2013

Kvartální analýza českého stavebnictví Q4/2013

www.ceec.eu

Poděkování

Vážení čtenáři, děkujeme, že využíváte Kvartální analýzu českého stavebnictví Q4/2013, kterou pro vás připravila společnost CEEC Research ve spolupráci s poradenskou společností KPMG Česká republika. Děkujeme také za podporu zlatému partnerovi – společnosti Saint-Gobain Construction Products CZ (divize Weber) a stříbrnému partnerovi společnosti Ramirent. Tato studie je zpracována na základě údajů získaných z více jak 100 uskutečněných osobních a telefonních interview s klíčovými představiteli vybraných stavebních společností. Zmíněné rozhovory se všemi společnostmi proběhly v říjnu a listopadu 2013. Kromě standardní analýzy odpovědí celého vzorku zmíněných stavebních společností nabízí tento výzkum detailní informace o postojích hlavních segmentů podle dvojrozměrné segmentace vzorku (tj. jak z hlediska velikosti stavebních společností, tak i stavebního zaměření účastníků). Segmenty rozdělujeme na velké a střední/malé společnosti, z druhého pohledu na segmenty zabývající se pozemním nebo inženýrským stavitelstvím. Díky tomu může tato Kvartální analýza českého stavebnictví Q4/2013 poskytnout zcela vyvážené, aktuální a dostatečně podrobné údaje o českém stavebnictví nezbytné pro rozhodování vedoucích představitelů společností podnikajících v dané oblasti. Poděkovat bychom chtěli jak představitelům stavebních firem, kteří nám věnovali svůj čas a poskytli potřebné informace pro zpracování této studie, tak i všem aktivním uživatelům, kteří nám pravidelně poskytují cenné návrhy, díky nimž jsme schopni lépe a efektivněji uspokojovat jejich informační potřeby.

Jiří Vacek

Riaditeľ spoločnosti CEEC Research

2

Pavel Kliment

Partner odpovědný za služby pro realitní a stavební společnosti KPMG v České republice

www.ceec.eu


Partneři Úvodník

CEEC Research děkuje všem svým partnerům, bez nichž by nebylo možné analýzy stavebnictví vybraných zemí střední a východní Evropy pravidelně zpracovávat a bezplatně poskytovat. Generální partner Výzkum potenciálu stavebnictví v zemích střední a východní Evropy je realizován ve spolupráci s poradenskou společností KPMG Česká republika.

Zlatý partner

Stříbrný partner

Výhradní bankovní partner

Výhradní pojišťovací partner

Mediální partneři

3


www.ceec.eu

Shrnutí

•

Výsledky stavebnictví za prvních deset měsíců roku 2013 ukazují na přibrzďující se pokles sektoru. Pokles je však stále velice intenzivní (-9,3 %). Počet subjektů podnikajících ve stavebnictví sice ve srovnání s rokem 2008 vzrostl, poslední dva roky ale ukazují na již zahájený pokles. Počty osob zaměstnaných ve stavebnictví klesají od počátku krize téměř bez přestání.

•

Rok 2014 by podle ředitelů stavebních společností měl přinést další, ale již pouze velice mírný, pokles výkonů sektoru. Záležet bude zejména na investičních prioritách nové vlády a vývoji ekonomiky, která má hlavní vliv na privátní investice. V roce 2015 by již mohlo české stavebnictví začít mírně růst.

•

Vzhledem k očekávanému zastavení předchozích rychlých poklesů českého stavebnictví zlepšily firmy výhled vývoje svých tržeb pro rok 2014. Mírně lepší vývoj tržeb očekávají zejména malé a střední firmy. V roce 2015 by dle očekávání měly tržby dále mírně růst.

•

•

4

Sebedůvěra ředitelů stavebních společností v překonání konkurence v roce 2014 ve srovnání s červencovým výzkumem znatelně vzrostla. Aktuálně své společnosti v tomto ohledu důvěřuje až šest ředitelů z deseti (v červenci pouze čtyři z deseti). Vytížení kapacit stavebních společností se ve srovnání s minulým průzkumem nezměnilo. V meziročním srovnání je vytížení kapacit vyšší o pět procentních bodů. Menší objem zakázek než před rokem potvrzuje třetina společností a tento podíl je nižší než v minulém výzkumu.

•

Čtyři z pěti stavebních společností potvrzují, že se počet jejich zaměstnanců oproti roku 2008 změnil (v naprosté většině šlo o snížení). Nejvíce zaměstnanců ubylo v dělnických profesích. Třetina firem má aktuálně problém s realizací některých typů stavebních prací kvůli nedostatku specializovaného personálu.

•

Jeden ze čtyř ředitelů potvrzuje, že jeho společnost bude v příštím roce muset dále snižovat své personální náklady, dalších 16 % se ještě rozhodne podle aktuální situace na trhu. Snižovat chtějí zejména malé a střední firmy, z pohledu stavebního zaměření se jedná o pozemním stavitelství.

•

Přibližně třetina stavebních firem častěji než v roce 2008 najímá pracovníky externě (např. na živnostenský list) , cílem je ušetřit a využívat pracovníky, jen když jsou potřeba.

•

V průměru realizují firmy vlastními silami 57 procent objemu svých zakázek. Častější outsourcing/subdodávky některých aktivit oproti roku 2008 potvrzuje necelá třetina firem.

•

Svou efektivitu měří jen dvě třetiny stavebních společností. V segmentu velkých firem potvrzují sledování své efektivity všechny společnosti, naopak u malých a středních firem pouze polovina.

•

Do zvýšení své konkurenceschopnosti investují tři ze čtyř firem (76 procent). Investiční rozpočet pro rok 2014 bude v průměru o 12 procent nižší než v roce 2008.

www.ceec.eu


Výsledky stavebnictví za prvních deset měsíců roku 2013 ukazují na přibrzďující se pokles sektoru. Ten je však stále velice intenzivní (-9,3 %). Počet subjektů podnikajících ve stavebnictví sice ve srovnání s rokem 2008 vzrostl, poslední dva roky ale ukazují na již zahájený pokles. Počty osob zaměstnaných ve stavebnictví klesají téměř bez přestání od počátku krize. Probíhá intenzivní pokles sektoru – o 9,3 %

Nejnovější výsledky publikované Českým statistickým úřadem za leden – říjen 2013 ukazují na mírné přibrzdění předchozího rychlého propadu stavebnictví z prvního pololetí tohoto roku. Stavební produkce v prvních deseti měsících roku 2013 klesla meziročně o 9,3 %. Výsledky se tak postupně blíží očekáváním ředitelů stavebních firem ohledně jimi predikovaného celoročního vývoje sektoru (pokles o 7,4 %). Produkce pozemního stavitelství klesla zatím o 8,4 %, inženýrské stavitelství klesá intenzivněji (o 11,2 %) zejména vzhledem k chybějícím velkým státním zakázkám.

Meziroční změny indexu stavební produkce v roce 2013

Ve srovnání s rokem 2008 je pokles výkonu až o 26,9 %

1. čtvrtletí

2. čtvrtletí

3. čtvrtletí

leden až říjen

ISP celkem

-12,7 %

-13,9 %

-6,5 %

-9,3 %

Pozemní stavitelství

-12,4 %

-14,0 %

-4,0 %

-8,4 %

Inženýrské stavitelství

-13,4 %

-13,6 %

-11,7 %

-11,2 %

Z dlouhodobějšího pohledu je vidět, že české stavebnictví meziročně klesá již pátým rokem a v současné době se nachází nejen pod úrovní let 2007 a 2008, kdy bylo na svém vrcholu, ale také pod úrovní bazického roku 2010. Stavební produkce od počátku roku do konce října 2013 klesla ve srovnání se stejným obdobím konjunkturního roku 2008 o 26,9 %.

Rozklad meziroční změny indexu stavební produkce

5


Počty a hodnota zakázek

www.ceec.eu

Počet stavebních zakázek stavebních podniků s 50 a více zaměstnanci v 1. až 3. čtvrtletí 2013 meziročně klesl o 6,2 %, podniky jich v tuzemsku uzavřely 29,4 tisíce. Celková hodnota těchto zakázek meziročně klesla o 8,3 % a činila 99,1 mld. Kč, v pozemním stavitelství 46,7 mld. Kč (pokles o 18,7 %) a v inženýrském stavitelství 52,4 mld. Kč (růst o 3,4 %). Průměrná hodnota nově uzavřené stavební zakázky v 1. až 3. čtvrtletí 2013 činila 3,4 mil. Kč a byla meziročně o 2,3 % nižší.

Meziroční změny objemu nových stavebních zakázek 2013 (podniky s 50 a více zaměstnanci)

Vývoj nových stavebních zakázek

Zásobník práce se zmenšuje

6

1. čtvrtletí

2. čtvrtletí

3. čtvrtletí

1. až 3. čtvrtletí

Nové zakázky celkem

-18,1 %

-1,5 %

-8,4 %

-8,3 %


-35,6 %

-1,0 %

-24,2 %

-18,7 %


0,5 %

-2,0 %

+10,1 %

+3,4 %

Rozklad meziroční změny objemu nových stavebních zakázek (podniky s 50 a více zaměstnanci)

Ke konci 3. čtvrtletí 2013 měly stavební podniky s 50 a více zaměstnanci celkem smluvně uzavřeno 11,6 tisíc zakázek, což znamenalo meziroční pokles o 9,7 %. Tyto zakázky představovaly zásobu dosud neprovedených stavebních prací v celkové hodnotě 130,9 mld. Kč a tento objem uzavřených zakázek se ve srovnání se stavem na konci 3. čtvrtletí 2012 snížil o 14,6 %. Klesající zásobníky práce stavebních firem jen ukazují na potenciální další problémy sektoru, pokud nedojde k nečekanému přílivu nových zakázek. Hodnota nasmlouvaných stavebních zakázek se snižuje již od počátku roku 2009 a nyní se jejich objem ve finančním vyjádření pohybuje na úrovni roku 2002.

www.ceec.eu


Trend stavu stavebních zakázek ke konci sledovaného období (bazický index)

Oproti roku 2008 došlo k nárůstu počtu podnikatelských subjektů ve stavebnictví

I přes probíhající krizi rostly počty subjektů ve stavebnictví podle údajů ČSÚ nepřetržitě až do roku 2011. V roce 2012 byl zaznamenán první menší meziroční pokles (o 1,1 procenta) a letos velice pozvolný úbytek zatím pokračuje (v lednu až září ve srovnání s koncem roku 2012 o 0,7 %). Jak ukazují uvedená čísla, celkově tak došlo k růstu počtu subjektů ve stavebnictví ve srovnání s posledním rokem konjunktury, tj. 2008. Hlavní příčinou byl zejména rychlejší vznik nových subjektů na trhu oproti počtu subjektů, které svoji činnost už ukončily (míra reprodukce ale klesá, viz dále).

Pokud nedojde k nějaké nečekané změně, například k přílivu většího objemu zakázek, můžeme očekávat začátek intenzivnější konsolidace trhu. Řada firem již vyčerpala, nebo je na hranici svých rezerv, a případné zakázky za ceny s nulovým ziskem nebo i zápornou marží již dále neustojí. Kolem vysychajícího rybníka sedí aktuálně příliš mnoho rybářů a těm již navíc docházejí zásoby. Jiří Vacek ředitel, CEEC Research, s.r.o. Z pohledu našich relevantních konkurenčních firem zatím neskončil nikdo a počet účastníků soutěží rozhodně neklesá, o žádné pročisťování se zatím nejedná. Setrvačnost zakázek je v našem oboru značná, nenastalo ještě ani vystřízlivění z extrémně nízkých nabídkových cen. Konec a fúze středních a větších firem, případně ústup z trhu u zastoupení zahraničních koncernů, nastane až v dalších dvou letech, po vyčerpání všech rezerv. Tomáš Hajič předseda představenstva, Dálniční stavby Praha, a.s.

7


www.ceec.eu

Některé firmy doplatily na nedostatek zakázek, slabé kapitálové zázemí a někdy i na vlastní chyby v cenové politice. Podle mne však hlavní vlna úpadků stavebních firem teprve přijde.

Petr Čížek jednatel SWIETELSKY stavební s.r.o., předseda Sdružení pro výstavbu silnic

Nynější situace ještě neznamená pročišťování trhu. Rozhodující úlohu hrají velké koncerny a zde nedošlo k ukončení činnosti u žádné z firem.

Došlo ke zmenšení velikosti firem na trhu

Antonín Daňa člen představenstva, Porr a.s.

I přes nárůst počtu subjektů na trhu však došlo u řady firem ke zmenšení jejich velikosti, např. z pohledu obratu nebo i počtu zaměstnanců. Například u větších stavebních firem (podniky s 50 a více zaměstnanci), které podrobněji monitoruje ČSÚ, došlo oproti roku 2008 k úbytku v rámci tohoto segmentu až o 20 % (úbytek zaměstnanců však neznamená ve většině případů ukončení činnosti těchto podniků, ale pouze pokles pod hranici stanovenou ČSÚ k monitorování tohoto segmentu, tj. zmíněné zmenšení firem a sestup do nižší velikostní kategorie). Zmenšení firem a stavebních kapacit rovněž potvrzují klesající počty zaměstnanců, viz. tabulka dále. Jak ale ukazuje jedna z následujících kapitol, i přes již realizované optimalizace kapacit a snižování počtu osob pracujících ve stavebnictví, současný stav kapacit stále neodpovídá poptávce a téměř pětina stavebních kapacit je nyní bez využití. To samozřejmě ukazuje, že pokud nedojde k výraznějšímu nárůstu poptávky po stavebních pracích, dojde k redukci kapacit a odchodu části subjektů z trhu. Žádné zásadní pády jsem zatím nezaznamenal, pročišťování proběhlo spíše na úrovni menších a finančně slabších firem. Rány si ale lížou i větší společnosti a ekonomická kvalita zásobníku jejich zakázek mě optimismem nenaplňuje. Nuda nás na stavebním trhu v nejbližší době nečeká.

8

Luboš Tomášek ekonomický ředitel a člen představenstva, Viamont DSP a.s.

www.ceec.eu

Meziroční vývoj počtu podnikatelských subjektů ve stavebnictví


Vývoj počtu podnikatelských subjektů ve stavebnictví Celkem (podnikatelské subjekty

Podniky s 50 a více zaměstnanci

+ pracující majitelé)

(ve sledovaném období)

Rok

Počet

Meziroční změna

Počet

Meziroční změna

2008

293 151

755

2009

297 638

1,5

754

-0,1

2010

311 038

4,5

708

-6,1

2011

326 309

4,9

660

-6,8

2012

322 670

-1,1

642

-2,7

2013 (leden - září)

320 546

-0,7

603

-6,1

Zdroj: ČSÚ Komentář: Změny jsou výsledkem přílivu nově založených subjektů – ukončení činnosti stávajících subjektů + rozdíl přílivu firem přicházejících z jiných oborů nebo odlivu odcházejících firem ze stavebnictví do jiných oborů

Počet subjektů ve stavebnictví v letech 2008 až 2013 (podle CZ-NACE 41, 42 a 43)

Nárůst počtu subjektů na trhu od počátku krize o 9,3 procenta

Zdroj: ČSÚ Velká část firem začala řešit vlastní restrukturalizaci pozdě, nebo ji neprovedla vůbec. To u mnohých společností vedlo až k úpadku. Tento proces ale není samozřejmě ještě u konce, takže se máme na co těšit.

Milan Valenta obchodní ředitel, člen představenstva, Průmstav a.s.

9


Konsistentně klesá počet nově zakládaných podnikatelských subjektů ve stavebnictví

Nově vzniklé a zaniklé podnikatelské subjekty ve stavebnictví

www.ceec.eu

Pokud se podíváme čistě jen na vývoj nově vznikajících subjektů nebo naopak subjektů ukončujících jejich činnost ve stavebnictví (tj. bez subjektů, které přicházejí nebo odcházejí z jiných oborů do stavebnictví), je vidět, že od roku 2008 lze zaznamenat zrychlující se trend růstu počtu zanikajících subjektů ve stavebnictví (s výjimkou roku 2010). V roce 2012 zaniklo až o 29,4 % firem více než v roce 2011. Počty nově vzniklých subjektů naopak konstantně od počátku krize klesají, za rok 2012 vzniklo o 11,5 % méně subjektů než v předchozím roce. Více v tabulce a grafu.

Nově vzniklé a zaniklé ekonomické subjekty – stavebnictví Vzniklé Rok Počet

Zaniklé

Meziroční změna

Počet

Meziroční změna

2008

14 064

5 484

2009

13 868

-1,4

5 645

2,9

2010

11 708

-15,6

5 302

-6,1

2011

11 259

-3,8

6 330

19,4

2012

9 960

-11,5

8 193

29,4

Zdroj: RES Stavebnictví je specifické svou setrvačností, dlouhodobostí kontraktů. Není tak elastické jak jiné obory, na vývoj reaguje někdy se značným zpožděním.

Aleš Kocourek jednatel společnosti, KASTEN spol. s r.o.

Firmy dostihla minulost ještě znásobená stále se zhoršující situací na trhu a v legislativě.

10

Pavel Pilát generální ředitel, Metrostav a.s.

www.ceec.eu


Vzniklé a zaniklé ekonomické subjekty v letech 2008 až 2012

Růst počtu subjektů ukončujících svou činnost, a naopak pokles nově zakládaných

Zdroj: ČSÚ

Nevím, jestli to je pročišťování trhu, ale dle mého názoru to je důsledek nesmyslné honby za stavebními objemy na úkor profitability a víry v to, že toto období bude trvat pouze pár let a pak nastane restart ekonomiky. Všechny lety nastřádané rezervy pokryly ztrátové zakázky a nyní není kde brát. V konečném důsledku si za tuto situaci částečně můžeme my sami, stavaři.

Radek Mrázek obchodní ředitel, BAK stavební společnost a.s.

Za vysokým počtem firem, které odešly z českého stavebního trhu, lze vidět stupňující se tlak na ceny a vyhrocený konkurenční boj. U mnohých firem také došlo, a dále dochází, k dočerpání případných rezerv z minulých let. Pokud však nedojde v dohledné době k významným změnám na straně poptávky, stabilizace ve stavebnictví nastane až po další výrazné redukci stavebních kapacit, kterých je na trhu stále příliš. A to i u největších stavebních firem.

Počty osob zaměstnaných ve stavebnictví

Radim Martinek finanční ředitel, VCES a.s.

Podle údajů zjišťovaných podnikovou metodou ČSÚ průměrné počty osob zaměstnaných ve stavebnictví až do roku 2008 rostly. V roce 2009 nastal pokles, který v dalších letech (s výjimkou roku 2010) pokračoval. V roce 2012 byl zaznamenán meziroční pokles o 1,8 % a letos zatím počet zaměstnaných osob klesá nejrychleji (o -4,7 %). Více o počtech osob zaměstnaných ve stavebnictví a jejich meziročních pohybech v následujícím grafu.

11


Průměrný počet osob zaměstnaných ve stavebnictví

www.ceec.eu

Průměrný počet zaměstnaných osob ve stavebnictví v letech 2007 až 2013 (2. čtvrtletí)

Zdroj: ČSÚ Průměrný evidenční počet zaměstnanců ve stavebnictví měl podobný průběh jako zaměstnanost v sektoru celkově, ale poklesy byly výraznější. V roce 2013 jsme zatím zaznamenali meziroční pokles zaměstnanosti v této skupině o 6,9 %. Více v grafu.

Průměrný evidenční počet zaměstnanců ve stavebnictví v letech 2007 až 2013 (2. čtvrtletí)

Zdroj: ČSÚ Jde o přirozený úbytek kapacit, které se nemohou na trhu uživit. Stavebnictví klesá již pátým rokem za sebou. Úbytek stavebních kapacit je jen vyrovnáváním poptávky a nabídky.

12

Marcel Soural předseda představenstva a generální ředitel, Trigema a.s.

www.ceec.eu


Osobně bohužel předpokládám, že na konci letošního či na počátku roku příštího dospějí některé české stavební firmy ke svému konci. Krach může potkat některé generální dodavatele, ale i specializované subdodavatelské firmy.Hlavní příčinou je pokračování stávajícího trendu na stavebním trhu, kde je stupňován tlak investorů na cenu. Některé firmy výrazným poddimenzováním cen stavebních zakázek reagují na svoji nedostatečnou zakázkovou naplněnost a nezajištěný tok finančních prostředků pro život firmy.

Další očekávaný vývoj

František Vaculík generální ředitel, PSJ, a.s.

Další vývoj jak v počtu podnikatelských subjektů ve stavebnictví, tak i osob zaměstnaných ve stavebnictví, bude záviset na vývoji celého sektoru, a zejména na přílivu, nebo naopak nedostatku, nových zakázek v příštím a i následujících letech.

13


www.ceec.eu

Rok 2014 by podle ředitelů stavebních společností měl přinést další, ale již pouze velice mírný, pokles výkonů sektoru. Záležet bude zejména na investičních prioritách nové vlády a na vývoji ekonomiky, která má hlavní vliv na privátní investice. V roce 2015 by již mohlo české stavebnictví začít mírně růst. Na co se má sektor připravit a jaký vývoj v následujících dvou letech očekávají ředitelé stavebních firem? Závěry nejnovějších interview s řediteli stavebních firem naznačují zmírnění předchozích obav ohledně poklesu sektoru v příštím roce. Stále však výsledky ukazují na další, již ale velice mírné, snížení výkonu českého stavebnictví v 2014. Hlavní obavy vyplývají z nejasného budoucího vývoje ekonomiky (která ve třetím čtvrtletí 2013 vykázala nečekaně pokles), a také stále nejasného výhledu ohledně investičního programu a záměrů nové vlády. Klíčovým momentem pro směřování českého stavebnictví v příštím roce bude další vývoj ekonomiky, podle kterého se budou privátní investoři rozhodovat, jestli zrealizovat jimi zamýšlené stavební investice nebo je odsunou o další rok. Pomoci by mohla také nová proinvestiční politika (kterou například implementovalo Slovensko) a dále pak lepší čerpání evropských dotací.

Jiří Vacek ředitel, CEEC Research s.r.o.

Stavebnictví dále pokračuje v poklesu, základní důvody - slabá poptávka a nadbytek kapacit nabízených na trhu - zůstávají zatím nevyřešeny. Problém je také v počtu veřejných zakázek připravených k realizaci.

Predikce ředitelů firem naznačují mírný pokles pro rok 2014

Pavel Kliment partner odpovědný za služby pro realitní a stavební společnosti KPMG v České republice

Aktuální předpovědi ředitelů firem ohledně vývoje sektoru v roce 2014 ukazují na další pokles výkonu sektoru, ten by ale již mohl být pouze mírný, a to o 0,5 procenta (červencové predikce pro rok 2014 ukazovaly na celoroční pokles v příštím roce o 2,7 procenta). Snížení výkonu stavebnictví v příštím roce je aktuálně očekáváno necelou polovinou ředitelů stavebních společností (45 %), naopak mírně nadpoloviční většina firem (53 %) očekává pro rok 2014 růst (především velice mírný, maximálně do pěti procent). Mírnější pokles, případně možnou stabilizaci, očekávají spíše malé a střední firmy (viz dále). Predikce ředitelů přináší níže přiložený graf. Rád bych, kdyby se situace zlepšila již v roce 2014, ale bohužel z mého pohledu tomu nic nenasvědčuje, spíše očekávám stagnaci, možná i mírný pokles. Bohužel, jako každý rok, budeme muset doufat, že se kondice českého stavebnictví začne vylepšovat aspoň v roce 2015.

14

Radek Mrázek, MBA obchodní ředitel, BAK stavební společnost a.s.

www.ceec.eu


Růst neočekávám. Především ve velkém stavebnictví u veřejných a státních investorů nejsou zakázky stále připraveny projekčně, ani z hlediska majetkové přípravy. Je to o to více smutné při pohledu na každoročně neproinvestované prostředky SFDI a operačních programu EU.

Tomáš Hajič předseda představenstva, Dálniční stavby Praha, a.s.

Pro rok 2014 neočekávám růst, naopak počítám s mírným poklesem. V roce 2015 by mohlo dojít konečně k mírnému růstu. Situace bude v oblasti dopravního inženýrství záviset na schopnosti státu připravit projekty a čerpat prostředky z fondů EU.

Antonín Daňa Člen představenstva, Porr a.s.

Očekávaný vývoj stavebnictví

Pokles v roce 2014 by měl dosáhnout 0,5 procenta

Očekávám, že v roce 2014 dojde k částečnému oživení, a to především vlivem dokončování projektů na různé liniové stavby. Větší oživení pak očekávám v roce 2015 vlivem dočerpávání dotací z EU a politikou státu směrem k podpoře investic a zaměstnanosti.

Pavel Schlitter obchodní ředitel, SITEL, spol. s r.o.

Obávám se, že pokles a propad bude pokračovat i v roce 2014. Speciálně v oboru dopravní infrastruktury se stále ještě bude doplácet na situaci vzniklou v době, kdy ministerstvo dopravy bylo řízeno exministrem Bártou. Rok 2015 už by snad mohl být rokem odrazu ode dna.

Karel Mora předseda představenstva, Elektrizace železnic Praha a.s.

15


Dlouhodobé srovnání predikcí ředitelů firem s následnými výsledky ČSÚ

www.ceec.eu

Pokud srovnáme predikce ředitelů z minulých let a následné finální výsledky sektoru, je možné vidět, že s výjimkou roku 2009 (tj. prvního roku krize, kdy se očekával výrazný pokles, kterému ale zabránily naplněné zásobníky práce) se predikce ředitelů stavebních firem s minimální odchylkou naplnily. Srovnání předpovědí ředitelů stavebních společností a následných, na konci roku finálně publikovaných údajů ČSÚ za předchozí období, přináší následující graf.

Očekávaný a skutečný vývoj stavebnictví

Bude záležet na tom, jak hodně stavebnictví poklesne v letošním roce a jaká bude meziroční srovnávací rovina. Nicméně předpokládám, že ještě v roce 2014 k poklesu dojde a rok 2015 bude již cestou vzhůru.

Dvě ze tří velkých stavebních firem čekají pokles i v příštím roce


Pohled optikou velkých a středních/malých společností ukazuje na poněkud větší obavy, zejména v segmentu velkých stavebních společností. Aktuálně pro rok 2014 očekávají pokles sektoru dvě ze tří velkých stavebních společností (65 %), měl by být ale spíše mírný. Průměr predikcí všech ředitelů ukazuje na snížení výkonu sektoru o 1,4 procenta (což je mírné zlepšení oproti červencové predikci předpokládající v roce 2014 pokles o 3,5 % ). České stavebnictví je závislé nejen na poptávce trhu, ale i na legislativním prostředí, kde současná praxe řešení změn a víceprací a výkladu ZVZ dusí veškeré veřejné zakázky. Dokud nebude tato problematika vyřešena, nemůže dojít ke stabilizaci a růstu trhu.

16

Pavel Pilát generální ředitel, Metrostav a.s.

www.ceec.eu


Přestože bych si to ze srdce přál, tak změnu k lepšímu v příštím roce neočekávám. Ba naopak. Myslím, že nadcházející zima bude pro mnoho stavebních společností klíčová. I konečná. Očekáváme další vlnu insolvenčních řízení. Pokud se bude dařit průmyslu, což by podle aktuálních informací ČSÚ mohlo, pak očekávám, že by se současná malá poptávka po stavebních činnostech mohla v roce 2015 zvyšovat.

Střední a malé firmy očekávají spíše počátek stabilizace sektoru

Aleš Kocourek jednatel spoločnosti, KASTEN spol. s r.o.

Segment středních/malých stavebních firem predikuje pro příští rok již stabilizaci výkonu sektoru v roce 2014 (pokles jen o 0,1 procenta, v červenci pokles o 2,4 %). Podíl společností očekávajících snížení výkonu tvoří 37 %, v segmentu velkých firem se ale jedná téměř až o dvojnásobek (65 %). Jsem optimistou – situaci ve stavebnictví jak ke konci roku 2013, tak i pro rok 2014 vidím jako stabilizaci a růst již v roce 2014.

Predikce pozemního vs. inženýrského stavitelství

František Eštván ekonomický ředitel, Přemysl Veselý stavební a inženýrská činnost s.r.o.

Pokud se na tuto oblast podíváme z hlediska společností zabývajících se pozemním nebo inženýrským stavitelstvím, ředitelé společností z pozemního stavitelství také zlepšili svá očekávání vývoje sektoru pro příští rok. Pokles v roce 2014 očekává necelá polovina ředitelů (43 %) a průměr jejich předpovědí ukazuje na pokles sektoru o 0,7 procenta (červencové predikce ukazovaly na pokles o 3,2 %). České stavebnictví čeká v příštím roce s největší pravděpodobností ještě pokles pramenící z poddimenzovaných investičních zdrojů veřejných rozpočtů a setrvale opatrného přístupu obyvatel i firem k dlouhodobým investicím, mezi něž stavby bezesporu patří. Situace začíná připomínat oněch sedm hubených let, které přišly po sedmi létech tučných. Je škoda, že stát v tučných létech zapomněl odkládat do sýpek.

Josef Netík ředitel společnosti, S.O.K. stavební, s.r.o.

Zlepšení predikcí je možné vidět také u společností zabývajících se inženýrským stavitelstvím. Pokles sektoru v roce 2014 očekává 51 procent ředitelů těchto firem a průměr odpovědí ukazuje i na velice mírný růst celého sektoru o 0,3 procenta (v červenci pokles o 1,6 %).

17


www.ceec.eu

Očekávaný vývoj stavebnictví v jednotlivých segmentech

Očekávaný vývoj v jednotlivých segmentech

Zlepšení a návrat k růstu lze zatím očekávat až v roce 2015

Jak ukazují předchozí odstavce, výhled ředitelů na rok 2014 je velice opatrný a signalizuje možný první rok zastavení výrazných poklesů z předchozích let. Poprvé jsme se v aktuálním výzkumu zaměřili i na rok 2015, a konkrétně na to, zdali ředitelé očekávají v dalším roce potvrzení stabilizace, a případně nastartování alespoň mírného růstu. Výsledky nejnovějšího výzkumu ukazují, že v roce 2015 by mohlo dojít k prvnímu růstu českého stavebnictví (o 2,2 procenta). Růst kolem dvou procent aktuálně očekávají zástupci všech sledovaných segmentů. Míra nejistoty je ale značná, aktuálně až jedna pětina respondentů nedokáže na takto vzdálené období vývoj sektoru predikovat. Při pohledu na situaci na stavebním trhu v roce 2013 se důvody k optimismu hledají těžko. Předpokládám tedy, že i v roce 2014 vykáže české stavebnictví další mírný pokles ve srovnání s předchozím rokem. Pro rok 2015 věřím v mírný růst stavebního segmentu.

František Vaculík generální ředitel, PSJ, a.s.

Vzhledem k současné situaci v českém stavebnictví a na základě vývoje české ekonomiky ve třetím čtvrtletí tohoto roku lze očekávat ve stavebnictví v příštím roce spíše další propad. I případný pozitivní vliv expanzivní politiky nové vlády lze očekávat až v roce 2015. Radim Martinek Finanční ředitel, VCES a.s.

Vývoj stavebnictví (predikce firem)

Situace v dalších zemích Visegrádské čtyřky 2014

18

Česká republika (listopad 2013)

Slovensko (listopad 2013)

Maďarsko (červen 2013)

Polsko (duben 2013)

-0,5 %

+1,3 %

+5,6 %

-1,0 %

www.ceec.eu


Vzhledem k očekávanému zastavení předchozích rychlých poklesů českého stavebnictví zlepšily firmy výhled vývoje svých tržeb pro rok 2014. Mírně lepší vývoj tržeb očekávají zejména malé a střední firmy. V roce 2015 by dle očekávání měly tržby dále mírně růst. Zlepšení svých tržeb v roce 2014 očekávají více než dvě třetiny firem

Ve srovnání s červencovými výsledky interview s řediteli stavebních firem aktuální závěry diskusí ukazují, že firmy zlepšily plány svých tržeb pro příští rok. Výhled na 2014 ukazuje, že růst svých tržeb očekávají více než dvě třetiny představitelů stavebních společností (70 %) a vážený průměr odpovědí všech představitelů stavebních firem aktuálně ukazuje na predikovaný růst tržeb v roce 2014 o 3,0 procenta (v červenci pokles o 1,6 %). Pokles tržeb v roce 2014 očekává čtvrtina stavebních společností (26 %).

Očekávaný vývoj tržeb

Růst tržeb by v průměru měl dosáhnout 3,0 procenta

Velice mírný růst svých tržeb plánují velké stavební společnosti

Pozitivní očekávání v segmentu pozemního a inženýrského stavitelství

Detailnější pohled na situaci v analyzovaných segmentech z pohledu jejich velikosti ukazuje na zlepšující se očekávání v obou segmentech. Aktuálně očekává růst svých tržeb v roce 2014 přibližně polovina velkých firem (54 %). V průměru by v příštím roce jejich tržby měly velice mírně růst, a to o 1,6 procenta (v červenci pokles o 0,4 %). Malé/střední firmy také zlepšily své plány tržeb, když růst svých tržeb pro rok 2014 očekává 77 procent z nich (48 % v červenci), a tento růst by měl v průměru činit 3,8 procenta (v červenci predikován pokles o 2,1 %). Plány vývoje tržeb v roce 2014 z pohledu představitelů společností zabývajících se inženýrským nebo pozemním stavitelstvím ukazují v obou segmentech na optimističtější očekávání oproti minulému výzkumu. Nepatrně lepší vývoj tržeb je očekáván v segmentu inženýrského stavitelství (růst tržeb o 3,4 %, v červenci stagnace 0,0 %).

19


Výhled na rok 2015

www.ceec.eu

Predikce na rok 2015 ukazují na další mírný růst tržeb stavebních společností. Aktuální výhled na další rok ukazuje růst tržeb o 3,7 procenta a zlepšení svých tržeb očekávají všechny sledované segmenty. Nicméně vzhledem k vysoké míře nejistoty ohledně vývoje klíčových proměnných (vývoj ekonomiky v ČR, plány vlády, velikost a struktura státního rozpočtu na rok 2015, atd.) firmy zmiňují svou do jisté míry omezenou možnost přesněji predikovat na takto vzdálené období.

Vývoj tržeb (predikce firem)


20




Polsko (duben 2013)

+3,0 %

+1,9 %

+5,0 %

-0,5 %

www.ceec.eu


Sebedůvěra ředitelů stavebních společností v překonání konkurence v roce 2014 ve srovnání s červencovým výzkumem znatelně vzrostla. Aktuálně své společnosti v tomto ohledu důvěřuje až šest ředitelů z deseti (v červenci pouze čtyři z deseti). Sebedůvěra stavebních společností vzrostla

Více si věří střední a malé stavební společnosti

Stavební společnosti byly dotázány na další předpokládaný vývoj svého tržního podílu, jinými slovy, zdali očekávají, že se jim v současných složitých podmínkách povede lépe nebo hůře než jejich konkurenci. Aktuální výsledky ukazují, že v lepší výkony než konkurence a v její překonání v roce 2014 věří šest z deseti ředitelů stavebních společností (59 %, v červenci 43 %), což signalizuje posilující sebedůvěru části společností. Současně je ale také vidět znatelná část firem na trhu (20 %), které vykazují vysokou míru nejistoty ohledně dalšího vývoje svého postavení; tyto firmy aktuálně nedokáží blíže specifikovat vývoj svého postavení na trhu v příštím roce. Sebedůvěra vzrostla napříč všemi segmenty, a to poměrně výrazně. Aktuálně si více věří malé/střední společnosti, když v překonání konkurence věří téměř dvě třetiny ředitelů těchto firem (62 %, v červenci 43 %). Velké firmy vykazují nepatrně menší sebedůvěru – věří si šest ředitelů z deseti (58 %, v červenci 44 %). Situace v segmentu pozemního stavitelství se výrazně zlepšila, když sebedůvěra vzrostla z červencových 38 na aktuálních 63 procent. V segmentu inženýrského stavitelství věří v překonání konkurence 55 procent firem (v červenci 51 %). Více přináší níže přiložený graf.

Očekávaný růst tržního podílu v roce 2014 v jednotlivých segmentech

Situace v jednotlivých segmentech

Výhled na rok 2015

V aktuální studii jsme se poprvé zaměřili také na otázku vývoje tržního podílu v roce 2015. Tento výhled ukazuje na další zlepšení oproti roku 2014 – v překonání konkurence v roce 2015 věří dvě třetiny ředitelů (64 %). Vzhledem ale k vzdálenému období není téměř až čtvrtina firem (23 %) zatím schopna vývoj svého tržního postavení predikovat.

21


Podíl firem očekávajících zlepšení své pozice na trhu


22

www.ceec.eu




Polsko (duben 2013)

59 %

58 %

89 %

54 %

www.ceec.eu


Vytížení kapacit stavebních společností se ve srovnání s minulým průzkumem nezměnilo a v meziročním srovnání je vytížení kapacit vyšší o pět procentních bodů. Menší objem zakázek než před rokem potvrzuje třetina společností a tento podíl je nižší než v minulém výzkumu. Vytížení kapacit stavebních společností se meziročně zlepšilo

Výsledky aktuálního výzkumu ukazují, že průměrné vytížení kapacit stavebních společností se podařilo udržet na úrovni předchozího čtvrtletí (83 %), a oproti srovnatelnému období minulého roku se jejich vytížení dokonce podařilo zvýšit o pět procentních bodů. Pro další čtvrtletí se očekává pokles vytížení kapacit, který již tradičně souvisí se zimní sezónou, kdy dochází k utlumení řady stavebních prací.

Vývoj vytíženosti kapacit v ČR (v %)

Průměrné využití celkových kapacit je aktuálně na úrovni 83 procent

Nejvyšší vytížení potvrzují firmy z inženýrského stavitelství

Situace v jednotlivých segmentech

Velice mírný nárůst vytíženosti kapacit byl zaznamenán v segmentech malých a středních firem a pozemního stavitelství. Konstantně nejvyšší vytížení svých kapacit potvrzují společnosti z inženýrského stavitelství (88 %).

Vytížení kapacit z pohledu jednotlivých segmentů Červenec 2013

Listopad 2013

Trend

Velké společnosti

89 %

86 %



Střední/malé firmy

81 %

82 %




80 %

81 %




88 %

88 %



23


www.ceec.eu

Vytíženost kapacit

Situace v zemích Visegrádské čtyřky




Polsko (duben 2013)

Horní kvartil

100 %

100 %

100 %

80 %

Průměr

83 %

78 %

70 %

60 %

Dolní kvartil

70 %

63 %

50 %

40 %

Průměrný počet měsíců, na které mají stavební společnosti do budoucna nasmlouvané své zakázky, od výzkumu realizovaného v červenci vzrostl, společnosti mají nyní nasmlouvanou práci v průměru na 6,6 měsíce (v červenci 5,6 měsíce). Nejlépe jsou ohledně nasmlouvaných zakázek zabezpečeny velké stavební společnosti, když mají zakázky v průměru na 8,9 měsíce (v červenci 9,5 měsíce). Malé/střední firmy jsou na tom hůře, ale jim vzrostl průměrný zásobník práce ve srovnání s červencovým průzkumem (ze 4,3 na aktuálních 5,7 měsíce).

Průměrný počet měsíců, na které mají firmy nasmlouvané své zakázky, vzrostl na 6,6 měsíce

Z pohledu stavebního zaměření jsou na tom již tradičně o něco lépe firmy z inženýrského stavitelství, kde zásobník práce narostl na 6,9 měsíce (v červenci 5,9 měsíce). Společnosti z pozemního stavitelství také zaznamenaly růst, a to z červencových 5,4 na aktuálních 6,5 měsíce.

Rozložení zásoby zakázek (podíl firem v %)

1

2

40

0 měsíců

24

1-3 měsíců

4-6 měsíců

24

7-12 měsíců

10

>12 měsíců

Počet měsíců nasmlouvaných zakázek


24




Polsko (duben 2013)

Horní kvartil

8

6

6

10

Průměr

6,6

5,4

4,1

6,7

Dolní kvartil

2

2

1

2

www.ceec.eu

Již pouze třetina firem uvádí, že mají zakázek méně než před rokem


Aktuálně uvádí jen přibližně jedna ze tří stavebních společností (36 %), že mají méně zakázek než před rokem, což je ve srovnání s minulým výzkumem další zlepšení (v červenci 50 %, v dubnu 56 %). Naopak podíl společností, které mají zakázek více než před rokem, konstantně roste a aktuálně dosahuje 26 procent (v červenci 20 %, v dubnu 15 %). Podíl firem vykazujících stejné množství zakázek jako před rokem vzrostl z červencových 30 procent na aktuálních 38 procent. Situace v jednotlivých segmentech podle velikosti se v této oblasti zásadním způsobem neliší. Pokud se podíváme na výsledky podle stavebního zaměření, je podíl firem s menším množstvím zakázek výrazně nižší ve společnostech z inženýrského stavitelství. Společností s větším objemem nasmlouvaných zakázek než před rokem je ve všech kategoriích přibližně čtvrtina.

Podíl společností, které mají méně zakázek než před rokem v jednotlivých segmentech Červenec 2013

Situace v segmentech

Listopad 2013

Trend 

Velké společnosti

54 %

37 %

Střední/malé firmy

49 %

35 %




50 %

40 %




52 %

23 %



Je potěšující vidět v nové analýze změnu trendu v množství stavebních zakázek. Jsou základem pro dlouhodobý růst, nebo alespoň udržení. Bohužel to zatím není moc znát například na objemu požadovaných záruk o VŘ. Bankovní sektor, včetně ČSOB, je připraven podpořit stavební firmy v realizaci těchto zakázek. Kromě záruk, je zde široká škála finančních produktů, které pomáhají stavebním firmám v rámci realizace a předfinancování dodávek. Nejen v oblasti provozního financování ale i v oblasti financování projektů, odkupu pohledávek, exportního financování apod.

Jan Troják ředitel projektového financování, Československá obchodní banka, a. s.

Zakázky ve srovnání se stejným obdobím minulého roku (podíl společností)





Polsko (duben 2013)

Více

26 %

30 %

34 %

15 %

Stejně

38 %

28 %

33 %

32 %

Méně

36 %

42 %

33 %

53 %

25


www.ceec.eu

Svou efektivitu měří jen dvě třetiny českých stavebních firem. Většina firem potvrzuje snížení počtu svých zaměstnanců oproti roku 2008. Až čtvrtina firem potvrzuje, že v příštím roce plánuje další snižování svých personálních nákladů. V aktuální studii jsme s řediteli stavebních společnosti rovněž diskutovali, jaký vliv měla krize na chování jejich společnosti a co krize případně změnila. Dále pak také, jestli firmy měří efektivitu a produktivitu svých výkonů, tj. zdali ví, v jaké kondici se jejich společnost nachází, a rovněž také, jakým způsobem realizovaly úspory v průběhu posledních pěti let. Případně také, jestli investují do zlepšení své konkurenceschopnosti, tak aby zajistili dobrou budoucí perspektivu své firmy.

Pouze dvě třetiny firem měří svou efektivitu

Jak ukazují výsledky, svou efektivitu měří pouze dvě třetiny stavebních společností (64 %, srov. 65 % na Slovensku). Z pohledu úrovně detailu měří svou efektivitu firmy zejména buď jen na úrovni firmy jako celku (např. meziročním porovnáním vývoje obratu a zisku, nebo výkonů na zaměstnance, dále pak vývojem jednotlivých typů marží, cost/ income ratio, vytížením mechanizace, dodržováním stanoveného rozpočtu, atd.). Nebo druhý nejčastější způsob, menší část firem, která měří svou efektivitu až na úroveň jednotlivých staveb (ziskovost stavby, dodržení rozpočtu, dodržení času naplánovaného pro realizaci, atd.). Více v grafu. Ten, kdo se nevěnuje stálému měření svých výkonů, na dnešním trhu dlouho nevydrží. Marže stavebních firem dosáhly historického dna, takže luxus neefektivity a neproduktivity si nemůžeme dovolit.


V naší společnosti jsme se i před krizi zabývali, a vlastně se permanentně zabýváme efektivitou a produktivitou práce, včetně průběžného sledování dosahovaných výkonů a termínů plnění u jednotlivých zakázek, nákladových a hospodářských středisek, a i u jednotlivých výkonů stavbyvedoucích odpovědných za jejich řízení efektivity a organizaci a řízení zakázek, což jsou základní ukazatele, aby každá firma mohla fungovat, plánovat své potřeby a žít.

František Eštván ekonomický ředitel, Přemysl Veselý stavební a inženýrská činnost s.r.o.

Měří vaše společnost svou efektivitu? Pokud ANO, tak na jaké úrovni?

26

www.ceec.eu


Vzhledem ke krizi a konkurenčnímu prostředí dochází neustále a průběžně ke snižování nákladů a ke kontrole efektivnosti jednotlivých činností. Ale je otázkou, zda tato opatření mohou stačit k udržení pozitivních hospodářských výsledků firem.

Antonín Daňa člen představenstva, Porr a.s.

Efektivita všech dílčích procesů, činnosti na jakékoliv pracovní pozici a výrazná orientace na zákazníka je klíčem k úspěchu. V každém projektu naší společnosti, od menších staveb až po stavby velkého charakteru, je každý den prováděno mnoho rozhodnutí. Projektově orientovaná práce je postavena na silné týmové spolupráci. Proto je hlavním cílem personální politiky společnosti KASTEN spol. s r.o. udržení a rozvoj vysoce kvalifikovaného týmu kolegů, zaměstnanců.

Aleš Kocourek jednatel společnosti, KASTEN spol. s r.o.

Celá třetina firem ale efektivitu svých výkonů nesleduje (jedná se výhradně o střední a malé firmy). Důvodem je podle nich přílišná náročnost přípravy takových ukazatelů, nedostupnost, nebo, dle slov některých představitelů firem, špatná objektivita potenciálních výsledků. Někteří ředitelé také uvádějí, že měření efektivity jejich firma nepotřebuje, případně na to nemá čas. Rovněž také část představitelů neví, jak by měla efektivitu měřit. Výkon a efektivita stavební firmy je objektivně měřitelná jen obtížně, a to vzhledem k velkému množství nakupovaných služeb a značné míře minimalizace vlastních výkonů. Naše společnost se proto od počátku krize zaměřila spíše na zlepšování systému řízení, zejména té části, která souvisí s řízením zdrojů a systémovým tlakem na snižování variabilních nákladů. Myslím, že až krize pomine, bude mít český trh stavebních firem zcela jinou strukturu a zbylé firmy budou z donucení profesionálnější.

Všechny velké společnosti potvrzují měření své efektivity

Josef Netík ředitel společnosti, S.O.K. stavební, s.r.o.

Situace je odlišná zejména v segmentech podle velikosti, kde svou efektivitu měří všechny velké firmy (potvrzuje 100 % firem, 92 % na Slovensku). Malé/střední firmy se na měření efektivity zaměřují podstatně méně (potvrzuje 49 % firem, 56 % na Slovensku). V segmentech podle zaměření takové rozdíly nejsou a odpovědi se pohybují kolem celkového průměru. Snažíme se každou zakázku velmi podrobně vyhodnotit zvlášť. V době současného tlaku na cenu zakázek je třeba velmi efektivně kapacity plánovat.

Petr Šimon výkonný ředitel, místopředseda představenstva, Hinton, a. s.

27


www.ceec.eu

Myslím, že jako u většiny společností se nyní i u nás velmi detailně sledují jednotlivé zakázky. Více se jednotlivé projekty analyzují. Ale je to také tím, že ziskovost výrazně klesá a v mnohých případech je zakázka realizována s tak malým ziskem, že je nutné detailně hlídat, aby neskončila ve ztrátě. Roste důležitost kvalitního projektového managementu.

Pavel Schlitter obchodní ředitel, SITEL, spol. s r.o.

Standardní měření probíhalo stále, je ale pravdou, že při zvýšeném počtu zakázek nezbývalo na pitvání efektivity příliš času a měřili jsme spíše pocitově.

Většina firem potvrzuje pokles počtu svých zaměstnanců

Tomáš Kočí ředitel společnosti, KOČÍ a.s.

Vývoj na trhu byl v posledních pěti letech charakteristický výrazným propadem poptávky, ale i změnou velikosti zakázek. Tomu musely stavební společnosti přizpůsobit velikost a strukturu svých pracovních kapacit (svých týmů). Čtyři pětiny ředitelů (83 %, 76 % na Slovensku) potvrzují, že v jejich společnosti došlo ke změně počtu zaměstnanců (v naprosté většině případů se jednalo o pokles). Nejvíce ubylo dělníků, následovaly technickohospodářské profese a dále pak zaměstnanci na úrovni managementu. Největší odliv zaměstnanců ve srovnání s rokem 2008 zaznamenaly velké společnosti a firmy z inženýrského stavitelství.

V době krize sice existuje zvýšený tlak na redukci zaměstnanců zejména režijních útvarů (a tedy i kontrolně-analytických). Kvalitní proces sledování nákladů a výkonnosti výrobních kapacit je však klíčový zejména pro období krize. Této oblasti věnuje naše firma stále velkou pozornost.

Radim Martinek finanční ředitel, VCES a.s.

K určité očistě došlo tak před dvěma, třemi lety, kdy firmy řešily optimalizaci interních výrobních procesů a zbavovaly se jak špatných, tak i dobrých zaměstnanců. V té době se dalo na trhu práce sehnat schopné a pro firmu užitečné zaměstnance. Dnes je situace taková, že opravdu schopných, se zkušenostmi, je na trhu mnohem méně, a stouplo procento absolventů VŠ a SŠ, kteří mají zájem o práci ve stavebnictví, ale bohužel bez dostatečné praxe, což v dnešní rychle se měnící situaci na stavebním trhu, kdy právě zkušenosti jsou to hlavní, nepomáhá jejich zaměstnanosti v oboru.

28

Radek Mrázek, MBA obchodní ředitel, BAK stavební společnost a.s.

www.ceec.eu


Změna počtu zaměstnanců ve srovnání s rokem 2008

Určitě stoupá poptávka pracovníků po zaměstnání ve stavebních firmách. Kvalita těchto pracovních sil je však diskutabilní. Dobré pracovníky si každý zaměstnavatel drží, jak nejdéle to jde.

Petr Čížek jednatel SWIETELSKY stavební s.r.o., předseda Sdružení pro výstavbu silnic

Firmy se samozřejmě i v těžších dobách snažily udržet své kvalitní zaměstnance, a naopak, když musely přistoupit ke snižování stavu, pak odcházeli ti slabší.

Karel Mora předseda představenstva, Elektrizace železnic Praha a.s.

Své nejlepší lidi si každá rozumná firma drží krize nekrize, takže dlouhodobý přetlak kvalitních odborníků na trhu rozhodně není, příležitostně se ale možnosti k personálním akvizicím vyskytují ve větší míře než dříve.

Třetina firem potvrzuje problémy se zajištěním některých typů prací

Luboš Tomášek ekonomický ředitel a člen představenstva, Viamont DSP a.s.

Tyto redukce kapacit se snažily reagovat zejména na pokles objemu poptávaných stavebních prací na trhu (pokles objemu zakázek). Aktuálně nemá většina společností problém se zajištěním realizace některých i méně typických stavebních zakázek (potvrzuje 71 % firem, 76 % na Slovensku). Naopak necelá třetina ředitelů (29 %, 24 % na Slovensku) potvrzuje určité problémy s realizací některých zakázek z důvodu nedostatku kvalifikovaných pracovníků pro daný typ prací. Nejvíce zaznamenávají problémy společnosti z inženýrského stavitelství (až 39 % firem). Dostupnost kvalitních lidských zdrojů se dle mého názoru nezlepšila. Společnosti berou každou malou akci, se kterou je stejně starostí jako s velkou zakázkou, a pak musí těchto malých akcí stihnout za stejnou dobu více pro udržení obratu. To kvalitě práce zrovna nepřidá. Redukci nekvalitních pracovníků snad krize přispěla. Kdy už jindy redukovat?

Tomáš Kočí ředitel společnosti, KOČÍ a.s.

29


www.ceec.eu

Myslím si, že redukci zaměstnanců se nevyhnula žádná stavební firma, nicméně, dostupnost kvalitních lidi je stále problematická. Každá rozumná firma si své dobré a vyškolené lidi určitě ponechala. Krize z hlediska kvalitních zaměstnanců stavebním firmám určitě pomohla, každý si mohl zamést před svým prahem. Petr Šimon výkonný ředitel, místopředseda představenstva, Hinton, a. s.

Část firem stále hledá nové kvalifikované zaměstnance

I přes náročnou situaci ve stavebnictví potvrzuje polovina ředitelů (50 %, 39 % na Slovensku), že stále existují pozice, na které jejich společnost hledá vhodné uchazeče. Jde především o úzce specializované profese jako zedník, klempíř, obkladač, tesař, a dále také kvalifikované stavbyvedoucí, rozpočtáře a přípraváře. Druhá polovina firem (50 %, 61 % na Slovensku) nové uchazeče o zaměstnání nehledá. Ve stavebnictví platí stejná teze jako v ostatních sektorech: těch nejlepších zaměstnanců se firma nezbavuje a snaží si je udržet za každou cenu, protože je považuje za rodinné/firemní bohatství. Takže top pracovníků není nikdy dost, nicméně nás oslovují velmi zajímaví kandidáti, kteří se rozhodli změnit dosavadního zaměstnavatele z nejrůznějších důvodů. Obecně lze říci, že měsíčně dostáváme desítky životopisů od zájemců o práci. František Vaculík generální ředitel, PSJ, a.s. Stále je velmi obtížné nalézt opravdu kvalitního přípraváře, vedoucího projektového týmu nebo manažera odpovědného za nové akvizice. Navíc, stavebnictví zásadně přestalo být atraktivním oborem, a tudíž ti nejlepší studenti vysokých škol dávají přednost jiné budoucnosti. Ivan Havel ředitel divize Pozemní stavby Čechy, HOCHTIEF CZ a.s. Vlivem dlouhodobě špatné koncepce učňovského školství a malé prestiže dělnických profesí je téměř malým zázrakem sehnat kvalitního řemeslníka. Suplujeme tak vzdělávací systém a učíme lidi profesi vlastními silami. Vyplatí se to. Aleš Kocourek jednatel společnosti, KASTEN spol. s r.o.

Hledají zejména velké firmy

V odpovědi na tuto otázku byly mezi segmenty zaznamenány poměrně značné rozdíly. Nové zaměstnance hledají spíše velké firmy (potvrzuje 74 % firem, 46 % na Slovensku), a dále také společnosti z inženýrského stavitelství (potvrzuje 52 % firem, 58 % na Slovensku). Mám za to, že krize až tak nepomohla v řešení dostupnosti lidských zdrojů; lidé si nabízené práce a zaměstnaní v oblasti dělnických profesí ve stavebnictví moc neváží a situace v této oblasti je myslím horší než před krizí. František Eštván ekonomický ředitel, Přemysl Veselý stavební a inženýrská činnost s.r.o.

30

www.ceec.eu

Třetina firem častěji najímá zaměstnance externě


Krize měla také do jisté míry vliv na přestrukturování forem zaměstnání. Ve srovnání s rokem 2008 najímá třetina firem na práci častěji externí pracovníky (např. na živnostenský list) místo uzavření trvalého zaměstnaneckého poměru (35 %, 57 % na Slovensku). Cílem je lépe optimalizovat kapacity, tj. využívat a platit pracovníky pouze tehdy, pokud pro ně mají firmy práci. Externí pracovníky si na zakázky častěji najímají malé/střední firmy (43 % firem, 62 % na Slovensku).

Nárůst externích pracovníků místo trvalého zaměstnaneckého poměru

Vlastními silami realizují firmy přibližně polovinu objemu svých zakázek

V souvislosti s realizovanými úsporami a snižováním stavu svých kmenových zaměstnanců jsme s řediteli také diskutovali, jakou část stavebních prací realizují společnosti vlastními zaměstnanci (tzn. nesubdodávkují). Z diskusí vyplývá, že v průměru firmy realizují vlastními silami přibližně polovinu objemu zakázek (57 %, 55 % na Slovensku), druhá část prací je řešena externě, zpravidla subdodávkami. Škála odpovědí byla ale velmi pestrá. Větší spolupráce se subdodavateli je dnes běžný jev. Najmete si danou stavební profesi jen na aktuální zakázku a na období, kdy ji potřebujete. Samozřejmě, že při stavu dnešních nízkých marží je i tlak na subdodavatele obrovský. A když to vyšší dodavatel přežene, nezřídka se stane, že subdodavatel nevýhodnou dodávku v průběhu realizace opustí. Pak může být problém celé dílo dokončit včas a v požadované kvalitě. A vzniklou škodu na takovémto subdodavateli jen těžko vymůžete, protože už v mnoha případech neexistuje. Marcel Soural předseda představenstva a generální ředitel, Trigema a.s. Většinou se snažíme o provádění prací vlastními pracovníky, abychom si jich dokázali co nejvíce udržet. Při zajišťování speciálních činností a profesí samozřejmě externí firmy využíváme. Pokoušíme se ale vybírat takové, o kterých doufáme, že přežijí alespoň záruční lhůtu díla, které pro nás provedly. Petr Čížek Jednatel SWIETELSKY stavební s.r.o. Předseda Sdružení pro výstavbu silnic

31


www.ceec.eu

Z mého pohledu to je to lepší řešení, ale jsou určitá řemesla, kterých je na trhu velký nedostatek, a můžeme se tak dostat ze dne na den do obrovských časových i finančních problémů, právě když se nám nepodaří inkriminované řemeslo včas nebo na budget nasmlouvat. S tímto problémem se potýkají všichni dodavatelé zaměření více na outsourcing, ale momentálně nikdo neví jak z tohoto kruhu ven, zatím vše nějak funguje a budoucnost ukáže, co nakupovat outsourcingem a co ne. Radek Mrázek, MBA obchodní ředitel, BAK stavební společnost a.s.

Přibližně třetina firem realizuje outsourcing častěji než před krizí – cílem je úspora nákladů

Častější outsourcing/subdodávky některých aktivit oproti roku 2008 potvrzuje necelá třetina stavebních společností (29 %, na Slovensku 41 %). Jedním z hlavních důvodů je zvýšení vlastní efektivity, tj. využívání kapacit pouze když jsou potřeba, nebo i skutečnost, že část prací nejsou firmy schopny realizovat samy. Nejčastěji jde o subdodávky stavebních prací a pronájmy techniky a mechanizace, v menší míře se pak jedná o právní služby, administrativu (účetnictví, tiskové služby, správa dat apod.) a pronájem budov. Nárůst outsourcingu/subdodávek zaznamenaly především velké firmy (37 %) a společnosti z inženýrského stavitelství (45 %). Je třeba volit velmi pečlivě, kde je hranice dodavatelské závislosti. Vlastní jedinečné technologie, které tvoří profil firmy, jako jsou cementobetonové vozovky a konstrukční vrstvy, nebo asfaltové souvrství nebudeme nikdy subdodávat, ale dopravu, stroje, nebo porcování sily, kde je převis nabídky, využijeme na základě ekonomické výhodnosti. Tomáš Hajič předseda představenstva, Dálniční stavby Praha, a.s. Budoucnost, doufejme, patří odborným a kapacitně vybaveným firmám, jejichž přidanou hodnotou není jen podpis na faktuře pod práci subdodavatele. V přiměřené míře je potom outsourcing zdravá věc k doplnění vlastních výrobních zdrojů, což pomáhá všem účastníkům procesu od investora až po subdodavatele. Luboš Tomášek ekonomický ředitel a člen představenstva, Viamont DSP a.s. V našem případě se mnoho nezměnilo. Již před krizí jsme většinu činností, které nesouvisí s našimi hlavními cíli a předmětem podnikání, zajištovali externě. Snažíme se dělat jen to, co umíme nejlépe. Aleš Kocourek jednatel společnosti, KASTEN spol. s r.o. Obecně nejsem příznivcem outsourcingu. Asi někdo dělá něco špatně, když stejnou práci dokáže udělat jiný a ještě na tom vydělat. Myslím, že outsourcing lze využít pouze v konkrétních případech, a to v krizi i mimo ni. Tomáš Kočí ředitel společnosti, KOČÍ a.s.

32

www.ceec.eu


Naše praxe ukazuje tento pozvolný trend v posledních cca 3 letech. Především stavební firmy tímto způsobem předchází dlouhodobým závazkům k zaměstnancům, bankám a leasingovým společnostem. Současně s nižšími závazky jim outsourcing dává mnohem přesnější možnost kalkulací a kontroly jejich nákladů při realizaci zakázek. Tento nový trend pouze kopíruje a dohání zavedené standardy v západních zemích, kde již s výkyvy objemů stavební výroby mají své zkušenosti. V případě klesajícího objemu trhu je firma schopna daleko rychleji a efektivněji na toto reagovat a ve zdraví tento pokles přežít. Libor Táglicht výkonný ředitel, Ramirent ČR

Čtvrtina firem bude v příštím roce snižovat personální náklady

Výhled ukazuje, že pouze mírně nadpoloviční většina stavebních společností (58 %, 63 % na Slovensku) neočekává, že by v příštím roce musela jejich firma ještě dále snižovat své personální náklady. Naopak, každý čtvrtý ředitel (26 %, 29 % na Slovensku) potvrzuje, že ke snižování personálních nákladů v příštím roce ještě bude muset přistoupit. Necelá pětina firem (16 %, 8 % na Slovensku) na tuto otázku zatím nedokáže odpovědět a rozhodne se podle dalšího vývoje. Tyto redukce budou realizovány zejména kombinací propouštění kmenových zaměstnanců, snižováním platu zaměstnanců, nebo outsourcingem zaměstnanců (až již formou kompletních, a dle jejich očekávání, levnějších subdodávek nebo zaměstnáním více živnostníků s nižšími náklady). Více v grafu.

Jak snížit personální náklady (0-10max)

Způsoby, jimiž budou personální náklady nejvíce snižovány

Snižování personálních nákladů v příštím roce plánují zejména malé/střední společnosti (potvrzuje 30 %, 26 % na Slovensku) a firmy z pozemního stavitelství (potvrzuje 28 %, 25 % na Slovensku).

Inovace se snaží nabízet sedm z deseti firem

Aby firmy zvýšily svou konkurenceschopnost, snaží se nabízet zákazníkům v rámci své nabídky nějaké inovace. Tuto praxi potvrzuje sedm z deseti ředitelů (71 %, 58 % na Slovensku). Jedná se především o nabídku nových technologií, moderní stavební materiály, vizualizaci projektů, prodlouženou záruku, nadstandardní přístup apod. Nejvíce se inovacím v nabídce věnují velké firmy (potvrzuje 79 %, 46 % na Slovensku).

33


www.ceec.eu

Inovace v rámci nabídky

Samozřejmě i výrobci se snaží neustále inovovat a hledat další nové možnosti ve svém portfoliu výrobků, taktéž naše společnost. V každém roku máme řadu novinek a významných inovačních řešení, které ale mají i svoji cenu. O tyto výrobky má pak zájem zejména privátní sektor, kde se dá argumentovat s vlastnostmi a užitnou hodnotou toho či onoho materiálového řešení. Při účasti v tendrech dle zákona o zadávání veřejných zakázek je situace opačná a to je, tlak na cenu. Jasně, tento zákon nemluví jen o ceně, ale o ekonomické výhodnosti nabídky. Nicméně výsledné řešení je takové, jak kvalitně jsou zpracovány zadávací podmínky a to je ve většině případech jen cena. Robert Mikeš marketingový ředitel, divize Weber, Saint-Gobain Construction Products CZ a.s.

Tři čtvrtiny firem investují do zvýšení své konkurenceschopnosti

Investice do zvýšení své konkurenceschopnosti nebo zvýšení efektivity realizují tři čtvrtiny společností (76 %, 59 % na Slovensku) a jedná se např. o nové technologie, modernizaci mechanizace a nákupy nových strojů, rozšíření portfolia vlastních služeb a snížení vázanosti na subdodávkách, i např. formou menších akvizic v rámci dodavatelského řetězce, dále pak zvyšováním kvalifikace svých zaměstnanců, atd. Nejvíce do zlepšování své konkurenceschopnosti investují velké firmy (potvrzuje 91 %, 57 % na Slovensku) a společnosti z inženýrského stavitelství (potvrzuje 87 %, 62 % na Slovensku). Investovat je určitě třeba. Do personálních zdrojů a do technologií, které svou unikátností přinesou novou zakázku. Cílem musí být štíhlá, personálně velmi dobře obsazená společnost bez nadbytečného režijního zatížení. Ivan Havel ředitel divize Pozemní stavby Čechy, HOCHTIEF CZ a.s. Z našeho pohledu je krize určitě dobrou příležitostí investovat. Až se trh zlepší, budete lépe připraveni. Petr Šimon výkonný ředitel, místopředseda představenstva, Hinton, a. s.

Jsem přesvědčen, že právě nyní je ta správná chvíle budovat firmu na budoucí konjunkturu. Má to však několik problémů a rizik. Je potřeba mít k tomu odpovídající kapitálové zázemí a dobře odhadnout budoucí vývoj, když chybí reálné koncepce u investorů. Držíme se hesla „Štěstí přeje připraveným“ a doufáme, že uděláme jen minimum chyb a nezlomí nám to vaz. Petr Čížek jednatel SWIETELSKY stavební s.r.o. předseda Sdružení pro výstavbu silnic

34

www.ceec.eu


To je velmi složitý problém. Zastavení investic do vlastního rozvoje není nic přínosného pro firmy, které mají zájem přicházet na trh s novými, moderními technologiemi, aby dokázaly zvýšit svou konkurenceschopnost. Čím delší by toto období bylo, tím větší propad v rozvoji firmy nastane. A pokud je potřeba stavět moderně a kvalitně, pak je naopak šetření prostředků na rozvoj krok opačným směrem. Je samozřejmě velmi citlivou otázkou, jak při současně zmasakrovaných cenách ušetřit prostředky na rozvoj. Karel Mora předseda představenstva, Elektrizace železnic Praha a.s.

Investiční rozpočty pro rok 2014 budou o 12 % nižší než v roce 2008

Rozpočet na investice pro rok 2014 se ve většině firem ve srovnání s rokem 2008 sníží. V průměru klesnou investice o 12 procent (19 % na Slovensku). Ve velkých firmách bude pokles až o pětinu (20 %). Současně ale firmy potvrzují, jak již uvedly v našich předchozích studiích, že investice nebudou v příštím roce jejich hlavní prioritou. Více o oblastech, do nichž chtějí firmy v příštím roce investovat, v následujícím grafu. Pokud je firma schopna investovat do vlastních nemovitostí, tak je dnes ten nejvhodnější čas, kdy nemovitost pořídit. Levnější už to asi nebude. Vše záleží na možnostech firem uvolnit požadované investiční prostředky. Marcel Soural předseda představenstva a generální ředitel, Trigema a.s.

Kam budou v příštím roce firmy investovat (0 - 10max)

Vzhledem k situaci je možné nově investovat pouze do ziskových činností. V současné době se prakticky jedná o prostou reprodukci. Antonín Daňa člen představenstva, Porr a.s.

35


www.ceec.eu

Dle mého názoru je situace u nás, ale i v celém stavebnictví, v situaci, kdy je nastolena otázka přežití tohoto období, tj. nejsou vůbec dostatečné zdroje na nějaké větší investiční akce a investice, pouze se provádí průběžné udržování chodu firem společnosti. František Eštván ekonomický ředitel, Přemysl Veselý stavební a inženýrská činnost s.r.o.

Srovnání se Slovenskem

36

ČR

SR

Měří Vaše společnost svou produktivitu? (odpovědi ANO v %)

64

65

Změnil se počet zaměstnanců ve srovnání s rokem 2008? (odpovědi ANO v %)

83

76

Máte problém zajistit realizaci některých stavebních zakázek? (odpovědi ANO v %)

29

24

Existují pozice, na které stále hledáte vhodné uchazeče? (odpovědi ANO v %)

50

39

Najímáte častěji pracovníky externě ve srovnání s rokem 2008? (odpovědi ANO v %)

35

57

Podíl stavebních prací, které zajišťuje firma vlastními silami (v %)

57

55

Ve srovnání s rokem 2008, realizujete častěji outsourcing? (odpovědi ANO v %)

29

41

Očekáváte, že společnost bude snižovat své personální náklady? (odpovědi ANO v %)

26

29

Nabízíte zákazníkům inovace v rámci nabídky? (odpovědi ANO v %)

71

58

Realizujete investice do zvýšení konkurenceschopnosti? (odpovědi ANO v %)

76

59

Jak se změní rozpočet na investice v roce 2014 ve srovnání s rokem 2008? (v %)

-12

-19

www.ceec.eu


Kontakty

The Central and Eastern European Construction (CEEC) Research Společnost CEEC Research (Výzkum potenciálu stavebnictví v zemích střední a východní Evropy) je největším výzkumem stavebnictví v zemích střední a východní Evropy. Od svého založení v roce 2005 bezplatně poskytuje studie o aktuálním stavu a očekávaném vývoji stavebnictví v deseti zemích střední a východní Evropy. Všechny naše studie a analýzy jsou založeny výhradně na údajích získaných z pravidelných strukturovaných interview s klíčovými představiteli vybraných největších, středních i malých stavebních společností. CEEC Research navíc k pravidelným a bezplatným analýzám stavebnictví také organizuje Konference ředitelů projekčních společností a Setkání lídrů stavebních společností, kterých se účastní generální ředitelé nejvýznamnějších projekčních a stavebních společností, prezidenti největších svazů, cechů a komor z oblasti stavebnictví a rovněž i ministři a nejvyšší představitelé státu z vybraných zemí. Jiří Vacek Ředitel společnosti Tel.: +420 774 325 111 E-mail: [email protected] www.ceec.eu

KPMG Česká republika, s.r.o. KPMG v České republice poskytuje auditorské, daňové, poradenské a právní služby řadě společností působících v sektoru stavebnictví. Kromě znalostí lokálního trhu využívají její odborníci také zkušeností svých kolegů z celosvětové sítě poradenských společností KPMG, a pomáhají tak rozvíjet vaše podnikání. Pavel Kliment Partner odpovědný za služby pro realitní a stavební společnosti Pobřežní 1a 186 00 Praha 8 Tel.: +420 222 123 111 www.kpmg.com/cz

37


www.ceec.eu

Divize WEBER, Saint-Gobain Construction Products CZ a.s. Weber je dnes v České republice jedním z nejvýznamnějších výrobců a dodavatelů vysoce kvalitních fasádní a zateplovacích systémů, štukových, tepelně izolačních a sanačních omítek, nátěrů, vyrovnávacích a samonivelačních podlahových hmot, lepidel na obklady a dlažby. Nabízí komplexní škálu řešení, využívá moderní technologie, založené na nejvyšších technických požadavcích. Weber je znám v oblasti stavebnictví i svou orientací na zákazníka, která se promítá v oblíbené příručce pro stavebníka – weber.rádce. Publikace je masově distribuována sítí prodejců stavebních materiálů. Letos vychází již jedenáctým rokem. Weber – špičkové stavební materiály Divize WEBER, Saint-Gobain Construction Products CZ a.s. Radiová 3, 102 00 Praha 10 – Štěrboholy Tel.: +420 272 701 137 Fax: +420 272 701 138 E-mail: [email protected] www.weber-terranova.cz

Ramirent Společnost Ramirent nabízí pronájem velké i malé mechanizace, kontejnerů, lešení či pracovních plošin. Náš strojový park splňuje nejvyšší kritéria kvality i bezpečnosti. Kromě pronájmu nabízíme svým klientům další služby jako pronájem stroje s obsluhou, poradenské služby či servis a prodej náhradních dílů. Ramirent je organizací, která pracuje na základě vysoké úrovně ochrany zdraví a bezpečnosti a ochrany životného prostředí. Pronájem je podle definice přátelské řešení pro životní prostředí: pronájem stavebních strojů je pro-environmentální možnost v porovnání s jeho koupí. RAMIRENT s.r.o. Karlovo náměstí 559/28 120 00 Praha 2 - Nové Město Tel.: 800 202 101

38

www.ceec.eu


Československá obchodní banka, a. s. (ČSOB), působí jako univerzální banka v České republice. Představuje hlavní entitu finanční skupiny ČSOB a sama je 100% ovládána společností KBC Group. ČSOB poskytuje své služby všem klientským segmentům, tj. fyzickým osobám, malým a středním podnikům a korporátním a institucionálním klientům. ČSOB nabízí současně se svými produkty a službami i ucelenou nabídku produktů a služeb celé skupiny ČSOB. ČSOB Korporátní a institucionální bankovnictví poskytuje tuzemským společnostem s obratem nad 300 miliónu korun ročně, společnostem, jež jsou součástí mezinárodních korporací, a vybraným institucionálním klientům komplexní, na míru šité finanční a poradenské služby, založené na profesionalitě a individuálním přístupu. Osvědčené zahraniční know-how spolu s detailní znalostí domácího prostředí představuje spolu s unikátní kombinací finančních služeb a produktů pohodlné a spolehlivé řešení všech finančních potřeb korporátních klientů. Ty zahrnují jak tradiční produkty platebního styku a firemního financování, tak nejsofistikovanější inovativní řešení vhodná pro řízení firemních rizik a investice velkého rozsahu, jejichž nabídka řadí ČSOB na čelo domácího trhu. Ve všech případech jde o klientsky vstřícné produkty s evropským know-how a kvalitou, které klientům zabezpečí maximálně efektivní ošetření jejich potřeb a rizik. Společenská odpovědnost skupiny ČSOB je jedním ze základních kamenů firemní filozofie a je nedílnou součástí jejího podnikání. ČSOB pociťuje odpovědnost nejenom za svěřené prostředky, ale i za společnost, v níž podniká. Klienti, spotřebitelé, okolí i zaměstnanci jsou důležitými partnery, a proto je společenská odpovědnost ČSOB dlouhodobou investicí do udržitelné budoucnosti a vypovídá o způsobu myšlení a chování a o celkovém přístupu ČSOB k podnikání. O tom svědčí i rada získaných ocenění, které ČSOB za společenskou odpovědnost získala.

Kooperativa pojišťovna, a.s., Vienna Insurance Group patří mezi největší pojišťovny na tuzemském trhu. Byla založena v roce 1991 jako první komerční pojišťovna na území bývalého Československa. Její podíl na celkovém předepsaném pojistném v ČR je 22 %. Je univerzální pojišťovnou, která nabízí plný sortiment služeb a všechny standardní druhy pojištění jak pro občany, tak pro klienty z řad firem od drobných podnikatelů až po velké korporace. Kooperativa je součástí koncernu ViennaInsurance Group (VIG). Ohledně pojištění v oblasti pojištění průmyslu a stavebnictví nás kontaktujte: Jiří Sýkora, ředitel – člen rozšířeného představenstva [email protected] Petr Suchánek, vedoucí odboru – odpovědnost a zahraniční pojištění a zajištění [email protected] Stanislav Jelínek, vedoucí odboru – majetek a technická rizika [email protected] Dan Fojtík, vedoucí underwriter – stavební a montážní pojištění [email protected] Tel.: 224 803 555, 224 803 505 Fax: 224 803 510 Ohledně pojištění vostatních oblastech pojištění: www.koop.cz

39

Kvartální analýza českého stavebnictví Q4/2013 byla vytištěna díky spolupráci se společností COPY GENERAL.

Informace zde obsažené jsou obecného charakteru a nejsou určeny k řešení situaci konkrétní osoby či subjektu. Ačkoliv se snažíme zajistit, aby byly poskytované informace přesné a aktuální, nelze zaručit, že budou odpovídat skutečnosti k datu, ke kterému jsou doručeny, či že budou platné i v budoucnosti. Uživatelé by před konáním nebo zdržením se konání na základě informací obsažených v této studii měli zvážit využití příslušných profesionálních služeb. Odpovědnost za kroky podniknuté na základě obsahu této studie nebude akceptována. © CEEC Research

2013

Recommend Documents