PRAMÍNEK
Č. 34 | INFORMACÍ Z BAČALEK A LIČNA |3/2013 NELÍBÍ SE VÁM VÁŠ OBČANSKÝ PRŮKAZ? OŽEŇTE SE!
Posel jara Tu se cosi bělá! tak malá, něžná, bdělá, procitla ze snění. Tam, kde slunce mění chladné krajky ledu v křišťálovou vodu. Tolik síly vydala, by krásu, kterou skrývala teď ukázala světu. V tom křehkém, bílém květu!
Aneb moje první svatba Pondělí 28. ledna 2013 – obecní úřad Bačalky „Tak si představ, že jsem chtěl novou občanku a v Jičíně mi řekli, že mi platí ještě dva roky a že mi žádnou nedaj! Je tohleto možný? Co se s tím dá dělat?“ ptal se mě Vláďa Egrt na úřadovně. „No to víš, nebudou si kvůli tobě přidělávat práci. Jestli chceš novou občanku, tak máš dvě možnosti. Buď se sem natrvalo přistěhovat (jestli tě teda Maruška bude do baráku chtít – chacha , po 25 letech) nebo se s ní oženit (jestli tě teda bude Maruška chtít nejen do baráku – chacha). Jinou možnost nemáš.“ „No tak nebude nic, já to ty dva roky vydržím.“ Pokračování na straně č.3.
MDŽ 2013 Pohled z hlediště Letos opět pro ženy a dívky připravilo Občanské sdružení spolu se zastupitelkami obce kulturní program. V sobotu 9.března odpoledne jsme se sešly v sále místní hospody. Program byl vskutku skvělý. Děti za pomoci svých maminek byly pečlivě připraveny. Básničky, písničky, hudební vystoupení i hranou pohádku s radostí předvedly. A nejen děti malé, ale i ty „odrostlejší“ bavily publikum. Ke spokojenosti žen přispěly drobné, ale milé dárečky od dětí a pěkné dárky od zastupitelů obce. Škoda, že tak pěkně připravené vystoupení nepřišlo shlédnou více žen. Opravdu to stálo za to. Tímto bych chtěla poděkovat jménem svým i ostatních žen za obětavou přípravu a organizaci pěkného odpoledne. Libuše Rampasová
Až ta krása zhyne, nahradí ji jiné! Jiné v novém hávu, barvách, vůních, tvaru zamotají hlavu. A sněženka se tiše schová. Dobře ví, že byla prvá! Adamka
AKTUÁLNĚ Z ÚŘADOVNY Nové podmínky výběru vodného Zasedání zastupitelstva obce 8. 3. 2013 projednalo a schválilo nové znění místní vyhlášky o vodném. S účinností od 8. 3. 2013 se bude vybírat vodné ve dvousložkové formě. Co to znamená? Znamená to, že se na úhradě nákladů na výrobu pitné vody a její distribuci budou podílet i ti, kteří vodu nečerpají vůbec nebo málo. Nicméně obec jako správce vodovodu musí udržovat vodu v jakosti dle zákonných předpisů a celý vodovodní řad spravovat tak, aby v kterémkoli okamžiku mohl každý majitel přípojky otočit kohoutkem a vodu začít bez obav používat. Není možné, aby na provoz vodovodu přispívali jen ti, kteří vodu točí. Vždyť všem bez rozdílu se v pravidelných intervalech bezplatně vyměňují vodoměry (ať už je na nich natočeno 5 m3 nebo 5.000 m3), pro všechny uživatele se dělají rozbory, opravy atd. Proto se zastupitelé rozhodli stanovit dvousložkové vodné: pevná částka na přípojku a rok činí Kč 200,-- (bude vybrána při prvním odečtu v kalendářním roce od všech majitelů přípojek) a pohyblivá částka Kč 30,-- za každý spotřebovaný m3. Ani tak v žádném případě nepokryje výběr vodného celkové náklady, obec každý spotřebovaný kubík bude dotovat v částce cca Kč 20,--. Digitalizace katastrálního území Bačalky Důležitá zpráva pro všechny majitele nemovitostí v k. ú. Bačalky. Pokud jste nezaregistrovali na úřední desce či jste přímo neobdrželi od KÚ Jičín doporučený dopis, pak si zapište, že ve dnech od 25. 4. 2013 do 10. 5. 2013 bude obnovený katastrální operát pro k. ú. Bačalky vyložen k veřejnému nahlédnutí. Pouze jeden den, a to v pondělí 29. dubna 2013 od 9.00 do 16.00 hodin bude přítomen pracovník KÚ přímo v obecní úřadovně, abyste měli možnost nahlédnout do návrhu nového uspořádání pozemků, na nová čísla parcel, změny v druhu pozemku atd. V ostatních dnech máte možnost do operátu nahlédnout přímo na KÚ v Jičíně, a to pouze po telefonické dohodě na tel. č. 493 547 316. Pokud budete mít vůči návrhu výhrady, pouze v této lhůtě můžete podat proti návrhu účinnou námitku. Po uplynutí lhůty se na další námitky již nebude brát zřetel. Vyzývám proto všechny majitele předmětných nemovitostí, aby se ve vlastním zájmu dostavili v tento den k nám na úřad nebo v ostatních dnech do Jičína, aby se předešlo možným pozdějším nedorozuměním. Doporučuji vzít si s sebou list vlastnictví nebo alespoň seznam parcel, abychom celý proces pracovníkům KÚ usnadnili. S ohledem na lhůtu, ve které námitkové řízení probíhá, je více než pravděpodobné, že nová verze operátu projde katastrem do konce roku. To bude mít dopad na všechny majitele pozemků v tzv. zjednodušené evidenci. Od 1. 1. 2014 jsou povinni podávat si za své pozemky sami přiznání k dani z nemovitostí a vyúčtovat si ji s případným nájemcem (zemědělskou společností). -2-
Jarní úklid v obci – harmonogram Jako každý rok, tak i letos bude probíhat v celé obci velký jarní úklid. Jako každý rok, tak i letos bych chtěla poprosit všechny občany i chalupáře, aby si vyšetřili něco málo ze svého volného času a věnovali ho na společné zkrášlování naší vesnice. Letos to do velikonoc nestihneme, jsou moc brzy a zima se nechce své vlády pustit ani na první jarní den. Snad bude v dubnu tepleji. A pokud se neohřejeme prací, pak to po brigádě jistě doženeme v pivnici nějakým ostřejším pitím. Kromě společného úklidu obecních prostranství budou k dispozici samozřejmě také velkoobjemové kontejnery, abychom si mohli vygruntovat také v našich domovech, a možná přijdou i kominíci. Tak tedy harmonogram úklidových prací je následující: Od 11. do 25. dubna 2013 budou v obci přistaveny na obvyklých místech velkoobjemové kontejnery. Nepatří do nich nebezpečný odpad, elektroodpad, chemikálie atd. Pokud bude některý z nich již zaplněn, odvezte odpad na druhé stanoviště. V případě zaplnění budou přistaveny kontejnery další. Sobota 13. dubna 2013 od 9.30 hodin společná brigáda na úklid veřejných prostranství. Koordinátoři: pan Šátek a paní Hošková. Sraz u pivnice a na Ličně u rybníčku. Kdo můžete, přijeďte s traktůrky, vezměte svoje nářadí. Po skončení brigády bude pro všechny zúčastněné připraveno občerstvení v pivnici. Sobota 27. dubna 2013 – navštíví naši obec parta 5 umouněných chlapců v černých kombinézách a bílé čapce. Kominická parta z Turnovska přijede vyčistit komíny, kotle a vystaví revizní zprávu. Pro všechny občany i chalupáře jsou sjednány následující ceny: Vymetení 1 komína + zpráva: důchodci Kč 250,-, ostatní občané Kč 300,--. V případě dvou komínů v jednom č. p. celkem Kč 500,-- bez ohledu na věk občana. Kdo máte zájem o jejich služby, prosím, přihlaste se na obecním úřadě nejpozději do 22. dubna 2013 (osobně, telefonicky, či nechte vzkaz v pivnici). Ulehčíme tak kominíčkům práci. Téhož dne, netradičně v sobotu 27. dubna 2013 – svoz nebezpečných složek komunálního odpadu (elektroodpad, léky, barvy, chemikálie, pneumatiky). V 9.30 u požární zbrojnice, v 9.45 u bývalého úřadu. Nepřinášejte odpad na stanoviště dříve, každý musí vyčkat se svým odpadem příjezdu svozové služby. Slunečné jarní dny a radostné velikonoční svátky jménem zastupitelstva obce všem přeje Ing. Pavlína Kaprasová, starostka
NELÍBÍ SE VÁM VÁŠ OBČANSKÝ PRŮKAZ? OŽEŇTE SE! Pokračování z titulní strany. Středa 30. ledna 2013 – doma u starostky „Já se jdu na tebe jen podívat.“ A následuje takřka dvouhodinový maraton vyprávění. Ke konci zazní: „Proč já jsem to vlastně přišel? Jak že to je s tou občankou?“ „Jednoduše. Buď trvale přestěhovat, nebo svatba!“ „Tak já se teda přestěhuju, co k tomu potřebuju?“ „Zastavím se u Vás v neděli, přinesu přihlašovací lístek, aby mi ho Maruška podepsala.“ „Tak jo, v neděli.“ Neděle 2. února 2013 – 12.00 u Vládi doma „Maru, pojď to sem Pavlínce podepsat.“ Ptám se: „A nebyla by lepší svatba? Já jen abyste si to za pár měsíců nerozmysleli, a bude se muset dělat zase nová občanka.“ „Jó, Pavlínko, on mě totiž po pětadvaceti letech nechce, víš“ trošku dotčeně dí Maruška. Neděle 2. února 2013 – 13.00 doma u starostky Zvoní telefon – Vláďa: „Tak my se teda vezmeme, ale musí to bejt tady na Bačalkách, musíš nás oddat ty a nejpozději do příští soboty. Jinak ze svatby nic nebude! A nikdo se o tom nesmí dozvědět předem!“ Celý následující týden Maraton – matrika Libáň – papíry, zajistit matrikářku, jak vyzdobit úřadovnu, aby to tam vypadalo důstojně? A jak to hlavně udělat konspirativně? Kdo půjde za svědka? Kdo bude fotit? Co si vezmu na sebe? Středa 6. února 2013 - telefon: „Vláďo, budete mít prstýnky?“ „Žádný prstýnky nebudou!“ Čtvrtek 7. února 2013 – telefon: „Vláďo, bude mít nevěsta kytku?“ Žádná kytka nebude!“ „A Vláďo, budeš mít oblek?“ „To zrovna, ještě si budu kupovat oblek. Půjdu klidně v teplákách!“ Pátek 8. února 2013 – nákup rekvizit. Volební zástěna zakryje šanony ve skříni, státní znak je lehce opřen o stěnu, foto dosluhujícího prezidenta bylo ze zřejmých důvodů vyřazeno z úřadovny. Naleštěný tácek s hedvábnou látkou přeci jen čeká na prstýnky (co kdyby), váza s vodou čeká na květinu (co kdyby), starý ubrus s ažurou po mé babičce zakryl pracovní stůl a zdobí jej tři primulky. Celý večer si píšu a nacvičuji slavnostní projev k snoubencům. Sobota 9. února 2013 13.00 - úřadovna Vše je nachystáno. Paní matrikářka Iva Krivošová z Libáně dorazila a zapůjčila mi řetěz pro oddávajícího. Netuším, že váží snad pět kilo a mám co dělat, abych neupadla. Snoubenci vchází do úřadovny. Nevěsta ve smetanové halence, v ruce třímá samozřejmě květinu. Vláďa je v novém obleku a už z kapsy vytahuje prstýnky. (Vida, to bylo keců, že nic nebude. Ještě se nevzali a zdá se, že Maruška Vláďovi politicky vysvětlila, jak taková svatba – oficiálně nultá, neoficiálněji stříbrná – má vypadat). Vchází také svědkové a vše pilně fotí Jitka Rukavičková, která se na moji přímluvu dostavila s foťákem a která teprve 5 minut ví, co se bude dít. První svatba na Bačalkách! Z Vláďovy tváře se pomalu vytrácí smích a při mém tklivém projevu i takový obr a tvrďák, za kterého se Vláďa vydává, setře slzu z oka. Maruška slzí zcela
automaticky a přiznám se, že to trošku cukalo v oku i mně. „Berete si zde přítomnou? Berete si zde přítomného?“ Dvojnásobné ano, prstýnky, líbačka, podpisy, gratulace. Prásk – vylítne špunt od šampáňa. Ze všech spadne mírná tréma a následuje příjemná hodinka povídání se skleničkou a chlebíčky v ruce. Přišli jako snoubenci, odcházejí jako manželé Egrtovi. „A budeš, Vláďo, nosit prstýnek?“ (Marušky se neptám, tam to očekávám automaticky). „To zrovna!“ Úterý 19. března 2013 A má ho tam! Pavla Kaprasová Redakce Pramínku se připojuje ke gratulantům s přáním dalších společných pětadvaceti let ve zdraví a spokojenosti.
SPOLEČENSKÁ KRONIKA V měsíci dubnu slaví svá významná životní jubilea tito naši spoluobčané: Radušková Marie Podhajský Vladimír Blechová Charlota Zelerová Marie Špitálská Barbora
79 let 78 let 72 let 65 let 25 let
Redakce Pramínku přeje všem hezkou oslavu svého výročí, radostný a naplněný život.
-3-
ZE ŠKOLNÍ KRONIKY PANA ŘÍDÍCÍHO KOPECKÉHO - 5.DÍL Dovolte nám provést vás v několika číslech Pramínku historií školního vyučování v naší obci, tak jak se ji podařilo alespoň z části zachytit panu Jaroslavu Matějů. Ten ji pro nás uchoval díky opisu kroniky pana řídícího Kopeckého. Zcela náhodou jsme ji pro vás objevili ve více než dvacet let starých výtiscích Listů starohradské kroniky. Školní rok 1923–1924. Prvního září 1923 začal školní rok 1923–24. Do 1. třídy chodilo 15 žákyň a 17 žáků. Celkem 32 dětí. Do 2. třídy chodilo 26 žáků a 35 žákyň. Celkem 61 dětí. Školu v tomto roce navštěvovalo úhrnem 93 dětí. Do měšťanské školy z Lična chodilo 5 žáků a z Bačálek 8 žáků. Do reálného gymnázia v Jičíně 1 žákyně (školou povinná). Z Lična naši školu navštěvujících žáků bylo 34, z Bačálek 59. Sbor učitelský i přidělení tříd zůstalo bez změny. Vyučováno bylo ve starých nevyhovujících místnostech, bylo to těžké. Dne 25. ledna 1924 zadáno bylo zhotovení plánů a rozpočtu na stavbu školy panu staviteli Šimáčkovi z Rožďalovic. Hotové pak bylo přijato místní školní radou 29. března 1924. Za zhotovení bylo zaplaceno 2 397 Kč. Rozpočet na novou školu činil 466 439 Kč 22 halířů. Dne 26. ledna hledal pan Bartoš z Malého Dubu na zahradě, kde má stát škola, pomocí virgulí vodní pramen. Za hledání bylo mu zaplaceno 30 Kč a po vystavění studně bude mu doplaceno 70 Kč. Dne 1. října 1923 zemřela žákyně 2. třídy Marie Sluková z Lična. 28. říjen byl oslaven školní slavností. Dne 16. února věnovaly sousedky ličenské ze svého plesu 200 Kč škole na pomůcky. Obecní úřad Bačálky daroval do školní knihovny knihu Památce Zborova. Sbor dobrovolných hasičů v Bačálkách věnoval na zakoupení obrazů 50 Kč. Pan Paleček z Lična daroval zastřelenou sovu obecnou. Řídící učitel Josef Kopecký věnoval obrazy Praha, Trávy, Jetele a 27 ks papírových peněz, ze kterých byla založena sbírka a dary doplněna na 52 kusů. Do učitelské knihovny přibyly čtyři svazky. Ve dnech 23. a 24. června podnikli žáci výlet do Prahy. Školní rok 1923–1924 byl ukončen školní slavností. Docházka do školy činila 93,95 %. Do druhé třídy postoupilo 7 žáků a 5 žákyň. Ve 2. třídě postoupili pouze 2 žáci. Zapsáno dne 18. července 1924. Památná tato kniha byla přečtena na valné hromadě občanů z Bačálek, konané dne 15. 3. 1925 v hostinci u Reslů č. 4 v Bačálkách. Školní rok 1924–1925. Začátek školního roku nastal v pondělí dne 1. září 1924–1925. Vyučováno bylo jako v letech minulých v zatímních místnostech. 1. třídu navštěvovalo 26 dětí, 2. třídu 61 dětí. Celkem 87 žáků. Podle roků takto: 1. školní rok čítal 3 hochy a 4 děvčata 2. školní rok čítal 7 hochů a 4 děvčata 3. školní rok čítal 3 hochy a 5 děvčat 4. školní rok čítal 7 hochů a 7 děvčat 5. školní rok čítal 9 hochů a 10 děvčat -4-
6. školní rok čítal 7. školní rok čítal 8. školní rok čítal
2 hochy a 9 děvčat 5 hochů a 8 děvčat 3 hochy a 1 děvče
Napsal Jaroslav Matějů (pokračování příště). Zpracovala P. Kaprasová
OHLÉDNUTÍ ZA ZIMOU Z minulosti krutých zim Mráz a přebohatá nadílka sněhu, která svou novoroční premiérou překvapila skoro celý svět a v některých státech způsobila katastrofální potíže, mají obdobu již v minulosti. Tedy nic nového pod sluncem. Ve starých kronikách je například vzpomínáno zimy, která uhodila v Čechách roku 1226. Tenkrát pomrzlo v městech i na vesnicích mnoho lidí a zvířat. Další nelítostná zima uhodila v roce 1477. Píše, že rybníky byly promrzlé až na dno, a sněhu bylo všude tolik, že dosahoval k sedlu jezdeckého koně. Ošklivá zima překvapila Čechy na přelomu let 1691 a 1692. Obrovské spousty sněhu odřízly na delší dobu některé vesnice i městečka. Mráz byl tak třeskutý, že bylo třeba hodně topit nejenom ve světnicích, ale i v chlévech, aby zvířata neuhynula mrazem. Na jaře roku 1692 nalezli myslivci v křivoklátských lesích 700 kusů uhynulé zmrzlé zvěře. Arktická zima zachvátila české země v roce 1740. V jedné kronice se doslova píše: „v tomto roce světnice nebyly k vytopení, i když kamna rozpálena byla, mrzla voda u oken v led. Když lidé venku toliko tisíc kroků proti větru kráčeli, dostali puchýře v obličeji, které pouze třeny sněhem byvše zašly. Když někdo slinu z okna 6 až 7 loktů vysoko na zem vyplil, zmrzla v led, než k zemi přišla a voda z třetího poschodí vylitá spadla k zemi jako rampouch. Na tři lokte hluboko byla zem promrzlá, a když se jáma kopala, mnoho dřeva se spálilo, aby rozmrzla. Ovce a hovězí dobytek mrzl ve chlévech a divoká zvěř v lesích a ptáci v povětří. Rybníky až na dno byly zmrzlé a skoro všechny ryby zahynuly.“ Mrazivé počasí přinesl i rok 1788. Tehdy na Vltavě byl led až 20 palců silný, že nic podobného ani nikdo ze starých lidí nepamatuje. Zima, která natropila u nás mnoho škod, přišla ke konci dvacátých let našeho století., kdy v první republice byla největší nezaměstnanost. Vyžádala si i tentokrát dost obětí na lidských životech. Vzpomínky z včelařského časopisu z 28. ledna 1978 zaznamenala J. Hazdrová
Kde tě letos Zimo, bude konec! S probouzejícími se mravenci, moučnými moly, beruškami a klíčící cibulí jsem neodolala a pořídila první primulky, aby nám venku na okně „dělaly jaro“. Tomu už je bratru tři týdny. Jenže paní Zima hned první noc primulkám „zatopila“. Kvítka se však nedala a po malé kosmetické úpravě, kdy jsem odstřihla pomrzlé části a omluvila se jim za mou netrpělivost, krášlila okna uvnitř domu. Leč na jednu jsem zapomněla. Na tu, která činí krásnější naši tmavou poštovní schránku, aby paní pošťačky měly lepší náladu a nám chodily dobré zprávy. Mrazík už po nocích polevoval, ale pak bác, a přes noc přišla pěkná sněhová nadílka. Když jsem nesla zasněžený květináček s primulkou domů, každý se ptal, co to mám. Posuďte na fotce sami, jak byste ten výtvor mé zapomnětlivosti a sil přírody nazvali. Klidně bych Vám mohla „nakukat“, že mám novou technickou vymoženost do kuchyně (dnes je snad vše možné) „Hrnečku dost!“ a vařím v něm právě „amarouny“. Pro ty citlivější ještě dodám, že primulka přežila, vzpamatovala
JE BŘEZEN Je březen, a jak napovídá pranostika, za kamna vlezem. Je pravda, že poslední roky se na pranostiky moc spoléhat nedá. Už v březnu naše zahrádka volá a máme co dělat s přípravou na vegetační období. Lidé z vesnic, a jistě i vy na Bačalkách víte, co je třeba, tak snad jen připomenutí, co je dobré připravit a na co se nemá zapomenout. Trvalky jsou první rostliny, které můžeme odkrýt po zimě. Pokud je zem suchá, můžeme i dostatečně zalít. To samé platí i pro dřeviny a růže, které můžeme začít sázet a přesazovat. Po roztátí sněhu můžeme hned odstraňovat plevele, zabráníme tím jejich šíření během následujících měsíců. Těsně nad zemí ořízneme traviny, myslím tím ty vysoké okrasné trávy. Odstraníme zmrzlé nebo poškozené výhonky u pivoněk. Totéž provedeme u malin a ostružin, které zakrátíme za třetím až pátým pupenem, shrabeme zbytky listí a mechu. Pokud dovolí počasí, dokončíme úklid, který jsme nestihli na podzim. Jakmile povolí mrazy, můžeme stále ořezávat peckoviny, hlavně broskvoně. Předkličujeme brambory, které již koncem měsíce můžeme vysazovat. Vysazovat můžeme i zeleninu, která klíčí při nižších teplotách. Znovu jsem se dočetl, že natírání kmenů vápnem, má své opodstatnění. Vápno dobře hubí různé škůdce ukryté v kůře stromů. V dubnu již budeme mít na zahrádce práce nad hlavu, a tak se opět pokusím k tomu něco najít a sepsat. Z internetu a různých zdrojů zaznamenal Slávek Zeler
se z mrazů, i z té pořádné sněhové čepice. Zřejmě jsem od srdce prosila za odpuštění, když jsem obírala její pomrzlé části a byla mi udělena milost. Přeji krásné jaro a potěšení z prvních květů. Domnívala jsem se, že mnou příliš brzy venku vystavená primulka dostala bílou čepici z posledních zásob sněhu této zimy. Josefové však ke svému svátku letos dostali nové ladovské panorama, téměř 20 centimetrů pěkně mokrého sněhu na sněhuláky. To je dárek! Fitness zdarma kolem domu. Namažte záda a doufejte se mnou, že na velikonoce nebudeme muset koulet sněhová vajíčka a na koledu se abstinenti budou moci vydat i na kole. J. Rukavičková -5-
ŠKOLA LÁSKY V RODINĚ Každý člověk má v systému rodiny své místo Rodina je ucelený systém. Je to místo, kde panuje určitá atmosféra, určitá pravidla a určitý životní styl. Neustále je potřeba připomínat, že rodina je základní buňkou celé společnosti a každý z nás z ní vyšel. Je dobré mít na paměti generace předků i generaci, která přijde. Navzdory uspěchané době plné ztroskotaných vztahů, je důležité o systém své rodiny pečovat. Pečovat o udržení mezilidských vztahů, nikoho z rodiny nezatracovat nebo opovrhovat, naopak přijímat každého takového, jaký je. Vždyť je taky náš. Kdybychom nějakého člena rodiny opomíjeli, nebo chtěli dokonce „vymazat“, bude po něm v systému díra, se kterou se budou muset vypořádávat naši potomci. Žijme v jednotném spojení se svojí rodinou a dávejme tím svým dětem vzor. Přijímejme sebe i své blízké takové, jací jsou, neboť všichni jsme lidi chybující. Příště: Každé početí dítěte je aktem přijetí Mgr. Martina Hanáčková, lektorka, poradenství http://www.studiostastnychdeti.cz
Návdavkem jsme se dozvěděli několik rad z lidové přípravy lektvarů, tu na kašel, na rýmu nebo na klouby. Teta Aninka je má všechny osobně odzkoušené. Jak znamenité v porovnání s nadužíváním antibiotik, které škodí zdravým orgánům. Chemie vyléčí rýmu za sedm dní a v cukru vylouhované mladé špičky smrku za týden. Pokud jí vůbec dostanete. Elán této 86leté paní, kterou libáňský doktor prý vyškrtl ze seznamu svých pacientů, protože jej několik desítek let nenavštívila a on ji považoval za mrtvou, je obdivuhodný. Říká o sobě: „ já nejsem stará, ale starší“. Na dvorku jí stále pobíhá několik slepiček a na nákupy jezdí s mladými do Libáně. Něco zeleniny si každým rokem vypěstuje na malé zahrádce, kterou udržuje vedle svého stavení. Sama se stará o topení, a i když nemá televizi, má přehled. Když nám připravovala grog, ujišťovala nás, že rum je dobrý, ne ten otrávený. Ráda a dobře peče a vaří i pro širší rodinu. Do svých více jak 70 let chodila na brigádu. K nám na Bačalky chodila velmi často, už kvůli přízni s rodinou Rudolfových. Má ráda lidi, je stále dobře naladěná a rodina i její známí jí to oplácejí návštěvami, které s otevřenou náručí vždy vítá. Slávek Zeler
DOBRÁ HOSPODYŇKA…
Dárečky ženám k MDŽ z dílny zdejších dětí a maminek.
ŽIJÍ MEZI NÁMI – TETA ANNA V neděli na svátek Mojmíra, hned po dobrém obědě, jsme se rozhodli odnést další vydání pramínku do Osenic. Mnozí z bačalských znají paní Annu Šonovou, kterou nikdo nezve jinak, než teta Anna. Krásnou procházkou lesem, spolu se sousedy Varhanovými, kteří nás, „náplavy z města“, seznamují s okolím našeho nového domova, jsme došli do Osenic. Tetu Annu jsme zastihli v dobrém rozmaru a pohodové náladě. Neubránili jsme se pozvání na čaj. Neodolali jsme ani grogu, tedy čaji s rumem, ani malé becherovce, ani doma pečené bábovce. Kdo se kdy u ní zastavil, chápe. Využili jsme pozvání, které nakonec bylo povídáním o nelehkém životě, ale podané s takovou lehkostí, že jsem se až v duchu styděl, jaké že my dnes řešíme malicherné problémy. -6-
… musí pro pírko i přes plot skočit – doplní si každý známý výrok babičky Boženy Němcové. Ano, dřív bylo samozřejmostí, že se v domácnostech všech společenských vrstev šetřilo, že se každá koruna dvakrát obrátila, než se vydala. Šaty se přešívaly nebo dědily, punčochy a ponožky se spravovaly, ze starých ručníků se ušily utěrky, z utěrek kapesníky. A že by se vyhodilo nějaké jídlo? No tak to už vůbec ne. Dojídalo se do poslední kůrky, nanejvýš se skrojky chleba daly domácímu zvířectvu. Nikdo lidi nepřesvědčoval a nenutil, že musí utrácet, aby byl zajištěn ekonomický růst. Lidé bohatli ne tím, že bezmyšlenkovitě utráceli za zbytné statky, ale tím, že těžce vydělané peníze nevydali na hlouposti. Kupovaly se takové statky, které přinášely obživu a existenční zajištění i dalším generacím, tj. pole, dobytek, budovaly se rybníky, sázely se lesy. A investovalo se do bohatství duchovního – stavěly se kostely a kláštery, bohatí šlechtici i občané tak dali obživu malířům, architektům, tesařům a zedníkům, financovalo se opisování knih a kodexů. Všechno jmenované tu zůstalo, dnes tomu říkáme kulturní dědictví a jsme na něj právem hrdi. Měli bychom se zamyslet ale také nad tím, zda budou hrdi naši potomci na to, co vybuduje naše generace. Naši předci investovali do těchto abstraktních, na první pohled neefektivních hodnot nikoli s vědomím, ale s vírou, že tím zajistí hmotnou i duchovní prosperitu národa. Všechno přeci nejde dělat jen s vidinou okamžitého hmatatelného užitku. Jak vidno, naši nejvyšší představení ještě k chápání toho základního principu vývoje společnosti nedorostli. Je tedy to úkol pro každého z nás.
Při pohledu na zbytečnostmi přetékající nákupní vozíky v obchodních centrech, na zevlující hloučky mladých unuděných lidí bez perspektivy vlastního aktivního života mám ale obavy, abychom příležitost zanechat v historii naši pozitivní stopu nepromarnili. Co tu vlastně zbude jednou po nás? Auta? Mobily? Akční filmy? Buďme tedy alespoň občas tou dobrou hospodyňkou a šetřeme, abychom byli bohatí. Buďme schopní vzdát se svého požitkářství a prospěchu, odpusťme si třeba svůj pravidelný zákusek, nové šaty, krabičku cigaret nebo nosme zimní kabát o jednu dvě sezóny déle a za ušetřené peníze si kupte knihu, zajděte na výstavu, koncert nebo třeba podpořte záchranu blízké památky. Nevrátí se nám to na dětech, vrátí se to našim dětem. Pavla Kaprasová
Z příběhu O statečných bačalských kůzlátkách: „V tom se vrátka otevřela, místo kůzlat hajný v nich, než se vlk rozkoukal z leku, chytnul broky na kožich. Radost kozí byla velká, všichni šťastni tančili, zpívali a těšili se, jak vlčáka přelstili. Myslivec, kovář i pekař měli prima svačinku, místo masa kůzlečího, dobrou vlčí pečínku.“
„Myslivcovi“ vlčí pečínka nějak „drhne“ v krku.
RECEPT PRO DOBU POSTNÍ
MDŽ 2013
Polívka chlebová
Pohled z jeviště
podle Magdaleny Dobromily Rettigové
Nakrájej chlebíček tvrdý na tenké řízky a vysmaž ho v přepuštěném másle dohněda, tak též se usmaží na nudličky pokrájená cibule hezky brunátně, jen aby se nespálila, to se obojí dá do mísy polívkové, též se tam dá pokrájený zelený šnytlink a petržel, pak nech na kuthánku trochu hovězí polívky vařit a vraz do ní celých vajec tolik, kolik osob u stolu, buď po jednom, nebo dvouch vejcích pro osobu, a nech je jenom tak jako sázené vejce naměkko vařit, na ten chlebíček do mísy vlej chutnou hovězí polívku, okořeň ji květem a zázvorem a ty vejce opatrně buď do ní vlož, nebo je zvlášť na talíři okolo tabule nosit nechej., tak-li se stane, tak se ani cibulka, ani šnytlink do mísy nedá, ale vejce se dají na talíř, okolo se udělá věneček z té smažené cibulky a vejce se tím krájeným šnytlinkem posypou. K této chlebové polívce se mohou též místo vajec pečené dobré jaternice podat a tu se může jak cibulka, tak též šnytlink vynechat. No, soudě podle toho másla, dobrého vývaru, vajec a dokonce jitrnic, tak měla M. D. R. trošku jiné představy o půstu, dietě a jarní očistě, co říkáte, milé hospodyňky? Z Domácí kuchařky M. D. Rettigové z r. 1844 vybrala Pavla Kaprasová
„Přestože nejsme zdatní zpěváci, do vystoupení jsme zařadili písničky. Ne proto, abychom vás zastrašili, ale proto, abyste si zazpívali s námi. Jak pravila jedna paní z Moravy, protože kdo zpívá, dvakrát se modlí, kdo zpívá, děkuje za život a přitahuje si radost do života, tak pojďte se zpěvem radovat s námi.“ Přibližně v tomto duchu jsem přivítala hosty a musím je pochválit, opravdu zpívali. Po první části vystoupení se malou hudební vsuvkou představil pan Radek Dufek z Mladé Boleslavi. V průběhu odpoledne a večera pěkně hrál na elektrickou kytaru s doprovodem a zpíval. Děti i mamky se během písničky oblékly do kostýmů a v půlce salónku ožila paseka a chaloupka dramatem na motiv pohádky O neposlušných kůzlátkách. Příběhy na toto téma končí tím, že kůzlátka skončí ve vlčím břiše na věky nebo koza s myslivcem kůzlátka z vlkova břicha zachrání a on pak plný kamení končí ve studni. Ani s jedním koncem jsme se s mamkami nedokázali smířit, a tak Pavla Kaprasová napsala nové veršované drama O bačalských chytrých kůzlátkách.
-7-
Z příběhu O statečných bačalských kůzlátkách:
Koza s vlkem se s originálním rozvinutým textem statečně popasovali. Naše bačalská kůzlátka jsou však na veršování ještě malá, a tak maminky kůzlátkům text upravily pro jejich čumáčky. Pokud se někomu z Vás zdálo, že v chaloupce měli mluvící kamna, tak věřte, že máte vynikající sluch. Šikovná nápovědka v kamnech usměrňovala divoká kůzlátka, která při zkouškách byla často neposlušná. Vystoupení si kůzlata pak užila naplno, že je bylo slyšet více než vlka. Rozdovádění malí divadelníci pak ještě v kostýmech rozdávali ženám srdíčka, jež sami zdobili a primulky, které byly jedním z dárků od obce. Kdo vydržel a poseděl u muziky, mohl si také zakoupit lístky do tomboly a vyhrát tak knížky, něco do kuchyně či k dekoraci bytu, písničky na CD, vybavení k PC a další drobnosti. Děkujeme všem, kteří poskytli pěkné dárky do tomboly, i Vám, kteří jste zkusili „po pětikoruně“ štěstí v tombole. Vybraná částka 1.060Kč bude použita pro vybavení pro zdejší děti.
Počkám tady ještě chvíli a pak jemně zaťukám, až mi dveře pootevřou, skočím, hned se do nich dám! Otevřete, moje děti, maminka se vrací k vám. Nesu plnou nůši trávy, za chvilku vám mlíčko dám. Otevřeme, to je máma, už se těším na mlíčko. Maminka má tenčí hlásek, tos nepoznal, hlavičko? Ano, ano, naše máma ta má zcela jiný hlas, Neotevřeme, nebojme se, snad se máma vrátí včas. My otvírat nebudeme, nejsi naše maminka, Maminka má tenčí hlásek, mluví jen tak zlehýnka. Cože, tenčí hlásek. Počkejte, vy taškáři, Zpilovat si jazyk nechám! A vlk běžel ke kováři. Kováři, mám velký problém, chtěl bych zpívat v Superstar, Pomoz mi a zpiluj jazyk, kůzlečí ti za to dám. Věru těžká práce vlku, zda tak velký pilník mám, však kůzlečí na česneku, to si s velkou chutí dám. Mladé kůzle na pekáči, to velké je lákadlo, jazyk zbrousím na tenoučko, bude jako zrcadlo.
Z DENÍKU SVOBODNÝCH MATEK Mládí vpřed!
V pohádce vystupovali: Vypravěč - Renata Folprechtová, Máma koza - Dominika Králová, Kůzlátka - Šimon Král, Honzík Veselý a Lukáš Kubeček, Vlk - Nela Preisová, Myslivec - Nela Rybínová z Libáně, Kovář - Renata Preisová, Pekař - Pavla Kaprasová, text Pavla Kaprasová, kostýmy kůzlátek naše bačalská krejčová Martina Veselá, režie Pavla Kaprasová a mamky, kulisy Jitka Rukavičková a Renata Folprechtová. J. Rukavičková
-8-
Zatímco redaktoři Pramínku sbírali podklady a zajímavosti do dalšího čísla, naše dvě králičí rodinky se mají čile k světu. Králíčkům postupně přestává stačit přirozená mateřská strava a Zajda i Majda už pomalu začínají s příkrmy. Kvalitní voňavé seno, ječmen, vločky, občas mrkev a s chutí si brousí zoubky na tvrdém chlebu. Když se do chleba pustí všichni najednou, to je tedy koncert. Toť se ví, že vše za vydatné podpory svých zachránců. Jak vidno, u zvířátek to funguje stejně jako u lidí. Spolehnout se můžete spíš na cizího než na vlastní, natož pak na pomoc úřadů. Tatínkové nejeví o svá dítka žádný zájem. Dokonce měli tu drzost a přivedli si na návštěvu cizí králičí dámu z Dobrovic – jen tak pro pobavení. A naše dvě osamělé mámy vzdaly všechny pokusy získat některou z dávek státní sociální podpory, neboť svými předními pacičkami nejsou schopny uchopit S-kartu a i kdyby, kdo by je vozil do Libáně k bankomatu, aby si podporu vyzvedly. Cožpak Zajda, ta má děti jen dvě a je to na nich znát, že jim od samého začátku mohla přilepšit víc než Majda. Zajdiny děti jsou dvakrát tak velké, jako Majďáci, kterých je sedm. Určitě to bude mít vliv na jejich osud – asi nebudou vyrůstat pro pekáč, ale spíš pro chov. Zatím ale nevíme, jestli jsou to kluci, holky nebo páreček.
Dnes je jim přesně 10 týdnů. Nejvyšší čas dopřát mamkám konečně trochu klidu Ještě několik rad na cestu, čumáčkovou pusu na rozloučenou a pak páááá, naše milá dítka. Dost pozdě přišla dnes informace z Jičína, že je tam od února otevřen nový azylový dům pro osamělé matky. Jenže mohou mít maximálně 3 děti. „A co ty zbývající čtyři“, ptá se Majda? „Ty mám dát snad do králičího domova?“ Ještě že jsou králíčci již dostatečně dospělí na to, aby žili sami na „internátě“. Dostali krásně čisté kotce vystlané slámou a k aklimatizaci také hned něco na zub. Snad se jim nebude moc stýskat. Maminy si také udělaly doma generální úklid a teď si konečně vychutnávají poslední dny rodičovské dovolené. Často si dopřávají „pyžamový“ den, prohlížejí si módní časopisy, aby zachytily nové trendy v kožešinovém průmyslu, a konečně si začínají uvědomovat podstatu svého ženství, které může zazářit jenom po boku pořádného samce. Jo, jo, holky, máte to marný, zítra půjdete zase na námluvy! Pavla Kaprasová
POZVÁNKY Staré Hrady Pohádkové Velikonoce na Starých Hradech. Sobota 30. 3. až pondělí 1. 4. 2013, 10.00 - 17.00 hod. Ochutnejte sváteční lektvary, utrejchy a dobroty našich čarodějnic a princezen. Zábava, soutěže, hry a překvapení pro děti i dospělé.
Valdštejnské slavnosti vína. Sobota 13. 4. 2013, 10.00 18.00 hod. Tradiční jarní slavnosti vína za účasti vévody Albrechta z Valdštejna a jeho družiny. Ochutnávka vín, dobový a vinný jarmark, souboje královských mušketýrů, pohádkové vinobraní pro děti, vojenská přehlídka a další zajímavosti. Libáň 30. 03. 2013 (sobota) 20.00hod Dům kultury Libáň Velikonoční disco 16.04.2013 (úterý) od 18.00hod Obřadní síň Městského úřadu – Městská knihovna Libáň Vás zve na besedu se spisovatelkou Hanou Marií Körnerovou. Hana Marie Körnerová se narodila v roce 1954 v Litoměřicích. V roce 1993 vyšla její historicko-romantická sága Pán hor. V devadesátých letech vycházely její krátké příběhy ve vydavatelství Ivo Železný v edici Večery pod lampou. Nejznámější její knihou je román Andělská tvář, který byl v roce 2002 zfilmován, a vyšlo jeho pokračování. 27. 04. 2013 (sobota) Kostel sv. Jiří ve Psinicích - mše a pouťové posezení Dětenice Velikonoční rytířský turnaj od 14 hodin. Řinčení zbraní, dupot koňský kopyt, souboje rytířů o srdce krásných panen, 40 minut úžasné podívané také na Velikonoční pondělí. Své umění předvede rytířská skupina Ordo Kromen. Vstupné - dospěláci 95 Kč, děti 45 Kč. V pondělí 1. 4. 2013 se můžete těšit na velikonočně laděnou prohlídku zámku s tradičními zvyky spojenými s Velikonocemi, ukázka malování kraslic, zdobení perníčků, pletení pomlázky, ...), děti se můžou těšit na kuřátko a králíčka a na sladkou odměnu za básničku, písničku nebo koledu. Tento den bude otevřen i pivovar a krčma s večerním programem. Zámek od 10 do 17 hod. Pivovar od 11 do 18 hod. Středověká krčma od 11 do 24 hod. Loučeň Sobota 30. Března 2013, 11.00 – 16.30 hod.: Vrcholem velikonočních oslav na zámku Loučeň jsou dva nejsilnější zvyky spojené s tímto svátkem -řehtačkový průvod a vynášení Morany do zámeckého rybníka. Jak je na Loučeni při slavnostech zvykem, budou si děti moci při programu na zámeckém nádvoří zasoutěžit. Rodiče určitě rádi ochutnají od zámeckých kuchařek některou z velikonočních dobrot. Na Velikonoce se pro návštěvníky poprvé v sezóně otevírá zámecká restaurace Vtipná kaše. Dolní Bousov Mistrovství ČR v nočním orientačním běhu TJ SPORTCENTRUM JIČÍN, pořádá v sobotu 20. dubna 2013 Mistrovství ČR v nočním orientačním běhu se startem v Dolním Bousově na autokrosovém závodišti. Přihlášky na veřejný závod jsou možné do naplnění kapacity za základní startovné 100 Kč. Prezence: Bousov – Autokros Rachvala od 19:00 do 20:30 hod. Start závodu: 21:30 hodin -9-
.
MDŽ 2013
Obsah tohoto čísla: Nelíbí se Vám Váš občanský průkaz? Ožeňte se! 1, 3. str. MDŽ 2013
1, 7-8, 10. str.
Posel jara - Adamka
2. str.
Aktuálně z úřadovny
2. – 4. str.
Společenská kronika
3. str.
Ze školní kroniky pana řídícího Kopeckého – 5. díl
4. str.
Ohlédnutí za zimou
4 - 5. str.
Z minulosti krutých zim – J. Hazdrová Je březen - zahrada Škola lásky v rodině – Mgr. Martina Hanáčková
6. str.
Žijí mezi námi – teta Anna
6. str.
Dobrá hospodyňka…
7. str.
Recept pro dobu postní – polívka chlebová
7. str.
Z deníku svobodných matek
8. str.
Pozvánky
9. str.
Toto číslo vychází 28. 3. 2013. Příští vydání Pramínku plánujeme na 26. 4. 2013. Výtisk je zveřejněn na internetových stránkách obce www.bacalky.cz. Měsíčník/dvouměsíčník. Vydáván na Bačalkách. Vydavatel: Občanské sdružení Občané Bačalek a Lična, Bačalky 97, 507 23 Libáň, IČ: 22890874. Evidenční číslo registrace periodika: MK ČR E 20239. Tento výtisk připravili: Alena Varhanová, Kaprasová Pavlína, Rukavičková Jitka, Slávek Zeler. Dopisovatelé jsou uvedeni pod příspěvky. Za obsahovou stránku příspěvků ručí autor. Ve společenské kronice zveřejňujeme jména těch, kteří v daném měsíci oslaví „kulaté či půlkulaté“ výročí a těch, kteří jdou živostem již déle než 70 let. Pokud si nepřejete být uvedeni, sdělte to prosím redakci. Korektury: redakce Pramínku. Grafická úprava: A. Varhanová, J. Rukavičková. Tisk: p. Čermák. Výtisk je zdarma. Roznášku zajišťují: S. Zeler, S. Hodboď, J. Rukavičková. S náměty a připomínkami se obracejte na kohokoliv z naší redakční skupiny nebo posílejte na email
[email protected], či vhoďte do schránky Pramínku u pivnice na Bačalkách nebo na plotě bývalého obecního úřadu u stanoviště kontejnerů na rozhraní obcí Bačalky-Lično. Na tisk Pramínku přispěli: K.K. 200Kč, p. Čapková 200Kč, Raduškovi 200Kč, Poláčkovi chalupáři 1.000Kč, Novák Honza 200Kč, p. Pokorný Libáň 200Kč, novomanželé Egrtovi 300Kč, Nešněrová Milada 100Kč, p. Břízová – Eršilová Dětenice 200Kč, Müllerovi chalupáři Lično 200Kč. Děkujeme za spolupráci a podporu. Vítáme vaše příspěvky, náměty a připomínky, aby Pramínek byl přínosem pro nás pro všechny.
- 10 -
