NÁVRH KONCEPCE REVITALIZACE CISTERCIÁCKÉHO KLÁŠTERA VE VYŠŠÍM BRODĚ LENKA ZIKEŠOVÁ
DIPLOMNÍ PROJEKT I FA ČVUT I 2013/2014 VEDOUCÍ PRÁCE: doc. Ing. arch. Miroslav Cikán
I ÚSTAV NAVRHOVÁNÍ 1 I ASISTENT: Mgr. art. Peter Buš
HOSPODÁŘSKÁ STRUKTURA
_Kulturní a historický přínos
Na zasedání generálních kapitul se čeští opati seznamovali s vymoženostmi západoevropského zemědělství a pak je zaváděli na svých statcích a pozemcích. Západní kláštery poskytovaly našim klášterům semena rostlin a sazenice nových odrůd, zejména v zelinářství a sadařství (např, třešňové sady ve Vyšším Brodě a Zlaté Koruně). Systematicky zlepšovali výnosnost půdy, nebo ji teprve kultivovali. Vynikající stavitelé a zasloužili se o rozšíření gotiky. Kolonizátoři krajin (což u nás platilo jen částečně), nejlepší odborníci na vodní stavby - zkušenosti z bažinatých a močálovitých končin. Uměli zavodnit, odvodnit, odvětrat, znalosti co se týče nezbytné výše hladiny vody. Kláštery byly ve svých regionech středisky duchovního života, vzdělanosti, kultury a umění. Jejich knihovny patří k nejbohatším v Čechách (s výjimkou premonstrátských).
_ VYMEZENÍ MÍSTA _krajina mezi řekou a hranicí _krajina Linecké stezky mezi Čechy a Rakouskem _krajina bývalé hospodářské struktury kláštera (kolonizace) _krajina historická s četnými pozůstatky osídlení _krajina poznamenaná nedávnou minulostí (zakázané pásmo) _krajina lesů, luk, rašelinišť, mokřadů, větších i menších skalních útvarů a údolí řeky Vltavy _krajina s osobitým půvabem a celou řadou malebných výhledů _krajina s minimem rušících lidských zásahů
15min_auto
ČESKÝ KRUMLOV 28km ČESKÉ BUDĚJOVICE 56km
FRYMBURK 19km HORNÍ PLANÁ 39km VOLARY 68km
_ ŠIRŠÍ VZTAHY LIPNO NAD VLTAVOU
Vyšší Brod se nachází na historicky významném místě. Město se rozkládá okolo již neexistujícího brodu, na jehož místě překračovala Vltavu středověká kupecká stezka.
ROŽMBERK
Vyšší Brod je rozcestím do Rakouska, k Lipenskému jezeru a do Českých Budějovic. Vyšší Brod, přesněji jeho správní část Studánky, je také nejjižnější obcí v České republice.
30min_peší
11km
Po otevření hranic v roce 1989 význam města silně vzrostl, neboť odtud vede přímá silnice na silniční hraniční přechod Studánky/Bad Leonfelden. Tento hraniční přechod má vzhledem k blízkosti přechodu Dolní Dvořiště spíše místní význam.
9km
6km
hraniční přechod DOLNÍ DVOŘIŠTĚ 13km KOMUNIKACE E55
LOUČOVICE VYŠŠÍ BROD
hraniční přechod GUGLWALD 13km
3,4km
STUDÁNKY 6,7km
hraniční přechod
ČR Zlatá Koruna Vyšší Brod
Schlagl
DE
Zwettl Donau
Wilhering
A
BAD LEONFELDEN 12km LINZ 42km
_ LOKACE KLÁŠTERA V KRAJINĚ Oblast byla pokryta neprostupnými lesy. Samotný pozemek v blízkosti jednoho z mála tamních lidských sídel - tržní osady Vyšší Brod. U této osady překračovaly pravidlelně kupecké transporty Vltavu. kú Vyšší Brod kú Hrudkov
kú Kapličky kú Mnichovice
Klášter byl založen ve svahu na skalisku nad soutokem Vltavy s potokem Menší Vltavice. Terén byl přirozeně chráněn před jarními zátopami a zároveň zajišťoval dostatek vody pro fungování zařízení kláštera. Toto vltavské údolí vklíněné mezi kopce až o výšce 1000m poskytovalo mnichům potřebný klid na rozjímavý život. Obvěnění kláštera zakladateli sestávalo ze značně rozptýlených vsí v jižních Čechách, Rakousku a dokonce až ve Slezsku, z výnosů z několika kostelů a podílů na daních v několika vsích. Značný díl majetkové zajištění však představoval tzv. klášterní les ležící na jih a jihozápad podél hranice s Rakouskem. Jeho převážně horský terén však znemožňoval větší hospodářské využití. zdroj: http://www.klastervyssibrod.cz/Historie/Zalozeni-klastera
Nadaci vyšebrodského řádového domu nelze pokládat za příliš bohatou ani výhodnou, protože značná rozptýlenost majetku netvořila příznivý základ pro funkční hospodářství. Bylo tomu tak proto, že klášter byl zakládán v rámci širokého kolonizačního záměru a do jeho oblasti osidlování ještě nedospělo. Okolí kláštera nebylo přeměněno v zemědělskou krajinu. zdroj: http://www.klastervyssibrod.cz/Historie/Zalozeni-klastera
území v budoucí správě kláštera území ve správě kláštera v pol. 19. stol. podklad seznam restitucí podklad indikační skica
952
Hvězdná 1012
Průměrná výška Vltavy ve Vyším Brodě je cca 550m.n.m. Okolní krajina je však podstatně vyšší. Významným geomorfologickým činitelem celé oblasti je řeka Vltava, která na horním toku sleduje hraniční pohoří Šumavy a právě u Vyššího Brodu obrací svůj směr k severu.
Kraví hora 796
Martínkovský vrch 846
Vyklestilka 887
Brod 893
Uhlířský vrch 925
Medvědí hora 934
923
_ GEOMORFOLOGIE TERÉNU
stávající objekty Hradiště 937
zaniklé objekty
_500
_550
_600
_650
_700
_750
_800
_850
_900
_950
_1000
_ PAMĚŤ KRAJINY _krajina mezi řekou a hranicí
_TYPY SÍDEL Lánové vsi se uplatňují zejména ve výše položených a tvarově članitých terénech. Tento způsob osidlování byl užíván při usazování německy mluvících kolonistů - > hranice s rakouskem, klášter rakouskou filiací. Vsi nemají náves, ale vymezují prostor podél potoka či podél cesty, a záleží pouze na šířce pruhů lánů, vzdálenosti protějších řad a morfologii terénu, zda tento prostor uzavřenost vytvoří. Zde se vykytují oba případy - např.Kapličky a Hodoň. Usedlosti bývají pragmaticky umístěny vůci terénu. Vyšší Brod jako trhová osada vytváří semknutý prostor náměstí, pro trhové účely. Hospodářské dvory, které byly nedílnou součástí klášterního hospodaření. Obhospodařované pozemky dvorů nemají lánové dělení. Jsou uspořádány do větších celků, jež dělí polní cesty, aleje a remízky. Dle dělby pozemků lze vystopovat vlastní plochy obhospodařované místními obyvateli a plochy jež náležejí klášteru a jeho přidruženým dvorům. Nejlépe je tento princip čitelný v dělbě lesních pozemků.
Hrudkov klášterní dvůr
Kapličky ulicová lánová ves Vyšší Brod ulicová trhová ves
Hodoň lánová ves
_ARTEFAKTY UŽÍVÁNÍ KRAJINY 01_zarostlá v místech ruin bývalých vsí 02_torza kamenných zdí 03_staré ovocné stromy v místech sídel 04_torza mezí a teras 05_staré cesty ve vsích 06_zarůstající staré cesty 07_staré cesty v krajině
01
02
03
04
05
07
V této oblasti pohraničí byly vesnice likvidovány opravdu důkladně, takže po buldozerech lze obvykle nalézt jen zarostlé kopy kamení, propadlé sklepy a zbytky ovocných stromů. Vsi, které nepostihla železná opona přímo, zanikly díky zakázanému pásmu či nucenému odsunu místních obyvatel.
Lipová
_ FENOMÉN ŽELEZNÉ OPONY
Martínkov Mnichovice
Hodoň
Frantoly
Krásná Pole Hvězda
Adámky
Kapličky Hřbítek
Dorstadt
rota
Pošlák
Byl vybrán jeden příklad zaniklé vsi jako zástupný model pro výše vyjmenované.
KAPLIČKY Historie obce sahá hluboko do středověku ( min. 1278 ), již před rokem 1306 zde stával kostel, r. 1377 zasvěcený sv. Janu a Pavlu, silně poničený husity. Na konci 16.stol. fungovala v Kapličkách malá sklárna ( připomínána 1597 ), r.1587 je uváděna farní škola. Obnovu kostela podnikli až členové cisterciáckého řádu z nedalekého Vyššího Brodu - znovuvysvěcení provedl r. 1643 opat Jiří Wendsuch. Starou svatyni nahradila až roku 1896 neorománská novostavba podle návrhu vyšebrodského stavitele ing. J. Karla. Mohutná trojlodní stavba s vysokou věží se čtyřmi zvony, kterou zakončovala jehlancovitá střecha, měla v interiéru mj. polychromovaný oltář se sochami obou patronů kostela. Roku 1913 byla před kostelem postavena jednoduchá kašna, v torzu zachovaná dodnes. Za první republiky fungovaly v obci dva hostince s ubytováním, byl zde mj. spolek dobrovolných hasičů. Roku 1930 žilo v obci v 30 domech 233 Němců a 2 Češi. Výrazný dominantní kostel byl odstřelen 4.6. 1959. Hlavní zdroj: R.Podhola - Ozvěny šumavských zvonů
_1953
_2013
_1827
HOSPODÁŘSKÁ KRAJINA podkladem indikační skica
_nejmenší procento zalesnění (dobývání lesa) _kolonizace krajiny (obdělánvání polí a luk, byť v nepříznivých podmínkách) _rybníky v krajině a jejich využívání (hamry, mlýny, rybníkářství) _Vyšší Brod a klášter jako dvě samostatné správní jednotky
_1953
KRAJINA PRŮMYSLOVÉHO ROZMACHU S RÁZNÝM KONCEM podkladem ortofoto 1953
_počátek expanze zástavby Vyššího Brodu _obraz zachycující největší rozmach zemědělství (významně se neliší od předešlého obrazu) _počátky průmyslu (přečerpávací elektrárna na Vltavě, papírny, dřevozpracující průmysl) _vysídlení Německého obyvatelstva předurčil zánik mnohých místních vsí _vybudování železné opony vedl k demolici mnoha místních vsí _zakázané pásmo - krajina nikoho
_2011 TURISTICKÁ KRAJINA podkladem ortofoto 2011
_vodní nádrž Lipno, vyrovnávací nádrž Lipno II _stagnace až úpadek průmyslu _rozmach turismu _expanze zástavby Vyššího Brodu _zaniklé vsi v příhraničí _zánik zemědělských ploch _rozrůstající se lesní pokryv
695-725_7,8°_SZ
735 - 765_5,3°_JZ
740-750_1°_V
800 - 865_6,9°_JV
885-910_4,9°_JV
920-975_8,9°_JV
905-945_5,2°_S
910-920_2,6°_S
920-945_6,9°_SZ
740-750_ 1°_V
875-920 _ 5,93°_SV
545 - 565_4,9°_JV
575 - 625_2°_J, JV
825-855_ 9,5°_SV
660-680_3,7 °_V
600-650_ 9,7 °_V
735-830_6,8 °_ SV
735-760_11,2°_ J
750-775_7,5°_ J
755-800_ 6,1°_J
670-765_12,3 °_ V
805-885_5,2° a 10,89 °_JV
825-910_ 11,8°_SV
910-940_4,2 °_V
910-940_ 9,7 °_JV
920-945_5°a 8,6 °_JV, J
_ STRUKTURA KRAJINY A JEJÍ VÝVOJ
rybníky 2 ha
pole 119 ha
louky 390 ha
lesy 4204 ha
Vyššebrodsko představuje oblast s extenzivním zemědělstvím. Zemědělská činnost je tady ekonomicky málo výhodná a je většinou podmíněna spojením zemědělství s aktivitami v jiných odvětvích. Kombinace zemědělství s agroturistikou. Místo je charakterizováno jako oblast pícninářská, s nízkým podílem zemědělské půdy.
lesní školka
výsatba
V lokalitě převládají lesy hospodářské (především borovice a smrk). Lesy poskytují cennou obnovitelnou surovinu využívanou v dřevozpracujícím průmyslu, ve stavebnictví, papírenství, při výrobě nábytku a mnoha dalších předmětů ze dřeva.
palivo
údržba rybolov
těžba
tesař
řemeslo
řezbář truhlář
řezivo
_ HOSPODÁŘSKÁ STRUKTURA KRAJINY Přírodní podmínky jsou velice vhodné pro chov skotu, který by se měl vrátit do vyšších poloh. Doporučit lze chov masných plemen a produkci kvalitního mléka. Chov koz a ovcí lze považovat za doplňkovou produkci především k udržování pozemků. Chov koní je v omezeném množství a je předpokládán především pro jejich výpomoc při práci. včelařství
ovocné sady
řeznictví
ovocné aleje
chov koní
chov skotu
sečné louky
V příhraniční oblasti, které jsou pro zemědělské obhospodařování nepříznivé, není zemědělská produkce prioritní, je pouze prostředkem údržby krajiny. Zemědělské obhospodařování krajiny je nezbytné. Trvalé travní porosty využívané pastvou a kosením.
chov koz a ovcí
mléčné produkty
_ SITUACE
Návrh počítá s využíváním zemědělských ploch, které budou dostatečným hospodářským zázemím pro klášter samotný. Tuto strkturu propojí komunikace, tvořící kdysy spojnici mezi obcemi v příhraničí. Cesta nebude pouhou komunikací, ale cestou v krajině s mnohými zastaveními lákajícími k pobytu.
MĚSTO VYŠŠÍ BROD
_ortofotomapa zdroj: http://geoportal.cuzk.cz/geoprohlizec/
_Charakteristika sídla zdroj: http://www.encyklopedie.ckrumlov.cz/docs/cz/r Historie Vyšší Brod, nejjižnější město České republiky, vznikl počátkem 13. století jako tržiště na jedné z nejstarších soumarských stezek, která vedla Vyšebrodským průsmykem od Dunaje do Čech již v dobách římanů. První písemná zmínka je v darovací listině z 1. června 1259, kterou pan Vok z Rožmberka, zakladatel kláštera, dává tomuto klášteru rozsáhlé území s tehdy jediným osídleným - tržištěm Vyšší Brod. Roku 1528 přidává Jan III. z Rožmberka výsadu městských práv a právo pečeti s vlastním erbem. V průběhu staletí byl Vyšší Brod pro částečnou odlehlost uchráněn válečných výprav, často byl však postihován požáry. Ty zejména v 19. století změnily charakter zástavby. Zásadní změny přinesl revoluční rok 1848. Zhroucením vrchnostenské a tvorbou nové politické správy se stává Vyšší Brod sídlem okresního hejtmanství, po roce 1868 sídlem okresního soudu. Rozhodnutím císaře Františka Josefa I. je Vyšší Brod od roku 1870 městem. Roku 1900 - dochází k prolomení náměstí novou příčnou komunikací od dolního Dvořiště a tak se rozšiřuje zástavba ke klášternímu návrší. Po záboru pohraničních území roku 1938 se Vyšší Brod stává součástí Hitlerovy třetí říše. Po II. světové válce a nuceném vystěhování německých občanů dochází k výměně obyvatelstva. Vyšší Brod už není okresním hejtmanstvím, zrušen je i okresní soud. V 50. letech ztrácí i statut města, který je opět navrácen až rozhodnutím Parlamentu ČR 1. 7. 1994. Hodnoty Nejvýznamnější památkou je cisterciácký klášter založený Vokem z Rožmberka roku 1259. Mniši zde po staletí žili podle řehole sv. Benedikta, kterou lze charakterizovat slovy: „Modli se a pracuj“. Svou prací přetvářejí celý kraj, sami vystavěli klášter s gotickým chrámem Nanebevzetí Panny Marie. Klášterní knihovna čítající 70 tisíc svazků je třetí největší knihovnou v republice. Mezi památkami vyniká zvláště Vyšebrodská madona a Závišův kříž. Klášter přestál husitské bouře i 30-ti letou válku. Poprvé byli řeholníci vyhnáni nacisty v roce 1941 a po roce 1950 byl klášter zrušen tehdejším režimem. Dnes zde opět žije komunita mnichů, kteří se snaží o obnovu řeholního života i klášterního komplexu. V areálu kláštera je také možno navštívit poštovní muzeum. Vyšší Brod je pro rekreaci velice atraktivní místo. Pro turisty je při praveno mnoho
tras s přírodními nebo historickými zajímavostmi. (např.Čertova stěna, křížová cesta, kamenná mohyla ...). Naučná stezka podél Hamerského potoka k vodopádům vás zasvětí do historie starých řemesel. Ani cyklisté nepřijdou zkrátka. K vzdálenějším neméně zajímavým cílům jsou připraveny cyklotrasy. Městem prochází Šumavská magistrála a nově otevřenými přechody si můžete tzv.odskočit i naprojížďku po krásném rakouském příhraničí. Svou polohou uprostřed lesů, blízkostí řeky Vltavy a nedaleké přehrady Lipno nabízí Vyšší Brod i mnoho dalších sportovních i rekreačních aktivit, a to nejen v létě. Zástavba okolo náměstí, městská památková zóna s řadou krásných fasád barokních, klasicistních a empírových, děkanský kostel sv. Bartoloměje, kaple sv. Josefa (původně sv. Alžběty), klášter, kostel Nanebevzetí Panny Marie, poutní místo Maria Rast, národní přírodní rezervace Čertova stěna, krásná krajina, klid, celá řada malebných výhledů - to vše má svůj osobitý půvab. Je třeba si tuto individualitu a charakter bydlení uvědomit, a jim přizpůsobit veškerou stavební a podnikatelskou činnost. Obec ze své individuality může získat, ale pouze za podmínky, že bude toto “genium loci” obcí dále podporováno. Malebnost zdejší krajiny s minimem rušících lidských zásahů a rušících staveb – to je to, co neustále přivádí návštěvníky, kteří velmi oceňují kvality města i rekreační potenciál zdejší okolní krajiny. Prostor leží na hlavním dopravním tahu, který tvoří hraniční přejezd s Rakouskou republikou a Českým Krumlovem ( přes Rožmberk). Tento hraniční přechod má vzhledem k blízkosti přechodu Dolní Dvořiště spíše doplňkový význam. V souvislosti s budováním rychlostní komunikace z D.Dvořiště na České Budějovice patrně poklesne význam i pro obyvatele Č. Krumlova. Do budoucna lze předpokládat zvýšený zájem obyvatel měst trvale bydlet v klidnějším obytném prostředí, kde je zajištěna kvalitní infrastruktura, základní občanská vybavenost a kde je dobré dopravní spojení. Vyšší Brod je však (pro tato větší města - Č.Budějovice a Č.Krumlov) již poněkud stranou optimální dojížďkové vzdálenosti. Vzhledem k blízkosti hranic s Rakouskou republikou je však možný zájem o bydlení osob, kteří budou dojíždět za prací do Rakouska.
vlaková stanice autobusová stanice Vyšší Brod - klášter autobusová stanice Vyšší Brod - klášter
autobusová stanice Vyšší Brod - náměstí
autobusová stanice Vyšší Brod - škola
MĚSTO / KLÁŠTER / VODA
DOPRAVNÍ VZTAHY
Zhruba pětina ekonomicky aktivních obyvatel za zaměstnáním dojíždí do okolí a do Českého Krumlova, Dolního Dvořiště a Rakouska. 45% služby
32% zemědělství
23% výroba
Počet obyvatel a domů od roku 1869
zdroj: http://www.czso.cz/sldb/sldb10.nsf/obydomy?openform&:545848
Ekonomicky aktivních obyvatel je cca 50,7%
Předpokládá se nárůst obyvatel pracujících v místních službách a drobných soukromých provozovnách, prioritu by měly mít služby podporující rekreační funkci a cestovní ruch. Je vhodné podporovat vznik drobných, ekologicky čistých provozů, které nebudou narušovat životní a přírodní prostředí. Snižování vyjížďky za prací a nabídka pracovních příležitostí v místě přispěje k žádoucí stabilizaci obyvatelstva.
Městská památková zóna zahrnuje celou řadu krásných fasád barokní, klasicistní a empírové architektury. Nejvýznamnější dominantou je děkanský kostel sv. Bartoloměje. Fara č.p. 42 je památkově chráněna. Bývalý objekt radnice z r. 1525 vprostřed náměstí je již romanticky přestavěn. Kaple sv. Josefa (původně sv. Alžběty) se špitálem a starobincem z r. 1371 sloužila i jako sýpka, r. 1816 byla nově vysvěcena.
_Občanská vybavenost
zdroj: textová příloha ÚP města Vyšší Brod Městský úřad, Sparkasse Múhlviertel West - SMW banka, Česká pojišťovna a.s., Česká spořitelna, Kooperativa , ČRP Česká pošta pokrývá Vyšší Brod, Studánky, Drkolnou, Hrudkov, Lachovice, Dolní Jílovice a Kyselov. Stavební úřad má působnost i pro Rožmberk, Lipno, Přední Výtoň, Loučovice a Malšín. Policie ČR – cizinecká, obvodní oddělení, pohraniční, městská (pokrývá území V.Brodu, Lipna n.Vlt., Frymburka, Přední Výtoně, Rožmberka a Horního Dvořiště), Celní úřad Studánky Základní škola 1.- 9.ročník (630 žáků včetně tělocvičny a mimoškolní výchovy), samostatná školní jídelna, - pokrývá potřeby celého zájmového území. Základní umělecká škola, mateřská škola (90 dětí), kulturní zařízení, (220 míst, - kino, místní knihovna cca 150 m2 u.p.), informační středisko, cisterciácký klášter, poštovní muzeum, požární zbrojnice, , ČS PHM – benzina, celní úřad ve Studánkách, Duty free shop 2x, Taxi Tomášek, cestovní kancelář Administrativa : Lesy ČR, Lesní správa, Lokomotivní Depo ČD, Povodí Vltavy, Čerpací stanice pohonných hmot JET, Benzina a.s. 11 restaurací , 3 hotely, 7 penzionů, cestovní kancelář, informační středisko, ubytovna Lesy , tábořiště Pod hrází - autocamp, učební středisko Herbertov ČVUT Strojní (45 míst, posluchárny…)
a jiné akce. Mezi organizované organizace patří Myslivecké sdružení, Zahrádkář, chovatel, Hasiči, Český rybářský svaz, Český svaz ochránců přírody, Divadelní soubor Hrudkováček , Hasičská zbrojnice , Historické sdružení. Dojížďka za vyšší občanskou vybaveností (nemocnice, střední školy, vysoké školy, speciální služby) je především do okresního města Č.Krumlova a do krajského města Č.Budějovic. Zhruba pětina ekonomicky aktivních obyvatel za zaměstnáním dojíždí do okolí a do Českého Krumlova. Místním větším zdrojem pracovních příležitostí jsou Dřevařské závody Vyšší Brod a.s., Lesy Vyšší Brod a.s., a LA-PRO-METAL s.r.o. Těchoraz. SPORT,REKREACE A CESTOVNÍ RUCH Malebná členitá okolní krajina, cenné urbanistické prostory a objekty, neopakovatelná zákoutí a výhledy, klid a dosud kvalitní životní prostředí jsou hlavními faktory, které do okolní krajiny lákají v letním období stále více návštěvníků. Cyklotrasy, běžkařské trasy, pěší turistika, vodní turistika a turistika na koních je v katastru obce velmi žádoucí. Jsou zde nově navržené cyklistické trasy. Turistické cesty jsou vedeny pokud možno v souběhu s pásy trvalé krajinné zeleně. Je zde velmi mnoho usedlostí, které jsou vhodné pro letní ubytování a penziony. V okolí města je řada rekreačně obytných objektů.
Obvodní zdravotní středisko – pokrývá potřeby celého zájmového území - 2x praktický lékař , stomatolog 3x týdně (1x město, 1x Studánky), gynekolog 1x týdně, Privátní stomatologická praxe, Tradiční čínská medicína, geriatrická sestra. (Lékařská služba první pomoci je v Loučovicích). Nemocnice Hrudkov –Léčebna tuberkulózy a respiračních nemocí – (cca244 lůžek), Dům s pečovatelskou službou (27 lidí), Chinamed spol. s r. o., Lékárna U lípy, Veterinární ošetřovna
Ve Vyšším Brodě je sportovní areál u školy. Hřiště na fotbal je vybaveno šatnou (včetně sprch, záchodů), kabinami. Je navrženo jeho rozšíření o víceúčelová hřiště - pro tenis a volejbal- směrem na jižní stranu. Fotbalové hřiště je nedaleko Těchorazi.
Hřbitov, smuteční obřadní síň pro 25 lidí, Farnost Vyšší Brod - kostel sv.Bartoloměje - do farnosti patří Dolní Drkolná, Herbertov, Hrudkov, Lachovice, Loučovice, Studánky, Těchoraz. Kostel Nanebevzetí Panny Marie v klášteře
Volejbalová hřiště jsou u jezu u mlýna. FK Dynamo má oddíl fotbalový. Sportovní hala je u školy, skautský oddíl zde má rovněž tréninky. Rekondiční středisko massage, solárium a nehtové studio,
Obchodní středisko (130 m2 p.p. potraviny, 120 m2 sortiment odívání a obuvi), prodejny širokého sortimentu, tržnice, občerstvení Cestovní kancelář BETA, Právní poradna JUDr. Dvořák , Půjčovna lodí 3x, Taxi 5x ,Realitní kancelář Kvapil, REDI v.o.s. - reklamní agentura Mezi společenské a kulturní aktivity je nutno jmenovat stavění máje, poutě, akce pro děti ( dětský den, Mikuláš, lampionový a maškarní bál) pořádání zájezdů
Sportklub má oddíl nohejbalu, aerobiku, lyžařský, hokejový,Teak wondo, horolezecký – cvičná stěna je u mlýna. Vodácký oddíl, volejbalový, jezdecký klub Nova, motokrosové dnes spíše cyklokrosové hřiště pro bicros.
OBČANSKÁ VYBAVENOST
Jsou zde 3 půjčovny lodí – návrh dvou nových lokalit vodáckých tábořišť. Lyžařský vlek je na severním svahu v jz části města – provozovatelem je Sportklub Vyšší Brod. Je zde sjezdovka pro lyžaře i „U“ rampa pro snowbordisty – návrh rozšíření. Kynologické cvičiště Asociace technických sportů a činností ČR. Myslivecký svaz. Jižně od města bude zrušena brokovnicová střelnice a střelba kulovnicí.
Podnikatelský areál je na východní straně města na Těchorazi. Podnikání – především firmy s dřevařská výrobou a SÚS – je na opačné západní straně města.
URBANISTICKÁ STRUKTURA Město má společensko kulturní centrum na náměstí, a podél třídy Míru, která doznala velkého rozvoje počátkem 20. století jako reprezentativní ulice města. V těchto lokalitách je soustředěna podstatná část občanské vybavenosti. Ulice 5. května se stáčí podél Vltavy, a je lemována dosud poměrně zachovalou starou zástavbou, původně chudšího charakteru – zbytek původní přístupové cesty od východu. Hodnota tohoto území je z hlediska urbanistického rovněž velmi cenná. Plochy nízkopodlažní obytné výstavby jsou převážně v západní části města. Jejich charakter a vedení ulic jsou přizpůsobeny strmému terénu o čemž svědčí i místní názvy ulic – Poschoďová, Na vyhlídce, Na stráni. Nízkopodlažní obytná výstavba je rovněž jihozápadně od Martínkovské ulice a v jižní části sídla v okolí Lidické a Studánecké ulice, menší lokalita je na Těchorazi. Vyšší obytná zástavba je okolo ulice Pohraniční stráže, 2 obytné domy jsou rovněž na náměstí. Město je nástupním místem pro vodní turistiku na řece Vltavě, rovněž kulturní památky předurčují vybavenost pro cestovní ruch a turistiku. zdroj: textová příloha ÚP města Vyšší Brod ;http://www. mestovyssibrod.cz/uzemni-plan-vyssi-brod
AREÁL KLÁŠTERA
Klášter ve Vyšším Brodě patří k nejlépe dochovaným řeholním areálům v naší zemi. Vzhledem k tomu, že neprošel tak významnými barokními přestavbami jako jiná cisterciácká opatství, zachovává se dodnes převážně středověký charakter, umocněný novogotickými úpravami 19. století.
_letecký pohled a fotodokumentace
_Život v klášteře Jádro kláštera tvořila mnišská komunita. Mniši skládají obvyklé tři sliby - čistoty, chudoby a poslušnosti a slib věrnosti místu. Jejich život je rozdělený mezi motlitbu, rozjímání a práci zasvěcenou Bohu. Mnišká práce , na rozdíl od povinností konvršů, nespočívala pouze ve fyzické činnosti, ale mniši se zabývali také přepisováním a výzdobou knih, psaním textů. Mniši spolu s laickými bratry pracovali na polích, pečovali o dobytek a podíleli se na provozu řemeslnických dílen. Mniši neměli samotatné cely, ale spali ve společném dormitáři. Jídlo dostávali mniši v létě dvakrát denně, v poledne a večer, v zimě pouze jednou, v poledne. Předpisy týkající se výživy byly přísné a povolovaly jen skromné porce jednoduché stravy (obiloviny, zelenina, mléčné produkty, z mas jen rybí a jako nápoje buď voda nebo víno). Život cisterciáků byl velice tvrdý, plný motlitby a práce. Dnes se pro kandidaturu žádá věk alespoň 17 let, dobré zdraví a zralost v duchovním životě. Kandidát žije v klášteře, účastní se všech povinností, ale nemá žádné pravomoci v rozhodování. O tom zda smí novic skládat sliby, rozhoduje konvent. Dnes sídlí generální opat řádu v Itálii. IDEÁLY ŘÁDU • “obnova” prapůvadní benediktinské observace • návrat k prostému životu v odloučenosti, věnovanému manuální práci a rozjímání • jednoduchost a prostota prostupující vnitřní i vnější život mnichů
_kláštery v krajině Nové kláštery mohly být zakládány buď z popudu fundátora (panovník, šlechtic, církevní osoba) nebo samotného kláštera. Pro vznik nového kláštera bylo vybíráno tradičně místo v údolí a v odlehlé krajině daleko od světských záležitostí, bez narušení meditace mnichů. Obecně lze říci, že cisterciácké kláštery měly společný způsob zasazení areálu kláštera do krajiny. Kláštery byly zakládány v údolí, poblíž vodního toku, který hrál v životě kláštera i jeho ekonomice nezatupitelnou roli. Vodní zdroj zajišťoval dostatečné množstv í vody pro vodní kanály (povrchové i podzemní), které cisterciáci budovali, aby získali hnací sílu (pila, mlýn, hamr aj.) i vodu do kašen a klášterní jídelny. Pitná voda byla přiváděna často zvlášť a zásobovala kuchyni. Ne nadarmo jsou cisterciáci proslulí jako skvělí stavitelé vodních systémů. V případě, že přirozený vodní zdroj nepostačoval, budovali mniši umělé vodní toky, kterými přiváděli potřebnou vodu někdy i z velikých vzdáleností. Způsobem zakládání klášterů se cisterciáci výrazně lišili od benediktinů, kteří své domy stavěli na kopcích. Cisterciáci chtěli vtiskovat pečeť Boží do krajiny nejen modlitbou, ale i vlastní prací, proto se věnovali kultivaci půdy a zemědělství. Nejčastěji bývají spojováni s mýcením lesů a osidlováním dosud neobývaných území. Krajinu podle potřeby zavodňují nebo odvodňují, přivádí vodu kanály a akvadukty i na velkou vzdálenost. Pro zajištění fungování kláštera potřebovali půdu a vodní toky, které by obhospodařili. Dodnes můžeme v mnoha evropských zemích vidět stopy jejich práce, ať již je řeč o jimi založených vesnicích, hospodářských dvorech, polích, rybnících či systémech cest.
_ekonomický model Heslo “Modli se a pracuj!” se stalo ústředním bodem, ze kterého se odvíjela celá ekonomická teorie. Fyzická práce všech členů řádu se stala základem, na němž byl vystavěn cisterciácký ekonomický model. Vše co řád vlastní a požívá, mělo být dílo řeholníků, mnichů a konvršů. Každé klášterní panství mělo být soběstačné. Kláštery směly nabývat pouze půdu. V praxi existovali hospodářské dvory - grangie. Ta obhospodařovala část klášterní půdy, která jí byla svěřena. Grangie měly produkovat obilí a další rostlinné výrobky (zeleninu, ovoce, víno), loužily též k chovu dobytka a bývaly při nich řemeslné provozy.
_architektura Cisterciácká architektura se stala nezaměnitelných fenoménem ve středověkém umění. Jednotnost cisterciácké architektury nemohla být absolutní. Regionálmí tradice, změny ve společnosti, světští fundátoři a finanční situacek láštera byly příčinou, proč se především klášterní kostely lišily. Důsledněji než půdorys kostelů byla zachovávána základní dispozice klášterů. Za ohradní zdí se kolem ústřední svatyně seskupovaly konventní budovy a nejnutnější hospodářská zařízení. Klášter vnitřní se skládá především z prelatury, domu noviců a nemocnice (infirmarium). Klášter vnější se skládá z kostela laiků, příbytku konvršů, domu pro hosty, špitál (hospicium), hospodářských stavení, apod.
Zdroj pracovní síly představovali podle ekonomické teorie cisterciáci sami. Vzhledem k tomu, že počet mnichů bych vzhledem k potřebě nedostačující, podíleli se na práci též konvrši. Zejména konvrši , jichž klášterní kostel bývalo v klášterch poměrně více než mnichů , působily Cisterciácký chrám měl být především soukromým na grangiích. oratoriem mnichů, s vyloučením veřejnosti, nebyly Ekonomický model v praxi nebyl zcela reálný. k nim pořádány poutě ani procesí (výjimka svátek Nejvíce se to projevilo ve 13. století, kdy výkonný eko- sv. Bernarda 20.8.). Kostel pro laiky byl stavěn mimo nomický model byl narušen tím, že se začal projevovat klauzuru u vstupní brány. Konventní kostel je na nedostatek konvršů. Kláštery byly donucely pronajípůdorysu latinského kříže, uzavžený do sebe - propomat půdu a přijímat dávky poddaných. To nakonec jen byl pouze s ambitem. Chór měl být tak prostorný, posvětila i generální kapitula, která formálně odstraaby pojal co nejvíce oltářů a mnišský sbor. Vytvářejí nila překážky v hospodářském podnikání. Cisterciácké věnec kaplí kolem presbytáře (vznik chrámu katedrálkláštery začaly bohatnout a přibližovat se profánnímu ního typu). Jasná a přehledná výstavba chrámového světu. prostoru prosvětleného přirozeným světelm. Chrámová okna nebyla zdobena vytrajemi, zákaz veškeré nárhery, která by měla odvádět pozornost mnichů od vnitřního prožití motlitby. Prostor pro mnichy a konvrše oddělen. Typické (s výjimkami) je velké kruhové okno se složitou kružbou nad portálem v západní chrámové zdi. Kostel neměl věž, povoleny byly jen malé zvoničky (sanktusníky) pro zvony.
• být chudými s chudým Kristem (Kristovo lidství) • Matka Boží, Panna Marie - všechny řádové kotely jsou jí zasvěceny, mniši se nazývají bratry Panny Marie • odmítání světského života, naprostá oddanost církvi • pokora, poslušnost, obětavost, důslednost, vytrvalost • motlitba, rozjímání a práce Ostroh, na kterém klášter Zlatá Koruna stojí je obtékán ze tří stran řekou Vltavou a ze svahů hory Kleť svedli cisterciáci potok, který nazvali Jordánek.
Sýpka grangie Ter Doest kláštera Les Dunes a Belgii
Klášterní kostel Clairvaux
_filiační systém
_organizace a struktura řádu
zdroj: Čechy jsou plné kostelů Cisterciácký řád byl po stránce formální velmi inovativní a vytvořil pevnou vnitřní strukturu. Základem nového uspořádání byl filiační systém se dvěma instituty - generální kapitulou (zákonodárný) a pravidelnými vizitacemi (kontrolní). Filiační systém uplatňoval mezi kláštery rodinné vazby. Základem byla filiace, kdy se založením nového kláštera rozdělil zakladatelský konvent. Původní klášter se tak stává matkou a zakládaný klášter jeho dcerou. Opat zaklídajícího kláštera získal postavení nadřízeného dceřiného kláštera a vykonával mimojiné jeho vizitace. Díky četným papežským privilegiím, která umožnila cisterciákům vymanit se z vlivu příslušných biskupství, představoval řád samostatné těleso, jehož správa spočívala výhradně v jeho rukou. Složitější byl vztah cisterciáků vůci světské hierarchii. Museli respektovat zvyky zemí, do nichž přicházeli. Závislost klášterů na jejich zakladatelích je známá i z českého prostředí. Nejvýznamnější postavení v rámci cisterciáckého řádu patřilo zakladatelskému domu v Citeaux, od nějž odvozovaly původ ostatní kláštery. Vedle Citeaux byly nadřízené jeho první čtyři dcery La Ferté, Pontigny, Clairvaux a Morimond označované jako protoopatství. Z těchto klášterů vychází pět linií řádu, jež jsou zobra-
zovány v řádovém rodokmenu. Postavení opatství v rámci řádové hierarchie se řídilo umístěním v soustavě rodokmenu, nikoliv podle data připojení k řádu. Největšího úspěchu dosáhla linie kláštera Clairvaux, dále následovala morimondská větev, teprve potom je Citeaux, poté Pontigny a nakonec La Ferté. Morimond těžil především ze své polohy na východě Francie, díky níž se stal výchozím bodem pro osazování klášterů na území Svaté říše římské a oblastí ve střední Evropě. Morimondská linie se do střední Evropy dostala prostřednictvím německých klášterů Kamp, Ebrach, rakouského řádového domu Heiligenkreuz a porýnského Altenberg. České kláštery patřily bez výjimky k morimondské větvi. Cisterciácký řád se dostal se dostal do Čech prostřednictvím německých a později rakouských klášterů. nejvyšší postavení v rámci řádového rodokmenu zaujímal Pomuk, jenž byl vnučkou Morimondu. České země tedy neměly žádný přímý kontakt s protoopatstvími. V Českých zemích zakládaly své potomky Bavorské a Francouzské kláštery, později se jako mateřské domy zejména domácí filiace. Výjimkou jsou dva jihočeské kláštery, které založily rakouské řádové domy.
Cisterciácký řád byl prvním řeholním řádem v právním smyslu vůbec (jakožto institucionalizovaná organizace) a ostatní řády vznikly s využitím některých jeho prvků později (z těch dodnes existujících nejprve premonstráti a kartuziáni a později dominikáni a františkáni). Zakládající ústava Řádu byla vytvořena pravidelným shromážděním opatů a nazvána “Carta Caritatis” (Listina lásky). Cisterciácký řád se vyznačuje pevnou a velice funkční organizační strukturou. Důsledně zachovává přesnou genealogii mateřských a dceřiných klášterů - rodokmen cisterciáckých klášterů. Genealogická terminologie (dcery, vnučky, provnučky) se vztahuje vždy k původnímu klášteru v Citeaux. Opat kláštera v Citeaux byl zároveň hlavním opatem celého řádu. Prvoklášter v Citeaux (lat. Cistercium), byl mateřským domem dalších čtyřech hlavních řádových klášterů: La Ferté, Pontigny, Clairvaux a Morimond. generální kapituly Konaly se v Citeaux za přítonosti opatů všech klášterů vždy 14.9. (den Povýšení sv. Kříže) a trvaly 7-10dní. Vydávala směrnice týkající se řeholního života, trestala hřešivé opaty, schvalovala zřízení nových klášterů apod. Systém vizitací zajišťoval dohled nad zachováváním řehole a dodržováním nařízení generálních kapitul. Vizitace prováděl vždy opat mateřského kláštera. Postavení mnichů v klášteře Kláštery mají status opatství nebo převorství, malé domy pak probošství. Všechna opatství a převorství jsou zcela samostatná. V zásadě existovaly tři typy: obyčejná, střední a přísná. Nové kláštery byly zpravidla
BUBEN, Milan. Encyklopedie řádů, kongregací a řeholních společností katolické církve v českých zemích: II. díl, II. svazek: Mnišské řády. 1. vydání. Praha: Nakl. Libri, 2002-2003, s. 149-305. ISBN 80-7277-087-X.
•
VLČEK, Pavel. Encyklopedie českých klášterů. 1. vyd. Praha: Libri, 1997, 778 s. ISBN 80-859-8317-6.
•
KAINDL, Dominik. Dějiny kláštera Vyšší Brod v Čechách. 1. vyd. Libice nad Cidlinou: Gloriet ve spolupráci s Cirsterciáckým opatstvím Vyšší Brod, 2008, 204 s., [12] s. obr. příl. ISBN 978-80-87216-06-4.
•
KUTHAN, Jiří. Počátky a rozmach gotické architektury v Čechách: k problematice cisterciácké stavební tvorby. Vyd. 1. Praha: Academia, 1983, 375 s.
•
HLINOMAZ, Milan. Cisterciátské opatství Vyšší Brod. Libice nad Cidlinou: Gloriet, 1990. ISBN 80-86644-12-X.
Opat stál v čele mnichů a byl zodpovědný za dodržování všech pravidel řádu. Jeho rozhodnutí se museli všichni členové konventu zcela podřídit. Až do 20. století byli opati voleni doživotně. Opat bydlel ve vlastním domě - prelatuře a ostatní žili v klausuře v konventu. Opati mateřských klášterů měli na starosti i kntrolu klášterů dceřiných. Převor - druhý hodnostář, stojí v čele konventu a zastupuje opata. Řídil všechny motlitby stejně jeko světské záležitosti kláštera. Hospodář (cellarius) a komorník odpovídali za ekonomický chod kláštera. Novicmistr (magister novitiorum) pečoval o vzdělání noviců, Konressor o zpovědi a kantor měl na starosti chrámový zpěv. Mniši se dělí na kněze (chórové bratry) a konvrše (laické bratry), ti byli od chóravé služby osvobozeni a působili hlavně na grangiích. Grangie byla zemědělská osada, kde pracovali konvrši. Chodili do svého kláštera o nedělích a o svátcích. Grangie bývaly od sebe vzdáleny asi 12 km - jeden den pochodu. Ve 13. století se z grangií stávají napodobeniny mateřského klástera (kaple, dormitář, reflektář, kapitulní síň, ohřívárna, pokoj pro hosty apod.) Ve 14. století nastává úpadek počtu konvršů venkované si hledají obživu ve městech. Choroví bratři také pracují na polích, ve stájích, v řemeslnických dílnách, ale vždy poblíž kláštera nebo v jeho areálu, aby mohli plnit chórové povinnosti. Mniši se věnují zemedělství, lesnictví, stavebnictví, vodohospodářství, ale i zpracovávání rud.
„Ora et labora!“
LITERATURA: •
osazovány jedním opatem a dvanácti mnichy (Kristus a jeho učedníci).
(Modli se a pracuj) heslo sv. Benedikta Komunita cisterciáků
_Denní řád
_Dějiny a vývoj
zdroj: http://www.ceske-diamanty.cz/CRz_A_Vyssi_Brod_Info.htm Klášterní kostel s přilehlými budovami byl stavěn postupně od 60. let 13. století, dokončen byl v 80. letech 14. století. Za nejstarší je pokládána patrová sakristie z doby kolem roku 1270, která dříve sloužila jako opatská kaple, nejprve však byla patrně využívána jako první klášterní svatyně všemi mnichy. V 60. - 80. letech 13. století byla postavena východní část kostela a příčná loď s přilehlými kaplemi, v nichž se tvůrčím způsobem prolíná severofrancouzská klasická gotika, dynamičtější poklasický sloh a starší fáze české architektury. K činnosti první vyšebrodské stavební huti má velmi blízko kaple Andělů strážných v bývalém cisterciáckém klášteře Zlatá Koruna. Specifickým slohovým projevem je klenba kapitulní síně (kolem roku 1285) tvořená čtyřmi trojpaprsky, které vyrůstají z jediného sloupu uprostřed síně. Stavební huť, která dokončovala stavbu kostela, pokračovala ve zcela jiném duchu. Jejím dílem je síňové trojlodí, dostavěné kolem roku 1385, kdy již stála i celá křížová chodba. Kromě zmíněných objektů vznikly v areálu kláštera i další středověké budovy. Roku 1379 je zmíněna kaple sv. Maří Magdalény před klášterní fortnou a špitál sv. Alžběty mimo klášterní ohradu. V západní části areálu byly hospodářské budovy, z nichž se dodnes zachovala gotická budova mlýna. Jižní, západní a část východního křídla konventu jsou přestavěny renesančně, v patře barokně. Mezi konventem a prelaturou položenou východně byl roku 1587 vystavěn tzv. starý konvent, z nějž vybíhá směrem na jih křídlo seniorátu, noviciátu a nemocnice. Roku 1671 byla postavena první kostelní věž. Budova prelatury pohltila při své přestavbě v 18. století dvě menší stavby z pozdního 14. století. Roku 1757 vznikl knihovní sál vyzdobený freskami. Poslední rekonstrukce a přestavby proběhly v letech 1830 - 1862, dále za opata Leopolda Wackarže, který zásadně zrestauroval kostel v novogotickém duchu a přistavěl k němu štíhlou věž. Další stavební zásah se datuje do roku 1904. Značně odlehlá poloha ochránila klášter před nepřízní válek, proto zůstal klášterní areál v podstatě neporušen. Evropsky jedinečný je prostor čtvercové kapitulní síně. Kruhové okno síně naznačuje, že se od počátku výstavby zamýšlelo provedení jedinečné klenby,
zdroj: http://www.klastervyssibrod.cz/Zivot-v-klastere/ Denni-rad
jež vyjádřila skoro o 100 let dříve základní principy Parléřovy klenby Svatováclavské kaple v chrámu sv. Víta v Praze. Kružbový vzorec okna vychází z rozetových oken katedrální gotiky. Celková výzdoba síně vyjadřuje křesťanskou středověkou představu kosmu.
Za reforem císaře Josefa II. byl roku 1786 tehdejší opat sesazen ze svého úřadu, byl zakázán příjem noviců a klášter byl tak určen k vymření. 1789 byl opat znovu nastolen a klášter unikl zrušení, i když s citelnými ztrátami na počtu členů a rozsahu majetku.
Zvláštností v evropském měřítku je klínové dvojboké uzavření vnějších kaplí přiléhajících k východní straně příčné lodi.
V 19. století zažil klášter Vyšší Brod vědecký rozkvět. Řadu teologických a historických prací sepsal např. Maxmilian Millann, který učil i na pražské universitě, mnoho dalších učenců vyrostlo v klášteře za nejvýznamnějšího vyšebrodského opata Leopolda Wackarže (1867 - 1901), velmi aktivního člověka s širokým rozhledem, který v letech 1891 - 1900 zastával místo generálního opata řádu. Do této funkce byl pak zvolen jen P. Matthäus Quatember v letech 1950 1953.
Klášter Vyšší Brod založil Vok z Rožmberka roku 1259 a povolal sem cisterciáky z rakouského Wilheringu. Na přání zakladatele se Vyšší Brod stal rodovým klášterem, v němž bylo pohřbeno deset generací této rodiny. Vyšebrodský chrám tak představuje nejvýznamnější české rodové mauzoleum s kontinuitou od 13. do 17. století. Jako první spočinul v kapitulní síni popravený Záviš z Falkenštejna, za krále Přemysla Otakara II. představitel odbojných Vítkovců a dobrodinec kláštera. K nejvýznamnějším mecenášům 14. století patřil Petr I. z Rožmberka (zemřel 1347), který je nazýván druhým zakladatelem opatství. Pro klášterní kostel opatřil deskový oltář, pozoruhodný cyklus maleb tzv. Mistra vyšebrodského oltáře. Za pomoci zakladatele rodu si zdejší cisterciáci vybudovali poměrně velké panství, , které naštěstí nebylo během husitských válek vážněji poškozeno, ačkoli roku 1422 husité klášter dobyli. V 16. století se rozšířil protestantismus i mezi poddané na vyšebrodském klášterství. Právě proti němu zakročil opat Kroll roku 1588, bohužel se při tom nevyhnul násilí. Po třicetileté válce v polovině 17. století, v níž se klášter velmi zadlužil, se řeholní kněží starali o své inkorporované (přičleněné) fary, čímž bylo mj. zajištěno živobytí určitému počtu mnichů. Ke konci 17. století však musel klášter hájit obsazování těchto far, protože v té době velmi vzrostl počet světských kněží. I klášter dosáhl neobvykle vysokého stavu členů (58 mnichů). Jeden z nejvýznamnějších opatů byl Quirin Mickl(1747 - 1767), který postavil novou knihovnu, vybavil ji skříněmi a velkým množstvím titulů. Dnes knihovna obsahuje asi 70 000 svazků, 1 200 rukopisů a 400 prvotisků.
• 3.45 Vstávání • 4.15 Vigilie (noční officium) následuje rozjímání • 6.15 Laudy (ranní chvály) následuje konventní mše svatá (neděle a zasv. svátky v 10.00) následuje snídaně individuálně • 8:15 Prima(v neděli a zasvěcené svátky po ranních chválách) následuje čtení Řehole sv.Benedikta s výkladem v kapitulní síni,kapitula a rozdělení práce
Významným opatem byl v letech 1925 -1954 Tecelin • 9:00-11:45 Práce (mimo neděle a zasv. svátky) Jaksch, který příznivě vyřídil pozemkovou reformu, • 12.00 Tercie a Sexta při níž klášter ztratil část svého majetku, rozvinul novou stavební činnost v klášteře i na farách a během nekrologium (vzpomínka a modlitba za zemřelé) hospodářské krize dal mnohým práci i chléb, takže se následuje oběd,který v postní době odpadámístní obyvatelstvo cítilo s klášterem spjato. Vzhledem pouze jedno jídlo za den k velkému přírůstku členů, o který se sám postaral, uvažoval o oživení kláštera ve Zlaté Koruně. polední odpočinek (neděle a zasv. svátky společná rekreace) V důsledku obsazení Sudet Německou říší byla německá část jižních Čech připojena k tehdejší župě • 14.00 - Práce (mimo neděle a zasv. svátky) Oberdonau a roku 1939 převzal správu kláštera vládní komisař. Rušení klášterů v této župě roku 1941 se • 14.45 Nona( v neděli a zasv.svátky ve 14.00) nevyhnulo ani Vyššímu Brodu, který se svými 69 členy • 15.00-16.30 Práce(v letním čase do 17.00) v té době patřil mezi nejpočetnější v řádu. Většina mnichů odešla na fary. Po válce se opět vrátili, ale brzy • 16.45 - 17.15 Duchovní četba (v letním čase od 17.15) byli vysídleni, protože většina z nich byla německé • 17.30 Nešpory (v letním čase v 18.00) národnosti. Rozešli se tedy do cisterciáckých klášterů za hranicemi. Nejvíce vyšebrodských řeholníků přijal následuje tichá adorace kvůli nedostatku svých členů klášter Rein, který v té době neměl opata. Roku 1949 byl apoštolským adminneděle: výstav Nejsv. Svátosti se svátostným istrátorem (správcem) Reinu jmenován P. Jaksch, který požehnáním ještě dlel s hrstkou bratří ve Vyšším Brodě. Po komunistickém přepadení a zrušení kláštera roku 1950 odešel • 18.10 Večeře (v letním čase od 18.40) také do Reinu, kde roku 1954 zemřel. 1959 došlo následuje společná rekreace (dobrovolně) ke spojení obou klášterů a změně názvu reinského • 19.15 Martyrologium (v letním čase v 19.45) kláštera na Rein - Hohenfurt, který převzal závazek v případě možnosti opět osídlit Vyšší Brod. To bylo Kompletář, Salve Regina naplněno roku 1990, kdy se sem vrátil řádový život. Dobu totality však přežili jen dva vyšebrodští mniši. • Silentium - přísné noční mlčení V zimním období jsou chorové modlitby a mše svatá v zimní kapli, v letním období v klášterním kostele. V neděli a o zasvěcených svátcích je mše svatá vždy v klášterním kostele.
_popis klášterního areálu http://monumnet.npu.cz/pamfond/list.php?IdReg=136296
ř.
parc.
specifikace
omezení památkové ochrany:
st. 132
NKP - nový pivovar, kovárna, dům čp. 138, vepřín, oplocení s kamennými sloupky, brána k pivovaru
st.
133
NKP - starý pivovar
st.
134/1
NKP - mlýn čp. 131
st.
134/2
NKP - stodola čp. 132
st.
134/3
NKP - chlévy
st.
135/1
NKP - jižní část hospodářského dvora
st.
135/2
NKP - dům čp. 133
st.
135/3
NKP - dům čp. 151
st.
135/4
NKP - dům čp. 152
st.
136
NKP - špitál (část) čp. 160, skleník, zelinářská zahrada
st. 137
NKP - konvent, seniorát a noviciát, rajská zahrada, konventnÍ zahrada, kašna, kašna
st. 138/1
NKP - administrativní budova čp. 125, kostelní nádvoří, tarasní zídka, ohradní zdi
st.
138/2
NKP - opatství čp. 136, oranžerie, kašna, kostelní nádvoří
st.
139
NKP - kaple sv. Anny
st.
140
NKP - kostel Nanebevzetí Panny Marie
st.
141
NKP - soudní budova, vězení
st.
142
NKP - lékárna čp. 134
st.
143
NKP - hamr (zbořen), ohradní zdi
st.
144/1
NKP - dům čp. 129, stáje, stodola, ohradní zeď s branou
st.
144/2
NKP - dům čp. 170
st.
144/3
NKP - dům čp. 159
st.
145/1
NKP - hlavní brána, ohradní zdi, branka do hosp. dvora
st.
145/2
NKP - dům čp. 128
st.
167
NKP
bez staveb
st.
215
NKP - ohradní zeď
bez staveb
st.
898
NKP
bez staveb
pp.
88/1
NKP - louka, plot s bránou
pp.
1398/2
NKP - ohradní zeď, brána
pp.
1400/1
NKP - rybník, plot s bránou, hexagonální bašta
pp.
1401/1
NKP - hráz rybníka, plot s bránou
pp.
1403
NKP - tarasní zeď se sloupky, tarasní zídka
pp.
1404
NKP - ohradní zdi, bašty
pp.
1405
NKP - bývalý hřbitov
pp.
1406
NKP - konventní zahrada
pp.
1407
NKP - opatská zahrada, bazén, kašna, tarasní zeď, bašta
pp.
1408
NKP - opatská zahrada, schodiště, hexagonální bašta
pp. 1409
NKP - opatská zahrada, chrlič s vodopádem, kamenné koryto, schodiště, ohradní zeď
pp. 1412
NKP - stará opatská zahrada, ohradní zdi, kašna, kamenná nádrž, schodiště
pp.
1413
NKP - dvůr lékárny, ohradní zeď s opěráky, branka, kašna
pp.
1414
NKP - herbularium, ohradní zeď
pp.
1415
NKP - dvorek lékárny, ohradní zeď s opěráky, branka
pp.
1416
NKP - severní hospodářský dvůr, ohradní zeď s bránou
pp.
1419/1
bašty, severní ohradní zeď
pp.
1419/2
NKP - bašta
pp.
1747/9
ohradní zeď
pp.
1775
NKP
pozemek bez ochrany
pozemek bez ochrany bez staveb
_historické mapy zdroj: http://www.encyklopedie.ckrumlov.cz/docs/cz/ ; http://kontaminace.cenia.cz/
I vojenské mapování
Snímkování v roce 1952
II vojenské mapování
Indikační skica
Stabilní katastr 1826
_NEJSTARŠÍ VYOBRAZENÍ KLÁŠTERA DO KONCE 19. STOLETÍ
Takto na rytině z počátku 19. století měl klášter ve Vyšším Brodě vyhlížet při svém založení
Obraz Pětisté výročí kláštera Vyšší Brod, Anonym 17. stol Vyšší Brod v 15. století
Vyšší Brod na ilustraci Karla Liebschera z Ottovy ediční řady Čechy
Klášter Wyšňovský v Budějowickém kraji (1838)
Klášter a město Vyšší Brod na obraze z roku 1685
Tužková kresba Karla Grubera zachytila klášter Vyšší Brod v roce 1866
_VYOBRAZENÍ KLÁŠTERA v 20. STOLETÍ
1928
1907
1909
1968
1913
1920
_pohlednice a fotografie převážně z 1. poloviny 20. století Z fondů NPÚ ústřední pracoviště v Praze a Jihočeského Muzea v ČB
Nádvoří kláštera v pozadí prelatura a trakt hostinských pokojů
Klášterní kostel a bývalá lékárna
Nádvoří kláštera s kašnou sv. Leopolda
Nádvoří kláštera s kašnou sv. Leopolda 1916
Areál kláštera od severovýchodu
Areál kláštera od severovýchodu
Bývalý klášterní hřbitov
Chrám Nanebevzetí P. Marie
využití klášterního areálu vstupní brána ubytovna
hospodářský dvůr stáje garáže
pronájem zemědělci konšké stáje
okresní soud věznice
vrátnice kláštera prostory mnichů
byt správce kostel
infocentrum, kasa, prodejna klášterní kavárna výstavní prostory gotické sklepení výstavy, kocerty poštovní muzeum
nové prostory knihovny
oranžerie
pivovar
chlévy
chlévy
pokoje mnichů byt
truhlárna pronájem byt
mlýn se sýpkou truhlárna, byt kovárna, byt
prohlídky knihovna obrazárna
sádky
Využívané objekty
Mniši využívají až na budovu soudu veškeré objekty, které mají ve vlastnictví. Jádro kláštera - starý konvent využívají jak pro své potřeby, tak je přístupný návštěvníkům. V konventním chrámu se navíc odahrávají slavnostní koncerty. Včásti křídla novinciátu a seniorátu mají mniši své bydlení a v části je zřízena knihovna. Budova prelatury slouží od 20. let 20. století pro Poštovní muzeum. V hostinskék křídle je několik provozů. Nachází se zde klášterní kavárna, infocentrum, kasa, malá prodejna,
neVyužívané objekty
výstavní prstory, konferenční místnost a úplně nakonci křídla má byt správce. Budova bývalé lékárny dnes slouží jako vrátnice kláštera. Objekt stojící hned vedle slouží jako garáže. V hospodářské části areálu kláštera se občas vyskytují také nějaké měnší provozy. Část se pronajímá zemědělci, který tu stájí koně. Část objektů slouží jako ubytovna. V areálu kláštera najdeme také malou truhlárnu a pronajímatelný byt.Objekty jsou nevyužívané
tucí hned po roce 1989 se v mnoha případech dočkaly především z důvodu vlastnictví. Téměř celou záoprav, objekty které stojí jen kousek opodál a o který padní část areálu kláštera vlastní pozemkový fond a donedávna firma OPBH Most. Tyto objekty a pozemky se dodnes stará stát, nezadržitelně chátrají. jsou předmětem církevních restitucí. Tyto objekty jsou v žalostném stavu a cisterciáci mají některé z nich v nájmu, aby mohli provádět nezbytné opravy a nedošlo tak k jejich zřícení. Komplex vyšebrodského kláštera je výrazným příkladem toho, jak se komunistické vyvlastnění a následná správa státu mohou podepsat na stavu památky. Zatímco budovy vrácené v první vlně resti-
hospodaření mnichů Dnes už nemůže klášter existovat v úplné soběstačnosti, pokud to ostatně bylo vůbec kdy možné. Také kláštery jsou součástí společnosti své doby a musí se držet jejích zákonů a ekonomických potřeb. Ve vyšebrodském klášteře zahrnuje práce bratří v současnosti čtyři okruhy: • renovace zdevastovaného kláštera a administrativa s tím spojená • provozní řemesla - provoz vodní elektrárny, truhlárny, klášterního vodovodu, knihvazárny, provoz historické knihovny • zahradní práce - trávníky, sadařství, zeleninové zahrady, drobné užitkové zvířectvo • turismus - prohlídky, klášterní obchod, koncerty Rozsah pracovním aktivit je určován množstvím bratří, jejich silami a schopnostmi. K tomu mají přednost všechny obvyklé domácí práce, jaké zná každý ze své domácnosti - od kuchyně až po prádelnu.
KLÁŠTERNÍ VODNÍ ELEKTRÁRNa
Klášterní prodejna
Caffe Convento
Po úspěšné rekonstukci malé vodní elektrárny, kdy byla na zakázku vyrobena nová Bankiturbína a namontováno zcela nové automatické ovládání, byl zahájen zkušební provoz výroby elektrické energie.
http://www.klastervyssibrod.cz/Prohlidky/text
http://www.kavarna.hotel-sumava.cz/
Nová turbína, kterou zhotovila a namontovala rakouská firma Danner, má plný výkon 30KW.S e stávající starší turbínou je při dostatečném množství vody, naše elektrárna schopna vyrobit až 55 KW eletrické energie, kterou prodáváme do sítě E.ON.
• knihy o mnišství a o katolické víře • letáky a noviny z jiných klášterů či blízkých turistických zajímavostí • brožury o klášteře Vyšší Brod • pohlednice, plakáty a leporela zachycující všechny zajímavosti jak uvnitř tak i vně vyšebrodského kláštera. • CD s duchovní hudbou (chorál apod.) • upomínkové svíčky • klášterní produkty: BIOhořčice, klášterní med, různé klášterní likéry, müsli, kávovina či ikony • devocionálie: růžence, medailky, křížky • široký sortiment sv. obrázků: Sv. Otec, různí světci a světice (i sv. Bernard a sv. Benedikt), Madona vyšebrodská, andělé strážní atd.
Modernizace elektrárny byla realizována, kromě vlastních finančních prostředků kláštera, díky finanční podpoře Spolku pro obnovu vyšebrodského kláštera v Linci a rakouské společnosti ENERGIE AG.
V návštěvnickém centru se nachází klášterní prodejna a pokladna. Mimo informací o prohlídkách a možnosti zakoupit vstupenku zde lze nalézt:
Kavárna v návštěvnickém centru cisterciáckého kláštera Vyšší Brod. Občerstvení pro návštěvníky. Gastronomický servis pro skupiny a účastníky seminářů, recepce. V historických prostorách opatství. Terasa na nádvoří kláštera.
aNALÝZA VODNÍCH PRVKŮ V AREÁLU
Voda poháněla vše Ve středověku síla vodního spádu představovala jeden z mála zdrojů energie, které člověk uměl a mohl využívat. Vodní kola poháněná vodou z Opatského kanálu poháněla nejen kolo mlýna, ale napájela i klášterní pivovar a později i hamr. Proto se před vstupem do hospodářské části kláštera kanál dělil do tří ramen, která vedla vodu k potřebným zařízením. Část vody napájela i klášterní studnu v ambitech pod budovami. Voda dále prochází pod celým klášterem a opouští ho barokním chrličem ve tvaru dračí hlavy (ten ale pochází až z 18. století). Posledním využitím vod kanálu je malý rybník v areálu klášterní zahrady nad silnicí vedoucí směrem na Lipno.
záchody
terénní valy rybníka
záchody
Kanál slouží dodnes, ale nejen jako turistická atrakce, ale jako zdroj energie i vody samotné. Voda kanálu pohání malou vodní elektrárnu a také napájí vodovod, vedený potrubím přes hráz vodního díla Lipno II. na sídliště na protějším svahu, pod plicní léčebnou Hrudkov.
kašna na dvoře lékárny
kašna sv. Leopolda
záchody
kašna v rajském dvoře fontána
bazén v opatské zahradě
kašna Opatský kanál
kašna v opatské zahradě
náhon hamru mlýnský náhon
záchody
kašna záchody sádky
přepadní koryto vodní elektrárna Menší Vltavice
vyústění kanálu
POPIS OBJEKTŮ 01_kostel 02_středověký konvent 03_barokní opatství 04_seniorát, noviciát 05_hostovské křídlo 06_oranžerie 07_letní opatské sídlo/ soud s věznicí 08
08_vstupní bána 09_hospodářské zázemí, stáje 10_stodoly 11_pivovar 12_středověké opatství/
lékárna 13_mlýn 14_chlévy, stáje 15_hamr 16_dílny 17_sádky 18_skleník
POPIS ZAHRAD 01_zelinářská 02_rajský dvůr 03_hřbitov s kaplí 04_konventní 05_lékařská 06_herbularium 07_opatská 08_městský park
07
09
01
10
05 12
01 06
11
03 02
14
04 16
17
03
05
15 13
02
06
07
04
18 08
_HODNOTY AREÁLU nejvýznamnější hodnotné objekty hodnotné objekty nehodnocené/neutrální objekty
hranice NKP hodnotné fasády
_PROPUSTNOST AREÁLU nádvoří
zahrady
veřejně přístupná
hradby
objekty doporučené k obnově
přístupná s omezením
zídky
rušivé objekty
nepřístupná
ploty
_OBSAH KLÁŠTERNÍHO AREÁLU
administrativní zázemí _kanceláře hospodářský dvůr _zpracování _výroba _prodej _gastro
navrhovaný provoz
ilustrativní fotografie
stávající provoz
ilustrativní fotografie
aktuální expozice hlavní vstup do areálu
infocentrum _kasa _vrátnice kláštera
provozní vstup hlavní vstup z veřejného prostranství veřejně přístupná nádvoří veřejně přístupná zahrada
truhlárna
Závišův kříž - NKP
kulturní vzdělávací centrum posvátné prostory komunity
torzo hamru _vodní prvek
prohlídkové trasy kláštera
obnova zahrad _bylinková, zelinářská _ovocný sad _konventní
expozice mlýna
zázemí komunity
řemeslo _truhlář _klempíř _kovář
obnova zahrad _opatská _skleníky
