ZNALECKÝ POSUDEK 231-26/2013
Severomoravská plynárenská, a.s. Doložení přiměřenosti výše protiplnění při výkupu účastnických cenných papírů, akcií, emitovaných společností Severomoravská plynárenská, a.s., v souladu s ustanovením § 183i a násl. obchodního zákoníku.
NSG Morison znalecký ústav s.r.o. Společnost zapsána v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl C, vložka 164462, IČ 246 64 651 DIČ CZ 699 000 888 Jakubská 2, 110 00 Praha 1, Česká republika T +420 224 800 930 F +420 224 810 360 E
[email protected] www.nsgmorison.cz
ZNALECKÝ POSUDEK Severomoravská plynárenská, a.s.
Společnost:
Severomoravská plynárenská, a.s.
Téma:
Doložení přiměřenosti výše protiplnění při výkupu účastnických cenných papírů, akcií, emitovaných společností Severomoravská plynárenská, a.s., v souladu s ustanovením § 183i a násl. obchodního zákoníku.
Číslo posudku:
231-26/2013
Ocenění provedeno ke dni:
31. 1. 2013
Objednatel:
RWE Gas International N.V. 5211AK ´s-Hertogenbosch, Willemsplein 4, Nizozemí IČ: 34168241
Zpracovatel:
NSG Morison znalecký ústav s.r.o. Jakubská 647/2, Praha 1 IČ: 246 64 651 Tel.: + 420 224 800 930
[email protected] www.nsgmorison.cz
Počet výtisků:
5x
Počet stránek:
75 stránek včetně příloh
V Praze dne 17. dubna 2013
strana | 2
ZNALECKÝ POSUDEK Severomoravská plynárenská, a.s.
Obsah 1
Úvod ...........................................................................................................................................6 1.1 Účel ocenění ..........................................................................................................................6 1.2 Obecné předpoklady a omezující podmínky ocenění ...........................................................6 1.3 Podkladové materiály ...........................................................................................................6
2
Základní informace o společnosti ..............................................................................................9 2.1 Identifikace společnosti ........................................................................................................9 2.2 Vlastnická struktura a majetkové účasti ............................................................................ 10 2.3 Historický vývoj a předmět činnosti ................................................................................... 10
3
Strategická analýza ................................................................................................................. 11 3.1 Tržní analýza....................................................................................................................... 11 3.1.1
Makroekonomické prostředí...................................................................................... 11
3.1.1.1
Vývoj vnějšího okolí............................................................................................ 11
3.1.1.2
Hrubý domácí produkt ....................................................................................... 13
3.1.1.3
Ceny zboží a služeb............................................................................................. 15
3.1.1.4
Trh práce ............................................................................................................ 16
3.1.1.5
Úrokové sazby .................................................................................................... 17
3.1.1.6
Měnový kurz ....................................................................................................... 17
3.1.1.7
Daně ................................................................................................................... 18
3.1.1.8
Přehled hlavních parametrů............................................................................... 18
3.2 Analýza odvětví .................................................................................................................. 18 3.2.1
Vymezení trhu ............................................................................................................ 18
3.2.2
Charakteristika trhu ................................................................................................... 19
3.2.2.1
Charakteristiky vývoje energetického hospodářství v ČR po roce 1990 ............ 19
3.2.2.2
Liberalizace trhu s energiemi ............................................................................. 21
3.2.2.3
Plynárenství ........................................................................................................ 22
3.2.2.3.1 Charakteristika plynárenství v ČR .................................................................. 22 3.2.2.3.2 Liberalizace trhu se zemním plynem v ČR ..................................................... 22 3.2.2.3.3 Spotřeba zemního plynu v ČR........................................................................ 23 3.2.2.3.4 Struktura ceny plynu ..................................................................................... 25 3.2.2.3.5 Budoucí cenový vývoj plynu v ČR .................................................................. 26 3.2.2.4
Trh s elektřinou .................................................................................................. 26
3.2.2.4.1 Závislost ČR na dovozech............................................................................... 26 3.2.2.4.2 Celková spotřeba elektrické energie v ČR ..................................................... 26 3.2.2.4.3 Ceny elektřiny v ČR ........................................................................................ 27 3.2.2.4.4 Budoucí vývoj na trhu s elektřinou v ČR ........................................................ 29 strana | 3
ZNALECKÝ POSUDEK Severomoravská plynárenská, a.s. 3.2.2.4.5 Budoucí vývoj na trhu s elektřinou v Evropě ................................................. 30 3.2.3
Závěr ........................................................................................................................... 30
3.3 Analýza společnosti ............................................................................................................ 30 3.3.1
Podnikatelská činnost ................................................................................................ 30
3.3.1.1
Zemní plyn .......................................................................................................... 31
3.3.1.2
Elektřina ............................................................................................................. 33
3.3.2
Zaměstnanci ............................................................................................................... 35
3.3.3
Dodavatelsko-odběratelské vztahy ............................................................................ 35
3.3.4
Investice ..................................................................................................................... 35
3.3.5
Postavení na trhu a konkurence ................................................................................ 36
3.4 Závěr................................................................................................................................... 39 4
Finanční analýza ...................................................................................................................... 40 4.1 4.2 4.3 4.4 4.5
5
Analýza výkazu zisků a ztrát 2008 – 2012 .......................................................................... 40 Majetková a finanční struktura .......................................................................................... 41 Analýza poměrových ukazatelů ......................................................................................... 43 Analýzy aktuálních výsledků k 31. 1. 2013 ......................................................................... 44 Závěr................................................................................................................................... 45
Finanční plán ........................................................................................................................... 47 5.1 Východiska finančního plánu ............................................................................................. 47 5.2 Projekce.............................................................................................................................. 48
6
5.2.1
Tržby z prodeje ZP a EE .............................................................................................. 48
5.2.2
Náklady spojené s nákupem ZP a EE a hrubá marže .................................................. 50
5.2.3
Náklady na zaměstnance............................................................................................ 51
5.2.4
Ostatní provozní náklady/výnosy ............................................................................... 51
5.2.5
Provozní zisk a EBITDA marže .................................................................................... 52
5.2.6
Investice a odpisy ....................................................................................................... 52
5.2.7
Plán pracovního kapitálu ............................................................................................ 53
5.2.8
Ostatní vybrané položky............................................................................................. 54
Ocenění ................................................................................................................................... 55 6.1 Předmět ocenění ................................................................................................................ 55 6.2 Pojmy a terminologie ......................................................................................................... 55 6.3 Metodologie ....................................................................................................................... 56 6.3.1
Výnosový přístup ........................................................................................................ 56
6.3.2
Metody tržní komparace ............................................................................................ 56
6.3.3
Majetkové metody ..................................................................................................... 57
6.4 Výběr metody ocenění ....................................................................................................... 57 6.5 Výnosový přístup ocenění .................................................................................................. 58 6.5.1
Technika propočtu ..................................................................................................... 58 strana | 4
ZNALECKÝ POSUDEK Severomoravská plynárenská, a.s. 6.5.1.1
Způsob výpočtu volných peněžních toků ........................................................... 58
6.5.1.2
Diskontní míra .................................................................................................... 59
6.5.1.3
Pokračující hodnota............................................................................................ 60
6.5.2
Model DCF a stanovení výnosové hodnoty společnosti ............................................ 61
6.5.2.1
Kalkulace volných peněžních toků pro období 1. fáze ....................................... 61
6.5.2.2
Určení diskontní míry ......................................................................................... 63
6.5.2.3
Kalkulace pokračující hodnoty ........................................................................... 65
6.5.2.4
Provozní hodnota společnosti ............................................................................ 66
6.5.2.5
Neprovozní majetek ........................................................................................... 66
6.5.2.6
Stanovení výnosové hodnoty společnosti .......................................................... 67
6.6 Vývoj cen akcií na veřejném trhu ....................................................................................... 67 6.7 Rekapitulace a stanovení hodnoty akcie............................................................................ 68 7
Závěr ....................................................................................................................................... 70
8
Znalecká doložka ..................................................................................................................... 71
9
Přílohy ..................................................................................................................................... 72
strana | 5
ZNALECKÝ POSUDEK Severomoravská plynárenská, a.s.
1 Úvod 1.1
Účel ocenění
Tento znalecký posudek byl vypracován za účelem doložení přiměřenosti výše protiplnění pro menšinové akcionáře při výkupu účastnických cenných papírů, akcií, emitovaných společností Severomoravská plynárenská, a.s., IČ: 476 75 748, se sídlem Ostrava – Moravská Ostrava, Plynární 2748/6, PSČ 702 72 (dále také „SMP“), v souladu s ustanovením § 183i a násl. obchodního zákoníku.
1.2
Obecné předpoklady a omezující podmínky ocenění
Tento znalecký posudek byl vypracován v souladu s následujícími obecnými předpoklady a omezujícími podmínkami: Při ocenění jsme vycházeli z informací a finančních dat poskytnutých managementem společnosti SMP, které jsme považovali za věrohodné, pravdivé a správné. Rovněž se předpokládá, že vlastnická práva k oceňovanému majetku k datu ocenění náleží společnosti SMP. Z tohoto titulu nepřebíráme žádnou odpovědnost. Informace z ostatních zdrojů, které jsou použity ve znaleckém posudku, jsou považovány za věrohodné, avšak nebyly ověřovány ve všech případech. Pokud nebylo uvedeno jinak, při ocenění byly použity informační zdroje vymezené v rámci podkladových materiálů a textové části znaleckého posudku. Znalecký posudek byl zpracován na základě podmínek, které byly známy v době jeho provádění, za případné změny v tržních podmínkách po předání znaleckého posudku nebude převzata žádná odpovědnost. Při ocenění byly respektovány právní předpisy platné v době zpracování. Výsledky ocenění jsou platné pouze ve vztahu k vymezenému účelu a k uvedenému datu ocenění. Při hodnocení společnosti a kalkulaci hodnoty akcií SMP výnosovou metodou byly dostupné poslední známé informace o majetkově finanční struktuře k datu ocenění 31. 1. 2013 (předběžná neauditovaná data). Zpracovatel nemá žádné současné ani budoucí zájmy na majetku, který je předmětem ocenění. Výše odměny za zpracování znaleckého posudku nezávisí na výsledné hodnotě oceňovaného majetku a závěrech uvedených ve znaleckém posudku.
1.3
Podkladové materiály
Pro potřeby zpracování ocenění byly použity veřejné informace a dokumentace získaná od zástupců společnosti SMP. Jedná se zejména o následující materiály: Pro potřeby zpracování ocenění byly použity veřejné informace a dokumentace získaná od zástupců společnosti. Jedná se zejména o následující materiály: Profilové informace
Identifikace podnikatelské činnosti strana | 6
ZNALECKÝ POSUDEK Severomoravská plynárenská, a.s.
Vlastnická struktura k 31. 1. 2013
Struktura hlavních výnosů v letech 2008 až 2012, vývoj prodejů a počtu zákazníků
Organizační struktura a vývoj počtu zaměstnanců v letech 2008 až 2012 a stav zaměstnanců k 31. 1. 2013
Přehled investic v letech 2008 až 2012
Přehled významných dodavatelů k 31. 12. 2012 a k 31. 1.2013
Postavení společnosti na trhu
Účetní a finanční informace
Výroční zprávy společnosti SMP v letech 2008 až 2011
Účetní závěrky společnosti SMP v letech 2008 až 2011 (IFRS)
Předběžné neauditované výkazy společnosti SMP k 31. 12. 2012 a k 31. 1. 2013 (IFRS)
Obratová předvaha k 31. 12. 2012 a k 31. 1. 2013
Výkazy společnosti SMP v interním systému RACE za období 2010 až 2012 a k 31. 1. 2013 (IFRS)
Základní principy převodových můstků - převodník statutárního výkazu a výkazu RACE
Přehled neprovozního majetku k 31. 1. 2013
Specifikace finančních pohledávek, závazků k 31. 1. 2013
Střednědobý finanční plán v interním systému RACE za období 2013 až 2015
Ostatní informace: www.justice.cz – elektronické výpisy z obchodního rejstříku, sbírka listin www.mfcr.cz – Makroekonomická predikce MF ČR, leden 2013 www.csob.cz – internetové stránky Československá obchodní banka, a. s. www.csas.cz – internetové stránky České spořitelny www.czso.cz – Český statistický úřad http://epp.eurostat.ec.europa.eu/ - EUROSTAT www.patria.cz – internetové stránky společnosti Patria Online, a.s. www.cnb.cz – internetové stránky České národní banky www.mpo.cz – internetové stránky Ministerstva průmyslu a obchodu www.pse.cz – Burza cenných papírů Praha, a.s. www.rmsystem.cz – RM-SYSTÉM, česká burza cenných papírů a.s. www.eru.cz – Energetický regulační úřad
strana | 7
ZNALECKÝ POSUDEK Severomoravská plynárenská, a.s. www.ote-cr.cz – internetové stránky společnosti OTE, a.s. www.cgoa.cz – Český plynárenský svaz www.federalreserve.gov – statistika FEDu www.damodaran.com – databáze prof. Damodarana www.rwe.cz – internetové stránky skupiny RWE Ostatní informační zdroje uvedené v textu.
strana | 8
ZNALECKÝ POSUDEK Severomoravská plynárenská, a.s.
2 Základní informace o společnosti 2.1
Identifikace společnosti
Obchodní firma: IČ: Sídlo: Právní forma: Datum zápisu: Základní kapitál: Akcie:
Severomoravská plynárenská, a.s. 476 75 748 Ostrava - Moravská Ostrava, Plynárenská 2748/6, PSČ 702 72 akciová společnost 1. ledna 1994 2.069.728 000,- Kč
597.443 ks kmenové akcie na jméno v zaknihované podobě ve jmenovité hodnotě1.000,- Kč 1.472.285 ks kmenové akci na majitele v zaknihované podobě ve jmenovité hodnotě 1.000,- Kč Předmět podnikání: výroba tepelné energie a rozvod tepelné energie, nepodléhající licenci realizovaná ze zdrojů tepelné energie s instalovaným výkonem jednoho zdroje nad 50 kW obchod s elektřinou obchod s plynem pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor činnost účetních poradců, vedení účetnictví, vedení daňové evidence montáž, opravy, revize a zkoušky plynových zařízení a plnění nádob plyny výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona
Statutární orgán - představenstvo: Předseda: Místopředseda: Člen:
Ing. Jindřich Broukal Ing. Lukáš Roubíček, Ph.D. Ing. David Konvalina
Dozorčí rada: Předseda: Místopředseda: Člen: Člen: Člen: Člen:
Martin Friedrich Herrmann JUDr. Josef Benda Ing. Alena Rozsypalová Ing. Tomáš Varcop Ing. Hana Tvrzníková Radmila Kulínská
strana | 9
ZNALECKÝ POSUDEK Severomoravská plynárenská, a.s.
2.2
Vlastnická struktura a majetkové účasti
Majoritním vlastníkem společnosti je RWE Gas International B.V. Přehled o vlastnické struktuře k datu ocenění 31. 1. 2013 ilustruje níže přiložená tabulka. AKCIONÁŘ RWE Gas International B.V. Ostatní CELKEM
Akcie na majitele
Akcie na jméno
CELKEM
%
1 464 309
595 374
2 059 683
99,51
7 976
2 069
10 045
0,49
1 472 285
597 443
2 069 728 100,00
V souvislosti s odprodejem podílu v dceřiné společnosti SMP Net, s.r.o. neeviduje Severomoravská plynárenská, a.s. k datu ocenění 31. 1. 2013 žádné další vlastnické podíly.
2.3
Historický vývoj a předmět činnosti
Společnost Severomoravská plynárenská, a.s. vznikla 1. ledna 1994 zápisem do obchodního rejstříku vedeného u Krajského soudu v Ostravě a je společně s dalšími distribučními společnostmi RWE Energie, a.s., (vznikla v důsledku fúze sloučením společnosti Středočeská plynárenská, a.s. a Západočeská plynárenská, a.s. jakožto zanikající společnosti a společnosti Severočeská plynárenská, a.s. jakožto nástupnické společnosti, fúze zapsána do obchodního rejstříku dne 1. 6. 2009), Východočeská plynárenská, a.s. a Jihomoravská plynárenská, a.s. součástí skupiny RWE v ČR. Dne 1. ledna 2007 došlo k oddělení distribuce zemního plynu od těchto společností. Regionální distribuční společnosti se staly obchodníky se zemním plynem a distribuce zemního plynu přešla na dceřiné společnosti SMP Net, s.r.o., JMP Net, s.r.o., VČP Net, s.r.o. a a společnosti SČP Net, s.r.o., STP Net, s.r.o., ZČP Net, s.r.o. (nyní RWE GasNet, s.r.o., která vznikla v důsledku fúze sloučením společnosti STP Net, s.r.o. a ZČP Net, s.r.o. jakožto zanikající společnosti a společnosti SČP Net,s r.o. jakožto nástupnické společnosti, fúze zapsána do obchodního rejstříku dne 1. 10. 2009). Společnost SMP a SMP Net, s.r.o. (provozovatel distribuční soustavy) tvořily konsolidační celek, který vznikl v důsledku právního oddělení činností spojených s obchodem se zemním plynem od distribuce zemního plynu (tzv. „unbundling“) v souvislosti s požadavky Evropské unie a novely energetického zákona. V lednu 2013 pak došlo k odprodeji dceřiné společnosti SMP Net, s.r.o. Hlavním předmětem činnosti společnosti SMP je nákup a prodej zemního plynu, od roku 2010 pak společnost rovněž obchoduje s elektřinou.
strana | 10
ZNALECKÝ POSUDEK Severomoravská plynárenská, a.s.
3 Strategická analýza V rámci tohoto oddílu byly získány a vyhodnoceny informace, které charakterizují podnikatelské prostředí, ve kterém oceňovaný subjekt působí.
3.1
Tržní analýza
3.1.1 Makroekonomické prostředí V této části posudku je popsána makroekonomická situace České republiky a jejího okolí včetně predikce budoucího vývoje a očekávání, které determinují rámcové podmínky fungování společností na trhu. V souvislosti s aktuální ekonomickou situací a nejistotou spojenou s procesem postupného zotavování světového hospodářství z globální ekonomické recese si uvědomujeme složitost tvorby aktuálních prognóz vývoje ekonomiky a jejích jednotlivých segmentů v následujících nejbližších letech. Ve střednědobém a dlouhodobém období však očekáváme návrat k dlouhodobým trendům. Z výše uvedeného důvodu jsme se rozhodli pro popis makroekonomiky ČR využít predikce hned několika renomovaných institucí, abychom mohli lépe naznačit trendy vývoje ekonomiky. Pro tyto účely byly využity makroekonomická data a predikce, které zpracovává Česká národní banka (ČNB), Český statistický úřad (CZSO), EUROSTAT, Ministerstvo financí České republiky (MF ČR) a Česká spořitelna, a.s. (ČS), Raiffeisenbank a.s. (RB), Československá obchodní banka, a.s. (ČSOB) a UniCredit Bank Czech Republic, a.s. (UCB). Historická data byla přejata ze statistik CZSO, EUROSTAT a ČNB. 3.1.1.1 Vývoj vnějšího okolí Vzhledem k tomu, že se Česká republika řadí mezi „malé otevřené ekonomiky“, je její hospodářský vývoj z velké části závislý na vývoji vnějšího okolí. V tomto ohledu je pro nás rozhodující oblast eurozóny, hlavně pak Německa, kam směřuje významná část našeho exportu. Ekonomika eurozóny v roce 2010 vzrostla o 2,0 %, což značí postupné mírné oživení po předchozím výrazném propadu v roce 2009. V roce 2011 vzrostlo HDP v eurozóně o 1,4 %, oproti roku 2010 tedy došlo k mírnému zhoršení. Odhady pro rok 2012 poukazují na další pokles reálného produktu eurozóny a jeho meziroční pokles o -0,4 %. Za slabou výkonností eurozóny v první polovině roku 2012 stál zejména pokles spotřeby domácností a klesající investice. Ačkoli se významný pokles spotřeby domácností v třetím čtvrtletí roku 2012 zastavil, dále negativně působily dopady úsporných politik zaměřených na konsolidaci veřejných financí a tím spojený nárůst sklonu k úsporám. Pozitivně k výkonnosti ekonomiky přispíval pouze čistý export, nicméně jeho vliv nebyl schopen vykompenzovat negativní účinky ze strany spotřeby a investic. Hospodářský vývoj je velmi nerovnoměrný a v současnosti zatížen většími nejistotami. Tahounem růstu stále zůstává Německo, avšak zatímco ekonomika Německa v roce 2011 vzrostla o 3,0 %, v roce 2012 se odhaduje, že její růst zpomalil na 0,9 %. S rostoucím německým exportem rostla v roce 2012 i spotřeba domácností. Vývoj Německa do budoucna je však ohrožen zejména z hlediska dynamiky exportu, který je z 60 % orientován na státy EU zatížené slabou výkonností, navíc k poklesu růstu Německa dochází již ve 4. čtvrtletí 2012 v důsledku poklesu exportu (mezičtvrtletně o -0,6 %). Ostatní „velcí hráči“ v eurozóně v roce 2012 spíše stagnovali. V recesi dále setrvávají státy souhrnně označované jako státy jižního křídla eurozóny. strana | 11
ZNALECKÝ POSUDEK Severomoravská plynárenská, a.s. Jedná se zejména o státy, kde se finanční krize projevila nejvýrazněji a kde odhalila i vážnější strukturální problémy jejich hospodářství. Tyto státy musí bojovat s vysokými deficity, rostoucím zadlužením, vysokou nezaměstnaností a poklesem důvěry zahraničních investorů. Pozitivní obrat zaznamenala britská ekonomika, která ve 3. čtvrtletí 2012 vystoupila z recese, k čemuž však jednoznačně přispěl impulz v podobě Olympijských her. V roce 2013 je MF ČR očekáváno setrvání poklesu makroekonomické výkonnosti v eurozóně o 0,2 %. Pro rok 2014 je pak v eurozóně jako celku očekáváno mírné zlepšení podmínek a růst na úrovni 0,5 %. V nejbližších měsících se však dá očekávat zpřesnění predikcí pod tlakem dokumentované zhoršené výkonnosti Německa ve 4. čtvrtletí 2012. Probíhající fiskální restrikce většiny států podvazuje možný výraznější růst ekonomik států eurozóny, i proto jsou aktuální prognózy oživení ekonomik eurozóny velmi opatrné. I v budoucnu se však očekává nerovnoměrný vývoj jednotlivých států. Zejména státy jižní Evropy (Řecko, Portugalsko, Itálie a Španělsko) stále představují vysoké riziko pro růst a stabilitu celé eurozóny a také České republiky. Poslední měsíce roku 2012 byly ve znamení hledání konsensu ohledně záchranného programu pro Řecko a s tím související výměny řeckých státních dluhopisů, pokročilo se v dosažení dohody o vytvoření Jednotného dohledového mechanismu nad bankami a v centru dění byla i pokračující restrukturalizace španělských bank. Ačkoli se ECB podařilo během roku 2012 několik manévrů vedoucích k uklidnění finančních trhů, reálné ekonomiky stále stagnovaly či klesaly. Pro budoucí vývoj lze dokumentovat několik hrozeb, které mohou negativně ovlivnit makroekonomickou situaci v eurozóně. Jsou jimi pokračující fiskální restrikce, nejistota ohledně dluhové krize, která se projevuje u spotřeby domácností a investiční aktivity firem a k utažení podmínek financování, avšak nejhorší dopady dluhové krize byly již dokumentovány v letech 2010 a 2011. V prosinci 2012 dochází ke změně ratingu společnosti S & P přiděleného Řecku, který byl po úspěšném odkupu státních dluhopisů zvýšen na úroveň B–, přičemž byl ratingu stanoven i stabilní výhled. Tato změna dokládá pomalý obrat vývoje a optimističtější výhledy ohledně řešení dluhové krize po tom, co počátkem roku 2012 (13. ledna 2012) došlo ke snížení ratingového hodnocení agenturou S & P u několika zemí. Došlo ke snížení ratingu Itálie, Kypru, Portugalska a Španělska o dva stupně. O jeden stupeň byl zhoršen rating u Rakouska, Francie, Malty, Slovenska a Slovinska. Dalšího zhoršení ratingu se dočkalo Španělsko, kde mu snížili hodnocení všechny tři renomované agentury a to dokonce ze strany agentury Fitch až o 3 stupně. Nejistoty panující v roce 2012 kolem vysokých cen surovin pravděpodobně nebudou setrvávat i v roce 2013. V roce 2013 je očekáván pokles průměrných denních cen ropy na 105 USD/barel především v důsledku zpomalení růstu globální poptávky po ropě, daného zpomalením globální ekonomiky, růstu produkčních kapacit (zejména USA) a možného uvolňování strategických rezerv. Proti výraznějšímu poklesu cen by pak měly působit zvyšující se mezní náklady na produkci a potřeba narovnání rozpočtů ropných ekonomik na Blízkém východě. Výrazný růst cen obilovin na přelomu 2. a 3. čtvrtletí 2012 zapříčiněný nepříznivým počasím byl po zbytek roku korigován směrem dolů. V 1. polovině roku 2013 je očekávána stagnace či mírný pokles cen obilovin v souvislosti s aktualizací stavu globálních zásob.
strana | 12
ZNALECKÝ POSUDEK Severomoravská plynárenská, a.s.
Americká ekonomika vykazuje od roku 2010 již relativně výrazný růst, který je založený na rostoucí spotřebě domácností, která je podporována zlepšováním situace na trhu práce, ale zejména státními výdaji. V USA pokračuje oživení, nicméně vzhledem k rozsahu fiskálních problémů USA se předpokládá aplikace nepříjemných, pro růst omezujících opatření a zpomalení výkonu ekonomiky USA. V Číně v souvislosti s globálním zpomalením pokleslo tempo růstu, výkon ekonomiky se však drží plánu a posilující domácí spotřeba zřejmě otevírá éru slabšího leč stabilního růstu HDP. 3.1.1.2 Hrubý domácí produkt Česká republika se po celý rok 2012 potýkala s mělkou recesí. Oživení české ekonomiky, které započalo v druhé polovině roku 2009 a pokračovalo v roce 2010, v roce 2011 zpomalilo a bylo tedy pouze přechodného charakteru. Již počátkem roku 2013 je však očekáváno mírné zlepšení růstu ekonomiky, který bude tažen především přebytkem výkonové bilance, tedy kladně ovlivněn exportem. Negativně naopak dle očekávání bude působit pokles domácích výdajů, který nejspíše zcela pohltí kladný příspěvek exportu a celkově ekonomika zaznamená nepatrný růst či stagnaci HDP. V roce 2010 česká ekonomika zaznamenala reálný růst ve výši 2,49 %. V roce 2011 ekonomický výkon stále nedosáhl úrovně před recesí a tempo růstu mírně zpomalilo na 1,89 %. V roce 2012 se projevily zejména negativní dopady fiskální konsolidace a omezení státních výdajů a to na snížení výdajů na spotřebu domácností a investiční výdaje firem. Výkon české ekonomiky za rok 2012 dle předběžných odhadů meziročně poklesl o -1,1 %. Protikrizová opatření vlády zaměřená především na udržení deficitu státního rozpočtu a udržitelnosti veřejných financí živená zejména obavami z negativního vývoje jižního křídla eurozóny, nejsou cílena na stimulaci hospodářského růstu. Dle predikcí lze mírné zlepšení podmínek a vystoupení české republiky z mělké recese očekávat již počátkem roku 2013, kdy je odhadován růst HDP na úrovni 0,1 %. Výraznější zlepšení výkonnosti je pak očekáváno v roce 2014, kdy by růst HDP měl být na úrovni 1,4 %. Vývoj ekonomiky již není pod tak významnou hrozbou evropské dluhové krize. Naopak je silně brzděn poklesem spotřeby domácností. Růst HDP ohrožují zejména viditelně slabší růstové vyhlídky eurozóny a tedy potenciální nebezpečí nižšího růstu exportu. V roce 2015 je očekáván růst HDP na úrovni 2,4 % a v roce 2016 pak 2,6 %. V dlouhodobém horizontu lze očekávat mírný stabilní růst české ekonomiky v důsledku postupné konvergence HDP na obyvatele k úrovni západní Evropy (HDP na obyvatele v ČR se v roce 2011 podle předběžných údajů pohybuje přibližně na úrovni 80 % úrovně eurozóny), kde však také dochází k poklesům růstu v důsledku hospodářské krize, nicméně rychlost konvergence se dá jen těžko odhadovat. Důležitým aspektem pro budoucí vývoj ekonomiky ČR bude to, jak bude česká ekonomika schopna čelit krizi.
strana | 13
ZNALECKÝ POSUDEK Severomoravská plynárenská, a.s.
Na straně poptávky v roce 2011 a 2012 byla změna zásob nejvýznamnějším faktorem snižujícím dynamiku růstu HDP, a to na rozdíl od roku 2010, kdy obnova zásob podnikatelským sektorem přispěla nejvýraznější měrou k celkovému růstu HDP. Míra investic do fixního kapitálu zaznamenala v rámci krize rovněž výrazný propad. V roce 2011 došlo k poklesu tvorby hrubého fixního kapitálu o -0,7 %, v roce 2012 pokles pokračoval a to tempem na úrovni -0,8 % ročně. V roce 2013 je pak očekávána spíše stagnace vývoje investic na úrovni meziročního růstu 0,1 %. Z hlediska struktury investic se očekává významnější pokles zejména ve stavebnictví. Od roku 2014 je očekáváno pomalé zotavování ekonomiky, při kterém lze očekávat i vyšší dynamiku investiční aktivity firem, která je během krize silně omezena. V roce 2014 se předpokládá růst investic na úrovni 3,2 %, v roce 2015 3,5 % a v roce 2016 je pak očekáván růst na úrovni 3,2 %. Tato tempa odpovídají pozvolnému zotavování českého hospodářství z krize. Lze tedy očekávat vyšší dynamiku interních zdrojů financování investičních projektů, stejně tak jako oživení poptávky firem po úvěrech.
Reálný pokles spotřeby domácností, jako očekávaný dopad krize, se začal projevovat s určitým zpožděním až v druhé polovině roku 2009. V roce 2010 spotřeba domácností vzrostla jen velmi mírně o 1 %. V roce 2011 poklesl růst spotřeby domácností na 0,7 %. Spotřeba je tlačena směrem dolů i v roce 2012 zejména kvůli negativnímu vývoji reálného disponibilního důchodu, ale také pozorovanému zvýšení míry úspor. V roce 2012 dochází k meziročnímu poklesu spotřeby domácností o -3 % a určitý vliv na spotřebu je připisován i zvýšení redukované sazby DPH z 10 % na 14 %. V roce 2013 je očekáván další pokles spotřeby, nicméně nepředpokládá se již tak strana | 14
ZNALECKÝ POSUDEK Severomoravská plynárenská, a.s. razantní tempo meziroční změny, která by měla být na úrovni -0,7 %. Tendence více spořit je do budoucna očekávána zejména u domácností s relativně vyššími příjmy. Patrná je i velmi nízká tendence domácností financovat svou spotřebu skrz spotřebitelské úvěry, opatrnost je patrná i ze strany bank. S pozvolným oživováním ekonomiky by se v letech 2014–2016 měly dostavit kladné přírůstky spotřeby domácností a to na úrovních 0,9 %, 2,1 % a 2,5 %. Tempa růstů však nedosáhnou takové dynamiky, která byla patrná před finanční krizí v roce 2007 (4,2 %).
Vládní výdaje v roce 2010 v důsledku restriktivních opatření reálně vzrostly jen o 0,5 % a nehrály tedy již významnější úlohu v podpoře hospodářského růstu. V roce 2011 došlo k jejich meziročnímu poklesu o cca -2,5 %. V souladu s přijatými stabilizačními opatřeními se i nadále dá očekávat úsporné chování vládních institucí, jak z hlediska snížení počtu zaměstnanců, tak i ostatních výdajů. V roce 2012 vládní výdaje na spotřebu klesly o -0,9 % a s plánovanou strategií fiskální konsolidace se předpokládá další pokles vládních výdajů v roce 2013 o -1 % a 2014 -0,9 %. V letech 2015–2016 lze v souladu s postupným oživením ekonomiky odhadovat růst vládních výdajů na úrovni 0,7 % resp. 0,3 %. Čistý export je jediná složka agregované poptávky, jejíž vývoj v posledním období pozitivně ovlivňuje HDP a udržuje jej alespoň na úrovni stagnace. Zahraniční obchod České republiky má na vývoj HDP dlouhodobě pozitivní vliv. V roce 2011 přispěla hodnota čistého exportu k celkovému růstu HDP cca 2,0 p.b. V roce 2012 meziročně vzrostl export zboží a služeb o 4,5 %, což znamenalo zpomalení tempa růstu z úrovně 9,4 % v roce 2011. V roce 2012 příspěvek čistého exportu k růstu HDP 1,4 p.b. nedokázal vykompenzovat negativní vliv poklesu všech položek domácích výdajů. Kladné příspěvky exportu k růstu HDP jsou spojeny zejména s rezistencí Německa vůči krizi, kam většina vývozu směřuje. Obavy ohledně zpomalení růstu nejvýznamnějšího zahraničního partnera negativně ovlivňují predikci pro následující období. Příspěvky čistého exportu v roce 2013 jsou odhadovány na úrovni 0,7 p.b., v roce 2014 0,3 p.b. a v letech 2015–2016 na úrovni 0,4 p.b. resp. 0,5 p.b. 3.1.1.3 Ceny zboží a služeb Průměrná míra inflace v roce 2012 dosáhla úrovně 3,3 %. Meziroční růst spotřebitelských cen byl pak na úrovni 2,4 %, přičemž nejvíce k tomuto meziročnímu přírůstku přispívala administrativní opatření vlády ve výši 2,2 p.b. Administrativní opatření spočívala v růstu snížené sazby DPH a určité deregulaci cen. Rok 2013 by se i přes zvýšení obou sazeb DPH měl vyznačovat mírnou inflací, na jejíž dynamiku nebudou významněji působit ceny ropy ani vývoj směnných kurzů. Hlavními protiinflačními faktory budou slabá domácí poptávka, pozice české ekonomiky v záporné produkční mezeře a situace na trhu práce. Průměrná míra inflace v roce 2013 by měla strana | 15
ZNALECKÝ POSUDEK Severomoravská plynárenská, a.s. být na úrovni 2,1 %. V roce 2014 se již nepředpokládá vliv administrativních faktorů na růst cen a inflace by se měla pohybovat na úrovni 1,8 %. V dlouhodobém horizontu očekáváme oscilaci inflace kolem cílové hodnoty ČNB, tj. 2 % +/-1 p.b.
3.1.1.4 Trh práce Trh práce a s ním spojená míra nezaměstnanosti reaguje na celkový ekonomický vývoj s určitým zpožděním. Údaje za první tři čtvrtletí roku 2012 a dostupná data za 4. čtvrtletí ukazují značný vliv hospodářské recese na trh práce, který doposud do značné míry odolával jejím důsledkům. V roce 2012 dosáhla míra nezaměstnanosti 6,9 %, což představuje mírné zhoršení podmínek na trhu práce oproti roku 2011, kdy se míra nezaměstnanosti pohybovala na úrovni 6,7 %. Ačkoli nezaměstnanost na sezónně očištěných datech roste, lze pozorovat paradoxní jev, kdy roste i míra zaměstnanosti. Její růst je však zejména na úkor snížení fondu pracovní doby, produktivity a také reálnému snížení mezd. Dochází i k poklesu počtu hlášených nezaměstnaných, který se v roce 2012 pohybuje na předkrizové úrovni roku 2007. Příčinou nárůstu registrované nezaměstnanosti je však prudký pokles tvorby nových pracovních míst a patrně i omezené kapacitní možnosti úřadů práce v oblasti péče o nezaměstnané. Míra nezaměstnanosti by se i v roce 2013 mohla zvýšit na 7,3 %, v důsledku slabého hospodářského růstu by k mírnému zvýšení mohlo dojít i v roce 2014, kdy by míra nezaměstnanosti mohla dosáhnout 7,4 %.
Růst objemu mezd dosáhl v roce 2012 1,7 %. Predikce na rok 2013 je ovlivněna zejména zhoršením hospodářského výhledu a očekává se, že mzdy v roce 2013 porostou při stagnaci zaměstnanosti pouze o 1,9 %. Zpomalení růstu objemu mezd i průměrné mzdy v zásadě odpovídalo situaci delší ekonomické recese a přesunu preferencí zaměstnavatelů a zaměstnanců k udržení zaměstnanosti. strana | 16
ZNALECKÝ POSUDEK Severomoravská plynárenská, a.s. 3.1.1.5 Úrokové sazby Ačkoli v období od vypuknutí finanční krize, kdy byly významně utaženy úvěrové kanály podnikům i domácnostem, docházelo postupně k zvolnění podmínek, z říjnového šetření ohledně úvěrových podmínek provedeného ČNB vyplývá zpřísnění úvěrových standardů u úvěrů nefinančním podnikům a úvěrů na bydlení. Stále však platí, že banky mají tendenci půjčovat spíše na kratší období, požadují vyšší zajištění a vyšší rizikovou prémii. Zátěžové testy českého bankovního sektoru dlouhodoběji potvrzují dostatečnou odolnost bank vůči případným negativním šokům. Mezibankovní úroková sazba 3M PRIBOR se v roce 2012 pohybovala na průměrné úrovni 1,0 %. S ohledem na očekávanou trajektorii sazeb ČNB lze předpokládat, že v roce 2013 dosáhne 3M PRIBOR průměrné hodnoty 0,5 %. V roce 2014 je pak očekáváno pouze mírné zvýšení sazby na 0,6 %.
Průměrné úrokové sazby z úvěrů nefinančním podnikům se v roce 2011 pohybovaly okolo 3,9 % a v 1. a 2. čtvrtletí 2012 stagnovaly na této úrovni, mírný pokles úrokových sazeb je pak patrný v 3. čtvrtletí a to na úroveň 3,7 %. Průměrné sazby z vkladů domácností se v roce 2012 pohybovaly okolo 1,2 %. V průběhu roku je patrný spíše mírně klesající trend těchto sazeb. Dlouhodobé úrokové sazby v roce 2012 klesaly a dosahovaly nových historických minim. Průměrný výnos do splatnosti desetiletých státních dluhopisů byl na úrovni 2,8 %. V roce 2013 se očekává další pokles na úroveň 2,2 % a dále setrvání na těchto nízkých hodnotách. 3.1.1.6 Měnový kurz Česká koruna mezi léty 2011 a 2012 vůči euru oslabila o 2,2 % a to na průměrnou hodnotu 25,14 CZK/EUR. Mírná apreciace byla patrná zejména v druhé polovině roku 2012. Průměrný kurz by měl v roce 2013 dosáhnout 24,9 CZK/EUR, dále by pak měla koruna apreciovat v průměru o 0,5 % ročně. V posledním čtvrtletí 2016, tedy na horizontu výhledu, by měl kurz v průměru dosáhnout 24,5 CZK/EUR.
strana | 17
ZNALECKÝ POSUDEK Severomoravská plynárenská, a.s.
3.1.1.7 Daně Pro účely tržní analýzy budeme vycházet z předpokladu stabilní daňové sazby pro daň z příjmu právnických osob na úrovni 19 %. Od 1. ledna 2012 nabyla účinnost novela zákona o DPH, která zvýšila sníženou sazbu DPH z 10 na 14 %. Od 1. ledna 2013 dochází k navýšení sazeb o 1 p.b. na 15 a 21 %. 3.1.1.8 Přehled hlavních parametrů Následující tabulka zobrazuje hlavní makroekonomické ukazatele, které určují rámcové ekonomické prostředí českých společností. Historické údaje za roky 2007–2012 jsou převzaté ze statistik Českého statistického úřadu a České národní banky. V rámci predikce budoucího vývoje budeme vycházet z údajů Ministerstva financí ČR a České národní banky, vybrané ukazatele pak z predikcí bankovních institucí Raiffeisenbank a České spořitelny (číselná data viz tabulka). Reálný meziroční růst v %, pokud není uvedeno jinak
Zdroj predikce:
2007
2008
2009
2010
2011
2012O
2013P
2014P
2015P
2016P
HDP (nomi ná l ní), ml d. Kč MF CR 3 663 3 848 3 759 3 800 3 841 3 840 3 863 3 939 4 086 4 238 HDP (reá l ný) MF CR 5,7 3,1 -4,5 2,5 1,9 -1,1 0,1 1,4 2,4 2,6 Spotřeba domá cnos tí MF CR 4,1 3,0 0,2 1,0 0,7 -3,0 -0,7 0,9 2,1 2,5 Inves tice MF CR 13,2 4,1 -11,0 1,0 -0,7 -0,8 0,1 1,3 2,6 3,1 Průmys l ová výroba RB 14,1 -0,3 -15,9 9,8 7,2 -0,8 0,2 3,2 Ma l oobchodní tržby ČS 10,0 2,7 -4,7 1,3 1,8 -1,1 0,8 2,6 3,8 Mzdy, nomi ná l ní ČNB 7,2 7,8 3,3 2,2 2,4 2,6 2,4 2,9 Mzdy, reá l né ČNB 4,3 1,4 2,3 0,7 0,5 -0,8 0,1 1,2 Míra neza měs tna nos ti, průměr, % MF CR 6,6 5,4 8,0 9,0 8,6 6,9 7,3 7,4 7,1 6,5 Infl a ce (CPI), průměr, % MF CR 2,8 6,3 1,0 1,5 1,9 3,3 2,1 1,8 2,0 1,1 Infl a ce (PPI), průměr, % ČNB 4,1 4,5 -3,1 1,2 5,6 2,1 1,5 1,8 Obchodní bi l a nce, b.c., ml d. Kč MF CR 47 26 87 54 94 151 171 CZK/EUR, průměr MF CR 27,8 24,9 26,4 25,3 24,6 25,1 24,9 24,8 24,7 24,5 CZK/USD, průměr MF CR 20,3 17,0 19,1 19,1 17,7 19,6 19,2 19,1 19,0 18,9 3M PRIBOR, průměr, % ČNB 3,1 4,0 2,2 1,3 1,2 1,0 0,4 0,5 Pozn.: Hi s tori cké úda je za roky 2007-2012 vychá zejí z úda jů CZSO a ČNB z a ktua l i za ce da t k l ednu 2013. Predi kce je převza ta z da t MF ČR a ČNB, RB a ČS.
3.2
Analýza odvětví
V následující části byla zařazena základní odvětvová analýza. 3.2.1
Vymezení trhu
Zařazení do odvětví strana | 18
ZNALECKÝ POSUDEK Severomoravská plynárenská, a.s. Dle „Administrativního registru ekonomických subjektů“ (ARES) Ministerstva ČR patří společnosti Severomoravská plynárenská, a.s., v rámci klasifikace ekonomických činnosti CZ-NACE do oddílů: CZ NACE 35230: 3530: 43220: 461: 69200: 74300: 772: 829:
Popis Obchod s plynem prostřednictvím sítí Výroba a rozvod tepla a klimatizovaného vzduchu, výroba ledu Instalace vody, odpadu, plynu, topení a klimatizace Zprostředkování velkoobchodu a velkoobchod v zastoupení Účetnické a auditorské činnosti; daňové poradenství Překladatelské a tlumočnické činnosti Pronájem a leasing výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácnost Podpůrné činnosti pro podnikání j. n.
Zdroj: http://www.mfcr.cz/ares
Hlavním předmětem činnosti společnosti je nákup a prodej zemního plynu a elektřiny všem kategoriím zákazníků od domácností přes drobné podnikatele a živnostníky až po největší průmyslové podniky. Teritoriální vymezení Skupina RWE patří k největším evropským plynárenským a elektrárenským společnostem. Pokud jde o oceňovanou společnost SMP, působí zejména v regionu severní Moravy v krajích Olomouckém, Moravoslezském a v oblasti Vsetínska v kraji Zlínském. S ohledem na liberalizaci trhu všichni zákazníci mají možnost volby svého dodavatele, za relevantní trh považujeme Českou republiku. 3.2.2
Charakteristika trhu
3.2.2.1 Charakteristiky vývoje energetického hospodářství v ČR po roce 1990 Energetické hospodářství (dále také „EH“) ČR prošlo po roce 1990 zásadními změnami. Došlo k přechodu od řízeného EH směrem k tržnímu hospodářství. Dále byl nově vytvořen legislativní a institucionální rámec. Energetické hospodářství se v průběhu své reformy výrazně změnilo, přičemž můžeme říci, že utváření jeho nové podoby stále trvá. K hlavním změnám v charakteru energetického hospodářství patří: v období centrálního plánování nebylo EH dostatečně kvantitativně rozvinuté, v období tržního hospodářství se dostaly do popředí principy konkurenčního trhu a s tím také dostatečná kvantitativní vybavenost trhu; po roce 1990 došlo ke snížení celkové energetické spotřeby; došlo k významné zdrojové diverzifikaci s významnějším podílem ekologičtějších zdrojů s vyšší energetickou účinností; v rámci dovozů se zvýšila teritoriální diverzifikace; došlo zároveň k výrazné změně v kvalitě energetických zdrojů, čímž došlo ke snížení energetické náročnosti tvorby DPH, s tím je spojeno také zlepšení ekologických parametrů EH a pokles emisí;
strana | 19
ZNALECKÝ POSUDEK Severomoravská plynárenská, a.s. postupně došlo k nápravě cen paliv a energie, což se projevilo zejména růstem cen elektřiny a zemního plynu pro domácnosti; v současné době je sektor z velké části privatizován; EH se otevřelo zahraničí, do ČR začaly proudit zahraniční investice v energetických sektorech, stále silněji se projevují procesy globalizace. V letech 1990 – 2001 došlo ke snížení spotřeby energie o 18,4 %, spotřeba byla diverzifikována ve prospěch zdrojů energeticky a ekologicky příznivějších. Snížení výše spotřeby souviselo zejména s kompletní změnou struktury tvorby HDP související s ekonomickou transformací. ČR se přibližovala energetickému profilu zemí EU. Na straně poptávky se prosadily komparativní výhody pro konkrétní užití. Domácnosti a entity malé a střední velikosti začaly odebírat zejména zemní plyn. Elektrárny a velké teplárny odebírají zejména hnědé uhlí. Do popředí se dostává opět dřevo a biomasa a obnovitelné zdroje energie. V roce 2000 česká ekonomika opět vykazuje růst a to vede k nárůstu poptávky po energii. V rámci samotné struktury spotřeby se trvale snižovala váha tuhých paliv (pokles z 64 % na 50,6%), narůstal podíl kapalných paliv (17,1 % na 20,2 %), a to zejména z titulu nárůstu počtu automobilů, dále rostla spotřeba zemního plynu z 11 % na 19,5 %. V ČR v letech 1990 – 1995 klesla spotřeba energie o 15,7 % při 1% poklesu HDP (ve stálých cenách) a v letech 1995 – 2001 klesla spotřeba energie o 1 % při růstu HDP o 9 %, což značí nárůst kvalitativních parametrů v energetických zdrojích. Nejnáročnějším odvětvím z hlediska energetické náročnosti je v ČR doprava a spoje, což je způsobeno zejména stářím vozového parku a přesunem nákladní železniční dopravy na silnice. Dalším odvětvím náročným na energie je průmysl, kde ovšem dlouhodobě dochází spíše ke zlepšení. Odvětví jako je zemědělství a stavebnictví se nachází uprostřed stupnice energetické náročnosti. Nejméně náročná odvětví jsou obchod a služby. Následující graf zobrazuje vývoj výše a struktury spotřeby energetických zdrojů v letech 1990 2001, resp. před spuštěním jaderné elektrárny Temelín.
Vývoj výše a struktury spotřeby zdrojů energie (TSPEZ) v PJ: Vývoj výše a struktury TSPEZ (PJ) 1000 800
PJ
600 400 200 0 -200
Hnědé uhlí Černé uhlí + koks
Ropa + ropné produkty
1990
Zemní plyn
1995
Jaderná energie
2001
Elektřina Obnovitelné (saldo zdroje dovozvývoz)
Zdroj: ČSÚ, energetické bilance ČR, MPO
strana | 20
ZNALECKÝ POSUDEK Severomoravská plynárenská, a.s. V letech 2002-2003, poté co došlo ke spuštění jaderné elektrárny Temelín, se struktura spotřeby energetických zdrojů změnila. Trh s tepelnou energií se v ČR trvale snižoval. Důvodem poklesu poptávky byla zejména rostoucí cena tepla, což vedlo spotřebitele k efektivnějšímu využití zdroje. V ČR probíhá zásobování teplem zejména přes tzv. SCZT, resp. systém centrálního zásobování teplem, který má výhody zejména v potenciálu efektivnějšího využití energetického zdroje a také v příznivém dopadu na životní prostředí. Přestože tyto centrální zdroje jsou zpravidla silným místním monopolem, odběratelé mají možnost využití konkurenčních dodavatelů – tzv. decentralizované výroby tepla. Výroba tepla v teplárnách a výtopnách v ČR je charakteristická velkými výrobními jednotkami a vysokým podílem napojení obyvatelstva na dálkové vytápění (řádově vyšší než v zemích EU). Energetická účinnost je ovšem v řadě případů nízká a vzhledem k poklesu dodávek tepla je řada systémů naddimenzovaná. Výroba tepla z tepláren má rostoucí tendenci, objem dodávek tepla z výtopen klesající. Vývoj dodávek tepla do sítí CZT Vývoj dodávek tepla 200000 180000 160000
TJ/rok
140000 120000 100000 80000 60000 40000 20000 0
1995
1996
1997
1998
Celkem dle met.IEA
1999 Tuhá paliva
2000
2001
Plyn
Zdroj: ČSÚ, KONEKO
3.2.2.2 Liberalizace trhu s energiemi Dříve byli dodavatelé energie nejen obchodníky s energií, ale vlastnili také distribuční síť. Proces liberalizace trhu s elektřinou a zemním plynem v České republice byl zahájen energetickým zákonem schváleným parlamentem na podzim roku 2000. S otevřením trhu byl zaveden zejména nezávislý Energetický regulační úřad a zákazníci nově získali možnost výběru dodavatele. Liberalizace trhu s elektřinou a zemním plynem probíhala postupně: Elektřina 1. ledna 2002 - zákazníci s roční spotřebou nad 40 GWh si mohli začít vybírat dodavatele elektřiny
cca 60 společností
1. ledna 2003 - zákazníci s roční spotřebou nad 9 GWh
cca 300 firem střední velikosti
1. ledna 2004 - všichni zákazníci s průběhovým měřením spotřeby mimo domácností
menší firmy, které byly technicky vybaveny a měly potřebná měřicí zařízení strana | 21
ZNALECKÝ POSUDEK Severomoravská plynárenská, a.s. 1. ledna 2005 - všichni koneční zákazníci mimo domácností 1. ledna 2006 - všichni koneční zákazníci včetně domácností Plyn 1. ledna 2005 - největší tuzemští odběratelé plynu
zákazníci s roční spotřebou více než 15 miliónů kubických metrů plynu, elektrárny fungující na plyn a producenti vyrábějící elektřinu a teplo kombinovaným způsobem
1. ledna 2006 – všichni koneční zákazníci s výjimkou domácností 1. ledna 2007 - všichni koneční zákazníci včetně domácností
3.2.2.3
Plynárenství
3.2.2.3.1 Charakteristika plynárenství v ČR Zemní plyn po roce 1990 byl palivem s nejvýznamnější dynamikou spotřeby a to zejména díky státem podporované plošné plynofikaci. Až po roce 1996 začala spotřeba stagnovat. Podpora plynu přispěla k ekologičtějšímu EH ČR. Nejvýznamnějším spotřebitelem plynu jsou odvětví průmyslu, domácnosti, dále transformační procesy (teplárny a výtopny) a obchod a služby. Nízkou spotřebu mají výrobci elektřiny, zemědělství, doprava. Plynárenství je trhem, na rozdíl od elektroenergetiky a teplárenství, téměř stoprocentně závislým na cizích zdrojích. ČR je téměř stoprocentně závislá na importu zemního plynu. Exportní ceny plynu a vývoj kurzu pak rozhodujícím způsobem ovlivňují konečné ceny zemního plynu pro spotřebitele (jejich výši a kolísání). Vlastní zdroje zemního plynu v ČR tvoří méně než 1 % domácí spotřeby. Hlavní zdroje se nachází zejména na jižní Moravě a dále tzv. degazační plyn z černouhelných dolů na severní Moravě. Nezbytností je plyn zabezpečit formou dovozu, dovozy jsou realizovány zejména z Ruska a menší měrou z Norska. S producenty zemního plynu v těchto zemích byly ve druhé polovině minulého desetiletí podepsány dlouhodobé kontrakty na dodávky zemního plynu. ČR má dimenzovanou a moderní síť plynovodů. Je důležitou spojnicí mezi východní Evropou, Ruskem a západní Evropou (Německo, Francie), přes území ČR vede „Tranzitní plynovod“ spojující ruská těžební pole s odběrateli na západě. Plynárenská soustava ČR je tak podstatnou měrou založena na tranzitu. Tranzitní soustava je zároveň z části využívána pro domácí přepravu. Spotřeba zemního plynu v průběhu roku fluktuuje a dochází ke zvyšování rozdílu mezi letní a zimní spotřebou. Důležitým požadavkem je nutnost pokrývat špičky ve spotřebě, a to jak denní, tak hodinové, proto se využívá podzemních zásobníků plynu pro uskladnění nadbytečného plynu. V zimních měsících je pak potřebný plyn z těchto zásobníků vytěžen a dodán do sítě. 3.2.2.3.2 Liberalizace trhu se zemním plynem v ČR Od roku 2005 do 2007 v ČR probíhala liberalizace trhu se zemním plynem. Otevření trhu zákazníkovi přineslo především právo na výběr dodavatele zemního plynu, ale také zásadní změny fungování a budoucího uspořádání celého plynárenského sektoru. Přestože došlo k formálnímu otevření, nebyl trh na konkurenci připraven. Ani dodavatelé plynu, ani ze strany zákazníků, kteří neměli představu, co mají od nových dodavatelů očekávat. strana | 22
ZNALECKÝ POSUDEK Severomoravská plynárenská, a.s. Konkurence se rozvinula teprve postupně. Na trh začali vstupovat noví dodavatele plynu, kteří se věnovali zpočátku zákazníkům s vyšší roční spotřebou. Přelom přinesl rok 2009, na trhu se začali objevovat noví obchodníci, kteří se soustředili na zákazníky z řad domácností a malých podnikatelů. Možnosti změny dodavatele tak začali využívat desítky tisíc zákazníků. Dodavatele plynu v roce 2009 změnilo celkem 33.327 zákazníků, což představuje ve srovnání s rokem předchozím téměř šestinásobný nárůst. Další změnu pro trh s plynem znamenal rok 2010. Vzrostl podíl alternativních dodavatelů a docházelo k hromadným přechodům zákazníků (zejména domácnosti) k novým obchodníkům, a to zejména z důvodu nabídky nižších cen. Dodavatelé začali získávat plyn jednak vzájemným přeprodejem na českém trhu, ale především nákupem plynu ze zahraničí. Růst dovozu plynu byl reakcí na snahu energetického regulačního úřadu podnítit konkurenci na trhu s plynem v ČR. V tomto roce, v souvislosti s přebytkem plynu poklesla cena na tzv. spotových trzích, a to až o 40 % ve srovnání s tradičním nákupem plynu prostřednictvím dlouhodobých kontraktů. Importovaný plyn byl mnohem levnější, a tak umožnil novým obchodníkům nabízet zákazníkům plyn výrazně pod cenou nabízenou tradičními obchodníky. Konkurence sílila, tomu nasvědčuje i to, že v roce 2010 počet zákazníků, kteří změnili dodavatele plynu, vzrostl na 84.424, což představuje ve srovnání s rokem 2009 nárůst o více než 150 %. V roce 2011 bylo evidováno celkem 361.941 změn dodavatele plynu. V dalších letech se již neočekávají takto výrazné meziroční nárůsty změn dodavatele. Trh je velice nasycen, a noví obchodníci budou mít větší problémy získat zákazníky, než tomu bylo v letech minulých. Z důvodu konsolidace trhu s plynem je očekáváno, že již nebudou přibývat noví dodavatelé, ale spíše bude docházet k mírnému snižování jejich počtu. Na trhu s plynem je tedy do budoucna očekáváno ustálení jak na straně odběratelů, tak na straně dodavatelů. Tento vývoj v letech 2009 až 2011, kdy na trhu s plynem došlo k masivním změnám a zákazníci měnili své dodavatele, koresponduje rovněž se změnami v počtu zákazníků společnosti SMP. Počet odběratelů společnosti SMP mezi koncem roku 2009 a 2012 poklesl o 158.872. V roce 2013 je předpokládán další pokles ovšem již mírnější než doposud a také v dalších letech je předpokládáno postupné zmírňování dynamiky poklesu. 3.2.2.3.3 Spotřeba zemního plynu v ČR Zemní plyn v ČR nezaujímá v rámci EH tak významnou pozici jako v jiných zemích EU. Česká energetika staví na využívání vlastních zdrojů uhlí, které se na spotřebě podílí cca z 50 %. Energetika zemí EU se naopak dnes zaměřuje na ekologicky příznivé primární zdroje a obnovitelné zdroje právě na úkor uhlí.
strana | 23
ZNALECKÝ POSUDEK Severomoravská plynárenská, a.s.
Skutečná spotřeba plynu v ČR (GWh) 100 000,00 95 000,00 90 000,00 85 000,00 80 000,00 2008
2009
2010
2011
2012
Skutečná spotřeba (GWh)
Skutečná spotřeba zemního plynu v roce 2012 dosáhla 86.324 GWh (8.158 mil. m3), jedná se o změnu 0,9 % ve srovnání s rokem 2011. Maximální denní spotřeba v roce 2012 byla 61.645 mil. m3 a minimální 6.995 mil. m3. 2008 -91 762
Vývoz z ČR (GWh) Dovoz do ČR (GWh)
2009 -91 761
2010 -90 111
2011 1 772 98 757
2012 116 685 194 012
Dovoz zemního plynu do ČR byl v roce 2012 uskutečňován z Ruska, Norska a EU ve výši 18.339,6 mil. m3 (194.012,4 GWh). Dovoz byl doplněn dodávkami z vnitrostátních zdrojů, které zahrnují povrchovou degazaci a vlastní těžbu zemního plynu. Celkové tuzemské dodávky činily 155,8 mil. m3 (1.691,9 GWh). V roce 2012 proběhla těžba ze zásobníků plynu v celkové výši 2.246,6 mil. m3 (23.829 GWh).
Dovoz plynu do ČR (GWh) 250 000,00 200 000,00 150 000,00 Dovoz
100 000,00 50 000,00 0,00 2008
2009
2010
2011
2012
Vývoz zemního plynu z ČR byl uskutečněn do Polska, Německa, Slovenska a Rakouska ve výši 11.024 mil. m3 (116.685 GWh). Navýšení dovozu a vývozu plynu přes přepravní soustavu bylo způsobeno přechodem některých starých tranzitních smluv na systém ENTRY/EXIT.
strana | 24
ZNALECKÝ POSUDEK Severomoravská plynárenská, a.s. Predikovaný vývoj spotřeby plynu v ČR:
Dle prezentačního materiálu zpracovaného OTE, a.s. dojde dle referenčního scénáře a rozvojové varianty výrobní základny elektrizační soustavy označené 2012-Z (základní) k nárůstu celkové roční spotřeby plynu v letech 2011 až 2040 o 37 %, resp. na úroveň 118 TWh. Celková spotřeba plynu pak bude záviset zejména na množství a charakteru provozu elektráren, zejména nově instalovaných PPC elektráren a způsobu náhrady hnědého uhlí u tepláren a závodních elektráren. Do budoucna bude celková spotřeba plynu v ČR narůstat, přičemž se bude jednat zejména o nárůst v segmentu VO (velkoodběratelé). 3.2.2.3.4 Struktura ceny plynu Následující obrázek znázorňuje procentní skladbu ceny dodávky zemního plynu pro chráněného zákazníka. Je zde patrný podíl regulovaných (přeprava a distribuce) a neregulovaných cen (uskladnění), především již zmíněný dominantní podíl ceny komodity.
Složení ceny plynu Přeprava; 0,77% Distribuce; 18,11% Uskladnění; 5,63%
Plyn-komodita ; 75,49% Zdroj: ERÚ
Ceny komodity mohou být v současnosti upravovány i v průběhu roku a v závislosti na změnách cen komodity s ohledem na vývoj cen topných olejů a měnových kurzů.
strana | 25
ZNALECKÝ POSUDEK Severomoravská plynárenská, a.s.
3.2.2.3.5 Budoucí cenový vývoj plynu v ČR Podle ceníku dodavatelů na rok 2013 je patrné, že účty za plyn v roce 2013 vzrostou. Zejména kvůli zvýšení DPH a distribučních poplatků si domácnosti letos připlatí průměrně 3 % – 3,2 % oproti loňsku. Dodavatelé zvolili často odlišnou cenovou politiku, a proto se cenový rozdíl mezi nejlevnějším a nejdražším dodavatelem pohybuje podle spotřeby kolem 25 %. Většina domácností kupuje plyn od velkých společností, které jsou zároveň distributory, tedy správci rozvodné sítě v regionu. Podle skupiny RWE se cena zemního plynu (samotné komodity) k 1. 1. 2013 zvyšovat nebude. Stejně jako všichni ostatní obchodníci bude do ceníků promítnuto navýšení regulované ceny za distribuci. Celková cena za odběr zemního plynu v důsledku toho nepatrně vzroste. 3.2.2.4
Trh s elektřinou
3.2.2.4.1 Závislost ČR na dovozech Problematika závislosti na dovážených zdrojích energie spočívá zejména v závislosti na rizikových regionech a v hrozbě případné katastrofy (povodně, havárie, terorismus, …). ČR je závislá na dovozu kapalných paliv a plynných paliv a jaderného paliva, zároveň exportuje elektřinu, černé uhlí, koks a produkty zpracování ropy, a to vzhledem k velikosti svého energetického hospodářství, poměrně významně. Celkem dovoz a vývoz elektřiny v ČR dle ERÚ vypadá následovně:
Dovoz a vývoz elektřiny v ČR (GWh) 35 000 30 000 25 000 20 000 15 000 10 000 5 000 0 2009
2010
dovoz elektřiny celkem
2011
2012
vývoz elektřiny celkem
3.2.2.4.2 Celková spotřeba elektrické energie v ČR Na českém trhu v současné době působí tři větší a zaběhnutí distributoři elektrické energie – ČEZ, a.s., E.ON Česká republika, a.s., a Pražská energetika, a.s., mezi dalšími jsou pak společnosti jako např. Europe Easy Energy a.s., Amper Market, a.s., ARMEX ENERGY, a.s., BOHEMIA ENERGY entity, s.r.o., Central Energy, s.r.o. apod. Distributora resp. dodavatele elektrické energie si může zákazník sám vybrat. Z hlediska spotřeby podle ERÚ nejvíce energie spotřebují domácnosti a pak podnikatelské subjekty. Vývoj spotřeby v jednotlivých letech vypadá následovně:
strana | 26
ZNALECKÝ POSUDEK Severomoravská plynárenská, a.s.
Spotřeba energie v ČR (GWh) 16 000 14 000 12 000 10 000 8 000 6 000 4 000 2 000 0 2009
2010 domacnosti
2011
2012
podnikatele
Z grafu je patrná stabilní úroveň spotřeby elektřiny v posledních 4 letech. Na druhé straně množství vyrobené elektřiny v posledních 4 letech rostlo. Největší podíl na výrobě elektřiny mají jaderné a parní zdroje, pak následují plynové a paroplynové a zatím nejméně používané větrné a fotovoltaické zdroje. Výroba netto představuje množství vyrobené elektřiny po odečtení spotřebované energie potřebné na její další výrobu a její vývoj vypadá následovně:
Výroba elektřiny netto celkem v ČR (GWh) 82 000 81 000 80 000 79 000 78 000 77 000 76 000 75 000 74 000 73 000 2009
2010
2011
2012
výroba elektřiny netto celkem
Je zřejmé, že výroba energie v posledních dvou letech v podstatě stagnovala. 3.2.2.4.3 Ceny elektřiny v ČR Z aktuálních dostupných informací vyplývá, že cena elektrické energie je tvořena dvěma složkami a to regulovanou a neregulovanou. Regulovaná složka ceny elektřiny je tvořena náklady na dopravu, na skladování a na distribuci. Regulace je prováděna Energetickým regulačním úřadem a tato složka jde přímo na účet distributora např. ČEZ, E. ON, PRE, tj. majitele přenosové soustavy, jež přivádí proud z elektrárny ke svému zákazníkovi. U regulované ceny se jedná o pravidelnou měsíční platbu za příkon, platbu strana | 27
ZNALECKÝ POSUDEK Severomoravská plynárenská, a.s. za distribuované množství elektřiny ve vysokém a nízkém tarifu, platbu za systémové služby a například také příspěvek na podporu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů či platbu poplatku Operátorovi na trhu s elektřinou. Jak už vyplývá z názvu této ceny, není tedy regulována trhem, ale každoročně ji stanovuje ERÚ, což v praxi znamená, že u všech tuzemských distribučních společností je tato složka ceny za elektřinu podobná. Neregulovaná část je částí, která se týká komodity jako takové, tzn. silové elektřiny. Cena této elektřiny nepodléhá regulaci a je tedy tvořena trhem. Jedná se o část platby za elektrickou energii, kde si může konečný zákazník vybrat svého dodavatele a z tohoto důvodu zde existuje konkurence. Tato silová elektřina je tvořena dvěma složkami a to pevnou a tzv. variabilní. Pevná cena za měsíc se liší dle dodavatele silové elektřiny. Druhá složka tzv. variabilní je tvořena množstvím spotřebované odebrané elektrické energie, tzn. cenou za odebranou megawatthodinu resp. kilowatthodinu. Níže je pak stručně uvedeno shrnutí, z čeho sestává cena elektrické energie pro konečného zákazníka: Cena elektrické energie Regulovaná složka Poplatek za distribuci Poplatek za systémové služby Příspěvek za podporu obnovitelných zdrojů Poplatek za činnost zúčtování operátora trhu s elektřinou Neregulovaná složka Pevná cena za měsíc Cena silové elektřiny Daně Daň z přidané hodnoty Daň z elektřiny Nejčastějšími důvody, proč cena elektrické energie roste, jsou: cena silové energie na velkoobchodním trhu (burza), růst inflace, podpora obnovitelných zdrojů, investice do rozvodné soustavy a také v neposlední řadě vývoj měnového kurzu, jelikož většina obchodů s elektřinou v Evropě je uskutečňována v měně EUR. V roce 2012 došlo k nárůstu ceny elektřiny pro velkoodběratele v rozmezí mezi 6 – 6,6 %, pro menší firmy o 4,3 %. Důvodem bylo podle ERÚ prudký rozvoj fotovoltaických elektráren a růst výroby z bioplynových stanic a zdrojů spalujících biomasu. Pro omezení vlivu obnovitelných zdrojů na ceny elektřiny vláda vyčlenila prostředky. Nicméně obnovitelné zdroje se budou promítat do cen elektřiny i v dalších letech. Nyní hrozí podle ERÚ velký problém s podporou biometanu. Do cen elektřiny pro odběratele se výraznou měrou promítl také růst cen na velkoobchodním trhu v roce 2011. K tomu došlo zejména po rozhodnutí Německa odstavit v nejbližších letech všechny své jaderné elektrárny. Jen od října 2010 do září 2011 vzrostla průměrná cena elektřiny na trhu zhruba o desetinu.
strana | 28
ZNALECKÝ POSUDEK Severomoravská plynárenská, a.s. Průměrná cena elektřiny se od roku 2010 neustále zvyšuje:
Průměrna cena za kWh (vč. DPH) 4,7 4,6 4,5 4,4 4,3 4,2 4,1 4 3,9 3,8 2008
2009
2010
2011
2012
Zdroj: www.cenyenergie.cz
Dle predikce na rok 2013 cena elektřiny vzroste zhruba o 4,1 %. Důvodem je zvýšení povinného příspěvku na podporu obnovitelných zdrojů a nárůst DPH. 3.2.2.4.4 Budoucí vývoj na trhu s elektřinou v ČR Dle informací ČEZ se v závislosti na scénáři může spotřeba elektřiny v ČR v následujících 40-ti letech vyvíjet následovně:
120000 100000
GWh
80000 60000 40000 20000 0 2000
2008
2009
2010
nízký scénář
2015
2020
referenční scénář
2030
2040
2050
vysoký scénář
Zdroj: WWW.CEZ.CZ
V následujících několika desetiletích se bude spotřeba elektřiny v ČR zvyšovat.
strana | 29
ZNALECKÝ POSUDEK Severomoravská plynárenská, a.s. 3.2.2.4.5 Budoucí vývoj na trhu s elektřinou v Evropě Podle predikcí IEA, pokud se má uspokojit rostoucí poptávka po energiích, by se do roku 2035 mělo investovat do energetických projektů až 38 miliard dolarů. Z toho cca 10 miliard dolarů do průzkumu a těžby ropy, 16,9 miliard na výrobu elektřiny a 9,5 miliard na investice do těžby zemního plynu. Důležitou roli bude v budoucnu hrát jaderná energetika. Provozovatelé jaderných zdrojů mají díky tomu možnost získat konkurenční výhodu. Jaderná energie nabízí dlouhodobé a stabilní řešení a i přes tlak evropské legislativy zabere v energetickém mixu Evropy své místo. Jednou z výhod jaderné energie je její nezávislost na náhlých technologických změnách. U obnovitelných zdrojů se v příštích letech očekává řada takových změn. Podle zprávy Evropské komise se elektřina bude podnikatelům i domácnostem zdražovat nejméně dalších 20 let a v roce 2050 by se mohla její cena oproti dnešku zdvojnásobit. Dle zprávy Evropské komise se počítá mimo jiné s velkým nárůstem počtu větrných farem, které elektřinu ještě více prodraží. Větrné farmy se do roku 2050 stanou hlavním zdrojem elektřiny v EU a nahradí jak výrobu elektřiny z uhlí, tak i z jádra. Větrné farmy by údajně do té doby mohly poskytovat až 49 procent elektřiny v EU. Dnes je to pět procent. Ceny elektřiny porostou, a to do roku 2020 až 2030. Pokud obnovitelné zdroje budou tvořit podstatný podíl na výrobě elektřiny, ceny energie budou nejvyšší po roce 2030. Při takovém scénáři ceny elektřiny pro domácnosti do roku 2050 vzrostou o 100 %. Pokud se na výrobě energie budou více podílet jaderné a konvenční elektrárny bude nárůst ceny o 43 %. 3.2.3
Závěr Po liberalizaci trhu s plynem přinesl změnu až rok 2009, kdy došlo k výraznějšímu přesunu zákazníků. V dalších letech 2010 až 2012 docházelo k významným přesunům odběratelů plynu a trh s plynem se plně liberalizoval. V dalších letech se předpokládá ustálení jak na straně odběratelů, tak na straně dodavatelů. V důsledku liberalizace se snížil také počet zákazníků oceňované společnosti SMP. Do budoucna společnost SMP předpokládá ustálení počtu odběratelů. Z hlediska celkové spotřeby plynu se v horizontu 30 let předpokládá nárůst o 37 %, nejdominantnější přírůstek bude v segmentu VO (velkoodběratelů). Pokud jde o cenový vývoj pro nadcházející období, předpokládá se mírný nárůst ceny pro koncové spotřebitele zapříčiněný nárůstem regulované ceny za distribuci. Cena samotné komodity by neměla vzrůst. Spotřeba elektrické energie v ČR byla v posledních 4 letech stabilní. V následujících několika desetiletích se předpokládá pokračující nárůst spotřeby elektřiny a bude pokračovat i růst cen elektřiny, pro nejbližší období cca o 4 %.
3.3
Analýza společnosti
3.3.1 Podnikatelská činnost Nosnou podnikatelskou činností společnosti je nákup a prodej zemního plynu a elektřiny všem kategoriím zákazníků od domácností přes drobné podnikatele a živnostníky až po největší průmyslové podniky. Vývoj tržeb Společnosti za historické období 2008 až 2012 ilustruje níže přiložená tabulka. strana | 30
ZNALECKÝ POSUDEK Severomoravská plynárenská, a.s. v mil. Kč Výnosy ze zemního plynu Výnosy z prodeje zemního plynu Výnosy z distribučních služeb k plynu Výnosy z elektřiny Výnosy z prodeje elektřiny Výnosy z distribučních služeb k elektřině Prodej tepelné energie Ostatní Celkem
2008 12 932 10 932 2 000
2009 12 164 9 897 2 267
14 8 12 955
4 11 12 178
2010 12 159 9 654 2 505 7 3 4 3 9 12 179
2011 9 489 7 554 1 935 180 79 102 1 44 9 714
2012 7 998 6 501 1 497 310 137 172 0 40 8 348
3.3.1.1 Zemní plyn Podle informací z výročních zpráv společnost SMP nakupuje zemní plyn především od společnosti RWE Supply & Trading CZ, a.s. (dříve RWE Transgas, a.s.). V roce 2011 od ní nakoupila 97,7 % celkového množství nakoupeného plynu. Zbytek plynu byl nakoupen od jiných společností ve skupině: RWE Energie, a.s., Jihomoravská plynárenská, a.s., Východočeská plynárenská, a.s., RWE Key Account CZ, s.r.o. 1,5 % plynu nakoupeno od externích dodavatelů. Vývoj nákupů a prodejů plynu v MWh vypadá následovně: MWh Nákup zemního plynu Prodej zemního plynu
2008 13 405 232 13 383 164
2009 12 850 581 12 836 921
2010 13 100 397 13 067 909
2011 9 463 135 9 478 212
Prodej a nákup plynu v MWh 16 000 000 14 000 000 12 000 000 10 000 000 8 000 000 6 000 000 4 000 000 2 000 000 0 2008
2009
Nákup zemního plynu
2010
2011
Prodej zemního plynu
Poklesy prodejů jsou ovlivněny zejména odchodem zákazníků ke konkurenci. Vývoj prodejů jednotlivým kategoriím zákazníků podle informaci od společnosti SMP vypadá následovně: Prodej MWh Velkoodběratel Maloodběratel Domácnost Ostatní Celkem
2008
2009
2010
2011
2012
6 863 235 2 020 891 4 499 038 0 13 383 164
5 623 516 2 025 470 4 554 521 633 414 12 836 921
6 060 643 2 110 190 4 893 676 3 400 13 067 909
3 576 970 1 517 543 3 854 313 529 386 9 478 212
1 768 902 1 169 795 3 165 189 699 593 6 803 479
strana | 31
ZNALECKÝ POSUDEK Severomoravská plynárenská, a.s.
Prodej ZP zákazníkům (MWh) 8 000 000 7 000 000 6 000 000 5 000 000 4 000 000 3 000 000 2 000 000 1 000 000 0 2008
2009
Velkoodběratel
2010
Maloodběratel
2011 Domácnost
2012 Ostatní
Tržby z prodeje zemního plynu jednotlivým skupinám zákazníků dle informací od managementu SMP jsou následující:
Tržby ZP (mil Kč) Velkoodběratel Maloodběratel Domácnost Ostatní Celkem
2008
2009
2010
2011
2012
3 907 6 726 2 298
4 597 2 195 5 318 54 12 164
4 618 2 111 5 428 2 12 159
2 819 1 709 4 856 105 9 489
1 643 1 517 4 650 189 7 998
12 931
Tržby ZP dle zákazníků (mil. Kč) 8 000 7 000 6 000 5 000 4 000 3 000 2 000 1 000 0 2008 Velkoodběratel
2009
2010
Maloodběratel
2011 Domácnost
2012 Ostatní
strana | 32
ZNALECKÝ POSUDEK Severomoravská plynárenská, a.s. Od doby, kdy došlo k liberalizaci trhu s plynem a zákazníci si mohou libovolně volit svého dodavatele, dochází k přesunům v počtu zákazníků. Od roku 2010 do roku 2012 je zaznamenán výrazný pokles zákazníků, zejm. ve skupině domácností. Počty zákazníků ZP Velkoodběratel Maloodběratel Domácnost Celkem
2008
2009
2010
2011
2012
1 122 29 454 547 044 577 620
1 007 29 221 542 088 572 316
680 26 885 521 676 549 241
524 23 855 454 322 478 701
418 21 610 391 416 413 444
Vývoj počtu zákazníků ZP 600 000 500 000 400 000 300 000 200 000 100 000 0 2008
2009
Velkoodběratel
2010 Maloodběratel
2011
2012
Domácnost
3.3.1.2 Elektřina Na trh s elektřinou společnost SMP poprvé vstoupila v roce 2010 a v posledních letech byla úspěšná a pokračovala v expanzi na daném trhu. Cílem společnosti SMP je nabízet kompletní dodávky plynu a elektřiny. MWh Nákup elektřiny Prodej elektřiny
2010 2 468 2 468
2011 58 978 58 531
Nákup strukturované elektřiny probíhá obdobně jako nákup zemního plynu od dodavatele RWE Key Account CZ, s.r.o. Od společností ČEZ Distribuce, a.s., E.ON Distribuce, a.s. a PREdistribuce, a.s.. se nakupuje „distribuce elektřiny“ pro zajištění sdružené dodávky. Prodej elektřiny je realizován třem základním skupinám zákazníků: velkoodběratel, maloodběratel obyvatelstvo a maloodběratel podnikatel. MWh Velkoodběratel Maloodběratel podnikatel Maloodběratel obyvatelstvo Celkem prodeje
2010 0 278 2 190 2 468
2011 23 906 9 356 25 269 58 531
2012 13 419 19 829 48 888 82 136
strana | 33
ZNALECKÝ POSUDEK Severomoravská plynárenská, a.s. Od roku 2010 prodej elektřiny roste. Nejvýznamnější skupina zákazníků jsou domácnosti, kteří přináší i největší tržby. Tržby (mil. Kč) Velkoodběratel Maloodběratel podnikatel Maloodběratel obyvatelstvo
2010
2011
2012
0 1 7 7
57 36 87 180
35 83 192 310
Tržby celkem
Tržby dle zákazníků (mil. Kč) 250 200 150 100 50 0 2010 Velkoodběratel
2011
2012
Maloodběratel podnikatel
Maloodběratel obyvatelstvo
V počtu zákazníků je rovněž zaznamenán výrazný nárůst v roce 2011 a 2012: Počty zákazníků EE Velkoodběratel Maloodběratel podnikatel Maloodběratel obyvatelstvo celkem
2010 0 124 3 102 3 226
2011 14 1 839 14 118 15 971
2012 17 7 275 28 389 35 681
Vývoj počtu zákazníků EE 30000 25000 20000 15000 10000 5000 0 2010 Velkoodběratel
2011
2012
Maloodběratel podnikatel
Maloodběratel obyvatelstvo
strana | 34
ZNALECKÝ POSUDEK Severomoravská plynárenská, a.s. 3.3.2
Zaměstnanci
Období 2008 2009 2010 2011 2012 31. 1. 2013
Průměrný počet zaměstnanců 34 21 19 14 11 11
V roce 2009 byl vývoj počtu zaměstnanců ovlivněn pokračováním restrukturalizace s cílem zvýšení efektivity pracovních procesů v rámci skupiny RWE. V roce 2010 byl vývoj počtu zaměstnanců ovlivněn dokončením centralizace útvaru podpory obchodu s plynem do společnosti RWE Supply & Trading CZ, a.s. Došlo k redukci zaměstnanců v oboru prodeje a k navýšení počtu zaměstnanců v úseku správy obchodu. V roce 2011 byl vývoj počtu zaměstnanců ovlivněn projektem NEW SALES. Projekt vedl k nové segmentaci zákazníků a následně i k nové segmentaci obchodních manažerů. V rámci skupiny se vytvořily nové útvary, do kterých přešli někteří zaměstnanci z obchodu. Ke konci roku 2012 resp. v lednu 2013 dosahoval průměrný počet zaměstnanců 11 osob. 3.3.3 Dodavatelsko-odběratelské vztahy Společnost nakupuje většinu plynu od společnosti RWE Supply & Trading CZ, a.s., dílčí služby pak od RWE Česká republika a.s. (SLA Marketing, Řízení a podpora obchodu, Governance, Consulting, PR, Facility, Car Fleet atd.). Dalším významným dodavatelem je SMP Net, s.r.o., která se zabývá distribucí zemního plynu. V oboru elektrické energie se nákup provádí převážně od RWE Key Account CZ, s.r.o. a distribuci poskytuje ČEZ distribuce, a.s. Náklady na jednotlivé dodavatele jsou následující: Dodavatel RWE Transgas (od 2013 RWE Supply &Trading, a.s.) SMP Net, s.r.o. ČEZ distribuce, a.s. RWE Key Account CZ, s.r.o.
Náklady r. 2012 (tis. CZK) 5 950 223 1 488 191 168 753 132 230
Náklady 01/2013 (tis. CZK) 799 312 193 370 24 312 19 274
Podle informací od managementu SMP pouze u dvou zákazníků přesáhl v roce 2012 podíl na celkových tržbách společnosti 1 %. 3.3.4 Investice Společnost investovala ve sledovaném období 2008 až 2012 max. do výše 15 mil. Kč ročně, zejména pak do rekonstrukcí budov.
strana | 35
ZNALECKÝ POSUDEK Severomoravská plynárenská, a.s. mil. Kč
2008
2009
2010
2011
2012
0,0 0,2 0,0 0,2
0,0 15,2 0,0 15,2
0,0 1,1 0,0 1,1
0,0 11,1 0,0 11,1
0,0 2,0 0,0 2,0
Nehmotný majetek Hmotný majetek Finanční investice Celkové investice podle IFRS
3.3.5 Postavení na trhu a konkurence Skupina RWE je jedničkou na trhu s plynem v ČR. Tržní podíl a jejich rozklad v rámci RWE ilustrují níže přiložené grafy.
Market share 2013(F1) PP 9,5%
Eon 5,4% Vemex 5,8% Lumius 5,5% Wingas 0,0% SPP 4,5%
Rozklad RWE podílu SMP 16%
ČEZ 7,0% GdF 1,0%
RWE 42,4%
Pragoplyn 6,0%
Energie + KA CZ 51%
VČP 10%
Lama 4,0% UE 2,0% JMP 23%
BE 3,0% others 2,4%
Centropol 1,4%
Zdroj: informace od management SMP, aktuální stav v roce 2013
Pokud jde o trh s elektřinou, skupina RWE vstoupila na tento segment až v roce 2010. Tržní podíl a jejich rozklad v rámci skupiny RWE ilustruje níže přiložené grafy. Others 20,0%
E.ON 19,0%
JMP
RWE 2,3%
8% 10%
SMP
Lumius 4,0%
5%
VČP PRE 11,0% ČEZ 43,7%
Energie + KA CZ
77%
Zdroj: informace od management SMP, aktuální stav v roce 2013
V souvislosti s liberalizací trhu došlo k jeho otevření pro nové obchodníky s plynem a elektrickou energií. Současně společnosti, včetně společností skupiny RWE, které původně působily jako obchodník s jednou energií, vstoupily na trh s nabídkou dodávek obou komodit. Oba trhy zůstaly strana | 36
ZNALECKÝ POSUDEK Severomoravská plynárenská, a.s. v současnosti rozděleny mezi klíčové hráče s převahou původních hlavních dodavatelů. Postupně na obou trzích dochází ke stabilizaci podílů mezi 2-3 nejsilnějšími firmami a mezi alternativními dodavateli. Vzhledem k postavení Společnosti a skupiny RWE na českém trhu za největší konkurenty lze považovat: ČEZ, a.s. Hlavní předmět podnikání společnosti tvoří výroba, obchod a distribuce v oblasti elektrické i tepelné energie, obchod a prodej v oblasti zemního plynu a těžba uhlí. ČEZ, a.s. je energetickou společností, která představuje největší energetické uskupení v České republice i v rámci celé střední a jihovýchodní Evropy. Jedná se o největšího výrobce elektřiny v ČR. Společnost je kotovaná na pražské a varšavské burze cenných papírů. Konsolidované tržby z prodeje energie, plynu a tepla za rok 2011 činily 203.918 mil. Kč. Vývoj EBIT a EBITDA marže společnosti ČEZ, a.s. od roku 2008 ilustruje přiložená tabulka. EBIT marže EBITDA marže
2008 57,71% 69,91%
2009 52,94% 64,40%
2010 46,08% 58,66%
2011 47,08% 59,02%
Zdroj: Výroční zprávy, vlastní výpočty
E.ON Česká republika, s.r.o. E.ON je dodavatelem zemního plynu a elektrické energie a poskytuje zákazníkům specializovaná energetická řešení. Společnost působí na tuzemském trhu od roku 1998. Dodává elektřinu 1,2 milionům zákazníků a zemní plyn více než 110.000 zákazníkům, a to převážně v jižních Čechách a na jižní Moravě. Společnost patří pod koncern E.ON, který se řadí mezi největší soukromé energetické společnosti na světě. Tržby společnosti v roce 2011 dosáhly výše cca 8,5 mld. Kč. Vývoj EBIT a EBITDA marže společnosti E.ON Česká republika, s.r.o. od roku 2008 ilustruje přiložena tabulka. EBIT marže EBITDA marže
2008 18,18% 23,94%
2009 20,08% 24,90%
2010 15,81% 19,78%
2011 13,48% 16,60%
Zdroj: Výroční zprávy, vlastní výpočty
Centropol Energy, a.s. Společnost působí na trhu s elektřinou od roku 2002, v roce 2009 vstoupila také na trh s plynem. Podle předběžných výsledků v roce 2012 tržby společnosti dosahují 5,8 mld. Kč. Vývoj EBIT a EBITDA marže společnosti od roku 2008, podle dostupných informaci, ilustruje přiložená tabulka. Výsledky jsou zkresleny kvůli prodlouženému období společnosti od 1. 1. 2009 do 30. 06. 2010. strana | 37
ZNALECKÝ POSUDEK Severomoravská plynárenská, a.s.
EBIT marže EBITDA marže
2008 -4,88% -4,86%
1. 1. 2009 do 30. 6. 2010 1,37% 1,41%
Zdroj: Výroční zprávy, vlastní výpočty
Pražská plynárenská, a.s. Společnost poskytující širokou škálu služeb, a to jak přímo souvisejících s dodávkami zemního plynu, elektrické energie, tak i služeb doplňkových. Pražská plynárenská, a. s. je držitelem licence na „obchod s plynem“ a dodává zemní plyn do více než 430.000 odběrných míst v ČR. V roce 2011 společnost produkovala výnosy v celkové hodnotě 9,623 mld. Kč. Vývoj EBIT a EBITDA marže společnosti od roku 2008 ilustruje přiložena tabulka. EBIT marže EBITDA marže
2008 4,01% 4,73%
2009 6,62% 7,52%
2010 3,30% 4,35%
2011 8,10% 9,63%
Zdroj: Výroční zprávy, vlastní výpočty
Společnosti, které jsou konkurenty hlavně v segmentu individuálních zákazníků, lze vymezit následovně: SPP Slovenský plynárenský průmysl, a.s. je nadnárodní společnost se 150-ti letou tradicí v poskytování služeb. Společnost poskytuje zemní plyn 1,3 mil. zákazníkům, což představuje cca 90% tržní podíl v Slovenské republice. Společnost je z 51 % vlastněná Fondem národního majetku SR. Ve 2008 SPP vstoupila i na český trh. V roce 2012 zaujal SPP v ČR pozici důležitého dodavatele s domluveným objemem dodávek 5,697 TWh. V roce 2011 společnost generovala výnosy z prodeje výrobků a služeb v hodnotě 2.250 mil. EUR Vývoj EBIT a EBITDA marže společnosti od roku 2008 ilustruje přiložená tabulka.
2008
2009
2010
2011
EBIT marže
23,54%
25,60%
18,82%
29,64%
EBITDA marže
29,12%
32,40%
24,71%
35,79%
Zdroj: Výroční zprávy, vlastní výpočty
Skupina MND MND je největší společnost v ČR, která se zabývá průzkumem trhu, vyhledáváním a těžbou ropy a zemního plynu na území České republiky i ve světě a výstavbou a provozováním podzemních zásobníků zemního plynu. MND drží 13 průzkumných licencí ve světě a 68 těžebních v ČR.
strana | 38
ZNALECKÝ POSUDEK Severomoravská plynárenská, a.s. Skupina je tvořena několika společnostmi: MND a.s. (Moravské naftové doly), MND Gas Storage a.s., MND Exploration & Production, MND Oil Terminal Samara, MND Drilling & Services, které jsou diverzifikované podle oborů. Vývoj EBIT a EBITDA marže skupiny ilustruje přiložena tabulka (použity konsolidovaná data), v roce 2010 jsou výnosy ovlivněny významným prodejem DHM. EBIT marže EBITDA marže
2010 84,79% 90,08%
2011 10,35% 17,07%
Zdroj: Výroční zprávy, vlastní výpočty
SMP Pro porovnání uvádíme hodnoty EBIT marže a EBITDA marže u oceňované společnosti SMP v období 2008-2011: EBIT marže EBITDA marže
2008 4,15% 4,35%
2009 11,93% 12,10%
2010 14,81% 15,91%
2011 10,63% 10,75%
Zdroj: Výroční zprávy, vlastní výpočty
3.4
Závěr Oceňovaná společnost SMP podniká v tuzemsku v oblasti prodeje plynu a elektřiny. Je součástí skupiny RWE, která patří k nejvýznamnějším evropským poskytovatelům služeb v dané oblasti. Převážnou část plynu společnost SMP kupuje ve skupině a prodává zejména domácnostem a velkoodběratelům. S ohledem na liberalizaci trhu dochází stále k přesunům zákazníků a zvyšování konkurence, což vede ke snižování tržního podílu, přesto si skupina RWE udržuje v této oblasti významné postavení. Postupně by mělo docházet k zpomalování těchto přesunů a po roce 2015 ke stabilizaci. Na trh s elektřinou společnost SMP poprvé vstoupila v roce 2010 a v posledních letech byla úspěšná a pokračovala v expanzi na daném trhu. Cílem společnosti je nabízet kompletní dodávky plynu a elektřiny. Dynamický růst byl způsobem vstupem na trh, obecně lze však pozorovat snížení dynamiky změn dodavatele. Společnost SMP v posledních letech redukovala i své náklady v oblasti osobních nákladů a usilovala o zvýšení efektivity pracovních procesů v rámci skupiny RWE. Investice v posledních letech byly realizovány zejména do rekonstrukcí budov ve výši nepřesahující 15 mil. Kč ročně. V souvislosti s liberalizací trhu došlo k jeho otevření pro nové obchodníky s plynem a elektrickou energií. Současně společnosti, včetně společností skupiny RWE, které původně působily jako obchodník s jednou energií, vstoupily na trh s nabídkou dodávek obou komodit. Oba trhy zůstaly v současnosti rozděleny mezi klíčové hráče s převahou původních hlavních dodavatelů. Postupně na obou trzích dochází ke stabilizaci podílů mezi 2-3 nejsilnějšími firmami a mezi alternativními dodavateli. Společnost působí ve velice konkurenčním prostředí. Jako hlavní konkurenty lze vymezit společnosti ČEZ, a.s., E.ON Česká republika, s.r.o. či Pražská plynárenská, a.s. Mezi konkurenty v segmentu individuálních zákazníků pak SPP nebo skupinu MND. strana | 39
ZNALECKÝ POSUDEK Severomoravská plynárenská, a.s.
4 Finanční analýza V této části posudku byla provedena finanční analýza, jejímž cílem je zhodnocení majetkové a finanční struktury společnosti SMP a jejího finančního zdraví. Pro účely finanční analýzy byly použity informace z účetních závěrek společnosti SMP za roky 2008 až 2012 a k datu ocenění, tj. 31. 01. 2013, která reprezentují nekonsolidovaná data evidovaná dle Mezinárodních standardů účetního výkaznictví (IFRS).
4.1
Analýza výkazu zisků a ztrát 2008 – 2012
[tis. Kč] Tržby Nakoupený plyn a služby související s dodávkami plynu a elektřiny Ostatní provozní výnosy Zaměstnanecké požitky Odpisy a snížení hodnoty dlouhodobých aktiv Ostatní provozní náklady Zisk z prodeje dceřiné společnosti Provozní zisk Finanční výnosy Finanční náklady Čisté finanční výnosy / náklady Zisk před zdaněním Daň z příjmů Čistý zisk
2008 2009 2010 1.1.-31.12. 1.1.-31.12. 1.1.-31.12. [tis. Kč] podíl [%] [tis. Kč] podíl [%] [tis. Kč] podíl [%] 12 954 659 100,0% 12 178 266 100,0% 12 178 677 100,0% 12 605 376 97,3% 11 560 980 94,9% 11 360 391 93,3% 668 554 5,2% 1 252 994 10,3% 1 464 952 12,0% 22 644 0,2% 21 405 0,2% 14 858 0,1% 26 261 0,2% 21 691 0,2% 134 131 1,1% 449 889 3,5% 382 343 3,1% 339 229 2,8% 0,0% 0,0% 0,0% 519 043 4,0% 1 444 841 11,9% 1 795 020 14,7% 18 476 0,1% 7 573 0,1% 8 122 0,1% 1 870 0,0% 6 954 0,1% 40 0,0% 16 606 0,1% 619 0,0% 8 082 0,1% 535 649 4,1% 1 445 460 11,9% 1 803 102 14,8% 5 601 0,0% 83 211 0,7% 120 232 1,0% 541 250 4,2% 1 362 249 11,2% 1 682 870 13,8%
2011 2012 1.1.-31.12. 1.1.-31.12. [tis. Kč] podíl [%] [tis. Kč] podíl [%] 9 713 571 100,0% 8 348 018 100,0% 9 359 609 96,4% 7 776 707 93,2% 1 200 800 12,4% 773 578 9,3% 13 043 0,1% 10 488 0,1% 11 058 0,1% 16 907 0,2% 503 364 5,2% 406 495 4,9% 0,0% 0,0% 1 027 297 10,6% 910 999 10,9% 5 397 0,1% 2 074 0,0% 11 0,0% 1 556 0,0% 5 386 0,1% 518 0,0% 1 032 683 10,6% 911 517 10,9% 22 633 0,2% 44 233 0,5% 1 010 050 10,4% 867 284 10,4%
Zdroj: Výroční zprávy SMP, vlastní výpočty
Společnost SMP v období 2008 až 2012 realizovala tržby ve výši 8,3 mld. Kč až 13 mld. Kč, přičemž v letech 2009 a 2010 se udržovaly tržby přibližně ve stejné výši, v letech 2011 a 2012 pak docházelo ke každoročnímu poklesu až na hodnotu 8,3 mld. Kč v roce 2012. Důvodem poklesu je pokračující přesouvání zákaznických portfolií v rámci trhu spojené s jeho liberalizací a také klimatické podmínky. Hlavní tržby jsou spojeny s obchodem se zemním plynem a elektřinou a souvisejícími službami, přičemž více jak 99 % je generováno z prodeje a distribučních služeb. Tržby z prodeje elektřiny začala společnost generovat až od roku 2010, v roce 2012 tvoří stále minoritní část cca 3-4 % z celkových tržeb. Náklady na plyn/elektřinu a služby související s dodávkami plynu a elektřiny ve sledovaném období kolísají. V roce 2008 činil podíl této položky 97,3 % na celkových tržbách. Nejnižší podíl těchto nákladů byl zaznamenán v roce 2010 a 2012, a to ve výši cca 93%. Společnost SMP nakupuje plyn zejména od společností ve skupině a minoritně od externích dodavatelů. Součástí nákladů jsou i náklady na nákup strukturované elektřiny. Elektřinu poskytuje společnosti dodavatel ze skupiny, který ji nakupuje na volném trhu. Zaměstnanecké požitky jsou náklady na platy zaměstnancům, náklady na sociální a zdravotní pojištění a penzijní a životní pojištění. Po celé sledované období se pohybují v rozmezí 0,1 až 0,2% z celkových tržeb. Jejich vývoj souvisí i se změnou v počtu zaměstnanců. Od roku 2008, kdy společnost SMP zaměstnávala v průměru 34 zaměstnanců, klesl jejich počet na 11 v roce 2012, v tomto trendu se vyvíjely i osobní náklady. Odpisy a snížení hodnoty dlouhodobých aktiv představují poměrně nevýznamnou část nákladů. V letech 2008 a 2009 jejich podíl na celkových tržbách činil 0,2 %. Maximální hodnota a podíl k tržbám byl evidován v roce 2010, a to ve výši 1,1 % (vliv promítnutí snížení hodnoty aktiv). V dalších letech se výše této položky pohybovala opět na úrovni 0,1 – 0,2 % k tržbám, tj. ve výši 11 mil. Kč resp. 16,9 mil. Kč v roce 2012.
strana | 40
ZNALECKÝ POSUDEK Severomoravská plynárenská, a.s. Ostatní provozní výnosy jsou tvořeny především výnosy od dceřiné společnosti a výnosy z vypořádání komoditních derivátů. Jejích podíl na tržbách ve sledovaném období roste až do roku 2011, kdy činil 12,4 % z tržeb. V roce 2012 dosahují ostatní provozní výnosy úrovně 9,3 % na tržbách, resp. 773.578 tis. Kč. Ostatní provozní náklady v letech analýzy kolísají mezi cca 3 až 5 %. Největší podíl tady tvoří náklady spojené se spotřebou materiálu, náklady ze smluv o poskytování služeb, náklady ze změny reálné hodnoty derivátů. Nejvyšší hodnota ostatních provozních nákladů byla vykázána v roce 2011 ve vášo 503.364 tis. Kč. V roce 2012 dosahují úrovně 4,9 % na tržbách, resp. částky 406.495 tis. Kč. Společnost SMP po celé období analýzy dosahovala ziskového hospodaření. Provozní výsledek hospodaření v roce 2008 dosáhl výše 519.043 tis. Kč, v dalších letech pak docházelo k významnému navyšování na 1.444.841 tis. Kč v roce 2009 a nejvyšší hodnoty provozního zisku bylo dosaženo v roce 2010, kdy společnost SMP vykázala jeho výši na úrovni 1.795.020 tis. Kč. Od roku 2010 společnost SMP zaznamenala postupný pokles na 1.027.297 tis. Kč v roce 2011 resp. 910.999 tis. Kč v roce 2012, tj. z provozní ziskové marže 14,7 % v roce 2010 na 10,9 % v roce 2012. Ostatní finanční výnosy a náklady společnosti SMP jsou ve vztahu k celkovým výnosům a nákladům společnosti minoritní a saldo finančních výnosů/nákladů dosahovalo po celé období pozitivních hodnot. V rámci systému cash-poolingu společnost inkasuje zejména dílčí výnosy z poskytnutých finančních prostředků společnostem ve skupině. S ohledem na vývoj výnosů a nákladů společnost SMP generovala v letech 2008 až 2012 čistý zisk v rozmezí 541 mil. Kč až 1.683 mil. Kč s maximální hodnotou v roce 2010, což představovalo 13,8% podíl na celkových tržbách. V roce 2012 dosáhl čistý zisk společnosti 867 mil. Kč.
4.2
Majetková a finanční struktura
[tis. Kč] AKTIVA celkem Pozemky, budovy a zařízení Investice do nemovitostí Nehmotná aktiva Investice v dceřiné společnosti Obchodní a jiné pohledávky Derivaty Ostatní dlouhodobá aktiva Odložená daňová pohledávka Dlouhodobá aktiva celkem Obchodní a jiné pohledávky Deriváty Pohledávky z titulu nevyfakturovaných dodavek plynu a elektřiny Splatná daň z příjmů Pohledávky z titulu daně z přidané hodnoty Peníze a peněžní ekvivalenty Dlouhodobá aktiva držená k prodeji Krátkodobá aktiva celkem
2008 [tis. Kč] podíl [%] 5 475 359 100,0% 126 222 2,3% 297 043 5,4% 517 0,0% 3 946 282 72,1% 0 0,0% 0 0,0% 500 0,0% 10 297 0,2% 4 380 861 80,0% 843 104 15,4% 961 0,0% 0 0,0% 39 990 0,7% 101 127 1,8% 84 104 1,5% 25 212 0,5% 1 094 498 20,0%
2009 [tis. Kč] podíl [%] 6 831 531 100,0% 115 748 1,7% 300 812 4,4% 287 0,0% 3 916 661 57,3% 17 000 0,2% 0 0,0% 11 947 0,2% 0 0,0% 4 362 455 63,9% 1 395 269 20,4% 985 0,0% 0 0,0% 0 0,0% 25 445 0,4% 1 022 182 15,0% 25 195 0,4% 2 469 076 36,1%
2010 [tis. Kč] podíl [%] 7 376 338 100,0% 103 943 1,4% 187 401 2,5% 170 0,0% 3 916 661 53,1% 20 000 0,3% 7 401 0,1% 11 947 0,2% 18 943 0,3% 4 266 466 57,8% 1 347 304 18,3% 158 031 2,1% 520 431 7,1% 0 0,0% 93 565 1,3% 981 559 13,3% 8 982 0,1% 3 109 872 42,2%
2011 [tis. Kč] podíl [%] 6 268 481 100,0% 39 643 0,6% 236 563 3,8% 0 0,0% 3 916 661 62,5% 20 000 0,3% 695 0,0% 0 0,0% 18 863 0,3% 4 232 425 67,5% 1 134 310 18,1% 38 868 0,6% 339 419 5,4% 20 705 0,3% 92 544 1,5% 410 210 6,5% 0 0,0% 2 036 056 32,5%
2012 [tis. Kč] podíl [%] 6 070 258 100,0% 35 329 0,6% 219 522 3,6% 0 0,0% 0 0,0% 18 500 0,3% 0 0,0% 0 0,0% 22 353 0,4% 295 704 4,9% 828 095 13,6% 2 633 0,0% 308 613 5,1% 39 516 0,7% 23 308 0,4% 655 728 10,8% 3 916 661 64,5% 5 774 554 95,1%
Zdroj: Výroční zprávy SMP, vlastní výpočty
Vývoj celkové bilanční sumy ve sledovaném období vykazuje rozkolísanost. Zatímco v letech 2009 a 2010 meziročně vzrostla až na 7,376 mld. Kč, v letech 2011 a 2012 bilanční suma společnosti poklesla a ke konci roku 2012 dosáhla výše 6,070 mld. Kč. Podíl dlouhodobých aktiv na celkové bilanční sumě klesal od roku 2008 z 80 % na 58 % v roce 2010. V roce 2011 došlo k mírnému nárůstu na cca 68 %. Nejvýznamnější podíl na dlouhodobých aktivech má finanční investice v dceřiné společnosti SMP Net, s.r.o. v hodnotě 3.916.661 tis. Kč. strana | 41
ZNALECKÝ POSUDEK Severomoravská plynárenská, a.s. V roce 2012 došlo k jejímu přeúčtování do dlouhodobých aktiv držených k prodeji z důvodů brzkého prodeje finanční investice. Dále společnost SMP eviduje dlouhodobý majetek, který slouží především k zabezpečení podpůrných činností, jako jsou administrativní budovy, kancelářské vybavení apod. Podíl krátkodobých aktiv na celkové bilanční sumě roste od roku 2008 z 20 % na 42 % v roce 2010. V roce 2011 došlo k mírnému poklesu na cca 33 %. %. Z důvodu zamýšleného odprodeje podílu na dceřiné společnosti jsou hodnoty krátkodobých aktiv v roce 2012 ovlivněny přeúčtováním finanční investice do skupiny krátkodobých aktiv. Největší podíl na krátkodobých aktivech mají obchodní a jiné pohledávky, které zahrnují pohledávky z obchodního styku vůči třetím stranám, pohledávky vůči spřízněným stranám, poskytnuté provozní zálohy atd. V roce 2012 obchodní a jiné pohledávky byly ve výši 13,6 % z bilanční sumy. Peníze a peněžní ekvivalenty jsou v roce 2012 evidovány ve výši 655.728 tis. Kč a v procentuálním vyjádření jde o 10,8 % z celkového majetku. Od roku 2010 společnost eviduje pohledávky z titulu nevyfakturovaných dodávek plynu a elektřiny (tyto pohledávky se projevily až od roku 2010 díky změně metodiky netací dohadů a záloh – individuální netace ve všech segmentech, v letech 2008 a 2009 netace probíhaly v sumě za všechny zákazníky a netace dopadly do pasiv). V roce 2010 tyto pohledávky byly v hodnotě 520.431 tis. Kč. Postupně pak v následujících letech klesají a v roce 2012 tvoří 5,1 % z bilanční sumy. [tis. Kč] VLASTNÍ KAPITÁL A ZÁVAZKY celkem Základní kapitál Nerozdělený zisk a ostatní fondy Vlastní kapitál celkem Rezervy Derivaty Ostatní dlouhodobé závazky Odložený danový závazek Dlouhodobé závazky celkem Rezervy Závazky z obchodního styku a jiné závazky Deriváty Přijaté zálohy Splatná daň z příjmů Ostatní daňové závazky Ostatní finanční závazky Krátkodobé závazky celkem
2008 [tis. Kč] podíl [%] 5 475 359 100,0% 2 069 728 37,8% 2 570 593 46,9% 4 640 321 84,7% 196 0,0% 54 699 1,0% 0,0% 0,0% 54 895 1,0% 404 0,0% 382 796 7,0% 60 158 1,1% 271 420 5,0% 0,0% 14 192 0,3% 51 173 0,9% 780 143 14,2%
2009 [tis. Kč] podíl [%] 6 831 531 100,0% 2 069 728 30,3% 3 389 928 49,6% 5 459 656 79,9% 2 380 0,0% 0,0% 1 000 0,0% 5 128 0,1% 8 508 0,1% 3 030 0,0% 569 773 8,3% 27 444 0,4% 712 148 10,4% 35 058 0,5% 13 236 0,2% 2 678 0,0% 1 363 367 20,0%
2010 [tis. Kč] podíl [%] 7 376 338 100,0% 2 069 728 28,1% 3 715 057 50,4% 5 784 785 78,4% 2 746 0,0% 95 0,0% 200 0,0% 0,0% 3 041 0,0% 3 219 0,0% 788 165 10,7% 16 947 0,2% 658 643 8,9% 108 123 1,5% 9 685 0,1% 3 730 0,1% 1 588 512 21,5%
2011 [tis. Kč] podíl [%] 6 268 481 100,0% 2 069 728 33,0% 3 042 418 48,5% 5 112 146 81,6% 1 941 0,0% 0,0% 212 0,0% 0,0% 2 153 0,0% 2 820 0,0% 434 300 6,9% 7 588 0,1% 697 082 11,1% 0,0% 8 589 0,1% 3 803 0,1% 1 154 182 18,4%
2012 [tis. Kč] podíl [%] 6 070 258 100,0% 2 069 728 34,1% 2 899 675 47,8% 4 969 403 81,9% 1 600 0,0% 0,0% 210 0,0% 0,0% 1 810 0,0% 3 785 0,1% 460 290 7,6% 27 543 0,5% 598 064 9,9% 0,0% 5 852 0,1% 3 511 0,1% 1 099 045 18,1%
Zdroj: Výroční zprávy SMP, vlastní výpočty
Vlastní kapitál dosahuje v analyzovaném období kladné výše a reprezentuje hlavní zdroj financování. Kromě roku 2009 a 2010, kdy jeho podíl na celkových zdrojích poklesl na 79,9 % resp. 78,4 % vlivem zvýšení krátkodobých závazků, společnost SMP udržuje podíl vlastních zdrojů nad úrovní 80 %. V roce 2011 činil tento podíl 81,6 %, resp. v roce 2012 dosahuje výše 81,9 %. Do nerozdělených zisků a ostatních fondů patří samotné nerozdělené zisky, zákonní rezervní fond a ostatní fondy. Krátkodobé závazky ve sledovaném období kolísají. V roce 2008 dosahují hodnoty 14,2 % z celkových zdrojů, v roce 2009 a 2010 se pak jejich podíl na celkových zdrojích zvýšil na úkor vlastních zdrojů. V dalších letech dochází k poklesu jejich podílu na 18,4 % v roce 2011 resp. 18,1 % v roce 2012. K hlavním změnám ve stavu evidovaných krátkodobých závazků došlo v přijatých zálohách na plyn a elektřinu a u závazků z obchodních vztahů a jiných závazků. Tyto položky současně tvoří největší podíl na celkových krátkodobých závazcích. Ostatní položky jsou z pohledu bilanční sumy minoritní.
strana | 42
ZNALECKÝ POSUDEK Severomoravská plynárenská, a.s.
4.3
Analýza poměrových ukazatelů
Ukazatele likvidity
Ukazatele likvidity za sledované období ilustruje výše přiložený graf. Společnost SMP vykazuje dostatek likvidních zdrojů, které využívá i v rámci financování skupiny RWE a poskytování finančních prostředků v rámci cash-poolingu. V případě potřeby má rovněž možnost čerpat finanční zdroje. Výrazný nárůst likvidity v roce 2012 je z důvodu přeúčtování podílu v dceřiné společnosti do krátkodobých aktiv se záměrem jejího brzkého odprodeje. Ukazatele aktivity
Pozn.: doba obratu kr.aktiv kalkulována jako průměrný stav k tržbám, doba obratu kr.závazků kalkulována jako průměrný stav k nákladům na ZP a EE.
Celkově krátkodobá aktiva převyšují krátkodobé závazky společnosti SMP po celé sledované období a u vedeného grafu je patrná volatilita položek pracovního kapitálu. Hlavními položkami krátkodobých pohledávek jsou obchodní pohledávky a pohledávky z titulu nevyfakturovaných dodávek plynu a elektřiny, na straně závazků pak závazky z obchodního styku a přijaté zálohy.
strana | 43
ZNALECKÝ POSUDEK Severomoravská plynárenská, a.s. Ukazatele rentability
Pozn.: rentabilita celkového kapitálu a dl.investovaného kapitálu kalkulována ve vztahu k zisku před zdaněním, rentabilita vlastního kapitálu a tržeb kalkulována ve vztahu k čistému zisku.
Ukazatele rentability hodnotí ziskovost společnosti SMP, přestože společnost byla zisková, v průběhu sledovaného období docházelo ke změnám těchto ukazatelů. Zatímco do roku 2010 všechny ukazatele rentability rostou, v následujících letech se rentabilita snižovala. V roce 2012 rentabilita investovaného kapitálu činí 15 %. Rentabilita vlastního kapitálu se pohybuje ve velice podobných mantinelech, což je způsobeno především tím, že společnost nemá prakticky žádné dlouhodobé závazky. Ukazatele zadluženosti/stability Rok Podíl vlastního kapitálu na celkovém kapitálu Podíl dl. majetku na celkových aktivech Krytí dl. majetku celkovým dlouhodobým kapitálem
Skut. 2008 85% 80% 107%
Skut. 2009 80% 64% 125%
Skut. 2010 78% 58% 136%
Skut. 2011 82% 68% 121%
Skut. 2012 82% 5% 1681%
Podíl vlastního kapitálu na celkovém kapitálu se pohybuje od 78 do 85 %, z tohoto hlediska je společnost dlouhodobě stabilní bez věřitelského rizika. Pokles podílu dlouhodobého majetku na 5 % v roce 2012 je způsoben přeúčtováním investice do dceřiné společnosti do krátkodobých aktiv z důvodu jejího brzkého odprodeje. Dlouhodobý majetek je v analyzovaném období krytý dlouhodobým kapitálem více než ze 100 %
4.4
Analýzy aktuálních výsledků k 31. 1. 2013
V lednu 2013 dosáhla společnost tržeb v hodnotě 1.237.824 tis. Kč. Celkově za rok 2013 je předpokládán pokračující pokles tržeb. Lednový výsledek je ovlivněn ziskem z prodeje dceřiné společnosti ve výši 3.954.809 tis. Kč. Čistý zisk společnosti pak činil 4.118.394 tis. Kč.
strana | 44
ZNALECKÝ POSUDEK Severomoravská plynárenská, a.s. [tis. Kč] Tržby Nakoupený plyn a služby související s dodávkami plynu a elektřiny Ostatní provozní výnosy Zaměstnanecké požitky Odpisy a snížení hodnoty dlouhodobých aktiv Ostatní provozní náklady Zisk z prodeje dceřiné společnosti Provozní zisk Finanční výnosy Finanční náklady Čisté finanční výnosy / náklady Zisk před zdaněním Daň z příjmů Čistý zisk
[tis. Kč] AKTIVA celkem Pozemky, budovy a zařízení Investice do nemovitostí Nehmotná aktiva Investice v dceřiné společnosti Obchodní a jiné pohledávky Derivaty Ostatní dlouhodobá aktiva Odložená daňová pohledávka Dlouhodobá aktiva držená k prodeji Dlouhodobá aktiva celkem Obchodní a jiné pohledávky Deriváty Pohledávky z titulu nevyfakturovaných dodavek plynu a elektřiny Splatná daň z příjmů Pohledávky z titulu daně z přidané hodnoty Peníze a peněžní ekvivalenty Krátkodobá aktiva celkem
2013 1.1.-31.1. [tis. Kč] podíl [%] 1 237 824 100,0% 1 056 318 85,3% 24 207 2,0% 2 015 0,2% 1 019 0,1% 5 247 0,4% 3 954 809 319,5% 4 152 241 335,4% 0 0,0% 0 0,0% 0 0,0% 4 152 241 335,4% 33 847 2,7% 4 118 394 332,7% 2013 [tis. Kč] podíl [%] 9 990 637 100,0% 35 535 0,4% 218 544 2,2% 0 0,0% 0 0,0% 18 502 0,2% 0 0,0% 0 0,0% 22 136 0,2% 0 0,0% 294 717 2,9% 790 286 7,9% 7 124 0,1% 615 788 6,2% 5 886 0,1% 145 715 1,5% 8 131 121 81,4% 9 695 920 97,1%
[tis. Kč] VLASTNÍ KAPITÁL A ZÁVAZKY celkem Základní kapitál Nerozdělený zisk a ostatní fondy Vlastní kapitál celkem Rezervy Derivaty Ostatní dlouhodobé závazky Odložený danový závazek Dlouhodobé závazky celkem Rezervy Závazky z obchodního styku a jiné závazky Deriváty Přijaté zálohy Splatná daň z příjmů Ostatní daňové závazky Ostatní finanční závazky Krátkodobé závazky celkem
2013 [tis. Kč] podíl [%] 9 990 637 100,0% 2 069 728 20,7% 7 018 069 70,2% 9 087 797 91,0% 1 600 0,0% 0 0,0% 10 0,0% 0 0,0% 1 610 0,0% 3 574 0,0% 553 632 5,5% 12 067 0,1% 320 688 3,2% 0 0,0% 7 814 0,1% 3 455 0,0% 901 230 9,0%
Celková bilanční suma ke konci ledna 2013 dosáhla výše 9.990.637 tis. Kč. Dlouhodobá aktiva jsou v absolutní hodnotě prakticky obdobná jako ke konci roku 2012, a to z toho důvodu, že finanční investice evidovaná za dceřinou společností byla na konci roku 2012 převedena z dlouhodobých aktiv do krátkodobých aktiv. V krátkodobých aktivech výrazně vzrostly pohledávky z titulu nevyfakturovaných dodávek, pohledávky z titulu daně z přidané hodnoty a peněžní prostředky (z důvodu prodeje finanční investice v dceřiné společnosti). Nejvýznamnější změnou je přelití z dlouhodobých aktiv držených k prodeji do skupiny peněz a peněžních ekvivalentů. Peníze a peněžní ekvivalenty tvoří k 31.1.2013 81,4 % z celkových aktiv. Vlastní kapitál k 31. 1. 2013 tvoří 91 % z celkové bilanční sumy. K takto významnému nárůstu (ke konci roku 2012 se jednalo o cca 82 %) došlo z důvodu prodeje finanční investice. Dlouhodobé závazky tvoří nevýznamnou část z celkové bilanční sumy. Krátkodobé závazky celkem dosahují podílu 9,0 % na celkových zdrojích a oproti konci roku 2012 došlo k jejich poklesu z hodnoty 1.099 mil. Kč na 901 mil. Kč. V krátkodobých závazcích jsou opět nejvýznamnější položky závazky z obchodních vztahů a jiné závazky a přijaté zálohy za plyn a elektřinu.
4.5
Závěr Přestože tržby společnosti SMP v posledních letech klesaly z důvodu liberalizace trhu a snížila se i provozní ziskovost oproti roku 2009 a 2010, oceňovaná společnost dosahovala ziskového hospodaření po celou dobu sledovaného období.
strana | 45
ZNALECKÝ POSUDEK Severomoravská plynárenská, a.s. Výrazně se do hospodářských výsledků a struktury majetku podepsal vliv odprodeje dceřiné společnosti v průběhu ledna 2013, což zvyšuje likvidní pozici společnosti SMP, její stabilitu a nezávislost na cizích zdrojích. Na základě provedené finanční analýzy považujeme SMP za společnost, která je schopna pokračovat ve své činnosti i v budoucnu a splňuje zásadu „going concern“ pro výnosové ocenění.
strana | 46
ZNALECKÝ POSUDEK Severomoravská plynárenská, a.s.
5 Finanční plán 5.1
Východiska finančního plánu
Následující část je zaměřena na analýzu finančního plánu, který byl využit při aplikaci výnosového ocenění metodou diskontovaných peněžních toků. Management společnosti SMP zpracovává strategické výhledy a finanční projekce v rámci skupiny RWE v interním systému výkaznictví „RACE“, přičemž poslední střednědobá projekce na rok 2013 – 2015 byla k dispozici z loňského roku 2012. Pro účely ocenění byla získána aktualizovaná projekce vybraných parametrů (plán tržeb, marže) z února tohoto roku reflektující forecast na rok 2013. S ohledem na strukturu podnikatelského plánu byly pro účely srovnatelnosti plánu s historickými údaji získány rovněž data za poslední tři roky 2010 až 2012 a k datu ocenění 31. 1. 20013 (poslední dostupná účetní data o majetkově finanční struktuře a hospodaření společnosti, která reflektují již významnou změnu odprodeje dceřiné společnosti). Podnikatelský plán je sestaven dle principů mezinárodních účetních standardů IFRS s dílčími úpravami oproti statutárnímu výkaznictví. Zatímco výsledovka je prakticky obdobná, korekce a přesuny se týkají primárně rozvahových položek. Jedná se zejména o tyto změny: -
Rozdílný přístup k netaci pohledávek z titulu nevyfakturovaných dodávek plynu a elektřiny a přijatých záloh. Zatímco pro statutární výkazy se provádí individuální saldování pro všechny zákazníky všech zákaznických segmentů (VO, MO, DOM), v RACE se k netaci přistupuje zjednodušeně. To vede k rozdílné výši aktiv a pasiv v rozvaze statutární a rozvaze RACE.
-
Položky evidované jako Pozemky, budovy a zařízení, Investice do nemovitostí a Dl. aktiva držená k prodeji jsou v rámci RACE agregovány do Dl. hmotného majetku.
-
Položka dl. aktiv Obchodní a jiné pohledávky je v rámci RACE přesunuta mezi krátkodobá aktiva do Obchodních pohledávek a Ostatních pohledávek a aktiv.
-
Peníze a peněžní ekvivalenty jsou v systému RACE vykazovány v rámci položek Finanční pohledávky a peněžní ekvivalenty.
-
Jiné strukturování pohledávek, závazků a položek vlastního kapitálu.
V návaznosti na předložený střednědobý plán společnosti SMP jsme provedli jeho analýzu a posoudili reálnost a odůvodněnost predikcí managementu. Předložený finanční plán s provedenými dílčími úpravami, které jsou naznačeny v tomto posudku, považujeme za východisko pro výnosové ocenění společnosti SMP. Pro účely ocenění jsme prodloužili explicitně plánovanou časovou řadu do roku 2017, v rámci které předpokládáme stabilizaci hlavních parametrů. Z dlouhodobého hlediska společnost SMP splňuje předpoklad going concern.
strana | 47
ZNALECKÝ POSUDEK Severomoravská plynárenská, a.s.
5.2 5.2.1
Projekce Tržby z prodeje ZP a EE Hlavní předmět činnosti společnosti SMP je založen na obchodu se zemním plynem. Prodej zemního plynu je zajišťován pro 3 hlavní kategorie zákazníků – velkoodběratelé (VO), maloodběratelé (MO) a domácnosti (DOM). Celkový objem prodeje zemního plynu je ovlivňován počtem a strukturou zákazníků. Plánovaný vývoj objemu prodeje a strukturu odběratelů v letech 2013 až 2015 ilustrují přiložené tabulky.
Počet zákazníků ZP Skut. 2011
Počty zákazníků ZP VO MO DOM celkem % tempo růstu
524 23 855 454 322 478 701 -12,8%
Skut. 2012
Plán 2013
418 21 610 391 416 413 444 -13,6%
Plán 2014
Plán 2015
446 18 911 354 852 374 209 -9,5%
519 19 053 347 105 366 677 -2,0%
519 19 167 346 806 366 492 -0,1%
Procentní podíl dílčích kategorií na celkovém počtu zákazníků ZP Počty zákazníků ZP VO MO DOM celkem
Skut. 2011 0,1% 5,0% 94,9% 100,0%
Skut. 2012 0,1% 5,2% 94,7% 100,0%
Plán 2013 0,1% 5,1% 94,8% 100,0%
Plán 2014 0,1% 5,2% 94,7% 100,0%
Plán 2015 0,1% 5,2% 94,6% 100,0%
Skut. 2011 3 576 970 1 517 543 3 854 313 529 386 9 478 212 -27,5%
Skut. 2012 1 768 902 1 169 795 3 165 189 699 593 6 803 479 -28,2%
Plán 2013 2 149 481 848 814 2 823 490 40 919 5 862 704 -13,8%
Plán 2014 1 819 165 862 737 2 327 785
Plán 2015 1 813 160 815 147 2 273 634
5 009 687 -14,5%
4 901 940 -2,2%
Plán 2014 36,3% 17,2% 46,5% 0,0% 100,0%
Plán 2015 37,0% 16,6% 46,4% 0,0% 100,0%
Objem prodej ZP Zemní plyn prodej MWh VO MO DOM ostatní Celkem % tempo růstu
Procentní podíl dílčích kategorií na celkovém objemu prodeje ZP Zemní plyn prodej MWh VO MO DOM ostatní Celkem
Skut. 2011 37,7% 16,0% 40,7% 5,6% 100,0%
Skut. 2012 26,0% 17,2% 46,5% 10,3% 100,0%
Plán 2013 36,7% 14,5% 48,2% 0,7% 100,0%
strana | 48
ZNALECKÝ POSUDEK Severomoravská plynárenská, a.s.
Společnost SMP působí na liberalizovaném trhu a v souvislosti s jeho otevřením docházelo a stále dochází k pohybům v počtu zákazníků. Významnější pokles zákazníků společnosti SMP je očekáván i v roce 2013 s postupným snižováním dynamiky poklesu (na konci roku 2015 meziročně -0,1 %). Hlavní část zákazníků je evidována v kategorii domácností. Jejich podíl na celkovém portfoliu zákazníků dosahuje v plánovaném období 94,6 – 94,9 %, přičemž v zákaznické struktuře v kategorii VO v roce 2013 resp. v kategorii MO v roce 2014 je očekáváno zastavení propadu počtu zákazníků z předchozích let, v případě kategorie DOM předpokládán pokračující pokles počtu zákazníků se zpomalením dynamiky. Ve vazbě na počet a strukturu zákazníků je projektován objem prodeje zemního plynu, v rámci plánovaného období 2013 až 2015 je předpokládán pokles objemu prodeje v roce 2013 a 2014 s postupným zmírňováním dynamiky poklesu. Kromě pohybu a změn ve struktuře zákazníků ovlivňuje prodej spotřeba zemního plynu na zákazníka, přičemž hlavní změny v plánovaném období se promítají v roce 2014, kdy je uvažováno s poklesem prodeje zemního plynu na zákazníka ve všech kategorií se snižováním dynamiky poklesu v dalším období. Největší skupinu z pohledu objemu prodeje zemního plynu představují v současnosti domácnosti. Druhou největší skupinou jsou pak velkoodběratelé. Na druhou stranu z hlediska objemu prodeje zemního plynu na zákazníka představují VO nejvýznamnější odběratele a jejich celkový podíl na objemu prodeje zemního plynu se v plánovaném období společně s MO zvyšuje na úkor podílu domácností. V nejbližších letech předpokládán u společnosti SMP pokles tržeb z prodeje zemního plynu z 6.791 mil. Kč v roce 2013 na 5.470 mil. Kč v roce 2015, který je spojen s poklesem celkového počtu zákazníků, objemem prodeje zemního plynu a cenovou politikou společnosti SMP. Celkové tržby z prodeje zemního plynu ilustrují přiložené tabulky.
Tržby z prodeje ZP Zemní plyn Tržby ZP (mil Kč) VO MO DOM ostatní Tržby ZP
Skut. 2011 2 819 1 709 4 856 105 9 489
Skut. 2012 1 643 1 517 4 650 189 7 998
Plán 2013 1 865 1 038 3 875 13 6 791
Plán 2014 1 573 935 3 042
Plán 2015 1 614 890 2 966
5 551
5 470
Procentní tempo růstu tržeb ZP podle jednotlivých kategorií Zemní plyn Tržby ZP (mil Kč) VO MO DOM ostatní Tržby ZP
Skut. 2011 -39,0% -19,0% -10,5%
Skut. 2012 -41,7% -11,2% -4,2%
Plán 2013 13,5% -31,5% -16,7%
Plán 2014 -15,6% -10,0% -21,5%
Plán 2015 2,6% -4,8% -2,5%
-22,0%
-15,7%
-15,1%
-18,3%
-1,5%
strana | 49
ZNALECKÝ POSUDEK Severomoravská plynárenská, a.s. Procentní podíl na tržbách ZP podle jednotlivých kategorií Zemní plyn Tržby ZP (mil Kč) VO MO DOM ostatní Tržby ZP
Skut. 2011 29,7% 18,0% 51,2% 1,1% 100,0%
Skut. 2012 20,5% 19,0% 58,1% 2,4% 100,0%
Plán 2013 27,5% 15,3% 57,1% 0,2% 100,0%
Plán 2014 28,3% 16,8% 54,8% 0,0% 100,0%
Plán 2015 29,5% 16,3% 54,2% 0,0% 100,0%
Společnost SMP minoritně působí i na trhu s elektřinou a tato komodita je nabízena zákazníkům od roku 2010. Objem prodeje a nárůst počtu zákazníků v letech 2010 až 2012 byl pro společnost úspěšný a dynamicky rostl. Ke konci roku 2012 dosahovaly tržby z prodeje EE cca 4% podíl na tržbách z komodit. Dynamický růst byl způsoben vstupem na trh. Obecně je pozorovatelné snížení dynamiky změn dodavatele. V roce 2013 je podle aktuální projekce SMP uvažováno ještě s významnějším meziročním růstem tržeb, a to zejména díky pozitivnímu vlivu v kategorii MOO (Maloodběr obyvatelstvo), kde jsou ambice společnosti úspěšně naplňovány a zvýšenému objemu prodeje zákazníkům VO (Velkoodběratelé). V dalších letech je uvažováno s klesající dynamikou růstu tržeb z prodeje zemního plynu s pokračujícím trendem posílení kategorie MOO a MOP (Maloodběr podnikatelé). V kategorii VO, která představuje největší potenciál z hlediska objemu prodeje EE, je budoucí očekávání akvizicí sníženo díky zesílené konkurenci. Celkové tržby z prodeje zemního plynu ilustruje přiložená tabulka. Skut. 2011
Tržby EE (mil Kč) Tržby EE % tempo růstu
180 2309,9%
Skut. 2012 310 71,8%
Plán 2013 569 83,7%
Plán 2014 804 41,3%
Plán 2015 1 001 24,5%
V prodloužené fázi plánu 2016 a 2017 předpokládáme stagnaci tržeb zemního plynu s celkovým mírným růstem tržeb z prodeje komodit ve výši 0,5 %. (mil. Kč) Tržby celkem - ZP + EE % tempo růstu tržeb
5.2.2
Plán 2013 7 360 -11,4%
Plán 2014 6 355 -13,7%
Plán 2015 6 471 1,8%
Plán 2016 6 503 0,5%
Plán 2017 6 536 0,5%
Náklady spojené s nákupem ZP a EE a hrubá marže Hlavní náklady společnosti SMP jsou spojeny s nákupem zemního plynu a elektřiny. Nákup zemního plynu je zajišťován zejména přes ostatní společnosti skupiny RWE (RWE Transgas, a.s. resp. od 2013 RWE Supply & Trading CZ, a.s., atd.). V plánovaném období bude docházet ke snižování objemu nakupovaného zemního plynu vycházejícího z dlouhodobých nákupních kontraktů, což povede k možnosti poskytovat klientům VČP konkurenčnější cenové podmínky. V případě elektřiny nakupuje SMP od svého dodavatele RWE Key Account CZ, s.r.o., který nakupuje elektřinu na volném trhu a SMP zajišťuje prodej konečným zákazníkům. V dlouhodobém horizontu je předpokládáno, že koncové ceny EE budou konvergovat k západoevropské úrovni. strana | 50
ZNALECKÝ POSUDEK Severomoravská plynárenská, a.s. Hrubé marže z prodeje ZP a EE ilustrují přiložené tabulky. Skut. 2012 Marže ZP celkem (mil Kč) % marže
547 6,8% Skut. 2012
Marže EE celkem (mil Kč) % marže
11 3,5% Skut. 2012
(mil. Kč) Marže celkem - ZP + EE % marže
558 6,7%
Plán 2013 650 9,6% Plán 2013 34 6,0% Plán 2013 684 9,3%
Plán 2014 613 11,0% Plán 2014 29 3,6% Plán 2014 641 10,1%
Plán 2015 541 9,9% Plán 2015 33 3,3% Plán 2015 574 8,9%
Jako součást provozních nákladů spojených s nákupem plynu a elektřiny je v letech 2013 až 2015 kalkulováno s náklady na materiál a služby ve výši 20,7 až 21,8 mil. Kč ročně, které představují zejména náklady na vlastní spotřebu ZP a EE. V prodloužené fázi plánu 2016 a 2017 předpokládáme udržení podílu položky Provozní náklady na materiál (nákup ZP a EE včetně ost. nákladů na materiál a služby spojené s jejich dodávkami) k celkovým tržbám na úrovni roku 2015, tj. ve výši 91,45 %. 5.2.3
Náklady na zaměstnance
[tis. Kč] Náklady na zaměstnance
2013 2014 2015 2016 2017 1.1.-31.12. 1.1.-31.12. 1.1.-31.12. 1.1.-31.12. 1.1.-31.12. 12 051 12 360 12 699 12 762 12 826 podíl na tržbách 0,16% 0,19% 0,20% 0,20% 0,20%
Plánovaný vývoj nákladů na zaměstnance v letech 2013 až 2015 odráží očekávané náklady dle projekce managementu. V plánovaném období 2014 až 2017 je uvažováno s mírným nárůstem nákladů na zaměstnance se stabilizací na úrovni 0,2 % k tržbám společnosti. 5.2.4
Ostatní provozní náklady/výnosy Kromě nákladů na plyn, elektřinu a související služby a náklady na zaměstnance představují ostatní provozní náklady další skupinu nejvýznamnějších nákladů.
2013 2014 2015 2016 2017 [tis. Kč] 1.1.-31.12. 1.1.-31.12. 1.1.-31.12. 1.1.-31.12. 1.1.-31.12. Saldo ost. provozních nákladů/výnosů 257 232 233 357 232 356 232 356 232 356 podíl na tržbách 3,48% 3,67% 3,59% 3,57% 3,56% tempo růstu -9,3% -0,4% 0,0% 0,0%
strana | 51
ZNALECKÝ POSUDEK Severomoravská plynárenská, a.s. Výše provozních nákladů/výnosů byla převzata z plánu managementu. V plánovaném období 2013 až 2014 je očekáváno snižování ostatních provozních nákladů i výnosů s postupnou stabilizací. V letech 2016 a 2017 bylo ponecháno saldo ostatních provozních nákladů/výnosů na úrovni roku 2015. Hlavní položkou ostatních provozních nákladů jsou služby ve skupině (SLA). Výnosy z pronájmu nemovitostí kalkulovány ve výši cca 36 až 38 mil. Kč ročně v rámci ostatních provozních výnosů. Na straně nákladů je pak nutno uvažovat s náklady na opravy a udržování, daň z nemovitostí a pojištění ve výši cca 8 mil. Kč ročně v rámci ostatních provozních nákladů.
5.2.5
Provozní zisk a EBITDA marže V návaznosti na projekci provozních nákladů a výnosů by mělo dojít v plánovaném období k ustálení provozní ziskové marže EBITDA na úrovni 4,8 %. Marže z KPVH [tis. Kč]
Celkové tržby tempo růstu (%) Korigovaný provozní výsledek hospodaření (KPVH) tempo růstu (%) Odpisy tempo růstu (%) EBITDA margin (upravená EBITDA, %)
5.2.6
Plán 2013 7 393 049 -14,1% 413 561 86,6% 11 918 -29,5% 5,8%
Plán 2014 6 354 553 -14,0% 363 429 -12,1% 11 499 -3,5% 5,9%
Plán 2015 6 470 675 1,8% 296 955 -18,3% 11 417 -0,7% 4,8%
Plán 2016 6 503 028 0,5% 299 659 0,9% 11 417 0,0% 4,8%
Plán 2017 6 535 544 0,5% 302 376 0,9% 11 417 0,0% 4,8%
Investice a odpisy
2013 2014 2015 2016 2017 [tis. Kč] 1.1.-31.12. 1.1.-31.12. 1.1.-31.12. 1.1.-31.12. 1.1.-31.12. Investice do DM brutto 890 650 650 11 417 11 417 Odpisy 11 918 11 499 11 417 11 417 11 417 podíl na tržbách celkem 0,2% 0,2% 0,2% 0,2% 0,2% Investice do DM netto -11 028 -10 849 -10 767 0 0
S ohledem na charakter společnosti SMP, jejíž činností je nákup a prodej zemního plynu a elektřiny, jsou v nejbližším plánovaném období uvažovány pouze minimální investice, a to do provozního a kancelářského vybavení zajišťujícího obchodní aktivitu. Součástí dlouhodobého majetku jsou pak především nemovitosti, které jsou přímo či nepřímo provázané s podnikatelskou činností. Nemovitosti jsou tvořeny zejména vlastními administrativními budovami. Jednotlivá regionální centra a ředitelství jsou současně využívány i pronajímány v rámci skupiny RWE a slouží k zajištění podpůrných činností. S ohledem na výše uvedenou skutečnost a míru významnosti nebylo metodicky oddělováno, nicméně výnosy a náklady spojené s nemovitostmi jsou zohledněny ve finančním plánu společnosti SMP. Výše odpisů z nemovitostního portfolia pak činí cca 11 - 12 mil. Kč ročně.
strana | 52
ZNALECKÝ POSUDEK Severomoravská plynárenská, a.s. V prodlouženém období plánu 2016 a 2017 předpokládáme zajištění investic i do té to části majetku na úrovni zajišťující prostou reprodukci.
5.2.7
Plán pracovního kapitálu
Položky pracovního kapitálu [tis. Kč] Obchodní pohledávky Peníze a peněžní ekvivalenty Ostatní pohl.a aktiva/daňové pohledávky Suma
Skut. 2013 31.01. 1 076 471 16 482 186 142 1 279 095
Plán 2013 31.12. 162 459 0 123 772 286 230
Plán 2014 31.12. 139 638 0 106 386 246 024
Plán 2015 31.12. 142 190 0 108 330 250 520
Plán 2016 31.12. 142 901 0 108 871 251 772
Plán 2017 31.12. 143 616 0 109 416 253 031
Závazky z obchodního styku a jiné závazky Ostatní daňové závazky Suma
573 523 0 573 523
662 738 0 662 738
569 644 0 569 644
580 053 0 580 053
582 953 0 582 953
585 868 0 585 868
Rozdíl Změna stavu ČPK
705 571
-376 507 -1 082 079
-323 620 52 888
-329 534 -5 914
-331 181 -1 648
-332 837 -1 656
Plánovaná struktura pracovního kapitálu je tvořena krátkodobými nefinančními aktivy a závazky. Jako součást skupiny obchodních pohledávek společnost evidovala k datu ocenění pohledávku za dceřinou společností (SMP Net, s.r.o.) z titulu nevyplaceného podílu na zisku ve výši 689,3 mil. Kč. Stejný charakter pohledávek byl evidován i ve sledovaném historickém období 2010 – 2012, to ve výši 1.179,6 mil. Kč (r. 2010), 904,4 mil. Kč (r. 2011) a 689,3 mil. Kč (r. 2012). S ohledem na odprodej podílu na dceřiné společnosti není již v rámci projekce uvažováno s těmito pohledávkami a pohledávka evidovaná k lednu 2013 byla zahrnuta do finančních pohledávek, což reprezentuje část skokové změny v pracovním kapitálu na konci roku 2013 v porovnání s výší pracovního kapitálu k 31. 1. 2013. V průběhu roku dochází k volatilitě a rozkolísanosti položek pracovního kapitálu, z tohoto hlediska byly pro plánované období 2013 až 2015 resp. v pokračujících letech 2016 a 2017 odvozeny položky pracovního kapitálu ve vztahu k tržbám na základě vývoje v posledních třech letech (3-letý průměr), přičemž pro účely ocenění a projekce pohledávek byly obchodní pohledávky očištěny o tuto část pohledávek z titulu nevyplaceného podílu na zisku:
3-letý průměr obchodních pohledávek k tržbám (bez pohledávek z titulu nevyplaceného podílu na zisku) ve výši 2,2 %
3-letý průměr ostatní pohledávek a aktiv/daňové pohledávky k tržbám ve výši 1,7 %
3-letý průměr závazků z obchodního styku/jiné závazky k tržbám ve výši 9 %
V rámci plánu není kalkulováno s potřebou udržovat peníze v hotovosti. Společnost využívá v rámci skupiny systém cash-poolingu s možností poskytovat krátkodobé úvěry
strana | 53
ZNALECKÝ POSUDEK Severomoravská plynárenská, a.s. (v rámci systému RACE zahrnuto do finančních pohledávek) a v případě potřeby čerpat likvidní prostředky.
Upravené položky pracovního kapitálu [tis. Kč] Obchodní pohledávky Peníze a peněžní ekvivalenty Ostatní pohl.a aktiva/daňové pohledávky Suma
Skut. 2013 31.01. 387 171 0 186 142 573 313
Plán 2013 31.12. 162 459 0 123 772 286 230
Plán 2014 31.12. 139 638 0 106 386 246 024
Plán 2015 31.12. 142 190 0 108 330 250 520
Plán 2016 31.12. 142 901 0 108 871 251 772
Plán 2017 31.12. 143 616 0 109 416 253 031
Závazky z obchodního styku a jiné závazky Ostatní daňové závazky Suma
573 523 0 573 523
662 738 0 662 738
569 644 0 569 644
580 053 0 580 053
582 953 0 582 953
585 868 0 585 868
-210
-376 507 -376 297
-323 620 52 888
-329 534 -5 914
-331 181 -1 648
-332 837 -1 656
Rozdíl Změna stavu ČPK
5.2.8
Ostatní vybrané položky V plánovaném období položka finančních pohledávek kalkulovaná jako bilanční položka kumulující prostředky získané z prodeje dceřiné společnosti a ziskového hospodaření. Finanční výnosy společnosti SMP představují výnosy z poskytnutých krátkodobých půjček (cash-pooling).
strana | 54
ZNALECKÝ POSUDEK Severomoravská plynárenská, a.s.
6 Ocenění 6.1
Předmět ocenění
Předmětem tohoto ocenění byly cenné papíry emitované společností Severomoravská plynárenská, a.s., IČ: 476 75 748, se sídlem Ostrava – Moravská Ostrava, Plynární 2748/6, PSČ 702 72, pro účely doložení přiměřenosti výše protiplnění pro menšinové akcionáře společnosti SMP při výkupu účastnických cenných papírů v souladu s ustanovením § 183i a násl. zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, v platném znění. Východiskem ocenění je tržní hodnota čistého obchodního majetku (dále také jen „ČOM“) společnosti SMP. Pro účely ocenění budeme chápat tržní hodnotu vlastního kapitálu a čistého obchodního majetku za ekvivalentní. Výsledná hodnota 1 ks akcie byla poté stanovena jako alikvotní podíl na ČOM. Ocenění bylo provedeno k datu 31. 1. 2013.
6.2
Pojmy a terminologie
Trh je systémem, kde jsou zboží a služby směňovány mezi kupujícími a prodávajícími prostřednictvím cenového mechanismu. Pojem trhu představuje schopnost zboží nebo služeb být směňováno mezi kupujícími a prodávajícími bez přílišných omezení jejich činnosti. Každá strana reaguje na nabídkové – poptávkové vztahy a ostatní cenotvorné faktory, schopnosti a znalosti každé strany, jejich chápání relativní užitečnosti zboží nebo služeb a jejich individuální potřeby a přání. Hodnota je ekonomický pojem, který se týká peněžního vztahu mezi zbožím a službami, které lze koupit, a těmi, kdo je kupují a prodávají. Hodnota není (na rozdíl od ceny) skutečností, ale odhadem ohodnocení zboží a služeb v daném čase. Ekonomická koncepce hodnoty odráží názor trhu na prospěch plynoucí tomu, kdo vlastní zboží nebo obdrží služby k datu platnosti hodnoty. Tržní hodnota je odhadnutá částka, za kterou by měl být majetek směněn k datu ocenění mezi koupěchtivým kupujícím a prodejechtivým prodávajícím při transakci mezi samostatnými a nezávislými partnery po náležitém marketingu, ve kterém by obě strany jednaly informovaně, rozumně a bez nátlaku. Obvyklá cena je cenou, která by byla dosažena při prodeji stejného, popřípadě obdobného majetku se stejnou užitnou hodnotou, nebo při poskytování stejné, nebo obdobné služby, v obvyklém obchodním styku v tuzemsku ke dni ocenění. Při tom se zvažují všechny okolnosti, které mají vliv na cenu (prodejnost, množství, poruchovost apod.), avšak do její výše se nepromítají vlivy mimořádných okolností trhu, osobních poměrů prodávajícího nebo kupujícího, ani vlivy zvláštní obliby. Mimořádnými okolnostmi trhu se rozumějí například stav tísně prodávajícího nebo kupujícího. Osobní poměry se rozumějí zejména vztahy majetkové, rodinné, nebo jiné osobní vztahy mezi prodávajícím a kupujícím. Zvláštní oblibou se rozumí zvláštní hodnota přikládaná majetku, nebo službě vyplývající z osobního vztahu k nim. Datum ocenění je datum, které je považováno za rozhodné pro shromažďování informací o stavu majetku, majetkoprávních vztazích, stavu tržního prostředí a ostatních důležitých informací pro ocenění majetku.
strana | 55
ZNALECKÝ POSUDEK Severomoravská plynárenská, a.s.
6.3
Metodologie
Pokud se dané aktivum aktivně a pravidelně obchoduje, nenastávají vážnější problémy s určením jeho hodnoty. Současné transakce poskytují jasnou indikaci jeho hodnoty. Jestliže však neexistuje stabilizovaný trh, kde by se dané aktivum pravidelně obchodovalo, používají se pro určení odhadu hodnoty následující metodologické postupy nebo jejich kombinace. Vždy je nutné posoudit aplikovatelnost příslušné metody v závislosti na účelu ocenění a povaze hodnoceného subjektu. Výnosové metody Metody tržní komparace Majetkové metody 6.3.1 Výnosový přístup Existuje několik metod, které se v rámci výnosového přístupu používají pro ocenění. Jednou z těchto metod je metoda diskontovaných peněžních toků. V rámci této metody jsou odhadovány budoucí peněžní toky, včetně terminální hodnoty na konci projektovaného období, které jsou diskontovány na současnou hodnotu požadovanou mírou výnosnosti. Metoda diskontovaných peněžních toků je považována (spolu s ostatními modely používajícími predikce budoucích výsledků) za teoreticky nejsprávnější metodu ocenění, protože explicitně bere do úvahy budoucí užitek spojený s vlastnictvím oceňovaného aktiva. Další výnosová metoda je založena na kapitalizaci některého z ukazatelů výkonnosti společnosti jako například zisk nebo dividendy. Úroveň kapitalizace odráží jak riziko, tak i dlouhodobé vyhlídky oceňované společnosti. Při kapitalizaci historických ukazatelů finanční výkonnosti je nutné vzít na vědomí, že historické údaje slouží pro předpověď budoucnosti. U obou metod se v diskontní sazbě, respektive v míře kapitalizace, odráží podmínky na trhu a jedinečnost oceňované společnosti. Na základě analýzy výnosů, nákladů, potřebného pracovního kapitálu a investic, kapitálové struktury a požadované diskontní sazby je zpracována prognóza čistých budoucích výnosů hlavní činnosti za určité prognózované období. Budoucí výnosy lze definovat jako čistý zisk nebo peněžní tok. Peněžní toky lze dále definovat jako peněžní tok na úrovni equity (peněžní toky dostupné vlastníkům) a peněžní tok na úrovni entity (peněžní toky dostupné investorům s vlastním i dluhovým kapitálem). V obou případech lze peněžní toky počítat před zdaněním nebo po zdanění a v reálných (očištěných o inflaci) nebo nominálních (včetně inflace) hodnotách. Volba nejvhodnější varianty pro definování budoucích výnosů závisí na odborném úsudku odhadce, který musí zvážit specifické skutečnosti a okolnosti jednotlivých případů. Po určení diskontní sazby jsou budoucí výnosy a zůstatková hodnota diskontovány nebo kapitalizovány na jejich současnou hodnotu. Součet současných hodnot představuje hodnotu vlastního kapitálu u modelu peněžního toku vlastního kapitálu, a hodnotu celkového investovaného kapitálu (vlastní kapitál plus cizí úročený kapitál) u modelu peněžního toku na úrovni entity. Cizí úročený kapitál je třeba v případě posledně jmenované varianty odečíst, aby byla získána hodnota vlastního kapitálu. 6.3.2 Metody tržní komparace Přístup tržního porovnávání určuje hodnotu vlastního kapitálu podniku na základě porovnání oceňované společnosti se srovnatelnými firmami působícími v podobné oblasti podnikání, které strana | 56
ZNALECKÝ POSUDEK Severomoravská plynárenská, a.s. jsou veřejně obchodovatelné nebo jsou součástí veřejné či soukromé transakce. Přihlíží se rovněž k předchozím transakcím týkajícím se vlastního kapitálu předmětné společnosti. Odhad se provádí na základě „metody srovnatelných podniků“ nebo na základě „metody srovnatelných transakcí“. Nedílnou součástí tohoto přístupu je finanční analýza a porovnání oceňované společnosti se „srovnatelnými společnostmi“ z hlediska likvidity, zisků, výnosů, jejich růstu a produktivity. Srovnatelné transakce jsou analyzovány na základě kritérií porovnatelnosti, jakými jsou podmínky transakce, její rozsah a termín realizace. Tato analýza je důležitá při výběru příslušných koeficientů, které se aplikují na finanční údaje oceňované společnosti. Příslušné údaje jsou porovnány a náležitě upraveny s ohledem na oceňovanou společnost. 6.3.3 Majetkové metody Majetkové metody stanovují hodnotu majetkové podstaty společnosti (substanci). Majetková hodnota společnosti je pak dána jako rozdíl individuálně oceněných položek majetku a závazků. Majetkové ocenění lze členit v závislosti na tom, podle jakých zásad a předpokladů budeme oceňovat jednotlivé složky. V případě, že pracujeme s předpokladem „going concern“, ocenění by mělo odrážet náklady na znovu pořízení majetku (reprodukční hodnotu sníženou o hodnotu opotřebení) – metoda substanční hodnoty. Další majetkovou metodou je metoda likvidační hodnoty. V daném případě nepředpokládáme dlouhodobější existenci společnosti a posuzujeme hodnotu z pohledu peněz, které bychom mohli získat prodejem jednotlivých částí majetku společnosti po úhradě závazků. Mezi majetkové metody patří rovněž metoda účetní hodnoty. V tomto případě vycházíme z ocenění majetku a závazků na bázi účetních principů a zásad. V rámci přecenění dílčích složek majetku a závazků lze samozřejmě využít i ostatní aplikovatelné metody.
6.4
Výběr metody ocenění
S ohledem na účel a předmět ocenění, charakter podnikatelské činnosti SMP, dostupné informace a na základě provedených analytických šetření tržního a podnikového potenciálu bylo přistoupeno ke stanovení hodnoty společnosti SMP na úrovni jejího čistého obchodního majetku. Jako primární metoda ocenění byla aplikována výnosová metoda diskontovaných peněžních toků („DCF“). Kromě předpokladů k využití výnosové metody byla rovněž k dispozici vstupní data, která umožňují aplikovat příslušný finanční model založený na budoucích peněžních tocích. Tento přístup umožňuje zohlednit budoucí očekávaný užitek plynoucí z oceňovaného aktiva a míru rizika spojeného s jeho dosažením. Jako alternativní přístup stanovení hodnoty čistého obchodního majetku SMP pak byla použita metoda účetní hodnoty vlastního kapitálu k datu ocenění, kterou s ohledem na nedostatky účetních principů považujeme pouze za doplňkovou podpůrnou metodu ocenění mající pouze omezenou vypovídající schopnost ve vztahu k tržní hodnotě. Akcie společnosti SMP jsou kótované na veřejném trhu. Z tohoto hlediska jsou k dispozici rovněž informace o cenách a objemu zobchodovaných účastnických cenných papírů na kapitálovém trhu a v rámci šetření jsme se zabývali rovněž těmito cenami, které přímo vyplývají z obchodování s účastnickými cennými papíry na veřejných trzích.
strana | 57
ZNALECKÝ POSUDEK Severomoravská plynárenská, a.s.
6.5
Výnosový přístup ocenění
V následující části byla provedena kalkulace hodnoty společnosti SMP založená na metodice diskontovaných peněžních toků, které jsou určeny pro rozdělení mezi vlastníky a věřitele (metoda „DCF entity“). Tato metoda využívá výsledků provedených analýz a finančního plánu oceňované společnosti. 6.5.1 Technika propočtu Při použití této metody probíhá výpočet v následujících krocích. Nejprve je stanovena tzv. “brutto provozní hodnota” (celková provozní hodnota společnosti), od které je následně odečtena hodnota dluhu. Výstupní informací je “netto provozní hodnota” (provozní hodnota vlastního kapitálu) společnosti. V závěrečném kroku se výsledek koriguje přičtením hodnoty neprovozního majetku. Při rozdělení majetku na provozně potřebná a nepotřebná aktiva vycházíme z předpokladu, že společnost potřebuje majetek určité velikosti a struktury ke své podnikatelské činnosti. Aktiva nezbytná pro základní podnikatelské zaměření jsou označována za aktiva provozně nutná. Ostatní jsou pak označována jako provozně nepotřebná/neprovozní aktiva. Finanční model je postaven na „dvoufázové metodě“, která rozděluje budoucí období do dvou etap. První fáze se vztahuje k období, ke kterému byl zpracován finanční plán, tato fáze pokrývá období let 2013 až 2017. V rámci druhé fáze byl proveden výpočet reziduální hodnoty založené na aplikaci tzv. „Parametrického vzorce“.
6.5.1.1
Způsob výpočtu volných peněžních toků
Základní vzorec pro výpočet FCFF (Free Cash Flow to Firm) má následující tvar:
kde: FCFF
volný peněžní tok určený k rozdělení mezi akcionáře a věřitele
KPVH
korigovaný provozní výsledek hospodaření
t
koeficient daňové sazby
O
odpisy
I
investice brutto
∆ ČPK
změna stavu provozně nutného pracovního kapitálu
Korigovaný provozní výsledek hospodaření Volný peněžní tok počítáme nepřímou metodou, kde východiskem je provozní výsledek hospodaření (výsledek z provozní činnosti bez vlivu mimořádných, jednorázových položek).
strana | 58
ZNALECKÝ POSUDEK Severomoravská plynárenská, a.s. Investice brutto (I) Další složku vstupující do výpočtu FCFF představují investice do provozně nutného dlouhodobého majetku. Tyto výdaje umožňují obnovu popř. rozšíření kapacit v rámci provozní činnosti a vytvářejí předpoklady pro budoucí fungování společnosti. Pracovní kapitál (ČPK) Součástí provozně nutného investovaného kapitálu je vedle investic do dlouhodobého majetku také pracovní kapitál. Pracovní kapitál představuje přebytek oběžného majetku nad krátkodobým cizím kapitálem. Pro účely ocenění se používá modifikovaná forma výpočtu: krátkodobá aktiva očištěny od neprovozních/finančních aktiv krátkodobé závazky očištěny od neprovozních/finančních závazků
Daňová sazba (t) Korigovaný provozní výsledek hospodaření je třeba upravit o daňové náklady, neboť cílem je stanovit peněžní tok, který lze použít k rozdělení. V rámci oceňování se používá jako standardní nástroj daňová sazba na úrovni daně z příjmu právnických osob. Pro výpočet peněžních toků jsme aplikovali daňovou sazbu, která byla stanovena pro budoucí období ve výši 19 %.
6.5.1.2
Diskontní míra
V návaznosti na výpočet FCFF bylo přistoupeno ke stanovení diskontní míry, pomocí které jsme převedli volné peněžní toky na současnou hodnotu. Pro model DCF entity byla aplikována diskontní míra na úrovni průměrných vážených nákladů kapitálu (WACC). Náklady kapitálu odpovídají příjmům, které investoři očekávají ze svých investic do podniku a tomu odpovídajícímu riziku. Obecný vzorec pro WACC odpovídá následujícímu vztahu:
kde: t
sazba daně z příjmu
nck.
náklady na dluh/úročený cizí kapitál
CK.
tržní hodnota dluhu/úročeného cizího kapitálu vloženého do podniku
nvk
náklady na vlastní kapitál při dané úrovni zadlužení
VK
tržní hodnota vlastního kapitálu
K
celková hodnota investovaného kapitálu v tržních hodnotách
strana | 59
ZNALECKÝ POSUDEK Severomoravská plynárenská, a.s. Náklady na vlastní kapitál Pro stanovení nákladů vlastního kapitálu byl použit model CAPM (Capital Asset Pricing Model). Je-li předmětem zájmu tržní hodnota, měla by diskontní míra odrážet stav na kapitálovém trhu (zejména pak tržní rizika). Z tohoto pohledu lze považovat model CAPM za teoreticky správný a ve světové praxi uznávaný způsob, jak kalkulovat diskontní míru pro tržní ocenění. Vzhledem k nerozvinutému kapitálovému trhu v České republice (malá využitelnost a spolehlivost dat z tuzemského kapitálového trhu) jsme použili informace z rozvinutějších trhů (zejména pak z amerického a evropského kapitálového trhu) a získané výsledky upravili na české podmínky. Jako výpočtový základ byl použit následující vzorec:
kde: nVK
náklady na vlastní kapitál
rf
bezriziková úroková míra
β
odvětvové β přenesené z evropského trhu a upravené na zadlužení oceňované společnosti v tržních hodnotách
RPT
riziková prémie kapitálového trhu USA
RPZ
riziková prémie země
P
ostatní přirážky
V případě β koeficientu byl promítnut vliv zadlužení společnosti (tržní kapitálová struktura) a informace o nezadlužené hodnotě β koeficientu pro podniky působící ve stejném odvětví.
Náklady na cizí kapitál Náklady na cizí kapitál jsou z povahy věci levnějšími zdroji v porovnání s náklady na vlastní kapitál. Důvodem je skutečnost, že vlastník nese větší riziko než věřitel a požaduje vyšší výnos. Pro účely ocenění by náklady cizího kapitálu měly odrážet mimo jiné dlouhodobé tržní tendence na trhu zápůjčního kapitálu.
6.5.1.3
Pokračující hodnota
Pokračující hodnota (reziduální, terminální hodnota) představuje hodnotu společnosti determinovanou v postplánovaném období. Její výpočet je v našem případě založen na aplikaci tzv. „Parametrického vzorce“.
strana | 60
ZNALECKÝ POSUDEK Severomoravská plynárenská, a.s. kde: KPVHT+1………….korigovaný provozní výsledek hospodaření po upravených daních v prvním roce po uplynutí období prognózy g…………………….tempo růstu provozního výsledku hospodaření po upravených daních rI…………………….rentabilita čistých investic počítaná z přírůstkového zisku iK……………………diskontní míra (WACC)
Korigovaný provozní výsledek hospodaření po upravených daních v prvním roce po uplynutí období prognózy získáme jako korigovaný provozní výsledek hospodaření v posledním plánovaném roce navýšený o tempo růstu g. . Rentabilita čistých investic je pro postplánované období odvozena ze vzorce pro výpočet takzvané míry investic (mI). Míra investic z dlouhodobého hlediska odpovídá podílu zisku věnovaného na čisté investice. í
Investice netto….∆ provozně nutného investovaného kapitálu Odhad pokračující hodnoty se zakládá na následujících předpokladech: základní parametry, o které se opírá výpočet pokračující hodnoty, se stabilizují, růst podniku je konstantní, stabilní míra investic i rentabilita nových investic.
6.5.2 Model DCF a stanovení výnosové hodnoty společnosti Výpočet hodnoty čistého obchodního majetku SMP je založen na metodologických předpokladech a postupech, které byly popsány v předchozích oddílech.
6.5.2.1
Kalkulace volných peněžních toků pro období 1. fáze
V následujícím oddílu bylo přistoupeno ke kalkulaci volných peněžních toků, které se vztahují k období první fáze vymezené roky 2013 až 2017. Pro toto období jsme využili projekcí dílčích rozvahových a výsledkových položek a determinovali hlavní generátory hodnoty. Korigovaný provozní výsledek hospodaření Jedním z hlavních generátorů hodnoty společnosti je provozní zisk, ze kterého jsou získávány volné peněžní toky. Pro účely ocenění pracujeme s upraveným provozním výsledkem hospodaření (KPVH). strana | 61
ZNALECKÝ POSUDEK Severomoravská plynárenská, a.s. Východiskem výpočtu KPVH byla hodnota provozního EBITu v jednotlivých letech, přičemž součástí této položky jsou historicky evidovány výnosy z finančních investic, a to včetně zisku z prodeje dceřiné společnosti k datu ocenění 31. 1. 2013. S ohledem na odprodej dceřiné společnosti nejsou v plánovaném období kalkulovány výnosy z finančních investic, s výjimkou roku 2013 zahrnujícího příjmy z prodeje (očištěno o zisk z prodeje ve výši 3.954.809 tis. Kč). Tato část výnosů byla vyloučena z provozního výsledku. Vzhledem k datu ocenění ke konci ledna 2013 byla zahrnuta do ocenění provozní části společnosti část KPVH připadající na meziobdobí od února do prosince 2013, a to ve výši 216.129 tis. Kč.
Korigovaný provozní výsledek hospodaření 2013 – 2017 Rok (tis. Kč)
Skut. Plán Plán Plán Plán Plán 2012 2013 2014 2015 2016 2017 1.1.-31.12. 1.2.-31.12. 1.1.-31.12. 1.1.-31.12. 1.1.-31.12. 1.1.-31.12. Provozní výsledek hospodaření 911 000 216 129 363 429 296 955 299 659 302 376 Úpravy: -689 343 0 0 0 0 0 (-) Výnosy z finančních investic -689 343 0 0 0 0 0 Korigovaný provozní výsledek hospodaření (KPVH) 221 657 216 129 363 429 296 955 299 659 302 376 % KPVH marže 2,6% 3,5% 5,7% 4,6% 4,6% 4,6%
Daňová sazba Očekávané výsledky KPVH byly očištěny o vliv daní. Daňová sazba koresponduje s platnou daňovou legislativou a plánovaným vývojem daně z příjmu právnických osob v ČR na úrovni 19 %.
Investice do CAPEX/Odpisy Investice do dlouhodobého majetku v letech 2013 až 2015 byly projektovány v souladu s investiční strategií a odpisovou politikou společnosti. S ohledem na obchodní činnosti SMP jsou plánovány investice do provozního a kancelářského vybavení. V dalších letech plánu předpoklad udržení investic na úrovni prosté reprodukce. Výše investic zahrnutých do kalkulace FCFF pro poměrnou část roku 2013 činí 643 tis. Kč resp. výše odpisů 10.899 tis. Kč (odvozeno od plánovaných hodnot za celý rok 2013 versus hodnoty odpisů, investic za první měsíc roku).
Investice do pracovního kapitálu Pro účely ocenění byly položky krátkodobých aktiv a krátkodobých závazků očištěny o neprovozní majetek:
v rámci krátkodobých pohledávek vyloučena pohledávka z titulu nevyplaceného podílu na zisku ve výši 689,3 mil. Kč evidovaná k datu ocenění jako součást skupiny obchodních pohledávek
strana | 62
ZNALECKÝ POSUDEK Severomoravská plynárenská, a.s.
v plánovaném období neuvažováno s potřebou udržovat finanční prostředky v hotovosti, společnost využívá v rámci skupiny systém cash-poolingu s možností poskytovat krátkodobé úvěry a v případě potřeby čerpat likvidní prostředky, výše peněz k datu ocenění vyloučena z provozní části a připočtena v rámci neprovozního majetku
změna stavu provozně nutného pracovního kapitálu stanovena jako rozdíl plánovaných položek pracovního kapitálu ke konci roku 2013 versus upravený stav pracovního kapitálu k lednu 2013
Výsledná struktura volných peněžních toků v plánovaném období 2013 – 2017 Rok [tis. Kč] KPVH (-) Daně z KPVH Čistý provozní zisk (ČPZ) (+) Odpisy (-) Změna stavu upraveného pracovního kapitálu (-) Investice do dl.majetku brutto Volné cash flow (FCFF)
6.5.2.2
Plán 2013 1.2.-31.12. 216 129 41 065 175 064 10 899 -376 297 643 561 618
Plán 2014 1.1.-31.12. 363 429 69 052 294 378 11 499 52 888 650 252 339
Plán 2015 1.1.-31.12. 296 955 56 422 240 534 11 417 -5 914 650 257 215
Plán 2016 1.1.-31.12. 299 659 56 935 242 724 11 417 -1 648 11 417 244 371
Plán 2017 1.1.-31.12. 302 376 57 451 244 925 11 417 -1 656 11 417 246 581
Určení diskontní míry
Diskontní míra byla stanovena na úrovni průměrných vážených nákladů kapitálu (WACC). Náklady kapitálu po zdanění jsou váženým průměrem zadlužených nákladů vlastního kapitálu a nákladů na cizí kapitál po zdanění. Váhami pro uvedené náklady jsou tržní hodnoty jednotlivých složek kapitálu. Náklady na cizí kapitál Společnost SMP využívá úročených cizích zdrojů minimálně. Přestože udržuje nízké hodnoty likvidity, díky svému postavení a systému řízení finančních prostředků nemá problémy se získáním cizích zdrojů. Z pohledu ocenění považujeme za relevantní respektovat náklady na cizí financování odvozené z tržních podmínek. Jako východisko pro stanovení nákladů na cizí kapitál byla využita aktuální výnosnost dlouhodobých českých státních dluhopisů (splatnost v roce 2036, výnos do doby splatnost Prodej) ve výši 3,01 % (zdroj:Patria) a rizikové přirážky, přičemž výše přirážky pro bonitní společnost s vysokou úvěrovou kredibilitou činí 0,4 % (zdroj: Damodaran, January 2013). Dlouhodobé náklady na cizí kapitál byly stanoveny ve výši 3,41 %. Náklady na vlastní kapitál Bezrizikovou úrokovou míru budeme kalkulovat na úrovni průměrné výnosnosti 30letých U.S. Treasury, která za období únor 2012 až leden 2013 činila 2,93 % (zdroj: Federal Reserve Statistical Release). Jako východisko pro výpočet β koeficientu pro společnost SMP byla použita hodnota koeficientu nezadlužené β za dané odvětví „Power“ v rámci evropského kapitálového trhu ve výši 0,52. Údaje prof. Damodarana zjištěné na základě statistických šetření jsou uvedeny v následující tabulce:
strana | 63
ZNALECKÝ POSUDEK Severomoravská plynárenská, a.s.
Odvětví Power
Evropa Nezadlužená ß 0,52
Počet firem 122
Rizikovou prémii kapitálového trhu USA jsme získali na základě výpočtu aritmetického průměru tržních dat za roky 1928-2012, hodnota této prémie dosahuje 5,88 % (zdroj: Damodaran, January 2013). Vzhledem k charakteru plynárenského průmyslu jako tradičního odvětví považujeme průměr za takto dlouhé období za relevantní údaj. Pro výpočet nákladů na vlastní kapitál se přikláníme k použití rizikové prémie kapitálového trhu vypočtené na základě aritmetického průměru, která podle našeho názoru lépe vystihuje rizikovost trhu, a to i vzhledem k tomu, že v námi provedeném výpočtu byla stanovena výše diskontní míry konzervativním způsobem. Rizikovou prémii země upravující parametry výpočtu nákladů vlastního kapitálu zjištěné pro americký kapitálový trh na podmínky českého trhu jsme určili ve výši 1,67 % (zdroj: Damodaran, January 2013). Tato riziková prémie země byla odvozena jako součin rizika selhání země (0,85 %) a volatility trhu akcií a vládních dluhopisů v dané zemi (1,97). Při stanovení nákladů na vlastní kapitál bylo kalkulováno s rizikovou přirážkou za sníženou likviditu ve výši 1,5 %. Z provedené analýzy (viz kap. 6.6 Vývoj cen akcií na veřejném trhu) vyplývá, že akcie společnosti SMP jsou na veřejném trhu pouze minimálně obchodovány, a to v jednotkách kusů v nepravidelné periodě. S ohledem na účel ocenění respektujeme skutečnost, že vlastník účastnických cenných papírů je v rámci práva výkupu zbaven možnosti volby, zda a kdy účastnické cenné papíry převede na hlavního akcionáře, a nebyly aplikovány žádné ostatní specifické přirážky (za minoritní podíl atd.).
Kapitálová struktura Jako východisko pro počáteční odhad diskontní míry jsme využili informace o kapitálové struktuře společnosti SMP projektované v rámci finančního plánu. Výchozí kapitálová struktura pro počáteční odhad diskontní míry je následující:
Rok (tis. Kč) Finanční závazky a úvěry Vlastní kapitál Celkem
31.1.2013 datum ocenění 3 455 9 087 797 9 091 252
2013 k 31.12. 3 455 9 268 887 9 272 342
2014 k 31.12. 3 455 9 571 301 9 574 756
2015 k 31.12. 3 455 9 821 069 9 824 524
2016 k 31.12. 3 455 10 077 002 10 080 457
2017 k 31.12. 3 455 10 335 472 10 338 927
Na základě získaných dílčích parametrů pro výpočet nákladů kapitálu byla stanovena předběžná hodnota WACC z výchozí kapitálové struktury.
strana | 64
ZNALECKÝ POSUDEK Severomoravská plynárenská, a.s. Kalkulace WACC dle výchozí kapitálové struktury Rok Náklady cizího kapitálu před zdaněním Daňová sazba Náklady cizího kapitálu po zdanění Náklady vlastního kapitálu Bezriziková úroková míra Nezadlužené beta Zadlužené beta Riziková prémie trhu Riziková prémie země Ostatní přirážky - snížená likvidita WACC dle výchozí kapitálové struktury
2013 2014 2015 2016 2017 Reziduální 1.2.-31.12. 1.1.-31.12. 1.1.-31.12. 1.1.-31.12. 1.1.-31.12. období 3,41% 3,41% 3,41% 3,41% 3,41% 3,41% 19,0% 19,0% 19,0% 19,0% 19,0% 19,0% 2,76% 2,76% 2,76% 2,76% 2,76% 2,76% 9,16% 9,16% 9,16% 9,16% 9,16% 9,16% 2,93% 2,93% 2,93% 2,93% 2,93% 2,93% 0,52 0,52 0,52 0,52 0,52 0,52 0,52 0,52 0,52 0,52 0,52 0,52 5,88% 5,88% 5,88% 5,88% 5,88% 5,88% 1,67% 1,67% 1,67% 1,67% 1,67% 1,67% 1,50% 1,50% 1,50% 1,50% 1,50% 1,50% 9,16% 9,16% 9,16% 9,16% 9,16% 9,16%
Vzhledem k tomu, že se jedná o tržní ocenění, je nezbytné stanovit strukturu kapitálu v tržních hodnotách. K tomuto účelu byla využita metoda iterace, která umožňuje sladění této kapitálové struktury. Výsledky iteračního přístupu jsou ilustrovány v následující tabulce.
Výsledná hodnota WACC dle tržní kapitálové struktury Rok Náklady cizího kapitálu před zdaněním Daňová sazba Náklady cizího kapitálu po zdanění Náklady vlastního kapitálu: Bezriziková úroková míra Nezadlužené beta Zadlužené beta Riziková prémie trhu Riziková prémie země Ostatní přirážky - snížená likvidita WACC
6.5.2.3
2013 2014 2015 2016 2017 Reziduální 1.2.-31.12. 1.1.-31.12. 1.1.-31.12. 1.1.-31.12. 1.1.-31.12. období 3,41% 3,41% 3,41% 3,41% 3,41% 3,41% 19,0% 19,0% 19,0% 19,0% 19,0% 19,0% 2,76% 2,76% 2,76% 2,76% 2,76% 2,76% 9,16% 9,16% 9,16% 9,16% 9,16% 9,16% 2,93% 2,93% 2,93% 2,93% 2,93% 2,93% 0,52 0,52 0,52 0,52 0,52 0,52 0,52 0,52 0,52 0,52 0,52 0,52 5,88% 5,88% 5,88% 5,88% 5,88% 5,88% 1,67% 1,67% 1,67% 1,67% 1,67% 1,67% 1,50% 1,50% 1,50% 1,50% 1,50% 1,50% 9,16% 9,16% 9,16% 9,16% 9,16% 9,16%
Kalkulace pokračující hodnoty
Pokračující hodnota představuje hodnotu společnosti determinovanou v postplánovaném období. Pro její kalkulaci jsme použili Parametrický vzorec, který je založen na následujících předpokladech: Předpoklad neomezeného trvání společnosti. Stabilní tempo růstu základních parametrů jako je KPVH, investovaný kapitál, tržby. Stabilní míra investic. Ke stanovení pokračující hodnoty je potřeba získat vstupy Parametrického vzorce. Pro období 2. fáze (reziduální hodnota), které začíná rokem 2018, předpokládáme nárůst korigovaného provozního výsledku hospodaření korespondující s tempem růstu „g“. Tento parametr reprezentuje jak stabilní tempo růstu KPVH, tak i tržeb a kapitálu. Pro účely ocenění byla zvolena hodnota „g“ na úrovni 1,0 %. Toto tempo růstu považujeme s ohledem na provedené šetření za relevantní odhad.
Při posuzování tohoto ukazatele jsme analyzovali jak makroekonomické veličiny, tak i potenciální oceňované společnosti v rámci odvětví.
strana | 65
ZNALECKÝ POSUDEK Severomoravská plynárenská, a.s.
Z pohledu oceňované společnosti lze v dlouhodobém horizontu očekávat stagnaci s minimálním tempem růstu do 1 %. Tento průběh se již projevuje na konci plánovaného období. S ohledem na liberalizovaný trh a rostoucí konkurenci neočekáváme, že společnost bude posilovat svojí pozici, naopak jejím cílem bude minimalizovat přesuny zákazníků a udržení pozice.
Diskontní míra pro reziduální období byla stanovena na úrovni 9,16 %. Z dlouhodobého hlediska předpokládáme konvergenci nákladů kapitálu (WACC) k ROIC resp. rentabilitě investic, neboť při výraznějších rozdílech dochází ke změně konkurenčního prostředí. Výraznější ekonomické výhody oproti konkurenci jsou zpravidla dosahovány pouze po přechodné období v závislosti na charakteru trhu a dispozic jednotlivých firem. V případě obchodní činnosti společnosti a liberalizovaného prostředí uvažujeme s rentabilitou čistých investic pro druhou fázi ve výši 9,2 %.
6.5.2.4
Provozní hodnota společnosti
Provozní hodnota brutto Pomocí výše uvedených parametrů byla zjištěna celková provozní hodnota společnosti SMP („Hodnota brutto“), která k datu ocenění 31. 1. 2013 činí částku 3.020.956 tis. Kč. Rok [tis. Kč] FCFF Hodnota brutto Hodnota netto Výsledný podíl CK/K SH pokračující hodnoty
2013 1.2.-31.12. 561 618 3 020 956 3 017 501 0,11% 1 756 435
2014 1.1.-31.12. 252 339 2 711 943 2 708 488 0,13% 1 903 304
2015 1.1.-31.12. 257 215 2 707 889 2 704 434 0,13% 2 077 555
2016 1.1.-31.12. 244 371 2 698 587 2 695 132 0,13% 2 267 760
2017 1.1.-31.12. 246 581 2 701 277 2 697 822 0,13% 2 475 378
Reziduální období 2 702 004 2 698 548 0,13%
Finanční závazky/dluh K datu ocenění byla evidována část závazků ve výši 3.455 tis. Kč, které nebyly zahrnuty do pracovního kapitálu a snižují provozní hodnotu společnosti SMP. Jedná se o závazky za akcionáři z titulu „nevybraných“ dividend.
6.5.2.5
Neprovozní majetek
Na základě provedeného šetření byl k datu ocenění identifikován rovněž majetek společnosti, jehož hodnota byla připočtena k provozní hodnotě společnosti a zvyšuje celkovou výnosovou hodnotu SMP o celkovou částku 8.820.421 tis. Kč. Jedná se o tyto položky: Rozhodující část je evidována ve skupině Finanční pohledávky, jejichž výše k datu ocenění činí 8.114,6 mil. Kč. Tato část již zahrnuje příjmy z prodeje dceřiné společnosti a finanční prostředky, které jsou využity v systému cash-poolingu. Jako součást skupiny obchodních pohledávek společnost SMP evidovala k datu ocenění pohledávku za dceřinou společností (SMP Net, s.r.o.) z titulu nevyplaceného podílu na zisku ve výši 689,3 mil. Kč. Ke konci ledna 2013 společnost SMP evidovala peníze ve výši 16,5 mil. Kč, tato část byla rovněž připočtena k celkové hodnotě společnosti.
strana | 66
ZNALECKÝ POSUDEK Severomoravská plynárenská, a.s. 6.5.2.6
Stanovení výnosové hodnoty společnosti
Na základě výše popsaných a provedených kalkulací byla stanovena výnosová hodnota společnosti SMP. Výsledky výnosového ocenění jsou shrnuty v následujícím přehledu.
Výnosová hodnota společnosti SMP k datu 31. 1. 2013 SH součtu FCFF v 1. fázi SH pokračující hodnoty Provozní hodnota brutto Finanční závazky/dluh Provozní hodnota netto Neprovozní majetek Výnosová hodnota vlastního kapitálu (ČOM)
1.264.521 tis. Kč 1.756.435 tis. Kč 3.020.956 tis. Kč 3.455 tis. Kč 3.017.501 tis. Kč 8.820.421 tis. Kč 11.837.922 tis. Kč
Tržní hodnota společnosti SMP stanovená výnosovou metodou pomocí diskontovaných peněžních toků byla k datu 31. 1. 2013 stanovena ve výši 11.837.922 tis. Kč.
6.6
Vývoj cen akcií na veřejném trhu
Akciový kapitál společnosti SMP činí 2.069.728.000,- Kč a je tvořen těmito akciemi. 1. Druh:
akcie kmenová
Forma:
na jméno
Podoba:
zaknihovaná
Počet kusů:
597.443 ks
Jmenovitá hodnota:
1.000,- Kč
Celková hodnota emise:
597.443.000,- Kč
ISIN:
CZ0005222804
2. Druh:
akcie kmenová
Forma:
na majitele
Podoba:
zaknihovaná
Počet kusů:
1.472.285 ks
Jmenovitá hodnota:
1.000,- Kč
Celková hodnota emise:
1.472.285.000,- Kč
ISIN:
CZ0005084459
Akcie na majitele jsou obchodovány na Burze cenný papírů Praha. Níže přiložený graf ilustruje vývoj ceny akcií SMP na BCPP za posledních 5 let.
strana | 67
ZNALECKÝ POSUDEK Severomoravská plynárenská, a.s.
Zdroj: www.bcpp.cz
Cena akcií se ve sledovaném období pohybovala v pásmu od 4.480,- Kč/akcii na počátku roku 2008 až k hranici 9.000,- Kč/akcii na konci roku 2012. K hlavnímu růstu ceny akcií došlo v roce 2011. Ve sledovaném období došlo k pouze minimálnímu počtu transakcí, přičemž největší zobchodovaný objem činil 27 tis. Kč v prosinci 2012 za cenu 9.000,- Kč. Jsou tak zobchodovány pouze jednotky kusů v nepravidelné periodě. S ohledem na výše uvedené skutečnosti považujeme informace z kapitálového trhu pouze jako doplňkové a ilustrativní informace s omezenou vypovídací schopností ve vztahu k tržní hodnotě a fundamentu oceňované společnosti SMP. S akciemi není na veřejném trhu prakticky obchodováno a jejich likvidita je minimální. Pro úplnost uvádíme skutečnost, že s akciemi společnosti SMP bylo obchodováno i mimo veřejný trh v loňském roce, a to ve výši 18,09 % akciového podílu na společnosti SMP (celkem 374.378 ks akcií) a to za cenu 4.702,- Kč/akcii.
6.7
Rekapitulace a stanovení hodnoty akcie
S ohledem na dostupné informace a provedené šetření, analýzy a kalkulace byla stanovena hodnota čistého obchodního majetku společnosti SMP pomocí výnosové metody (metoda DCF) k datu 31. 1. 2013 ve výši 11.837.922 tis. Kč. V závěrečném kroku byla spočítána částka připadající na jednu akcii vycházející z výnosové hodnoty společnosti jako alikvotní podíl na tržní hodnotě ČOM. strana | 68
ZNALECKÝ POSUDEK Severomoravská plynárenská, a.s. Tržní hodnota vlastního kapitálu (ČOM) Celkový počet akcií o nominální hodnotě 1.000,- Kč Tržní hodnota 1 ks akcie
11.837.922 tis. Kč 2.069.728 ks 5.720,- Kč/akcii
Tržní hodnota 1 ks akcie stanovená jako alikvotní podíl na výnosové hodnotě společnosti SMP činí k datu ocenění 31. 1. 2013 částku 5.720,- Kč/akcii (zaokrouhleno na celé koruny). Jako alternativní přístup stanovení hodnoty čistého obchodního majetku SMP pak byla použita metoda účetní hodnoty vlastního kapitálu, která představuje rozdíl majetku a závazků evidovaných k datu ocenění 31. 1. 2013 v účetní evidenci (účetní závěrka sestavena v souladu s Mezinárodními standardy účetního výkaznictví IFRS). Dle předběžných neauditovaných účetních údajů činí tato účetní hodnota vlastního kapitálu částku 9.087.797 tis. Kč (resp. alikvotní podíl na 1 ks akcie částku 4.391,- Kč). Účetní hodnota vlastního kapitálu reprezentuje pouze statický pohled na hodnotu bez zohlednění potenciálu a rizika spojeného s podnikatelskou činností. Z tohoto hlediska považujeme metodu účetní hodnoty pouze za doplňkovou podpůrnou metodu ocenění mající omezenou vypovídací schopnost ve vztahu k tržní hodnotě. Akcie na majitele společnosti SMP jsou obchodovány na veřejném trhu, avšak dochází k pouze minimálnímu počtu transakcí. Informace z kapitálového trhu mají omezenou vypovídací schopnost ve vztahu k tržní hodnotě a fundamentu oceňované společnosti. S akciemi není na veřejném trhu prakticky obchodováno a jejich likvidita je minimální. Podle našeho názoru výnosový přístup poskytuje komplexní a objektivní informaci o fundamentální tržní hodnotě zohledňující vnitřní a vnější faktory působící na hospodaření společnosti a její tržní potenciál. S ohledem na omezenou vypovídací schopnost ostatních přístupů ve vztahu k tržní hodnotě považujeme výnosovou metodu (metodu diskontovaných peněžních toků) za metodu, která nejlépe vystihuje tržní hodnotu oceňované společnosti. Tržní hodnota akcie společnosti SMP byla stanovena k datu ocenění 31. 1. 2013. Na základě obdržených informací od managementu SMP společnost zvažuje výplatu dividendy v meziobdobí od data ocenění 31. 1. 2013 do data konání valné hromady ve výši 419,- Kč/akcii.
Tržní hodnota vlastního kapitálu (ČOM) Zvažovaná výše dividendy Počet akcií Snížení hodnoty ČOM o plánovanou výši dividendy Celkem hodnota VK snížená o dividendu Upravená výše protiplnění
11 837 922 tis. Kč 419 Kč/akcii 2 069 728 ks 867 216 tis. Kč 10 970 706 tis. Kč 5 301 Kč/akcii
Aniž bychom upravovali hodnotu akcií k datu ocenění 31. 1. 2013, poukazujeme na skutečnost, že přiměřená výše protiplnění při výkupu účastnických cenných papírů by měla reflektovat tuto skutečnost a v případě vyplacení dividendy akcionářům by mělo dojít ke snížení výše protiplnění o částku vyplacené dividendy, tj. na částku 5.301,- Kč/akcii.
strana | 69
ZNALECKÝ POSUDEK Severomoravská plynárenská, a.s.
7 Závěr S ohledem na účel a předmět ocenění, poskytnuté informace, provedená šetření, vymezené předpoklady a použitou metodologii bylo provedeno ocenění účastnických cenných papírů společnosti Severomoravská plynárenská, a.s., IČ: 476 75 748, se sídlem Ostrava – Moravská Ostrava, Plynární 2748/6, PSČ 702 72, k datu ocenění 31. 1. 2013 ve výši:
5.720,- Kč (slovy: pět tisíc sedm set dvacet korun českých) Znalec považuje výši protiplnění stanovenou tímto znaleckým posudkem, tj. protiplnění ve výši 5.720,- Kč za jednu akcii o jmenovité hodnotě 1.000,- Kč, dle § 183i a násl. zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, v platném znění, pro účely vypořádání minoritních akcionářů společnosti Severomoravská plynárenská, a.s., při výkupu jejich účastnických cenných papírů za přiměřenou hodnotě účastnických cenných papírů k datu 31. 1. 2013 a odpovídající provedeným oceňovacím analýzám a závěrům znaleckého posudku. Tržní hodnota akcie společnosti byla stanovena k datu ocenění 31. 1. 2013. Na základě obdržených informací od managementu SMP společnost zvažuje výplatu dividendy v meziobdobí od data ocenění 31. 1. 2013 do data konání valné hromady, která bude schvalovat výši protiplnění, ve výši 419,- Kč/akcii. Aniž bychom upravovali hodnotu akcií k datu ocenění 31. 1. 2013, poukazujeme na skutečnost, že přiměřená výše protiplnění při výkupu účastnických cenných papírů by měla reflektovat tuto skutečnost a v případě vyplacení dividendy akcionářům by mělo dojít ke snížení výše protiplnění o částku vyplacené dividendy, tj. na částku:
5.301,- Kč/akcii (slovy: pět tisíc tři sta jedna korun českých)
strana | 70
ZNALECKÝ POSUDEK Severomoravská plynárenská, a.s.
8 Znalecká doložka Společnost NSG Morison znalecký ústav s.r.o. byla dne 25. 6. 2010 zapsána na základě rozhodnutí ministryně spravedlnosti České republiky č.j. 186/2010-OD-ZN do prvního oddílu seznamu ústavů kvalifikovaných pro znaleckou činnost v oboru ekonomika s rozsahem znaleckého oprávnění pro: oceňování podniků a jejich částí oceňování majetkových účastí a obchodních podílů oceňování obchodního jmění zejména při přeměnách právnických osob oceňování nepeněžitých vkladů do obchodních společností oceňování pohledávek a závazků oceňování nemovitostí a staveb oceňování movitého majetku oceňování nehmotného majetku a jiných majetkových hodnot přezkoumání návrhu smlouvy o fúzi přezkoumání projektu rozdělení a přezkoumání smlouvy o rozdělení a převzetí obchodního jmění přezkoumání přiměřenosti ceny nebo směnného poměru cenných papírů při povinné nabídce převzetí přezkoumání přiměřenosti ceny při veřejném návrhu smlouvy o převodu cenných papírů
přezkoumání zpráv o vztazích mezi propojenými osobami přezkoumání ovládací smlouvy a smlouvy o převodu zisku posouzení hodnoty zastaveného obchodního podílu pro účely převodu na úhradu dluhu posouzení hodnoty majetku nabývaného od zakladatele, akcionáře, nebo jiné osoby stanovené zákonem za protihodnotu ve výši alespoň jedné desetiny upsaného základního kapitálu posouzení přiměřené výše protiplnění při výkupu účastnických cenných papírů pro účely squeezeoutu vypořádání v penězích při zrušení obchodní společnosti s převodem jmění na společníka transferové ceny kvantifikace finančních ztrát a ušlého zisku
Znalecký posudek je vydán pod pořadovým č. 231-26/2013. V Praze dne 17. 4. 2013
………………………………………………………. Ing. Richard Etrych, jednatel
Otisk kulaté pečeti:
strana | 71
ZNALECKÝ POSUDEK Severomoravská plynárenská, a.s.
9 Přílohy 1)Statutární výsledovka, rozvaha společnosti za rok 2008 až 2012 a k 31. 1. 2013 (IFRS) 2) Výsledovka, rozvaha v systému RACE za rok 2010 až 2012 a k 31. 1.2013 (IFRS) 3) Plánovaná výsledovka, rozvaha v systému RACE za rok 2013 až 2017
strana | 72
ZNALECKÝ POSUDEK Severomoravská plynárenská, a.s. Příloha č. 1 – Statutární výsledovka, rozvaha společnosti za rok 2008 až 2012 a k 31. 1. 2013 (IFRS) Výsledovka [tis. Kč] Tržby Nakoupený plyn a služby související s dodávkami plynu a elektřiny Ostatní provozní výnosy Zaměstnanecké požitky Odpisy a snížení hodnoty dlouhodobých aktiv Ostatní provozní náklady Zisk z prodeje dceřiné společnosti Provozní zisk
Skut. Skut. Skut. Skut. Skut. Skut. 2008 2009 2010 2011 2012 2013 1.1.-31.12. 1.1.-31.12. 1.1.-31.12. 1.1.-31.12. 1.1.-31.12. 1.1.-31.1. 12 954 659 12 178 266 12 178 677 9 713 571 8 348 018 1 237 824 -12 605 376 -11 560 980 -11 360 391 -9 359 609 -7 776 707 -1 056 318 668 554 1 252 994 1 464 952 1 200 800 773 578 24 207 -22 644 -21 405 -14 858 -13 043 -10 488 -2 015 -26 261 -21 691 -134 131 -11 058 -16 907 -1 019 -449 889 -382 343 -339 229 -503 364 -406 495 -5 247 3 954 809 519 043 1 444 841 1 795 020 1 027 297 910 999 4 152 241
Finanční výnosy Finanční náklady
18 476 -1 870
7 573 -6 954
8 122 -40
5 397 -11
2 074 -1 556
0 0
Čisté finanční výnosy / náklady
16 606
619
8 082
5 386
518
0
Zisk před zdaněním Daň z příjmů
535 649 5 601
1 445 460 -83 211
1 803 102 -120 232
1 032 683 -22 633
911 517 -44 233
4 152 241 -33 847
Čistý zisk
541 250
1 362 249
1 682 870
1 010 050
867 284
4 118 394
Rozvaha [tis. Kč] AKTIVA celkem Dlouhodobá aktiva Pozemky, budovy a zařízení Investice do nemovitostí Nehmotná aktiva Investice v dceřiné společnosti Obchodní a jiné pohledávky Derivaty Ostatní dlouhodobá aktiva Odložená daňová pohledávka Dlouhodobá aktiva celkem Krátkodobá aktiva Obchodní a jiné pohledávky Deriváty Pohledávky z titulu nevyfakturovaných dodavek plynu a elektřiny Splatná daň z příjmů Pohledávky z titulu daně z přidané hodnoty Peníze a peněžní ekvivalenty Dlouhodobá aktiva držená k prodeji Krátkodobá aktiva celkem Rozvaha [tis. Kč] VLASTNÍ KAPITÁL A ZÁVAZKY celkem Vlastní kapitál Základní kapitál Nerozdělený zisk a ostatní fondy Vlastní kapitál celkem Dlouhodobé závazky Rezervy Deriváty Ostatní dlouhodobé závazky Odložený danový závazek Dlouhodobé závazky celkem Krátkodobé závazky Rezervy Závazky z obchodního styku a jiné závazky Deriváty Přijaté zálohy Splatná daň z příjmů Ostatní daňové závazky Ostatní finanční závazky Krátkodobé závazky celkem
Skut. Skut. Skut. Skut. Skut. Skut. 2008 2009 2010 2011 2012 2013 1.1.-31.12. 1.1.-31.12. 1.1.-31.12. 1.1.-31.12. 1.1.-31.12. 1.1.-31.1. 5 475 359 6 831 531 7 376 338 6 268 481 6 070 258 9 990 637 126 222 297 043 517 3 946 282
115 748 300 812 287 3 916 661 17 000
500 10 297 4 380 861
11 947 4 362 455
843 104 961
1 395 269 985
103 943 187 401 170 3 916 661 20 000 7 401 11 947 18 943 4 266 466
1 347 304 158 031 520 431
39 990 101 127 25 445 93 565 84 104 1 022 182 981 559 Součet 1 069 286 2 443 881 3 100 890 25 212 25 195 8 982 1 094 498 2 469 076 3 109 872 Skut. Skut. Skut. 2008 2009 2010 1.1.-31.12. 1.1.-31.12. 1.1.-31.12. 5 475 359 6 831 531 7 376 338
39 643 236 563
35 329 219 522
35 535 218 544
3 916 661 20 000 695
18 500
18 502
18 863 4 232 425
22 353 295 704
22 136 294 717
1 134 310 38 868 339 419 20 705 92 544 410 210 2 036 056
828 095 790 286 2 633 7 124 308 613 615 788 39 516 5 886 23 308 145 715 655 728 8 131 121 1 857 893 9 695 920 3 916 661 2 036 056 5 774 554 9 695 920 Skut. Skut. Skut. 2011 2012 2013 1.1.-31.12. 1.1.-31.12. 1.1.-31.1. 6 268 481 6 070 258 9 990 637
2 069 728 2 570 593 4 640 321
2 069 728 3 389 928 5 459 656
2 069 728 3 715 057 5 784 785
2 069 728 3 042 418 5 112 146
2 069 728 2 899 675 4 969 403
2 069 728 7 018 069 9 087 797
196 54 699
2 380
2 746 95 200
1 941
1 600
1 600
212
210
10
3 041
2 153
1 810
1 610
3 219 788 165 16 947 658 643 108 123 9 685 3 730 1 588 512
2 820 434 300 7 588 697 082
3 785 460 290 27 543 598 064
3 574 553 632 12 067 320 688
8 589 3 803 1 154 182
5 852 3 511 1 099 045
7 814 3 455 901 230
54 895 404 382 796 60 158 271 420 14 192 51 173 780 143
1 000 5 128 8 508 3 030 569 773 27 444 712 148 35 058 13 236 2 678 1 363 367
strana | 73
ZNALECKÝ POSUDEK Severomoravská plynárenská, a.s. Příloha č. 2 – Výsledovka, rozvaha v systému RACE za rok 2010 až 2012 a k 31. 1.2013 (IFRS) Výsledovka [tis. Kč] Tržby Výnosy z komoditních derivátů Ostatní Tržby celkem Náklady spojené s dodávkami plynu a elektřiny Náklady na služby Náklady na plyn a elektřinu a související služby Mzdové náklady Pojištění a sociální náklady Náklady na zaměstnance Ostatní provozní výnosy Ostatní provozní náklady Ostatní provozní náklady/výnosy Výnosy z investic EBITDA Odpisy a snížení hodnoty dlouhodobých aktiv Provozní EBIT Finanční výnosy/náklady Ostatní Finanční výsledek Zisk před zdaněním Daň z příjmů splatná Odložená daň Daň z příjmů Čistý zisk Rozvaha [tis.Kč] AKTIVA Dlouhodobá aktiva Nehmotná aktiva Dlouhodobý hmotný majetek Investice v dceřiné společnosti Ostatní pohledávky a aktiva Odložená daňová pohledávka Krátkodobá aktiva Finanční pohledávky Obchodní pohledávky Pohledávky z obchodního styku Pohledávky ve skupině Ostatní pohledávky a aktiva Ostatní daňové pohledávky (daň z příjmů) Peníze a peněžní ekvivalenty
Rozvaha [tis.Kč] VLASTNÍ KAPITÁL A ZÁVAZKY Vlastní kapitál Základní kapitál/příplatky kapitálu Nerozdělený zisk, rezervní fond a ostatní fondy Zisk/ztráta úč.období Dlouhodobé závazky Rezervy Ostatní dlouhodobé závazky Krátkodobé závazky Rezervy Finační závazky Závazky z obchodního styku a jiné závazky Obchodní závazky Závazky ve skupině Ostatní závazky Ostatní daňové závazky
Skut. 2010 1.1.-31.12. 12 191 504 200 300 328 12 392 132 -8 867 708 -2 542 377 -11 410 085 -10 288 -3 810 -14 098 71 904 -290 295 -218 391 1 179 593 1 929 152 -134 131 1 795 020 8 082 -1 8 082 1 803 102 -144 303 24 071 -120 232 1 682 870
Skut. 2011 1.1.-31.12. 9 856 228 248 389 154 10 104 771 -7 717 855 -2 039 523 -9 757 378 -9 035 -3 249 -12 283 89 107 -288 765 -199 657 906 594 1 042 046 -11 058 1 030 988 5 386 -3 692 1 695 1 032 683 -22 553 -80 -22 633 1 010 050
Skut. 2012 1.1.-31.12. 8 553 981 54 204 -3 8 608 183 -6 451 423 -1 670 257 -8 121 680 -7 101 -2 609 -9 710 70 153 -308 383 -238 229 689 343 927 907 -16 907 911 000 510 8 518 911 518 -47 723 3 490 -44 233 867 284
Skut. 2013 1.1.-31.1. 1 239 850 21 864 0 1 261 714 -844 334 -218 860 -1 063 194 -1 472 -490 -1 963 25 075 -23 181 1 894 3 954 809 4 153 260 -1 019 4 152 241 0 0 0 4 152 241 -33 630 -217 -33 847 4 118 394
Skut. 2010 31.12. 6 861 475 4 248 048 171 300 326 3 928 608 0 18 943 2 613 427 980 208 1 344 483 64 743 1 279 740 287 320 0 1 417
Skut. 2011 31.12. 6 066 236 4 211 731 0 276 207 3 916 661 0 18 863 1 854 505 408 861 1 211 756 145 762 1 065 994 211 777 20 705 1 407
Skut. 2012 31.12. 5 822 243 4 194 176 0 254 851 3 916 661 311 22 353 1 628 067 643 268 880 412 102 153 778 259 52 347 39 516 12 524
Skut. 2013 31.1. 9 669 949 276 215 0 254 079 0 0 22 136 9 393 734 8 114 640 1 076 471 354 903 721 568 180 255 5 886 16 482
Skut. 2010 31.12. 6 861 475 5 784 785 2 523 674 1 578 241 1 682 870 2 946 2 746 200 1 073 744 3 219 3 730 958 672 32 085 737 908 188 679 108 123
Skut. 2011 1.1.-31.12. 6 066 236 5 112 146 2 523 674 1 578 422 1 010 050 2 143 1 941 202 951 947 2 820 3 802 945 325 53 912 442 475 448 938 0
Skut. 2012 1.1.-31.12. 5 822 243 4 969 403 2 523 674 1 578 444 867 284 1 800 1 600 200 851 040 3 785 3 511 843 744 68 795 410 137 364 812 0
Skut. 2013 31.1. 9 669 949 9 087 797 2 523 674 2 445 729 4 118 394 1 600 1 600 0 580 552 3 574 3 455 573 523 85 369 450 970 37 184 0
strana | 74
ZNALECKÝ POSUDEK Severomoravská plynárenská, a.s. Příloha č. 3 – Plánovaná výsledovka, rozvaha v systému RACE za rok 2013 až 2017 Výsledovka [tis. Kč] Tržby Výnosy z komoditních derivátů Ostatní Tržby celkem Náklady na plyn a elektřinu a související služby Náklady na zaměstnance Ostatní provozní náklady/výnosy Výnosy z investic EBITDA Odpisy a snížení hodnoty dlouhodobých aktiv Provozní EBIT Finanční výnosy/náklady Finanční výsledek Zisk před zdaněním Daň z příjmů splatná Odložená daň Daň z příjmů Čistý zisk
Rozvaha [tis.Kč] AKTIVA Dlouhodobá aktiva Nehmotná aktiva Dlouhodobý hmotný majetek Investice v dceřiné společnosti Odložená daňová pohledávka Krátkodobá aktiva Finanční pohledávky Obchodní pohledávky Ostatní pohledávky a aktiva Ostatní daňové pohledávky (daň z příjmů) Peníze a peněžní ekvivalenty
Rozvaha [tis.Kč] VLASTNÍ KAPITÁL A ZÁVAZKY Vlastní kapitál Základní kapitál/příplatky kapitálu Nerozdělený zisk, rezervní fond a ostatní fondy Zisk/ztráta úč.období Dlouhodobé závazky Rezervy Ostatní dlouhodobé závazky Krátkodobé závazky Rezervy Finační závazky Závazky z obchodního styku a jiné závazky Ostatní daňové závazky
Plán 2013 1.1.-31.12. 7 360 363 32 686 0
Plán 2014 1.1.-31.12. 6 354 553 0 0
Plán 2015 1.1.-31.12. 6 470 675 0 0
Plán 2016 1.1.-31.12. 6 503 028
Plán 2017 1.1.-31.12. 6 535 544
7 393 049
6 354 553
6 470 675
6 503 028
6 535 544
-6 698 287 -12 051 -257 232 3 954 809 4 380 288 -11 918 4 368 370 15 033 15 033 4 383 404 -81 425 -2 494 -83 919 4 299 484
-5 733 908 -12 360 -233 357 0 374 928 -11 499 363 429 15 457 15 457 378 886 -71 982 -4 490 -76 472 302 414
-5 917 248 -12 699 -232 356 0 308 372 -11 417 296 955 15 889 15 889 312 845 -59 436 -3 641 -63 077 249 768
-5 946 834 -12 762 -232 356 0 311 076 -11 417 299 659 16 301 16 301 315 960 -60 028 0 -60 028 255 933
-5 976 568 -12 826 -232 356 0 313 793 -11 417 302 376 16 718 16 718 319 094 -60 623 0 -60 623 258 471
Plán 2013 31.12. 9 940 254 258 191 0 243 823 0 14 368 9 682 062 9 395 832 162 459 123 772 0 0
Plán 2014 31.12. 10 149 573 242 852 0 232 974 0 9 878 9 906 721 9 660 697 139 638 106 386 0 0
Plán 2015 31.12. 10 409 751 228 444 0 222 207 0 6 237 10 181 307 9 930 787 142 190 108 330 0 0
Plán 2016 31.12. 10 668 584 228 444 0 222 207 0 6 237 10 440 139 10 188 367 142 901 108 871 0 0
Plán 2017 31.12. 10 929 969 228 444 0 222 207 0 6 237 10 701 525 10 448 494 143 616 109 416 0 0
Plán 2013 31.12. 9 940 254 9 268 887 2 523 674 2 445 729 4 299 484 1 600 1 600 0 669 767 3 574 3 455 662 738 0
Plán 2014 31.12. 10 149 573 9 571 301 2 523 674 6 745 213 302 414 1 600 1 600 0 576 672 3 574 3 455 569 644 0
Plán 2015 31.12. 10 409 751 9 821 069 2 523 674 7 047 627 249 768 1 600 1 600 0 587 082 3 574 3 455 580 053 0
Plán 2016 31.12. 10 668 584 10 077 002 2 523 674 7 297 395 255 933 1 600 1 600 0 589 982 3 574 3 455 582 953 0
Plán 2017 31.12. 10 929 969 10 335 472 2 523 674 7 553 328 258 471 1 600 1 600 0 592 897 3 574 3 455 585 868 0
strana | 75