JOURNAL LAFARGE CEMENT
2/2013
obsah
str. 6–7
str. 16–17
str. 18–19
LAFARGE CEMENT JOURNAL číslo 2/2013, ročník 10 vychází 2x ročně, toto číslo vychází 21. 10. 2013 vydavatel: Lafarge Cement, a. s. 411 12 Čížkovice čp. 27 IČ: 14867494 tel.: 416 577 111 fax: 416 577 600 www.lafarge.cz evidenční číslo: MK ČR E 16461 redakční rada: Ing. Michal Liška, Miroslav Kratochvíl, Mgr. Milena Hucanová šéfredaktorka: Blanka Stehlíková – C.N.A. fotografie na titulu: Telekomunikační věž Avala Tower, Srbsko, mediatéka Lafarge fotografie uvnitř časopisu: archiv Lafarge Cement, fototéka Skupiny Lafarge, Kloknerův ústav, PPF Real Estate s.r.o., ABF – Nadace pro rozvoj architektury a stavitelství, Petr Šaj, Sudop, Ing. Vlastimil Šrůma, CSc., MBA, archiv Blanky Stehlíkové. spolupracovníci redakce: doc. Ing. Vladislav Hrdoušek, Bc. David Stella design: Luděk Dolejší Tento časopis je neprodejný, distribuci zajišťuje vydavatel.
str. 8–9
str. 14–15
Aktuality Lafarge aktuálně
1–3
Téma Hrozí výrobcům cementu, že se ocitnou v červených číslech?
4–5
V lomu IV se těží od roku 1974
6–7
Materiál Rakousko: Inovace pro stříkaný beton se změnila v nejprodávanější produkt
8–9
Technologie Kontrola homogenity rozptýlení ocelových vláken u prvků z UHPC materiálů po výšce průřezu
10–13
Referenční stavba ArtGen Office Gallery
14–15
Zajímavá stavba Malá vodní elektrárna Svijany
16–17
Ekologie Areál cementárny je plný ptačích křídel
18–19
Stavebnictví a EU Dopravní stavby s podporou EU
20–21
Konstrukce mostů Konstrukce z Ductalu® – most v Saint Pierre la Cour
22–23
Betonové unikáty Modernizace slavného stadionu Maracanā v Rio de Janeiru
24–27
Soutěž Beton a architektura
28–29
Summary
str. 24–27
29
str. 28–29
úvodník
Vážení přátelé, letos jsme, jako již dříve v minulosti, otevřeli brány veřejnosti. Velmi rád jsem se setkal s některými z vás a vašimi rodinami. Kvůli povodním jsme den otevřených dveří museli posunout z června na září, ale vysoká návštěvnost nám napověděla, že možná i zářijový termín je příznivý. Novinkou byla ukázka expedice. Místa, odkud naše výrobky směřují na trh. Návštěvníci, kteří projevili zájem, si mohli prohlédnout, jak prakticky funguje odběr volně ložených cementů a jak se expeduje balený cement. Představili jsme jim kompletní sortiment balených výrobků pro český i německý trh. Stovky lidí navíc vyjely výtahem na výměník a zhlédly nejenom areál cementárny z ptačí perspektivy, ale zároveň si mohly prohlédnout i nově modifikovaný kalcinátor. Podíváme-li se na informace o výsledcích prvního pololetí letošního roku, jsou, mírně řečeno, znepokojující. Celkově se trh propadl o téměř 15 % a je zřetelné, že investice z veřejné i soukromé sféry nadále klesají. Příprava a realizace veřejných zakázek se zpožďuje, vázne projektová příprava staveb a přetrvávají problémy s čerpáním prostředků z evropských fondů. Svaz podnikatelů ve stavebnictví bije na poplach. Snížená poptávka a s tím související pokles výroby, dlouhodobě klesající ceny spolu s nárůstem cen vstupů se dramaticky promítají do výsledků cementářských závodů. Nelze ani vyčíslit, na kolik přišel cementárny a ostatní průmyslové závody vládní experiment se zelenou energií. Pokud srovnáme situaci u nás s řešeními, která byla zavedena v sousedních zemích, např. v Německu a Rakousku, konkurenceschopnost průmyslu v Čechách je ohrožena. Samostatnou kapitolu tvoří paliva. Intenzivně a systematicky řešíme možnosti náhrady ušlechtilých, ale drahých paliv, za cenově méně náročné druhy. I když nepřetržitě inovujeme palivový mix pomocí spoluspalování alternativních paliv, naše náklady na paliva pro výrobu jedné tuny cementu vzrostly od roku 2008 podstatným způsobem. Usilovně se snažíme snižovat všechny typy nákladů, jak variabilní, fixní, tak režijní. I nadále však investujeme do zařízení a progresivních technologií. Současně musíme zajistit, aby naše výrobky měly co nejvyšší kvalitu, a to bez jakýchkoliv kompromisů. Každou sezonu rozšiřujeme portfolio našich výrobků na základě blízké spolupráce s vámi a i nadále chceme uspokojovat požadavky na cementy pro specifické aplikace. Čím dál více je zřejmé, že se v budoucnu nevyhneme úpravě cen našich produktů. Detailní informace vám poskytnou zástupci našeho prodejního týmu v příštích týdnech. Neopouštíme cestu uspokojování potřeb vás, zákazníků, vývoje nových výrobků a optimalizace stávající produktové skladby s cílem vyjít vstříc i specializovaným požadavkům. Důraz klademe vždy na kvalitu cementu, na jeho užitné vlastnosti. Chceme vám být stále po boku i pro zvláštní potřeby. Jsme připraveni s kýmkoliv z vás velmi úzce spolupracovat. Chystáme pro vás nový zákaznický portál, který nám umožní lepší a rychlejší vzájemnou komunikaci s využitím elektronických zařízení. Závěrem bych vám chtěl popřát pokud možno uspokojivé završení letošní stavební sezony a pohodovou práci s produkty Lafarge Cement. Těším se na spolupráci s vámi Ing. Janusz Miluch generální ředitel
2013 | LC JOURNAL | 1
aktuality Lafarge
Den s cementárnou se vydařil Stovky návštěvníků zavítaly v sobotu 7. 9. do provozu cementárny. Nejenom prohlídky, ale i zábavný program a soutěže zpestřily slunečný zářijový den celým rodinám. Přes 520 zájemců si prohlédlo rozlehlý areál z motovlaku, který je zavezl i do odlehlejší části závodu, kde probíhá expedice vyrobených materiálů. Děti nadšeně soutěžily na dětské poznávací trase výroby cementu a seznamovaly se s technologickým procesem interaktivní
formou. Více než tři stovky lidí využilo již tradiční prohlídkové trasy na výměník. K dobré náladě a pohodovému dni přispěla i vystoupení Richarda Nedvěda, Gabriely Gunčíkové či Ivana Mládka se skupinou Banjo Band.
Během Měsíce bezpečnosti se soutěžilo Tématem letošního Měsíce bezpečnosti, který ve světě Lafarge probíhá každoročně od poloviny května do konce června, byl slogan At home, at work, make the link. Volně jsme přeložili: Doma i v práci na stejné vlně. Skupina pro své zaměstnance vyhlásila soutěž, jejímž úkolem
2 | LC JOURNAL | 2013
bylo vytvoření příběhu, kdy by bylo možné nějaké praktické opatření, bezpečné chování běžně používané v práci aplikovat i na domácí prostředí a naopak. Jak by se nápady a postupy používané doma daly využít ke zvýšení bezpečnosti v práci. Pro představení příběhů v několika kategoriích byly připravené předlohy plakátů, které text příběhu dokreslily. Jen mezi zaměstnanci čížkovické cementárny vzniklo 274 příběhů, z nichž bylo deset vybráno a oceněno na národní úrovni a 25 jich bylo posláno do celosvětové Lafarge soutěže. Prostřednictvím intranetu zaměstnanci do soutěže přispěli 2 000 nápady z celého světa a z tohoto množství v několika kolech porota vybrala deset vítězných. Do data uzávěrky tohoto čísla ještě nebyli oznámeni výherci a vítězné příběhy, ale do posledního finálového kola bylo nominováno 40 plakátů, z nichž hned dva pocházejí od zaměstnanců z Čížkovic.
Ocenění Společnost Lafarge Cement zvítězila v soutěži o nejlepšího výrobce stavebních hmot za rok 2012. Ocenění přijali zástupci Lafarge Cement na slavnostním setkání v Senátu PČR dne 10. 10. 2013 v rámci Dnů stavitelství a architektury. V šestileté historii soutěže byla cementárna v Čížkovicích oceněna již potřetí. Mezi sedmi nominovanými vybírala porota tři vítěze bez uvedení pořadí. A tak spolu s cementárnou se vítězi kategorie do 200 zaměstnanců staly ještě firmy DITON, s.r.o., a Kámen a písek, s.r.o. Společnost Lafarge byla oceněna zejména za inovace, úzkou spolupráci se zákazníky, investice do technologií šetrných k životnímu prostředí i v době krize a naplňování principu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.
Získali jsme Lafarge Award 2012 V soutěži Skupiny Lafarge Awards 2012 vyhrál čížkovický provoz v kategorii „Získat maximum ze stávajících aktiv“ a porotou bylo cementárně uděleno ocenění Nejlepší snížení pracovního kapitálu. Z finančních výkazů hodnotitelé vyčetli, že čížkovická cementárna dokázala snížit pracovní kapitál v průměru o 31 dní z původních 67 v roce 2011 na 36 v roce 2012. Soutěž byla poprvé pro všechny obchodní aktivity Skupiny společná a nahradila tak původní Cement Awards. Soutěžilo se v 28 kvalitativních kategoriích a jedné kvantitativní, a ta přinesla výhru právě týmu v Čížkovicích. Výrobní závody a jednotky v zemích, kde má Lafarge zastoupení, podaly celkem úctyhodných 803 přihlášek. Nejvíce iniciativ – 121 – jich přihlásila Francie. Klastr LCE Holding, kam kromě českého Lafarge patří i cementárny
Znovuzrození citadely Erbil Jedna z nejstarších historických památek – citadela Erbil v iráckém Kurdistánu znovu ožívá. Skupina Lafarge v procesu obnovy osm tisíc let staré památky hraje důležitou roli. Významný projekt umožní znovuotevření citadely veřejnosti a znovuosídlení jednoho z nejdéle kontinuálně obývaných měst. Citadela se rozkládá na deseti hektarech a obsahuje architektonické památky a pozůstatky z období sumerské, babylonské, asyrské, řecké a arabské okupace. Rekonstrukce umožní požádat o přidání památky na seznam světového dědictví UNESCO. Lafarge spolupracuje s místními úřady, organizací UNESCO a Francouzským institutem pro Blízký východ. Navíc bude zodpovídat za rekonstrukci několika domů uvnitř citadely. Přispěje materiálem, ale hlavně povede odbornou rekonstrukci v souladu s normami UNESCO.
Among 800 initiatives from 47 countries, Lafarge Czech Republic was selected as the best worldwide in Best working capital reduction.
Congratulations to all involved!
VICTORY FOR THE CZECH REPUBLIC Discover all the winners on Info Online.
LAFARGE_Awards 59x84.indd 1
12.8.2013 9:12:37
z Rakouska, Maďarska a Slovinska, přispěl do soutěže celkem 29 přihláškami a byl tak 5. nejaktivnější. Ocenění do Čížkovic bylo však jediné, na které země klastru anebo klastr jako celek dosáhl.
Staňte se dobrovolníkem! Skupina Lafarge spouští program pro dobrovolníky a cílem je věnovat jeden milion hodin dobrovolné práce ročně! V kontextu programu „Trvale udržitelných ambicí 2020“ se Lafarge rozhodla na úrovni Skupiny a ve všech zemích přispět ve veřejně prospěšných aktivitách. Projekty budou propojeny s předmětem podnikání a hlavními hodnotami firmy. Podpora dobrovolnictví na místní úrovni může pokrývat oblast biodiverzity, ochrany vody, vzdělávání, dostupného bydlení, zdraví a nebo tvorbu pracovních míst.
Místo pro kulturu jen z betonu!
Pomohli jsme po povodních Po pomoci několika obcím na Děčínsku a Liberecku v letech 2009 a 2010, které poničily letní bleskové záplavy, cementárna letos opět přispěchala s pomocí. Stejně tak jako v minulosti pomoc zamířila ke konkrétním občanům, jejichž domy byly letos
v červnu zaplavené. Po dohodě s krizovým štábem v Terezíně pro občany postižené povodní firma zakoupila celkem 40 vysoušečů v hodnotě téměř 240 000 Kč, které předala městu Terezín.
První světové muzeum věnované kulturám Středomoří postavené celé z betonu bylo otevřeno na nábřeží v Marseille. Slavnostní otevření muzea za přítomnosti francouzského prezidenta Francoise Hollanda završilo velký architektonický a technologický projekt, jehož stavba trvala celých deset let. Budova tvaru kostky s objemem 15 000 metrů krychlových architekta Rudyho Ricciotiho posunuje beton na hranici možností: „Vše v budově je strukturální, nic není jen dekorativní, stejně jako kostra ryby,“ dodává architekt. Konstrukce budovy, tak jak je, byla možná jen díky ultra vysokopevnostnímu betonu Ductal® a jeho unikátním vlastnostem – pružnosti a odolnosti. 2013 | LC JOURNAL | 3
téma
Hrozí výrobcům cementu, že se ocitnou v červených číslech? Podmínky na trhu stavebních materiálů se zhoršily v důsledku recese celého stavebního sektoru. Výroba cementu v ČR se od roku 2008 neustále snižuje, domácí spotřeba cementu klesla již téměř o 30 %. Na samo dno se dostala v roce 2012, kdy byla úplně nejnižší v novodobé historii ČR. Další, až desetiprocentní meziroční pokles lze očekávat i v letošním roce. V posledních dvou letech se nedaří ani vývozu cementu do okolních zemí, i tam již konjunktura skončila. Naopak importy se podílí na domácí spotřebě téměř 20 %. V posledních pěti letech však klesají nejen prodeje, ale i ceny cementu. Náklady na výrobu naopak cementárnám rostou, a to i navzdory maximální snaze o jejich snižování. Dlouhodobý pokles výroby cementu v ČR vedl v konečném důsledku k poklesu rentability vlastního i celkového kapitálu napříč celým sektorem. Cementářský průmysl patří nejenom energeticky, ale i investičně k nejnáročnějším odvětvím. Zatímco betonárnu lze pořídit za několik desítek milionů, pořizovací náklady na cementárnu s jejím složitým výrobním zařízením a příslušenstvím se pohybují v řádech miliard. S rozsáhlou kapitálovou základnou přímo souvisí i vysoká úroveň a podíl provozních nákladů a výdajů fixní povahy, jako je údržba a opravy extrémně namáhané technologie. Náklady na údržbu nelze příliš redukovat. Není pochyb o tom, že tuzemské cementárny se dostaly k bodu, kdy mají problém s udržením nejen zisku, ale i provozuschopnosti. Trž-
4 | LC JOURNAL | 2013
by zasažené propadem odbytu a snížené o variabilní náklady nestačí na úhradu ostatních nákladů. Akcionáři se zdráhají dále vkládat investiční prostředky, protože nedostávají očekávané výnosy. Přitom nelze předpokládat, že v krátkodobém horizontu dojde ke zvýšení spotřeby cementu a tím i ke zlepšení základních ekonomických ukazatelů. V tomto nepříznivém období se proto zaměřila pozornost celého odvětví nejprve na vlastní náklady, neboť objemy výroby a prodejní ceny jsou ovlivněny vnějšími vlivy. „Na růstu variabilních nákladů se největší měrou určitě podílejí energie. Náklady na elektřinu za posledních pět let vystoupaly o více než 30 %, přitom elektřina představuje přes 35 % celkových variabilních
nákladů potřebných na výrobu cementu,“ řekl ředitel cementárny a zároveň průmyslový ředitel Lafarge Cement CE Holding, GmbH Dr. Ing. Jan Votava. „Snažíme se snižovat měrnou spotřebu energie jak samotnou optimalizací výroby pomocí zařízení s nižší spotřebou, tak využitím příznivých tarifů elektřiny,“ uvedl Jan Votava. Nejde jen o cenu silové energie, ale i o podmínky – dotační a daňové, jaké vytváří průmyslovým výrobcům stát. Podporou výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů sice stát zvýhodnil příjemce dotací, ale podniky výrobně závislé na elektřině nepochybně výrazně poškodil. Poplatky za „zelenou energii“, které hradí tuzemský průmysl, patří mezi nejvyšší v Evropě. Jen ve srovnání s Rakouskem a Slovinskem je cena za elektřinu v České republice o 25 eur/MWh vyšší, Němci platí za elektřinu o třetinu méně než Češi. „Ani vládní novela omezující podporu výroby elektřiny nevykompenzuje nárůst cen elektřiny v posledních letech“, doplnil Jan Votava. Konkurence-
schopnost českých průmyslových podniků je dnes velmi nízká. Další významnou nákladovou položku v cementářském průmyslu představují paliva. „I když ceny primárních zdrojů, jako je mazut, plyn nebo uhlí, nyní začínají klesat, za několik posledních let se pohybovaly vždy směrem vzhůru. Tato situace nutila výrobce nejen k přechodu na jiná, cenově příznivější paliva, ale také k intenzivnímu hledání cest, jak spotřebu paliv snižovat,“ řekl Jan Votava. Cementárna v Čížkovicích v posledních pěti letech vložila bezmála 70 milionů korun do inovací vedoucích k lepšímu využití palivového mixu. Modernizace kalcinátoru, dokončená letos v dubnu, zlepšila spalovací proces a maximalizovala tepelnou účinnost celého systému. Proces výpalu slínku je rovnoměrnější a stabilnější. Zachovat si možnost investovat by cementárna chtěla i v příštím roce. Využíváním sekundárních paliv se podařilo vzestup nákladů na paliva zbrzdit, ale i přesto
došlo od roku 2008 k nárůstu o více než 20 %. Pokud by ale cementárna nezavedla celou řadu dalších opatření, náklady na paliva by bývaly vzrostly mnohem více. Snižování nákladů má své meze i kvůli tomu, že je stále obtížnější získat prostředky na další investice. Za posledních pět let optimalizovala cementárna nejenom náklady variabilní, fixní, ale i režijní. I přes mimořádné úsilí věnované rozvoji a zavedení progresivních technologií, není reálné dále náklady snižovat. Téměř všechny možnosti byly již vyčerpány. Udržet očekávanou míru zisku pouze na nákladové straně nelze. Nedá se ani počítat s výraznějším oživením trhu. Jednou, byť ne vůbec jednoduchou cestou v existujícím tržním prostředí, by mohlo být pozvednutí cenové úrovně. Nejedná se samozřejmě o snadnou záležitost v současné situaci. Někteří výrobci stavebních hmot a materiálů k tomuto kroku přistoupili již v letošním roce. -red-
2013 | LC JOURNAL | 5
téma
Na fotografii z roku 1957 je vidět staré rypadlo, které pracovalo ještě v lomu II
Foto ze zimy roku 1960, v pozadí starý závod, v popředí lanové buldozery
Lanový buldozer, rok 1977
V lomu IV se těží od roku 1974 Ve vápencovém ložisku Úpohlavy-Chotěšov Lafarge Cement, a. s. těží v pořadí již ve čtvrtém lomu. Nachází se zhruba tři kilometry od vlastního závodu. Těžba v předchozím lomu III započala v roce 1959 pomocí dobové těžební techniky, na nákladní automobily značky Tatra surovinu nakládaly jednokubíkové dieselové bagry, asistovaly lanové buldozery, které doplnil elektrický bagr. V bývalém lomu III, který se rozprostíral mezi obcemi Sulejovice a Vchynice, v těsném sousedství silnice do Lovosic, se začalo těžit v roce 1959. Zásoby vystačily na 15 let až do roku 1974, kdy nastal útlum těžby a současně se začalo těžit v nynějším lomu IV. Následně probíhala v lomu III až do roku 1988 rekultivace a celá oblast byla předána k opětovnému zemědělskému využití kromě vjezdu do starého kombinátu, který slouží dopravě do současnosti. V prostoru, kde došlo kvůli podmáčení k sesuvu půdy, byly provedeny zajišťovací a sanační práce, poté vznikl 800 m dlouhý
odvodňovací kanál. Ten vyřešil všechny problémy s meliorací v lokalitě.
Dobývací prostor Hrana lomu obvykle nemusí být totožná s dobývacím prostorem. Prostor určený k budoucí těžbě je protkán hustou sítí geologických sond, které se zavrtávají až 30 m do hlubiny surovinového ložiska. Dlouhodobý průzkum ložiska, který určí kvalitu a množství suroviny, slouží ke stanovení dobývacího prostoru. K vydání povolení hornické činnosti je nutné zpracovat tzv. Plán otvírky, přípravy
Lom III
6 | LC JOURNAL | 2013
a dobývání (POPD) se všemi náležitostmi stanovenými vyhláškou Českého báňského úřadu. POPD představuje základní „kuchařku“ stanovující technologie, způsob odvodňování, rekultivační postupy, podle nichž se celou dobu v lomu pracuje. Biologické zásoby v lomu dosahují na 51 mil. tun z toho bilančních (určených k těžbě) je 49 mil. tun. V roce 2008 tvořila těžba dvojnásobek současné úrovně. Přesuny hmot v lomu v loňském roce dosáhly na dva miliony tun. Nadrcená surovina putuje do závodu upraveným dopravním pásem.
Lom III
Fotografie z roku 1977 zobrazuje dobové elektrické bagry v lomu
Rekultivace Velikost plně zrekultivovaných ploch, které byly předány k zemědělskému využití, dosahuje 80 ha. Na 15 ha probíhá tříletá biologická rekultivace a dalších 13 ha je nyní připravováno k položení ornice. Surovina se nachází průměrně 3,5 m pod úrovní terénu, po jejím vytěžení postupně dochází k deficitu materiálu. Skrývka ani ornice, které se ukládají na deponii, nestačí k vyrovnání nivelety vytěženého prostoru. I když se tento původní materiál doplňuje o další, vzniká směrem do středu rekultivovaných ploch prohlubeň pro mokřad. Ten je žádoucí jak z hlediska rozvoje biodiverzity, tak pro zadržování vody v případě velkých přívalových dešťů. Reliéf krajiny doplňují pásy křovin a stromů a umělé terasy. V budoucnosti se těžba suroviny přiblíží až ke katastrálnímu území obce Chotěšov, kde od roku 2010 vyrůstá biokoridor a biocentrum. Projekt podporovaný Lafarge Cement, a. s., přispěje k ekologické stabilitě území. -red-
Současná lomová technika
Novější elektrické rýpadlo E 303, nákladní automobil Belaz
Novější elektrický bagr (rýpadlo) a Tatra 148 při práci v lomu IV
Dobývací prostor Úpohlavy (Lom IV)
2013 | LC JOURNAL | 7
materiál
Rakousko: Inovace pro stříkaný beton se změnila v nejprodávanější produkt Rakousko je hornatá země s enormními nároky na budování ražených tunelů. Při stavbě těchto tunelů se používá většinou nová rakouská tunelovací metoda (NRTM), kde je primární ostění tvořeno stříkanými betony. Cement Der Blaue SP je portlandský cement CEM I 52,5 R s modifikovanými vlastnostmi. Byl navržen tak, aby co nejlépe vyhovoval pro použití ve stříkaných betonech počáteční třídy pevnosti J2 a J3, definovaných rakouskou směrnicí.
Mostní konstrukce pro koralmskou železnici
Tento nový cement dokonale splňuje požadavky při aplikaci stříkaného betonu mokrou cestou. Disponuje vysokým vývinem hydratačního tepla a podporuje velmi dobrou zpracovatelnost betonu. Rychlý náběh a vysoké hodnoty počátečních pevností jsou samozřejmostí.
Přínos produktu Největším přínosem použití cementu Der Blaue SP je snížení nákladů spojených
8 | LC JOURNAL | 2013
s údržbou odvodňovacího systému tunelu. Hydroxid vápenatý Ca(OH)2 – látka, která vzniká reakcí portlandského slínku s vodou, přispívá nejen k tvorbě vysokých počátečních pevností stříkaného betonu, ale způsobuje také vápenné usazeniny v odvodňovacím systému tunelu. Největší inovací výrobku je skutečnost, že umožnil použití betonů takového složení, které minimalizuje tvorbu vápenných usazenin a zároveň si zachovává vysoké počáteč-
ní pevnosti. Der Blaue SP je navržen pro použití společně s produktem Fluamix C. Fluamix C je příměs do betonu, která je v Rakousku vyráběna společností Lafarge z vysokopecní granulované strusky, popílku a vápence. Nové receptury na stříkaný beton obsahují 280 kg/m3 cementu Der Blaue SP a 140 kg/ m3 příměsi Fluamix C a nahradily dříve používané betony s 400 kg/m3 cementu CEM II/A-S 42,5 R a 20 kg/m3 příměsi Fluamix C.
Průzkumná šachta
Vývoj produktu Projekt byl zahájen již v roce 2008, kdy Rakouské spolkové železnice požádaly firmu Lafarge o pomoc se stříkanými betony pro průzkumnou štolu a následně výzvou pro podání nabídek. Údržba odvodňovacího systému byla hlavním problémem tohoto 32,9 km dlouhého tunelu nazývaného „Koralmtunnel“. Rakouské spolkové železnice hledaly nový cement, který by stále vyhovoval náročným požadavkům mokrého stříkání, avšak obsahoval méně portlandského slínku. Po šesti měsících intenzivního vývoje nabídla firma Lafarge nový cement optimalizovaný pro tuto aplikaci. Vzhledem k pozitivním zkušenostem je nový Der Blaue SP používán na všech stavbách tunelů v Rakousku.
Montáž kotvení
„Koralmtunnel“: železniční tunel ke zpřístupnění jihu Při průchodu přes horské pásmo Koralpe je Koralmský železniční tunel centrem budoucí vysokorychlostní železniční drá-
hy, která spojí města Graz a Klagenfurt v jižním Rakousku. Cílem je zkrátit dobu trvání cesty z tří hodin na jednu hodinu a zároveň omezit silniční dopravu. Tunel dlouhý 32,9 kilometrů se bude skládat ze dvou tubusů o průměru devět metrů. Na postavení prvních dvou úseků a průzkumných tunelů bude zapotřebí 1,2 milionu m3 betonu. Cement a příměsi dodá firma Lafarge. Chemické složení cementu bylo navrženo na míru zákazníkovi tak, aby splnilo specifické požadavky tohoto pozoruhodného projektu. Trasa by měla být uvedena do provozu v roce 2022. -red-
Snímek ze stavby Koralmského železničního tunelu
2013 | LC JOURNAL | 9
Aplikace Ductalu® na stavbě autobusového terminálu v Thiais ve Francii
Kontrola homogenity rozptýlení ocelových vláken u prvků z UHPC materiálů po výšce průřezu
Ocelová vlákna jsou do jemnozrnného kompozitního materiálu typu UHPC přidávána za účelem zpevnění jinak vysoce pevné, ale křehké matrice. Dávkování vláken ve vhodném poměru zlepšuje také mechanické parametry těchto kompozitních materiálů, které jsou literaturou označovány jako UHPC (Ultra High Performance Concrete) nebo UHPSFRC (Ultra High Performance Steel Fibre Reinforcement Concrete). Vývoj tohoto materiálu a jeho praktické využití ve stavební praxi s sebou přináší řadu problémů a nároků nejen na samotnou přípravu směsi, ale i na další zacházení s čerstvou směsí. Jedním z nich je i riziko nerovnoměrného rozdělení ocelových vláken ve vyráběném prvku.
Úvod UHPSFRC jsou jemnozrnné, cementem pojené, kompozitní materiály, jejichž významnou nosnou vložkou jsou všesměrně rozdělená ocelová vlákna. Velikost kameniva nepřesahuje obvykle 4 mm a granulometrická křivka včetně pojiva je sestavena tak, aby bylo dosaženo co největší hutnosti výsledné matrice. Vlastnosti tohoto typu kompozitního materiálu jsou odlišné od běžných NSC (Normal Strength Concrete). Skupina UHPC kompozitů je charakterizována zejména
10 | LC JOURNAL | 2013
vysokou pevností v tlaku, která přesahuje hodnoty 150 MPa, a vysokou tahovou pevností kolem 15 MPa. Výsledné vlastnosti jsou závislé nejen na volbě složek směsi, kvalitě technologie výroby a ukládání směsi do bednění, ale i na chování vlastní směsi a její stabilitě s ohledem na získání homogenního rozdělení vláken. Příklad vlivu segregace je patrný na následujících obrázcích. Na obrázku 1 je vidět rovnoměrné rozdělení vláken po průřezu, na obrázku 2 je pak patrné, že během výroby došlo k segregaci vláken ke dnu formy.
technologie
Obr. 1: Rovnoměrné rozložení vláken po výšce průřezu
Obr. 2: Nerovnoměrné rozložení vláken po výšce průřezu
Homogenita ocelových vláken Výsledné vlastnosti jemnozrnných kompozitů na bázi UHPC jsou ovlivňovány mnoha faktory. Jedním z těchto faktorů, který má na výsledné vlastnosti neopomenutelný vliv, je homogenita distribuce vláken po průřezu. Tento faktor není závislý na stáří matrice a lze jej kontrolovat jak u čerstvé směsi, tak u ztvrdlého betonu pomocí destruktivních i nedestruktivních zkoušek.
Homogenita distribuce vláken u čerstvého betonu U čerstvého betonu lze kontrolovat dávkování vláken a jejich rozmělnění v objemu betonu odplavováním jemných částic a drobného kameniva proudem
vody a separací vláken pomocí magnetu. Dalším způsobem kontroly dávkování vláken v objemu čerstvé směsi je využití přístroje dosometeru, který pracuje také na principu magnetu. Ani jednou metodou nelze ovšem objektivněji stanovit rozložení vláken po průřezu vyráběného tělesa.
magnetem. Tuto destruktivní metodu popisuje i norma ČSN EN 14488-7, ale bez její modifikace ji nelze použít pro stanovení distribuce vláken po výšce průřezu. Další destruktivní metodou jsou optické metody na lomových plochách a mikroskopické metody na řezných plochách. Mezi nedestruktivní metody lze zařadit například metodu elektromagnetické indukce, měření elektrického odporu, radiografie a například metodu fúze.
Homogenita distribuce vláken u ztvrdlého betonu Množství vláken, jejich orientace a distribuce v prvku může být stanovena pomocí destruktivních a nedestruktivních zkoušek. Množství vláken v daném objemu může být kontrolováno pomocí jádrových vývrtů, které jsou následně rozdrceny lisem a vlákna jsou vybrána
Mikroskopické metody hodnocení homogenity Kontrola homogenity distribuce vláken je v Kloknerově ústavu ČVUT v Praze prováděna zejména destruktivními metodami na lomových a řezných plochách. Optic-
Tab. 1: Složení 4 receptur UHPC – dávky v kg/m3 Materiál
Receptura 622
Receptura 794
Receptura 796
Receptura 891
CEM II/A-S 42,5 R
670
670
670
670
Struska
80
80
80
80
Mikrosilika – typ I
105
105
105
–
Mikrosilika – typ II
–
–
–
105
Kamenivo – frakce 0/4
1215
1215
1215
1240
Vlákna 13/0.2 mm
100
100
100
100
Superplastifikátor – typ I
40
40
40
–
Superplastifikátor – typ II
–
–
–
30
2
1.1
–
161
161
151
Stabilizátor Voda
161
2013 | LC JOURNAL | 11
technologie ké metody na lomových plochách jsou prováděny zejména pro rychlou kontrolu prováděnou při mechanických zkouškách pevnosti v tahu za ohybu. Mikroskopická metoda je pak prováděna pro verifikaci distribuce vláken. Poprvé posloužil tento způsob verifikace při výběru vhodného složení UHPC a dále pro výrobu prvků, které budou použity pro reálnou aplikaci. Měření bylo prováděno na 14 různých recepturách, ze kterých bylo vyrobeno 28 krychlí standardizovaného rozměru 150 mm. Z každé receptury byly vyrobeny dvě krychle, jedna byla vibrována a druhá nikoliv. V tabulce 1 jsou zastoupeny čtyři receptury z celkových 14 receptur. Zkušební krychle byly rozřezány pilou s diamantovým kotoučem na třetiny. Měření probíhalo na levé a pravé třetině krychle, na kterých pro vyhodnocování byly vytvořeny sektory o velikosti 10 x 10 mm. Na jedné krychli bylo tak vytvořeno celkem 60 sektorů, ve kterých probíhalo vyhodnocování. Schéma dílčích sektorů na jedné třetině jsou patrné z obrázku 3. Sektory jsou dále nasnímány elektrickým mikroskopem a graficky vyhodnoceny. Výsledky z grafického šetření jsou dále zaneseny do grafů, kde na svislé ose je průměrné množství vláken v sektorech se stejnou vzdáleností od dna formy, která je na vodorovné ose. Pokládka betonu Ductal® na most Rainy Lake v Ontáriu v Kanadě
Graf 1: Distribuce vláken u směsi 622
12 | LC JOURNAL | 2013
Obr. 3: Schéma sektorů, ve kterých byla prováděna kontrola homogenity
Závěr V rámci laboratorních prací byla zjištěna citlivost materiálů typu UHPC na riziko segregace ocelových vláken. Tento fenomén se ale dle našich zkušeností týká i běžného betonu s přídavkem ocelových vláken. Není pochyb o tom, že homogenita distribuce ocelových vláken ovlivňuje výsledné mechanické parametry cementových materiálů. U jemnozrnných kompozitních materiálů typu UHPC je tento vliv o to významnější. Optimalizace složení směsi a technologických postupů
může výrazně ovlivnit segregaci vláken ke dnu formy, a tím nepříznivě zapůsobit na výsledné mechanické vlastnosti u prvků používaných pro stavební praxi. Na základě výzkumu a praktických zkušeností je patrné, že vliv segregace nemůže být při výrobě ignorován. Naše výsledky ukazují, že rozdíl v objemovém zastoupení vláken může být i vyšší než 2 : 1. Mikroskopická metoda vyvinutá v Kloknerově ústavu ČVUT v Praze je jednoduchou a přesnou metodou, která poskytuje věrohodné výsledky a má praktický vý-
znam pro kontrolu homogenity distribuce u prvků vyráběných nejen v laboratoři, ale i v prefa výrobě. Tento článek vznikl díky podpoře grantového projektu MPO FR-TI3/732 „Aplikovaný výzkum ultravysokohodnotného betonu (UHPC) pro tenkostěnné skořepinové prvky“. Ing. Milan Rydval Doc. Ing. Jiří Kolísko, Ph.D. Ing. Petr Huňka
Graf 2: Distribuce vláken u směsi 795
2013 | LC JOURNAL | 13
referenční stavba
Oba objekty nabídnou po svém dokončení k pronájmu až 23 000 m2 kanceláří a parkovací stání pro 400 vozidel. Spodní část (přízemí) bude vyhrazena pro obchody a další služby občanské vybavenosti.
ArtGen Office Gallery V lednu letošního roku začala v Praze 7 na spojnici ulic Argentinská, Tusarova, Jateční a U Garáží realizace velmi originálního komplexu pro kanceláře, obchody, restaurace i podzemní vícepodlažní garáže. Při stavbě jsou využity cementy z Lafarge Cement, a. s.
Budovy projektu jsou stavěny najednou. Od ledna letošního roku, kdy práce začaly, už realizace znatelně pokročila. Její ukončení je plánováno na říjen 2014, ke zprovoznění komplexu by podle předpokladů mělo dojít na přelomu let 2014/2015.
Urbanisticko-architektonická koncepce
Projekt vychází z filozofie, podle níž atraktivní městské prostředí vyžaduje dobře promyšlené prostory pro veřejnost: velká prostranství, menší náměstíčka, fontány, umělecká díla a stromy poskytující stín. Všechny tyto prvky společně utvářejí kvalitu a charakter, jež by měl být vlastní každé odpovědné udržitelné budově. ArtGen je pojat právě jako takový typ vstřícného městského prostoru s vysoce dynamickou atmosférou,
14 | LC JOURNAL | 2013
otevřeného svému okolí v dialogu mezi objemnými a drobnými městskými prvky. Centrální prostranství má obvodové „ulice“ a zelené ostrůvky, kde si lidé pod vzrostlými stromy mohou sednout a číst si, jen tak si povídat s kolegy při odpolední přestávce či si odpočinout. Důležitou a jedinečnou součástí ArtGenu bude i veřejné umění ve formě skulptur umístěných na různých místech a zpracovávajících různá témata.
Komplexu ArtGen situovanému do zajímavé a proměňující se části Prahy na hlavní dopravní tepně směřující k severu (ulice Argentinská) jasně dominuje mimořádná skulpturální věžovitá stavba formou připomínající bránu, kombinovaná s menší blokovou strukturou navazující na rozměry okolní zástavby. Hlavní objekt (Art) s paprskovitě zakončenou věží umožňuje svým tvarem průhled na hlavní charakteristický znak projektu – veřejné prostranství – z Argentinské ulice jakožto důležité dopravní tepny. Je architektonickým vyjádřením budovy v pohybu, jejíž kreativní energie pozorovatele vtahuje do kompozice, nebo se loučí s těmi, kteří tudy opouštějí město. Budova na protilehlé straně prostranství
Certifikační program pro zelené budovy
(Gen) má racionálnější pojetí, uzavírá blok a udržuje uliční čáru se sousedními objekty. Celý objekt do své koncepce přejímá jednoduchost a funkčnost čtvrti s jejím průmyslovým dědictvím, které se odráží také v barevnosti prostoru.
Z ptačího pohledu je patrné, že objekty ArtGen Office Gallery nejen skvěle zapadají do architektonické koncepce dané lokality, ale zároveň ji také povyšují na jinou úroveň
Sytém LEED® (Leedership in Energy and Environmental Design) je mezinárodně uznávaným měřítkem pro návrh, výstavbu a provozování zelených budov. Certifikace má několik podtypů v závislosti na druhu stavby, přičemž v našich podmínkách se nejčastěji používá podtyp LEED Core & Shell zaměřený na objekty s více než 50 % ploch určených k pronájmu. Certifikace udělovaná americkým certifikačním orgánem GBCI (Green Building Certification Institute) vychází z bodového ohodnocení zohledňují následující parametry: lokalita, hospodaření s vodou, energie a ovzduší, materiály a zdroje, kvalita vnitřního prostředí, inovace a místní priority. Nejnižší možný počet bodů umožňující získání certifikátu je 40 bodů, nejvyšší pak 80 (hodnocení Platinium). Úroveň Silver vyžaduje 50, Gold pak 60 bodů.
podmínky U. S. Green Building Council v hodnoticím režimu LEED 2009.
Vyšší energetická a prostorová efektivita
Beton, ocel a sklo v hlavní roli
Nové kancelářské komplexy vznikající v hlavním městě nabízejí nejen lepší parametry, ale také (v porovnání se staršími administrativními budovami) nižší poplatky za služby. Velmi konkurenceschopným v tomto ohledu je i ArtGen Office Gallery. Jeho dva objekty nabídnou po dokončení k pronájmu až 23 000 m2 kanceláří a parkovací stání pro 400 vozidel. Budova A s deseti nadzemními a čtyřmi podzemními podlažími se bude rozkládat na ploše o rozloze 2 023 m2, budova B se sedmi nadzemními a třemi podzemními podlažími zaujme rozlohu 2 716 m2. Oba objekty usilují o získání certifikátu LEED úrovně Gold splňujícím
Nosná konstrukce objektů je navržena s ohledem na architektonicko-dispoziční řešení, funkční a statické požadavky jako železobetonová monolitická, pro jejíž realizaci je použit konstrukční beton (v souladu s ČSN EN 206-1/Z3 a ČSN 73 1201, ČSN 73 2400). Realizace ocelových konstrukcí bude v souladu se zněním ČSN EN 1090-1. Prosklená fasáda je kotvená v úrovni stropních desek k monolitické konstrukci (bude čištěna pomocí zavěšené mycí lávky). Plášť plochých střech je řešen s ohledem na využití (nepochozí a provozně pochozí), pro pokrytí obloukové střechy byla navržena plechová krytina s provětrávanou mezerou. -red-
Originální administrativní komplex budov charakterizuje – vedle moderní architektury – velmi dobrá dostupnost z centra Prahy i směrem od teplické dálnice. Budova umožní jednoduché a flexibilní uspořádání vnitřních prostor podle individuálních požadavků větších i menších firem.
ArtGen Office Gallery se nachází na spojnici ulic Argentinská, Tusarova a Jateční, tedy v centrální části Holešovic na Praze 7. Na okolních volných plochách se plánuje výstavba nové městské čtvrti s komplexní občanskou vybaveností.
Základní údaje o projektu: Umístění: pražské Holešovice, mezi ulicemi Argentinská, Tusarova, U Garáží a Jateční Developer: společnosti Art Office Gallery a. s. a Gen Office Gallery a. s., které jsou kontrolovány společností PPF Real Estate Generální projektant: CMC Architects a.s. Generální dodavatel: Syner, s. r. o. Dodavatel betonů: Skanska a. s. Předpokládané objemy betonů: 8 500 m2 Zahájení výstavby: leden 2013 Plánované dokončení: říjen 2014 Zprovoznění: přelom let 2014/2015 2013 | LC JOURNAL | 15
zajímavá stavba
Přes svůj industriální charakter má stavba při večerním osvětlení až romantický nádech
Malá vodní elektrárna Svijany
Architekt Břetislav Heczko jí dal do vínku tvar kapky, která jakoby stékala ve směru proudění Jizery. Ekologicky zaměřený objekt, který vyrostl během deseti měsíců v obci na středním toku Jizery, je bezesporu inspirativním počinem v segmentu technicky zaměřených projektů. Byl proto zaslouženě nominován do soutěže Stavba roku 2013.
Detail nadzemní části strojovny. Kruhová okna korespondují s jejím celkově zaobleným tvarem.
Pohled na zajímavě ztvárněný objekt z opačného břehu řeky Jizery
16 | LC JOURNAL | 2013
Materiálově je stavba realizována z pohledového betonu v kombinaci s ocelovými technologickými prvky, v interiéru je pak dominantní dřevěný podhled. Rybí přechod je kompletně kamenný, přičemž na dně koryta jsou použity říční balvany, svahy jsou zčásti opevněny lomovým kamenem do cementové malty a zčásti zatravněny, po obvodě jsou vysázeny duby.
Koncepce byla zvolena tak, aby rybí přechod vybudovaný formou umělé bystřiny vytvořil ostrov, na němž je umístěna strojovna vodní elektrárny.
Investiční záměr Dominantní vodní stavbou v obci Svijany je pevný betonový jez zvaný Perner, který – přes svou výšku pouhých dvou metrů – je
v rovinaté krajině příčinou pravidelných jarních povodní, jež zaplavují okolní pozemky. V případě nové vodní elektrárny však byla využita lepší vlastnost jezu, a sice jeho hydroenergetický potenciál. Ve mlýně na pravém břehu řeky už jedna historická elektrárna stojí, ale nevyužívá celou průtokovou kapacitu řeky. Proto
10 m pod úrovní terénu. Montáž a demontáž vnitřní technologie umožňuje jednoduchá kladka pod stropem strojovny, lze ji však díky odnímatelné střední části střechy realizovat i s pomocí autojeřábu. Pro příjezd k elektrárně byla vybudována 500 m dlouhá komunikace od železničního mostu ve Svijanech.
Horní stavba je částečně železobetonová a částečně zděná. Střecha má nosnou konstrukci z dřevěných trámů, které současně tvoří podhled. Kruhová okna pak korespondují s celkově zaobleným tvarem strojovny. Interiér objektu má dvě části: První (technologická) obsahuje turbínu, generátor, hydraulické agregáty, vzduchotechniku, zařízení pro čerpání prosáklých vod a v podstatě veškerou strojní technologii. Druhá (velín), oddělená zvukově izolačními dveřmi z kruhovým průhledem, obsahuje rozvaděče s panely řídicího systému. Okolí elektrárny je zatravněno, pouze strmé svahy výtoku jsou opevněny lomovým kamenem.
Dokumentární fotografie z průběhu stavby
Rybí přechod byl podmínkou povolení ke stavbě MVE
mohlo na levém břehu vyrůst nové zařízení, jehož řídicí systém ovládá soustrojí na obou březích, a hlídá tak, aby si stará elektrárna nebrala příliš mnoho vody.
Tvar nátoku a výtoku
Koncepce stavby Dispozičně byla stavba umístěna co nejblíže starému jezu, v podstatě navazuje na jeho levobřežní pilíř. Tím vznikl prostor pro realizaci eventuálního odlehčovacího protipovodňového kanálu. U jezu byla navíc vytvořena trasa pro přetahování lodí, která tu dosud chyběla, kolem elektrárny pak vede už zmíněný rybí přechod, takže elektrárna vlastně stojí na ostrově. Samotná strojovna má podobu podzemní stavby se základovou spárou
Údaje o stavbě: Název stavby: Malá vodní elektrárna Svijany Architekt: Ing. arch. Břetislav Heczko Investor: Ing. Bohumil Perner, CSc, MKSV, s.r.o. Hlavní projektant & projektový manažer stavby: Ing. Karel Kraml, HYDROPOL Project & Management a. s. Dodavatel stavby: REKO Praha, a. s. Projektový manažer: Ing. Jan Soukup Termín realizace: 7/2011 – 5/2012 Stavební náklady: 3 100 000 Kč bez DPH
Podhled je dřevěný, odnímatelnou částí střechy lze manipulovat s technologií elektrárny
Konstrukce strojovny Složité geologické poměry komplikovaly založení nové strojovny zejména po finanční stránce. Autoři projektu se museli vyrovnat se spodní vodou (cca 2 m pod terénem), velmi propustnými štěrkopísky (do hloubky 7 m) a zvětralým šedým pískovcem pod nimi. Stavební jáma, jejíž dno zasahovalo tři metry do šedého pískovce, byla zajištěna rozepřenými ocelovými štětovnicemi. Přesto po odkopání na základovou spáru do jámy značně prosakovala voda, takže bylo nutné mezi pískovcem a základovou spárou vytvořit deseticentimetrovou drenážní vrstvu z hrubého štěrku, s jejíž pomocí mohly být průsaky svedeny do čerpacích jímek. Samotná spodní stavba strojovny je provedena z prakticky jediného možného materiálu, a sice z monolitického betonu.
Z pohledu hydraulických zásad není tato součást stavby optimálně vyřešena. Kvůli úsporám totiž nemá nátok půdorysně klasickou trychtýřovitou formu. Jde o rovný kanál šikmo napojený na břeh Jizery, stěna blíže k jezu je kruhově zaoblená, což výrazně zjednodušilo řešení rozevřené stavební jámy. Vyvážení a směrování proudového pole před turbínou je zajištěno citlivě zvoleným tvarem dnové desky (plocha parabolického hyperboloidu). Výtok je zaústěn do podjezí.
Přírodě blízký rybí přechod Délka rybího přechodu je 100 m, jeho hrázky jsou tvořeny buď říčními balvany velikosti jednoho metru, nebo lomovým kamenem s hranami zabroušenými dokulata. Dno a paty svahů jsou kvůli povodním opevněny kamennou dlažbou, dno pak vysypáno dvaceticentimetrovou vrstvou říčního substrátu. Vstup do přechodu ústí pod výtokem z elektrárny a je opatřen vábícím proudem. Po uvedení elektrárny do provozu došlo u problematických míst k dodatečné instalaci zhruba dvousetkilových balvanů, které hydraulické parametry přechodu vyladily. -red-
2013 | LC JOURNAL | 17
ekologie
Brhlík lesní, foto Petr Šaj
Areál cementárny je plný ptačích křídel I průmyslový areál jako cementárna Lafarge Cement, a. s., v Čížkovicích je zajímavý pro ornitology. Vedle moderních technologií a výkonných strojů si tu našlo místo pro hnízdění překvapivé množství ptáků. Prostory cementárny jsou plné zeleně, a nejen ta láká ptáky mnoha druhů. Areál Lafarge Cement, a. s., je opravdu plný ptáků mnoha druhů, na Den otevřených dveří připravili ornitologové prezentaci některých z nich, foto Václav Beran
Průmyslové komplexy byly ještě před nedávnem pro biology zcela nezajímavým fenoménem. Doba se ale mění a s ní i naše znalosti o přírodě a módní trendy na poli výzkumu a ochrany přírody. Příroda totiž využívá každé příležitosti pro svoji tvořivost a vhodné místo našla také v rozsáhlých prostorech výrobních areá-
18 | LC JOURNAL | 2013
lů. Nyní se zkusíme na objekt čížkovické cementárny podívat jinýma, tedy ptačíma očima…
Lesíky a souvislé křoví Objekt cementárny vybočuje z poměrně fádní zemědělské krajiny v okolí výškovými budovami a jeho ozeleněné části
lákají ptáky k prozkoumání. Zeleň v podobě stromů, keřů či travnatých ploch je rozptýlena po celé ploše areálu. Na jihovýchodním a západním okraji areálu se nachází poměrně klidné lesíky, celý areál je lemován souvislým porostem keřů a stromů. Tyto porosty skýtají útočiště i lesním druhům. Především v noci se můžeme zaposlouchat do pestrého zpěvu slavíků obecných, vyjma zpěvu prakticky nezjistitelných pěvců, kteří žijí v nejhustších keřích. V korunách stromů hnízdí několik párů žluv hajních, zářivě žlutých drahokamů naší přírody. K běžným druhům patří pestré pěnkavy obecné nebo sýkory modřinky. Z těch méně početných jmenujme vynikající imitátory sedmihláska hajního či rákosníka zpěvného. Většinu z nich poznáte nejčastěji právě podle zpěvu. Jde o skrytě žijící druhy a v hustých porostech, kde je spatříte jen stěží. Dalšími „neviditelnými“ druhy
jsou třeba pěnice hnědokřídlá a pěnice pokřovní, zcela neznámá pěvuška modrá nebo drobný budníček menší. Po kmenech stromů obratně šplhají brhlíci lesní, šoupálci dlouhoprstí, ale i nápadní strakapoudi velcí. Strakapoudi si svým silným zobákem dlabou dutiny, ve kterých hnízdí. Ty slouží jako oblíbené hnízdiště i pro početné špačky obecné, brhlíky lesní i sýkory koňadry. Při pochůzce jižním okrajem areálu u říčky Modly můžeme vyplašit nenápadnou volavku popelavou nebo zářivě pestrého ledňáčka říč-
Kavka obecná, foto Petr Šaj
padně v keřích či nižších patrech stromů. Dalším „viditelným“ druhem je zde holub hřivnáč. Ten se životu v lidské blízkosti přizpůsobil až v posledních desetiletích. Z hlavní budovy mu můžete vidět přímo do hnízda. Velká kulovitá hnízda v korunách stromů si staví také straky obecné, nápadní a hluční průvodci člověka. Společně se sojkou, která se s lidmi sžila také v nedávné době, loví větší hmyz a žížaly a často dokážou nalézt i hnízda s ptačími vejci či mláďaty. K méně nápadným druhům patří žluna zelená. Velký šplhavec,
Sýkora koňadra, foto Petr Šaj
Pěnice hnědokřídlá, foto Petr Šaj
ního. Vzácně zde loví také volavka bílá. K největším trvalým obyvatelům tohoto prostředí patří káně lesní a kalous ušatý. Z dalších dravců zde hnízdí krahujec obecný, nenápadný drobný lovec, postrach všech drobných pěvců.
Rozvolněná zeleň a trávníky Jiné druhy můžeme pozorovat na pečlivě udržovaných plochách zeleně mezi budovami. Vzhledem k otevřenosti prostředí jsou zdejší druhy mnohem nápadnější a také známější. Patří k nim kos černý a drozd zpěvný, s oblibou sbírající potravu na nízkých trávnících. Hnízdí často ná-
i v hlučném a prašném prostředí. Potravu sbírá na trávnících či cestách a neustále při tom třepetá svým dlouhým ocasem. Různé dutiny ve stěnách budov využívají k hnízdění kavky obecné, drobní příbuzní havranů polních, kteří do areálu zalétají k odpočinku. Hojně zde také hnízdí vrabci domácí či jiřičky obecné, věrní průvodci člověka, jejichž počty v posledních letech silně poklesly. To ale v okolí cementárny není znát, zde jich je stále dost. V areálu se zabydlely minimálně tři páry poštolek obecných. Jejich větší pří-
Poštolka obecná, foto Petr Šaj
který se téměř výlučně živí mravenci, které často loví na trávnících mezi budovami. Spíše skrytě zde žijí pěnice černohlavé a pokřovní či zvonci zelení.
Budovy a vzdušný prostor Z ptačího pohledu jsou speciálním prostředím budovy cementárny. Ptáci je používají buď k hnízdění, sběru potravy nebo k odpočinku. K běžným a všudypřítomným průvodcům lidských staveb patří rehek domácí. Drobný pěvec, který je v areálu cementárny velmi početný. Také konipas bílý staví s oblibou svá hnízda na budovách cementárny, často
buzný, sokol stěhovavý, zatím nezahnízdil, a to ani přesto, že mu byly na komín nainstalovány dvě luxusní budky a nájem platit nemusí. Další zvláštností v areálu cementárny jsou břehule říční. Jejich kolonie v hromadě energosádrovce je příkladem, jak přizpůsobiví ptáci jsou. Také ale jednoznačně dokládají pozitivní přístup firmy Lafarge Cement, a. s., k životnímu prostředí. Nejen břehulím se díky tomuto přístupu v areálu cementárny daří. Mgr. Václav Beran
2013 | LC JOURNAL | 19
stavebnictví a EU
Dopravní stavby s podporou EU V programovém období 2007–2013 zatím u nás získalo dotace z evropských fondů více než 43 200 projektů, z Bruselu dosud do Česka přiteklo zhruba 260 miliard korun. Je to však pouze třetina z celkových téměř sedmi set miliard, jež máme od EU na rozvoj podnikání, dopravní a vodohospodářské infrastruktury, školství, kultury a mnoha dalších oblastí k dispozici.
Mělké údolí u obcí Moraveč u Chotovin a Rzavá přemostí nová estakáda
Jsou opodstatněné obavy, že se České republice nepovede veškerý finanční potenciál nabízený z evropských fondů využít. K jeho čerpání máme totiž už jen dva roky, bohužel však ČR patří v tomto ohledu dloUhodobě k nejhorším. Jedním z mnoha projektů, který by měl být financovaný z evropských fondů, je modernizace trati Tábor – Sudoměřice u Tábora, jehož realizace začala letos v červnu. Poté, co byl v březnu schválen v národní rovině, je nyní posuzován na úrovni iniciativy JASPERS, teprve pak (patrně v říjnu 2013) bude oficiálně předložen do schvalovacího procesu na úrovni EK. Finální schválení lze předpokládat v průběhu roku 2014. Jak vyplývá z vyjádření tiskového oddělení Ministerstva dopravy, v rámci schvalova-
20 | LC JOURNAL | 2013
Železniční stanice Sudoměřice u Tábora bude zrušena a v jejím místě bude vybudována nová železniční zastávka se dvěma vnějšími nástupišti. Přístup na nástupiště ulehčí cestujícím nové přístupové chodníky i nový podchod se schodištěm.
cího procesu, obdobně jako u předchozích velkých projektů na IV. tranzitním železničním koridoru, by při projednávání s EK neměly nastat žádné zásadní komplikace.
Rychlé spojení sever-jih Tento traťový úsek je součástí evropského tranzitního železničního koridoru směřujícího z Prahy přes Benešov a Tábor do Českých Budějovic. Jde o spojení významné i z evropského hlediska, protože zajišťuje propojení severu Evropy s Rakouskem a jaderskými přístavy na jihu Evropy. Vláda ČR schválila modernizaci trati mezi Prahou a rakouskou hranicí u Horního Dvořiště jako 4. železniční koridor už v roce 2001, stavební práce začaly v roce 2005. Zatím jsou dokončeny úseky Horní Dvořiště
státní hranice – České Budějovice, Doubí u Tábora – Tábor a Benešov u Prahy – Praha Hostivař, práce dosud probíhají v úseku Votice – Benešov u Prahy. Na ostatních traťových úsecích je v běhu projektová nebo stavební příprava. Modernizace 4. železničního koridoru by měla být ukončena v roce 2016, hrazena bude z prostředků Státního fondu dopravní infrastruktury a fondů Evropské unie. Výsledná zcela přestavěná dvoukolejná trať Praha – České Budějovice bude v podstatné délce vyhovovat pro rychlost 160 km/h. Vzdálenost center obou měst se díky tomu poprvé v historii podaří překonat vlakem za necelé dvě hodiny jízdy, navíc ekologicky šetrnou dopravou, bez rizika uvíznutí v dálničních zácpách.
Křižování IV. tranzitního koridoru s další dopravní tepnou – dálnicí D3 bude u Chotovin zajištěno dvoukolejným ocelovým mostem. Železobetonové opěry s rovnoběžnými křídly budou založeny na velkoprůměrových pilotách. Délka šikmého přemostění je 95,645 m a délka nosné konstrukce je 100,520 m.
Slavnostního zahájení stavby 25. 6. 2013 se zúčastnili zástupci investora a dodavatele
Základní údaje o projektu Objednatel: Správa železniční dopravní cesty, s. o. Projektant: SUDOP Praha a. s. Celková délka úseku: 11,837 km Celková délka úseku po dokončení: 11,389 km Traťová rychlost: 160 km/h Délka nového dvoukolejného Sudoměřického tunelu: 430 m Datum zahájení: 1. 4. 2013 Datum ukončení: 31. 12. 2015 Zdroj financování EU: Fond soudržnosti Schválený příspěvek z fondů EU: 1 882 033 936 Kč Celkové náklady projektu včetně DPH: 3 641 257 962 Kč
Co přestavba přinese Kromě zdvoukolejnění traťového úseku Tábor – Sudoměřice u Tábora dojde k rekonstrukci železniční stanice Chotoviny a přestavbě ŽST Sudoměřice u Tábora na zastávku. Plánované změny mají zlepšit především komfort pro cestující. Vzniknou nová nástupiště s moderními přístřešky, novými podchody, výtahem, schodišti a přístupovými chodníky. K výraznému zkvalitnění služeb přispěje i nový informační systém. V úseku Chotoviny – Sudoměřice u Tábora je kvůli nevyhovujícím směrovým parametrům stávající trati vedena nová železniční trať v přeložce: jednokolejné těleso dráhy bude částečně opraveno a opuštěno. Nová přeložka by se měla mimoúrovňově křižovat s novou silniční tepnou – dálnicí D3 – i se silnicí první třídy I/3. Úrovňové křížení zůstane zachováno pouze na silnicích nižší kategorie se slabším provozem (v Čekanicích, Chotovinách a Sudoměřicích u Tábora, na polní cestě u Stoklasné Lhoty). Členitost terénu na nové přeložce překoná železniční estakáda a železniční tunel. Kvůli omezení
hluku železniční dopravy jsou v souběhu s obytnou zástavbou navrženy protihlukové stěny v materiálovém a barevném řešení akceptujícím místní podmínky.
Bezpečnost především Přestavba trati přinese více než zdvojnásobení kapacity přepravy a její podstatné zrychlení. Nové koleje a moderní systém upevnění se projeví nejen klidnou, tichou a pohodlnou jízdou vlaku, ale i komfortem nástupu nebo výstupu. Stavba pamatuje i na zajištění bezpečnosti a spolehlivosti provozu. Železniční stanice i traťové úseky budou vybaveny moderním zařízením s elektronickými stavědly, jež eliminuje riziko lidských chyb a usnadní práci obsluze dráhy i strojvedoucím. Zároveň umožní úsporné řízení provozu z centrálního dispečerského pracoviště. Rekonstrukci absolvuje i trakční vedení celého úseku elektrifikované trati. O bezpečnost silničního provozu na železničních přejezdech se postará nové elektronické zařízení vybavené signalizací s pozitivním bílým světlem a závorami. -red-
Členitost terénu na nové přeložce překonává trať železniční estakádou a tunelem. Sudoměřický tunel dlouhý 430 m je navržen tak, aby plně vyhověl národním i evropským požadavkům na bezpečnost provozu. Oba portály (jižní i severní) umožňují přístup pro vozidla záchranného systému.
2013 | LC JOURNAL | 21
Uspořádání mostu – pohled na hotový most
Konstrukce z Ductalu® – most v Saint Pierre la Cour Materiál Ductal® je jedním z prvních komerčně využívaných ultra vysokohodnotných betonů (UHPC), vyznačující se vysokou tlakovou (až 230 MPa) a tahovou (až 40 MPa) pevností. Těchto pevností se dosahuje složením betonové směsi, tedy vhodnou volbou složek (frakce, pevnost atd.), redukcí vodního součinitele (0,2 až 0,25), použitím speciálních přísad a vláken. Osazené nosníky Ductal® a montáž desek Ductal® ztraceného bednění
Pro výrobu se používají vlákna ocelová (Ductal®-FM) nebo syntetická (Ductal®-AP). Z hlediska výroby je vysoká pevnost materiálu podpořena speciálními postupy výroby, které zahrnují propařování a zahřívání čerstvého betonu. Uvedené vlastnosti posouvají výrobu tohoto materiálu zejména do výroben a předurčují tak Ductal® pro použití v prefabrikovaných částech konstrukcí.
22 | LC JOURNAL | 2013
Aplikace Prvními aplikacemi tohoto materiálu byly prefabrikované nenosné prvky s požadavkem na vysokou pohledovou kvalitu a odolnost. Zde uveďme významnou aplikaci na budově pro nadaci Louise Vuittona v Paříži, kde byl použit Ductal® pro 16 000 panelů fasády. Dalšími aplikacemi byly nosné konstrukce staveb, zejména v mostním stavitelství, kde je po-
žadována vysoká trvanlivost a minimální hmotnost prvků. Ve světě byla postavena řada lávek i silničních mostů. Jmenujme například lávku Sherbrooke v Kanadě, Sermaises ve Francii nebo Sakata Mirai v Japonsku. Lávka Glennmore/Legsby v Calgary přemosťuje osmipruhovou silniční komunikaci při rozpětí 53 m, z toho 33,6 m je T nosník z Ductalu® s výškou pouhých 1,1 m uprostřed rozpětí. Ze sil-
konstrukce mostů
ničních mostů jmenujme alespoň „most budoucnosti“ ve Washingtonu a most v Shephered v Austrálii. V poslední době se Ductal® začíná díky úpravám receptury uplatňovat i v dalších odvětvích, např. ve vodním stavitelství (oprava přehrady Caderousse na řece Rhoně ve Francii). Pro silniční mosty jsou zpracovány tři varianty uspořádání nosné konstrukce mostu: a) příčný řez složený z ∏ nosníků vyrobených z Ductalu® b) kompozitní průřez složený z ocelových nosníků a z vylehčené žebrové mostovky složené z Ductal® prefabrikátů c) kompozitní průřez složený z I nosníků Ductal® a spřažené 200 mm tlusté železobetonové desky. Tato varianta byla realizována v Saint Pierre la Cour.
Uspořádání mostu v Saint Pierre la Cour Most je navržen pro dva jízdní pruhy a oboustranné, nestejně široké chodníky. Celková šířka mostu je 12,9 m. Most má jedno pole o rozpětí 19 m, je šikmý. V příčném řezu bylo použito deset nosníků délky 20 m a výšky 0,75 m, které jsou uspořádány v osové vzdálenosti 1,40 m. Nosníky jsou předem předepnuty lany, u dolní příruby je umístěno 14 lan Ø 15,2 mm, u horní příruby jsou čtyři lana Ø 15,2 mm. Ztracené bednění pro železobetonovou desku mostovky tvoří desky z Ductalu® tloušťky 25 mm.
Příprava pro betonování desky mostovky. Montáž desek Ductal® ztraceného bednění.
Výroba a montáž mostních nosníků Po uložení betonu bylo bednění vyhříváno na teplotu 40 °C, čímž bylo dosaženo pevnosti v tlaku 80 MPa již po 18 hodinách. Po odformování byly prefabrikované nosníky zakryty a při konstantní vlhkosti proteplovány při teplotě 80 ±10 °C. Montáž nosníků o hmotnosti pouhých 9,5 tuny byla provedena běžným, poměrně lehkým mobilním jeřábem.
nachází Ductal® uplatnění jak v občanských, tak inženýrských stavbách. Při rozhodovací činnosti o použití Ductalu® je třeba porovnat pořizovací náklady s náklady na údržbu a opravy po dobu životnosti konstrukce. Doc. Ing. Vladislav Hrdoušek, Csc.
Zhodnocení výstavby Použití Ductalu® znamená podstatné snížení hmotnosti konstrukce oproti tradiční výstavbě z normálního železobetonu nebo předpjatého betonu. Svými výrazně vyššími kvalitativními vlastnostmi
Literatura: Behloul M., aj.: Ductal® Prestressed girders for a traffic bridge in Mayenne, France www.ductal-lafarge.com
Vývoj Ductalu® probíhal více než deset let a je patentován. Ductal® byl použit na stavbách, kde se vyžaduje dlouhodobá trvanlivost a malé náklady na údržbu. Proto byl aplikován na fasádách budov, hydrotechnických stavbách a také na mostech pro svoji vynikající odolnost (díky uzavřené struktuře) proti karbonataci betonu, působení chloridů a působení kyselého prostředí. Ductal® byl dokonce použit i pro návrhy zařizovacích předmětů interiérů. Jeho významnou předností je velmi malé smršťování a dotvarování, což je příznivé zejména při navrhování konstrukcí z předpjatého betonu. Fotografie zachycuje Plescop City Hall v Morbihanu ve Francii, kde byl Ductal® použit na fasádu.
2013 | LC JOURNAL | 23
betonové unikáty
Obr. 10 Konstrukce nového zastřešení
Obr. 12 Vizualizace interiéru modernizované Maracanã
Modernizace slavného stadionu Maracanā v Rio de Janeiru Mistrovství světa ve fotbale 2014 bude historicky již 20. mistrovstvím pořádaným asociací FIFA. Závěrečný turnaj, kam se mužské fotbalové národní týmy probojují z kvalifikace, se bude konat od 13. června do 13. července 2014 v Brazílii.
Obr. 2 Legendární kotel původní Maracanã
24 | LC JOURNAL | 2013
Pro tento závěrečný turnaj se v současnosti horečně buduje, přestavuje a modernizuje 12 stadionů, a to ve 12 různých brazilských městech (Tab. 1). Plných sedm zápasů z toho proběhne na slavném stadionu Maracanā v Rio de Janeiru (oficiálně Estádio Jornalista Mário Filho): čtyři zápasy kvalifikačních skupin, jedno osmifinále, jedno čtvrtfinále, a pak především finále celého MS. O dva roky později Maracanā přivítá sportovce celé planety na slavnostním zahájení i zakončení XXXI. letních olympijských her 2016.
Výstavba původní Maracanã Původní legendární Maracanā byla vybudována ve velmi rychlém tempu v letech 1948 až 1950, aby mohla hostit MS ve fotbale 1950, dostavovala se ovšem ještě dalších 15 let. Stadion, který byl nejdříve nazýván „městským“ a záhy nesl jméno po tehdejším prezidentu Eurico Gasparu Dutrovi, dostal v roce 1966 svoje trvalé oficiální jméno po novináři Mário Filhovi, který se za jeho postavení ve 40. letech vytrvale veřejně zasazoval. Stadionu se ale vždy přezdívalo Maracanā, a to podle
Obr. 11 Vizualizace exteriéru modernizované Maracanã
malé říčky, která protékala místem stavby a která pramení v nedalekém horském masivu, kde žijí drobní papoušci stejného jména. Pod přezdívkou Maracanā také získal stadion světovou proslulost. Monumentální stadion navrhla skupina sedmi brazilských architektů a jeho výstavbu vedla stavební společnost Humberto Menescal. Na stavbě pracovalo prakticky nepřetržitě 1 500 až 2 000 stavebních dělníků, v době konání šampionátu byl však stadion stále ještě polovičním staveništěm. Památnému finále, v němž Brazílie odešla poražena Uruguayí, přihlíželo oficiálně 199 854 diváků, ve skutečnosti se jich na tribunách ve stoje tísnilo až 210 000.
Tab. 1 Brazilské stadiony pro závěrečný turnaj MS ve fotbale 2014 (v pořadí podle kapacity) Poř. Stadion
Město
Období výstavby
Typ výstavby
Kapacita
Cena [mil. BRL]
1
Estádio Journalista Mário Filho (Maracanã)
Rio de Janeiro
1948–1950 2010–2013
modernizace
78 640
860
2
Estádio Nacional Mané Garrincha (de Brasília)
Brasília
1974 2010–2013
přestavba
68 000
1 015
3
Arena de São Paulo (Arena Corinthians)
São Paulo
2011–2014
nový stadion
65 800
855
4
Estádio Gov. Plácido Aderaldo Castelão
Fortaleza
1969–1973 2011–2013
modernizace
58 700
519
5
Estádio Gov. Magalhães Pinto
Belo Horizonte
1959–1965 2010–2012
modernizace
57 500
670
6
Arena Fonte Nova
Salvador
1951 2010–2013
přestavba
52 000
592
7
Estádio José Pinheiro Borda (Biera-Rio)
Porto Alegre
1959–1969 2011–2013
modernizace
48 800
330
8
Arena Pernambuco
Recife
2011–2013
nový stadion
42 800
532
9
Arena Pantanal
Cuiabá
2010–2013
přestavba
43 000
519
10 Arena Amazônia
Manaus
2011–2013
přestavba
42 400
605
11 Arena das Dunas
Natal
1972 2011–2013
přestavba
42 100
400
12 Estádio Joaquim Américo Guimarães
Curitiba
1914, 1999 2012–2013
modernizace
41 500
130
2013 | LC JOURNAL | 25
betonové unikáty
Obr. 3 Stadion před modernizací se dvěma tribunami Obr. 5 Demolice původní spodní tribuny stadionu
Vnější vzhled stadionu, který je doslova mytickým místem pro brazilský fotbal, je památkově chráněný, a tak nedoznal při modernizaci větších změn (Obr. 1). Tribuny jsou pouhých 32 m vysoké a jsou podpírány 60 železobetonovými pilíři tvaru stylizované „7“ půdorysně uspořádanými do elipsy. V roce 1999 byly na horní tribunu osazeny sedačky, do té doby byla na stadionu místa pouze k stání (Obr. 2). Byly také vybudovány první VIP skyboxy. V roce 2006 byla instalována sedadla i na spodní tribunu.
Současná modernizace stadionu V současnosti prochází stadion přestavbou, která nemá svým rozsahem v jeho 60leté historii obdoby. V principu se Maracanā od roku 2011 přestavuje tak, aby splňovala současné mezinárodní standardy FIFA a MOV a mohla tak hostit jak zápasy MS ve fotbale 2014, tak v roce 2016 i slavnostní zahájení a zakončení XXXI. letních olympijských her. Modernizace stadionu začala na konci roku 2010, dokončována je teprve nyní v průběhu léta 2013. Ke slavnostnímu otevření došlo 4. června 2013 zápasem Brazílie s Anglií (skončil přátelskou remízou 2:2).
Hlavní prvky přestavby Stavebně nejrozsáhlejší nyní realizovanou úpravou je vybudování zcela nových tribun hlediště. Místo někdejších dvou eliptických tribun nad sebou (Obr. 3), na které se vešlo v prvním období po otevření až 200 000 (stojících) diváků, bude mít nová Maracanā tribunu jen jedinou, s výrazně větším počtem řad a výrazně větším sklonem. Takto vytvořené jedno jediné šikmé hlediště opět obkružuje celou středovou plochu stadionu a má kapacitu cca 78 640 sedících diváků. Pro zápasy MS ve fotbale 2014 bude nové hlediště začínat pouhých 12 m od postranních čar hřiště, tedy mnohem blíže, než tomu bylo
26 | LC JOURNAL | 2013
Obr. 7 Výstavba nové ocelobetonové střední části nové tribuny
v minulosti. To má za cíl vtáhnout diváky pocitově co nejvíc do dění na hřišti.
Uspořádání tribun Nové uspořádání tribun (Obr. 5 až 8) zajišťuje i lepší rozhled z každého z instalovaných sklopných sedadel. Sedadla byla nově a efektivněji rozmístěna a mají mezi sebou i větší boční rozestupy. Diváci se tak mohou lépe pohybovat hledištěm a mají celkově větší komfort. Další důležitou změnou je vytvoření nových přístupů na stadion, což představuje – kromě rekonstrukce dvou monumentálních ramp – i vybudování čtyř zcela nových ramp (Obr. 4). Ty jsou umístěny symetricky ve čtvrtinách obvodu stadionu a kromě přístupu diváků k jejich sedadlům zajišťují i dostatečnou rychlost jejich úniku mimo stadion v případě ohrožení – čas evakuace by neměl nepřekročit osm minut.
Zastřešení Jednou z nejnáročnějších součástí projektu je nahrazení bývalé betonové střechy stadionu novým zastřešením, které tvoří radiálně pnutá kabelová konstrukce podpírající membránu střešního pláště (Obr. 9). Toto moderní zastřešení poskytuje i velkou flexibilitu pro instalaci komponentů ozvučení a osvětlení stadionu a mělo by mít životnost více než 50 let. Krycí membrána je transparentní a její materiál má samočisticí schopnost, což by mělo při denním světle dlouhodobě zajistit rovnoměrné prosvětlení stadionu v celém rozsahu hlediště (Obr. 10). Při zachování památkově chráněného vnějšího vzhledu stadionu pokryje nová střecha více než 75 000 sedadel, což je min. počet doporučovaný předpisy FIFA (Obr. 11). Střecha by měla přispět i k ochraně životního prostředí tím, že umožní soustředit a následně i opakovaně využít srážkovou vodu.
Obr. 1 Letecký pohled na původní a novou Maracanã
Základní technická data stadionu Lokalita: Čtvrť Maracanã, Rio de Janeiro, Brazílie
Původní stadion 1948–1965 Architektura a projekt: Orlando Azevedo, Pedro Paulo Bernardes Bastos, Antonio Dias Carneiro, Miguel Feldman, Raphael Galvão, Waldir Ramos a Oscar Valdetaro. Hlavní dodavatel: Humberto Menescal Délka/šířka stadionu: 318/279 m Výška stadionu: 32 m
Modernizace 2011–2013 Architektura + projekt: Fernandes Arquitetos Associados Výstavba: Odebrecht + Andrade Gutierrez (konsorcium Maracanã) Vlastník a správce: Město Rio de Janeiro Délka stadionu: 318 m Výška stadionu: 37 m Zahájení modernizace: 2010 Dokončení modernizace: 2013 Slavnostní otevření: 4. června 2013 Stavební náklady: 860 mil. BRL
Obr. 9 Systém lan podpírajících konstrukci zastřešení
Obr. 6 Monolitická dolní část nové tribuny
Vybavení stadionu
Obr. 4 Schéma hlavních prvků modernizace
Na průchozím prstenci kolem stadionu bude 231 toalet a 60 kiosků s občerstvením a barů určených běžným návštěvníkům. Přístup do VIP sektoru bude tzv. chodníkem slávy, po nových eskalátorech a novými výtahy. Tento sektor bude rozdělen na jednotlivé foyery určené různým skupinám hostů. I tyto prostory budou samozřejmě vybaveny bary, toaletami a společenskými místnostmi. Podle realizovaného projektu budou tyto exkluzivní prostory umožňovat přístup ke 110 novým křeslům ve zvláštních skyboxech umístěných nad tribunou hlediště. Nové VIP foyery nahradí bývalá sedadla v lóžích, z nových skyboxů bude ničím ne-
rušený výhled na hrací plochu (Obr. 12). Všechno mechanické a elektrické zařízení stadionu, jako osvětlení, větrání a rozvody energií, stejně jako systémy protipožární a bezpečnostní kontroly, budou kontrolovány a monitorovány pomocí nejnovější technologie systémové správy budovy stadionu. V okolí Maracanā byly dále již stabilizovány čtyři velké plochy pro budoucí parkoviště, všechny jsou do čtyř kilometrů od stadionu. Podle požadavku FIFA na nich bude vybudováno min. 10,5 tis. parkovacích míst. V partnerství s magistrátem města se zpracovávají studie dalšího rozvoje bezprostředního okolí stadionu. Jedním z cílů je zlepšení dopravní obslužnosti území a rozvoj zón pro pěší. Ve výhledu je výstavba lávek pro pěší a ramp, které by propojily areál Maracanā se severněji položenou čtvrtí Quinta da Boa Vista. Ing. Vlastimil Šrůma, CSc., MBA Obrázky 5 až 7, 9 a 10 jsou použity s laskavým svolením společnosti Odebrecht
Obr. 8 Geometrie nových tribun stadionu
2013 | LC JOURNAL | 27
soutěž
Beton a architektura Lafarge Cement, a. s., společně se Svazem výrobců cementu a Výzkumným ústavem maltovin Praha uspořádal ve spolupráci s Fakultou architektury VUT v Brně již druhý ročník soutěže této fakulty s názvem Beton a architektura.
28 | LC JOURNAL | 2013
Letošní soutěž navázala na předchozí ročník, který se uskutečnil v roce 2011. Cílem bylo představit beton jako vhodný materiál, který je možné použít k navrhování současných architektonických objektů. V průběhu příprav vlastní soutěže i navazujících akcí se podařilo zahájit neformální spolupráci s touto fakultou, zaangažovat její pedagogické pracovníky a oslovit studenty bakalářského i magi-
v prostorách fakulty. V roce 2011 bylo odevzdáno celkem 24 prací, vítězem soutěže se stala celkem jednoznačně práce studentky 1. ročníku magisterského studia Bc. Táni Sojákové s názvem Dostavba magistrátu Panenská. Vzhledem k předchozím dobrým zkušenostem padlo rozhodnutí ve spolupráci pokračovat. Předmět soutěže byl pro letošní rok navíc rozšířen na dvě kategorie:
sterského studia. Ti pak dostali v rámci soutěže příležitost využít beton nejen jako konstrukční materiál, ale i jako estetický prvek. Mnozí se zadání zhostili skutečně na velmi dobré úrovni. Někteří se inspirovali aplikacemi, se kterými se mohli seznámit na paralelně probíhající výstavě Povrchy betonu situované
1. Architektura (bez udání typologické kategorie – bytové i nebytové objekty, technické stavby atd.) 2. Drobná architektura / městský mobiliář Nový ročník soutěže byl vyhlášen 10. ledna letošního roku, 11. února se pak uskutečnil společný workshop. Termín pro
english summary
odevzdání soutěžních návrhů byl stanoven na 13. května, v kategorii Architektura bylo odevzdáno 37 prací a sedm prací bylo přihlášeno v kategorii Drobná architektura. Projekty kromě drobné městské architektury obsáhly širokou typologickou řadu od zdánlivě jednoduchých staveb přes rodinné domy až po kompozičně a provozně složité objekty umístěné do centrálních částí měst. Novinkou letošního ročníku bylo u některých studentů i doplnění soutěžních návrhů o modely vyrobené ze skutečného betonu. Dne 14. května 2013 zasedala sedmičlenná odborná porota pod vedením doc. Ing. arch. Karla Havliše a po několikakolovém hodnocení vyhlásila výsledky. V kategorii Architektury zvítězila Kateřina Krkošková s projektem Laborartory Brno, porota přidělila druhou i třetí cenu a udělila tři odměny. V kategorii Drobná architektura nebyla první cena udělena, druhou cenu získal projekt Urban sofa od kolektivu autorů N. Obršál, J. Matoušek a L. Kvaššay. Přidělena byla rovněž třetí cena a jeden již realizovaný návrh
obdržel odměnu. Autoři vítězných i oceněných projektů obdrželi zajímavé finanční odměny. Všem účastníkům soutěže byly rovněž hrazeny náklady spojené se zpracováním projektů. Akci ukončila slavnostní vernisáž v prostorách fakulty dne 22. května, které se zúčastnily desítky studentů, členů pedagogického sboru fakulty i zástupci spolupořadatelů. Všechny projekty budou vystaveny v galerii MINI FA VUT v Brně a rovněž budou stejně jako před dvěma lety prezentovány ve sborníku vydaném fakultou. Účastníci akci zhodnotili velmi pozitivně a informace o ní se určitě opět objeví i v řadě odborných časopisů. Ing. arch. Jiří Šrámek
Lafarge Open Door Day day was successful event. Hundreds of visitors enjoyed a visit of the cement production on Saturday (7. 9.). Not only tours, but also entertainment and playful competitive activities made the sunny September day for whole families atractive. More than 520 visitors used a mini train to observe remote parts of the plant, where expedition takes place. The interactive game in which kids competed while learning about cement production technological process was a great success. More than three hundred people have taken part in traditional guided tour to see the calciner tower. Performance of populary magician Richard Nedvěd, singer Gabriela Gunčíková and well known dixieland jazz band Banjo Band Ivana Mládka contributed to the good mood and relaxed day at the factory. p. 2 The cement market in the Czech Republic have been shrinking since 2008, the domestic cement consumption fell by 30%. In 2012 the consumption was the lowest in the period after revolution (since 1989). Material market condition has deteriorated due to the recession in the construction sector. The drop of production is also affected by the reduction of exports to neighbouring countries. In the last five years not only sales went down, but also cement prices. On the contrary costs of inputs for cement production have grown. Cement producing sector is one of the most demanding from the investors point of view. Not only investing into technology but also keeping extremely stressed technology in a shape require one of the highest costs. p. 4–5 Rich deposit of local limestone is now mined in fourth quarry, which is located about three kilometres from the plant itself. Mining in the third quarry started in 1959 with contemporary mining technique. The former quarry III spreads out between the villages Sulejovice and Vchynice close to the road to city Lovosice. Amount of limestone lasted for 15 years until 1974, when there was attenuation of mining and at time mining in the current quarry IV started. Subsequently recultivation took place in the quarry III until 1988 and the whole area was given over to agricultural use again. Size of fully rehabilitated area is over 80 ha. p. 6–7 UHPC is a relatively new cementitious composite material, one of the most important features of which is its high compressive strength (>150 MPa). Another important property of UHPC concrete is its tensile strength (>15 MPa). The mechanical properties depend above all on the quality and on the ratios of the mix composition components. The first bearing component of UHPC is a fine grained aggregate with optimal granulometric properties. Homogeneity of steel fibres, which are second bearing component, distribution determined the final mechanical properties of UHPC elements. p.10–13 The realization of original complex ArtGen Office Gallery for offices, shops, restaurants and multi-storey underground garage, started in Prague 7 – Holešovice in January this year. The cement from Lafarge is used in the construction. Supporting structure of the building is designed with regard to the architectural layout, functional and static requirements are conceived as monolithic reinforced structure. The implementation is based on the structural concrete. The building seeks to obtain LEED Gold level certification and meets the conditions of the U.S. Green Building Council in evaluation mode of LEED 2009. p.14–15
2013 | LC JOURNAL | 29
První Litoměřické svátky hudby slavily úspěch
Lafarge Cement, a. s. 411 12 Čížkovice čp. 27 tel.: 416 577 111 www.lafarge.cz