2013/ 13 / 1 ORIGINAL ARTICLE
The Prevalence of Alcohol Dependence Syndrome among Seniors Hospitalised in the Psychogeriatric Wards of the Kromeriz Psychiatric Hospital – comparison of the years 2001 and 2011
LUŽNÝ, J. 1,2, BIÈAN, V. 1, HONZÁK, F.1, VÝROSTKOVÁ, O.1, BLAŽKOVÁ, M.1, POSPÍŠILOVÁ, I. 1, INDRÁKOVÁ, A.1, DEDEK, M.1 1
Kromeriz Psychiatric Hospital, Czech Republic
2
Department of Epidemiology and Public Health, Faculty of Medicine, University of Ostrava, Czech Republic
Citation: Lužný, J., Bièan, V., Honzák, F., Výrostková, O., Blažková, M., Pospíšilová, I., Indráková, A., Dedek, M. (2013). Prevalence syndromu závislosti na alkoholu u seniorù hospitalizovaných na gerontopsychiatrickém lùžku Psychiatrické léèebny Kromìøíž – srovnání let 2001 a 2011. Adiktologie, 13(1), 8–13.
BACKGROUND: The latest demographic trends, marked
years 2001 (1087 patients) and 2011 (1012 patients) were
by the ageing of the population, suggest that senior citizens
compared. RESULTS: In 2001 alcohol dependence was the
must be taken into consideration as a significant and spe-
primary admission diagnosis in 30 patients (2.8% of all psy-
cific group of consumers of health and social services.
chiatric admission diagnoses), while in 2011 alcohol de-
While often hidden and previously disregarded, alcohol
pendence was the primary admission diagnosis in 69 pa-
misuse and alcohol dependence pose a major problem
tients (6.8% of all psychiatric admission diagnoses). CON-
among this population, as shown by recent prevalence esti-
CLUSION: Between 2001 and 2011 there was a twofold
mates. AIMS: The aim of the study was to compare the
increase in the prevalence of alcohol dependence as the pri-
prevalence of alcohol dependence among seniors hospita-
mary admission diagnosis among seniors hospitalised in
lised in the psychogeriatric wards of the Kromeriz Psychiat-
the Kromeriz Psychiatric Hospital.
ric Hospital between 2001 and 2011. DESIGN AND MEASUREMENTS, PARTICIPANTS: Computerised medical records were analysed and the data concerning the prevalence of alcohol dependence among senior patients for the
KEY WORDS: ALCOHOL DEPENDENCE – SENIORS – GENDER – PSYCHIATRIC HOSPITALISATION – INCREASE IN PREVALENCE
Submitted: 22 / AUGUST / 2012
Accepted: 18 / FEBRUARY / 2013
Address for correspondence: Jan Lužný, MD, PhD /
[email protected] / Kromeriz Psychiatric Hospital, Havlíèkova 1265, 767 40 Kromìøíž, Czech Republic
8
ADIKTOLOGIE
2013/ 13 / 1 PÙVODNÍ PRÁCE
Prevalence syndromu závislosti na alkoholu u seniorù hospitalizovaných na gerontopsychiatrickém lùžku Psychiatrické léèebny Kromìøíž – srovnání let 2001 a 2011
LUŽNÝ, J.1,2, BIÈAN, V.1, HONZÁK, F.1, VÝROSTKOVÁ, O.1, BLAŽKOVÁ, M.1, POSPÍŠILOVÁ, I.1, INDRÁKOVÁ, A.1, DEDEK, M.1 1
Psychiatrická léèebna v Kromìøíži
2
Ústav epidemiologie a ochrany veøejného zdraví, Lékaøská fakulta Ostravské univerzity v Ostravì
Citace: Lužný, J., Bièan, V., Honzák, F., Výrostková, O., Blažková, M., Pospíšilová, I., Indráková, A., Dedek, M. (2013). Prevalence syndromu závislosti na alkoholu u seniorù hospitalizovaných na gerontopsychiatrickém lùžku Psychiatrické léèebny Kromìøíž – srovnání let 2001 a 2011. Adiktologie, 13(1), 8–13.
VÝCHODISKA: Aktuální demografické trendy pøedsta-
vané v elektronické formì (poèítaèová databáze Psychiatric-
vované stárnutím obyvatelstva obracejí naši pozornost
ké léèebny v Kromìøíži) a metoda komparace sledovaných
stále èastìji k seniorùm, kteøí se postupnì stávají význam-
údajù v roce 2001 (celkem 1 087 pøijatých seniorù) a v roce
nou a specifickou klientelou ve zdravotním i sociálním
2011 (celkem 1 012 pøijatých seniorù). VÝSLEDKY: V roce
systému. Problematika závislosti na alkoholu se pøitom
2001 byl syndrom závislosti na alkoholu hlavní pøíjmovou
nevyhýbá ani této èásti populace, ba naopak, aktuální pre-
diagnózou u 30 pacientù (2,8 % ze všech hlavních pøíjmo-
valenèní odhady hovoøí o nárùstu poètu seniorù s proble-
vých diagnóz). V roce 2011 byl syndrom závislosti na alko-
matickým užíváním alkoholu èi již plnì rozvinutou závis-
holu hlavní pøíjmovou diagnózou u 69 pacientù (6,8 % ze
lostí na nìm. CÍL: Cílem naší studie bylo porovnat preva-
všech hlavních pøíjmových diagnóz). ZÁVÌR: Byl zjištìn
lenci syndromu závislosti na alkoholu jako hlavní pøíjmové
více jak dvojnásobný nárùst prevalence závislosti na alko-
diagnózy (F10) u seniorù pøijatých k hospitalizaci na geron-
holu u seniorù odeslaných k hospitalizaci na gerontopsy-
topsychiatrickém lùžku Psychiatrické léèebny v Kromìøíži
chiatrické lùžko Psychiatrické léèebny v Kromìøíži mezi
v roce 2001 a v roce 2011. SOUBOR A METODIKA: Byla
lety 2001 a 2011.
použita metoda analýzy zdravotnické dokumentace ucho-
KLÍÈOVÁ SLOVA: ZÁVISLOST NA ALKOHOLU – SENIOØI – VLIV POHLAVÍ – PSYCHIATRICKÁ HOSPITALIZACE – NÁRÙST PREVALENCE
Došlo do redakce: 22 / SRPEN / 2012
Pøijato k tisku: 18 / ÚNOR / 2013
Korespondenèní adresa: MUDr. Mgr. Jan Lužný, Ph.D. /
[email protected] / Psychiatrická léèebna v Kromìøíži, Havlíèkova 1265, 767 40 Kromìøíž
ADIKTOLOGIE
9
l
1 ÚVOD
Závislost na alkoholu u seniorù je v souèasné svìtové odborné literatuøe zkoumána z nìkolika úhlù pohledu. Prvním okruhem vìdeckého výzkumu jsou prevalenèní studie mapující problematiku závislosti na alkoholu u seniorù (Pierucci-Lagha, 2003; Vondráèková, Šťastná, 2012) a problematiku stanovení rizikového množství pití alkoholu ve stáøí. Prevalence bezproblémového pravidelného pití alkoholu u seniorù žijících v komunitì je odhadována až na 62 % populace starší 65 let, z èehož až 13 % mužù a až 2 % žen jeví klinické známky závislosti na alkoholu (Rigler, 2000). Pøesnì odhadnout skuteènou prevalenci závislosti na alkoholu u seniorù je však obecný problém – mnoho seniorù závislých na alkoholu totiž nevyhledá pomoc lékaøe anebo není svým okolím pøinuceno problémové pití øešit (Menninger, 2002). Podle Riglera (2000) obecnì platí, že 1/3 závislostí na alkoholu se rozvíjí až po 65 letech vìku (late-onset alcoholism) a tato závislost je odstartována biopsychosociálními problémy souvisejícími se stáøím (odchod do dùchodu, ztráta sociálních kontaktù, pøibývající nemocnost a nemohoucnost ve stáøí, bilanèní úvahy nad koncem života). Zbývající 2/3 závislých na alkoholu si svou závislost „odnáší“ do svého stáøí z mladšího vìku (early-onset drinking). Vìtšina autorù se shoduje na tom, že je obtížné definovat tzv. bezpeèné množství alkoholu, které nevede pøi pravidelném konzumu ke vzniku závislosti nebo zdravotním problémùm. Odhad 20 g až 40 g èistého alkoholu jako bezpeèného množství pøi pravidelném pití v populaci seniorù rozhodnì neplatí paušálnì (Krombholz et al., 2010; Difour et al., 1992; Rigler, 2000). Druhou významnou oblastí je výzkum závislosti na alkoholu u seniorù s ohledem na demografické stárnutí obyvatelstva (Ivanová et al., 2010). Dále se hodnotí možné dopady závislosti na alkoholu na systémy zdravotních a sociálních služeb (Riesel, 2012). Populaèní odhady hovoøí o výrazném nárùstu poètu osob vysokého vìku (nad 65 let) a velmi vysokého vìku (nad 80 let), a tedy i o nárùstu poètu potenciálních uživatelù zdravotních a sociálních služeb (Lužný, 2010). Lze podotknout, že v roce 2011 žilo v Èeské republice 15,5 % obyvatelstva starších 65 let (Èeský statistický úøad, 2011). Tøetím tématem v souvislosti se závislostí na alkoholu u seniorù je vytvoøení vhodných screeningových nástrojù pro vèasnou detekci problémového pití alkoholu. Podle Culbersona (2006) patøí mezi nejèastìji používané screeningové dotazníky zamìøené na populaci seniorù hodnotící problémové pití alkoholu dotazníky CAGE (jedná se o akronym pocházející ze ètyø základních otázek tohoto screeningového nástroje – Cut down on drinking, being Annoyed, feeling Guilty about dribling, alcohol as Eye-opener in You), AUDIT (Alcohol Use Disorders Identification Test) a MAST-G (Michigan Alcohol Screening Test – Geriatric Version). Pro hodnocení problémù pøidružených k závislosti
10
ADIKTOLOGIE
na alkoholu pak dále doporuèuje Culberson (2006) ARPS dotazník (Alcohol-Related Problems Survey). Ètvrtou oblastí výzkumu je studium vlivu alkoholu na stárnoucí organismus s ohledem na patofyziologické zmìny provázející stárnutí (alcohol-use-disorders, Caputo et al., 2012) a porovnání vlivu alkoholu na starý organismus oproti jedincùm mladšího vìku. V této souvislosti jmenujme alespoò nìkteré zajímavé okruhy poznatkù: u stárnoucího organismu nacházíme výraznìjší senzitivitu k alkoholu oproti mladším jedincùm, a to z dùvodu zmenšeného distribuèního objemu alkoholu (Letizia et al., 2005). Dále je ve stáøí pøítomna zvýšená toxicita alkoholu vèetnì jeho výraznìjšího neurotoxického pùsobení spolu s vyšším rizikem rozvoje kognitivních poruch a rozvoje demence (Kim et al., 2012; Malouf et al., 2003; Xu et al., 2009). Známé je rovnìž zvýšené riziko závažných farmakokinetických interakcí alkoholu s léèivy s úzkým terapeutickým oknem bìžnými v terapii geriatrických pacientù, jakými jsou napøíklad warfarin èi digoxin (Rigler, 2000). Èastìjší je i narušená terapeutická aliance i adherence u seniorù se závislostí na alkoholu nebo problematika zvýšených kardiovaskulárních rizik (èastìjší výskyt dysrytmií, akutních koronárních syndromù, cévních mozkových pøíhod, kardiomyopathií). U seniorù závislých na alkoholu je také èastìjší výskyt malnutrice a dysbalance vnitøního prostøedí – nejèastìjším nálezem je hypokaliémie, deficit folátu v séru, deficit thiaminu, porucha glukózové tolerance spolu se zmìnou senzitivity k inzulinu, hyperurikémie (Rigler, 2000). V souvislosti se závislostí na alkoholu u seniorù je rovnìž èastý výskyt pádù a následných kraniocerebrálních traumat nebo zlomenin konèetin (Mackel et al., 1994). Pátou oblastí výzkumu je vypracování komplexních terapeutických a rehabilitaèních postupù pro efektivní léèbu závislosti na alkoholu u seniorù (Gomberg, 2003; Sattar et al., 2003; Letizia et al., 2005). Zajímavým pøíkladem komplexní léèby závislostí u seniorù je BRENDA model opírající se o biopsychosociální pohled na závislost na alkoholu (Kaemf et al., 1999). l
2 CÍL
Hlavním cílem naší studie bylo porovnat prevalenci syndromu závislosti na alkoholu (F10) vèetnì bližších podkategorií (škodlivé užívání – F10.2, odvykací stav – F10.3, odvykací stav s deliriem – F10.4, psychotická porucha – F10.5, amnestický syndrom – F10.6, psychotická porucha reziduální nebo s pozdním zaèátkem – F10.7) u seniorù pøijatých k hospitalizaci na gerontopsychiatrickém lùžku Psychiatrické léèebny v Kromìøíži v roce 2001 a v roce 2011. l
3 METODY A SOUBOR
V naší studii jsme použili metodu analýzy zdravotnické dokumentace uchované v elektronické formì (poèítaèová da-
LUŽNÝ, J., BIÈAN, V., HONZÁK, F., VÝROSTKOVÁ, O., BLAŽKOVÁ, M., POSPÍŠILOVÁ, I. …
2013/ 13 / 1 PÙVODNÍ PRÁCE
tabáze Psychiatrické léèebny v Kromìøíži) a metodu komparace sledovaných údajù v roce 2011 a v roce 2012. Mezi sledované údaje získané studiem elektronické formy zdravotnické dokumentace patøily: 1/ celkový poèet pacientù pøijatých na gerontopsychiatrické lùžko Psychiatrické léèebny v Kromìøíži v roce 2001 a v roce 2011, 2/ poèet pacientù pøijatých na gerontopsychiatrické lùžko Psychiatrické léèebny v Kromìøíži v roce 2001 a v roce 2011 s hlavní pøíjmovou diagnózou F10.x syndrom závislosti na alkoholu dle Mezinárodní klasifikace nemocí (MKN-10), 3/ u pacientù pøijatých k léèbì závislosti na alkoholu jsme dále sledovali bližší urèení diagnostické kategorie závislosti na alkoholu pomocí ètvrtého kódovacího znaku dle Mezinárodní klasifikace nemocí (MKN-10). Hlavní pøíjmová diagnóza byla urèena ve všech pøípadech psychiatrem – lékaøem centrálního pøíjmu Psychiatrické léèebny v Kromìøíži, pøípadnì ošetøujícím lékaøem konkrétního gerontopsychiatrického oddìlení. Vstupním kritériem studie bylo dosažení vìku 65 let a výše v den pøijetí pacienta k léèbì. Vyluèující kritéria nebyla autory stanovena. Etická rizika pøi provedení studie a hodnocení jejích výsledkù nejsou autorùm známa. l
4 VÝSLEDKY
Tabulka 1 / Table 1 Závislost na alkoholu u hospitalizovaných seniorù bez rozlišení pohlaví pacientù Alcohol dependence among hospitalised senior patients (without gender specification) Rok
2001
2011
Rozdíl
Pøíjmy
1 087
1 012
-75 (-6,9 %)
F10 celkem
30 (100,0 %)
69 (100,0 %)
2,3×
F10.2
15 (50,0 %)
34 (49,3 %)
2,3×
F10.3
7 (23,3 %)
16 (23,2 %)
2,3×
F10.4
0 (00,0 %)
2 (2,9 %)
2,0×
F10.5/.6/.7
8 (26,7 %)
17 (24,6 %)
2,1×
2001/2011
F10 – syndrom závislosti na alkoholu, F10.2 – škodlivé užívání, F10.3 – odvykací stav, F10.4 – odvykací stav s deliriem, F10.5 – psychotická porucha, F10.6 – amnestický syndrom, F10.7 – psychotická porucha reziduální nebo s pozdním zaèátkem F10 – alcohol dependence syndrome, F10.2 – harmful use, F10.3 – withdrawal state, F10.4 – withdrawal state with delirium, F10.5 – psychotic disorder, F10.6 – amnesic syndrome, F10.7 – residual and late-onset psychotic disorder Tabulka 2 / Table 2 Závislost na alkoholu u hospitalizovaných seniorù – ženy Alcohol dependence among hospitalised senior patients – females Rok
2001
2011
Rozdíl 2001/2011
l
4 / 1 Základní popisné údaje
V roce 2001 bylo na gerontopsychiatrická lùžka Psychiatrické léèebny v Kromìøíži pøijato celkem 1 087 pacientù starších 65 let, z toho 667 žen (61,4 %) a 420 mužù (38,6 %). Prùmìrný vìk pacientù pøijatých na gerontopsychiatrická lùžka Psychiatrické léèebny v Kromìøíži (2001) byl 74,3 +- 7,2 let (ženy: 78,8 +- 8,4 let, muži: 72,2 +- 6,7). V roce 2011 bylo na gerontopsychiatrická lùžka Psychiatrické léèebny v Kromìøíži pøijato celkem 1 012 pacientù starších 65 let, z toho 611 žen (60,4 %) a 401 muž (39,6 %). Prùmìrný vìk pacientù pøijatých na gerontopsychiatrická lùžka Psychiatrické léèebny v Kromìøíži (2011) byl 75,6 +- 7,9 let (ženy: 79,7 +- 9,6 let, muži: 73,8 +- 7,5). l 4 / 2 Údaje o prevalenci závislosti na alkoholu
V roce 2001 byl syndrom závislosti na alkoholu hlavní pøíjmovou diagnózou u 30 pacientù (2,8 % ze všech hlavních pøíjmových diagnóz). Diagnostická kategorie „škodlivé užívání – F10.2“ byla nalezena u 15 pacientù, diagnostická kategorie „odvykací stav – F10.3“ se vyskytla u 7 pacientù, odvykací stav s deliriem – F10.4 u žádného pacienta, zbývající diagnostické podkategorie (psychotická porucha – F10.5, amnestický syndrom – F10.6, psychotická porucha reziduální nebo s pozdním zaèátkem – F10.7) se vyskytly u 8 pacientù (tabulka 1). Bližší údaje o prevalenci závislosti na alkoholu
Pøíjmy
667
611
–56 (–8,4 %)
F10 celkem
7 (100,0 %)
17 (100,0 %)
2,4×
F10.2
4 (57,1 %)
9 (52,9 %)
2,3×
F10.3
2 (28,6 %)
5 (29,4 %)
2,5×
F10.4
0 (00,0 %)
1 (5,9 %)
2,0×
F10.5/.6/.7
1 (14,3 %)
2 (11,8 %)
2,0×
F10 – syndrom závislosti na alkoholu, F10.2 – škodlivé užívání, F10.3 – odvykací stav, F10.4 – odvykací stav s deliriem, F10.5 – psychotická porucha, F10.6 – amnestický syndrom, F10.7 – psychotická porucha reziduální nebo s pozdním zaèátkem F10 – alcohol dependence syndrome, F10.2 – harmful use, F10.3 – withdrawal state, F10.4 – withdrawal state with delirium, F10.5 – psychotic disorder, F10.6 – amnesic syndrome, F10.7 – residual and late-onset psychotic disorder
u hospitalizovaných pacientù dle pohlaví ukazuje tabulka 2 (ženy) a tabulka 3 (muži). V roce 2011 byl syndrom závislosti na alkoholu hlavní pøíjmovou diagnózou u 69 pacientù (6,8 % ze všech hlavních pøíjmových diagnóz). Diagnostická kategorie „škodlivé užívání – F10.2“ byla nalezena u 34 pacientù, diagnostická kategorie „odvykací stav – F10.3“ se vyskytla u 16 pacientù, odvykací stav s deliriem – F10.4 se vyskytla u 3 pacientù, zbývající diagnostické podkategorie (psychotická porucha – F10.5, amnestický syndrom – F10.6, psychotická porucha reziduální nebo s pozdním zaèátkem – F10.7) se vyskytly u 19 pacientù (viz tabulka 1). Bližší údaje o prevalenci závislosti na alkoholu
PREVALENCE SYNDROMU ZÁVISLOSTI NA ALKOHOLU U SENIORÙ HOSPITALIZOVANÝCH …
ADIKTOLOGIE
11
Tabulka 3 / Table 3 Závislost na alkoholu u hospitalizovaných seniorù – muži Alcohol dependence among hospitalised senior patients – males Rok
2001
2011
Rozdíl 2001/2011
Pøíjmy
420
401
-19 (-4,5 %)
F10 celkem
23 (100,0 %)
52 (100,0 %)
2,3x
F10.2
11 (47,8 %)
25 (48,1 %)
2,3x
F10.3
5 (21,7 %)
11 (21,2 %)
2,2x
F10.4
0 (00,0 %)
1 (1,9 %)
2,0x
F10.5/.6/.7
7 (30,4 %)
15 (28,8 %)
2,1x
F10 – syndrom závislosti na alkoholu, F10.2 – škodlivé užívání, F10.3 – odvykací stav, F10.4 – odvykací stav s deliriem, F10.5 – psychotická porucha, F10.6 – amnestický syndrom, F10.7 – psychotická porucha reziduální nebo s pozdním zaèátkem F10 – alcohol dependence syndrome, F10.2 – harmful use, F10.3 – withdrawal state, F10.4 – withdrawal state with delirium, F10.5 – psychotic disorder, F10.6 – amnesic syndrome, F10.7 – residual and late-onset psychotic disorder
u hospitalizovaných pacientù dle pohlaví ukazuje tabulka 2 (ženy) a tabulka 3 (muži). Srovnáním údajù v tabulkách 1–3 lze vyvodit, že mezi lety 2001 a 2011 dochází k 2,3násobnému nárùstu prevalence závislosti na alkoholu u seniorù jako hlavní pøíjmové diagnózy (u žen se jedná o 2,4násobný nárùst, u mužù o 2,3násobný nárùst). Propoèty hodnotící prevalenci v bližších kategoriích F10.x mezi lety 2001 a lety 2011 ukazují pøiložené tabulky (viz tabulka 1–3). l
5 DISKUSE
Prevalenèní studie mapující závislost na alkoholu u populace seniorù hospitalizovaných na gerontopsychiatrii v èeském písemnictví dosud chybí. V èesky psané odborné literatuøe se problematice závislosti na alkoholu u gerontopsychiatrických pacientù blíže vìnuje jen nìkolik málo autorù (Krombholz et al., 2010). Zahranièní zdroje uvádìjí údaje o prevalenci závislosti na alkoholu nejèastìji u seniorù žijících v komunitì (Dufour et al., 1992), nebo u seniorù, kteøí jsou v péèi praktických lékaøù, pøípadnì seniorù hospitalizovaných na akutních somatických oddìleních nemocnic (Valuto et al., 2012; Letizia et al., 2005; Mackel et al., 1994). Naše výsledky poukazují na více jak dvojnásobný nárùst prevalence závislosti na alkoholu u seniorù hospitalizovaných na gerontopsychiatrickém lùžku mezi lety 2001 a 2011, a to u žen i mužù. Znepokojivým trendem je nárùst absolutního poètu pacientù se závislostí na alkoholu mezi lety 2001/2011, zejména pak u mužù (nárùst z 23 na 52 pacienty). V této skupinì pak dochází navíc i k absolutnímu rùstu tìžkých stadií závislosti na alkoholu (vyjádøeno pomocí ètvrtého znaku MKN-10 ve „vyšších“ diagnostických subkategoriích F10.5, F10.6 a F10.7) – ze 7 na 15 pacientù.
12
ADIKTOLOGIE
O pøíèinách tohoto trendu lze jen spekulovat – nelze vylouèit vlivy horšící se ekonomické situace seniorù v Èeské republice, postupnì se mìnící sociální a kulturní klima spoleènosti (diskriminace seniorù – ageizmus, obtíže se sociálním zajištìním seniorù – bydlení, péèe a nutná dopomoc okolí u nemohoucích seniorù). Rovnìž mùže docházet i k postupné negativní promìnì vztahù v dyádì „stárnoucí rodiè – dospìlé dítì“ vedoucí k nárùstu pocitu osamìní a izolaci stárnoucích lidí. V souvislosti s ekonomickou situací seniorù je rovnìž spekulativní odhad zvýšené spotøeby relativnì levnìjších druhù alkoholických nápojù (levná krabicová vína) oproti dražším alkoholickým nápojùm (pivo, destiláty). Autoøi jsou si vìdomi interpetaèních obtíží svých výsledkù. Naše sledování bylo provedeno mezi dvìma vybranými roky sledování (2001 a 2011) na vzorku pacientù hospitalizovaných na gerontopsychiatrickém lùžku Psychiatrické léèebny v Kromìøíži. Zajímavé by jistì bylo sledování v jednotlivých letech (2001 až 2011), pøípadnì sledování v širší èasové kohortì více desítek let (elektronická forma zdravotnické dokumentace je v Psychiatrické léèebnì v Kromìøíži zavedena od roku 1996). V našem sledování byla hodnocena pouze hlavní pøíjmová diagnóza syndrom závislosti na alkoholu, a tak zùstaly zcela opomenuty (a statisticky nezpracovány) pøípady komorbidní závislosti na alkoholu pøi jiné hlavní pøíjmové psychiatrické diagnóze (elektronická forma zdravotnické dokumentace nám umožnila postihnout pouze jednu diagnózu, a to právì hlavní pøíjmovou diagnózu). Statistické zpracování dat bylo v našem sledování omezeno na jednoduché výpoèty elementární deskriptivní statistiky. Daleko pøesnìjší by bylo zpracování dat pomocí metod induktivní statistiky (zejména pokud jde o srovnání dat z roku 2001 a z roku 2011), kdy bychom mohli vyslovit i domnìnku o statistické signifikaci sledovaných rozdílù. Pøedkládané výsledky jsou tak pouze hrubými odhady možné prevalence závislosti na alkoholu u hospitalizovaných seniorù. l
6 ZÁVÌRY
Naše výsledky poukazují na více jak dvojnásobný nárùst prevalence závislosti na alkoholu u seniorù odeslaných k hospitalizaci na gerontopsychiatrické lùžko Psychiatrické léèebny v Kromìøíži mezi lety 2001 a 2011. Tento poznatek podtrhuje závažnost problematiky závislosti na alkoholu u osob starších 65 let a zároveò mùže podpoøit další zájem o podrobnìjší výzkum v této demograficky významné a poèetnì rostoucí populaèní skupinì.
LUŽNÝ, J., BIÈAN, V., HONZÁK, F., VÝROSTKOVÁ, O., BLAŽKOVÁ, M., POSPÍŠILOVÁ, I. …
2013/ 13 / 1 PÙVODNÍ PRÁCE
LITERATURA / REFERENCES l Culberson, J. W. (2006). Alcohol use in the elderly: beyond the CAGE. Part
l Malouf, M., Grimley, E. J., Areosa, S. A. (2003). Folic acid with or without
2: Screening instruments and treatment strategie. Geriatrics, 61(11), 20–26.
vitamin B12 for cognition and dementia. Cochrane Databáze of Systemic
l Èeský statistický úøad. (2011). Obyvatelstvo. [online]. Dostupné z:
Reviews, 4:CD004514.
http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/seniori (21. 8. 2012).
l Menninger, J. A. (2002). Assessment and treatment of alcoholism and
l Dufour, M. C., Archem, L., Gordis, E. (1992). Alcohol and the elderly. Cli-
substance-related disorders in the elderly. Bulletin of The Menninger Clinic,
nics in Geriatic Medicine, 8(1), 127–141.
66(2), 166–183.
l Gomberg, E. S. (2003). Treatment for alcohol-related problems: special po-
l Pierucci-Lagha, A. (2003). Alcoholism and aging. Epidemiology, clinical as-
pulations: research opportunities. Recent Developments in Alcoholism, 16,
pects and treatment. Psychologie et NeuroPsychiatrie du Vieillissement, 1(3),
313–333.
197–205.
l Ivanova, K., Bellova, J., Buzgova, R., Jurickova, L., Kliment, P., Luzny, J.,
l Riesel, P. (2012). Závislost a veøejné zdraví. Adiktologie, 12(2), 158–159.
Polasek, V., Smekalova, L., Svoboda, J., Spatenkova, N., Vancura, P. (2009).
l Rigler, S. (2000). Alcoholism in the elderly. American Family Physician,
Advocacies for frail and incompetentelderly in Europe. Results from the Czech
61(6), 1710–1716.
Republic. 1st ed. Palacky University in Olomouc, Czech Republic, pp. 45–60.
l Sattar, S. P., Petty, F., Burke, W. J. (2003). Diagnosis and treatment of alco-
l Kaempf, G., O´Donnell, C., Oslin, D. W. (1999). The BRENDA model: a psy-
hol dependence in older alcoholics. Clinics in Geriatric Medicine, 19(4),
chosocial addiction model to identify and treat alcohol disorders in elders. Ge-
743–761.
riatric Nursing, 20(6), 302–304.
l Xu, G., Liu, X., Yin, Q., Zhu, W., Zhang, R., Fan, X. (2009). Alcohol consum-
l Kim, J. W., Lee, D. Y., Lee, B. C., Jung, M. H., Kim, H., Choi, Y. S. et al.
ption and transition of mild cognitive impairment to dementia. Psychiatry and
(2012). Alcohol and cognition in the elderly: a review. Psychiatry Investigation,
Clinical Neurosciences. 63(1), 43–49.
9(1), 8–16.
l Valuto, F., Vignoli, T., Leggio, L., Addolorato, G., Zoli, G., Bernardi, M.
l Krombholz, R., Drástová, H. (2010). Závislosti a stáøí. Psychiatrie pro praxi,
(2012). Alcohol use disorders in the elderly: a brief overview from epidemiolo-
2010; 11 (5–6), 161–164.
gy to treatment options. Experimental Gerontology, 47(6), 411–416.
l Letizia, M, Reinbolz, M. (2005). Identifying and managing acute alcohol
l Vondráèková, P., Šťastná, L. (2012). Epidemiologie užívání alkoholu ve svì-
withdrawal in the elderly. Geriatric Nursing, 26(3), 176–183.
tì a v ÈR: spotøeba, abúzus, závislost, morbidita a mortalita. Adiktologie,
l Lužný, J. (2010). Kvalita života u seniorù s duševní poruchou hospitalizova-
12(2), 114–127.
ných na gerontopsychiatrickém lùžku Psychiatrické léèebny v Kromìøíži. [Dizertaèní práce]. Olomouc: Lékaøská fakulta Univerzity Palackého. l Mackel, C. L., Sheehy, C. M., Badger, T. A. (1994). The challenge of detecti-
on and management of alcohol abuse among elders. Clinical Nurse Specialist, 8(3), 128–135.
KNIHY
RORSCHACHOVA METODA – INTEGRATIVNÍ PØÍSTUP K INTERPRETACI
Leèbych Martin Autor se zøejmì jako první na svìtì pokusil vèlenit Rorschachovu metodu do širšího teoretického rámce. Z jeho teoretického bádání vyplývá, že nálezy získané touto metodou korespondují s øadou soudobých teoretických a výzkumných poznatkù. Nezùstává jen v rovinì èisté diagnostiky, nýbrž zamýšlí se i nad terapeutickými dùsledky možných nálezù. Jeho výklad potvrzuje, že Rorschachova metoda se stala spolehlivým nástrojem poznání osobnosti jedince. Kniha je tudíž jednak repetitoriem nových poznatkù z oblasti kognice, emocí a mezilidských vztahù, jednak brilantní ukázkou jejich využití v psychologické praxi. Jde o komplexní dílo, které by nemìlo chybìt v odborné knihovnì žádného psychologa a které bude neocenitelným zdrojem inspirace pro každého, kdo pracuje s projektivními metodami. Grada Publishing, a.s., 167 × 240, brožovaná vazba, 152 stran, cena 249 Kè, 10,46 , ISBN: 978-80-247-4536-7, kat. èíslo 2340.
Publikaci si mùžete objednat na stránkách www.adiktologie.cz (èasopis Adiktologie, online objednávka). Redakce èasopisu Adiktologie, Klinika adiktologie, 1. LF UK v Praze, Apolináøská 4, 128 00 Praha 2 / e-mail:
[email protected] / www.adiktologie.cz
PREVALENCE SYNDROMU ZÁVISLOSTI NA ALKOHOLU U SENIORÙ HOSPITALIZOVANÝCH …
ADIKTOLOGIE
13
