2013

LISTY Z AURA – PONTU 4/2013

1

Obsah: V áž e n í p řát el é..................................................................................................................…..3 Ko n t ak t y.........................................................................................................................…......4 Če s ká a slo v en sk á d r am at i k a. .. .. .. .. .. .. .. .. .. . ... .. .. .. .. .. .. .. .. .. .. .. .. .. .. . ... .. .. .. .. .. . 5 Arnošt Goldflam Tomáš Syrovátka

J. Gerigk, D. Svoboda

No v é p ře kl ad y…………..........................................................................................................8 Anglicky psaná dramatika Murray – Smith(ová) - Sloupová Crimp - Škorpil McKeever - Fahrner

Ball - Šotolová Son(ová) - Šotola

Německy psaná dramatika Obexer(ová) - Vojtová Freund - Kotrouš

Lotz - Kotrouš

A další... Nowakowski - Vondráček Modzelewski - Holá

Pedrero - Valverde

Hr y, kt e r é j e p o d o h o d ě mo ž n o z ís k at je n z a t an t ié m y.......................................13 Nep ř el o ž e n é t e xt y...............................................................................................…...…......13 Anglicky psaná dramatika Kirkwood(ová) Quilter Harrower Rudnick LaBute Sayer/Lewis/Shields Levin Flahive

Guare Ayckbourn Martin Toksvig(ová) Kessler Kron(ová) Henderson

Německy psaná dramatika Schimmelpfennig Del Corte Schwab Jonasson/Schneider Veiel

Magnusson Schmidt(ová) Heinersdorff Pellandini

A další... Houtapples (Holandsko) Thijs (Holandsko)

2

Váže ní a milí přátel é, připravili jsme pro Vás zimní čtení - další Listy z Aura-Pontu s nabídkou aktuálních textů za poslední období. Kromě nových překladů naleznete v nabídce i zatím nepřeložené novinky zejména anglosaské a německojazyčné oblasti, ale i z jiných zemí. Aktuální číslo Listů z Aura-Pontu je vždy k nahlédnutí na našem webu (www.aura-pont.cz), včetně aktuálních Novinek z Aura-Pontu, kde se dozvíte o dalším dění v naší agentuře. Máte-li zájem o starší čísla Listů, napište nám a my Vám je zašleme elektronicky či poštou. Jejich obsah průběžně ukládáme do naší internetové Rukověti dramaturga, kde je k dispozici úplný přehled nabízených textů. Nyní v ní naleznete informace o více než 4000 textech původních českých a slovenských her, překladů i textů zahraničních autorů v originále, aktualizace databáze probíhá průběžně. Připomínáme, že Vašim zájmům vycházíme vstříc dalšími službami:
na požádání Vám zašleme text námi zastoupených autorů a překladatelů,
rozhodnete-li se některý z nich inscenovat, získáme pro Vás souhlas autora,
vystavíme provozovací smlouvu. Rovněž Vám texty zahraničních autorů (nabízené i Vámi vyžádané): obstaráme, v případě Vašeho zájmu doporučíme překladatele, dojednáme smlouvu se zahraniční agenturou,
dojde-li k provozování, je naší odměnou provize z autorských honorářů,
nedojde-li k provozování, vyúčtujeme Vám předem dohodnuté vynaložené náklady.



Díky našim bohatým zkušenostem a kontaktům v zahraničí Vám můžeme nabídnout vyřízení práv k provozování děl autorů z mnoha zemí celého světa: vlámské části Belgie, Bulharska, Holandska, Chorvatska,

Maďarska, Německa, Polska, Rakouska,

Rumunska, Ruska, Skandinávie a Pobaltí Slovinska,

Srbska, Švýcarska, USA, Velká Británie a Irska

a mnoha dalších (kromě Francie, Itálie a Španělska, kde jsou v současné době tamní monopolní agentury vázány exkluzivními smlouvami). Můžete nás však kontaktovat i v případě, kdy si nejste jisti, kam se obrátit. Vždy Vám alespoň poradíme. Rádi Vám taktéž pomůžeme při výběru titulu, vhodného právě pro Vás. Vaše případné jednodušší dotazy zodpovíme telefonicky, složitější pak písemně. Naše produkční oddělení Vám v případě potřeby pomůže při výběru interpretů. Dále Vám můžeme doporučit například režiséra, choreografa, případně výtvarníka nebo autora hudby. Těšíme se na Vaše reakce. Jitka Sloupová, Michal Kotrouš

3

Kontakty VEDENÍ AGENTURY: Petra Marková, výkonná ředitelka – tel.: 251 554 938, [email protected] DIVADELNÍ ODDĚLENÍ: Petra Marková, vedoucí – tel.: 251 553 994, [email protected] Texty a agentáž Jitka Sloupová – tel.: 737 606 139, [email protected] Michal Kotrouš – tel.: 603 265 067, [email protected] Zahraniční práva Anna Pýchová – tel.: 251 553 994, [email protected] FINANČNÍ ODDĚLENÍ: Martin Chramosil – tel.: 251 554 084, [email protected] Markéta Kotrbová – tel.: 251 554 084, [email protected] Jana Šimková – tel.: 251 554 084, [email protected] PRODUKČNÍ ODDĚLENÍ: Jiří Havel – tel.: 251 550 179, [email protected] Markéta Mayerová – tel.: 251 553 993, [email protected] SEKRETARIÁT: Lucie Štěpánová – tel.: 251 554 938, 251 553 992, [email protected]

Najdete nás na adrese: Veslařský ostrov 62 147 00 Praha 4 - Podolí tel. ústředna: 251 554 938 fax: 251 550 207 e-mail: [email protected] www.aura-pont.cz

4

Česká a slovenská dramatika Arnošt Goldflam PEMI AROT ŠTĚGOL pokus o „činoherní klaunérii“ 4m „Napsal jsem tento text jako podklad pro hru, snad veselejší a místy i méně, s možností změn a rozehrávek dle dispozic a inteligentních nápadů případných aktérů v počtu čtyř. Nazval bych to schopností improvizace na základě dispozic aktérů, pokud možno v duchu textu.“ Autor nechá své herce rozehrávat situace provázející lidský život – od zrození až k pohřbu – ovšem, jak je u něho zvykem, v poněkud bizarních podobách. Aktéry přitom spojuje dávné přátelství – a taky značná dávka klaunské škodolibosti. Nový text Arnošta Goldflama čeká na scénickou realizaci. KOMEDIANTI 5 m, 4 ž hra ze života herců Původní autorská hra zachycuje týden v životě herců na počátku 20. století, kteří jsou v mnohém podobni svým dnešním kolegům. Během jedné štace prožívají svá dobrodružství, své radosti ale i smutky. Divák prožije s kočovnými herci v době, kdy ještě nebyly ani rozhlas, kino či televize, kousek jejich života – lásky, hádky, rozpory i usmiřování a také útržky z toho, co na štaci hrají. A pozná, že byli stejně hraví jako současní herci. Ve hře nechybějí četné komické situace, ale chvílemi je příběh – jak už to v životě bývá – i tesklivý. Hru napsal Arnošt Goldflam pro Divadlo Na Jezerce, role byly psány hercům tzv. „na tělo“. Premiéra zde proběhla 12. prosince 2013. Tomáš Syrovátka EROTIKON DOKTORA Š. 4 m, 4 ž komedie o třech dveřích a dvou dokonaných aktech Hra vychází z půdorysu klasické frašky – tzv. „dveřovky“. Můžete se těšit na pokoj, do něhož lze třemi dveřmi vstoupit anebo rychle zmizet, je-li toho třeba – což je docela často. Obyvatel bytu má totiž dar padat do složitých situací. Do života i obydlí doktora Š. vstupují tři ženy současně, jedna z nich je navíc provdaná za doktorova přítele. V tomto bláznivém kolotoči je dost těžké zůstat sám sebou, téměř nemožné je v něm literárně tvořit. Doktor Š. chce totiž o svém utrpení se ženami napsat divadelní hru. Možnost soustředění je ovšem v Čechách tradičně ztížená, jak věděl i jeden z nejslavnějších českých kritiků F. X. Šalda. Právě jeho mnohdy kuriózním životem je Erotikon volně inspirován. Na pozadí osudu „doktora Š.“ nabízí hra příběh bytostně český a nadčasový, místy až nepříjemně aktuální… Joanna Gerigk, Daniel Svoboda O BODŘÍKOVI 2m pohádkový příběh podle Boženy Němcové Příběh o moudrosti, přátelství a o tom, že i ten kdo je starý, má na světě svoje místo. Matěj a Vašek, dva potulní obchodníci stvoří při jedné ze svých častých hádek na scéně příběh o

5

starém psu Bodříkovi a jeho pánovi Josefovi. Stará Matějova taška ožije jako pes Bodřík a ovečky, které pilně hlídá, jsou v myšlenkách Vaška staré svetříky, které ještě Matěj neprodal. Josef svého starého psa Bodříka vyhodí z domu a přivede si nového mladého pejska, o němž se domnívá, že jeho hospodářství ohlídá lépe. Bodřík zůstává sám a opuštěný a vydává se do lesa, kde si chce najít nový domov a nové přátele. Na své cestě potká slepici Hedviku, která ztratila všechno peří, manžele Veverkovi, kteří jsou v rozepři, nebo medvěda Méďu, který nakonec nabídne Bodříkovi přístřeší… Celý příběh vypráví o přátelství, moudrosti, empatii a pomoci druhým a o tom, že stáří není k zahození. Nakonec i Josef pochopí, co pro něj starý a věrný pes znamená, a to otevře oči Matějovi s Vaškem, kteří se přestanou hádat a začnou si vážit jeden druhého. Samotný příběh vzniká přímo na jevišti, kdy v rukou herců ožívají obyčejné předměty, z nichž se stávají hlavní aktéři děje. Premiéra byla v lednu 2013 ve Strašnickém divadle v Praze v režii Joanny Gerigk.

6

Nové překlady Anglicky psaná dramatika Joanna Murray-Smith(ová) (Austrálie) ŽENA JAKO DRUH (FEMALE OF THE SPECIES) z angličtiny přeložila Jitka Sloupová 3 m, 3 ž komedie Před třiceti lety napsala Margot Masonová, protagonistka ženského hnutí 70. let a neohrožená vědkyně, své průkopnické dílo „Intelektuální vagína“. Po něm následovala řada dalších bestsellerů a mezinárodní věhlas, ale momentálně pronásleduje tuto mimořádnou šedesátnici autorský blok. Ve svém venkovském domě zápasí s termínem, když ji tu přepadne Molly Riversová, studentka a dcera jedné z Margotiných nejoddanějších ctitelek. Margot je zprvu polichocena jejím zájmem, o to větší a nepříjemnější je její překvapení, když ji dívka připoutá ke stolu a vytáhne zbraň… Komedie J. Murray-Smithové je přiznaně inspirovaná skutečnou událostí, jejíž aktérkou byla ikona západního feminismu Germaine Greerová, slavná autorka Eunušky. Hra však satirický pohled na myšlenkové kotrmelce feministické teorie posledního půlstoletí vydatně kombinuje s prvky frašky – ne nadarmo se v Margotině domě postupně objevují: její zničená dcera, jež se ve svém životě snažila své matce natruc feminismem programově neřídit, její šokovaný manžel, mladý taxikář a nakonec i Margotin nakladatel, jehož úloha v jejím životě je mnohem významnější, než kdokoli, včetně Margot i jeho samého, tuší… Martin Crimp (Velká Británie) V REPUBLICE ŠTĚSTÍ (IN THE REPUBLIC OF HAPPINESS) z angličtiny přeložil Jakub Škorpil 3 m, 5 ž Jak je u tohoto autora obvyklé, jeho hra (premiéra 6.12.2012 v Royal Court Theatre Jerwood Theatre Downstairs v režii Katie Mitchellové) vyniká formální originalitou. Jde o tři relativně samostatné, ale vnitřně provázané aktovky, pokoušející se zachytit současný myšlenkový i morální chaos západního světa ve formě, jež od zdánlivě realistického obrazu rodinného života přechází do písní, rapu či jakéhosi voice-bandu, aby skončila opět zdánlivě realistickým spojením intimního dramatu s karaoke. Zničení rodiny zastihuje třígenerační rodinu o vánoční hostině. Senilní dědeček vzpomíná na své údajné věznění a lékařskou praxi, babička, která skutečně byla lékařkou, popisuje své výlety taxíkem, otec s matkou propadají absurdní šetrnosti a vyšroubovávají v domě žárovky, jejich dcera Hazel žárlí na svou sestru Debbie. Ta je totiž těhotná neznámo s kým, a tak si užívá mimořádně početných vánočních dárků od rodičů včetně nového auta. Vánoční „idyla“ kulminuje příchodem strýce Boba, který jim přijde cestou na letiště oznámit, že odlétá navždy se svou ženou Madeleine, a sdělí jim, jak a proč tato celou rodinu nesnáší. Nakonec přijde i Madeleine, aby mj. naznačila i to, že Debbiino dítě je možná Bobovo, ale jí to údajně nevadí… Prostřední část Pět základních svobod individua je absurdní ironickou sumou „pouček“ a „vyznání“, jež se pokoušejí vyjádřit pocity a očekávání současného individualistického, ve skutečnosti však na tisíce způsobů manipulovaného člověka. Závěrečná a titulní V Republice štěstí je dialogem Madeleine a strýce Boba, kteří zřejmě již dorazili do cíle své cesty, tropického ráje. Madeleine však Boba podezírá, že není šťastný, Bob se proto obává, že ho Madeleine opustí. Zpívá tedy raději podle jejích instrukcí své šťastné karaoke.

7

Michael McKeever (USA) MODRÝ Z NEBE (37 POHLEDNIC) z angličtiny přeložil Martin Fahrner 2 m, 4 ž konverzační komedie o návratech domů a domnělém šílenství Jedenatřicetiletý Avery se po osmi letech strávených cestami po Evropě vrací domů do Států a s sebou přiváží snoubenku Gillan. Ta, stejně jako Avery, vidí, že v domě není něco v pořádku: Averyho matka Evelyn si odmítá připustit jakoukoliv negativní informaci, Gillian si neustále plete se služkou, právě nyní zjišťuje, že matka není mrtvá, ale celou dobu žije v pokojíku za kuchyní... Pro svého – stejně potrhlého – manžela je však pořád krásná a pomilováníhodná, i on totiž prožívá svá vychýlení, nepřipouštěje si rakovinu. Do toho tetička Ester, která vaří o půlnoci, protože to je v domě největší klid, a přes den poskytuje sex pro telefonu místním penzistům. Dům se navíc povážlivě naklání na stranu a záchod v prvním patře co chvíli vybuchuje. Avery se doma cítí čím dál tím líp, zatímco Gillian vidí jediné východisko: všechny pozavírat do blázince. Navzdory tomu, že rodina ve skutečnosti strká hlavu do písku (právě před osmi lety zemřel Averyho bratr-dvojče na leukémii), Avery ji odmítne popřít a s Gillian se raději rozchází. „Zmrtvýchvstáním“ projde i ztracený rodinný mazlíček, rotvajer Skippy, jehož zásahem se Gillian vrací s tím, že zkusí zkrotit i tuhle šílenou „famílii“. Lehce napsaná zábavná komedie nabízí herecké příležitosti dvěma starším herečkám v rolích pohádkově bohatých excentrických sester. Hra byla poprvé uvedena v Miami (Florida) v Novém divadle (New Theatre) v srpnu 1998, v režii Barryho Steinmana. Později byla inscenována v několika státech USA, v německém překladu se hrála ve Vídni, Frankfurtu, Heidelbergu a v Drážďanech. Michael McKeever je americký dramatik, jehož činnost je primárně spjatá s divadelní komunitou v Miami, divadelně činný je od devadesátých let. Napsal třináct komedií, devět vážných her a množství aktovek. Za své hry obdržel různé lokální divadelní ceny, působí též jako herec. Peter Morgan (Velká Británie) AUDIENCE (AUDIENCE) z angličtiny přeložila Zuzana Josková 12 m, 5 ž (možnost zdvojení) Po šedesát let se královna Alžběta setkávala na každotýdenní audienci v Buckinghamském paláci s úřadujícími britskými ministerskými předsedy. Obsah oněch setkání byli a jsou jak panovnice, tak „jejích” dvanáct premiérů povinni zachovávat v tajnosti – i před vlastními manžely a manželkami. Hra Petera Logana toto mlčení prolamuje – alespoň v autorské licenci. Autor v představách vytvořil sérii klíčových setkání královny se známými obyvateli Downing Street. Každý z nich – od Churchilla po Camerona – si během těchto schůzek ujasňuje své postoje a často se zpovídá i ze svých intimních pochyb a problémů. Alžběta pak prochází životním obloukem od mladé matky po babičku a její audience mapují historii „druhého alžbětinského věku”, posledního více než půlstoletí. Politici přicházejí a odcházejí (autor vidí Alžbětiny oblíbence ve shodě s nedávným britským dokumentárním filmem na podobné téma v Churchillovi a Wilsonovi, nejnapjatější vztah pak přisuzuje Margaret Thatcherové), královna však zůstává, připravena pozdravit svého příštího premiéra. Za roli královny Alžběty II. získala Helen Mirrenová Cenu Laurence Oliviera za rok 2013. Premiérová inscenace hry ve westendském Gielgud Theatre byla zařazena do cyklu National Theatre Live – přenos představení se ve vybraných kinech po celém světě vysílal 13.6.2013.

8

Alan Ball (USA) PĚT VE STEJNÝCH ŠATECH (FIVE WOMAN WEARING THE SAME DRESS) z angličtiny přeložila Adéla Šotolová 1 m, 5 ž komedie Komedie, která dává úžasný komediální prostor pěti herečkám, se odehrává v ložnici nevěstina domu, zatímco venku probíhá honosná svatební oslava. Do ložnice se postupně trousí družičky, nedobrovolně oblečené ve stejných šatech, aby se tu ukryly a nemusely se účastnit svatebního veselí. A ačkoliv se zpočátku zdá, že mají společné jen dvě věci - kýčovité šaty a to, že z duše nenávidí nevěstu, postupně se začínají díky svým tragikomickým životním trápením sbližovat a ze škodolibé zábavy - bojkotovat probíhající veselku - postupně vzniká neskutečně zábavný hořkosladký soukromý happening. Autorem hry je oceňovaný americký scénárista, dramatik a režisér, mimo jiné autor scénáře k filmu Americká krása. Česká premiéra proběhla v Divadle na Fidlovačce v prosinci 2013. Diana Son(ová) (USA) LÍBÁNÍ ZAKÁZÁNO (STOP KISS) z angličtiny přeložil Jan Šotola 3 m, 3 - 4 ž (jedna herečka může hrát dvě postavy) Callie slíbí, že se postará o kočku jisté Sáry, což je „kamarádka kamaráda jednoho kamaráda.“ A aby nemusela trávit nudný večer s cizím člověkem, zařídí si na večer program s přáteli a chce z domu odejít ihned potom, co od Sáry kočku převezme. Setkání Callie a Sáry je však od začátku něčím zvláštní, a přestože jsou obě dvě zadané heterosexuálky, opatrně kolem sebe krouží a přiživují v sobě jakousi nevyslovenou vzájemnou osudovou přitažlivost. Jde o svižně a velmi vtipně napsanou hru, v níž si autorka zajímavě pohrává s retrospektivou. Příběh se tak postupně skládá v jedno malé soukromé drama, které začalo jedním polibkem.

Německy psaná dramatika Maxi Obexer(ová) (Německo) LOĎ DUCHŮ (DAS GEISTERSCHIFF) z němčiny přeložila Eva Vojtová 5 m, 3 ž O Vánocích 1996 se u jižního pobřeží Sicílie utopilo 283 utečenců. O týdny později nacházeli místní rybáři ve svých sítích kusy jejich těl. Někteří z nich šli na policii, ale když tato nic nepodnikala, naházeli kusy zpátky do moře... Trvalo šest let, než se zpráva o těchto událostech objevila na veřejnosti, potopený člun byl pojmenován „loď duchů“ a dokud novináři potopenou loď nevyfotili a nepodali tak o událostech přesvědčivý důkaz. Hra vypráví v mnohovrstevnatém textu o těchto imigrantech a o strachu, který v „pevnosti Evropa“ vyvolávají. Je to politická kritická hra a rekviem za lidi, kteří chtěli v Evropě nalézt štěstí a skončili na mořském dně nedaleko svého cíle. Autorka studovala humanitní vědy ve Vídni a Berlíně a vyučuje mj. scénické psaní v Berlíně. Hra byla uvedena v listopadu 2007 v Theaterhaus Jena, ve Švýcarsku poprvé v březnu 2010 v basilejském divadle. „Silné téma, solidní mnohostranná politická a z části i velmi vtipná hra, jež klade nesčetné otázky.“ (nachtkritik)

9

René Freund (Rakousko) HAPPY HOURS (HAPPY HOURS) z němčiny přeložil Michal Kotrouš 3 m, 1 ž komedie Současná úsměvná moralita se odehrává v baru, kde se pravidelně po práci, v době happy hour schází dva nejlepší přátelé Rainer a Walter. Rainer je typický nespokojený čtyřicátník, který má pocit, že v životě nic nedokázal, nebaví ho zaměstnání, neboť je neustále ve shonu, nerozumí si s manželkou a děti jsou sice prý to jediné, co se mu povedlo, nicméně i ony mu neskutečně lezou na nervy. Walterovi už táhne na šedesát a tváří se jako úspěšný a bohatý grafik, který slaví úspěchy nejen v práci, ale i u žen, což však není ani zdaleka pravda. Žije osaměle, má sice syna, ale s tím se nestýká. Dalším návštěvníkem je mladík Michael, který pracuje jako žurnalista v oblastních novinách, kam píše o soudních procesech, neboť vystudoval práva. Michael do baru chodí proto, že se mu velice líbí tamější barmanka Nina. Jednou v pátek v podvečer zatáhne Walter Michaela do své konverzace s Rainerem. Ten má jet v sobotu se svou ženou Bettinou, jejich dětmi a Bettininými přáteli Reisingerovými kousek za město do jedné restaurace s velkým dětským hřištěm. On však přírodu i Reisingerovy nesnáší a navíc tvrdí, že o tom nevěděl, a dohodl tudíž na onen den večeři s jinými přáteli v jisté luxusní restauraci. Michael se mu snaží poradit, Rainer však neústupně tvrdí, že na rodinný výlet nepojede, protože to chápe jako svou prohru vůči manželce. V pondělí se všichni opět sejdou v baru. Rainer vypráví, že jeho přátelé nakonec večeři odřekli, a tak přece jen jel s rodinou a Reisingerovými za město. Vrací se odtamtud jako vyměněný najednou miluje přírodu i biostravu, kterou vaří v tamní restauraci. Zamiloval se tam totiž do mladičké servírky Uschi a ještě ten večer za ní opět odjíždí. Manželce namluvil, že jede na služební cestu. Hned další den se rozhodne říct ženě pravdu a nechat se rozvést. Bettina je připravená ho totálně zničit, což ani nebude tak těžké, neboť podle zákona jí bude muset odevzdávat dvě třetiny svého platu. Rainerovi to nevadí, neboť je do Uschi úplně zblázněný, Waltera však situace jeho přítele velmi trápí. Radí se o tom s Michaelem, a ten mu sdělí, že jedinou možností, jak se vyhnout placení tak velké dávky, by bylo, kdyby se Bettina dopustila těžkého porušení manželství, jako například nevěry. Tu se mu Walter svěří, že Bettina Rainera skutečně podvedla, a to s ním, před třemi měsíci po jedné oslavě, které se Rainer nemohl zúčastnit, jelikož byl na služební cestě. Je připravený Rainerovi vše říct. Zničí tím sice pravděpodobně jejich přátelství, ale pro něj je důležitější, že mu pomůže. Mezitím se Rainer rozhodne, že se vrátí k Bettině. Jeho idylka na statku s Uschi už totiž skončila, neboť ta ho nejprve zapojila do prací na opravě stavení a pak si našla dalšího milence. Během dlouhého rozhovoru s Bettinou mu žena prozradí, že ho s Walterem podvedla. Rainer okamžitě beží do baru, kde ubohého Waltera zmlátí. Bettina ale nakonec vše vezme zpět s tím, že si tu nevěru jen vymyslela, aby se mu pomstila. Vše tedy končí šťastně. Rainer a Bettina jsou opět spolu, Rainer se usmíří s Walterem, ten konečně na Michaelovu radu naváže kontakt se svým synem a Michael se dá dohromady s Ninou. Hra byla uvedena 6. března 2012 na scéně Freie Bühne Wieden ve Vídni. Wolfram Lotz (Německo) PÁR VZKAZŮ VEŠKERENSTVU (EINIGE NACHRICHTEN AN DAS ALL) z němčiny přeložil Michal Kotrouš 7 m, 3 ž, 1 herec s obrnou, 7 dětí (obsazení variabilní) dekadentní kabaret Beckettovská ironická hra o hledání smyslu života, o tom, že všichni jsme jenom postavy v nějaké divné divadelní hře. „Co je vlastně dějem hry?“ ptají se Lum a Purl Schweitzke, dvě malé zmrzačené postavy, které touží po nějakém úkolu, po nějakém důvodu, proč existovat. A tak se dohodnu, že budou mít dítě – pro něj už má cenu žít. Ovšem rychle zjistí, že nemohou

10

svůj osud ovlivnit, protože je pevně vepsán do tohoto divadelního scénáře. Že by pomohl VV, vedoucí vývoje? Ten nabízí historickým osobnostem i postavám ze současnosti možnost vyslat pomocí aparatury své jednoslovné vzkazy veškerenstvu, zkratku své existence, jedno slovo, jeden život. Využije tuto možnost osamělý otec Klaus Alberts, který truchlí pro svou zemřelou dceru Hildu? A co vědec Rafinesque či politik Pofalla? Znovuzrozená Hilda, či zmrtvýchvstalý von Kleist? Ti všichni jsou pouze protagonisty své vlastní bolesti a svých ztroskotání, jsou si vědomi neúprosných pravidel života – umírat se musí a veškerenstvo je jenom mohutná exploze. Lum a Purl Schweitzke čekají marně na své dítě, v divadelním scénáři pro něj není místo. Na štěstí zde není také místo, Purl Schweitzke se zadusí a nechává Luma v absurdní existenci samotného – von Kleist se stává hluboce zklamaným indiánem a mluví neznámým jazykem – „Svět v rozvalinách, hra v troskách“. Autor se však nespokojuje s nějakým nihilistickým konstatováním. Text provokuje, je rozkládán na součástky a zase skládán, velkou roli hrají obsáhlé poznámky pod čarou, které ke konci textu převažují nad textem samotným a které nemají na první pohled s textem pranic společného. Je to velká výzva pro inscenátory, ponechat textu jeho atmosféru a kouzlo řeči. Autor sleduje divadlo zvenčí a podrobuje jeho klasická pravidla neúprosné zkoušce – na scéně musí být herec s obrnou atd. Vnější svět se v jeho hrách zrcadlí v množství střepů, vzniká tak působivá mozaika. Hledání smyslu života se stává absurdním filozofováním postav. Autor psal původně poezii, za svoji první hru Der grosse Marsch (Velemarš, 2010, u nás HaDivadlo, 2013) získal cenu publika v rámci přehlídky nových německých textů Theattertreffen 2010 v Berlíně. Díky tomu napsal na zakázku tuto hru (Nationaltheater Weimar, prem. únor 2011).

A další... Doman Nowakowski (Polsko) SCHROEDERŮV KEČUP (KECZUP SCHROEDERA) z polštiny přeložil Jiří Vondráček 9 m, 2 ž komedie z reklamky - Já píšu svobodě, o Bohu, o ranní rose… - No tak piš o Bohu, potom Boha vymažeme a dáme tam kečup. Profesionalita, kámo! Další z her úspěšného polského dramatika a scénáristy Domana Nowakowského (původně napsaná jako televizní scénář) s vtipnou nadsázkou reflektuje život v reklamní agentuře – její nesmyslné žebříčky hodnot, odosobněné vztahy, její směšný lesk. Klimek je bývalý básník, který se do americké agentury JBJ&Hendry dostal náhodou, když pomohl kamarádovi Johnymu vymyslet reklamní spot na ovesné vločky. Oproti všem pravidlům se stal ihned úspěšným copywriterem – ve zdejší hierarchii „přešel od ovesných vloček hravě ke koření, instantním polévkám, přeskočil vložky i kosmetiku a náhle se octl u vysněných sýrů. Stal se právoplatným a váženým členem firmy – přejal její pravidla, její myšlení, její vůni… Jenže u sýrů udělal osudnou chybu. Reklama se mu nezdařila a propadl se hluboko dolů – ke kečupům. Tuto celou historii se skrze situace zpětně dozvídáme od mírně podroušeného Klimka, který se právě pokouší marně vymyslet spot na kečup. Na pomoc si tentokrát on pozve bývalého kamaráda Ríšu, kterému se ale nedaří tak dobře, jako kdysi Klimkovi u ovesných vloček… Na konci zoufalý a opilý Klimek propadá beznaději. Když se ráno probouzí, nachází ve svém počítači (snad díky nebeskému zásahu Jehovy z reklamy na MagicColu) vymyšlený reklamní text. Svůj boj nad kečupem vyhrál! Rozhlasovou verzi uvedl Český rozhlas v roce 2013.

11

Marek Modzelevski (Polsko) ZABIJ MĚ (ZABIJ MNIE) z polštiny přeložila Kateřina Holá 3 m, 1 ž (+ 4 postavy ze záznamu) Hra se odehrává na nemocničním pokoji pro nevyléčitelně nemocné pacienty. Na pokoji jsou tři lůžka. Na dvou z nich leží pacienti A a B, kteří se rozhodli pro eutanázii. Mají před sebou své poslední dny a jak oni, tak rodiny jsou smířeni se svým rozhodnutím. A a B i oba lékaři, kteří je pravidelně přicházejí kontrolovat, vedou mezi sebou mnohdy až absurdně směšné dialogy, které zcela kontrastují s vážností rozhodnutí obou pacientů. Lékaři se denně ptají, jak se cítí, jakou mají náladu, když jsou zase o krůček blíže ke smrti, rodiče A za ním přijdou na návštěvu a radují se z rozhodnutí syna, protože budou mít po jeho pohřbu kam chodit na procházky. Situace se vyostřuje, když je na pokoj přidělena paní K s rakovinou. Pánové protestují, že nechtějí ženu na pokoji, že si zaplatili a mají právo na soukromí. Přesto u nich K zůstává. B si obléká drahý oblek a odchází, nadešel jeho den... K trpí strašnými bolestmi a lékaři jí řekli, že ještě není zcela jisté, zda je pro ni eutanázie vhodná. A, který zůstává s K sám na pokoji, ji začíná pozorovat a začíná se mu líbit. Začíná se o ni starat a moc by si přál, aby žila. Sám poprvé přiznává, že by se na světě necítil tak opuštěn, a že pochopil, že to nejdůležitější mu v životě uniklo. Má velkou touhu odložit své rozhodnutí a tři měsíce se o K starat. Stav K se však výrazně zhoršuje, bolesti neustupují a ona prosí A zabij mě... V závěrečné scéně se střetávají oba lékaři a A. Ten jim oznamuje, že změnil své rozhodnutí. Pawulon je rozhořčen - s takovou lehkovážností je setkává poprvé v životě. Panadol dává A naději - vždycky se může stát zázrak. Paloma Pedrero (Španělsko) ANNA 11. BŘEZNA (ANA EL ONCE DE MARZO) ze španělštiny přeložila Šárka Valverde 5ž Dne 11. března 2005 bylo uvedeno 11 krátkých divadelních her v různých španělských divadlech – jako připomenutí prvního výročí, které uplynulo od teroristických útoků v Madridu. Ve čtvrtek 11. března 2004 totiž ochromily Madrid výbuchy v příměstských vlacích – o život přišlo 191 lidí, převážně žen a také mnoho dětí. Paloma Pedrero nahlíží toto téma skrze osobní tragédie ženských postav, které spojuje jeden jediný muž. Ana el once de marzo (2005) je hrou výjimečnou nejen specifickou strukturou, která je primárně monologická, ale také tím, že osobní výpovědi hrdinek jsou nahlíženy a vztahovány k širšímu společenskému kontextu – a tím dosahují daleko větší síly. Ačkoliv výchozí dramatická struktura je spíše monologická, inscenační pojetí může obsáhnout a zachytit jediný, nejdůležitější okamžik prolínání lidských osudů – bezprostředně po výbuchu. Vše se děje v jednom čase, paralelně, lidé žijí a přicházejí o své blízké, řada věcí zůstává nevyřčena, nedokončena. To, co je pro mnohé z nás jen ztělesněno obrazy o destrukci a terorismu v televizi, má naprosto reálný charakter… Sledujeme nejen tragédie tří žen se stejným jménem Anna, ale v nich zároveň tragédie, probíhající právě teď kdekoliv na světě. Česká premiéra proběhla ve Slezském divadle Opava v lednu 2010 za účasti autorky v režii J. Janěkové.

12

HRY, JEŽ JE PO DOHODĚ MOŽNO ZÍSKAT JEN ZA TANTIÉMY

Zahraniční tituly, u nichž je možno získat provozovací práva k profesionálnímu uvedení jen za tantiémy (%). Autor

Titul

Dvacet tisíc stránek Lukas Bärfuss Lady z karavanu Alan Bennett Bez roucha Michael Frayn Kodaň Michael Frayn 33 variací Moises Kaufman Kráska z Leenane Martin McDonagh Pan Polštář Martin McDonagh Poručík z Inishmoru Martin McDonagh Žárlivost Esther Vilarová Dobře rozehraná partie Stefan Vögel B. Zandt, J. Milmore Máte jednu špatnou zprávu

Smlouva do: % 5.4.2015 30.6.2014 30.6.2014 9.5.2015 1.4.2014 30.6.2015 30.6.2015 30.6.2015 31.12.2015 30.6.2015 12.1.2015

9 7 9 9 7,5 6,5 6,5 6,5 9 8 7

Nepřeložené texty Dílo I. Bergmana Rádi připomínáme, že cesta k inscenování Bergmanových děl je po mnoha letech volná! Autorská práva vám rádi zprostředkujeme!

Anglicky psaná dramatika Lucy Kirkwood(ová) (Velká Británie) NSFW (V PRÁCI NEOTVÍRAT) 4 m, 2 ž komedie Internetová zkratka NSFW (Not Safe for Work), označující materiál, který si není radno prohlížet v pracovní době, má v této břitké komedii řadu dalších významů. Práce sama je v dnešní době nebezpečné teritorium – a v médiích zvláště. Krizí ohrožený pánský časopis Doghouse dostane právě ránu, která může znamenat jeho konec. Ukáže se, že vítězce fotosoutěže nahých modelek Carrie je teprve čtrnáct a její otec hrozí žalobou. Šéfredaktor Aidan musí přijmout opatření: vyhodí Sama, který fotosoutěž administroval, a spolu s tajemnicí redakce, svou milenkou Charlotte, se pokusí Carriina otce uplácením, zastrašováním a psychickým nátlakem od jeho úmyslu odvrátit. Což se nakonec podaří, když ovšem předtím tento dialog rozmetá všechny iluze a odhalí drsnou podstatu a prázdnotu dnešního mediálního i médii manipulovaného světa. Osudy hrdinů tím však nekončí. Sam, poté, co již devět měsíců hledá novou práci, podstupuje pohovor tentokrát v dámském časopise Electra. Divák zjišťuje spolu s ním, že i tady se bude muset prodávat – jen ještě bizarnějším a absurdnějším způsobem. NSFW je první hra Lucy Kirkwoodové (1984), kterou autorka napsala pro Royal Court Theatre (prem. 25.10.2012), stejně jako svou následující hru Chimerica, jíž se zařadila mezi největší

13

talenty současné britské dramatiky. CHIMERICA 7 m, 5 ž (zdvojování rolí) Náměstí Nebeského klidu roku 1989. Tanky projíždějí Pekingem a na dveře hotelového pokoje mladého amerického fotografa buší vojáci. Přesto se Joeovi podaří zachytit historii a snímek dostat ze země. Snímek (skutečně existující) zachycuje mladého muže s igelitovými taškami v ruce, čelícího nájezdu tanku. O dvacet let později se v pekingském deníku objeví záhadný inzerát, který Joea přiměje pokusit se vyhledat muže, kterého zachytil na historickém snímku. Kdo to byl? Co se s ním stalo? Je možné, že ještě žije? Děj hry plynule přechází z Pekingu na Manhattan a zpět, od posledních amerických prezidentských voleb do událostí na náměstí Tiananmen před 24 lety, dotýká se pravdivosti fotožurnalismu, pokusů západních společností dostat se na čínský trh, zvyšující se úrovně znečištění v Pekingu i čínské cenzury a potlačování lidských práv v zemi. Joe se při svém hledání seznamuje s britskou obchodnicí Tess, znovunavazuje přátelství s čínským tlumočníkem a učitelem angličtiny Zhang Linem a jeho bratrem, nomenklaturním manažerem, ve své posedlosti pátráním (nakonec paradoxně úspěšným) však komplikuje nejen jejich životy. Kirkwoodová si titul hry (amalgam slov China a America) vypůjčila od historika Nialla Fergussona, který tímto pojmem označuje vzrůstající míru provázanosti ekonomické a politické budoucnosti obou velmocí. Strhující děj i osudy postav však bolestně poukazují na pokud ne zcela chimérickou, pak zcela jistě nesmírně obtížnou možnost vzájemného pochopení lidí s diametrálně odlišnou historickou zkušeností. Strhující hra, která se stala událostí letošní londýnské divadelní sezóny měla premiéru 20. května 2013 ve známém divadle Almeida, následoval zcela vyprodaný transfer na West End – do Harold Pinter Theatre. Peter Quilter (Velká Británie) 4000 DAYS (4000 DNŮ) 2 m, 1 ž komedie V Michaelově mozku se utvořila krevní sraženina a uvrhla ho na tři týdny do kómatu. V nemocnici se o něho stará jeho zahořklá matka Carol a jeho nudný, ale starostlivý partner Paul. Oba spojuje smutek nad Michaelovým stavem, ale také vzájemná nevraživost. Když se Michael probere, vyjde najevo, že z paměti mu zcela zmizelo posledních jedenáct let života. Z posledních 4000 dní si nepamatuje vůbec nic. Nepamatuje si vůbec nic z toho, co prožil s Paulem, ba ani netuší, že existuje. Paul musí bojovat o to, aby Michaelovu paměť obnovil, kdežto Caroliným cílem je, zcela ho z Michaelova života vyloučit. Michael, jinak stále okouzlující a vtipný, se však ve své rekonvalescenci soustřeďuje na něco úplně jiného: snaží se na zeď svého nemocničního pokoje namalovat velkou nástěnnou fresku. Výraz své ztráty, svých nadějí a své touhy žít život muže, kterým byl před jedenácti lety. Nikoli muže, který se z něho mezitím (vedle Paula) stal. S výchozí, velmi vyhrocenou situací se musí postupně všechny tři postavy vyrovnat. Když Michael nakonec odchází z nemocnice, začíná zcela nová etapa jejich života.

14

David Harrower (Velká Británie) GOOD WITH PEOPLE (VYJÍT S LIDMI) 1 m, 1 ž aktovka Helen, ženu středního věku, která provozuje upadající hotel v Helensburghu, přímořském skotském městě, z něhož cestovní ruch vytlačila námořní vojenská základna, rozruší přítomnost mladého muže jménem Evan, který se v hotelu ubytoval. Evan jí vypráví, že do Helensburghu se vrátil poté, co pracoval jako ošetřovatel v Pákistánu, jen proto, aby se zúčastnil nové svatby svých rodičů. Mezi oběma vzplane konflikt, když se mj. ukáže, že Evan patřil do party, která kdysi šikanovala Helenina syna. Evan se jí však také svěřuje se svým zraněním a Helen přizná, že je zničená z rozhodnutí svého syna odejít z domova. Než by se vrátila do prázdného domova a k vychladlému vztahu se svým manželem, raději rovněž přenocuje v hotelu. Sexuální napětí mezi oběma osamělými lidmi zůstává v podtextu této noci plné konfrontace, zpovědí a nakonec usmíření. Hra, která v sobě má oproti jiným Harrowerovým hrám značnou dávku humoru, měla premiéru v březnu 2013 v glasgowském Oran Mór. Vznikla v koprodukci tamějšího Traverse Theatre a Paines Plough. Paul Rudnick (USA) I HATE HAMLET (NESNÁŠÍM HAMLETA) 3 m, 3 ž komedie Děj se odehrává ve starém apartmá v New Yorku, které kdysi dávno patřilo zesnulému herci Johnu Barrymorovi. Ten byl ve své době vyhledávaným shakespearovským hercem proslulým svým ztvárněním Hamleta. Andrew Rally má všechno, co by si mohl přát: slávu a uznání za účinkování v oblíbeném televizním seriálu, bohatou a krásnou přítelkyni, oddaného agenta, apartmá v New Yorku a šanci hrát s divadelní společností v Central Parku Hamleta. V jeho dokonalém životě ale přece jen několik zádrhelů je. Seriál byl zrušen, přítelkyně si úzkostlivě chrání své panenství a jemu se moc Hamleta hrát nechce. Když ho divadelní agentka navštíví v jeho novém apartmá a zmíní se o svém dávném románku s Johnem Barrymorem, pokusí se spolu s realitní makléřkou Felicií a přítelkyní Deirdrou vyvolat ducha tohoto herce. Barrymore se proto později objeví, oblečený do kostýmu Hamleta a snaží se Andrewa přimět, aby tuto roli vzal. Ten nakonec, po duchově dlouhém naléhání, lahvi šampaňského a šermířském souboji souhlasí. Celá situace se ale komplikuje příjezdem Andrewova kamaráda z Hollywoodu, který má lákavou nabídku na pilotní díl nového televizního seriálu s vyhlídkou na velmi vysoký honorář. Andrew je tak nucen si vybrat mezi Shakespearem, kterého miluje jeho přítelkyně, a televizí, díky níž by byl milován miliony diváků. Premiéra hry se konala 8. dubna 1991 ve Walter Kerr Theatre na Broadway. NAKED EYE (NAHÁ PRAVDA) 3 m, 5 ž komedie Hrdina další komedie Paula Rudnicka Alex Del Flavio je ambiciózní mladý fotograf, který hodlá svou výstavu v prestižní galerii obohatit fotografiemi sexuálně explicitního obsahu. Nan Bemissová, členka správní rady galerie a také manželka republikánského senátora, který právě kandiduje na guvernéra, jej má přesvědčit, aby ty „nejurážlivější“ z nich před vernisáží z výstavy stáhnul. Nan však narazí na tuhý odpor nejen u Alexe (mj., jak se ukáže, také homosexuála trpícího AIDS), ale i jeho nové lesbické a feministické asistentky Mumbali. Pod tíhou jejich argumentů, oslabená navíc nutností zastírat to, jak ji zasahuje manželova nevěra, a konfrontovaná s lesbickým „coming-outem“ své dcery, souhlasí nakonec s tím, že se nechá

15

Alexem vyfotografovat nahá. Když problém s urážlivou výstavou hodlá rázně řešit i senátor Bemiss, Alex navrhne, že místo inkriminovaných fotografií vystaví nahé snímky Nan. Nakonec tak každé z postav hry nezbude, než se veřejně přiznat ke všem „hříchům“. Kupodivu se nic vážného nestane. Neil LaBute (USA) REASONS TO BE HAPPY (PROČ BÝT ŠŤASTNÝ) 2 m, 2 ž komedie Neil LaBute se ve své nejnovější hře vrací k hrdinům hry Proč být hezký (Reasons to Be Pretty) a pokračuje v rozvíjení jejich osudů. Tři roky po svém rozchodu se Steph a Greg zamýšlejí nad tím, zda by svému vztahu neměli dát novou šanci. Problém je, že Steph je vdaná za někoho jiného a Greg si právě začal se Stephinou nejlepší kamarádkou Carly, svobodnou matkou, jejíž žárlivý bývalý manžel Kent jen s obtížemi formuluje své pocity. Pro žádnou ze čtyř postav není lehké vyznat se v navzájem si protiřečících zájmech a výbušných emocích. Vtipná hra o tom, kolik jsme toho schopni obětovat pro unikající cíl – vlastní štěstí. Premiéra hry se konala v červnu 2013 v newyorském Lucille Lortell Theater (v produkci MCC Theater). Jonathan Sayer, Henry Lewis, Henry Shields (Velká Británie) THE PLAY THAT GOES WRONG (PROPADÁK) 6 m, 2 ž bláznivá komedie Hra Susie H.K.Brideswellové Vražda na panství Haversham pochází z 20. let, ale pokud jste o ní nikdy neslyšeli, nebude chyba na Vaší straně. Tento esenciální anglický detektivní thriller se rozhodl nastudovat Dramatický kroužek polytechniky v Cornley a své rozhodnutí realizuje se záviděníhodným nadšením a nezáviděníhodnou neschopností. Mladý soubor na premiéře bojuje s neznalostí textu, neposlušnými rekvizitami, náhle se probudivšími ambicemi zaskakující inspicientky i zfušovanou scénou. Kus, který se inspiroval metodou Fraynovy slavné frašky Za scénou (i když zde se všechny zmatky důsledně odehrávají přímo na jevišti) našinci na nejednom místě připomene i Cimrmanovy moudré teatrologické poučky. Text vznikl v lůně souboru Mischief Theatre, jednoho z nejnadějnějších britských mladých divadel, v průběhu zkoušek inscenace, která zatím triumfálně brázdí britská divadla (připravuje se uvedení na West Endu) a získala si i vrcholné hodnocení britské kritiky. Ira Levin (USA) VERONICA´S ROOM (VERONIČIN POKOJ) 2 m, 2 ž Psychologický až hororový thriller od „mistra napětí“, slavného autora Stepfordských paniček, Hochů z Brazílie či hororové klasiky Rosemary má děťátko – románů a předloh stejně slavných filmů. Z jeho významné dramatické tvorby jsou pohříchu u nás (její těžiště totiž spadá do normalizačních 70.let) známa jen jeho Osidla smrti (Deathtrap). Studenti Susan a Larry se na večeři v restauraci seznámí s postarším irským párem, který je pozve do výstavného domu, který spravují. Susan se dá přemluvit, aby tomuto páru prokázala neškodnou službu. Jelikož se údajně podobá mrtvé dceři zesnulých majitelů domu Veronice, má ji na jedno odpoledne „hrát“ pro její pološílenou umírající sestru Cissii a připravit jí tak malou radost před koncem života. Susan se má ve své roli a kostýmu přenést do roku 1935, kdy bylo oběma dívkám kolem devatenácti. Larry na ni má zatím počkat u televize dole v salonu. Jakmile

16

se však za jejími hostiteli zavřou (vlastně zamknou) dveře a Susan se připravuje na Cissiin příchod, situace se rázem změní: Susan-Veronika musí čelit absurdnímu útoku Veroničiných rodičů a temné rodinné historii. Bystrá dívka odmítá uvěřit, že by se skutečně ocitla v kůži mladé Veroniky v roce 1935, a nechce přistoupit na hru, kterou s ní starší pár, jenž si přisvojil tentokrát totožnost zesnulých majitelů domu (a k němuž se překvapivě přidá i Larry, Susanina čerstvá známost), hraje. Nakonec se podvolí až násilí - připustí, že je Veronika a dokonce se před „svými rodiči“ přizná ke „svému“ zločinu… Definitivní odhalení pravé identity staršího páru však přináší další zvrat a příslib další hrozby. Hra se odehrává v jediném pokoji. Premiéra dokonale vystavěné hry s výjimečnými hereckými příležitostmi pro mladý pár a dvojici kolem šedesátky se konala 25. října 1973 v newyorském Music Box Theater Liz Flahive (USA) THE MADRID 3 m, 3 ž komedie Uprostřed jednoho dopoledne v mateřské školce se učitelka Martha, která se velmi kompetentně věnovala svěřeným dětem, náhle rozloučí a odejde – jak se ukáže, tak navždy: nevrátí se ani domů ke svému manželovi a právě dospělé dceři. V dalším ději sledujeme, jak se s tímto nečekaným a nevysvětleným odchodem vyrovnává Marthina rodina. Michael, její manžel, rovněž učitel, v podivném defétistickém pokusu uzavřít tuto kapitolu svého života prodá veškeré zařízení domu. Marthina zmatená dcera Sarah se dočasně vzdá vlastního života a ambicí, aby pomohla svému otci a pokusila se pochopit, co se stalo. To vše za poněkud zvláštního zájmu sousedů, kteří se s úlevou věnují raději cizím problémům než svým vlastním. A konečně je tu Marthina matka Rose, která se řetězem menších dopravních nehod snaží upoutat pozornost své dcery. Sarah se zaměstnala ve Starbucks, a tam ji také Martha vyhledá, aby jí popřála k narozeninám. Obě tajně uzavřou spojenectví. Martha se přestěhovala do pronajatého bytu v blízkém městě (The Madrid se jmenuje činžák, kde se byt nachází.) a z jejich rozhovorů se dozvíme o Marthě přece jen více: její útěk byl plánovaný, na návrat nepomýšlí, je šťastná nebo aspoň tvrdí, že je, navzdory prázdné ledničce a rozkládací posteli, na níž spí. Důvod jejího odchodu však zůstává tajemstvím nebo možná neexistuje. Je teď plná naděje a spokojená s tím, jak se věci vyvinuly. Nakonec se však přece jen vrátí – ale pouze proto, že si uvědomí, že život, z kterého ona unikla, její dceru uvěznil. Premiéru měla tato vážná komedie 26. března 2013 v New York City Center. John Guare (USA) 3 KINDS OF EXILE (3 DRUHY EXILU) variabilní obsazení Nejnovější Guarova hra (premiéra v off-broadwayském Atlantic Theater 15.5.2013) je vlastně souborem tří aktovek spojených tématem východoevropského exilu. Jejich hrdiny jsou totiž nejmenovaný Čech (vypravěčem této první aktovky – monodramatu je však nepochybně slavný filmový režisér české-židovského původu Karel Reisz), legendární polská herečka Elzbieta Czyzewska a konečně – prostřednictvím materiálu, který autorovi poskytl svými romány a hrami - polský dramatik Witold Gombrowicz. Dalo by se také řici, že exil je zde nazírán prismatem dítěte, ženy a muže… První aktovka je téměř hororovým příběhem Wintonova dítěte a jeho celoživotního problému psychicky se po ztrátě rodiny adaptovat v nové roli a vlasti. Druhá aktovka je věnována historické postavě Elzbiety Czyzewské, která na počátku 60. let opustila hvězdnou filmovou a divadelní kariéru, když se provdala za špičkového amerického žurnalistu – a tak navždy ztratila půdu pod nohama, byť svou osobností i uměním inspirovala nejednoho amerického umělce (za všechny: W.Styron a jeho Sophiina volba). Guare nechá

17

příběh novodobé Médey vyprávět chóru herců. Nejstylizovanější je aktovka třetí, kombinující v jedné absurdně groteskní féerii osudy reálného Witolda Gombrowicze a scény z jeho Svatby a románu Trans-Atlantyk. W.G. se po absurdní plavbě do Argentiny ve službách předválečného Polska rozhodne vystoupit z předurčeného národního „osudu“ a stát se navždy „nezralým“ člověkem – zralým umělcem. Guare překvapuje u Američana vzácnou hloubkou pochopení specifického fenoménu východoevropského vlastenectví a konfliktů, které přináší. Alan Ayckbourn (Velká Brutánie) HAUNTING JULIA (HON NA JULII) 3m Komorní hra ve dvou dějstvích o dávné smrti, s níž je těžké se vyrovnat. Hlavní hrdinkou, která se na scéně nikdy neobjeví, je geniální skladatelka Julia. Ta v devatenácti letech spáchala sebevraždu; její otec Joe na její počest vybudoval kulturní centrum s muzeem – Juliiným dokonale rekonstruovaným posledním bytem. Jako zlomený otec a fanatický ochránce její památky skoupil okolní nemovitosti a byt je nyní jen jednou částí většího komplexu. Jednoho nedělního odpoledne sem pozve Andyho, Juliina posledního přítele. Brzo se ukáže, že nejde jen o zdvořilostní návštěvu: Joe se rozhodl vyvolat ducha mrtvé dcery, aby konečně zjistil, proč se před dvanácti lety rozhodla pro dobrovolnou smrt. Se seancí přijde pomoci Ken, podivné „médium“, vyznavač duchařiny a zároveň člověk nadaný téměř nadpřirozenými schopnostmi. Podaří se mu s Julii spojit za pomocí jejího starého plyšáka – v tu chvíli se ale ukáže, že Ken je podvodník (medvěd Julii skutečně nikdy nepatřil, původního už dávno ukradli návštěvníci muzea, tohle je „třetí náhrada“). Z Kena se vyklube někdejší správce budovy, k jehož rodině si Julia chodila kdysi povídat. Ken o ní ví evidentně nejvíc – i to, že Andy se s ní bezprostředně před smrtí setkal, a zná i tajemství na dceři závislého otce. Všichni muži Julii chovají ve vzpomínkách natolik intenzivně, že k jakési seanci skutečně dojde, Julie se zjeví a otec ji konečně „propouští“. Ukazuje se, že síla vzpomínky může být stejně silná jako nadpřirozené spojení. Ayckbourna k napsání této „duchařské“ hry údajně inspirovala Žena v černém od Susan Hillové, kterou pro divadlo adaptoval Stephen Mallatratt. Ta byla uvedena v divadle Stephena Josepha ve Scarborough a režíroval ji Ayckbournův spolurežisér Robin Herford. Ayckbourna fascinovalo, že diváky víc než speciální efekty zvedne ze židlí skvělé herectví a napínavý příběh. Hon na Julii následoval po sedmi letech: pořád je to duchařina, ale prim hraje téma - tři muži a jejich vztah k dívce, která si vzala život tak mladá. Hra byla poprvé uvedena v autorově režii v divadle Stephena Josepha v britském Scarborough 12. dubna 1994, oficiální premiéru měla 20. dubna 1994. Steve Martin (USA) ZIG ZAG WOMAN (ŽENA PŘEŘÍZNUTÁ V BOXU) 3 m, 1 ž jednoaktová komedie Číšnice obsluhuje hosty magicky přeřezaná do tří částí – klasický kouzelnický trik symbolizuje osamělost ženy, schopné se pro „toho pravého“ doslova „přetrhnout“. Do kavárny zavítá starý muž, který stále čeká na pravou lásku, muž středního věku, který už našel a dál nehledá, a ohnivý mladík, jehož ideálem je právě - přeřezaná žena. Absurdní hříčka oplývající originálními sentencemi je dalším divadelním kusem slavného komika a autora Picassa v baru Lapin Agile a nejlepší a nejhranější z jeho aktovek.

18

Sandi Toksvig(ová) (Velká Británie) BULLY BOY (DRSŇÁK) 2m "Co z lidí dělá hrdiny?" Major Oscar Hadley, stárnoucí veterán bitvy o Falklandy upoutaný na kolečkové křeslo, přichází jako příslušník vojenské policie vyšetřit okolnosti válečného incidentu, při kterém zahynul osmiletý afghánský chlapec pádem do studny. Obviněný vojín, sotva jednadvacetiletý Edward Clark, se snaží obhájit svůj násilný hněv poté, co se nemohl vyrovnat s náhlou ztrátou svých přátel při výbuchu nástražné bomby. V průběhu vyšetřování vycházejí napovrch podrobnosti, které oba muže nutí nově uvažovat o svých postojích, pochybovat o nich a zpětně je hodnotit. Hra odkrývá dopady emocionální zátěže na psychiku lidí vystavených extrémním podmínkám války a obecněji se dotýká otázek morálky, strachu, pravdy a zodpovědnosti. Náročný text přináší působivou příležitost pro dva mužské herecké představitele. Světová premiéra proběhla 13. 5. 2011 v divadle Nuffield Theatre v Southamptonu. Autorka Sandi Toksvigová je oblíbená a populární britská spisovatelka, dramatička, herečka a konferenciérka, s dánskými kořeny. Žádná z jejích her dosud nebyla v ČR uvedena. Lyle Kessler (USA) ORPHANS (SIROTCI) 3m Dva dospělí bratři spolu žijí v řadovém domku kdesi na předměstí zapomenutého města v Severní Philadelhii. Otec je opustil a matka zemřela, ještě když byli děti. Přežívají díky drobným krádežím, pořád dokola jedí tuňákové konzervy a koukají na televizi. Starší bratr Treat se o mladšího Phillipa otcovsky stará, miluje ho a chrání. Zároveň mu tím brání dospět, připravuje ho o jakoukoli možnost poznání a vzdělání. Phillip nikdy neopouští dům, má strach, že by venku zemřel na nějakou alergickou reakci, což se mu téměř stalo, když byl malý. Celé dny tráví zavřený v matčině skříni s oblečením, o venkovním světě se dozvídá díky sledování soutěže The Price is Right (Uhodni správnou cenu), pročítá noviny a staré knihy... Jednou Treat přivede domů opilého, leč od pohledu zámožného muže s kufříkem plným akcií a dluhopisů. Napadne ho, že by za něj mohli dostat výkupné, a tak ho tedy přivede domů a spoutá. Unesený muž je chicagský gangster jménem Harold. Ráno se mu podaří uvolnit si pouta a protože sám vyrůstal jako sirotek, ujme se s pistolí v ruce role náhradního otce a učitele. Premiéra hry se konala v srpnu 1983 v Matrix Theatre v Los Angeles a od té doby měla hra stovky repríz v mnoha divadlech po celém světě. V roce 1987 vznikla filmová verze v režii Alana Pakuly, roku 2005 se v roli Harolda objevil Al Pacino. Znovuobnovená broadwayská premiéra proběhla v dubnu 2013 v Shoenfeld Theatre a inscenace byla nominována na cenu Tony v kategorii Nejlepší Revival a Nejlepší herec. Lisa Kron(ová) (USA) IN THE WAKE (DŮSLEDKY) 1 m, 5 ž Ellen žije v New Yorku, je jí něco přes třicet. V kariéře se jí daří, jejímu partnerovi Dannymu se nedá nic vytknout, tím méně nedostatek lásky a oddanosti. Jeho sestra Kayla, Ellenina nejlepší kamarádka, navíc se svou lesbickou manželkou bydlí ve stejném činžáku, takže jejich životní styl tak trochu připomíná komunitní pospolitost ze serialu Přátelé. Ellen má vlastně všechno. Jediné, co ji dráždí, je vývoj americké domácí politiky. Poprvé Ellen a její přátele zastihneme během společné oslavy Dne díkůvzdání v roce 2000, během kterého sledují televizní zpravodajství o výsledcích památných prezidentských voleb, ve kterých - přes mnohá zpochybňování - zvítězil George W. Bush. Odsud autorka začíná viditelnou paralelu mezi Elleniným životem a osudy Ameriky v prvních deseti letech 21. století.

19

Oblíbená Ellen, která srší humorem a výborně formuluje svoje kritické liberální názory, Ellen, která je tak cool, že sama odmítá přežitek sňatku, ale naopak podporuje okázalou svatbu svých lesbických kamarádek, kterou mají všichni rádi, která věří, že americká politika se dokáže vrátit na správnou cestu, najednou zcela vykolejí osudové setkání. Potká filmovou režisérku Amy a zamilují se do sebe. Danny to poměrně dlouho toleruje, ale když se Ellen po rozchodu s Amy nemůže vzchopit, nakonec se rozhodne jít svou vlastní cestou. Spolu s těmito osobními událostmi sledujeme připomínky velkých politických událostí - pád Dvojčat a jeho následek, agresivní zahraniční politiku USA krytou sloganem boje proti terorismu. Ellen se snaží ukazovat, kde má Amerika svou slepou skvrnu, kvůli níž není schopná účinné sebereflexe, a přitom nevidí, kde je její vlastní problém. Kontrapunkt k energické, zdánlivě vstřícné a otevřené, ale ve skutečnosti sebestředné Ellen, tvoří její starší kamarádka Judy, která dobrovolně pracuje v Africe. K volbám nechodí a o Americe nemá žádné iluze. A především s Ellen nesdílí podstatu americké mentality, tedy že mít se dobře je výchozí i konečný stav věcí a životní nutnost. Momenty štěstí je podle ní třeba vybojovat a být za ně vděčný, pokud přijdou. Ellen končí sama, hluboce ponořená do svého smutku, ale s pochopením, že proti slepým skvrnám v očích jiných je možné něco dělat, ale to nás nenaučí najít ty naše, a že i méně šťastná období jsou svého druhu darem, který je třeba přijmout a užít. Gary Henderson (Nový Zéland) AN UNSEASONABLE FALL OF SNOW (SNÍH MIMO SEZÓNU) 3m Holá místnost se stolem a dvěma židlemi. Arthur, muž kolem padesátky, vyslýchá Liama, mladíka mezi dvacítkou a třicítkou. Je to policejní výslech? Arthur konstatuje, že ve složce, kterou má v ruce, skutečně nejsou informace o tom, že by Liamovy přestupky policie vyšetřovala, je v ní však mnoho detailů z jeho života. Arthur s Liamem skládají „puzzle“ Liamovy existence outsidera, který se obává pohledů ostatních a ostýchá pozvat svou spolubydlící byť i jen na skleničku. Arthur pomalu míří k mnohem závažnějšímu činu, který má Liam na svědomí. Je to vražda? Zavraždil Liam někoho? Ale proč se „výslech“ točí kolem cesty opilého poníženého Liama na nádraží? Nakonec Arthur předloží Liamovi usvědčující fotografie. Jak divák pochopí, jsou na nich části lidského těla. Liamova těla. Liam spáchal sebevraždu pádem pod kola vlaku. Tímto činem však tragicky zasáhl do života dalších dvou lidí: své matky, kterou jeho smrt zcela zlomila, a strojvedoucího, který už nadále není schopný vykonávat práci, která ho živila. Arthur Liama obviní, ale nesoudí. Nakonec mu předá jeho složku, aby pochopil, a odejde. Obsah složky však Liama překvapí a navíc do místnosti místo Arthura vejde jiný muž, jistý Tony. A Liam se ujímá výslechu. Premiéra mysteriózní pinterovské aktovky se konala v Downstage Theatre ve Wellingtonu v březnu 1998. Gary Henderson (1955) patří k nejoceňovanějším novozélandským režisérům a dramatikům. Žije v Aucklandu, kde rovněž učí na tamější Unitec´ School of Performance and Screen Arts. K jeho hrám patří Mo & Jess Kill Susie (1996), Peninsula, Home Land, Lines of Fire a Stealing Games (2007).

20

Německy psaná dramatika Roland Schimmelpfennig (Německo) AN UND AUS (ZAP A VYP) 4 m, 4 ž Tři páry se sejdou k dobrému jídlu a milování v jednom hotelu. Přicházejí tam postupně, po sobě. A nevědí, že vedle spí manžel s nějakou jinou ženou a manželka s jiným mužem. Nicméně se takto vytvořené páry k sobě hodí daleko lépe než ty původní. Alespoň na chvíli. Poté zabliká světlo, zapnuto a vypnuto. Najednou má paní Z. dvě hlavy a panu A. chybějí ústa. Srdce pana Y. hoří, zatímco paní A. zkamení. Svět se vymkl z kloubů – nacházíme se totiž na boulevardu ve Fukušimě. Hra vznikla na zakázku tokijského Národního divadla, kde byla uvedena v červnu 2013. Justine del Corte (Německo) DER ALPTRAUM VOM GLÜCK (DĚSIVÝ SEN O ŠTĚSTÍ) celkem 13 m, 16 ž – doporučené zdvojení rolí (dvě velmi staré ženy, klavírista) Co obraz hry, to jiné postavy a jiná situace – vzniká tak kaleidoskop konfliktů a postav, jehož společným jmenovatelem je hledání odpovědi na otázku, co je to vlastně štěstí a dá-li se vůbec najít. Najdou lidé štěstí v neštěstí? V banálních situacích, v tom, co dokázali, najdou ho náhodně, pouze když něco zničí, když přejdou od slov k činům, nebo když po něčem dychtí? Je naplnění dychtivosti štěstí? Nacházíme je ve svých triumfech? Či naopak je to výsledek našich ztroskotání? Žijí šťastní lidé v nevědomosti, či jsou si naopak štěstí moc dobře vědomi? Postavy hry to nevědí – muži i ženy se vrhají stále dokola do reje nesprávných očekávání, která plodí zklamání, všichni po něčem baží, proto se vztekají a láteří, nakonec se smiřují a zkouší v sobě probudit jakousi víru. Žena, jež se každých sedm let probouzí vedle jiného muže, muž, který všechny a všechno nasupeně překřikuje, dívka, která se sama zbaví panenství. Všichni zúčastnění podávají zprávu o bolestech všedního dne, o otupění z banálního života, o vzletech a pádech lásky, o hledání pravdy a lačnosti po šťastném bytí. Poetických jazykem a obrazy si autorka bere na mušku naše hledání štěstí, tu dojemně, jindy s humorem a nadhledem provází postavy v jejich bezmocnosti najít šťastný život. Hra byla uvedena v kooperaci s divadlem Schauspielhaus Bochum v Recklinghausen v rámci přehlídky Ruhrfestspiele v červnu 2007. Werner Schwab (Rakousko) PORNOGEOGRAPHIE 5 m, 4 ž sedm příhod Ohavné studio na natáčení porna a šosácký obchod květinami v tomtéž domě: pouze na první pohled neslučitelné sousedství. Ve studiu se rozčiluje režisér na herce, o čem přemýšlejí, totiž jak si za vydělané peníze zařídí běžnou měšťanskou existenci. Obě strany se snaží utlačovat tu druhou, což vyústí do totálního rozkladu protějšku. Nicméně na konci vítězí „Mazel“, majitel domu týraný svojí manželkou. To jemu se podaří uškrtit pornoherečku – strašlivý čin, blahořečený nejen všemi zúčastněnými, nýbrž i pornoherečkou samotnou. Až k tomuto momentu popravy se roztáčí spirála pohrdání, zneužívání a ponižování – sedm příhod se stává sedmi smrtelnými hříchy 20. století. Sex a touha po smrti, umění a válka, káva a koláč – to jsou jen některé ze synonym nezměrné nespokojenosti se stereotypním životem, z něhož se dá uniknout pouze chvílemi. Werner Schwab popisuje hořce a jízlivě stav světa, jenž je protkán sexualitou a v němž je

21

spousta ztracenců a loserů. Hra byla uvedena v říjnu 1993 ve Štýrském Hradci v autorové režii. Připravujeme český překlad. Jonas Jonasson, Axel Schneider (Německo) DER HUNDERTJÄHRIGE, DER AUS DEM FENSTER STIEG UND VERSCHWAND (STOLETÝ STAŘÍK, KTERÝ VYLEZL Z OKNA A ZMIZEL) (HUNDRAÅRINGEN SOM KLEV UT GENOM FÖNSTRET OCH FÖRSVANN) 9 m, 1 ž dramatizace humoristického románu Jonas Jonasson vydal v roce 2009 svou prvotinu Stoletý stařík, který vylezl z okna a zmizel. Kniha se záhy stala čtenářským hitem a nejprodávanější švédskou knihou let 2010 a 2011, u nás vyšla v roce 2012 (překlad Zbyněk Černík). V současnosti byla přeložena nebo se překládá do 35 jazyků. Fenomenální úspěch letos sklízí v Německu, bestsellerem se stala mj. v Holandsku, Dánsku, Norsku, Francii, Itálii, Španělsku... Podle knihy je natáčen film s největším rozpočtem v historii švédské kinematografie. Nyní došlo i na dramatizaci téměř cimrmanovských eskapád Allana Karlssona, v říjnu 2013 uvedlo tuto dramatizaci hamburské divadlo Altonaer Theater. O čem knižní bestseller a potažmo i dramatizace vypráví? Allan Karlsson má narozeniny. Je mu sto let. Vlastně důvod k oslavě. Starosta i místní tisk se připravují na velkolepou oslavu, stoletý stařík má však v domově důchodců docela jiné plány; jednoduše zmizí - a brzy je celé Švédsko kvůli jeho útěku vzhůru nohama. Jenže s podobnými věcmi už má Allan své zkušenosti - v mládí koneckonců uvedl do zmatku celý svět. Rozvíjí se dobrodružný útěk, na němž hlavní hrdina zažije nejedno překvapující setkání. Je pronásledován nejen policií, nýbrž i nebezpečným gangem, neboť omylem uloupil kufr s kradenými milióny. Brzy Allan není sám a uskupí se kolem něj skurilní partička – bývalý zlodějíček Jonsson, věčný student Ljungberg, sloní dáma Soňa... Navíc se dozvídáme o staříkových originálních setkáních, kterých za svůj úctyhodný věk zažil bezpočet – popíjel s Trumanem, zachránil život Churchillovi, zpíval se Stalinem a vůbec nevědomky ovlivnil moderní historii. Dramatizace zkrátka vypráví o jednom veselém útěku a také o šíleném životním příběhu svéhlavého muže, který se sice nikdy nezajímal o politiku, ale přesto byl vždy nějak zapleten do velkých historických událostí 20. století. Výborná příležitost pro herce v nejlepších letech. Andreas Veiel (Německo) DAS HIMBEERREICH (MALINOVÁ ŘÍŠE) 5 m, 1 ž pohled do světa bankéřů „Musíme neustále činit rozhodnutí v oblasti, do níž nikdo skutečně nepronikne.“ Speciální poschodí velké banky. Kanceláře členů představenstva – někteří již požívají rentu, jiní mají ještě stále nějakou zodpovědnost. Krize dorazila i sem: každý má svůj vlastní příběh, svou vlastní verzi událostí. Jeden ztratil kvůli krizi práci, nebo odešel dobrovolně, jiný kvůli němu zbohatnul. Jeden ví, co by měl dělat, ale nikdo se ho na nic neptá. Nedůvěřuje těm, kdo mají zodpovědnost, neboť ti si myslí, že všechno vědí lépe. Ti druzí mají zodpovědnost a taky vědí, co by se mělo dělat, jenže jednají podle toho? Sledují své určité zájmy, ale které to vlastně jsou? Autor věnoval spoustu času rešerším (stejně jako např. ve své hře dle skutečné události Kopanec). Vyzpovídal více než dvacet bankéřů a ve své rešerši sledoval spojovací linie mezi osobními motivy a strukturou firmy. Výsledkem je překvapivý a novátorský pohled do skrytého světa bankéřů, kteří, ať chceme nebo nechceme, ovládají náš svět. Premiéra proběhla v lednu 2013 ve Staatstheater Stuttgart v koprodukci s Deutsches Theater Berlin v autorově režii.

22

Kristof Magnusson (Německo) SUSHI FÜR ALLE (SUŠI PRO VŠECHNY) 4 m, 2 ž černá komedie Ingo Kluge, reklamní textař a otec od rodiny, zorganizuje pod falešnou internetovou identitou setkání s Albanem Lenzem. Ten na internetu zkouší skoncovat se svým osamělým životem a najít si životní partnerku. Vtip tkví v tom, že Ingo hledá někoho pro svou ženu jako náhradu za sebe – dozví se totiž, že má rakovinu a moc času už mu nezbývá. Nový partner má však problematické vyhlídky – měl by se postarat o manželku Inga, Johannu, a navíc o jejich dvě již plnoleté, nicméně zcela neurotické děti. Johanna domácnost příliš nezvládá a děti, Gesine a Gerald, mají dost starostí se svými komplexy. Alban Lenz se tedy musí brzo sám sebe ptát, jak moc chce „zdědit“ Ingovu rodinu. Nicméně Ingo dostane zcela geniální nápad, jak všechno zařídit... Turbulentní vypointovaná komedie o hledání štěstí, a pokusem uniknout spárům rodiny a o propastech, jež se skrývají za fasádou spokojeného rodinného života. Hra byla uvedena v divadle Theater Dortmund v březnu 2011. Hra se v současnosti překládá.. Katharina Schmidt (Německo) 27 WILDE AFFEN (27 DIVOKÝCH OPIC) 2 m, 2 ž hořká komedie Hořká a sžíravá společenská satira na téma extrémní individualismus a pošramocené sociální tužby. Heinrichův vyhraněný syndrom stále někomu pomáhat si vezme na mušku přítele a umělce Alcesta a učiní si z něj objekt vlastní terapie. Bohužel právě v okamžiku, kdy se nekompromisní umělec Alcest bez varování zamiluje do Uschi O. Ta ovšem pomýšlí na poslední a definitivní řešení svých problémů. Rej postav na šikmé ploše doplňuje Soňa, plachá žena s měšťáckými ambicemi a překvapivým dvojím životem. Při jedné náhodné společné procházce se tato nesourodá třaskavá směs smíchá a situace se začne vymykat kontrole... Autorka nechává po vzoru komedií W. Allena navzájem do sebe vrážet čtveřici veskrze sympatických a švihlých městských neurotiků, kteří nakonec stojí naproti sobě nazí. Komedie o lůzrech byla uvedena v divadle Schlosstheater Celle v květnu 2013. René Heinersdoff (Německo) DER KURSCHATTENMANN (ŠVIHÁK LÁZEŇSKÝ) 1 m, 4 ž konverzační komedie Lázně Bad Pyront, někdy v současnosti. V sanatoriu, kde se léčí menší i větší duševní poruchy, se náhle vynoří Ulrych – muž, jenž vsází všechno na to, aby popletl hlavy nejen tamějším pacientkám, ale i jejich pečovatelkám. Je šaramantní a troufalý, milý a naléhavý, elegantní a penetrantní... a působí šlechetně a současně dychtivě. S nespoutanou fantazií, výřečností a bezednou studnicí omletých frází dobývá tento lázeňský švihák ženská srdce. Hra s ohněm, při níž si podávají dámy kliku u dveří. Sestře Isabel se představil jako kapitán a slíbil jí desetiletou námořní cestu, Alici se prezentuje jako bankéř a barvitě jí líčí co s našetřenými penězi, pro Edith je architekt a objevitel „vodonosných sloupových základů“. Samo sebou přijde to, co přijít muselo – ženy odhalí podvod a chtějí hříšníka tvrdě potrestat. Nejlepší nápad na pomstu má Oda, jež je v sanatoriu teprve krátce... Výtečná šance pro představitele nenapravitelného upovídaného hochštaplera, jenž skončí s síti svých vlastních lží, a čtveřice komediálních rolí pro herečky. Hra měla premiéru v listopadu 2012 v divadle Theater am Dom v Kolíně nad Rýnem, za rok se

23

dočkala jen v Německu tří dalších inscenací (Bonn, Düsseldorf, Frankfurt). Bruno Pellandini (Rakousko) BENTLEY FAHREN (JEZDIT SI V BENTLEY) 1 ž (+ 1 hudebník) monodrama Dobrodružný příběh devětatřicetileté milionářky, jež po smrti svého manžela ke svému překvapení zjistila, že zdědila jenom dluhy. Představa, že by měla začít pracovat, vyvolává v Ernestině nevolnost. Proto se krátce před dražbou své vily rozhodne, že rázně vsadí všechno na jednu kartu. Její odvahu podporuje zcela neočekávaně soucitný zahradník. Ernestine se chová jako postava z Čechova: Bída není přece tak velká, aby přicházela v úvahu práce. Existuje pro ni pouze porážka nebo zázračná záchrana, neboť jí přijde nemožné překročit svůj vlastní stín. V tom vězí její tragičnost – nicméně také komičnost. Hra byla uvedena v květnu 2012 ve vídeňském divadle Theater an der Gumpendorfer Straße.

A další... Frank Houtapples (Holandsko) AAN HET EIND VAN DE ASPERGETIJD / AT THE END OF THE ASPARAGUS TIME (NA KONCI CHŘESTOVÉ SEZÓNY) 4ž komedie Na konci chřestové sezóny v Limburku se každá ze tří sester středního věku konfrontuje s tím, čeho dosáhla v dosavadním životě. Francien se stala herečkou a vede svůj, v očích místních neřestný, život v Amsterdamu, zůstala bezdětná a nemá stálého partnera. Aggie provozuje celý svůj život jediné kadeřnictví ve městě. Její nadějí do budoucna je plán, že její dcera Sofie živnost převezme. A konečně Kitty je provdaná za Wima, místního lékaře, a řadu let pracovala pro charitativní organizace jako např. Náhradní rodiče. V pozadí Aggiena dcera Sofie, které je přes dvacet, flirtuje: právě se poprvé zamilovala do ilegálního polského dělníka, který pracuje jako pomocník při sklizni chřestu na sousedním statku. Když Francien přijede k Aggie na návštěvu a chystá se u ní přespat, tři sestry spolu stráví večer. Láhev destilátu na stole způsobí, že ze skříně začnou vylézat dosti zajímaví kostlivci. Ukáže se, že Kittyino manželství je fraška, Wim je totiž homosexuál. Francienina kariéra vlastně nikdy pořádně nezačala a ona se pohybuje ve vyježděných kolejích. A Aggie druhý den ráno zradí svoji dceru. Namluví Polákovu zaměstnavateli, že muž Sofii napadl a poradí mu, aby ho propustil. Současná komedie mravů zkoumá, jak ženy bojují se stárnutím, a ptá se, co pro ně ještě rodinné – zde sesterské – vztahy znamenají. Frank Houtappels (1968) je holandský herec, dramatik a scénárista. Amsterdamskou divadelní školu absoloval v roce 1992, kromě herecké dráhy v divadle, televizi a filmu, se od roku 1995 uplatňuje i jako autor divadelních her pro přední holandská divadla (např. Blind Date (Schůzka naslepo), De Potvis (Na mělčině, uvedlo divadlo Kalich), pro televizi a film (např. Yes Sister, No Sister). Jeho hry i scénáře jsou současné komedie mravů, reflektující kulturu holandské střední třídy. Text máme k dispozici v anglickém překladu i holandském originále.

24

Ger Thijs (Holandsko) DE KUS / THE KISS (POLIBEK) 1 m, 1 ž Protagonisté této hry nemají jména. V jejím průběhu se o nich dovíme nejrůznější věci, jména však nikoliv. Zvláštní je, že to vůbec nevadí, vlastně si to divák ani neuvědomí. “On” je bavič, jehož kariéra ztroskotala - chodec mezi padesátkou a šedesátkou, profesionální bavič, hledající téma pro svůj příští program. Pracuje v prázdninovém kempu, kde obveseluje děti v medvědí kůži. Což je hluboko pod jeho úrovní. “Ona” je bývalá lékárnice na odpočinku žijící z renty, rovněž padesátnice, provdaná za zamlklého nimroda, s dcerou, která je její pýchou. Setkají se na lavičce v kopcovitém kraji provincie Limburg. On zde na procházce hledá “inspiraci”, Ona se pak tudy vydává na svého druhu pouť, jež má pozitivně ovlivnit výsledky jejích testů na rakovinu prsu. Setkání začíná trapně a téměř nepříjemně. Ale jak se rozhovor dál vyvíjí, nabývá stale vice formy zpovědí a nakonec i nečekaných odhalení. Ledy postupně tají. Muž provází ženu na její pouti od lavičky k lavičce lesní cestou do nemocnice, oba se svěřují s neradostným stavem svého manželství, navzájem se špičkují, improvizují možný mužův příští bavičský výstup, dokonce plánují společnou pěší pouť do Lourd, až mezi oběma vzplane kratičká milostná epizoda. Jak skončí? Je finální polibek polibkem na rozloučenou, nebo příslibem pokračování stale se prohlubujícího vztahu? Co chce On? Chvílemi má nutkání Ženu zabít a jednou ranou se tak zbavit všech svých frustrací a nashromážděné zlosti. Nebo by s ní raději kráčel dál, až do konce života? Osamělá srdce za polednem svého života, toužící a zároveň sužovaná strachem, zahořklá, ale přitom stale schopná smát se sama sobě. Ger Thijs je fenomén holandského divadla, jeho hry jsou velmi úspěšné. Pracoval se soubory Tonneelgroep Amsterdam, Publiestheater a Het National Theater. Pro jeho režie je charakteristický cit pro detail. K jeho předchozím hrám patří Dotkni se mě, Pod řekami a Světlo v očích (obě poslední nominovány na Cenu publika NRC). Polibek je jeho nejnovější hra – byla nominována na Cenu publika a vybrána na Holandský divadelní festival (Dutch Theater Festival TF). K dispozici máme holandskou a anglickou verzi.

25

LISTY Z AURA - PONTU 4/2013 © Aura - Pont s.r.o., Praha 2013 Redakčně připravil Michal Kotrouš. Spolupracovali: Alena Bjačková, Marta Ljubková, Petra Marková, Anna Pýchová, Jitka Sloupová, Klára Vajnarová.

26