2013

Odborný časopis českého a slovenského papírenského průmyslu/Magazine of the Czech and Slovak Pulp & Paper Industry

číslo: 02/ 2013 Dobré nápady a inovace Informace z profesních svazů a asociací Paper News Celulózka na jezeře Bajkal Papíry pro vysokorychlostní inkjetový tisk Průmysl papíru a celulózy ve světě Revoluční výsledky ve vysekávání Veletrh LIGNA 2013 Historická papírna v Dolním Městě u Lipnice

Nové kvality tiskových papírů

Papírenské statistiky 25 20

březen 2012

únor 2013

březen 2012

březen 2013

5

únor 2013

10

březen 2012

15

0

bezdřevý ofsetový

kraftliner

Vývoj cen papírů za poslední rok tis. Kč/t

Přehled konferencí, veletrhů a výstav Příloha CFTA 1/2013

Flexotisk ve výrobě obalů

LIBERO ] Ě N D O B [SVO

Kombinovaná spotřeba paliva 6,5–8,5 l/100 km, emise CO2 150–197 g/km.

Cena za legendu

od 679 000 Kč

NOVÝ SUBARU FORESTER A SYMMETRICAL AWD Koncert pro 4 kola Nejnovější díl opusu o dobytí Země Kamkoli se vydáte, můžete se spolehnout na ploché motory typu Boxer – například na nový Forester 2,0 XT Turbo s výkonem 240 koní a bezestupňovou převodovkou Lineartronic s možností manuálního režimu. Dechberoucí výkon v podání kvarteta Subaru Symmetrical All-Wheel Drive slibuje skutečný koncert pro 4 kola. Jste připraveni na cestu? Nový Forester ano. www.subaru.cz | www.koncertpro4kola.cz

Statistické výsledky papírenského průmyslu jsou důležitým indikátorem nejen pro budoucnost toto odvětví, ale i pro návazné obory výroby obalů a polygrafický průmysl. Některé konkrétní údaje v procentech, je však třeba hodnotit střízlivě. Tak například výroba grafických (tiskových) papírů u nás se vloni oproti roku 2011 zvýšila o 9 % na 67 329 t, ale jedná se přitom pouze o 5 656 t (při celkové spotřebě 494 439 tun). Paradoxem je, že dovezeno bylo dokonce 500 867 t, tedy více než jsme spotřebovali a to znamená, že i část těchto importů byla vyvezena. Dovoz vloni přitom byl o téměř 50 tis. t nižší než v roce 2011 (spotřeba tehdy dosáhla 537 381 t a klesla tedy o 8 %). Radost ze zvýšení tuzemské produkce o 9 % nám může podstatně zkalit i fakt, že již v roce 2006 bylo v ČR vyrobeno 316 320 t grafických papírů a výkonnost polygrafického průmyslu tehdy odpovídala jejich spotřebě ve výši 677 746 tun. Nabízí se přitom i otázka co dělají tiskové stroje, které před 6 lety zpracovaly o 184 544 tun papíru více. Rozdíl ve výši 37 % jistě nemůže být jen v trendu poklesu plošných hmotností potiskovaných papírů a lepenek. U papírů a lepenek obalových a balicích (včetně surovin na vlnité lepenky) vykazuje porovnání výroby 2012/2011 vzestup o 7 % se zvýšením o 43 993 t, spotřeba se zvýšila o 5 % na 772 978 t (ale v roce 2006 to bylo jen 677 339 t, takže na rozdíl od grafických papírů jde o vzestup o 14 %). Co nám ale tyto statistické údaje říkají k tomu, jaký bude rok letošní? Miloš Lešikar ACPP, předseda redakční rady PaC

a celulóza 68 (2) 2013 33 THEpapír WORLD NEEDS COMMUNICATION. COMMUNICATION NEEDS PRINT. PRINT NEEDS GRAFITALIA .

CALEIDOS-NEXXUS.IT

papír a celulóza 68 (2) 2013

Vydavatel/adresa redakce Vydavatelství Svět tisku, spol. s r. o. Přípotoční 10a, 101 00 Praha 10 tel.: +420 267 216 787 [email protected] Jednatel společnosti: Martin Jamrich Vydání řídí redakční rada: Miloš Lešikar (předseda, ACPP), Ivan Doležal (Svět tisku), Martin Jamrich (Svět tisku), Josef Kindl (Mondi Štětí), Miloš Kubelka (SVS), Milan Štolc (Recfond SR), Marek Vošta (SVP) Další autoři čísla: M. Dráždil, P. Sobol, M. Souček, B. Tesařík, P. Thoma, M. Vítek, V. Volek, J. Wagner Grafické zpracování: ’MACK’ Výroba: Tisk AS, s. r. o., Jaroměř Toto číslo vychází v dubnu 2013 Evidenční číslo MK ČR E 2860, ISSN 0031-1421, INDEX 47064

Graphic Arts, Print Media and Communication

Fieramilano, Rho - Milan - Italy 7-11 May 2013 Opening time: 10:00 am - 6:00 pm Entrances: East, South, West gates on line R E T S I G PRE-RE.grafitalia.biz www

Vychází od roku 1946. Issued from 1946. Erscheint seit 1946 PCELAU 68 (2) 33–64 (2013) Papír pro toto číslo dodali: • OSPAP, a. s., papír Hello Silk 170 g/m² pro CMYK část • EUROPAPIER – BOHEMIA, spol. s r. o., papír Masterprint 100 g/m² pro jednobarevnou část

In conjunction with Promoted by: ACIMGA - ASSOGRAFICI In collaboration with: ARGI - ASSO.IT - SIOTEC - XPLOR ITALIA

www.grafitalia.biz Organized by: CENTREXPO SpA - corso Sempione 4 - 20154 Milan - Italy tel. +39 023191091 - fax +39 02341677 e-mail: [email protected] - www.centrexpo.it

%5>êê êêêêêêêêêêêêêêê5êêd5W w:BêB êOBê> ÂUêB±êOUêUêB±êzj±êtmj±ês~jÃ

n5?êB êêêêêês5?ê?B

;\_`XR @X\T ddd[\_`XR`X\TP\Z

uêzêjêÆêz y±êêêê jê§êiêwêÂêjÃ qê¡ª£§½¤© ¡§ªêªªêwê§

Komplexní řešení pro flexotisk

NOVINKA Flexcel NX

Flexcel Direct System

• • • • •

•

Nejvyšší dosažitelná kvalita flexoštočku Úplná kontrola nad procesem výroby flexoštočku Nejsnazší cesta ke kvalitnímu flexoštočku Úspora barev a vynikající krytí ploch Dvě formátové varianty

• • •

Možnost přípravy návleků (sleeves) i klasických flexoštočků Nejrychlejší dostupné řešení na trhu Kompletně bezchemický proces Nízký příkon, provoz v běžném pracovním prostředí

Pro více informací o řešení KODAK navštivte www.amoscz.cz

P+C

papír a celulóza 68 (2) 2013 35

OBSAH/CONTENTS/ INHALTVEVRZEICHNIS 33

Úvodní slovo / The introductory word / Das Vorwort

36

Informace z profesních svazů / Information of professional associations / Informationen der Berufsverbände

38

Osobní zprávy / Personal News

39

Nová kvalita papírů pro vysokorychlostní inkoustový tisk New paper quality for the high velocity ink printing Neue Papierqualität für den hochtourigen Tintendruck

40

Paper News

43

Celulózka na jezeře Bajkal a životní prostředí The pulp mill on the Baikal lake and the environment Die Zellstoffabrik am Baikalsea und die Umwelt

43

Papír a celulóza 2013 I Pulp and paper 2013

44

LIGNA 2013 – největší světový veletrh zpracování dřeva LIGNA 2013 – the biggest world fair of wood converting LIGNA 2013 – die grösste Weltmesse für Holzverarbeitung

46

Moderní technologie v polygrafii New technologies in the printing industry Neue Technologien in der Druckindustrie

47

Bobst Expertcut – revoluční výsledky ve vysekávání Bobst Expertcut – outstanding results in die cutting Bobst Expertcut – hervorragende Resultate in Stanzen

50

Historické papírny v Čechách / Historical paper mills in Bohemia / Historische Papiermühlen in Böhmen

51

Inovace v Modelu Obaly / Innovation in Model Obaly / Innovation in Model Obaly

52

Průmysl papíru a celulózy ve světě / Pulp and paper industry in world / Papierindustrie in Welt

56

Speciální papíry v oblasti High Security Printing / Speciality papers in High Security Printing / Spezialpapiere für High Security Printing

57

Cenové přehledy / Price Survey / Preisübersicht

58

Papírenské statistiky / Paper industry – statistical data / Papierindustrie – statistische Angaben

60

Setrvalý pokles výroby papíru ve světě Decreasing paper production in the world Herabfallende Papierherstellung in der Welt

61

Přehled konferencí, veletrhů a výstav v roce 2013 Survey of conferences, Fairs and exhibitions 2013 Übersicht über Konferenzen, Messen und Ausstellungen 2013

62

Informace / Information / Informationen

Odkud přicházejí dobré nápady a jak vznikají inovace „Žijeme ve věku technologické akcelerace a nově vznikajících paradigmat, inovací, vynálezů a produktů. Jejich počet stále roste, časové mezery mezi nimi se zkracují a jejich použitelnost se násobí. Je to způsobeno častější a svobodnější výměnou nápadů, z nichž vznikají další nápady a propojením oborů, z nichž vznikají nové obory. Potřebné, ale prozatím neproveditelné a neviditelné řešení problému v jednom oboru se často dá nalézt nahlédnutím do jiného oboru, kde už funguje, třebas i s nějakým jiným účelem. Guttenberg dostal nápad na tisk z lisování vína. Obstetrický inkubátor vznikl náhodným odkoukáním hřejivé bedýnky pro čerstvě narozená kuřátka v pařížské zoo. Nová móda levných indických sandálů vznikla z opotřebovaných pneumatik, které už nebylo kam vyhazovat. Z analogových vakuových tubiček vznikl nápad na digitální počítač. Nové nápady vznikají ve sféře, zvané anglicky „the adjacent possible“ čili „přilehlé možno“. A je to „jakási stínová budoucnost vznášející se na okrajích současného stavu věcí, mapa všech způsobů, jakými se současnost dá přetvořit!“.

Na téma inovací a tvořivosti (kreativity), duševních procesů, které vedou k řešením, nápadům, uměleckým formám, teoriím nebo produktům, jež jsou jedinečné nebo nové, existuje rozsáhlá literatura, zejména v souvislosti s vědeckými a technologickými obory. Odstavcem vyjmutým z knihy amerického popularizátora vědy ( jeho texty mají v USA velký společenský dopad a je řazen do první desítky „mozků digitální budoucnosti“) Stevena Johnsona „Odkud se berou dobré nápady“ (Dokořán, první vydání v českém jazyce, Praha 2012), chceme zájemce o problematiku procesu inovací a invence upozornit na aktuální dílo, pojednávající jedinečným způsobem o vzniku dobrých nápadů a nových myšlenek. Odpověď přináší text, obsahující téměř celou lidskou historii, od starověké Číny po současnou éru počítačů. V biologických, kulturních a environmentálních aspektech lidské kreativity lze najít sedm základních schémat, která se často opakují a která Johnson vysvětluje čtenářům pomocí čtivých, humorných, někdy až detektivních ztvárnění skutečných událostí a historických momentek, jako byla například Darwinova plavba na lodi Beeagle, objev kruhové struktury molekuly benzenu německým chemikem F. A. Kekulem, objev slunečních skvrn roku 1611 čtyřmi vědci ze čtyř různých zemí naráz, vynález legendárního Analytického stroje v 19. století Britem Ch. Babbagem, rozluštění tajemství DNA (kavárenský model kreativity), vývoj sociální sítě Twitter, kri-

36


zová situace během letu Apolla 13, nebo příběh moderních fenoménů jako Google New či YouTube. Určitá míra kreativity je vyžadována téměř ve všech oborech lidské činnosti. Nejvíce si jí asi většina z nás spojí s vědeckým bádáním a s uměleckou tvorbou. A. Einstein. W. A. Mozart, Archimédés a další, by se jistě bez velké dávky invence při své práci neobešli. Jsou inovátoři, kteří dotáhli původní náhodný objev daleko za hranice očekávání. Mnohým však k uspokojení inovátorských choutek stačí spíše cesta desítek a stovek vydřených experimentů. Vedle neúnavného pronikání a zkoumání „přilehlého možna“, v němž každá inovace otvírá nové prostory ke zkoumání, vidí autor v historii lidstva a jeho kultury dalších šest vzorků inovace. „Liquid networks“ (něco jako „tekuté sítě“) popisuje jako „specifické konstelace neuoronů“, které v našem mozku vystřelí synchronicky a na povrch vědomí z nich vyplave nápad – ne jeden, ale celé hejno. Sítě musí být proto hustě „zalidněné“; nejnovější tekutou sítí je internet. „Slow hunch“ čili pomalé tušení, zaznamenává zlomky velkých nápadů, které jen málokdy přicházejí hotové a kompletní; chybějící elementy se často nacházejí někde jinde. „Serendipity“ znamená překvapivý a náhodný objev něčeho nového, co jsme nehledali; pochází z původního pojmenování náhodně objevené Srí Lanky; klasickou serendipitou byl Mendělejevův sen, který mu seřadil prvky do logické soustavy podle atomové váhy. Další důležitou cestou k inovaci a tvoření je omyl či chyba. Čím je člověk tvořivější, tím se dopouští více chyb. Když děláme chybu, nutí nás to přehodnotit svoje názory, hledat nové strategie. Největší chybou je pak tendence se chybami již dále nezabývat. „Exaption“ je výraz zavedený ve druhé polovině minulého století americkými biology pro úkaz, v němž vlastnost určitého organismu, zaměřená na specifické použití, přeskočí na úplně jinou funkci. Sedmou metodu invence a kreativity nazývá Johnson „Platformy“. Vysvětluje ji na Darwinových sledováních korálových útesů tvořených obrovskými počty malých živočichů. Podle vědců žije v korálech nejméně milion, ale možná desetkrát více různých živočišných druhů. Platformou – podle korálového modelu – je tedy obrovské množství idejí, nápadů a výtvorů narůstajících jeden na druhý, až vytvoří kompletní nové prostředí, z něhož mohou vyrůstat, nebo na něm parazitovat další kvanta nápadů a produktů. Takovou platformou výměny idejí a výtvorů je volný kapitalistický trh či internet. Ze studia historických statistik nejinovativnějších období lidských dějin lze odvodit, že výzkum v podnikatelském prostředí přinesl poměrně méně inovací než v prostředí univerzit, vznikajících od středověku paralelně s vývojem volného trhu. Na univerzitách je výzkum a vytváření nových nápadů oproštěno od komerčního tlaku a otevřeno průběžně se vyvíjejícím a vzájemně na sebe navazujícím zlomům tušení, serendipitě, tekutým sítím a náhodnému vytváření platforem. Poznatek dnes u nás více než aktuální! Vedle cenného poznámkového aparátu k jednotlivým kapitolám (Útes, město, pavučina, Nejbližší možné, Tekuté sítě, Pomalé tušení, Šťastná náhoda, Omyl, Exaptace, Platformy, Čtvrtý kvadrant), jmenného rejstříku a další doporučené literatury, přivítají zájemci o historii vědy a techniky časovou posloupnost klíčových inovací v rozmezí let 1400 až 2000. Autorovo závěrečné doporučení: „Chcete být dalším Edisonem? Kultivujte svá pomalá tušení, dělejte produktivní chyby, věnujte se několika koníčkům naráz, navštěvujte kavárny a sdílejte své nápady s druhými, půjčujte si, recyklujte a přetvářejte!“ Bohumil Tesařík

informace z profesních svazů

Aktuálně z ACPP Asociace českého papírenského průmyslu považuje za důležité prohlubovat stávající formy spolupráce s partnerskými oborovými svazy a asociacemi. Již v závěru roku 2012 bylo proto podepsáno memorandum o spolupráci s Českou obalovou asociací SYBA a proběhlo také jednání se Svazem polygrafických podnikatelů, zaměřené hlavně na propagaci papíru, tištěné produkce a čtení obecně, vycházející z iniciativy Two Sides, podporované CEPI. Spolupráce na realizaci některých námětů Two Sides v ČR také probíhá mezi ACPP a Svazem velkoobchodů papírem. Na počátku března jednali zástupci sekretariátu ACPP ve Všetatech s předsedou Svazu výrobců vlnitých lepenek (SVVL) panem ing. Martinem Hejlem. Cílem jednání bylo informovat se vzájemně o činnosti obou svazů a koordinace některých překrývajících se aktivit, např. v oblasti statistik pro evropské instituce FEFCO a CEPI, v oblasti školství a vzdělávání, vyjednávání s odbory apod. Pokračováním zahájené spolupráce bude návštěva zástupců ACPP přímo na zasedání SVVL v květnu v Průhonicích. Po jednání ve Všetatech ještě následovala také zajímavá prohlídka moderního závodu na výrobu vlnité lepenky a obalů z VL společnosti THIMM Obaly (viz obr. dole).

Dne 20. března 2013 se konalo pravidelné jednání Rady členů Svazu průmyslu a dopravy ČR, na kterém ACPP zastupoval p. Lešikar. Ředitel sekretariátu ACPP Mgr. Mlynář a p. Lešikar se také dne 28. 3. 2012 zúčastnili jako hosté řádné Valné hromady Svazu polygrafických podnikatelů v Akademie hotelu Naháč v Choceradech. V samém závěru března informovala manažerka společnosti Veletrhy Brno paní Menšíková sekretariát ACPP, v návaznosti na lednové osobní jednání ohledně odborné garance papírenské asociace pro veletrh Embax, že spojené veletrhy SALIMA a Embax + PRINT expo se uskuteční v Brně v termínu 25. – 28. února 2014 (tedy o čtrnáct dní později, než bylo původně uvažováno). Spojení tradiční papírensko– obalářské přehlídky s veletrhem tisku v pavilonu F spolu s velkým potravinářským veletrhem může být pro všechny jmenované obory přínosné. Řádné jednání představenstva se bude konat dne 25. dubna 2013 ve Křtinách u Brna, jarní valná hromada ACPP pak je plánována na konec května. –JML-

Vytištěno na bezdřevém nenatíraném papíře Masterprint, 100 g/m², dodává exkluzivně EUROPAPIER – BOHEMIA, spol. s r. o.

informace z profesních svazů


Informace ze SVVL

SYBA a Obal roku 2013

Hlavním cílem českého Svazu výrobců vlnitých lepenek (SVVL) je propagace frekventovaného ekologického obalového materiálu – vlnité lepenky. Svaz každoročně realizuje několik projektů, které mají na nutnost ochrany životního prostředí upozornit. Vysoká odbornost SVVL je zaručena členstvím pěti nejvýznamnějších výrobců obalů z vlnité lepenky v ČR. Členy svazu spojuje především vysoký standard kvality jejich výrobků a přesvědčení o nutnosti osvěty v oblasti ekologie. Jedná se o firmy DS Smith Packaging, Model Obaly, Mondi Bupak, Smurfit Kappa Czech a THIMM Obaly. Obdobný svaz VL funguje i na Slovensku a zde jsou členy společnosti Smurfit Kappa Obaly Štúrovo, Duropack Turpak Obaly, Grafobal a EKOPACK Trade.

Obalový institut Syba vyhlásil i v letos další ročník národní soutěže Obal roku 2013. Společně proběhne také druhý ročník soutěže obalového designu roku s názvem DESIGN TOUCH. Uzávěrka přihlášek do obou soutěží byla stanovena na termín 28. května 2013. Odborná porota soutěže Obal roku bude letos zasedat 18. června 2013, soutěž DESIGN TOUCH bude vyhodnocena v následujících dnech. Výsledky obou obalových soutěží budou slavnostně vyhlášeny na podzim v rámci obalového galavečera, kde bude také předána zlatá, stříbrná a bronzová cena předsedkyně odborné poroty soutěže. WS 2013 získaly také 4 obaly z ČR Porota globální obalové soutěže WorldStar složená z 25 porotců zastupujících členy World Packaging Organisation hodnotila přihlášené obaly z národních soutěží již ve dnech 26. a 28. listopadu 2012. Z rekordních 316 exponátů z 32 zemí vybrala 159 obalů, kterým udělila cenu WorldStar Packaging Award 2013. Je potěšitelné, že toto prestižní ocenění opět získaly i čtyři obaly z České republiky. Jde v první řadě o obal Folding spool (Skládací cívka) přihlašovatele Servisbal Obaly. Tento exponát u nás získal nejenom ocenění Obal roku 2012 ale také Zlatou cenu předsedkyně komise 2012. Dalšími držiteli ceny WS je obal Transport packaging for Audi Q5 Headlight (Balení světlometu Audi Q5), opět od společnosti Servisbal Obaly, Miller Genuine Draft (obal na 6 ks piva) přihlašovatele Smurfit Kappa Olomouc, a konečně Magnum Optimum (přepravní plastový skládací obal) od společnosti Schoeller Arca Systéme. Slavnostní předání trofejí WS proběhne 9. května 2013 v Sydney (Austrálie) během veletrhu AUSPACK PLUS 2013. A protože předání proběhne až letos na jaře, nese cena označení WS 2013, ačkoli byla udělena v roce 2012. Vlado Volek

Mosty z vlnité lepenky postaví studenti 32 škol v Česku a na Slovensku Mosty v mém okolí. Takové je zadání 7. ročníku projektu Stavby z vlnité lepenky, který je letos určen nejen středním stavebním školám z Česka, ale poprvé i ze Slovenska. Cílem projektu je poukázat na ekologické přednosti vlnité lepenky používané k výrobě obalů. Do letošního ročníku se přihlásil rekordní počet 32 škol, z nichž 20 je z ČR a 12 ze sousedního Slovenska. Vítězná škola, která zpracuje nejlepší model mostu, získá odměnu ve výši 30 tis. Kč. Pořadateli jsou český a slovenský svaz výrobců vlnitých lepenek. Téma 7. ročníku projektu je symbolické, což vysvětluje předseda českého Svazu výrobců vlnitých lepenek Martin Hejl: „Soutěž každým rokem roste a usoudili jsme, že by mohla překročit i hranice naší země. Proto jsme oslovili slovenský svaz a ten se zapojením souhlasil. Pro první česko-slovenský ročník projektu jsme vybrali téma mostu, protože ten je symbolem spojení a spolupráce.“ Nejdůležitějším pravidlem pro studenty je využití výhradně vlnité lepenky. Tu školy obdržely od pořadatele projektu, ale klidně mohou využít i jakoukoliv krabici, kterou mají doma. „Všestranné využití vlnité lepenky v kombinaci s jejími ekologickými přednostmi je to, co chceme tímto projektem zejména zdůraznit. Čím více věcí budeme do vlnité lepenky balit, tím lepší to bude pro stav našeho životního prostředí,“ dodal Martin Hejl. Studenty teď čekají 3 měsíce tvrdé práce, která začíná už od samotného návrhu. Úkolem studentů je totiž buď vyrobit kopii existujícího mostu, nebo navrhnout originál. Vždy ale platí, že musí jít o most řešící situaci v regionu, ve kterém škola působí. Ze zúčastněných škol vybere porota 6 staveb, které postoupí do velkého finále v Praze. Odtud si pak vítězné školy odnesou příslušné odměny za umístění na prvních třech místech. Pavel Sobol

38


Padesáté narozeniny Jana Žižky V první polovině března oslavil 50. narozeniny Ing. Jan Žižka, generální ředitel Mondi Štětí, a. s. (nar. 14. 3. 1963, ve Strakonicích). Jan Žižka vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze, dále je mimo jiné absolventem kurzů Strategic Finance – IMD International v Lausanne; International Finance Forum for Pulp & Paper Industry v Londýně a Personal Influence & Impact – MCE v Bruselu. Od roku 1986 pracoval jako daňový odborník, později jako vedoucí informační soustavy v Balírnách obchodu v Praze. Od roku 1991 působil ve vrcholových manažerských pozicích, nejprve jako finanční a generální ředitel společnosti BASK, poté jako finanční ředitel AssiDomän Sepap Sack a. s. (dceřiná společnost Mondi Packaging Paper Štětí a. s.). V letech 1999–2005 zastával pozici finančního ředitele ve firmě Mondi Štětí. Poté čerpal čtyři roky zkušenosti na manažerských pozicích v Německu a v České republice v těžebním průmyslu (OKD Group), papírenském průmyslu (Myllykoski) a v maloobchodě (Tesco Stores ČR a. s.).

osobní zprávy V roce 1959 nastoupil do Západočeských papíren nejprve jako dílovedoucí v celulózce, od roku 1962 vedl technologické oddělení podniku a v roce 1967 se stal vedoucím závodu v Plzni. V letech 1966-68 absolvoval postgraduální studium na SVŠT Bratislava. Po roce 1968 však byl odvolán z vedoucí funkce a pracoval dále jen jako referent technického rozvoje závodu. Až v roce 1982 se stal vedoucím technologem podniku, v roce 1990 byl jmenován vedoucím technické přípravy výroby a na sklonku tohoto roku ředitelem závodu Teplice. V roce 1992 se stal podnikovým ředitelem Západočeských papíren s. p., Plzeň, kde v té době postupně probíhala privatizace jednotlivých závodů. Státní podnik řídil ing. Nový prakticky až do jeho zániku roku 1995. Po nepřetržitých 37 letech činnosti v Západočeských papírnách se od srpna 1995 zcela věnoval již jen a. s. G. T. Mandl v Merklíně. Zde byl po úmrtí pana G. T. Mandla v únoru 1997 ing. Zvonimír Nový na valné hromadě společnosti zvolen předsedou jejího představenstva a také jmenován ředitelem společnosti. Tuto funkci vykonával do roku 2001. V současné době, již jako důchodce, je však i nadále činorodý a je jedním z iniciátorů myšlenky na zřízení muzea strojní výroby papíru ve staré papírně ve Pstruží u Merklína. Přejeme jubilantovi i za ostatní kolegy, přátele a známé z papírenského oboru stále dobré zdraví a mnoho zdaru do dalších dnů života. ACPP a redakce PaC

Ing. Josef Kindl pětapadesátiletý

Od srpna 2010, kdy se vrátil do mateřské společnosti Mondi Štětí, zde zastává pozici generálního ředitele. Jako zástupce společnosti Mondi Štětí byl také viceprezidentem Asociace českého papírenského průmyslu a v současnosti je předsedou ADP (Asociace dřevozpracujících podniků). V roce 2012 získal ocenění v soutěži Manažer roku, když zvítězil ve své kategorii a v celkovém pořadí se umístil třetí. Jan Žižka je ženatý a má dvě děti. Mezi jeho koníčky patří sport (v mládí sportoval také vrcholově), zejména pak lyžování a cyklistika. Při příležitosti významného životního jubilea oslavenci přejeme především hodně zdraví a do dalších let hodně pracovních i osobních úspěchů. Ing. Ivo Klimša prezident ACPP

Osmdesátiny Ing. Zvonimíra Nového Stále ještě plný elánu, optimizmu a energie se dožil počátkem jara významného životního jubilea známý papírenský patriot, uznávaný odborník a dřívější aktivní člen papírenské asociace pan ing. Zvonimír Nový. Narodil se 1. dubna 1933 ve St. Šamci v Chorvatsku. Gymnázium však vystudoval již v Čechách, v Mostě a poté v letech 1953–59 absolvoval také Vysokou školu chemicko-technologickou v Praze a specializaci papír a celulóza na SVŠT Bratislava u prof. Kozmála a prof. Hostomského.

Narodil se 22. dubna 1958 v Konecchlumí, kde vychodil i základní školu. Gymnázium vystudoval v Hořicích v Podkrkonoší. Na Vysoké škole chemicko technologické v Pardubicích si vybral studium chemického inženýrství. Po absolvování v roce 1982 nastoupil do Severočeských papíren ve Štětí. Nejprve pracoval ve vědecko-výzkumné základně a později jako technolog celulózky. Během výstavby a po dokončení nové varny a bělírny „Superbatch“ řídil technologii a vývoj produktu. Po absolvování stáží ve Švédsku a Finsku byl v roce 1999 jmenován do funkce hlavního technologa a posléze i manažera pro vývoj a kvalitu. Aktivním členem redakční rady časopisu PaC je již od roku 1995. Je autorem 20 publikací týkajících se výroby celulózy a jejích ekologických aspektů v domácích a zahraničních časopisech a přednáší i na konferencích v Německu a Finsku. Je předním tuzemským odborníkem na výrobu a bělení sulfátové celulózy a pracuje proto aktivně také ve Společnosti průmyslu papíru a celulózy při ČSVTS, kde je místopředsedou. V MONDI Štětí je zaměstnán dosud. Kromě řízení kvality a technologie se věnuje i vzdělávání specialistů MONDI Štětí, vedení a konzultování diplomových prací zaměstnanců společnosti, a řízení mezinárodních skupin uvnitř MONDI zaměřujících se na efektivní výrobu celulózy a používání chemikálií při výrobě papíru. SPPC a redakce PaC


tiskové papíry


Nová kvalita papírů pro vysokorychlostní inkoustový tisk Výrobci tiskových a grafických papírů se v poslední době výrazněji zaměřují na digitální tiskový trh. Na veletrhu Hunkeler Innovationsdays (11.–13. 2. 2013, Luzern, CH) tak nadnárodní výrobce papíru a obalových materiálů Mondi prezentoval především své portfolio grafických papírů určených pro vysokorychlostní inkoustový tisk, které zahrnuje i komplexní nabídku plošných hmotností a odstínů určených pro tento rostoucí trh. Tato firma proto sponzorsky poskytla příslušné papíry pro digitální produkci pro předváděcí tiskové akce v průběhu veletrhu výrobcům Impika, CANON OCÉ, Hunkeler, HP, Kodak a KBA. „V roce 2012 jsme rozšířili portfolio papírů Mondi určených pro digitální tisk, abychom firmám a tiskárnám mohli nabídnout větší rozmanitost a více možností. Současné požadavky na tisk, kde se tiskové aplikace pohybují od transpromo tisku po direct mail či knihtisk, vyžadují portfolio papírů, které nabízí širokou škálu optických a haptických vlastností, variant šetrných vůči životnímu prostředí a certifikací,“ řekl Johannes Klumpp, ředitel marketingu a prodeje společnosti Mondi Uncoated Fine Paper. Na stánku 118 v Luzernu Mondi představila své hladké, vysoce bílé, recyklované, přírodně bílé i lehce natírané papíry DNS® high-speed inkjet CF (coated feel, s povrchovými vlastnostmi natíraného papíru), DNS® high-speed inkjet NF (natural feel, s povrchovými vlastnostmi nenatíraného papíru), 100% recyklovaný NAUTILUS® high-speed inkjet, BIO TOP 3® high-speed inkjet a DNS® enhanced color inkjet, což je první papír Mondi s povrchem upraveným pigmenty, určený pro vysokorychlostní inkoustový tisk. Pan Klumpp dodal: „BIO TOP 3® high-speed inkjet je například přírodně bílý papír, který doporučujeme pro tisk knih. Jedná se o papír bělený zcela bez použití chlóru a bez optických zjasňovačů, který má přirozené povrchové vlastnosti nenatíraného papíru. Naopak DNS® high-speed inkjet CF by mohl být perfektní volbou pro stylizované marketingové aplikace, které vyžadují vysoce bílou barvu s povrchovými vlastnostmi natíraných papírů.” Akce Hunkeler Innovationdays také byla svědkem představení DNS® enhanced color inkjet širšímu trhu s profesionálním tiskem. Tento pigmenty upravený papír umožňuje s inkousty na základě barviva dosáhnout úrovně hustoty srovnatelné s pigmentovým inkoustem. Zařazení pigmenty upraveného papíru do Mondi portfolia papírů pro vysokorychlostní inkoustový tisk přidává už tak pestrému sortimentu další rozměr. S rostoucí poptávkou po kompenzaci CO2 v polygrafickém průmyslu nabízí Mondi také CO2 neutrální variantu pro všechny papíry pro vysokorychlostní inkoustový tisk a rovněž 100% recyklovaný NAUTILUS® SuperWhite. Papíry Color Copy Již v lednu 2013 zahájila společnost Mondi novou reklamní kampaň Color Copy, jíž vévodí heslo „Teprve díky originálu budete vypadat tak dobře“. Značka Color Copy si od svého uvedení na trh už v roce 1989 jako originál našla cestu na trh jako první papír na světě speciálně vytvořený pro digitální barevné laserové systémy a později jako první CO2 neutrální papír určený pro digitální barevný laserový tisk. Součástí nové kampaně jsou módní návrhy vyrobené z papíru Color Copy ve spolupráci se studenty Univerzity umění a designu v Linci spolu s Hetzendorfskou školou módy ve Vídni. Kampaň (www.colorcopy.com) poběží do 30. 6. 2013.

Během posledních 21 let se portfolio Color Copy rozrostlo o širokou škálu odstínů a povrchových struktur – Color Copy, Color Copy style, Color Copy coated glossy, Color Copy coated silk a Color Copy for HP Indigo, papír certifikovaný třemi hvězdičkami pro digitální tiskové stroje HP Indigo. „Optimálně hladký povrch Color Copy je klíčem k dosažení vynikající kvality tisku. Navíc rovnoměrná přilnavost toneru, brilantní barevné reprodukce a přirozené kontrasty z něj dělají ideální prostředek pro marketingový materiál a exkluzivní módní návrhy,’’ dodal pan Klumpp. Mondi Uncoated Fine Paper Mondi Uncoated Fine Paper je obchodní jednotkou společnosti Mondi. Ve čtyřech papírenských závodech v Rakousku, Slovensku, Rusku a Jižní Africe vyrábí ohleduplně k životnímu prostředí kancelářské a profesionální papíry pro tisk šité na míru nejnovějším digitálním tiskovým technologiím. Společnost splňuje nejpřísnější standardy mezinárodní certifikace v oblasti podpory udržitelných výrobních procesů prostřednictvím odpovědného hospodaření s lesy, vodními zdroji a ovzduším. Všechny značky papírů vyrobené Mondi jsou součástí ekologické řady Green Range, jsou certifikované dle FSC®, nebo PEFC™, 100% recyklované, nebo TCF (bělené bez použití chlóru) a jsou nositelem EU Ecolabel. Známé značky jako je Color Copy, DNS®, IQ, MAESTRO®, NAUTILUS®, BIO TOP 3® nebo Snegurochka, se používají v kancelářském prostředí na laserových a inkoustových tiskárnách i profesionálních tiskových strojích na digitální nebo ofsetový tisk při tisku brožur, transakčních materiálů, složek, pozvánek, vizitek, hlavičkového papíru či pro účely jiné vysoce účinné komunikace. Mondi Group je mezinárodní skupinou, jejíž výrobní operace se realizují v 28 zemích a výnosy dosáhly v roce 2011 5,7 mld. EUR. Klíčové operace skupiny se nacházejí ve střední Evropě, Rusku a Jižní Africe a na počátku roku 2012 společnost zaměstnávala 23 400 lidí. Mondi plně pokrývá celý proces výroby buničiny, papíru a obalových materiálů, od pěstování dřeva a výroby celulózy a papíru (včetně recyklovaného papíru), až po zpracování obalového papíru na vlnité lepenky a obaly z nich, na průmyslové pytle a další obaly (včetně flexibilních). Jolene Pozniak

40


Paper News

Paper News World speed record for woodfree uncoated paper On November 16, 2012, the Metsosupplied PM 1 fine paper machine at Zhanjiang Chenming Pulp & Paper Co., Ltd. in Zhanjiang City in China set a woodfree uncoated machine 24-hour world speed record of 1,808 m/min. During the record run, the 11.15-m-wide PM 1 produced woodfree uncoated printing paper at a basis weight of 70 g/m². Zhanjiang Chenming PM 1 also held the previous world speed record for woodfree uncoated paper. The PM 1 was started up on September 1, 2011. The PM 1 features Metso’s paper making and automation technology from headbox to reel, air and chemical systems and two WinDrum Pro winders. The annual dimensional production capacity of PM 1 is close to 600,000 tonnes of woodfree uncoated printing paper. Zhanjiang Chenming is part of Shandong Chenming Paper Holdings Limited, one of the biggest paper producers in China. In 2011, the company’s paper production capacity was over 4 million tonnes, turnover over EUR 2 billion and the number of employees approx. 17,000. Metso’s pulp, paper and power professionals specialize in processes, machinery, equipment, services, paper machine clothing and filter fabrics. Our offering and experience cover the entire process life cycle including new production lines, rebuilds and services. Metso is a global supplier of technology and services to customers in the process industries, including mining, construction, pulp and paper, power, and oil and gas. Our 30,000 professionals based in over 50 countries deliver sustainability and profitability to customers worldwide. Riitta Raisanen Favini presents secure skin Favini is an Italian company with a long history of innovation in paper manufacturing, it is a world leader in the market of industrial release paper for making

artificial leather, has significant market share in specialty paper and a strong know how in security papers. In the latest years, Favini has dedicated considerable R&D time and resource to develop several innovative and exclusive security features. These special features include particular inclusions, treatments and finishes that assure a high level of security. Favini reveals one of its latest security innovations: Secure-Skin, a unique micro embossing. At first sight it looks simply to be a decorative embossing, but it embeds a micro text visible with a 15x or more powerful lens. Secure-Skin can be applied on paper with additional security features for assuring a higher anti-counterfeit protection to bank and ID documents, certificates, labels, tickets, etc. Besides these applications, Secure-Skin is a useful tool for brand protection: Favini is able to provide high quality papers with a hidden customized micro message, logo or pattern repetition, ideal for packaging solutions where counterfeiting is a major issue – boxes, labeling, tags, product certifications plus associated supporting materials like shopping bags, corporate communication and documentation. The height of the text can reach 280 micron and the length of a word like “SECURITY” is just 2 mm. The size of the micro text is not detectable to the naked eye, a magnification of 15 or more is needed. Favini offers a standard Secure-Skin solution and support for developing customized Secure-Skin designs according to the corporate image guidelines and specific needs of customers. The minimum quantity for the customization is around 3T. A company with a long history of innovation in paper manufacturing, Favini is a world leader in the market of industrial release paper and has significant market share in specialty pa-

per with market leading products for the fashion, design and other luxury industries. Favini has two manufacturing sites in Italy, near Venice and Milan, employing a total of 500 people and generating annual revenues of around €121 million (2012 figures). Favini has always paid attention to ecology. In the 90s, Favini patented Shiro Alga Carta, eco-friendly paper made from algae. In October 2012, Favini launched CRUSH, a break through paper made with by-products from organic products (corn, citrus and kiwi fruits, olives, almonds, hazelnuts and coffee beans) replacing as much as 15% of traditional wood pulps. Favini’s entire production process is scrupulously ecological; the cellulose used comes solely from regulated, well managed crops and is whitened using Elemental Chlorine Free (ECF) methods. Both of Favini’s production facilities comply with the UNI EN ISO 9001, UNI EN ISO 14001 and OHSAS 18001 standards. Since 2008, Favini is controlled by Orlando Italy, a turnaround fund which has enabled the company to enter a new phase of growth and development. Elena Simioni

Biomass-fired heating plant for district heat production in Finland Metso will supply a biomass-fired heating plant for district heat production to Savon Voima Oyj in Leppävirta in Finland. Following the investment, the municipality of Leppävirta will have access


Paper News to more district heat generated using renewable fuels, in accordance with Savon Voima’s bioenergy program. The new heating plant will significantly reduce the consumption of oil. The plant will go on stream in late 2013. The value of the order is approximately EUR 9 million. Metso’s turnkey delivery will include process equipment and buildings as well as installation and construction work. The delivery will also include Metso’s flue gas scrubber. Once completed, the plant will have a heat output of 8 MW and it will produce hot water for the district heating network of the municipality of Leppävirta. The plant will be fired by wood-based biomass sourced locally, such as forest residue and peat. The order is included in Metso’s Pulp, Paper and Power fourth quarter 2012 orders received. Savon Voima Oyj is a Finnish energy company that provides and markets electricity and heating services. With sales totalling more than EUR 211 million (2011), the company is one of Finland’s largest providers of energy services. Savon Voima is also a significant employer within the energy sector, and has a staff of approximately 170 professionals. Years of systematic investments in emission-free energy production have raised the proportion of bioenergy in heat generation to over 80 percent. Teemu Koskela SCA divets Publication Paper Mill in Laakirchen SCA is divesting its Austrian publication paper mill in Laakirchen to Heinzel Group. In conjunction with the divestment, SCA and Heinzel Group have concluded a sales cooperation agreement. In 2011 Laakirchen reported totaled sales of EUR 335m and had just over 500 employees. The annual capacity amounts to more than 500,000 tons. The initial purchase consideration is EUR 100m with a possible maximum additional purchase price of EUR 100m based on a two-year profit-sharing model. In conjunction with the transaction, an impairment of EUR 50m has been recognized, which will be charged to profit in the fourth quarter of 2012. The transaction is expected to be finalized in the first quarter of 2013 following approval by the relevant authorities. In conjunction with the divestment, SCA and Heinzel Group have concluded a sales cooperation agree-

papír a celulóza 68 (2) 2013 41 ment. SCA Forest Products’ and Heinzel Group’s sales organisations complement each other and SCA will have a stronger representation on several markets for its publication paper, pulp and kraftliner products. The sales collaboration is scheduled to come into effect when the transaction has been finalized. Following the divestment of Laakirchen, SCA’s remaining publication papers operations will be concentrated to Sweden, close to its forest holding. Jessica Ölvestad

Metso-supplied containerboard line officially opened at Amcor in Australia The Metso-supplied complete containerboard production line B9 with an extended scope of supply project implementation for Amcor Packaging (Australia) Pty Ltd successfully came on stream on October 16, 2012 at the company’s Botany mill in Sydney, Australia. The production line was officially opened in an inauguration ceremony held on February 1, 2013. The new 6.25-m-wide B9 machine, the ninth paper machine to operate at the Botany site, has an annual production capacity of approximately 400,000 tonnes of high-quality 100% recycled testliner and fluting grades in the basis weight range of 80 to 200 g/m², from wastepaper collected throughout the Sydney region. The design speed of the machine is 1,600 m/min. The B9 production line produces savings in energy, solid waste and water use per unit of paper production and improves the environmental performance of the mill. Metso’s delivery included an OCC (old corrugated containers) pulping line and a complete OptiConcept boardmaking line from headboxes to reel with a stock preparation system, air systems, chemical systems and a highcapacity winder and a roll handling system. A comprehensive Metso DNA automation package comprised process, machine and quality controls and machine condition monitoring. In addition, Metso’s extended scope of supply included complete mill engineering and electrification, and instal-

lation and supervision services related to commissioning, testing and start-up. Metso also provided training services for the project. Amcor Packaging (Australia) Pty Ltd is part of Amcor Limited. Amcor Limited is a global packaging manufacturer offering a broad range of plastic, fibre, metal and glass packaging products, along with packaging-related services. It has annual sales of approximately EUR 9 billion and it employs over 30,000 co-workers at more than 300 manufacturing sites located in Raimo J Tuominen GL&V to deliver 600t/D new OCC Line to Ukraine GL&V Sweden AB has received an order for a new OCC line based on the innovative TamPulping process technology, designed to produce high quality pulp with a minimum of energy usage. The TamPulper two-layer pulper enables the pulper and coarse screening stations to be combined, significantly simplifying the process and reducing the connected power requirements. The atmospheric secondary stage TamPulper station also has proven to be much more reliable than pressurized style pulpers operating on highly contaminated OCC furnishes. Apart from the new pulping station, the system includes other innovative GL&V technologies which contribute to the low energy consumption: • Celleco Twister and Slidepac high consistency fine cleaners • TamScreen multistage screens • High consistency fed CDI disc filters • The DD®6000 refiner with EquaFlow technology -PPN-

Domtar to downsize its kapacity at Kamloops Pulp & Paper Canada reports that Domtar will permanently shut down one pulp machine at its Kamloops, British Columbia, facility. The closure will put 125 employees out of work and curtailing Domtar’s annual pulp production by approximately 120,000 airdried metric tons of sawdust softwood pulp.

42


The pulp machine is expected to be closed by the end of March 2013. “Prevailing economic conditions in the global pulp markets and the deteriorated competitiveness of this small pulp manufacturing line, coupled with unforeseen boiler repair costs, have forced us to rationalize this pulp production capacity. We will focus our energy and resources on optimizing the larger, more competitive, ’B’ pulp manufacturing line which will continue to operate,” said Mike Edwards, senior vice-president, pulp and paper manufacturing. -PPN-

Iggesund Mill’s environmental profile: Cleaner than ever Iggesund Paperboard’s production of Invercote in Iggesund, Sweden in 2012 surpassed all previous environmental achievements at the mill. Despite record-high manufacturing levels, emissions of environmentally harmful substances were lower than ever before. Over the years Iggesund has taken a variety of steps to reduce its emissions. Fairly early on, the mill began separating out the leftover fibres that had passed through the pulping process with the aid of mechanical purification in sedimentation basins. In the 1970s another step was taken with the construction of an aerated lagoon, where microorganisms clean the wastewater to a higher standard. In 2009 the mill added a third stage, chemical purification, in which the wastewater is treated in the same way that drinking water is treated. “Now we can clearly see the effects of the third stage,” explains Anna Mårtensson, environmental manager at Iggesund Mill. “The oxygen-consuming substances have been greatly reduced and nutrients like phosphorus and nitrogen, which are so harmful to the marine ecosystem in the Baltic Sea, have been almost halved.” Paper industry operations are so large scale that it often takes time to change course. Iggesund Mill is working in a strategic, targeted way to reduce its impact on the local environment.

Paper News Iggesund Mill has been making paper pulp on the same site for almost a hundred years and has been refining the pulp into paperboard for fifty years. Half a century ago the seabed outside the mill was dead and the environmentally harmful emissions were considerable. Today it is not possible to distinguish between fish that live close to the mill and fish from unaffected reference areas. Sensitive species like seals and eagles that have been absent for many years from the mill’s vicinity are now back and increasing in numbers. Over the past two years Iggesund Paperboard has invested more than €340 million in switching to production based on renewable energy. At Iggesund Mill alone the company has invested more than €100,000 a day for the past ten years, always with a focus on the environmental consequences of its investments. -WPOToscotec sets record – starts up 10 tissue machines in 3 months Italian tissue machine supplier Toscotec S.p.a. has announced the achievement of a striking result starting up ten of its tissue machines in little more than three months. From 15 October 2012 to 31 January 2013 Toscotec has closed a tight schedule of complete TM start ups in three different continents: Africa, Europe and Asia. Among these projects there are turnkey solutions, tissue plants equipped with Ahead-1.5M and Modulo-Plus in Energy Saving configuration with different scopes of supply, but all including engineering and overall services for international customers as Vinda, Sipat S.A., C&S Paper and MP Hygiene. Not only different markets, but different environments and cultures also make flexibility a prerequisite if a tissue machinery supplier such as Toscotec is to remain highly competitive. The implementation of a reliable service structure has also contributed to the success. Thanks to a worldwide structure, which include Toscotec Asia & Pacific in Shanghai and Toscotec North America in Green Bay, Toscotec has made its Service Team available to the customers for all ten tissue machines supplied with a comprehensive package of services aimed at increasing efficiency and output, including training, maintenance and process assistance. -PPN-

conversion of corrugated board. It covers 50% of the Algerian market in this sector, amounting to an annual production volume of 60,000 tons. The company also exports significant volumes, representing 12% of its total production. By 2014, Général Emballage plans to generate at least 20% of its turnover in export markets, focusing mainly on trade with neighbouring countries. Général Emballage’s rapid growth and development began in early 2007. The company now has 710 employees and a fleet of equipment consisting of 7 combined converting machines, mainly the BOBST Lyon brand, 5 Autoplatens®, including 3 BOBST SPO 160-VISION and a BOBST MASTERCUT 2.1 and 3 folders-gluers. Général Emballage’s business spans a range of sectors, in particular the agri-food industry which accounts for 45% of its sales volume. Its customer base includes several international enterprises, such as Coca-Cola, Henkel, Cevital, and others. In 2010, the company generated a turnover of €37 million. In 2011, this figure increased to €43 million, before rising to €57 million at the end of 2012, a year of strong growth driven by the acquisition of new BOBST equipment for its 3 production sites in Akbou, Sétif and Oran. The choice of BOBST technology And that’s not all. Under the guidance of a managing director Mr. Ramade Batouche known for his entrepreneurial vision, Général Emballage takes a particular interest in the latest technologies in its field. As demonstrated in 2012 with the company’s purchase of a BOBST MASTERFLEX-L and a BOBST MASTERCUT 2.1, cutting-edge equipment and among the first of their type in North Africa and even Africa. Regarded as the ideal solution for high added-value packaging, these new “High Graphics” and precision die-cutting machines have boosted the plant’s production capabilities in relation to both quantity and quality. -HS-

Général Emballage, a giant that has placed its trust in BOBST The Algerian company Général Emballage specialises in the production and


celulóza


Celulózka na jezeře Bajkal a životní prostředí Uplynulo již několik desítek let, co byla zahájena výroba buničiny v ruské celulózce Baikal Pulp and Paper Mill umístěné ve východní části Sibiře. Závod uvedený do provozu v roce 1966 je umístěn přímo na břehu jezera Bajkal a byl vybudován na „zelené louce“. Toto jezero vstoupilo ve známost především zeměpisné, ale i odborné veřejnosti pro své vlastnosti. Jde totiž o největší a nejhlubší sladkovodní jezero na světě, které zadržuje přibližně 20 % světové disponibilní zásoby vody. Ta je proslulá svojí čistotou a jedinečná svým nízkým obsahem rozpuštěných minerálních látek. Proto je tato oblast domovem pro asi 1600 druhů rostlin a živočichů. Nikdy zcela nezamrzající jezero se pro svoji jedinečnost přirovnává k ostrovům Galapágy. Rozloha jezera Bajkal, které se považuje za světové dědictví UNESCO, činí přibližně 31 500 km², a jeho průměrná hloubka je 730 metrů, největší hloubka 1 637 m, šířka 48 km a délka 636 km. Podle původního projektu se zde počítalo s roční výrobou 200 000 tun celulózy (buničiny) určené nikoliv pro výrobu papíru, ale pro další chemické zpracování s cílem vyrábět zde celofán. Tedy fólii používanou jako obalový materiál, jehož byl v té době nedostatek. V tomto závodě našlo zaměstnání asi 3 500 pracovníků, pro které zde byla vybudována potřebná infrastruktura. Pro bližší představu je užitečné vzít také na vědomí, že vzdálenost Prahy od Bajkalu je vzdušnou čarou asi 6 000 km. Paradoxem zvoleného výrobního procesu bylo, že na jedné, vstupní straně se používá voda vysokého stupně čistoty, a na straně výstupní se k čištění a bělení celulózy a odpadních vod se aplikovala tehdy známá technologie, kterou reprezentoval plynný chlor a chlor obsahující sloučeniny. Při tom však vznikaly chlor obsahující organické sloučeniny, jako kupř. dioxiny, které jsou neobyčejně toxické, mutagenní a poškozují ve velkém rozsahu životní prostředí. Další osud celulózky se vyznačoval snahou uvést ji do provozu i za cenu investičně náročných změn, které však ve svých

výsledcích nesplnily očekávání. Tak kupříkladu náhrada bělení buničiny bez použití elementárního chloru, anebo dokonce i bělení bez přítomnosti jakýchkoliv chlor obsahujících sloučenin. Dosahované výsledky zavdávaly důvod k protestům a dokonce k zastavení výroby, když se zjistilo, že odpadní vody se do jezera vypouštějí bez jakéhokoliv čistění. Situaci dále komplikovalo zjištění, že změny provedené v technologii činí tuto výrobu neekonomickou. A nepomohla ani skutečnost, že se do hry zapojil i nový, soukromý podílník na celulózce (49 %) oligarcha Oleg Deripaska, a že byly významně zvýšeny mezní hodnoty, původně stanovené pro ochranu životního prostředí, jako nepřekročitelné. Aktuální stav Věčné spory o přípustný rozsah znečištění jezera Bajkal se dostaly až do nejvyšších pater ruské státní hierarchie, až se posléze současný prezident ruské federace Vladimír Putin rozhodl vydat dne 13. ledna 2010 v miniponorce do dotčených vod jezera na obhlídku situace a posouzení její závažnosti. Na základě zjištěných poznatků pak prohlásil, že podle jeho názoru a názoru odborníků z řad ochránců životního prostředí není situace nijak kritická, a že vedle nezbytné ochrany životního prostředí nelze přehlížet požadavky lidí, kteří v tomto prostředí žijí a pracují. Navrhl proto schválit nové legislativní zásady a hodnoty míry přípustného znečištění odpadních vod do Bajkalu vypouštěných, které provoz celulózky umožní. A to nejen celulózky, ale i navazující papírny produkující a zpracovávající na stejném místě asi 12 000 tun balicích papírů a obalů ročně. Aktuální situaci charakterizuje rozhodnutí ruské vlády, podle kterého se povoluje provozovat celulózku do 16. srpna 2013 a odpadní vody vypouštět do jezera. Ovšem za podmínky, že v případě vzniklých provozních potíží bude její provoz okamžitě odstaven. Na základě této skutečnosti se usuzuje, že o modernizaci výrobního systému ještě není definitivně rozhodnuto. Původní představa, že se tak stane do roku 2016 a další kontaminace jedinečného jezera se tak zastaví, vykazuje jeden nedostatek: není zajištěno financování. Mezi navrhovanými řešeními současné situace však nechybí ani opětovné znárodnění výrobní kapacity, v zahraničí nazývané Baikal Pulp and Paper Mill. M. Souček

44


dřevo

LIGNA 2013 – největší světový veletrh zpracování dřeva Nabitý energií jako nikdy předtím se chystá přestavit letošní veletrh LIGNA ve dnech 6.–10. května 2013 v Hannoveru mezinárodním odborným návštěvníkům z oblastí lesního hospodářství a dřevozpracujícího průmyslu. Dřevo zde bude v centru pozornosti nejen jako žádaný stavební materiál, materiál na výrobu nábytku, surovina pro papírenský obor ale současně jako moderní nositel energie. Renomovaní vystavovatelé v oblasti nabídky bioenergie ze dřeva z Německa, Rakouska, Itálie, Nizozemska, Švýcarska, Francie a Dánska představí v halách č. 13, 27, na volném prostranství a v pavilónech podle současných údajů na cca 3 300 čtverečních metrech (před dvěma lety v roce 2011 to bylo 3 100 m²) své nové technologie technologie a inovace. LIGNA se tak stává daleko největším světovým veletrhem na téma bioenergie ze dřeva. Rozšířením témat vedoucího veletrhu dřeva o „Bioenergii ze dřeva“ sleduje veletrh LIGNA trvající stabilní vývoj, který velmi změnil lesní hospodářství a trh se dřevem. Jak vyplývá z bilance dřeva jako suroviny pro Německo, která byla nedávno zveřejněná, využívá se nyní 68,2 milionů metrů krychlových dřeva na výrobu „zelené“ energie. Za necelých deset let se tak množství dřeva využité na její výrobu téměř ztrojnásobilo. S touto mírou růstu nezůstává Německo osamoceno. V celé Evropě roste poptávka obzvláště po štěpcích a peletách využívaných jako energetická biomasa. To se týká nejen trhu malých spotřebitelů, ale obzvláště průmyslových odběratelů. Potenciál pro využití dřeva ve velkokapacitních zařízeních na výrobu elektrické energie, teplé vody a tepla v celé Evropě stoupá. Výrobci elektrické energie a tepla v celé Evropě přestavují své elektrárny vzhledem ke stoupajícím cenám za energie z fosilních paliv na biomasu a potřebují k tomu veliká množství obnovitelných paliv. Energie ze dřeva se tak stává obchodem, který probíhá mezi kontinenty: Už dnes pochází více než polovina dřevěných pelet využívaných v evropských elektrárnách ze severní Ameriky. Obchodní cesty vedou například z Texasu do Rotterdamu nebo z východního pobřeží Kanady do německého Wismaru. Velkokapacitní zařízení od úpravy až po spojenou výrobu energie a tepla Kdo si bude chtít vyměnit zkušenosti se zkušenými výrobci velkokapacitních zařízení a vysoce kvalifikovanými odborníky – inženýry v oblasti plánování a poradenství – o průmyslové úpravě paliv a spalování biomasy k výrobě tepla

a energické energie, může se v halách č. 13 a 27 setkat se specialisty, kteří prodávají, budují a provozují výkonná zařízení. Mezinárodní strojírenství dodává jak speciální produkty, jako sekačky, sušičky dřeva a peletační zařízení, tak i vytápěcí zařízení a blokové teplárny a elektrárny. Ty jsou zajímavé především pro návštěvníky z obcí, kteří se zabývají energetickýmh hospodářstvím a pro soukromníky, kteří se chtějí informovat o posledních novinkách. Efektivnějšímu využívání dřeva patří budoucnost Německo nyní spotřebovává více dřeva na výrobu energie než jako materiál pro další zpracování (včetně papírenského průmyslu), což na všech stranách podněcuje snahy o efektivní využívání zdrojů. Zdejším trhem projde nebývalé množství 135 milionů kubických metrů (56 milionů kubických metrů před deseti lety), proto předpovídají vědci jako profesor Dr. Udo Mantau z Centra dřevařského hospodářství na Univerzitě v Hamburku, že brzy nastane jeho nedostatek pro stávající zásobování průmyslových zpracovatelů. V roce 2030 hrozí, že se v Evropě bude nedostávat minimálně 150 milionů kubických metrů dřeva. To by byl asi dvojnásobek dosud maximální roční těžby dřeva v Německu. Jelikož německá vláda v rámci „obratu v energetice“ počítá s biogenními pevnými palivy nejen na trhu s teplem, ale i elektrickou energií a ceny fosilních paliv už léta stoupají, je dřevo i díky hospodářské politice stále žádanější, nedostatkovější a tím cennější. Poptávka po energiích a pevných palivech si leckde stále více konkuruje a o to více se radují majitelé lesů. Stoupající zájem o získávání energie ze dřeva vytvořil druhý trh surovin a tím přispívá k financování péče o les. „300 let udržitelnosti“ a „Bioenergie ze dřeva“ V rámci mimořádné prezentace v pavilónu č. 32 se představí Dolnosaské ministerstvo výživy, zemědělství a ochrany spotřebitelů a rozvoje venkova (Niedersächsisches Ministerium für Ernährung, Landwirtschaft, Verbraucherschutz und Landesentwicklung) s tématy „300 let udržitelnosti“ a „Bioener-


PACE gie ze dřeva“. Ministerstvo využilo 300. výročí myšlenky udržitelnosti pro představení a diskusi o současném pěstování lesa, těžbě a výrobním řetězci. Mimo to ministerstvo zahájí ofenzívu určenou vzdělávání pro profese v lesním hospodářství a v oblasti bioenergií ze dřeva. S jakým angažmá veletrh LIGNA už léta zpracovává pro celosvětové odborné publikum rozmanité možnosti využití dřeva ukazuje skutečnost, že mimořádná prezentace „Bioenergie ze dřeva“ bude v roce 2013 zorganizována už pošesté. Dolnosaská zemědělská komora (Landwirtschaftskammer Niedersachsen) uskuteční například inscenaci „Linie palivového dřeva“ a provede zde návštěvníky úpravou štípaného dřeva od (velko-) štípaček a získání štěpek až po moderní vytápěcí zařízení. Na volném prostranství bude v centru pozornosti rozšířená prezentace energie ze dřeva. Své produkty a služby zde předvede mnoho firem a institucí ve spojení s „Výkladní skříní trendů“ Kuratoria pro lesní práci a lesní techniku (Kuratorium für Waldarbeit und Forsttechnik (KWF)). V „Pavilónu trendů KWF“ budou k vidění témata a inovace z oblastí bioenergie, představeny zde budou všechny způsoby využití dřeva ( jako stavební materiál, v energetice, papírenské, chemické a biologické využití) s ohledem na zdroje, jako je lesní hospodářství, plantáže rychle rostoucích dřevin, péče o dřeviny jako součást krajiny a využití průmyslového zbytkového dřeva. Exponáty ukážou cestu od těžby až po konečný produkt. Rovněž bude představeno řízení a zajištění kvality, jeho dokumentace a realizace a nabídnuty budou rovněž základy výpočtů hospodárnosti. LIGNA jako veletrh špičkových technologií a místo přenosu znalostí K výzvě, přistupovat ke dřevu stále efektivněji, se průmysl předních světových ekonomik už dávno připojil. Jak ve strojírenství zastoupeném na veletrhu LIGNA, tak ve vývoji produktů se s maximálním úsilím pracuje na postupech, které šetří suroviny. Jak bude vidět na celkem 120 000 čtverečních metrech čisté výstavní plochy veletrhu LIGNA, platí to stejně jak pro oblast energetiky, tak pro sektor průmyslu a řemesel. Veletržní správě Deutsche Messe AG leží na srdci předvedení vysoké úrovně kvality a znalostí na mezinárodní scéně, a to sice ve všech oblastech od klasického lesního hospodářství přes zhodnocení dřevní hmoty ve stavebnictví a nábytkářském průmyslu až po využívání dřeva jako paliva: „Jako globální vedoucí veletrh a místo setkání branže ukazující do budoucnosti je naším úkolem seznámit naše odborné návštěvníky se všemi významnými trendy trhu a oblastmi činnosti okolo dřeva,“ říká člen představenstva veletržní správy Deutsche Messe AG Dr. Jochen Köckler. Tuto filozofii a hlavní vedoucí témata sleduje také kongres v Convention Centru. Bude věnován konkurenceschopnosti dřevozpracujícího průmyslu na pozadí efektivního využívání zdrojů, udržitelnosti a politických řídících nástrojů tak, jak to stanoví v Německu Zákon o obnovitelných energiích (EEG). Vítejte na veletrhu LIGNA 2013 Veletržní správa Deutsche Messe AG opět očekává na nejvýznamnějším světovém setkání branže dřevozpracujícího průmyslu mnoho inovací ale i mnoho návštěvníků. Kdo chce naživo zažít průkopnické trendy v lesním hospodářství a dřevozpracujícím průmyslu, měl by si nejlépe co nejdříve začít plánovat návštěvu veletrhu LIGNA, který se uskuteční v Hannoveru ve dnech 6.–10. května 2013 a to třeba pomocí informační nabídky na internetové adrese www.ligna.de. Anja Brokjans


PACE 2013 V konferenčním sále pražského hotelu Hilton se ve dnech 13.–15. února 2013 uskutečnilo Packaging and Converting Executive Forum (PACE) Europe. Šlo o významnou mezinárodní konferenční a výstavní akci obalového průmyslu, pořádanou agenturou Arena International Events Group, divizí společnosti SPG Media. Pořadatel zde současně propagoval již i další návazné akce PACE Americas (duben 2013 v Sao Paulu v Brazílii) a PACE Asia (listopad 2013 v Singapuru) a další evropské Forum PACE, které bude v termínu 12.–14. 2. 2014 v Bruselu. Na aktuální fórum PACE 2013 v zimní Praze se sjelo především z řady evropských zemí téměř 200 účastníků (zastoupení z ČR bylo bohužel velmi malé). Jednalo se přitom hlavně o pracovníky významných společností, které jsou velkými uživateli sofistikovaných spotřebitelských a skupinových obalů, jak z potravinářského oboru (Anhauser-Busch InBrev, Bonduelle, Coca-Cola Company, Budweiser Budvar, Danone, Heineken, Kraft Foods, Mars, Nestle, Podravka), tak i z oboru kosmetikya domácí chemie (Avon, Colgate, Astée Lauder, Johnson & Johnson, Procter & Gamble atd.). Zastoupeni byli i uživatelé průmyslového balení např. společností Nokia. Svoje prezentační stánky mělo v dalších dvou sálech hotelu Hilton celkem 40 dodavatelských společností. Jednalo se jak o velké výrobce obalových materiálů a obalů z papírů a lepenek (např. společnosti DS Smith Packaging, Billerud Korsnas, International Paper, Mayr-Melnhof Karton, Stora Enso, UPM Raflatac, Walki Group), tak i dodavatelské firmy materiálů a obalů z oboru plastů, kterých bylo nejvíce. Prezentovaly se zde ale i výzkumné ústavy, zprostředkovatelské firmy a dokonce i grafická studia a dodavatelé obalového software (VTT, Esko, Kodak, Olympus Premedia, Duomedia, Athena Graphics atd.). První den obalového fóra, ve středu 13. 2. odpoledne byla konference zahájena plenárními přednáškami, na kterých vystoupili zástupci největších dodavatelských firem obalového oboru (včetně UPM, Stora Enso a Walki Group), další dny pak byly věnovány především workshopům a jednáním typu Business Meeting. Pražské PACE fórúm se celkově zaměřilo hlavně na absolutní novinky v obalových materiálech a jejich vylepšených vlastnostech, akcentován byl přitom i odpovědný vztah k environmentální problematice při výrobě a užití obalů. -JML-

46


polygrafie

Moderní technologie v polygrafii Katedra polygrafie a fotofyziky Univerzity Pardubice otevírá v roce 2013 již 9. ročník licenčního studia. To je určeno pro další vzdělávání a rekvalifikaci pracovníků, kteří pracují v tiskařském průmyslu, zabývají se obchodem s polygrafickými výrobky nebo jsou dodavateli materiálů pro průmysl tisku. Devátý ročník dvousemestrálního studia bude probíhat od května 2013 do června 2014 formou distančního studia ve formě dvoudenních soustředění šestkrát za semestr. Obsah licenčního studia je rozdělen do šesti předmětových bloků přednášek, seminářů a praktických cvičení, ukončených písemnou klasifikovanou zkouškou. Ve druhém semestru studia student vypracuje písemnou závěrečnou práci na zadané téma, kterou u závěrečné zkoušky bude obhajovat. Předmětové bloky licenčního studia Studium moderních polygrafických technologií bude probíhat v následujících blocích: • Příprava tisku – barva a barevné vidění, základy kolorimetrie, reprodukce barev v polygrafii, černobílá a barevná fotografie, počítačové zpracování textu a obrazu; základy typografie, základy správy barev (39 hodin) • Polygrafické materiály – tiskové papíry, tiskové barvy, polymerní materiály používané v polygrafii, povrchové napětí pevných látek a kapalin, základy fotofyziky a fotochemie, UV a EB zářením vytvrzované tiskové barvy, speciální tiskové barvy (30 hodin) • Tiskové techniky – ofsetový tisk, flexotisk, hlubotisk, sítotisk, tamponový tisk, digitální tisk (39 hodin) • Kvalita tisku a její hodnocení – reprodukce tónů, barev a detailů, parametry kvality tisku a jejich měření, ISO 12647 (15 hodin) • Zušlechťování a dokončování tiskovin – zušlechťování tiskovin lakováním, laminováním, pomocí prostorových efektů; čárové a plošné kódy; operace dokončování tiskovin – řezání, skládání, snášení, knižní vazby; dokončování speciální polygrafické produkce – tiskopisy, kalendáře, etikety, flexibilní obaly, kartonáž, ceniny; balení a přeprava produkce (33 hodin) • Trendy vývoje polygrafického průmyslu – statistické výsledky a trendy vývoje polygrafického průmyslu, ekologie polygrafické výroby, migrace látek z tiskových barev a laků, řídicí a informační systémy v polygrafii, základní principy aplikace tiskových procesů v elektronice, tištěná elektronika (19 hodin) Přednášky a praktické semináře se budou konat v učebnách Katedry polygrafie a fotofyziky v Technologickém pavilonu Univerzity Pardubice v Doubravicích. Další informace o studiu a formulář přihlášky jsou uveřejněny na stránkách Katedry polygrafie a fotofyziky UP na adrese http://www.upce.cz/fcht/kpf/ /Pro-uchazece/Licencni-studium.html. Hana Holická

Tisk je sexy Stále se sbližující svět ofsetového tisku a dalších „analogových“ tiskových technologií s digitálním tiskem ukázal již veletrh Drupa 2012 v Düsseldorfu vloni v květnu. A na tento stále více se prosazující trend naváže i letošní tuzemský veletrh médií, reklamy, tisku, zpracování papíru a výroby obalů Reklama-Polygraf. Jeho 20. ročník pořádá opět agentura M.I.P., tentokrát ale v pozdějším jarním termínu než obvykle, až 14.–16. května 2013, a nově v areálu výstaviště PVA EXPO Praha v Letňanech. Součástí tohoto již tradičního veletrhu budou opět také oborové soutěže jako je Duhový paprsek, Kalendář roku a Hvězda 3D reklamy a řada dalších doprovodných programů a přednáškových akcí, včetně prezentace Společnosti tisku dne 16. 5. 2013 v 11:00 hod. Stále silnější pozici na trhu získávají digitální tiskárny na malonákladovou výrobu knih, zařízení na tisk personalizovaných tiskovin (direct mail), malonákladové tiskové systémy pro výrobu brožur a knih ale i digitální tiskové stroje na výrobu obalů a obalových prostředků (např. etiket). Obecně se dá říct, že dnešní tiskové systémy si berou to nejlepší z obou konfrontovaných směrů tisku – rychlost od dosud nejrozšířenějšího ofsetu a variabilitu nízkonákladového digitálního výstupu z inkjetových technologií. Stále více se také setkáváme s integrací tabletů do kompletního tiskového workflow, ať už jako přímého ovládače stroje či rozhraní pro služby web-to-print. Jak bude veletrh Reklama-Polygraf reflektovat tyto nejnovější trendy? V prvé řadě si klade za cíl posílit polygrafickou složku veletrhu. „Chceme ukázat, že polygrafie je nedílnou, a významnou součástí reklamních služeb,“ říká Zdeněk Sobota, ředitel veletrhu. Z tohoto důvodu navázal veletrh užší spolupráci i se Svazem polygrafických podnikatelů a již zmíněnou Společností tisku. Souběžně s veletrhem se tak uskuteční tradiční odborná přednášková akce Printforum, konference o nejnovějších trendech v polygrafickém průmyslu., Konkrétně to bude druhý den veletrhu, 15. května 2013. Obsahovým podtitulem letošního Printfora je Drupa Vision. Jak už název napovídá, reflektovány budou především nejnovější trendy tisku a zpracování papíru, nastolené na veletrhu Drupa, a hlavně jejich uplatnění v akci a v realitě českého polygrafického trhu. Právě nové technologie, výrobní postupy a užitečné pomůcky pomáhají poskytovatelům tiskových služeb překonávat těžkou ekonomickou situaci a realitu současného trhu. Ať už se jedná o přizpůsobení se zákaznickým požadavkům v oblasti formátu, rychlosti tisku, variability či ceny, případně možnosti využít nejpokročilejších služeb webové správy tisku. Veletrh Reklama-Polygraf tak bude letos víc než kdy jindy především tiskařskou událostí. Jiří Wagner


vysekávání


BOBST EXPERTCUT – revoluční výsledky ve vysekávání Na loňském veletrhu Drupa uvedla firma Bobst na trh novou verzi svého stroje na výsek a oddělování přířezů Expertcut 106 PER. Koncepce stroje byla motivována snahou o dosažení vyšší produktivity díky prodloužení jeho provozuschopnosti a rovněž urychlení celé řady procesů. První modely této nové řady se dostaly ke svým zákazníkům koncem loňského roku. Jacques Reymond, ředitel marketingu produktového oddělení obchodní jednotky archových strojů Bobst, uvádí, že modernizace provedené na stroji Expertcut 106 PER jsou spíše evolučního charakteru, jejich efekt je však skutečně revoluční. „Společnost Bobst je známá svou filozofií neustálých inovací, jejichž výsledkem je jednak vývoj zbrusu nových strojů, jednak modernizace starších modelů strojů a pak také zdokonalení stávajících modelů vylepšením o nové vlastnosti a funkce. Expertcut 106 PER se u světových výrobců obalů osvědčil opravdu jako velký pomocník a my jsme jej ještě dokázali obohatit o nové prvky, jež uživatelům přinášejí zvýšení čisté produktivity, snížení nákladů, zjednodušení údržby a omezení odpadu. Všechny tyto nové funkce dohromady přinesly našim zákazníkům nemalé úspory.“ Moderizované prvky jsou na stroji všude a zahrnují novou techologii v nakladači, optimalizaci dopravy archu, rychlejší seřízení ve výlupové a vykládací sekci a rovněž technologii pro snížení opotřebení, která prodlužuje životnost výsekových nástrojů. „Na prvním místě chci zmínit zdokonalení systému Smart Feeder v nakladači, který řídí nakládku archů do stroje“, vysvětluje Jacques Reymond, „Smart Feeder je vybaven sací hlavou, která lépe zvedá arch a podává jej dál na nakládací stůl. Dále jsou tu nové funkce zajišťující rychlé seřízení a plynulé podávání, bez ohledu na kvalitu materiálu. Modernizovaný nakládací stůl kromě toho také snižuje množství odpadu při zastavení stroje, umožňuje pravidelnější dopravu archů a jeho seřizování je rychlejší.“ S cílem snížit náklady výrobců obalů vznikla nová technologie nazvaná Tool Saver, která v případě absence archu okamžitě snižuje tlak ve výsekové sekci. „Snížením tlaku v prázdné výsekové sekci prodlužuje Tool Saver životnost nástrojů,“ říká Jacques Reymond. „To znamená, že se zvyšuje celkový počet vysoce kvalitních výseků a klesají náklady na výrobu každého obalu. Jakmile se přísun archů obnoví, lis se okamžitě vrátí k přednastaveným výrob-

ním hodnotám, a to bez zásahu obsluhy stroje. Přerušení výroby je tak redukováno na minimum.“ Nový Expertcut 106 PER si rovněž sám optimalizuje vkládání prokládacích archů v závislosti na tloušťce lepenky a ušetří až sedm prokládacích archů na jeden cyklus. „Vzhledem k celkovému počtu prokládacích archů na jednu paletu umožňuje tento nový systém uživatelům získat časovou úsporu a zvýšit výkon i finanční zisk.“ „Rozlamovací sekce nového výsekového stroje Expertcut je obohacena o funkci Quick Set, která usnadňuje a urychluje seřizování tak, že se non-stop tyče blokují a odblokovávají stisknutím jediného tlačítka. Při změně zakázky už není třeba nastavovat rámy zpět na nulovou pozici, takže pro operátora je změna nastavení stroje rychlejší a snazší,“ vysvětluje Jacques Reymond. Nový brzdicí Bernoulliho systém přímo ovlivňuje samotný okraj archu, který se při výlupu a rozlamování zastavuje. To je klíčové pro udržení rovnosti archu a následně kvality konečného výrobku. Nové stroje jsou rovněž vybaveny systémem automatického čištění, což zkracuje údržbu a zvyšuje spolehlivost. „Používáním inteligentních systémů ve všech stádiích výroby pomáháme prodloužit provozuschopnost stroje. Jeho rentabilitu zvyšujeme i tím, jak se snižují náklady na jeho

48


údržbu a nástroje,“ uzavírá Jacques Reymond. „Soudě podle objemu objednávek po veletrhu Drupa byly nové prvky stroje Expertcut 106 PER velice dobře přijaty. První vyrobené modely této nové generace jsou již v provozu u našich zákazníků a ohlasy jsou více než pozitivní.“ O společnosti BOBST BOBST je předním světovým dodavatelem zařízení a služeb pro průmyslovou výrobu obalů z hladké lepenky, vlnité lepenky a flexibilních materiálů. Společnost založil Joseph Bobst již v roce 1890 ve švýcarském Lausanne. V současné době má firma pobočky ve více než padesáti zemích světa,

vysekávání

11 výrobních závodů v celkem osmi zemích a celosvětově zaměstnává kolem 5 000 lidí. Za uplynulý rok 2012 zaznamenal Bobst konsolidovaný obrat ve výši 1,26 miliard švýcarských franků (kolem 1,02 iliard EUR). Tyto výsledky jsou o trochu lepší oproti předešlému roku a bylo jich dosaženo i přes nepříznivou ekonomickou situaci v Evropě a velmi nevyvážený průběh roku. Celková situace byla stabilní – dobré výsledky v Asii a Oceánii vyrovnaly pokles v Evropě a Americe. Transformační proces ve společnosti dále pokračuje a pro letošní rok zůstává prioritou dosáhnout plánovaných výsledků v oblasti zlepšení celkové rentability. -HS-



Flexotisková odborná skupina pro českou a slovenskou republiku Společnosti tisku

1/2013

ZVLÁŠTNÍ PŘÍLOHA ČASOPISU PAPÍR A CELULÓZA 20 let CFTA Podněty k založení příslušné odborné skupiny pro flexotisk v Československu se objevily již počátkem devadesátých let minulého století. V té době se flexotisk ve světě rychle rozvíjel a někteří významní uživatelé této tiskové technologie v ČR a na Slovensku, aby udrželi krok se světem, se stávali členy zahraničních asociací, především DFTA, působící v Německu ale i v Rakousku a Švýcarsku. V roce 1993, tedy před 20 lety, byla odborná skupina flexotisku pod vedením Ing. Josefa Macháně založena i u nás a to s působností pro ČR i Slovensko (původně jako společná odborná skupina Společnosti tisku i Společnosti průmyslu papíru a celulózy při ČS VTS) a začala se používat zkratka CFTA. V současné době odborná skupina CFTA vedle organizování mezinárodních konferencí, odborných seminářů a poradenské činnosti a publikační činnosti také úzce spolupracuje především s Katedrou polygrafie a fotofyziky Univerzity Pardubice. Zde také organizuje pravidelné odborné týdenní semináře flexotisku (základy flexotisku, potiskování vlnitých lepenek) z nichž nejbližší se bude konat v září 2013.

Přednáškové akce v roce 2012 Výroční členská schůze ST a CFTA a jarní odborná konference s názvem „Flexotisk – užitečné novinky“ se konala v sídle Společnosti tisku na Novotného lávce 5, Praha 1, dne 18. dubna 2012. V rámci konferenčního programu zde zazněly přednášky „Oceňování tiskových strojů“ (Z. Franta, A+Alfa Praha), „Kvalita tisku od tiskového stroje až po expedici“ (P. Zika, Rotocontrol) a „Využití informačního systému ve workflow výroby etiket“ (M. Kourek, Cicero Staro Group) a několik falších kratších příspěvků. Podzimní konference CFTA V hotelu Kraví Hora v Bořeticích se v termínu 17.–18. října uskutečnilo již třetí pokračování specializované mezinárodní

odborné konference CFTA „Optimalizace a standardizace ve flexotisku“. Konferenci s více než stovkou účastníků, zahájili pánové V. Bourek (předseda CFTA) a V. Lukeš (předseda ST) a v úvodu předali ocenění za celoživotní zásluhy o flexotisk panu Dr. Petru Peřinkovi, dlouholetému členu předsednictva CFTA. Hlavní přednáškový program zahájil Dennis Grotian z technologického centra DFTA a představil odborný blok pod názvem „HD-Flexo“ nebo-li High Definition Flexo. Prezentoval i novou technologii „Planoflex“, vyvinutou DFTA. HD Flexo a UV Inline jako nový standard ve flexotisku představil pan Pascal Thomas (ESKO, D). Na něj navázal Martin Bělik (DataLine Technology) s přednáškou zaměřenou na Color Engine a Pantone Live. Flexo-novinky společnosti DuPont přiblížil účastníkům Tomasz Nojszewski (DuPont, Německo), Carsten O Schulze (opti-color Mess- und Regelanlagen, D) poté pohovořil na téma „Řízení viskozity a teploty a systémy ředění – Příliš mnoho úkonů nebo dobrá šance pro zvýšení řízení kvality?“ Novou úlohu a možnosti „Digitálního flexotisku“ pak zajímavě prezentoval Frederico d’Annunzio (Nuova GIDUE, Itálie) a zájem vzbudila i přednáška „Efficiency & Quality – nová koncepce flexotiskových strojů SOMA“, kterou přednesli Martin Schejbal a Zdeněk Appl (SOMA Lanškroun). Na téma „Norma – Standard – Standardizace, aneb Řízení kvality tisku podle parametrů daných ISO normami“ pak v poslední přednášce pohovořil Zdeněk Paseka (PSO Expert UGRA, CZ), který se předtím úspěšně zhostil i tlumočení dalších přednášek z němčiny. -JML-

1/2013

Konference CFTA v dubnu 2013 Flexotisková odborná skupina pro ČR a SR při Společnosti tisku ČS VTS se sídlem na Novotného lávce č. 5, Praha 1, pořádá tentokrát svoji jarní odbornou konferenci, spojenou s výroční členskou schůzí ST a CFTA mimo Prahu. Původním místem konání konference měl být tentokrát jihočeský Tábor (hotel Dvořák) ale nakonec se celá akce uskuteční v termínu 24. a 25. dubna 2013 v hotelu Zámeček v Mikulově. Program konferenční akce zahájí příspěvky v rámci pravidelné výroční členské schůze: Zhodnocení dosavadní činnosti Společnosti tisku, koncepce práce na další období Vladimír Lukeš, předseda Společnosti tisku Zpráva o činnosti CFTA v roce 2012 a návrh činnosti na rok 2013 Vladimír Bourek, předseda odborné skupiny CFTA Vlastní odborné přednášky jarní konference CFTA pak budou následovat v tomto pořadí: Vývoj a inovace u tiskových forem pro flexotisk Jaroslav Pluhař, LIGUM, Jablonec n.N. V posledních dvou letech došlo k výraznému vývoji flexotiskových forem, který pozitivně ovlivnil výslednou kvalitu flexotisku a který přiblížil kvalitu flexotisku ještě více ke kvalitám hlubotisku. Tyto změny se týkají jak fotopolymerních návleků (HD Flexo), tak zejména přímého gravírování laserem a materiálů, které tato technologie má dnes k dispozici. Velkou zásluhu na tomto vývoji má v poslední době zejména firma KODAK. Vedle fotopolymerních desek FLEXCEL vyvinula nový typ laseru pro přímé gravírování – diodový laser. Od prvních CO2 laserů přes dosud nejčastěji používané YAG-lasery, má dnes přímá gravura k dispozici diodový typ laseru, který v mnohém předčí oba předchozí typy. Tomuto tématu se bude podrobně věnovat samostatná přednáška firmy KODAK. Díky úzké spolupráci se společností KODAK se mohla firma LIGUM podílet na vývoji a testování materiálů vhodných pro gravírování pomocí diodového laseru. Materiály vyvinuté pro tento typ laseru se dají gravírovat až o 40 % rychleji než dosud používané materiály, což velmi příznivě ovlivnilo produktivitu a snížilo náklady na 1 m² gravury. Vysoké nároky na kvalitu tiskové formy si vyžádaly inovovat dosavadní technologii výroby návleků: • od ruční konfekce Elastomerů pomocí kalandrované desky k použití vytlačovací technologie při nanášení materiálů • od vulkanizace jednotlivých návleků na vulkanizačním jádře k sériové vulkanizaci bez jader (a tím výrazné zvýšení produktivity a výrobní kapacity) • od vizuální kontroly sleevs po skenování povrchu sleevs pomocí Skeneru. Vedle nových typů elastomerů byl vyvinut i nový typ laminátového návleku, který vyřešil dosavadní problém všech slabostěnných návleků u sleevs typu Classic a Thinn – v tisku viditelnou strukturu vinutí. Vedle sleevs pro firmu KODAK byly všechny uvedené inovace také využity při výrobě nových typů slabostěnných návleků, které pod značkou PREMIUM zavedla firma LIGUM v roce 2012 na trh a které v současné době představují nejvyšší kvalitu tiskové formy pro přímé gravírování.

Technologie přímého gravírování Kodak Flexcel Direct, řešení vysoké produktivity a kvality Grant Blewett, Kodak; Alexandr Kobranov, AMOS CZ a. s. Základní informace o nové technologii přímého gravírování (vypalování) Kodak Flexcel Direct. Předneseny budou i informace o řešení vysoké produktivity a kvality této nové technologie. Výhody přímé gravury do materiálu „Conti Laserline“ Dorothea Bunzendahl, Continental, divize Contitech GmbH, Northeim, Německo Klíčová slova k přednášce: 1. porovnání stávajícího procesu zpracování fotopolymerů s přímou gravurou 2. výhody přímé gravury a její technické možnosti 3. nabídka materiálů a současná situace na trhu Moderné flexotlačové sleevy a POLYWEST Ing. Marián Nikolaj, EUMATEX GmbH, Slovensko • • • • • • • •

Základné princípy fungovania / filozofia sleevov Princíp flexotlačových sleevov a adaptérov Konštrukcia a zloženie, výroba sleevov Polywest – vyše 20 ročná tradícia výroby sleevov, stručné predstavenie firmy Produktová rada Polywest – riešenia pre rôzne aplikácie druhy sleevov so zameraním na špecility. Špeciálne materiály a kvalitatívne parametre (HD flexo) Špecifické aspekty používania sleevov, manipulácia, najčastejšie problémy, chyby, poškodenia

1/2013 Technické inovace firmy Axcyl Damien Leterrier, Axcyl, Francie Axcyl SAS, dceřiná společnost skupiny Trelleborg, je více než 20 let hlavním hráčem ve výrobě flexotiskových sleevů, a je spolehlivým a dobře osvědčeným partnerem pro flexografické společnosti a výrobce tiskových strojů pro všechny typy tiskových aplikací. Díky své jedinečné struktuře plástů je Axcyl dobře znám pro svou výjimečnou stabilitu produktu. Kromě toho, produkt byl navržen tak, aby odpovídal na 2 hlavní problémy flexografických společností: 1. Redukce vibrací: montážní vrstva Axcyl snižuje do značné míry fenomén vibrací 2. Odolný produkt: Zcela utěsněné okraje Axcyl, zesílené zámky a patentovaná řezací linka umožňují prodloužit životnost výrobku na více než 10 let Sleevy Axcyl lze použít jak pro široké materiály, tak pro úzké aplikace, tolerance výrobků odpovídá na nejnáročnější aplikační požadavky, například tisk zakázek ve flexotisku, které byly dříve tištěny hlubotiskovou technikou. Flexotisková přímá laserová gravura: možnosti a výhled do budoucna Dr. Jörg Pohé, HELL Gravure Systems GmbH & Co. KG, Kiel, Německo Klíčová slova k přednášce: • vláknový laser, elastomery, • sleevy, • jednoduchost výroby flexotiskové desky bez použití rozpouštědel, • PremiumSetter, • 3D tisková forma.

Technologie návleků ve světě flexografie – Exkurze světem návleků v roce 2013 Thomas Muth, Inometa, Německo Inovace v oblasti tiskových návleků a návleků rastrových válců, využití nových materiálů pro konstrukci , další možnosti využití návleků v tiskových strojích , výhody nových řešení , údržba a opravy. Během konference i po přednáškovém programu bude k dispozici také dostatek času na návaznou odbornou diskuzi a prohlídku prezentačních stolů jednotlivých firem, které zde budou předvádět praktické ukázky a vzorky produktů se svého portfolia. V závěru prvního dne konference se uskuteční společenský večer v hotelu Zámeček v Mikulově. Druhý den akce je pak jako obvykle věnován dvoustranným jednáním mezi účastníky konference a přednášejícími a prezentujícími se firmami. -JML-

Přímé gravírování Kodak Flexcel Direct Technologie flexotisku v posledních letech zaznamenala velký vzestup kvality, který jí otevřel nové trhy, aplikace a znamenal její značné rozšíření. Na vzestupu kvality má velký podíl především nasazení digitálních postupů do oblasti přípravy tiskových forem. Nejrozšířenější variantou je nyní laserový osvit desek vybavených LAMS vrstvou, alternativu představují technologie přímého gravírování. Na toto řešení se v současné době zaměřuje hned několik výrobců, přičemž jejich systémy se od sebe značně liší jak kvalitou zpracování, tak i výkonem laserových gravírovacích zařízení. Ucelený systém pro přímé gravírování představila i společnost Kodak Graphics System, která na veletrhu Drupa 2012 předvedla řešení s názvem Flexcel Direct. Základní charakteristika Technologie Flexcel Direct umožňuje prostřednictvím přímého gravírování zpracovávat jak návleky, tak i jednotlivé flexotiskové štočky, pro něž však musí mít zařízení speciální modifikaci umožňující upnutí štočků. Přímé gravírování nepoužívá žádná rozpouštědla ani jiná dokončovací zařízení. Zatímco běžné štočky využívající odpalování LAMS vrstvy mají delší proces zpracování, který zahrnuje řadu operací po samotném osvitu, přímé gravírování žádnou další dokončovací operaci nepotřebuje a s návleky je možné ihned pracovat. Flexcel Direct představuje robustní řešení s vysokou flexibilitou a produkční rychlostí, což napomáhá nasazení řešení v produkčních provozech. V současnosti používané materiály se vyznačují vysokou tvrdostí, a proto jsou vhodné především do provozů průmyslového potisku flexotiskovou technikou. Při porovnávání technologie přímého gravírování a osvitu flexotiskových štočků s LAMS vrstvou je nutné vzít v potaz nejenom výrazné zrychlení práce při přímém gravírování, způsobené eliminací řady kroků zpracování, ale roli může hrát i snížení nákladů na zařízení, používanou chemii a v neposlední řadě také na likvidaci odpadů. Z těchto pohledů je technologie přímého gravírování výhodnější, na druhou stranu existují i jistá omezení, která nabízí o něco menší flexibilitu oproti systémům s odpalováním LAMS vrstvy. Laserový systém I když řešení v oblasti přímého gravírování může být hned několik, systém Flexcel Direct se od ostatních odlišuje. Většina řešení na trhu totiž používá k odpalování materiálu a vytváření přímého obrazu při gravírování CO2 nebo YAG laserů. Kodak však u svého systému využil průmyslového polovodičového laseru celkového výkonu 1 280 W. K vlastnímu vytvá´

1/2013 ření obrazu je použito celkem 128 samostatných laserů s vlnovou délkou 915 nm, každý o jmenovitém výkonu 10 W. Předností použití průmyslového laserového systému je především jeho životnost. Zatímco u běžných CO2 laserů se počítá životnost laserových modulů v řádu tisíců hodin, u polovodičového laseru se životnost pohybuje okolo 350 000 hodin, což předurčuje tyto lasery nejenom k velkému vytížení, ale jejich životnost se pohybuje o řád výše. Díky použití polovodičových laserů je také minimalizována cena jednotlivých diod. Konstrukční řešení laserové jednotky Flexcel Direct minimalizuje prostoje a zajišťuje produktivitu i v případě výpadku určitého laserového kanálu. Podobně jako u CtP zařízení je také u jednotky přímého gravírování možné využít redundance zbylých laserových kanálů k přímé gravuře při nižší produkční rychlosti. Dochází přitom jen k snížení rychlosti, kvalita zpracování však zůstává zachována. Této substituce je pak využíváno až do výměny chybného laserového modulu. Díky tomu nedochází k výpadku zařízení a produkce v provozu může zůstat zachována. Při laserovém gravírování dochází k předávání velkého množství energie materiálu návleku. Toto množství energie by mohlo negativně působit na samotný materiál, kde může docházet k nežádoucím změnám. Proto společnost Kodak přistoupila k laserovému gravírování ve dvou základních krocích. Větší část průmyslových laserových diod je vyčleněna na hrubé opracování materiálů dle datových podkladů, kde je nutné předávat materiálu velké množství energie potřebné pro odpálení většího množství materiálu. Menší část diod pak souběžně pracuje na přesném a jemném dočištění materiálu a vytvoření přesného obrazu. Díky tomuto dvouúrovňovému postupu je zajištěno přesné vytváření jednotlivých bodů, které mohou mít přesně definovaný tvar. Zásadní odlišností od systémů využívajících odpalování LAMS vrstvy je pak také to, že vrchlík jednotlivých bodů není vytvářen samotným laserem či jakýmkoliv opracováním jako je tomu u systémů s LAMS vrstvou s následným vymýváním. U přímého gravírování je totiž vrchlík jednotlivých bodů tvořen původním povrchem slevu a dochází k odpalování materiálu jen v netisknoucích místech. To může mít velký vliv na výslednou kvalitu tisku, zvláště pak při reprodukci malých bodů a jemných rastrů. Přesnější tvar jednotlivých bodů a struktura povrchu elastomeru napomáhají i lepšímu přenosu tiskové barvy. Tyto výhody přímého gravírování vedou k lepší reprodukci jemných motivů a vyšší kresbě ve stínech. Hloubka reliéfu se může pohybovat v rozmezí od 300 do 1 000 mikronů, důležitá přitom není pouze hloubka samotného reliéfu, ale především přesný tvar jednotlivých bodů zajišťující nižší ulpívání a lepší přenos tiskové barvy. S technologií Flexcel Direct je možné pracovat s rozlišením pohybujícím se v rozmezí mezi 2 150 dpi až 2 946 dpi. Při přímém gravírování pomocí tohoto systému je přitom možné reprodukovat rastry v rozmezí od 3 do 98 % při lineatuře 175 lpi, při nižší lineatuře 150 lpi je pak možné reprodukovat rastry v rozmezí 2 až 98 %. Materiály U systému Flexcel Direct je možné pracovat s návleky maximální šířky 1 600 mm, že minimální šíře může být 100 mm. Obvod se může pohybovat od 250 mm až po 1 080 mm, což je maximální obvod sleevu upnutého do stroje. Upínání jednotlivých návleků je pak standardně na trn, kde je k nasazování používáno tlakového vzduchu, usnadňujícího manipulaci s jednotlivými sleevy. Jak bylo uvedeno, systém Flexcel Direct může pracovat nejenom se sleevy, ale také s jednotlivými štočky. V takovém pří-

padě však musí být doplněn o válec s podtlakovým systémem zajišťujícím snazší přichycení jednotlivých nalepených štočků. Jako základní materiál jsou u systému Flexcel Direct využívány elastomery s tvrdostí 70 Shore, přičemž tento materiál je odolný pro tiskové využití jak se solventními barvami, UV barvami, tak i barvami na bázi vody. Kromě speciálních elastomerů, které byly vyvinuty pro systém Flexcel Direct je možné pracovat i s běžnými elastomery používanými v oblasti flexotisku. Zde je však nutné počítat se sníženou produkční rychlostí celého systému. Zatímco u Kodak elastomeru je možné dosahovat produkční rychlosti 1,5 m² za hodinu bez ohledu na používané rozlišení, u ostatních elastomerů klesá produkční rychlost přibližně na polovinu. Ovládání systému Flexcel Direct Celý systém Flexcel Direct je ovládán pomocí výkonného Kodak TIFF Front Endu, jenž řídí jednotku a operátorovi poskytuje náhled jak na ploché desky, tak i na jednotlivé zpracovávané sleevy. TIFF Front End automaticky převádí standardní dvojdimenzionální TIFF datové podklady na speciální trojdimenzionální TIFF soubor, jenž je potřebný k řízení laserového gravírovacího systému Flexcel Direct. Konverze implementuje funkce, které jsou unikátní pro přímé digitální gravírování. Jsou to variabilní úhly podpěr, které drží stavbu bodu a modelováni hloubky reliéfu. Předdefinované sady 3D konverzí umožňují okamžité použití u různých tiskových aplikací. Možnosti rozšíření Kromě speciálního systému pro práci s flexotiskovými štočky namísto sleevů je u systému Flexcel Direct k dispozici rovněž přídavný systém zjednodušující manipulaci s návleky. Při využití tohoto řešení zvládne nakládání, vykládáni i transport jeden operátor, a to i při práci v maximálním formátu. Jednoduché je i opláchnuti desek nebo sleevů a jejich transport před montáží na tiskový stroj. Závěr Technologie Flexcel Direct nemusí být sice nejvhodnější pro úplně všechny typy aplikací v oblasti flexotisku, nicméně u řešení pro něž je vhodná, nabízí nejenom výjimečnou produktivitu, ale také vysokou výslednou kvalitu tisku. Lze přitom očekávat, že v budoucnosti by mohly být k dispozici i materiály s podstatně nižší tvrdostí, než jaké jsou pro technologii Flexcel Direct nabízeny v současnosti a případně i možnost expozice dalších materiálů, což by mohlo vést k dalšímu rozšíření této technologie. Patrik Thoma

vysekávání


í n e ř ě m v d r a Nový stand = A R O P S Ú a A T EFEKTIVI pro HLUBOTISKové válce

pro FLEXO - rastrové válce

pro FLEXO - ‰toãky a návlek ky

reliéf

x/y y s

3D skenovací mikroskop AniCAM od společnosti Troika s pomocí softwaru QC vám jednoduchým způsobem zodpoví všechny dotazy k vašim štočkům, návlekům i rastrovým či hlubotiskovým válcům.

PANFLEX, s.r.o. Ve Velazu 277, 252 62 Statenice – Černý Vůl tel.: +420 220 190 051, mobil: +420 731 412 755 obchod@panflex.cz, www.panflex.cz

50


Historická papírna v Dolním Městě u Lipnice Patří k nejmladším papírnám v povodí řeky Sázavy a byla zřízena v Dolním Městě u Lipnice na potoce Pstružná až ve 2. čtvrtině 19. století. První zpráva o její existenci v č.p. 103 pochází z roku 1837. Prvním papírníkem zde byl Ferdinand Adler, kterého vystřídal Václav Vlček – avšak rok jeho nástupu do této funkce je velmi nejasný. V roce 1845 vyrobila papírna 150 balíků různých papírů, což znamená, že patřila spíše k menším provozovnám. Dalším nástupcem byl papírník František Panták a po něm ke konci 60. let Antonín Nedvěd, ale není zřejmé jestli byl jeho nástupcem nebo pouze společníkem. V té době papírna již neprosperovala, brzy zanikla a byla přeměněna na přádelnu, kterou si pronajali humpolečtí tkalci. Roku 1894 objekt zakoupil mlynář Adolf Kulík, který ho obratem prodal Vojtěchu a Karolíně Wassermannovým, kteří zde zřídili kartáčovnu. Následně ji vlastnil pan Batla, avšak roku 1926 vyhořela a spáleniště této bývalé kartáčovány v roce 1936 zakoupil František Tvrdý, lesmistr ze Světlé nad Sázavou. Ten již její provoz neobnovil, ale zřídil zde pilu, kterou provozoval až do roku 1948. Pila pak byla vrácena rodině Tvrdých v roce 1991 a syn Zdeněk T. ji znovu zprovoznil. V roce 2002 převzala pilu společnost KCP obchodní, která ji vlastní až do současnosti a produkuje zde pouze řezivo. Ze zaniklé papírny (současně s č. p. 103) se zachovaly pouze zbytky zdiva a část původního náhonu a zřejmě se již neobjeví ani tehdy používané filigrány. Ing. Miloslav Vítek

Vytištěno na papíru Hello Silk, 170 g/m², dodává OSPAP, a. s.

historie

obaly


Inovace v Modelu Obaly Ve základním výrobním závodu společnosti Model Obaly v Opavě byl dne 7. března 2013 za účasti zástupců nejvýznamnějších zákazníků a zpravodajského i odborného tisku slavnostně oficiálně zahájen provoz v nově vybudované čtvrté výrobní hale určené k produkci hladkých a kašírovaných skládaček. Při této příležitosti byla spuštěna do rutinního provozu dvě nová unikátní technologická zařízení. Konkrétně se jednalo o osmibarvový archový ofsetový stroj KBA Rapida 106 v unikátní konfiguraci, doplněný modulem na provádění studené ražby a jednu z nejmodernějších současných zvlňovacích kašírovacích linek na vlnitou lepenku od společnosti BOBST. Obě tato špičková produkční zařízení významným způsobem rozšiřují technologické možnosti podniku při výrobě obalů splňujících i nejnáročnější požadavky současného trhu. Celkový objem všech zmíněných investic dosáhl 11 milionů EUR. Účastníky akce nejprve přivítal Dr. Wallo Hinterberger, CEO regionu střední a východní Evropy společnosti Model Group, a členové vedení opavského výrobního závodu, kteří přiblížili přítomným vývoj a současnost podniku a jeho plány do budoucnosti. Poté následovala prohlídka nově vybudované haly s celkovou plochou 1 150 m² a prezentovaných zařízení. Představovaná výrobní linka BOBST Asitrade je instalována právě v nově vystavěné čtvrté hale opavského závodu, kam byla přemístěna také i starší linka Asitrade. Ta byla při reinstalaci doplněna o automatické podávání palet, takže celá akce zvýšení produkce mikrovlny včetně doplnění starší linky si vyžádala investici 90 milionů korun. Klíčovým bodem nově pojaté instalace bylo propojení obou kašírovacích strojů Asitrade, které umožňuje navedení dvouvrstvé lepenky vyrobené ve zvlňovací stolici staršího stroje ke kašírovací části nové linky, kde jsou dva nekonečné pásy dvouvrstvé lepenky spojovány v jeden nekonečný pás lepenky čtyřvrstvé. Na něj jsou pak následně kašírovány jako krycí vrstva předem ofsetem potištěné archy hladké lepenky.

Asitrade je vybavena zvlňovacími válci na výrobu E, F, a B vlny a oproti starší lince může vyrábět navíc také vlny N a D. V prvním podlaží nové (čtvrté) výrobní haly společnost Model Obaly vybudovala také takzvané Inovační centrum. Na tomto nově zřízeném pracovišti se nyní soustřeďuje veškeré know-how firmy z oblasti vývoje a výroby obalů a jeho posláním v rámci firmy je přispívat k zajišťování trvalého zvyšování úrovně tvarového a grafického designu a k soustavnému rozvoji potenciálu konstruktérů a grafiků. Inovační centrum je vybaveno nejmodernějším hardwarem a software pro obalový design a k základním úkolům jeho pracovníků patří vývoj nových a inovace stávajících konstrukčních řešení pro stálé i nové zákazníky společnosti. -di-

Skládačkové lepenky Metsä Board

Pořízení nové kašírovací linky BOBST Asitrade je výrazným nejenom technologickým, ale i kvalitativním krokem vpřed, protože kašírovaná pětivrstvá lepenka má mnohem lepší mechanické a kvalitativní vlastnosti než třívrstvá. Rozdíl dvou vrstev VL je znatelný především v tuhosti a pevnosti výsledného obalového materiálu. Kombinací dvou typů vlny je možné dosáhnout vyšší odolnosti vůči stlačení hrany i plochy obalu. Kašírovaná pětivrstvá lepenka je také odolnější vůči vlhkosti, protože větší počet vrstev vytváří více bariér a obal pak lépe odolává jak klimatické, tak i kondenzační vlhkosti. Rovněž potisk vypadá lépe, protože nakašírovaný arch tolik nekopíruje vlnu jako u povodní třívrstvé lepenky. Nová linka

V rámci rozvoje svých služeb nyní společnost Metsä Board může dodávat zákazníkům více archové skládačkové lepenky. V papírně Äänekoski jsou nově instalovány dvě nové příčné řezačky s kapacitou 70 000 t lepenky ročně, s potenciálem dalšího zvýšení produkce. Měly by pokrýt přírůstek produkce po rekonstrukci lepenkového stroje, dokončené počátkem roku 2012 a nahradí i externí poskytovatele archovacích kapacit. Koncem loňského roku pak Metsä Board u své papírny v Gohrsmühle v Německu otevřela nové servisní středisko Express Board. Zajišťuje kratší dodací lhůty pro všechny druhy skládačkových lepenek, přičemž řezání některých druhů už zde v centru probíhá. Kapacita Gohrsmühle bude 60 tis. t ročně s potenciálem dalšího zvýšení. Kvalita a přesnost řezání jsou zaručeny díky zkušenostem jiných závodů Metsä Board (např. papírna Simpele ve Finsku je největším dodavatelem archové skládačkové lepenky na světě). Středisko Expert Board je ideálně umístěno tak, aby obsloužilo většinu evropských zákazníků v oblasti menších objemů odběru a krátkých dodacích lhůt. V případě vetších objemů a přesně daných specifikací Metsä Board doporučuje jednat přímo s příslušnými výrobními závody. -JML-

52


papírenský průmysl ve světě

Průmysl papíru a celulózy ve světě Dřevařský výbor při EHK (Evropská hospodářská komise) vydal v září 2012 publikaci „Forest Products – Annual Market Review“, která mapuje stav papírenského oboru ve světě v letech 2011–2012. V PaC 1/2013 jsme se seznámili s posledním vývojem jak dřevařského odvětví obecně, tak především se situací v průmyslu papíru a celulózy v Evropském subregionu. Následující text shrnuje informace o vývoji papírenského průmyslu ve Společenství nezávislých států (zde jde zejména o Rusko) a v Severní Americe (včetně Kanady). Stručně upozorňuje též na vývoj v některých asijských (zejména Čína) a latinskoamerických zemích.

Úvod Zotavování papírenského odvětví ve světě začalo po finanční krizi již ve druhé polovině roku 2009, ovšem již ve druhém pololetí 2011 se opět počaly projevovat náznaky zpomalení, nabídka výrobních kapacit začala převyšovat absorpční možnosti spotřebitelů a ekonomické podmínky v Severní Americe a v Evropě se zhoršovaly. Většina firem odvětví se proto zaměřila na podnikovou restrukturalizaci, konsolidaci a investice do inovace výroby a samotných produktů, ve snaze zachovat si konkurenceschopnost vůči regionům s nízkými výrobními náklady. Spotřeba papírů a lepenek (PaL) v regionech EHK byla v roce 2011 nižší než v roce 2010, a to proto, že producenti tiskových papírů v Evropě a Severní Americe trpí stále rostoucí konkurencí digitálních médií, což ve svých důsledcích nutně vede k poklesu produkce a ke stále častějšímu uzavírání papírenských kapacit. Pokles produkce u řady výrobců PaL vedl většinu společností ke strategii, založené na posunu k produktům s vyšší přidanou hodnotou, ke snižování výrobních nákladů a současně k přijetí udržitelných iniciativ, které vytvářejí symbiotický vztah mezi rozvojem trhu celulózy a PaL a zelenou ekonomikou. Subregion Společenství nezávislých států se zaměřením na Ruskou federaci Pokles produkce i poptávky po buničině a papírenských produktech v Ruské federaci od druhé poloviny roku 2008, jako výsledek globální ekonomické krize, pokračoval i v roce 2011 a 2012, i když v omezené míře. V roce 2009 produkce buničiny ( jak pro výrobu PaL, tak tržní buničiny) klesla proti předchozímu roku o 7,5 %, z toho výroba samotné tržní buničiny o 11,9 procent, zatímco produkce PaL se snížila o 2,9 %. V roce 2011 výroba chemické buničiny v Ruské federaci dosáhla objemu 5,9 mil. tun (+0,8 % proti 2010), výroba papíru rovněž mírně vzrostla (+1,3 % na 4,7 mil. tun), zatímco produkce lepenky naopak meziročně klesla o 3,4 procent na 2,7 mil.tun). Výroba PaL ve Společenství nezávislých států (SNS) v roce 2011 vzrostla proti roku 2010 o 1,7 % na 9,9 mil. tun, zatímco export se snížil o 2,1 % na 2,8 mil. tun. Dovoz PaL naopak vzrostl o 1,3 % na 2,9 mil. tun, částečně jako důsledek nadměrných kapacit v západní Evropě. Celková spotřeba PaL v SNS se zvýšila o 2,7 % na 10,1 mil. tun, naopak spotřeba buničiny ve stejném období klesla o 2,6 % na 5,1 mil. tun.

Produkce buničiny se v roce 2011 snížila jen minimálně – o 0,2 % na 7,4 mil.tun, přičemž její export stoupl o 8,9 % na 2,04 mil. tun, zatímco dovoz vzrostl o necelých 15 procent na 232 tisíc tun. Obchodní bilance dosáhla kladné hodnoty 1,8 mil. tun, což je zlepšení proti roku 2010 o více než 8 %. Celulóza a papírenské produkty přitom zaujímají v Rusku významné postavení v zahraničním obchodu s výrobky dřevařsko-papírenského komplexu. Ačkoliv tonáž exportu výrazně převyšuje tonáž dovozu, v hodnotovém vyjádření je obchodní bilance záporná. Důvod je zřejmý: Ruská federace dováží papírenské produkty s vyšší přidanou hodnotou (vysoce kvalitní materiály pro výrobu obalů, natírané papíry, hygienické zboží apod.), zatímco ve vývozu převažují produkty s nižší přidanou hodnotou (novinový papír, kraftliner apod.). Pozitivně lze ovšem hodnotit to, že v poslední době v Rusku narůstaly nové výrobní kapacity v takových sortimentech, jako jsou hygienické papíry a kvalitní psací papíry. Hlavním exportním odbytištěm buničiny a PaL z Ruska je Čína (tržní buničina, kraftliner), Irsko (tržní buničina, kraftliner) a Turecko (novinový papír). Jestliže export PaL z Ruska se snížil, v případě tržní buničiny tomu bylo naopak. V říjnu roku 2006 vznikla aliance, kterou vytvořily společnosti International Paper (USA) a Ilim Pulp Enterprise (Rusko) = skupina Ilim Group. Ta začala o rok později realizovat několik významných investičních projektů, včetně záměru v roce 2009, kterým je výstavba provozu na výrobu polochemické buničiny v celulózce Kotlas s kapacitou 900 tun/ den. Rekonstrukce a restrukturalizace ruského celulózo-papírenského průmyslu pokračuje v současné době i nadále s cílem rozšířit portfolio produktů s vyšší přidanou hodnotou a zkvalitnit zpracování dostupné dřevní hmoty. Implementace rozhodujících ekologických projektů souvisí s postupnou aplikací nových ruských environmentálních zákonů, schválených v roce 2002. Například v papírně International Paper ve Svetogorsku byl vybudován nový systém úpravy odpadních vod. Kromě toho, v návaznosti na ratifikaci Kjótského protokolu, byly v řadě papíren iniciovány práce na inventarizaci emisí skleníkových plynů a projekty na zvýšení efektivnosti vařáků snížením emisí, za použití obnovitelné energie na bázi dřeva. Unikátní lesní zdroje, dostatek vlákniny, kvalifikovaný technický personál a ambiciózní investiční program velkých společností, to vše vytváří příznivé podmínky pro akceleraci


papírenský průmysl ve světě inovačních procesů, expanzi vývozního potenciálu a substituci dovozu. Je to založeno na interakci mezi Ruskou a Evropskou dřevařskou technologickou platformou, která přednostně podporuje biorafinaci, nanotechnologie a úspory energie a vody. Mechanismus interakce mezi Ruskou platformou „Biotech 2030“ a Evropskou dřevařskou technologickou platformou může být v tomto ohledu efektivně využita. Přitom dvě výše uvedené platformy mají ve svém programu celkem 16 společných témat. Z nich lze připomenout například dodávky dřeva na míru, zvýšení produkce biomasy, víceúčelové využití dřeva, vyšší uplatnění dřeva ve stavebnictví, nové bioprodukty, integrace nových řešení v polygrafii, sanitární, domácenské a zdravotnické papírenské produkty, udržitelné vodní systémy, nulový odpad buničiny a papíru v hodnotovém řetězci, koncepci biorafinérií, bioenergetické produkty apod. „Projekt modřín“ (Larch Project), který byl detailně diskutován již v předchozí publikaci „2010–2011 Market Review“, je společným projektem OJSC Ilim Group a Státní technické univerzity v Sankt Petěrburku. Je to první příklad PPP projektu v ruském dřevařském průmyslu a je konfinancován ruskou vládou částkou 150 mil. SUR a stejnou sumou od společnosti OSJC Illim. Modřínové dřevo představuje plných 31 procent zdrojů dřevní hmoty v Ruské federaci (více než tři čtvrtiny se nacházejí na východní Sibiři). Jde o silné a hutné dřevo, které má specifické chemické složení. Oproti modřínovým stromům, které rostou v Severní Americe a Západní Evropě, sibiřské a dahurijské modříny obsahují 7–30 procent ve vodě rozpustného polysacharidu arabinogalaktan. Nelze je tudíž zpracovávat s využitím konvenční technologie. Stávající výrobní kapacity jsou proto postupně přebudovávány na využití modřínového dřeva. Přitom potenciál roční těžby v Ruské federaci (sibiřský a dahurijanský modřín) se odhaduje na 105 mil. kubických metrů, z toho 1,3 mil. m³ předpokládá využívat společnost Ilim Group. Výše zmíněný projekt představuje pro ruský dřevařský průmysl možnost, jak efektivně využívat obrovské zdroje dřeva na Sibiři a Dálném východě a v praxi implikuje dramatické změny, k nimž v současné době dochází v přístupu Ruska k bohatým lesním zdrojům. Nová inovativní technologie by měla přinést integrované zpracování modřínového dřeva (včetně nových typů obchodovatelné buničiny, stavebních a kompozitních materiálů a dalších výrobků s vyšší přidanou hodnotou). Udržitelný rozvoj ruského dřevozpracujícího průmyslu má nejen národní, ale i globální význam, neboť Rusko disponuje téměř jednou čtvrtinou světových zdrojů dřeva. Mezi státy severní hemisféry má Rusko obrovské, dosud nedostatečně využívané zdroje dřeva a také dostatečný potenciál výzkumných a inženýrských kapacit pro další rozvoj dřevařsko-papírenského komplexu. To nabízí velké šance pro dynamický růst výroby udržitelných dřevařských produktů, včetně buničiny a papíru a lepenky v příštích dekádách. V tomto ohledu má proto Rozvojová strategie dřevařsko-papírenského komplexu Ruska do roku 2020 vysokou důležitost a to jak pro samotný stát, tak v mezinárodním kontextu. Subregion Severní Ameriky podstatně ovlivňuje čínský rozvoj papírenského oboru Výroba PaL v Severní Americe v roce 2011 zaznamenala jen marginální pokles, zatímco produkce buničiny vzrostla, hlavně díky mimořádně vysokému zájmu v Asii. Domácí poptávka po papíru trpěla klesajícími výdaji na tištěnou reklamu a prudkým rozvojem elektronických médií a informací, založených zpravidla na internetu.


Výsledkem je, že na třicet papíren v Severní Americe bylo v roce 2011 a do poloviny roku 2012 nuceno zastavit provoz (celulózky a papírenské stroje o celkovém objemu produkce 5,4 mil. tun). Konverze celulózek a papíren, hlavně na typy buničin s vyšší přidanou hodnotou, zůstává i nadále hlavním cílem zdejšího papírenského průmyslu. Výrobci v tomto regionu totiž jsou i nadále obětí klesající poptávky a nadměrné kapacity novinového, tiskového a psacího papíru a lepenek, což vede k jejich uzavírání. V některých případech to skončilo až k finanční krizi, včetně bankrotů, nebo fúzemi a akvizicemi. Ceny buničiny se začaly vyvíjet příznivě díky vysoké poptávce v Asii, což dokázalo kompenzovat pokles, respektive stagnaci poptávky v Evropě, Severní Americe a v Japonsku. K dočasnému přerušení výroby došlo v provozovnách, které byly přebudovány na výrobky s vyšší přidanou hodnotu (např. Plymouth and Perdue Hill na viskozovou (fluff) buničinu z výroby papíru), některé další papírny byly restartovány (např. Old Town). Dovoz chemické buničiny do Číny v roce 2011 vzrostl o 18 % (+220 tis. tun) oproti roku 2010. Ve druhém čtvrtletí 2011 neplánovaná odstávka výroby buničiny a PaL a uzavírání nadměrných kapacit vedly k dalším fúzím a akvizicím (firma Rock-Tenn odkoupila firmu Stone Container a společnost International Paper převzala Temple-Inland). To vedlo k poklesu produkce a to i přes vyšší vývoz tržní buničiny do Číny (nárůst o 38 % resp. 206 tisíc tun v období leden až květen 2012 v porovnání se stejným obdobím 2011). Produkce PaL v USA v roce 2011 dosáhla 81,5 mil. tzv. krátkých tun (1 k. t. = 907 kg) a proti předchozímu roku poklesla o 2,6 mil. tun. Tento pokles, i když mírnějším tempem pokračoval i v prvním čtvrtletí 2012. Od recese v letech 2008–2009 nebyla obnovena produkce v celkovém objemu 7 mil. tun (cca 7 % z výrobních kapacit tohoto odvětví). V sousední Kanadě byly v letech 2010-2011 uzavřeny kapacity na výrobu novinového papíru ve výši 1,1 mil. tun (18,5 % z celkového objemu) a kapacity v množství 560 tis. tun nenatíraných papírů (16,6 %). Toto omezení produkce v Kanadě a v USA způsobilo vážné finanční problémy řadě společností (New Page, Verso, Catalyst, AbitibiBowater, Resolute Forest, St. Mary’s aj.), v některých jednotkách byl provoz papírenských strojů omezen a některé byly permanentně uzavřeny. Co se týká vlákniny, výsledky byly v roce 2011 poměrně diferencované. Od poloviny roku 2011 ceny tržní buničiny klesaly s tím, jak se snižovala poptávka a odběratelé čerpali ze zásob. V roce 2012 se však situace začala zlepšovat, a to díky masivním dodávkám buničiny do Číny. Ta se stala jasně největším odbytištěm tržní buničiny ze Severní Ameriky (více než 13 mil. tun). Co se týká recyklovaného papíru, situace ve vývoji cen byla podobná.

54


Na oživení poptávky po severoamerické vláknině na konci roku 2011 a v prvním čtvrtletí 2012 mělo rozhodující vliv doplňování zásob u čínských obchodníků a dále odběratelé, kteří přímo nakupovali o dodavatelů. Díky rekordním dodávkám v únoru až březnu 2012 do Číny, tuzemská cena severní bělené jehličnanové sulfátové (NBSK) buničiny v květnu až červnu klesla o 80 až 150 USD za tunu (12–15 %) a v případě bělené eukalyptové kraft buničiny (BEKP) zhruba o 60–80 USD za tunu. Poptávka po chemické tržní buničině v Číně a v dalších zemích byla do jisté míry i výsledkem obav, že její cena by mohla narůstat díky velké nákupní aktivitě před Čínským Lunárním Novým rokem (konec ledna 2012) a protože ve druhém čtvrtletí byly plánovány podle Valois Vision Marketing významné odstávky kapacit ve rozsahu 1,5 mil. tun. Díky tomu od března začaly ceny tržní buničiny na evropském a americkém trhu stoupat. Vrcholu dosáhly v květnu, poté však začaly znovu klesat.

Navzdory rekordním dodávkám buničiny do Číny, které tu vedly k masivním investicím do zařízení na výrobu buničiny a papíru, zbytek světa tento trend nenásledoval. V letech 2007 až 2012 přitom čínský celulózo-papírenský průmysl vybudoval kapacity v rozsahu kolem 53 mil. tun v sektorech hygieny, obalů, tiskových a psacích papírů, lepenek, chemické buničiny, vysoce výtěžkové termomechanické a chemické buničiny a dalších komodit. K tomu přitom potřeboval dovezenou vlákninu ze zahraničí. Současně s tím byly uzavřeny zastaralé, neefektivní a ovzduší znečišťující celulózky a papírenské stroje v rozsahu cca 25 mil. tun, které většinou využívaly nepříliš kvalitní domácí suroviny (bagasa, sláma, rákos). Dalších zhruba 30 mil. tun nových kapacit na výrobu tiskových, psacích, hygienických papírů a buničiny ohlašuje Čína na období 2013–2016. Z toho lze usuzovat, že hlad Číny po vláknině bude nadále narůstat a její dominance v tomto sektoru se bude dále zvyšovat. V roce 2011 Čína předstihla v dovozu dřevoviny dosavadní jedničku Japonsko, které v této pozici kralovalo více než dvacet let. Z rozhodnutí čínské vlády bylo v roce 2011 odstaveno 8,2 mil. tun morálně a fyzicky zastaralých kapacit buničiny a PaL a v roce 2012 to má být dalších 8,8 mil. tun. Tyto likvidace představovaly podle Čínské asociace papírenského průmyslu v roce 2011 přibližně 18 % deklarovaných čínských kapacit buničiny, papíru a lepenky, včetně hygieny. Tyto uzavírky papíren a celulózek jsou místními autoritami považovány za způsob, jak modernizovat domácí zpracovatelskou základnu a současně světu předvést, že Čína věnuje zvýšenou pozornost ochraně životního prostředí. Jestliže instalované kapacity v USA v tomto segmentu podle americké asociace AFPA v roce 2011 představovaly cel-

papírenský průmysl ve světě kem 81,6 mil. tun, s likvidací se uvažovalo u necelých 22 procent. Jiným slovy více než jedna pětina, tedy každá pátá výrobna buničiny a Pal, byla v letech 2011-2012 uzavřena. V případě USA to znamená, že od roku 2009 tu ukončila provoz nejméně každá desátá výrobna (11,9 %), což celkem představuje kapacitu 12,3 mil. tun buničiny a PaL. Produkce PaL v regionu Severní Ameriky v roce 2011 klesla oproti předchozímu roku o jedno procento na 89,5 mil. tun, přičemž export vzrostl o 7,3 % na 23 mil. tun, dovoz se mírně zvýšil (+0,7 % na 12,9 mil. t) a spotřeba se meziročně snížila o necelá tři procenta na 79,4 mil. tun. Z podrobnější analýzy vyplývá, že u všech druhů grafických papírů klesla proti roku 2010 výroba i spotřeba, přičemž nejvýraznější ztráty byly u produkce nenatíraných mechanických papírů (-8,9 %) a jejich spotřeby (-6,9 %). Podílově největší kategorie – nenatírané bezdřevé papíry – zaznamenala v produkci pokles o 3,4 % a ve spotřebě 4,3 %. Výroba hygienických papírů naopak vzrostla o necelých deset procent na 9,7 mil. tun, hlavně díky vysoké poptávce po utěrkách, ekologicky přátelských ručnících a dalším zboží. Spotřeba v této výrobkové skupině meziročně stoupla o 10,4 % na 7,6 mil. tun. Produkce kartonážní lepenky (–5,9 %) a její spotřeba (–9,8 %) byla v roce 2011 výsledkem reakci na nadbytečné kapacity a fúze a akvizice v severoamerickém regionu. Výrobci skládačkové lepenky a dalších papírenských materiálů, hlavně pro obalové účely, rovněž chronicky trpí nadměrnými kapacitami. Zatímco oživení v segmentu tržní celulózy bylo od počátku roku 2011 taženo především vysokou poptávkou v Číně, podobné zotavení v roce 2012 v případě PaL bylo krajně problematické. Poptávka po těchto sortimentech totiž klesala, a to nejen vzhledem k uzavírání výroben finálních papírenských produktů, ale hlavně díky klesajícímu využívání tištěných médií. Internetové účty, elektronická distribuce dokumentů (dopisy, faktury aj.) totiž šetří finance v porovnání s klasickými poštovními službami a výrazně též přibývá e-knih a jejich čtenářů. Všechny tyto internetové hrozby jsou pro celulózo-papírenský průmysl reálné, a výrazně mění situaci na trhu. Celková kapacita vyřazených papírenských strojů v Severní Americe v letech 2011 až 2012 se podle firmy Valois Vision Marketing odhaduje na 7,67 mil. tun tj. 7,7 procent všech instalovaných kapacit (podle FAO – 99,4 mil. tun). Co se týká výroby buničiny, ve sledovaném období došlo k řadě strukturálních změn, což je výsledek konverze chemické tržní buničiny na fluff (viskózovou) buničinu nebo chemickou (dissolving) buničinu, kde globální poptávka rostla v tomto období o 4–5 % respektive o 10 procent. Výrobní kapacity konvertované na viskózovou buničinu již představují přes milion tun resp. 6,7 % z celkové kapacity tržní chemické buničiny. Díky expanzi její kapacita vzrostla v letech 2010 až 2012 o více než 21 % na 5,8 mil. tun. Co se týká speciální chemické buničiny, tento přírůstek objemu činil 443 tisíc tun neboli 46,5 % z celkové kapacity tohoto produktu v Severní Americe. Ve stejném období bylo pouze 375 tisíc tun kapacit chemické tržní buničiny uzavřeno na neurčito. Toto rozhodnutí následovalo po „temném“ období, kdy v této výrobkové skupině bylo v letech 2005–2009 odstaveny kapacity v rozsahu 2,8 mil. tun (18 procent severoamerických kapacit). Severoamerická výroba PaL v roce 2011 meziročně klesla, a to o jedno procento na 89,5 mil. tun, zatímco export se díky klesající spotřebě (–2,9 % na 79,4 mil. tun) zvýšil o 7,3 procent a dovoz stoupl o 0,7 % na 12,9 mil. tun. Oživení na papírenském trhu v USA v roce 2010, které následovalo po recesi a zásluhou nízkých cen v letech 2008


papírenský průmysl ve světě a 2009, se projevilo ve využití výrobních kapacit, které vzrostlo na necelých 85 %, zatímco ještě na konci roku 2008 a začátku roku 2009 se pohybovalo na úrovni 72–73 %. Toto oživení bylo ovšem jen krátkodobé, neboť ve druhé polovině roku 2011 se opět využití kapacit snížilo a také ve hmotném vyjádření objemy byla výroba buničiny a PaL na nízké úrovni, přičemž předběžné výsledky za rok 2012 naznačovaly, že zlepšení nelze očekávat. Všeobecné oslabení poptávky vede k nízkým cenám celulózových a papírenských komodit a výsledkem je snaha odvětví likvidovat další nadměrné kapacity respektive snižovat výrobní náklady. Podle aktuálního přehledu American Forest and Paper Association, by se výrobní kapacity PaL v USA v roce 2013 měly zvýšit o 0,6 % (+517 tis. tun). To má následovat po výrazném propadu o 13,2 mil. tun v letech 2000–2012, způsobeném snahami o konsolidaci po recesi v roce 2008 a masivním nástupem elektronických médií. Ve sledovaném období výrobní kapacity u novinového papíru klesly o polovinu na 3,1 mil. tun v roce 2012, zatímco kapacity nenatíraných papírů o 35 % na 9 mil. tun a natíraných papírů o jednu čtvrtinu na 7,1 mil. tun. Od ledna roku 2012 zbankrotovalo v Severní Americe celkem 18 celulózek a papíren, přičemž každý tržní segment tohoto odvětví byl postižen, především však výroba obalové lepenky. Jednou z mála šancí pro přežití u většiny starších celulózek je orientace na chemickou buničinu, kde se mají výrobní kapacity v Severní Americe v roce 2013 zvýšit o 38 % na 1,3 mil. krátkých tun (cca 1,18 mil. tun). Ostatní světoví výrobci papírů lepenek nejenom v Jižní Americe Investice do chemické tržní buničiny v Brazílii, Chile a Uruguayi umožnily zvýšit zde její výrobní kapacitu z necelých 4 mil. tun na více než 16 mil. tun, přičemž žádný jiný region se nemůže pochlubit tak prudkým růstem. Jestliže v roce 1992 kapacita chemické tržní buničiny v Latinské Americe představovala 11,8 % z celosvětového objemu, v roce 2012 to bylo 28,4 % (16,7 mil. tun). V příštích deseti letech se výrobní kapacity chemické tržní buničiny v tomto regionu mohou teoreticky zvýšit až o dalších 30 mil. tun, pokud by se podařilo realizovat všechny ohlašované projekty. V uplynulých letech Asia Pulp and Paper (APP), divize konglomerátu Sinar Mas (Čína) pokračovala v taktice odkupu celulózek a papíren, aby si zajistila vlákninu za přijatelné ceny. Tato strategie se příliš neliší od postupu Japonska a dalších zemí v 70. až 90. letech, kdy státy chudé na vlákninu investovaly v zahraničí, aby si zabezpečily základní surovinu pro své papírny. V roce 2011 si společnost Paper Excellence Canada Holdings (PECH) osvojila firmu Howe Sound Pulp and Paper (Britská Kolumbie), společnost Domtars’s Prince Albert, Saskatchewan (NBSK tržní buničina a nenatírané papíry) a také celulózku Northern Pulp v Pictou (Nové Skotsko). Přitom ještě před rokem 2011 společnost PECH získala továrny v Meadow Lake a Mackenzie. Společnost International Grand Investment (Čína), v roce 2010 odkoupila firmu Woodland (stát Maine, USA, celulózka na výrobu NBHK) a americká firma Paper Excellence, pobočka APP, odkoupila celulózku v Halsey (stát Oregon,USA). Bez těchto významných investičních aktivit iniciovaných většinou asijskými investory, by potenciální ztráty na výrobě v severoamerickém celulózo-papírenském průmyslu byly nepochybně mnohem vyšší. -MDLiteratura: Paper, Paperboard and Woodpulp Markets, 2011–2012, str. 79–94 (podle Forest Products – Annual Market Review 2011–2012, EHK 2012)


Veletrh Drupa pokračuje po čtyřech letech, ale bude kratší Největší světový veletrh tisku a papíru Drupa (Druck und Papier) si zachová tradiční frekvenci konání každé čtyři roky, toto rozhodnutí učinil 20členný výbor veletrhu. Klíčovým argumentem byl kalendář mezinárodních veletrhů, který je postaven kolem ní jako nejdůležitějšího veletrhu pro polygrafický a mediální průmysl. Kai Büntemeyer, předseda Fachverband Druck- und Papiertechnik v rámci Svazu německých výrobců strojů a zařízení VDMA a prezident sdružení Global Print: „Mnoho inovujících vystavovatelů a jejich úspěšných zákazníků by mělo mnohem raději událost častější. Jenže dodavatelé plánují své veletržní marketingové aktivity globálně. S ohledem na ekonomické klima a situaci na mezinárodních trzích má vzájemně provázané plánování nepřehlédnutelný význam.” Současně se výbor rozhodl zkrátit veletrh ze 14 na 11 dní (31. 5.–10. 6. 2016). Werner Matthias Dornscheidt, CEO, Messe Düsseldorf k tomu řekl: „Změnila se struktura návštěvníků. V minulosti na veletrh cestovaly velké skupiny hlavně na víkend, nyní se z Drupy stává veletrh B2B s velkým podílem vrcholových manažerů s rozhodovací pravomocí. Letos bylo až 78 % zahraničních a 52 % německých návštěvníků z vrcholového managementu. Pokrytí dvou víkendů je tedy zbytečné a 11 dnů dokonale uspokojí poptávku i nabídku.” Druhou důležitou informací také je, že předsedou Drupy 2016 byl jmenován Dipl.-Ing. Claus Bolz-Schünemann, CEO, KBA AG. Dr. Jürgen Vutz, CEO, Windmöller & Hölscher KG, byl potvrzen jako místopředseda, a tudíž i předseda přijímací komise a Rolf Schwarz, prezident, Bundesverband Druck und Medien pak byl potvrzen jako druhý místopředseda. Dosavadní ředitel Drupy Manuel Mataré ze zdravotních důvodů odstoupil ze své funkce a předává otěže Sabine Geldermannové, zkušené organizátorce veletrhů (dříve pracovala pro Reed Exhibitions v Německu), člence vedení VDI. V reakci na měnící se prostředí se měla Drupa původně zkrátit a přejít na tříletý cyklus počínaje r. 2015. Nakonec se ale uplatnil argument pro čtyřletý cyklus konstatující, že lidé nemají rádi změnu a navíc Messe Düsseldorf má již dva veletrhy s tříletým cyklem – K (16.–23. 10. 2013) a Interpack (8.–14. 5. 2014). Také dva největší vystavovatelé v oblasti ofsetového tisku – Heidelberg a KBA – žádali, aby cyklus zůstal čtyřletý, ale souhlasí, že zkrácení na 10–11 dní dává smysl. Spolu s HP se shodují, že kratší cyklus by kladl vyšší nároky na zdroje, zvlášť když vystavovatelé více investují v Jižní Americe (Brazílii) a Číně a čtyřletá periodicita odpovídá vývojovým a inovačním cyklům největších výrobců tohoto oboru (4–5 let). -JML-

56


papírenský průmysl ve světě

Speciální papíry v oblasti High Security Printing V pražském hotelu Corinthia Towers se 12.–14. února 2013 konala 10th Pan European High Security Printing Conference, tedy 10. celoevropská konference zaměřená na bezpečnostní tisk. Toto regionální fórum pořádala společnost Reconnaissance International sídlící ve Velké Británii, která se zaměřuje na organizaci akcí soustředěných na problematiku nejnovějších technologií, procesů, materiálů a aplikací využívaných při výrobě a ochraně bankovek a finančních a identifikačních dokumentů po celém světě. Mezi sponzory konference patřila také tuzemská papírenská společnost Neograf ze Štětí, člen ACPP, zabývající se výrobou zabezpečených papírů, a dále firma Optaglio, zaměřená na optické mikrostrukturní technologie využívané při výrobě pokročilých prvků zabraňujících padělání. Mediálním partnerem akce bylo z tuzemských subjektů Vydavatelství Svět tisku (časopisy Svět tisku, Typo a Papír a celulóza). Počet této velké mezinárodní konference dosáhl téměř 250 lidí. Program vícedenní akce byl rozdělen do dvou částí. Do první patřily dva workshopy, které proběhly v úterý 12. února 2013. Dopolední workshop s názvem „Vnímání bankovek veřejností“ byl zaměřen na různé podoby a způsoby testování bankovek a výchovu veřejnosti ke správnému zacházení s nimi. Druhý, odpolední workshop měl název „První úroveň bezpečnostních prvků měnových prostředků a cestovních a identifikačních dokumentů“. Základem programu konference ve druhém a třetím dnu konání pak byly přednášky profesních odborníků z různých evropských i mimoevropských zemí. Účastníky akce nejprve přivítal Lubomír Lízal, člen představenstva České národní banky, a po jeho vystoupení následovaly jednotlivé programové bloky přednášek. Jako první se ujal slova pracovník ČNB Tomáš Hládek, který přítomným představil podobu a součásti české měny, a po něm M. White z Currency News prezentoval nejzajímavější peněžní systémy a bankovky zemí západní a východní Evropy. Dalším přednášejícím byl S. Khudaikulov z Uzbekistánu, který představil podobu nových uzbeckých pasů. Přednášky druhého programového bloku byly zaměřeny výhradně na problematiku identifikačních dokumentů a cestovních pasů. Tak například A. Van Duuren ze společnosti AVD Solutions hovořil o budoucnosti fyzikálních bezpečnostních prvků pro pasy, H. Hemels ze společnosti Safran Morpho představil nové cestovní dokumenty Albánie a přednáška S. Ziółkowského z polské ceninové tiskárny PWPW měla název „Cestovní pas pro 21. století“. Problematikou právních,

technických a ekologických standardizačních trendů v oblasti identifikačních dokumentů pro veřejnost se ve svém vystoupení zabýval D. Houdeau ze společnosti Infineon. Středeční odpolední programový blok měl název „Vývoj měn“ a přednášky, které v jeho rámci zazněly, byly zaměřeny na budoucí vývoj v hotovostních platbách, nejnovější ochranné prvky a inovace bankovek, globální systémy ochrany proti padělání a systémy identifikace padělků nebo využití kompozitních substrátů a technologií při výrobě bankovek. Rovněž program třetího dne konference High Security Printing byl rozdělen do tří programových bloků. Z prvního bloku s názvem „Zabezpečení státních dokumentových řešení“ byla zajímavá například přednáška O. Mojsejevové o nových ruských kolcích na alkohol nebo přednáška V. Monovského, který představil nové bezpečnostní prvky bulharských dálničních známek. Druhý programový blok měl název „Substráty a výroba“ a obsahoval přednášku „Mold-made (imitovaný ruční) papír pro dokumenty s požadavkem vysokého zabezpečení – minulost, současnost a budoucnost!“ Z. Kůstky ze společnosti Neograph, následovaly příspěvky „Magneto – optické zobrazování a měření – zkoumání magnetických ochranných prvků v dokumentech“, „Nano-shodnost v identitě a zabezpečení pomocí electroformingu“ a „Inovativní moderní ID technologie umožňují nové modely vydávání“. Závěrečný programový blok konference nesl název „Inovativní a nově vznikající technologie“. Přednášky z tohoto bloku byly zaměřeny na nejnovější prvky a technologie zabezpečení cenin tiskovin a metody zkoumání pravosti a odhalování padělků. Už samy jejich názvy charakterizují jejich obsah, zajímavost a důležitost: „Šifrovaná mikroperforace a Random stochastické metody pro ochranu dokumentů“ (V. Grancharov, KEIT), „Umělecké grafické bezpečnostní prvky pro personalizaci ePassportů“ (J. Friss, Jura), „Kontrola kvality a charakterizace padělání a molekulární analýza Ion paprsků“ (A. Bejjani, Lebanese Atomic Energy Commision), „Původ DOVID se subdifrakčním rozlišením“ (L. Kotačka, Optaglio), „Vliv revoluce mobilních telefonů na zabezpečené dokumenty“ (T. Gilat, InkSure Technologies) a „Platforma OpalPrint – tisk opticky variabilních duhových efektů“ (A. Arsenault, Opalux). Součástí 10th Pan European High Security Printing Conference byla také poměrně rozsáhlá prezentační výstava různých speciálních materiálů (včetně chráněných papírů), zabezpečovacích prvků a technologií v prostorách přiléhajících ke konferenčnímu sálu hotelu Corinthia. Prezentovalo se zde 37 zainteresovaných společností, mezi nimi například Atlantic Zeiser, Kugler-Womako. Luminiscence, Melzer, OVD Kinegram, Printcolor, SecurityPapers UK, Stork Veco nebo již zmíněné tuzemské firmy Neograph, Optaglio a Vydavatelství Svět tisku. -di-


ceny


Zahraniční ceny vláknin, papírů, lepenek a sběrového papíru v tis. Kč/t Měsíc

Březen 2013

Únor 2013

Březen 2012

jehličnanová sulfát. bělená severská

16,0–16,5

15,8–16,1

15,5–16,0

břízová bělená

15,6–16,0

15,0–15,5

13,3–13,8

sulfitová bělená

13,0–15,5

12,5–15,5

17,6–18,3

eukalyptová bělená

15,6–16,0

15,0–15,5

13,3–13,8

12,3–12,8

12,1–12,5

11,7–12,5

bezdřevý ofset 80 g/m², formáty

19,2–20,0

19,8–20,4

18,4–19,0

rozmnožovací A4, 80 g/m²

20,0–21,0

19,2–20,0

20,4–21,9

SC ofset dřevitý 60 g/m²

14,0–14,6

13,8–14,3

14,8–15,7

bezdřevý 90 g/m², formáty

19,0–19,5

18,9–19,3

19,0–20,0

LWC hlubotiskové 60 g/m²

16,5–17,0

16,5–17,0

17,5–18,5

LWC ofset 60 g/m²

16,6–17,1

12,5–13,0

15,0–15,7

krycí karton sulfát. 175 g/m²

13,0–14,0

12,5–12,9

12,5–13,4

fluting z polobuničiny 127 g/m²

14,1–18,1

13,9–17,8

10,9–11,5

testliner

11,5–12,5

11,0–12,0

11,0–11,6

fluting ze sekundárních vláken

10,7–11,7

10,4–11,0

10,9–11,5

šedák

10,0–1,0

9,7–10,5

10,5–11,5

šedá lepenka

11,2–12,0

11,4–12,4

11,5–12,0

bílo-šedá lepenka natíraná GD 2

15,6–19,7

16,0–19,8

17,1–20,1

chromonáhrada natíraná GC 2

25,3–30,9

25,0–30.2

22,0–29,5

1.02 Tříděná směs papírů a lepenek obsahující nejvýše 40 % novin a časopisů

0,8–1,0

0,8–1,0

2,2–2,6

1.04 Použité obaly obsahující min. 70 % vlnité lepenky, zbytek tvoří plná lepenka a balicí papíry

0,9–1,2

0,9–2,0

2,6–3,0

1.11 Tříděný grafický papír z domácností, noviny a časopisy (min. 40 %) tvořící směs pro deinking

1,2–1,6

1,5–2,0

3,5–4,0

2.01 Staré noviny s méně než 5% barevných a reklamních příloh

2,0–2,2

2,0–2,3

3,0–3,4

3.18 Bílé bezdřevé nenatírané archy a nepotištěné odřezky papíru

7,4–8,2

7,5–8,0

9,0–10,0

Buničiny

Novinový papír plošná hmotnost 45 g/m² Grafické papíry přírodní

Grafické papíry natírané

Obalové papíry a lepenky

Sběrový papír podle ČSN EN 643

Uvedené ceny vybraných výrobků jsou přepočtené na Kč podle v dané době oficiálního platného kurzu ČNB 1 EUR = 25,61 Kč a představují rozpětí cen dosahovaných v daném období na německém trhu. Ceny vláknin jsou CIF (vyplaceně na palubu lodi v přístavu určení + pojistné + dopravné). Ceny papíru, lepenky a sběrového papíru jsou cenami s dodávkou na místo. Jedná se o ceny, které vedle kvalitativních znaků odrážejí i vliv odebraného množství výrobku (min. 20 tun). U buničin se jedná o 90% obsah sušiny.

58


Statistické údaje o výrobě českého papírenského průmyslu za rok 2012 Souhrnně lze konstatovat, že za rok 2012 v průmyslu papíru a celulózy došlo ke zvýšení produkce u papírů a vlnitých lepenek, u papírenských vláknin a výrobků bohužel došlo k poklesu tohoto ukazatele. Vlákniny Celková výroba vláknin vykázala za uplynulý rok 2012 v porovnání s rokem předcházejícím mírný pokles o něco větší než jedno procento, z toho samotná výroba chemických buničin, která je u nás rozhodující klesla také o 1 %. Papíry a lepenky Sekce papíru a lepenky vykázala proti roku 2011 celkové potěšitelní zvýšení výroby celkem o 7 %, dále klesala jen výroba tissue papírů, která je celkově téměř zanedbatelná (pouhých 5 % z tuzemské produkce). Výroba grafických papírů se po řadě let zvýšila a to o 9 %, ale z rekordně nízkého základu (pouze o 5 656 t). Ostatní papíry a lepenky (pro obalové a technické použití) vykázaly další vzestup výroby, který dosahuje téměř 7 % (o 43 993 t). Výrobky z papírů a lepenek U papírenských výrobků je za rok 2012 vykazován z hlediska tuzemské produkce nepatrný pokles o 3 %, avšak v této sekci je sledování značně nepřesné, neboť řada malých nebo nových produkčních subjektů (často tiskárny vyrábějící skládačky, etikety, nebo jiné obaly) žádné statistické údaje nesděluje, nebo tabulky nevyplňuje odpovědně. Vlnité lepenky se dle hlášení výrobců vloni vyrobilo v hmotných jednotkách prakticky stejné množství jako v roce 2011, což odkazuje na celkový stav hospodářství v ČR, které nezaznamenalo žádný podstatnější růst. M. Lešikar

statistiky • Import Dovozy vláknin celkem se oproti předcházejícímu roku celkově velmi výrazně snížily, a to o 44 %. U chemické buničiny činí pokles importu dokonce 46 %, sběrového papíru se dovezlo jen o necelé procento více. • Spotřeba Spotřeba vláknin se za sledované období celkově nepatrně zvýšila (o 1 %) a i u buničin nepřesáhl vzestup 2 %. Sběrového papíru se naopak spotřebovalo opět méně a to o 2 % proti roku 2011. Další snížení tuzemské spotřeby papíru pro recyklaci se ale čeká letos, neboť v závěru roku 2012 došlo k odstavení papírny v Českých Budějovicích. Papíry a lepenky • Export Export papírů a lepenek zaznamenal v roce 2012 oproti roku 2011 celkově vzestup o 4 %, u grafických papírů však poklesly vývozy na 99 %, u tissue papírů pak na 60 %. Export ostatních papírů a lepenek (především obalových), který je však rozhodující položkou se ale současně zvýšil o více než 4 procenta. PRODUCTION VÝROBA 2012

2011

12/11

Chemical pulp Buničiny

688 848 696 626

0,99

Total pulp Vlákniny celkem

692 474 700 205

0,99

Table 1 – Pulp in tons Tab. 1 – Vlákniny (v tunách)

PRODUCTION VÝROBA 2012

2011

12/11

67 329

61 673

1,09

4 518

5 821

0,78

Other paper and paperboard Ostatní papíry a lepenky

712 572 668 579

1,07

Total Celkem

784 419 736 073

1,07

Graphic papers Papíry grafické Personal hygiene papers Papíry hygienické, tissue

Export, import a spotřeba za rok 2012 Porovnání výsledků vývozu, dovozu a spotřeby uplynulého roku 2012 se stejným obdobím roku 2011 přinášejí podrobněji tabulky 1.–3. Pro pořádek uvádíme, že spotřeba je definována následujícím vztahem: Spotřeba = výroba – export + import (kromě sběrového papíru, kde je spotřeba hlášena výrobci) Vlákniny • Export V souhrnné kategorii exportu vláknin došlo v roce 2012 oproti předcházejícímu roku k výraznému poklesu celkem o 23 %, z toho u buničin o 22 %. Vývoz sběrového papíru ale vykázal proti roku 2011 další vzestup o 14 % na 552 340 tun. Znamená to, že export je o 76 % vyšší než tuzemská spotřeba papíru pro recyklaci.

Table 2 – Paper and paperboard in tons Tab. 2 – Papíry a lepenky (v tunách) PRODUCTION VÝROBA 2012

2011

12/11

Total paper products Papírenské výrobky celkem

447 207 463 446

0,97

Corrugated board Vlnitá lepenka

422 971 421 514

1,00

Table 3 – Corrugated board in tons Tab. 3 – Vlnitá lepenka (v tunách)


Statistics


• Import Celkový dovoz papírů a lepenek vykazuje ve sledovaném období meziroční pokles o 2 %. Import grafických papírů byl proti předcházejícímu roku nižší o 9 %, což koresponduje se situací v polygrafickém průmyslu. Výrazně se zvýšil dovoz tissue papírů a ostatních papírů a lepenek (včetně surovin na vlnité lepenky) se dovezlo o 18 117 t (tedy o 3 %) více než v roce 2010. • Spotřeba V roce 2012 projevilo celkově nepatrné snížení spotřeby papírů lepenek o méně než jedno procento, z toho u grafických a tiskových papírů vykazuje statistika pokles o dalších 8 %. U ostatních obalových papírů byl ale zaznamenán vzestup uplatnění o téměř 5 %, což potvrzuje kromě jiného i mírně zvýšená výroba vlnité lepenky. U spotřeby hygienických papírů je vykazováno rovněž podstané zvýšení spotřeby, avšak zde nejsou údaje od respondentů zcela přesné, takže je třeba se vyvarovat příliš optimistickým závěrům. V důsledku celkového poklesu celkové spotřeby papíru v ČR a vzestupu počtu registrovaných obyvatel je opět nižší i ukazatel průměrné spotřeby na jednoho obyvatele za rok ve výši jen kolem 123 kg (méně než v roce 2004).

Papírenské výrobky • Export V sekci papírenských výrobků se celkový vývoz v porovnání se stejným obdobím roku 2011 snížil o 1 %. V samostatném meziročním porovnání vývozu v oboru vlnitých lepenek je však možné pozorovat zvýšení exportu o 2 procenta. • Import Dovozy papírenských výrobků celkem poklesly ve sledovaném meziročním období o cca 3 %. Import vlnité lepenky oproti předcházejícímu roku se však snížil podstatněji, a to dokonce o 13 %. • Spotřeba Obor papírenských výrobků (všechny druhy a typy výrobků celkem) se vyznačuje v porovnání se stejným obdobím roku 2010 poklesem zhruba o 6 %. U odděleně sledované velmi důležité skupiny vlnitých lepenek se projevil ve sledovaném období pokles tuzemské spotřeby o 2 %, což odráží dlouhodobý trend snižování plošných hmotností vlnitých lepenek, ale také to vypovídá negativně o dlouho očekávaném oživení průmyslové a potravinářské výroby v ČR. M. Lešikar

EXPORT

CONSUMPTION/ SPOTŘEBA

IMPORT

2012

2011

12/11

2012

2011

12/11

2012

2011

12/11

Chemical pulp Buničiny

250 689

322 404

0,78

62 213

116 208

0,54

500 372

490 430

1,02

Total pulp Vlákniny celkem

255 689

330 439

0,77

82 098

145 807

0,56

519 283

515 573

1,01

Waste paper Sběrový papír

552 340

488 430

1,13

72 274

71 759

1,01

313 316

320 927

0,98

Table 1 – Pulp in tons Tab. 1 – Vlákniny (v tunách)

EXPORT 2012

2011

0,99

500 867

550 776

1 419

0,6

20 578

Other paper and paperboard Ostatní papíry a lepenky 633 427

606 504

1,04

693 833

Total Celkem

682 991

1,04

Graphic papers Papíry grafické

2012

2011

74 757

75 068

847

Personal hygiene papers Papíry hygienické, tissue

709 031


IMPORT 12/11

12/11

2012

2011

12/11

0,91

493 439

537 381

0,92

12 352

1,66

24 249

16 754

1,45

675 716

1,03

772 978

737 790

1,05

1 215 278 1 238 844

0,98

1 290 666 1 291 925

1,00

Table 2 – Paper and paperboard in tons Tab. 2 – Papíry a lepenky (v tunách) EXPORT Total paper products Papírenské výrobky celkem Corrugated board Vlnitá lepenka


IMPORT

2012

2011

12/11

2012

2011

12/11

2012

2011

12/11

381 940

383 376

0,99

394 511

408 563

0,97

459 778

488 633

0,94

82 231

80 858

1,02

56 641

65 360

0,87

397 081

406 016

0,98

Table 3 – Corrugated board in tons Tab. 3 – Vlnitá lepenka (v tunách)

60


ze světa

Setrvalý pokles výroby papírů a lepenek ve světě Podle údajů konfederace evropských výrobců papíru CEPI i dle statistik amerického papírenského průmyslu došlo v tomto odvětví v období za leden až září 2012 / 2011 ke zvýšení výroby jedině v případě hygienických a obalových papírů v Evropě. Ve všech ostatních druzích papírů dochází k poklesu produkce, v CEPI nejvíce u novinových papírů (–8 procent), v USA pak u dřevitých nenatíraných papírů používaných k obdobným účelům (–14,6 %). Pokles produkce u tiskových papírů celkem činí 4,2 % v Evropě, respektive 4,7 % v Severní Americe. M. Souček

2012/2011 v %

CEPI

USA

Novinový papír

–8,0

–2,4

Nenatírané dřevité tiskové papíry (SC)

–4,8

–14,6

Nenatírané bezdřevé papíry (včetně kopírovacích)

–4,3

–3,5

Natírané papíry (včetně LWC,MWC a křídových)

–4,0

–3,7

Tiskové papíry celkem

–4,2

–4,7

Hygienické papíry a papíry prodomácnost

+1,5

–0,6

Obalové papíry a suroviny na VL

+0,1

–1,8

Skládačkové lepenky a lepenky ostatní

–0,5

–0,5

Papír a lepenky celkem

–2,4

–1,6

Tab. 1 – Meziroční porovnání produkce papírů a lepenek v procentech za období 2012/2011

SPPC – konference Papír a celulóza 2013 Velké Losiny Společnost průmyslu papíru a celulózy pořádá po čtyřech letech ve dnech 12.–14. 6. 2013 v hotelu Diana ve Velkých Losinách opět mezinárodní konferenci Papír a celulóza 2013 s mottem „Cesta k udržitelnému rozvoji“. Ve středu 12. 6. 2013 odpoledne se uskuteční oficiální zahájení nejvyššími představiteli SPPC, ACPP a ZCPP SR. Hlavní témata jednání konference pak budou rozdělena do několika tématických bloků. 1. přednáškový blok „Zelené technologie“: • J. Zbořil, CEPI Brusel: Zelená ekonomika a rozvoj – příležitost nebo hrozba? • A. Geffert, TU Zvolen: Celulózo-papierenský priemysel a zelená ekonomika • J. Gojný, Univerzita Pardubice: Obnovitelné zdroje • S. Slanina, PEFC ČR : Certifikace lesů v ČR

• J. Ujmonen, Runtech Systems Finsko: Variable Capacity Vacuum Systém and Efficient Nip Dewatering Bring Enery Savings • P. Balcárek, Wöllner Austria: Snížení mlecí energie enzymatickou úpravou celulózy • I. Loosvelt, Buckman Europe: Buckman´s Maximyze Enzymes Win Presidential Green Chemistry Challenge Award • B. Maur, Lang-Hafner Rakousko: Energy saving potentials in board and paper industry, identification and realisation with modern methods and new technologies

2. přednáškový blok „Biomasa“ • J. Plaček, Wood and Paper: Dostupnost vláknin pro průmysl papíru a celulózy a jejich konkurenční využití • Š. Boháček, VÚPC Bratislava: Výroba bioethanolu druhej generácie na báze celulózy – najrozšírenejšej makromolekuly v prírode • I. Šurina, STU Bratislava: Výskum a vývoj spracovania rástlinnej biomasy na FCHPT STV v Bratislave

4. přednáškový blok „Technologie ostatní“ • P. Vařeka, PAPCEL Litovel: Optimalizace výroby papíru, energetické úspory – technologie PS PAPCEL • T. Šutto, Mondi SCP Ružomberok: Optimalizácia využitia tepla a vody v Mondi SCP Ružomberok • V. Podmolík, Biocel Paskov: Změna koncepce energetiky Biocelu Paskov a.s. v souvislosti s přechodem na výrobu viskózové buničiny • L. Vavřínek, Morava Paper Žimrovice: Využití IC reactoru, úspora nákladů na klasickou BČOV a využití bioplynu jako paliva • I. Válka, PAPCEL Litovel: Snižování energetické náročnosti při výrobě papíru – technologická koncepce linek PL PAPCEL – dosažené výsledky na provozech v Ruské federaci

Ve čtvrtek 13. června 2013 bude konference pokračovat dalším odborným programem: 3. přednáškový blok „Energie“ • M. Mensink, CEPI Brusel: Papírenský průmysl v Evropě • P. Malý, Mondi Štětí: Nové podmínky v kombinované výrobě elektřiny a tepla a výrobě elektřiny z obnovitelných zdrojů v Mondi Štětí

Druhý den konference Papír a celulóza 2013 bude završen společenským večerem v hotelu Diana. Pátek bude věnován prohlídce ruční papírny ve Velkých Losinách nebo návštěvě přečerpávací vodní elektrárny Dlouhé Stráně. Další informace upřesní a doplní sekretariát SPPC, Novotného lávka 5, Praha 1, www.sppc.cz.


telegraficky


Přehled vybraných konferencí, veletrhů a výstav v roce 2013 23.–25. 4. 13

PACE Americas 2013 – Brazil

Sao Paulo, Brazílie

24. 4. 13

CFTA – Výroční konference

Mikulov, CZ

24.–27. 4. 13

Tekhnodrev The Fair East 2013

Chabarovsk, Rusko

29.–30. 4. 13

InfoFLEX, FTA Forum

San Diego, USA

6.–8. 5 13

Rapli PLACE Europe

Drážďany, D

6.–10. 5. 13

LIGNA

Hannover, D

7.–10. 5. 13

AUSPACK PLUS 2013

Sydney, Austrálie

7.–11. 5. 13

Grafitalia, Converflex

Milán, Itálie

14.–15. 5. 13

Label Summit Latin America


14.–16. 5. 13

Reklama-Polygraf

Praha, CZ

15. 5. 13

Printforum

Praha, CZ

15.–16. 5. 13

LuxePack

New York, USA

17.–22. 5. 13

Printtek 2013

Istanbul, Turecko

21. -24. 5. 13

POLIGRAFIA – Euro Reklama

Poznaň, Polsko

24.–26. 5. 13

PPP Africa 2013 (Plastics, Printing, Packaging)

Dar-Es-Salaam, Tanzánie

28.–29. 5. 13

ISWA – WasteTech 2013 Conference

Moskva, Rusko

1.–3. 6. 13

IPT 2013

Istanbul, Turecko

9.–14. 6. 13

International Symposium of Wood, Fibre and Pulp Chemistry

Vancouver, Kanada

11.–14. 6. 13

Packology

Rimini, Itálie

11.–14. 6. 13

Graphitec

Paříž, Francie

12.–13. 6. 13

Verpackung und Logistik Wels 2013

Wels, Rakousko

12.–14. 6. 13

SPPC – Papír a celulóza 2013

Velké Losiny, CZ

13.–14. 6. 13

Zellcheming + Expo

Wiesbaden, D

18.–21. 6. 13

ROSUPAK 2013

Moskva, Rusko

18.–21. 6. 13

EXPO PACK México

Mexico City, Mexiko

22.–30. 6. 13

IT´S TISSUE The Italian Technology Experience

Lucca, Itálie

24.–27. 6. 13

2013 Nanotechnology Conference

Stockholm, Švédsko

25.–29. 6. 13

FESPA 2013

London, GB

5.–6. 9. 13

Flexography International Conference


8.–12. 9. 13

PRINT 13

Chicago, USA

8.–13. 9. 13

15th Fundamentals Research Symp.

Cambridge, GB

9.–12. 9. 13

Odpady Luhačovice 2013

Luhačovice, CZ

10.–11. 9. 13

68. DFTA Fachtagung, ProFlex

Stuttgart, D

11.–13. 9. 13

Vybrané procesy při spracovaní dreva

Ružomberok, SK

17.–18. 9. 13

PTS Coating Symposium 2013

Mnichov, D

23.–26. 9. 13

PAKFOOD

Poznaň, Polsko

24.–26. 9. 13

FachPack, PrintPack, LogIntern

Norimberk, D

24.–27. 9. 13

Labelexpo Europe 2013

Brusel, Belgie

2.–5. 10. 13

Japan Graphic Arts Show 3013

Tokyo, Japonsko

7.–11. 10. 13

MSV, Transport – Logistika

Brno, CZ

16.–18. 10. 13

MIAC 2013

Lucca, Itálie

16.–23. 10. 13

K 2013

Düsseldorf, D

22.–25. 10. 13

WOOD – TEC

Brno, CZ

23.–24. 10. 13

Konference CFTA

Bořetice, CZ

5.–7. 11. 13

PACE – Packaging and Converting Executive Asia

Singapur, Čína

13.–14. 11. 13

InPrint 2013

Kolín n/R, D

Již 57. maturitní ples SPŠG v Praze zahájil ředitel školy Dr. Sehnal

Telegraficky • Počátkem roku 2013 byl uveden do provozu v celulózce Biocel Paskov patřící do koncernu Lenzing regenerační kotel č. 2. V souvislosti s úspěšným testováním kotle a jeho náběhem byla odstavena fermentace a tím zde zcela ukončena výroba krmných kvasnic. • Na 20 tisíc návštěvníků si prohlédlo expozice vystavovatelů na veletrhu UPAKOVKA/UPAK Italia a Interplastica 2013 na přelomu ledna a února v zasněžené Moskvě. Příští ročník tohoto veletrhu je již připravován na termín 29. ledna až 1. února 2014. • Tradičním společenským setkáním pracovníků nejen z polygrafického oboru se stal i tentokrát již 57. maturitní ples SPŠG a VOŠG z Hellichovy ul., Praha 2. Slavnostní akce se konala 28. 2. 2013 ve třech sálech Národního domu v Praze 2 na Vinohradech, hrál orchestr Relax a skupina And the End, vše pak tradičně dobře moderoval Alexandr Hemala. • Na veletrhu Tissue World v Barceloně ve dnech 18.–21. března 2013 se při příležitosti svého 50 výročí (založena byla

Na Tissue World v Barceloně se výrazně prezentoval italský výrobce zpracovatelských strojů OMET

62


telegraficky

Na veletrhu ICE v Mnichově se představili dodavatelé strojů a zařízení na zpracování papíru a dalších flexibilních materiálů z celého světa v roce 1963 v Lecco, Itálie) představila speciálním stánkem o ploše 50 m² také společnost OMET, významný světový výrobce strojů a zařízení na zpracování tissue papíru. • Na české poměry neobvyklé tvrdé nepodmíněné tresty (1 rok + pět let zákaz obchodní činnosti + náhrada škody) udělil švédský soud za trestný čin obchodování s padělky výrobků SKF. Obchodník nakoupil padělané výrobky a prodával je jako značkové s vysokou marží. Na identifikaci výrobků s policií spolupracovali specialisté SKF. • Na novém (a stále ještě dobudovávaném) výstavišti v Mnichově pořádala společnost Mack Broocks Exhibitions v termínu 19.–21. 3. 2013 současně 8. ročník veletrhu ICE Europe (zpracování papíru a fólií) a premiérový ročník akce CCE International (Corrugated & Carton Exhibition). Na ICE se představilo na ploše 10 100 m² 401 vystavovatelů z 19 zemí (235 z Německa, 33 z Velké Británie, 28 z Itálie a také dva

Tradičním zástupcem ČR na spojených veletrzích ICE a CCE byla i letos společnost SOMA Engineering, tentokrát s inovovanou kotoučovou řezačkou Pluto III

z ČR), na CCE se na ploše 3 300 m² prezentovalo 110 firem z 15 zemí světa (nejvíce – 27 – jich bylo z Itálie, 19 vystavovatelů z Německa). • Ve dnech 10. a 11. dubna se konala v Krakově (PL) konference European Biomass to Power, hlavními sponzory akce byly společnosti METSO a Areva. • Společnost Stora Enso oznámila trvalé odstavení dvou strojů na výrobu novinového papíru ve Švédsku od druhého čtvrtletí 2013. Jde konkrétně o PM 2 v Hylte Mill s kapacitou 205 tis. tun a PM 11 v Kvarnsveden Mill s roční kapacitou 270 tis. tun papíru. • Další ročník celosvětově největší přehlídky velkoformátového tisku FESPA 2013 se uskuteční 25.–29. června 2013 v prostorách veletržního centra ExCel v Londýně. Na celkové ploše 30 000 m² představí celkem 650 vystavovatelů nejnovější zařízení, technologie a spotřební materiály pro velkoformátový i úzkoformátový digitální tisk, sítotisk a průmyslový tisk a potisk tkanin. Svou činnost

zde bude názorně demonstrovat a dokumentovat i stejnojmenná mezinárodní oborová asociace FESPA. • Souběžně s prvními třemi dny chystaného veletrhu Interpack (bude ve dnech 8.–14. 5. 2014) se chytá do kongresového centra Messe Düsseldorf velká konference „Components for processing and packaging“.

Sympózium Vybrané procesy pri spracovaní dreva v Ružomberku Technická Univerzita vo Zvolene, Drevárska fakulta, Katedra chémie a chemických technológií organizuje v termínu 11.–13. 9. 2013 v hotelu Kultúra v Ružomberku (SK) X. medzinárodné sympózium „Vybrané procesy pri spracovaná dreva“. Cieľom sympózia je stretnutie odborníkov z vysokých škôl, výskumných ústavov a priemyslu, ktorí sa venujú rôznym oblastiam spracovania dreva a prezentácie výsledkov ich práce, odborných skúseností a poznatkov v danom odbore. Odborným garantom je doc. Ing. Anton Geffert, CSc. z Katedry chémie a chemických technológií, TU Zvolen. V medzinárodnom vedeckom výbore zasadajú: prof. Ing. Miloslav Milichovský, DrSc. (ČR), prof. Dr. hab. Inž. Wlodzimierz Pradzynski (Poľská republika), prof. Nencho Delijski, DrSc. (Bulharsko) a prof. RNDr. Nadežda Števulová, PhD., prof. RNDr. František Kačík, PhD., prof. Ing. Božena Košíková, DrSc. a prof. Ing. Ján Bučko, DrSc. (všetci SR). V organizačnom výbore sú doc. Ing. Anton Geffert, CSc., doc. Ing. Jarmila Geffertová, PhD., Ing. Iveta Čabalová, PhD., Ing. Blažej Seman a Ing. Boris Binek.

Témy medzinárodného sympózia Vybrané procesy pri spracovaní dreva Prednášky sa pripravujů z týchto oblastí spracovania dreva: • chemické procesy (delignifikácia, plastifikácia), • procesy pri výrobe plošných materiálov – predovšetkým papiera a lepenky, • hydrotermické procesy (hydrolýza, parenie, sušenie, horenie, energetika), • súvisiace oblasti využívania dreva a biomasy (environmentálna problematika – recyklácia a zhodnocovanie odpadov z dreva a biomasy a i.). V druhom dni sympózia (12. septembra 2013) je možná prehliadka Oravského hradu (resp. Liptovského múzea a galérie Ľudovíta Fullu v Ružomberku) a v piatok exkurzia v spoločnosti Mondi SCP, a. s. Ružomberok (podľa záujmu účastníkov). Všeobecné pokyny pre registráciu budú uverejnené na internetovej adrese: http://www.tuzvo.sk/df/kchcht/. -AG-


15. května 2013

Drupa vision

18. ročník pořádá Svaz polygrafických podnikatelů, Společnost tisku a agentura AGES plus spol. s r.o. ve spolupráci s M.I.P. group a.s. a veletrhem Reklama Polygraf 2013

Hotel Olšanka, Táboritská 23/1000, 130 00 Praha 3 - Žižkov

generální partner:

hlavní partner:

partneři:

mediální partneři:

PVA EXPO Praha - Letňany

...událost roku v oboru polygrafie www.reklama-fair.cz www.facebook.com/reklamapolygraf

SITTA FACTORY, s.r.o.

PAPÍR A TISK ODBORNÉ SEMINÁŘE PRO PRACOVNÍKY POLYGRAFICKÉHO A PAPÍRENSKÉHO PRŮMYSLU Ing. Ida Skotnicová, Ph.D. manažerka vzdělávacích programů tel.: +420 601 376 720 [email protected]

Papír s certifikátem PEFC = PAPÍR s ověřeným původem dřevní suroviny pro polygrafickou produkci obalovou techniku vydavatelskou činnost Již více než 70 % rozlohy českých lesů je certifikováno systémem PEFC.

www.sittafactory.cz

www.pefc.cz

inz_83x126.indd 1

4/2/13 7:51:30 AM

ISMC BOHEMIA, s.r.o. Kotlářská 53 P. O. Box 61 656 61 Brno 2 Tel./fax: 00420 541 321 355 www.ismc.cz, e-mail: [email protected]

ISMC Slovakia, spol. s r.o. Nám. Slobody 9, P. O. Box 47 814 99 Bratislava 1 Tel./fax: 00421 2 6542 3783 00421 2 6542 2186 www.ismc.sk, e-mail: [email protected]

14–16/5/2013 16–19/5/2013 6–8/9/2013 24/9/2013 1/10/2013 26/9–29/9/2013

Polygraf-Reklama, Praha - Letňany Svět knihy, Praha - Holešovice Polabský knižní veletrh, Lysá nad Labem Svět reklamy, Brno - Orea Hotel Voroněž Svět reklamy, Praha - Hotel Diplomat For Present, Praha - Letňany

12-14 JUNE 2013 WIESBADEN GERMANY

INDUSTRY MEETUP IN JUNE 2013

ZELLCHEMING EXPO FIBERS IN PROCESS The ZELLCHEMING EXPO is the event of the German pulp, paper, and supplier industry. As a top-class contact and information platform, it brings together executive boards, managing directors, representatives from research and development, as well as young engineers and junior executives. Valuable business contacts with top international decision makers

Its focus is on the renewal of the industry and the cycles of an innovative, sustainable bio-economy. An exciting mix of convention and trade fair with topic-based special presentations and networking events, the ZELLCHEMING EXPO represents the entire product width along the process chain of the pulp and paper industry.

Dialog platform with added value: Trade fair – conference – networking events – focus area

Contact us: Verein ZELLCHEMING

REGISTER NOW!

Tel.: +49 (0) 6151 33264 Fax: +49 (0) 6151 311076 E-Mail: [email protected]

WWW.ZELLCHEMING-EXPO.DE

ZELLCHEMING EXPO FIBERS IN PROCESS June 12-14, 2013 - Wiesbaden - Germany

20TH INTERNATIONAL EXHIBITION OF PAPER INDUSTRY

16

s

17

s

18 OCTOBER 2013

LUCCA - ITALY At MIAC 2013 you will find machinery, plants and equipment for the production and for the converting of paper and paperboard. In Europe, Lucca is the number one spot for tissue production and Italy is also one of the leader countries in the corrugated cardboard sector. The Visitors of MIAC 2013 will be able to meet, during the 3 days of Exhibition, the leader suppliers of the Paper Industry sector which will present the latest developments in machines, systems and avant-garde solutions.

www.miac.info Official Exhibition

MIAC is organized by:

www.papnews.com EDINOVA Srl - Via Pordenone 13 - 20132 Milan - Italy - phone +39 02.2158021 - fax +39 02.2140961 - [email protected] - www.miac.info

2013

Recommend Documents