2013

sborový list OBČASNÍK SBORU CÍRKVE BRATRSKÉ V PARDUBICÍCH

07-09/2013

Instalace kazatele Martina Tabačana neděle 15.9.2013

Boží požehnání do dalších dnů a vše nejlepší ! Narozeniny v září a říjnu oslaví

Zelená Renata Kalvach Matouš Kalvach Miloš Blažek Alois Ubralová Jiřina Chráska Daniel Horáková Dagmar Jeníček Tomáš Jindrová Petra

35 20 60 40 85 55 45 30 20

let let let let let let let let let

Beru si však k srdci a s důvěrou očekávám Hospodinovo milosrdenství, jež nepomíjí, jeho slitování, jež nekončí. Obnovuje se každého rána, tvá věrnost je neskonalá. „Můj podíl je Hospodin,“ praví má duše, proto na něj čekám. Pláč 3,21-24

S B Í R K Y

7.7.2013 14.7.2013 21.7.2013 28.7.2013 4.8.2013 11.8.2013

4 487 Kč 3 205 Kč 3 315 Kč 2 491 Kč 2 376 Kč 3 118 Kč

2

18.8.2013 25.8.2013 1.9.2013 8.9.2013 15.9.2013

2 961 Kč 3 132 Kč 4 500 Kč 2 704 Kč 3 878 Kč

ÚVODNÍK V posledních dnech jsem směl být na podzimní kazatelské konferenci. Hlavní řečník Dietrich Schindler hned v úvodu svého povídání řekl jednu věc, která mi stále leží v hlavě: Očekávání je matkou požehnání. Velmi trefné slovo. Bůh žehná tam, kde toužíme, očekáváme a možná i sníme o Božím požehnání. Někdy je očekávání opravdu jen snění. Popuštění fantazie z uzdy. Je to však zvláštní druh snění. Boží snění. Bůh probouzí naše touhy. Naplňuje nás sny nejrůznějších smělých plánů. Nemohu si od té doby neklást onu prostou otázku: „Co očekávám já? Očekávám vůbec něco?“ Však očekávat je biblické: Ježíš mluví o deseti družičkách. Pět jich bylo pošetilým. Ty přestali snít a očekávat. Zbylých pět naproti tomu stále snilo a očekávalo na ženicha. Těšily se, až přijde. Proto byly připravené na příchod ženicha. (Mt 25:1-13) Nejsou to ale jen družičky. Abram očekává naplnění Božího slibu země a četného potomstva. Proto nesedí doma, ale vydává se na cestu z Cháranu do kenaanské země. (Gn 12:1nn) Není to ale jen Abram. Mojžíš očekává Boží vyvedení Izraele z Egypta. Jeho záchranu. Proto nepase své ovce v Midjánské poušti, ale vydává se zpět do Egypta, aby vedl lid ke svobodě. (Ex 3) Není to ale jen Mojžíš. David očekává porážku pelištejců. Proto si povzbuzuje Saula slovy: „Člověk nesmí klesat na mysli…“ Bere si prak, kameny a vydává se bojovat s Goliášem. (1Sa 17) Není to ale jen David… Milí přátelé, ruku na srdce: „Očekávám od Boha ještě něco?“ A nejen my sami. Očekáváme i jako společenství Archy něco? Anebo jsme ukončili své snění postavením Archy? Modlím se za nás, abychom byli smělí ve svých očekáváních a Bůh mohl rozlít své požehnání. Vždyť jsme byli povoláni k tomu, abychom se stali dědici požehnání (1Pt 3:9). Martin Tabačan

Škola NOE vás zve na derniéru divadelního představení Cyril a Metoděj na římskokatolické faře v Kostelní ulici v neděli 22.9. v 17 hod. Účinkují žáci základní školy NOE. 3

Mládež o prázdninách ENGLISH CAMP Hned první týden prázdnin proběhl v Kořenově English Camp organizovaný naší mládeží. Zpočátku jsme se báli, aby byla vůbec všechna volná místa obsazena studenty z Pardubic a okolí, kteří si chtějí zlepšit angličtinu a kterým budeme moci být živým svěděctvím. Nakonec se místa zaplnila a ještě jsme museli následné zájemce odmítat... Všechno to začalo mnohem, mnohem dříve. Téměř rok předtím Martin kladl svým mládežníkům budoucí English Camp na srdce a každé úterní ráno jsme se sešli v Arše a za Camp se modlili. Někdy se sešli modlitebníci jen dva, jindy pět. Ale Bůh řekl: "Kdekoli se dva nebo tři sejdou ve jménu mém, tam já budu uprostřed nich." Čím se Camp víc blížil, tím víc mládežníků se probouzelo k aktivitě na Boží vinici. ...a celý týden nám Bůh požehnal. Směli jsme mnoha studentům být svěděctvím o živém Bohu, počasí se záhadně vymykalo vybledlé předpovědi a pro naše žaludky byl vítaným požehnáním vlídný kuchař Petr. Camp byl vyčerpávající jak po fyzické stránce (Martin nás povinně posílal odpoledne spát, a byli jsme za to vděční), tak duchovně - každý den jsme poznali, jestli byl promodlený a jestli ten zlý útočil na Boží dílo. Nakonec jsme si užili mnoho legrace i vážných chvil, ale hlavně to byl týden Bohem požehnaný. A díky Bohu je teď naše mládež zase o něco početnější, Otec nalezl pár svých ztracených dětí. pro SL Vojta Kukla MLÁDEŽNICKÝ RELAX 2013 Letošní mládežnickou dovolenou jsme prožili na palubě Jitřního poutníka, lodi z knížky křesťanského spisovatele C. S. Lewise. Pod taktovkou našich přátel – vedoucích, kapitána a kormidelníka, jsme si mohli užít báječný čas. Byli jsme ubytováni jen kousek od Lipna a tuto okolnost jsme využili naplno – včetně celodenního výletu na pramicích… Naše týdenní „plavba“ byla ověnčena i mnoha dalšími tematickými aktivitami a událostmi. Zažili jsme dokonce jednu neplánovanou námořnickou vzpouru a výměnu kapitána… I duchovně o nás bylo postaráno. Na „praktických“ příkladech z příběhu C. S. Lewise jsme mohli blíže poznávat to, co nás Bible učí o Božím království a skrze to jsme mnohokrát měli příležitost pohroužit se hlouběji i do přemýšlení o našich vlastních životech a aktuálních situacích. K tomu sloužily i skupinky, ve kterých jsme měli příležitost diskutovat o duchovních programech i svých zážitcích během Relaxu. Sama za sebe nemohu říct, že bych se na Relaxu zrelaxovala tělesně, ale duševně a duchovně jistě. Byl to obohacující čas strávený v přítomnosti Boha, ale také všech mých přátel z mládeže. A velice se těším na další mládežnické akce, tentokrát již za působení našeho nového týmu vedoucích. Mám velkou naději, že se jim podaří navázat, jak ve vedení běžných mládeží, tak i v plánování tak velkých a skvělých akcí, jako je Relax. pro SL Bára Kampová

4

Dorostový tábor TÁBOR PARDUBICE + NÁCHOD 2013 Letošní tábor dorostu jsme stejně jako minulý rok, organizovali společně se sborem CB v Náchodě. Počet dětí na táboře tak stoupl až na tři desítky. Díky dobré vybavenosti tábořiště na Bystřeci jsme mohli pokojně rozbít naše „husitské ležení“ a prožít čtrnáct dní táborového života. Můžeme Bohu děkovat za nádherné letní počasí, které nás celou dobu provázelo (až na drobné výjimky). Při večerních duchovních programech jsme se zaobírali životem ve společenství ostatních křesťanů. Častokrát jsme řešili mezi dorosťáky věci, které se později v programech náhodou odrazily, a i to bylo požehnání, že se Boží slovo mohlo na dorosteneckém táboře osvědčit jako živé a fungující v praktickém životě. Jak již bylo výše zmíněno, letošní téma bylo husitství. Na toto téma jsme hráli nejrůznější hry a i celotáborové bodování bylo inspirované husitským konáním. Měli jsme možnost mít pro děti husitské stejnokroje (tímto děkuji všem maminkám, které se podílely na úpravě těchto oděvů), zbraně a štíty. Trénovali jsme nejen boj na obranu proti lstivým křižákům (kteří nás vskutku dvakrát přepadli a nad kterými jsme také dvakrát zvítězili), ale také nejrůznější umění a řemesla. Po večerech jsme se zase vzdělávali v historii při čtení Toulek českou minulostí. Ač byl jako vždy pro vedoucí tábor velice náročnou akcí, věřím, že děti z něj mají dobré a nezapomenutelné zážitky. Díky Bohu za to, že nás celou dobu ochraňoval a svou ruku držel i nad všemi organizačními věcmi i nad těmi záležitostmi, které se ovlivnit nedaly. pro SL Bára Kampová

Tábor dětí AWANA tábor v Miletíně byl i tento rok výjimečným souhrnem Božích požehnání. Hned prvním z nich bylo skvělé počasí, celý týden bylo velmi příjemně a ani jeden den nezapršelo. Jako hlavní biblický program jsme měli "Ovoce Božího Ducha". Děti po celý tábor společně s námi procházely Ovoce Božího Ducha: láska; radost, pokoj; laskavost, dobrota; věrnost, trpělivost; tichost a sebeovládání. Poslední táborový večer byl dětem předán svitek s pozitivním hodnocením jejich ovoce. Děti jsme vedli k lepšímu porozumění, že bez pomoci Božího Ducha nemůžeme nést tyto plody v jejich plnosti. Odpoledne jsme měli pro děti připravené hry přímo v táboře nebo v lese. Některé dny měly děti možnost vybrat si z různých výtvarných, uměleckých nebo poznávacích kurzíků. Kvůli zhoršenému zdravotnímu stavu musela druhý den odjet Pavlína K. a vzít s sebou i malého Filípka. Museli jsme tedy přeorganizovat skupinky a Dáša K. si vzala dvě dívčí skupinky dohromady. Věřím, že si Bůh takto spojenou skupinku při jejich společných rozhovorech použil. Dalším velikým požehnáním bylo, že Zuzanka nemusela kvůli další dovolené odjíždět z tábora dřív a mohla s námi zůstat až do konce. 5

Byli jsme Bohu vděčni za všechny skvělé a pohodové děti, které nám rodiče svěřili a které Bůh ochraňoval od všech vážnějších nemocí a zranění. Snad skutečně platilo, co říká Radek, že pohodoví vedoucí dělají pohodové děti. Kvůli nemoci musely opustit tábor pouze tři děti a to jen o jeden den dříve před koncem tábora. Nakonec bylo velmi příjemné i to, že tento rok nepřijela ani návštěva z hygienické stanice. S blížícím se koncem tábora se děti připravovaly na pravidelný umělecký ročník Miletín Hledá Talent. Ani tento rok, k mému překvapení, neodmítl pozvání slavný trianglista Notička Stojanovič Orchestra, který tentokrát přijel i s dalšími významnými osobnostmi, jako je Varhanovič Bubeničko a Flegmatovič Duněnko, se kterými právě rozjel novou uměleckou dráhu s názvem Trio Triangl. Na táboře v Miletíně jsme byli už potřetí v „ekumenickém“ spojení s farností z Trutnova, do kterého přibyli navíc dva noví vedoucí. Všichni jsme se při této službě dětem mohli znovu setkat s Boží i vzájemnou láskou, která se stala základem, na němž mohl Duch svatý působit na dětská srdce. Bylo skvělé v průběhu tábora sledovat, jak Pán vždycky doplnil každé opomenutí, situaci či nedostatek s pomocí jiných služebníků z týmu, které k tomu vybavil. Velký dík patří všem vedoucím a asistentkám, kuchařkám s hospodářem, sporťákovi i zdravotnici, bez které by s námi jinak nemohl jet Jenda L. z Trutnova. Duch svatý neobyčejným způsobem působil i na hlavního vedoucího a posílil jej v jeho funkci a znovu povzbudil, aby v této službě pokračoval. hlavní vedoucí tábora br. Jiří Hrubý

ZŠ NOE a nový školní rok Ve svém třetím roce fungování zahajujeme nový školní rok s patnácti prvňáky. Sešla se nám skoro chlapecká třída – 11 chlapců a 4 dívky. Prvňáky bude vyučovat paní učitelka Jindřiška Tabačanová, která se již v NOE osvědčila loni jako asistentka pedagoga a vychovatelka ve školní družině. Pedagogický kolektiv posílil ještě o další zaměstnance – Lenku Machovou, asistentku pedagoga a vychovatelku školní družiny a Janu Mrázovou jako asistentku pedagoga. Do NOE docházejí externě ještě další učitelé, kdo všechno – to najdete na webu školy  Tento rok budeme poprvé vyučovat prvňáky novému písmu ComeniaScript. Velmi se na tuto novinku těšíme. Písmo ComeniaScript má jednoduché tvary písmen, hodně se podobá písmu tiskacímu a proto doufáme, že se dětem bude snadno učit. Navíc jsme vzali v potaz skutečnost, že většina starších žáků a dospělých přechází přirozeně ve svém rukopisu od kličkového písma právě k písmu podobnému ComeniaScriptu. Samozřejmě budeme nadále vyučovat čtení klasického psacího písma kličkového, aby ho děti uměly přečíst, pokud se s ním v běžném životě setkají. Druhá a třetí třída se nám od září také o něco rozrostla do II.A přibyli dva žáci a do III.A rovněž. Celkem máme od tohoto září ve škole 36 dětí. S rostoucím počtem dětí nabývají i prostory školy. Jsme velmi vděční všem brigádníkům, kteří se v létě přičinili o zprovoznění nové třídy, sborovny a šatny. Rovněž děkujeme všem dárcům věcí a financí, jedině tak jsme mohli nové prostory vybavit. Když naše kolegyně z mateřské školy vstoupily na konci srpna do sborovny ZŠ, komentovaly to slovy: „Ty jo, tady to už vypadá jako v opravdické škole!“ 6

Prosíme, zachovejte nám dárcovskou přízeň – sbírku 10 Kč pro NOE použijeme na zaplacení nájmu za 4. čtvrtletí. Děkujeme. Začátek školního roku bývá zpravidla náročný, a letos je tomu také tak. Plánujeme nadcházející rok a naše plány sepisujeme; stále hledáme, kde máme pomůcky – protože jsme je letos zase stěhovali ; zabíháme se v novém složení učitelů i dětí; snažíme se zapamatovat si rozvrh; potíme se při přesunu na plavecký výcvik a obědy; zkrátka – jsme v jednom kole, ale pevně věříme, že s Boží pomocí! A přitom všem ještě myslíme na budoucnost. Rádi bychom od září 2014 zprovoznili v budově školy výdejnu obědů pro žáky základní školy. Docházení na obědy do jiné školy je časově i organizačně náročné, takže bychom tímto krokem chtěli zlepšit celkové zázemí školy. Přeji všem žákům, rodičům, učitelům a sympatizantům školy požehnaný nový školní rok! Markéta Chmelová

1.třída s pí. učitelkou Tabačanovou první školní den 2.září 7

Neděle 1.9. a 15.9.v Arše V neděli 1.9. se sešel v Arše celý sbor, aby v rámci bohoslužby vyjádřil vděčnost br. kazatelovi Samuelovi Jindrovi a celé jeho rodině za 12 let věrné služby v našem sboru a především našemu Pánu za požehnání, které jsme skrze službu bratra Samuele mohli po celou dobu přijímat. Přejeme br. Samuelovi Boží požehnání v novém zaměstnání i celé jeho rodině v nové etapě života.

V neděli 15.9. se opět sešel celý sbor, aby v rámci bohoslužby přijal za nového správce sboru br. Martina Tabačana. Instalaci kazatele provedl tajemník RCB br. Petr Grulich. Sbor byl svědkem slibu kazatele „….. věrně plnit povinnosti kazatele sboru, zejména být příkladem křesťanského života, pilně zvěstovat pravdu Písma svatého, s modlitbou pastýřsky pečovat o svěřený sbor a nezapomínat na misijní službu.“ Také sbor slíbil, „že bude svého kazatele podle Písma milovat, ctít, povzbuzovat a pomáhat mu.“

Můj Bůh vám dá všechno, co potřebujete, podle svého bohatství v slávě v Kristu Ježíši. Fp 4,19

8

MALÝ FEJETON Před nedávnem proběhla v Česku zajímavá soutěž mezi krajskými městy. Ona to nebyla vlastně soutěž, ale průzkum, který jsem si já osobně nazval soutěží, protože v ní Pardubice na celé čáře vyhrály. Šlo tehdy o to, že v každém z krajských měst postavili organizátoři na veřejná a frekventovaná místa 5 neuzamčených jízdních kol a hodnotilo se, jak dlouho tam ta kola vydrží, než budou odcizena. Výsledek soutěže byl následující: průměrná doba odcizení všech kol byla asi 2 hodiny. Nejdříve bylo kolo odcizeno v Hradci Králové a to za neuvěřitelné 3 minuty od začátku soutěže. A co mně šokovalo nejvíc – v Pardubicích nebylo za celou dobu soutěže ukradeno ani jedno jízdní kolo!! Vzpomněl jsem si na tento průzkum v neděli, kdy jsme s vděčností vzpomínali na zhruba 12 let služby Samuela a jeho rodiny v našem sboru, kdy se pomalu začínají Jindrovi loučit s Archou (naštěstí ne s námi). Myslím si, že nikdo více nežli oni si nemůže myslet, že výsledek toho průzkumu je zfalšovaný. Protože počet jízdních kol, jimiž oni obdarovali vyznavače jízdy na cizích (jinými slovy ukradených) kolech je obdivuhodný. Lépe řečeno – politováníhodný. Doufám, že nebudou mít Jindrovi v budoucnu spojeno své bydlení v Arše právě s nemalými ztrátami svých jízdních kol. Věřím, že naše láska, vděčnost a morální podpora vyvážila tyto nemalé materiální ztráty, i když jsou to hodnoty naprosto nesouměřitelné. Svůj malý fejeton si dovolím ukončit slovy jedné z písní, které zpívá Spirituál kvintet. Tato slova velice dobře popisují situaci v naší společnosti, kde jak známo, zloděj volá: chyťte zloděje! „Jak se tak dívám okolo sebe, na více méně truchlivou show, obavy mívám, kdo naplní nebe, když na ty scéně jen kradou a lžou. Obavy mívá, jak fraška skončí, pláčem či smíchem a co bude dál. Ptám se co dál, co dál, ať z ochozů zadují tuš, vždyť s dědičným hříchem přichází Král!“ VL

Akce v září, říjnu a listopadu 23.9. 24.9. 26. -29.9. 29.9. 30.9. 5.10. 7.10. 13.10. 16.10. 19.10. 20.10. 21.10.

8:00 Modlitební sejití starších sboru 18:00 Kurz Alfa Konference Univerzitního křesťanského hnutí v Arše 9:30 Bohoslužba - káže kazatel Tomáš Holubec Neformální setkání starších sboru v Chrasti 9:00 Setkání statutárních zástupců sborů Církve bratrské v Arše 18:00 Pracovní sejití starších sboru 9:30 Bohoslužba s Večeří Páně 18:15 Beseda o misii v Ugandě 9:00 Rodinná konference - řečník P. Raus 9:30 Bohoslužba - káže kazatel David Beňa - neděle ETS - sbírka 8:00 Modlitební sejití starších sboru

9

ZÁJEZD DO POLSKA 05.09. – 09.09.2013 Pardubice – Malenovice – Inowłódz/Zakościele –Warszawa – Tomaszów Mazowiecki Opět jsme se nezklamali. Tak jako vždy v minulosti všechny zájezdy, které organizoval Petr Kotas, byly skvělé. I letošní zájezd do Polska se vydařil. Ve čtvrtek večer nás hostily naše známé Malenovice. Ráno po snídani jsme vyrazili směr Polsko. Jeli jsme po dálnici rovinatou krajinou a Petr nás během cesty upozorňoval na všechny zajímavosti vpravo tu vlevo a hlášení prokládal vtipným komentářem. My jsme cestu panu řidiči zpříjemňovali zpěvem z našeho cestovního zpěvníku pod taktovkou Vládi LUKÁŠE. Z dálnice jsme sjeli, abychom udělali zastávku ve městě Zelow. V krásné rozlehlé zahradě stálo několik objektů patřících evangelickému reformovanému sboru. Přivítal nás starší pan farář již na odchodu do důchodu a nový nastupující. Průvodci nám byli p. Pospíšil a pí. Pospíšilová – ne manželé, dobře mluvící česky. Jeden objekt v podobě vilky je přestavován na mateřskou školku. V altánu na zahradě jsme měli připraveno pohoštění. Na tomto pozemku stojí rovněž kostel, a to velký v tradičním pojetí zvenku i zevnitř. Zde jsme se dozvěděli o historii evangelických křesťanům z Čech a Moravy, kteří zde našli azyl a vybudovali si domov svůj i duchovní, když se nechtěli podrobit rekatolizaci. Dokumenty z celé historie sboru jsme mohli zhlédnout v muzeu, které je v horní části (upravená půda) kostela. To by bylo, abychom nevyzkoušeli akustiku kostela! A tak zazněly české chvály, ani kánon nechyběl. A že to znělo! Pokračovali jsme do Zakosciele, kde nás čekalo další milé přijetí. Zde v krásném borovém lese na břehu řeky je vybudováno rekreační zařízení misijního sboru PROEM, a to se stalo naším domovem na další tři dny. Středisko se skládá z hlavní budovy, kde jsme se stravovali, mimochodem výborně a bohatě, někteří zde i bydleli. Dále z mnoha pěkných zděných chat, vybavených sociálním zařízením, rozesetých po lese a dalším naším ubytováním. Součástí je i sportovní areál pro různé druhy sportu. Programem po dva večery bylo vyprávění a promítání bratra … Duwata a jeho manželky Evy o činnosti a historii budování tohoto zařízení i misijního sboru, který má cca 170 členů. Nemohu psát o všem, ale vše, co jsme slyšeli, svědčí o velkém nasazení všech těchto bohabojných lidí. To není možné z lidských sil, jde o velké Boží požehnání. Zajímalo nás, co znamená název PROEM. Je to Pro MISII, MLÁDEŽ, MANŽELSTVÍ, MOTIVACI a to vše je obsaženo v jejich činnosti. O tom jsme se mohli přesvědčit v neděli na bohoslužbě ve sboru, který opět je velkolepým Božím dílem. Sborový dům byl vybudován z bývalého kina v centru metra města Tomaszow. Kázání bylo na aktuální téma „svoboda“. Slyšeli jsme o tom, co je bolavé v naší současnosti, jak neumíme žít ve svobodě a jsme stále poznamenáni totalitou. Ale co je skutečná svoboda? Svobodným se člověk stane až s poznáním a přijetím oběti Ježíše Krista. Uvěř, přijmi a staneš se svobodným! Tak jsem to pochopila já osobně. Je to boj! Shromáždění bylo zahájeno pozváním dětí na stupínek. Děti zpívaly s hudební skupinkou a tančily v rytmu hudby. Součástí byla večeře Páně, svědectví a křest jedné sestry. Měli jsme možnost si prohlédnout zařízení účelné a jednoduché, mnoha kluboven a místnosti pro maminky s dětmi v 1. patře. Po pohoštění v kavárně, která je průchozí při vstupu do sálu, jsme jeli si prohlédnout mateřskou školu 10

pro 75 dětí a základní školu v jiné části města, která byla založena před 7 lety. Mohli jsme srovnávat a inspirovat se. Po návratu do střediska a po dobrém obědě se každý zařídil po svém. Někteří využili krásného letního odpoledne ke sportu, hrál se volejbal. Otužilci se koupali v řece, říkali, že teplé, moc jsem tomu nevěřila, voda tekla proudem! Ostatní využili krásné prostředí k procházkám a povídání. Na večer jsme měli připravený piknik s dobrým jídlem a opékáním. U ohně jsme pak v družné zábavě, zpěvu s nečekaným vystoupením nové skupinky bratrů „Astmaboys“a veselí, setrvali až do pozdních hodin - dle zdatnosti. Musím se vrátit k sobotě – návštěvě Varšavy. Jet do Varšavy a nenavštívit Muzeum varšavského povstání, by nemělo cenu. Varšava je město na rovině po obou březích řeky Visly. V centru stojí stavba, cosi jako Kreml, dar od generalissima Stalina, pravděpodobně jako úlitba za to, že včas neposkytl pomoc Varšavanům při povstání a město bylo totálně vybombardováno. Dnes je to kulturní palác s věží vysokou přes 200m, na kterou jsme vyjeli (30 pater) a porozhlédli se na všechny strany. Okolo je postaveno několik skleněných mrakodrapů, jež připomínají pro změnu Manhaten. Největší pozoruhodností Varšavy je, že je to město, které po 2. světové válce povstalo z popela, proto také název město ruin, což jsme viděli ve filmu – autentické letecké záběry. A to se můžete dozvědět právě v tomto muzeu. Díky technice jsme nepotřebovali průvodce a každý jsme procházeli tímto monumentálním prostředím a do sluchátek se nám dostávaly informace v češtině podle historické posloupnosti a exponátů z té hrůzné historie. A tady jsme se dozvěděli, že těsně před koncem války bylo hlavně staré město srovnáno se zemí. Nezůstal jediný dům. A to, co jsme viděli při procházce, je nově postaveno podle starých plánů v původní podobě, vč. hradu a hradeb. Také jsme navštívili úplně novou budovu unikátní moderní architektury, které bude sloužit jako židovské muzeum. Stojí na místě židovského getta, které připomíná památník. Jistě budete mít možnost vidět fotografie, které připraví Dušan Beníšek. Ale není nad to, zúčastnit se a vidět na vlastní oči, neboť atmosféra se nedá zachytit, a ta byla skvělá. Po všechny dny nám přálo počasí, slunečné a letní. Spatřovali jsme v tom Boží požehnání. A tak kromě nových poznatků, seznámení se s milými polskými přáteli a vzájemného poznávání se, musím říci, že jsme si zase všichni o krok blíž a věříme, že i Petr se obměkčil, nebylo to naposled, a příště se máme na co těšit. Děkujeme! Věra Žítková se souhlasem manžela Jaroslava

11

Mojžíšovo pověření u hořícího keře V minulém Sborovém listu jsme si připomněli Boží promluvení k Jákobovi – Izraelovi v nočních viděních, dnes si připomeneme Boží promluvení k Mojžíšovi z hořícího keře. K Jákobovi promluvil Bůh v Beer-šebě, k Mojžíšovi u Boží hory Chorébu. Oba, Jákoba i Mojžíše, poslal Bůh do Egypta. Jákoba proto, aby jeho rodinu zachránil před hladomorem a Mojžíše, aby vyvedl Izraelce z egyptského otroctví. Oba příběhy na sebe navazují, ale je mezi nimi značný časový posun. Když Bůh posílal Jákoba do Egypta, Josef tam připravoval pro otce a jeho rod úrodnou krajinu v Gošenu, aby v ní rozsévali a sklízeli obilí a pečovali o faraonova stáda. Když Hospodin posílal do Egypta Mojžíše, rod Jákobův se už rozrostl ve velký národ Izrael, který už nežil v pohodě a nepracoval jako národ svobodný, ale žil v otroctví a krutém útlaku. Bůh o tom věděl a slyšel úpění lidu. Sestoupil proto do Egypta, aby jej vysvobodil. Mojžíše si vyhlédl jako prostředníka a vůdce. Ten v té době žil v zemi midjánské, kam uprchl z Egypta před faraonovým trestem za ubití egyptského otrokáře. V této zemi, poblíž Akabského zálivu Rudého moře, se Mojžíš seznámil s knězem Jitrem a brzy se oženil s jeho dcerou Siporou. Jednoho dne, když pásl ovce svého tchána, zašel až k Boží hoře Chorébu, kterou ztotožňujeme s horou Sínaj. Přesná poloha hory Sínaj není známa, je však pravděpodobné, že jde o Gebel Mousa, neboli Horu Mojžíšovu, 2132 metrů n. m. „Na jejím úpatí, v nadmořské výšce 1575 m, je velký kostel, mešita, proslulá knihovna a Kaple hořícího keře, postavená v místě, kde viděl Mojžíš keř, který jasně hořel, ale nebyl spálen“ (kniha Egypt, Alberto Siliotti – viz obr.)

12

Mojžíš netuší, že se nachází v místech, na kterých zhruba za 40 let dostane spolu s lidem Izraele Desatero. Ale nyní zde prožije nezapomenutelné Boží zjevení a zvláštní přírodní úkaz: „keř v ohni hoří, ale není jím stráven“ (Ex 3, 2). Nikdy nic podobného před tím neviděl. Šel blíže, a uslyšel Boha mluvit z hořícího keře. Byl vyzván, aby se nepřibližoval a zul si svou obuv, protože se nacházel na místě svatém. Mojžíš si zouvá opánky a s velkým napětím naslouchá Bohu, který se mu představuje: „Já jsem Bůh tvého otce, Bůh Abrahamův, Bůh Izákův a Bůh Jákobův“ (Ex 3, 6). Mojžíš si zakrývá tvář, neboť se bojí zahlédnout byť jen záblesk Boží svatosti. Hospodin pokračuje: „Dobře jsem viděl ujařmení svého lidu, který je v Egyptě… Znám jeho bolesti… Sestoupil jsem, abych jej vysvobodil… a vyvedl jej z oné země do země dobré a prostorné… Nuže pojď, pošlu tě k faraonovi a vyvedeš můj lid, Izraelce, z Egypta“ (3, 7-12). Zcela ojedinělý a přetěžký úkol svěřuje Bůh Mojžíšovi. Ještě nikdy ve starověku nebyl podobný projekt zaznamenán. Vyžadoval jedinečný zásah Boží moci a stal se, podle historiků, nejpozoruhodnějším projektem v celých dějinách národů. Vzdělaný Mojžíš předvídal obtíže při jeho plnění a zalekl se: „Kdo jsem já, abych šel k faraonovi a vyvedl Izraelce z Egypta?“ Výmluvu Hospodin nepřijal, ale slíbil Mojžíšovi pomoc. Ani to však nestačilo. Mojžíš požaduje, aby se mu Bůh představil jménem. „JSEM, KTERÝ JSEM (3, 14), řekl mu Bůh a požádal ho, aby ještě řekl Izraelcům toto: „JSEM posílá mě k vám… Posílá mě k vám Hospodin, Bůh vašich otců, Bůh Abrahamův, Bůh Izákův a Bůh Jákobův.“ Mojžíš byl první, kdo o jméno Boha požádal a byl první, komu Bůh své jméno řekl. Podle profesora Biče „je to jméno neobyčejné, nezaměnitelné s jinými bohy a vyjadřuje samotnou jeho podstatu. Slyšíme v těch slovech ujištění o přímé bezprostřední přítomnosti Boží. Jsem tam, kde trpíš, jsem tam, kde klesáš a voláš o pomoc, jsem při tobě vždy a všude, vím o tobě. Toto ujištění měl Izrael slyšet v Egyptě, v této jistotě ho měla utvrdit jeho záchrana při přechodu moře, s touto zárukou měl projít pouští.“ Ani po oznámení jména, se Mojžíš nepřestal vymlouvat. Teprve když Hospodin vzplanul hněvem a přidělil mu jeho bratra Árona jako mluvčího před lidem a obdaroval ho zázračnou holí, se kterou mohl konat znamení, úkol přijal. Odešel do Midjánu, vzal svou ženu a syny, posadil je na osly a vydal se vstříc těžkému úkolu - vysvobodit Izraelce z egyptského otroctví. Plně pochopil, že v tom jménu JSEM, KTERÝ JSEM, je ukryt opakovaný slib pomoci. A výsledek? Ohromující! Izraelité byli zázračně zachráněni Hospodinem. Zde jsou jeho slova: „Nesl jsem vás na orlích křídlech a přivedl vás k sobě. Nyní tedy, budete-li mě skutečně poslouchat a dodržovat mou smlouvu, budete mi zvláštním vlastnictvím jako žádný jiný lid, třebaže má je celá země“ (Ex 19, 4-5). Mojžíšovo pověření a jeho cesta do Egypta na oslátku, je pro mne předobrazem Ježíšova tichého vjezdu do Jeruzaléma. Jel také na oslátku, ale jeho úkol byl nesrovnatelně větší. V Ježíšově případě nešlo o vysvobození od světské nadvlády, ale od hříchu, a nevztahovalo se jen na Židy, ale na celý svět, který Bůh miloval a miluje. Je to Bůh Abrahamův, Izákův a Jákobův, Bůh živý, zjevený v Ježíši Kristu. Tento Bůh i nás pověřuje různými úkoly; pokud je přijmeme, je vždycky s námi, aby pomohl. pro SL Ladislav Vopelák

13

ELIM JAK STVOŘIT BESTSELLER? PIŠTE O BOHU. Takto je nadepsán novinový článek, který informuje o novém románu Křižovatka, jehož autorem je William Paul Young. Komu jméno autora nic neříká, tak vězte, že je to autor románu Chatrč, který ovládl před časem světové žebříčky v knižní prodejnosti. Vznik této literární prvotiny autora je velice zvláštní. Chatrč napsal syn misionářů Young pro svých šest dětí a pro děti svých přátel a v románu jim chtěl přiblížit svůj pohled na Boha. Přátelé však na Younga naléhali a chtěli další kopie. Autor jich nakonec vyhotovil patnáct a rozdal je. Některé se dostaly do různých nakladatelství, ale nenašel se nikdo, kdo by Chatrč vydal. Nakonec se Yangova rodina rozhodla, že kvůli knížce založí vlastní nakladatelství. Reklama je stála pouhých dvě stě dolarů a dodnes se prodalo přes osmnáct milionů výtisků Chatrče. Chatrčí však, jak bylo v úvodu naznačeno, příběh nekončí. Yang brzy po světovém úspěchu Chatrče začal psát další román, Křižovatky a jak se zdá, jeho intenzivní dopad bude opět celosvětový. Román vyšel před Vánocemi loňského roku a čtenáři ho hodnotí ještě lépe, nežli Chatrč. Na knižním serveru, kde se hodnocení provádělo a kde je nejvyšší ocenění pět hvězdiček, dosáhl román v průměru čtyři a půl hvězdičky. Příběh vypráví o bohatém, sebestředném a paranoidním muži, který se po pádu a úderu do hlavy ocitne v kómatu. Jeho mysl jako by se odebrala do nehostinné a pusté krajiny, která je obrazem mužova života. Tam se setkává se svým novým průvodcem a tam také začíná jeho proměna. V knížce jde prostě o hledání a nalezení Boha. Autor sám říká: „To, co popisuji v Křižovatkách, někteří nazývají život po životě, ale pro mne je to plnohodnotná součást lidského bytí. Vybral jsem si ho, protože je to obrovský, nedefinovaný a tak trochu tajemný prostor. Nevíme co se tam děje, jak tam běží čas, ale co víme je to, že ten prostor je skutečností.“ Knížka vyšla nedávno i u nás a to v Knižním klubu a vy budete mít brzy příležitost, zakoupit si ji v našem knihkupectví. Kdo máte o knížku zájem, přihlaste se u Dáši Kalvachové a podle zájmu objednáme patřičný počet výtisků za zvýhodněnou cenu. P.S. Potichu připomínám, že za 3 měsíce budou Vánoce – víte, kam mířím! Z tisku zpracoval V.Lukáš

SENIORKLUB ARCHA -

program na říjen 2013 středa 2.10. „INDIE - POUŠTĚ“ videosnímek středa 9.10. „INDIE - HORY“ videosnímek středa 16. 10. „FRANCOUZSKÉ POBŘEŽÍ 1“ videosnímek středa 23.10. „FRANCOUZSKÉ POBŘEŽÍ 2“ videosnímek středa 30. 10. „INDIE – MONZUMOVÉ LESY“ videosnímek středa 6. 11. „ZÁHADY EGYPTA“ videosnímek Začátky setkání jsou vždy v 17.00 hodin v kavárně Archy Zveme všechny zájemce (i neseniorského věku) k poznávání krás Božího stvoření a k posezení v kolektivu milých lidí.

14

Služby CB Kázání v mp3 a textové podobě Nahrávky biblických hodin v mp3

……………………………….

www.cb.cz/pardubice

……….………………………

kancelář Archy

Knihovna

Irena Hambálková Eva Heinová Dagmar Kalvachová D. Martin Hambálek Dagmar Kalenská Josef Chmel Milan Stránský Marek Kalvach Petr Kalvach Jiří Čermák Marie Kampová Daniel Chráska

(půjčování knih vždy po shromáždění)

Prodej knih a hudby, Kavárna Kurzy Alfa Awana klub Práce s dorostem Schůzky mládeže Evergreeni Chválící skupinka Chválící skupinka Kancelář sboru, pokladník Varhanní doprovod

tel. tel. tel. tel. tel. tel. tel. tel. tel. tel. tel. tel.

466 415 226 777 505 987 737 342 615 466 415 226 606 723 207 777 849 212 728 242 111 736 466 891 777 043 356 731 686 693 731 143 403 466 412 253

NOE – Křesťanská a základní škola a mateřská škola FINANČNÍ DARY NA POTŘEBY ŠKOLY můžete posílat na účet školy: Číslo účtu: 43-8813570277/0100 Konst. Symbol: 558 Variabilní symbol pro ZŠ: 99 a dále rodné číslo bez čísla za lomítkem Variabilní symbol pro MŠ: 88 a dále rodné číslo bez čísla za lomítkem Do poznámky uveďte Vaše číslo telefonu.

ELIM

P a r d u b i c e o. s.

křesťanská společnost pro evangelizaci a diakonii Výbor pobočky: Revizor hospodaření:

Vladimír Lukáš – předseda Eva Widenská Eva Brzáková Jaroslav Žítek

Struktura činnosti. Kavárna a knihkupectví - vedoucí Dagmar Kalvachová (Dubinská) Seniorklub - vedoucí Vladimír Lukáš, zástupce - Petr Kalvach st. Volejbalový kroužek - vedoucí Jiří Žouželka Číslo účtu (pro vaše případné sponzorské dary). 1036025167/5500

15

Pravidelná setkání NEDĚLE

Modlitební chvíle Bohoslužba Bohoslužba

09:00 hod. Archa,kavárna 09:30 hod. Archa, velký sál 09:15 hod. Kvasín

ÚTERÝ

Kurz Alfa

18:00 hod

STŘEDA

Modlitby za sbor Studium Bible

17:15 hod. 18:15 hod.

Archa, klubovna Archa, malý sál

ČTVRTEK

Klub maminek Awana klub Studium Bible

09:00 hod. 17:00 hod. 18:30 hod.

Archa, sudé týdny Archa Kvasín, sudé týdny

PÁTEK

Dorost

16:30 hod.

Archa, klubovna

SOBOTA

Mládež

18:00 hod.

Archa, malý sál

NEDĚLE

Evergreeni

18:00 hod.

Archa, malý sál

Číslo účtu sboru CB Pardubice 2000380583 / 2010 Konstantní symbol 558 Variabilní symbol Při úhradách používejte prosím jako variabilní symbol své rodné číslo datum narození (bez čísla za lomítkem), před které uvedete toto dvojčíslí podle druhu určení platby. dary, desátky 68........ splátky dluhů ARCHY 78........ úhrada akce mládeže 33........ úhrada tábora AWANA 11........ úhrada sborové dovolené 77........ kurz Alfa 44........ zahraniční misie 55........ úhrada Awana klubu 66........ účelové dary pro křesťanskou MŠ 88........ účelové dary pro křesťanskou školu 99........ zálohy Centrální telefonní síť 22........ Sborový list. Vychází jako občasník sboru Církve bratrské v Pardubicích.

Církev bratrská- Archa Pardubice Lonkova 512 530 09 Pardubice [email protected] www.cb.cz/pardubice

Kazatel Martin Tabačan tel. 774 134 301 [email protected]

Starší sboru Pardubice Dušan Beníšek tel. 603 399 349 [email protected] Radomír Kalenský tel. 606 788 791 [email protected] Dagmar Kalvachová Pol. tel. 736 658 176 [email protected]

Petr Kotas tel. 602 309 227 [email protected] Daniel Pirkl tel. 777 876 926 [email protected] Jakub Řehák tel.775 322 268 [email protected]

Všechny připomínky, podněty a nápady či modlitební předměty adresujte prosím redakci Sborového listu.

Kvasín

Martin Tabačan [email protected] Samuel Jindra [email protected] Dagmar Kalvachová Pol. [email protected]

Zdeněk Šenkýř tel. 469 666 966 [email protected]

Uzávěrka příštího čísla listopad 2013. Náklady na vydání tohoto čísla činí asi 10 Kč.

16