2013

VINOHRADSKÉ 1/2013 LISTY MAGAZÍN FN KRÁLOVSKÉ VINOHRADY / ZDARMA

NOVÁ METODA LÉČBY INFARKTU V České republice postihne akutní infarkt zhruba 20 tisíc lidí ročně. Hlavním příznakem je svíravá bolest za hrudní kostí. Infarkt je pětkrát častější u mužů než u žen, jeho výskyt stoupá s věkem a smrtelný je u každého čtvrtého pacienta. Tým lékařů z FN Královské Vinohrady pod vedením Prof. MUDr. Petra Widimského, DrSc., přednosty III. interní – kardiologické kliniky, začal jako první na světě léčit infarkt novou metodou. Vinohradská nemocnice si v oblasti léčby infarktu připsala světové prvenství. V prosinci minulého roku byly prvním dvěma pacientům s akutním infarktem implantovány do cévy vstřebatelné, biologicky rozložitelné stenty. Jsou vyrobeny ze speciálních polymerů, které tělo dokáže po dvou až třech letech úplně rozložit. Profesor Widimský upozorňuje, že „z hlediska přesnosti pojmů se nejedná o operaci, ale o intervenci. Všechno se provádí ze vpichu do třísla nebo zápěstí, jehož prostřednictvím se zavede katetr do srdce.“ Pacienty po zákroku čeká jen malé omezení. Zmiňované stenty, též nazývané jako biovstřeba­ telné cévní opory, byly vyvinuty před čtyřmi lety a vyzkoušeny v rámci klinických studií na pacien­

tech se stabilními formami ischemické choroby srdeční, tzn. s námahovou angínou pektoris, ale nebyly doposud použity u pacientů s infarktem. Dosud se používaly jen kovové cévní výztuže. „Kovové stenty v těle zůstávaly vlastně po zbytek života pacienta a mohou mít i různé vedlejší účinky,“ říká profesor Widimský. Díky vstřebatelným stentům je naděje, že se podaří minimalizovat nežádoucí účinky doprovázející dosavadní léčbu, a dávají tak naději na uzdravení více pacientům. Čtyřiapadesátiletý Milan Chlupáč je první člo­ věk na světě, kterému lékaři převratnou novinku implantovali. Infarkt ho zastihl na cestě do prá­ ce. „Začaly mi hrozně brnět ruce, no, pak to přešlo jako tady na prsa, měl jsem hrozný tlaky,“ uve­

dl před časem do médií pan Chlupáč. Sanitka ho okamžitě převezla do Vinohradské nemocnice, kde mu lékaři během dvacetiminutové intervence přes tříslo zavedli speciální výztuhu. Ta mu tepnu, která byla zúžená, a proto nemohla dostatečně zásobovat srdce krví, roztáhla. Po čtyřech dnech by nikdo neřekl, že má za sebou infarkt. Další a neméně náročná etapa léčby je však v rukou samotných pacientů. „Aby si udrželi dobrý zdravotní stav budou muset zhubnout, nekouřit a tedy změnit dosavadní životní styl,“ dodává As. MUDr. Viktor Kočka, FESC, vedoucí Divize intervenční kardiologie III. interní – kardiologické kliniky, který se na tomto prvenství a úspěchu FN Královské Vinohrady výrazným způsobem podílel. Ke konci ledna tento nový postup léčby pod­ stoupilo celkem osm pacientů v akutní fázi infark­ tu. Všem se daří výborně a jsou bez komplikací.

Mgr. Lukáš Matýsek

ROSSMANN A NADACE NAŠE DÍTĚ POMÁHAJÍ POPÁLENÝM DĚTEM Popáleniny patří k nejzávažnějším dětským úrazům. Jsou úrazem velmi bolestivým, pobyt v nemocnici je dlouhodobý, je zatížen celou řadou komplikací a děti si často odnáší následky úrazu do dalšího života. Na Klinice popáleninové medicíny Fakultní nemocnice Královské Vinohrady (FNKV), jako jediném superspecializovaném pracovišti pro léčbu termických úrazů na území Čech, je ročně hospitalizováno kolem 300 dětských pacientů s popáleninami. Důsledky popálení si děti nesou po celý život. Právě proto se rozhodla společnost ROSSMANN a Nadace Naše dítě pro pomoc dětským popáleninovým centrům po celé České republice. Před vánočními svátky, dne 17. prosince 2012, proběhlo na půdě Fakultní nemocnice Královské Vinohrady slavností předání finančního daru jed­ natelů společnosti ROSSMANN do rukou ředitel­ ky Nadace Naše dítě Ing. Zuzany Baudyšové. Akci svou účastí pomohly zviditelnit vítězka soutěže Miss Česká republika 2003 Lucie Váchová Křížová a moderátorka Ivana Gottová. Částka dosahu­ jící téměř čtyř miliónů korun byla rozdělena na konkrétní projekty v nemocnicích v Praze, Brně a Ostravě. „V letošním roce půjde z této částky pomoc ve výši 1 000 000 korun na rekonstrukci a přístrojové vybavení dětského akutního příjmu Kliniky popáleninové medicíny Vinohradské nemocnice. Je to špičkové pracoviště, které chceme dále rozvíjet,“ poodhaluje plány spolupráce ředitel FN Královské

Vinohrady MUDr. Marek Zeman, MBA. Finanční prostředky na modernizaci dětských popálenino­ vých center byly získány během 4. ročníku charita­ tivního projektu Dětský úsměv. Během zářijového týdne v minulém roce mohli zákazníci drogerií ROSSMANN kupovat výrobky označené logem úsměvu. Celkem se podařilo vybrat 3 891 422 Kč. Nejedná se ale o první dar. Vinohradská nemoc­ nice získala z této pomoci přístroj MEEK machine v hodnotě 300 tisíc korun, který je vhodný pro transplantaci kůže ve zvláště závažných případech. „Přístroj umožňuje malý kousek zdravé kůže odebrané z pacienta rozdělit a 196 čtverečků o velikosti 3 × 3 mm a aplikovat na popálené části těla po odstranění mrtvé tkáně,“ říká vedoucí lékař dětského oddělení Kliniky popálenin FN Královské Vino­

zleva Ivana Gottová, Lucie Váchová Křížová hrady MUDr. Robert Zajíček a přednosta Kliniky popáleninové medicíny primář MUDr. Ludomír Brož dodává: „I díky tomuto přístroji se podařilo naší klinice popálenin zachránit osmiletého Daniela s popáleninami na 90 % těla.“ Mgr. Lukáš Matýsek

Z OBSAHU čísla: ● Rozhovor s ředitelem FN Královské Vinohrady panem MUDr. Markem Zemanem, MBA, str. 2. ● „Kvalita“ ve Vinohradské nemocnici, str. 3 ● Nový přístroj na Ortopedicko-traumatologické klinice, str. 4 ● Dobrovolnický program, str. 7

ROZHOVOR S ŘEDITELEM

ZAJISTIT VYROVNANÉ HOSPODAŘENÍ BUDE OBTÍŽNÉ V rozhovoru ředitel Fakultní nemocnice Královské Vinohrady pan MUDr. Marek Zeman, MBA kromě tradičního bilancování minulého roku seznámí čtenáře s nelehkou situací týkající se zajištění vyrovnaného hospodaření Vinohradské nemocnice v letošním roce.

způsobem reagovat na situaci, která je příči­ nou dnešních problémů: peníze ve zdravotnic­ tví chybí, protože péče a její finanční náročnost je vyšší než ekonomické možnosti společnosti. Pro udržení kvality a rozumného rozsahu péče je zapotřebí zvýšit spoluúčast pacientů a státu. Metod, jak toho docílit, je několik. Nutným před­ pokladem pro nastavení tohoto směru je však od­ vaha k politickému rozhodnutí a pevné odhodlá­ ní je implementovat v praxi. Faktem ale zůstává, že k zásadnější reformě nedošlo. ➤ Můžete se vyjádřit k výrokům, které zazněly na brífinku Lékařského odborového klubu – Svazu českých lékařů dne 15. února 2013 na adresu FN Královské Vinohrady?

MUDr. Marek Zeman, MBA

➤ Pane řediteli, jak byste zhodnotil rok 2012 nejen v naší nemocnici, ale v celém českém zdravotnictví? Pro naši nemocnici byl uplynulý rok v podsta­ tě úspěšný, protože naše hospodaření bylo vy­ rovnané a skončilo v mírně kladných číslech. Samozřejmě, museli jsme hledat způsoby, jak ušetřit, a zároveň mít neustále na paměti dopady na rozsah a kvalitu zdravotní péče a zaměstnance nemocnice. České zdravotnictví jako celek bude na uplynulý rok vzpomínat zřejmě jako na rok plný změn a také nejistot. Ne zcela šťastné bylo, že se zdravotnická zařízení dozvěděla podmínky, za kterých bude poskytovat péči v roce 2013, až v jeho samotném závěru. To mluvím především o tzv. úhradové vyhlášce. Co se týká rušení akut­ ních lůžek, tak jsme jednání s pojišťovnami ukon­ čili úspěšně a v nejbližším období se nás žádné škrty týkat nebudou. ➤ Úhradovou vyhlášku zmiňuje téměř každý, kdo komentuje nedostatek financí ve zdravotnictví. Mohl byste vysvětlit, co to vlastně je? Je to dokument Ministerstva zdravotnictví ČR, publikován ve Sbírce zákonů, a letos nese název: „Vyhláška o stanovení hodnot bodu, výše úhrad hrazených služeb a regulačních omezení pro rok 2013“. Pojem „úhradová vyhláška“ je tedy zkráce­ ný, jakýsi pracovní název a můžeme říci, že nahra­ zuje předchozí nedohodu v různých segmentech zdravotní péče mezi poskytovateli a zdravotními pojišťovnami. Ministerstvo ji zpravidla rozesílá na úplném konci kalendářního roku. Úhrado­ vá vyhláška má podstatný vliv na hospodaření každého zdravotnického zařízení, protože stano­ ví pro daný rok hodnoty bodu, výši úhrad hra­ zených služeb poskytovaných pojištěncům podle zákona o veřejném zdravotním pojištění, dále výši hrazených služeb poskytovaných cizincům a regulační omezení pro způsoby úhrady posky­ tované např. smluvními poskytovateli lůžkové péče. Pro každou nemocni se jedná o zásadní předpis určující výši jejích příjmů. ➤ Kde se v minulém roce podařilo ušetřit Vinohradské nemocnici?

STRANA 2

Nejvíce při nákupu léků a zdravotnického mate­ riálu, kde jde řádově o úsporu o 20 %. Při nákupu spotřebního materiálu využíváme také elektro­ nické aukce, díky kterým máme možnost získat nejvýhodnější ceny. Byli jsme také velmi úspěš­ ní při nákupu elektřiny, kde jsme při výběrovém řízení ušetřili miliony ročně, u úklidových služeb pak zhruba osm milionů za rok. Zároveň jsme udělali maximum proto, aby se škrty co nejméně dotkly úrovně platů zdravotnického personálu. ➤ Pane řediteli, co v tomto roce čeká Vinohradskou nemocnici? Kdo mě zná, ví, že nejsem defétista a už vůbec ne panikář. Nyní se ale slovu krize nevyhnu. Ta se totiž z výrobní sféry již definitivně přesu­ nula i do zdravotnictví, proto se nedá očekávat, že by nadcházející měsíce byly jednoduché. V současné době odhadujeme, že rozpočet Vinohradské nemocnice by mohl být v roce 2013 deficitní ve výši až 240 mil. korun, což je zapříči­ něno, velmi jednoduše řečeno, následujícími fak­ tory. Jedná se zejména o pokles výnosů, protože mechanismus úhradové vyhlášky nám přináší ve srovnání s minulými léty méně peněz. Dále tu máme nezbytné mzdové požadavky, navýšení a změnu sazby DPH a vzrůst nákladů na energie. Jelikož nemůžeme počítat s dotacemi, byli jsme od ledna nuceni zavést mimořádný úsporný režim, který se projeví, mimo jiné, v další restrikci na zdravotnický materiál a léky a rovněž v mzdo­ vých úsporách. V současné době nedokážeme odhadnout, jak dlouho budou tato úsporná opat­ ření v plastnosti. ➤ Kde vidíte příčinu této situace? Odpověď na otázku „Kdo za to může?“ ode mne nečekejte. Svůj díl má samozřejmě i současná úhradová vyhláška, která finančně posiluje malé nemocnice na úkor těch velkých. Základ dnešních problémů je ale jinde. Od sametové revoluce, což je více než dvacet let, můžeme zaznamenat pouze jeden pokus o zásadní reformu zdravotnic­ tví, a to v éře ministra Julínka. Nebudu jeho kroky obhajovat, či zatracovat. Snažil se totiž nějakým

V této souvislosti musím zdůraznit, že zdravotní péče je a bude ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady zajištěna a pacienti se nemusejí ničeho obávat. Chápu, že současná nelehká ekonomická situace a následná úsporná opatření, realizovaná nejen u nás v nemocnici, vyvolávají u mnohých zcela oprávněný dojem, že nás čekají pouze „krev, pot a slzy“. To, co nechápu, je styl a obsah komunikace odborových předáků, kteří svými vý­ roky mohou vyvolat neodůvodněnou paniku jak u pacientů, tak u našich zaměstnanců. Osobně navštěvuji kliniky a vysvětluji příčiny a důsledky této nesnadné ekonomické situace. Vážím si ná­ zorů zaměstnanců, které tam zaznívají, včetně otevřených polemik či nesouhlasných stanovisek. ➤ Mezi „fámy“ můžeme zařadit jakési apokalyptické vize o budoucnosti FNKV, které v různých formách hovoří o rušení celých klinik a hromadném propouštění zaměstnanců. Nacházíme se v období, které přeje vzniku fám a pomluv. Jako ředitel velké organizace o tisících zaměstnanců jsem na osobní útoky a nespra­ vedlivá narčení zvyklý a obvykle je přecházím. Nicméně, k fámám o tom, že naši nemocnici zanedlouho hromadné propouštění nemine, se vyjádřit musím. Jak jsem již řekl, nejenom Vinohradská nemocnice, ale všechna zdravot­ nická zařízení obdobného typu zavádějí nebo v nejbližších době budou nucena učinit obdobné velmi nepopulární kroky typu pozastavení od­ měn a dočasného uzavření některých oddělení. Vnímám nervozitu zaměstnanců a jejich obavu o ztrátu zaměstnání. Zdůrazňuji, že soubor úspor­ ných opatření neobsahuje propouštění. ➤ Co byste v této době vzkázal čtenářům Vinohradských listů? Děkuji všem, kdo mi pomáhají v úsilí zabezpečit vyrovnané finance. Naše zaměstnance bych rád v tomto nelehkém období požádal o podporu a ubezpečil je, že všechny kroky, které je manage­ ment nucen v souvislosti s nelehkou ekonomic­ kou situací zavádět, přispívají k celkové finanční stabilizaci nemocnice. Pacientům bych rád podě­ koval za pochopení a vstřícnost a ubezpečil je, že péče je a bude ve Vinohradské nemocnici zajiš­ těna. Celému českému zdravotnictví přeji méně turbulencí. Děkuji za rozhovor Mgr. Lukáš Matýsek

VINOHRADSKÉ LISTY 1/2013

Z A H R A N I Č N Í A K T I V I T Y / Ř Í Z E N Í K VA L I T Y

VIHORADŠTÍ LÉKAŘI NA TAIWANU

ním v zemi. Aplikuje se zde jak západní medicína, tak tradiční čínská medicína.

Na přelomu října a listopadu loňského roku absolvovala studijní pobyt na Taiwanu skupina tří lékařů vinohradské plastické chirurgie. Kromě získávání nových poznatků na operačních sálech měli možnost sdílet své zkušenosti s dalšími lékaři vyslanými za stejným účelem z celého světa.

Zdejší oddělení plastické chirurgie, zejména však jeho mikrochirurgická sekce, dosáhlo svě­ tového věhlasu především díky vysokému počtu provedených rekonstrukčních výkonů pomocí tzv. volného přenosu tkáňových celků. Jedná se o operace, při nichž je odebrána postradatelná část těla s definovanovou cévní stopkou (kůže, podkožní tuk, sval nebo kost). Cévy zásobující tuto část jsou přerušeny a po přenesení tkáně na jiné místo jsou zde za pomoci operačního mi­ kroskopu a velmi jemného šicího materiálu našity na cévy v místě přijetí. Díky této technice lze úspěš­ ně léčit rozsáhlé ztráty tkání způsobené úrazem nebo nádorovým procesem, rekonstruovat prs, jazyk, jícen, přenášet prsty z nohy na ruku apod.

MUDr. Andrej Sukop s prof. Fu Chan Weiem

Taiwan je ostrov v jihovýchodní Asii, jenž je spolu s několika dalšími menšími ostrovy sou­ částí Čínské republiky, kterou však většina států světa jako nezávislou oficiálně neuznává, proto­ že diplomatické styky s ní Čínská lidová republi­ ka (Čína, ČLR) netoleruje. Čína považuje Taiwan za svou 23. provincii, přestože jej fakticky neo­ vládá. Rozlohou je zhruba poloviční než Česká republika a má 23 mil. obyvatel.

V rámci zvyšování odborné erudice svých lé­ kařů mikrochirurgů as. MUDr. Andreje Sukopa, Ph.D., MUDr. Alexandra Vatľaka a as. MUDr. Jiří­ ho Bayera, navázala Klinika plastické chirurgie Fakultní nemocnice Královské Vinohrady spolu­ práci s jedním z nevýznamnějších mikrochirur­ gických pracovišť na světě – nemocnicí Chang Gung Memorial Hospital Linkou na Taiwanu. Ne­ mocnice byla založena v roce 1978 a patří k nej­ větším a nejvýznamějším zdravotnickým zaříze­

Právě lékaři Kliniky plastické chirurgie Vino­ hradské nemocnice patřili k průkopníkům těchto operačních výkonů v Československu a později v České Republice. Udržení vysokého standartu v operační léčbě vyžaduje mimo jiné i osvojová­ ní si nejnovějších trendů na předních světových pracovištích. Z tohoto důvodu je navázání dlou­ hodobé spolupráce s Chang Gung Memorial Hospital mimořádně důležitým krokem pro zlep­ šování kvality péče o pacienty ve Vinohradské nemocnici. Studijní pobyt vinohradských lékařů na Tai­ wanu přispěl ke zvýšení jejich odbornosti a rovněž k šíření dobrého jména Fakultní nemoc­ nice Královské Vinohrady v daleké cizině.

Mgr. Lukáš Matýsek MUDr. Anrej Sukop MUDr. Alexander Vatľak MUDr. Jiří Bayer

IMPLEMENTACE SYSTÉMU KVALITY ZDRAVOTNÍ PÉČE V současnosti se „kvalita“ stala tak trochu zaklínadlem a ve všech oblastech často používaným pojmem. Co si tedy pod „kvalitou“ ve zdravotnickém zařízení představit? Obecně je kvalita ve zdravotnictví chápána jako poskytování takové péče, která uspokojí očekávání pacientů či dokonce jejich očekávání předčí. Světová zdravotnická organizace definovala kvalitu zdravotní péče v roce 1966 jako „souhrn výsledků dosažených v prevenci, diagnostice a léčbě, určený potřebami na základě lékařských věd a praxe.“ Rozvoj v oblasti medicíny a techniky přinesl nejen výrazná pozitiva, ale také mnohá rizika, díky nimž vznikla potřeba systému kvality ve zdravotnictví, který bude sjednocovat postupy a zvyšovat tak bezpečí pro pacienta i personál. Stručně řečeno, systém kvality se týká všech pro­ cesů od jejich začátku až po jejich konec – zahrnuje kvalitu péče, kvalitu řízení, kva­ litu pracovních procesů, kvalitu personálu, kvalitu prostředí atd., kde konečným vý­ sledkem je spokojený pacient. Ve Fakultní nemocnici Královské Vino­ hrady pracuje Odbor kvality a akreditace, v jehož týmu působí MUDr. Soňa Musilová, Ing. Michaela Žaloudková, Bc. Michaela

Papežová, DiS a další. Tento tým ve spo­ lupráci s jednotlivými úseky a klinikami postupně nastavuje systém kvality a bez­ pečí. Vytváří a koordinuje vznik vnitřních předpisů pro sjednocení postupů, které se přímo i nepřímo dotýkají samotných pacientů. FNKV je zapojena do Národního sys­ tému hlášení nežádoucích událostí, kde je v dnešní době evidováno cca 70 zdra­ votnických zařízení ČR. Přínosem samot­ ného hlášení pro nemocnici je včasné rozpoznání rizik a zajištění takových opat­ ření, která opětovné riziko eliminují. Ve­ doucí oddělení řízení kvality Ing. Michaela Žaloudková dodává, že „nedílnou součás­

VINOHRADSKÉ LISTY 1/2013

tí činnosti oddělení je i auditní činnost, kdy samotné výsledky z předešlých let ukázaly, že v naší nemocnici je schopný tým pracovníků, který se aktivně podílí na zkvalitnění péče, postupů a přispívá ke spokojenosti pacientů“. Vedoucí odboru kvality a akreditace MUDr. Soňa Musilová na závěr dodává: „Implementace systému kvality zdravotní péče a její zvyšování není lehkým úkolem, ale je to nepochybně krok správným smě­ rem, který vyžaduje vytrvalost, trpělivost a týmovou spolupráci nás všech.“ text připravil Mgr. Lukáš Matýsek ve spolupráci se zaměstnanci Odboru řízení kvality a akreditace SAK a NASKL

STRANA 3

Z D R AV O T N Í P É Č E

UNIKÁTNÍ PŘÍSTROJ PRO TROJROZMĚRNÉ ZOBRAZENÍ BĚHEM OPERACE Fakultní nemocnice Královské Vinohrady má k dispozici unikátní zobrazovací zařízení – takzvané O-rameno. Na Ortopedicko-traumatologické klinice je přístroj používán v běžném operačním provozu od listopadu loňského roku, a to při dvou až čtyřech operacích týdně. Dosud byly za pomoci O-ramene odoperovány zhruba tři desítky pacientů. Na zvolené místo se připevní šroubem re­ ferenční rámeček. Pak se nad pacienta insta­ luje přístroj, kolem stolu se uzavře O-rameno a nasnímá se daný úsek páteře. Vlastní snímání trvá pouhých 17 vteřin, celá akce od instalace do odjezdu přístroje cca 10 – 15 minut. Po od­ vezení O-ramene od operačního stolu přichází ke slovu navigační systém. Šrouby se implantují fyzicky pacientovi a zároveň virtuálně na obra­ zovce navigačního monitoru současně ve všech třech rovinách. Zavádění šroubů je snazší a celko­ vý čas operace je kratší než při použití rentgeno­ vého zesilovače.

O-rameno

O-rameno je moderní radiodiagnostický pří­ stroj, který podléhá detailní kontrole Státního úřadu pro jadernou bezpečnost. Příslušný ope­ rační sál musí odpovídat přísným kritériím radiač­ ní hygieny. Tato technologie umožňuje zobrazení v trojrozměrném (3D) režimu v průběhu operace. O-rameno je používáno na operačním sále v prů­ běhu operačních zákroků řešících onemocnění pohybového aparátu, zejména deformity a úrazy páteře a pánve. O-rameno chirurga naviguje, kam přesně umís­ tit nástroje. Registruje polohu pacienta v reálném čase a poloze. Ve spojení s navigační jednot­ kou lze operační nástroje zavádět s přesností do 1 mm, a to virtuálně na obrazovce navigační­ ho systému. Přístroj umožňuje snímkovat v reál­ ném čase při rotaci 360 stupňů. „Výhodou je, že kompletní zobrazení pořídí přístroj v jediné poloze pacienta, takže není nutné s ním nijak hýbat,“ vy­ světlil prof. MUDr. Martin Krbec, CSc., přednosta Ortopedicko-traumatologické kliniky. O-rameno nejdříve nahraje snímky paciento­ va těla a sestaví z nich digitální 3D model, který lékař vidí na velké digitální obrazovce přístroje, a operuje podle něj. „V podstatě to vypadá podobně jako navigace v autě. Rozdíl je v tom, že mapa je 3D model pacientova těla a směrovací šipka jsou skalpely a nástroje, které drží lékař v ruce. Stejně jako na GPS navigaci vidíte, kde se pohybujete

STRANA 4

a jaký je tam terén, tak v tomto případě vidíte, kde je jádro problému a kudy se k němu dostat,“ popsal práci s přístrojem profesor Krbec. Díky této přesné lokalizaci anatomické struktury může chirurg dosáhnout velmi přesného zacílení a nemusí pacientovo tělo otevřít tolik, jako bez této navigace. Jelikož se O-rameno často používá při operaci skoliózy, pokusíme se toto závažné onemocnění blíže představit, a poté stručně popsat použití přístroje v její souvislosti. Skolióza je jedno z nej­ déle známých ortopedických onemocnění vůbec. Lze ji charakterizovat jako trvalé vychýlení páteře do stran. Příčina vzniku není jasně dána, ale nejzá­ važnější budou genetické faktory. Vzniká v přípa­ dě, že se jednotlivé obratle pootočí kolem vlastní osy. V těchto úsecích je pak páteř ztuhlá. Skolióza se vyvíjí již od dětství. Páteř je většinou v hrudní oblasti zahnuta doprava, v bederní doleva. Může být ale také nadměrně prohnuta dopředu (lor­ dóza) nebo dozadu (kyfóza). Toto onemocnění kromě toho, že je bolestivé, výrazně narušuje se­ bevědomí většiny pacientů a působí jim vážené psychické problémy. Jestliže selže konzervativní léčba (léčba korzetem s cvičením), je nutný ope­ rační zákrok. Jak pro pacienta, tak pro lékaře se jedná o poměrně závažné rozhodnutí, ale mož­ nost využít technologii O-ramene tuto nelehkou volbu usnadňuje.

O-rameno (též nazývané O-arm) přináší řadu výhod pacientům i lékařům. Pro pacienty je to maximální možná přesnost zavádění implantátů do páteře či pánve. To snižuje riziko poranění ner­ vových kořenů, míchy, cév či nervů. Menší rána také znamená rychlejší hojení. Výhodou pro léka­ ře je pocit bezpečnosti a menšího rizika. Při ope­ raci totiž není nutné mít na sobě 3 – 5 kilogramů vážící olověnou zástěru jako radiační ochranu, která je nezbytná například při operaci za pomoci C-ramene. Lékař je tak během dlouhého výkonu méně unaven a nepotí se tolik. Významnou výho­ dou je i zkrácení doby operace. Projekt, díky kterému byly získány prostředky na pořízení uvedeného přístroje, byl vypracován a podán Centrem pro integrované studium pán­ ve (CISP). Toto centrum založili v roce 2006 při 3. Lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze Doc. MUDr. Robert Grill, Ph.D. (nyní přednosta Urologické kliniky FNKV), Doc. MUDr. Valér Džu­ pa, CSc. (školský zástupce přednosty Ortopedic­ ko-traumatologické kliniky FNKV) a Doc. MUDr. Václav Báča, Ph.D. (v současné době zastává funk­ ci náměstka ředitele FNKV pro grantové progra­ my). Projekt s názvem „Podpora baze základního výzkumu Centra pro integrované studium pánve“ obstál mezi více než 50 podanými projekty na 2. místě. Samotné O-rameno bylo pořízeno v rámci 3. etapy projektu a jeho cena byla bez­ mála 20 mil. korun. Vinohradská nemocnice se na této investici podílela 7,5 %; zbylých 92,5 % pokryla získaná dotace OPPK. „Je to jeden z několika zásadních příspěvků Vinohradské nemocnice k rozvoji vědy a nových technologií, přičemž do oblasti vědecké práce a zavádění nových inovativních přístupů bylo především z grantových prostředků investováno v naší nemocnici zhruba 100 mil. korun,“ dodává ředitel FN Královské Vinohrady pan MUDr. Marek Zeman, MBA.

Mgr. Lukáš Matýsek

VINOHRADSKÉ LISTY 1/2013

ROZHOVOR

VRCHNÍ SESTRA KAROLÍNA VEVERKOVÁ ŘÍKÁ:

NA HRUBÝ PYTEL JEMNÁ ZÁPLATA PhDr. Karolína Veverková je rodilá Pražačka. Celý život vykonávala profesi zdravotní sestry. Po maturitě nastoupila do IKEMU, kde pracovala 13 let. Poté začala učit na zdravotnické škole, ale věnovat se pouze pedagogické činnosti nedokázala. Zanedlouho si sjednala úvazek ve Vinohradské nemocnici na Chirurgické klinice a profese učitelky a zdravotní sestry vykonávala zároveň. Od roku 1990 je nepřetržitě zaměstnankyní FN Královské Vinohrady. Jejím největším koníčkem jsou koně, sama jednoho vlastní. ➤ Jak dlouho působíte ve funkci vrchní sestry na Ortopedicko-traumatologické klinice Vinohradské nemocnice? Jaké jste měla cíle, když jste na tuto pozici nastupovala? Na Ortopedicko-traumatologické klinice pů­ sobím bezmála 3 roky, předtím jsem pracovala na ředitelství nemocnice a krátce také jako vrchní sestra na ORL klinice. Myslím, že nepatřím mezi ty lidi, kteří si staví nerealistické cíle. Chci, aby se­ stry rády chodily do práce a aby tvořily kolektiv, kde si všichni rozumí. Snažím se vytvářet pro­ středí, kde by sestry měly podmínky k odvádění kvalitní práce a měly rády pacienty. Jsem totiž přesvědčena, že když někdo chodí rád do práce, projeví se to pozitivně na jeho pracovních výko­ nech. ➤ Vyskytla se situace, o které jste neměla před nástupem do funkce vrchní sestry ani potuchy? Protože už mám letité zkušenosti a vím, co od lidí očekávat, byla jsem připravena i na negativ­ ní přijetí. Nic takového se ale nestalo, mile mne překvapila dobrá spolupráce mezi sestrami a lé­ kaři na této klinice. Myslím si, že díky své dlou­ holeté praxi dokážu situaci hodnotit objektivně. Spolupráce je zde opravdu dobrá, což není samo­ zřejmostí na všech klinikách. Lékaři jsou vstřícní a přátelští. K třenicím zajisté dochází, ale většinou jsou to jen drobnosti. Toto mě potvrdily i sestry, které zde nastoupily z jiných klinik a oddělení.

kurzy, kde je učí, jak komunikovat a jak se chovat k pacientům. Na druhou stranu, každý člověk je jiný, a nelze očekávat, že se všechny sestry budou chovat stejně vstřícně a empaticky. Podstatné podle mne je, aby se žádná sestra neřídila hes­ lem „na hrubý pytel hrubá záplata“. Tak to prostě nejde. Jsem přesvědčena, že když se na hrubý pytel použije velmi jemná záplata, tak to zafun­ guje lépe, než jednat stylem „jak ty mě, tak já tobě“. Je dobré, aby si začínající sestry braly pří­ klad ze svých zkušenějších kolegyň, které svou práci mají rády, ne ale z těch, které trpí syndro­ mem vyhoření a dělají svou práci jenom proto, že nic jiného neumí. ➤ Chcete se něčím pochlubit? Pod vedením pana přednosty se podařilo kli­ niku stavebně zmodernizovat. Úpravy se pro­ vedly nejen proto, aby se vyhovělo požadavkům na kvalitu a komfort poskytování péče, ale také z důvodu, aby se vytvořilo příjemnější pracov­

ní prostředí. Můžu říci, že se kliniku podařilo, obrazně řečeno, „provzdušnit“. Z těch rozsáhlej­ ších projektů musím uvést rekonstrukci dvou stanic: traumatologické a ortopedické, a vybudo­ valy se nové nadstandardní pokoje s vybavením podle posledních trendů, včetně lepšího zázemí pro sestry. Pro sestry na operačním sále zname­ ná například velkou úlevu zavedení technologie „O-ARM“. ➤ Tento rozhovor budou číst kromě zaměstnanců také pacienti. Chcete jim něco vzkázat? Cílem zdravotníka je uzdravený pacient a odměnou jeho úsměv a návrat do běžného života. Ne vždy toho však lze dosáhnout rychle, snadnou a nekomplikovanou cestou. Chci pro­ to poděkovat všem pacientům za pochopení a trpělivost. Děkuji za rozhovor. Mgr. Lukáš Matýsek

➤ V čem je práce sester na vaší klinice specifická? Základní činnosti sester jsou všude stejné, ale specifikem pro tuto kliniku je umění současně zvládnout velmi akční medicínský obor, mimo­ řádně fyzicky namáhavou práci, empatii a vhod­ nou komunikaci. Například úraz, ten nikdo samo­ zřejmě neplánuje. Proto náhlé vytržení z běžného života, bolest a strach způsobí postiženému velký a nepříjemný problém, který se musí řešit. Tělesná a psychická dekompenzace pacienta však na­ vozují situace, které vyžadují od sester fyzickou zdatnost a profesionální přístup k nemocným. Jako další specifikum mne napadá, že na rozdíl od ostatních chirurgických oborů musí instru­ mentářka (sestra na operačním sále pozn.red.) na ortopedii znát přibližně 150 různých sít (pod­ nos s nástroji pozn. red.) pro různé typy zákroků. ➤ Nejrůznější průzkumy ukazují, že pacieti hodnotí pobyt v nemocnici a kvalitu péče i na základě komunikace s personálem. V jakých aspektech by se dal přístup vašich sester k pacientům v této oblasti vylepšit? Sestra se za každé situace musí chovat profe­ sionálně. Už od školy sestry procházejí různými

VINOHRADSKÉ LISTY 1/2013

PhDr. Karolína Veverková

STRANA 5

KLINICKÁ PRACOVIŠTĚ

STOMATOLOGICKÁ KLINIKA První péči poskytli stomatologové pacientům naší nemocnice již v roce 1945. Od tehdejší jediné zubní ordinace k dnešní podobě Stomatologické kliniky uběhla dlouhá cesta. V roce 1948 vzniklo první stomatologické oddělení a v roce 1957 oddělení rozštěpo­ vých vad (pod Laboratoří plastické chirur­ gie ČSAV), vedené akademikem prof. MUDr. Františkem Burianem, který je považován za zakladatele plastické chirurgie nejen u nás, ale i ve světě. O rok později vzniklo klinické pracoviště pro výuku zubních léka­ řů na Lékařské hygienické fakultě Univerzity Karlovy, které vedl prof. MUDr. RNDr. Ferdi­ nand Škaloud. Zejména péče o pacienty s obličejovým rozštěpem byla na světové úrovni. Prof. Fran­ tišek Burian získal díky ČSAV zázemí, kde o pacienty s rozštěpem pečoval specializova­ ný tým nejen stomatologů, ale také dalších specialistů, včetně genetika. Špičkoví od­ borníci se věnovali nejen klinické práci, ale také výzkumu vrozených vývojových vad. Již v roce 1965 zde bylo, jako na jednom z mála míst v tehdejším Československu, k dispozi­ ci zařízení pro telerentgenové snímky leb­ ky. Pracoviště rovněž úzce spolupracovalo s prof. MUDr. Josefem Kufnerem, DrSc., z od­ dělení obličejové a čelistní chirurgie Ústřední vojenské nemocnice v Praze, a to zejména při doléčování deformit po rozštěpech u dospí­ vajících pacientů. Od roku 1975 měli lékaři k dispozici pří­ stroj pro zhotovení panoramatických snímků chrupu a částečně také fixní ortodontické přístroje. Ve stejném roce zanikla Laboratoř plastické chirurgie a pracoviště bylo začleně­ no do Ústavu experimentální medicíny ČSAV. Pokračovala intenzivní mezioborová spolu­ práce, včetně spolupráce s I. Stomatologic­ kou klinikou LF UK a Všeobecnou fakultní ne­ mocnicí Praha a později opět také s Ústřední vojenskou nemocnicí. Na stomatologickém oddělení se za dobu jeho existence vystřídala celá řada vynika­ jících odborníků. Kromě výše jmenovaných to byli například prof. MUDr. Vladimír Borovanský, antropolog doc. RNDr. Zbyněk Šmahel, CSc., teratolog MUDr. Miroslav Peterka, CSc. doc. MUDr. Jiří Kozák, CSc., či MUDr. Josef Havlík. Primář MUDr. Vladimír Zábrodský začal v roce 1991 jako první v ČSFR používat nové unikátní metody léčby (šroubové titanové dentální implantáty). Pracoviště rozštěpových vad FNKV bylo původně umístěno v přízemí chirurgické­ ho pavilonu (H), ale od roku 1984 sídlilo v pavilonu A, tedy v budově plastické chirur­ gie. V současnosti sídlí Stomatologická klini­ ka v pavilonu N. V roce 1992 vznikla pod vedením MUDr. Jiřího Pekárka Klinika stomatologie 3. LF UK,

STRANA 6

přednostka Stomatologické kliniky FN Královské Vinohrady Doc. MUDr. Eva Gojišová

Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, jejíž součástí se stalo také oddělení rozště­ pových vad. Následující roky byly zejména ve znamení rozšiřování léčebně preventivní péče na specializované obory – estetickou stomatologii, dentoalveolární chirurgii a or­ todoncii. V návaznosti na zřízení Kardiochi­ rurgického oddělení FNKV byla Stomatolo­ gická klinika rekonstruována. Od roku 1997 kliniku vede doc. MUDr. Eva Gojišová a jejím zástupcem a zároveň pri­ mářem je MUDr. Pavel Hájek. Klinika má ambulantní charakter a poskytuje základní stomatologickou péči pacientům, zaměst­ nancům FNKV a zaměstnancům 3. LF UK. Dále ošetřuje pacienty v rámci mezioborové péče s cílem dosáhnout co nejdokonalejší rekonstrukce a funkční rehabilitace dutiny ústní. Klinika poskytuje ambulantní péči také například pacientům, kteří se připravují na kardiochirurgické operace, dále léčí děti a dospělé s vrozenými vadami obličeje a vě­

nuje se i ortodoncii. Na klinice jsou zaváděny nové léčebné postupy i výplňové materiály a inovativní techniky. Klinika spolupracuje nejen se stomatologickými pracovišti u nás, ale i se zahraničními institucemi, např. Státní univerzitou v Kentucky či Univerzitou Carla Gustava Caruse v Drážďanech. V rámci pedagogické činnosti se klinika vě­ nuje stomatologické výchově studentů vše­ obecného lékařství, postgraduálnímu doško­ lování v oboru ortodoncie, postgraduálním vzdělávání v zubním lékařství, ústní chirurgii a parodontologii. Na své budoucí povolání se zde od roku 2008 připravují také studenti bakalářského oboru Dentální hygienistka. Díky skvělé historii a bohaté současnosti má Stomatologická klinika velmi významné postavení nejen v rámci FNKV a medicín­ ských studijních oborů, ale i v rámci české stomatologie vůbec. Doc. MUDr. Eva Gojišová

VINOHRADSKÉ LISTY 1/2013

DOBROVOLNICKÝ PROGRAM

DALŠÍ ROK S DOBROVOLNICKÝM PROGRAMEM JE PŘED NÁMI Během loňského roku připravili dobrovolní­ ci ve Fakultní nemocnici Královské Vinohra­ dy celou řadu akcí pro laickou i odbornou veřejnost. Kromě propagace dobrovolnictví se zaměřili i na personál Vinohradské nemoc­ nice a uspořádali workshop, jehož náplní bylo vázání adventních věnců. Dobrovolníci sa­ mozřejmě nezapomínají na ty, kvůli kterým do nemocnice chodí především – na paci­ enty. Každý týden je pravidelně navštěvují na několika klinikách. S těmi nejmenšími si hrají na Klinice popáleninové medicíny nebo v ambulanci Kliniky dětí a dorostu. Speciál­ ně vyškolení dobrovolníci hovoří s pacienty na Radioterapeuticko – onkologické klinice a na Neurologické klinice, kde s nimi prová­ dějí, mimo jiné, základní kognitivní trénink. Svůj čas věnují i seniorům v Léčebně pro dlouhodobě nemocné, které zapojují do nej­ různějších skupinových aktivit. Jedná se na­ příklad o trénink paměti, výtvarné a hudební dílny, zpívání nebo čtení na přání. Rozrůstá se i počet canisterapeutických týmů (canis­ terapie je léčebný kontakt psa a člověka). „Na dobrovolníky můžeme být právem pyšní,

je radost slyšet, že se jim na odděleních líbí a chtějí nemocnici navštěvovat i v příštím roce. Velkou roli v tom hraje právě vstříc­ ný přístup personálu. Klíčovou zprávou pro dobrovolníky je totiž to, že je jim dáno naje­ vo, že jsou vítáni,“ říká koordinátorka progra­ mu PhDr. Martina Hasalíková. Pro tento rok plánují dobrovolníci svou činnost dále rozši­ řovat. Začínají spolupracovat s Interní hema­ tologickou klinikou, připravují happeningy pro veřejnost, chystají další mezioborovou konferenci a budou myslet rovněž na to, jak potěšit výtvarně nadané kolegyně a kolegy. Díky podpoře Lékořice o. s. může dobro­ volnický program Vinohradské nemocnice v tomto roce pokračovat ve stejně svižném duchu. Dobrovolnictví je motorem a lékem na špatnou náladu. Věnuje se mu jen ten, kdo je opravdu motivovaný pomáhat a dávat kus ze sebe. Snad nejlépe to vyjadřuje mo­ tto dobrovolnického programu: “Pomáhání nebolí!“. A opravdu je tomu tak – dobrovolní­ ci v roce 2012 věnovali FN Královské Vinohra­ dy celkem 1067 hodin čistého času. Mgr. Lukáš Matýsek

PEJSCI ROZDÁVALI RADOST NA URGENTNÍM PŘÍJMU

To, že působení zvířete má na psy­ chiku člověka blahodárný vliv, není pro nikoho z nás novinkou. Zná­ me to z domova, naše zvířata jsou pro nás odreagováním i zdrojem radosti. U nás v nemocnici máme pro pacienty připravené speciálně vycvičené pejsky, kteří jsou podro­ beni té nejpřísnější zkoušce posluš­ nosti i veterinární kontrole. Canis­ terapeutiční psi jsou pravidelnými hosty na LDN i na Neurologické kli­ nice. Dokážete si ale pejsky předsta­ viti v akutním provozu? Třeba na od­ dělení urgentního příjmu na našem ARO? A právě tam, pod vedením našeho vedoucího canisterapeuta, Ing. Romana Pospíšila, CSc. a jeho smečky – Agara a Topinky – zavítali. Velmi rádi přijali pozvání vstřícné­ ho personálu, který pro canisterapii vytvořil perfektní podmínky. Pejsci potěšili pacienty, kteří by se jinak ke zvířeti jen velice těžko dostáva­ li. Vzbudili velký zájem a hlavně, což je stěžejním a nejdůležitějším úkolem dobrovolníků, darovali pa­ cientům radost. Agar s Topinkou dokážou totiž něco výjimečného. Vykouzlí úsměv na tvářích paci­ entů a aktivně pomáhají k tomu, aby se cítili lépe. A to je mimo jiné také hlavním cílem našeho dobro­ volnického programu. PhDr. Martina Hasalíková

VINOHRADSKÉ LISTY 1/2013

STRANA 7

LIDÉ / EVROPSKÉ FONDY / SUDOKU ● Ve věku nedožitých devadesáti let zemřel v pátek 4. ledna 2013 nestor české plastické chirurgie prof. MUDr. Miroslav Fára, DrSc. Věnoval se zejména problematice rozštěpo­ vých vad obličeje a navázal na průkopnickou aktivitu profesora Františka Buriana. Profesor Fára se narodil 29. července 1923 v Pelhři­ mově. Promoval na lékařské fakultě Univer­ zity Karlovy v roce 1949, v roce 1965 získal titul CSc., v roce 1966 habilitoval a získal titul docent, v roce 1970 dostal titul DrSc. a v roce 1977 byl jmenován profesorem. Na kliniku plastické chirurgie Vinohradské nemocnice nastoupil v roce 1955. Za svou práci získal mnoho ocenění doma i v cizině. Byl držite­ lem medaile J. E. Purkyně. Stál v čele České lékařské společnosti plastické chirurgie a byl členem mnoha vědeckých orgánů, např. vý­ konného výboru mezinárodní konfederace plastické chirurgie. Profesor Miroslav Fára se zasloužil o dobré jméno české medicíny v celosvětovém měřítku a nesmazatelně se zapsal do srdcí svých kolegů, studentů a pacientů. ● Dne 31. 12. 2012 ukončil své působení ve funkci primáře Kliniky anesteziologie a re­ suscitace (KAR) pan MUDr. Jan Šturma, CSc.,

který tuto funkci zastával od roku 1996. V letech 1990 až 1995 byl rovněž přednostou této kliniky. Celý jeho profesní život je spjat s Vinohradskou nemocnicí. Ihned po matu­ ritě v roce 1963 zde začíná působit jako stu­ dent tzv. „nultného“ ročníku a jako medik 1. lékařské fakulty Karlovy Univerzity v Praze v naší nemocnici absolvoval všechny povinné praxe. Promoval v roce 1970 a od jara 1972 do dnešních dnů je zaměstnancem Vino­ hradské nemocnice. Jeho jméno je spojováno s problematikou anestézie u rozsáhlých popálenin. Je dlouholetým prvním místo­ předsedou výboru České společnosti anes­ teziologie a intenzivní medicíny a několik let zastupoval Českou republiku v Evropské anesteziologické společnosti. Kromě me­ dicíny je jeho vášní tenis, klasická „hudba“ a výtvarné umění. Řídí se krédem: „co ne­ chceš, aby ti druzí činili, nečiň ty jim“. ● Dne 1. 1. 2013 se ujal funkce primáře na Klinice anesteziologie a resuscitace MUDr. Michael Stern a vystřídal tak ve funkci nestora české anesteziologie MUDr. Jana Štur­ mu. Po absolvování 1. lékařské fakulty Karlovy Univerzity v Praze nastoupil do Nemocnice Na Homolce, kde setrval celých 18 let, z toho

5 let ve funkci primáře ARO. Jeho specializací je kardiovaskulární anestezie. V osobě MUDr. Michaela Sterna získala Vinohradská ne­ mocnice uznávaného špičkového odborníka s dlouholetou praxí a manažerskými zkuše­ nostmi. ● Dne 15. ledna 2013 byl jmenován do funk­ ce náměstka pro výstavbu a vnitřní služby v přímé podřízenosti ředitele FN Královské Vinohrady ing. arch. Pavel Kasík, který z hle­ diska svých kompetencí zodpovídá za Oddě­ lení výstavby, Odbor vnitřních služeb a Pro­ jektový tým pro výstavbu Traumacentra, který navíc plní úkoly spjaté se zajišťováním pří­ pravy a realizace koncepce rozvoje Vinohrad­ ské nemocnice v oblasti stavebních investic, provozu a dopravy. V roce 1990 absolvoval Fakultu architektury ČVUT Praha. Má bohaté zkušenosti ze soukromého a veřejného sekto­ ru jako samostatný projektant, vedoucí sprá­ vy majetku a ekonom. Před nástupem do FN Královské Vinohrady působil v letech 2008 až 2012 ve významných pozicích na Ministerstvu spravedlnosti, a to jako ředitel investičního odboru a poté ve funkci náměstka ministra pro ekonomiku. Mgr. Lukáš Matýsek

Stránka pro tisk Sudoku tabulky

4

13.11.12 21:45

1

6

6

FINANČNÍ PROSTŘEDKY Z EVROPSKÉHO FONDU PRO REGIONÁLNÍ ROZVOJ

9

9 8

4

7

7 3

2 3

2 9

1

1

4 5

8

2

5

5 7 2 3 Fakultní nemocnice Královské Vinohrady získala v loňském roce finanč­ Stránka pro tisk Sudoku tabulky úroveň: obtížné | SudokuOnline.cz - stovky sudoku různých obtížností! ní zdroje z Evropského fondu pro regionální rozvoj v rámci 5. výzvy 3.2a Integrovaného operačního programu (dále jen IOP) na projekt: „Přístrojové 2 3 1 5 4 vybavení Popáleninového centra Fakultní nemocnice Královské Vinohrady“ registrační číslo CZ.1.06/3.2.01/05.06584. Předmětem projektu byla obnova 9 4 2 1 a dovybavení přístrojového vybavení popáleninového centra Fakultní nemoc­ nice Královské Vinohrady, potřebnému k zajištění superspecializované péče 6 u rozsáhle popálených pacientů. Celkové náklady projektu, jehož realizace byla 7 9 5 ukončena ke konci roku 2012, jsou ve výši 24 070 370, 96 Kč. Finanční zdroje z Evropského fondu pro regionální rozvoj byly ve výši 14 731 069, 00 Kč a před­ 2 3 stavují 61,2 % celkových nákladů na realizaci projektu. Z vlastních prostředků FNKV byl projekt hrazen ve výši 9 339 301, 96 Kč. 1 5 9

13.11.12 21:41

4 Vinohradské listy, magazín Fakultní nemocnice Královské Vinohrady (FNKV) 7 6 • vydává FNKV, Šrobárova 50, 100 34 Praha 10 • vyšlo v březnu 2013 2 8 • e-mail: [email protected] • tel.: 267 163 126 http://sudokuonline.cz/printtable.php?obtiznost=3&id=40&perm=184567239

1

2

8

7

3

úroveň: středně těžké | SudokuOnline.cz - stovky sudoku různých obtížností!

VINOHRADSKÉ LISTY 1/2013

Stránka 1 z 1