Nové trendy v bydlení pro seniory Rozvoj elektronických studijních materiálů o bydlení - FRVŠ G1 326/2013
M g r. L e n k a V á ň o v á , I n g . a r c h . R o m a n a F u k a l o v á , prof. Ing. arch. Irena Šestáková, Ing. arch. Pavel Lupač
ČVUT v Praze Fakulta architektury
1
ÚVOD ...................................................................................................................................3 ŠVÝCARKO...........................................................................................................................5 CURYCH ................................................................................................................8 Sihlquai ..................................................................................................9 Rebwies ................................................................................................13 BASILEJ ................................................................................................................18 Kannenfeld ..........................................................................................19 Marien Haus .......................................................................................23 Rehab ...................................................................................................27 NIZOZEMÍ ..........................................................................................................................32 AMSTERDAM .....................................................................................................34 Wozoco ................................................................................................35 Leo Polak .............................................................................................39 Kadoelerbreek ...................................................................................43 Hanzeborg ..........................................................................................47 ČESKÁ REPUBLIKA ..........................................................................................................52 PRAHA .................................................................................................................55 Dřevčicý park .....................................................................................56 Na Dračkách .......................................................................................60 Senior Park ..........................................................................................64 ZÁVĚR ................................................................................................................................68 Seznam odborné literatury .........................................................................................69 Elektronické zdroje .........................................................................................................70
obsah
2
úvod Záměrem tohoto projektu je rozšíření elektronických studijních materiálů o problematiku bydlení pro seniory. Tato publikace představuje prostřednictvím případových studií rozdílná architektonická a materiálová řešení existujících zdravotnických a sociálních zařízení pro seniory ve Švýcarsku, v Nizozemí a v České republice. V rámci zahraniční cesty do Švýcarska byla navštívena zařízení v Curychu a v Basileji. Druhá zahraniční cesta, do Nizozemí, analyzovala trendy v bydlení seniorů především ve městě Amsterdam. Pro srovnání byla vybrána zařízení v České republice, zejména v Praze a jejím okolí. Na konci publikace naleznou studenti rovněž seznam příslušné odborné literatury a odkazy na doporučené internetové zdroje. Tento studijní materiál je určen především studentům a studentkám bakalářského a magisterského studijního programu na Fakultě architektury Českého vysokého učení technického v Praze. Mohou je využít rovněž studenti vysokých škol stejného zaměření, např. studenti bakalářského a magisterského studijního oboru Architektura a stavitelství při Fakultě stavební Českého vysokého učení technického, případně dalších oborů. 3
Švýcarsko Počet obyvatel: 8,0 mil. Populace nad 65 let:
17 %
HDP (PPP):
45 417 USD
Průměrný plat hrubá mzda 150 850 Kč čistá mzda 123 700 Kč Průměrný věk M/Ž 79/84 Nizozemí Počet obyvatel: 16,8 mil. Populace nad 65 let:
16 %
HDP (PPP): 42 193 USD Průměrný plat hrubá mzda 76 825 Kč čistá mzda 53 400 Kč Průměrný věk M/Ž 78/82 Česká republika Počet obyvatel: 10,5 mil. Populace nad 65 let:
16 %
HDP (PPP): 26 800 USD Průměrný plat hrubá mzda 24 061 Kč čistá mzda 18 639 Kč Průměrný věk M/Ž 73/80 4
Š
V
Ý
C
ARS
K
O
nové trendy v bydlení pro seniory Obecně lze říci, že Švýcaři se připravují na důchodové období svého života velmi důkladně a šetří si finanční prostředky již od nástupu do prvního zaměstnání. Životní úroveň je zde vysoká a obyvatelé si ji udržují i v pokročilém věku. Neočekávají od státu kompletně hrazené služby, ačkoliv mají velmi sofistikovaný systém důchodového pojištění, který je velmi variabilní a ve výsledku se z něho může hradit značná část nákladů na bydlení a péči o seniory v penzijním věku.
(z důchodu či úspor). Často jsou k těmto zařízením přidružené ještě jiné formy seniorského bydlení, které mohou fungovat samostatně a zároveň mohou využívat i zázemí a služby centrálního zařízení - např. jídelnu, lékařské služby, knihovnu atp. SENIORSKÉ BYDLENÍ Alterssiedlung
Ve Švýcarsku senioři bydlí buď ve státních zařízeních (domy s pečovatelskou službou, penziony pro seniory) nebo v polosoukromých zařízeních, která dostávají státní dotace a příspěvky od soukromých dárců a provozují domy určené výhradně pro seniory, kde obyvatel platí měsíční nájemné. Státní zařízení slouží spíše pro seniory již v pokročilejším věku, kteří nejsou tak soběstační a vyžadují speciální péči. Ceny v těchto státních domovech jsou asi 2-3 krát dražší, než pobyt v polosoukromých nájemních domech pro seniory.
Jedná se většinou o soubor jedno až dvoupokojových bytů, které jsou výhradně určeny pro seniory. V takovémto typu bydlení jsou senioři soběstační. Na rozdíl od domova seniorů nebo pečovatelského domu zde nejsou žádné kolektivní nebo institucionální povinnosti (pravidelné jídlo, atd.). Apartmány jsou nezařízené a senioři si tak svým nábytkem vytváří své osobité prostředí. V některých domech fungují i společenské místnosti, které slouží pro různá setkání, společné oslavy či kulturní akce. Tento polosoukromý sektor rozlišuje celkem 5 základních druhů bydlení:
DOMY S PEČOVATELSKOU SLUŽBOU Pflegezentren
Seniorské bydlení s důrazem na maximální samostatnost
Domy s pečovatelskou službou, jak již bylo řečeno, jsou dražší formou seniorského bydlení. Náklady se skládají z poplatků za pobyt (ubytování, strava) a péči, které jsou hrazeny částečně zdravotní pojišťovnou a částečně krajem (kantonem). Náklady na pobyt si musí hradit senior z vlastních zdrojů
Betreute Alterssiedlungen Tento typ zařízení nenabízí docházkové pečovatelské služby ani nejsou žádné v rámci objektu. Senior si pomoc v domácnosti domlouvá individuálně. Zároveň zde funguje sociální pracovník, který se snaží, aby byli senioři maximálně 5
soběstační a snaží se udržet a trénovat jejich schopnosti a dovednosti potřebné v péči o sebe a o domácnost. Sociální pracovník zároveň organizuje občasné společenské akce v rámci komunity. Domov seniorů nabízející různou škálu doprovodných služeb Servicehäuser Počátek se datuje do 70. let 20. století, kdy se hledal mezistupeň mezi existujícími seniorskými centry prvního typu (Betreute Alterssiedlungen) a domy s pečovatelskou službou. Opět je zde kladen velký důraz na samostatnost seniorů, jen zde fuguje navíc např. prádelna. Mix seniorského bydlení Mehrstufenhäuser Jedná se o větší budovy, kde vedle sebe fungují domovy s pečovatelskou službou i autonomní byty pro seniory. Ti mohou využívat v podstatě veškeré zázemí: jídelnu, společenské prostory, ordinace lékařů, rehabilitační oddělení atp. Vícegenerační bydlení Stöckliwohnungen
a hned vedle bydlí v dvoupokojovém bytě senioři. Oba byty mají samostatný vchod a princip společného soužití je založen na vzájemné dobrovolné pomoci. Obě strany mohou zároveň kdykoliv požádat o radu sociálního pracovníka. I v případě nevyužití pomoci dochází k vytvoření heterogenní společnosti v rámci domu, což je určitě inspirativní model bydlení pro seniory. Penziony pro seniory Altersresidenzen Jedná se o luxusnější verzi samostatného seniorského bydlení, kdy je v objektu zpravidla kromě bytů ještě společná jídelna či restaurace. Byty jsou již zařízeny moderním nábytkem a externí nabízené služby jsou komplexnější a nezřídka využívány jako balíček all inclusive. V rámci domácí péče, kterou si může senior objednat, existuje spousta organizací, které tuto službu nabízí. Jen např. v Basileji jich funguje 35. Často tyto nadace - organizace dostávají dotace od státu, příp. kantonu.
Principem tohoto typu bydlení, jehož tvůrcem je Berner Oberland Stöckli, jsou vždy dvě bytové jednotky, kdy v jednom větším bytě bydlí rodina s dětmi 6
7
curych 380 000 obyvatel Centrum města má příjemné měřítko, všude se dostanete pěšky, kolo je zde oblíbený dopravní prostředek. Kolem dominanty města – Curyšského jezera – je zelený pás, který je aktivně využíván k obědovým posezením, v létě jako zelená pláž, pořádají se zde kulturní akce. Curych je sociologicky multikulturním městem a obecně je tu větší poptávka po bydlení, než nabídka. Proto byla již v 1. polovině 20. století řešena otázka bydlení pro seniory. Bytů pro seniory je tu v současné době dostatek, v širokém spektru organizačním i typologickém. Asi 2000 seniorů bydlí v bytech organizace SAW1), která provozuje celkem 35 zařízení. Za dvoupokojový byt nájemníci platí 800-1200 CHF měsíčně. Jedná se o monofunkční homogenní objekty, kde jsou pouze menší byty pro seniory, kteří si mohou různé doplňkové služby objednávat. Tato nezisková organizace funguje již více než 60 let a je pod dohledem Městské rady.
Obytné domy byly a jsou stavěny přímo pro seniory, polovinu nákladových investic hradí město. Spolupráce s architekty zpravidla probíhá na základě architektonické soutěže. Organizace má kolem 130 zaměstnanců. Další organizace, Spitex, je neziskovou organizací zabezpečující domácí péči pro cca 8600 seniorů, kteří bydlí buď ve svých vlastních bytech nebo v pronajatých bytech od SAW. Pracuje zde cca 1200 lidí, z nichž velká část jsou dobrovolníci. V Curychu sahá historie domácí péče již do 19. století, kdy tuto službu začala nabízet ženská sdružení podporovaná církví nebo svobodní lidé. V dnešní době odhadem polovina seniorské populace bydlí ve vlastním bytě a využívá služeb docházejících pečovatelů. 1)
SAW - Stiftung Alterswohnungen der Stadt Zürich
8
SIHLQUAI
Fabrikstrasse, Curych
9
seniorské bydlení, domov pro seniory, obecní byty, školka, policie, sídlo zastupitelstva, lékárna, ordinace
1983 - 1985 poloveřejný a polosoukromý prostor
13 340 m2
23 seniorských samostatných bytů kolem 100 apartmánů
10
- Bývalá průmyslová zóna, nyní rezidenční čtvrť s artovým nádechem, spousta kaváren, obchůdků -
Klidné bydlení v blízkosti centra
- Tramvajová zastávka téměř u domu, 10 minut do centra - Bohatá zeleň, dětské hřiště, dostatek laviček -
Multifunkční areál, charakter poloveřejného prostoru
- V rámci okolní zástavby komplex ihned upoutá svým charakteristickým materiálovým řešením fasády - Areál navazuje přímo na hlavní ulici, díky mixu funkcí se zde potkávají jak obyvatelé areálu mezi sebou, tak s návštěvníky z venku - Všechny byty mají orientaci do dvou světových stran, mají buď balkón nebo předzahrádku
Nahoře: Aktivní využití parteru, senioři mohou sledovat dění z balkónů Dole: Objekty mají průchody, které propojují zvlněný parter
- Domy jsou vůči hlavní ulici postaveny napříč, což chodce upoutá a zve ho “dovnitř”, obyvatelé zároveň mají průhledy na dění na hlavní ulici a na věž kostela -
Několik uměleckých skulptur v rámci areálu, vč. ještěra – symbolu celého komplexu 11
-
Celkem 23 seniorských bytů, spravováno neziskovou organizací SAW
-
Nájem za byt 1+1 450 – 750 CHF, nájem za 2+1 650-1000 CHF
- V hlavní budově se nachází státní domov pro seniory -
Celkem 91 jednopokojových a 8 dvoupokojových apartmánů (pro páry)
- Společné kuchyňky na patře -
Cena dle požadovaných služeb 100 – 140 CHF/ den (vč. jídla, spotřeby médií, možnost využívání společných prostor, úklid bytu, prádelna), bydlení hotelového typu
- Bistro a kavárna, sídlící v hlavní budově, jsou otevřeny i pro veřejnost -
Kadeřník, pedikúra, knihovna, multifunkční místnost, bistro
Celý areál má výrazné materiálové řešení fasády a tím je oproti okolní zástavbě charakteristický. Zároveň je tu i dostatek zeleně, keřů, stromů, zelených ploch i vertikální zeleně, což pomáhá pestřejšímu smyslovému vnímání. Každý chráněný byt má předsazený balkon provedený v různých barvách a vytváří tak hravé pozitivní prostředí. Zároveň balkóny směřují do vnitřních poloveřejných dvorů a propojují je se soukromým prostorem bytů. Parter řešený mírnými terénními vlnami není možná díky absenci zábradlí bezbariérový ve všech svých částech.
Příklad dispozic bytu 1+1 a 2+1 v rámci seniorského bydlení SAW 12
REBWIES
Rebwiesstrasse, Curych 13
1991 - 1993
seniorské bydlení organizace SAW + státní domov důchodců
autoři WW atelier architektonická soutěž
130 jednotek celkem přes 140 seniorů
14
- Tramvajová zastávka asi 400 m od objektu - Okrajová část města - Bezproblémové parkování v okolí, jsou zde i parkovací plochy přímo pro obyvatele zařízení -
Mírný svah, výhledy z jednotlivých apartmánů na jezero
- Rezidenční oblast, rodinné domy, lemováno lesnatými plochami -
Chybí malé obchody v bezprostředním okolí
- Seniorské bydlení zde svým měřítkem vytváří dominantu oblasti - Velmi členitý objekt vyskládaný z více hmot, bílomodré pruhované markýzy -
Místní klinika a nákupní centrum asi 1 km
- Velmi klidná oblast, integrace s místními obyvateli pouze v rámci procházek -
Kavárna taktéž pro veřejnost – prvek integrace
-
bílomodrý výraz areálu se promítá zarputile i do interiéru
-
chodby na všech patrech stejné, chybí rozlišovací znaky
-
prostředí působí nemocničním dojmem, málo dekorací nebo prvků poutajících pozornost
-
velké společné prostory
15
- Domov pro seniory ve stejném architektonickém výrazu hned vedle,
samostatné vchody
- Přes 80 bytů, většina pro jednu osobu, kolem 25 m2 - Příklad dispozice bytu 2+1 v rámci seniorského bydlení SAW
-
Celkem 37 bytů, většina 1+1, jsou zde i byty pro páry 2+1
-
Každý byt na jižní straně má svůj balkón
-
Nájem 700 – 1600 CHF
Fungování hotelového typu, platí se za dny, kompletní servis
- Byty jsou zařízené nábytkem, je zde TV, radio, koupelna se sprchovým koutem, balkón -
Čajová kuchyňka na patře, jinak společná jídelna
-
Kadeřník, pedikúra, učebny pro vzdělávací kurzy
Příklad dispozice bytu 1+1 v rámci seniorského bydlení SAW
- Byty jsou nezařízené, je zde pouze kuchyňská linka se základními spotřebiči - Senioři mohou fungovat naprosto samostatně, nebo si připlácí za ošetřovatelské služby několikrát týdně -
Účastní se splečenských akcí pořádaných sousedním domovem pro seniory 16
17
basilej 172 000 obyvatel Basilej je vzhledem ke své poloze multikulturní město. Leží na rozhraní tří států - Švýcarska, Německa a Francie. Řeka Rýn tvoří fenomén města. Je zde mnoho kulturních a vzdělávacích institucí, které sem lákají intelektuály z okolních států. Pro seniory je k dispozici 33 autonomních zařízení – tzv. alterssiedlungen. Domy s pečovatelskou službou poskytují kolem 2900 míst. Zařízení mají většinou 20 – 50 jednotek, výjimečně jsou zde domovy pro až 250 seniorů. Většina objektů pochází ze 70. let, mnohé z nich již prošly rekonstrukcí. Pro umístění do seniorských center není podmínkou mít trvalé bydliště ve městě. Klient pak ale nepobírá dotace města/kantonu a hradí si větší část nákladů.
18
KANNENFELD
Burgfelderstrasse, Basilej 19
1995 - 1998
dům s pečovatelskou službou
autoři Silvia Gmur Architekti
a samostatné seniorské bydlení
žije zde více než 120 seniorů
20
-
Zařízení leží blízko centra, cca 15 minut tramvají
- Dotváří polouzavřený blok, který je lemován dvěma křižujícími se rušnými silnicemi - Byty mají okna a lodžie do rušné ulice, nulová vizuální atraktivita - Lodžie jsou zasklené s exteriérovými roletami - Spodní byty mají předzahrádky do dvora, polosoukromý prostor - Obchody, kavárny a restaurace v přilehlých ulicích
Nahoře: Polosoukromý prostor předzahrádek Dole: Problémy se zásobováním budovy
- Parkování pro návštěvy je zde vzhledem k hustší městské zástavbě problematické, je zde pouze pár veřejných míst k parkingu - Restaurace má samostatný vstup, který je blíže k ulici, otevřeno i pro veřejnost - Blok je do dvora ze severozápadu prostupný, vzniká zde poloveřejný prostor, dětské hřiště, klidná atmosféra předzahrádek -
Každá jednotka má vlastní koupelnu se sprchou, toaletou, umyvadlem a balkonem
- Pohledový beton se promítá i do interiéru, seniory přijímán negativně, někde již upraveno 21
Dominující materiály - pohledový beton, transparentní zasklení a fasádní skleněné tabule v zelenkavém odstínu působí až příliš sterilním a neosobně studeným dojmem. Seniorům také nevyhovují celoprosklené lodžie, kde při horším zraku hůře odhadují konec prostoru. Pohledový beton je pro svou surovost vnímán seniory negativně, působí na ně jako nedokončená stavba.
Temnější průchod z ulice, který nepůsobí moc bezpečně. O to větší je překvapení, jaké příjemné, prostorné a plné zeleně je poloveřejné prostředí uvnitř bloku.
Nadace CasaVita -
spravuje celkem 5 domů pro seniory, všechny ve městě Basilej
- V polovině 90. let zde byla velká poptávka po domech s ošetřovatelskou službou - Pro klienty, jejichž důchod a úspory nepostačují na hrazení péče, je zde
možnost požádat o příplatek na tuto péči a pokud ani to nepostačuje, pak je nedoplatek hrazen kantonem (to se však týká pouze klientů, kteří mají v Basileji trvalé bydliště min. 15 let)
-
Zařízení nabízí pouze dlouhodobou péči
- Vybavení místností: lůžko, stůl s vozíkem na jídlo, šatní skříň, stolní
lampa, závěsy, radio, tv, telefon, zrcadlo, vybavená koupelna
- Lékařská péče: senioři mohou docházet stále ke svým lékařům, v rámci objektu bývá však vždy přítomen lékař
22
Marien Haus
Markgraflerstrasse, Basilej
23
1993 - 1996
multigenerační bydlení
Wilfrid and Katharina Steib architekti
+ dům s pečovatelskou službou
16 dvoupokojových apartmánů + 91 bytů v domě s pečovatelskou službou + 34 míst pro klienty s demencí
24
tzv.Stöckliwohnungen - multigenerační bydlení
-
Čtyřpokojový rodinný apartmán + dvoupokojový apartmán seniorů,
bydlí dohromady jako jednotka, mají samostatné vchody.
Jde o koncept vzájemné pomoci, která je dobrovolná
-
Celkem je zde 16 dvoupokojových apartmánů pro seniory
-
Nájem je kolem 1100 CHF, plocha pokoje celkem cca 52 m2
- Všechny apartmány mají balkon - Senioři mohou využívat veškeré služby domova s pečovatelskou službou
- Dva dlouhé šestipatrové kvádry jsou vestavěny do blokové zástavby a spojeny přes dvoupatrový krček do výsledného tvaru “U” - Dům s pečovatelskou službou se nachází při rušnější komunikaci, obytné prostory mají ale výhled pouze do dvora na jižní stranu,
kam směřují i početné lodžie
- Samostatné byty pro seniory spolu s rodinným bydlením se nacházejí v druhé budově, která lemuje obytnou ulici s malým automobilovým provozem - Příklad dispozice 2+1 v rámci samostatného seniorského bydlení, které se snaží kooperovat s rodinnými apartmány
Zastávka tramvaje cca 200 m od domu, 15 min z centra
- Obchůdky a restaurace v nejbližším okolí 25
- Společenský sál využívaný i jako duchovní prostor, bohoslužby mohou navštěvovat i lidé z okolí
Nahoře: Kardio fitness také ve společných průchozích prostorách, velmi využívané Dole: Zázemí pro sestřičky v rámci společných prostor, vizuální kontakt
Pflegeheim – Dům s pečovatelskou službou -
Nabízí místo pro celkem 111 seniorů, z toho pro 77 v části s ošetřovatelskou péčí, 34 se speciální péčí o lidi s demencí
a 14 dvoulůžkových apartmánů
- Lidé trpící demencí fungují v rámci menší skupiny, komunity - Přímo v objektu se nachází kadeřník, kavárna - vchod přes hlavní recepci, fyzioterapie, pedikúra - Ergoterapie, výrobky vystavené v hlavní hale - Velkorysé společné prostory - Spousta bílých a světlých odstínů, chybí výraznější kontrast
v interiéru
- Skleněné příčky - nepraktické pro údržbu, pohyb a orientaci seniorů 26
REHAB
Im Burgfelderhof, Basel Centrum pro léčbu pacientů po poranění míchy a mozku
27
struktura budovy inspirována městem, atria jako náměstí
1999 - 2002 Herzog & De Meuron
nejen pro seniory, klienti všech věkových kategorií
28
-
Klienti zde tráví obvykle okolo 18 měsíců = poměrně dlouhá doba, po kterou zde nacházejí domov
- Tráví zde čas rehabilitací a nácvikem dovedností pro návrat do běžného
života i volný čas, setkávají se zde s rodinou i přáteli
-
Záměrem bylo navrhnout objekt, který se nebude podobat nemocnici,
nebude vyvolávat ústavní dojem, úzkost, sterilitu
- Byl vytvořen členitý objekt, téměř městečko s ulicemi, náměstími, zahradami a s oddělenými obytnými částmi, ve kterém je možné dostat se z jednoho místa do druhého několika různými cestami jako ve městě - Dvoupodlažní budova, bezbariérové řešení; v přízemí se nachází
místnosti pro terapii a rehabilitační vybavení, v prvním patře jsou
pokoje klientů; na části pobytové zelené střechy ještě kvádr knihovny -
Kladen důraz na propojení interiéru a exteriéru – k tomu přispívá pět odlišných dvorů (atrií), které slouží nejen jako orientační body, ale zároveň dovolují dennímu světlu proniknout dovnitř
-
Každé nádvoří je pojato jiným způsobem – se stromy nebo s vodní
plochou - Struktura budovy inspirována městem, pojata jako náměstí, ulice
a jednotlivé domy – do jednotlivých částí objektu se vstupuje
z propojených dvorů, člověk vchází do interiéru z venkovního prostoru,
který „prochází“ budovou 29
-
Jednotlivé „domy“ se liší svým pojetím – tělocvična a místnosti pro ergoterapii, stejně jako pokoje klientů, jsou definovány velkými okny
a výhledy do krajiny, s téměř neznatelným přechodem interiéru v exteriér; naproti tomu další části jsou orientovány dovnitř, jako např.
bazén, který se nachází na centrálním „náměstí“
- Ve střeše umístěny kruhové otvory/okna, kterými prochází světlo do pokojů klientů – výhled ven tak mají i ti, kteří jsou upoutaní na lůžko - Budova je stejně komplexní jako potřeby klientů a jejich rodin - V objektu se nachází místa uzavřená, se soukromím, vhodná k rozjímání,
stejně jako prostory pro setkávání a společné aktivity; zároveň jsou zde
i zákoutí bez pevně definované funkce, vhodná pro trávení času mezi procedurami nebo náhodná setkání
-
Z použitých materiálů dominuje dřevo (na fasádě i v interiéru), využity jsou horizontální i vertikální lamely, propojené oblými prvky z plexiskla,
které ve slunci září jako korále
- Analogií těchto prvků v mnohem větším měřítku jsou kulovité plochy ve stropě pokojů klientů/na střeše – jako velká oka vpouští do pokojů denní světlo a klientům na lůžku umožňují výhled na oblohu, současně
se dají uzavřít, pokud to není obyvatelům příjemné
- Všechny pokoje jsou tak navzdory hlubokému předsazenému balkonu velmi světlé (balkon je dostatečně prostorný pro vyvezení lůžka
z pokoje) 30
31
N
I
Z
O
Z
E
M
Í
nové trendy v bydlení pro seniory V Nizozemí žije v současné době nejvíce seniorů (90 %) ve vlastním domově. Pro ulehčení rostoucího tlaku na pečovatelské služby vláda povzbuzuje starší lidi v pokračování života v jejich domácím prostředí s pečovatelskou podporou. Zbylých 10 % seniorů – cca 180 000 osob - zůstává v domovech se zajištěnou péčí nebo v sanatoriích. Jsou to především lidé, kteří nejsou schopni samostatné péče o sebe samé a o domácnost a vyžadují intenzivní každodenní péči. Domovy důchodců se v Nizozemí začaly masivně budovat po druhé světové válce, kdy byl na trhu nedostatek bytů. Starší lidé byli povzbuzováni k přesunu do ústavů, aby uvolnili bydlení dostupné mladším lidem. Samotnými seniory byl zprvu tento trend přijímán kladně, získali často finanční a emocionální nezávislost na svých rodinách a sociálně homogenní prostředí bylo chápáno zprvu jako výhoda. Kolem roku 1975 žilo přibližně 11 % lidí starších 65 let v domovech pro seniory. Brzy však byla Nizozemci institucionální péče vyhodnocena jako nežádoucí a okrajová forma bydlení pro starší občany. Nizozemská vláda si stanovila limit, že ne více než 10 % obyvatel nad 65 let by mělo žít v domovech pro seniory. Zároveň začali být starší lidé motivováni k životu v jejich vlastních domovech nejen strukturálními změnami, ale i společenskou atmosférou.
Velká část z 1,6 milionů seniorů, kteří žijí ve svých bytech, vyžaduje občas pomoc s domácností nebo jen čistě sociální kontakt s prvky terapie. Je zde však stále nedostatek neformální péče, a proto soukromý i veřejný sektor neustále pracují na vylepšení nabídky. V každém velkém městě jsou organizace sociální péče; dobrovolníci, podporovaní profesionály, kteří se starají o seniory žijící ve svých domovech, t.j. chodí nakupovat, dělají společníka a podněcují kontakt a interakci. V každé komunitě jsou často také denní centra, většinou ve spolupráci s centry péče. Každodenní péči (asistence poskytovaná nemocné osobě nebo nemohoucí osobě rodiči, dětmi, přáteli, sousedy a jinými) poskytuje přibližně 15 % nizozemské populace. Podle prognózy zůstane toto číslo stejné, zatímco počet lidí, kteří takovou pomoc budou potřebovat, poroste. Již nyní se upozorňuje na to, že v současnosti je počet lidí poskytujících každodenní péči už přetížený, kdy se například někteří senioři starají sami o svého partnera. Klasické byty často vyžadují drobné úpravy, aby pohyb seniorů v rámci jejich obydlí byl komfortní a bezbariérový. Pro tyto potřeby byla v Nizozemí vyvinuta uživatelsky zjednodušená aplikace - Zorginwoningen.nl, která dle zadaných parametrů názorně ukazuje prostorové nároky včetně simulace pohybu seniora v dané místnosti. Program je kompatibilní s AutoCadem a je tak užitečnou pomůckou jak pro architekty, tak pro investory nebo zástupce měst. 32
33
AMSTERDAM 802 900 obyvatel Zajímavostí a zároveň charakteristikou Amsterdamu je jeho kosmopolitnost. Pouze polovina populace jsou totiž Nizozemci a tudíž i národnostní škála seniorů může být do budoucna velmi pestrá. Největším poskytovatelem zdravotních a sociálních služeb je organizace Cordaan, která vedle 10 000 zaměstnanců spolupracuje i s téměř třemi tisíci dobrovolníků. Při navrhování nového zařízení funguje Cordaan jako odborný konzultant, budovy však přímo nevlastní. Amstelring (dříve Osira) se zaměřuje na péči o seniory v celém jejím rozsahu. Provozuje jak domovy s pečovatelskou službou, tak i hospice a denní centra. Zároveň zajišťuje individuální pomoc pro seniory žijící ve svých domovech. Funguje zde velmi dobrá spolupráce s různými školami, jejichž studenti chodí do Amstelringu na pracovní stáže. Důležitou roli zde plní i dobrovolnická činnost, které se věnují nejen studenti, ale často lidé středního věku.
34
WOZOCO
Reimerswaalstraat 10, Amsterdam 35
solitér 1994 - 1997
turistická atrakce = sociální interakce pro seniory
MVRDV architekti
kolem 100 bytů prosklené pavlače
36
- Rezidenční oblast, sídliště z šedesátých let, chybí pestrost funkcí - Dům působí jako solitér nejen svým výrazem, ale i urbanistickým začleněním -
Z obou stran přiléhají parkovací plochy, chybí poloveřejný prostor předzahrádek atp.
-
9 nadzemních podlaží, lehce převyšuje okolní zástavbu
- Parkování těsně přiléhající k objektu -
Zastávka veřejné dopravy poměrně daleko, asi 8 minut chůze
-
Zástavba sídlištního typu, horší orientace, Wozoco slouží jako orientační bod
37
- Pavlačové řešení severní fasády, většina bytů orientována na jih - Silný architektonický výraz díky vybíhajícím vykonzolovaným blokům -
Finanční náročnost konstrukčního řešení byla zřejmě kompenzována levnými materiály, viditelná degradace
-
Chybí společenská místnost, vstupní prostory mají neosobní charakter
- Dřevěný obklad v kontrastu s barevným plexisklem -
Kolem 13 bytů na patře, každý má svůj balkón
Dřevěné obložení má přátelštější charakter, škoda že nebylo užito barevného prosklení i na pavlač.
Charakter pavlače s mnoha kovovými prvky a mřížemi působí vězeňským dojmem.
- Různá dispozice bytů, převažují 2+kk a 3+kk -
Na pavlačích zachován pohledový beton, viditelné rozvody médií
Červená vstupním domu.
dominuje prostorám
38
LEO POLAK
Saaftingestraat 8, Amsterdam 39
chráněné bydlení, seniorské byty, byty pro klienty s demencí, dočasná péče, hospic, denní centrum pro klienty s počátečním stadiem demence
Poslední dvě rekonstrukce v letech 1999 a 2006
celkem přes 160 klientů
40
-
Klidná okrajová čtvrť Amsterdamu
-
Několik parků v blízkém okolí
- Kvádrovité hmoty propojeny ve svém středu prosklenými krčky -
3 nadzemní podlaží
- Autobusová zastávka cca 100 m -
- Pacienti s demencí žijí ve skupinkách po šesti
Celý areál je oplocený
- Pod dozorem odborníka se snaží o maximální samostatnost v rámci skupiny – domácí práce, kulturní program,
- Velký parking v rámci komplexu - Stromořadí lemující jihovýchodní část
vycházky
-
Zařízení patří k průkopníkům snahy o maximální autonomnost lidí trpících demencí
- Informační systém, který upozorňuje, pokud se klient dostane do jiných
než povolených částí areálu či mimo areál
- Denní centrum funguje od 10 do 16 hodin, specializuje se i na lidi s počátečním stadiem demence -
Uzavřený areál s vnitřními zahradami, které mají vizuální kontakt s ulicí
41
-
Fasáda velmi barevná, mnoho zákoutí
- Interiérový architekt – Annekoos Littel, studio specializující se již více než 25 let na interiéry do zdravotnických sociálních zařízení -
Každé patro je pojato v jiné barvě, jiný design, vytváří se tak vždy charakteristické prostředí
- Střídání vinylových podlah a koberce, haptické vnímání, různé povrchy stěn - Senioři mohou využít služeb specialistů – geriatr, fyzioterapeut, terapeut pro organizaci volnočasových aktivit, psycholog, ergoterapeut, diabetologický specialista, muzikoterapeut a další
42
KADOELERBREEK
Banne Buikslootlaan, Amsterdam
43
2012
35 % tržních bytů
architekti EGM
65 % sociální bydlení vč. chráněného bydlení
kolem 180 apartmánů 2/ 4/ 8/ 14-ti patrové hmoty
44
- Veřejná střešní zahrada - Cihla je pohledový i konstrukční materiál, typické pro nizozemské prostředí -
2/4/8/14-ti patrové bloky pojaty jako „nákupní centrum služeb“
-
Nový systém péče i přístupu ke klientům (vše se řídí podle jejich přání a preferencí, nikoli jednotný režim pro všechny jako v ústavu; práce v menších skupinkách)
- Budova vlastněná neziskovou organizací Ymere, služby poskytovány dalšími neziskovými organizacemi, z nichž nějvětší podíl má Cordaan
Vlevo: Zázemí personálu Vpravo: Prostory společné pro všechny jednotky s místností personálu
- Při financování spolupráce veřejného i soukromého sektoru - Nájemné standardizováno pro sociální bydlení (určeno a dotováno vládou) - Restaurace CoCo’s – kooperace Cordaan a Combiwel + hotelová škola (obsluha kuchyně) Pouze dva „běžní“ pracovníci – manažerka a kuchař -
Zbytek učni, dobrovolníci, osoby s lehkým zdravotním postižením apod. – integrace do společnosti, pracovního prostředí
Zaměstnávají i osoby se zhoršenou možností uplatnění na trhu práce
- Denní centrum zaměřené na ergoterapii
-
Místní péče v rámci objektu je po malých jednotkách, každá po 5 – 7 lidech, s kombinovaným tělesným a mentálním postižením = dost náročné na péči, v každé jednotce jsou dvě sestry
- Každá jednotka je specificky zařízená (barvy, nábytek) podle nátury obyvatel (v jedné pracují - živé barvy, v jiné odpočívají - tlumenější barvy) - Alarm – blízko postele a v koupelně tlačítko, jinak provázek; alarm i na dveřích do pokojů – dá se nastavit tak, aby sestru upozornil, že člověk vychází z pokoje - Elektronicky se dá nastavit, kam člověk může vstoupit a kam ne 45
-
Mezi jednotkami centrum pro pečovatele
- Sestra nemá vlastní zázemí v bytě, pouze stolek s počítačem a skříňku na léky a dokumenty - Všechny pokoje v jednotce jsou jednolůžkové s vlastní koupelnou
Příklady dispozic seniorského bydlení
Interiér každé jednotky je zařízen odlišně vzhledem k povaze a individuálním potřebám každého klienta 46
HANZEBORG
Oningbergenstraat, Lelystad
47
domov s pečovatelskou službou,
2010 EMG architekti
denní centrum chráněné bydlení, seniorské byty
dvou a třípokojové byty 50 - 70 m2
48
- V rámci nové rezidenční čtvrti, jak rodinné domy, tak bytovky - Objekt vytváří výškovou i hmotovou dominantu okolí -
Navazuje bezprostředně na park
- Vlaková zastávka 400 m - Dostatek parkovacích ploch bezprostředně u objektu - Podélná pětipatrová hmota a jedenáctipatrová věž - Spodní dvě podlaží maximálně přístupná veřejnosti – bazén, fitness, dětské centrum, lékaři, knihovna, restaurace -
Francouzské balkony nebo vykonzolované klasické balkony
- Okna chráněna exteriérovými roletami -
Možnost krátkodobého pronájmu bytu až na 12 týdnů, např. pro
seniory po úrazu
-
4 komunity po 6 klientech s psychickým nebo fyzickým postižením
-
Knihovna, prádelna, restaurace, kavárna, dětské centrum, salon krásy, bazén, fyzioterapie, logopedie
- Velká integrace s místními obyvateli
Dole: Barevné provedení chodeb, různé plastické tapety, bordury Nahoře: Barevné obklady i na toaletách 49
Vlevo nahoře: Společné obývací prostory pro seniory Lícové zdivo nejen na fasádě, ale i v rámci interiéru
Vpravo dole: Jídelna s různými jídelními soupravami, snadná identifikace
Dispozice bytu pro dva seniory, který se nachází ve věžové části objektu 50
51
Č ES K Á
REP U BLI K A
nové trendy v bydlení pro seniory Obyvatelstvo České republiky je na počátku 21. století nejstarší v celé své dosavadní historii. Vedle demografických změn v souvislosti se stárnutím obyvatelstva se postupně mění i životní styl společnosti, dochází ke změnám struktury trhu průmyslového zboží i k proměně životních hodnot. Dnešní senioři dávají přednost aktivnějšímu prožívání důchodového věku. Starší lidé jsou vzdělanější a tím také aktivnější, sebevědomější a se širším spektrem zájmů, mají větší nároky na životní úroveň a na rozsah služeb. Zvyšující se podíl seniorů ve společnosti jasně předznamenává, že v budoucnosti nebude možné jejich hodnoty a orientaci přehlížet. Již nyní najdeme množství služeb a aktivit směřovaných primárně na tuto cílovou skupinu, včetně oblasti bydlení a zajištění pečovatelských služeb. V České republice chybí propracovaný systém a podpora sociálního bydlení, které by využívali i senioři, a tak mnoho z nich ve stáří řeší neuspokojivou bytovou situaci odchodem do finančně méně náročných domovů s pečovatelskou službou nebo domovů pro seniory. Řada z nich přitom nepotřebuje sociální péči v míře, kterou zajišťují pobytová zařízení, případně by bylo dostatečné, pokud by jim byla poskytována terénním způsobem v jejich vlastních domácnostech. Kromě toho, že tento fenomén je v přímém rozporu se světovým trendem podpory samostatnosti seniorů a jejich setrvání ve vlastních bytech, je jeho důsledkem zdánlivě nedostatečná kapacita pobytových zařízení sociální péče, vesměs spadajících pod správu krajů.
Existuje tedy nemalá poptávka po alternativních řešeních, kterou uspokojují soukromá zařízení s nepřetržitou péčí i čistě nájemní bydlení určené pro seniory, kde mohou být poskytovány terénní služby. Zároveň je v dané souvislosti nutné poznamenat, že navzdory pevnému ukotvení českého systému sociální péče v době preferující kolektivní řešení a roli státu jako dominantního poskytovatele péče se dá říci, že od protěžování velkokapacitních pobytových zařízení dochází v posledních letech v České republice k přesouvání preferencí směrem k zajištění individuálního bydlení a zachování schopnosti seniorů zůstat co nejdéle ve vlastním bytě, nebo v případně nutnosti k přestěhování do malého zařízení s možností individualizovaného bydlení a se zajištěnou zdravotní a sociální péčí, alespoň tedy v rovině deklarací a plánů. V současnosti probíhá v České republice proces deinstitucionalizace sociálních služeb s cílem vytvořit koordinovanou síť služeb pro uživatele umožňující život v přirozené komunitě a minimalizovat dosud preferovaný způsob poskytování sociální služby prostřednictvím ústavní sociální péče. Místo výstavby nebo nákladné rekonstrukce stávajících ústavních zařízení mají být finanční zdroje směrovány k podpoře vzniku chráněných bytů a domů v přirozené zástavbě, rozvoji osobní asistence a služeb podpory samostatného bydlení.
52
Několik pilotních projektů přeměny velkokapacitních ústavů sociální péče na menší pobytová zařízení nebo chráněné bydlení nedávno proběhlo, či stále probíhá. Nyní je úkolem MPSV ČR zhodnotit výsledky pilotních projektů a poučení z nich uplatnit v další fázi transformace sociálních služeb, která by měla mít širší záběr. Stejně tak je nutné do budoucna nastavit financování sociálních služeb takovým způsobem, který bude motivovat poskytovatele terénních služeb, státní i nestátní organizace, k navyšování jejich kapacity a zvyšování jejich kvality, aby bylo seniorům a dalším osobám s omezením umožněno zůstat v domácím prostředí co nejdéle. Stejně důležitým předpokladem je ale i budování přístupných staveb a jejich okolí, které umožní zestárnout ve vlastním bytě.
53
54
PRAHA 1 246 780 obyvatel Podle údajů ČSÚ je Praha jako region nejstarším krajem ČR (nejvyšší průměrný věk obyvatelstva)1). Tzv. index stáří je v Praze zdaleka nejvyšší v ČR (pozn. index stáří vyjadřuje, kolik je v populaci obyvatel ve věku 60 let a více na 100 dětí ve věku 0-14 let). V posledních letech se počet obyvatel Prahy každoročně mírně zvyšuje. V minulých letech šlo pouze o přírůstky obyvatel z migrace, a to zejména o přírůstky osob v produktivním věku, které se stěhují do Prahy především z důvodu širokých možností uplatnění na trhu práce a převažují mezi nimi cizí státní příslušníci. V roce 2006 byl poprvé po 26 letech zaznamenán také přírůstek přirozeným pohybem (počet narozených byl vyšší než počet zemřelých).
počet zemřelých a každým rokem se tato hodnota zvyšuje, když v roce 2009 činila 2 123. Přirozené přírůstky obyvatelstva byly v Praze dosahovány zejména v období první republiky (1920–28), válečných a poválečných letech (1940–56) a v letech sedmdesátých (1973–79). Pokud posuzujeme Prahu jako takovou, v jejím historickém vymezení, rostl početní stav obyvatel velmi výrazně. Od konce 18. století do začátku 21. století se počet obyvatel Prahy na území, které k Praze v dané době náleželo, téměř zosminásobil, hranici 1 milionu překročil při cenzu 1961.2)
1)
To je dáno hlavně vyšším počtem narozených dětí ženám silných ročníků sedmdesátých let. Od roku 2006 je počet narozených dětí vždy vyšší než
2)
http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/t/8E001797BB/$File/4032131002.pdf http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/charakteristika-hlavniho-mesta-prahy-7279.htm-
l#hlmpha03
55
DŘEVČICKÝ PARK Domov pro seniory, Dřevčice, Praha východ
56
bydlení pro seniory, školící centrum, restaurace, wellness
rekonstrukce a dostavba historického objektu
třílužkové a čtyřlůžkové pokoje vstupy ze společné pavlače
57
- Rekonstrukce a dostavba historického objektu – kompaktní dispozice objektu, poloha v historickém centru obce, dobře integrované do okolí -
„Běžný“ domov pro seniory i domov se zvláštním režimem (pro klienty
s Alzheimerovou chorobou nebo jiným typem stařecké demence)
-
42 lůžek domov pro seniory, 49 lůžek domov se zvláštním režimem,
12 lůžek v odlehčovací službě; 8 lůžek ze stálé kapacity vyhrazeno pro náročnou ošetřovatelskou péči
- V přízemí společná kuchyň (jako místo pro setkávání), společný vnitřní dvůr, wellness
- Restaurace se nachází v rekonstruované části objektu, svou polohou a interiérem zapadá do historického rázu a navozuje velmi domácký dojem. Restaurace je integračním prvkem, kde se často setkávají
- Vstupy do apartmánů jsou zapuštěny do niky a tvoří v rámci otevřené pavlače místo pro sezení a setkávání
obyvatelé domova a obyvatelé obce.
- Dodržení původního historického charakteru v hmotovém řešení a ve výrazu domu. Moderní prvky jsou citlivě zakomponovány a nepůsobí
v rámci domu ani návsi rušivě.
58
59
NA DRAČKÁCH Domov pro seniory, Na Dračkách, Praha 6
60
2010 Podlipný Sladký architekti
bydlení pro seniory
ABM architekti
celkem 51 bytů většina 1+kk okolo 40 m2 několik 2+kk pro páry
61
- Objekt vlastní obec a zájemci o pronájem jednotlivých bytů se hlásí do vyhlášených výběrových řízení, podmínkou přijetí je nevlastnit žádný jiný byt a věk nad 65 let - Poměrně vysoké nájemné - Obyvatelé jen 3 muži -
Každý byt má lodžii
-
Zcela chybí společné prostory – pokud se mají obyvatelé sejít, tak na chodbě v nevlídném prostoru vstupní haly, případně na zahradě – židle
se ale musí dovézt z jiného objektu
62
-
Není společná kuchyň ani prádelna – každý byt má kuchyňskou
linku a pračku
-
Koupelny nejsou bezbariérové, nedomyšlené sprchové kouty, šířka dveří (700 mm – pro vozík může být problém)
- V zásadě pouze pro soběstačné a spíše aktivní seniory - Dlouhé úzké a tmavé chodby, anonymní, sousedé se nesetkávají - Dům působí jako typický bytový dům současné produkce bez výraznějšího charakteru -
Na klidném místě v zástavbě rodinných domů/vil, z jedné strany sousedí se hřbitovem
63
SENIOR PARK např. Hrádek nad Nisou, Luštěnice, Sokoleč
64
nájemní bydlení pro seniory a osoby s omezením
síť bytových komplexů po celé ČR
malometrážní byty převážně 2+kk o ploše 48 m2
65
- Typický čtvercový půdorys areálu se společným atriem,
v Sokolči a Rychvaldu přiléhá i řadová výstavba
- Přízemní výstavba - Součástí nájemného jsou automaticky i základní služby (dovoz obědů, donáška nákupu, doprava k lékaři, za nákupy, na výlety, pomoc s kontakty s úřady, bankou, poštou) - Pokud je to nutné, lze v bytech poskytovat terénní sociální služby stejně jako v běžné zástavbě - V centrální části je umístěna společná jídelna, zimní zahrada
propojená s rozlehlým atriem, do kterého jsou orientovány vstupy jednotlivých bytů
- Architektonicky diskutabilní řešení (nepravidelné dispozice bytů s množstvím zkosených rohů, vzhled a tvar domů příliš nerespektuje venkovskou zástavbu, stejně tak celý areál urbanisticky nezapadá do struktury obce – Sokoleč), přesto přívětivé prostředí (hlavně díky vstřícnosti personálu), ve kterém senioři rádi pobývají
66
67
závěr Převládající trend v rámci bydlení pro seniory je ve Švýcarsku i v Nizozemí bezpochyby v důrazu na pobyt seniorů v jejich vlastním prostředí co nejdéle, kdy je zabezpečena různá forma případné pomoci vzhledem ke zdravotnímu stavu klienta. Nájemní bydlení pro seniory má v obou zemích své široké uplatnění, kdy ve Švýcarsku je historicky tento typ propracovanější a škála zařízení v detailu pestřejší. V Nizozemí je patrná dosud neuspokojivá nabídka seniorských bytů, proto je zde větší stavební aktivita v tomto sektoru. Důraz na bydlení mimo instituce je zde teprve od 70. let 20. století. Rozmístění státních domovů důchodců nebo seniorských nájemních bytů je ve Švýcarsku i v Nizozemí uvnitř měst rovnoměrné. Najdeme zde zařízení přímo v centrech v rámci blokové zástavby, nebo větší pavilonové komplexy v klidných okrajovějších residenčních čtvrtích.
každodenní drobné překážky, které sice hravě zvládal kdysi, ale ve stáří se mohou stát frustrujícími, ne-li doslova fyzicky omezujícími. Je přitom v zájmu nejen stárnoucích jedinců, ale celé společnosti, aby byli co nejvíce soběstační do co nejvyššího věku, bez potřeby stěhování a umístění do ústavní péče, kde v mnoha případech ztrácejí motivaci k samostatnosti a navíc jsou vytrženi ze svého přirozeného prostředí a rytmu života. Spolu s rychle rostoucím podílem seniorů v populaci vyvstává potřeba architektonické možnosti v tomto směru využívat v co možná nejvyšší míře. Cílem je redukovat nutnost umisťování seniorů do ústavní péče z důvodu nevyhovujícího domácího prostředí a nemožnosti poskytovat jim sociální a zdravotní služby v jejich bytech. Nikoli nepodstatným činitelem je přitom faktor ekonomický. Podpora samostatnosti a setrvání člověka v domácím prostředí je finančně mnohem méně náročná než institucionalizovaná péče.
Domovy s pečovatelskou službou se snaží své klienty sociálně integrovat především nabídkou služeb v areálu i pro veřejnost (kavárny, duchovní místa, kulturní události). Pokud se jedná o volnější zástavbu, fungují velmi dobře poloveřejné prostory s aktivním využitím - piknik místa, hřiště, venkovní fitness, a další. Atraktivita výhledů z pokojů a balkónů seniorů je neméně důležitá. V rámci materiálového řešení nebyl sledován žádný jednotný trend. Vhodně navržené a dobře přístupné prostředí může výrazně pozitivně ovlivnit míru samostatnosti a nezávislosti svých obyvatel. To je důležité především ve vyšším věku, kdy člověk přirozeně ztrácí trpělivost a sílu překonávat 68
seznam odborné literatury: •
Antonovičová, M., Puczoková, H. Přístupnost staveb a odstraňování bariér. Brno: Liga za práva vozíčkářů, 2006. Školící skripta.
•
Clarkson, J. Inclusive Design: Design for the whole population.
• •
•
Kozáková, Z., Müller, O. Aktivizační přístupy k osobám seniorského věku. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2006.
London: Springer-Verlag, 2003.
•
Crandell, J. M., Jr., Robinson, L. W. Living with Low Vision and Blindness. Springfield: Charles C. Thomas Publisher, 2007.
Lábus, L. Sociální péče u nás i nadále ve stínu ústavů. Stavba. 2000, č. 4, s. 33.
•
Langdon, P., Clarkson, J., Robinson, P. (eds.) Designing inklusive futures. London: Springer-Verlag UK, 2008.
•
Lawlor, D., Thomas, M. A. Residential Design forAging in Place.
Eastman, P. Building Type Basics for Senior Living. 2nd edition. New York: John Wiley & Sons, 2013.
•
2013.
New York: John Wiley & Sons, 2008.
Feddersen, E., Lüdtke, I. Living for the Elderly: A Design Manual. Berlin: Birkhäuser, 2009.
•
Malíková, E. Péče o seniory v pobytových sociálních zařízeních. Praha: Grada, 2010.
•
Filipiová, D. Projektujeme bez bariér. Praha: MPSV ČR, 2002.
•
Glosová, D. Bydlení pro seniory. Brno: ERA, 2006.
•
•
Goldsmith, S. Universal design: a manual of practical guidance for architects. Oxford: Architectural Press, 2000.
McCamant, K., Durret, Ch. Creating Cohousing: Building Sustainable Communities. Vancouver: New Society Publishers, 2011.
•
•
Hanson, J. From ‘specialneeds’ to ‘lifestyle choices: articulating the demand for ‘third age’ housing. In: Peace, S., Holland, C. (eds.) Inclusive Housing
Pierce, D., Graves, M. The Accessible Home: Designing for All Ages and Abilities. Newtown: Taunton Press, 2012.
•
Sanford, J. A. Universal Design as a Rehabilitation Strategy: Design for the Ages. New York: Springer Publishing Company, 2012.
•
Schmeidler, K. Sociologie v architektonické a urbanistické tvorbě.
in an Ageing Society: Innovative Approaches. Bristol: Policy Press, 2001. •
Hrozenská, M., Dvořáčková, D. Sociální péče o seniory. Praha: Grada, 2013.
•
Jeřábek, H. a kol. Mezigenerační solidarita v péči o seniory. Praha: Slon, 2013.
•
Kalvach, Z. Úvod do gerontologie a geriatrie: integrovaný text pro interdisciplinární studium. Praha: Karolinum, 1997.
•
Keates, S., Clarkson, P. J. Countering Design Exclusion: an introduction to inclusive design. London: Springer-Verlag UK, 2003.
•
Kling, B., Kruger, T. Signage: Spatial Orientation. Berlin: Walter de Gruyter,
Brno: Zdeněk Novotný, 2001. •
Skopec, J. Bezbariérové řešení staveb. Praha: ABF:ARCH, 2002.
•
Sobek, J. Co je a co není chráněné bydlení aneb Nestavte chráněné bydlení na ústavní zahradě. Příspěvek z konference o chráněném bydlení, Brno, 2009.
•
Šestáková, I., Dvořák, O., Bouček, J. Stavby pro sociální služby. Praha: Česká technika – nakladatelství ČVUT, 2006. 69
•
Šestáková, I., Lupač, P. Budovy bez bariér. Praha: Grada, 2010.
and-Mission-Statements-the-evolving-message-of-Design-for-All/>
•
Šnajdarová, H. Bezbariérové stavby: právní a normové prostředí, úpravy staveb pro pohybově postižené. Brno: ERA, 2007.
•
Váňová, L., Šestáková, I., Lupač, P. Trendy v bydlení pro seniory. Praha: Česká technika - nakladatelství ČVUT, 2013.
•
Wahl, H-W. (ed.) New Dynamics in Old Age: Individual, Environmental And Societal Perspectives (Society and Aging Series). New York: Baywood Pub-
• •
lishing Company, 2007. •
Züllich, P. (ed.) Universal Design: Designing our future. Berlin: IDZ, 2008.
elektronické zdroje:
Koncepce podpory transformace pobytových sociálních služeb.
Koubová, P. Trendy v bydlení seniorů v zahraničí a rezidenční bydlení pro
seniory v ČR. •
Liberate Diversity. Stockholm: 2006.
•
Marquardt, G. Kriterienkatalog Demenzfreundliche Architektur. 2007.
•
< http://d-nb.info/985850043/34> Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR. Dokumenty k problematice stárnutí
a reforem. •
EDeAN – Design for All Education and Training Resource.
•
•
Národní centrum podpory transformace sociálních služeb. Dokumenty
k transformaci sociálních služeb v ČR.
EIDD. The EIDD Stockholm Declaration. Stockholm: 2004.
• Zdařilová, R., Laub, F. Bezbariérové užívání staveb – od historie k současno•
Feo, R., Hurtado, R., Optimastudio. Diseños para Todos/Designs for All. Madrid: Óptima! Comunicación Visual S.L., 2008.
sti.
•
Goodman, J., Doong, H., Langdon, P., Clarkson, P. J. Increasing the uptake of Inclusive Design in industry. Gerontechnology. 2006, No. 5.3, p. 140-149.
•
Kercher, P. Names and Mission Statements: the evolving message of Design for All. An article for the first anniversary edition of the newsletter of the Design for All Institute of India, January 2007.
Vydalo České vysoké učení technické v Praze Zpracovala Fakulta architektury, v roce 2013 Kontaktní adresa: 166 34 Praha 6, Thákurova 9 Tel. 224 356 276, 739 329 949 Vytiskla: elektronická forma na CD Adresa tiskárny: Zikova 4, 166 36 Praha 6 Počet stran: 68
Náklad: 50 Vydání: 1. ISBN 978-80-01-05432-1
Autor (editor): Lenka Váňová, Romana Fukalová, Irena Šestáková, Pavel Lupač Název díla:
Nové trendy v bydlení pro seniory
– rozvoj elektronických studijních materiálů pro bydlení
71
