2013

Dotazy ke směrné účtové osnově – sumář 8/2013 Autor dokumentu Číslo sumáře Datum vydání sumáře Cílová skupina Účel

Jan Flek, OAPŘ [email protected], 564 602 330 8/2013 18. 11. 2013 Účetní příspěvkových organizací Kraje Vysočina Odpovědi na dotazy vztahující se Pravidlům Rady Kraje Vysočina č. 15/2011, kterými se stanoví účtový rozvrh účtových tříd 5 (náklady) a 6 (výnosy) příspěvkových organizací.

Dotazy jsou děleny do skupin, a to dotazy obecného charakteru, které se týkají všech organizací, a dotazy týkající se organizací konkrétního odvětví: A. Všechny organizace, B. Školství, C. Kultura, D. Sociální věci, E. Zdravotnictví. Dotazy jsou evidovány jednoznačným identifikátorem, vzestupnou číselnou řadou 1-x/2013 dle jednotlivých skupin. Dotazy k datu vydání 18. 11. 2013 Dotaz č. A-15/13 Oblast: Majetek

Řešitel: Ing. Palán, OE

Prosím o pomoc s řešením následujícího problému. Pokud příspěvková organizace zařadí např. 15. 9. 2013 dokončené technické zhodnocení do užívání, okamžitě se jí v softwarovém produktu k evidenci majetku (EMA od Gordic, a.s.) tato skutečnost promítne zúčtováním měsíčního odpisu za září. V pravidlech rady kraje pro sestavování a schvalování odpisových plánů pro odpisování dlouhodobého majetku ze dne 3. 7. 2012 (usnesení rady kraje č. 1201/26/2012) v čl. 3 odst. 2 je stanoveno, že odpisování majetku se zahajuje až od následujícího měsíce, tj. v daném případě od října. Jak tedy budeme postupovat? Bude technické zhodnocení posuzováno odlišně od ostatního dlouhodobého majetku? Odpověď: K zajištění sjednocujícího pohledu na věc v rámci krajských příspěvkových organizací se sděluje, že při odpisování dokončeného technického zhodnocení se bude nadále aplikovat ustanovení čl. 3 odst. 2 shora citovaných pravidel kraje, tedy jeho odpisování bude zahájeno od měsíce, který následuje po měsíci, ve kterém bylo technické zhodnocení zařazeno do užívání. I když účetní předpisy tuto věc závazně neupravují, je tento postup nepochybně v souladu s bodem 4.3 ČUS č. 708 – Odpisování dlouhodobého majetku. Při stanovení tohoto sjednocujícího stanoviska bylo také přihlédnuto ke způsobu řešení této záležitosti jednotlivými účetními softwary, které používají příspěvkové organizace. Protože dle ust. § 55 odst. 3 vyhlášky č. 410/2009 se o technické zhodnocení zvyšuje ocenění jednotlivého dlouhodobého majetku, má tato skutečnost za následek to, že hodnota ocenění technického zhodnocení se poznamená na stávající kartu majetku. Algoritmy účetních softwarů jsou na tuto situaci v naprosté většině upraveny dle citovaného bodu 4.3 standardu a výpočet odpisů u takovéhoto majetku je proto korektní.

Dotaz č. A-16/13 Oblast: Majetek

Řešitel: Ing. Ďásková (OK), Bromová (OŠMS)

Dobrý den potřebuji radu, jak správně v majetku zařadit posuvnou bránu s pohonem a ovládáním GSM v pořizovací hodnotě 59 770,- Kč, do jaké kategorie CZ-CPA, na kolik let? Tato nová brána nahradila starou mechanickou bránu, která byla součástí již odepsaného oplocení domova mládeže. Předem děkuji. Odpověď: Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů v § 33 stanoví, že technickým zhodnocením se rozumí vždy výdaje na dokončené stavební úpravy, rekonstrukce a modernizace majetku, pokud převýšily u jednotlivého majetku v úhrnu ve zdaňovacím období částku 40 000,- Kč. V § 14 odst. 9 vyhlášky č. 410/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o účetnictví, je také stanoveno, že za dlouhodobý hmotný majetek se považuje technické zhodnocení dlouhodobého hmotného majetku, jehož ocenění převyšuje částku 40 000,- Kč. Doporučuje se tedy zvýšit ocenění oplocení domova mládeže o provedené technické zhodnocení a začít odepisovat v souladu s Pravidly Rady Kraje Vysočina č. 09/12. Vzhledem k tomu, že se jedná o majetek, který byl k 31. 12. 2012 zcela odepsán a nebyl tedy (dle čl. 3 odst. 4 Pravidel Rady Kraje Vysočina č.09/12) přeřazen do odpisové skupiny podle ČÚS č. 708, je třeba jej zařadit již podle nových pravidel a to do odpisové skupiny č. VI. CZ-CC 11.10.91 (odpisová sazba 2,5 %, doba odepisování 40 let). Dotaz č. A-17/13 Oblast: Majetek

Řešitel: Ing. Dvořáková, OZ

Dobrý den, chtěla bych Vás poprosit o radu: v příloze posílám rozhodnutí Ministerstva životního prostředí, kterým bychom měli dostat dotaci na revitalizaci parku. Můj dotaz je ohledně účtování – v rámci projektu budou vysazovány nové rostliny, ošetřovány původní, založen nový trávník. Budeme účtovat vždy o nákladech? Odpověď: Dle našeho názoru se jedná o tzv. biologickou rekultivaci a ta je vždy dle § 55 odst. 2 písm. h) vyhlášky 410/2009 Sb., provozním nákladem. K věci se dále poznamenává, že v žádném případě se nemůže jednat o „technické zhodnocení pozemku“, neboť tento pojem účetní předpisy neznají. O investici by se mohlo jednat pouze v případě, pokud by se realizovala dle ust. § 14 odst. 3 písm. c) vyhláška 410/2009 Sb. tzv. technická rekultivace – mezi kterou patří např. vybudování zpevněných ploch (chodníků, jiných komunikací) nebo jiná stavba, která není nikdy součástí pozemku (oplocení, altánek, fontánka…). Dotaz č. A-18/13 Oblast: Majetek

Řešitel: Ing. Bergerová, Ing. Palán OE

Dobrý den, chtěla bych se zeptat, jak provádět odepisování nedobytných pohledávek u ošetřovného. Jak podložit jejich nedobytnost, pokud nemáme tuto skutečnost doloženou soudně, kolik odepisovat za rok a jak zaúčtovat a vést tyto pohledávky na podrozvaze? Děkuji za odpověď

Odpověď: K pohledávkám po splatnosti se tvoří - ve smyslu § 65 odst. 6 vyhlášky č. 410/2009 Sb. - opravné položky ve výši 10 % za každých ukončených 90 dnů po splatnosti dané pohledávky, tj. za kalendářní rok maximálně ve výši 40 % z nominální hodnoty pohledávky. Samotný pojem „Opravné položky k pohledávkám“ účetně vyjadřuje přechodné „znehodnocení“ příslušné pohledávky, které je dáno tím, že pohledávka nebyla uhrazena ve lhůtě splatnosti nebo se stala nedobytnou. Jinak řečeno, tvorba opravných položek vyjadřuje dočasné snížení hodnoty majetku organizace do doby, než dlužník pohledávku uhradí nebo její hodnota bude účetními metodami jinak řešena. Opravné položky k pohledávkám se tedy tvoří, resp. lze o nich účtovat jen po dobu promlčecí lhůty, která je dle občanského zákoníku 3 roky od data splatnosti pohledávky a dle obchodního zákoníku 4 roky. Běh promlčecí lhůty se přerušuje podáním např. žaloby k soudu. Opravné položky se vytváří do 100% hodnoty dané pohledávky. Tvorba a zvýšení opravných položek je účtována na stranu MD účtu 556 xxx – Tvorba a zúčtování opravných položek a Dal 19x xxx – Opravné položky ke krátkodobým pohledávkám (případně 14x xxx – Opravné položky k dlouhodobým pohledávkám). Snížení nebo zrušení opravných položek se zúčtuje opačným zápisem (zúčtování mínusem je nepřípustné), tedy MD 19x xxx (příp. 14x xxx)/Dal 556 xxx. Doporučuje se, aby analytické účty k nákladovým účtům 556 a 557 byly členěny jen dle pozice daňově účinné a daňově neúčinné, když pro daňovou účinnost těchto nákladů platí, že pohledávky, u kterých se tvoří opravné položky, musí být do skončení doby promlčení odepsány. Rozhodnutí o vyřazení (odpisu) pohledávky v nominální hodnotě do 30 000 Kč vydává ředitel účetní jednotky (blíže - viz čl. 2 bod 1 písm. k) „Majetkových zásad“ Zastupitelstva Kraje Vysočina č. 9/11 ze dne 13. 12. 2011). Je-li nominální hodnota pohledávky vyšší než 30 000 Kč, je k rozhodnutí o její vyřazení nutný předchozí souhlas zřizovatele (blíže - viz čl. 2 bod 2 písm. e) „Majetkových zásad“ Zastupitelstva Kraje Vysočina č. 9/11 ze dne 13. 12. 2011). Tím, že dojde k vyřazení pohledávky (odúčtování pohledávky z rozvahy), pohledávka nezaniká, pouze se přesouvá do podrozvahy, tedy do jiného režimu evidence. Zaúčtování vyřazené pohledávky do podrozvahy se zaeviduje zápisem MD 911 – Odepsané pohledávky a Dal 999 – Vyrovnávací účet. Doporučuje se, aby vyřazení odepsaných pohledávek z podrozvahy bylo prováděno na základě závěrů z provedené dokladové inventury z hlediska toho, zda je nebo není předpoklad, že budou někdy v budoucnu dlužníkem nebo jinou osobou zcela nebo zčásti uhrazeny. Pokud účetní jednotka při inventarizaci zjistí, že na pohledávkových účtech 3xx jsou vedeny již promlčené pohledávky, u kterých se měly tvořit opravné položky, do výše 100 %, doporučuje se tento stav řešit zápisem MD 406 xxx - Oceňovací rozdíly při prvotním použití metody a Dal 19x xxx. Pokud budou tyto pohledávky zároveň odepsány do nákladů zápisem MD 557 – Náklady z vyřazených pohledávek a D 3xx resp. D4xx, musí být také zrušena opravná položka k pohledávkám zápisem MD 19x xxx (resp. 14x xxx) a Dal 556. Dále se uvádí, že někdy je dovozováno - s odkazem na ust. § 50 písm. a) vyhlášky 410/2009 Sb. (účet 911) - že vyřadit neuhrazenou pohledávku z rozvahy lze provést jen toliko z titulu promlčení, tedy nejdříve okamžikem uplynutí promlčecí lhůty počítané od data splatnosti pohledávky. Jsme toho názoru, že tento zúžený pohled nenaplňuje právní ani věcný rámec pro vyřazování pohledávek daný vyhláškou č. 410/2009 Sb.. Vyřazení z rozvahy je především aktem účetním a vedle promlčecího institutu je možné pohledávku vyřadit z rozvahy i v momentech, kdy nastane: 1. Okamžik zániku pohledávky v důsledku prominutí, zániku dlužníka bez právního nástupce, smrti fyzické osoby (pokud není uplatněna v dědickém řízení); v těchto případech

pohledávka již neexistuje, a tedy odpadá potřeba ji evidovat na podrozvaze či jinak evidovat. Nedobytnost těchto pohledávek se dokládá např. rozhodnutím zřizovatele, prohlášením soudu nebo potvrzením příslušného orgánu veřejné moci; 2. Okamžik, kdy byly účetní jednotkou nashromážděny hmatatelné informace svědčící o nevymahatelnosti pohledávky, tedy že není odůvodněný předpoklad, že by v budoucnu mohla být tato pohledávka i částečně uhrazena. Pokud jsou naplněny předpoklady dle předchozí věty, je tak nepochybně založen důvod pro její vyřazení z rozvahy, a to i v případě, že nebude zúčtována opravná položka do 100 % hodnoty této pohledávky. I v těchto případech se vyřazená pohledávka nemusí sledovat na podrozvahovém účtu 911. Do této skupiny nedobytných pohledávek budou patřit zejména pohledávky, u nichž by náklady na jejich vymáhání přesáhly jejich výtěžek. Ve všech ostatních případech, kde existuje odůvodněný předpoklad, že dlužná pohledávka bude byť jen zčásti uspokojena např. jejím přihlášením do konkurzu, se budou vyřazené pohledávky sledovat na podrozvaze. Shora uvedený přístup neznamená, že účetní jednotka je tímto názorem limitována, neboť z povahy znění ust. § 50 písm. a) vyhlášky (účet 911) lze dovodit, že rozsah zúčtovaných vyřazených pohledávek na tomto podrozvahovém účtu dává možnost, aby účetní jednotka je na tomto účtu vykazovala dle vlastního rozhodnutí a potřeb. Je nezbytné, aby problematika opravných položek k pohledávkám a vyřazování pohledávek včetně okamžiku jejího vyřazení z rozvahy a podrozvahy byla upravena vnitřním předpisem. Za tím účelem lze využít „Metodický návod pro PO zřízené Krajem Vysočina pro vymáhání peněžitých pohledávek“ schválený dne 10. 12. 2002 usnesením Rady Kraje Vysočina č. 789/41/2002/RK. Uvedené zásady a postupy lze uplatnit a aplikovat i ve věci předmětného dotazu k problematice ošetřovného. Dotaz č. A-19/13 Oblast: Peněžní fondy

Řešitel: Ing. Dvořáková, OZ

Prosím o pomoc při posouzení, zda je možné přiložený doklad proplatit z FKSP za rekreaci naší zaměstnankyně. Jedná se o soukromou chalupu určenou k rekreaci a majitel ji pronajímá jako soukromá osoba s tím, že příjmy z pronájmu přiznává v daňovém přiznání. Děkuji. Odpověď: Náklady na rekreaci je možné uhradit na základě ustanovení § 8 vyhlášky č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb. Dle tohoto ustanovení lze přispívat zaměstnancům a jejich rodinným příslušníkům na dovolenou, včetně rehabilitace a lázeňské léčby, rekreační pobyty ve vlastních zařízeních nebo pořízených od jiných organizačních složek státu nebo od právnických nebo fyzických osob a na zájezdy, a to v tuzemsku i v zahraničí. Je tedy zřejmé, že z platného stávajícího ustanovení vyhlášky nevyplývají jiné omezující podmínky pro čerpání prostředků pro stanovený účel, tj. zda musí být fyzická osoba právní postavení fyzické osoby podnikající. Současně se upozorňuje, že účetní jednotka musí při vedení agendy fondu kulturních a sociálních potřeb postupovat v souladu s vnitřními předpisy vztahujícími se k tvorbě a použití fondu. Doklad k platbě, příp. smlouva o rekreaci musí obsahovat nezbytné náležitosti, zejména úplnou a přesnou identifikaci smluvních účastníků včetně IČO a údaje pro platební bezhotovostní styk k provedení identifikaci platby. Dotaz č. A-20/13 Oblast: Majetek

Řešitel: Ing. Palán, OE

Dobrý den, dotaz se týká převzetí budovy od jiné příspěvkové organizace, která ji vyřadila z majetku k 30. 9. 2013 a zároveň tuto budovu ještě za měsíc září odepisovala. Dotaz zní: zda máme budovu zavést do účetnictví k datu 30. 9. 2013 nebo k 1. 10. 2013 a dále zda budeme tento majetek odepisovat již za říjen nebo až od následujícího měsíci, tj. za listopad, ale pak by chyběl v odpisech jeden měsíc? Prosím o radu. Děkuji. Odpověď: Dle § 25 odst. 6 zákona o účetnictví při ocenění dlouhodobého majetku nabývaného bezúplatným převodem mezi vybranými účetními jednotkami účetní jednotka, která přebírá tento majetek k 1. 10. 2013, ho vykazuje v účetnictví ve výši ocenění vykázaném v účetnictví předávající organizace k 30. 9. 2013. Jelikož u naprosté většiny případů bude takto nabytý majetek používán obdobným způsobem, převezme nabývající organizace také odpisový plán a v odpisování bude kontinuálně pokračovat, kdy první účetní odpisování u tohoto majetku zúčtuje za měsíc říjen. Bližší vymezení je upraveno v č. 4 odst. 6 Pravidel Rady kraje Vysočina pro sestavování a schvalování odpisových plánů pro odpisování dlouhodobého majetku schválených radou kraje usnesením č. 1201/26/2012 ze dne 3. 7. 2012. Dotaz č. A-21/13 Oblast: Účetní závěrka

Řešitel: Ing. Palán, OE

Dobrý den, prý v průběhu letošního roku došlo ke změně metodiky u přílohy účetní závěrky. Konkrétně měl být zpřesněn v části A. 5. výkazu obsah položky č. 3 - „Evidované daňové nedoplatky u místně příslušných finančních orgánů“. Můžete, prosím, k tomu sdělit bližší informaci. Odpověď: K dotazu se sděluje, že došlo k upřesňujícímu výkladu v uvedené věci, které se opírá o ust. § 18 odst. 1 písm. c) zákona o účetnictví. Z logiky věci definované v tomto ustanovení vyplývá, že v „Příloze“ část A.5. u položky č. 3 s názvem- „Evidované daňové nedoplatky u místně příslušných finančních orgánů“ bude účetní jednotka vykazovat číselné údaje jen v případě, pokud je v prodlení s úhradou daňové povinnosti vůči finančnímu orgánu. Jinak řečeno, u této položky se budou ve smyslu ust. 34 odst. 4 písm. a) až c) vyhlášky č. 410/2009 Sb. zobrazovat pouze neuhrazené závazky po lhůtě splatnosti zúčtované v rámci účtů účtové skupiny 34 v rozsahu účtů: 341 – Daň z příjmů, 342 – Jiné přímé daně, 343 – Daň z přidané hodnoty včetně účtu 344 – Jiné daně a poplatky. Pokud účetní jednotka vykazuje u těchto účtů ke konci příslušného čtvrtletí jen závazky se splatnou lhůtou, bude u této položky v příloze vykázána nulová hodnota. Tento postup je účetní jednotka povinna zajistit při zpracování výkazů účetní závěrky k 31. 12. 2013 a k zajištění tohoto výstupu je nezbytné v rámci analytik přeúčtovat případný závazek po lhůtě splatnosti na nově definovanou analytiku. Pokud krajský úřad při odsouhlasení přílohy zjistí, že účetní jednotka nezměnila metodiku vykazování, nebude výkaz akceptován a jednotka bude vyzvána k jeho přepracování. Změna metodiky si vyžádá, aby účetní jednotka se kontaktovala s dodavatelem účetního software a dojednala s ním její úpravu včetně algoritmu vykazování pro přílohu účetní závěrky. Připomínáme, že změna metodiky se bude promítat v příloze jen u sloupce „běžné“ účetní období. Údaje ve sloupci „minulé“ účetní období nebudou touto změnou dotčeny a budou zde nadále vykázány v metodice platné pro rok 2012. Dotaz č. A-22/13 Oblast: Výnosy

Řešitel: Ing. Palán (EO), Ing. Dvořáková (OZ)

Dobrý den, dotaz se týká problematiky pěstounské péče. Chci se zeptat, jak ke konci roku vykázat nevyčerpaný zůstatek státního příspěvku na výkon pěstounské péče a na kterém účtu? Odpověď: K dotazu se sděluje, že dle přípisu Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen „MPSV“) „Informace ke státnímu příspěvku na výkon pěstounské péče“ č. j. 2013/13111-211 ze dne 25. 2. 2013 je tento příspěvek považován za jiný neinvestiční transfer ze státního rozpočtu. Tato okolnost má za následek, že příjemce příspěvku nemá povinnost o jeho použití provádět vyúčtování za příslušný rok ani při ukončení dohody o výkonu pěstounské péče. Tzn., že nevyčerpané prostředky státního příspěvku lze převést do následujícího roku a pokračovat v jejich čerpání na stanovený účel. Využití prostředků státního příspěvku bude prováděno v režimu veřejnosprávní kontroly dle zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole a kontrolním orgánem bude příslušná krajská pobočka Úřadu práce. Rozsah kontroly čerpání státního příspěvku je upraven Normativní instrukcí MPSV č. 17/2013 s č .j. 2013/58188-211 ze dne 1. 10. 2013, která obsahuje druhové vymezení nákladů, které lze hradit ze státního příspěvku. Na základě shora uvedeného se doporučuje nepoužité prostředky vykazovat na účtu 384 – Výnosy příštích období. Doporučená kontace: P.č. Popis 1. Předpis nároku státního příspěvku dle rozhodnutí úřadu práce 2. Přijetí příspěvku na účet účetní jednotky 3. Zúčtování použití příspěvku ve výši vykázaných nákladů na výkon pěstounské péče

Kč 100

MD 346 xx

Dal 384 xx

100 60

241 384 xx

346 xx 672 xx

Zůstatek účtu 384 k 31. 12. tedy je 40 Kč. Dotaz č. A-23/13 Oblast: Majetek

Řešitel: Ing. Ďásková (OK), Ing. Dvořáková (OZ)

Dobrý den, naše škola koupila dvě stejné tabule. Na faktuře je uvedena jedna tabule za 10.500 Kč a druhá tabule za 1 Kč. Bude se tabule za 1 Kč účtovat na 501-036X? Je nutné ji inventarizovat? Pokud ano, žádám o sdělení, jakým způsobem máme inventarizaci provést. Dle naší směrnice účtujeme DDHM na účet 902 až od 490 Kč. Odpověď: Doporučuje se první tabuli v ceně 10 500 Kč zúčtovat jako drobný dlouhodobý hmotný majetek, tj. účet 028. Ke druhé tabuli v pořizovací ceně 1 Kč se doporučuje, aby organizace doplnila do vnitřní směrnice - části týkající se jiného DDHM sledovaného na účtu 902 – text ve znění např.: „na základě rozhodnutí ředitele organizace může zde být sledován i majetek s dobou použitelnosti delší než 1 rok a s nižší pořizovací cenou, než je stanoveno ve vnitřních předpisech“. Současně k faktuře o nákupu dvou tabulí je žádoucí připojit individuální rozhodnutí ředitele o tom, že i tabule v pořizovací ceně 1 Kč bude evidována na podrozvaze, a sice na účtu 902 – Jiný drobný dlouhodobý hmotný majetek v souladu s příslušným ustanovením vnitřní směrnice a připojí se datum a podpis ředitele. Za této situace je nutné i tabuli oceněnou 1 Kč zahrnout do předmětu inventarizace, byť v tomto případě bude účetně v jiném režimu evidence. Oporu pro shora uvedený postup lze nalézt v zákoně o účetnictví, kde je vymezeno, že pořízení majetku se oceňuje pořizovací cenou. Dle § 25 odst. 5 písm. a) tohoto zákona

pořizovací cena je cena, za kterou byl majetek pořízen včetně nákladů s jeho pořízením související. V tomto případě pořizovací cena tabule je 1 Kč a tento náklad se zúčtuje na účet 501- Spotřeba materiálu. Ze shora uvedeného postupu je zřejmé, že ocenění tabulí není možné provést jako prostý průměr ze součtu pořizovacích cen obou tabulí.

Dotaz č. A-24/13 Oblast: Účtový rozvrh

Řešitel: Ing. Ďásková (OK), Ing. Bergerová (OE), I Bromová (OŠMS)

Dobrý den, prosím o radu, jak účtovat projekty občanského sdružení „Dejme dětem šanci, o. s.“ na základě rámcové smlouvy o spolupráci (nezaměňovat s projekty financovanými z EU). Např. projekt „Přál(a) bych si…“ (získání finančních prostředků pro dítě na jeho opodstatněné přání týkající se především vzdělávání dítěte a jeho zájmové činnosti či náprava zdravotního handicapu nehrazeného zdravotní pojišťovnou /rovnátka, kontaktní čočky apod./. Odpověď: Na úvod je třeba k dotazu od nejmenovaného dětského domova uvést doplňující informaci, a sice: jedná se o poskytování účelových finančních prostředků ze strany občanského sdružení konkrétním dětem umístěným v dětském domově pro uspokojování jejich opodstatněných potřeb (např. úhrada rovnátek, brýlí, kurzů apod.), kdy dětský domov působí spíše v roli zprostředkovatele splněných přání. Dětský domov navrhuje konkrétní děti, které budou zařazeny do projektu sdružení a až je na jejich přání vybráno dostatek prostředků, tak občanské sdružení oznámí tuto skutečnost dětskému domovu. Dětský domov na základě této výzvy uhradí požadavek dítěte a s dokladem si požádá o proplacení výdaje u občanského sdružení. Jde tedy o vztah „občanské sdružení – dítě“, kdy vzhledem k tomu, že jsou nezletilé, musí tento vztah zaštítit zprostředkovatel, tj. dětský domov. Některé faktury jsou vyhotoveny přímo na občanské sdružení a nejdou tedy vůbec přes účetnictví DD. Řešení: Doporučuje se účtovat jen rozvahově přes účty účtové třídy 3 bez „zapojování“ nákladových a výnosových účtů dětského domova. Smlouva mezi občanským sdružením a dětským domovem vedle ujednání o spolupráci mezi těmito subjekty a účelu smlouvy musí vždy obsahovat i ujednání o finančních podmínkách projektu a vzájemných vztazích mezi sdružením a dětským domovem v této oblasti. Smluvní zakotvení vzájemných finančních vztahů zvyšuje transparentnost použití prostředků a předurčuje vedení účetnictví v těchto věcech.

Dotaz č. A-25/13 Oblast: Majetek

Řešitel: Ing. Ďásková OK

Kontrola nám doporučila ocenit majetek, který jsme evidovali v PC v nulové ceně, a to reprodukční pořizovací cenou (např. židle, stoly, ruční nářadí, PC z roku 1999). Co se přesně myslí touto cenou? Cena daného majetku v době, kdy se pořizoval nebo cena stejného, ale nového majetku nyní? Jak ho po ocenění vykazovat v účetnictví? Odpověď: V ustanovení § 25 odst. 1 písm. l) zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví je mj. stanoveno, že majetek neuvedený pod písmeny a) až k) se oceňuje reprodukční pořizovací cenou. Dle § 25 odst. 5 písm. b) zákona o účetnictví reprodukční pořizovací cenou je cena, za kterou by byl majetek pořízen v době, kdy se o něm účtuje. Doporučuje se majetek ocenit cenou, za kterou by organizace majetek pořídila v tom stavu, v jakém nyní je (tj. uplatnění

zásady - za cenu v místě a čase obvyklou). Podle stanovené reprodukční pořizovací ceny ho následně organizace zařadí do skupiny majetku dle vnitřní směrnice.