JAK PSÁT SEMINÁRNÍ PRÁCI 2012/2013
CO V PŘÍRUČCE NAJDETE? Informace o hodnocení seminární práce a termínech odevzdání
Jak má vypadat struktura seminární práce
Jak má vypadat formální stránka seminární práce
Jak má vypadat bibliografická citace
Jaké jsou časté formální chyby při psaní seminární práce
Specifika maturitní práce ze židovských studií (4.G)
STRUČNÝ PŘEHLED TERMÍNŮ A HODNOCENÍ Termín 10. 10. 2012 11. 11. 2012 9. 12. 2012
Fáze Volba tématu
Podíl na známce na vysvědčení, poznámky Nezvolí-li student téma, bude mu přiděleno vedením školy. Anotace + formulace 50 % hodnocení za 1. pololetí. Pozdní dodání: 5 cílů + hrubá kostra + nutno dodat spolu s kostrou. Rozpracovaná kostra 50 % hodnocení za 1. pololetí. Pozdní dodání: 5. + anotace dalších zdrojů 10. 3. 2013 Verze nanečisto 25 % hodnocení za 2. pololetí. Pozdní dodání: 5. 19. 5. 2013 Konečná verze + 50 % hodnocení za 2. pololetí (polovina vedoucí abstrakt – hodnotí i formální a jazykové aspekty, polovina oponent). V případě, že jsou obě hodnocení nedostatečně, student propadá a musí v rámci reparátu práci vypracovat znovu a obhájit. 20. a 21. 6. Prezentace 25 % hodnocení za 2. pololetí, z toho polovina 2013 obhajoba, polovina vlastní prezentace. V případě, že student neobhájí, propadá a musí obhajobu v srpnu opakovat.
TERMÍNY, DÍLČÍ HODNOCENÍ (1. G–3. G) Obecné pokyny – Všechny dílčí úkoly musí být odevzdávány elektronicky, závěrečná práce i vytištěná (1x) vedoucímu práce; předání oponentovi zajistí vedoucí práce. – vedoucí práce má povinnost seznámit studenta s udělenou známkou (a důvody tohoto hodnocení) u všech tří dílčích úkolů 1. a 2. pololetí nejpozději do 14 dnů od mezního termínu odevzdání dané části; oznámení o hodnocení i důvodech hodnocení provede vedoucí práce písemně, specifikuje výhrady k dosud odevzdané práci i pokyny pro studenta pro další čtvrtletí. Vypsání a výběr témat seminárních prací (do 10. 10. 2012) – –
–
–
–
Na nástěnce jsou zveřejněny názvy a anotace seminárních prací spolu se jménem vedoucího práce; oponenti jsou přiřazeni později. Studenti mohou navrhnout i jiné téma, než bylo vypsáno; se svým návrhem se obrátí na uvažovaného vedoucího práce, každé takové téma podléhá schválení vedoucího práce a předsedy předmětové komise; vedoucí nemá povinnost přijmout studentem navrhované téma. Oficiálním zápisem je emailová žádost o téma vedoucímu práce, který ji musí potvrdit; vedoucí má povinnost sdělit studentovi, zda přihlášku akceptuje (např. (ne)vede již tři jiná témata, (ne)souhlasí s tématem navrženým studentem apod.). Student a vedoucí se domluví na přesném zadání seminární práce, zejména na tom, co přesně má student splnit v prvním čtvrtletí; plnění této dohody (plánu práce studenta) bude jedním z východisek pro hodnocení za 1. čtvrtletí. Pokud si student do 10. 10. 2012 nezvolí seminární práci, bude téma přiděleno vedením školy.
Anotace základní literatury a hrubá struktura (do 11. 11. 2012, neděle půlnoc) – –
Tvoří 50 % hodnocení 1. pololetí. Pokud se vedoucí práce nedomluví se studentem jinak (nutný písemný záznam domluvy), odevzdává se anotace minimálně jedné publikace (zdroje) – rozsah minimálně 1 NS + hrubá struktura (osnova) práce s jasně formulovanými cíli práce – rozsah minimálně 1 NS + seznam další literatury, kterou student bude pro svou práci používat (podle pokynů vedoucího práce, zpravidla pět a více položek). – Hodnotí se úplnost splnění požadavků, zejména: jsou-li cíle formulované jasně a konkrétně, do jaké míry navrhovaná struktura práce vede ke splnění cílů, zda anotace vystihuje podstatu anotovaného zdroje, zda navrhované další zdroje budou přínosem pro seminární práci apod. – Součástí práce za 1. čtvrtletí je povinná konzultace s vedoucím práce nad literaturou (cca 1– 2 týdny po odevzdání práce); v rámci konzultace se student a vedoucí práce dohodnou na plánu práce na další čtvrtletí, tedy co má student odevzdat; požadované body i výhrady vedoucího k odevzdané práci či cílům budou písemně zaznamenány a plnění této dohody (plánu práce studenta) bude jedním z východisek pro hodnocení za 2. čtvrtletí.
Kostra práce (rozpracované členění, stručný popis/rozpracování jednotlivých bodů, příp. část překladu apod. + doplněné anotace dalších zdrojů, do 9. 12. 2012, neděle půlnoc) –
Tvoří 50 % hodnocení 1. pololetí.
–
Odevzdává se aktualizovaná a rozšířená struktura (osnova), příp. aktualizovaná struktura a rozpracovaná jedna část práce (v závislosti na dohodě s vedoucím práce) – rozsah 2–3 NS + anotace další používané literatury – rozsah cca 1 NS.
–
Hodnoceno je splnění požadovaných částí (úplnost a správnost), zohlednění dosavadních připomínek vedoucího a splnění dalších případných pokynů specifikovaných vedoucím práce.
–
Student a vedoucí práce se na základě hodnocení dosavadní práce dohodnou na plánu práce na další čtvrtletí, tedy co má student odevzdat, doplnit, změnit ve verzi nanečisto; požadované body i výhrady vedoucího k odevzdané práci či cílům budou písemně zaznamenány.
Práce nanečisto (do 10. 3. 2013, neděle půlnoc) –
Tvoří 25 % hodnocení 2. pololetí.
–
Odevzdává se práce v plném rozsahu, musí obsahovat bibliografické údaje zdrojů, tolerují se pravopisné a formální nedostatky, absence příloh apod. Nemusí obsahovat abstrakt a klíčová slova.
–
Hodnotí se dodržení zadání a zohlednění dosavadních pokynů a připomínek, průběžná práce studenta, celková úroveň práce, správnost po odborné stránce, konzistentnost apod.
–
Vedoucí práce pošle studentovi písemné zdůvodnění známky a pokyny pro konečnou verzi práce; z těchto pokynů pak vychází při hodnocení závěrečné práce.
Konečná verze práce (do 19. 5. 2013, neděle půlnoc) –
Tvoří 50 % hodnocení 2. pololetí – přidělená známka je aritmetický průměr známky od vedoucího práce a oponenta.
–
Odevzdává se v tištěné a elektronické formě vedoucímu práce.
–
Student doplní abstrakt práce a případné další chybějící složky podle připomínek k verzi nanečisto.
–
Vedoucí práce a oponent předají studentovi posudek nejpozději do 10. 6. 2013, každý z posudků musí obsahovat 2 nebo 3 otázky na studenta – ten je povinen je zodpovědět v rámci obhajob
Vedoucí práce ve finální verzi práce hodnotí: –
dodržení zadání a zohlednění dosavadních pokynů a připomínek, průběžnou práci studenta,
–
celkovou úroveň práce, správnost po odborné stránce, úplnost, konzistentnost,
–
formální a jazykovou stránku práce, včetně správnosti citování a bibliografických údajů (viz níže v tabulce hodnocení).
Oponent práce ve finální verzi práce hodnotí: –
konzistentnost cílů práce a jejich realizace,
–
správnost po odborné stránce,
–
práci se zdroji (správnost a vhodnost),
–
celkovou úroveň práce.
Obhajoba a prezentace práce (20. a 21. 6. 2013) –
Tvoří 25 % hodnocení 2. pololetí (polovinu hodnocení představuje obhájení práce, tedy zodpovězení otázek z posudků, vysvětlení či napravení výtek z posudků, diskuse s komisí apod. – hodnotí vedoucí práce a oponent; druhou polovinu hodnocení pak doplní komise: ta hodnotí logickou strukturu, ucelenost, správnost a srozumitelnost projevu po obsahové stránce, jazykovou správnost podkladů i projevu, řečnický projev, adekvátnost vizuálních podkladů apod.).
–
Prezentace práce je veřejná a účastní se jí také všichni studenti gymnázia; úroveň odbornosti a podrobnosti svého vystoupení volí student s ohledem na publikum, srozumitelně v rámci vystoupení shrne mj. zadání práce i vlastní přínos k tématu.
–
Součástí vystoupení studenta je připravená prezentace (elektronická či jiná vizuální), ne jen přednes.
–
Komise má k dispozici abstrakt práce, oba posudky včetně pokládaných otázek i vlastní text práce (zajistí vedoucí práce).
–
Celková doba vystoupení je nejvýše 15 minut, z toho 8–10 minut trvá vlastní prezentace práce, zbývající čas je pak věnován vlastní obhajobě. Obhajobu (odpovědi na otázky vedoucího a oponenta práce) je možné integrovat do prezentace; student v takovém případě tuto volbu jasně uvede na začátku svého vystoupení a dodrží časový limit 12–14 minut.
Hodnocení: Co se stane, když… Student neodevzdá v řádném termínu anotaci.
Hodnocení: Dílčí známka za čtvrtletí nedostatečně; pokud student anotaci nedoplní do termínu další dílčí práce (kostra), pak i ta hodnocena stupněm nedostatečně.
Student neodevzdá v řádném termínu kostru.
Dílčí známka za čtvrtletí je nedostatečně.
Student neodevzdá v řádném termínu práci
Dílčí známka za čtvrtletí je nedostatečně.
nanečisto. Student neodevzdá v řádném termínu
Student dělá reparát.
konečnou verzi práce. Konečná verze práce obsahuje pravopisné
Vedoucí práce sníží hodnocení o jeden stupeň.
chyby a překlepy (v průměru na jednu
Oponent pravopisné chyby nehodnotí.
stránku více než dva překlepy nebo jednu hrubou chybu). Konečná verze nesplňuje formální požadavky
Vedoucí práce sníží hodnocení o jeden stupeň za
(formátování dokumentu, citační norma).
nedostatky ve formátování a o jeden stupeň za nedostatky v citační normě. Oponent formální požadavky nehodnotí.
Práce obsahuje nepřiznané citace či parafráze, Práce není připuštěna k obhajobě. Student dělá student používá nebo parafrázuje cizí text,
reparát, musí práci přepracovat. Plagiát je
aniž by na příslušný zdroj odkazoval apod.
považován za závažný podvod a jako takový je
(plagiát).
postihován podmínečným vyloučením za studia.
Vedoucí i oponent práce ji hodnotí stupněm
Práce není připuštěna k obhajobě. Student dělá
nedostatečně.
reparát, musí znovu vypracovat finální verzi práce a obhájit ji.
Student během obhajoby nezodpoví otázky
Student práci neobhájil, jeho klasifikace je
z posudků vedoucího nebo oponenta.
odložena na srpen, kdy práci obhajuje znovu.
STRUKTURA SEMINÁRNÍ PRÁCE – titulní strana –
obsahuje název školy, název práce, jméno autora a vedoucího SP, školní rok (či datum odevzdání)
– abstrakt –
jasné, přesné a stručné shrnutí celé práce včetně cílů a závěrů; abstrakt musí být srozumitelný a úplný i bez toho, aby čtenář četl celou práci, znal přesné zadání nebo dostal další informace
–
na samostatné stránce, 500-800 znaků
–
obsahuje 5–8 klíčových slov
– studenti 3. a 4. ročníku předkládají abstrakt včetně klíčových slov nejen v ČJ, ale i v anglickém jazyce – obsah – automaticky generovaný – úvod –
proč jsem si vybral/a téma, jaké jsou cíle práce, co předpokládám, že zjistím (má hypotéza), co chci zjistit (výzkumná otázka), z čeho vycházím – z jaké literatury
– stať –
teoretická část – rešerše, východiska práce (stav poznatků o řešené problematice)
–
empirická část (záleží na typu SP) – použité výzkumné metody či nástroje; vlastní výzkum, experiment, popis, průběh…
–
vlastní zjištění (záleží na typu SP) – výsledky bádání v pramenech a jejich hodnocení (interpretace), data, tabulky, výpočty, grafy…
–
diskuse – porovnání vlastního zjištění s literaturou, jakými argumenty své zjištění podpírám, jaké protiargumenty vyvracím a čím...
– závěr –
stručné zhodnocení SP, cílů, výsledků, přínosu, jak se potvrdilo/nepotvrdilo to, co jsem předpokládal/a
– seznam použitých informačních zdrojů v souladu s citační normou – přílohy – obrázky, grafy, mapy, doprovodné texty… (mohou být i v textu) –
přílohy jsou číslované a je na ně jednoznačný odkaz v textu; nezapočítávají se do celkového rozsahu práce
FORMÁLNÍ STRÁNKA SEMINÁRNÍ PRÁCE Závazné – v rámci školy Rozsah – 8–10 normostran (1 NS = 1 800 znaků včetně mezer) – u cizojazyčných SP 5–10 NS – reálné stránkování nemusí odpovídat velikosti NS – ve výjimečných odůvodněných případech může vedoucí práce povolit delší rozsah práce Formátování – písmo: velikost 12 bodů – řádkování: 1–2 řádky – zarovnání doleva nebo do bloku – okraje: horní 35 mm, dolní 30 mm, levý 40 mm a pravý 25 mm – odsazení prvního řádku odstavce – mezi odstavci žádná mezera – nadpisy a tituly – velikost písma max. 16 bodů – označení kapitol a podkapitol – desetinné třídění (1.1.3); používají se 3 (výjimečně 4) úrovně – kapitoly první úrovně začínat na nové stránce – poznámky pod čarou – písmo 10 b; číslovat průběžně – číslování – arabské číslice; číslují se všechny platné stránky, přičemž na některých stránkách se čísla nezobrazují (titulní strana, prázdné stránky…); umístění v zápatí – žádné záhlaví – automatický obsah – odevzdání konečné verze: v elektronické i tištěné podobě (v deskách s kroužkovou nebo nasouvací vazbou) vedoucímu práce
Doporučené formátování, kterým se nic nezkazí – písmo – Times New Roman, velikost 12 bodů – nadpis – Arial – řádkování – 1,5 řádku – tisk – jednostranný
BIBLIOGRAFICKÉ CITACE Obecné pokyny – Citace je využití textu jiného autora, a to v jeho původním znění. Přímé citace se v textu seminární práce vždy uvádějí v uvozovkách, případně se odlišují kurzivou. Parafráze je převzetí textu (myšlenky, koncepce, struktury práce) jiného autora a jejich přeformulování vlastními slovy. V textu seminární práce se parafrázovaný text uvádí tak, aby bylo zjevné, kde parafráze začíná a končí. Je-li to možné, je u citaci i parafráze vždy uvedeno konkrétní místo v citovaném dokumentu (číslo strany). – Existuje řada různých norem upravujících způsob citování a uvádění bibliografických údajů. Lauderovy školy stanoví vlastní univerzální model, který je podrobně popsaný dále. Vedoucí práce může s ohledem na jazyk nebo povahu práce požadovat jinou normu; v takovém případě písemně studenta seznámí s požadavky na citační normu pro danou seminární práci. – Vhodnou konkrétní podobu uvádění citací a parafrází v textu (např. metodu průběžných poznámek, metodu číselných citací nebo metodu prvního prvku a data, viz http://is.muni.cz/elportal/estud/ff/js07/informace/materialy/pages/citace_opora.pdf) volí student ve spolupráci s vedoucím práce a konzistentně ji dodržuje v celé seminární práci (nejpozději od verze nanečisto). – Adekvátní procento citovaného nebo parafrázovaného textu stanoví vedoucí práce během průběžných konzultací vzhledem k povaze seminární práce nejpozději na základě odevzdané verze nanečisto. – Hlavním zdrojem pro sestavení bibliografických odkazů jsou původní dokumenty, tradiční i elektronické. U internetových dokumentů je důležitá konkrétní verze a konkrétní umístění dokumentu v síti. – Transkripce nebo transliterace z nelatinkových písem se provádí podle národních nebo mezinárodních norem. – Využití duševního díla další osoby bez uvedení zdroje (plagiát), a to jak v případě přímé citace, tak v případě parafráze, se považuje za závažný podvod a postihuje se podmínečným vyloučením ze studia.
Citační norma Lauderových škol – Pro seznamy bibliografických údajů se jména osob uvádějí v invertovaném tvaru (příjmení, první a rodové jméno). Za příjmením následuje čárka a mezera. První a rodová jména píšeme iniciálou s tečkou bez mezer. – Má-li dokument více autorů, uvádíme jen první tři jména a připojíme českou zkratku aj. (a jiní). Jednotlivá jména se oddělují čárkou. – V odkazech na periodika se uvádějí podrobnější údaje v pořadí rok, ročník (vždy arabskými číslicemi), číslo, a to v jazyce dokumentu, popř. bez zkratek, ale strana vždy zkratkou v češtině, tj. s. (ne str.). – Povinně se uvádí údaj o místě, nakladateli nebo vydavateli dokumentu, když jsou známy. Pokud známy nejsou, uvede se česká zkratka b.m. nebo b.n.
– Seznam bibliografických odkazů (literatura) je zpravidla uspořádán abecedně: může však být i v číselné posloupnosti, která odpovídá pořadí citací v textu. Více citací jednoho autora řadíme podle chronologie prací, příp. podle názvu dokumentu. – U elektronických dokumentů jsou povinné ještě tyto údaje: – druh elektronického nosiče uvádíme za název v hranatých závorkách: [online], [CD-ROM], [monografie na CD-ROM] – datum vydání elektronického nosiče – Datum citování, kdy byl elektronický dokument skutečně čten, uvádíme za datum vydání v hranatých závorkách. U online dokumentů údaj uvádíme povinně. Před datum citování dáváme zkratku slova „citováno“: [cit. 3. května 2000], [cit. 2000-05-23], [cit. 11. ledna 2001; 21:15 SEČ]. – Dostupnost a přístup – u online dokumentů povinně uvádíme informaci o přesné lokaci té kopie, kterou jsme skutečně četli. Uvádějí se v ostré závorce výrazem "Dostupné na" nebo "Dostupné v": Dostupné na WWW:
. Příklady: – monografie – Newman, J., Siva, G. (1992): Judaismus od A do Z. Sefer, Praha. – Fenton, S. (2005): Ethnicity. Polity Press, Cambridge. – sborníky – Bičík, I. (2006): Vývoj využití ploch. In: Ouředníček, M. ed.: Sociální geografie Prahy. Karolinum, Praha, s. 47–53. – Cater, Ch. (2003): The Political Economy. In. Sherman, J. ed.: The Political Economy of Armed Conflict. Lynne Rienner Publisher, London. – periodika – Drbohlav, D. (1992): Kam a proč? Sídelní preference obyvatel Prahy. Demografie 34, č. 1, s. 40–51. – Simes, D. (2003): America’s Imperial Dilemma. Foreign Affairs 82 (6), s. 91–102. – elektronické dokumenty – Sborník příspěvků: Učitelé a jejich univerzitní vzdělávání na přelomu tisíciletí (1999). Mezinárodní konference 23. – 25. září 1998 [online]. Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta, Praha. [cit. 2001-01-24]. Dostupné na WWW: . – Ikaros: Elektronický časopis o informační společnosti [online]. [Praha] : Ikaros, c1998–2001 [cit. 17. dubna 2001]. Dostupné na WWW:
Více na www.citace.com. Pozor, tento zdroj pracuje s českou normou, Lauderovy školy definují vlastní normu (případně ji určuje vedoucí s ohledem na téma a povahu práce). Budete-li využívat generátor na www.citace.com, je nutné bibliografické údaje transformovat v souladu s požadovanou normou a citovat konzistentně!
JAK SE VYHNOUT ČASTÝM JAZYKOVÝM A PRAVOPISNÝM CHYBÁM VYSKYTUJÍCÍM SE V SEMINÁRNÍCH PRACÍCH – Za čárkou, tečkou a dalšími interpunkčními znaménky je vždy mezera. – Pokud je na konci věty zkratka s tečkou, jako např. „atd.“, další tečka se již nepíše. – Mezi slovem před závorkou a začátkem závorky je mezera (asi takhle), zatímco mezi závorkou a slovem uvnitř závorky mezera není. – Mezi koncem závorky a následující čárkou, středníkem či tečkou se mezera nedělá (asi takhle). – Nadpis kapitoly nebo podkapitoly se uvádí bez tečky. – Sedm procent se píše 7 % a sedmiprocentní 7% (v prvním případě s mezerou a v druhém bez mezery). – Viz se píše bez tečky (není to zkratka, ale rozkazovací způsob – podívej). – Standardní se píše s „d” a nikoliv s „t” (standarta je něco jiného než standard). – Pozor na zdvojené mezery, např. pomocí CTRL + H si před odevzdáním práce nahraďte dvojité mezery za jednoduché. – Nepište dlouhá souvětí…. Zdlouhavé hledání podmětu, přísudku, příčin a důsledků čtenáře unaví a nebude pak schopen ocenit Vaše překvapivá zjištění. – Chcete-li se vyvarovat složitých, nesrozumitelných formulací, najděte si někoho, komu svou práci přečtete, případně ji přečtěte nahlas alespoň sami sobě, zjistíte přitom i logické nesrovnalosti a všimnete si pravopisných chyb; využijte jazykovou příručku Ústavu pro jazyk český na http://prirucka.ujc.cas.cz/, protože, jak jistě víte, kontrola pravopisu ve Wordu není vždy spolehlivá. – Dočetli jste do konce předchozí souvětí? Pokud ne: –
Práci si přečtěte nahlas – je dobré mít i posluchače.
–
Nespoléhejte na pravopisnou kontrolu ve Wordu – v složitějších případech použijte internetovou jazykovou příručku Ústavu pro jazyk český na http://prirucka.ujc.cas.cz/
–
A znovu: nepište dlouhá souvětí. Pomůcka: pokud souvětí nepřečtete plynule na jedno nadechnutí, tak je rozdělte.
Sepsáno s využitím: http://fzp.ujep.cz/kspv/pedag/diplomoveprace/dp_doporuceni.htm a http://www.praceseminarni.cz.
POŽADAVKY A HODNOCENÍ U MATURITNÍCH PRACÍ (ŽS) – 4.G Obecné: – Pokud není zmíněno jinak, řídí se maturitní práce z Žs pravidly pro seminární práce (termín výběru práce, struktura a rozsah, hodnocení práce načisto). – Maturitní práce není známkou na vysvědčení 4. ročníku a nehodnotí se dílčí části/konzultace (resp. jen splněno/nesplněno). – Datum odevzdání práce načisto: 14. 4. 2013 (neděle půlnoc). Dílčí části/konzultace: – Povinné 3 konzultace s vedoucím práce, nesplnění rovná se vždy jeden stupeň (za každou chybějící konzultaci) z písemné části dolů. – 1. konzultace – do 28. 10. 2012 (neděle půlnoc) – pojetí práce, seznam literatury – 2. konzultace – do 27. 1. 2013 (neděle půlnoc) – synopse (podrobná osnova) – 3. konzultace – do 24. 3. 2013 (neděle půlnoc) – práce nanečisto (akceptují se chyby, absence příloh, …) Hodnocení: – písemná část = 60 % celkové známky z maturitní zkoušky; ústní část = 40 % známky – písemná část: 20 % = hodnocení Čj; 40 % = známka od vedoucího práce; 40 % = oponent – aby byl student připuštěn k ústní zkoušce, nesmí být více než jedna z dílčích částí hodnocena stupněm nedostatečně – pro absolvování zkoušky nesmí být ústní část hodnocena stupněm nedostatečně – hodnocení Čj – dodržení formálních náležitostí, gramatická správnost, stylistika