Základní škola a Mateřská škola G. A. Lindnera Rožďalovice
Bučický rybník Jméno a příjmení:
Martin Holec
Třída:
9.A
Školní rok:
2012/2013
Garant / konzultant:
Mgr. Jana Červenková
Datum odevzdání:
31.05.2013
ČESTNÉ PROHLÁŠENÍ
Prohlašuji, že jsem předkládanou absolventskou práci vypracoval sám pod vedením garanta a za použití zdrojů a literatury v ní uvedených.
………………………………………….. podpis
2
Obsah Úvod ........................................................................................................................................................ 4 1.1 Bučický rybník.................................................................................................................................... 5 1.2 Historie .............................................................................................................................................. 6 1.3 Fauna (ptáci)...................................................................................................................................... 7 1.4 Flóra................................................................................................................................................... 8 Závěr........................................................................................................................................................ 9 Použité zdroje:....................................................................................................................................... 10
3
Úvod Tu to absolventskou práci jsem si vybral, protože můj vztah k přírodě je kladný. Narodil jsem se do lesnické rodiny a od mala jsem se pohyboval v přírodě. Když jsem začal chodit, trávil jsem s tátou většinu času u vody na rybách. Bučice byla naším častým cílem. Tam mě zaujala místní flora a fauna. Přírodní kulisu zde doplňuje opravený mlýn a ostatní stavby, které tam zapadají. Bučice je naší uspěchané době oáza klidu a odpočinku, kde za svítání na lovu ryb vidíme neuvěřitelné přírodní scenérie. Okolí rybníka ožívá ptactvem. Voda se vlní od skoků ryb. V lese se ozývá zvěř. Toto vše doplňují hospodářská zvířata, která se v klidu pasou na okolních pastvinách a doplňují kolorid.
Introduction Here's graduate thesis I chose as my relationship to nature is positive. I was born into a family of forest since childhood, I was in the nature. When I started, I spent with my dad most of the time on the water to fish. Mooing was our common objective. There I was intrigued by the local flora and fauna. Natural scenery here complements repaired mill and other buildings that fit there. Mooing is our hectic oasis of calm and relaxation, where at sunrise the fish we see incredible scenery. Around the pond comes alive with birds. The water surging from jumping fish. The forest echoes game. All this supplement livestock that graze in peace on the surrounding pastures and supplemented kolorid.
obr. 1 Bučický rybník
obr. 2 Bučický rybník
4
1.1 Bučický rybník Bučický rybník patří do soustavy Rožďalovických rybníků společně s rybníky: Zrcadlo, Horní Holský, Pařízek, Hasinský, Pilský. Rybníky se nachází v okolí městečka Rožďalovic. První písemná zmínka o panském mlýně o třech chodech a pile, který stával v těchto místech na tehdejším potoku Leštině (nynější Mrlina), pochází z roku 1639. Zásadní přestavba mlýna proběhla v roce 1910, za Jiřího Lobkowicze, kdy bylo vodní kolo nahrazeno turbínou, objekt byl rozšířen a modernizován. V roce 1932 Lobkowiczové celé rožďalovické panství prodali a zámek připadl boromejkám (členkám kongregace milosrdných sester řádu sv. Karla Boromejského) a mlýn na Bučici koupily „Rolnicko-družstevní podniky a. s.“ rožďalovického cukrovaru. Ještě v roce 1956 je zde uváděn správce a mlynář, v roce 1963 je mlýn definitivně uzavřen. V roce 1970 objekt koupila Prefa Hýskov (v té době byl k mání za 18 000,- Kčs) s tím, že z něho vybuduje rekreační zařízení. Tento záměr ovšem nikdy nebyl naplněn a tak budovy více než 20 let chátraly. Majitele mlýn změnil až v roce 2000, kdy ho koupil pan Jiří Petersik. Ze zdevastovaného mlýna, díky nákladné péči nového majitele, postupně vznikl nádherný, perfektně opravený objekt, s obnoveným náhonem i vodníkem na něm. Změnil se i ráz krajiny kolem: na oplocených pastvinách se pasou stáda dobytka (skotský náhorní skot), koně, ovce. Byly vysázeny nové aleje stromů. Všude je vidět pečlivá ruka hospodáře. V roce 2004 pak byl na mlýně otevřen stylový penzion a u rybníka občerstvení. Mlýn i rybník (má rozlohu 28 ha) rozhodně stojí za zastavení. Je to příkladná ukázka cílevědomé lidské práce, která vrátila objektu i velké části krajiny kolem smysl a život a přinesla řadu pracovních míst. Na severním okraji Bučického rybníka jsou dostatečně velké rákosiny, abychom odsud na jaře mohli zaslechnout hlas bukače velkého. Nad hladinou můžeme v době tahu pozorovat i orlovce říčního, který loví ryby v mělké vodě. Na hladině spatříme potápku roháče, poláka chocholačku, poláka velkého a další druhy. Za teplých večerů se z okolí rybníka ozývá skokan skřehotavý a zelený. Podél říčky Mrliny můžeme objevit pobytové stopy vydry říční. Hezkým listnatým a smíšeným lesem se od hráze Bučického rybníka dostaneme až na vyvýšenou partii cesty mezi rybníčkem Pařízek po levé straně a loukou u Bučického rybníka po pravé straně. Na Pařízku se nám nabízejí hezká pozorování hnízdících lysek a často velkých hejn kachen divokých. V letech s nízkým stavem vody zde na jaře skřehotá množství skokanů zelených (Rana kl. esculenta). Můžeme zde také zaregistrovat přítomnost drobných lesních savců a ve strouhách u cesty též ještěrku živorodou, která je pro oblast Rožďalovicka charakteristickým druhem. U cesty naproti rybníčku se nachází větší mokrá louka, která je pravidelně sečena v rámci ochranářské 5
managementu a v květnu je možné se zde pokochat bohatými porosty upolínu nejvyššího (Trollius altissimus). Zároveň se zde otevírají první pohledy na hladinu Bučického rybníka1.
1.2 Historie Formování krajiny, tak jak ji známe dnes, začalo již ve druhé polovině 15. stol. po skončení husitských válek. Zdejší kraj, který byl po této bouřlivé době značně vylidněný, bylo nutné vyvést z nastalého ekonomického úpadku. Lidé zdejší oblast opouštěli i z důvodů rozsáhlých jarních a podzimních záplav. V létě pak místní toky naopak vysychaly. Úbytek zemědělské půdy v povodí zdejších toků byl značný. Obrovská inundační oblast měla dalekosáhlý vliv na osídlení a ekonomiku oblasti. Bylo nutno zabránit ničivým záplavám a zároveň vytvořit, nové pracovní příležitosti v prosperujícím odvětví. Tímto novým a rozvíjejícím odvětvím se mělo stát rybníkářství. Zatímco na Chlumecku, Poděbradsku a Pardubicku vznikaly velkoryse řešené vodní nádrže a celé rybniční soustavy, na Rožďalovicku a Dymokursku vznikly podstatně menší celky vodních ploch. Bylo to dáno zejména omezenými zdroji vody v Mrlině a Štítarském potoce. Vybudovány však byly již před koncem 15.stol, před získáním tohoto panství Trčkou z Lípy. Deskový zápis z r. 1501 vypočítává přes 30 rybníků. Rybníky v této oblasti se tak z velké části zachovaly dodnes. V povodí Cidliny a Mrliny sbíral své první zkušenosti se stavbou rybníků i sám Jakub Krčín z Jelčan dávno předtím, než vytvořil svá proslulá díla v jižních Čechách. Severní část nymburského okresu, kde se nachází podstatná část ptačí oblasti, zahrnovala v době svého největšího rozkvětu okolo 130 rybníků. V průběhu staletí mnohé z nich zanikly. Velké změny v krajině nastaly v druhé polovině 19. stol. Rozorávání luk a rušení soustavy rybníků způsobovalo při záplavách stále větší hospodářské škody, které vedly k technickému řešení regulace Mrliny v úseku od Rožďalovic. Ale ještě v 19. století popisuje mnohá pozorování z rybníků v této oblasti, které dnes již neexistují, významný český ornitolog Dr. Vladislav Šír. Příroda tohoto kraje zůstala relativně uchována i v druhé polovině 20. století. Určitou úlohu hrál i fakt, že rozsáhlé lesní porosty v blízkosti vojenského výcvikového 1
http://www.zs-rozdalovice.cz/zs/kalendar/kalendar2011.pdf [cit. 30.5.2013].
6
prostoru Mladá měly sloužit jako případné shromaždiště vojenských kolon Varšavského paktu v případě válečného konfliktu2.
1.3 Fauna (ptáci) Oblast Rožďalovických rybníků je významnou ptačí oblastí zcela po právu. Kromě obou sledovaných druhů v tomto území pravidelně hnízdí některé kriticky ohrožené druhy ptáků, jako jsou bukač velký (Botaurus stellaris), bukáček malý (Ixobrychus minutus), orel mořský (Haliaetus albicilla), luňák červený (Milvus milvus), luňák hnědý (Milvus migrans) a strnad luční (Miliaria calandra). Ze silně ohrožených druhů jsou to např. chřástal kropenatý (Porzana porzana), čáp černý Ciconia nigra), včelojed lesní (Pernis apivorus), konipas luční (Motacilla flava), rákosník velký (Acrocephalus arundinaceus), slavík modráček (Luscinia svecica cyanecula), sýkořice vousatá (Panurus biarmicus). Nacházela se zde poslední kolonie racka chechtavého (Larus ridibundus) na okrese Jičín i v celé širší oblasti včetně okresů Nymburk a Mladé Boleslavi, která je však od roku 2004 zaniklá. Nalézá se zde také hnízdní kolonie volavek popelavých (Ardea cinerea), jež je jediným hnízdištěm tohoto druhu ve středočeském kraji. Podrobný výzkum oblasti teprve probíhá. Až do současné doby bylo možné ve sledovaném území zastihnout 205 druhů ptáků. Hnízdících druhů bylo evidováno 136, z toho 127 každoročně. Kromě vzácných hnízdních druhů je tato oblast i velmi významnou tahovou zastávkou mnoha ptačích druhů. Z nejzajímavějších pozorování stojí zato zmínit výskyt plameňáka růžového (Phoenicopterus ruber), bernešky velké (Branta canadensis), husice rezavé (Tadorna ferruginea), a to dokonce opakovaně ve dvou po sobě jdoucích letech, orlíka krátkoprstého (Circaetus gallicus), orla křiklavého (Aquila pomarina), káni bělochvostou (Buteo). Z bahňáků zde byla zastižena mimo jiné i slučka malá (Lymnocryptes minimus) nebo koliha malá (Numenius phaeopus). Zjištěn zde byl i výskyt rybáka velkozobého (Sterna caspia), opakovaně byl zjištěn výskyt rákosníka ostřicového (Acrocephalus paludicola) a rákosníka tamaryškového (Acrocephalus melanopogon)3.
2
http://www.klenice.csop.cz/PDF/2009_exkurze_Rozd_rybniky.pdf [cit. 30.5.2013].
3
http://www.klenice.csop.cz/PDF/2009_exkurze_Rozd_rybniky.pdf [cit. 30.5.2013].
7
obr. 3 čáp černý
1.4 Flóra K poloze sledované oblasti je zastoupena především teplomilnější květena. Převažují dubohabrové háje s lučními enklávami. V minulém století byly do lesních ploch vtroušeny menší plochy smrčin, které bohužel významně ochuzují bylinné patro. Z významných rostlinných druhů stojí za povšimnutí lýkovec jedovatý, aron plamatý, nebo lilie zlatohlavá. Velmi cenná je i vegetace mokřadních a vlhkých luk s upolínem nejnižší a kosatcem sibiřským. Nejnápadnější a nejohroženější rostlinami jsou zde orchideje, např. vstavač nachový, prstnatec pleťový a srstnatec májoví, bradáček vejčitý, vemeník dvoulistý a někteří zástupci rodu kruštík.
obr. 4 lilie zlatohlavá
8
Závěr Toto téma jsem si vybral, protože mě zajímal Bučický rybník. Také mě zajímala fauna a flóra. Dozvěděl jsem se, co tu žije za různá zvířata. Pod dohledem učitelky Jany Červenkové se mi pracovalo dobře. A tím bych vám chtěl poděkovat za pozornost.
Conclusion The theme I chose because I was interested Bučický pond. I am also interested in fauna and flora. I learned what we live on different animals. Under the supervision of a teacher Jane Červenková I worked well. And I would like to thank you for your attention.
9
Použité zdroje: http://www.zs-rozdalovice.cz/zs/kalendar/kalendar2011.pdf [cit. 30.5.2013]. http://www.klenice.csop.cz/PDF/2009_exkurze_Rozd_rybniky.pdf [cit. 30.5.2013]. http://www.rozdalovickerybniky.eu/o-oblasti/historie/ [cit. 20.5.2013]. http://www.rozdalovickerybniky.eu/ptaci-a-priroda/fauna-a-flora/ [cit. 30.5.2013].
10
