ˇ ´ Tento dokument byl staˇzen z Narodn´ ıho uloˇ ´ ziˇsteˇ sˇ ede´ literatury (NUSL). Datum staˇzen´ı: 18.01.2017
ˇ ı spolecnost ˇ ˇ ıslech - 2014 Informacn´ v c´ ˇ Cesk´ y statistick´y uˇ ´ rad 2014 Dostupn´y z http://www.nusl.cz/ntk/nusl-204148 ´ eno ˇ ´ ´ D´ılo je chran podle autorskeho zakona cˇ . 121/2000 Sb.
´ Dalˇs´ı dokumenty muˇ ıho rozhran´ı nusl.cz . ˚ zete naj´ıt prostˇrednictv´ım vyhledavac´
Kód publikace: 061004-14
Č.J.: 374/2014 - 63
INFORMAČNÍ SPOLEČNOST V ČÍSLECH
2014 ČESKÁ REPUBLIKA A EU
ISBN: 978-80-250-2538-3
© Český statistický úřad, Praha 2014
Obsah
ÚVOD ................................................................................. 5 A
Telekomunikační a internetová infrastruktura .............. 7 Pevná telefonní síť .............................................................. 8 Mobilní telefonní síť .......................................................... 10 Vysokorychlostní internet .................................................. 12
B
Domácnosti .................................................................... 15 Domácnosti s pevnou telefonní linkou .............................. 16 Domácnosti s mobilním telefonem ................................... 18 Domácnosti s osobním počítačem ................................... 20 Domácnosti s připojením k internetu ................................ 22 Výdaje domácností za ICT vybavení a služby .................. 24
C
Jednotlivci ........................................................................ 25 Jednotlivci používající mobilní telefon .............................. 26 Jednotlivci používající osobní počítač .............................. 27 Jednotlivci používající internet .......................................... 28 Mobilní přístup k internetu ................................................ 30 Jednotlivci nakupující přes internet .................................. 32 Jednotlivci používající internet k vybraným činnostem .... 34
D
Podniky ............................................................................ 35 Podniky s připojením k internetu ...................................... 36 Podniky s webovými stránky............................................. 38 Elektronické obchodování ................................................. 40 Zaměstnanci a informační technologie ............................. 44 Podniky používající sociální média ................................... 46
E
Veřejná správa ................................................................ 47 Organizace veřejné správy s vybranými IT ...................... 48 On-line služby na webových stránkách veřejné správy ... 49 Použití internetu jednotlivci ve vztahu k veřejné správě ... 50 Použití internetu podniky ve vztahu k veřejné správě ...... 52
F
Zdravotnictví ................................................................... 55 Ordinace lékaře s vybranými IT ........................................ 56 On-line služby na webových stránkách lékařů ................. 57 Vyhledávání informací o zdraví na internetu jednotlivci ... 58 Jednotlivci konzultující s lékařem na internetu ................. 60
3
4
Úvod I v letošním roce připravil Český statistický úřad aktualizované vydání brožurky: „Informační společnost v číslech“. Stejně jako v předchozích letech je brožurka koncipována tak, aby v přehledné formě poskytla dostatečné množství oficiálních statistických údajů o rozvoji informační společnosti v České republice a umožnila srovnání s jednotlivými státy EU. Brožurka je rozdělena do následujících šesti kapitol: A.
Kapitola Telekomunikační a internetová infrastruktura obsahuje základní údaje o dostupné telekomunikační a internetové infrastruktuře a její struktuře.
B.
V kapitole Domácnosti jsou uvedeny informace o přístupu domácností k pevné telefonní lince, mobilnímu telefonu, osobnímu počítači a internetu. Do kapitoly jsou zařazeny také údaje o výdajích domácností za ICT vybavení a služby.
C.
V kapitole Jednotlivci jsou uvedeny informace o uživatelích mobilního telefonu, osobního počítače a internetu v dospělé populaci. Tyto základní informace jsou doplněny o údaje o vybraných aktivitách prováděných jednotlivci na internetu se zaměřením na internetový nákup.
D.
Kapitola Podniky přináší přehled o rozšíření, způsobu a míře využívání vnitřních počítačových sítí, internetu a webových stránek mezi podniky a jejich zaměstnanci. Tyto základní informace jsou doplněny o elektronické obchodování a využívání sociálních médií ze strany podniků.
E.
Kapitola Veřejná správa informuje o využívání informačních a komunikačních technologií ve veřejné správě, poskytování služeb na www stránkách a o způsobu využívání služeb eGovermentu jednotlivci a podniky.
F.
Kapitola Zdravotnictví přináší přehled o vybavenosti samostatných ordinací lékařů informačními technologiemi; údaje o používání počítače a internetu v samostatných ordinacích lékařů k vybraným činnostem a také informace o používání internetu jednotlivci k vyhledávání informací o zdraví.
Údaje za jednotlivce jsou tříděny podle pohlaví, věku a vzdělání, za podniky podle Klasifikace ekonomických činností (CZ-NACE) či velikosti ekonomického subjektu. V kapitole zdravotnictví je členění podle typů zdravotnických zařízení. Kromě výše uvedeného členění mezinárodním srovnání (EU28).
je
většina
údajů
v brožurce
v
Pro podrobnější informace o šetřeních ČSÚ navštivte naše webové stránky www.czso.cz, sekci Informační technologie. http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/informacni_technologie_pm
V Praze, březen 2014 Kontaktní osoby: Ing. Martin Mana
[email protected] Mgr. Eva Skarlandtová
[email protected] Český statistický úřad Oddělení statistiky výzkumu, vývoje a informační společnosti
5
6
A Telekomunikační a internetová infrastruktura Telekomunikační a internetová infrastruktura je základním stavebním prvkem většiny informačních technologií a informační společnosti jako celku. Údaje o stavu a vývoji infrastruktury v oblasti elektronických komunikací v České republice a v zemích EU v této kapitole pochází, na rozdíl od ostatních kapitol, od poskytovatelů těchto služeb. Vysvětlivky: •
Účastník pevné telefonní sítě je fyzická nebo právnická osoba, která je napojena na veřejnou pevnou telefonní síť na základě smlouvy s poskytovatelem přístupu k těmto sítím. Počet účastníků v pevné telefonní síti je měřen na základě počtu pevných telefonních linek poskytovaných prostřednictvím komutované telefonní sítě (PSTN) a prostřednictvím technologie VoIP (Voice over IP). PSTN telefonní linky se dále člení na bytové, podnikové a veřejné telefonní automaty.
•
Účastník mobilní telefonní sítě je fyzická nebo právnická osoba, která je napojena na veřejnou mobilní telefonní síť na základě smlouvy s poskytovatelem přístupu k těmto sítím. Počet účastníků v mobilní telefonní síti je měřen prostřednictvím počtu aktivních SIM karet, tj. těch, které byly použity pro volání či jinou činnost minimálně jednou za poslední tři měsíce. SIM karty dělíme na: − předplacené (pre-paid), kdy zákazník neuzavírá s poskytovatelem žádnou smlouvu, pouze předem zaplatí určitou částku, ze které mu poskytovatel postupně odečítá platby za poskytnuté služby; − tarifní (post-paid), kdy zákazníci mají s operátorem uzavřenou smlouvu, na jejímž základě platí za služby podle měsíčního vyúčtování.
•
Telefonní provoz originovaný ve veřejných pevných nebo mobilních telefonních sítích je dán počtem skutečně provolaných, tj. reálných, nikoli účtovaných minut.
•
Vysokorychlostní přístup k síti Internet je přístup s nominální rychlostí ≥ 256 kb/s směrem k účastníkovi (download) prostřednictvím jedné z následujících služeb: − xDSL vedení (ADSL atd.) − televizní kabelové rozvody (TV kabel/CATV), − bezdrátový přístup (WiFi a ostatní pevné bezdrátové připojení), − optická vlákna (FTTx) − připojení prostřednictvím mobilních sítí
•
Pevný bezdrátový přístup k síti internet zahrnuje připojení prostřednictvím rádiové linky jak v licencovaných kmitočtových pásmech (FWA), tak i v nelicencovaných kmitočtových pásmech (na bázi technologie Wi-Fi), kdy přijímací zařízení je umístěno v pevném místě (budova, byt).
•
Trvalý přístup k internetu zahrnuje jak pevný bezdrátový přístup tak i připojení prostřednictvím mobilních sítí a datových karet/modemů nabízených nezávisle na hlasových službách a určených převážně pro notebooky.
Údaje za Českou republiku získal ČSÚ od Českého telekomunikačního úřadu. Více informací naleznete na: http://www.ctu.cz/ Mezinárodní srovnání bylo zpracováno ČSÚ z veřejně dostupných údajů Mezinárodní telekomunikační unie. Více informací naleznete na: http://www.itu.int/ITU-D/ict/ Více informací k tomuto tématu naleznete na: http://czso.cz/csu/redakce.nsf/i/telekomunikacni_a_internetova_infrastruktura 7
A Telekomunikační a internetová infrastruktura Tab. A1 Pevná telefonní síť v ČR v tisících/milionech 2011 2012
2010 PSTN pevné telefonní linky (tis.)
1 889
1 683
1 515
bytové
989
888
765
podnikové
882
778
735
18
17
15
462
579
617
300
319
354
162
260
263
2 418
2 156
1 897
2 274
2 028
1 786
144
128
111
489
546
527
veřejné telefonní automaty VoIP pevné telefonní linky (tis.) bytové podnikové Provolané minuty - PSTN linky (mil.) doma do zahraničí Provolané minuty doma - VoIP linky (mil.)
Graf A1 Účastníci v pevné telefonní síti - PSTN linky PSTN linky - tisíce 36,4
37,7
počet na 100 obyvatel 36,0
33,6 27,8
14,4 1 515
17,9
1 889
2 264 4
3 424
2 804
21,7
3 670
3 659
2 754
2 114 4
1 814
17,6
20,8
3 676
27,3
1992 1994 1996 1998 2000 2002 2004 2006 2008 2010 2012
Graf A2 PSTN pevné telefonní linky (v milionech) 3,0 bytové 2,5 podnikové
2,0 1,5 1,0 0,5 0,0
1992 1994 1996 1998 2000 2002 2004 2006 2008 2010 2012
Graf A3 Národní telefonní provoz v pevné sítí (v mil. odchozích minut)
2008
2009
2010
2011
527
1 786
546
VoIP linky
2 028
489
2 274
406
359
2 793
3 170
PSTN linky
2012
Zdroj: Český telekomunikační úřad 8
A Telekomunikační a internetová infrastruktura Graf A4 Účastníci v pevné telefonní síti (počet PSTN a VoIP linek na 100 obyvatel) 2012
2000
Francie Německo Malta Spojené království Lucembursko Řecko Švédsko Irsko Dánsko Belgie Portugalsko Nizozemsko Španělsko Slovinsko Rakousko Itálie Estonsko Kypr Bulharsko Maďarsko Lotyšsko Rumunsko Litva Česká republika Slovensko Finsko Polsko 0
10
20
30
40
50
60
70
80
Zdroj: Mezinárodní telekomunikační unie 9
A Telekomunikační a internetová infrastruktura Tab. A2 Mobilní telefonní síť v ČR v tisících/milionech 2010
2011
2012
14 359
14 215
14 456
předplacené
7 072
6 620
6 548
tarifní
7 287
7 595
7 908
14 954
15 541
16 169
14 638
15 209
15 862
316
332
307
Aktivní SIM karty v mobilní síti (tis.)
Provolané minuty z mobilní sítě (mil.) doma do zahraničí
Graf A5 Účastníci v mobilní telefonní síti aktivní SIM karty - tisíce
počet na 100 obyvatel 136
132
120
137
961
4 338
1996
1998
2000
2002
12 326
10 584 2004
2006
14 456
9
14 359
2
8 581
200
42
13 780
104 84
2008
2010
2012
Graf A6 Aktivní SIM karty podle typu (v milionech) předplacené
tarifní
10,0 8,0 6,0 4,0 2,0 0,0 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012
Graf A7 Národní telefonní provoz (v mil. odchozích minut)
15 862
15 209
14 638
13 509
2009
1 786
2008
2 793
12 351
3 170
3 544
2007
2 028
2006
z mobilní sítě
2 274
2005
10 497
5 445 7 208
7 193
6 495 8 180 2004
9 249
z pevné sítě (pouze PSTN linky)
2010
2011
2012
Zdroj: Český telekomunikační úřad 10
A Telekomunikační a internetová infrastruktura Graf A8 Účastníci v mobilní telefonní síti (počet aktivních SIM karet na 100 obyvatel) 2012
2000
Finsko Rakousko Itálie Estonsko Litva Bulharsko Lucembursko Polsko Německo Spojené království Malta Česká republika Švédsko Belgie Dánsko Nizozemsko Řecko Maďarsko Portugalsko Slovensko Slovinsko Španělsko Irsko Rumunsko Kypr Francie Lotyšsko 0
20
40
60
80
100
120
140
160
180
Zdroj: Mezinárodní telekomunikační unie 11
A Telekomunikační a internetová infrastruktura Tab. A3 Vysokorychlostní internet v ČR v tisících přístupů 2010
2011
2012
1 534
1 670
1 767
xDSL vedení (ADSL)
859
918
951
kabelový modem (CATV)
481
516
523
optická vlákna (FTTx)
194
236
293
Pevné připojky celkem podle použité technologie
podle rychlosti připojení < 2 Mbit/s
45
38
5
≥ 2 Mbit/s < 10 Mbit/s
941
882
781
≥ 10 Mbit/s < 100 Mbit/s
538
733
938
10
17
43
713
847
985
≥ 100 Mbit/s Bezdrátový přístup (FWA, WiFi) celkem podle rychlosti připojení < 2 Mbit/s
147
96
75
≥ 2 Mbit/s < 10 Mbit/s
514
614
641
52
137
265
0
0
4
4 569
4 643
578
647
.
1 353
2 133
.
2 638
1 863
≥ 10 Mbit/s < 100 Mbit/s ≥ 100 Mbit/s Mobilní připojení celkem trvalý přístup v sítích CDMA a UMST prostřednictvím datových karet přístup prostřednictvím SIM karty poskytovaný p y ý nezávisle na hlasových ý službách přístup prostřednictvím SIM karty a standardní hlasové a datové služby
. 542
Graf A9 Trvale dostupný vysokorychlostní internet* v milionech přístupů
16,2
na 100 obyvatel
22,6
19,5
11,9 7,1 0,7 2005
1,7
1,2 2006
2007
2,4
2,0
2008
2009
32,3
29,4
26,5
3,4
3,1
2,8
2010
2011
2012
* Nezahrnuje mobilní připojení prostřednictvím SIM karet
Graf A10 Pevné vysokorychlostní přípojky; 2005 a 2012 2005
2012 xDSL vedení (ADSL)
5%
kabelový modem (CATV)
33% 62%
optická vlákna (FTTx)
17%
30%
54%
Zdroj: Český telekomunikační úřad 12
A Telekomunikační a internetová infrastruktura Graf A11 Pevný vysokorychlostní internet (počet přípojek na 100 obyvatel) 2012
2005
Nizozemsko Dánsko Francie Belgie Spojené království Německo Lucembursko Švédsko Malta Finsko Estonsko Rakousko Slovinsko Španělsko Řecko Maďarsko Irsko Portugalsko Itálie Lotyšsko Litva Kypr Bulharsko Polsko Česká republika Rumunsko Slovensko 0
5
10
15
20
25
30
35
40
Pozn: Nezahrnuje pevný bezdrátový přístup (FWA, WiFi) a mobilní vysokorychlostní přípojky. Zdroj: ITU Database 2013 13
A Telekomunikační a internetová infrastruktura Graf A12 Mobilní vysokorychlostní internet (počet účastníků na 100 obyvatel) 2012
2010
Finsko Švédsko Dánsko Lucembursko Estonsko Spojené království Irsko Nizozemsko Malta Rakousko Španělsko Francie Itálie Lotyšsko Polsko Řecko Česká republika Německo Bulharsko Slovinsko Slovensko Kypr Belgie Portugalsko Rumunsko Maďarsko Litva 0
20
40
60
80
100
120
Zdroj: ITU Database 2013 14
B Domácnosti Český statistický úřad sleduje údaje o rozšíření vybraných informačních technologií v českých domácnostech prostřednictvím samostatného ročního statistického zjišťování: Výběrové šetření o informačních a komunikačních technologiích v domácnostech a jejich využívání jednotlivci (VŠIT). První, pilotní, šetření proběhlo v roce 2002. Šetření je prováděno formou osobního interview s využitím osobního počítače (Computer Assisted Personal Interviewing – CAPI), a to na výběrovém vzorku cca 10 tis. jednotlivců ve věku 16 let a více v 5 tis. domácnostech. Od roku 2006 probíhá toto šetření dle Nařízení Evropské komise a Evropského parlamentu ke statistikám informační společnosti: “REGULATION No. 808/2004“ a tím umožňuje přinášet srovnatelné údaje s jednotlivými zeměmi EU. Poznámky: Referenční období: Údaje za domácnosti se vztahují ke 2. čtvrtletí příslušného roku. Srovnatelnost údajů publikovaných ČSÚ a Eurostatem: Údaje, které uvádí Eurostat za české domácnosti, se mírně odlišují od údajů, které za ČR publikuje ČSÚ. Rozdíl je způsoben tím, že Eurostat do údajů zahrnuje pouze domácnosti, v nichž žije alespoň jedna osoba ve věku 16 až 74 let. ČSÚ standardně uvádí data za všechny domácnosti. Z tohoto důvodu jsou v jednotlivých tabulkách za ČR uvedeny dvoje hodnoty: Celkem a Celkem (16-74). Mezinárodní data jsou v publikaci uváděna za nejbližší dostupný rok a jsou platná k 1. 3. 2014. Vysvětlivky: •
•
•
Domácnost s počítačem je domácnost, kde alespoň jeden její člen měl doma přístup k stolnímu nebo přenosnému počítači (vlastní, služební, půjčený atd.). Domácnost s internetem je domácnost, kde alespoň jeden její člen měl doma přístup k internetu bez ohledu na typ používaného zařízení či způsob připojení. Vysokorychlostní internet: zahrnuje ADSL připojení, připojení prostřednictvím televizního kabelového rozvodu (CATV), pevná bezdrátová připojení (WiFi), připojení prostřednictvím 3G/UMTS mobilních sítí a optické připojení. Pozn.: Způsob připojení domácnosti k internetu: zahrnuje pouze typ připojení domácnosti jako takové dodávané poskytovatelem a nikoli způsob případného sdílení tohoto připojení více počítači v rámci jedné domácnosti.
Podrobné metodické informace k tomuto šetření jsou uvedeny v publikaci ČSÚ: „Využívání ICT v domácnostech a mezi jednotlivci v roce 2013, kód 9701-13“, která je volně přístupná na stránkách ČSÚ www.czso.cz. Regionální srovnání je dostupné také v jednotlivých krajských ročenkách na webových stránkách ČSÚ Jako doplňkový zdroj informací k tomuto šetření slouží statistika rodinných účtů ČSÚ. Z tohoto zdroje pocházejí údaje o vybavenosti domácností pevným a mobilním telefonem a údaje o výdajích domácností za ICT vybavení a služby. Podrobné metodické informace k tomuto šetření jsou uvedeny na: czso.cz/csu/redakce.nsf/i/rodinne_ucty Více informací k tomuto tématu naleznete na: http://czso.cz/csu/redakce.nsf/i/domacnosti_a_jednotlivci a na http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/vydaje_domacnosti_na_ict 15
B Domácnosti Tab. B1 Domácnosti v ČR s pevnou telefonní linkou % 2010 Celkem
2011
2012
24,2
23,4
21,8
domácnosti bez dětí
27,2
26,4
25,1
domácnosti s dětmi
18,7
18,0
15,5
zaměstnanec
18,8
17,5
16,5
samostatně činný
25,2
25,2
23,7
nezaměstnaný
15,3
16,6
10,0
důchodce
34,0
33,3
30,6
podle typu domácnosti
podle postavení osoby v čele domácnosti
podle věku osoby v čele domácnosti do 29 let
4,1
1,7
3,7
30–39 let
10,0
9,0
7,4
40–49 let
20,6
21,6
18,9
50–59 let
25,7
23,0
20,8
60–69 let
28,1
28,6
28,5
70 a více let
42,5
40,9
36,4
podíl z celkového počtu domácností v dané socio-demografické skupině
28%
24%
23%
22%
2009
2010
2011
2012
35%
31% 2008
2007
55%
44% 2006
2005
72% 2003
66%
2002
2004
76%
74%
2001
77%
76%
70%
59%
51%
44%
2000
1999
1998
1997
1996
41% 1994
1995
41% 1993
Graf B1 Domácnosti s pevnou telefonní linkou
Graf B2 Domácnosti a jejich přístup k telefonu Mají pevnou linku i mobilní telefon
21% 25%
Mají pouze mobilní telefon
36%
52%
8%
1% Mají pouze pevnou 8% linku Nemají ani pevnou linku ani mobilní telefon
77%
52% 2012 2006 2000
1% 4% 15%
podíl z celkového počtu domácností Zdroj: ČSÚ ČSÚ, Statistika rodinných účtů 16
B Domácnosti Graf B3 Domácnosti s pevnou telefonní linkou; 2011 98%
Švédsko
96%
Malta Lucembursko
90%
Nizozemsko
89%
Francie
87%
Něměcko
87%
Kypr
85%
Řecko
85%
Slovinsko
84% 82%
Spojené království 71%
EU27
66%
Španělsko Itálie
64%
Irsko I k
64%
Belgie
64% 61%
Portugalsko
56%
Dánsko Rakousko
52%
Bulharsko
51%
Estonsko
50%
Maďarsko
48%
Lotyšsko
47%
Polsko
47% 42%
Rumunsko
39%
Litva
36%
Slovensko Finsko Česká republika
20% 17%
Zdroj: E-Communications Household Survey, Eurobarometer 17
B Domácnosti Tab. B2 Domácnosti v ČR s mobilním telefonem 2010
% 2012
2011
Celkem
96,8
97,4
vlastní
95,6
96,2
97,8 97,0
služební
10,2
10,2
10,6
domácnosti bez dětí
93,9
94,9
95,7
domácnosti s dětmi
98,8
98,6
99,2
zaměstnanec
98,0
97,8
98,5
samostatně činný
94,4
95,4
96,5
nezaměstnaný
94,4
94,8
96,5
důchodce
91,6
93,8
94,3
podle typu domácnosti
podle postavení osoby v čele domácnosti
podle věku osoby v čele domácnosti do 29 let
98,6
98,0
99,3
30–39 let
98,3
97,7
98,5
40–49 let
97,1
98,2
98,6
50–59 let
97,0
96,2
97,4
60–69 let
95,1
95,8
96,3
70 a více let
89,2
92,4
93,5
podíl z celkového počtu domácností v dané socio-demografické skupině
98%
97%
97%
96%
94%
92%
88%
83%
79%
72%
63%
33%
51%
Graf B4 Domácnosti s mobilním telefonem (% domácností)
2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012
204
202
199
196
188
181
169
149
142
42
74
98
122
Graf B5 Mobilní telefony vlastněné domácnostmi (počet mobilních telefonů na 100 domácností)
2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012
Zdroj: ČSÚ ČSÚ, Statistika rodinných účtů 18
B Domácnosti Graf B6 Domácnosti s mobilním telefonem; 2011 Švédsko
96%
Nizozemsko
96%
Dánsko
96%
Česká republika
96%
Finsko
96%
Lotyšsko
95%
Kypr
95%
Lucembursko
94%
Slovinsko
94%
Malta
93%
Řecko
93%
Spojené království
93%
Itálie
93%
Belgie
93%
Estonsko
93%
Litva
91%
Irsko
90%
EU27
89%
Rakousko
89%
Francie
88%
Portugalsko
88%
Maďarsko
87%
Slovensko
87%
Polsko
86%
Španělsko
85%
Německo
83%
Bulharsko
82%
Rumunsko
82%
Zdroj: E-Communications Household Survey Survey, Eurobarometer 19
B Domácnosti Tab. B3 Domácnosti v ČR s osobním počítačem
Celkem Celkem (16–74 let) podle typu domácnosti domácnosti bez dětí domácnosti s dětmi podle příjmové skupiny domácnosti první (nejnižší) kvartil druhý kvartil třetí kvartil čtvrtý (nejvyšší) kvartil
2011 64,8 70,3
2012 67,3 72,5
% 2013 68,1 73,9
56,3 86,8
58,5 91,1
58,8 92,3
26,5 50,3 80,4 93,7
26,2 52,8 86,0 94,8
30,4 52,4 87,6 95,5
podíl z celkového počtu domácností v dané socio-demografické skupině
Graf B7 Domácnosti s počítačem v milónech
30% 1,2 , 2005
2006
2,3
2,4
2009
2010
2,1
1,7
1,5
2007
59%
54%
48%
40%
36%
% domácností
2008
65%
67%
68%
2,7
2,8
2,9
2011
2012
2013
Graf B8 Domácnosti s počítačem podle typu domácnosti 54%
Celkem
68% 2013
45%
bez dětí
81%
s dětmi
s nejnižšími příjmy
2009
59%
16%
92%
30% 91%
s nejvyššími přijmy
96%
podíl z celkového počtu domácností daného typu
Graf B9 Typ a počet používaných počítačů v domácnostech 68%
stolní přenosný
36%
2013 61%
jeden dva a více
25%
85%
63%
2009 75%
39%
podíl z celkového počtu domácností majících doma počítač Zdroj: ČSÚ, Šetření o využívání IT v domácnostech a mezi jednotlivci 20
B Domácnosti Graf B10 Domácnosti s osobním počítačem 2013
2006
Nizozemsko Lucembursko Dánsko Švédsko Německo Finsko Spojené království Irsko Belgie Francie Rakousko Malta Slovensko Estonsko EU28 Slovinsko Polsko Česká republika Španělsko Maďarsko Lotyšsko Itálie Kypr Portugalsko Chorvatsko Litva Rumunsko Řecko Bulharsko 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100%
podíl z celkového počtu domácností, kde je alespoň jeden její člen ve věku 16 až 74 let Zdroj: Eurostat Eurostat, 2014 21
B Domácnosti Tab. B4 Domácnosti v ČR s připojením k internetu 2011
% 2013
2012
Celkem
61,7
65,4
67,0
Celkem (16–74 let)
66,6
70,6
72,6
domácnosti bez dětí
53,1
56,5
57,4
domácnosti s dětmi
84,2
89,6
91,5
podle typu domácnosti
podle příjmové skupiny domácnosti první (nejnižší) kvartil
23,7
23,6
29,0
druhý kvartil
46,3
49,7
50,5
třetí kvartil
77,0
84,7
86,4
čtvrtý (nejvyšší) kvartil 92,2 93,9 94,9 podíl z celkového počtu domácností v dané socio-demografické skupině
Graf B11 Domácnosti s připojením k internetu v milónech
% domácností
56%
62%
67%
65%
49% 42% 27% 19% 1,1
32%
2,1
2,8
2,7
2,5
2,3
1,8 1,4
0,8 2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
Graf B12 Typ použité technologie pro internetové připojení v domácnostech přes rozvody kabelové TV
bezdrátové připojení (Wi-fi)
vytáčené připojení, ISDN linka
2012
4%
22% 21%
48%
2010
4%
23% 25%
26% 20%
8%
43% 2008
19%
22% 22%
31%
42% 14% 19% 18% 2006
50%
ADSL vedení
2013
podíl z celkového počtu domácností s internetem Zdroj: ČSÚ ČSÚ, Šetření o využívání IT v domácnostech a mezi jednotlivci 22
B Domácnosti Graf B13 Domácnosti s připojením k internetu 2013
2006
Nizozemsko Lucembursko Dánsko Švédsko Finsko Spojené království Německo Irsko Francie Rakousko Estonsko Belgie Malta EU28 Slovensko Sl k Slovinsko Česká republika Polsko Lotyšsko Maďarsko Španělsko Itálie Litva Kypr Chorvatsko Portugalsko Rumunsko Řecko Bulharsko 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100%
podíl z celkového počtu domácností, kde je alespoň jeden její člen ve věku 16 až 74 let Zdroj: Eurostat Eurostat, 2014 23
B Domácnosti Tab. B5 Výdaje domácností v ČR za ICT vybavení a služby průměry na 1 člena domácnosti
Kč/rok 2010
Celkem
2011
2012
7 062
6 731
6 511
ICT vybavení
2 091
1 774
1 556
ICT služby
4 971
4 957
4 955
podle příjmové skupiny domácnosti s nejnižšími příjmy (nejnižší decil)
4 347
3 939
4 318
s nejvyššími příjmy (nejvyšší decil)
11 880
10 837
10 148
Graf B14 Celkové výdaje domácností za ICT vybavení a služby mld. Kč
jako % celkových výdajů domácností 5,0%
4,9% 4,3% 3,3%
3,4%
3,2%
3,6%
4,7%
4,6%
91
92
2008
2010
4,3%
3,7% 85
74
86
58 40
32
17
22
1992
1994
1996
1998
45
2000
2002
2004
2006
2012
Graf B15 Výdaje domácností za ICT podle jejich typu ICT vybavení
ICT služby
24%
2012
76%
30%
2010
70%
35%
2005
65% 47%
2000
53% 65%
1995
35%
Graf B16 Výdaje domácnosti za ICT služby podle jejich typu pevný telefon
2009 2007 2005 2003
internet 27%
66%
2012 7% 2011
mobilní telefon
26%
65%
9%
21%
65%
14%
15%
62%
23%
7%
57%
36%
47%
49%
3%
Zdroj: ČSÚ ČSÚ, Statistika rodinných účtů 24
C Jednotlivci Český statistický úřad sleduje podrobné údaje o jednotlivcích používajících vybrané informační a komunikační technologie prostřednictvím samostatného ročního statistického zjišťování: Výběrové šetření o informačních a komunikačních technologiích v domácnostech a jejich využívání jednotlivci (VŠIT). Šetření je prováděno ve 2. čtvrtletí sledovaného roku formou osobního interview s využitím osobního počítače, a to na výběrovém vzorku cca 10 tis. jednotlivců ve věku 16 let a více. Od roku 2006 probíhá toto šetření dle Nařízení Evropské komise a Evropského parlamentu ke statistikám informační společnosti: “REGULATION No. 808/2004“ a tím umožňuje přinášet srovnatelné údaje s jednotlivými zeměmi EU. Poznámky: Referenční období: 2. čtvrtletí sledovaného roku. Kategorie vzdělání je publikována za věkovou skupinu 25 a více let. Srovnatelnost údajů publikovaných ČSÚ a Eurostatem: Údaje, které uvádí Eurostat za české jednotlivce, se mírně odlišují od údajů, které publikuje ČSÚ. Rozdíl je způsoben tím, že Eurostat zahrnuje pouze jednotlivce ve věku 16 až 74 let. ČSÚ u tohoto šetření standardně uvádí data za jednotlivce starší 16 let. Z tohoto důvodu jsou v jednotlivých tabulkách za ČR uvedeny dvoje hodnoty: celkem 16+ a celkem 16-74. Mezinárodní data jsou v publikaci uváděna za nejbližší dostupný rok a jsou platná k 11.3 2014. Vysvětlivky: •
Uživatel mobilního telefonu je jednotlivec, který v době šetření měl možnost použít mobilní telefon pro vlastní potřebu.
•
Uživatel počítače je jednotlivec, který v době šetření (2. čtvrtletí sledovaného roku) uvedl, že použil jakýkoliv počítač alespoň jednou v posledních 3 měsících, a to kdekoliv a pro jakýkoliv účel.
•
Uživatel internetu je jednotlivec, který v době šetření (2. čtvrtletí sledovaného roku) uvedl, že použil internet prostřednictvím jakéhokoliv zařízení alespoň jednou v posledních 3 měsících, a to z jakéhokoliv místa a pro jakýkoliv účel.
•
Internetové činnosti: sledovány jsou činnosti na internetu, kterým se respondent věnoval pro soukromé účely v posledních 3 měsících před šetřením. Pouze u nákupu přes internet a použití internetu ve vztahu k veřejné správě je referenčním obdobím posledních 12 měsíců před šetřením.
•
Nákup přes internet zahrnuje objednání zboží nebo služeb elektronickou cestou přes internet. Samotný akt nákupu přes internet je z hlediska kupujícího tvořen sledem webových stránek, kterými prochází a které umožňují zadání objednávky. Zboží objednané přes tyto sítě nemusí být placeno přes internet, dodání zboží či služeb je možné on-line (po internetu) nebo off-line (poštou nebo osobně).
Podrobné metodické informace k tomuto šetření jsou uvedeny v publikaci ČSÚ: „Využívání ICT v domácnostech a mezi jednotlivci v roce 2013, kód 9701-13“, která je volně přístupná na stránkách ČSÚ www.czso.cz. Údaje o rozšíření používání ICT v závislosti na pohlaví sledovaných jednotlivců najdete v publikaci: “Zaostřeno na ženy a muže 2013“. Více informací k tomuto tématu naleznete na: http://czso.cz/csu/redakce.nsf/i/domacnosti_a_jednotlivci
25
C Jednotlivci Tab. C1 Jednotlivci používající mobilní telefon v ČR
Celkem 16+ Celkem 16–74 podle pohlaví muži 16+ ženy 16+ podle věkových skupin 16–24 let 25–34 let 35–44 let 45–54 let 55–64 let 65+ podle dokončeného vzdělání (25+) základní střední bez maturity střední s maturitou vysokoškolské podle specifické skupiny populace studenti 16+ starobní důchodci
2011 93,9 96,9
2012 96,0 98,2
% 2013 96,0 98,3
95,7 92,3
96,8 95,2
96,7 95,4
98,7 99,2 99,4 99,1 94,9 74,8
99,9 99,5 99,6 98,1 97,4 83,8
99,8 99,7 99,8 99,0 97,6 89,9
77,2 93,7 96,1 97,5
83,1 96,1 97,7 98,8
84,0 95,4 97,9 98,3
98,7 79,6
99,9 86,6
99,7 86,7
podíl z celkového počtu jednotlivců v dané socio-demografické skupině
Graf C1 Jednotlivci používající mobilní telefon v milónech
66%
85%
76%
7,4
6,6
5,7
2003
2005
2007
% jednotlivců 16+ 91%
94%
96%
96%
8,1
8,3
8,3
8,3
2009
2011
2012
2013
Graf C2 Jednotlivci používající mobil podle pohlaví a věku
90%
98%
99%
22%
49%
67%
82% 100%
87% 100%
86% 100%
95%
2013
60%
66%
72%
96%
97%
2003
Celkem
Muži
Ženy
16-24 25-34 35-44 45–54 55-64
65+
podíl z celkového počtu jednotlivců v dané socio-demografické skupině Zdroj: ČSÚ ČSÚ, Šetření o využívání ICT v domácnostech a mezi jednotlivci 26
C Jednotlivci Tab. C2 Uživatelé osobního počítače v ČR Celkem 16+ Celkem 16–74 podle pohlaví muži 16+ ženy 16+ podle věkových skupin 16–24 let 25–34 let 35–44 let 45–54 let 55–64 let 65+ podle dokončeného vzdělání (25+) základní střední bez maturity střední s maturitou vysokoškolské podle specifické skupiny populace studenti 16+ starobní důchodci
2011 67,1 72,2
2012 69,5 75,0
% 2013 70,2 75,7
70,7 63,7
72,5 66,6
72,8 67,7
95,4 88,3 86,3 73,6 48,6 18,2
96,3 92,7 88,2 79,4 56,2 17,3
96,5 91,6 91,0 81,2 57,6 18,9
19,7 51,9 76,7 92,4
22,7 56,6 81,5 91,3
20,7 57,5 80,2 90,3
98,7 21,4
99,6 20,9
98,7 23,5
podíl z celkového počtu jednotlivců v dané socio-demografické skupině
Graf C3 Jednotlivci používající počítač v miliónech
42%
38%
3,7
3,3
2003
2005
48%
51%
4,1
4,4
2006
2007
% jednotlivců 16+
59%
59%
5,2
5,3
2008
2009
64%
67%
69%
70%
5,7
5,9
6,0
6,0
2010
2011
2012
2013
Graf C4 Jednotlivci používající počítač doma
2011
97%
97% 67%
95%
93% 2010
67%
2009
60%
2008
60%
91% 54%
81% 2007
51%
2006
41%
78%
72% 2005
37%
58% 30%
21% 2002
% jednotlivců používajících počítač
87%
% jednotlivců celkem
2012
2013
Zdroj: ČSÚ, Šetření o využívání ICT v domácnostech a mezi jednotlivci 27
C Jednotlivci Tab. C3 Uživatelé internetu v ČR 2011 65,5 73,0
% 2013 70,4 76,0
2012 69,5 75,1
Celkem 16+ Celkem 16–74 podle pohlaví muži 16+ 69,2 72,3 ženy 16+ 61,9 66,8 podle věkových skupin 16–24 let 94,8 96,2 25–34 let 87,4 92,9 35–44 let 84,1 89,0 45–54 let 72,0 79,4 55–64 let 46,3 56,0 65+ 16,3 16,8 podle dokončeného vzdělání (25+) základní 18,6 22,3 střední bez maturity 49,6 56,8 střední s maturitou 74,9 81,5 vysokoškolské 91,3 91,4 podle specifické skupiny populace studenti 16+ 98,2 99,6 starobní důchodci 19,7 20,5 podíl z celkového počtu jednotlivců v dané socio-demografické skupině
73,1 67,9 96,9 91,8 91,2 81,2 58,0 19,0 20,3 58,2 80,2 90,2 98,9 23,4
Graf C5 Jednotlivci používající internet v miliónech
41%
2,8
2,4
2003
2005
3,5
2006
54%
56%
4,8
5,0
2008
2009
70%
70%
5,8
6,0
6,0
2011
2012
2013
65%
62%
45%
32%
28%
% jednotlivců 16+
5,5
3,9
2007
2010
Graf C6 Jednotlivci používající internet podle pohlaví a věku
Ženy
16-24 25-34 35-44 45–54 55-64
19% 2%
91%
92%
81% 11% 58%
23%
35%
Muži
2013
35%
31% 73%
Celkem
25% 68%
28% 70%
60% 97%
2003
65+
Zdroj: d oj ČSÚ, Šet Šetření e o využívání yu á ICT C v do domácnostech ác ostec a mezi e jed jednotlivci ot c 28
C Jednotlivci Graf C7 Uživatelé internetu 2013
2006
Švédsko Dánsko Nizozemsko Lucembursko Finsko Spojené království Německo Belgie Francie Rakousko Estonsko Irsko Slovensko EU28 Lotyšsko Česká republika Slovinsko Maďarsko Španělsko Malta Litva Chorvatsko Kypr Polsko Portugalsko Řecko Itálie Bulharsko Rumunsko 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100%
podíl z celkového počtu jednotlivců ve věku 16 až 74 let Zdroj: Eurostat, 2014
29
C Jednotlivci Tab. C4 Jednotlivci používající v ČR mobilní telefon, notebook nebo tablet k přístupu na internet; 2013 Celkem 16+ Celkem 16–74 podle pohlaví muži 16+ ženy 16+ podle věkových skupin 16–24 let 25–34 let 35–44 let 45–54 let 55–64 let 65–74 let podle dokončeného vzdělání (25+) základní střední bez maturity střední s maturitou vysokoškolské podle specifické skupiny populace studenti 16+ starobní důchodci
mobil 20,7 22,4
notebook 15,4 16,7
% tablet 1,6 1,7
26,4 15,3
18,5 12,5
1,8 1,4
50,5 38,6 25,5 14,2 4,9 2,0
36,5 23,5 20,9 12,4 6,2 1,1
5,0 3,2 1,8 0,8
1,5 8,9 19,7 37,2
1,7 4,7 15,6 32,8
54,3 1,3
45,3 1,2
. . . 0,7 1,3 2,2 5,4 .
podíl z celkového počtu jednotlivců v dané socio-demografické skupině
Graf C8 Jednotlivci používající internet v mobilu v milónech
% jednotlivců 16+ 21% 13%
8%
1,8
4%
1,1 0,7
0,4 2010
2011
2012
2013
Graf C9 Použití internetu v mobilu podle pohlaví a věku, 2013
Ženy
2% 7%
5% 8%
14% 17%
26% 28%
36% Muži
15% 23%
26%
21% 29% Celkem
39% 42%
% jednotlivců používajících internet
51% 52%
% jednotlivců celkem
16-24 25-34 35-44 45-54 55-64 65-74
Zdroj: ČSÚ, Šetření o využívání ICT v domácnostech a mezi jednotlivci 30
C Jednotlivci Graf C10 Jednotlivci používající notebook nebo tablet pro přístup k internetu mimo domov nebo práci 2013
2008
Lucembursko Irsko Finsko Nizozemsko Švédsko Spojené království Dánsko Estonsko Malta Francie Slovensko Rakousko Německo Belgie EU28 Španělsko Chorvatsko Polsko Slovinsko Portugalsko Česká republika Maďarsko Lotyšsko Kypr Bulharsko Itálie Řecko Litva Rumunsko 0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
podíl z celkového počtu jednotlivců ve věku 16 až 74 let d oj Eurostat, u ostat, 2014 Zdroj: 31
C Jednotlivci Tab. C5 Jednotlivci nakupující přes internet v ČR 2011 28,0 30,2
% 2013 34,4 37,3
2012 30,6 33,2
Celkem 16+ Celkem 16–74 podle pohlaví muži 16+ 29,0 31,5 ženy 16+ 26,9 29,8 podle věkových skupin 16–24 let 40,5 46,3 25–34 let 48,0 54,3 35–44 let 39,3 43,1 45–54 let 25,3 27,9 55–64 let 13,1 15,7 65+ 3,7 3,9 podle dokončeného vzdělání (25+) základní 5,4 6,0 střední bez maturity 16,4 18,7 střední s maturitou 32,9 38,5 vysokoškolské 51,3 50,7 podle specifické skupiny populace studenti 16+ 40,9 46,9 starobní důchodci 4,4 4,2 podíl z celkového počtu jednotlivců v dané socio-demografické skupině
35,6 33,4 53,9 58,3 46,9 32,4 19,8 4,5 5,4 21,3 41,4 53,8 54,4 6,2
Graf C11 Jednotlivci nakupující přes internet v miliónech
12%
0,3
0,5
2003
2005
21%
22%
1,9
2,0
2008
2009
25%
34%
31%
28%
15%
5%
3%
% jednotlivců 16+
1,0
1,3
2006
2007
3,0
2,2
2,5
2,6
2010
2011
2012
2013
Graf C12 Nakupující přes internet podle pohlaví a věku, 2013
Celkem
Muži
Ženy
34%
16-24 25-34 35-44 45-54 55-64
5% 24%
20%
32% 40%
47% 51%
58% 63%
54% 56%
49%
% jednotlivců používajících internet
33%
34%
36%
49%
49%
% jednotlivců celkem
65+
Zdroj: ČSÚ ČSÚ, Šetření o využívání ICT v domácnostech a mezi jednotlivci 32
C Jednotlivci Graf C13 Jednotlivci nakupující přes internet 2013
2006
Dánsko Spojené království Nizozemsko Švédsko Lucembursko Německo Finsko Francie Rakousko Belgie EU28 Malta Irsko Slovensko Česká republika Slovinsko Španělsko Lotyšsko Polsko Maďarsko Chorvatsko Litva Kypr Řecko Portugalsko Estonsko Itálie Bulharsko Rumunsko 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100%
podíl z celkového počtu jednotlivců ve věku 16 až 74 let Zdroj: Eurostat, 2014 33
C Jednotlivci Tab. C6 Použití internetu k vybraným činnostem v ČR % 2011
2012
2013
Komunikace posílání/přijímání e-mailů
.
65,0
66,0
telefonování přes internet
31,7
37,3
účast v sociálních sítích
24,6
31,0
.
psaní na chat (chatování)
20,6
24,0
o zboží a službách
51,6
58,2
60,0
týkající se cestování a ubytování
35,0
40,6
41,3
z oblasti kultury
35,0
41,7
o zdraví
29,0
36,2
34,3 .
Vyhledávání informací
. 38,5
Zábava a volný čas čtení on-line zpráv, novin a časopisů
49,5
58,9
60,1
přehrávání/stahování filmů, videa
27,3
32,2
36,3
hraní/stahování her
16,4
17,3
poslouchání rádia
19,1
.
21,6
21,5
sledování televize
17,4
20,0
20,7
Internetové služby internetové bankovnictví
27,4
prodej zboží 10,1 podíl z celkového počtu jednotlivců ve věku 16 a více let
32,3
39,3
11,3
15,9
Graf C14 Jednotlivci používající sociální sítě; 2013
3% 11%
10% 17%
21%
33% 48% Ženy
26%
36% 49% Muži
40% 44%
34% 49% Celkem
66% 71%
% jednotlivců používajících internet
85% 88%
% jednotlivců celkem
16-24 25-34 35-44 45-54 55-64 65-74
Graf C15 Jednotlivci používající internetové bankovnictví; 2013
Celkem
Muži
Ženy
47% 58%
29% 49% 9% 32%
32% 33%
60% 66%
65% 70%
% jednotlivců používajících internet
55% 37%
39%
41%
56%
57%
% jednotlivců celkem
16-24 25-34 35-44 45-54 55-64 65-74
Zdroj: ČSÚ, Šetření o využívání ICT v domácnostech a mezi jednotlivci 34
D Podniky Data uvedená v této kapitole vycházejí z výsledků Ročního statistického šetření o využívání ICT v podnikatelském sektoru (ICT 5-01), které provádí Český statistický úřad již od roku 2002, kdy proběhlo pilotní šetření s údaji za roky 2000 a 2001. Šetření ICT 5-01 je prováděno na výběrovém vzorku cca 9 tis. podniků s 10 a více zaměstnanými osobami ve vybraných odvětvích. Výsledky jsou pak dopočítány na celkovou populaci sledovaných podniků. Od roku 2006 probíhá toto šetření dle Nařízení Evropské komise a Evropského parlamentu ke statistikám informační společnosti: “REGULATION No 808/2004“ a tím umožňuje přinášet srovnatelné údaje s jednotlivými zeměmi EU. Poznámky: Referenční období: leden příslušného roku (od roku 2006), v případě elektronického obchodování jsou pak data vztažena k celému roku. Srovnatelnost údajů publikovaných ČSÚ a Eurostatem: Údaje, které uvádí Eurostat za ČR, se mohou nepatrně odlišovat od údajů, které za ČR uvádí ČSÚ. Rozdíl je způsoben tím, že Eurostat do údajů, které publikuje, nezahrnuje všechny podniky ze sekce Finančního zprostředkování. Mezinárodní data jsou v publikaci uváděna za nejbližší dostupný rok a jsou platná k 1.3 2014. Vysvětlivky: •
Elektronická výměna dat (EDI) – přenos strukturovaných zpráv (např. objednávek, faktur, platebních příkazů, apod.) mezi dvěma počítačovými aplikacemi uskutečněný přes internet nebo jiné počítačové sítě a realizovaný v předem dohodnutém formátu datových zpráv založených na standardech umožňujících jejich automatizované zpracování jako je např. XML, EDIFACT aj., tj. bez použití manuálního zápisu, přepisu či opisu zprávy.
•
Elektronické obchodování – zadání nebo akceptace objednávek přes internet nebo ostatní počítačové sítě prostřednictvím webových stránek nebo pomocí elektronické výměny dat (EDI), a to bez ohledu na způsob platby nebo realizace dodávky. Nezahrnují se zde nákupy (prodeje) realizované na základě objednávek, které byly připraveny z informací získaných na internetu, ale podány klasickou cestou (telefon, fax, písemná objednávka) nebo prostřednictvím e-mailu.
•
Homeworking/Homeoffice – placený zaměstnanec vykonává celou nebo jen část práce (minimálně půl dne za týden) doma a výsledky své pracovní činnosti předává zaměstnavateli prostřednictvím informačních a komunikačních technologií.
Podrobné metodické informace k tomuto šetření jsou uvedeny v publikaci ČSÚ: „Informační a komunikační technologie v podnikatelském sektoru za rok 2013, kód 9702-13“, která je volně přístupná na stránkách ČSÚ www.czso.cz. Více informací k tomuto tématu naleznete na: http://czso.cz/csu/redakce.nsf/i/podnikatelsky_sektor
35
D Podniky
Tab. D1 Podniky s připojením k internetu v ČR; leden 2013 % rychlost připojení Celkem Celkem (10 a více zaměstnanců) 96,3 malé (10–49 zaměstnanců) 95,6 střední (50–249 zaměstnanců) 99,1 velké (250 a více zaměstnanců) 99,7 podle ekonomické činnosti Zpracovatelský průmysl 97,8 Výr. a rozvod energie, plynu a vody 95,3 Stavebnictví 96,9 Obchod, opravy a údržba mot. vozidel 97,2 Velkoobchod, kromě motor. vozidel 98,0 Maloobchod, kromě motor. vozidel 89,8 Doprava a skladování 97,4 Ubytování 97,1 Stravování a pohostinství 88,9 Činnosti cest. agentur a kanceláří 99,0 Audiovizuální činnosti; vydavatelství 99,0 Telekomunikační činnosti 99,1 Činnosti v oblasti IT 99,2 Peněžnictví a pojišťovnictví 99,3 Činnosti v oblasti nemovitostí 97 97,6 6 Profesní, vědecké a technické činn. 98,3 Administrativní a podpůrné činn. 92,3 podíl z celkového počtu podniků v dané kategorii
2 Mb/s a vyšší 90,4 88,9 96,1 97,7
30 Mb/s a vyšší 18,0 17,7 17,6 27,8
91,4 89,6 90,6 93,5 91,2 82,3 91,4 90,9 83,9 97,0 98,0 99,1 98,1 97,8 89 89,4 4 93,7 88,1
14,4 16,6 17,5 18,8 17,9 14,1 17,7 21,2 17,9 29,9 32,0 68,1 34,9 34,9 22 22,0 0 25,2 19,3
Graf D1 Rychlost* internetového připojení v podnicích
94%
90%
87%
86%
6%
2009
10%
2008
13%
73%
2007
14%
71% 27%
2006
29%
2004
18%
14%
82%
86%
2003
více než 2 Mb/s
63% 38%
2002
8%
1%
92%
99%
méně než 2 Mb/s
2010
2011
2012
2013
*Maximální rychlost připojení (download) uvedená ve smlouvě
Graf D2 Technologie použítá pro vysokorychlostní internetové připojení v podnicích, leden 2013 69%
ADSL technologie 53%
bezdrátové (Wi-Fi) 30%
mobilní pronajatý digitální okruh
13%
optický kabel
12%
Pozn.: Podniky mohly označit více odpovědí podíl z celkového počtu podniků s připojením k internetu Zdroj: ČSÚ ČSÚ, Šetření o využívání ICT v podnicích 36
D Podniky Graf D3 Podniky s vysokorychlostním internetem; leden 2013 Celkem
s rychlostí internetu 30Mb/s a vyšší
Finsko Litva Francie Dánsko Nizozemsko Slovinsko Švédsko Lucembursko Estonsko Španělsko Spojené království Belgie Malta Česká republika Itálie Irsko Lotyšsko Rakousko Kypr Portugalsko EU28 Německo
* podniky s 10 a více zaměstnanými osobami Slovensko Chorvatsko Maďarsko Polsko Bulharsko Řecko Rumunsko 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100%
podíl z celkového počtu podniků Zdroj: Eurostat, 2014 37
D Podniky Tab. D2 Podniky v ČR s webovými stránkami; leden 2013 % vytvořené Celkem cizojazyčné externí firmou 80,2 34,0 67,1 77,0 27,6 64,4 92,5 56,2 79,1 92,4 71,2 73,5
Celkem (10 a více zaměstnanců) malé (10–49 zaměstnanců) střední (50–249 zaměstnanců) velké (250 a více zaměstnanců) podle ekonomické činnosti Zpracovatelský průmysl Výr. a rozvod energie, plynu a vody Stavebnictví Obchod, opravy a údržba mot. vozidel Velkoobchod, kromě motor. vozidel Maloobchod, kromě motor. vozidel Doprava a skladování Ubytování Stravování a pohostinství Činnosti cest. agentur a kanceláří Audiovizuální činnosti; vydavatelství Telekomunikační činnosti Činnosti v oblasti IT Peněžnictví a pojišťovnictví Činnosti v oblasti nemovitostí Profesní, vědecké a technické činn. Ad Administrativní i i t ti í a podpůrné d ů é či činn.
82,2 80,5 80,1 91,4 91,6 57,0 66,1 94,0 70,0 97,0 96,9 95,2 93,8 94,3 84,7 84,8 71 71,8 8
45,6 24,3 12,8 19,7 36,3 11,8 30,5 79,7 28,0 50,8 45,0 28,6 61,9 56,4 23,2 47,6 23 23,8 8
68,7 68,4 69,7 80,1 77,7 48,4 56,1 86,5 62,1 80,6 65,7 50,3 43,8 81,6 71,0 68,9 63 63,9 9
podíl z celkového počtu podniků v dané kategorii
Graf D4 Podniky s webovými stránkami
2002
2004
2006
2008
2010
2012
34%
80%
33%
80%
30%
74%
33%
v cizojazyčné verzi
74%
28%
70%
27%
67%
21%
56%
Celkem
2013
Graf D5 On-line služby na webových stránkách podniků; leden 2013
střední
platba
32% 16% 13% 10%
54%
malé
sledování zakázky
36% 14% 10% 7%
Celkem
54%
konfigurace produktu
45% 36% 10% 7% 5%
objednávka
47% 36% 11% 8% 6%
katalog
velké
podíl z celkového počtu podniků v dané velikostní skupině Zdroj: ČSÚ, Šetření o využívání ICT v podnicích 38
D Podniky Graf D6 Podniky s webovými stránkami Celkem
s možností učinit on-line objednávku zboží/služby
Finsko Dánsko Švédsko Rakousko Německo Nizozemsko Spojené království Česká republika Slovinsko Slovensko Lucembursko Belgie Malta Estonsko Litva Irsko EU28 Chorvatsko Španělsko Itálie Kypr Polsko Francie Maďarsko Řecko Portugalsko Lotyšsko Bulharsko Rumunsko 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100%
podíl z celkového počtu podniků Zdroj: Eurostat, 2014 39
D Podniky Tab. D3 Hodnota elektronických nákupů podniků v ČR; 2012 % Celkem
přes web
30,2 17,0 22,5 38,8
8,7 8,2 11,3 7,7
21,5 8,7 11,2 31,1
31,4 40,8 12,7 61,3 21,4 53,8 7,3 11,7 13,3 35,1 19,1 49,7 45,0 9,1 11,8 25,3
8,0 7,1 7,4 20,0 9,1 12,1 5,0 7,7 8,4 18,4 14,2 4,0 23,7 7,8 8,9 13,6
23,4 33,7 5,4 41,3 12,4 41,6 2,3 3,9 4,9 16,7 4,9 45,7 21,3 1,3 2,9 11,6
Celkem (10 a více zaměstnanců) malé (10–49 zaměstnanců) střední (50–249 zaměstnanců) velké (250 a více zaměstnanců) podle ekonomické činnosti Zpracovatelský průmysl Výr. a rozvod energie, plynu a vody Stavebnictví Obchod, opravy a údržba mot. vozidel Velkoobchod, kromě motor. vozidel Maloobchod, kromě motor. vozidel Doprava a skladování Ubytování Stravování a pohostinství Činnosti cest. agentur a kanceláří Audiovizuální činnosti; vydavatelství Telekomunikační činnosti Činnosti v oblasti IT Činnosti v oblasti nemovitostí Profesní, vědecké a technické činn. Administrativní a podpůrné činn.
pomocí EDI
podíl na celk. finanční hodnotě nákupů podniků v dané kategorii
Graf G f D7 Podniky P d ik nakupující k jí í elektronicky* l kt i k * 2006
2009
2012
60% 49% 34% 36%
46%
38%
32% 34%
Celkem
malé
58%
67%
44%
43%
střední
velké
*podniky, které v průběhu sledovaného roku zadaly alespoň jednu elektronickou objednávku prostřednictvím počítačových sítí podíl z celkového počtu podniků v dané velikostní skupině
Graf D8 Finanční hodnota podnikových e-nákupů pomocí elektronické výměny dat
prostřednictvím webových stránek
22%
16%
18%
20%
5%
8%
7%
7%
9%
2008
2009
2010
2011
2012
13%
podíl na celkové finanční hodnotě nákupů uskutečněných v podnicích Zdroj: ČSÚ, Šetření o využívání ICT v podnicích 40
D Podniky Graf D9 Podniky nakupující elektronicky; 2012 Celkem
přes webové stránky
Dánsko Rakousko Spojené království Nizozemsko Česká republika Německo Finsko Irsko Lucembursko Itálie Švédsko EU28 Slovinsko Maďarsko M ď k Slovensko Španělsko Litva Lotyšsko Malta Polsko Belgie Řecko Francie Rumunsko Portugalsko Estonsko Kypr Bulharsko 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100%
podíl z celkového počtu podniků Zdroj: Eurostat Eurostat, 2014 41
D Podniky Tab. D4 Hodnota elektronických prodejů podniků v ČR; 2012 % Celkem
přes web
24,6 11,7 15,9 33,3
5,0 4,7 6,5 4,5
19,6 7,0 9,3 28,9
34,3 31,0 4,2 30,5 22,4 9,4 20,7 31,3 3,2 37,2 17,7 54,7 15,3 3,6 2,7 14,5
2,1 4,4 0,9 9,9 9,3 6,8 5,9 23,1 2,3 20,8 10,5 54,2 6,9 2,4 1,7 7,2
32,2 26,6 3,3 20,5 13,1 2,6 14,8 8,1 0,9 16,5 7,2 0,5 8,4 1,2 1,0 7,3
Celkem (10 a více zaměstnanců) malé (10–49 zaměstnanců) střední (50–249 zaměstnanců) velké (250 a více zaměstnanců) podle ekonomické činnosti Zpracovatelský průmysl Výr. a rozvod energie, plynu a vody Stavebnictví Obchod, opravy a údržba mot. vozidel Velkoobchod, kromě motor. vozidel Maloobchod, kromě motor. vozidel Doprava a skladování Ubytování Stravování a pohostinství Činnosti cest. agentur a kanceláří Audiovizuální činnosti; vydavatelství Telekomunikační činnosti Činnosti v oblasti IT Činnosti v oblasti nemovitostí Profesní, vědecké a technické činn. Administrativní a podpůrné činn.
pomocí EDI
podíl na celk. tržbách podniků v dané kategorii
G f D10 P Graf Podniky d ik prodávající dá jí í elektronicky* l kt i k * 2006
12%
21% 27%
11%
Celkem
2009
2012
21%
13% 19% 25%
25%
malé
32%
střední
39%
44%
velké
*podniky, které v průběhu sledovaného roku obdržely alespoň jednu elektronickou objednávku prostřednictvím počítačových sítí podíl z celkového počtu podniků v dané velikostní skupině
Graf D11 Finanční hodnota podnikových e-prodejů pomocí elektronické výměny dat přes jiné sítě než je internet pomocí elektronické výměny dat přes internet prostřednictvím webových stránek
4% 6%
5% 10%
5%
8%
10%
11%
11%
10%
6%
5%
2011
2012
5%
4%
6%
2008
2009
2010
podíl na celkových tržbách Zdroj: ČSÚ, Šetření o využívání ICT v podnicích 42
D Podniky Graf D12 Podniky prodávající elektronicky; 2012 Celkem
přes webové stránky
Dánsko Česká republika Německo Švédsko Irsko Litva Nizozemsko Spojené království Chorvatsko Belgie Slovensko Finsko Malta Lucembursko EU28 Rakousko Slovinsko Portugalsko Španělsko Francie Maďarsko Estonsko Polsko Řecko Rumunsko Lotyšsko Kypr Itálie Bulharsko 0%
5%
10%
15%
20%
25%
30%
35%
40%
podíl z celkového počtu podniků Zdroj: Eurostat, 2014 43
D Podniky Tab. D5 Zaměstnanci v podnicích ČR používající v práci vybrané ICT; leden 2013 % PC s přístupem na internet 36,9 41,8 37,3 34,2
počítač Celkem (10 a více zaměstnanců) malé (10–49 zaměstnanců) střední (50–249 zaměstnanců) velké (250 a více zaměstnanců) podle ekonomické činnosti Zpracovatelský průmysl Výr. a rozvod energie, plynu a vody Stavebnictví Obchod, opravy a údržba mot. vozidel Velkoobchod, kromě motor. vozidel Maloobchod, kromě motor. vozidel Doprava a skladování Ubytování Stravování a pohostinství Činnosti cest. agentur a kanceláří Audiovizuální činnosti; vydavatelství Telekomunikační činnosti Činnosti v oblasti IT Peněžnictví a pojišťovnictví Činnosti v oblasti nemovitostí Profesní, vědecké a technické činn. Administrativní a podpůrné činn.
44,3 44,7 42,3 45,3 38,8 47,6 37,7 64,0 62,4 43,0 37,4 34,3 21,1 72,0 80,0 84,4 88,6 78,3 49 4 49,4 75,6 21,1
přenosná zařízení 13,5 15,4 13,2 12,9
29,1 43,3 36,1 57,4 57,1 28,9 25,6 30,9 17,0 71,4 78,9 84,4 87,9 74,9 48 0 48,0 73,5 19,5
9,6 14,2 16,4 15,4 24,0 4,6 7,5 5,4 4,5 17,2 32,3 73,2 56,3 26,5 12 6 12,6 30,8 6,5
podíl z celkového počtu zaměstnanců v podnicích v dané kategorii
Graf D13 Zaměstnanci v podnicích používající v práci počítač
2005
2006
2010
44%
2012
37%
43%
36%
41%
2008
33%
42%
s přístupem na internet
33%
41%
31%
38%
35% 2002
28%
21%
Celkem
2013
podíl z celkového počtu zaměstnanců v podnicích v dané kategorii
Graf D14 Podniky poskytující/umožňující svým zaměstnancům:; leden 2013
Celkem
malé
střední
94%
92% 56%
83%
80% 44%
56%
25%
51%
62%
57%
29%
práci z domova prostřednictvím IT vzdálený přístup k firemní elektronické poště přenosná zařízení s přístupem na internet
velké
podíl z celkového počtu podniků v dané velikostní skupině j ČSÚ,, Šetření o využívání y p Zdroj: ICT v podnicích 44
D Podniky Graf D15 Zaměstnanci používající v práci počítač; leden 2013 Celkem
s přístupem na internet
Finsko Švédsko Dánsko Nizozemsko Německo Belgie Spojené království Francie Irsko Španělsko Slovinsko EU28 Lucembursko Rakousko Malta Slovensko Estonsko Itálie Chorvatsko Polsko Řecko Litva
* podniky s 10 a více zaměstnanými osobami Česká republika Maďarsko Kypr Lotyšsko Portugalsko Rumunsko Bulharsko 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100%
podíl z celkového počtu zaměstnanců v podnicích Zdroj: Eurostat, 2014 45
D Podniky Tab. D6 Podniky používající sociální média v ČR, leden 2013 % vlastní účet, k umístění profil, prezentace placené reklamy atp. Celkem (10 a více zaměstnanců)
16,7
7,9
malé (10–49 zaměstnanců)
14,9
7,5
střední (50–249 zaměstnanců)
22,8
9,2
velké (250 a více zaměstnanců)
27,1
11,5
podle ekonomické činnosti Zpracovatelský průmysl
12,6
6,0
Výr. a rozvod energie, plynu a vody
10,0
3,7
Stavebnictví
5,7
3,9
24,5
14,9
Velkoobchod, kromě motor. vozidel
20,2
10,9
Maloobchod, kromě motor. vozidel
19,8
7,9
8,6
5,1
Ubytování
50,4
17,6
Stravování a pohostinství
26,2
10,1
Činnosti cest. agentur a kanceláří
64,7
29,2
Audiovizuální činnosti; vydavatelství
62,3
21,5
Telekomunikační činnosti
41,8
18,3
Činnosti v oblasti IT
42,4
10,6 18,9
Obchod, opravy a údržba mot. vozidel
Doprava a skladování
Peněžnictví a pojišťovnictví
31,0
Činnosti v oblasti nemovitostí
17,7
8,4
Profesní, vědecké a technické činn.
20,2
8,7
Administrativní a podpůrné činn. podíl z celkového počtu podniků v dané kategorii
16,7
11,2
Graf D16 Typy sociálních médií využívané podniky, leden 2013
malé
střední
25% 14%
10%
8%
20%
5% 9%
3%
5%
13%
3%
2%
6%
Celkem
15%
4%
3%
webové stránky založené na sdílení znalostí a informací firemní blogy web sdílející multimediální obsah sociální sítě
velké
Graf D17 Důvody využívání sociálních médií, leden 2013 14%
zlepšování obrazu firmy/reklama 12%
získávání názorů od zákazníků 6%
zapojování zákazníků do inovování
5%
spolupráce s obchodními partnery
5%
získávání nových zaměstnanců
4%
výměna názorů uvnitř firmy
podíl z celkového počtu podniků v dané velikostní skupině Zdroj: ČSÚ, Šetření o využívání ICT v podnicích 46
E Veřejná správa Český statistický úřad sleduje od roku 2004 rozvoj a využívání ICT ve veřejné správě. Jako hlavní zdroj informací o využívání ICT veřejnou správou slouží roční šetření o využívání ICT veřejnou správou, které je přílohou ročního státního statistického výkazu organizačních složek státu. Jako doplňkový zdroj informací k tomuto šetření slouží průzkum webových stránek organizací veřejné správy. Cenným zdrojem informací je šetření o využívání informačních a komunikačních technologií jednotlivci a firmami. Konkrétně se jedná o údaje o využívání internetu jednotlivci a podniky ve vztahu k veřejné správě, využívání webových stránek veřejné správy k vyhledávání informací, stažení formulářů a k vyplňování formulářů on-line způsobem. Poznámky: Referenční období: V případě dat ze šetření o využívání ICT veřejnou správou je referenčním obdobím vždy stav k 31.12. sledovaného roku. Průzkum webových stránek organizací veřejné správy probíhal vždy v srpnu příslušného roku. Údaje za jednotlivce se vztahují k posledním 12 měsícům od okamžiku šetření (2. čtvrtletí 2013) a data za podniky se týkají roku 2012. Základní soubor šetření „využívání ICT ve veřejné správě“ zahrnuje veškeré organizační složky státu (382 subjektů), kraje a obce (včetně městských částí hl.m. Prahy; 6 302 obcí). Jedná se o vyčerpávající šetření. Základní soubor průzkumu webových stránek organizací veřejné správy tvořily úřady ústřední státní správy (25 subjektů), krajské úřady + hl.m. Praha a 205 obecních úřadů obcí s rozšířenou působností. Vysvětlivky: •
Formulář ke stažení – na webové stránce jsou formuláře ke stažení (nejčastěji ve formátu doc a pdf), občané/firmy si stáhnou formulář z webové stránky úřadu, vyplní ručně nebo na počítači, ručně podepíší a doručí na úřad.
•
On-line vyplnění – občané/firmy vyplní formulář přímo na webové stránce (správnost vyplnění je kontrolována počítačem).
•
Úplné elektronické podání – občané/firmy vyplní formulář přímo na webové stránce a přímo z webové stránky jej i odešlou (v nutných případech zahrnuje i elektronický podpis).
Mezinárodní srovnání je možné pouze v případě využívání informačních a komunikačních technologií jednotlivci a firmami. Data pro toto srovnání pocházejí z databáze Eurostatu. Podrobné metodické informace k tomuto šetření jsou uvedeny v publikaci ČSÚ: „Informační a komunikační technologie ve veřejné správě za rok 2011, kód 9703-12“, která je volně přístupná na stránkách ČSÚ www.czso.cz. Poslední šetření o využívání ICT veřejnou správou proběhlo v roce 2012, a proto se poslední dostupná data vztahují k roku 2011. Regionální srovnání je dostupné také v jednotlivých krajských ročenkách na webových stránkách ČSÚ Více informací k tomuto tématu naleznete na: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/verejna_sprava
47
E Veřejná správa Tab. E1 Základní informační technologie v organizacích veřejné správy ČR; 2011 % LAN Organizační složky státu Krajské úřady Obecní úřady celkem podle velikosti obce více než 20 000 obyvatel 5 000–19 999 obyvatel 2 000–4 999 obyvatel 1 000–1 999 obyvatel 500–999 obyvatel méně než 500 obyvatel LAN - vnitřní počítačová síť
webové stránky
Internet
99,0 100,0 59,4
100,0 100,0 99,8
95,0 100,0 97,9
100,0 99,5 97,3 87,9 70,2 40,8
100,0 100,0 100,0 100,0 99,8 99,6
100,0 100,0 99,8 99,3 99,2 96,7
Graf E1 Obecní úřady s vysokorychlostním internetem a webovými stránkami
2005
95%
88%
96%
88%
94%
88%
91%
87%
88%
84%
84%
webové stránky
62% 6
41%
73%
vysokorychlostní internet
2006
2007
2008
2009
2010
2011
Graf E2 Obecní úřady používající internet k:, 2011
2 000 4 999
1 000 1 999
28%
18%
86%
73%
92%
96%
98%
100% 5 000 19 999
29%
s počtem 20 000 obyvatel a více
školení zaměstnanců
37% obce celkem
85%
26%
90%
97%
internetovému bankovnictví
500 999
méně než 500
Graf E3 Obecní úřady umožňující občanům přístup k internetu ve svých prostorách
obce celkem
s počtem 20 000 obyvatel a více
5 000 19 999
2 000 4 999
1 000 1 999
500 999
69%
51%
57%
79%
82%
62%
82%
69%
2011
60%
48%
54%
44%
73%
55%
2005
méně než 500
podíl z celkového počtu organizací v dané skupině Zdroj: ČSÚ ČSÚ, Šetření o využívání ICT ve veřejné správě 48
E Veřejná správa Tab. E2 On-line služby nabízené na webových stránkách organizací veřejné správy ČR; 2011
Organizační složky státu Krajské úřady Obecní úřady celkem podle velikosti obce více než 20 000 obyvatel 5 000–19 999 obyvatel 2 000–4 999 obyvatel 1 000–1 999 obyvatel 500–999 obyvatel méně než 500 obyvatel
Formulář ke stažení 64,0 100,0 50,5
On-line vyplnění 32,2 84,6 14,3
% Úplné el. podání 38,9 69,2 13,0
97,5 98,1 82,1 62,3 50,2 39,6
34,2 18,6 19,9 16,3 14,8 12,3
20,3 19,5 21,9 15,4 12,0 11,1
20 000 a více
5 000 19 999
1 000 1 999
50%
2 000 4 999
32%
62%
38%
s počtem obyvatel
48%
obce celkem
82%
98%
87%
89%
23%
2011
50%
2005
97%
Graf E4 Obecní úřady umožňující na stránkách stažení formuláře
500 999
Graf E5 Obecní úřady umožňující na stránkách on-line vyplnění formuláře
obce celkem
s počtem obyvatel
20 000 a více
5 000 19 999
2 000 4 999
1 000 1 999
15%
12%
16%
13%
20%
15%
19%
18%
34%
18%
2011
14%
7%
2005
500 999
podíl z celkového počtu organizací s vlastní webovou stránkou
Graf E6 On-line služby na webových stránkách obcí s rozšířenou působností; srpen 2013
osobní doklady
matriční doklady
stavební povolení
změna adresy
37%
63%
14%
3%
živnostenská oprávnění
85%
97%
formulář ke stažení
81%
19%
39%
61%
3%
97%
pouze informace o službě
sociální dávky
podíl z celkového počtu šetřených obcí s rozšířenou působností Zdroj: ČSÚ ČSÚ, Šetření o využívání ICT ve VS a Průzkum webových stránek VS 49
E Veřejná správa Tab. E3 Jednotlivci používající internet k vybraným činnostem ve vztahu k veřejné správě ČR; 2013 % On-line vyplnění formulářů 6,6 6,9
Vyhledávání Stahování informací formulářů
Celkem 16+ 26,1 11,7 Celkem 16–74 27,6 12,3 podle pohlaví muži 16+ 26,9 12,9 ženy 16+ 25,3 10,5 podle věku 16–24 let 23,2 8,5 25–34 let 37,7 15,8 35–44 let 41,6 21,3 45–54 let 30,1 15,3 55–64 let 19,7 7,7 65+ 6,7 1,5 podle dokončeného vzdělání (25+) základní 3,9 1,4 střední bez maturity 14,6 5,1 střední s maturitou 37,1 16,8 vysokoškolské 49,0 26,9 podle specifické skupiny populace studenti 16+ 21,4 7,7 starobní důchodci 62 6,2 18 1,8 podíl z celkové počtu jednotlivců v dané socio-demografické skupině
7,6 5,6 3,9 9,4 12,2 7,9 4,5 1,0 0,8 2,4 9,7 16,9 3,4 0,9 0 9
Graf E7 Jednotlivci používající internet ve vztahu k veřejné správě % jednotlivců celkem
% jednotlivců používajících internet
36%
34% 5%
15%
2005
22%
15% 2007
2010
40% 28%
2013
Graf E8 Jednotlivci používající internet k vybraným činnostem ve vztahu k veřejné správě 2005
2013
26% 3% vyhledávání informací
1%
12%
2%
komunikace s úřady e-mailem
12%
stahování formulářů
7% 1% on-line vyplnění formulářů
podíl z celkového počtu jednotlivců ve věku 16 a více let Zdroj: ČSÚ ČSÚ, Šetření o využívání ICT v domácnostech a mezi jednotlivci 50
E Veřejná správa Graf E9 Jednotlivci používající internet ve vztahu k veřejné správě; 2013 Celkem
k vyplnění a odeslání formuláře
Dánsko Nizozemsko Švédsko Finsko Francie Lucembursko Rakousko Slovinsko Belgie Německo Estonsko Irsko Španělsko EU28 Spojené království Portugalsko Maďarsko Řecko Lotyšsko Litva Slovensko Malta Kypr Česká republika Chorvatsko Polsko Bulharsko Itálie Rumunsko 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100%
podíl z celkového počtu jednotlivců ve věku 16 až 74 let Zdroj: Eurostat Eurostat, 2014 51
E Veřejná správa Tab. E4 Podniky používající internet k vybraným činnostem ve vztahu k veřejné správě ČR; 2012
92,1 90,6 97,5 99,5
89,9 88,0 96,9 99,1
% On-line vyplnění formulářů 80,7 77,7 91,6 95,7
94,4 93,0 93,9 93,7 94,0 79,0 92,4 95,2 79,8 97,0 97,4 97,2 98,4 99,3 97 1 97,1 94,6 88,0
92,1 92,3 92,2 91,9 92,2 76,1 91,7 91,2 74,2 94,8 94,0 98,1 98,0 96,9 94,9 94 9 93,1 85,1
82,8 86,3 84,0 87,4 84,0 69,0 77,7 80,7 59,3 83,7 87,7 91,7 93,2 87,9 88,7 88 7 83,1 72,3
Vyhledávání Stahování informací formulářů Celkem (10 a více zaměstnanců) malé (10–49 zaměstnanců) střední (50–249 zaměstnanců) velké (250 a více zaměstnanců) podle ekonomické činnosti Zpracovatelský průmysl Výr. a rozvod energie, plynu a vody Stavebnictví Prodej a oprava motorových vozidel Velkoobchod Maloobchod Doprava a skladování Ubytování Stravování a pohostinství Činn. v oblasti cestovního ruchu Audiovizuální činn. a vydavatelství Telekomunikační činnosti Činn. v oblasti IT a informační činn. Peněžnictví a pojišťovnictví Činnosti v oblasti nemovitostí Profesní, vědecké a techn. činn. Administrativní a podpůrné činn.
Graf E10 Podniky používající internet k on-line vyplnění formulářů pro veřejnou správu 2008
81%
2012
82%
78%
61% 36%
2010
92%
83%
90%
96%
64%
56% 28%
Celkem
malé
střední
velké
Graf E11 Podniky používající datové schránky pro odesílání dokumentů organizacím veřejné správy 2011
54%
78%
64%
Celkem
2012
47%
84%
81%
90%
59%
malé
střední
velké
podíl na celkovém počtu podniků v dané kategorii Zdroj:j ČSÚ, Šetření o využívání ICT v p podnicích y 52
E Veřejná správa Graf E12 Podniky používající internet ve vztahu k veřejné správě; 2012 ke stahování formulářů
k on-line vyplnění formulářů
Litva Finsko Švédsko Francie Česká republika Dánsko Irsko Slovensko Slovinsko Lucembursko Rakousko Chorvatsko Nizozemsko Maďarsko Kypr Estonsko Portugalsko Polsko Spojené království Malta Lotyšsko Bulharsko EU28 Itálie Belgie Španělsko Německo Rumunsko 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100%
podíl z celkového počtu podniků Zdroj: Eurostat, 2014 53
E Veřejná správa Tab. E5 Podniky v ČR používající internet k úplnému elektronickému podání % 2010 Celkem (10 a více zaměstnanců) malé (10–49 zaměstnanců) střední (50–249 zaměstnanců) velké (250 a více zaměstnanců) podle ekonomické činnosti Zpracovatelský průmysl Výr. a rozvod energie, plynu a vody Stavebnictví Prodej a oprava motorových vozidel Velkoobchod Maloobchod Doprava a skladování Ubytování Stravování a pohostinství Činn. v oblasti cestovního ruchu Audiovizuální činn. a vydavatelství Telekomunikační činnosti Činn. v oblasti IT a informační činn. Peněžnictví a pojišťovnictví Činnosti v oblasti nemovitostí Profesní, vědecké a techn. činn. Administrativní a podpůrné činn.
2011
2012
48,2 41,0 75,2 87,7
59,1 53,5 78,6 90,6
65,9 61,2 82,9 91,4
58,5 56,3 33,2 50,2 64,2 33,7 49,0 31,5 21,4 33,9 49,5 64,0 58,6 57,8 42,3 33,9 34,9
70,2 74,2 44,6 62,3 72,4 41,3 51,5 46,9 31,2 40,6 63,0 67,1 71,9 59,9 52,5 40,6 49,8
71,8 74,8 70,4 64,7 66,1 52,3 62,8 57,5 42,7 54,1 69,5 79,8 77,2 72,6 66,4 54,1 53,6
Graf E13 Podniky používající internet k úplnému elektronickému podání 2008
2010
2012
75%
66%
61%
48% 22%
14%
Celkem
88% 91%
83% 66%
47%
41%
malé
střední
velké
Graf E14 Podniky používající internet k úplnému elektronickému podání podle typu služby; 2012
přiznání k dani z služby přidané hodnoty České správy soc. zab.
služby zdravotních pojišťoven
přiznání k dani z příjmu
13% 9% 27% 44%
21% 18%
velké
32% 43%
32%
24%
střední
29% 24% 44% 57%
80%
malé
59%
66%
45% 42% 57%
Celkem
celní řízení
podíl na celkovém počtu podniků v dané kategorii Zdroj: ČSÚ ČSÚ, Šetření o využívání ICT v podnicích 54
F Zdravotnictví Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS) ve spolupráci s ČSÚ sleduje od roku 2003 údaje o vybavenosti zdravotnických zařízení v ČR informačními technologiemi, a to prostřednictvím vyčerpávajícího ročního šetření o zaměstnavatelích, evidenčním počtu zaměstnanců a smluvních pracovnících E (MZ) 4-01. Součástí tohoto šetření jsou i otázky o účelu použití počítače a především internetu v samostatných ordinacích lékaře prostřednictvím speciálního oddílu: „Využívání počítače a internetu“. Poznámky: Referenční období: stav k 31. 12. sledovaného roku u vybavenosti a sledovaný rok u účelu použití internetu v samostatných ordinacích lékaře. Sledovaná zdravotnická zařízení: v této publikaci jsou uvedeny údaje za všechny samostatné ordinace lékaře, které vyplnily výkaz. V roce 2012 dosáhla návratnost šetření 99,7 %. V případě využívání internetu ke komunikaci či vyhledávání zdravotnických informací se nebere ohled na místo použití internetu, tzn., jsou zde započítáni i lékaři/zaměstnanci samostatných ordinací lékaře, kteří využívají internet k daným účelům nejen v prostorách ordinace/lékárny, ale i na jiných místech (například doma). Regionální srovnání je dostupné také v jednotlivých krajských ročenkách na webových stránkách ČSÚ Informace o využívání internetu k vyhledávání informací o zdraví jednotlivci pochází z ročního výběrového šetření o informačních a komunikačních technologiích v domácnostech a jejich využití jednotlivci, které provádí ČSÚ od roku 2002. Mezinárodní srovnání pochází z datových zdrojů Eurostatu. Podrobné metodické informace k tomuto šetření jsou uvedeny v publikaci ČSÚ: „Využívání ICT v domácnostech a mezi jednotlivci v roce 2013, kód 9701-13“, která je volně přístupná na stránkách ČSÚ. Vysvětlivky: •
Lékař specialista – alergolog, kožní lékař, oční lékař, urolog apod.
•
On-line konzultace – možnost zasílání dotazů týkajících se zdraví prostřednictvím webových stránek ordinaci lékaře.
•
On-line objednání se k lékaři – objednání se na vyšetření/ zákrok pomocí on-line vyplněného formuláře, který je odesílán přímo z webových stránek dané ordinace; nezahrnuje objednání se prostřednictvím elektronické pošty
•
Uživatel internetu je jednotlivec, který v době šetření (2. čtvrtletí sledovaného roku) uvedl, že použil internet prostřednictvím jakéhokoliv zařízení alespoň jednou v posledních 3 měsících, a to z jakéhokoliv místa a pro jakýkoliv účel.
•
Vyhledávání informací o zdraví jednotlivci – hledání informací o nemocech, léčbě, diagnostice, prevenci, zdravé výživě atd. na internetu.
Více informací k tomuto tématu naleznete na: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/informacni_technologie_ve_zdravotn ictvi
55
F Zdravotnictví Tab. F1 Samostatné ordinace lékaře v ČR s vybranými IT; 2012 %
90,8
81,5
webové stránky 26,5
praktický lékař pro dospělé
90,8
89,8
23,4
praktický dětský lékař
89,9
83,8
40,7
zubní lékař
88,5
76,3
15,0
gynekolog
93,7
86,7
39,6
lékař specialista
92,4
82,8
31,5
PC Celkem
internet
podíl z celkového počtu samostatných ordinací lékaře daného druhu
Graf F1 Samostatné ordinace lékaře s internetem a webovými stránkami
27%
13%
20%
72% 10%
60%
2006
82%
webové stránky
79%
internet
2008
2010
2012
Graf F2 Samostatné ordinace lékaře s připojením k internetu podle typu ordinace
praktický lékař pro dospělé
praktický dětský lékař
zubní lékař
62%
83%
87% 67%
76%
84%
2012
54%
62%
65%
90%
2006
gynekolog
specialista
Graf F3 Samostatné ordinace lékaře s webovými stránkami podle typu ordinace
praktický lékař pro dospělé
zubní lékař
gynekolog
32%
15%
40%
15% 5%
praktický dětský lékař
13%
2012
41%
12%
23%
7%
2006
specialista
podíl z celkového počtu samostatných ordinací lékaře daného druhu Zdroj: Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR 56
F Zdravotnictví Tab. F2 On-line služby na webových stránkách lékařů samostatných ordinací; 2012 % on-line on-line konzultace objednávky k lékaři s lékařem Celkem 8,5 9,7 praktický lékař pro dospělé 8,9 7,5 praktický dětský lékař 13,7 17,0 zubní lékař 4,1 3,9 gynekolog 11,4 19,1 lékař specialista 9,9 12,1 podíl z celkového počtu samostatných ordinací lékaře daného typu
Graf F4 On-line služby na webových stránkách lékařů samostatných ordinací
2008
9%
7%
7%
5%
5%
3%
2006
2010
10%
on-line konzultace
3%
on-line objednávání
2012
Graf F5 Lékaři samostatných ordinací umožňující on-line objednání prostřednictvím svých webových stránek
praktický lékař praktický dětský pro dospělé lékař
zubní lékař
gynekolog
10%
5%
4%
11%
2012
4%
2%
2%
9%
1%
14%
2006
lékař specialista
Graf F6 Lékaři samostatných ordinací umožňující on-line konzultaci prostřednictvím svých webových stránek
zubní lékař
12%
19%
gynekolog
6%
4%
2%
4%
2%
8%
praktický lékař praktický dětský pro dospělé lékař
7%
2012
17%
2006
lékař specialista
podíl z celkového počtu samostatných ordinací lékaře daného druhu Zdroj: Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR 57
F Zdravotnictví Tab. F3 Jednotlivci v ČR používající internet k vyhledávání informací o zdraví % Celkem 16+ Celkem 16-74 podle pohlaví muži 16+ ženy 16+ podle věkových skupin 16–24 let 25–34 let 35–44 let 45–54 let 55–64 let 65+ podle dokončeného vzdělání (25+) základní střední bez maturity střední s maturitou vysokoškolské podle specifické skupiny populace studenti 16+ ženy na rodičovské dovolené starobní důchodci
2011 29,0 31,1
2012 36,2 39,0
2013 38,5 41,6
20,0 37,5
26,7 45,2
28,6 47,7
18,4 37,9 42,0 36,9 25,0 11,5
30,0 48,6 47,3 48,3 33,8 11,0
38,1 52,1 51,7 46,8 34,3 12,0
8,9 19,1 41,6 52,2
12,4 26,2 49,6 59,3
10,9 28,6 49,5 58,9
17,7 63,7 13,5
30,0 77,4 14,3
37,0 72,2 15,2
podíl z celkového počtu jednotlivců ve věku 16 a více let v dané kategorii
Graf F7 Jednotlivci vyhledávající na internetu informace o zdraví
2003
2005
2007
2009
55% 39%
44% 29%
33%
22%
19%
% jednotlivců používajících internet
10%
11%
3%
2%
11%
% jednotlivců celkem
2011
2013
Graf F8 Jednotlivci vyhledávající na internetu informace o zdraví podle pohlaví a věku, 2013
ženy
59%
65% 18%
34%
52% 57%
52% 57%
38% 39%
29% 39% muži
48%
55% 42% Celkem
47% 58%
% jednotlivců používajících internet
70%
% jednotlivců celkem
16–24 25–34 35–44 45–54 55–64 65-74
Zdroj:j ČSÚ,, Šetření o využívání y ICT v domácnostech a mezi jjednotlivci 58
F Zdravotnictví Graf F9 Jednotlivci používající internet k vyhledávání informací o zdraví podle pohlaví; 2013 ženy
muži
Finsko Německo Nizozemsko Švédsko Dánsko Lucembursko Slovinsko Maďarsko Francie Rakousko Slovensko Česká republika Spojené království Estonsko Litva Lotyšsko EU28 Španělsko Belgie Malta Irsko Portugalsko Kypr Řecko Bulharsko Itálie Polsko Rumunsko 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100%
podíl z celkového počtu mužů/žen ve věku 16 až 74 let v dané zemi Zdroj: Eurostat, 2014 59
F Zdravotnictví Graf F10 Jednotlivci využívající internet ke konzultaci s lékařem; 2012 29%
Dánsko 26%
Finsko 22%
Španělsko Estonsko
16%
Švédsko
16% 12%
Belgie Spojené království
11%
Litva
11%
Nizozemsko
11% 8%
EU28 Francie
5%
Česká republika
5%
Irsko
5%
Itálie
5%
Lucembursko
5%
Německo
5%
Maďarsko
4%
Rumunsko
4%
Portugalsko
4%
Rakousko
4%
Slovinsko
3%
Slovensko
3%
Malta
3%
Polsko
3%
Lotyšsko Bulharsko Řecko
2% 2% 1%
podíl z celkového počtu jednotlivců ve věku 16 až 74 let v dané zemi Zdroj: Eurostat 2014 60
