2013

Střední odborné učiliště společného stravování Dr. Beneše 413/II, 290 01 Poděbrady

Minimální preventivní program 2012/2013

Základní údaje o škole •

Název školy

Střední odborné učiliště společného stravování, Poděbrady, Dr. Beneše 413/II •

Adresa

Dr. Beneše 413/II, 290 01 Poděbrady •

Zřizovatel

Středočeský kraj, Zborovská 11, 150 21 Praha 5 •

IČ

000 664 359 •

IZO

000 664 359 •

Identifikátor právnické osoby

600 007 685 •

Ředitelka školy

Ing. Helena Klimešová •

Zástupkyně ředitelky školy pro teoretické vyučování

Mgr. Ladislava Vaňková •

Zástupkyně ředitelky školy pro praktické vyučování

Hana Košíková •

Zástupkyně ředitelky školy pro ekonomickou činnost

Irena Vaňková •

Výchovná poradkyně

Mgr. Dana Kloudová •

Školní metodik prevence

Bc. Kamila Brunclíková •

Kontakty Škola Adresa: Dr. Beneše 413/II, 290 01 Poděbrady Webové stránky: www.soupdy.cz Ředitelka školy: Ing. Helena Klimešová, tel./fax: 325 612 371, mob.: 724 799 314, e-mail: [email protected] Sekretariát školy: Ivona Hrabětová, sekretářka, tel.: 325 614 551 – 2, e-mail: [email protected] Středisko praktického vyučování Labenka Adresa: Husova 22, 290 01 Poděbrady Úsek praktického vyučování: Hana Košíková, zástupkyně ředitelky pro odborný výcvik, Zlatka Škarvadová, vedoucí učitelka odborného výcviku, tel.: 325 610 854, e-mail: [email protected] Stravovací provoz - školní jídelna, restaurace, prodejna: Eva Růžičková, vedoucí stravovacího provozu, tel.: 325 612 449, e-mail: [email protected]

Domov mládeže Jitřenka Adresa: U Struhy 978, 290 01 Poděbrady Vedoucí domova mládeže: Klára Schulzová, tel.: 325 626 046, mob.: 728 507 807 e-mail: [email protected]

Obsah 1. Obecný úvod 2. Škola a její charakteristika 3. Obsah minimálního preventivního programu 4. Cíle minimálního preventivního programu 5. Přílohy 1. Definice základních pojmů 2. Postup školy při výskytu podezřelé látky 3. Důležité internetové odkazy 4. Seznam vhodné literatury 5. Organizace pomáhající dětem 6. Organizace pomáhající týraným dětem, domácí násilí 7. Organizace pomáhající závislým 8. Organizace pomáhající nemocným AIDS 9. Organizace zabývající se problematikou zdravé výživy

1. Obecný úvod Minimální preventivní program je tvořen s ohledem na strategii prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeže. Je zpracováván v návaznosti na Národní strategii protidrogové politiky a strategii kriminality, je nastaven tak, aby co nejvíce vyhovoval potřebám školy. MPP je vytvořen v souladu s vyhláškou č. 72 a 73/2005 sb., v souladu s metodickým pokynem ministra školství, mládeže a tělovýchovy: Prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeže č. j. 14514/2000-51 (www.msmt.cz , kapitola Prevence). MPP naší školy se řídí současnými platnými právními předpisy MŠMT

Stávající platné dokumenty v resortu MŠMT STRATEGIE
Strategie prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeže v působnosti resortu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy na období 2005 – 2008 http://www.msmt.cz/_DOMEK/default.asp?CAI=2945


Národní strategie protidrogové politiky na období 2005 až 2009 http://wtd.vlada.cz/urad/urad_postaveni.htm




Strategie prevence kriminality na léta 2008 – 2011 http://www.mvcr.cz/prevence/system/vlada/2004/index.html

METODICKÉ POKYNY
Metodický pokyn ministra školství, mládeže a TV k prevenci sociálně patologických jevů u dětí a mládeže (č.: 20 006/2007-51 ze dne 16. 10. 07) zdroj: http://www.msmt.cz/uploads/soubory/vestniky/MSMT11_07.pdf











Metodický pokyn ministra školství, mládeže a tělovýchovy k prevenci a řešení šikanování mezi žáky škol a školských zařízení (Čj.: 24246/2008-6) Spolupráce předškolních zařízení, škol a školských zařízení s Policií ČR při prevenci a při vyšetřování kriminality dětí a mládeže a kriminality na dětech a mládeži páchané (Čj.: 25 884/2003-24) Metodický pokyn MŠMT ČR k výchově proti projevům rasismu, xenofobie a intolerance (Čj.: 14 423/99-22) Metodický pokyn k jednotnému postupu při uvolňování a omlouvání žáků z vyučování, prevenci a postihu záškoláctví (Čj.: 10 194/2002-14) Metodický pokyn k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví dětí a žáků ve školách a školských zařízeních (Čj.: 29 159/2001-26) Metodický pokyn spolupráce předškolních zařízení, škol a školských zařízení s Policií ČR při prevenci a při vyšetřování kriminality dětí a mládeže kriminality na dětech a mládeži páchané Soubor pedagogicko-organizačních informací č. j. 12295/2005-20

VYHLÁŠKY
Vyhláška č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízení Anotace - směrem k prevenci:
Školská poradenská zařízení poskytují bezplatně standardní poradenské služby uvedené v přílohách 1-3 této vyhlášky (§1) Standardní činnost poraden - Informační a metodická činnost spočívá zejména: – v metodickém vedení práce výchovných poradců, školních metodiků prevence – v metodické pomoci při tvorbě preventivních programů

– ve spolupráci se SVP při poskytování služeb pro žáky se SPCH a rizikem vzniku sociálně patologických jevů
Obsah poradenských služeb (§ 2, písm. c) kromě jiných činností se jedná o: – prevenci a řešení výukových a výchovných obtíží, sociálně patologických jevů (zejména šikany a jiných forem agresivního chování, zneužívání návykových látek) a dalších problémů souvisejících ZÁKONY
Zákon. č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (Školský zákon), v platném znění
Zákon č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních, v platném znění
Zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, v platném znění
Zákon č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů
Zákon č. 135/2006 Sb., na ochranu před domácím násilím (účinnost od 1 .ledna 2007) Další zákony
Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách
Zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně právní ochraně dětí
Zákon č. 257/2000 Sb., o probační a mediační službě
Zákon č. 132/1982 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon o rodině
Zákon č. 218/2003 Sb., o soudnictví ve věcech mládeže
Zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon
Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád)
Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích
Zákon č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky
Zákon č. 553/1991 Sb., o obecní policii
Zákon č. 383/2005 Sb.,(změna 109/2002) – o výkonu ústavní výchovy ve školských zařízeních a o preventivní výchovné péči ve školských zařízeních
Zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících

2. Škola a její charakteristika Hlavní účel a předmět činnosti školy je vymezen § 57 zákona č. 561/2004 Sb., prováděcími předpisy, rámcovými vzdělávacími programy pro příslušný obor vzdělání a školním vzdělávacím programem „Gastronomické služby“. Střední odborné učiliště poskytuje střední vzdělávání, které rozvíjí vědomosti, dovednosti, schopnosti, postoje a hodnoty získané v základním vzdělávání a které jsou důležité pro osobní rozvoj jedince. Poskytuje žákům obsahově širší odborné vzdělání v gastronomických oborech spojené se všeobecným vzděláním a upevňuje jejich hodnotovou orientaci. Dále vytváří předpoklady pro plnoprávný osobní a občanský život, samostatné získávání informací a celoživotní učení, pokračování v navazujícím vzdělávání a přípravu pro výkon povolání nebo pracovní činnosti. Střední odborné učiliště společného stravování poskytuje střední vzdělání s výučním listem v tříletých oborech kuchař – číšník, cukrář a pekař a střední vzdělání s maturitní zkouškou ve dvouletém nástavbovém studiu obor společné stravování.

Strategie přípravy školního programu prevence MPP naší školy je zaměřena na předcházení jakýmkoliv jevům, které by mohly negativně ovlivnit průběh výuky na naší škole. Ne snad, že bychom chtěli rozebírat, který z těchto problémů je palčivější, ale snažíme se věnovat těm problémům, které jsou ve společnosti nejrozšířenější a které se na naší škole vyskytují nejvíce. Konkrétně se jedná o kouření tabákových výrobků, záškoláctví, zneužívání měkkých drog a alkoholu, drobné krádeže, násilí, agresivita, šikana, xenofobie a rasismus. Přitom se snažíme věnovat pozornost i problémům, které nejsou zrovna na předních příčkách aktuálnosti, které se vyskytují v relativně malé míře. Jsme si ale dobře vědomi, že preventivní činnost by měla mít co nejkomplexnější rozsah. Věnujeme se i zdánlivě bezvýznamným signálům narušení výuky tak, abychom případné problémy mohli řešit již v zárodku a nenechali je vyrůst do větších rozměrů. Analýza problematiky ve škole Analýza problematiky sociálně patologických jevů ve škole je důležitá pro zjištění aktuálního stavu, stanovení příčin negativních jevů na škole a vytyčení prognózy. Pro analýzu jsou využívány anonymní dotazníky, které obsahují mimo jiné i část, týkající se výskytu návykových látek ve škole a informovanosti žáků v této problematice a problematice šikany ve škole. K analýze patří i následující informace:  Materiál ve škole – videokazety, knihy, časopisy, letáky atd.  Prevence – metodické materiály, dotazníky a jejich výsledky.  Aktivity pro pedagogy – školení, semináře na aktuální témata např. šikana, jak postupovat při podezření, že je žák pod vlivem návykové látky, základní znalosti první pomoci atd.  Aktivity pro rodiče – informace, besedy, literatura, konzultace.  Spolupráce s organizacemi – pravidelné besedy s pracovníky Městské policie i PČR na aktuální témata dle domluvy atd.  Nabídka volno časových aktivit pro žáky formou informací na nástěnkách.  Nabídka aktivit subjektů spolupracujících úzce se školou. Dlouhodobé cíle:  Formovat postoje našich žáků k návykovým látkám.  Snížit počet kuřáků a uživatelů alkoholu.  Předcházet možnému experimentování s drogou, snížit tolerantní postoj žáků k marihuaně.  Předcházet vzniku šikany.  Eliminovat nebo snížit záškoláctví.  Zpříjemnit sociální klima ve škole, třídě. Propagace MPP Akce a události pořádané v rámci MPP pravidelně zveřejňujeme. Třídní učitelé na třídnických hodinách, na schůzkách rodičů, při zasedání školního parlamentu, na poradách pedagogických pracovníků, na oficiálních webových stránkách školy (www.soupdy.cz) a v neposlední řadě na nástěnkách věnujících se problematice prevence sociálně patologických jevů ve společnosti. Škola je zapojena do projektu ŠIK – školní informační kanál. Celý koncept MPP je po zhotovení zaslán všem pedagogickým pracovníkům v elektronické podobě s možností se k MPP vyjádřit a diskutovat o něm. Se základními rysy a myšlenkou jsou pedagogičtí pracovníci seznámeni na pedagogické radě.

3. Obsah minimálního preventivního programu Metody realizace preventivního programu ve škole a při vyučovacích předmětech • poradenská činnost výchovné poradkyně a metodika prevence • výuka podle školního vzdělávacího programu, který obsahuje témata zaměřená na prevenci sociálně patologických jevů • řízené diskuse na témata, týkající se sociálně negativních jevů • exkurze, třídní výlety, lyžařské výcviky, turistický kurz a adaptační kurzy • individuální konzultace výchovné poradkyně, školního metodika prevence, učitelů, učitelů odborného výcviku a vychovatelů Garanti programu Na realizaci MPP se podílí tito zaměstnanci školy: ředitelka školy: Ing. Helena Klimešová zástupkyně ředitelky: Mgr. Ladislava Vaňková výchovná poradkyně: Mgr. Dana Kloudová školní metodička prevence: Bc. Kamila Brunclíková třídní učitelé: KČ1A – Bc. Radka Kvízová KČ1B – Mgr. Libuše Zlámalová KČ1C – Iva Schejbalová KČ1D – Ing. Ivana Vlasáková CUP1 – Ing. Roman Vlasák KČ2A – Mgr. Věra Růžková KČ2B – Mgr. Jindřich Klouda KČ2C – Bc. Kamila Brunclíková CUP2 – Mgr. Zdeňka Hamtilová KČ3A – Mgr. Karel Scheder KČ3B – Ing. Martina Červená KČ3C – Mgr. Lenka Majtásová KČ3D – Bc. Eva Kožíšková M1 – Ing. Martina Červená M2 – Ing. Blanka Křížová DM Jitřenka – Bc. Klára Schulzová Úsek odborné praxe – Hana Košíková, Zlatka Škarvadová, učitelé OV Náplň práce garantů v oblasti prevence: • vytipování možných problémových žáků (sociálně slabé rodiny, dysfunkční rodiny, cizinci) • věnování zvýšené pozornosti žákům s problémovým chováním a signálům prvních známek užívání návykových látek • sledování vztahů ve třídě, pracovním kolektivu, skupině na domově mládeže, začleňování problémových žáků do kolektivu • udržování a podpora komunikace, týmové spolupráce a přátelské atmosféry ve třídě • spolupráce s metodikem primární prevence, výchovnou poradkyní a vedením školy Poměr počtu pedagogických pracovníků a žáků školy Díky tomu, že nám vychází poměr 10,6 žáků na jednoho pedagogického pracovníka, máme poměrně dobrou možnost monitorovat případné problémy mezi žáky a včas na tyto

skutečnosti reagovat. Dle aktuální potřeby jsou do naplňování Minimálního preventivního programu zapojováni i ostatní pedagogičtí a nepedagogičtí zaměstnanci školy. Kontakty na všechny výše uvedené pracovníky je možné vyhledat na webu školy. Spolupráce s odborníky Spolupráci s odborníky na jednotlivé oblasti prevence považujeme za účelnou. Vyhledáváme odborníky, kteří se zaměřují na konkrétní oblast specifické primární prevence. Pokud je to možné, zveme si je do školy. V opačném případě navštěvujeme se žáky besedy na různá témata. Při vyhledávání odborníků nám jde nejen o kvalitu, ale též o hospodárnost. Proto se snažíme spolupracovat se státem financovanými nebo s neziskovými organizacemi. Koordinace prevence na škole Minimální preventivní program zpracovává školní metodik prevence pověřený ředitelem školy. Program je realizován ve spolupráci s výchovnými pracovníky školy při vyučování, na odborném výcviku, na praxi i při pobytu na domově mládeže. Navázání úzké spolupráce s výchovnými a pedagogickými pracovníky školy je pro školního metodika prevence nezbytné především k proniknutí do vztahů mezi žáky. Zmapování mezilidských vztahů napomáhá především ke snazší orientaci v sociálním klimatu školy, což usnadňuje preventivní a poradenskou činnost. Důležitou úlohu rovněž hraje i navázání úzkých vztahů s veřejnými institucemi a občanskými sdruženími, které se zabývají aktivitami v oblastech prevence a mohou žákům poskytnout mnohdy jiný pohled na realitu a tím napomáhat k vytváření jejich zdravého životního stylu. MPP garantuje ředitelství školy. Záměr minimálního preventivního programu pro rok 2012/2013 Aktivity a akce zde vyjmenované jsou většinou dlouhodobě plánované. Akce jednorázové vítáme a aktuálně reagujeme na různé nabídky organizací. a) specifická prevence o beseda s kurátorkou MÚ Poděbrady se žáky prvních ročníků, tematické besedy o účast vybraných žáků na dobročinných akcích o pokračování kurzu sebeobrany pro žáky naší školy o besedy o problematice sociálně-patologických jevů v kolektivu o výchova ke zdravému životnímu stylu o zvyšování odolnosti žáků proti negativnímu působení nabídky drog o práce školy v programu European Action on Drugs ( EAD), mezinárodní akce boje proti drogám v rámci Evropské unie o konzultační hodiny školního metodika prevence nabízející pomoc, poradenství a prevenci týkající se sociálně patologických jevů o diagnostika sociálních vztahů ve třídách o průběžné testování žáků všech tříd – zjištění úrovně informovanosti o sociálně patologických jevech, jejich výskytu na naší škole, zkušenosti žáků se sociálně patologickými jevy o adaptační kurz Metody hodnocení efektivity jednotlivých programů o Nejčastěji anketní dotazníkovou formou (hodnocení akcí žáky), osobní kontakt a rozhovor se žáky v rámci výuky

Metody a formy práce, pomůcky o Metody a formy práce: besedy, přednášky, rozhovor, diskuze, soutěže, skupinové práce, samostatné práce, hry, dotazníky, práce s literaturou, projekty o Pomůcky: tisk, literatura, video, propagační materiály, obrázky, internet b) nespecifická prevence: o funkce školního parlamentu vytvořeného ze zástupců jednotlivých tříd a výběru pedagogických pracovníků sloužící pro lepší interakci žáků s pedagogy a pro snazší předcházení možným problémům, zasedání parlamentu je organizováno 4 až 6 krát ročně dle potřeby o příprava a účast na různých soutěžích, které se týkají nejen odborného výcviku, ale i teoretických předmětů jako je tělesná výchova, matematika, jazyky či základy o společenských věd o nabídka mimoškolních sportovních a vzdělávacích akcí ve spolupráci s domovy mládeže o účast na výchovných akcích, exkurzích a kurzech o příprava a účast na mezinárodní přehlídce středních odborných učilišť Gastro Poděbrady 2013, kterou každoročně pořádá naše škola (duben 2013) o účast na regionálních, celostátních i mezinárodních oborových soutěžích Spolupráce s rodiči Představuje především pravidelný kontakt s rodiči a jejich průběžnou informovanost o prospěchu a chování žáka a o aktivitách školy (konzultační hodiny pro rodiče, třídní schůzky apod.) Instituce, se kterými škola spolupracuje v rámci prevence sociálně patologických jevů • PPP okresní metodik prevence • Projekt ŠIK- školní informační kanál • kurátorka Městského úřadu Poděbrady • Pedagogicko-psychologická poradna Nymburk • Občanské sdružení ACET • Úřad práce Nymburk • Krajský úřad Středočeského kraje • ÚJOP Poděbrady • Regionální tisk- Poděbradské noviny, Nymburský deník • Spolupráce s českým koordinačním centrem EAD • Spolupráce se spol. Elektrowin Represivní opatření Přes veškerá preventivní opatření je nutná i určitá forma represe, která stanovuje postihy za nedodržování mantinelů v chování a školní docházce žáků. Škola k tomuto účelu využívá školní řád, který stanovuje pravidla chování žáků a omlouvání absence, ale i sankce za nedodržování těchto pravidel. Školní řád vychází ze školského zákona, ze školských vyhlášek, ale i z metodického pokynu MŠMT č. j. 10194/2002-14 k jednotnému postupu při uvolňování a omlouvání žáků z vyučování, prevenci a postihu záškoláctví. Záškoláctví řešíme vždy pohovorem s rodiči nebo se zletilým žákem. Přítomni jsou vždy ředitelka školy, třídní učitel, případně učitel odborného výcviku a podle závažnosti provinění též výchovný poradce nebo školní metodik prevence a případně pracovník sociálního odboru. Podle charakteru provinění a výše neomluvených hodin uplatňujeme sankce od tzv.

zpřísněných podmínek pro vyučování (omluva jen od lékaře), přes důtku ředitele školy až po podmínečné vyloučení či vyloučení žáka. Pokud se podaří v konkrétním případě zjistit vliv drog na žáka, kontaktujeme okamžitě zdravotnické zařízení, rodiče, případně policii a sociální odbor příslušného MÚ nebo OÚ. Pokud se u žáka projeví výrazné sociálně patologické jevy, je ve výjimečných případech nutno přistoupit i k ukončení studia na naší škole. Tento postup volíme pouze v ojedinělých případech z důvodu ochrany ostatních žáků, přičemž vždy projednáváme situaci se zákonnými zástupci, žáky nebo se zletilými žáky. Vždy se snažíme společně najít optimální řešení problematické situace. Pro jednotný postup pedagogických pracovníků při řešení sociálně-patologických jevů sestavil školní metodik prevence návod, který obdrželi všichni v elektronické podobě Co dělat když…? Máte podezření, že ve třídě, kde učíte, dochází k narušování mezilidských vztahů a) oznámíte tuto skutečnost školnímu metodikovi prevence (jakýmkoliv způsobem e-mail, telefon, osobně) Máte podezření, že žák/žákyně, který je přítomen vaší výuce, je pod vlivem alkoholu a) žáka je třeba ihned vyloučit z výuky, neboť není způsobilý ji absolvovat. b) zkontaktujete školního metodika prevence c) žáka odvedete do sekretariátu školy, případně do kanceláře EKO (pokud v sekretariátu, nebo v ředitelně není nikdo přítomen), zkontaktujete zákonného zástupce s tím, že žák/žákyně je pod vlivem alkoholu, není schopen/na absolvovat výuku a aby si rodič žáka/žákyni ihned vyzvedl v budově školy. Pokud rodič odmítne, sdělte mu, že je to jeho povinnost a žákovi/žákyni přivoláte policii ČR s podezřením na konzumaci alkoholu nezletilou osobou. d) v případě plnoletých žáků žáka/žákyni vyloučíme z výuky stejným způsobem, rodičům skutečnost pouze oznámíme, sdělíme jim, aby si žáka/žákyni neprodleně vyzvedl. Pokud odmítne, žáka/žákyni vyzveme k opuštění školní budovy (pokud je míra alkoholu dle vašeho úsudku vysoká, přivoláme RZS. Škola nemusí prokazovat, zda bylo podezření oprávněné, či nikoliv, stačí svědecké posouzení dvou plnoletých osob (pracovníků školy). e) o celém případu provedete zápis Máte podezření, že žák/žákyně je pod vlivem omamných a psychotropních látek a) žáka/žákyni je třeba ihned vyloučit z výuky, neboť není způsobilý/á ji absolvovat. b) zkontaktujete školního metodika prevence c) žáka/žákyni odvedete do sekretariátu školy, případně do kanceláře EKO (pokud v sekretariátu, nebo v ředitelně není nikdo přítomen), zkontaktujete zákonného zástupce s tím, že žák/žákyně je pod vlivem psychotropních látek, neschopen/na absolvovat výuku aby si rodič žáka/žákyni ihned vyzvedl v budově školy. Pokud rodič odmítne, nebo zpochybní vaše podezření, oznámíme mu, že u žáka bude proveden orientační test na omamné a psychotropní látky a následně přivolána police ČR. d) v případě plnoletých žáků rodičům skutečnost oznámíme a vyzveme je, aby si žáka/žákyni okamžitě vyzvedli v budově školy. Pokud odmítnou, nebo zpochybní naše podezření, postupujeme stejně jako u žáka pod vlivem alkoholu. e) o celém případu provedete zápis Vzdělanost Školní metodička prevence vykonává tuto funkci od 15. 10. 2012. Nemá odbornou kvalifikaci pro tuto činnost, ale aktivně se o problematiku prevence zajímá a má úmysl se v tomto směru vzdělávat. Účastní se seminářů a školení pro výchovné poradce a školní metodiky prevence,

které pořádají pedagogicko-psychologické poradny, různé instituce a organizace. Získává důležité informace a vědomosti samostudiem, aby mohla tuto funkci, než začne studovat příslušný obor, vykonávat co nejodpovědněji. Zúčastní se též setkání výchovných poradců a metodiků prevence.

4. Cíle minimálního preventivního programu V rámci MMP na školní rok 2012/2013 chceme pokračovat v programu „Zdravý životní styl“, v rámci kterého jsme ve školní jídelně a restauraci zařadili do jídelníčku jídla zdravé kuchyně. Dále chceme ještě zkvalitnit započatý monitoring výskytu lehkých drog na naší škole a pokračovat důsledným testováním podezřelých žáků k snížení výskytu těchto případů na minimum. Systematicky je nutné rozvíjet v žácích správné životní hodnoty a výchovou podporovat vztah ke svému vlastnímu zdraví (je to i součást vzdělávacího programu školy). Pro rozvoj správného životního stylu je nutné působit v oblasti prevence sociálně patologických jevů. Je nezbytné nejen žáky otevřeně informovat o problematice patologických jevů ve společnosti, ale zejména se věnovat příčinám osvojování si negativních návyků a životních postojů. Jedním ze základních kamenů preventivního programu je nabídka atraktivních mimoškolních výchovně vzdělávacích nebo sportovních aktivit, aby se v žácích pěstovalo zdravé sebevědomí a zaujímání kladných životních postojů. Naplňování tohoto hlavního cíle vyžaduje spolupráci všech pedagogických pracovníků školy na odpovídající úrovni a rovněž úzkou spolupráci školy s rodiči a zákonnými zástupci žáků.

5. Přílohy Příloha 1. Definice základních pojmů Pracovník primární prevence Pracovníkem primární prevence rozumíme osobu zabývající se primární prevencí ať už organizačně, vědecky nebo formou přímé práce s cílovými skupinami, která má základní teoretické znalosti a praktické dovednosti v oblasti problematiky užívání návykových látek a sociálně patologických jevů Zdravý způsob života Zdravým způsobem života rozumíme takový způsob života, který zahrnuje aktivity podporující „stav úplné fyzické, psychické a sociální pohody“ (definice zdraví dle WHO) a který je nezbytnou součástí prevence užívání návykových látek a možných souvisejících sociálně patologických jevů. Specifická primární prevence Specifickou primární prevencí se rozumí takové aktivity, které se zaměřují přímo na „primární prevenci užívání návykových látek“, tzn. jedná se o programy zaměřené již specificky na určitou formu sociálně-patologického chování. Explicitně se tedy zaměřují a snaží se řešit způsob, jak předcházet výskytu určité specifické formy takovéhoto chování, v tomto případě na užívání drog. Specifičnost programů je dána nutností zaměřit se na určitou cílovou skupinu, jevící se jako ohroženější či rizikovější než skupiny jiné. Nespecifická primární prevence Nespecifickou primární prevencí se rozumí veškeré aktivity podporující zdravý životní styl, které ale nemají přímou souvislost s užíváním návykových látek, tj. aktivity blízké daným věkovým skupinám, které by byly poskytovány i v případě, že by problém spojený s užíváním návykových látek neexistoval. Jedná se tedy o aktivity, které obecně napomáhají snižovat riziko vzniku a rozvoje sociálně-patologických forem chování a zaměřují se spíše na protektivní faktory vzniku závislosti. Patří sem zájmové kroužky (jako např. kroužky při

školách a školských zařízeních či lidových školách umění), dále sportovní aktivity (na všech úrovních) apod. Patří sem také programy zaměřené na zlepšení životního stylu. Všechny tyto programy by existovaly a byly žádoucí i v případě, kdyby tzv. drogový problém neexistoval, tj. bylo by i v takovém případě smysluplné tyto programy rozvíjet a podporovat. Efektivní primární prevence Efektivní primární prevence je odbornou veřejností akceptovaná úroveň poskytovaných služeb, která splňuje zásady efektivní primární prevence a která umožňuje dosáhnutí maximální kvality a efektivity preventivního působení s cílem předcházet problémům a následkům souvisejících se vznikem závislostí a dalších souvisejících problémů. Šikana – postup při řešení Definice pojmu: Šikanování je jakékoliv chování, jehož záměrem je ublížit, ohrozit nebo zastrašovat žáka, případně skupinu žáků. Spočívá v cílených a opakovaných fyzických a psychických útocích jedincem nebo skupinou vůči jedinci nebo skupině žáků, kteří se neumí, nebo nemohou z nejrůznějších důvodů bránit. Zahrnuje jak fyzické útoky v podobě bití, vydírání, loupeží, poškozování věcí, tak útoky slovní v podobě nadávek, pomluv, vyhrožování či ponižování. Může mít i formu sexuálního obtěžování až zneužívání. Může se realizovat i prostřednictvím elektronické komunikace – kyberšikana. Ta zahrnuje útoky pomocí e- mailů, sms zpráv, vyvěšování urážlivých materiálů na internetové stránky apod. Šikana se projevuje i v nepřímé podobě jako demonstrativní přehlížení a ignorování žáka či žáků třídní nebo jinou skupinou spolužáků. Šikanování má ve svých projevech velice různou podobu. Mezi základní formy šikany patří: 1) verbální šikana, přímá a nepřímá – psychická šikana (též kyberšikana) 2) fyzická šikana, přímá i nepřímá (patří sem i krádeže a ničení majetku oběti) 3) smíšená šikana, kombinace verbální a fyzické šikany (násilné a manipulativní příkazy apod.) Dominantní znak šikany – bezmocnost oběti Neoddělitelnou součástí problému je skupinová dynamika. Vývoj vztahu skupiny k oběti: Neoblíbenost, nezájem – vytlačování na okraj skupiny, odmítání – zesměšňování, občasné ubližování – nepřátelství, systematické ponižování, útoky, trestání za odlišnost, nejrůznější obviňování, aktivní vymezování se proti oběti – zneužívání, totální ponížení, oběť jako ztělesnění odpudivosti. Nejčastější příčiny šikanování: • tlak skupiny na „přizpůsobení se“ odlišného jedince (usilování o „nápravu“, obrana vlastního hodnotového systému = netolerantnost) • necitlivý humor až zábava za každou cenu – zesměšňování (nedostatek sociálního cítění, bezohlednost, zlomyslnost) • odreagování špatné nálady • zesměšňování a ponižování jako projev nedostatku komunikačních dovedností nebo nejistého postavení – nepřímo vyjadřovaná kritika, nepřímá agresivita (ironie, zveličování slabin) • nedostatek sociálních dovedností nebo nedostatek sebejistoty – snaha posílit si sebevědomí a získat si lacinou popularitu (zesměšňování, ponižování slabšího, útočení na neoblíbeného jedince) • prosazování se pomocí nejprimitivnějších prostředků – moc a síla jako základní hodnoty trestání slabosti • destrukce jako náhražka tvořivého činu, ubližování místo pozitivních vztahů – potíže s naplněním přirozené lidské potřeby „něco způsobit“, potíže se získáváním pozitivního ocenění („negativní kreativita“)

• zneužívání mocenské převahy – opojnost pocitu převahy (fascinace mocí), kompenzace vnitřní nejistoty a pocitu nedostačivosti • sadistická slast – narušená osobnost, způsob odreagování psychických potíží Priority při řešení šikany: 1. zajistit maximální možné fyzické bezpečí oběti, předejít opakování 2. zjistit skutečnosti případu a adekvátně ho vyřešit 3. pomoci obětem i útočníkům, osvojit si adekvátnější způsoby chování Při řešení šikany je dobré vyhnout se některým stereotypům: • útočník musí být jen zavrženíhodný padouch (výjimeční nejsou tzv. „sympatičtí“ agresoři, všeobecně oblíbení) • oběť musí být jen politováníhodný ubožák (často jde o problematické osobnosti s jen velmi obtížně akceptovatelnými způsoby chování pro všechny) • ostatních spolužáků se problém nijak netýká (součástí šikany je přinejmenším tichá podpora nebo akceptování ze strachu většiny členů skupiny) • zodpovědnost za šikanu nesou učitelé, protože nedokázali udržet kázeň, nebo rodiče útočníka, protože své dítě špatně vychovali • není dobré ani uvěřit, že všichni jsou nevinni a že oběť si za všechno může sama (poměrně častý závěr vyšetřování šikany) Hlavní prostředky: • odhalení, vytažení problému na světlo, jeho pojmenování • objasnění, pochopení všech souvislostí, nalezení příčin • přesvědčit všechny účastníky o nutnosti změny – např. ukázat důsledky daného chování (seznámit s utrpením oběti) • diskuze nad problémem jako součást jeho řešení • společné hledání řešení, nalézání možnosti odčinění • vysvětlení přijatých opatření, přesvědčení o jejich oprávněnosti • všechny předchozí lze chápat i jako prevenci • pojmenování hlavních viníků (pozor, ne vždy lze viníka jednoznačně určit) Postup při řešení – první kroky Okamžitý zásah by měl zabránit zejména fyzické újmě oběti a krátkodobému přímému prospěchu útočníka (obdiv ostatních, užívání vynucené věci apod.) 1. Základní ochranná opatření – jak zabránit opakování, preventivní kroky - v rámci možností zajistit fyzické bezpečí oběti 2. Získání informací – odhalení a pochopení příčin, zjištění všech okolností • kdo, s kým, kde, kdy, jak často, za jakých okolností, proč – orientace v problému • jednání s hlavními účastníky (spíše útočníky než oběťmi), s nezúčastněnými • svědky, kolegy, rodiči, viz zásady vyšetřování • je běžné, že oběti nechtějí, nebo nejsou schopni vypovídat o svém pronásledování, • není výjimečné, že vše popírají nebo omlouvají útočníky • nevyslovovat plané hrozby 3. Zvláštní možnost globálního nebo jen dílčího vyšetřování a řešení - veřejné probírání před celou třídou, zaangažování i ostatních vyučujících a rodičů nenápadná práce jen s vybranými účastníky 4. Jednání s oběťmi – vyjádření podpory • promluvit si o tom, co se stalo, ale neprovádět hned výslech, nenaléhat, netlačit, aby oběť prozradila jména • nespoléhat, že výpověď oběti objasní celý případ, ani že pomůže usvědčit viníky • nikdy nekonfrontovat oběti s útočníky

5. Spolupráce s ostatními kolegy a vedením školy – šikana je komplexní problém vyžadující širokou spolupráci – všichni by měli problematické skupině věnovat zvýšenou pozornost, měli by si začít všímat i drobných varovných signálů, měli by být připraveni okamžitě zasáhnout. K přípravě zásahu by měl být připraven i ostatní personál – školník, jídelna apod. (pohybují se i na místech, kam se žáci mohou ukrývat před učiteli) Práce s útočníky MOTTO: „Také útočníci potřebují pomoc, aby se naučili řešit své problémy vhodnějšími prostředky“ 1. Obecné úvahy: • problematické chování (zejména u mladších dětí) považovat spíše za závažný signál osobních problémů než zločinných úmyslů - hledáme příčiny • často nacházíme stejné příčiny jak u útočníků, tak jejich obětí (emoční deprivace, nefunkční zázemí, nepřiměřené trestání doma, nedostatek základních sociálních dovedností – neumí se mezi vrstevníky prosadit, nedostatečné sebevědomí, ADHD, pohlavní zneužití aj.) • děti se často stávají útočníky, protože jsou sami obětí šikanování, nebo jsou doma neúměrně trestány. • oddělovat chování od osobnosti – u útočníků nekompromisně vystupovat proti jejich nežádoucímu chování, ale s porozuměním přistupovat k jejich osobnosti: „ty nejsi totožný s tímto chováním“, „nesouhlasím s tvým jednáním, ale vážím si tě jako člověka“ • odhalení viníků, jejich usvědčení a potrestání obvykle k vyšetření problému nestačí, nejde o trest ani pomstu, ale o nápravu 2. Hlavní zásady: • odlišit okamžitý zásah na ochranu oběti před kázeňským řešením • obecně – nestavět na domluvách ani na represi • nezaujímat vůči útočníkovi agresivní postoj – posiluje se model agresivního chování • neplýtvat slepou municí – plané hrozby prozrazují jen naši bezmocnost • omluvy obvykle nic nevyřeší, zejména když jsou vynucené, nebo jsou nabízeny jen účelově - nutnost přijmout osobně vyslovení omluvy může být pro oběť vysoce nepříjemná a dokonce až ohrožující • zabránit byť krátkodobému prospěchu ze šikany – věci získané vydíráním, výsluní pozornosti celé třídy apod. • trvat na odčinění škody – náhrada zničených věcí, osobní pomoc, finanční odškodnění (pozor penězi trestáme více rodiče než samotného útočníka) • důslednost – hledat způsoby řešení a udělovat jen tresty, jejichž splnění lze kontrolovat • snažit se konstruktivním způsobem zapojit do řešení i rodiče 3. Pro nalezení účinného řešení je nezbytné provést co nejdůkladnější vyšetření: • řešení situace musí vycházet z posouzení osobnosti agresora – nekompromisní postoj k asociálním osobnostem (domluvy vnímají jako projev slabosti), u ostatních raději hledat možnosti odčinění než trest, u nejmladších spíše ukázat důsledky jejich chování (přiblížit utrpení oběti) • je třeba pečlivě zvážit míru provinění konkrétní osoby – jaký byl jeho osobní přínos 4. Zamyšlení nad rolí skupinové dynamiky při násilném chování: • jakou sociální roli hraje daný žák ve skupině útočníků – iniciátor, ideolog, provokatér, vykonávač, aktivní, pasivní člen, na šikaně se podílí spíše ze strachu, aj.

• rozdíly v chování - když sám, když spolu s nějakou konkrétní osobou, když celá skupina – v čem a proč se chování liší (např. dvojice – jeden podněcuje, druhý vykonává, problémy jsou, jen když jsou spolu) 5. Přemýšlet i o neobvyklých způsobech řešení: • poskytnout možnost dobrovolného odčinění – pomoc s učením, poskytování ochrany před jinými útočníky, dobrovolná oběť v prospěch oběti – nechat, ať sám navrhne • možnost paradoxní reakce: vypadnout ze stereotypu, zachovat se k útočníkovi jinak než jako rovného s rovným =) bude více naslouchat • vtáhnout do diskuse, vyprovokovat přemýšlení o otázkách, co asi pociťuje oběť, co si myslí ostatní o útočníkovi bez zaujímání morálních postojů • pozvání do rodiny oběti, bližší poznání oběti =) ztráta anonymity 6. Jednání s provinilcem v přítomnosti rodičů: • výhody: jednání je závažnější, můžeme předpokládat, že na žáka bude mít větší dopad, vtáhne rodiče více do hry • nevýhody: hrozí riziko nekritické reakce rodičů, navíc staví rodiče i učitele do složitého postavení =) rozpaky, nejistota, předrážděnost • pokud rodiče neznáme, bude bezpečnější nejdříve s nimi promluvit bez přítomnosti dítěte a o společném jednání rozhodnou až na základě této zkušenosti 7. Dohoda o opatřeních, způsobu odčinění apod. musí být vždy jednoznačně stanovena a konkrétně naformulována: • sepsat písemně, podepsat, dát kopii jako hmotnou připomínku • stanovit konkrétně termíny (příštího jednání, data splnění, trvání trestu aj.) 8. Trestání provinilců – úvahy o trestu • práce s trestem – hledáme nápravu situace, ne „spravedlivé“ potrestání • důkladně zvážit možnosti i přiměřenost trestu, nakolik dokážeme daného provinilce reálně zastrašit – udělením „směšného“ trestu přicházíme o autoritu • trest může být účinný pouze, když je potrestaným přijímán a uznáván jako adekvátní, bez pocitu viny - vyvolává spíše přání pomstít se, slouží víc ochraně skupiny než nápravě potrestaného (exemplární příklad) • tělesné tresty jsou zcela nevhodné – patří k typickým příčinám šikanování slabších a ve svém důsledku vedou spíše k posílení násilnického chování (trestáš mně, protože jsi silnější, já jsem také silnější než má oběť…) • účinnější než trest je uznání viny a nalezení možnosti odčinění • zvážit, zda bude účinnější nenápadná forma potrestání nebo zda vyhlásit potrestání před celou třídou – pokud třída stojí na straně útočníka, smyslem je vyjádřit jasný postoj školy k jeho chování • potrestáním ale není ještě nic vyřešeno – trest je jen prostředkem, ne cílem 9. Psychologická pomoc při odstraňování příčin agresivního chování: • hledání a nácvik nových způsobů jak se pozitivně prosazovat • posílení sebevědomí – nemuset kompenzovat siláckým vystupováním • pomoci dosáhnout prožitku úspěchu i bez destrukce • relaxační metody – zvládání stresu, odreagovávání napětí • náplň volného času – účelné trávení času, zažít úspěch • pomoc při řešení problémů v rodině Specifika vedení rozhovoru s útočníky – „výslech násilníků“ • projednávat vždy individuálně – ne před třídou, kdy je pravděpodobnější vzdorovitý postoj (hraní role, potřeba zachovat si tvář) • s více útočníky jednat jednotlivě, zabránit jejich vzájemné domluvě (např. při čekání na chodbě)

• nechat samostatně napsat, co nejpodrobněji, co se stalo – porovnávat výpovědi všech zúčastněných, žádat objasnění rozporů • méně mluvit – více se ptát =) nenechat se přistihnou při nevědomosti • nechat souvisle vypovídat – zapletení do vlastních lží • při pohovoru si psát podrobné poznámky – známka důležitosti, možnost konfrontace s předchozí výpovědí, případně s výpověďmi ostatních • odhalování lží – odkrývání rozporů („předtím jsi říkal, podle ostatních jsi ale…“) nátlak na objasnění bezvýznamných podrobností (nemá připraveno, zamotává se) všímat si přeřeknutí, nonverbálních projevů • nevynášet předčasné nebo nepodložené závěry, raději nechat útočníka v nejistotě • využívat výhody „přesily“ – jeden se ptá, druhý může v klidu pozorovat, co jednomu ujde, může druhý doplnit (pozor na vyměňování rozdílných názorů v přítomnosti vyšetřovaného) • úzkostlivě tajit zdroje informací (nežádoucí informaci můžeme snadno prozradit v zápalu dokazování) • nikdy nekonfrontovat útočníky s oběťmi (oběti ze strachu všechno popírají, útočníci se později mohou mstít – chtějí si odreagovat všechny své nepříjemné pocity nebo i úhonu) • i k případné konfrontaci svědků s útočníky přistupovat s největší opatrností (zvažovat, zda je tím nemůžeme vystavit nebezpečí) Práce s oběťmi Citlivě nabídnout pomoc, nevnucovat se za každou cenu. Je třeba se zabývat i otázkou subjektivního postoje učitele – otevřeně se zamyslet nad vlastním vztahem k oběti – případně dokázat si přiznat vlastní zaujatost (např. vnímám ho jako protivného provokatéra) – racionální uchopení, zamyšlení nad příčinami napomáhají lépe zpracovat negativní emoce. 1. Hlavní zásady při jednání s obětí: • nepodléhat emocím – nebědovat, přehnaně nelitovat • chybou je i bagatelizace pocitů („vždyť o nic nejde“) • pocity bezmoci, pocit, že se nedá nic dělat, odmítání jakékoliv změny – typické pro téměř všechny oběti nepřistoupit na tuto „hru“ • základní úvaha, téma diskusí: „Co se dá dělat jinak!“ • v rámci poskytování psychické podpory lze i empaticky mlčet 2. Pokud řešení složitějších osobních problémů přesahuje možnosti školy, je třeba doporučit a pomoci vyhledat odbornou pomoc - pomoci překonat zábrany, aby nutnost navštívit poradnu nebyla vnímána jako další újma („nejenom, že mě šikanují, ale ještě musím k psychoušovi“). 3. Častým problémem je zhoršená schopnost správně odhadnout situaci – do určité míry lze zde pomoci radou nebo rozborem problému. • naučit rozlišovat skutečně nezbytečné situace, zbavit zbytečného strachu (dokázat obstát v provokativních „testech odvahy!“) a naopak kdy je nejlépe vyklidit pole • naučit, jak poznat, kdy je zapotřebí se bránit a kdy je nejlepší nereagovat • zdůraznit, že obrátit se o pomoc k učiteli není žalováním: „Nežalovat! – ale žádat o pomoc!“ • jak rozlišit skutečného přítele od útočníka, který si jen hraje na „protektora“ • rady: vyhýbání se riskantním situacím, zůstávat ve skupině jiných dětí, zajistit si předem pomoc…. 4. Posílení sebevědomí

• zbavit pocitů vlastní viny nad svou situací – vysvětlit podstatu šikany, zamyšlení nad motivací útočníků • napomoci k zážitku úspěchu • doporučit, povzbudit k zájmovým aktivitám – zdroj uspokojení i přímo posílení (např. bojové sporty) Zejména ve středním školním věku (cca 10 – 12) let je u dětí zvýšeně hodnocena tělesná zdatnost (soutěživé vývojové období) a cvičením lze poměrně snadno dosáhnout zlepšení – ale bez povzbuzení a podpory dítě nedokáže samo cvičit ani posilovat, neměly by se podceňovat ani lehké stupně pohybové dovednosti 5. Naučit oběti vhodnějším reakcím na provokaci, jak jednat v nebezpečí apod.: • jak překonávat provokace nebo výsměch – klid, sebejistota, připravit a nacvičit možné odpovědi („to je fakt, tak to chodí“, „určitě máš pravdu“, „to víš, v mohutném těle, mohutný duch“, aj.) • odhadnout, kdy mlčet, jak nedávat najevo strach – co říkat, nebo jak mlčet a naopak, jak dát najevo svůj odpor – dokázat zakřičet ne!! • naučit vyhledávat pomoc – koho lze požádat o pomoc (některé spolužáky, rodiče, učitele, oslovit i neznámého, návštěva poradny atp.), neostýchat se požádat o pomoc a jakým způsobem • najít si mezi spolužáky silnějšího ochránce • kdy se energicky postavit na obranu, verbálně i fyzicky bez ohledu na přesilu a naopak, kdy neoplácet rány 6. posílit pocit základního bezpečí • vyhlásit konkrétní a reálná opatření na ochranu před šikanou, důsledně kontrolovat jejich dodržování, osobně demonstrovat nesmiřitelný postoj k projevům šikany • při každé vhodné příležitosti dávat najevo porozumění, nabízet emoční podporu • společně probrat a hledat nová preventivní opatření proti opakování šikany Jednání s rodiči Problém šikany do značné míry přerůstá rámec školy, proto důležitou součástí hledání řešení je i jednání s rodiči, zejména hlavních útočníků a obětí. Ale i rodiče ostatních dětí by měli být informováni, zejména o odhodlání školy zabývat se tímto nepříjemným problémem. Cílem těchto jednání by neměla být kritika rodičů, ale hledání vzájemné spolupráce při řešení problému. • otevřeně (pokud to jde) informovat o situaci, snažit se přesvědčit o odhodlání školy problémy řešit • zajímat se o názory rodičů • jednání v přítomnosti ředitele školy má větší váhu • preferovat pozitivní přístup – ne výčitky, hrozby, ale zdůrazňovat vlastní zájem rodičů, ne kritika jejich výchovy, ale požádat o spolupráci při řešení (např. při jednání s rodiči útočníka: pojetí šikanujícího chování více jako osobnostního problému než výchovného přestupku, agresivní dítě ve škole bude brzy agresivní i na rodiče – zejména v dospívání, riziko kriminálního vývoje v budoucnosti, stejně jako věnujeme pozornost tělesnému stavu dítěte, měli bychom se věnovat i jeho psychice) • dohodnout se na společném postupu, výsledek jednání sepsat a podepsat • předem zvážit, zda s oběťmi nebo útočníky hovořit v přítomnosti rodičů nebo raději zvlášť – společný rozhovor může být účinnější, ale může přinést i neočekávatelné zvraty a vyznít zcela opačně, než jsme plánovali • raději očekávat a připravit se na složité jednání - nejčastější problém: nekritická obrana vlastního dítěte, nepřátelský postoj vůči škole, nezájem, nebo jen formální

zájem o problém i jeho řešení, problematické rodinné vztahy nebo problematické osobnosti rodičů aj. Celkové úvahy: • Základem řešení konkrétního případu šikany vždy musí být důkladná analýza všech důležitých okolností. • Různé případy šikany žádají různé řešení. • Neuvážený nebo nevhodný zásah ve prospěch oběti často vede spíše ke zhoršení její situace. • Na šikanu nelze pohlížet jen jako na výchovný problém, je jen obtížně řešitelná běžnými výchovnými prostředky, vyžaduje komplexní přístup. • Represe nebo formálně stanovené pravidla obvykle vedou pouze k formálnímu přizpůsobení a tajení. • Nehledejme viníky, ale nápravu situace. • Trest není nejlepším ani jediným možným řešením. • Podrobnější návody a informace týkající se šikany jsou možné zapůjčit u školního metodika prevence Netolismus Chorobná závislost na takzvaných virtuálních drogách, mezi které jsou počítány televize, video, počítačové hry, mobilní telefon nebo práce či zejména zábava na internetu (chatování, kontrola e-mailových zpráv atd.) Xenofobie Xenofobii charakterizují projevy odporu, nepřátelství, ale i nedůvěra ke všemu cizímu a strach ze všeho cizího. Konkrétním projevem je nepřátelství k lidem jiné barvy pleti, jiné národnosti, jazyka, náboženského přesvědčení, kultury, projevující se navenek odporem a nepřátelstvím vůči imigrantům, ale i cizincům s trvalým pobytem, uprchlíkům…Někdy je tento pojem užíván jako obecný termín pro rasismus, antisemitismus a nacionalismus. Stejně jako rasismus je předsudkem, který vytváří negativní názor bez jakékoli znalosti nebo smyslu. Intolerance Intolerance – je nesnášenlivost, nedostatek úcty k jiným způsobům chování a jednání, nedostatek respektu k jinému přesvědčení či víře než je naše. Projevuje se zákazem odlišných způsobů chování či názorů než jsou naše vlastní. Může také znamenat, že se s některými lidmi nezachází odpovídajícím způsobem (např. kvůli sexuální orientaci). Rasismus Rasismus je základním východiskem tzv. pravicového extremismu a je založen na ideologii vycházející z biologické teorie zdůrazňující význam rasových znaků a rozdílů mezi rasami. Podstatu člověka spatřuje především v těchto znacích. Vychází z přesvědčení o nadřazenosti „bílé rasy“ (často užší skupiny jejích příslušníků) nad ostatními druhy „méněcenných ras“, o její předurčenosti k nadvládě. Pravicový extremismus Pod pojmem pravicový extremismus rozumíme aktivity opravdu extremistické. Především se jedná o činnost různých skinheadských uskupení. Jejich ideologie se omezuje prakticky pouze na formulování xenofobiích programů ve všech mutacích (rasismu, antisemitismu apod.) Myšlenkové rozpětí extrémně pravicových skupin je tedy poměrně chudé a rozdíly mezi jednotlivými seskupeními jsou spíše ve formě jak dosáhnout společných cílů a v jednotlivých

atributech organizačně rituálního charakteru. Tyto rozdíly jsou při tom důležité z hlediska atraktivnosti pro členy stávající i potenciální. Iracionální vzorce chování, mýty a jen zasvěcencům známé rituály, které v pozadí běžné činnosti vytváří ovzduší tajemna, jsou totiž hlavními jednotícími prvky jednotlivých seskupení. Antisemitismus Antisemitismus je projevem rasové nenávisti vůči židům, k sionismu (judaismu).

Tabakismus S ohledem na relativně rozšířené kuřáctví, představuje tabakismus významný faktor, který negativně ovlivňuje celkový zdravotní stav, morbiditu a mortalitu populace. Je všeobecně známé, že chronické a silné kuřáctví je rizikovým faktorem některých onemocnění (vysoký tlak, ischemická choroba srdeční, respirační onemocnění tec.) Zrovna tak je u kuřáků zjištěna potlačená funkce imunitního systému. Tabakismus je charakterizován velmi silnou psychickou závislostí a slabou závislostí fyzickou. Tabákový kouř obsahuje ARSEN jako JED NA KRYSY DEHET jako SAZE V KOMÍNĚ DIOXINY jako SPALOVNY ODPADU FORMALDEHYD jako KULIČKY PROTI MOLŮM KADMIUM jako UMĚLÁ HNOJIVA KYANID jako JED NA MYŠI MOČOVINU jako VÝMĚŠKY NIKOTIN jako JED NA MŠICE OXID UHELNATÝ jako VÝFUKOVÉ PLYNY Příloha č. 2 Postup školy při výskytu podezřelé látky Identifikace a ukládání látek. Zajistí-li pedagog podezřelou látku a je-li podezření, že se jedná o drogu či jinou škodlivou látku, v přítomnosti dalšího člena pedagogického sboru uloží tuto látku do obálky. Na obálku napíše datum, čas a místo zajištění látky. Obálku přelepí a opatří razítkem školy a uschová do školního trezoru. Poté je nutno bezodkladně vyrozumět policii. Identifikaci provede vždy policie, nikoli zaměstnanec školy či školského zařízení. Pokud je zajištěna podezřelá látka u dítěte, které jeví známky otravy, předá se látka uložená stejným způsobem přivolanému lékaři. Příloha č. 3 Důležité internetové odkazy: www.adam.cz www.drogovaporadna.cz www.prevcentrum.cz www.icm.cz www.who.cz www.drigyserver.cz www.sananim.cz www.semiramis.wz.cz www.anima.cz www.msmt.cz

www.psychologie.cz www.jedensvetnaskolach.cz www.odyssea.cz www.varianty.cz www.helcom.cz www.mppraha.cz/ www.minimalizacesikany.cz www.sikana.org www.vychovakezdravi.cz www.anabell.cz (poruchy příjmu potravy) www.pppinfo.cz (poruchy příjmu potravy) www.odrogach.cz www.drogovaporadna.cz www.dokurte.cz www.kurakovaplice.cz

Příloha č. 4 seznam vhodné literatury Smrt jménem závislost - Josef Vondra - Portál,Praha 2004 Drogy - mohou být ohroženy vaše děti? - Prev - centrum,Praha 1997 Alkohol, drogy a vaše děti – K. Nešpor, L.Csémy – Sportpropag, Praha 1992 Bolest šikanování - Michal Kolář – Portál - Praha 2005 Motivace lidského chování – M. Nekonečný – Academia - Praha 1997 Pedagogicko - psychologická diagnostika žáka – V. Hrabal – SPN - Praha 1989 LSD a jiné halucinogeny – M. Miovský – Albert - Boskovice 1996 Langer, S.- Problémový žák v době dospívání na základní škole a v nižších třídách gymnázia. Kolář, Michal: Bolest šikanování. Cesta k zastavení epidemie šikanování na školách. Šimanovský, Zdeněk: Hry pro zvládání agresivity a neklidu. Kasíková, Hana: Kooperativní učení, kooperativní škola. Kret, Ernst: Učíme (se) jinak. Karnsová, Michelle: Jak budovat dobrý vztah mezi učitelem a žákem. Kirst, Werner-Diekmeyer, Ulrich: Trénink tvořivosti. Havlínová, Miluše (ed.): Program podpory zdraví ve škole. Rukověť projektu Zdravá škola. Krch, František D.: Mentální anorexie. Krch, František D.: Bulimie. Jak bojovat s přejídáním. Kol. autorů: Život ti může nabídnout víc. Kniha o mentální anorexii a bulimii. Ivana Havelková: Blízko smrti. Kriegelová, Marie: Záměrné sebepoškozování v dětství a adolescenci. Šišková, Tatjana: Výchova k toleranci a proti rasismu. Pike, Graham-Selby, David: Globální výchova. Hartnoll, R.: Drogy a drogové závislosti. Propojování výzkumu, politiky a praxe. Kalina, K.: Drogy a drogové závislosti. Mezioborový přístup 1+2. Babanová Anna, Miškolci, Jozef: Genderově citlivá výchova: Kde začít? Novák, T., Capponi, V.: Asertivně do života. Goldmanová, Jane: Jak si nenechat ublížit. Bezpečnostní průvodce životem pro – náctileté. VZP- Řekni drogám ne! Sexuální výchova, sexuálně přenosné choroby, AIDS, antikoncepce Supersize me

Příloha č. 5 Organizace pomáhající dětem Fond ohrožených dětí Na Poříčí 6 Praha 1 tel/fax 224 236 655 Bílý kruh bezpečí Občanské sdružení U Trojice 2 15000 Praha 5 Pomoc obětem domácího násilí 251511313 Národní informační centrum pro mládež Národního institutu dětí a mládeže MŠMT Senovážné nám. 24 116 47 Praha 1 Tel.: 224 225 046 - kancelář, 234 621 291 - přímo do ICM Fax: 224 225 046 - kancelář E-mail: [email protected] , http://www.icm.cz/ Dejvické psychoterapeutické centrum Úzkostné, depresivní stavy, panické stavy, poruchy příjmu potravy, rodinná terapie úterý- pátek 8-9 hod a 12-13 hod, na telefonu: 604 302024 www.dpc.cz

Příloha č. 6 Organizace pomáhající týraným dětem, domácí násilí Sdružení Linka bezpečí Ústavní 91/95 181 21 Praha 8 Rodičovská linka: 840111234 Linka vzkaz domů: 800111113, 724727777 Linka bezpečí: 116111, 800155555 Dětské krizové centrum V Zápolí 1250/21 141 00 Praha 4 - Michle e-mail: [email protected] tel./fax: 241 480 511 mobil: 777 664 672 e-mail: [email protected] Dětské centrum Teen Challenge, Chlumova 15, 130 00 Praha 3 tel. 776 199 236 e-mail: [email protected]

ROSA - Informační a poradenské centrum pro ženy - oběti domácího násilí Podolská 25, Praha 4, tel/fax: 241 432 466 (SOS linka 602 246 102) Psychosociální centrum ACORUS pro ženy v tísni a oběti domácího násilí Nonstop linka 283 892 772. Pomoc obětem trestných činů Bílý kruh bezpečí, Duškova 20, Praha 5. Tel.: 257 31 71 00. Příloha č. 7 Organizace pomáhající závislým Státní zdravotní ústav Šrobárova 48 Praha 10 tel.: 267 082 473, 267 082 262 bezplatná linka pomoci AIDS 800 144 444 Centrum primární prevence Prev-centrum Meziškolská 1120/2 Praha 6, 16000 Telefon: 776 619 505; 233 355 459 Fax: 233 355 459 E-mail: [email protected] Institut Filia - vzdělávání Sokolská 26 120 00 Praha 2 tel./fax: 224 263 026, tel.: 224 261646, e-mail: [email protected] Drogové informační centrum SANANIM [Praha] www.drogovaporadna.cz

Praha 13, Ovčí hájek 2549/64A tel: 284825817 Poradenská linka K-centra 283872186 Mudr. Csémyová Centrum léčby závislosti na tabáku – Motol V Úvalu 84, P5, 224436646, st 14.00-16.00 Příloha č. 8 Organizace pomáhající nemocným AIDS Zdravotní ústav se sídlem v Praze Myslíkova 6 Praha 2 tel.: 224 910 757

Zdravotní ústav Středočeského kraje – pobočka Praha Dittrichova 17 Praha 2 tel.: 224 914 966 Národní linka pomoci AIDS „HELP LINE AIDS“ tel.: 800 144 444 www.aids-hiv.cz

Česká společnost AIDS pomoc (ČSAP) Dům světla Malého 4 Praha 8 – Karlín tel: 224 814 284, 224 810 345 www.aids-pomoc.cz

Bezplatná nonstop linka pomoci AIDS ČSAP tel.: 800 800 980 Příloha č. 9 Organizace zabývající se problematikou zdravé výživy Státní zdravotní ústav Šrobárova 48 Praha 10 tel.: 267 082 473, 267 082 262 bezplatná linka pomoci AIDS 800 144 444 MUDr. Barčáková Ulrika DĚTSKÉ LÉKAŘSTVÍ Obezitologická poradna - ordinuje v pondělí FN Motol, Praha 5 Tel: 22443 3806, ev.3811 Email: [email protected] Dětská obezitologická ambulance při Dětské poliklinice FN Motol V úvalu 84 150 06 Praha 5 Tel.: pondělí 224 433 812 MUDr. Ulrika Barčáková úterý 224 433 821 MUDr. Zlatko Marinov E-mail: [email protected] kontaktní osoba: MUDr. Zlatko Marinov Krizová linka ANABELL (poruchy příjmu potravy), tel. 848 200 210 Psychosomatická klinika, s.r.o. Patočkova 3, Praha 6 tel.: 233 351 741, 233 081 231 www.psychosomatika.cz

Kurz snižování nadváhy u dětí (pro rodiče s dětmi) Probíhá pravidelně jedenkrát týdně v budově Gymnázia Na Vítězné pláni na Praze 4 [email protected] , nebo na telefonu 603 347 250. Zpracoval Bc. Kamila Brunclíková, školní metodik prevence e-mail: [email protected], [email protected] Realizace Pedagogičtí pracovníci

Zpracovala školní metodička prevence Bc. Kamila Brunclíková Spolupracovala: výchovná poradkyně Mgr. Dana Kloudová

V Poděbradech 30. 10. 2012