2013

Law, Economics, History, Political Science, Linguistics, International Relations

EUROPEAN

OFFROADS OF SOCIAL SCIENCE 1/2013

EUROPEAN

OFFROADS OF SOCIAL SCIENCE European Offroads of Social Science je recenzovaný odborný vědecký časopis. Časopis je preferenčně zaměřen na širší oblast témat sociálních věd. Preferována jsou zejména témata interdisciplinárního charakteru a témata s mezioborovým přesahem svého využití. Cíleně je také podporována publikační činnost mladých vědeckých pracovníků a odborných prací vytvořených v mezinárodní spolupráci. Všechny publikované vědecké práce jsou také veřejně dostupné na stránkách www.euoffroads.cz European Offroads of Social Science is a peer reviewed scienti ic journal aimed mainly at publishing social science papers either containing views of multiple branches of science or leading to an application within the realms of multiple areas of interest. We encourage young researchers into publishing with us and prefer papers based on international collaboration. All works published are also freely available on-line at www.euoffroads.cz

Redakční rada časopisu: doc. JUDr. Zbyněk Švarc, Ph.D. Vysoká škola ekonomická v Praze prof. JUDr. Martin Boháček, CSc. Vysoká škola ekonomická v Praze prof. JUDr. Stanislava Černá, CSc. Právnická fakulta Univerzity Karlovy prof. JUDr. Richard Pomahač, CSc. Právnická fakulta Univerzity Karlovy doc. JUDr. Mikuláš Sabo, CSc. Ekonomická univerzita v Bratislavě doc. Ing. Hana Mikovcová, Ph.D. Vysoká škola ekonomická v Praze prof. Ing. Ladislav Jakl, CSc. Metropolitní univerzita Praha doc. MUDr. Valér Džupa, CSc. Fakultní nemocnice Královské Vinohrady v Praze doc. MUDr. Václav Báča, Ph.D. Univerzita Karlova v Praze Šéfredaktor časopisu: Ing. David Leiss Vysoká škola ekonomická v Praze Gra ická úprava a sazba: Kateřina Štěpánková, Druztová GRAFIS – gra ický servis

Lucie Andreisová Systém vnitřní struktury akciové společnosti Abstrakt: České obchodní právo se k 1. 1. 2014 dozná významných změn. Jednou z mnoha oblastí, které se budou pyšnit novým kabátem, je i oblast vnitřního řízení a správy akciové společnosti, tzv. corporate governance. Kromě tradičního dualistického systému řízení a správy a. s. (představenstvo a dozorčí rada), si akcionáři budou moct zvolit také systém monistický (správní rada a statutární ředitel). Český zákonodárce tak koncepci monistické struktury vnitřního řízení a správy akciové společnosti uchopil (v porovnání se zahraniční jurisdikcí) poněkud odlišně, když stanovil, že i v této struktuře jsou povinně utvářeny orgány dva. Takovéto atypické řešení přinese podnikatelské praxi řadu výkladových problémů; ne vždy je například jasné, jaké záležitosti spadají do působnosti kterého orgánu. Snahou následujícího příspěvku je upozornit na některá sporná místa nové právní úpravy monistického korporačního systému, a to zejména v oblasti právní úpravy postavení a působnosti správní rady a statutárního ředitele. Abstract: The Czech business law will be changed materially as at 1 January 2014. One of many areas that will boast a new coat is the corporate governance of a joint stock company. In addition to the traditional dualistic system of the corporate governance (Board of Directors and Supervisory Board) shareholders may choose the monistic system as well (Managing Board and Statutory Director). Thus the Czech legislator has handled the conception of the monistic structure of the corporate governance of a jointstock company somewhat differently (compared to foreign jurisdiction) where it resoled that formation of two bodies is required in this structure, too. Such atypical solution will bring many interpretation problems for the business practice, as it is not always clear, for example, what matters fall within the powers of each body. The aim of the following paper is to highlight some of disputable issues of the new legislation of the monistic corporate system, especially, in the area of legal regulation of the position and powers of managing board and statutory director.

70

Vodafone Czech Republic, a.s.

Klíčová slova: akciová společnost, rekodi ikace soukromého práva, zákon o obchodních korporacích, nový občanský zákoník, systém vnitřního řízení a správy, monistický systém, dualistický systém, valná hromada, správní rada, předseda správní rady, statutární ředitel, představenstvo, dozorčí rada, působnost, evropská (akciová) společnost. Keywords: joint stock company, recodi ication of the Czech private law, business corporations act, new civil code, corporate governance, monistic system, dualistic system, general meeting, managing board, chairman of the managing board, statutory director, board of directors, supervisory board, powers, European company (Societas Europaea)

1. Úvod Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech, tzv. zákon o obchodních korporacích (dále také „ZOK“), zavádí do českého obchodního práva opci vnitřní struktury řízení a správy akciové společnosti1. V obecné rovině to znamená, že akcionáři dané akciové společnosti se mohou buď při jejím založení, nebo i později, v průběhu další existence této společnosti rozhodnout, zda pro vnitřní organizaci akciové společnosti využijí systém dualistický (tj. stávající systém v podobě představenstva a dozorčí rady) nebo systém monistický (reprezentovaný správní radou a statutárním ředitelem)2. Toto rozhodnutí ovšem není povinné, neboť ustanovení § 396 odst. 3 ZOK stanoví, že: „V pochybnostech platí, že je zvolen dualistický systém.“ Oproti francouzské právní úpravě, která je považována za archetyp evropského monistického korporačního systému, se tak v českém pojetí jedná spíše o systém smíšený (podobně jako v právní úpravě švýcarské)3. Důvodová zpráva k zákonu o obchodních korporacích uvádí, že výše uvedená opce vnitřní struktury řízení a správy a. s. je určitou reakcí na potřeby praktického života, zejména na vývoj v oblasti evropského práva. 1

viz ustanovení § 396 a násl. ZOK

2

Dle ustanovení § 397 odst. 1 ZOK dochází k volbě systému vnitřní struktury a. s. změnou stanov (popř. zakladatelským právním jednáním); v průběhu života dané akciové společnosti je tedy možné prostřednictvím změn jejích stanov mezi těmito dvěma pojetími libovolně „přepínat“.

3

Česká právní úprava monistické akciové společnosti se tak inspiruje nejen řešením francouzským a italským, ale v řadě detailů také řešením švýcarským.

71

Lucie Andreisová, Vodafone Czech Republic, a.s.

2. Monistický systém vnitřního řízení a správy akciové společnosti Obecně lze monistický systém řízení a správy a. s. popsat jako zvláštní strukturu, ve které se povinně vytváří pouze jeden orgán, který v sobě kumuluje jak členy pověřené statutární činností, tedy členy výkonné (tzv. executive members), tak členy stojící mimo exekutivu, tedy členy pověřené kontrolou (tzv. non-executive members).4 V českém pojetí je monistická struktura dělena následovně: (1) statutárním orgánem monistické akciové společnosti je statutární ředitel s tím, že je umožněna kumulace funkcí předsedy správní rady a statutárního ředitele (tzv. širší a užší monistický systém)5; (2) kontrolním orgánem a v zásadě také orgánem stěžejním je správní rada. Na postavení členů správní rady (včetně jejího předsedy6) se dle ustanovení § 456 odst. 2 ZOK přiměřeně aplikují ustanovení ZOK o dozorčí radě; na postavení statutárního ředitele (a předsedy správní rady, který současně vykonává funkci statutárního ředitele) se dle ustanovení § 456 odst. 1 ZOK přiměřeně aplikují ustanovení ZOK o představenstvu. Je zřejmé, že takovýto odkaz se nemůže vztahovat pouze na zvláštní ustanovení o těchto orgánech (tj. na ustanovení § 435 až § 445 ZOK, tedy právní úpravu představenstva akciové společnosti, a na ustanovení § 446 až § 455 ZOK, tedy právní úpravu dozorčí rady akciové společnosti), ba naopak, vztahuje se na všechny případy, kdy se v zákoně o obchodních korporacích o představenstvu nebo dozorčí radě cokoliv stanoví. Komplikací v užití pravidla přiměřené aplikace, resp. obdobného použití, může být nejen zmíněná kumulace funkcí. Proto je třeba vzít v potaz, že toto pravidlo není absolutní (jsou umožněny věcné odchylky), a nelze se tak slepě spoléhat na mnohdy nevhodné odkazy na právní úpravu dualistického systému řízení a správy a. s. Dle důvodové zprávy k zákonu o obchodních korporacích je „celá norma míněna tak, že mezi jednotlivými orgány dualistického systému a jednotlivými orgány monistického systému není přímá obdoba.“ Použijí se tak pouze ta ustanovení, která obsahově (tj. věcně) nejlépe (tj. soudem řádného hospodáře) odpovídají povaze a působnosti (včetně ad hoc působnosti) zákonných orgánů. „Tato teze musí být vykládána s ohledem na kvalitativně 4

Švýcarský zákonodárce se ale např. vydal cestou odlišnou, kdy vytvořil další orgán, a to orgán auditora (jakýsi kontrolor či revizor). Proto bývá švýcarské pojetí vnitřního řízení a správy monistické korporace označováno jako systém smíšený (tradičně se řadící mezi monistické systémy).

5

viz ustanovení § 463 odst. 3 ZOK

6

Za předpokladu, že není zároveň statutárním ředitelem dané akciové společnosti.

72

Systém vnitřní struktury akciové společnosti

vyšší úvahu, než které je s to běžný soudný intelekt, a vždy tak, aby nedocházelo k nevyváženosti mezi oběma systémy vnitřní struktury řízení.“ Jakkoli by se tak mohlo zdát, monismus, jak popsán výše, není pro české právo úplnou novinkou, neboť se s ním lze již léta setkat v právní úpravě evropské (akciové) společnosti (dále také „SE“). Nařízení Rady ES č. 2157/2001, o statutu evropské společnosti (tzv. nařízení o SE) ze dne 8. 10. 20017, které je těžištěm právní úpravy evropské společnosti upravující její základní statusové otázky, od počátku počítá jak s monistickým, tak s dualistickým modelem řízení a správy. Zakladatelé (resp. akcionáři) evropské společnosti si tak již v minulosti mohli zvolit, jaký systém vnitřního řízení a správy SE pro svoji společnost uplatní. Článek 43 citovaného nařízení zavedl pro ty členské státy, jejichž akciové právo jeden z uvedených modelů nezná, povinnost upravit je speciálně pro SE. Právě to byl případ České republiky, která tak učinila prostřednictvím zákona č. 627/2004 Sb., o evropské společnosti ze dne 11. listopadu 2004 (dále také „zákon o SE“)8. Dlužno dodat, že právní úprava vnitřní struktury evropské společnosti, konkrétně monistického systému SE, však není s právní úpravou monistické akciové společnosti totožná.

7

účinnost 8. 10. 2004

8

viz ustanovení § 23 až § 44 tohoto zákona

73


3. Základní charakteristika organizační struktury monistické akciové společnosti Nejvyšším orgánem akciové společnosti i nadále zůstává valná hromada, a to bez ohledu na zvolený systém vnitřní struktury jejího řízení a správy. Toto vyplývá jak z ustanovení § 397 odst. 2 ZOK9, tak i ze systematiky zákona o obchodních korporacích, neboť právní úprava valné hromady akciové společnosti10 je předřazena právní úpravě jednotlivých systémů vnitřní struktury a. s.11 Dalším orgánem, který je české monistické akciové společnosti vlastní, je správní rada. Správní rada je de facto stěžejním orgánem monistické obchodní korporace (tím není dotčena působnost valné hromady, jak uvedeno výše). Ačkoliv se dle ustanovení § 463 odst. 1 ZOK12 nejedná o orgán statutární (tím je statutární ředitel), ani o orgán nejvyšší13 (valná hromada), její postavení významně přesahuje význam a působnost dozorčí rady v dualistickém systému vnitřní struktury a. s. To vyplývá především ze zvláštní právní úpravy správní rady14 (nikoliv z dikce ustanovení § 456 odst. 2 ZOK). Členy správní rady volí a odvolává valná hromada (viz ustanovení § 421 odst. 2 písm. f) ZOK). Počet členů správní rady je dispozitivně stanoven na tři15. Důležité je, že zákon neuvádí ani dolní, ani horní hranici počtu členů správní rady, z čehož plyne, že správní rada může být i jednočlenná16. V takovém případě je však potřeba důsledně upravit stanovy dané akciové společnosti (zejména v otázkách podepisování, rozhodování či svolávání jednočlenné správní rady). Novinkou, kterou kodi ikace českého soukromého práva zavádí, je možnost obsazení orgánu obchodní korporace právnickou osobou17. To platí 9

Ustanovení § 397 odst. 2 ZOK: „Volbou systému vnitřní struktury nejsou dotčena ustanovení tohoto zákona o valné hromadě, ledaže tento zákon stanoví jinak.“

10

ustanovení § 398 až § 434 ZOK

11

Právní úprava dualistického systému vnitřní struktury a. s. v ustanovení § 435 až § 455 ZOK, právní úprava monistického systému vnitřní struktury a. s. v ustanovení § 456 až § 463 ZOK.

12

Ustanovení § 463 odst. 1 ZOK: „Statutárním orgánem společnosti je statutární ředitel jmenovaný správní radou. Smlouvu o výkonu funkce statutárního ředitele schvaluje správní rada.“

13

viz ustanovení § 44 odst. 1 ZOK v kombinaci s ustanovením § 397 odst. 2 ZOK

14

viz ustanovení § 457 až § 460 ZOK

15

Ustanovení § 457 ZOK: „Neurčí-li stanovy jinak, má správní rada 3 členy.“

16

V rozporu s francouzskou právní úpravou monistické obchodní korporace a zákonem o evropské společnosti nebylo převzato omezení maximálního počtu členů na 18 (dle důvodové zprávy k ZOK záleží na volné úvaze té které společnosti, jak v reakci na své potřeby a ekonomické možnosti počet členů správní rady upraví).

17

viz ustanovení § 152 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, tzv. nový občanský zákoník (dále také „NOZ“)

74


i pro členy správní rady monistické a. s., vyjma jejího předsedy. Ustanovení § 461 odst. 2 ZOK totiž uvádí, že: „Předsedou správní rady může být jen osoba fyzická.“ Předseda správní rady je volen a odvoláván správní radou18. Z textu zákona zároveň vyplývá, že do funkce předsedy správní rady může být zvolen pouze její člen, nikoliv osoba stojící mimo správní radu. Je tedy otázkou, jak se bude postupovat v případě, kdy s ohledem na výše uvedené novum o členství právnických osob v orgánech obchodních korporací valná hromada zvolí do správní rady samé právnické osoby, popř. pouze jednu osobu fyzickou (ve zbytku osoby právnické). V obou případech lze dovodit, že takovýmto činem valná hromada znemožní správní radě svobodnou volbu jejího předsedy. Na postavení členů správní rady (ať jsou jimi osoby fyzické či právnické) se analogicky použijí pravidla zákona o obchodních korporacích vztahující se na členy dozorčí rady dualistické a. s. (z pohledu osobního obsahu a způsobu obsazování). Z hlediska působnosti správní rady, která je koncipována mimořádně široce, lze hovořit o třech stěžejních oblastech: (1) strategická a koncepční působnost správní rady monistické akciové společnosti, (2) kontrolní působnost správní rady monistické akciové společnosti a konečně (3) zbytková působnost správní rady monistické akciové společnosti. Pro strategickou a koncepční působnost správní rady monistické a. s. je stěžejním ustanovení § 460 odst. 1 ZOK: „Správní rada určuje základní zaměření obchodního vedení společnosti a dohlíží na jeho řádný výkon.“ Pojem obchodní vedení je z hlediska svého obsahu vymezen především v judikatuře Nejvyššího soudu České republiky, a to jako „činnost, která směřuje dovnitř společnosti“19, resp. „řízení společnosti, tj. zejména organizování a řízení její podnikatelské činnosti, včetně rozhodování o podnikatelských záměrech“20. Je logické, že řízení společnosti jako takové má jak aspekt krátkodobý, v podobě každodenního řízení společnosti, tak aspekt dlouhodobý, v podobě řízení strategického. S ohledem na ustanovení § 463 odst. 4 ZOK, dle kterého přísluší obchodní vedení monistické akciové společnosti jejímu statutárnímu řediteli (statutární orgán), je více než zřejmé, že hranice mezi působností správní rady a působností statutárního ředitele je poněkud mlhavá21. Vezme-li se však v potaz hlavní smysl a účel právní úpravy vnitřní struktury a. s. v kombinaci s výše uvedenými de inice18


19

viz rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky ze dne 30. 4. 1997, sp. zn. 1 Odon 2/97

20

viz rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky ze dne 25. 8. 2004, sp. zn. 29 Odo 479/2003

21

Ustanovení § 435 odst. 3 ZOK navíc uvádí, že „nikdo není oprávněn udělovat představenstvu pokyny týkající se obchodního vedení.“

75


mi obchodního vedení, lze dovodit, že správní rada bude příslušná k přijímání čistě jen obecných rozhodnutí týkajících se především strategických a koncepčních otázek řízení společnosti (tj. dlouhodobý aspekt řízení společnosti), zatímco rozhodnutí z oblasti každodenního řízení společnosti a zásadnější strategická rozhodnutí budou naopak spadat do působnosti statutárního ředitele. Podobně je tomu ostatně i u vymezení působnosti správní rady evropské společnosti, která dle ustanovení § 40 odst. 1 zákona o SE „určuje orientaci činnosti evropské společnosti a dohlíží na její realizaci.“ Správní rada SE tak zásadně nemůže zasahovat do běžného obchodního vedení (zejm. udělovat pokyny orgánu obchodního vedení), může však evropskou společnost řídit koncepčně. Kromě výše uvedeného je správní rada monistické a. s. (podobně jako dozorčí rada u dualistické akciové společnosti) orgánem kontrolním22. Správní rada tak dohlíží na řádný výkon působnosti statutárního ředitele a na činnost korporace jako celku (analogický výklad ustanovení § 446 odst. 1 ZOK). Z ustanovení § 462 odst. 1 ZOK však vyplývá, že dohled nad výkonem funkce statutárního ředitele je působnost, kterou správní rada sdílí s jejím předsedou. Pokud je pak předseda správní rady současně statutárním ředitelem dané monistické akciové společnosti, je zřejmé, že správní rada má v oblasti kontroly výkonu funkce statutárního ředitele plnou působnost. Vyskytne-li se při správě monistické akciové společnosti potřeba rozhodnout záležitost, kterou zákon o obchodních korporacích nepřiznává do působnosti žádného jiného orgánu, je k takovému rozhodnutí příslušná právě správní rada23, což je významná výjimka z obecného pravidla vyplývajícího z ustanovení § 163 NOZ24 (podle kterého je orgánem disponujícím takovouto zbytkovou působností statutární orgán) odlišující správní radu monistické a. s. od dozorčí rady v její konkurenční struktuře vnitřního řízení a správy. V čele správní rady stojí, jak uvedeno výše, její předseda. Předseda správní rady je oproti jejím běžným členům nadán zvláštními právy i povinnostmi. Jeho působnost lze dělit na: (1) organizační působnost (ustanovení § 462 odst. 1 ZOK25), (2) kontrolní působnost (ustanovení § 462 odst. 1 ZOK26) a v neposlední řadě také (3) zástupčí působnost (ustanovení § 462 odst. 2 ZOK).

22

viz ustanovení § 456 odst. 2 ZOK ve spojení s ustanovením § 44 odst. 2 ZOK

23


24

Ustanovení § 163 NOZ: „Statutárnímu orgánu náleží veškerá působnost, kterou zakladatelské právní jednání, zákon nebo rozhodnutí orgánu veřejné moci nesvěří jinému orgánu právnické osoby.“

25

Předseda správní rady organizuje a řídí její činnost.

76


Nezbytným článkem v organizační struktuře monistické akciové společnosti je její statutární ředitel (statutární orgán). O statutárním řediteli monistické akciové společnosti však pojednává následující kapitola.

4. Statutární ředitel v monistické akciové společnosti Statutárním ředitelem monistické akciové společnosti může být pouze osoba fyzická splňující podmínky zákona o obchodních korporacích (popř. nového občanského zákoníku) pro členství v představenstvu a. s.27 Právní úprava tohoto orgánu monistické obchodní korporace v zákoně o obchodních korporacích28 je na první pohled velmi kusá; nutno tedy dodat, že na postavení statutárního ředitele se analogicky použijí ustanovení zákona o obchodních korporacích o představenstvu a. s.29 (nevylučuje-li to jeho povaha jako jednočlenného orgánu). Velmi kontroverzní oblastí právní úpravy statutárního ředitele monistické obchodní korporace je problematika jeho obsazování. Zákon o obchodních korporacích je totiž v této záležitosti vnitřně rozporný. V ustanovení § 421 odst. 2 písm. e) ZOK (oblast působnosti valné hromady a. s.) zákonodárce stanoví, že do působnosti valné hromady akciové společnosti náleží „volba a odvolávání členů představenstva nebo statutárního ředitele, pokud stanovy neurčují, že tato působnost náleží dozorčí radě“. Dle ustanovení § 463 odst. 1 ZOK však platí, že statutární ředitel je „statutární orgán společnosti jmenovaný správní radou“. Takovýto zákonný rozpor lze naštěstí překlenout výslovnou úpravou ve stanovách akciové společnosti. Ztotožňuji se s názorem, že právo volby i odvolání statutárního ředitele může být prostřednictvím stanov dané a. s. svěřeno jak do působnosti její valné hromady, tak do působnosti její správní rady30. Nebude-li naopak tato problematika ve stanovách monistické akciové společnosti upravena vůbec, budou členové orgánů této obchodní 26

Dle ustanovení § 462 odst. 1 ZOK předseda správní rady „dohlíží na řádný výkon funkce správní radě podřízených orgánů společnosti“. Takovými orgány budou bezesporu zvláštní orgány zřízené stanovami té které akciové společnosti a pravděpodobně i statutární ředitel. Ten nejenže je jmenován správní radou, ale správní rada navíc schvaluje i jeho smlouvu o výkonu funkce.

27


28

ustanovení § 463 ZOK

29


30

viz ustanovení § 421 odst. 2 písm. e) ZOK v kombinaci s ustanovením § 456 odst. 2 ZOK a se zásadou dispozitivnosti soukromého práva vyjádřenou v ustanovení § 1 odst. 2 NOZ

77


korporace (včetně dalších adresátů práva) mnohdy vystaveni značné právní nejistotě. Jakkoli je problematika práva volby i odvolání statutárního ředitele diskutabilní, domnívám se, že toto právo by mělo být řazeno do působnosti správní rady monistické a. s. V první řadě je právě správní rada tím orgánem, který schvaluje statutárnímu řediteli jeho smlouvu o výkonu funkce31, což je nepřehlédnutelná výjimka z obecného pravidla pro schvalování smluv o výkonu funkce v dualistickém systému vnitřní struktury akciových společností32 vypovídající o tom, že vztah mezi statutárním ředitelem a správní radou je, resp. měl by být, odlišný od vztahu představenstva a dozorčí rady (větší závislost a výše uvedená podřízenost). Shodně je ostatně problematika obsazování tzv. generálního ředitele řešena i u právní úpravy evropské společnosti (dle ustanovení § 35 odst. 1 zákona o SE je generální ředitel jmenován a odvoláván správní radou, a to vždy, bez ohledu na to, zda se jedná o model předseda-generální ředitel nebo o model odlišující osobu předsedy správní rady a generálního ředitele). Svěření práva volby a odvolání statutárního ředitele do rukou správní rady pak může být v neposlední řadě chápáno i jako jasná příležitost, jak právní úpravu monistické akciové společnosti v českém právu posunout blíže k jejím kořenům, neboť jak uvedeno v úvodní kapitole, české pojetí monistického systému je chápáno spíše jako určitá modi ikace systému dualistického. Z ustanovení § 463 odst. 3 ZOK vyplývá, že: „Statutárním ředitelem může být i předseda správní rady.“ Zároveň platí, jak uvedeno výše, že stanovy monistické akciové společnosti mohou určit, že správní rada bude mít pouze jednoho člena33. Logicky se tedy nabízí otázka, zda je v tomto kontextu možné obojí najednou, tedy, zda je připuštěna výše uvedená kumulace funkcí i za předpokladu, že předseda správní rady je zároveň jediným členem správní rady. Prakticky by to znamenalo, že kromě valné hromady dané a. s., by v akciové společnosti (resp. v jejích orgánech) dále igurovala pouze jedna fyzická osoba. S ohledem na fakt, že monistický systém by měl podnikatelské praxi nabídnout především jednodušší formu podnikání pod záštitou právní formy akciové společnosti, nelze dle mého soudu takovouto redukci vnitřního řízení a správy akciové společnosti vyloučit. Zároveň je možné se ptát, zda může být do funkce statutárního ředitele zvolen i jiný člen správní rady, který není 31


32


33

viz ustanovení § 457 ZOK

78


jejím předsedou (za předpokladu, že v dané akciové společnosti nedojde ke kumulaci funkcí předsedy správní rady a statutárního ředitele). S ohledem na citovaná ustanovení nové právní úpravy vnitřního řízení a správy a. s. a zásadu autonomie vůle se i v této otázce přikláním k názoru, že takovouto volbu vyloučit nelze. Statutární ředitel je dle ustanovení § 463 odst. 1 ZOK statutárním orgánem monistické akciové společnosti, z čehož vyplývá, že je oprávněn jednat za společnost navenek (vůči třetím osobám). Z ustanovení § 463 odst. 4 ZOK však dále vyplývá, že statutárnímu řediteli náleží obchodní vedení společnosti34, neboli je oprávněn působit i směrem dovnitř dané akciové společnosti, tedy, jak uvedeno v předcházející kapitole, řídit společnost na každodenní bázi a činit strategická a koncepční rozhodnutí35. Nutno připomenout, že obchodní vedení statutárního ředitele je limitováno ustanovením § 460 odst. 1 ZOK, podle kterého je správní rada monistické akciové společnosti taktéž oprávněna řídit společnost koncepčně (v rámci její strategické a koncepční působnosti), resp. zákon stanoví, že: „Správní rada určuje základní zaměření obchodního vedení společnosti a dohlíží na jeho řádný výkon.“ Dalo by se tedy s opatrností říci, že mantinely obchodního vedení dané akciové společnosti určuje především správní rada, zatímco v jejich mezích společnost řídí statutární ředitel (s ohledem na zmíněné aspekty řízení společnosti, tj. aspekt krátkodobý v podobě každodenního řízení dané a. s. a aspekt dlouhodobý v podobě strategického a koncepčního řízení dané a. s.). Otázka, v jakém poměru bude řízení společnosti (tj. obchodní vedení) mezi uvedené orgány rozděleno, je tedy více než nejasná. Na jedné straně je zřejmé, že působnost správní rady v monistické a. s. jde notně za hranice působnosti dozorčí rady v její konkurenční struktuře vnitřního řízení a správy36, na straně druhé však zákon říká, že „nikdo není oprávněn dávat statutárnímu řediteli pokyny týkající se obchodního vedení.“37 34

viz výše uvedené rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky ze dne 25. 8. 2004, sp. zn. 29 Odo 479/2003 vymezující obchodní vedení jako: „řízení společnosti, tj. zejména organizování a řízení její podnikatelské činnosti, včetně rozhodování o podnikatelských záměrech“

35

Základní působností statutárního ředitele v monistické akciové společnosti je tedy výkon jejího obchodní vedení a jednání jejím jménem.

36

Příkladem souvisejícím s působností statutárního ředitele monistické akciové společnosti může být i fakt, že ke zvýšení základního kapitálu dané monistické a. s. postupem dle ustanovení § 511 až § 515 ZOK může být dle ustanovení § 511 odst. 1 ZOK pověřena (na základě rozhodnutí valné hromady) správní rada společnosti, nikoliv její statutární ředitel, ačkoliv v dualistické a. s. je na základě pověření valné hromady orgánem oprávněným rozhodnout o zvýšení základního kapitálu společnosti představenstvo dané a. s. Zákonodárce tak úmyslně posiluje pozici správní rady.

37

analogický výklad ustanovení § 435 odst. 3 ZOK

79


Právě tato oblast (působnost statutárního ředitele vs. působnost správní rady monistické a. s.) je dle mého soudu jedním z největších handicapů nové právní úpravy vnitřní struktury a. s. Fakt, že ne vždy je zcela jasné, jaké činnosti spadají do působnosti kterého orgánu, značně snižuje právní jistotu všech adresátů práva. V této souvislosti je vhodné znovu upozornit na důsledné zpracování stanov akciových společností, jejichž prostřednictvím (a na základě zásady autonomie vůle, na které je rekodi ikace českého soukromého práva postavena) je možné takováto problémová místa nové právní úpravy vnitřní struktury a. s. vyjasnit. Je zřejmé, že statutární ředitel monistické a. s. je jakožto nositel obchodního vedení povinen jednat s péčí řádného hospodáře38 (stejně jako člen představenstva dualistické a. s.). I pro statutárního ředitele monistické a. s. tak bude platit, že je povinen jednat s nezbytnou loajalitou a s nezbytnými znalostmi a pečlivostí, a to jak při vzniku své funkce, tak v průběhu jejího dalšího trvání. Pokud by statutární ředitel nebyl takové péče schopen (z důvodu například kon liktu zájmu nebo nedostatečných znalostí k učinění konkrétního rozhodnutí), musí z toho pro sebe vyvodit důsledky (kon likt s péčí řádného hospodáře tedy fakticky nastat může, nicméně statutární ředitel musí na vzniklou situaci bez zbytečného odkladu zareagovat, tj. kon likt společnosti oznámit, navrhnout vhodné řešení k jeho eliminaci, zajistit si externího poradce, delegovat danou činnost na třetí osobu, atp.)39. Péči řádného hospodáře si tedy zachovává i ten statutární ředitel, který vyhodnotí svoji vlastní nedostatečnost a současně nalezne řešení, jak vzniklou situaci zhojit. Povinnost jednat pečlivě a loajálně může na první pohled působit natolik přísně, že by se někteří členové statutárních orgánů a. s. mohli bát učinit riskantnější podnikatelské rozhodnutí. Proto ZOK zavádí pravidlo podnikatelského úsudku40, tzv. business judgement rule, které nabízí těm členům statutárních orgánů a. s., kteří jednají v mezích a za podmínek stanovených zákonem, určitou formu ochranného štítu41. S povinností statutárního ředitele jednat v souladu s péčí 38

viz ustanovení § 159 odst. 1 NOZ

39

Na obdobném principu stojí i právní úprava střetu zájmů (ustanovení § 54 a násl. ZOK), která se beze zbytku uplatní i na právní úpravu postavení statutárního ředitele monistické a. s.

40


41

Pravidlo podnikatelského úsudku má kořeny v anglo-americkém právu a vychází z myšlenky, že po statutárním orgánu akciové společnosti nebo jeho členu nelze požadovat, aby nesl odpovědnost za svá rozhodnutí, která se následně ukáží jako špatná, v případě, že při svém rozhodování dodržel všechny zákonné podmínky či požadavky (tj. především jednal loajálně, v obhájitelném zájmu dané společnosti a informovaně). Nová právní úprava řízení a správy a. s. tak poskytuje statutárním orgánům akciových společností (resp. jejich členům) právo na chybu v jejich podnikatelském úsudku.

80


řádného hospodáře logicky úzce souvisí i důsledky porušení této povinnosti, jimiž jsou: (1) vydání prospěchu42, (2) odpovědnost za škodu43, (3) vypořádání újmy na základě smlouvy44 a v neposlední řadě také (4) vyloučení statutárního ředitele a. s. z výkonu funkce statutárního orgánu dané obchodní korporace45. V této souvislosti nelze opomenout ani nově regulovanou sankci za selhání při výkonu funkce statutárního orgánu (resp. jeho člena) v podobě vrácení v minulosti vyplacených plnění (odměn)46. Skrze tento institut je v zákoně o obchodních korporacích zapracována snaha nové právní úpravy o zvýšení motivace představitelů statutárních orgánů obchodních korporací k řádnému jednání. V souvislosti s institutem tzv. delegovaného generálního ředitele v právní úpravě evropské společnosti47 a s právní úpravou pověření k výkonu funkce zakotvenou v novém občanském zákoníku48 (popř. právní úpravou vnitřního dělení působnosti jednotlivých členů statutárního orgánu a. s. či udělení plné moci k jednání za společnost), je také zajímavou otázkou, zda a za jakých podmínek může statutární ředitel delegovat svoji agendu, resp. její část, na jinou osobu. Tato problematika si však bezesporu zaslouží podstatně hlubší analýzu, neboť se dle mého názoru jedná o oblast, která může být pro český monistický systém vnitřního řízení a správy a. s. více než zásadní.

42


43

rozsah odpovědnosti za škodu statutárního ředitele monistické a. s. v ustanovení § 2910 a § 2911 NOZ

44


45

viz ustanovení § 64 odst. 1 ZOK a ustanovení § 65 odst. 1 ZOK

46

viz ustanovení § 62 odst. 1 ZOK a ustanovení § 68 ZOK

47

Dle ustanovení § 36 zákona o SE může „správní rada na návrh generálního ředitele jmenovat jednu nebo několik fyzických osob, které pověří asistencí generálnímu řediteli a které mají titul delegovaný generální ředitel.“ Správní rada pak v dohodě s generálním ředitelem určí rozsah působnosti delegovaného generálního ředitele (ve smyslu vnitřního dělení působnosti v rámci obchodního vedení SE). Postavení delegovaného generálního ředitele plně odpovídá postavení (pozici) generálního ředitele; je statutárním orgánem dané evropské společnosti, a vůči třetím osobám tak jedná ve stejném rozsahu jako její generální ředitel.

48

Dle nového občanského zákoníku je např. možné, aby člen statutárního orgánu akciové společnosti výkonem své funkce, resp. její části, pověřil jinou osobu. Odpovědnost za řádnou volbu pověřené osoby nese člen statutárního orgánu (pověřená osoba by tedy měla být vybrána s péčí řádného hospodáře), který je současně povinen zajistit dohled nad činností takové osoby. I tento institut má však své limity, neboť člen statutárního orgánu a. s. nemůže takovouto delegací, resp. pověřením, výkon své funkce „zcela vyprázdnit“, tj. nesmí delegovat vše.

81


5. Shrnutí Z výše uvedeného je patrné, že český zákonodárce zvolil pro monistický systém vnitřního řízení a správy akciové společnosti poněkud netradiční řešení se třemi obligatorními orgány v podobě valné hromady, správní rady a statutárního ředitele. Většina zahraničních právních řádů, jež ve svém právu monistický systém vnitřního řízení a správy upravují, staví na dualitě valné hromady a správní rady. Dle francouzské právní úpravy je například sice možné, aby správní rada jmenovala statutárním ředitelem někoho mimo své členy, avšak nutno dodat, že takováto osoba se pak nestává orgánem dané akciové společnosti, jedná se o osobu, na kterou je „pouze“ přenesena působnost statutárního orgánu. Obdobně je tomu tak v americkém korporačním právu, kde správní rada49 pověří obchodním vedením, resp. každodenním řízením, úředníky50, kteří nemají povahu orgánu společnosti. Ačkoliv termín „monistický“ navozuje dojem, že kromě valné hromady je v akciové společnosti povinně zřizován už jen jeden orgán (správní rada), v českém akciovém právu tomu tak není. Česká monistická akciová společnost je tak do jisté míry určitou modi ikací dualistického systému odlišující se především novou dvojicí obligatorních orgánů a možností kumulace funkcí.

6. Závěr Koncepce monistické akciové společnosti byla českému právnímu řádu dlouhou dobu neznámá (tím není dotčena oblast právní úpravy evropské společnosti). Teprve v rámci rekodi ikace soukromého práva se české podnikatelské praxi nabízí možnost volby monisticky organizované a. s. Monistický systém vnitřní struktury a. s. se v obecném měřítku od svého konkurenčního dualistického protějšku odlišuje tím, že v čele monistické obchodní korporace stojí namísto dvou orgánů (řídící a dozorčí orgán) orgán jediný. Tímto orgánem je správní rada, která v sobě do jisté míry spojuje pravomoci a působnost obou výše uvedených orgánů. Ve světě však existují různé dílčí variace takto de inovaného monistického systému. Jinak tomu není ani v případě České republiky, která se při tvorbě pravidel monistického korporačního systému inspirovala především právní úpravou francouzskou, 49

tzv. board of directors

50

tzv. of icers

82


italskou a v řadě detailů také švýcarskou. Klasický monistický korporační systém vychází z toho, že předseda správní rady současně vykonává funkci statutárního ředitele dané společnosti, čímž se dostává do pozice výkonného člena správní rady. Ostatní členové správní rady jsou pak v pozici členů nevýkonných, tj. jejich postavení se do určité míry přibližuje postavení členů dozorčí rady v dualistickém systému. Modi ikovaný systém vnitřní struktury a. s. (označovaný také jako novodobý) naopak vychází z toho, že statutární ředitel, který je statutárním orgánem dané společnosti, který je navíc obdařen působností obchodního vedení této společnosti, stojí mimo řady členů správní rady. Předseda správní rady je pak vůči jejím běžným členům nadán jistou koordinační a řídící úlohou, jinak se však jeho postavení od postavení těchto členů zásadně neliší. Lze říci, že systém, který vede k oddělení funkce statutárního ředitele od funkce předsedy správní rady, správní radu do jisté míry připodobňuje dozorčí radě dualistické akciové společnosti, i když ani v tomto případě neplatí, že by statutární ředitel plnil funkci představenstva dualistické a. s. a správní rada úlohu dozorčí rady a. s., neboť platí, že správní rada je de facto stěžejním orgánem monistické a. s., který sice nemůže udělovat statutárnímu řediteli pokyny týkající se obchodního vedení, avšak může a dokonce i musí řešit otázky koncepční a systémové povahy. S oba výše uvedenými subsystémy vzájemně se odlišujícími mírou exekutivního zapojení předsedy správní rady se lze nově setkat i v právní úpravě české monistické akciové společnosti. V zájmu zbytečného opakování zákonných principů, které jsou v zákoně o obchodních korporacích společné jak monistickému, tak dualistickému systému, zavedl český zákonodárce konstrukci, že pokud není v samotném zákoně o obchodních korporacích stanoveno jinak, platí pro statutárního ředitele ustanovení ZOK o představenstvu dualistické a. s. a pro správní radu pak ustanovení ZOK o dozorčí radě dualistické a. s., a to v závislosti na povaze a působnosti těchto orgánů (přičemž zvláštních pravidel pro monisticky organizovanou a. s. je v zákoně o obchodních korporacích velmi málo). Výše uvedený text však naznačuje, že takovýto odkaz může v řadě případů vyvolávat jisté výkladové pochybnosti. Většina těchto pochybností se odvíjí právě od skutečnosti, že správní rada v monistické a. s. značně přesahuje význam i působnost dozorčí rady v dualistické struktuře a. s., načež, dle mého soudu, není český právní řád bez detailnější úpravy vnitřní struktury a. s. připraven, a proto ne vždy je například zřejmé, která pravomoc náleží do působnosti správní rady a která do působnosti statutárního ředitele. Neznamená to však,

83


že neexistuje způsob, jak případné právní neduhy překonat. S ohledem na zásadu autonomie vůle, na které je rekodi ikace českého soukromého práva především postavena, se nám otevírají široké možnosti, jak některá problémová místa či nedokonalosti nové právní úpravy vnitřního řízení a správy a. s. vyjasnit či zhojit, a to přijetím důsledných a promyšlených stanov. Nezbývá než shrnout otřepanou větou, že až následná praxe ukáže, jak bude monistická struktura vnitřního řízení a správy a. s. naší podnikatelskou praxí a hlavně justicí uchopena. Literatura: DĚDIČ, J. Akciové společnosti přivítají monistický systém, čekají je ale výkladové potíže [online]. c2013, poslední revize 8. 1. 2013 [cit. 2013-08-01]. Dostupné z: . DĚDIČ, J.; ČECH, P. Evropská (akciová) společnost. 1. vyd. Praha: RNDr. Ivana Hexnerová – BOVA POLYGON, 2006. 632 s. ISBN 80-7273-133-5. DVOŘÁK, T. Akciová společnost a Evropská společnost. 2. vyd. Praha: ASPI, 2009. 886 s. ISBN: 978-80-7357-430-7. HAVEL, B. a kolektiv. Zákon o obchodních korporacích s aktualizovanou důvodovou zprávou. 1. vyd. Ostrava: Nakladatelství Sagit, a. s., 2012. 287 s. ISBN 978-80-7208-923-9. LASÁK, J. a kolektiv. Zákon o obchodních korporacích. Obchodní zákoník. Srovnávací texty. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, a. s., 2013. 358 s. ISBN 97880-7357-346-1. LASÁK, J. Pár poznámek k péči řádného hospodáře členů statutárního orgánu na prahu rekodi ikace [online]. c2011, poslední revize N/A [cit. 2013-0801]. Dostupné z: . OBERTOVÁ, A. Postavení člena představenstva po rekodi ikaci I. [online]. c2012, poslední revize N/A [cit. 2013-08-01]. Dostupné z: .

84


OBERTOVÁ, A. Postavení člena představenstva po rekodi ikaci II. [online]. c2012, poslední revize N/A [cit. 2013-08-01]. Dostupné z: . SIROTKOVÁ, J. Organizační struktura evropské společnosti. [online]. c2007, poslední revize N/A [cit. 2013-09-14]. Dostupné z: . ZACH, T. Monistický systém správy akciové společnosti. [online]. c2013, poslední revize N/A [cit. 2013-09-14]. Dostupné z: .

85

EUROPEAN

OFFROADS OF SOCIAL SCIENCE Ben Mrad Hichem A note on Transboundary Pollution and Endogenous Protection of R&D Spillovers

str. 3

Lidiya S. Hryniv, Dmitry Khodyko. Target-based environmental programming for the Carpathian region: the potential contribution of the Visegrad Group

str. 14

Tomáš Moravec Předpisy Evropské unie v oblasti odměňování managementu v kontextu corporate governance

str. 33

Kateřina Půbalová Study abroad motivation

str. 54

Lucie Andreisová Systém vnitřní struktury akciové společnosti

str. 70

ISSN 2336-2219 TROAS, s. r. o.

2013

Recommend Documents