2013

Zpravodaj oveček Dobrého Pastýře --------------------------------------------------------------------6. ročník 2. číslo 6/2013 ÚVODNÍ SLOVO OTCE JANA Moji milí farníci, na úvod našeho nového čísla prázdninových Oveček bych Vás rád povzbudil, abyste někam vypadli – myslím tím dovolenou, výlet, pouť nebo prostě jen tak změnit prostředí. Do těchto krásných a slunečních dní Vám přeji, abyste si oddechli, načerpali nových sil, chuti, pohody, radosti a inspirace do naší práce, kterou děláme a která nám někdy možná zevšední. Je třeba zastavit, ugrilovat steaky, vypít kafíčko (pomalu!), vyhrnout rukávy a HURÁ znovu do naší drahé práce! Pamatujme, že i po dobu dovolené máme být spojeni s Bohem a žít v Jeho blízkosti. Já se na dovolenou moc těším – pojedu k rodičům a můj taťka bude slavit 60 let. Poprosím Vás proto o modlitby za něho. Takže: zastavit se, vychutnat a pak se o ty zážitky společně podělit. Pěknou dovolenou Vám přeje o. Jan

ÚVODNÍ SLOVO REDAKCE Milí čtenáři oveček! Prázdninové ovečky jsou jako vždy plné aktualit. Největší z nich je asi ta, kterou otec Pavel oznámil poslední červnovou neděli v kostele: Od 1.7. 2013 je správcem a farářem farnosti Loučka a Branek otec Ján Rimbala. Od 1.7. 2013 je děkanem pro děkanát Valašsko-Meziříčský pověřen otec Kamil Obr působící ve farnosti Rožnov pod Radhoštěm. Tímto oznámením ovšem ovečky nekončí, takže čtěte směle dál. Doufáme, že naše prázdninové ovečky Vás aspoň trochu osvěží v parných letních dnech. A tímto se připojujeme k přání otce Jana a za naši redakci Vám chceme ze srdce popřát krásné letní dny! Redakce Zpravodaje oveček Dobrého Pastýře PODĚKOVÁNÍ OTCI PAVLOVI Touto cestou chceme poděkovat otci Pavlovi, který do 30. června letošního roku byl pověřen spravovat naší farnost. Od 1.7. 2013 tento úkol přebírá otec Ján Rimbala. Nebylo vždy jednoduché vzájemně si na sebe zvyknout, pochopit, porozumět či najít čas na vzájemná setkání. Přesto se s otcem Pavlem mnozí těžce loučíme, jeho promluvy a rozvážnost nám bude chybět. Snad se za námi přijede podívat. Milý otče, přejeme Vám ať poslání, která máte, se vám daří vykonávat podle vašich i Božích představ, možností a sil. K tomu Vám přejeme zdraví, sílu, elán, Boží požehnání a ochranu Panny Marie. V modlitbách budeme na Vás vzpomínat. Díky za společně prožité chvíle! VÍTÁME OTCE JANA! Milý otče Jane, přejeme Vám mnoho sil a Božího požehnání k plnění vašich nových povinností. Věříme, že spolu budeme dobře spolupracovat a nacházet porozumění. Ať Vás Duch svatý naplní a Panna Maria Vám žehná pro vaši službu! Za farnost Loučka členové Farní rady 2

OPRAVA FARNÍHO KOSTELA V LOUČCE V sobotu 22. června 2013 se opět rozběhly přípravné práce před malováním našeho farního kostela v Loučce. V průběhu týdne ochotné ruce pod vedením Luďka vynesly z kostela obrazy křížové cesty, koberce a sochy našich světců. Také se musel odnést Boží hrob, na kterém byla umístěna socha Panny Marie, protože v kostele vystoupila spodní voda a začalo v něm být vlhko. Vlhko a plíseň by poničily tyto věci a proto je nutné je chránit před tímto vlivem. Také se vše muselo dát pryč, protože se oklepávala omítka do výšky bočního osvětlení. Tyto práce se prováděly v sobotu do odpoledních hodin, a protože se vše nestihlo udělat, pokračovalo se v pondělí a ve středu. V sobotu se sešlo na brigádě 11 šikovných mužů, kteří zaprášení, upracovaní, ale s úsměvem odvedli kus práce. Včetně otce Pavla. V pondělí pak další skupinka mužů pokračovala. Ve středu zaměstnanci Obecního úřadu Loučka vyvezli osekanou suť a odpoledne opět farníci pokračovali v úklidu. Pan Stříteský všechen prach vysál průmyslovým vysavačem, (to byla velká pomoc), aby se mohly posunout lavice blíž ke stěnám. Nyní se vše musí opět nechat vysychat a větrat, jak dlouho, to zatím nevíme, to nám určí odpovědné úřady, které provedou měření vlhkosti v kostele. Vše musí také ještě zhodnotit komise památkářů. Ve čtvrtek byla řada na ženách, které opět pod vedením Luďka uklidily a navoněly kostel leštěnkou. Náš kostelíček je nyní odrabaný, holý, pro někoho smutný, ale Boží přítomnost a svátost oltářní v něm je stále. To je to nejdůležitější! Máme se opět, kde setkávat. Nyní musíme spojit všechny své síly a opravu kostela dovést do zdárného konce. Každý podle svých možností, buďto modlitbou, finančním příspěvkem či vlastním přičiněním při brigádách. Buďme trpěliví a shovívaví, vždyť dílo, které je vytvářené ke cti a chvále Boží, se vždy podaří! Chci poděkovat všem, kdo se podíleli na těchto pracích, mužům i ženám. Jakákoliv pomoc je dobrá. Pokud budeme muset z důvodů oprav mít mši svatou ať už v kapli v Kunovicích či v Brankách, zůstaňme vždy pospolu a nechoďme ke „konkurenci“, je to naše společná starost i radost. Za farní radu Ivana Skýpalová 3

PASTÝŘSKÝ LIST NA SLAVNOST SESLÁNÍ DUCHA SVATÉHO Drazí přátelé, sestoupením Ducha Svatého na apoštoly se dovršila jejich formace a oni přijali zodpovědnost za život a rozvoj církve. I pro nás, kteří prožíváme Rok víry, je tento den dovršením naší duchovní obnovy a dnem vyslání budovat církev, jejíž členové nežijí podle těla, ale podle Ducha (Řím 8,4). Dnes znovu prožíváme Boží příslib: Dám vám nové srdce, vložím do vás nového ducha. (Ez 36,26) Ti, kdo se nechávají vést Božím Duchem, jsou Boží synové (Řím 8,14), ujistil nás dnes apoštol Pavel. V Roce víry jsem Vás několika pastýřskými listy vyzval ke konkrétním krokům. Připomeňme si, že při vyhlášení Roku víry jsem Vám napsal: V našich farnostech uspořádáme krátké kurzy modlitby, pro které jsem připravil malou pomůcku. Rád bych, abyste se zapojili všichni, kteří jen trochu můžete. Poznání Boha není jen věcí rozumu, ale i srdce a vůle. Čím hlubší je osobní vztah, tím větší je touha po dalším poznání. Čím větší je radost z Boha, ze života s ním, tím větší je touha přivést k němu všechny, na kterých nám záleží. Doufám, že většina z Vás se Malé školy modlitby ve společenstvích účastnila a dnes cítíte touhu přivádět k Bohu ostatní lidi. Na Vánoce jsem Vám psal: Zvu Vás nejen k častému svatému přijímání a opakovanému hlubokému prožívání vánoční radosti z narození Krista ve svém srdci, nebo k návštěvám svatostánku s tichým nasloucháním, přátelským zahleděním a posvátným klaněním, ale i k pohledu víry na sebe a na všechny, kteří jsou také chrámem Božím. Kéž hloubka setkání s Bohem nás vede k úsilí o čisté srdce dobře připravené pro vzácného Hosta. Kéž úcta k Bohu, jemuž je zasvěcen chrám, ve kterém se s Bohem setkáváme, nás vede k zachování posvátného ticha v kostele i mimo bohoslužbu, protože tím ukazujeme, jak hluboký vztah k Bohu máme. Na začátku velkého postu jsme pojmenovali některé vážné hříchy, které je nutné odsoudit, a je třeba pomoci těm, kteří se chtějí dostat z jejich pout. Pro mnohé může být změna životního stylu těžká a všechno se nemusí podařit hned. Proto jsem Vás vyzval k vzájemné modlitbě, zvláště za ty, kteří chtějí změnit život, ale nemají dost sil a kromě Boží milosti potřebují i naši konkrétní pomoc při řešení hmotných či finančních důsledků jejich obrácení. A o Velikonocích: Vím, že pro někoho z Vás může být těžké mluvit o své víře, o intimním životě s Bohem. Prosím však, najděte odvahu a nemluvte mezi sebou o skandálech a špatných příkladech, které nám 4

předkládá televize, ale vyznejte svou víru tím, že budete mluvit o svém vztahu k Bohu a jeho velkých skutcích. Překonejte ostych a začněte ve své rodině. Snad právě v té chvíli zakusíte Ježíšovu přítomnost jako apoštolové. Mluvte také s Bohem, jak každý sám, tak společně. Vaše společná modlitba je bohoslužbou rodinné církve. Prožívejte neděli, která každý týden připomíná velikonoční událost vzkříšení jako skutečný svátek. V neděli ať je středem celého dne mše svatá. V neděli nepracujeme, ale slavíme, odpočíváme v Boží přítomnosti. Nekonejme ani domácí práce, pokud nejsou opravdu nutné, a nechoďme ani nakupovat, abychom nenutili k nedělní práci prodavače. Nežijeme-li už tedy podle těla, ale podle Ducha, pak přidejme další oblast: Žijme tak skromně, abychom mohli odmítat nákupy i letní dovolené na půjčky, i když vypadají výhodně. Senioři, odmítejte předváděcí akce, na kterých se necháte přesvědčit k nevýhodným půjčkám. Učme se nejprve šetřit na to, co chceme pořídit, a nespadneme do otroctví dluhových pastí. Nevytloukejme klín klínem. Dejme se vést Duchem Svatým, ne touhou po majetku a požitku, potřebou mít všechno, co mají druzí. Umějme se radovat z víry, z Boha a jeho darů. Pak budeme skutečně svobodní a radost z Hospodina bude naší silou (Neh 8,10). Naše příprava dnes vrcholí a Pán, který nám dal svého Svatého Ducha, nás dnes posílá do světa, abychom byli jeho svědky. Vybavil nás a posílá nás: Jděte do celého světa a získávejte mi učedníky. Dnes vyjděme jako misionáři do svého okolí. Dělme se o svou víru s nevěřícími slovem i skutkem. Nabídněme jim pomoc při poznání Ježíše. Mysleme i na ty, kteří mezi nás přijdou jen občas, nebo přestali na bohoslužby chodit. Laskavě je pozvěte, případně nabídněte pomoc při zapojení do bohoslužby a přípravě na svátosti. Nepočítejte jen s přesvědčivostí svých slov a argumentů, ale modlitbou a obětí jim vyprošujte potřebnou milost a buďte vytrvalí. O tom, co se Vám s Boží pomocí podaří, mi pak napište. Těším se na Vaše svědectví, na dopisy spolupracovníků pastýři, který Vám posílá pastýřské listy. S prosbou „Sešli svého Ducha, Pane, a obnov tvář země“, každému Vám ze srdce žehná + arcibiskup Jan

5

PRVNÍ SVATÉ PŘIJÍMÁNÍ V LOUČCE První svaté přijímání v loučském kostele proběhlo 26. května 2013 ve farním kostele Dobrého Pastýře. Jak jsme již sledovali asi měsíc předem, děti, které přistoupily k 1. svatému přijímání, měly vždy na každé mši svaté, které proběhly v Loučce i v Kunovicích, 2 stojánky se svíčkami a při účasti na mši svaté si mohlo každé dítě svoji svíčku zapálit. Přiznám se, že nápad ze strany kaplana Jana byl originální a někdy i riskantní při dohořívající svíci, aby něco v kostele nezačalo hořet. Ale bystré oči ministrantů i farníků vše skvěle uhlídaly. K 1. svatému přijímání přistoupily tyto děti: z Kunovic: Terezie Wiesnerová, Ester Federmannová, Jakub Novosad, Kryštof Zavidčák, René Kusein; z Loučky: Anička Blablová, Valerie Klvaňová, Hanka Krutilová a Jindra Stříteský. Jména jste postřehli i u stojánků s hořícími svícemi. Prožila jsem s dětmi přípravný den v sobotu při nacvičování v kostele a slavnostní den v neděli. Mohu říci, že děti byly vnímavé, snaživé a chovaly se v kostele velmi ukázněně. Je vždy moc pěkné, že děti před 1. svatým přijímáním jsou aktivní, šikovné. Je však škoda, že jim ta aktivita nevydrží i v dalších dnech, týdnech i rocích. Vím, výchova dětí je dnes složitá, ale vše je v rukou hlavně rodičů, další rodiny, učitelů, kněží i okolí, ve kterém se pohybují. Všichni chceme dát dětem to nejlepší. Ale co je to nejlepší? Peníze, hračky, domov, kamarádi …láska? Určitě by měla zvítězit láska. Jaká láska? Rodičovská, duchovní? Láska, která rozdává, objímá, je milující, ale i vyučující, názorná a obětavá. Takovou lásku měl i Pán Ježíš a my bychom se jí měli učit a učíme celý život. Mít rád druhé, nosit v srdci Ježíše. Je to úkol těžký a přece aktuální při slavnosti 1. svatého přijímání. Je to pro děti 3. svátost, kterou mohou v životě přijmout a ony ji přijaly. Jak jsme tento den přijali Ježíše my, to ví každý sám. Svátost je viditelné znamení, neviditelné milosti. Věřím, že tyto milosti dětem vydrží co nejdéle a za Ježíšem budou chodit o prázdninách i v dalších dnech. Na rodičích je, aby dětem cestu k Bohu ukazovali, v náboženství si tuto cestu 6

prohlubovali a takto šli celoživotní poutí přes radosti i starosti všedního i svátečního života do království Božího. Je to cesta pro každého křesťana náročná, obětavá, ale krásná. Zdenka Černochová st.

PAPEŽ FRANTIŠEK A JEHO PROMLUVY V dubnu letošního roku byl zvolen nový papež František, Jorge Mario Bergoglio, kterého většina z nás vůbec neznala. Poznáváme ho prostřednictvím jeho kázání ze mší svatých v Domě sv. Marty a také nám je přináší rádio Vatikán, nebo webové stránky této rozhlasové stanice. V kázáních nám oživuje hlavně to, co máme žít jako křesťané. Naslouchejme mu a nechejme se jím vést. Nabízím Vám jedno z jeho kázání ze slavnosti Nejsvětějšího Srdce Ježíšova. Irena Kundrátová Papež František: Nechme se zahrnout láskyplnou něhou Boží Dovolit Pánu, aby nás zahrnul svou něžnou láskou, není snadné. Musíme o to Boha prosit - vybídl papež František. Ježíš nás miloval především činy, celým svým životem, ne slovy připomínal Svatý otec v homilii k liturgickým textům ze Slavnosti Nejsvětějšího Srdce Ježíšova, kterou označil za „svátek lásky“. Jde o lásku, jež – jak rád opakoval sv. Ignác – „se projevuje více ve skutcích než ve slovech“ a která znamená „víc dávat než přijímat“. Právě toto jsou pilíře a zároveň dvě hlavní kritéria pravé lásky, pokračoval papež. Boží láska totiž není abstraktní, nýbrž je láskou ke každému zvlášť: Bůh se z lásky přibližuje člověku, kráčí se svým lidem a dochází až k tomu, co je nepředstavitelné. Jak si srovnat v hlavě, že se sám Pán stává jedním z nás a kráčí s námi, zůstává s námi, zůstává ve své Církvi, v Eucharistii, ve svém Slově, v chudých - že s námi kráčí dál po naší cestě. Taková je to blízkost, blízkost pastýře, který je nablízku svému stádci, blízko svým ovečkám, z nichž zná jednu každou. Papež František se zastavil u prvního čtení z knihy proroka Ezechiela (34,11-46), kde Bůh ukazuje svou láskyplnou pozornost k 7

člověku na obrazu péče o rozptýlené stádo: vyhledám ztracené, přivedu zpět rozptýlené, obvážu zraněné ... Něha! Pán nás miluje něžně. Zná nádherné umění pohladit, v tom spočívá Boží láskyplnost. Nemiluje nás slovy. Přistupuje k nám a s něhou nám dává svou lásku. Blízkost a něžnost! Právě tak miluje Pán, který se k nám láskyplně přibližuje a dává nám všechnu svou lásku i v těch nejmenších věcech. Právě blízkost a něžnost nám ukazují sílu Boží lásky. „Milujete se navzájem, jako jsem já miloval Vás?“ Obrátil papež František Ježíšovo přikázání lásky ke všem přítomným a zdůraznil, že láska znamená vždy „být nablízku“, být „jako milosrdný Samaritán“, žít ve znamení „blízkosti a něžnosti“. A jak oplácet Pánu jeho lásku? – ptá se dál Svatý otec a bez váhání odpovídá: rozhodně rovněž láskou, přibližováním se k Němu, něhou vůči Němu, ale ani to nestačí: Může to vypadat jako hereze, ale ve skutečnosti jde o nejhlubší pravdu: obtížnější než milovat Boha je dovolit, aby On miloval mě! Oplácet tolik lásky znamená otevřít své srdce a nechat se milovat. Dovolit, aby se k nám přiblížil, cítit ho nablízku. Dovolit, aby nám projevil svou něhu, pohladil nás. Právě v tom je obtíž: nechat se od Něho milovat. A právě o to bychom měli prosit při dnešní mši: ´Pane, chci tě milovat, vyuč mě v tomto obtížném umění, abych se – ač je to nesnadné – nechal od Tebe milovat, abych tě cítil nablízku a pociťoval tvoji něhu!´. Kéž nám Pán dá tuto milost!

8

K NEDĚLNÍMU AUTOBUSU Od měsíce května tohoto roku firma ČSAD přestala účtovat za každou neděli paušální částku 1 000 Kč a začala účtovat, jako před zimním obdobím - podle ujetých kilometrů a podle času za čekání, to je za každou započatou čtvrt hodinu. Z toho důvodu jsme začali vybírat od každého cestujícího místo 30 Kč opět 20 Kč. K cestě na nedělní mši využívá autobus asi 16 – 20 lidí, což není ani polovina sedadel v autobuse. Protože autobus, který musíme zaplatit, má sloužit pro účely, za které nám ČSAD účtuje, to je pro dopravu cestujících a ne pro projíždění nafty, měli by jej cestující k těmto účelům využívat. Ale autobus je využívaný čím dál méně, jezdí poloprázdný. Není přece smyslem při dopravě autobusem doplácet na dopravu z měsíčních výběrů v kapli. Takže jestli máme být hospodární, budeme platit za služby, které využijeme, nebo nebudeme hospodáři a budeme platit za něco, co nevyužíváme. Připadá Vám, toto rozumné? A nebo budeme uvažovat o jiném řešení, a to je, že na nedělní mši využijeme hasičský tranzit kunovických hasičů. Ale takové řešení znamená, že každou neděli bude k dispozici řidič, který nás odveze do Loučky, třeba nadvakrát nebo natřikrát. Ale pokud nikdo z hasičů nebude v neděli k dispozici, autobus od ČSAD taky nelze objednávat nahodile podle potřeby, tak se v neděli do Loučky nedopravíme. Opět Vás žádám o zamyšlení se nad tímto stavem. Peněz ke krytí chybějících finančních částek za každý měsíc ubývá – na začátku roku 2012 činil stav finančních prostředků z výběru za autobus +7 032 Kč a na začátku roku 2013 byl stav + 3 915 Kč. Ing. Ludmila Vlasáková

9

♪ ♫ ♪ ♫ ♪ ♫ OKÉNKO SCHOLY DOBRÉHO PASTÝŘE ♪ ♫ ♪ ♫ ♪ 9. června jsme slavili v Kunovicích Slavnost Nejsvětějšího Srdce Ježíšova. Když jsme jako schola dozpívali první píseň, napadla mě myšlenka dát vědět i lidem v naší farnosti o prvních pátcích. Nejvíce mě k tomu dovedla promluva o. Lukáše právě na této pouti. V poslední době si uvědomuji, jak je důležité přijímat svátosti. Nejvíce je důležité přistupovat ke svátosti smíření a eucharistie (o svátostech v následujících číslech našeho zpravodaje). Jak je důležité se s Ježíšem stále setkávat a to nejen ve všedním životě, např. při modlitbě, ale hlavně společně s ostatními věřícími. Největšími přínosy jsou hlavně: užší spojení s Kristem a prohloubení víry, které napomáhá každému věřícímu. Moc hezky jsme se o tom učili i na kurzu Animátorů, kde nás v tomto velmi podporují naši lektoři a také o. Jiří Pospíšil a o. Petr Bulvas. V pátek 7. června byla večer v 19 hodin v našem kostele pravidelná prvopáteční adorace. Tato adorace byla pro mě zase jiná. Především jsem si při ní uvědomila, že je dobré, aby se o ní více vědělo. Adorace je chvíle, která promlouvá ke každému člověku. Sdílí v ní přítomnost s Bohem, vztah se prohlubuje a člověk má velikou možnost mu za vše děkovat a také prosit. Můžeme se mu otevřít a mluvit s ním o všem, o čem právě potřebujeme. Proto bych Vás chtěla jménem svým, jménem scholy a také jménem o. Jana pozvat, abyste spolu s námi prožili tyto chvíle, které mohou napomoci k bližšímu vztahu s Bohem. Je k tomu možnost na každý první pátek v měsíci, buď v Loučském kostele, nebo (převážně v zimních měsících) v kapli v Choryni. Výjimka jsou pouze prázdninové měsíce. Budeme se těšit, každý první pátek od září až do června!! A ještě k prvním pátkům v měsíci Iniciátorkou slavení "prvních pátků" byla sv. Marie Markéta Alacoque z kongregace sester Navštívení Panny Marie ve francouzském klášteře Paray-le-Monial. Tato sestra měla v letech 1673 až 1675 zjevení, ve kterých byla Ježíšem vyzvána k šíření úcty k Božskému Srdci. Ježíš jí ukázal své Srdce a řekl jí: "Viz to Srdce, které 10

lidi tolik milovalo!" Povzbuzoval ji, aby co nejčastěji přistupovala k eucharistii, zvláště o prvních pátcích v měsíci. Zařadíme-li pak tuto událost do tehdejších dějinných kulis, snadněji si uvědomíme její smysl. V sedmnáctém století se totiž ve Francii a okolních zemích šířilo hnutí, které se podle svého původu nazývalo jansenismus. Jansenismus prosazoval strohou přísnost ve víře a mravech. Zacházelo se tak daleko, že věřící ztráceli důvěru v dobrého a milosrdného Boha, a tak se odcizovali přijímání svátostí, zvláště eucharistie. Tento přístup vede ke strachu z Boha. Zjevení Markéty Marie o milujícím Nejsvětějším Srdci, následné častější přijímání svátostí a eucharistická adorace, to všechno bylo odpovědí na strohou jansenistickou spiritualitu. Zde můžeme chápat hlavní smysl prvních pátků i pro dnešek. I nás může osvobozovat od strachu z Boha a posilovat naši víru v Ježíše jako zachránce, který se stal zranitelným člověkem, dal život za nás hříšníky, a tak můžeme říci: má Srdce! Podle zjevení sv. Markétě Marii Alacoque se vypočítává dvanáct přislíbení Ježíšova Srdce, které dal Ježíš těm, kteří uctívají jeho Srdce: 1)Dám jim všechny milosti potřebné jejich stavu 2)Udělím pokoj jejich rodinám. 3)Potěším je v utrpení 4)Budu jim útěchou v životě zvlášť ve smrti 5)Vyleji hojné požehnání na jejich práci 6)Hříšníci najdou v mém srdci pramen, nesmírný oceán milosrdenství 7)Vlažní se stanou horlivými 8)Horlivý dospějí k velké dokonalosti 9)Požehnám všechny místa, kde bude vystavený a uctívaný obraz mého srdce 10)Kněžím dám milost pohnout i nejzatvrzelejším srdcem 11)Jména těch, kteří budou rozšiřovat tuto pobožnost, budou zapsány v mém srdci a nikdy se z něho nevymažou. 12)Z hojnosti milosrdenství mého srdce uštědří moje všemohoucí láska milost pokání na konci života těm, kteří přistoupí ke svatému přijímání v první pátek v měsíci a po devět dalších měsíců. Nezemřou v mojí nemilosti bez přijetí svatých svátostí. Moje Srdce jim bude záštitou a pevným útočištěm v poslední hodině.

Za scholu Zuzana Kundrátová 11

MYSLIVECKÁ MŠE SVATÁ K příležitosti 50. výročí od úmrtí Prof. Dr. Ing. Rudolfa Haši dr.h.c., významného rodáka z Kunovic, se konala slavnostní Myslivecká mše svatá. Na mši přišli nejen místní občané, ale i lidé z okolních vesnic, a také zde nemohli chybět zástupci z Mendlovy univerzity z Brna, ze Školního lesního podniku Masarykův les Křtiny a také dokumentaristé a autoři filmu o panu Hašovi. V kapli podél lavic stáli kunovičtí myslivci a hasiči. Mši sloužil P. Mgr. František Eliáš. Sbor sv. Huberta ve spolupráci s Holešovskými trubači svým výkonem podtrhli myšlenku mše. Po mši se vedl průvod v čele s obecním a hasičskými prapory na Hašův rodinný hrob, kde byly položeny věnce. V Hostinci Na Rozcestí se následně konalo pohoštění formou koláčů, cukroví, vína a hlavně guláše. Před pohoštěním byla každému významnému hostu předána od organizátorů akce upomínka na tento den v podobě Pamětního listu. V přísálí byla výstava v mysliveckém duchu. Nebylo nouze o drobnou živou zvěř – králíci a křepelky -, která se volně pohybovala ve voliérách. Dále už pak vypreparovaná zvěř – veverky, lasičky, ptactvo atd., lovecké trofeje, obrazy, stromky apod. Také zde byly vystaveny fotografie z minulých akcí spojených s p. Hašou. Tato akce patří určitě mezi ty podařené. Odnesli jsme si z ní duchovní, ale i kulturní zážitky. Nikol Perutková

12

VZPOMÍNKA U PŘÍLEŽITOSTI 50. VÝROČÍ ÚMRTÍ PROF. HAŠI V sobotu 13. 4. 2013 se v Kunovicích u Valašského Meziříčí, v rodné obci a současně v místě posledního odpočinku prof. Dr. Ing. Rudolfa Haši, dr.h.c., konal vzpomínkový akt u příležitosti 50. výročí úmrtí tohoto spoluzakladatele Lesnického odboru Vysoké školy zemědělské v Brně, dnešní Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně a zvelebitele Školního statku Adamov, současného Školního lesního podniku Masarykův les Křtiny MENDELU. Pořadatelem pietního aktu byla Společnost pro naplnění odkazu prof. Dr. Ing. Rudolfa Haši, vedená předsedkyní Ivou Skýpalovou, a Obec Kunovice, zastoupená starostou Ing. Josefem Hašou. Mezi více než dvěma sty účastníky, především z řad místních občanů, byli i pozvaní hosté – bývalý senátor za volební obvod Vsetín ing. Vladimír Oplt a současný senátor Jiří Čunek, prorektor MENDELU prof. Jindřich Neruda, proděkan LDF MENDELU doc. Petr Maděra, zástupci ŠLP Křtiny Ing. Jiří Truhlář a Ing. Pavel Mauer. Součástí vzpomínky byla myslivecká mše v místní kapli. Při mši, doprovázené Holešovskými trubači, trubači z LDF MENDELU a Sborem sv. Huberta, bylo předáním pamětních listů představeno i DVD s televizním filmem z dokumentárního cyklu „O kom, o čem“ o osobnosti profesora Haši, natočeným i za podpory MENDELU, režisérem Ing. Zbyňkem Popem ze Studia 107. V závěru mše přednesl prorektor Neruda projev k uctění památky prof. Haši. Za znění slavnostních fanfár následovalo na přilehlém hřbitově položení věnců k nedávno opravenému hrobu pana profesora. Závěrem se všichni zúčastnění sešli na společenském setkání v kulturním domě. Je třeba ocenit příkladný přístup a výjimečný vztah občanů Kunovic k památce svého významného rodáka prof. Rudolfa Haši. Potěšitelná je i dlouhodobá spolupráce s MENDELU, její LDF a ŠLP Křtiny pro uchování odkazu této výjimečné osobnosti českého lesnictví. Ing. Pavel Mauer ŠLP ML Křtiny MENDELU http://www.slpkrtiny.cz/slp-krtiny/aktuality/vzpominka-u-prilezitosti-50-vyrociumrti-prof-ru-a2519501

13

MILÍ MOJI KUNOVIČTÍ, (příspěvek paní Mgr.Zuzany Kmeťové, ředitelky Kulturního střediska pro region Turca – Martin + Turčanské Teplice, scenáristky a redaktorky televizního dokumentu o prof.Rudolfu Hašovi) keď ma približne pred rokom oslovil môj starý známy priateľ a kolega Zbyněk Pop s ponukou, či by som nemala záujem spolupracovať na výrobe dokumentárneho filmu o profesorovi Rudolfovi Hašovi z Kunovic, spozornela som. Vyzeralo to tak lákavo nenáročne - pobesedovať s respondentmi a pamätníkmi, napísať scenár a potom to niekedy v jeseni nastrihať a poskladať... Prikývla som súhlasne na spoluprácu, všetko mi bolo jasné a celú záležitosť som vo svojej hlave zaradila do priečinku: čakajúce na vybavenie. Termíny na natáčanie mi Zbyněk ale poslal v čase, keď som po úspešnom konkurze získala miesto riaditeľky Kultúrneho strediska pre región Turca v Martině, práce som mala teda zrazu až navyše. Ale - sľuby priateľom sa plnia.... a tak som odhodlane vycestovala na sklonku leta minulého roku prvýkrát k vám. Nečakala som, že sa v Kunoviciach a okolí stretneme s takým oduševneným záujmom o osobu dávno zomretého významného rodáka, vášho pána profesora! O to viac to nadchlo mňa i dvojicu Popovcov. Navždy zostanú v spomienkach milé stretnutia s pani Adamcovou, Hruškovou a Kořistkovou, ale aj nezabudnuteľná návšteva u pána Kuny. Pani Stieberová doplnila mozaiku spomienok na pána profesora a pán Stieber vtipne kontroval. Pán Orel rozprával ako z "veľkej knihy" a bola radosť ho počúvať! Strih - strih a bol ho plný dokument! No a nezabudnuteľné spomienky mi zostanú aj na pána Truhlářa a Hovořáka - to prostredie, v ktorom nás privítali bolo naozaj výpovedné - zeleň, stromy a lesy... nádhera! Na mendelke v Brně sme sa pri nakrúcaní dokumentu stretli s profesionálmi, ktorí nám doplnili mozaiku informácii, a ja som len nechápavo pozerala na oproti mne sediacich pánov profesorov Simona a Nerudu, ktorí pútavo a zanietene hovorili o vzácnych duševných hodnotách, ktoré na škole pán profesor vytvoril a zanechal. 14

No a napokon - bez koho by to vôbec nešlo? Drahá pani Skýpalová nás nielenže sprevádzala a uvádzala v rodinách, ale aj pohostila, koordinovala náš pohyb po obci a poskytovala všetok nevyhnutný servis. Klobúk dole! Pán starosta všetko spoľahlivo zo svojho úradu istil a predpokladám, že vedel o každom našom pohybe. Máte byť na čo hrdé, Kunovice! Prekrásna dedinka, lipová aleja a nádherné rybníky so zrkadlovou vodnou hladinou, upravené terény - to všetko zanechalo v mojom srdci hlbokú stopu. Som rada, že som mala tú česť zúčastniť sa aj oboch omší - v jeseni i na jar- vo vašom kostole. Hovorila som o tom s mojimi známymi u nás na Slovensku, nemám informácie, že by sa v našom okolí niečo podobné v takom rozsahu konalo. Spievaná omša za sprievodu dychových nástrojov - pre mňa zážitok! Dokument, ktorý bol odvysielaný na jar v TV NOE sledovalo veľa mojich známych u nás doma v regióne a tiež mali iba pekné a uznanlivé slová na adresu jednak osobnosti pána profesora, ale i pána Popa a jeho syna ako hlavných tvorcov dokumentu. Zúčastnila som sa ešte na výrobe dvoch ďalších filmov do cyklu "O kom, o čem" pre spomínanú televíziu a myslím, že aj tie mali veľmi pekné ohlasy a dobrú sledovanosť. Žiaľ, predpokladám, že naša ďalšia spolupráca s TV NOE už nebude pokračovať, pretože finančne sa tvorcovia dokumentov nedohodli s vedením televízie. Aj tak som rada, že som mohla byť pri tom, keď sa natáčal a vyrábal dokumentárny film o vašom významnom rodákovi. Ďakujem vám všetkým, ktorí ste akýmkoľvek spôsobom prispeli k úspešnému dielu. Zostanete v mojom srdci a spomienkach, Kunovičtí! Vaša Zuzana Kmeťová z Martina na Slovensku

15

҉҉҉҉҉҉҉҉҉ RUBRIKA LITURGIE ҉҉҉҉҉҉҉҉҉ Do rubriky liturgie čerpám z liturgických knih. Velmi dobrá a doporučovaná je mj. kniha: Liturgika: Křesťanská bohoslužba a její vývoj (Adolf Adam), dále čerpám z varhanického a animátorského kurzu. V dnešní rubrice bych ráda začala malými článečky. Pane, nenechávej nás samotné v tom, co nás čeká. Buď s námi a veď nás po svých cestách. Nauč nás naprosto upřímně říkat „Buď vůle Tvá“, vezmi nás za ruku a ukazuj nám cestu. Dej nám také sílu následovat Tě, obzvláště ve chvílích, kdy si náš život představujeme jinak. Děkujeme Ti, že jsi tu pro nás pořád. Za to, že s Tebou můžeme mluvit o všem a jen Ty nás chápeš, jako žádný jiný člověk. Děkujeme Ti i za nenápadné značky, kterými nám odhaluješ naši životní cestu. Pomoz nám pochopit, že pokud máme ruku v ruce kráčet s Tebou, musíme opustit úplně všechno, co svíráme v dlaních. Často slýchávám od lidí, že církev má spoustu pravidel a rovněž to chápou jako příkazy a zákazy. To je však všeobecný omyl. Ať už se jedná o Boží desatero nebo stanovy biskupa, všechny tyto dokumenty mají být chápány jako směrovky. Několik kněží toto přirovnává k jízdě autem a ke značkám. Př. značka omezení rychlosti v určitém úseku silnice. Člověk nemusí tuto značku dodržet, avšak riskuje, že se nabourá. Tak je to v životě křesťana. Pokud se nechce nechat vést, riskuje, že si nabourá život věčný. Definice liturgie Abych uvedla přesnější definici liturgie, vypisuji zde podstatu a význam. Liturgie (řecky leitúrgiá) je slovo složené z podstatného jména ergon = dílo, a přídavného jména leitos = patřící lidu. Doslovný překlad tedy znamená dílo lidu. Pod tím rozumíme LITURGIE = SLUŽBY VYKONÁVANÉ PRO BLAHO LIDU. Liturgie je aktivní společenství velekněze Ježíše Krista a jeho církve vedoucí k posvěcení člověka a k oslavě nebeského Otce. Právem se o liturgii mluví také jako o „dialogu mezi Bohem a lidmi“. 16

Rozdíl mezi slovy liturgií a liturgikou: Liturg koná bohoslužebné úkony, liturgik zkoumá liturgii. Nový Kodex kanonického práva z roku 1983 říká, že je jen v kompetenci Apoštolského stolce, „pořádat svatou liturgii a schvalovat liturgické knihy“ (kánon 838). Svatý lid, svaté shromáždění Prozkoumat tajemství Církve Asi by nás nemělo překvapovat, že vždy, když se v Církvi stane něco nečekaného anebo se zavede nějaká změna, nastávají v ní čilé diskuse a často i spory. Stačí si jen vzpomenout na Pavlův spor s Barnabášem ve 14. kapitole Skutků apoštolů anebo na to, jak svatý Augustin a svatý Hieronymus soupeřili nad Písmem a jeho výkladem ve 4. století. Katolíci by vždy měli svobodně vyjadřovat své názory - a i nesouhlasit -, pokud zůstávají v mezích učení Církve a chtějí co nejlépe plnit Boží poslání, které dal Pán Církvi. Někdy však naše rozdíly a neshody „zkysnou“. Někdy ztratíme cestu, nebo dovolíme, aby problémy byly důležitější než my sami. Na to bychom si měli dávat pozor. Ve chvíli, kdy zapomeneme, že všichni jsme bratři a sestry v Kristu, přecházíme od uctivé neshody ke škodlivému rozdělení. Tehdy zapomínáme, že největší přikázání, které nám Ježíš dal, je navzájem se milovat tak, jako on miloval nás, aby svět uvěřil (Jan 15, 12; 17, 21). V tomto měsíci (červen – Srdce Ježíšovo) chceme odložit stranou sporné otázky a podívat se na tajemství Církve. Chceme se soustředit na to, jak Církev vnímá Bůh - a jak chce, abychom to měli každý den na mysli. Ať nikdy neztratíme ze zřetele: Ježíš založil Církev a v jeho očích je velmi vzácná.

17

ZAMYŠLENÍ PŘED PRÁZDNINAMI Tak jak den střídá den, tak k nám přiházejí různé události. Radostné i smutné, dobré i špatné – prostě zkoušky, kterými nás náš Pán zoceluje. A přitom nám stále opakuje – neboj se. „Neboj se, jdu s tebou, praví Pán, úpal dne i úzkost temných nocí ve dvou nesem, nikdy nejsi sám. Radost dám ti, sílu stoupat výš, k zemi nesrazí tě žádný kříž. Pojď za mnou, pojď za mnou.“ Buďme připraveni a zkusme v sobě najít odvahu sloužit a modlit se srdcem. Třeba tak, jak si do svého deníčku zapsal můj bratranec v sedmnácti letech a krátce na to se svými dvěma kamarády zahynul při autonehodě: „Bože, dej, ať vždy mluvím tak, jakoby to bylo poslední slovo, které mohu pronést. Dej, ať vždy jednám tak, jako by to byl poslední úkon, který mohu učinit. Dej, ať se modlím tak, jako by to byla na zemi poslední možnost s tebou mluvit. Dej, až vždy trpím tak, jako by to byla poslední bolest, kterou Ti mohu nabídnout.“ RADOST ZE SPOLEČENSTVÍ Jako členka naší malé taneční skupinky Děti ráje bych se s Vámi chtěla podělit o pár zážitků ze setkání Kaprů (příznivci rádia Proglas) v Loukově dne 20.4. 2013. Když jsme obdržely pozvání na vystoupení na této akci, byly jsme více méně zaskočené a nerozhodné. Odjet z domova den před farní poutí, kdy všechny uklízíme, pečeme a vaříme, chtělo odvahu. Navíc většina z nás měla vystoupení dvě, i pěvecké v rámci Hubertova sboru při mši svaté. Nakonec jsme naši milé vedoucí – Karolínce Kutálkové - kývly a zatancovaly naše nejlepší skladby. Jako Slunečnice každý den i my jsme se v bílo-žluté barvě otáčely nejen za sluncem, ale i za přítomnými příznivci rádia Proglas, kněžími a představiteli obce Loukov. I v našem hezkém věku jsme předvedly sladké mámení, že léta tryskem pádí a čas nikoho příliš nešetří. A hlavně už mladistvě oblečené do riflí a károvaných košil jsme ukázaly, že kamarád je ten kdo nás nejlépe zná, a že s láskou kráčíme létem, máme dny bez problémů, čas je náš, vše nám vyjde a my to zvládnem. Ano. S Božím požehnáním. Po vystoupení jsme měly zvláštní pocit radosti a štěstí z pohybu, tance a především ze vzájemné přítomnosti. Růženka Ševelová 18

PROSEBNÁ PĚŠÍ POUŤ 21.5. 2013 Po šesté hodině ranní jsem se svačinou, pláštěnkou a obavami, aby nám vyšlo počasí, vykročila na Prosebnou Pěší Pouť na Svatý Hostýn. O kolo sedmé jsme se shromáždili u kapličky ve Lhotě. Maruška Pšenicová dorazila na určené místo trochu dříve tak, aby zajistila u místního pekaře čerstvé dalamánky. Po rozdání drobných dárků a po společné modlitbě u kapličky a vyzvánějícího zvonu jsme všichni poutníci, včetně pěti duchovních otců, vykročili. U obrázku „Svatohostýnské“ jsme dali kytičku květů a po modlitbě pokračovali. U Loukova jsme se s obavami dívali na černé mraky a snažili jsme se jim utéci, (což se nám dařilo). V Loukově na nádraží nás už čekalo několik dalších poutníků, také dostali dárky a na konci druhého růžence jsme dorazili na Chvalčov. Ve stacionáři nás vesele vítali nejen zaměstnanci, ale také jejich „pacienti“ (klienti). Hodina odpočinku při občerstvení, polední modlitbě a zpívání Mariánských písniček příjemně uběhla. Pak už nás čekal poslední úsek. Třetí růženec jsme dokončili pod Hostýnem. Přede mši svatou jsme ještě stihli Cestu světla. Po druhé hodině odpolední začala slavnostní mše svatá, sloužena pěti našimi doprovázejícími duchovními otci. Po mši svaté a po občerstvení jsme přijali pozvání rektora baziliky P. Mgr. Jiřího Šolce prohlédnout si obě věže baziliky, které mají od loňského roku 7 nových zvonů. A víte, že jsme si na ně mohli sáhnout! Okolo páté odpolední hodině, po nabití Maruščina elektrického vozíku jsme sice v menším počtu, ale s chutí vykročili na cestu k domovu. V Loukově se od nás odpoutala větší část poutníků a my zbývající jsme pokračovaly. Sem tam nás postrašilo počasí, ale pláštěnky jsme vůbec nepotřebovaly. Vyčerpané, ale šťastné jsme se s Maruškou Na Páně okolo desáté rozloučily. Maruško Pšenicová, děkuji za pouť! Modlím se za tebe, aby ti ruce, hlava a síla sloužily k uspořádání nejen čtrnácté Prosebné Pěší Pouti, ale i ostatních akcí. Anna Hrušková (hruštičková)

19

PRAPOREČNÍCI Jako člen SDH Loučka se již několik let pravidelně zúčastňuji různých slavnostních religiózních příležitostí s praporem našeho sboru. Letošní první akce byla Myslivecká mše se vzpomínkou na pana profesora Rudolfa Hašu, která proběhla v Kunovicích 13.4. Podruhé jsme se na veřejnosti objevili o týden později 21.4. při poutní mši svaté ve farním kostele v Loučce. 27.4. jsme se ostatními zhruba 110 hasičskými prapory z celé republiky zúčastnili 12. jubilejní Mezinárodní hasičské pouti na Sv. Hostýně. Dorazilo sem kolem sedmi tisíc lidí. Osobně jsem se zde setkal se zástupci SDH Hošťálkovice (okr. Ostrava), mé rodné vesnice a byl jsem zvěčněn s jejich praporem. Prozatím poslední slavnost proběhla 11.5., kdy bratři z SDH Podolí oslavovali 70 let od svého založení. U této příležitosti se sešli zástupci hasičů z okrsku Loučka, Kunovice a takto jsme společně oslavili svátek patrona hasičů – Svatého Floriána. Praporečník, společně s ostatními sluhy božími pohybujícími se u oltáře, je pod stálou kontrolou ostatních zúčastněných sedících, či stojících lidí. Každý pohyb praporečníka hned láká pozornost – co že se pod praporem děje. Zažil jsem již případy (minulý rok dvakrát), kdy mladí praporečníci nápor nevydrželi a sesunuli se k zemi v bezvědomí. Není to totiž tak jednoduché vydržet stát na jednom místě okolo hodiny (někdy i více) a nesmět se pohnout. Proto je třeba odreagování a já to například řeším tím, že pozoruji dění před sebou a tiše naslouchám. Jednou z mála výhod této pozice je možnost pozorovat dění z jiného úhlu pohledu než má zbývajících 95% účastníků. Zde můžeme pozorovat například dění na kůru, jak „Hubertův sbor“ se dává do slavnostního zpěvu, to nejlepší za obrovské spolupráce s „tvůrcem“ hudební kulisy – varhaníkem. Nádherná je synchronizace s ostatními hudebníky. Jak „Holešovskými trubači“, tak dechovou hudbou. Například minulý rok při mši svaté zaznamenávané kamerami v TV Noe v Ostravě bylo možno pozorovat složitou práci pomocníka varhaníka, který musel manuálně ovládat registry varhan. Nedílnou součástí popisovaných akcí je také fotograf, či kameraman, který zaznamenává probíhající situace, aby bylo v budoucnu na co vzpomínat. 20

To vše mohu od oltáře pozorovat, ale to nejdůležitější je prožít mši svatou a konat vše ke cti a chvále Boží. Stát s praporem u oltáře je čest! Přál bych si, aby si to uvědomovali všichni ti, co praporečníky dělají. Ať už s hasičským praporem, obecním nebo jiným a udržovaly se tak tradice a zvyky. Ing. Libor Muschalek

MARIÁNSKÉ NÁMĚSTÍ VE ŠTÍPĚ 22. května 2013 bylo slavnostně otevřeno a požehnáno Mariánské náměstí ve Štípě. Ačkoliv slavnostní den provázelo aprílové počasí, událost si nechal ujít málokdo. Z nového náměstí se tak přišlo těšit několik set lidí. “Upraveného náměstí si však rozhodně nevšimnou jen místní. Těmito místy jezdí ročně půl milionu lidí do zoologické zahrady v Lešné. Všichni uvidí, co se tady podařilo a budou šířit slávu Štípy dál," věří zlínský primátor Miroslav Adámek. „Konec vlády aut. Do dneška vládl tomuto prostoru automobilismus. Bylo mým prvořadým cílem vrátit toto místo lidem. Snad se to podařilo a všichni návštěvníci se sem budou rádi navracet," vysvětlil architekt Jaroslav Habarta, autor vítězného návrhu nové podoby Mariánského náměstí. Umístění poselství do věže představovalo jeden ze slavnostních bodů při otevírání nově zrekonstruovaného Mariánského náměstí ve Štípě. Vzkaz budoucím generacím umístili do věže místní hasiči. „Věřím, že to udělá našim následovníkům radost, až toto pouzdro otevřou. Myslím, že je potřeba uchovávat svědectví o tom, jak jsme žili," poznamenal k umístění pouzdra krajský radní pro oblast kultury Ladislav Kryštof. Asi nejvýstižněji, ale přitom nejstručněji popsal pocity z povedené práce Štípský pan farář František Sedláček. „Díky Bohu," shrnul vše dvěma slovy. Přitom ještě nedávno nepůsobilo toto místo pro chodce zcela bezpečně a i věřící museli při mších snášet otřesy z projíždějících aut. Také my poutníci, kteří pravidelně Štípu navštěvujeme, oceníme krásně upravené náměstí, které se nachází před významným 21

poutním místem. Nemohla ve Štípě chybět ani návštěva z církevních kruhů. Večerní slavnostní mši, proto sloužil olomoucký arcibiskup Jan Graubner, který slavnostně náměstí požehnal. „Je to Místo setkávání. V dnešní době jsme zahledění stále více do sebe. Chce to otočit směr a začít se v pozitivním smyslu zajímat o ostatní. Právě náměstí k takovému účelu vždy sloužilo. Lidé se sešli, svěřili se nebo se alespoň pozdravili," nepochybuje o významu Mariánského náměstí olomoucký arcibiskup Jan Graubner. To jsou mé postřehy z této krásné slavnosti. Už dnes se těším na zářijové setkání s poutníky na tomto náměstí. Nyní je to místo, kde můžete posedět a zavzpomínat či rozjímat, jaké to bylo, když jste přišli na pouť poprvé. Nebo co jste si vyprosili a za co jste přišli děkovat naší Panně Marii Štípské. Při rozhovoru s panem senátorem Jiřím Čunkem jsem se zmínila o naši víc jak dvěstěleté tradici -pěší pouti z naší farnosti. Byl mile překvapen, že se daří tento slib Panně Marii dodržovat. Letošní pouť ve Štípě je 8. září. Iva Skýpalová

22

PŘÍTEL (PŘÍBĚH K ZAMYŠLENÍ) Jednou, když jsem byl nováčkem na střední škole, uviděl jsem kluka z naší třídy, který šel ze školy domů. Jmenoval se Karel. Vypadalo to, že nese domů všechny své učebnice. Myslel jsem si: "Kdo by odnášel v pátek všechny knížky? Musí to být pěkný trouba…!" Já měl naplánovaný celý víkend - párty a fotbalový zápas s přáteli na zítřejší odpoledne. Pokrčil jsem rameny a šel dál. Jak tak jdu, uviděl jsem bandu kluků, co utíkali jeho směrem. Běželi na něj! Vytrhli mu knížky z rukou, podrazili nohy tak, že přistál v blátě. Jeho brýle odlítly a viděl jsem je dopadnout do trávy asi 10 stop od něj. Podíval se na mě a já uviděl ten strašný smutek v jeho očích. Rvalo mi to srdce… Přiběhl jsem mu na pomoc, a jak se plazil a hledal brýle, uviděl jsem v jeho očích slzy. Podal jsem mu je a řekl: "Tihle kluci jsou hajzlové, neumí se normálně chovat!" Podíval se na mě, řekl: "Díky!" a na jeho tváři se objevil úsměv. Byl to jeden z těch úsměvů, co projevují skutečnou vděčnost… Pomohl jsem mu sebrat knížky a zeptal se, kde bydlí. Ukázalo se, že nedaleko mě. Ptal jsem se, proč jsem ho nikdy předtím nepotkal. Prý chodil na soukromou školu. Nikdy dřív bych se nedal dohromady s klukem ze soukromé školy! Nesl jsem mu pár knížek a celou cestu jsme si povídali. Ukázalo se, že je to prima kluk. Ptal jsem se, zda si nechce zítra zahrát fotbal. Prý "jo!" Celý víkend jsme byli spolu venku a já poznal Karla víc a oblíbil si ho. I mí přátelé ho vzali. V pondělí ráno tu byl Karel s hromadou knížek zpátky. Zastavil jsem ho a se smíchem řekl, že bude mít dobré svaly z těch knížek. Jen se smál a polovinu knížek mi naložil. Během čtyř let jsme se stali nejlepšími přáteli. Poslední rok jsme přemýšleli o nějaké vysoké škole. Karel se rozhodl pro jinou školu než já. Věděl jsem, že vždycky budeme přáteli a ty kilometry nebudou žádným problémem. On se chtěl stát lékařem a já hodlal využít stipendia na práci kolem fotbalu.

23

Karel byl premiantem třídy, tedy si musel připravit proslov na závěrečnou slavnost školy. Zlobil jsem ho, že si zamachruje, ale byl jsem rád, že to nemusím být já tam nahoře a mluvit. Závěrečný den byl tady. Viděl jsem Karla, vypadal skvěle! Byl jeden z těch kluků, který dospěl a našel se během let na vysoké. Zesílil a moc mu slušely brýle. Měl víc děvčat než já, všechny ho milovaly, až jsem někdy žárlil… Dnes byl ten den! Viděl jsem, jak je nervózní z proslovu, tak jsem šel za ním, poplácal ho po zádech a řekl: "Hej, chlape, budeš dobrej!" Podíval se na mě tím vděčným pohledem, usmál se a řekl "Díky!". Začátek proslovu měl za sebou, odkašlal si a pokračoval: "Závěr školy je čas, abychom poděkovali všem, co nám pomohli přes tyto těžké roky. Rodičům, učitelům, sourozencům, možná trenérovi, ale hlavně přátelům. Jsem tady, abych vám všem, kteří jste něčí přítel, řekl, že být někomu přítelem, to je ten největší dárek, který můžete někomu dát! Řeknu vám příběh...“ Díval jsem se nevěřícně na svého přítele, když začal vyprávět o dni, kdy jsme se poprvé potkali. Plánoval, že se o víkendu zabije. Mluvil o tom, jak si vyklidil školní skříňku, aby jeho máma s tím neměla později starosti a nesl si věci domů. S vážností se na mě podíval a malinko se usmál: "Díky Bohu jsem potkal přítele. Ten mě zachránil od mého nevysloveného rozhodnutí...!" Slyšel jsem to zděšení v davu, když ten příjemný a populární kluk nám řekl vše o svém nejslabším životním momentu. Viděl jsem jeho mámu a tátu, jak se na mě dívají s vděčností v očích. Dodnes si neuvědomuji hloubku svého činu… Nikdy nepodceňujte sílu okamžiku. Jedním jediným gestem můžete změnit život člověka. Někdy k lepšímu a taky občas k horšímu. Bůh nás vložil do života toho druhého, abychom někdy zasáhli. Věrný přítel je k nezaplacení, ničím nelze vyvážit jeho cenu. Věrný přítel je elixír života, najdou ho jen ti, kdo mají bázeň před Hospodinem.

24

☼ ☼ ☼ ☼ ☼ AKTUÁLNÍ INFORMACE ☼ ☼ ☼ ☼ ☼ LÉTO 2013 30.6. Divadelní představení Bratři ze Soluně v Kladerubech, hrají a zpívají mladí ze Zašové 4.-5.7. Dny lidí dobré vůle na Velehradě 7.7. Pouť v Zašové 20.7. Pouť ke sv. Anně u kapličky v Kunovicích, v 18:00 mše sv. 28.7. Pouť v Rajnochovicích 7.9. Pěší pouť naší farnosti do Štípy 8.9. Pouť ve Štípě 14.9. Hubertská mše sv. ve Valašském muzeu v přírodě (skanzen Rožnov) 22.9. Slavnostní Hubertská mše sv. v Kelči Program na sv. Hostýně o prázdninách 5.-7. července: Šestá cyrilometodějská pěší pouť ze Svatého Hostýna přes Štípu a Napajedla na Velehrad po vytyčené trase poutní cesty 15. srpna (čt): Nanebevzetí Panny Marie, titulární slavnost s nedělním pořadem bohoslužeb, hlavní mše sv. v 10:15 18. srpna (ne): Slavnost Nanebevzetí Panny Marie, hlavní pouť, pontifikální mše sv. v 10:15 24. srpna (so): Pátá pouť pedagogů, hlavní mše sv. v 10:15 25. srpna (ne): Orelská pouť, pontifikální mše sv. v 10:00 na venkovním oltáři 31. srpna (so): Arcidiecézní pouť rodin a dětská pouť na konci prázdnin, v 9:00 a 10:15 mše sv. za děti, rodiny a mládež, následuje program Program poutí ve Křtinách u Blanska 28. července (ne): Svatoanenská pouť, 10:30 hod. mši svatou slouží nový pan probošt z Mikulova, P. Pavel Pacner 18. srpna (ne): Tradiční svěcení květin a bylin i křtinského čaje, mše svaté: 7:30 - 9:00 - 10:30; 14:00 hod. adorační pobožnost 1. září (ne): Slavnostní bohoslužba k 16. výročí papežské korunovace milostné sochy Panny Marie, mše svaté: 7:30 - 9:00 - 10:30, v 10:30 hod. mši sv. budou sloužit premonstráti ze želivského kláštera 8. září (ne): Křtinské patrocinium, mše svaté: 7:30 - 9:00 - 10:30 s chorálními latinskými zpěvy, odpoledne Radostná cesta 15. září (ne): Pěší pouť z Křtin do Sloupu 21. září (so): Den městyse Křtiny

25

30.8. - 1.9. - Přístav slaví 20 let! Všechny Vás srdečně zveme na oslavu a poděkování za 20 let Přístavu! Je připraven bohatý program: mše sv. s otcem arcibiskupem (so 10:00), program pro děti, nabídka besedy, kultury a sportu (so 15:00), taneční zábava (so 20:00) atd. Více na http://www.ado.cz/mladez/ BRATŘI ZE SOLUNĚ Mládež farnosti Zašová nacvičila k příležitosti výročí příchodu Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu divadelní představení „Bratří ze Soluně“. Vystoupení budou probíhat: 4.7. - na Velehradě v cca 15:00 6.7. – skanzen v Rožnově p. R. v cca 16:00 7.7. – Zašová (pouť) v cca 15:00 … … … … … … … … … … … … … … … … … … … … … … … ... …

Pozvánka Farní úřad Loučka a OÚ Kunovice zve občany, farníky a příznivce dne 20. 7. 2012 na mši svatou

k svátku sv. Anny

Začátek je v 18:00 u kapličky sv. Anny v Kunovicích Mše svatá bude s nedělní platností

Všechny co nejsrdečněji zveme a těšíme se na Vás! Farní rada, duchovní otcové farnosti a obec Kunovice

26

27

… … … … … … … … … … … … … … … … … … … … … … … ... … …

Děkujeme zastupitelům obce Kunovice a panu starostovi za to, že již třetím rokem poskytují prostor OÚ pro tisk „oveček“! Srdečné Pánbůh zaplať!!! Redakční rada ponechává veškeré texty v původní podobě, vyhrazuje si právo na gramatickou a stylistickou úpravu. Redakce: Bc. Vladimíra Kuchaříková, DiS., a Zdenka Černochová ml. Korektura: Vladimíra Kuchaříková Příspěvky poskytli: Ivana Skýpalová, Irena Kundrátová, Růženka Ševelová, Ing. Libor Muschalek, Anna Hrušková, Ing. Ludmila Vlasáková, Zuzana Kundrátová, Zuzana Kmeťová, Ing. Pavel Mauer, Nikol Perutková, Vladimíra Kuchaříková, o. Ján Rimbala, Zdenka Černochová st. ♥ ♥ ♥ [email protected] ♥ ♥ ♥

28