamberk - Líšnice, v roce 2010 pak cyklostezka Žamberk - Letohrad. Začátek cyklostezky Žamberk - Líšnice navazuje na Areál aktivní turistiky Pod Černým lesem, cyklostezka do Líšnice zase vychází od hrany zámeckého parku. Propojení těchto cyklostezek zajišťuje značená cyklotrasa č. 4074 přes zámecký park v jihovýchodní části města přes. V rámci dalšího zlepšení podmínek cyklodopravy je územním plánem samostatně navržena stezka pro pěší a cyklisty podél silnice II/312 (resp. podél ulic Klostermannova a U Dlouhoňovic), vedená od vyústění ulice Na Rozálce až k hranici ř.ú. směr Hejnice. V ostatním území - vzhledem k jeho nižší dopravní zátěži - není vyvedení cyklodopravy mimo profil komunikace nezbytné. Při aplikaci prvků dopravního zklidnění dle příslušných předpisů lze cyklodopravu provozovat v rámci společného profilu s motorovou dopravou. Návrh cyklostezek je třeba řešit v souladu s ČSN 73 6110 „Projektování místních komunikací“ a TP 179 „Navrhování komunikací pro cyklisty“. Hromadná doprava osob Hromadná doprava osob je v řešeném území prováděna prostředky autobusové a železniční dopravy.


112


Autobusová doprava Autobusová doprava je v současné době provozována firmami ČSAD Ústí nad Orlicí, a.s., Veolia Transport Východní Čechy a.s., Veolia Transport Morava a.s., AUDIS BUS s.r.o. a Josef Pinkas - autodoprava. Autobusové nádraží s 10 nástupišti a prostory pro cestující je umístěno ve vyhovující poloze poblíž centra města při Klostermannově ulici. Další autobusové zastávky jsou situovány v jednotlivých částech města, přičemž docházková vzdálenost je vesměs vyhovující. U některých zastávek je potřebné řešit chybějící zastávkové pruhy, čekárny pro cestující, chybějící nebo nevhodně umístěné označníky a chybějící úpravy pro osoby s omezenou schopností pohybu a orientace. V řešeném území jsou zřízeny následující zastávky veřejné autobusové dopravy: Žamberk, aut. nádr. Žamberk, divadlo Žamberk, sídliště Žamberk, Masarykovo nám. Žamberk, na Drahách Žamberk, na Vrších Žamberk, rozc. Kněžství Žamberk, Pod Vsí Žamberk, Na skalách Žamberk, Silnice Žamberk, jídelna Žamberk, Elitex Žamberk, žel. st. Žamberk, u žel. přejezdu Žamberk, VEMAS Žamberk, koupaliště Žamberk, ZEZ Žamberk, Mosilana Žamberk, Albertovo nám. Žamberk, sokolovna Železniční doprava Územím prochází železniční trať celostátního významu č. 021 Týniště nad Orlicí - Letohrad. Při jižním okraji města (mimo ř.ú. - na k.ú. Dlouhoňovice) je zřízena železniční stanice Žamberk. Letecká doprava Při západním okraji katastru, se nachází veřejné vnitrostátní letiště s travnatou přistávací dráhou o rozměrech 725 x 100 m. Letiště je provozováno Aeroklubem Žamberk. Vyhlášená ochranná pásma letiště je nutno respektovat. V územním plánu je koridor pro vzletové a přistávací dráhy vymezen s funkcí Plochy smíšené nezastavěného území - dopravní (letecké), zemědělské - NSdz, umožňující i základní hospodářské (udržovací) činnosti. Se stejnou funkcí je navrženo i prodloužení stávajícího koridoru, a to formou ploch změn v krajině (K3a, K3b). V přímé návaznosti na stávající areál letiště jsou k doplnění a zkvalitnění provozního zázemí letiště a souvisejících služeb navrženy 2 zastavitelné plochy (ZD1 a ZD2) s funkcí Plochy dopravní infrastruktury - letecká - DL. V ÚP je navrženo je též rozšíření příjezdové komunikace k letišti ze silnice II/312 (koridor Zdk4) a zlepšení alternativního přístupu po místní komunikaci ze severozápadu (koridor ZDk8). Vodní doprava není v zájmovém území provozována (vyjma vodní turistiky na Divoké Orlici).


113


OCHRANNÁ PÁSMA Silnice Problematiku silničního ochranného pásma upravuje Zákon č. 13/1997 o pozemních komunikacích. Silniční ochranná pásma slouží k ochraně silnice a provozu na ní mimo souvisle zastavěné území obcí. Je v nich zakázána nebo omezena stavební činnost, která by mohla ohrozit vlastní komunikaci nebo provoz na ní. Výjimky uděluje v odůvodněných případech příslušný silniční správní orgán. Silničním ochranným pásmem se rozumí prostor ohraničený svislými plochami vedenými do výšky 50 m a ve vzdálenosti: silnice I. tříd (I/11) ....... 50 m od osy vozovky silnice II. tříd /II/310, II/312) ....... 15 m od osy vozovky silnice III. tříd ....... 15 m od osy vozovky Železnice Železniční ochranné pásmo je stanoveno Zákonem o drahách č. 266/94 Sb. a tvoří prostor po obou stranách dráhy do vzdálenosti 60 m od osy krajní koleje, nejméně však do vzdálenosti 30 m od hranic obvodu dráhy. U vlečky je ochranné pásmo 30 m od osy krajní koleje. V ochranném pásmu je dovoleno stavět pouze drážní stavby, výjimky lze povolit pro stavby pozemních komunikací, vodních děl, zařízení vedení, měřičských znaků a signálů a jen v odůvodněných případech pro ostatní pozemní stavby. Výjimky povoluje Drážní správní orgán, který přitom stanoví podmínky. Letiště Ochranná pásma letiště upravuje Zákon č. 47/56 Sb., o civilním letectví. Vyhlášená ochranná pásma letiště Žamberk je nutno respektovat (OP s výškovým omezením staveb). Vztažný bod letiště (střed systému ochranných pásem) je dán souřadnicemi N50°05'02" E016°26'38". Nadmořská výška je 429 m n. m. Pro rozvoj zástavby zasahující do ochranných pásem, zejména pokud jde o výškové řešení a funkční náplň, je směrodatná územně plánovací dokumentace, která byla projednána a dohodnuta z hlediska zájmů civilního letectví. Stávající zařízení a stavby v ochranném pásmu je možné zachovat. Nová zařízení a stavby, které mají být umístěny v území ochranného pásma, je nutno co do umístění a výškového řešení projednat se Státní leteckou inspekcí, která může povolit výjimku, pokud by tímto nedošlo k ohrožení bezpečnosti leteckého provozu. Všechna uvedená OP týkající se řešeného území ÚP respektuje.

f 5.2) Zásobování vodou Zásobování vodou na řešeném území zajišťuje téměř výhradně skupinový vodovodu Žamberk - Lukavice - Dlouhoňovice, který byl uveden do provozu v letech 1972 - 1975.

Zdroje vody Zdrojem vody pro všechny jímací objekty vodovodu Žamberk je zvodeň, jejímž kolektorem jsou pískovce a prachovce spodnoturonského stáří. Jedná se o zvodeň, která má v hydrogeologickém rajónu 426 Kyšperská synklinála největší plošný rozsah a největší vodárenský význam. Konkrétními zdroji skupinového vodovodu Žamberk - Lukavice - Dlouhoňovice pak jsou vrt V-4 Pod Pivovarem, vrty SK-23A a SK-23T Panská Dolina a vrt V-3 Polsko.


114


Vrt V-4 Tento vrt se nachází v prameništi „Pod Pivovarem“ v městské části Žamberka v údolní nivě Divoké Orlice. Jedná se o objekt o hloubce 102 m, vyhloubený v roce 1984. Využitelná vydatnost vrtu byla stanovena na 30 l/s při snížení hladiny vody na stav 17 m pod terén. Povolení k odběru vydáno rozhodnutím č.j. 0617885/4400/MOR/VOD/004-161 ze dne 18. 12. 2006 na 3 3 množství Qp = 14,3 l/s, Qmax = 40 000 m /měsíc, Q = 450 000 m /rok. Vrt SK-23 A , Vrt SK-23T Vrt SK-23A se nachází v údolní nivě Rokytenky mezi Žamberkem a Kunvaldem. Vyhlouben byl v roce 1984, hloubka vrtu je 68 m. Využitelná vydatnost vrtu byla stanovena na 45 l/s při snížení hladiny vody na stav 14 m pod terén. Vrt SK- 23T se nachází v blízkosti výše popisovaného vrtu SK - 23 A, byl vyhlouben v roce 1983 a jeho hloubka je 110 m. Využitelná vydatnost vrtu byla stanovena na 1 l/s. Povolení k odběru bylo pro oba zdroje ASK 23A + SK 23T vydáno rozhodnutím č.j. 3 051326/MORJ/VOD/002-96 ze dne 25. 7. 2005 na množství Qp = 19 l/s, Qmax = 10 000 m /měsíc, Q = 3 30 000 m /rok. Vrt V-3 Tento vrt byl vyhlouben v roce 1964 v prostoru osady Polsko z důvodu zajištění rezervního odběru podzemní vody pro zásobování města Žamberk. Hluboký je 151,7 m, jeho využitelná vydatnost byla stanovena na 28,5 l/s při doporučeném snížení hladiny vody na stav 13,5 m pod terén. Povolení k odběru vydáno rozhodnutím č.j. 466/2009/ZPZE-5/231.8/MORJ-33 ze dne 11. 2. 2009 na 3 3 množství Qp = 5,4 l/s, Qmax = 15 000 m /měsíc, Q = 170 000 m /rok. Z hlediska fyzikálně-chemických rozborů provedených v letech 1990 - 2000 je kvalita vody po fyzikálně-chemické stránce dlouhodobě stabilní. Nepříznivým faktorem z hlediska Vyhlášky Ministerstva zdravotnictví č. 376/2000 Sb., popř. normy pro pitnou vody (ČSN 75 7111), je zvýšená koncentrace trichlorethenu. Koncentrace dusičnanů se pohybují mezi 26 - 33 mg/l. Průměrná hodnota za období 1990 - 2000 pak činí 29,37 mg/l. Koncentrace trichlorethenu jsou značně závislé na míře exploatace vrtané studny V-3, podobně jako v případě vrtané studny V-4. Celkově lze hodnotit jímanou vodu ze zdrojů jako vyhovující Vyhlášce Ministerstva zdravotnictví 376/2000 Sb. a současně ČSN 75 7111 v rozsahu stanovovaných chemických ukazatelů, rizikovým faktorem je však obsah trichlorethenu. Nezbytné je její průběžné hygienické zabezpečení vody. Voda je v současnosti hygienicky zabezpečována dávkováním chlornanu sodného v úpravně vody umístěné na p. č. 1064 (poblíž zdroje V-4), dříve se tak dělo dávkovacími čerpadly přímo ve vodojemech. Kvalita dodávané vody po hygienickém zabezpečení odpovídá požadavkům vyhlášky Ministerstva zdravotnictví č. 252/2004 Sb. Na katastrálním území Žamberk se dále nacházejí i některé další, v současnosti vodárensky nevyužívané zdroje podzemní vody. Vodovodní síť, akumulace vody Skupinový vodovod Žamberk - Lukavice - Dlouhoňovice, kterým je zásobováno město Žamberk, je v majetku Vodovodů a kanalizací v.o.s. Žamberk. Jeho provozovatelem je VENCLSERVIS Vodovody a kanalizace s.r.o. Žamberk. Celková délka vodovodní sítě Žamberk - Lukavice Dlouhoňovice bez přípojek je cca 55 km. Tlak ve vodovodní síti je dán jednotnou kótou hladiny vody ve vodojemech. Ve městě funguje 1. tlakové pásmo Na vodovodní síti jsou umístěny dvě automatické tlakové stanice (v lokalitě Rozárka a v ul. 28. řijna), jejichž výkon je dostačující. Vodovod je zásobovaný pitnou vodou z vrtu SK-23 A Panská Dolina a vrtu V-4, odkud je voda čerpána do tří vzájemně propojených vodojemů Žamberk - Rozálka I, II a III. Jako rezervní zdroj vody funguje vrt V-3 Polsko.


115


Vodovod je u ZEZ SILKO s.r.o. Žamberk propojen se skupinovým vodovodem Líšnice Pastviny, jehož provozovatelem je VaK Jablonné nad Orlicí a. s. V případě potřeby se oba vodovody vzájemně posilují. Z vrtu SK 23 A Panská Dolina vede litinové potrubí DN 100 do vodojemu Kunvald (provozovatel VaK Jablonné nad Orlicí a.s.). V období sucha je možno gravitační zdroje v Kunvaldu dotovat z vrtu SK-23 A Panská Dolina, a to přes akumulační jímku ve vrtu SK-23 T do vodojemu na Felcmanově kopci. Technologické objekty zásobování vodou 3

Vodojem Rozálka I - zemní jednokomorový vodojem o objemu 220 m , kota vodojemu 471,00 / 467,00 m n.m. 3

Vodojem Rozálka II - zemní dvoukomorový vodojem o objemu 2 x 650 m , kota vodojemu 471,00 / 467,00 m n. m. 3

Vodojem Rozálka III - zemní jednokomorový vodojem o objemu 1000 m , kota vodojemu 471,00 / 467,00 m n.m. Vodojemy jsou dotovány vodou ze zdrojů samostatným výtlačným potrubím. Na vodovodní síti jsou osazeny dvě automatické tlakové stanice: ATS v lokalitě Rozálka s kapacitou 2 l/s bude zásobovat vodou rozvojovou lokalitu ZB9. Současná kapacita ATS vyhovuje i pro plánovaný rozvoj území. ATS ul. 28. října s kapacitou 2 l/s slouží pro zásobování vyšších nadzemních podlaží několika výškových budov. Ochranná pásma Chráněná oblast přirozené akumulace vod Severovýchodní část ř.ú. je součástí chráněné oblasti přirozené akumulace vod CHOPAV ŽamberkKrálíky, severozápadní sektor pak spadá do CHOPAV Východočeská křída. Ochranná pásma vodních zdrojů Vrt V-4 Rozhodnutím č.j. Vod/1832/95/231-8/Fr-217 ze dne 6. 3. 1996 zde bylo vyhlášeno 1. ochranné pásmo vodního zdroje. Vrt SK-23 A a Vrt SK- 23 T Rozhodnutím č.j. Vod/458/94/231-8/Fr-424 ze dne 7. 11. 1994 zde bylo vyhlášeno 1. ochranné pásmo vodního zdroje. Vrt V-3 Rozhodnutím č.j. ŽP/5089/2001/231-8-Go/470 ze dne 3. 9. 2001 bylo vyhlášeno 1. ochranné pásmo vodního zdroje. Ochrana výše uvedených podzemních zdrojů vody zůstane zajištěna vyhlášenými ochrannými pásmy vodních zdrojů I. stupně (která jsou vymezena oplocením), popř. i OP II. stupně, která jsou v ÚP respektována. Žádoucí je i ochrana veškerých dalších zdrojů podzemní vody bez stanovených ochranných pásem. Ochranná pásma vodovodní a kanalizační sítě K bezprostřední ochraně vodovodních řadů a kanalizačních stok před poškozením se dle zákona č. 274/2001 Sb., ze dne 10. července 2001 o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), HLAVA VI Ochrana vodovodních řadů a kanalizačních stok, § 23 Ochranná pásma vodovodních řadů a kanalizačních stok, odstavec 3,


116


jsou ochranná pásma vymezena vodorovnou vzdáleností od vnějšího líce stěny potrubí nebo kanalizační stoky na každou stranu, a to: - u vodovodních řadů a kanalizačních stok do průměru 500 mm včetně..... 1,5 m - u vodovodních řadů a kanalizačních stok nad průměr 500 mm..... 2,5 m - u vodovodních řadů nebo kanalizačních stok o průměru nad 200 mm, jejichž dno je uloženo v hloubce větší než 2,5 m pod upraveným povrchem, se vzdálenosti podle písmene a) nebo b) od vnějšího líce zvyšují o 1,0 m. Výjimku z ochranného pásma může povolit v odůvodněných případech vodoprávní úřad. V ochranném pásmu vodovodního řadu nebo kanalizační stoky lze provádět některé činnosti jen s písemným souhlasem vlastníka vodovodu nebo kanalizace, popřípadě provozovatele (pokud tak vyplývá z provozní smlouvy. Jedná se zejména o následující činnosti: a)

b) c) d)

provádět zemní práce, stavby, umísťovat konstrukce nebo jiná podobná zařízení či provádět činnosti, které omezují přístup k vodovodnímu řadu nebo kanalizační stoce nebo které by mohly ohrozit jejich technický stav nebo plynulé provozování; vysazovat trvalé porosty; provádět skládky jakéhokoliv odpadu; provádět terénní úpravy;

Nouzové zásobení obyvatelstva pitnou vodou V případě havárie některého ze stávajících využívaných zdrojů lze dotovat vodojemy z některého ze záložních zdrojů. Pokud by došlo k havárii na přívodním řadu, nebo některém z hlavních zásobních řadů, bude nutné na pití a vaření dovážet balenou vodu nebo vodu v cisternách ze skupinového vodovodu v Letohradě. Při nouzovém zásobování lze jako zdroje užitkové vody využívat rovněž místní zdroje - lokální studny. Zásobování požární vodou Zásobování požární vodou musí být řešeno v souladu se zněním § 29 odst. 1 písm. k) zákona o požární ochraně ve vazbě na ČSN 73 0873 - Zásobování požární vodou, popř. ČSN 75 2411 Zdroje požární vody a příjezdové komunikace pro požární vozidla. Zabezpečení požární vodou je 3 dáno stávající akumulací vody celkem 2 520 m ve vodojemech Rozálka I, Rozálka II a Rozálka III. Pro uvažovanou výstavbu v rámci rozvojových lokalit bude zajištěno dostatečné množství požární vody a na navržených vodovodních řadech budou rozmístěny dle ČSN 73 0873 požární hydranty, nebo lze využít hydranty na stávajících vodovodních řadech, které splňují ČSN 73 0873. Jako zdroj požární vody lze případně využít též některé rybníky a vodní toky na ř.ú. NÁVRH Celkový koncepce v tomto segmentu TI se v ÚP nemění. Stávající systém zásobování města Žamberka pitnou vodou je vyhovující a zůstane zachován i do budoucna. Kapacita zdrojů vody i akumulace je dostatečná i pro uvažovaný rozvoj. Stávající vodovodní řady budou doplněny o navržené vodovodní řady pro zásobování nově navržených lokalit pitnou vodou. V rámci rozvojových ploch budou realizované nové vodovodní řady podle možností zaokruhovány. Rozvojová lokalita ZB9 bude napojena přes stávající ATS Rozálka. Rozvojová lokalita ZB1 bude napojena přes ATS v ulici 28. října. Pro navrženou lokalitu ZB 11 bude na vodovodní síti vybudována nová automatická tlaková stanice. Tímto bude splněn požadavek daný vyhl.č.428/2001 zákona č. 274/2001, odst. 5 na předepsanou hodnotu 0,15 MPa ve vodovodní síti pro objekty do dvou nadzemních podlaží. Zbývající návrhové lokality budou napojeny na gravitační vodovodní řady. PRVK v návrhovém období do roku 2014 počítá výhledově s výměnou některých vodovodních řadů, rozšiřováním vodovodní sítě, údržbou a případnou opravou vodojemů a rekonstrukcí stávajících zdrojů. V důsledku nedostatečných dimenzí vodovodního potrubí nebo nevyhovujícího trubního materiálu se navrhuje výměna nevyhovujícího trubního materiálu u některých vodovodních řadů (a výtlačného řadu z prameniště SK-23 A na vodojemy) za kapacitně vyhovující řady z PVC nebo v důležitých komunikacích - z tvárné litiny. Na stávajících vyhovujících vodovodních řadech bude prováděna jen běžná údržba a opravy. REGIO, projektový ateliér s.r.o.

117


Rozvody vody v zastavěném jsou vedeny převážně v rámci veřejných prostranstvích a ploch pro dopravu. Zákres vodovodních řadů je v ÚP nutno chápat jako schematické vyjádření koncepce zásobování vodou, bez vztahu k jednotlivým pozemkovým parcelám. V rámci koncepčního řešení nejsou vyloučeny změny tras jednotlivých stávajících vedení a realizace tras nových (konkretizace tras jednotlivých řadů není součástí koncepce zásobování vodou). Podmínky pro zásobování nových staveb v zastavěném a zastavitelném území sídel pitnou vodou: Rozvody vody v zastavěném a zastavitelném území budou řešeny v rámci veřejných prostranství a ploch pro dopravu, nové vodovodní řady budou v maximální možné míře zaokruhovány. U jednotlivých rozvojových lokalit, kde je veřejný vodovod, je územním plánem stanovena povinnost investora napojit nové stavby v zastavitelném území na veřejnou vodovodní síť. U jednotlivých RD je výstavba studny nebo vrtu na vlastním pozemku u staveb, kde je možnost připojení na veřejný vodovod, možná až po splnění podmínek napojení RD na veřejný vodovod. Bilance potřeb pitné vody a posouzení kapacity vodojemů Současná celková spotřeba vody uváděná provozovatelem veřejného vodovodu činí 457 tis. 3 3 m /rok, tj. průměrná denní potřeba vody 1 253 m /den. Výpočet potřeby vody pro území zásobované skupinovým vodovodem -1

Celkem

9 130

100

913 000 l.den

2. léčebna 250 lůžek

250

137

34 250 l.den

3. léčebna 200 zam.

200

50

10 000 l.den

4. průmysl 250 + nárůst 344

694

71

49 274 l.den

5. zemědělská výroba

150

71

10 650 l.den

6. hospodářská zvířata

480

98

47 040 l.den

9 127

25

228 175 l.den

Potřeba pitné vody Žamberk+Lukavice+Dlouhoňovice

Počet

1. obyvatelé stávající 7800+ nárůst 1330

7. občanská vybavenost stávající

-1

l.os .den

-1 -1 -1 -1 -1

1 292 389 l.den 3

Qd

Souhrnné množství :

-1

-1

celkem

Přehled :

-1

1292,389 m .den

Qp

=

14,96 l.s

kd

=

Qm

=

kh

=

Qh

=

40,39 l.s

Qrok

=

471 722 m

-1

-1

1,5 22,44 l.s

-1

1,8 -1

3

3

Výhledová denní potřeba vody ve spotřebišti činí 1292 m /den. Celková kapacita vodojemů 3 Rozálka I., II. a III. činí 2 520 m . Z toho vyplývá, že celková stávající kapacita akumulací je dostačující i pro plánovaný rozvoj zásobovaného území. (Objem vodojemu by měl tvořit cca 60 - 100 % maximální denní spotřeby vody ve spotřebišti).


118


f 5.3) Kanalizace a čištění odpadních vod Město Žamberk je odkanalizováno jednotnou kanalizaci, přičemž odkanalizování města je rozděleno do dvou samostatných povodí, která jsou zakončena dvojicí mechanicko-biologických čistíren odpadních vod - ČOV I Žamberk (na k.ú. Helvíkovice) a ČOV II Žamberk (v Žamberku). Kanalizační síť Majitelem kanalizace jsou Vodovody a kanalizace v.o.s. Žamberk, provozovatelem kanalizace pak firma VENCL-SERVIS Vodovody a kanalizace s.r.o. V Žamberku je vybudována jednotná kanalizace odvádějící splaškové i dešťové odpadní vody. Kanalizační síť je rozdělena podle morfologie terénu na dvě hydrotechnická povodí, která jsou zakončena dvěmi samostatnými čistírnami odpadních vod. Celková délka kanalizační sítě činí cca 16,9 km, z toho v Dlouhoňovicích 1,286 km a v Žamberku 15,620 km. Na kanalizační síti jsou vybudovány 3 dešťové oddělovače, s vyústěními do Divoké Orlice. Technologické objekty odvádění a čištění odpadních vod Město Žamberk je odkanalizováno jednotnou kanalizaci a odkanalizování města je rozděleno do dvou samostatných povodí, která jsou zakončena dvěmi mechanicko-biologickými čistírnami odpadních vod - ČOV I Žamberk (na k.ú. Helvíkovice, využívaná i obcí Dlouhoňovice) a ČOV II Žamberk (v Žamberku poblíž soutoku Divoké Orlice s Rokytenkou). 3

Návrhová kapacita ČOV I je 8700 EO, Qp 25 l/s, 500 000 m /rok. Povolení na vypouštění OV č.j. 22770/2011/ZPZE-4/231.8/MAIJ-114 ze dne 18. 10. 2011 na hodnoty BSK5 25 mg/l, 4 t/rok. 3

V současné době je nátok na ČOV I (uváděný provozovatelem za rok 2012) 313 360 m /rok, 3 tj. v průměru Qp = 26 113 m /měsíc. Látkové zatížení na nátoku do ČOV I je v 103,9 mg/l, 32,56 t/rok (dle BSK5). Výpočet množství odpadních vod a posouzení kapacity ČOV I Bilance odpadních vod ČOV I

-1

Počet

l.os .den

-1

Průtok

Jednotka

Žamberk + Dlouhoňovice 1. obyvatelé 3550 + nárůst 1330

4 880

100

488 000

l.d

-1


310

71

22 010

l.d

-1


70

71

4 970

l.d

-1

4. vybavenost

4 880

15

73 200

l.d

-1

produkce OV celkem

588 180

balastní vody 50 %

294 090

l.d

-1

882 270

l.d

-1

=

882

m .den

=

10,21

l.s

-1

kh

=

2,1

Qmax

=

21,44

l.s

-1

Qh

=

77,20

m .hod

přepočet

=

5 711

EO

Qměsíc

=

26 468

m

3

Qrok

=

322 029

m

3

celkem Qd


3

3

-1

-1

119


Z uvedeného výpočtu vyplývá, že stávající ČOV I má kapacitu vyčistit splaškové vody z jihozápadní části města (včetně navržených rozvojových ploch) a sousedních obcí Dlouhoňovice a Lukavice. 3

Návrhová kapacita ČOV II je 3833 EO, Qp 16,8 l/s, 530 000 m /rok. Povolení na vypouštění OV č.j. 26623/2011/ZPZE-4/231.8/MAIJ-130 ze dne 7. 11. 2011 na hodnoty BSK5 25 mg/l, 4 t/rok. 3

V současné době je nátok na ČOV II (uváděný provozovatelem za rok 2012) 373 780 m /rok, 3 t.j průměru Qp = 31 148 m /měsíc. Látkové zatížení na nátoku do ČOV II je v 83,0 mg/l, 31,04 t/rok (dle BSK5). Výpočet množství odpadních vod a posouzení kapacity ČOV II Bilance odpadních vod ČOV II

Počet

-1

l.os .den

-1

Průtok

Jednotka

Žamberk, Polsko 2650 + Helvíkovice 460 + rozvoj 480 1. obyvatelé 2650 + nárůst 940

3 590

100

359 000

l.d

-1


285

71

20 235

l.d

-1

3. léčebna - lůžka

250

137

34 250

l.d

-1

4. léčebna - zaměstnanci

200

50

10 000

l.d

-1


80

71

5 680

l.d

-1

6. vybavenost

3 590

20

71 800

l.d

-1

produkce OV celkem

500 965

balastní vody 100 %

500 965

l.d

-1

1 001 930

l.d

-1

1 002

m .den

celkem Qd

=

Q měs

3

-1

30 058 l.s

-1

24,35

l.s

-1

=

87,67

m .hod

přepočet

=

4 687

EO

Qměsíc

=

30 058

m

3

Qrok

=

365 704

m

3

=

11,60

kh

=

2,1

Qmax

=

Qh

3

-1

Z výše uvedených údajů vyplývá, že ČOV II je hydraulicky přetížena. Důvodem je vysoký poměr balastních vod na nátoku na ČOV a plánované napojení jednotné kanalizace z obce Helvíkovice. Limitujícím prvkem pro další možný rozvoj severovýchodní části města Žamberk je tak realizace opatření pro snížení nátoku balastních vod na ČOV II a převedení odpadních vod z jihozápadní části města na ČOV I. Ochranná pásma Ochranná pásma kanalizace K bezprostřední ochraně kanalizačních stok před poškozením se dle zákona č. 274/2001 Sb. v platném znění (Zákon o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu) vymezují ochranná pásma kanalizačních stok. Jejich vymezení i rozsah povolených činností je shodný pro kanalizaci i vodovod (viz výše).


120


Ochranné pásmo ČOV Ochranné pásmo pro méně než 100 000 ekvivalentních obyvatel mezi objektem ČOV a 3 bytovou zástavbou činí pro čistírny se zakrytou technologií s návrhovou kapacitou od 30 do 800 m denního maximálního přítoku 50 m. NÁVRH Stávající kapacita ČOV I vyhovuje i pro plánovaný rozvoj Žamberka, včetně plánovaného rozsahu napojení sousedních obcí Dlouhoňovice a Lukavice. Na ČOV I může být převedena část odpadních vod z jižní části města. Stávající kapacita ČOV II je naplněna. Navržené rozvojové plochy ZB12, ZB13, ZB14 a ZB15 mohou být napojeny na ČOV II za pouze předpokladu převedení odpadních vod z převážné části levobřežní zástavby města na ČOV I. Tím by došlo ke snížení nátoku stávajících odpadních vod na ČOV II a uvolnění její kapacity pro napojení uvedených rozvojových ploch. Tato podmínka je, spolu se snížením nátoku balastních vod na ČOV II, limitem dalšího rozvoje severovýchodní části města. Kapacita čerpací stanice U polikliniky bude vyhovovat pro stávající objem čerpaných splaškových vod z povodí i plánovaný rozvoj v oblasti. Kapacita ČS Dlouhoňovice (na k.ú. Žamberk) bude po zvýšení na plánovanou kapacitu rovněž dostačovat pro stávající objem čerpaných splaškových vod z povodí i pro napojení rozvojové plochy ZB1. Čerpací stanice Helvíkovice je určena pro přečerpávání odpadních vod z obce Helvíkovice a části města Žamberk - lokality Betlém, čerpací stanice Polsko pak pro převádění odpadních vod z místní části Polsko do výtlaku z Helvíkovic. V současnosti je hlavním problémem kanalizační sítě vysoký podíl balastních vod ve stokovém systému. ÚP navrhuje provést hydraulické posouzení stokové sítě a na jeho základě postupně provádět opravy nebo výměny stávajících kanalizačních stok. Těmito opatřeními by mělo dojít ke snížení objemu balastních vod v kanalizaci. V lokalitách Betlém a Kotel je navržena nová splašková kanalizace, odpadní vody ze stávající i navržené kanalizace budou odvedeny na navržený dešťový oddělovač a ČS. Stávající zatrubení bude využíváno pouze pro odvádění přívalových srážkových vod z lokality Kotel do Divoké Orlice. V nově navržených lokalitách bude budována oddílná kanalizace. Splaškové vody budou odváděny splaškovou kanalizací do veřejné kanalizace. Srážkové vody budou zneškodňovány v souladu se zákonem na pozemcích investorů. Z nových veřejných komunikací budou srážkové vody svedeny uličními vpustmi do jednotné kanalizace, odváděny srážkovou kanalizací do přilehlých vodotečí nebo povrchově do přilehlých příkopů, zelených pásů, popř. do vsaků. V centrální části města ÚP v rámci plochy změny v krajině K4 počítá s obnovení náhonu, který bude částečně napomáhat snížení průtoku v hlavním korytě Divoké Orlice, zlepšovat mikroklima a estetický charakter lokality. V současné době je v korytě původního náhonu položeno kanalizační potrubí, do něhož jsou napojeny odpadní vody z přilehlých nemovitostí. V případě obnovení otevřeného koryta je nutné počítat s výstavbou nové kanalizace a s přepojením splaškových vod do této kanalizace. Podchycené srážkové pak mohou být sváděny do odkryté vodoteče bývalého náhonu. Zákres kanalizačních stok je nutno chápat jako schematické vyjádření koncepce zneškodnění odpadních vod, bez vztahu k jednotlivým pozemkovým parcelám. V rámci koncepčního řešení tak nejsou vyloučeny změny tras jednotlivých stávajících vedení a realizace tras nových (konkretizace tras jednotlivých stok není součástí koncepce zneškodnění odpadních vod). PRVK počítá s převedením všech odpadních vod na stávající čistírny odpadních vod a s rekonstrukcí některých stok. Podmínky pro odkanalizování nových staveb v zastavěném a zastavitelném území sídel: V nově zastavitelných plochách ve všech sídlech správního území bude dešťová voda z komunikací přednostně zneškodňována vsakem v rámci veřejného prostoru, případně navazující krajiny. Přebytky dešťové vody, které není možno zneškodňovat výše uvedeným způsobem, budou odváděny do příkopů s vyústěním do místní vodoteče. Dešťová voda z dílčích pozemků jednotlivých rodinných domů a občanských staveb bude přednostně zneškodňována vsakem na pozemku.


121


f 5.4) Zásobování elektrickou energií SOUČASNÝ STAV Provozovatelem elektrické sítě na řešeném území je ČEZ Distribuce, a.s. Děčín, Teplická 874/8, Provozní správa ČEZ Distribuční služby s.r.o. Způsob napájení - primérní rozvod VN 35 kV Řešené území je zásobováno elektrickou energií z transformovny a rozvodny TR 110/35 kV Žamberk, která je situována jižně od města v obci Lukavice. V případě mimořádné situace lze zásobování elektrickou energií realizovat z nejblíže dosažitelné TR Rychnov nad Kněžnou z propojeného systému VN 35 kV. V současné době zajišťují zásobování předmětného území elektrickou energií 3 přímá napájecí vedení VN 35 kV - č. 361, 561 a 565. Pro vylepšení provozní situace jsou napájecí vedení VN 561 a 565 v prostoru města vzájemně propojena, ale z technického hlediska provozována odděleně. Současný způsob zásobování města je plně vyhovující i pro návrhový stav. Výše uvedená vedení VN 35 kV obepínají centrální část řešeného území a jsou přímo zaústěna do městského kabelového systému VN. Vzájemné propojení napájecích vedení, která zásobují podstatnou část městských transformačních stanic, je z hlediska provozní situace výhodné. Rozvod systému 35 kV ve střední části města je proveden zemním kabelovým vedením. Okrajové lokality jsou řešeny nadzemním vedením.

Transformace VN/NN K transformaci VN/NN v řešeném území aktuálně slouží celkem 57 transformačních stanic (TS) 35/0,4 kV. Z hlediska technické koncepce je 39 TS s vrchním přívodem (stožárové nebo zděné) a 18 TS kabelových. V majetku ČEZ Distribuce a.s. je 40 transformačních stanic, 16 TS v majetku průmyslových nebo jiných odběratelů. Jedna transformační stanice je ve společném vlastnictví ČEZ Distribuce a.s. a cizího odběratele. Transformační stanice č. UO 1033 je situována v řešeném území, ale zásobuje převážně zástavbu obce Líšnice. Přehled stávajících transformačních stanic, včetně technické specifikace, je uveden v následujícím seznamu:

majitel: ČEZ Distribuce a.s.

Číslo TS

Název TS

Výkon transformátoru v kVA Druh TS Instalovaný

Návrhový

Rok výstavby

UO 0128

Žamberk – U KUNVALDU

2 sl. betonová

160 kVA

400kVA

1985

UO 0362

Žamberk – VELOREX I

příhradová

400 kVA

400 kVA

1988

UO 0375

Žamberk – U POŠTY

zděná kabelová

630 kVA

630 kVA

1979

UO 0376

Žamberk – POD RADNICÍ

zděná kabelová

2 x 630 kVA

2 x 630 kVA

1979

UO 0378

Žamberk – U POLIKLINIKY

zděná kabelová

630 kVA

630 kVA

1986

UO 0412

Žamberk – U KASÁREN

2 sl. betonová

630 kVA

630 kVA

1965

UO 0442

Žamberk – U OUNZ - KOTELNA

vestavěna vrchní.

630 kVA

630 kVA

1972

UO 0464

Žamberk – PODMĚSTÍ

BTS dvousloup

250 kVA

400 kVA

1973

UO 0466

Žamberk – OVAK U STŘEDISKA

BTS dvousloup

250 kVA

400 kVA

1972

UO 0467

Žamberk – POLSKO ŽAMBERK OVAK

BTS dvousloup

400 kVA

400 kVA

1972


122


UO 0516

Žamberk – KARLOVICE

PTS široká

400 kVA

400 kVA

1976

UO 0517

Žamberk – LUKAVSKÁ

PTS široká

400 kVA

400 kVA

1976

UO 0552

Žamberk – ROZÁRKA

PTS široká

400 kVA

400kVA

1977

UO 0568

Žamberk – U VELOREXU

věžová koncová

400 + 630 kVA

2 x 630 kVA

1979

UO 0573

Žamberk – U DŘEVOTEXU

zděná kabelová

2 x 630 kVA

2 x 630 kVA

1986

UO 0641

Žamberk – SÍDL. BUBLOVO NÁMĚSTÍ

zděná kabelová

630 kVA

630 kVA

1985

UO 0694

Žamberk – CAMPING

PTS široká

250 kVA

400 kVA

1988

UO 0707

Žamberk – U SKOLY

zděná kabelová

630 kVA

630 kVA

1986

UO 0819

Žamberk – ŠKOLKA U VELOREXU – ZDENA

věžová koncová

400 + 630 kVA

2 x 630 kVA

1993

UO 0865

Žamberk – CSSS

BTS dvousloup

160 kVA

400 kVA

1969

UO 0895

Žamberk – U OEZ

BTS dvousloup

400 kVA

630 kVA

1967

UO 0934

Žamberk – CSAD

BTS dvousloup

400 kVA

400 kVA

1970

UO 0972

Žamberk – AGROSTAV

BTS dvousloup

400 kVA

400 kVA

1990

UO 0987

Žamberk – AUTOSERVIS

BTS dvousloup

160 kVA

400 kVA

1972

Žamberk – LÍŠNICE – U SKLENÍKU Žamberk – PMV ČERPACÍ STANICE

PTS široká

250 kVA

400 kVA

1977

PTS široká

630 kVA

630 kVA

1985

UO 1061

Žamberk – ZÁVLAHA

PTS široká

100 kVA

400 kVA

1979

UO 1076

Žamberk – DŘEVOTEX

PTS široká

250 kVA

400 kVA

1980

UO 1111

Žamberk – DLOUHONOVICE U PEČ. SLUŽBY

BTS dvousloup

400 kVA

400 kVA

1990

UO 1123

Žamberk – BUBLOVO NÁM. TS 3 zděná kabelová

2 x 630 kVA

2 x 630 kVA

1990

UO 1139

Žamberk – U VETERINY

zděná kabelová

630 kVA

630 kVA

1992

UO 1166

Žamberk – ALBERTINUM

zděná kabelová

630 kVA

630 kVA

2000

UO 1188

Žamberk – HÁJENKA ZÁMEK

PTS široká

100 kVA

630 kVA

1993

UO 1192

Žamberk – PENZION

zděná kabelová

400 kVA

630 kVA

1993

UO 1201

Žamberk – BETLÉM

BTS dvousloup

250 kVA

630 kVA

1994

UO 1421

Žamberk – KASÁRNA

beton. kabelová

630 kVA

630 kVA

2008

UO 1449

Žamberk – NÁDRAŽÍ

PTS ostatní

mimo provoz

400 kVA

1976

UO 1450

Žamberk – NA DRAHÁCH

beton. kabelová

160 kVA

630 kVA

2010

UO 1457

Žamberk – DIVIŠOVA

beton. kabelová

160 kVA

630 kVA

2012

UO 1487

Žamberk – U KUNVALDU

BTS ostatní

100 kVA

400 kVA

2011

UO 1033 UO 1047


123


majitel: Cizí TS

Číslo TS

Název TS

Výkon transformátoru v kVA Druh TS Instalovaný

Návrhový

Rok výstavby

UO 0854

Žamberk – DRŮBEŽÁŘSKÉ ZÁVODY

věžová koncová

630 kVA

630 kVA

1974

UO 0858

Žamberk – OVAK

věžová průchozí

mimo provoz

400 kVA

1961

UO 0860

Žamberk – MOSILANA

věžová koncová

1000 kVA

630 kVA

1961

UO 0882

Žamberk – ZEZ

věžová koncová

630 kVA

630 kVA

1967

UO 0950

Žamberk – ZSS VEPŘÍN

BTS dvousloup

400 kVA

400 kVA

1970

UO 0990

Žamberk – ZÁMEK

zděná kabelová

400 kVA

630 kVA

1972

UO 1032

Žamberk – ACHP

věžová koncová

2 x 630 kVA

2 x 630 kVA

1976

UO 1057

Žamberk – KUNVALD JZD OMD KNĚŽSTVÍ

BTS dvousloup

250 kVA

400 kVA

1978

UO 1125

Žamberk – POSÁDKA HTS

zděná kabelová

250 kVA

630 kVA

1990

UO 1126

Žamberk – POSÁDKA TS 1

věžová koncová

400 kVA

630 kVA

1990

UO 1159

Žamberk – DUKELSKÁ U OBS

zděná kabelová

630 kVA

630 kVA

1992

UO 1241

Žamberk – ČISTÍRNA VOD U MOSILANY

PTS široká

160 kVA

400 kVA

1996

UO 1477

Žamberk – GAF s.r.o

BTS ostatní

250 kVA

400 kVA

2009

UO 1491

Žamberk – FVE ŽAMBERK

zděná kabelová

0

630 kVA

2010

UO 1521

Žamberk – ZIMNÍ STADION

BTS ostatní

400 kVA

630 kVA

2010

UO 1534

Žamberk – KAVEMA BIOPLYN

BTS ostatní

1600 kVA

1600 kVA

2012

majitel: Společná TS

Číslo TS

UO 1539

Název TS

Žamberk – FVE – SW RASE

Výkon transformátoru v kVA Druh TS

beton. kabelová

Instalovaný

Návrhový

1000 kVA

1000 kVA

Rok výstavby 2011

Žamberk - Instalovaný transformační výkon v TS dle vlastnictví (kVA) počet TS - ČEZ

Instalovaný výkon

počet TS - ČEZ

Instalovaný výkon

Celkem

40 + 1 společná

19 240

16 + 1 společná

8 130

27 370


124


Stávající zatížení distribuce v řešeném území Určit současný soudobý příkon řešeného území je velmi obtížné vzhledem k tomu ze provozovatel energetického systému neposkytuje údaje o dosažených maximálních zatížení v jednotlivých TS nejen z oblasti zásobování obyvatelstva a služeb, ale i u podnikatelských odběrů z vlastních transformačních stanic. Z těchto důvodů je maximální příkon v řešeném území stanoven z instalovaného výkonu v transformaci VN/NN. Průměrný koeficient vytížení je odhadnut u trafostanice ČEZ Distribuce, a.s. na 50 % při cos  = 0,9. U podnikatelských TS se odhaduje 50 % využití transformačního výkonu při cos  = 0,95. Město Žamberk - odběr elektrické energie

Max. instalovaný příkon

Soudobý el. příkon

Obyvatelstvo a služby

8433 kW

5060 kW

Podnikatelský s vlastní TS

5002 kW

3001 kW

Společný

450 kW

270 kW

13 885 kW

8 331 kW

Předpokládaný elektrický příkon řešeného území

Maximální soudobý odběr řešeného území (soudobost 0,6) je předpokládán cca 8 400 kW.

Rozvody NN 1kV Sekunderní rozvod je proveden normalizovanou napěťovou soustavou 3+PEN, 400/230 V, AC, TN-C vrchním vedením a kabelovými rozvody.

NÁVRH Posouzení současného stavu zásobování elektrickou energií Současná koncepce zásobování systémem 35 kV je perspektivní a zůstane i ve výhledu zachována. Orientace na napájecí bod 110/35 kV Žamberk je z hlediska zásobování elektrickou energií nejvýhodnějším možným řešením. V případě krizové provozní situace, lze zásobování řešeného území zajistit omezeným výkonem z propojeného systému VN. Rozvod systému 35 kV, který je v okrajových lokalitách řešen nadzemním vedením, bude dále upravován podle potřeby rozvoje území. Ve vnitřní části města se bude dále rozšiřovat zemní kabelový rozvod VN. Krytí výkonových požadavků obyvatelstva a drobných služeb je možné zajistit, s ohledem na technické parametry stávajících TS, zvětšením transformačního výkonu. V centrální části města lze u některých TS zapojených do kabelového rozvodu VN instalovat druhý transformátor VN/NN. Požadovaný příkon a jeho zajištění Rozhodujícím faktorem pro výpočet potřeby elektrické energie je způsob vytápění. V návrhu je zohledněna skutečnost, že většina řešeného území je plynofikována. Vzhledem k tomu je uvažováno u 20 % domácností s elektrickým vytápěním a u 80 % s vytápění plynem a pevnými palivy. Nová obytná výstavba Z hlediska potřeb elektrické energie ÚP počítá v návrhovém období v rámci zastavitelných ploch pro bydlení s možnou realizací cca 314 rodinných domů (RD) a 152 bytů (BJ) v bytových domech, celkem pro cca 1322 obyvatel (v této úvaze nejsou zohledněna výstavba v prolukách zastavěného území, která však ve městě nebude významná). Zásobování elektrickou energií vychází z předpokladu 1,5 BJ/RD. Vzhledem k tomu, že u nových odběrů nelze stanovit stupeň elektrizace, vychází se z předpokladu 2,4 kW/BJ a 3,6 kW/RD soudobého příkonu pro rok 2028.


125


Kód zastavitelné plochy

Předpokládaný počet RD

Příkon - RD (kW)

Předpokládaný počet BJ v BD

Příkon - BJ (kW)

ZB1

80

288 kW

32

77 kW

ZB2

15

54 kW

ZB3

33

119 kW

120

288 kW

ZB4

3

11 kW

ZB5

6

22 kW

ZB6

6

22 kW

ZB7

1

4 kW

ZB8

6

22 kW

ZB9

6

22 kW

152 BJ

365 kW

ZB10

3

11 kW

ZB11

55

198 kW

ZB12

60

216 kW

ZB13

3

11 kW

ZB14

31

112 kW

ZB15

3

11 kW

ZB16

1

4 kW

ZB17

2

7 kW

314 RD

1130 kW

Celkem

U stávajícího bytového fondu je předpokládán meziroční výkonový nárůst 1,5 %. Služby, výroba, lehký průmysl Podíl neobytné funkce a výroby je odhadován 0,4 kW/BJ. Rozvoj výroby na nových zastavitelných plochách je navrhován bez specifického určení. U stávajícího podnikatelského odběru je uvažován nárůst ve výši 1,3 %/rok. Vzájemná soudobost odběrů bytové a podnikatelské sféry je uvažována ve výši 0,6. Návrhový soudobý příkon v roce 2028 je uveden v následující tabulce. Odběr elektrické energie

Příkon (v kW)

Stávající obytná zástavba + služby

6200

Navrhovaná obytná zástavba

1500

Občanská vybavenost u nové výstavby

250

Stávající výroba a podnikatelský sektor

3600

Odhadovaný návrhový příkon (bez návrhu výroby)

11 550 kW

Návrhový soudobý příkon řešeného území je odhadován do roku 2028 na cca 11 550 kW. Celkový návrhový příkon města ovlivní podnikatelské záměry související s rozvojem výroby, které v době zpracování územního plánu nejsou blíže specifikovány. Zajištění návrhového výkonu, Transformace VN/NN Zásobování řešeného území elektrickou energií zůstane i v návrhovém stavu nezměněno, tj. systémem 35 kV, který je výkonově zajištěn z rozvodny a transformovny TR 110/35 kV Žamberk. Předpokládaný návrhový elektrický příkon pro zásobování odběru obyvatelstva a služeb (7 950 kW) si při využití 70 % transformace a účiníku 0,9 vyžádá instalovaný transformační výkon ve výši 12 620 kVA. Přestože technické možnosti stávajících TS umožňují zvýšit instalovaný transformační výkon na hodnotu převyšující požadavky navrhovaného odběru, nelze návrhovou kapacitu stávajících TS plně REGIO, projektový ateliér s.r.o.

126


využít s ohledem na prostorově rozptýlenou potenciální výstavbu. Zajištění zásobování nové obytné výstavby a služeb si vyžádá realizaci 7 nových transformačních stanic. Jejich situování zohledňuje jak navržené rozvojové plochy, tak i potřeby stávající zástavby. Navrhovaný rozvoj výrobní (podnikatelské) sféry si vyžádá doplnění 3 nových TS a další 1 TS sloužící i pro obytnou funkci. K realizaci jednotlivých TS bude docházet postupně, v souladu s nároky na elektrický příkon. Vzhledem k tomu, že rozvoj města Žamberk je výrazným způsobem limitován stávajícími rozvody nadzemní sítě VN 35 kV, bude v souladu s novou výstavbou prováděn postupný přechod na zemní kabelový rozvod 35 kV. Předpokládaná změna rozvodného systému VN, včetně výkonového posílení lokalit s nedostatečným zajištěním dodávky elektrické energie, si vyžádá realizaci 5 transformačních stanic. Přehled nově navržených transformačních stanic s rozčleněním podle hlavního důvodu, proč jsou navrhovány: Hlavní důvod navržení TS

Transformační stanice nutné pro zajištění nových odběrů

Rozvoj obytné výstavby

TS1,TS3, TS8, TS9, TS13, TS14, TS15

Rozvoj výroby

TS4, TS11, TS12, (+ částečně TS14)

Změna systému VN z vrchního na zemní kabelové + posílení výkonu

TS2, TS 5, TS 6, TS7, TS10

Zásobování navržených zastavitelných ploch bydlení elektrickou energií bude koncepčně řešeno takto: ZB1 - požadovaný výkon bude zajištěn výstavbou nových trafostanic TS7, TS8, TS9 a TS10; Stávající stožárové TS - UO 0516, UO 0577 budou nahrazeny kabelovými stanicemi TS7 a TS10. Do nových TS se přepojí stávající rozvody v okolí budoucí výstavby; ZB2 - požadovaný výkon bude zajištěn ze stávající TS - UO 0362 a stávajících rozvodů; ZB3 - požadovaný výkon bude zajištěn z nové TS3; ZB4, ZB5, ZB9, ZB10, ZB13, ZB15, ZB16, ZB17 - požadovaný výkon bude zajištěn ze stávajících rozvodů; ZB6, ZB7, ZB8 - požadovaný příkon bude zajištěn ze stávajících rozvodů a výstavbou nové TS14; ZB11 - požadovaný výkon bude zajištěn výstavbou nové TS15; ZB12 - požadovaný výkon bude zajištěn výstavbou nových TS1, TS2; ZB14 - požadovaný výkon bude zajištěn výstavbou nové TS3; V ÚP navržené TS a jejich napojení na stávající vedení je pouze schematickým vyjádřením navrhované koncepce. Některé z navrhovaných lokalit výstavby jsou dotčeny nadzemním vedení VN 35 kV, od něhož je nutné dodržet ochranné pásmo stanovené zákonem. Z hlediska budoucích potřeb energetického zajištění řešeného území, je nezbytné rezervovat místa pro navrhované transformační stanice, včetně koridoru pro VN přípojky.

Rozvody NN 1 kV V souladu s požadavky provozní složky energetického systému budou při realizaci nové výstavby dodržována následující pravidla: - napojení nových samostatných RD bude řešeno ze stávající distribuční sítě NN 1 kV, i za předpokladu její úpravy; - napojení lokalit s větší energetickou náročností (větší počet RD aj.), bude provedeno z nových nebo stávajících TS po jejich případné technologické úpravě;


127


Způsob napojení na distribuční síť a použití rozvodného systému (zemní kabel nebo nadzemní vedení) určí provozovatel rozvodného zařízení. Stávající vrchní rozvodná síť bude podle možností a požadavků na výkon posílena, případně postupně kabelizována. Ochranná pásma Je nutno respektovat ochranná pásma elektrických vedení, přičemž Ochranné pásmo nadzemního vedení je souvislý prostor vymezený svislými rovinami vedenými po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo na vedení, která činí od krajního vodiče vedení na obě jeho strany... (viz tabulka): Ochranné pásmo elektrické stanice (popř. výrobny elektřiny) je vymezeno svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti kolmo na oplocení nebo na vnější líc obvodového zdiva (viz tab.): Uvedené vzdálenosti jsou v metrech od krajního vodiče u nadzemních vedení na obě strany, u zděných TS od oplocení nebo zdi. Vzhledem k tomu, že zákon 222/1994 Sb. zahrnoval pojem elektrické stanice jako všeobecný, nebylo ochranné pásmo děleno podle provozního napětí. Proto se jeho vymezení vztahovalo na napětí od VN až po VVN.

Zařízení

Dle zákona č. 79/1957



(před 1. 1. 1995)

(po 1. 1. 1995, do 1. 1. 2000)

(po 1. 1. 2000)

Nadzemní vedení do 35 kV vodiče bez izolace

10

7

7

Podzemní kabelové vedení do 110 kV, vč. měřící a zabezpečovací techniky Elektrické stanice napětí nad 52 kV od oplocení (od zdiva)

1

1

1

30

20

20

Zděné elektrické stanice s převodem do 52 kV

-

-

2

Vestavěné zděné elektrické stanice (od obestavění)

-

-

1

Stožárové elektrické stanice nad 1 kV do 52 kV

10

7

7

Výrobny elektřiny (od oplocení nebo zdi)

30

20

20

f 5.5) Telekomunikace a radiokomunikace Telefonní síť ve městě je plošně digitalizovaná, její rozvody jsou plošně řešeny podzemním kabelovým vedením. Správním územím Žamberka prochází několik dálkových komunikačních kabelů (vč. optických kabelů podél železnice) a protínají ho trasy radiových směrových (radioreléových) spojů - vč. páteřní RR trasy RS Litický Chlum - RKS Praděd a dalších RR tras veřejné telekomunikační sítě. Dle ÚAP vede jedna trasa napříč celým ř.ú. ve směru SZ-JV, druhá obdobným směrem se zakončením na vysílači severně od vrchu Rozálka, třetí pak prochází v západovýchodním směru severní částí města (prostor Dymlova) a severně od ní ji kopíruje i linie ochranného pásma. V budově Městského úřadu Žamberk v Nádražní ulici je ústředna varovného a informačního systému čítajícího 23 bezdrátových hlásičů a přijímačů s reproduktory, který je napojen na výstražný systém HZS. Výše uvedené prvky bodové, liniové, popř. plošné povahy jsou v ÚP respektovány a vyznačeny jako limit v Koordinačním výkrese. Koncepce radio a telekomunikačních zařízení v řešeném území se v ÚP nemění. Metalické připojení pro město je v současné době zajištěno i s ohledem na plánovaný rozvoj. Nové bytové a podnikatelské telefonní stanice budou napojeny na stávající síťové rozvaděče SR. Pokud rezerva v síťovém rozvaděči bude vyčerpána, bude nutno požádat provozovatele sítě o místní úpravu rozvodů. Je nutno respektovat stávající radiokomunikační a telekomunikačních zařízení, vedení a příslušná ochranná pásma, včetně tras radiových směrových (radioreléových) spojů. Ochranné pásmo telekomunikačního kabelového podzemního vedení je 1,5 m na každou stranu od krajního kabelu. REGIO, projektový ateliér s.r.o.

128


f 5.6) Zásobování plynem a teplem Město Žamberk je plynofikováno STL plynovodem z VTL regulační stanice Žamberk. Územím prochází VTL plynovod Žampach-Letohrad (DN 150 a 100, PN 40). S jeho ochranou proti korozi souvisí OP katodové ochrany zasahující do JZ cípu ř.ú. Místní distribuce zemního plynu je realizována středotlakými rozvody STL o tlaku plynu 300 kPa. Celkový odběr zemního plynu v r. 2011 činil v jednotlivých kategoriích dle objemu odběru: 3

- v kategorii DOM - 604 odběratelů - cca 885.000 m /rok; 3 - v kategorii MO - 149 odběratelů - cca 1.108.000 m /rok; 3 - v kategorii VO - 7 odběratelů - cca 1.825.000 m /rok; VTL RS 5000/2/1 Žamberk je v současnosti využita z cca 45 %. Správce sítě - VČP Net, s.r.o. - v současnosti eviduje 2 žádosti na rozšíření DS (distribuční sítě) s celkovou požadovanou cílovou 3 kapacitou cca 400 m /hod. Vzhledem k plynofikaci většiny urbanizovaného území města není v ÚP navrhována změna koncepce zásobování plynem a teplem. Kapacita plynovodní sítě i VTL regulační stanice je zde dimenzována pro pokrytí stávajících i plánovaných budoucích odběrů. Koncepce ÚP umožňuje prostřednictvím regulativů v textové části plynofikaci nově navržených zastavitelných ploch i dosud neplynofikovaných částí zastavěného území města. Územním plánem je koncepčně umožněna i případná plynofikace lokality Polsko a okolních obcí, s níž počítala zpracovaná „Koncepční studie plynofikace Orlických hor“ z roku 2003. V ní je obsažen i návrh nové přípojky VTL plynovodu a regulační stanice VTL/STL, z níž by několika větvemi STL plynovodů byly zásobeny obce mimo řešené území (a jednou z větví i výše uvedená lokalita Polsko). V ÚP nejsou v grafické části předurčeny konkrétní prostorové parametry tohoto záměru, ale koncepce i příslušné regulativy ÚP ho umožňují. ÚP respektuje ochranná a bezpečnostní pásma plynovodů, vč. OP katodové ochrany (v souvislosti s ní je nutno prověřit její vliv na realizaci navržených zastavitelných ploch ZB6, ZB7 a ZB8). Vyznačené zákresy plynovodních řadů (Výkres koncepce dopravní a technické infrastruktury) je nutno chápat jako schematické vyjádření koncepce plynofikace. Zakreslené trasy nemají žádný vztah k dotčeným pozemkovým parcelám. V rámci koncepčního řešení tak nejsou vyloučeny změny tras jednotlivých stávajících vedení a realizace tras nových. Plynovodní trasy zakreslené jako návrh v rámci rozvojových lokalit a pro jejich připojení budou konkretizovány v územních studiích a navazujících projektových dokumentacích po konečné specifikaci staveb v konkrétních lokalitách a z toho vyplývajících požadavků na odběr zemního plynu. Určení parametrů plynovodu není součástí koncepčního řešení. Stávající objekty i zástavbu v navrhovaných lokalitách je žádoucí vytápět ekologicky šetrným způsobem (kromě zemního plynu např. elektřina - nejlépe v kombinaci s akumulací, tepelné čerpadlo, propan-butan, dřevo, biomasa, pasivní i aktivní využití sluneční energie apod.). V případě lokality Betlém se jeví jako reálnější hlavní způsob získávání tepla spíše elektrické než plynové vytápění. ÚP koncepčně počítá s možností využití tepla z bioplynové stanice v zemědělském areálu východně od města např. pro vytápění areálu Albertina apod. Je nutné omezit používání fosilních paliv s vyšším obsahem síry a nespalitelných látek, které při spalování znečisťují přízemní vrstvu atmosféry. Souběžně s uvedenými hlavními způsoby získávání energie pro vytápění je zejména u objektů v kompaktní zástavbě doporučeno využívat pro předehřev teplé užitkové vody i další vhodné alternativní zdroje energie - např. sluneční energii (pomocí termosolárních kolektorů umístěných vhodně na objektu bez negativního dopadu na tvářnost města a krajinný ráz). Na plynárenská zařízení se vztahují podle zákonů č. 458/2000 Sb., č. 670/2004 Sb. ochranná a bezpečnostní pásma: Ochranná pásma plynovodů slouží k zajištění bezpečného a spolehlivého provozu plynárenského zařízení: a) u nízkotlakých a středotlakých plynovodů a plynovodních přípojek, jimiž se rozvádí plyn v zastavěném území obce, 1 m na obě strany od půdorysu, b) u ostatních plynovodů a plynovodních přípojek 4 m na obě strany od půdorysu c) u technologických objektů 4 m na všechny strany od půdorysu Bezpečnostní pásma Bezpečnostní pásmo (BP) je určeno k zamezení nebo zmírnění účinků případných havárii plynových zařízení a k ochraně života, zdraví a majetku osob. Velikost tohoto pásma je měřena od obrysu potrubí na každou stranu VTL plynovodu a činí 15 m u DN 100 a DN 150, nad DN 250 je 40 m. Umisťování staveb v bezpečnostním pásmu VTL plynárenského zařízení lze provádět pouze s písemným souhlasem provozovatele plynárenského zařízení. REGIO, projektový ateliér s.r.o.

129


f 5.7) Nakládání s odpady Systém nakládání s odpady v řešeném území koncepčně upravuje Plán odpadového hospodářství města Žamberk na období 2006-2016. Odvoz a likvidaci směsného komunálního odpadu zajišťuje pro město 1x týdně firma EKOLA České Libchavy s.r.o. (v okrajových částech 1x měsíčně odvoz pytlů), přičemž odpad je ukládán na skládku v Českých Libchavách. Pro separovaný komunální odpad je ve městě zřízeno cca 33 sběrných míst, z nichž většina umožňuje třídění papíru, bílého i barevného skla a plastů. Doplňkový svoz obalových odpadů formou pytlového sběru (papír, plasty, nápojové kartony a drobné kovové odpady) pro město 1x měsíčně zajišťuje společnost Jaromír Plundra - Suroviny Žamberk. Technické služby Žamberk, s.r.o. od března do listopadu 1x za dva týdny sváží biologicky rozložitelný komunální odpad. Ve sběrném dvoře TS Žamberk (Zemědělská 1052) je možno během 3 dnů v týdnu odevzdat různé druhy odpadů, včetně nebezpečných, objemných a biologicky rozložitelných (mobilní svoz těchto odpadů byl v r. 2011 zrušen). Na 23 místech ve městě (vesměs prodejny a veřejné budovy) funguje zpětný odběr suchých baterií, ve třech lékárnách jsou shromažďovány staré léky. Kromě sběrného dvora Technických služeb slouží občanům města též výkupna druhotných surovin firmy Jaromír Plundra - Suroviny Žamberk v ulici U Velorexu 904. Důležitým prvkem odpadového hospodářství města je zařízení ležící již těsně mimo řešené území „Centrum nakládání s odpady v Dlouhoňovicích“ (dále jen CNO). To slouží ke sběru, výkupu a využití kompostovatelných odpadů pro další zpracování při výrobě průmyslového kompostu, dále k recyklaci vhodných stavebních a demoličních odpadů, pro dočasné soustřeďování vytříděných frakcí a jejich další využití ve stavebnictví. Současně má CNO fungovat jako místo dočasného soustřeďování výkopových a nerecyklovatelných zemin, které budou následně využity jako násypové zeminy ve stavebnictví. V řešeném prostoru byly v minulosti v rámci evidence ČGS podchyceny některé skládky a jiné staré ekologické zátěže (zdroj: CENIA), z nichž však většina již nepředstavuje aktuální problém (limit) pro řešení náplně územního plánu. Přesto jsou tyto skutečnosti (v rozsahu předaných ÚAP) v Koordinačním výkrese zobrazeny. Z roviny ÚP však nelze posoudit míru ohrožení prostředí - např. riziko kontaminace půdy, podzemních vod apod. V ÚP není navrhována podstatnější změna koncepce nakládání s odpady ve městě. Nebude zde založena žádná skládka. Veškeré případné existující i v budoucnu vzniklé tzv. černé skládky budou sanovány. Stávající sběrný dvůr TS Žamberk je v ÚP samostatně vymezen se stabilizovanou funkcí Plochy technické infrastruktury - stavby a zařízení pro nakládání s odpady - TO. Dočasné shromažďování objemného, nebezpečného a tříděného komunálního odpadu je za stanovených podmínek nadále funkčně umožněno i v rámci dalších vhodných stabilizovaných ploch s výrobní funkcí (VL, VZ) - vč. stávající výkupny sběrných surovin. Sběrná místa pro komunální odpad (vč. tříděného) je možno umisťovat v rámci jednotlivých funkčních ploch (zejména veřejných prostranství) jako technickou infrastruktura pro obsluhu řešeného území (dle kap. 6). Nakládání s inertním, stavebním a kompostovatelným biologickým odpadem bude i nadále zajištěno v CNO Dlouhoňovice mimo řešené území. ÚP koncepčně počítá s možností využití především odpadů ze zemědělské výroby pro provoz bioplynové stanice v zemědělském areálu východně od města.


130


f 6) KONCEPCE ÚP VE VZTAHU KE ZVLÁŠTNÍM PRÁVNÍM PŘEDPISŮM (CIVILNÍ OCHRANA, OBRANA STÁTU, OCHRANA LOŽISEK NEROSTNÝCH SUROVIN, OCHRANA PŘED POVODNĚMI) f 6.1) Ložiska nerostných surovin, poddolovaná a sesuvná území, jiná rizika V řešeném území se nenachází žádná výhradní plocha ložiska nerostných surovin, žádné chráněné ložiskové území, poddolované území ani hlavní důlní dílo nebo dobývací prostor. Jsou zde však evidovány 3 body sesuvu (z toho 1 aktivní, 1 ostatní - stabilizovaný a 1 ostatní - potenciální bod) a 8 ploch sesuvů (z toho 1 aktivní, 2 ostatní - stabilizované a 5 ostatních potenciálních ploch), což je vyznačeno v koordinačním výkrese: 

sesuvy - aktivní bod:

1/ ve stráni nad pravým břehem Divoké Orlice pod Albertinem; klíč Geofondu 6214; pořízení záznamu 2006; 

sesuvy - ostatní bod:

1/ stabilizovaný; nad údolím Dolského potoka vpravo od silnice na Kunvald; klíč Geofondu 7587; pořízení záznamu 2005; 2/ potenciální; na pravém břehu Divoké Orlice na východní hranici ř.ú. (u zemědělského areálu, severně od areálu ZEZ); klíč Geofondu 6215; pořízení záznamu 2005; 

sesuvy - aktivní plocha:

1/ nad pravým břehem Rokytenky na Dymlově, JZ od Dymlovského rybníka; klíč Geofondu 6213; pořízení záznamu 1992; 

sesuvy - ostatní plocha:

1/ stabilizovaný; v Betlémě nad levým břehem Divoké Orlice; klíč Geofondu 6211; pořízení záznamu 1992; 2/ potenciální; nad levým břehem Divoké Orlice v lesnaté stráni jižně od silnice I/11; klíč Geofondu 6210; pořízení záznamu 1992; 3/ stabilizovaný; na SZ úpatí Kapelského vrchu (Rozálky); klíč Geofondu 6212; pořízení záznamu 1992; 4/ potenciální; na JV úpatí Kapelského vrchu (Rozálky) u autobusového nádraží v Žamberku; klíč Geofondu 4884; pořízení záznamu 1983; 5/ potenciální; na SV úpatí Kapelského vrchu (Rozálky) u židovského hřbitova; klíč Geofondu 4871; pořízení záznamu 1983; 6/ potenciální; nejrozsáhlejší evidovaná sesuvná plocha; na stráni nad pravým břehem Divoké Orlice SV od sportovního areálu s koupalištěm; klíč Geofondu 4868; pořízení záznamu 1983; 7/ potenciální; na pravém břehu Divoké Orlice na východní hranici ř.ú. (u zemědělského areálu, SV od areálu ZEZ); klíč Geofondu 4869; pořízení záznamu 1983; Dle mapy radonového rizika se řešené území nachází převážně v oblasti s nízkým a přechodným radonovým indexem geologického podloží (na nehomogenních kvartérních sedimentech, zejména podél vodních toků). Dvě plochy měření na řešeném území spadají do „nízké“ (Rn 5,9 a 8,0 -3 -3 kBq.m ) a jedna do „střední“ (Rn 30,7 kBq.m ) kategorie radonového indexu geologického podloží. Pro účely posouzení radonového rizika v konkrétní lokalitě (např. při stavbě domu atd.) je třeba vždy vycházet z výsledků měření radonu v podloží na daném místě. Podle Systému evidence starých ekologických zátěží (zdroj: CENIA) se v řešeném území nacházejí 2 kontaminovaná místa (obě v rámci výrobních areálů, navíc s plošnou kontaminací vod). Mapování ČGS v ř.ú. podchytilo také 3 skládky (viz tabulka). Tyto skutečnosti jsou zobrazeny v koordinačním výkrese.


131


Přehled evidovaných starých ekologických zátěží na území Žamberka (stav 2008) K.ú. , lokalita při Tovární ulici (bývalá Mosilana) v SZ výběžku při hranici ř.ú. severně od m.č. Polsko na úpatí vrchu Hůrka JZ od silnice II/310 směr Lukavice při jižní hranici ř.ú. v areálu ZEZ Silko, a.s. severně od I/11 na V hranici ř.ú. (sanováno v letech 1995-1998) v průmyslové oblasti při Nádražní ulici na samé jihozápadní hranici ř.ú. viz výše Benzina - SEKM doplňky - kontaminované vody viz výše ZEZ Silko - SEKM doplňky - kontaminované vody

Kvalitativní riziko

Kvantitativní riziko

ID

Název

99990098 kód 98

skládka ČGS

-

99990099 kód 99

skládka ČGS

-

99990109 kód 109

skládka ČGS

-

19436001

ZEZ Silko, a.s.

4 - nízké (průmyslová zátěž)

3 - lokální

19436002

Benzina s.r.o. DSPHM Žamberk / provozovatel Agro Žamberk

2 - vysoké (ropný průmysl)

3-lokální

19436002001

kontaminované vody

19436001001

kontaminované vody

Zdroj: Data ÚAP, MŽP ČR, CENIA

Jelikož mapování skládek a ekologických zátěží pro administrativní území Žamberk proběhlo převážně v roce 2009, některé evidované lokality již dnes nemusí vykazovat charakter ekologické zátěže, naopak jiné mohly přibýt. Několik lokalit v rámci řešeného území bylo v době zpracování ÚP hodnoceno jako nevhodně využité, popř. s dílčím charakterem tzv. brownfields (poškozené nebo neadekvátně využívané plochy s negativním esteticko-urbanistickým dopadem a možnými riziky pro životní prostředí): Jde např. o: -

-

-

-

areál bývalé Mosilany (do r. 1990) / Orlany (do r. 1999) / Royan Classic,a.s. (do r. 2004/2005) při Tovární ulici; v ÚP stabilizována žádoucí funkce OM, které je zde již přítomna; neuspořádaně působící a zčásti neadekvátně využitý průmyslově-zemědělský areál, skladově-manipulační plochy a navazující železniční pozemky při Nádražní a Zemědělské ulici na jižním okraji města; v ÚP zde převážně vymezeny stabilizované i návrhové plochy výroby (VL), popř. plochy s dopravní funkcí (DS, DZ); nevyužitý a chátrající objekt bývalého mlýna u řeky na nároží ulic Hluboká a Českých bratří; v ÚP stabilizována žádoucí flexibilní funkce OM; část někdejšího hospodářského zázemí zámku (zejména bývalý areál žambereckého závodu Českých vinařských závodů; a.s. - Zámecká 44; zrušen r. 2007); v ÚP navrženy 2 plochy přestavby - PO1 s funkcí OM a PO2 s funkcí OV tak, aby zůstala zachována významná veřejná role kulturně-historicky cenného zámeckého areálu; část areálu bývalých Orlických kasáren na západním okraji města; ÚP v jižní části původního areálu stabilizuje žádoucí flexibilní funkci OM (v lokalitě již přítomna např. ubytovací funkce), v centrální části funkci OV (i s možným budoucím umístěním stanice HZS) a v menší míře stávající plochu VD, při okrajích areálu je pak stabilizována výrobní funkce VL; pouze zčásti a dosti neadekvátně (maloprodej) využitý objekt bývalého kina Panorama v Komenského ulici (vč. nevyužitého dvora); v ÚP stabilizována funkce SM s dostatečně flexibilními regulativy pro rehabilitaci žádoucího způsobu využití;


132


f 6.2) Civilní ochrana, obrana státu, požární ochrana a další specifické požadavky Požadavky vyhlášky č. 380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva, jsou respektovány v těch bodech, které danému území přísluší dle Havarijního plánu Pardubického kraje v rozsahu předaných podkladů. Zóny havarijního plánování Dle Havarijního plánu Pardubického kraje je i v řešeném území vymezeno pásmo havarijního plánování pro silniční síť v Pardubickém kraji, která je determinována přepravou chloru, propanbutanu v autocisternách a výbušnin na 2R = 200 m. V administrativním území Žamberka se dle ÚAP dále nacházejí 2 zóny havarijního plánování kolem objektů podléhajících havarijnímu režimu: Zdroj ohrožení

Adresa zdroje

Agro Žamberk a.s.

Zemědělská

Koupaliště Pod Černým lesem

Ohrožující faktor Chemická dus. hnojiva Kyselina dusičná

U koupaliště

Množství

Poloměr zóny (m)

tis. tun

200 m

10 t

Chlor ?

200 m

V řešeném území se podle ÚAP nacházejí celkem 4 objekty s umístěnými nebezpečnými látkami (všechny v jižní části města). Stejně jako výše uvedené zóny havarijního plánování jsou i tyto objekty vyznačeny v koordinačním výkrese. Varování a informování obyvatel Ve městě je instalován varovný a informační systém čítající 23 bezdrátových hlásičů a přijímačů s reproduktory. Má ústřednu v budově městského úřadu v Nádražní ulici a je napojený na výstražný systém HZS. Lze s ním ovládat i sirény umístěné v řešeném území: Typ a počet sirén 1 ks elektronická

Umístění Budova městského úřadu

1 ks rotační

Stožár za budovou HZS Pk

1 ks rotační

Stožár u budovy kotelny

1 ks rotační

Stožár u budovou kotelny

Adresa Masarykovo nám. 166 ul. Vrbí 257 ul. Školská ul. U Polikliniky 990

Signálem sirén není pokryto zejména území lokalit Betlém a Polsko. Ukrytí obyvatelstva v důsledku mimořádné události Pro případ mimořádných a krizových situací není řešeno ukrytí obyvatelstva ve stálých odolných úkrytech. Toto by se řešilo pouze v případě stavu ohrožení státu, případně za válečného stavu. Pro mírové mimořádné události a krizové stavy postačí ukrytí a využití ochranných vlastností běžných budov, zpravidla vyšší poschodí (např. městská budova MěÚ v Nádražní ulici 833). Pro tento účel je možno využít i další improvizované úkryty. Obecné postupy k řešení mimořádných událostí obsahuje výpis z Havarijního plánu Pardubického kraje. Evakuace a nouzové ubytování obyvatelstva Jako shromaždiště obyvatel v případě mimořádné události budou sloužit místa určená krizovým štábem. K těmto účelům jsou vhodná zejména hlavní veřejná prostranství s adekvátní dostupností pro techniku IZS. U obyvatel postižených mimořádnou událostí se předpokládá v rozhodující míře se samoubytováním u příbuzných a známých ve městě a blízkém okolí. Kdo nemá tuto možnost, bude ubytován v nasmlouvaných prostorách internátu SOŠ a SOU Žamberk (Zámek) tělocvična gymnázia a léčebného ústavu Albertinum. REGIO, projektový ateliér s.r.o.

133


Skladování materiálu civilní ochrany a humanitární pomoci Dílčí sklad s nezbytným materiálem tohoto druhu má město Žamberk v budově MěÚ č.p. 833 a ve skladu v bývalých Orlických kasárnách. Úložiště materiálu humanitární pomoci je na centrální požární stanice při Územním odboru HZS Ústí n. O. Vyvezení a uskladnění nebezpečných látek V případě úniku nebezpečných látek budou tyto odvezeny mimo řešené území. v němž se objekty či plochy vhodné pro dlouhodobější uskladnění těchto látek (vč. kontaminovaných) nenacházejí. Záchranné, likvidační a obnovovací práce V případě vzniku požáru či jiné mimořádné události se na záchranných, likvidačních a obnovovacích pracích bude podílet HZS - stanice Žamberk a členové SDH Žamberk (společné sídlo v ul. Vrbí 257) a s ohledem na charakter mimořádné události též další právnické a podnikající fyzické osoby dle výpisu z Havarijního plánu Pardubického kraje. Nouzové zásobování obyvatelstva vodou a elektrickou energií K nouzovému zajištění dodávek elektrické energie pro vybraná pracoviště Městského úřadu jsou po omezenou dobu k dispozici dvě zařízení UPS a hlavně diesel agregát v budově MěÚ, Nádražní č.p. 833 (majetek Telefónica O2 - smluvní vztah). Dále je k dispozici mobilní náhradní zdroj energie: Značka CZ Honda

Výkon 15 kVA 4,5 kW 4,5 kW

Palivo benzín 91 benzín 91 benzín 91

Majitel Sklad CO HZS Pardubického kraje, stanice Žamberk JPO II města

Požární ochrana Zásobování požární vodou viz kap. f 5.2). Stanice HZS Žamberk sídlí v ulici Vrbí 257, stejně jako hasičská zbrojnice SDH Žamberk (výjezdová jednotka JPOII/1 cca 21 členů). ÚP počítá s možným budoucím umístěním stanice HZS i ve stabilizované ploše OV v areálu bývalých Orlických kasáren. Ochrana před povodněmi viz kap. f 3), část Záplavové území, protipovodňová ochrana a návrhy opatření na tocích + kap. 5.3 textové části ÚP Ochrana před povodněmi, protierozní a revitalizační opatření Obrana státu, další specifické požadavky V řešeném území je vytipováno a MO ČR schváleno 10 objektů možného napadení. Objekty pro armádu nejsou specifikovány.


134


f 7) PŘEHLED LIMITŮ VYUŽITÍ ÚZEMÍ, JEJICHŽ OCHRANA JE ZAJIŠŤOVÁNA PRÁVNÍMI PŘEDPISY NEBO ROZHODNUTÍMI PŘÍSLUŠNÝCH ORGÁNŮ, OBSAŽENÝCH V PŘEDCHOZÍCH KAPITOLÁCH Ochrana památek (viz kap. f 4) - Městská památková zóna (v historickém jádru na ploše cca 18,07 ha); - kulturní památky uvedené v Ústředním seznamu kulturních památek ČR; Ochrana archeologického dědictví (viz kap. f 4) - území s archeologickými nálezy - ÚAN kategorie I.; Ochrana přírody a krajiny (viz kap. g 2) - Přírodní park Orlice; - 3 registrované VKP (Lipová alej ke kapli a rozhledně na „Rozálce“, Lipová alej Nad sanatoriem v Žamberku, Dymlovský rybník); - významné krajinné prvky dané přímo ze zákona; - vyhlášené památné stromy vč. ochranného pásma (19 lokalit PS a skupin stromů); - prvky územního systému ekologické stability nadregionálního významu (NRBK K 81 + jeho ochranná zóna, RBK 818, RBC 408 Panská Dolina); Ochrana zemědělské půdy a lesa (PUPFL) (viz kap. h 1, h 2) - zemědělské půdy s BPEJ I. a II. třídy ochrany; - plochy PUPFL (na ř. ú. lesy hospodářské, ochranné i lesy zvláštního určení); - pásmo 50 m od hranice lesa, ochrana pozemků určených k plnění funkce lesa; Ochrana nerostného bohatství (viz kap. f 6.1) - v ř.ú. nejsou žádné limity tohoto druhu (kromě limitů spojených s body a plochami sesuvů); Ochrana vod a vodních zdrojů (viz kap. f 4 + kap. f 5.2) - CHOPAV Východočeská křída (SZ část ř.ú.) a CHOPAV Žamberk-Králíky (SV část ř.ú.); - ochranná pásma vodních zdrojů I. a II. stupně; - ochranná pásma vodárenských zařízení (vodojemu aj.); - vodárenský tok Divoká Orlice; - významné toky Divoká Orlice a Rokytenka; - nezastavitelný pás podél vodních toků; - území zvláštní povodně pod vodním dílem (VN Pastviny I, II); - stanovené záplavové území na Divoké Orlici + vymezení jeho aktivní zóny; - stanovené záplavové území na Rokytence + vymezení jeho aktivní zóny; Ochranná pásma dopravní infrastruktury (viz kap. f 5.1) - ochranná pásma silnic I., II. a III. třídy; - ochranné pásmo železnice (60 m od krajní koleje); - ochranné pásmo letiště s výškovým omezením staveb (v jihozápadní polovině ř.ú.); Ochranná pásma technické infrastruktury (viz kap f 5.2 - f 5.6) - ochranná pásma vodovodních řadů a kanalizačních stok; - OP ČOV II; - ochranná pásma elektrorozvodů a elektrických zařízení (v ř.ú. VN, TS) ; - ochranná pásma STL plynovodu; - ochranné pásmo regulační stanice plynu VTL/STL; - ochranné a bezpečnostní pásmo VTL plynovodu; REGIO, projektový ateliér s.r.o.

135


-

ochranné pásmo katodové ochrany (u VTL plynovodu); ochranná pásma telekomunikačních a radiokomunikačních vedení a zařízení (vč. 3 radioreléových tras;

Zóny havarijního plánování (viz kap. f 6.2) - zóna havarijního plánování o poloměru 200 m - kolem areálu AGRO Žamberk a.s.; - zóna havarijního plánování o poloměru 200 m - kolem koupaliště Pod Černým lesem; - zóna havarijního plánování pro silniční síť v Pardubickém kraji (silnice I. - III. třídy), R=200 m;

f 8) VÝČET ÚPRAV KONCEPČNÍHO CHARAKTERU PROVEDENÝCH VE VÝROKOVÉ ČÁSTI ÚP ŽAMBERK PO SPOLEČNÉM JEDNÁNÍ NA ZÁKLADĚ STANOVISEK DOTČENÝCH ORGÁNŮ, PŘIPOMÍNEK A VÝSLEDKŮ KONZULTACÍ Na základě stanovisek dotčených orgánů, připomínek a uskutečněných konzultací byly v ÚP Žamberk po společném jednání provedeny následující změny koncepčního charakteru:

-

Na základě konzultace s Orgánem ochrany ZPF (Krajským úřadem Pardubického kraje) byla zmenšena zastavitelná plocha ZO3, tak, aby ani cípem nezasahovala do stanoveného záplavového území při Q100 v nivě Divoké Orlice.

-

Na základě stanoviska dotčeného správního orgánu - KHS Pardubického kraje - byly doplněny příslušné podmínky využití u navržených lokalit ZB1 a ZDk1 v kapitolách 3.3 a 3.5.

-

Na základě stanoviska dotčeného správního orgánu - Ministerstva dopravy ČR (+ identické připomínky ŘSD ČR) - byly doplněny příslušné podmínky využití u navržených lokalit ZB1, ZO2, PO1 a ZDk1 (kap. 3.3, 3.4 a 3.5) a u plochy změny v krajině (kap. 5.1.1). Doplněn byl dohodnutý regulativ ploch DS týkající se principu umisťování ČSPH (kap. 6.8) + další dohodnuté úpravy v Odůvodnění ÚP.

-

Na základě připomínky k návrhu ÚP od Občanského sdružení Budoucnost pro Žamberk byl nově navržen koridor pro dopravní infrastrukturu ZDk9 v prodloužení ulice Školská směrem k silnici II/310 za účelem lepšího dopravního obsloužení stávající (převážně obytné) zástavby, popř. i navržených rozvojových ploch ZB1 a ZO1.

-

Na základě připomínek k návrhu ÚP od majitelů předmětných pozemků byla mírně zvětšena zastavitelná plocha bydlení ZB5 tak, aby nevznikla proluka mezi nově navrhovanou zástavbou a stávajícím zastavěným územím. Jde o urbanisticky přijatelnou úpravu v dopravně dobře dostupné lokalitě.

-

Na základě připomínek k návrhu ÚP od majitele pozemků v lokalitě Na Špitálce bylo změněno funkční zařazení plochy RI na BI, a to vzhledem k přímému sousedství navržené obytné funkce, vyhovující urbanistické poloze v organismu města a dobré dopravné dostupnosti lokality (i s přihlédnutím ke shodnému zařazení plochy v předchozí ÚPD).

-

Na základě připomínek města Žamberk a pořizovatele ÚP bylo upraveno funkční zařazení některých ploch dle aktuálního stavu (z OK na OM, rozšíření plochy VL v areálu sběrných surovin u nádraží, rozšíření plochy OM u Zemědělské ulice + vyznačení cesty jako PV, podrobnější funkční členění některých celků s dominantní funkcí BH, zahrnutí proluky u Albertina do funkce BI apod.). Z důvodu již zpracované studie zástavby byl vypuštěn požadavek územní studie na plochu ZB11.

Výše uvedené úpravy byly adekvátně promítnuty i do Odůvodnění ÚP Žamberk, kde byly též aktualizovány některé dílčí údaje (kategorizace BPEJ a některé další hodnoty v přehledu předpokládaného odnětí ZPF, podmínka přednostního napojení rozvojových ploch na místní komunikace a silnice nižších tříd, výsadby ochranné a izolační zeleně apod.).


136


g) VYHODNOCENÍ ÚČELNÉHO VYUŽITÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ A VYHODNOCENÍ POTŘEBY VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH Zastavěné území bylo v územním plánu Žamberk vymezeno projektantem v souladu se zák. č. 183/2006 Sb.na základě mapy katastru nemovitostí s upřesněním podle průzkumu v terénu k 11. 12. 2012. Hranice zastavěného území je zakreslena v grafické části dokumentace (Hlavní výkres, Výkres základního členění). Při zpracování územního plánu bylo zhodnoceno účelné využití zastavěného území. Na jeho základě byla, vzhledem k velmi malému zastoupení tzv. vnitřních rozvojových rezerv (proluk) uvnitř zastavěného území, shledána potřeba pro další rozvoj města vymezit mimo zastavěné území tzv. plochy zastavitelné, označené jako Z (viz kap. 3.3 textové části územního plánu). Jejich situování, rozsah a kapacita (viz tabulka níže) vychází z reálných potřeb a možností v území, zohledňuje jeho prostorové podmínky a následující žádoucí principy (faktory): 1/ Soulad mezi dimenzováním ploch na straně jedné a populační velikostí města, dlouhodobým demografickým trendem, reálnou poptávkou po novém bydlení, rekreaci, nových ekonomických aktivitách a občanské vybavenosti v místě na straně druhé; 2/ Respektování historicky utvářeného půdorysu a vnitřní urbanistické struktury sídla s prioritním využitím již zastavěného území; 3/ V souvisle zastavěném území návaznost ploch na zastavěné území bez vytváření nových izolovaných prvků osídlení v krajině tam, kde tento izolovaný typ osídlení nebyl historicky založen; 4/ Minimalizace expanze ploch do volné (neurbanizované) krajiny a záboru zemědělského půdního fondu (především pak půd s BPEJ I. a II. třídy ochrany ZPF); využití proluk a enkláv v zastavěném území; 5/ Vyhovující dopravní dostupnost či reálná napojitelnost nových rozvojových lokalit; 6/ Reálná možnost napojení na základní sítě technické infrastruktury; 7/ Minimalizace kolizí s limity využití území (vedení technické infrastruktury včetně ochranných pásem, územní zájmy ochrany přírody a přírodních zdrojů apod.); 8/ Ohleduplnost budoucí zástavby k panoramatu obce a krajinnému rázu v dálkových pohledech, k místním dominantám (sakrální stavby, významné budovy či stromy apod.), pietním místům apod.; 9/ Vhodné terénní a hydrogeologické poměry v lokalitě (vč. stability podloží); 10/ Návaznost ploch se vzájemně nekolidujícími funkcemi, vyhovující hygienické podmínky pro navrženou funkci (pro obytně-rekreační či jinou klidovou funkci např. dostatečná vzdálenost od frekventovaných komunikací, rušivých provozů apod.); 11/ Existence konkrétního záměru v dané lokalitě, míra připravenosti a odůvodněnosti; V níže uvedené tabulce je uvedena orientační bilance potenciálního nárůstu populace (resp. RD a BJ v BD) ve městě při teoretickém naplnění 100 % všech zastavitelných ploch navržených v ÚP Žamberk s obytnou funkcí (vč. přípustných dalších funkcí doplňkových). Přitom stoprocentní realizace všech navržených ploch je v dohledné době (vč. návrhového období ÚP cca 15-20 let) nejen nereálná, ale z hlediska správného fungování tržních mechanismů i nežádoucí. Pro uchování přijatelné cenové dostupnosti pozemků s danou funkcí je vždy nutný cca 20-30 % „převis“ nabídky těchto ploch nad aktuální poptávkou.


137


Odhad kapacit zastavitelných ploch s obytnou funkcí (BI) v ÚP Žamberk: Kód plochy

Výměra plochy (ha)

Obsaženo v předchozí ÚPD

Předpoklad využití (ha) *

ZB1

8,78

ano (redukce)

Bydlení - 6,73 Veřejná prostranství - 0,45 Komunikace, plochy pro TI - 0,90 Jiné využití dle podmínek využití funkce* - 0,70 Bydlení - 2,20 Veřejná prostranství - 0,15 Komunikace, plochy pro TI - 0,29 Jiné využití dle podmínek využití funkce* - 0,24 Bydlení - 4,19 Komunikace, plochy pro TI, veřejná prostranství 0,52 Jiné využití dle podmínek využití funkce* - 0,47

ZB2

2,88

ano

ZB3

5,18

ano (redukce ve prospěch ZV)

ZB4 ZB5 ZB6 ZB7 ZB8 ZB9 ZB10 ZB11

0,34 1,17 0,96 0,20 1,03 0,70 0,79 7,19

ano ne ano ano ano ano ano ano (částečně)

ZB12

7,83

ano (částečně)

ZB13

0,51

ZB14

3,34

ano (částečně) ano (redukce)

ZB15 ZB16 ZB17

0,38 0,15 0,45

Bydlení - 5,50 Veřejná prostranství - 0,36 Komunikace, plochy pro TI - 0,72 Jiné využití dle podmínek využití funkce* - 0,61 Bydlení - 5,98 Veřejná prostranství - 0,40 Komunikace, plochy pro TI - 0,78 Jiné využití dle podmínek využití funkce* - 0,67

Uvažovaný počet RD / BJ v BD 80 / 32 - BD 15

33 / 120 - BD 3 6 6 1 6 6 3 55

60

3 Bydlení - 3,12 Veřejná prostranství - 0,17 Komunikace, plochy pro TI - 0,33 Jiné využití dle podmínek využití funkce* - 0,28

ano ano ne

31

3 1 2

Celkem RD Celkem BJ v BD

314 152

Celkem obyvatel v navržených RD

942

Celkem obyvatel v navržených BD

380

Obyvatelé v navržených zastavitelných plochách CELKEM

1322

Pozn.: RD - rodinný dům; BD - bytový dům; BJ - bytová jednotka; ÚPD - územně-plánovací dokumentace vč. schválených změn; * Vzhledem k tomu, že v plochách bydlení jsou za stanovených podmínek přípustné i další funkce, je nutno v zastavitelných plochách pro bydlení uvažovat i s realizací staveb s jinou než obytnou funkcí (občanská vybavenost a služby, komunikace, technická vybavenost, veřejná prostranství).


138


Předpokládaná orientační strukturace využití zastavitelných ploch je přitom uvedena jen u větších lokalit, tj. tam, kde je nutnost vymezení příslušné související plochy veřejného prostranství dle § 7 vyhlášky č. 501/2006 Sb.; - veřejná prostranství - dle výše uvedené vyhlášky se pro každé 2 ha zastavitelné plochy bydlení, rekreace, 2 občanského vybavení nebo smíšené obytné vymezuje veřejného prostranství nejméně 1000 m ; - plochy pro komunikace a plochy TI - uvažováno cca 10 % celkové výměry zastavitelné plochy; - plochy pro jiné využití - uvažováno cca 10 % zbylé výměry zastavitelné plochy po odečtení plochy pro veřejná prostranství, komunikace a TI; Pro 1 RD jsou uvažovány v průměru 3 osoby (obyvatelé), pro 1 BJ v bytovém domě pak 2,5 osoby; Pro stanovení orientačních kapacit byly u níže uvedených zastavitelných ploch předběžně uvažovány tyto intenzity: 2

ZB1 - cca 4 BD na pozemcích o velikosti cca 800 m pro 1 BD (tj. na celkové ploše pro BD 0,32 ha); 8 BJ v 1 BD; 2 průměrná velikost parcely pro RD cca 800 m ; 2 ZB2 - průměrná velikost parcely pro RD cca 800 m ; 2 ZB3 - cca 15 BD na pozemcích o velikosti cca 800 m pro 1 BD; 8 BJ v 1 BD; průměrná velikost parcely pro RD 2 cca 900 m ; 2 ZB11, ZB 12, ZB 14 - průměrná velikost parcely pro RD cca 1000 m ;

SROVNÁNÍ BILANCE KAPACIT ZASTAVITELNÝCH PLOCH PRO BYDLENÍ S POPULAČNÍM TRENDEM A ZÁÍKLADNÍMI DEMOGRAFICKÝMI POMĚRY V ŘEŠENÉM ÚZEMÍ: K 1. 1 2012 žilo v Žamberku 6095 obyvatel s trvalým či dlouhodobým pobytem, při SLDB 2001 potom 6153 obyvatel. Demografické údaje za posledních 12 let signalizují vcelku stabilní populační situaci, kdy se střídají mírné meziroční úbytky a přírůstky obyvatel. V dlouhodobějším horizontu pak dominoval přírůstkový trend, který vrcholil právě v roce 2001. Úbytkové hodnoty do té doby vykázal jen jediný dílčí v tabulce podchycený časový úsek - v geopoliticky převratném období 1930-1950 (pokles o 153 obyvatel, tj. 3,5 % výchozího stavu; s indexem 1950/1930 činícím 0,96). Historické populační minimum je svázáno s rokem 1869 coby počátkem sledované řady. Celkový index 2012/1869 činí 1,82 při populačním nárůstu 2742 obyvatel, tj. téměř o 82 % výchozího stavu. Nejaktuálnější interval mezi roky 2001-2012 značí pokles o 58 obyvatel, tj. o necelé 1 % výchozího stavu; index 2012/2001 činí 0,99). Migrační složka pohybu obyvatel (přistěhovalí/vystěhovalí) se na aktuálním vývoji v r. 2011 podílela méně, než přirozená měna obyvatel. Její saldo bylo v hodnoceném roce 2011 kladné (+29 obyvatel), na rozdíl od salda migrace (- 8 obyvatel).



Vývoj počtu obyvatel v Žamberku Rok

1869

1900

1930

1950

1961

1970

1980

1991

2001

2006* 2010* 2011 2012*

Žamberk

3353

3425

4323

4170

4417

4605

5366

5864

6153

6017

6025

6092

6095

Pozn.: údaje 1869-2001 k datu příslušného Sčítání; * za roky 2006, 2010 a 2012 údaje podle ČSÚ k 1. 1.;



Struktura obyvatelstva podle věku a pohlaví

Předproduktivní věkovou skupinu 0-14 let k 31. 12. 2011 tvořilo 943 osob (tj. 15,5 %), produktivní složka ve věku 15-64 let byla zastoupena 4187 obyvateli (68,7 %) a poproduktivní (nad 65 let) 965 obyvateli (15,8 %). Poproduktivní složka populace zde tak již početně převýšila složku předproduktivní. Index mládí, tj. počet dětí ve věku 0-14 let připadající na 100 osob starších 65 let, tudíž činil 97,7 (inverzní index stáří pak 102,3). Místní demografickou situaci charakterizuje také další důležitý ukazatel - průměrný věk obyvatelstva, který v Žamberku 31. 12. 2011 dosahoval hodnoty 40,4 roku). Věkovou strukturu města lze tedy z ekonomicko-sociálního hlediska označit za průměrnou až mírně nepříznivou, a to i v porovnání s nadřazeným celkem. Správní obvod obce s rozšířenou působností Žamberk totiž k 31. 12. 2011 vykazoval průměrný věk 39,9 roku, index stáří 97,2 a následující procentuální strukturu tří hlavních věkových skupin: 15,6 % (0-14 let) - 69,5 % (15-64 let) 14,8 % (nad 65 let). Naopak v Pardubickém kraji byl k 31. 12. 2011 průměrný věk 41,0 roku, index stáří 110,0 a věkové rozvrstvení tří hlavních věkových skupin 14,9 % (0-14 let) - 68,7 % (15-64 let) 16,4 % (nad 65 let) - tedy ještě méně příznivé hodnoty než v Žamberku. Zde se jako hlavní demografický problém jeví stále nižší podíl dětské složky populace a rychle rostoucí početní zastoupení obyvatel v poproduktivním věku (tudíž i průměrný věk populace).


139


SHRNUTÍ Zejména vzhledem k opětovnému mírně úbytkovému trendu v směrodatném období 20012012, k početní převaze poproduktivní složky populace nad složkou předproduktivní (viz níže), k aktuálně zápornému migračnímu saldu a vzhledem k nevyhraněné pozici města v systému osídlení lze konstatovat, že kapacity navržených zastavitelných ploch jsou pro očekávaný populační vývoj ve městě dostatečné (včetně uvažované „tržní“ rezervy pro převis nabízených obytných ploch nad jejich poptávkou). Část kapacity zrealizovaných zastavitelných ploch bude pravděpodobně využita i pro „vnitřní generační migraci“ uvnitř města. Populační potenciál generovaný zastavitelnými plochami tedy nelze brát automaticky v plné šíři jako „čistý“ přírůstek populační velikosti města. I přes dlouhodobě poměrně stabilní demografickou situaci nelze z pohledu zpracovatelů ÚP očekávat, že by během návrhového období ÚP (cca do r. 2028) nastala natolik výrazná změna situace, která by odůvodňovala vymezení dalších zastavitelných obytných ploch nad rámec tohoto ÚP. Flexibilnější potřeby může vykázat spíše sektor občanské vybavenosti (popř. některých dalších funkcí v zastavěném území), kde jsou více specifické požadavky na charakter lokality a časově „citlivější reakce“ na straně nabídky i poptávky.

h) VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCE LESA h 1) ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND Struktura využití zemědělských pozemků Zemědělský půdní fond je zastoupen na 1021 hektarech, což představuje přes 60 % celkové plochy řešeného území. Zhruba z poloviny ho tvoří orná půda (535 ha, tj. 52,4 % zem. půdy), soustředěná do poměrně velkých bloků. Louky a pastviny (resp. trvalé travní porosty) pokrývají 401 ha (39,2 % ZPF) a jsou zastoupeny převážně v údolnicích vodotečí a na pastevních areálech. Na ovocné sady připadá pouze 6 ha a na zahrady 80 ha (7,8 % ZPF). Druhy pozemků (údaje k 31. 12. 2011) Celková výměra pozemků (ha) Orná půda (ha)

535

Chmelnice (ha)

0

Vinice (ha)

0

Zahrady (ha) Ovocné sady (ha) Trvalé travní porosty (ha) Zemědělská půda celkem (ha) Lesní půda (ha)

80 6 401 1021 357

Vodní plochy (ha)

29

Zastavěné plochy (ha)

64

Ostatní plochy (ha)


1691

220

140


Pedologické poměry, půdní eroze Z hlediska pedologických poměrů jsou na řešeném území půdotvorným substrátem zejména nepříliš mocné čtvrtohorní mechanické zvětraliny vytvořené na mezozoických (zejména křídových) horninách - opukách, slinitých vápencích či slínovcích. Převládají zde hlinité podzolované půdy (ilimerizované i pravé), popř. hnědé lesní půdy nížin a pahorkatin. Z půdních typů podle TKSP jsou zastoupeny zejména kambizem luvická vyluhovaná, pseudoglej modální, pararendzina kambická (jižní okraj), u vodních toků pak i fluvizem modální, v zastavěném území města též tzv. antrozem. Obsah humusu v půdách je střední (2-5 %), mocnost půd se pohybuje mezi 30 až 100 cm a vzhledem k jílovité složce jsou náchylné k přemokření. Ohrožení půd vodní erozí se na řešeném území vzhledem k značné svažitosti (problematický sklon již cca 4 %) týká 50 až 75 % ploch (dle ÚAP 20-39,9 %) a je klasifikováno jako střední až silné (1,39-2,52 t/ha/rok) až velmi silné (2,53 - 3,45 t/ha/ rok) či extrémní (nad 3,45 t/ha/ rok). Podle koncepce GAEC je zde většina půd charakterizována jako „erozně neohrožené“, část jako „mírně erozně ohrožené“ a menší plochy jako „silně erozně ohrožené“. Problémy s erozí a následnými splachy půdy po vydatnějších deštích se dotýkají zejména svažitých pozemků u Divoké Orlice a v SZ polovině řešeného území. Z hlediska větrné eroze jsou půdy klasifikovány jako „bez ohrožení“. Řešené území není zahrnuto do tzv. zranitelných oblastí dle Nařízení vlády č. 103/2003 Sb. o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatřeních v těchto oblastech. Ochrana ZPF, Bonitované půdně ekologické jednotky V řešeném území je zastoupeno všech 5 tříd ochrany ZPF, přičemž nejcennější půdy I. a II. třídy se nacházejí hlavně podél toku Divoké Orlice, a dále v západní a severní části řešeného území. V něm jsou evidovány následující bonitované půdně ekologické jednotky (BPEJ): Třída ochrany

Zastoupení BPEJ

I. II. III.

75600, 83501, 83521 72501, 72511, 75500, 75800, 83504, 85600, 85800 75001, 75011, 85001, 85011, 83524 72001, 72021, 72041, 72112, 72541, 72551, 75311, 82021, 83541, 83551, 85004, 85014, 85041, 85051, 85411 72024, 72044, 72051, 72554, 72844, 73816, 74067, 74168, 74178, 74189, 74199, 75113, 75411, 75441, 76501, 76701, 76901, 77201, 77889, 83544, 83715, 83716, 84089, 84167, 84177, 84178, 85441, 85451, 86701, 86811, 87201

IV. V.

Třídy ochrany ZPF byly brány v úvahu i při návrhu zastavitelných ploch. Důsledky navrženého řešení na ZPF jsou vyhodnoceny - viz níže: Zemědělská prvovýroba Na zemědělských pozemcích v řešeném území hospodaří převážně firmy VIKA Kameničná, a.s. (cca 1/3; sídlo v Kameničné), Líšnická a.s. (sídlo v Líšnici) a DIBAQ, a.s. (sídlo v Helvíkovicích), v menší míře i soukromí zemědělci (cca 2-3 reálně hospodařící). Živočišná výroba je v ř.ú. zastoupena především areálem chovu prasat (vč.zpracování masa) firmy VEMAS a.s. v izolované poloze východně od města. V ÚP je zde vymezena stabilizovaná plocha s funkcí VZ (vč. plochy nové bioplynové stanice), na níž navazuje rozvojová plocha stejné funkce (ZV8). Plošný rozvoj živočišné výroby menšího charakteru (do 50 ks) je navržen ještě v izolované poloze severně od lokality Polsko (ZV9). Stabilizované plochy VZ jsou územním plánem vymezeny (kromě plochy VEMAS a.s.) též v areálu smíšené zemědělské výroby (vč. chovu dojnic a prasat) VIKA Kameničná a.s. na Kněžství (severně od města), na menší ploše u hranice s k.ú. Líšnice a v hospodářském komplexu v zámeckém parku. Jako specifické zemědělské funkce jsou pak vymezeny stabilizované plochy zahradnictví (VZ1; jižně od centra města) a rybářských sádek (VZ2 - chov ryb) mezi tokem Divoké Orlice a ulicí Albertova. Meliorace, pozemkové úpravy Meliorace (investice do půdy) jsou provedeny vcelku rovnoměrně na většině ploch zemědělské REGIO, projektový ateliér s.r.o.

141


půdy, zejména po okrajích řešeného území. Komplexní pozemkové úpravy (KPÚ) proběhly na části ř.ú. - v okolí areálu VEMAS, a.s. (2003, Agroprojekce Litomyšl, s.r.o.), jednoduchá pozemková úprava (JPÚ) pak u areálu Agrostavu, a.s. (směrem na Dlouhoňovice). Opatření k zajištění ekologické stability Územní plán vymezuje a zpřesňuje prvky územního systému ekologické stability, které jsou v řešeném území lokálního, regionálního a nadregionálního charakteru (vč. ochranné zóny nadregionálního biokoridoru). Vzhledem k lokalizaci plošných prvků a trasování biokoridorů převážně na plochách PUPFL (pop. podél vodotečí) ÚP nepředpokládá výraznější zábor zemědělské půdy pro prvky ÚSES. I přes možný dílčí zábor ZPF pro realizaci některých prvků ÚSES se jedná o opatření zvyšující ekologickou stabilitu krajiny s příznivým dopadem na krajinu, a tedy i na zemědělský půdní fond (protierozní ochrana, biologická rozmanitost aj.). Systém ekologické stability je doplněn interakčními prvky, které jsou navrženy rovnoměrně po řešeném území podél stávajících drobných vodotečí, melioračních svodnic, mezí a polních cest (jednostranně či oboustranně), a to i za účelem protierozní ochrany. Obecně se jedná se o liniové prvky s šířkou cca 3 m, které je navrženo ozelenit. Realizace těchto prvků je snazší vzhledem k minimálním záborům zemědělského půdního fondu. Charakter ozelenění musí odpovídat požadované funkci prvku, vedle domácích druhů dřevin lze k ozelenění cest využít a i staré botanické druhy ovocných stromů. Zemědělské účelové komunikace Systém zemědělských účelových komunikací je v ÚP respektován. Prostupnost krajiny v řešeném území je dobrá, s ohledem na její mozaikovitost a terénní poměry. Územní plán umožňuje obnovu cest v krajině, případě realizaci cest nových, včetně komunikací pro pěší a cyklisty. Systém zemědělských účelových komunikací je v ÚP doplněn návrhem některých koridorů pro dopravní infrastrukturu, které budou mít (kromě hlavního účelu navržení) pozitivní přínos i pro prostupnost krajiny (ZDk5, ZDk6, ZDk8 aj.). Obsluha zemědělských pozemků, s nimiž se počítá pro hospodaření i nadále, nebyla územním plánem znemožněna. Vymezení rozvojových ploch respektuje potřeby obhospodařování ploch ZPF. U komunikací protínajících plochu koridoru ZDK1 (jižní obchvat města) je v daném úseku nežádoucí realizace vegetačního doprovodu. Přehled odnětí zemědělského půdního fondu - zastavitelné plochy Kód lokality

Celková výměra lokality

Návrh funkčního využití lokality

ZB1

Bydlení městské

8,78

ZB2a

Bydlení městské

2,07

ZB2b

Bydlení městské

0,47

ZB3

Bydlení městské

4,99

ZB4 ZB5 ZB6

Bydlení městské Bydlení městské Bydlení venkovské

0,34 1,17 0,96

ZB7 ZB8

Bydlení venkovské Bydlení venkovské

0,20 1,03

ZB9

Bydlení městské

0,70

BPEJ

(ha)


Výměra zemědělské půdy Dílčí Třída Druh výměra ochrany pozemku (ha)

72021 72041 75011 76701 72501 75411 75001 75411 72501 75001 75411 75411 75311 76501 75411 75411 75311 75411 72501

IV. IV. III. V. II. V. III. V. II. III. V. V. IV. V. V. V. IV. V. II.

5,21 1,35 1,33 0,82 1,63 0,39 0,05 0,46 0,01 4,73 0,26 0,34 1,17 0,91 0,05 0,20 0,54 0,49 0,70

orná p.

Výměra nezemědělských pozemků (ha)

0,07

orná p.

orná p. orná p. orná p. t.t.p. t.t.p. t.t.p. t.t.p. orná p.

142


ZB10

Bydlení městské

0,79

ZB11

Bydlení městské

7,10

ZB12

Bydlení městské

7,83

ZB13

Bydlení městské

0,51

ZB14

Bydlení městské

3,35

ZB15 ZB16 ZB17

Bydlení městské Bydlení venkovské Bydlení venkovské

0,41 0,15 0,45

ZO1 ZO2 ZO3 ZO4 ZV1

Občanské vybavení - komerční Občanské vybavení - komerční

Občanské vybavení - sport Občanské vybavení - sport Výroba lehká

0,91 0,48 1,69 1,12 8,18

ZV2

Výroba lehká

0,48

ZV3

Výroba lehká

3,61

ZV4 ZV5

Výroba lehká Výroba lehká

1,08 2,73

ZV6

Výroba lehká

2,21

ZV7

Výroba lehká

1,68

ZV8

Výroba zemědělská

3,42

ZV9

Výroba zemědělská

1,00

ZZ1

Zeleň veřejná

4,16

ZZ2 ZZ3

Zeleň ochranná Zeleň ochranná

0,33 1,36

ZZ4

Zeleň veřejná

0,83

ZD1

Dopravní infrastruktura - letiště

1,27

ZD2

Dopravní infrastruktura - letiště

0,84

ZD3

Dopravní infrastruktura - parkoviště

0,13

∑


78,81

72544 74178 72511 72501 75011 77889 72541 85001 85011 83541 83521 82021 85001 85011 85001 85011 75800 85411 75800 72041

V. V. II. II. III. V. IV. III. III. IV. I. IV. III. III. III. III. II. IV. II. IV.

0,73 0,06 4,24 1,72 0,60 0,35 0,10 3,86 3,20 0,57 0,05 0,45 0,06 2,98 0,37 0,41 0,15 0,43 0,02 0,91

zahrada

85600 85001 75311 75411 76901 72021 72044 75001 75311 75411 75311 75411 75601 75113 75311 75411 72511 77889 72551 85011 85051 83501 83504 75001 75411 75311 75001 76501 75411 75311 85011 83541 75001 72501 75311 75001 72501

II. III. IV. V. V. IV. V. III. IV. V. IV. V. V. V. IV. V. II. V. IV. III. IV. I. II. III. V. IV. III. V. V. IV. III. IV. III. II. IV. III. II.

1,69 1,12 4,49 3,29 0,40 0,46 0,02 3,59 0,02 1,08 2,09 0,64 0,88 0,70 0,58 0,05 1,56 0,03 0,01 3,31 0,01 0,56 0,44 2,72 1,41 0,03 0,33 0,93 0,25 0,18 0,78 0,05 0,85 0,35 0,07 0,71 0,13

orná p. orná p. orná p.

orná p.

0,09

orná p.

0,15

orná p. t.t.p. t.t.p. t.t.p.

orná p. 0,48

t.t.p. orná p. t.t.p. orná p. orná p.

orná p., t.t.p.

0,08

t.t.p.

0,10

orná p. orná p. orná p. orná p.

t.t.p. orná p.

orná p. 0,13

77,71

1,10

143


Kód lokality

Přehled odnětí zemědělského půdního fondu - plochy přestavby Návrh funkčního využití lokality


BPEJ

(ha)

PO1 Občanské vybavení - komerční PO2 Občanské vybavení - veřejné PO3 Občanské vybavení - veřejné PS1 Smíšené obytné ∑

0,28 0,78 0,40 0,51

Výměra zemědělské půdy Dílčí Třída Druh výměra ochrany pozemku (ha)

75411 75411 75411

V. V. V.

0,01 0,22 0,51

1,97

Výměra nezemědělských pozemků (ha)

zahrada, t.t.p. t.t.p.

0,74

0,28 0,77 0,18

1,23

Kód lokality

Přehled odnětí zemědělského půdního fondu - koridory pro dopravní infrastrukturu Návrh funkčního využití lokality


Zdk1

Dopravní infrastruktura - koridor

8,80*

Zdk2 Zdk3

Dopravní infrastruktura - koridor Dopravní infrastruktura - koridor

0,80 1,18

Zdk4


0,55

Zdk5 Zdk6

Dopravní infrastruktura - koridor Dopravní infrastruktura - koridor

0,32 0,65

Zdk7


0,37

Zdk8


1,41

Zdk9


0,26

(ha)

∑

Výměra zemědělské půdy Výměra Dílčí nezemědělských Třída Druh BPEJ výměra ochrany pozemku pozemků (ha) (ha)

75411 75113 75311 72021 76501 75011 72021 76701 75001 75411 73816 85001 75001 75411 75001 72501 75001 72501 85011 85001 85011 85001 83521 72501 72511 75011 72541 77889 72041

V. V. IV. IV. V. III. IV. V. III. V. V. III. III. V. III. II. III. II. III. III. III. III. I. II. II. III. IV. V. IV.

14,34

* kvalifikovaný odhad reálného záboru ZPF


144


Kód lokality

Přehled potenciálního odnětí zemědělského půdního fondu v souvislosti s plochami změn v krajině Návrh funkčního využití lokality

Odhad* maximál. reálného záboru ZPF (ha)

Celková výměra lokality (ha)

K1

Smíšené nezastavěné území - NSpzs

0,58

K2

Smíšené nezastavěné území - NSpzs

K3a K3b K4

Výměra zemědělské půdy BPEJ

Třída ochrany

Dílčí výměra (ha)

14,46

85600

II.

14,46

0,24

8,06

Smíšené nezastavěné území - NSdz

0,85

4,24

Smíšené nezastavěné území - NSdz

0,15 0

0,74 0,16

75011 76701 72021 75001 72501 75001

III. V. IV. III. II. III.

4,75 1,76 0,77 4,21 0,03 0,74

1,82

27,66

Vodní plocha

∑

Výměra

nezemědělských Druh pozemku pozemků (ha)

orná p., t.t.p. orná p.

0,78

orná p.

0,16

26,72

0,94

* max. koeficient zpevněných ploch a ploch se stavebními prvky: 0,04 (K1), 0,03 (K2), 0,2 (K3a, K3b);

Zdůvodnění vhodnosti navrženého řešení v porovnání s jinými možnými variantami Vymezené zastavitelné plochy odpovídají předpokládanému rozvoji města Žamberka. Vycházejí z předchozí ÚPD, avšak v ÚP Žamberk byly provedeny některé korekce, zejména s ohledem na současné potřeby rozvoje města a ochranu hodnot řešeného území. Vztah jednotlivých zastavitelných ploch k předchozí ÚPD je uveden v kap. f.2 Odůvodnění. Zábor ZPF pro zastavitelné plochy je lokalizován výhradně v návaznosti na zastavěné území, přičemž je v ÚP vymezeno spíše méně zastavitelných ploch většího rozsahu. Důvodem je snaha o vymezování zastavitelných ploch v přímé návaznosti na souvislé zastavění města (to se týká ploch pro bydlení i ploch pro výrobu), resp. snaha o ochranu nezastavěného území před pronikáním zástavby do volné krajiny. Před zástavbou jsou důsledně chráněny cenné lokality nezastavěného území. Jedná se zejména o území Přírodního parku Orlice (vč. záplavového území) a lokality s přírodními hodnotami (výskyt hodnotných alejí a solitérních stromů, pohledově exponované polohy apod.). Z hlediska ochrany ZPF jsou zastavitelné plochy situovány převážně na půdách horších kvalit, přičemž kvalitní půdy jsou významněji dotčeny v následujících případech: -

-

plocha pro bydlení ZB2a - leží v přímé návaznosti na zastavené území a je obklopena rozsáhlejšími zastavitelnými plochami na půdách IV. třídy ochrany; plocha pro bydlení ZB9 - plocha menšího rozsahu v lokalitě Kapelský vrch dotváří již založené oboustranné obestavění ulice; plocha pro bydlení ZB11 - rozsáhlejší zastavitelná plocha, vymezená převážně na pozemcích Města Žamberk vymezená v daném rozsahu mj. z důvodu bezproblémové dopravní dostupnosti; V lokalitě v současnosti probíhá realizace rodinných domů; plocha pro sport ZO3 navazuje na sportovně-rekreační areál na východním okraji města, jehož rozvoj není možné situovat na jiné pozemky; plocha pro rozvoj výroby nezemědělského charakteru ZV7 v proluce nezastavěného území, která je pro zemědělské využívání nevhodná; plocha ZV9 pro realizaci objektu ustájení dobytka do 50 ks v centru pastevního areálu;

V rámci řešení krajiny jsou vymezeny plochy změn v krajině K1 a K2, přičemž plocha K1 je situována na půdách I. třídy ochrany. Jedná se o plochy, které budou i nadále převážně zemědělsky obhospodařovány, ale územní plán zde umožňuje významnější doplnění krajinné, případně ochranné zeleně. Plochy by měly sloužit pro krátkodobou, nepobytovou rekreaci obyvatel města. Za tím účelem je možné je doplnit drobnými prvky sportovně-rekreačního vybavení, cestami pro pěší a cyklisty apod. Lokalita K1 je vymezena v návaznosti na sportovně-rekreační areál na východním okraji Žamberka, lokalita K2 pak mezi zastavitelnou plochou bydlení ZB1 a jižním obchvatem města.


145


h 2) POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA Lesy (plochy PUPFL) jsou na řešeném území zastoupeny nerovnoměrně. Souvislejší komplexy vytvářejí pouze v údolích Rokytenky a Dolského potoka (RBC Panská Dolina) v SV sektoru ř.ú., v pásu severně od Dymlovského rybníka (na severu ř.ú.), v návaznosti na zámecký park na JV okraji ř.ú. a na SZ úpatí Kapelského vrchu (zvaného Rozálka) západně od centra města. Dle lesnického členění zájmové území spadá do Přírodní lesní oblasti (PLO) č. 26 - Předhoří Orlických hor a čtyř lesních hospodářských celků - LHC (Žamberk, Městské lesy Žamberk, LHO Žamberk a LHO Lanškroun - ORP Žamberk). Lesnatost v řešeném území je podprůměrná. Lesy tu zaujímají 356,6 ha, což z celkové výměry ř.ú. 1691 ha představuje 21,1 % (oproti 33,3 % v ČR, 29,5 % v Pardubickém kraji, 25,7 % v PLO č. 26 a 31,1 % v rámci SO ORP Žamberk). Administrativní území Žamberka tak patří k méně zalesněným v rámci jeho správního obvodu ORP. Podle funkční kategorizace jsou na řešeném území zastoupeny jak lesy hospodářské (cca 63 %), tak i lesy zvláštního určení (110 ha, tj. 30,8 %; v návaznosti na zámecký park na JV ř.ú.) a lesy ochranné (5,72 ha, tj. 1,6 % PUPFL; v údolí Rokytenky na severu ř.ú.). Z pohledu vegetační stupňovitosti, vyjadřující vztah mezi klimatem a biocenózou, je řešené území výškově zařazeno do 2. fytogeografického stupně pahorkatin (200-500/700 m n. m.), přičemž zastoupeny jsou zde dva lesní vegetační stupně (LVS): 3 - dubobukový (400 - 550 m n. m.; na JZ polovině ř.ú.) a zejména 4 - bukový (550 - 600 m n. m.; ve východní, severní a JV části ř.ú.). Co do dřevinné skladby převažují na ř.ú. jehličnaté, zejména smrkové porosty (cca 80 %), listnaté jsou zastoupeny převážně bučinami (cca 7 %) - údaje dle struktury Parishových lesů. Většina lesních porostů na řešeném území je ve vlastnictví Města Žamberk (cca 60 ha), soukromých osob (zejména rodu Parishů pod Správou Parishových lesů), popř. státu (Lesy ČR, s.p.). Státní správu v této sféře vykonává Krajský úřad Pardubického kraje, hospodářsky spadají státní lesy na řešeném území pod Krajské ředitelství LČR Choceň, Lesní správy Rychnov nad Kněžnou a Lanškroun. V ÚP jsou plochy PUPFL funkčně vymezeny jako stabilizované, převážně s funkcí Plochy lesní NL. Lesní pozemky, které jsou součástí biocenter ÚSES, jsou v ÚP vyznačeny jako Plochy přírodní - NP. V ÚP není navrhováno zalesnění samostatnou plochou změny v krajině, s výsadbou obdobného charakteru se však počítá zejména při realizaci některých navržených prvků ÚSES, interakčních prvků, popř. zeleně v rámci smíšených ploch NSpzs aj. V ÚP nejsou v rámci zastavitelných ploch navrhovány zábory PUPFL. Malé výměry ploch PUPFL jsou však v 5 lokalitách zahrnuty do vymezených koridorů pro dopravní infrastruktury ZDk1 jižní obchvat města (cca 0,79 ha) a ZDk2 (cca 0,02 ha). Reálná potřeba případného záboru PUPFL zde bude specifikována až v navazujících dokumentacích. Do zastavěného území města a do části některých navržených zastavitelných ploch (ZB6, ZB8, ZB12, ZB13, ZB16, ZB17, ZO3, ZV7, ZV8) zasahuje na několika místech pásmo 50 m od hranice PUPFL, ve kterém stavby podléhají souhlasu státní správy lesů (dle zák. 289/1995 Sb., § 14 odst. 2).

i) ZPRÁVA O VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ OBSAHUJÍCÍ ZÁKLADNÍ INFORMACE O VÝSLEDCÍCH TOHOTO VYHODNOCENÍ VČETNĚ VÝSLEDKŮ VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Vyhodnocení vlivu územního plánu na udržitelný rozvoj území nebylo požadováno, stejně tak i posouzení významného vlivu na lokality uvedené v národním seznamu evropsky významných lokalit (nařízení vlády č. 132/2005 Sb.) a na vyhlášené ptačí oblasti ve smyslu zákona o ochraně přírody a krajiny. Lze konstatovat, že koncepce rozvoje Města Žamberk, stanovená v ÚP, bude mít neutrální až pozitivní vliv na udržitelný rozvoj území, a to zejména vzhledem k redukovanému rozsahu zastavitelných ploch oproti předchozí ÚPD, navržených s respektem ke všem přírodně-krajinářským i kulturně-civilizačním hodnotám řešeného území, díky dopravnímu řešení (umožněno vymístění zbytné tranzitní dopravy z centra města a obytných zón), navržené koncepci technické infrastruktury (svedení odpadních vod na adekvátní čistící koncovky, směřování k šetrnému způsobu vytápění apod.), komplexnímu řešení krajiny apod. REGIO, projektový ateliér s.r.o.

146


j) STANOVISKO KRAJSKÉHO ÚŘADU PODLE § 50 ODST. 5 A SDĚLENÍ, JAK BYLO STANOVISKO PODLE § 50 ODST. 5 ZOHLEDNĚNO S ODŮVODNĚNÍM ZÁVAŽNÝCH DŮVODŮ, POKUD NĚKTERÉ POŽADAVKY NEBO PODMÍNKY NEBYLY ZOHLEDNĚNY Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území nebylo požadováno na základě stanoviska Krajského úřadu Pardubického kraje, odboru životního prostředí a zemědělství č. j. KrÚ 37493/2013/OŽPZ/CH ze dne 27.5.2013.

k) VÝČET ZÁLEŽITOSTÍ NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU, KTERÉ NEJSOU ŘEŠENY V ZÁSADÁCH ÚZEMNÍHO ROZVOJE ÚP nenavrhuje záměry nadmístního významu, které nejsou řešeny v ZÚR.

l) ROZHODNUTÍ O NÁMITKÁCH A JEJICH ODŮVODNĚNÍ K návrhu územního plánu podal v průběhu veřejného projednání Ing. Jan Pírko, Přemyslovská 1658/31, Praha, společné vyjádření spoluvlastníků pozemků 2159, 2160/1 a 2153 v k. ú. Žamberk. Přestože podání bylo formulováno jako „vyjádření“, pořizovatel ve spolupráci s určeným zastupitelem vyhodnotil toto vyjádření jako námitku a v souladu s § 53 stavebního zákona zpracoval a projednal návrh rozhodnutí o námitce.

Rozhodnutí o námitce Zastupitelstvo města Žamberk, příslušné podle § 6 odst. 5 písmena c) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), vydává toto rozhodnutí o námitce proti návrhu územního plánu Žamberk podané v řízení o územním plánu Žamberk: Námitka Ing. Jana Pírka, Přemyslovská 1658/31, Praha proti umístění zeleně na jakýchkoliv částech pozemků parc. č. 2159; 2160/1 a 2153 v kat. území Žamberk se zamítá. Odůvodnění: Ing. Jan Pírko podal na veřejném projednání návrhu územního plánu konaného dne 11.12.2013 společné vyjádření Ing. Petra Kryšpína - Radimovická 1417/10 Chodov, Praha, Jany Pifkové - Arne Nováka 6/10 Veveří, Brno, Ing. Martina Pírka - Písečník 1431/77 Husovice, Brno a Ing. Jana Pírka Přemyslovská 1658/31, Praha, jako spoluvlastníků pozemků parc. č. 2159; 2160/1 a 2153 v kat. území Žamberk. V tomto vyjádření vyslovil nesouhlas s umístěním zeleně na jakýchkoliv částech pozemků parc. č. 2159, 2160/1 a 2153 v kat. území Žamberk. Zároveň navrhuje majetkové vypořádání předmětných pozemků tak, aby části pozemků, na kterých je navržena plocha zeleně, byly ve vlastnictví města Žamberk. Vzhledem k tomu, že Ing. Jan Pírko je jedním z pěti spoluvlastníků předmětných pozemků a protože uplatnil připomínku podobného znění už při zveřejnění návrhu územního plánu ke společnému jednání, vyhodnotil pořizovatel podané vyjádření jako námitku proti návrhu územního plánu Žamberk. Zároveň pořizovatel vyhodnotil podanou námitku jako samostatně podanou, protože dané podání neobsahovalo podpisy ostatních uvedených spoluvlastníků, ani jejich jakékoliv zmocnění podatele Ing. Jana Pírka. K podané námitce pořizovatel konstatuje, že v ploše veřejné zeleně ZZ1 je zařazena část pozemku REGIO, projektový ateliér s.r.o.

147


parc. č. 2153 a plní přechodovou funkci mezi plochou výroby ZV3 a plochou bydlení v obci Dlouhoňovice. Navíc plocha ZZ1 může být využita pro plochu veřejného prostranství související s plochou bydlení ZB3. Plocha zeleně ochranné a izolační ZZ2 je navržena v nezbytně nutné míře tak, aby plnila izolační funkci také mezi plochou výroby ZV3 a plochou bydlení ZB3 a z pozemku parc. č. 2160/1 je v ní vymezeno cca 6% z celkových 3 ha. Pozemek parc. č. 2159 je pak celý vymezen v ploše bydlení a plochy zeleně se ho nedotýkají. Dále pořizovatel konstatuje, že proces pořizování územně plánovací dokumentace není vázán na změnu vlastnictví. Po přezkoumání uvedených skutečností byla námitka shledána jako nedůvodná, a jako taková byla zamítnuta. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí vydaného v rámci opatření obecné povahy nelze podat opravný prostředek (§172 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád). V Žamberku dne 18.2.2014

Jiří Dytrt starosta města

Ing. Petr Novotný 1. místostarosta města

Schváleno: usnesením zastupitelstva města Žamberk č. 31/2014-ZAST/995. ze dne 18. 2. 2014

m) VYHODNOCENÍ PŘIPOMÍNEK V etapě společného jednání byly z řad veřejnosti uplatněny následující připomínky: 

Jiří Pelinka, Na Rozálce 984, Žamberk ze dne 6.5.2013 - návrh na zařazení pozemků parc. č. 2378/3; 2378/1; 2376/1; 2377/1;2376/2 a 2378/2 do plochy výroby - vyhodnocení: pozemky parc. č. 2378/2 a 2378/3 jsou v ploše výroby vymezeny, ostatní nejsou vhodné vzhledem k těsnému sousedství plochy bydlení ZB11 a blízkosti LBK 2 a LBC 12



Jiří Štefek, Pod Karlovicemi 1224, Žamberk ze dne 7.5.2013 - návrh na zařazení pozemku parc. č. 2313/11 do zastavitelné plochy bydlení - vyhodnocení: vyhověno, návrh byl upraven. Poloha lokality a kvalita jejího dopravního napojení zde z urbanistického hlediska umožňuje i funkci bydlení, resp. zahrnutí lokality do navržené plochy bydlení ZB5.



Hana Sádovská, Masarykovo náměstí 5, Žamberk ze dne 9.5.2013 - návrh na zařazení pozemků parc. č. 2314 a 2315 do plochy bydlení - vyhodnocení: vyhověno, návrh byl upraven. Poloha lokality a kvalita jejího dopravního napojení zde z urbanistického hlediska umožňuje i funkci bydlení, resp. zahrnutí lokality do navržené plochy bydlení ZB5.



Ing. Jan Pírko, Náměstí Generála Knopa 104, Žamberk ze dne 15.5.2013 - nesouhlas se zařazením částí pozemků parc. č. 2153; 2159 (není) a 2160/1 do plochy veřejné zeleně, požadavek je podmíněn prodejem vlastnických podílů pozemků městu Žamberk - vyhodnocení: do plochy veřejné zeleně je zařazena pouze část pozemku parc. č. 2153; pozemek parc. č. 2159 je celý zařazen v ploše bydlení a z pozemku parc. č. 2160/1 je v ploše ochranné zeleně zařazeno cca 6% z celkových 3 ha. Proces pořizování územního plánu není vázán na změnu vlastnictví.



Stanislava Skalková, Hroznová Lhota 139 ze dne 20.5.2013 - návrh na zařazení pozemku parc. č. 2313/1 do zastavitelné plochy bydlení - vyhodnocení: vyhověno, návrh byl upraven. Poloha lokality a kvalita jejího dopravního napojení zde z urbanistického hlediska umožňuje i funkci bydlení, resp. zahrnutí lokality do navržené plochy bydlení ZB5.


148




Jana Sklenářová, Na Pustině 154, Dlouhoňovice ze dne 27.5.2013 - návrh na zařazení plochy ZV1 do ploch, ve kterých je rozhodování o změnách v území podmíněno zpracováním územní studie - vyhodnocení: územní studie v této lokalitě je neúčelná, jak pro těžko stanovitelnou strukturu plochy, tak i pro okrajovou polohu plochy



Občanské sdružení Budoucnost pro Žamberk, Ak. Heyrovského 1178/6, Hradec Králové ze dne 4.6.2013 - následující požadavky v oblasti dopravní infrastruktury: o požadavek na zakreslení územních plánů Helvíkovic, Dlouhoňovic a Lukavice pro orientaci v trase navrhované přeložky silnice I/11, vč. návrhu tzv. přivaděče silnice R/35 území obce Dlouhoňovice (viz přílohy č. 2 a 3) - vyhodnocení: přivaděč k silnici R35 je v souladu se ZÚR Pk, variantní ÚS pořízenou Pardubickým krajem i vyhledávací zpracovanou pro ŘSD ČR

lepší mimo řešen studií

o návrh (pravděpodobně) na tzv. severní obchvat (viz přílohy č. 1 a 2) - vyhodnocení: severní obchvat je nereálný, vzhledem k návrhu jižního obchvatu v ÚP i nadbytečný a navíc krajinářsky a terénně velmi problematický; trasování severního obchvatu v přiloženém schématu neodpovídá parametrům pro komunikaci I. třídy; dopravní propojení v tomto směru ÚP umožňuje díky části navrženého koridoru ZDk8, který je však uvažován pouze jako alternativa lokální obsluhy přilehlého území, nikoliv pro převádění tranzitní dopravy o návrh na prodloužení ulice Školská s napojením na ulici 28. října (viz přílohy č. 5 a 6) vyhodnocení: vyhověno, návrh byl upraven 

Ing. Tomáš Kalous, Kpt. Nálepky 1507, Žamberk a Irena Spurná, Tylova 1319, Žamberk ze dne 4.6.2013 - nesouhlas s návrhem křižovatek a příliš velkým záborem pozemku na parc. č. 686/1 vyhodnocení: koncepčně je navrženo optimální dopravní řešení, podrobnosti budou řešeny v rámci předepsané ÚS



Ladislava Hübnerová, Na Rozálce 1550, Žamberk ze dne 3.6.2013 - návrh na zařazení části pozemku parc. č. 2344/1 do zastavitelné plochy bydlení - vyhodnocení: nevyhověno z důvodu ochrany hodnot v lokalitě (cenná alej registrovaná jako VKP + navazující park, kaple sv. Rozálie, Tyršova rozhledna, klíčová vodárenská infrastruktura, jedinečné panorama města vč. jeho uplatnění na dálkových pohledech apod.)



Sella s.r.o. Vrbová 655, Ústí nad Orlicí (zastupující vlastníky pozemku) ze dne 3.6.2013 - (stejný požadavek jako č. 25, ale pro pozemek parc. č. 2333/1 - vyhodnocení: nevyhověno z důvodu ochrany hodnot v lokalitě (cenná alej registrovaná jako VKP + navazující park, kaple sv. Rozálie, Tyršova rozhledna, klíčová vodárenská infrastruktura, jedinečné panorama města vč. jeho uplatnění na dálkových pohledech apod.)



Ing. arch. Prokop - jako městský architekt - doporučení prověření dopravní obslužnosti lokality Velký Hájek - vyhodnocení: plochy ZZ1, ZZ2 a ZV3 byly zahrnuty do předepsané územní studie na plochu ZB3 s příslušnou částí koridoru ZDk3



Ing. arch. Vladimíra Středová - jako spolupracující zastupitelka: následující připomínky: o pozemky 3165/10 a 3178/3 ponechat jako plochu bydlení - vyhodnocení: vyhověno, jedná se o ucelené území sídliště RD o v ploše BH v Nádražní ulici nad Náměstím Gen. Knopa vymezit plochy veřejné zeleně podobně, jako v např. v sídlišti U žirafy nebo U Polikliniky - vyhodnocení: vyhověno, bloky BH v okolí Náměstí Gen. Knopa byly podrobněji rozčleněny na BH, ZV, DS1 a TI - jde o sladění podrobnosti členění s obdobným sídlištním celkem U žirafy o pozemek parc. č. 504 a přilehlé nevymezovat jako OK, ale jako OM - vyhodnocení: vyhověno, jde o sjednocení funkční plochy s okolními pozemky a vhodnější funkci v této lokalitě o pozemek parc. č. 3887/12 nevymezovat jako plochu bydlení - vyhodnocení: vyhověno - jde o sladění funkcí v lokalitě stejného provozovatele - vzhledem ke stávajícímu způsobu využití byla celá plocha vymezena jako VL o pozemky parc. č. 1025 a 1027 nevymezovat jako SM - jsou to rodinné domy - vyhodnocení: nevyhověno, navrhovaná funkce SM bydlení připouští, navíc jde o dva rodinné domy v jinak ucelené ploše SM


149


V etapě řízení o územním plánu byly z řad veřejnosti uplatněny následující připomínky: 

Krajská hygienická stanice Pk, Ústí n. O. - stanovisko č.j. KHSPA 16573/2013/HOK-UO ze dne 12.12.2013 - souhlasné stanovisko je vázáno na dva požadavky týkající se lokality ZB1 plochy pro bydlení, u které má být v kapitole 3.3 doplněn následující text: o Za větu první pokračování … „U Žirafy“ je zařazena do podmíněně přípustného využití. vyhodnocení: vyhověno, text byl doplněn; o Bude upřesněno znění podmínky KHS pod poslední odrážkou, a to „ součástí územní studie bude měření hluku ze stávající komunikace II/310 na východní hranici navrhované plochy pro bydlení (přiléhající ke komunikaci II/310) a zhodnocení hlučnosti z navrhované přeložky komunikace I/11 hlukovou studií. Hranice lokality ZB1 budou určeny tak, aby na J, JV a V straně nebyly překročeny maximální přípustné hladiny hluku. vyhodnocení: vyhověno, text byl doplněn;



Ing. Lutz a Dobroslava Lengwinatovi, Sokolovská 1164, Žamberk ze dne 12.11.2013 - návrh na zařazení pozemku parc. č. 477/53 do plochy dopravní infrastruktury - silniční - garáže vyhodnocení: připomínce se nevyhovuje - pozemek parc. č. 477/53 je vymezen v ploše bydlení - v rodinných domech - městské a příměstské - stav. Tvar pozemku je velmi nestandardní a jeho vymezení v požadované ploše není žádoucí. Protože je podaný požadavek veden potřebou výstavby samostatně stojící garáže a regulativy textové části ÚP Žamberk pro tuto plochu takovou stavbu umožňují, byla připomínka vyhodnocena jako bezpředmětná;



AEROKLUB Žamberk, občanské sdružení, Letiště 1023, Žamberk ze dne 10.12.2013 následující požadavky: o nesouhlas s rozšiřováním prostorů pro bytovou zástavbu v předpolí vzletové a přistávací dráhy letiště - jedná se o prostory označené ZB2a, ZB2b a ZB3 vyhodnocení: připomínce se nevyhovuje, protože nejde o rozšiřování zastavitelných ploch bydlení - celý rozsah je převzat ze stávajícího územního plánu města; o požadavek přesměrování komunikace označené ZDk4 šikmo k rohu pozemku nového hangáru nebo ji vést jižním směrem po východní straně pozemku označeného ZD1 a dále západním směrem po jižní straně pozemku ZD1 vyhodnocení: vyhověno, komunikace je navržena na JV okraj lokality K3b, odkud bude dále vedena v rámci regulativů příslušných ploch; o návrh záměru zahloubení komunikace označené ZDk8 VD3 na západní části vzletové a přistávací dráhy vyhodnocení: připomínce se nevyhovuje, protože nesměřuje k návrhu územního plánu Žamberk - zahloubení komunikace je požadováno na území sousední obce Helvíkovice;



Tomáš Kalous, Kpt. Nálepky 1507, Žamberk a Ladislav Spurný, Tylova 1319, Žamberk - návrh na vypuštění lokality ZB2a a ZB2b ze seznamu lokalit, ve kterých je rozhodování v území podmíněno prověřením územní studií. vyhodnocení: vyhověno, protože spoluvlastníci pozemků v dané lokalitě předložili návrh řešení celé lokality vč. dopravního řešení, parcelace a vymezení veřejného prostranství, se kterým projektant ÚP vyslovil souhlas;

Poučení: Proti Územnímu plánu Žamberk, vydanému formou opatření obecné povahy, nelze podat opravný prostředek (§ 173 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád). V Žamberku dne 18.2.2014

Jiří Dytrt starosta města REGIO, projektový ateliér s.r.o.

Ing. Petr Novotný 1. místostarosta města 150

2014 o vydání Územního plánu Žamberk

Recommend Documents