2013

ŠKOLNÍ ŘÁD Školní rok : 2012/2013 Zpracovala : Mgr. Romana Tůmová, ředitelka školy

V Městci Králové dne 3.9.2012

1

K návštěvě školy se žák se svými rodiči rozhodl svobodně, po zralé úvaze, většinou po doporučení odborníků. Z toho plyne, že se svobodně rozhodl dodržovat povinnosti a využívat podmínek této školy. Předpokládá se, že je dítětem vedeným k úctě ke člověku a všemu, čím je tato země obdařena, ať přírodou nebo duševní a fyzickou prací člověka. Dítě, které takto rodiči není na školu a život připravováno, se v prostředí této školy stane rušivým článkem a nenajde zde své uspokojení. Preambule Základním obecným principem, který upravuje vztah školy a dítěte, je zásada č.7 Deklarace práv dítěte, ve které je mimo jiné zakotveno : - Dítě má nárok na vzdělání, které má být bezplatné a povinné, alespoň v začátečních stupních. Má mu být poskytována výchova, která pomáhá zvýšit jeho všeobecnou kulturní úroveň a umožní mu na základě stejných příležitostí rozvíjet jeho schopnosti, úsudek a smysl pro morální a sociální odpovědnost a stát se tak platným členem společnosti. - Nejlepší zájmy dětí mají být vůdčími zásadami pro ty, kteří odpovídají za výchovu a vedení dítěte. Tuto odpovědnost nesou v prvé řadě rodiče dítěte. - Škola respektuje práva každého dítěte bez jakékoli diskriminace podle rasy, barvy pleti, pohlaví, jazyka, náboženství, politického smýšlení, národnostního nebo sociálního původu a bez diskriminace jeho tělesného nebo duševního postižení. - Žák této školy je hrdý na svou školu a na příslušnost ke své škole, a proto mu školní řád připomíná: a) studijní svědomitost a aktivitu, b) respektování slušnosti v jednání s učiteli, se spolužáky i s ostatními lidmi, c) úctu ke školnímu, veřejnému i soukromému majetku, d) dodržování provozního režimu školy. - Školní řád apeluje na žáka, aby se vyhýbal drogám a nepil alkoholické nápoje a nekouřil. - Školní řád rovněž nedovoluje žákovi, aby jednal v rozporu s obecnou mravností a s výchovnými a vzdělávacími záměry školy. Práva žáka V souladu s deklarací práv dítěte má žák právo : na vzdělání a účast ve výuce, na odpočinek a volný čas, na zabezpečení přístupu k informacím, zejména takovým, které podporují jeho duchovní, morální a sociální rozvoj.

2

Má právo: na ochranu před informacemi, které škodí jeho pozitivnímu vývoji a nevhodně ovlivňují jeho morálku, na vyjádření vlastního názoru ve všech věcech, které se ho týkají. Svůj názor musí vyjadřovat přiměřenou formou, která neodporuje zásadám slušnosti a dobrého občanského soužití. Jeho názorům musí být dána náležitá váha. Žák má právo sdělit svůj názor třídnímu učiteli, ostatním vyučujícím, výchovnému poradci a ředitelce školy, na ochranu před fyzickým nebo psychickým násilím, před nedbalým zacházením, před sociálně patologickými jevy. Má právo: na využití preventivních programů, které slouží k poskytnutí potřebné podpory v uvedených oblastech, na poskytnutí pomoci v případě, že se ocitne v nesnázích, nebo má jakékoliv problémy, na život a studium ve zdravém životním prostředí a na odstraňování škodlivin ze školního prostředí v rámci možnosti školy, na obranu před všemi formami sexuálního zneužívání a před kontaktem s narkotiky a psychotropními látkami. Hlavní zásady chování žáka Na žákovi je požadováno, aby vždy jednal v souladu s etickými, mravními a dalšími normami chování, které jsou ve své nejvyšší formě promítnuty zejména v našem právním řádu. Zásada č. 1: Zásada č. 2: Zásada č. 3:

Žák dodržuje školní řád. Žák ctí školní, veřejný i soukromý majetek. Žák dodržuje zásady slušnosti v jednání vůči učitelům, spolužákům i ostatním lidem, a to jak ve škole,tak i mimo

školu, a dbá na dobré občanské soužití. Kouření, požívání alkoholických nápojů, držení, distribuce a užívání návykových látek je žákovi zakázáno. Zásada č. 5: Žákovi je zakázáno nosit do školy věci, které by mohly ohrozit zdraví, způsobit úraz nebo ohrožovat mravní výchovu žáků. Žák chrání zdraví své i spolužáků. Zásada č. 6: Žák dodržuje zásady kulturního chování, zdraví učitele, zaměstnance školy a jiné dospělé osoby. Zásada č. 7: Žák pomáhá slabším a postiženým spolužákům, případně občanům. Zásada č. 8: Žák upozorní ředitelku, třídního učitele, výchovného poradce nebo jiného vyučujícího na šikanování ve škole. Zásada č. 9: Žák je odpovědný za své studijní výsledky a chování. Zásada č. 10: Mimo školu žáci dbají na to, aby nepoškozovali dobrou pověst školy.* Zásada č. 4:

* Pozn.: Jde o doporučení školy. Za chování žáka mimo školu odpovídají rodiče, případně je odpovědný sám zletilý žák.

3

Za hrubé porušování zásad chování žáka je považováno: Držení, distribuce a užívání návykových látek Požívání alkoholických nápojů a kouření tabákových výrobků Úmyslné způsobení škody na cizím majetku krádeží, poškozováním, ničením či podvodem 4) Úmyslné narušení vzájemného soužití tím, že jiného urazí nebo poníží 5) Úmyslné narušení vzájemného soužití tím, že jinému vyhrožuje násilím nebo ubližuje jinému na zdraví 6) Úmyslně nepravdivě obviní, činí jinému schválnosti, jiného šikanuje a hrubě se chová vůči ostatním lidem 7) Zvláště hrubé slovní a úmyslné fyzické útoky žáka nebo skupiny žáků vůči pracovníkovi školy se vždy považují za závažné zaviněné porušení povinností stanovených Školským zákonem. 8) Týrání zvířat, působení jim bolesti a útrap. 1) 2) 3)

Výše uvedené hlavní zásady školního řádu jsou závazné a platné pro všechny žáky školy a tito jsou povinni se podle nich řídit, chovat a jednat. Dojde-li k porušení těchto zásad ze strany žáků, může následovat výchovné opatření či snížení známky z chování podle klasifikačního řádu: a) napomenutí TU b) důtka TU c) důtka ŘŠ d) 2. stupeň výchovné klasifikace e) 3. stupeň výchovné klasifikace V případě, že žák již dosáhl věku 15ti let, zcela výjimečně i 12ti let, a zjištěné jednání vykazuje znaky trestného činu nebo přestupku, vystavuje se nebezpečí trestního stíhání orgány činnými v trestním řízení nebo v případě přestupku, nebezpečí uložení sankcí v souladu se zákonem o přestupcích. Další vnitřní záležitosti školy:

a) Provozní režim školy (denní řád) 1. Žák je povinen účastnit se výuky podle rozvrhu hodin. Nepřítomnost se omlouvá (viz. Docházka do školy bod b 1) Do školy chodí pravidelně a včas. Žáci mohou strávit čas před vyučováním ve školní družině. Škola se pro přespolní žáky otevírá v 6,30 hod., ostatní žáci přicházejí do školy v 7,40 hodin. Vyučování začíná v 7,55 hod. Pozdní bezdůvodné příchody nebudou omlouvány. Žáci mají v pořádku věci potřebné k učení a přicházejí do školy vhodně, čistě a řádně upraveni a oblečeni. Pokrývky hlavy se odkládají v šatně. 2. Po vstupu do prostoru školy již nesmějí žáci samovolně bez vědomí vyučujícího, vychovatelky nebo školnice vycházet až do skončení vyučování nebo do ukončení pobytu ve školní družině. Rovněž kolektiv žáků (školy, třídy, ŠD, skupiny Pv, Tv ap.) mimo školní budovu (při výletu, exkurzi, vycházce, při cestě na obědy a p.) smí žák opustit jen se svolením vyučujícího nebo vychovatelky.

4

3. Po příchodu do školy se žáci chovají klidně, udržují pořádek na chodbách i ve třídách, dbají pokynů dospělých. Nezapomínají domácí úkoly, učebnice, školní potřeby a další potřebné pomůcky na výuku a před začátkem hodiny si vše připraví. Po skončeném vyučování nenechávají tyto učebnice, domácí sešity, případně školní potřeby v lavicích, ale odnášejí je domů, aby se mohli připravovat na vyučování. Při veškeré činnosti budou mít na paměti nebezpečí úrazu. Ve všech prostorách se pohybují a pracují opatrně. Z bezpečnostních důvodů žáci také nesmějí sami otvírat okna a vyklánět se z nich. 4. Žáci nenarušují průběh hodiny, pracují poctivě, neopisují úkoly a nenapovídají. Při vyučování žáci nevycházejí ze třídy bez dovolení učitele. 5. Přestávky mohou žáci trávit ve třídě nebo na chodbě v patře, ve kterém právě probíhá jejich výuka. Přecházení do jiných pater či tříd je zakázáno. Po zazvonění na výuku čekají žáci na vyučujícího ve třídě. Ten je poté odvede do učebny, kde bude probíhat následující výuka. 6. Vyučování se řídí rozvrhem hodin, schváleným ředitelkou školy. Vyučovací hodiny a přestávky: 7,55 - 8,40 hod. 1. vyuč. hodina

12,35 - 13,20 hod. 5. vyuč. hodina

8,40 - 9,00 hod. velká přestávka

13,20 - 13,25 hod. přestávka

9,00 - 9,45 hod. 2. vyuč. hodina

13,25 - 14,10 hod. 6. vyuč. hodina



9,55 - 10,40 hod. 3. vyuč. hodina

14,15 - 15,00 hod. 7. vyuč. hodina


15,05 – 15,10 hod. přestávka

10,50 - 11,35 hod. 4. vyuč. hodina

15,10 – 15,55 hod. 8. vyuč. hodina

11,35 - 12,35 hod. oběd 7. Dopolední vyučování končí v 11,35 hod. a pak žáci odcházejí v doprovodu pedag. pracovníků na oběd do školní jídelny. Pokud se žák nestravuje ve školní jídelně, zůstává ve škole. Volný pohyb mimo školu po dobu oběda se povoluje starším žákům (od 7. roč.) na písemnou žádost rodičů. Na odpolední vyučování žáci přicházejí ve 12,20 hod. Odpolední vyučování začíná ve 12,35 hod. a končí v 15,55 hod. Provoz školní družiny končí v 16,30 hod. 8. Před školní budovou není dovoleno vzhledem k bezpečnosti pobíhat a hrát si. Přespolní žáci odjíždějí ze školy nejbližším dopravním spojem. 9. Do odjezdu autobusu nebo vlaku se žáci chovají ukázněně a rovněž do dopravního prostředku ukázněně nastupují. * 10. Do školy a ze školy se chodí jen po chodníku, nikdo si nezkracuje cestu přes trávník. * 11. Žáci dodržují pravidla silničního provozu. 12. Žákům se nedoporučuje z bezpečnostních důvodů jezdit do školy na kolech. Ve škole nejsou prostory na úschovu kol.

b) Režim při akcích mimo školu 5

1. Bezpečnost a ochranu zdraví žáků při akcích a vzdělávání mimo místo, kde se uskutečňuje vzdělávání, zajišťuje škola vždy nejméně jedním zaměstnancem školy pedagogickým pracovníkem. Společně s ním může akci zajišťovat i zaměstnanec, který není pedagogickým pracovníkem, pokud je zletilý a způsobilý k právním úkonům. 2. Při organizaci výuky při akcích souvisejících s výchovně vzdělávací činností školy mimo místo, kde se uskutečňuje vzdělávání, stanoví zařazení a délku přestávek pedagog pověřeným vedením akce, podle charakteru činnosti a s přihlédnutím k základním fyziologickým potřebám žáků. 3. Škola pro plánování takovýchto akcí stanoví tato pravidla – každou plánovanou akci mimo budovu školy předem projedná organizující pedagog s vedením školy zejména s ohledem na zajištění BOZP. 4. Při akcích konaných mimo místo, kde škola uskutečňuje vzdělávání, kdy místem pro shromáždění žáků není místo, kde škola uskutečňuje vzdělávání, zajišťuje organizující pedagog bezpečnost a ochranu zdraví žáků na předem určeném místě 15 minut před dobou shromáždění. Po skončení akce končí zajišťování bezpečnosti a ochrany zdraví žáků na předem určeném místě a v předem určeném čase. Místo a čas shromáždění žáků a skončení akce oznámí organizující pedagog nejméně 2 dny předem zákonným zástupcům žáků a to zápisem do žákovské knížky, nebo jinou písemnou informací. 5. Při přecházení žáků na místa vyučování či jiných akcí mimo budovu školy se žáci řídí pravidly silničního provozu a pokyny doprovázejících osob. Před takovýmito akcemi doprovázející učitel žáky prokazatelně poučí o bezpečnosti. Pro společné zájezdy tříd, školy v přírodě platí zvláštní bezpečnostní předpisy, se kterými jsou žáci předem seznámeni. Při pobytu v ubytovacích zařízeních se účastníci akce řídí vnitřním řádem tohoto zařízení. 6. Chování žáka na mimoškolních akcích je součástí celkového hodnocení žáka včetně hodnocení na vysvědčení.

c) Docházka do školy je devítiletá a je pro žáky povinná Povinnost devítileté školní docházky stanoví Školský zákon, který ukládá zákonným zástupcům, aby přihlásili školou povinné dítě k zápisu do školy a dbali, aby docházelo do školy pravidelně a včas. Nemůže-li se žák zúčastnit vyučování, je povinností zástupce žáka omluvit jeho nepřítomnost ve škole třídnímu učiteli. Podrobněji viz příloha č. 2 - Metodický pokyn MŠMT k jednotnému postupu při uvolňování a omlouvání žáků z vyučování, prevenci a postihu záškoláctví č. j. 10 194/2002-14, Věstník MŠMT sešit 3/2002 1. Každou předem známou nepřítomnost ve vyučování jsou žáci povinni hlásit třídnímu učiteli předem. Jde-li o nepřítomnost nepředvídanou, je nutno ji omluvit omluvenkou podepsanou od rodičů, při nemoci potvrzenou lékařem. Uvolňování žáků 6

ze školy se povoluje jen v závažných a neodkladných záležitostech na písemnou žádost rodičů: 1 hodina - vyučující

1 den - třídní učitel

více dní - ředitelka školy

uvolnění

z Tv,

Pv–

na

doporučení

lékaře* Žáka prvního ročníku lze uvolnit mimo pravidelný čas z vyučování nebo ze školní družiny pouze do rukou rodiče, případně jiného dospělého rodinného příslušníka. Ze školní družiny se děti uvolňují jen na písemnou omluvenku rodičů. 2. Žáci se přihlašují do školní družiny a do nepovinných předmětů vždy na začátku školního roku. Docházka přihlášených žáků je pak po celý rok povinná a pro omlouvání neúčasti platí stejné zásady, jako pro omlouvání zameškaných hodin povinných předmětů (viz bod 1). ŠZ: „Ředitelka školy může ze zdravotních nebo jiných závažných důvodů uvolnit žáka na žádost jeho zákonného zástupce zcela nebo zčásti z vyučování některého předmětu; zároveň určí náhradní způsob vzdělávání žáka v době vyučování tohoto předmětu. V předmětu tělesná výchova nebo pracovní vyučování ředitelka školy uvolní žáka z vyučování na písemné doporučení registrujícího praktického lékaře pro děti a dorost nebo odborného lékaře. Na první nebo poslední vyučovací hodinu může být žák uvolněn se souhlasem zákonného zástupce bez náhrady. Žákovi, který se nemůže pro svůj zdravotní stav po dobu delší než dva měsíce účastnit vyučování, stanoví ředitelka školy takový způsob vzdělávání, který odpovídá možnostem žáka, nebo mu může povolit vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu. Zákonný zástupce žáka je povinen vytvořit pro stanovené vzdělávání podmínky.“

d) Zacházení se školním majetkem 1. Všichni žáci udržují své místo v pořádku. Žáci i zaměstnanci školy jsou povinni šetřit a chránit školní majetek. Je zakázáno sedat na akumulační kamna ve třídách a manipulovat s jejich regulátory. Za svévolné poškození školního majetku bude požadována náhrada. Zaviněnou škodu uhradí rodiče žáků, kteří škodu způsobili, nebo na své náklady zajistí opravu poškozené věci. Čestný člověk se přizná k činu, také se snaží zabránit špatnému jednání spolužáka. 2. Kolektiv tříd ručí za majetek a pořádek v prostorách, které užívá. Žáci nemanipulují se žaluziemi a nepoužívají žvýkačky. 3. Školní potřeby a učebnice, zapůjčené k osobnímu užívání, mají žáci v pořádku. Učebnice a sešity jsou zabalené a označené jménem uživatele. Na konci školního roku musí být škole v pořádku vráceny. Ztráta a nebo zaviněné značné poškození se předepisují k úhradě. 4. Bez dozoru učitele nesmějí žáci manipulovat s počítačem, rozhlasovým přijímačem, televizí, videem, diaprojektorem a jinými elektrotechnickými přístroji a elektrickými spotřebiči. Důvodem je zajištění bezpečnosti žáků. Pokud žák zjistí závadu na některém zařízení školy, které by mohlo způsobit zranění nebo škodu, oznámí tuto skutečnost neprodleně kterémukoliv pracovníkovi školy.

7

5. Vstup žáků do jiných tříd a prostorů, které nejsou v daném čase určeny pro jejich práci, není dovolen. Bez dozoru učitele nesmějí žáci sami vstupovat do počítačové učebny, dílny, do cvičné kuchyně, do tělocvičny a na školní pozemek. 6. Žáci konají podle pokynů třídního učitele služby. Plní tyto úkoly: mazání tabule, přinášení pomůcek, sešitů a jiných potřeb do třídy před hodinou a jejich úklid po hodině. Zhasínají osvětlení o velké přestávce a na konci vyučování. Starají se o pořádek ve třídě, v dílně, v šatně a pokynů služby je nutno uposlechnout.

e) Péče o osobní věci a hygienu 1. Žáci zacházejí se svými věcmi, oděvem i obuví šetrně.* 2. Na tělesnou výchovu nosí cvičební oděv a obuv, na pracovní vyučování pracovní oděv. Je zakázáno svévolně poškozovat osobní věci spolužáků a zaměstnanců školy. 3. Při vstupu do budovy si žáci řádně očistí boty a jdou si uložit oděv i obuv na vyhrazené místo. Žáci neničí věšáky. Přezouvání všech žáků a zaměstnanců je základní hygienickou zásadou naší školy. Z bezpečnostních důvodů je zakázáno používat ,,boty na kolečkách´´ ve všech prostorách školy. Doporučuje se nosit obutí s pevnou patou. Boty i přezůvky si žáci označí svým jménem. Žáci dbají i všech ostatních pravidel hygieny. Používání žvýkaček ve škole je zakázáno. 4. Žáci nosí do školy pouze věci potřebné k vyučování. Je zakázáno nosit do školy zbytečné a cenné věci a věci, které by mohly způsobit úraz, nebo ohrozit zdraví či mravní výchovu žáků. Žáci rovněž nenosí do školy větší částky peněz. V případě, že větší obnos peněz nebo cennou věc žák s sebou nutně potřebuje, požádá svého třídního učitele, aby mu je přes den uschoval (částky větší než 100 Kč). Peníze nebo cenné věci nosí neustále u sebe, nikdy se nenechávají v šatně, neboť tam za ně nikdo neručí. Žáci nikdy nekradou věci a peníze svým spolužákům, zaměstnancům školy ani jiným lidem. 5. Žák má právo na nošení mobilního telefonu do budovy školy. Telefonní přístroj však musí být po celou dobu pobytu ve škole vypnut. Nošení mobilního telefonu je vždy na vlastní nebezpečí dítěte a škola za ně nemá žádnou odpovědnost. Škola neručí za případnou ztrátu či zcizení. 6. Žákům není dovoleno pořizovat audio a video nahrávky na mobil bez svolení konkrétní osoby. Vyučující má právo telefon odebrat a předat jej zákonnému zástupci žáka. 7. Chceš – li chodit do zdravé školy, sám dbej o své zdraví. Ve škole i mimo školu je žákům zakázáno nošení, držení, distribuce a zneužívání návykových látek, kouření, pití alkoholických nápojů a požívání drog. 8. Není vhodné do školy nosit a pít vysokoenergetické nápoje. Žák si má chránit své zdraví.* 9. Všem žákům jsou zakázány veškeré hazardní hry, včetně her na hracích automatech. 8

10. Žák je povinen podrobit se dechové zkoušce v případě podezření, že požil alkohol.

f) Pravidla společenského styku 1. Žáci zdraví zřetelně všechny pracovníky školy (učitele, vychovatelky, školnici) a všechny dospělé osoby, které přijdou do prostoru školy, pozdravem "Dobrý den". Ve třídě zdraví povstáním při zahájení a ukončení každé hodiny a při vstupu jiného vyučujícího či jiné dospělé osoby. 2. Žáci oslovují pracovníky školy slovy "pane" nebo "paní" s připojením funkcí (ředitelko, učiteli, učitelko, uklízečko, vychovatelko). Paní školnici patří stejná úcta, jako pedag. pracovníkům, jejích pokynů je nutno uposlechnout, stejně jako pokynů učitelů. 3. Žáci smějí vstupovat do sborovny a ředitelny jen na výzvu po zaklepání. Jinak do těchto místností nevstupují. Také učitelský stůl ve třídě nesmí žáci používat a bez dovolení učitele s ním nesmí manipulovat. 4. Ve styku se spolužáky a s dospělými jsou žáci zdvořilí, chovají se přátelsky a užívají slušných slov, starší jsou vzorem mladším ve škole i mimo školu.* 5. Žák je povinen chovat se také mimo vyučování - a to i ve volných dnech a o prázdninách - tak, aby nenarušoval zásady soužití a mravní normy a aby dělal čest škole, sobě a svým rodičům.* 6. Žáci využívají volného času rozumně k práci i osvěžení, k přípravě na vyučování, pomáhají doma, ve škole a všude tam, kde je třeba. * 7. Taneční zábavy a diskotéky, pořádané ve večerních hodinách, nemají žáci navštěvovat ani v doprovodu rodičů.* 8. V dubnu až v září nemají žáci pobývat venku mimo obydlí bez doprovodu rodičů po 21. hodině, v říjnu až v březnu po 19. hodině.* * Pozn.: Jde o doporučení školy. Za chování žáka mimo školu odpovídají rodiče.

g) Školní družina Do ŠD se žáci přihlašují písemně při zápisu do školy nebo na začátku školního roku. Dítě je možné odhlásit kdykoliv během školního roku na písemnou žádost rodičů. O přijímání žáků do ŠD rozhoduje ředitelka školy. Provoz ŠD je ráno od 6.30 do 7.45 hod. a po skončení vyučování do 16.30 hodin. Žáky ŠD předává učitelka vychovatelce po skončení vyučování a je povinna informovat vychovatelku o jakékoliv změně v rozvrhu. Ze ŠD si přebírají zákonní zástupci děti osobně (mohou uvést i další osoby oprávněné k vyzvednutí) nebo mohou písemně požádat, aby dítě odcházelo ze ŠD samo v určenou hodinu. Rodiče jsou povinni vyzvednout své dítě nejdéle do 16.30 hodin. Docházka přihlášených žáků je povinná. Každou nepřítomnost je nutno řádně omluvit. Uvolnit žáka dříve lze jen na písemnou žádost, která musí obsahovat datum, hodinu odchodu a podpis. Bez této žádosti nebude žák uvolněn.

9

Písemná žádost (na celý školní rok) je nutná při uvolňování žáka na mimoškolní aktivity (ZUŠ, kroužky aj.). Za cestu žáka do kroužků, popř. zpět do ŠD, nenese vychovatelka zodpovědnost. Žáci ŠD se řídí pravidly vnitřního řádu školy a dodržují bezpečnostní předpisy, se kterými byli seznámeni. Chovají se tak, aby neohrozili bezpečnost a zdraví svoje ani svých spolužáků. Během pobytu mimo ŠD a venku jsou osobní věci žáků (aktovky, oblečení) uzamčeny v družině. ŠD pravidelně využívá i jiné prostory – školní jídelnu, školní pozemek, tělocvičnu, knihovnu, počítačovou učebnu, školní dvůr a hřiště. Za přechody žáků je vždy zodpovědná vychovatelka. Po dohodě s vychovatelkou se mohou činnosti ŠD zúčastnit i žáci, kteří nejsou přihlášeni k řádné docházce (v nezbytných situacích). Zákonní zástupci žáků jsou seznámeni s řádem ŠD při zápisu do ŠD (tj. první školní den). S vychovatelkou řeší vzniklé problémy osobně při vyzvednutí žáka nebo písemnou formou (využijí školní notýsek pro sdělení). Rodiče mohou ŠD kdykoliv navštívit, jsou zváni na významnější akce ŠD.

h) Práva zákonných zástupců žáků Zákonní zástupci žáků mají právo:  na informace o průběhu a výsledcích vzdělávání svého dítěte,  volit a být voleni do školské rady  vyjadřovat se ke všem rozhodnutím týkajícím se podstatných záležitostí jejich dětí, přičemž jejich vyjádřením musí být věnována pozornost,  na informace a poradenskou pomoc školy pro jejich děti v záležitostech týkajících se vzdělávání podle školního vzdělávacího programu,  požádat o uvolnění žáka z výuky podle pravidel tohoto řádu. Povinnosti zákonných zástupců žáků Zákonní zástupci žáků mají povinnost: 

Zákonný zástupce žáka je povinen doložit důvody nepřítomnosti žáka ve vyučování nejpozději do 3 kalendářních dnů od počátku nepřítomnosti žáka písemně nebo telefonicky. Po návratu žáka do školy písemně na omluvném listu v žákovské knížce. Omluvenku předloží žák třídnímu učiteli bez zbytečného odkladu po návratu do školy.



Každou předem známou nepřítomnost ve vyučování jsou žáci povinni hlásit třídnímu učiteli předem. Jde-li o nepřítomnost nepředvídanou, je nutno ji omluvit omluvenkou podepsanou od rodičů, při nemoci potvrzenou lékařem. Z jedné vyučovací hodiny uvolňuje příslušný vyučující, na delší dobu uvolňuje třídní učitel. Uvolňování žáků ze školy se povoluje jen v závažných a neodkladných záležitostech na písemnou žádost rodičů: 1 hodina - vyučující

1 den - třídní učitel

více dní - ředitelka školy

uvolnění

lékaře*

10

z Tv,

Pv–

na

doporučení

    

na vyzvání ředitele školy se osobně zúčastnit projednání závažných otázek týkajících se vzdělávání žáka, zajistit, aby žák docházel řádně do školy, informovat školu o změně zdravotní způsobilosti, zdravotních obtížích žáka nebo jiných závažných skutečnostech, které by mohly mít vliv na průběh vzdělávání, dokládat důvody nepřítomnosti žáka ve vyučování v souladu s podmínkami stanovenými školním řádem, oznamovat škole údaje nezbytné pro školní matriku (§ 28 odst. 2 a 3 školského zákona) a další údaje, které jsou podstatné pro průběh vzdělávání nebo bezpečnost žáka, a změny v těchto údajích

i) Pokyny pro návštěvníky školy 1. Všechny návštěvy se hlásí u ředitelky školy. Vstup do prostoru školy bez jejího vědomí není povolen. 2. Před vstupem do budovy školy je návštěvník poučen o BOZP. 3. Třídní učitelé a vyučující individuelně dle dohody s rodiči podávají informace o žácích v určitý den v týdnu. Informace se také podávají po dohodě i v jinou dobu. 4. Rozhovory rodičů s vyučujícími jsou povoleny také každý den ráno před vyučováním a v době od 11,45-12,20 hod. 5. Vyvolávat učitele ze tříd během vyučování není dovoleno.

j) Povinnosti učitelů : Škola odpovídá za žáky v době dané rozvrhem výuky žáka, včetně nepovinných předmětů, přestávek, stravování a během pobytu ve školní družině. 1. Učitelé nastupují do školy 15 minut před zahájením dopoledního i odpoledního vyučování. Každý pozdější příchod musí být řádně omluven. Při příchodu do školy i při odchodu z budovy kontrolují šatnu na chodbě. Během dne tuto kontrolu provádí učitel, který koná dohled nad žáky o přestávkách. 2. Učitel vyučuje podle rozvrhu hodin a je ve volných hodinách k dispozici ředitelce školy pro suplování za nepřítomné učitele. 3. Během dne, kdy má učitel vyučovat nebo konat dohled nad žáky, může opustit školu jen s vědomím ředitelky. 4. Učitel, který vyučuje ve třídě poslední dopolední i odpolední vyučovací hodinu, zkontroluje pořádek v učebně (dílně, tělocvičně, družině, cvič. kuchyni) a odvede žáky na chodbu, kde se obléknou a přezují. Učitel dále odpovídá za řádný odchod všech žáků na oběd nebo domů. 5. Pedagogičtí pracovníci jsou povinni v souladu s pracovním řádem vykonávat kvalitní dohled nad žáky o přestávkách ve třídách i na chodbách, před 11

začátkem vyučování, po jeho skončení, při cestě do jídelny a zpět a podle potřeby i při obědu v jídelně. 6. Učitel je zodpovědný za bezpečnost a hygienu svěřených žáků, za pořádek a chování podle vnitřního řádu školy. 7. Učitelé věnují individuální péči dětem z málo podnětného rodinného prostředí, dětem se zdravotními problémy a dbají, aby se zdraví žáka a jeho zdravý vývoj nenarušil činností školy. 8. Učitelé berou ohled na výsledky lékařských vyšetření, zpráv o vyšetření v PPP a na sdělení rodičů o dítěti. 9. Třídní učitelé průběžně seznamují ostatní pedagogy o nových skutečnostech zjištěných o žácích své třídy (např. problémy s chováním, prospěchem, zdravotní a rodinné problémy). 10. Učitelé pravidelně informují rodiče (zástupce) žáka o chování a prospěchu žáka a sdělují jim všechny závažné známky. Informují je rovněž o každém mimořádném zhoršení prospěchu a chování jejich dítěte. 11. Učitelé sledují zdravotní stav žáků a v případě náhlého onemocnění žáka informují vedení školy a rodiče postiženého žáka. Nemocný žák může být odeslán k lékaři jen v doprovodu dospělé osoby. Při úrazu poskytnou žákovi první pomoc a zajistí ošetření žáka lékařem. Úraz ohlásí řed. školy, provedou záznam do knihy úrazů a vyplní předepsané formuláře. 12. Třídní učitelé evidují a kontrolují absenci žáků a vyžadují od rodičů omluvu nepřítomnosti žáka. 13. Pedagogičtí pracovníci dodržují protipožární předpisy a předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. 14. Ve škole není povolena činnost politických stran a politických hnutí ani jejich propagace. 15. Ve škole není povolena reklama, která je v rozporu s cíli a obsahem vzdělávání, a reklama a prodej výrobků ohrožujících zdraví, psychický nebo morální vývoj dětí, žáků nebo přímo ohrožujících či poškozujících životní prostředí. 16. Učitelé plní řádně všechny povinnosti stanovené Pracovním řádem pro učitele.

k) Bezpečnost a ochrana zdraví žáků Záznam o školním úrazu Kniha úrazů Kniha úrazů je uložena v ředitelně, zodpovídá za ni ředitelka školy. V knize úrazů se evidují všechny úrazy žáků, ke kterým došlo při činnostech ve škole nebo na akcích organizovaných školou, a to nejpozději do 24 hodin od okamžiku, kdy se škola o úrazu dozví. Zápis do knihy úrazů provádí a) vyučující příslušného předmětu (např. úraz při hodině Tv), 12

b) učitel konající dozor (např. o přestávkách), c) vedoucí kurzu (např. při úrazu na lyžařském kurzu, škole v přírodě), d) třídní učitel (všechny ostatní případy). V knize úrazů se uvede a) pořadové číslo úrazu, b) jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození zraněného, c) popis úrazu, d) popis události, při které k úrazu došlo, včetně údaje o datu a místě události, e) zda a kým byl úraz ošetřen, f) podpis zaměstnance právnické osoby vykonávající činnost školy nebo školského zařízení, který provedl zápis do knihy úrazů, g) další údaje, pokud jsou potřebné k sepsání záznamu o úrazu. Osobní údaje, které jsou součástí knihy úrazů, mohou být zpracovávány pouze za účelem evidence úrazů, popřípadě jako podklad pro vyhotovení záznamu o úrazu. Záznam o úrazu Záznam o úrazu vyhotovuje pedagogický pracovník školy, který provádí zápis do knihy úrazů, ve spolupráci se zástupcem ředitele, jde-li o a) úraz, jehož důsledkem byla nepřítomnost žáka ve škole nebo b) smrtelný úraz; smrtelným úrazem se pro účely této vyhlášky rozumí takové poškození zdraví, které způsobilo smrt po úrazu nebo na jehož následky žák zemřel nejpozději do jednoho roku od vzniku úrazu. Záznam o úrazu se vyhotoví na formuláři, který je k dispozici v ředitelně školy a u zdravotníka školy. Na žádost zákonného zástupce žáka, škola bezodkladně vyhotoví záznam i o úrazu, který není uveden v odstavci 1, tyto případy rozhoduje ředitel školy. Škola vyhotoví o záznam úrazu, který nezpůsobí nepřítomnost žáka ve škole, pokud je pravděpodobné, že žáku bude poskytnuta náhrada za bolest a ztížení společenského uplatnění způsobené úrazem. Jedno vyhotovení záznamu o úrazu předá škola zákonnému zástupci. Hlášení úrazu Žák hlásí svůj školní úraz bez zbytečného odkladu vyučujícímu (v den, kdy k úrazu došlo). O každém úrazu je informován ředitel školy, v případě jeho nepřítomnosti zástupce ředitele školy, neprodleně bez zbytečného odkladu. O úrazu žáka podá pedagogický pracovník, který je určen pro vyplňování zápisu do knihy úrazů, bez zbytečného odkladu informaci zákonnému zástupci žáka. Nasvědčují-li zjištěné skutečnosti tomu, že v souvislosti s úrazem byl spáchán trestný čin nebo přestupek, nebo jedná-li se o smrtelný úraz, podá ředitel školy bez zbytečného odkladu hlášení místně příslušnému útvaru Policie České republiky. O úrazu podá zástupce ředitele bez zbytečného odkladu hlášení pojišťovně, u které je škola zařízení pojištěno pro případ své odpovědnosti za škodu vzniklou na životě a zdraví žáků. Zástupce ředitele bez zbytečného odkladu podá hlášení o úrazu také příslušnému inspektorátu bezpečnosti práce. 13

Zasílání záznamu o úrazu Záznam o úrazu zasílá zástupce ředitele školy za uplynulý kalendářní měsíc, nejpozději do pátého dne následujícího měsíce a) zřizovateli, b) zdravotní pojišťovně žáka a c) příslušnému inspektorátu České školní inspekce. Záznam o smrtelném úrazu zasílá zástupce ředitele školy do 5 pracovních dnů po podání hlášení a) zřizovateli, b) zdravotní pojišťovně žáka, c) příslušnému inspektorátu České školní inspekce a d) místně příslušnému útvaru Policie České republiky. Jak postupovat, stane-li se úraz žáka  Zjistit poranění, popř. ho konzultovat se zdravotníkem školy.  Informovat ředitele školy nebo zástupce ředitele školy.  Zavolat lékařskou službu nebo zajistit doprovod dospělou osobou k lékaři.  Oznámit skutečnost zákonným zástupcům žáka, požádat je o převzetí dítěte.  Provést zápis do knihy úrazů popř. vyplnit záznam o úrazu.  Informovat třídního učitele, není-li pedagogický pracovník sám třídním učitelem. Všichni zaměstnanci školy postupují podle Traumatologického plánu. Závěrečná ustanovení Každý žák, učitel i rodič má právo vznést návrh na doplnění nebo změnu, která vstoupí v platnost po projednání a následném schválení. Třídní učitelé seznámí s tímto školním řádem rodiče na nejbližší třídní schůzce a požádají je o všestrannou pomoc a o dodržování pravidel. Se školním řádem budou žáci pravidelně seznamováni vždy na začátku školního roku. Žáci II. stupně prokazatelným způsobem. Třídní učitelé pak budou průběžně po celý rok kontrolovat své žáky, zda pravidla řádu plní, a budou jim podle potřeby znovu některá pravidla objasňovat. Vážné porušení tohoto školního řádu ze strany žáka může být důvodem pro kázeňské opatření, případně k požádání rodičů o převedení žáka na jinou školu. Tato pravidla školního řádu byla projednána a schválena na schůzi pedagogické rady dne 27.8.2012. Všichni učitelé se zavazují, že budou tento školní řád dodržovat a že se budou plně podílet na realizaci těchto pravidel. Tento školní řád je platný od 3.9.2012 a podléhá změnám vycházejícím z potřeb školy. V Městci Králové dne 3.9.2012 …..………................................................. Mgr. Romana Tůmová, řed. školy 14

Žádáme, aby můj syn/má dcera ...........................................................…...................... jméno, příjmení, ročník

mohl(a) především z důvodu samostatného stravování během doby oběda ve

dnech

.....................................................................................................................

pobývat mimo školu. Jsme si vědomi toho, že pak v této době nebude školou zajištěn nad naším dítětem dohled. Veškerou odpovědnost za jeho bezpečnost a chování v době oběda v uvedených dnech přebíráme na sebe.

...................................................................…................. podpisy rodičů (zákonných zástupců)

Datum ……...........…..............

Žádáme, aby můj syn/má dcera .........................................................................…........ jméno, příjmení, ročník

mohl(a) především z důvodu samostatného stravování během doby oběda ve

dnech

.....................................................................................................................

pobývat mimo školu. Jsme si vědomi toho, že pak v této době nebude školou zajištěn nad naším dítětem dohled. Veškerou odpovědnost za jeho bezpečnost a chování v době oběda v uvedených dnech přebíráme na sebe.

............................................ ..................................…...... podpisy rodičů (zákonných zástupců)

15

Úmluva o právech dítěte Dítě je chráněno před jakoukoli formou diskriminace (podle rasy, barvy pleti, pohlaví, jazyka, smýšlení, původu, tělesné a duševní způsobilosti). Je třeba brát v úvahu nejlepší zájem dítěte, zajistit ochranu a péči nezbytnou pro jeho blaho. Dítě má právo vyjadřovat své mínění, získávat informace a zveřejňovat názory, nesmí být poškozena jeho pověst a práva, bezpečnost, zdraví a morálka. Dítě má právo na svobodu myšlení, svědomí a náboženství, právo sdružovat se. Dítě je chráněno před vměšováním do svého soukromí, korespondence, před nezákonnými útoky na svou pověst. Je třeba přijímat veškerá opatření na ochranu dítěte před informacemi jemu škodlivými. Dítě je třeba chránit před všemi formami špatného zacházení, týrání, krutého trestání. Handicapované děti mají právo na vhodnou speciální péči, vzdělání a výchovu. Dítě má právo na vzdělání, je mu zabezpečena povinná školní docházka, poradenská služba v oblasti vzdělání, kázeň je zajišťována v souladu s lidskou důstojností. Výchova má směřovat k plnému rozvoji osobnosti dítěte v celé šíři jeho možností. Dítě má právo na ochranu před požíváním drog, před sexuálním násilím a zneužíváním.

16

PŘÍLOHY:

Příloha č. 1

Zásady a způsob hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání 1. Hodnocení žáka je organickou součástí výchovně vzdělávacího procesu a jeho řízení. 2. Za první pololetí se vydává škola žákovi výpis z vysvědčení; za druhé pololetí vysvědčení. 3. Hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení je vyjádřeno klasifikačním stupněm, slovně nebo kombinací obou způsobů. 4. O způsobu hodnocení rozhoduje ředitelka školy se souhlasem školské rady a po projednání v pedagogické radě. Žáci speciální školy jsou hodnoceni slovně. 5. Je-li žák hodnocen slovně, převede třídní učitel po projednání s vyučujícími ostatních předmětů slovní hodnocení do klasifikace pro účely přijímacího řízení ke střednímu vzdělávání. 6. Ve výchovně vzdělávacím procesu se uskutečňuje klasifikace průběžná a celková. 7. Průběžná klasifikace se uplatňuje při hodnocení dílčích výsledků a projevů žáka. 8. Klasifikace souhrnného prospěchu se provádí na konci každého pololetí a není aritmetickým průměrem běžné klasifikace. 9. Při hodnocení žáka klasifikací jsou výsledky vzdělávání žáka a chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou hodnoceny tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména vzhledem k očekávaným výstupům jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, k jeho vzdělávacím a osobnostním předpokladům a k věku. Klasifikace zahrnuje ohodnocení přístupu žáka a jeho přístupu ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon. 10. Chování neovlivňuje klasifikaci výsledků ve vyučovacích předmětech. 11. Při hodnocení a při průběžné i celkové klasifikaci pedagogický pracovník uplatňuje přiměřenou náročnost a pedagogický takt vůči žákovi. 12. Klasifikační stupeň určí učitel, který vyučuje příslušnému předmětu. 13. V předmětu, ve kterém vyučuje více učitelů, určí výsledný klasifikační stupeň za klasifikační období příslušní učitelé po vzájemné dohodě. 14. Ohodnocením výkonu žáka klasifikačním stupněm posuzuje učitel výsledky práce objektivně a přiměřeně náročně. 15. Pro určování stupně prospěchu v jednotlivých předmětech na konci klasifikačního období se hodnotí učební výsledky, jichž žák dosáhl za celé klasifikační období. Při celkové klasifikaci přihlíží učitel k věkovým zvláštnostem žáka i k tomu, že žák mohl v průběhu klasifikačního období zakolísat v učebních výkonech pro určitou indispozici. Přihlíží se i ke snaživosti žáka, k jeho individuálním schopnostem a zájmům. Stupeň prospěchu se neurčuje na základě průměru a klasifikace za příslušné období.

17

16. Ředitel školy je povinen působit na sjednocování klasifikačních měřítek všech učitelů. 17. Zákonní zástupci žáka jsou o prospěchu žáka informování třídním učitelem a učiteli jednotlivých předmětů:  průběžně prostřednictvím žákovské knížky,  před koncem každého čtvrtletí (klasifikační období),  případně kdykoliv na požádání zákonných zástupců žáka. V případě mimořádného zhoršení prospěchu informuje učitel zákonné zástupce žáka bezprostředně a prokazatelným způsobem. Případy zaostávání žáků v učení se projednají v pedagogické radě. 18. Žáci školy, kteří po dobu nemoci nejméně tři měsíce před koncem klasifikačního období navštěvovali školu při zdravotnickém zařízení a byli tam klasifikováni za pololetí ze všech, popřípadě jen z některých předmětů, se po návratu do kmenové školy znovu nezkoušejí a neklasifikují. Jejich klasifikace ze školy při zdravotnickém zařízení v předmětech, ve kterých byli klasifikováni, je závazná. V předmětech, ve kterých nebyli vyučováni, se neklasifikují. 19. Do vyššího ročníku postoupí žák, který na konci druhého pololetí prospěl ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem s výjimkou předmětů výchovného zaměření stanovených rámcovým vzdělávacím programem a předmětů, z nichž byl uvolněn. Do vyššího ročníku postoupí i žák prvního stupně základní školy, který již v rámci prvního stupně opakoval ročník, a žák druhého stupně základní školy, který již v rámci druhého stupně opakoval ročník, a to bez ohledu na prospěch tohoto žáka (tzn. na I. i II. stupni ZŠ je povoleno opakovat stejný ročník pouze jednou). 20. Nelze-li žáka hodnotit na konci prvního pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za první pololetí bylo provedeno nejpozději do dvou měsíců po skončení prvního pololetí. Není-li možné hodnotit ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí nehodnotí. Není-li žák hodnocen z povinného předmětu vyučovaného pouze v prvním pololetí ani v náhradním termínu, neprospěl. 21. Nelze-li žáka hodnotit na konci druhého pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo provedeno nejpozději do konce září následujícího školního roku. V období měsíce září do doby hodnocení navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník, popřípadě znovu devátý ročník. Není-li žák hodnocen ani v tomto termínu, neprospěl. 22. Má-li zletilý žák nebo zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, může do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do 3 pracovních dnů od vydání vysvědčení, požádat ředitele školy o přezkoumání výsledků hodnocení žáka; je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitel školy, krajský úřad. Pokud není dále stanoveno jinak, ředitel školy nebo krajský úřad nařídí komisionální přezkoušení žáka, které se koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti nebo v termínu dohodnutém se zákonným zástupcem žáka. Česká školní inspekce poskytne součinnost na žádost ředitele školy nebo krajského úřadu. 23. V případě, že se žádost o přezkoumání výsledků hodnocení týká hodnocení chování nebo předmětů výchovného zaměření, posoudí ředitel školy, je-li vyučujícím žáka v daném předmětu výchovného zaměření ředitel školy, krajský úřad, dodržení pravidel pro hodnocení výsledků vzdělávání podle § 30 odst. 2. V případě zjištění porušení těchto pravidel ředitel školy nebo krajský úřad výsledek hodnocení změní; nebyla-li pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků porušena, výsledek hodnocení potvrdí, a to nejpozději do 14 dnů

18

ode dne doručení žádosti. Česká školní inspekce poskytne součinnost na žádost ředitele školy nebo krajského úřadu. 24. Žák, který plní povinnou školní docházku, opakuje ročník, pokud na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen. To neplatí o žákovi, který na daném stupni základní školy již jednou ročník opakoval. 25. Ředitel školy může povolit žákovi na žádost jeho zákonných zástupců a na základě doporučujícího vyjádření odborného lékaře opakování ročníku z vážných zdravotních důvodů, a to bez ohledu na to, zda žák na daném stupni již opakoval ročník. 26. Ředitel školy může žákovi, který po splnění povinné školní docházky nezískal základní vzdělání, povolit po posouzení důvodů uvedených v žádosti jeho zákonného zástupce a na základě dosavadních výsledků vzdělávání žáka pokračování v základním vzdělávání, nejdéle však do konce školního roku, v němž žák dosáhne osmnáctého roku věku. 27. V devátém roce plnění povinné školní docházky může na základě žádosti zákonných zástupců zpracovat třídní učitel výstupní hodnocení o tom, jak žák dosáhl stanovených cílů vzdělávání.

Zásady pro hodnocení chování ve škole Základní škola je rozdělena na 2 stupně. I. stupněm se rozumí 1. až 5. ročník, II. stupněm se rozumí 6. až 9. ročník. Základní škola speciální je rozdělena na 2 stupně. I. stupněm se rozumí 1. až 6. ročník, II. stupněm se rozumí 7. až 10. ročník. 1. Klasifikaci chování žáků navrhuje třídní učitel po projednání s učiteli, kteří ve třídě vyučují, a s ostatními učiteli a rozhoduje o ní ředitel po projednání v pedagogické radě. 2. Kritériem pro klasifikaci chování je dodržování pravidel slušného chování a dodržování vnitřního řádu školy během klasifikačního období. 3. Při klasifikaci chování se přihlíží k věku, morální a rozumové vyspělosti žáka; k uděleným opatřením k posílení kázně se přihlíží pouze tehdy, jestliže tato opatření byla neúčinná. 4. Škola hodnotí a klasifikuje žáky za jejich chování ve škole a při akcích organizovaných školou. 5. Nedostatky v chování žáků se projednávají v pedagogické radě. 6. Zákonní zástupci žáka jsou o chování žáka informování třídním učitelem a učiteli jednotlivých předmětů:  průběžně prostřednictvím žákovské knížky,  před koncem každého čtvrtletí (klasifikační období),  okamžitě v případně mimořádného porušení školního řádu.

Zásady a pravidla pro sebehodnocení žáků 1. Sebehodnocení je důležitou součástí hodnocení žáků. 2. Sebehodnocením se posiluje sebeúcta a sebevědomí žáků.

19

3. Chybu je potřeba chápat jako přirozenou věc v procesu učení. Pedagogičtí pracovníci se o chybě se žáky baví, žáci mohou některé práce sami opravovat. Chyba je důležitý prostředek učení. 4. Při sebehodnocení se žák snaží popsat:  co se mu daří,  co mu ještě nejde,  jak bude pokračovat dál. 5. Při školní práci vedeme žáka, aby komentoval svoje výkony a výsledky. 6. Známky nejsou jediným zdrojem motivace.

A. Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků 1. Školní vzdělávací program Praktik, č.j. 120/2007 Pravidla pro hodnocení žáků vzdělávajících se podle tohoto programu jsou dány vyhláškou č.48/2005 Sb,§ 15 odst. (1) až (8). Pro potřeby klasifikace se předměty dělí do tří skupin:  předměty s převahou teoretického zaměření  předměty s převahou praktických činností  předměty s převahou výchovného a uměleckého odborného zaměření Kritéria pro jednotlivé klasifikační stupně jsou formulována především pro celkovou klasifikaci. Učitel však nepřeceňuje žádné z uvedených kritérií, posuzuje žákovy výkony komplexně, v souladu se specifikou předmětu. Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou teoretického zaměření: Převahu teoretického zaměření mají jazykové, společenskovědní, přírodovědné předměty a matematika. Při klasifikaci výsledků ve vyučovacích předmětech s převahou teoretického zaměření se v souladu s požadavky učebních osnov hodnotí s přihlédnutím k individuálním možnostem žáka:  ucelenost, přesnost a trvalost osvojení požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic, zákonitostí a vztahů, kvalita a rozsah získaných dovedností vykonávat požadované intelektuální a motorické činnosti,  schopnost uplatňovat osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení společenských a přírodních jevů a zákonitostí,  kvalita myšlení, samostatnost a tvořivost,  aktivita v přístupu k činnostem, zájem o ně a vztah k nim,  jazyková správnost ústního a písemného projevu,  kvalita výsledků činností,  osvojení účinných metod samostatného studia. Stupně a kritéria klasifikace: A. Prospěch žáka v povinných a nepovinných předmětech se klasifikuje stupni: 1-výborný 2-chvalitebný 3-dobrý 4-dostatečný 5- nedostatečný Kriteria pro klasifikaci : Stupeň 1 (výborný) Žák osvojené poznatky a dovednosti aplikuje při řešení teoretických a praktických úkolů správně nebo s menšími chybami. Ústní a písemný projev je zpravidla správný a výstižný. 20

Žák je schopen samostatně pracovat po předběžném návodu učitele. Žák ovládá požadované poznatky uceleně, chápe vztahy mezi nimi. Samostatně a tvořivě uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. V jeho myšlení se projevuje logika, zřetelně se u něho projevuje samostatnost a tvořivost (i po návodu pedagoga). Ústní a písemný projev mívá nepodstatné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Grafický projev je téměř přesný. Výsledky jeho činnosti jsou kvalitní, pouze s menšími nedostatky. Je schopen (dle svých možností) samostatně studovat vhodné texty. Stupeň 2 (chvalitebný) Žák osvojené poznatky a dovednosti aplikuje při řešení teoretických a praktických úkolů s menšími chybami. Ústní a písemný projev má drobné nedostatky ve správnosti a přesnosti. Žák je schopen pracovat s menšími obtížemi po předběžném návodu učitele. Žák ovládá požadované poznatky v podstatě uceleně. Samostatně a produktivně nebo podle menších podnětů učitele uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů. Myslí správně, tvořivě, v jeho logice se vyskytují částečně chyby. Ústní a písemný projev mívá menší nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Kvalita výsledků činnosti je zpravidla bez podstatných nedostatků. Grafický projev s menšími nepřesnostmi. Je schopen samostatně studovat vhodné texty s menší pomocí učitele. Stupeň 3 (dobrý) Žák má v přesnosti a úplnosti požadovaných poznatků závažné mezery. Své vědomosti dokáže uplatnit jen za pomoci učitele. Jeho ústní a písemný projev je málo rozvinutý. Žák je schopen plnit úkoly pod dohledem učitele. Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení si požadovaných poznatků částečně mezery. Při vykonávání požadovaných intelektuálních a motorických činností projevuje nedostatky. Podstatnější nepřesnosti a chyby dovede za pomoci učitele korigovat. Uplatňuje poznatky podle podnětů učitele. Jeho myšlení je vcelku správné, ale málo tvořivé, občas se dopouští chyb. V ústním a písemném projevu má nedostatky ve správnosti, přesnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti se projevují častější nedostatky, grafický projev je méně estetický a má nedostatky. Samostatně studovat je schopen pouze podle návodu učitele. Stupeň 4 (dostatečný) Žák má v přesnosti a úplnosti požadovaných poznatků četné a závažné mezery. Své vědomosti dokáže uplatnit velmi omezeně a jen za stálé pomoci učitele. Jeho ústní a písemný projev je nerozvinutý. Žák je schopen pracovat pouze pod trvalým vedením učitele. Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení si požadovaných poznatků závažné mezery. Při provádění požadovaných intelektuálních a motorických činností je málo pohotový a má větší nedostatky. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují závažné chyby. Je nesamostatný. Myšlení není tvořivé. Jeho ústní a písemný projev má vážné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti a v grafickém projevu se projevují nedostatky. Závažné nedostatky a chyby dovede žák s pomocí učitele opravit. Při samostatném studiu má velké těžkosti. Stupeň 5 (nedostatečný) Žák si předepsané učivo neosvojil. Jeho ústní a písemný projev je nevyhovující. Žák není schopen pracovat ani s trvalou pomocí učitele. Žák si požadované poznatky neosvojil uceleně, přesně a úplně, má v nich závažné a značné mezery. Jeho dovednost vykonávat požadované intelektuální a motorické činnosti má velmi podstatné nedostatky. V uplatňování osvojených vědomostí a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují velmi závažné chyby. Při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí nedovede své vědomosti uplatnit ani s podněty učitele. Neprojevuje samostatnost v myšlení, vyskytují se u něho časté logické nedostatky. V ústním a písemném projevu má závažné nedostatky ve správnosti, přesnosti. Kvalita výsledků jeho činnosti a grafický projev mají vážné nedostatky. Závažné nedostatky a chyby nedovede opravit ani s pomocí učitele. Nedovede samostatně studovat. 21

Převahu praktické činnosti má v základní škole pracovní vyučování s přihlédnutím k individuálním možnostem. Při klasifikaci v předmětech uvedených v s převahou praktického zaměření v souladu s požadavky učebních osnov se hodnotí:  vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem  osvojení praktických dovedností a návyků, zvládnutí účelných způsobů práce  využití získaných teoretických vědomostí v praktických činnostech  aktivita, samostatnost, tvořivost, iniciativa v praktických činnostech  kvalita výsledků činností  organizace vlastní práce a pracoviště, udržování pořádku na pracovišti  dodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a péče o životní prostředí  hospodárné využívání surovin, materiálů, energie, překonávání překážek v práci  obsluha a údržba a pomůcek, nástrojů, nářadí Stupeň 1 (výborný) Žák soustavně projevuje kladný vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem. Pohotově, samostatně a tvořivě využívá získané teoretické poznatky při praktické činnosti. Praktické činnosti vykonává pohotově, samostatně uplatňuje získané dovednosti a návyky. Bezpečně ovládá postupy a způsoby práce; dopouští se jen menších chyb, výsledky jeho práce jsou bez závažnějších nedostatků. Účelně si organizuje vlastní práci, udržuje pracoviště v pořádku. Dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci. Hospodárně se snaží využívat suroviny, materiál, energii. Bezpečně obsluhuje a udržuje pomůcky, nástroje, nářadí. Aktivně překonává vyskytující se překážky. Stupeň 2 (chvalitebný) Žák projevuje kladný vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem. Samostatně, ale méně tvořivě a s menší jistotou využívá získané teoretické poznatky při praktické činnosti. Praktické činnosti vykonává samostatně, v postupech a způsobech práce se nevyskytují podstatné chyby. Výsledky jeho práce mají drobné nedostatky. Účelně si organizuje vlastní práci, pracoviště udržuje v pořádku. Dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci. Při hospodárném využívání surovin, materiálů a energie se dopouští malých chyb. Pomůcky, nástroje, nářadí obsluhuje a udržuje s drobnými nedostatky. Překážky v práci překonává s občasnou pomocí učitele. Stupeň 3 (dobrý) Žák projevuje vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem s menšími výkyvy. Za pomocí učitele uplatňuje získané teoretické poznatky při praktické činnosti. V praktických činnostech se dopouští chyb a při postupech a způsobech práce potřebuje občasnou pomoc učitele. Výsledky práce mají nedostatky. Vlastní práci organizuje méně účelně, udržuje pracoviště v pořádku. Dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci. Na podněty učitele je schopen hospodárně využívat suroviny, materiály a energii. K údržbě pomůcek, přístrojů a nářadí musí být částečně podněcován. Překážky v práci překonává jen s častou pomocí učitele. Stupeň 4 (dostatečný) Žák pracuje bez zájmu a vztahu k práci, k pracovnímu kolektivu a praktickým činnostem. Získané teoretické poznatky dovede využít při praktické činnosti jen za soustavné pomoci učitele. V praktických činnostech, dovednostech a návycích se dopouští větších chyb. Při 22

volbě postupů a způsobů práce potřebuje soustavnou pomoc učitele. Ve výsledcích práce má závažné nedostatky. Práci dovede organizovat za soustavné pomoci učitele, méně dbá o pořádek na pracovišti. Méně dbá na dodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a o životní prostředí. Porušuje zásady hospodárnosti využívání surovin, materiálů a energie. V obsluze a údržbě pomůcek, přístrojů, nářadí se dopouští závažných nedostatků. Překážky v práci překonává jen s pomocí učitele. Stupeň 5 (nedostatečný) Žák neprojevuje zájem o práci a vztah k ní, ani k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem. Nedokáže ani s pomocí učitele uplatnit získané teoretické poznatky při praktické činnosti. V praktických činnostech, dovednostech a návycích má podstatné nedostatky. Nedokáže postupovat při práci ani s pomocí učitele. Výsledky jeho práce jsou nedokončené, neúplné, nepřesné, nedosahují předepsané ukazatele. Práci na pracovišti si nedokáže zorganizovat, nedbá na pořádek na pracovišti. Neovládá předpisy o ochraně zdraví při práci a nedbá na ochranu životního prostředí. Nevyužívá hospodárně surovin, materiálů a energie. V obsluze a údržbě pomůcek, přístrojů a nářadí, nástrojů se dopouští závažných nedostatků. Převahu výchovného zaměření mají: výtvarná výchova, hudební výchova a zpěv, tělesná a sportovní výchova. Žák zařazený do zdravotní tělesné výchovy se při částečném uvolnění nebo úlevách doporučených lékařem klasifikuje s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu. Při klasifikaci v předmětech s převahou výchovného zaměření se v souladu s požadavky učebních osnov hodnotí:  stupeň tvořivosti a samostatnosti projevu  osvojení potřebných vědomostí, zkušeností, činností a jejich tvořivá aplikace  poznání zákonitostí daných činností a jejich uplatňování ve vlastní činnosti, kvalita projevu  vztah žáka k činnostem a zájem o ně  estetické vnímání, přístup k uměleckému dílu a k estetice ostatní společnosti  v tělesné výchově s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu žáka všeobecná, tělesná zdatnost, výkonnost a jeho péče o vlastní zdraví Stupeň 1 (výborný) Žák je v činnostech velmi aktivní. Pracuje tvořivě, samostatně, plně využívá své osobní předpoklady a velmi úspěšně podle požadavků osnov je rozvíjí v individuálních a kolektivních projevech. Jeho projev je esteticky působivý, originální, procítěný, v hudební a tělesné výchově přesný. Osvojené vědomosti, dovednosti a návyky aplikuje tvořivě. Má výrazně aktivní zájem o obsah předmětů a projevuje k nim aktivní vztah. Stupeň 2 (chvalitebný) Žák je v činnostech aktivní, tvořivý, převážně samostatný na základě využívání svých osobních předpokladů, které úspěšně rozvíjí v individuálním a kolektivním projevu. Jeho projev je esteticky působivý a má jen menší nedostatky z hlediska požadavků osnov. Žák tvořivě aplikuje osvojené vědomosti, dovednosti a návyky v nových úkolech. Má aktivní zájem o obsah předmětů. Stupeň 3 (dobrý) Žák je v činnostech méně aktivní, tvořivý, samostatný a pohotový. Nevyužívá dostatečně své schopnosti v individuální a kolektivním projevu. Jeho projev je málo působivý, dopouští se v něm chyb. Jeho vědomosti a dovednosti mají četnější mezery a při jejich aplikaci potřebuje pomoc učitele. Nemá dostatečný aktivní zájem o obsah předmětů. 23

Stupeň 4 (dostatečný) Žák je v činnostech málo aktivní a tvořivý. Rozvoj jeho schopností a jeho projev jsou málo uspokojivé. Úkoly řeší s častými chybami. Vědomosti a dovednosti aplikuje jen se značnou pomocí učitele. Projevuje velmi malou snahu a zájem o činnosti. Stupeň 5 (nedostatečný) Žák je v činnostech převážně pasivní. Rozvoj jeho schopností je neuspokojivý. Jeho projev je většinou chybný a nemá estetickou hodnotu. Minimální osvojené vědomosti a dovednosti nedovede aplikovat. Neprojevuje zájem o práci a nevyvíjí úsilí rozvíjet svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost.

B.

Chování žáka se klasifikuje stupni: 1 - velmi dobré

2 - uspokojivé

3 - neuspokojivé

Kritéria pro klasifikaci chování: Stupeň 1 (velmi dobré) Žák respektuje ustanovení školního řádu a ustanovení vnitřního řádu školy a osvojil si základní pravidla společenského chování, která se snaží dodržovat. Projevuje dobrý vztah k učitelům i spolužákům. Méně závažných přestupků se dopouští ojediněle. Žák je však přístupný výchovnému působení a snaží se své chyby napravit. Stupeň 2 (uspokojivé) Žák se dopustil závažného přestupku nebo se dopouští opakovaně méně závažných přestupků proti ustanovením školního řádu a pravidlům společenského soužití ve škole. Žák je však přístupný výchovnému působení a snaží se své chyby napravit. Chování žáka je v rozporu s pravidly chování a s ustanoveními vnitřního řádu školy. Žák se dopustí závažného přestupku proti pravidlům slušného chování nebo vnitřnímu řádu školy; nebo se opakovaně dopustí méně závažných přestupků. Zpravidla se přes důtku třídního učitele školy dopouští dalších přestupků, narušuje výchovně vzdělávací činnost školy. Ohrožuje bezpečnost a zdraví svoje nebo jiných osob. Žák během pololetí má neomluvenou absenci (od 11 neomluvených hodin do 25 neomluvených hodin). Stupeň 3 (neuspokojivé) Žák se dopouští závažných přestupků proti školnímu řádu, nerespektuje pravidla společenského soužití a porušuje právní normy. Přes udělení opatření k posílení kázně pokračuje v asociálním chování a nemá snahu své chyby napravit. Chování žáka ve škole je v příkrém rozporu s pravidly slušného chování. Dopustí se takových závažných přestupků proti školnímu řádu nebo provinění, že je jimi vážně ohrožena výchova nebo bezpečnost a zdraví jiných osob. Záměrně narušuje hrubým způsobem výchovně vzdělávací činnost školy. Zpravidla se přes důtku ředitele školy dopouští dalších přestupků. Žák během pololetí má neomluvenou absenci (od 26 neomluvených hodin). 1. Školní vzdělávací program Speciál, č.j. 130/2010 2. Vzdělávací program speciální školy č.j. 24 035/97-22, schváleno MŠMT ČR – dobíhající obor Hodnocení žáků vzdělávajících se podle tohoto vzdělávacího programu může být slovní. A. Stupně slovního hodnocení:

24

Čtení - 1 čte samostatně (plynule, s porozuměním) 2 čte s pomocí a částečným porozuměním 3 čte s pomocí 4 čte pouze s trvalou pomocí 5 učivo dosud nezvládá Psaní - 1 píše samostatně (čitelně a úhledně) 2 píše úhledně (čitelně) 3 píše s pomocí 4 napodobuje tvary písmen a slov 5 učivo dosud nezvládá Počty - 1 počítá přesně a pohotově 2 počítá s drobnými chybami 3 počítá s pomocí 4 počítá jen s trvalou pomocí 5 učiv dosud nezvládá Věcné učení - 1 učivo chápe a správně reprodukuje 2 učivu rozumí (na otázky správně odpovídá) 3 učivo částečně zvládá 4 učivo zvládá jen s trvalou pomocí 5 učivo nezvládá Smyslová výchova - 1 učivo dobře zvládá 2 učivo zvládá 3 učivo zvládá s pomocí 4 učivo zvládá jen s trvalou pomocí 5 učivo dosud nezvládá Pracovní a výtvarná výchova – 1 je tvořivý a zručný 2 je tvořivý, pracuje s malou pomocí 3 při práci vyžaduje vedení 4 při práci vyžaduje pomoc a vedení 5 práce se mu zatím nedaří Tělesná výchova – 1 je obratný a snaživý 2 je méně obratný, ale snaží se 3 snaží se (cvičit podle svých možností) 4 je méně obratný, cvičí s pomocí 5 při cvičení potřebuje pomoc Hudební výchova – 1 má dobrý hudební sluch i rytmus, pěkně zpívá 2 rád zpívá, má dobrý rytmus 3 rád zpívá a poslouchá hudbu 4 rád (se zájmem) poslouchá hudbu 5 dosud nemá vztah k hudbě Řečová výchova se neklasifikuje. Chování žáků 1. - 10. ročníku se hodnotí dle škály klasifikace chování učebního programu pro zvláštní školy, úměrně však k výši mentálního postižení.

25

Zásady pro používání slovního hodnocení výsledků vzdělávání žáků v souladu s § 15 odst. 2 vyhlášky č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání, včetně předem stanovených kritérií 1. O slovním hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení rozhoduje ředitel školy se souhlasem školské rady a po projednání v pedagogické radě. 2. Třídní učitel po projednání s vyučujícími ostatních předmětů převede slovní hodnocení do klasifikace nebo klasifikaci do slovního hodnocení v případě přestupu žáka na školu, která hodnotí odlišným způsobem, a to na žádost této školy nebo zákonného zástupce žáka. 3. Je-li žák hodnocen slovně, převede třídní učitel po projednání s vyučujícími ostatních předmětů slovní hodnocení do klasifikace pro účely přijímacího řízení ke střednímu vzdělávání. 4. U žáka s vývojovou poruchou učení rozhodne ředitel školy o použití slovního hodnocení na základě žádosti zákonného zástupce žáka. 5. Při použití slovního hodnocení se výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených ŠVP hodnotí tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělávání žáka, které dosáhl zejména ve vztahu k očekávaným výstupům jednotlivých předmětů ŠVP, ke svým vzdělávacím a osobnostním předpokladům a věku. Slovní hodnocení zahrnuje posouzení výsledků vzdělávání žáka v jejich vývoji, ohodnocení přístupu žáka ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon, a naznačení dalšího rozvoje žáka, obsahuje také zdůvodnění a doporučení, jak předcházet případným neúspěchům žáka a jak je překonávat. Výsledky vzdělávání žáka na konci prvního pololetí lze hodnotit souhrnně za všechny předměty. 6. Slovní hodnocení lze použít i pro hodnocení chování žáka. Zásady pro stanovení celkového hodnocení žáka na vysvědčení v případě použití slovního hodnocení nebo kombinace slovního hodnocení a klasifikace Zásady pro převedení slovního hodnocení do klasifikace nebo klasifikace do slovního hodnocení pro stanovení celkového hodnocení žáka na vysvědčení Prospěch Ovládnutí učiva předepsaného osnovami 1 – výborný ovládá bezpečně 2 – chvalitebný ovládá 3 – dobrý v podstatě ovládá 4 – dostatečný ovládá se značnými mezerami 5 - nedostatečný neovládá Úroveň myšlení 1 – výborný pohotový, bystrý, dobře chápe souvislosti 2 – chvalitebný uvažuje celkem samostatně 3 – dobrý menší samostatnost v myšlení 4 – dostatečný nesamostatné myšlení 5 - nedostatečný odpovídá nesprávně i na návodné otázky Úroveň vyjadřování 1 – výborný výstižné a poměrně přesné 2 – chvalitebný celkem výstižné 3 – dobrý myšlenky vyjadřuje ne dost přesně 4 – dostatečný myšlenky vyjadřuje se značnými obtížemi 5 - nedostatečný i na návodné otázky odpovídá nesprávně Celková aplikace vědomostí, řešení úkolů, chyby, jichž se žák dopouští 26

1 – výborný 2 – chvalitebný 3 – dobrý 4 – dostatečný 5 - nedostatečný Píle a zájem o učení 1 – výborný 2 – chvalitebný 3 – dobrý 4 – dostatečný 5 - nedostatečný

užívá vědomostí a spolehlivě a uvědoměle dovedností ,pracuje samostatně, přesně a s jistotou dovede používat vědomosti a dovednosti při řešení úkolů, dopouští se jen menších chyb řeší úkoly s pomocí učitele a s touto pomocí snadno překonává potíže a odstraňuje chyby dělá podstatné chyby, nesnadno je překonává praktické úkoly nedokáže splnit ani s pomocí aktivní, učí se svědomitě a se zájmem učí se svědomitě k učení a práci nepotřebuje větších podnětů malý zájem o učení, potřebuje stálé podněty pomoc a pobízení k učení jsou zatím neúčinné

Způsob získávání podkladů pro hodnocení 1. Podklady pro hodnocení a klasifikaci výchovně vzdělávacích výsledků a chování žáka získává učitel zejména těmito metodami, formami a prostředky:  soustavným diagnostickým pozorováním žáka  soustavným sledováním výkonů žáka a jeho připravenosti na vyučování  různými druhy zkoušek (písemné, ústní, grafické, praktické, pohybové), didaktickými testy  kontrolními písemnými pracemi a praktickými zkouškami předepsanými učebními osnovami  analýzou různých činností žáka  konzultacemi s ostatními učiteli a podle potřeby s dalšími odborníky (PPP)  rozhovory se žákem a zákonnými zástupci žáka 2. Žák 2. až 9. ročníku základní školy musí mít z každého předmětu, alespoň dvě známky za každé pololetí, z toho nejméně jednu za ústní zkoušení. Známky získávají vyučující průběžně během celého klasifikačního období. Není přípustné ústně přezkušovat žáky koncem klasifikačního období z látky celého tohoto období. Výjimku tvoří vědomosti nutné k zvládnutí zkoušené látky. 3. Učitel oznamuje žákovi výsledek každé klasifikace, klasifikaci zdůvodňuje a poukazuje na klady a nedostatky hodnocených projevů, výkonů, výtvorů. Po ústním vyzkoušení oznámí učitel žákovi výsledek hodnocení okamžitě. Výsledky hodnocení písemných zkoušek a prací a praktických činností oznámí žákovi nejpozději do 7 dnů. Učitel sděluje všechny známky, které bere v úvahu při celkové klasifikaci, zástupcům žáka a to zejména prostřednictvím zápisů do žákovské knížky - současně se sdělováním známek žákům. Při hodnocení využívá i sebehodnocení žáka. 4. Kontrolní písemné práce a další druhy zkoušek rozvrhne učitel rovnoměrně na celý školní rok, aby se nadměrně nenahromadily v určitých obdobích. 5. O termínu písemné zkoušky, která má trvat více než 25 minut, informuje vyučující žáky dostatečně dlouhou dobu předem. Ostatní vyučující o tom informuje formou zápisu do přílohy třídní knihy. V jednom dni mohou žáci konat jen jednu zkoušku uvedeného charakteru. 6. Učitel je povinen vést soustavnou evidenci o každé klasifikaci žáka průkazným způsobem tak, aby mohl vždy doložit správnost celkové klasifikace žáka i způsob získání známek (ústní 27

zkoušení, písemné,...). V případě dlouhodobé nepřítomnosti nebo rozvázání pracovního poměru v průběhu klasifikačního období předá tento klasifikační přehled zastupujícímu učiteli nebo vedení školy. 7. Vyučující zajistí zapsání známek také do třídního katalogu a dbá o jejich úplnost. Do katalogu jsou zapisovány známky z jednotlivých předmětů, udělená výchovná opatření a další údaje o chování žáka, jeho pracovní aktivitě a činnosti ve škole. 8. Pokud je klasifikace žáka stanovena na základě písemných nebo grafických prací, vyučující tyto práce uschovávají po dobu, během které se klasifikace žáka určuje nebo ve které se k ní mohou zákonní zástupci žáka odvolat - tzn. celý školní rok včetně hlavních prázdnin, v případě žáků s odloženou klasifikací nebo opravnými zkouškami až do 30.10. dalšího školního roku. Opravené písemné práce musí být předloženy všem žákům a na požádání ve škole také zákonným zástupcům. 9. Vyučující dodržují zásady pedagogického taktu, zejména:  neklasifikují žáky ihned po jejich návratu do školy po nepřítomnosti delší než jeden týden  žáci nemusí dopisovat do sešitů látku za dobu nepřítomnosti, pokud to není jediný zdroj informací  účelem zkoušení není nacházet mezery ve vědomostech žáka, ale hodnotit to, co umí  učitel klasifikuje jen probrané učivo, zadávání nové látky k samostatnému nastudování celé třídě není přípustné  před prověřováním znalostí musí mít žáci dostatek času k naučení, procvičení a zažití učiva  prověřování znalostí provádět až po dostatečném procvičení učiva  10. Ředitel školy, případně výchovný poradce jsou povinni seznamovat ostatní vyučující s doporučením psychologických vyšetření, které mají vztah ke způsobu hodnocení a klasifikace žáka a způsobu získávání podkladů. Údaje o nových vyšetřeních jsou součástí zpráv učitelů (nebo výchovného poradce) na pedagogické radě. Podrobnosti o komisionálních a opravných zkouškách Komisionální zkouška se koná v těchto případech:  

má-li zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí při konání opravné zkoušky

1. Komisi pro komisionální přezkoušení jmenuje ředitel školy; v případě, že je vyučujícím daného předmětu ředitel školy, jmenuje komisi krajský úřad. 2. Komise je tříčlenná a tvoří ji: a) předseda, kterým je ředitel školy, popřípadě jím pověřený učitel, nebo v případě, že vyučujícím daného předmětu je ředitel školy, krajským úřadem jmenovaný jiný pedagogický pracovník školy, b) zkoušející učitel, jímž je vyučující daného předmětu ve třídě, v níž je žák zařazen, popřípadě jiný vyučující daného předmětu, c) přísedící, kterým je jiný vyučující daného předmětu nebo předmětu stejné vzdělávací oblasti stanovené Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání.

28

3. Výsledek přezkoušení již nelze napadnout novou žádostí o přezkoušení. Výsledek přezkoušení stanoví komise hlasováním. Výsledek přezkoušení se vyjádří slovním hodnocením nebo stupněm prospěchu. Ředitel školy sdělí výsledek přezkoušení prokazatelným způsobem žákovi a zákonnému zástupci žáka. V případě změny hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí se žákovi vydá nové vysvědčení. 4. O přezkoušení se pořizuje protokol, který se stává součástí dokumentace školy. Za řádné vyplnění protokolu odpovídá předseda komise, protokol podepíší všichni členové komise. 5. Žák může v jednom dni vykonat přezkoušení pouze z jednoho předmětu. Není-li možné žáka ze závažných důvodů ve stanoveném termínu přezkoušet, stanoví orgán jmenující komisi náhradní termín přezkoušení. 6. Konkrétní obsah a rozsah přezkoušení stanoví ředitel školy v souladu se školním vzdělávacím programem. 7. Vykonáním přezkoušení není dotčena možnost vykonat opravnou zkoušku. 8. Třídní učitel zapíše do třídního výkazu poznámku o vykonaných zkouškách, doplní celkový prospěch a vydá žákovi vysvědčení s datem poslední zkoušky. Opravná zkouška 1. Opravné zkoušky konají:  žáci, kteří mají nejvýše dvě nedostatečné z povinných předmětů a zároveň dosud neopakovali ročník na daném stupni základní školy,  žáci devátého ročníku, kteří na konci druhého pololetí neprospěli nejvýše ze dvou povinných předmětů. Žáci nekonají opravné zkoušky, jestliže neprospěli z předmětu s výchovným zaměřením. 2. Opravné zkoušky se konají nejpozději do konce příslušného školního roku, tj. do 31. srpna. Termín opravných zkoušek a konzultací žáků s příslušnými pedagogickými pracovníky stanoví ředitel školy na červnové pedagogické radě. Žák může v jednom dni skládat pouze jednu opravnou zkoušku. Opravné zkoušky jsou komisionální. 3. Žák, který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně nebo se k jejímu konání nedostaví, neprospěl. 4. Ze závažných důvodů může ředitel školy žákovi stanovit náhradní termín opravné zkoušky nejpozději do 15. září následujícího školního roku. Do té doby je žák zařazen do nejbližšího vyššího ročníku, popřípadě znovu do devátého ročníku. 5. Žákovi, který konal opravnou zkoušku, se na vysvědčení uvede datum poslední opravné zkoušky v daném pololetí. 6. Třídní učitel zapíše do třídního výkazu žákovi, který konal opravnou zkoušku: Vykonání opravné zkoušky (třídní výkaz – poznámka) Žák vykonal dne …… opravnou zkoušku z předmětu ………s prospěchem ……… . Nedostavení se k opravné zkoušce (třídní výkaz – poznámka) Žák se bez řádné omluvy nedostavil k vykonání opravné zkoušky, čímž jeho prospěch v předmětu ……… zůstává nedostatečný

29

7. V případě, že zákonný zástupce žáka má pochybnosti o správnosti výsledku zkoušky, může požádat o komisionální přezkoušení (podle § 22).

Přezkoušení Má-li zástupce žáka pochybnosti o správnosti klasifikace v jednotlivých předmětech na konci prvního nebo druhého pololetí, může do tří dnů ode dne, kdy bylo žákovi vydáno vysvědčení, požádat ředitele školy o komisionální přezkoušení. Komisi pro komisionální přezkoušení jmenuje ředitel školy, v případě, že je vyučujícím daného předmětu ředitel školy, jmenuje komisi krajský úřad. Přezkoušení provede komise do deseti dnů. Výsledek přezkoušení je konečný, další přezkoušení žáka je nepřípustné (viz. komisionální přezkoušení). Dodatečná zkouška Dodatečnou zkoušku koná žák:  který nemohl být klasifikován pro závažné objektivní příčiny na konci prvního pololetí. Termín dodatečné zkoušky určí ředitel školy tak, aby klasifikace mohla být provedena nejpozději do dvou měsíců po skončení prvního pololetí, ve výjimečných případech do konce klasifikačního období za druhé pololetí.  který nemohl být klasifikován pro závažné objektivní příčiny na konci druhého pololetí. Termín dodatečné zkoušky určí ředitel školy tak, aby klasifikace mohla být provedena do 31. srpna příslušného školního roku, nejpozději do 15. října. Do té doby žák navštěvuje podmíněně vyšší ročník. Žák, který z vážných důvodů nemohl být klasifikován ani do 15. října, opakuje ročník.  který podle posouzení vyučujícího nemá v daném předmětu dostatečný počet známek ve srovnání s ostatními žáky třídy z důvodu vysoké absence. O dodatečné zkoušce rozhoduje pedagogická rada na návrh vyučujícího daného předmětu. Postup do dalšího ročníku Do vyššího ročníku postoupí žák, který na konci druhého pololetí prospěl ze všech povinných předmětů stanovených vzdělávacím programem s výjimkou předmětů výchovného zaměření stanovených rámcovým vzdělávacím programem a předmětů, z nichž byl uvolněn. Do vyššího ročníku postoupí i žák prvního stupně základní školy, který již v rámci prvního stupně opakoval ročník, a žák druhého stupně základní školy, který již v rámci druhého stupně opakoval ročník, a to bez ohledu na prospěch tohoto žáka.

30

PŘÍLOHY:

Příloha č. 2

Metodický pokyn MŠMT k jednotnému postupu při uvolňování a omlouvání žáků z vyučování, prevenci a postihu záškoláctví č. j. 10 194/2002-14, Věstník MŠMT sešit 3/2002. Čl. I Prevence záškoláctví Dobu a způsob uvolnění žáka ze školního vyučování stanoví školní řád. Školní docházku žáků své třídy eviduje třídní učitel. Na prevenci se podílí:  třídní učitel  výchovný poradce  školní metodik prevence  ostatní učitelé  zákonní zástupci Součástí prevence je:  dokumentace o absenci  spolupráce se zákonnými zástupci  analýza příčin záškoláctví a přijetí příslušných opatření  výchovné pohovory s žáky  spolupráce se šk. psychologem a PPP  konání výchovných komisí ve škole  spolupráce s orgány sociálně - právní ochrany dětí 1. 2. 3.

Čl. II Způsob omlouvání nepřítomnosti, řešení neomluvené nepřítomnosti, postup zúčastněných subjektů Nepřítomnost nezletilého omlouvá zákonný zástupce. Škola může požadovat doložení nepřítomnosti žáka z důvodu nemoci lékařem pouze jako součást omluvenky vystavené zákonným zástupcem pokud nepřítomnost žáka přesáhne 3 dny školního vyučování. 3. Potvrzení o nemoci žáka vydané lékařem zpětně je neplatné. 4. Výjimečně (časté nepřítomnosti žáka nasvědčující zanedbávání školní docházky) škola může požadovat potvrzení o nemoci lékařem méně než 3 dny. 5. Školy a zdravotnická zařízení jsou v souladu s § 10 odst.4 zákona č. 359/1990 Sb., o sociálně - právní ochraně dětí povinni oznamovat orgánu sociálně právní ochrany dětí skutečnosti  které vedou k zahálčivému nebo nemravnému životu dětí spočívající zejména v tom, že zanedbávají školní docházku  děti, jejichž rodiče neplní povinnosti plynoucí z rodičovské odpovědnosti, nebo tato práva nevykonávají či zneužívají 6. Řešení neomluvené nepřítomnosti  Při zvýšené omluvené nepřítomnosti se ověřuje její věrohodnost (ověřuje ředitel školy, výchovný poradce, třídní učitel). 1. 2.

31

Neomluvená nepřítomnost do 10 hodin se řeší: formou pohovoru třídního učitele se zákonným zástupcem žáka, na který je zákonný zástupce pozván doporučeným dopisem projedná se důvod nepřítomnosti žáka, způsob omlouvání nepřítomnosti a upozorní se na povinnost stanovenou zákonem, seznámí se s důsledky v případě nárůstu neomluvené nepřítomnosti provede se zápis z pohovoru, do něhož se uvede způsob nápravy dohodnutý se zákonným zástupcem zákonný zástupce zápis podepíše, dostane kopii případné odmítnutí podpisu nebo převzetí kopie zápisu se do zápisu zaznamenává Neomluvená nepřítomnost od 11 hodin do 25 hodin (včetně) se řeší: ředitel školy svolává výchovnou komisi, které dle závažnosti a charakteru nepřítomnosti žáka se zúčastní: ředitel školy, zákonný zástupce, třídní učitel, výchovný poradce, zástupce sociálně – právní ochrany dětí, školní metodik pozvání zákonných zástupců na výchovnou komisi se provádí doporučeným dopisem o průběhu a závěrech jednání školní výchovné komise se provede zápis, který zúčastněné osoby podepíší případná neúčast nebo odmítnutí podpisu zákonnými zástupci se v zápisu poznamená, každý účastník obdrží kopii zápisu Neomluvená nepřítomnost nad 25 hodin se řeší: ředitel školy zašle bezodkladně oznámení o pokračujícím záškoláctví s náležitou dokumentací buď příslušnému orgánu sociálně – právní ochrany dětí, nebo pověřenému obecnímu úřadu Opakující se neomluvená nepřítomnost – opakované záškoláctví se řeší: pokud již byli zákonní zástupci pravomocným rozhodnutím správního orgánu postiženi pro přestupek (§ 31zákona č. 200/1990 sb., o přestupcích), je třeba: v pořadí již druhé hlášení o zanedbání školní docházky Policii ČR, kde bude případ řešen jako trestní oznámení pro podezření spáchání trestného činu ohrožení mravní výchovy mládeže kopie hlášení se zasílá příslušnému okresnímu úřadu nebo pověřenému obecnímu úřadu Čl. III Závěrečné ustanovení: 1. Ustanovení čl. II odst. 1 až 5 jsou stanoveny po dohodě se Sdružením praktických lékařů pro děti a dorost ČR. 2. Metodický pokyn nabývá účinnosti dnem vyhlášení ve Věstníku MŠMT.

32

2013

Recommend Documents