2012 Sb. o ochraně ovzduší a metodiky SYMOS

OBYTNÝ SOUBOR KOMÍN - TRIANGL

ROZPTYLOVÁ STUDIE

Zpracováno podle zákona č. 201/2012 Sb. o ochraně ovzduší a metodiky SYMOS

listopad 2014

Obytný soubor Komín - Triangl Rozptylová studie

ZÁZNAM O VYDÁNÍ DOKUMENTU Obytný soubor Komín - Triangl

Název dokumentu

Rozptylová studie Číslo dokumentu

C1681-14-0/Z01

Objednatel

P.P. Architects s.r.o.

Účel vydání

Finální dokument

Stupeň utajení

Bez omezení

Vydání

01

Popis

Zpracoval/a

Kontroloval/a

Schválil/a

Datum

V. Vyšínová

T. Bartoš

P. Vymazal

7.11.2014

Finální dokument

Nahrazuje-li tento dokument předchozí vydání, pak toto musí být zničeno nebo výrazně označeno NAHRAZENO.

Rozdělovník

4 výtisky


1 elektronická kopie


1 výtisk

archiv AMEC s.r.o.

1 elektronická kopie

elektronický archiv AMEC s.r.o.

© AMEC s.r.o., 2014 Všechna práva vyhrazena. Žádná z částí tohoto dokumentu nebo jakékoliv informace z tohoto dokumentu nesmí být nad rámec smluvního určení vyzrazeny, zveřejněny, reprodukovány, kopírovány, překládány, převáděny do jakékoliv elektronické formy nebo strojově zpracovávány bez písemného souhlasu odpovědného zástupce zpracovatele, firmy AMEC s.r.o. Číslo dokumentu: C1681-14-0/Z01 Vydání: 01

2


ÚDAJE O AUTORECH Autor:

Ing. Věra Vyšínová AMEC, s.r.o., Křenová 58, 602 00 Brno tel: 725 607 976 email: [email protected]

RNDr. Tomáš Bartoš, Ph.D. držitel autorizace ke zpracování rozptylových studií dle zákona. č. 201/2012 Sb. MŽP č.j. 1703/780/10/KS držitel autorizace ke zpracování odborných posudků dle zákona. č. 201/2012 Sb. MŽP č.j. 1311/820/10/LH

AMEC, s.r.o., Křenová 58, 602 00 Brno tel: 725 607 967 email: [email protected]

Datum zpracování:

7.11. 2014

Dokument je zpracován textovým editorem MS Word, registrovaným u společnosti Microsoft. Výpočet je zpracován programem SYMOS, registrovaným u společnosti IDEA-ENVI, s.r.o. Grafické přílohy jsou zpracovány grafickým editorem CorelDRAW, registrovaným u společnosti Corel Corporation. Číslo dokumentu: C1681-14-0/Z01 Vydání: 01

3


OBSAH 1

ÚVOD ......................................................................................................................................................... 6

2

CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ ...................................................................................................................... 6

3

METODA VÝPOČTU OČEKÁVANÉHO ZNEČIŠTĚNÍ .............................................................................. 7 3.1 Použitá metodika .................................................................................................................................. 7 3.2 Použité imisní limity .............................................................................................................................. 7

4

VSTUPNÍ DATA ......................................................................................................................................... 8 4.1 Definice zájmového území ................................................................................................................... 8 4.2 Data o zdrojích znečišťování ovzduší .................................................................................................. 9 4.2.1 Bodové zdroje ................................................................................................................................ 9 4.2.2 Dopravní zdroje ............................................................................................................................. 9 4.3 Poloha výpočtových bodů .................................................................................................................. 11 4.4 Meteorologická data ........................................................................................................................... 11

5

ANALÝZA A ZHODNOCENÍ MODELOVÉ IMISNÍ SITUACE .................................................................. 12 5.1 Příspěvek k imisní zátěži oxidem dusičitým ....................................................................................... 12 5.1.1 Roční průměrné koncentrace ...................................................................................................... 12 5.1.2 Maximální krátkodobé (hodinové) koncentrace ........................................................................... 13 5.2 Příspěvek k imisní zátěži tuhými látkami............................................................................................ 14 5.2.1 Roční průměrné koncentrace - tuhé látky frakce PM10................................................................ 14 5.2.2 Maximální krátkodobé (24hodinové) koncentrace - tuhé látky frakce PM10 ................................ 15 5.2.3 Roční průměrné koncentrace - tuhé látky frakce PM2,5 ............................................................... 16 5.3 Příspěvek k imisní zátěži benzenem .................................................................................................. 17 5.3.1 Roční průměrné koncentrace ...................................................................................................... 17 5.4 Příspěvek k imisní zátěži benzo(a)pyrenem ...................................................................................... 18 5.4.1 Roční průměrné koncentrace benzo(a)pyrenu ............................................................................ 18

6

ANALÝZA A ZHODNOCENÍ REÁLNÉ IMISNÍ SITUACE ........................................................................ 19 6.6 Kompenzační opatření ....................................................................................................................... 24

7

ZÁVĚR ...................................................................................................................................................... 25

8

POUŽITÉ ZDROJE INFORMACÍ ............................................................................................................. 26

Číslo dokumentu: C1681-14-0/Z01 Vydání: 01

4


SEZNAM TABULEK Tab. 1 Legislativní imisní limity zvolených škodlivin ....................................................................................... 7 Tab. 2 Specifikace zdrojů vytápění a spotřeb zemního plynu ........................................................................ 9 Tab. 3 Předpokládané maximální hodnoty emisí znečišťujících látek ze spalování zemního plynu .............. 9

SEZNAM OBRÁZKŮ Obr. 1 Umístění záměru v dotčeném území ................................................................................................... 6 Obr. 2 Vymezení zájmového území včetně umístění záměru ........................................................................ 8 Obr. 3 Výpočtová síť v okolí záměru ............................................................................................................ 11 Obr. 4 Změna imisní zátěže oxidem dusičitým - průměrné roční koncentrace [µg.m-3] ............................... 12 Obr. 5 Změna imisní zátěže oxidem dusičitým – maximální hodinové koncentrace [µg.m-3] ....................... 13 Obr. 6 Změna imisní zátěže tuhými látkami frakce PM10 - průměrné roční koncentrace [µg.m-3] ................ 14 Obr. 7 Změna imisní zátěže tuhými látkami frakce PM10 – maximální denní koncentrace [µg.m-3] ............. 15 Obr. 8 Změna imisní zátěže tuhými látkami frakce PM2,5 - průměrné roční koncentrace [µg.m-3] ............... 16 Obr. 9 Změna imisní zátěže benzenem – průměrné roční koncentrace [µg.m-3] ......................................... 17 Obr. 10 Změna imisní zátěže benzo(a)pyrenu – průměrné roční koncentrace [ng.m-3] ................................. 18 Obr. 11 Průměrné roční koncentrace NO2 [µg.m-3] ........................................................................................ 19 Obr. 12 Hodinové, denní, čtvrtletní a roční imisní charakteristiky pro rok 2013 – NO2 .................................. 19 Obr. 13 Průměrné roční koncentrace PM10 [µg.m-3] ....................................................................................... 20 Obr. 14 36. nejvyšší denní koncentrace PM10 [µg.m-3] ................................................................................... 21 Obr. 15 Hodinové, denní, čtvrtletní a roční imisní charakteristiky pro rok 2013 – PM10 ................................. 21 Obr. 16 Průměrné roční koncentrace PM2,5 [µg.m-3] ...................................................................................... 22 Obr. 17 Průměrné roční koncentrace benzenu [µg.m-3] ................................................................................. 23 Obr. 18 Průměrné roční koncentrace benzo(a)pyrenu [ng.m-3] ...................................................................... 24


5


1

ÚVOD

Tato rozptylová studie byla zpracována na základě objednávky společnosti P.P. Architects s.r.o., pro potřeby dokumentace pro územní řízení. Záměrem je výstavba a provoz obytného souboru Triangl v městské části Brno – Komín. Celek je provozně rozdělen na pět částí, přičemž v části A bude umístěna mateřská škola, část B – E tvoří bytové domy. Součástí záměru je rovněž dopravní a technická infrastruktura pro celý obytný soubor včetně podzemních garáží a venkovních parkovacích stání. Výpočtově je hodnocen příspěvek ke stávající imisní zátěži u škodlivin NO2, PM10, PM2,5, benzenu a benzo(a)pyrenu emitovaných ze zdrojů vytápění a vyvolanou automobilovou dopravou po realizaci záměru „Obytný soubor Komín - Triangl“. Stávající úroveň imisní zátěže v hodnoceném území byla vyhodnocena na základě rozptylové studie ČHMÚ Praha zpracované pro stanovení OZKO (pětiletý průměr 2009 -2013).

2

CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ

Lokalita se nachází v severozápadní části města Brna, v katastrálním území Komín (na hranici k.ú. Žabovřesky). Řešené území je na severovýchodě vymezeno ulicí Podveská, na severozápadě plotem areálu SŠI (Střední škola informatiky) a na jihovýchodě tramvajovým tělesem (linky 3 a 11). Umístění hodnoceného záměru je patrné z Obr. 1.

Obr. 1

Umístění záměru v dotčeném území


6


3 3.1

METODA VÝPOČTU OČEKÁVANÉHO ZNEČIŠTĚNÍ

Použitá metodika

Výpočet příspěvku záměru k imisní zátěži byl proveden podle Metodického pokynu odboru ochrany ovzduší MŽP pro vypracování rozptylových studií podle § 32 odst. 1 písm. e) zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší. Pro výpočet byla použita referenční metoda výpočtu znečištění ovzduší z bodových, liniových a plošných zdrojů „SYMOS 97“ aktualizovaná v roce 2013, kdy byl brán zřetel na aktuální legislativu (např. aktualizované imisní limity) a nové poznatky v oblasti ochrany čistoty ovzduší. Použitá metodika je založena na předpokladu Gaussovského profilu koncentrací na průřezu kouřové vlečky (statistická teorie turbulentní difúze) a umožňuje výpočet znečištění ovzduší plynnými látkami a prachem z bodových, plošných a liniových zdrojů a také výpočet znečištění od většího počtu zdrojů. Metodika zahrnuje korekce na vertikální členitost terénu, počítá se stáčením a zvyšováním rychlosti větru s výškou a při výpočtu průměrných koncentrací a doby překročení hraničních koncentrací bere v úvahu rozložení četností směru větru, rychlosti větru a intenzitu termické turbulence, na kterých závisí rychlost rozptylu znečišťujících látek v atmosféře. Protože intenzita termické turbulence je přímo závislá na teplotní stabilitě atmosféry, je nejdůležitějším klimatickým vstupním údajem větrná růžice rozlišená podle rychlosti větru a teplotní stability atmosféry. Větrná růžice obsahuje relativní četnosti směru větru z 8 základních směrů pro různé typy rozptylových podmínek. Výpočty se provádějí pro 5 tříd stability atmosféry (tj. 5 tříd schopnosti atmosféry rozptylovat příměsi) a 3 třídy rychlosti větru (slabý vítr 1,7 m.s-1, střední vítr 5 m.s-1, silný vítr 11 m.s-1). V praxi se může vyskytnout 11 kombinací tříd stability a tříd rychlosti větru. Větrná růžice, která je vstupem pro výpočet znečištění ovzduší, obsahuje relativní četnosti směru větru z 8 základních směrů pro těchto 11 různých typů rozptylových podmínek a kromě toho četnost bezvětří pro každou třídu stability atmosféry. Do metodiky byl dále doplněn postup pro výpočet počtu dní překračujících 24hodinový limit (VoL) suspendovaných částic PM10:

kde IHr je průměrná roční imisní koncentrace suspendovaných částic PM10 [µg·m-3] a konstanty a, b, c, d nabývají hodnot a = 0,5155; b = 348,8097; c = 63,8863; d = 41,1309.

3.2

Použité imisní limity

Pro vyhodnocení výsledků výpočtu byly použity imisní limity uvedené v příloze č. 1 zákona č. 201/2012 Sb. (viz Tab. 1). Tab. 1

Legislativní imisní limity zvolených škodlivin

Znečišťující látka

Doba průměrování

Imisní limit

Přípustná četnost překročení za kalendářní rok

1 hodina

200 µg.m-3

18

Oxid dusičitý Oxid dusičitý

1 kalendářní rok

40

µg.m-3

-

PM10

24 hodin

50 µg.m-3

35

PM10

1 kalendářní rok

40 µg.m-3

-

1 kalendářní rok

-3

-

PM2,5

25 µg.m

µg.m-3

-

Benzen

1 kalendářní rok

5

Benzo(a)pyren

1 kalendářní rok

1 ng.m-3


7


4 4.1

VSTUPNÍ DATA

Definice zájmového území

Zájmové území je vymezeno obdélníkem o rozměrech 1 600 x 1 400 m orientovaným podle zeměpisných souřadnic. Tento prostor zahrnuje potenciálně dotčenou část území. Podrobněji je vymezení zájmového území zřejmé z Obr. 2, kde je taktéž patrné umístění obytného souboru a jeho členění na jednotlivé části.

Obr. 2

Vymezení zájmového území včetně umístění záměru


8


4.2 4.2.1

Data o zdrojích znečišťování ovzduší Bodové zdroje

Vytápění objektů Vytápění obytného souboru je uvažováno plynovými kondenzačními kotli. Specifikace vytápění jednotlivých objektů a údaje o spotřebě zemního plynu shrnuje následující tabulka Tab. 2. Tab. 2

Specifikace zdrojů vytápění a spotřeb zemního plynu

objekt

kotelna

Počet kotlů

Výkon kotle

A B

1 1 1 2 1 2 1 2

2 3 3 3 3 4 2 2

á 35 kW á 49,5 kW á 49,5 kW á 49,5 kW á 49,5 kW á 49,5 kW 116 a 145 kW á 145 kW

C D E

Spotřeba ZP m3/h m3/rok 7,4 15 400 15,9 32 670 15,9 65 340 15,9 15,9 76 230 21,2 29,3 121 220 32,8

Na základě výpočtu s použitím emisních faktorů dle Sdělení odboru ochrany ovzduší, jímž se stanovují emisní faktory podle § 12 odst. 1 písm. b) vyhlášky č. 415/2012 Sb., předpokládáme maximální množství škodlivin emitovaných při spalování zemního plynu na úrovních shrnutých v tabulce Tab. 3. Tab. 3

Předpokládané maximální hodnoty emisí znečišťujících látek ze spalování zemního plynu

g.h-1 kg.rok-1

NOx

CO

202 404

49,7 99,5

Větrání podzemních garáží Součástí bytových domů i mateřské školy jsou podzemní garáže. Nucené větrání je řešeno jako podtlakové s přirozeným přívodem venkovního vzduchu otvory pro vjezd a nuceným odvodem pomocí ventilátorů na západní straně objektů. Průtok větracího vzduchu odpovídá metodice výpočtu dle ČSN 736058, v prostorech je předpokládána výměna vzduchu 0,5-1x/hod. V podzemních garážích bude realizováno celkem 218 parkovacích míst sloužících obyvatelům bytových domů, resp. návštěvníkům a zaměstnancům mateřské školy. Ve výpočtu emisí z parkování v podzemních garážích bylo tedy uvažováno s příjezdem 218 osobních automobilů denně a stejným počtem odjezdů. Emise z větrání garáží byly vypočteny s využitím emisních faktorů získaných pomocí programu MEFA 13 doporučeného Ministerstvem životního prostředí.

4.2.2

Dopravní zdroje

Napojení areálu na stávající veřejnou komunikační síť je provedeno v severovýchodní části obytného souboru na ulici Podveskou, která navazuje na hlavní městské komunikace – ulici Veslařskou, Kníničskou a Hlavní. S provozem záměru je spojena osobní doprava obyvatel bytových domů, resp. zaměstnanců a návštěvníků mateřské školy. K parkování budou sloužit zejména podzemní garáže (celkem 218 parkovacích míst) a dále celkem 72 parkovacích stání situovaných podél objízdné areálové komunikace v jihovýchodní a severovýchodní části komplexu. Ve výpočtu byla intenzita osobních vozidel uvažována na úrovni 290 příjezdů a 290 odjezdů vozidel za den.


9


Použité emisní faktory Pro výpočet emisí vybraných škodlivin produkovaných motory vozidel byly využity emisní faktory získané pomocí programu MEFA 13 doporučeného Ministerstvem životního prostředí. Výpočet emisních charakteristik je založen na kombinaci statické a dynamické složky dopravního proudu. Ve výpočtu je uvažováno se statickými i dynamickými aspekty složení vozového parku jak osobních, tak nákladních vozidel s různým proběhem jednotlivých skupin vozidel. Měrné emise jsou upraveny s ohledem na rychlost dopravního proudu a sklon daného úseku komunikace. Parametry výpočtu emisí:

rychlost vozidel veřejné komunikace rychlost vozidel účelové komunikace sklon vozovky výpočtový rok

40-60 km/hod 5-20 km/hod 0% 2014

Ve výpočtu emisních faktorů jsou zahrnuty i emise ze studených startů a sekundární emise prašnosti z povrchu vozovek dle prediktivních vzorců agentury U.S. Environmental Protection Agency - Emission Factor Documentation For AP-42, Section 13.2.1.


10


4.3

Poloha výpočtových bodů

Výpočet byl proveden pro pravidelnou síť referenčních bodů vzdálených od sebe 50 m. Poloha referenčních bodů je graficky znázorněna na Obr. 3. Ve všech bodech pravidelné sítě byl výpočet prováděn ve výšce cca 1 m nad terénem.

Obr. 3

4.4

Výpočtová síť v okolí záměru

Meteorologická data

Pro výpočet byla použita podrobná větrná růžice vytvořená ČHMÚ Praha, oddělením modelování a expertíz, platná ve výšce 10 m nad zemí. Souhrn této růžice je uveden následovně: S

SV

V

JV

J

JZ

Z

SZ

klid

11.01

6.01

7.00

16.99

8.01

7.00

12.01

18.01

13.96


11


5

ANALÝZA A ZHODNOCENÍ MODELOVÉ IMISNÍ SITUACE

Výpočty jsou zpracovány pro oxid dusičitý NO2, prašné částice frakce PM10 i PM2,5, benzen a benzo(a)pyren, které jsou s ohledem na množství emisí produkovaných uvažovanými zdroji a úroveň stávající imisní zátěže rozhodnými škodlivinami, u nichž může nejdříve nastat dosažení či překročení imisního limitu. Předmětem výpočtu této rozptylové studie bylo zjištění změny imisní zátěže v důsledku realizace záměru. Níže prezentované výsledky představují imisní ovlivnění realizací záměru, bez započtení stávající imisní zátěže. Vyhodnocení celkové imisní zátěže hodnoceného území je provedeno v další části této studie.

5.1 5.1.1

Příspěvek k imisní zátěži oxidem dusičitým Roční průměrné koncentrace

Nejvyšší vypočtený příspěvek k průměrné roční imisní koncentraci NO2 způsobený provozem záměru může dosahovat do 0,23 µg.m-3, tedy do 0,6 % imisního limitu (LV = 40 µg.m-3). Toto maximum je dosahováno v severovýchodním cípu obytného souboru. V širším okolí je příspěvek průměrné roční koncentrace nižší. Rozložení příspěvku v dotčeném území je zřejmé z Obr. 4.

Obr. 4

Změna imisní zátěže oxidem dusičitým - průměrné roční koncentrace [µg.m-3]


12


5.1.2

Maximální krátkodobé (hodinové) koncentrace

Nejvyšší vypočtený příspěvek ke krátkodobé imisní koncentraci NO2 způsobený provozem záměru může dosahovat maxima cca 3 µg.m-3, tedy do 1,5 % imisního limitu (LV = 200 µg.m-3). Toto maximum je dosahováno cca 150m severovýchodně a severozápadně od hrany záměru z důvodu zvedajícího se terénu v těchto místech, v širším okolí je příspěvek k průměrné roční koncentraci nižší. Pole rozložení přírůstku ke krátkodobé imisní koncentraci NO2 je zřejmé z Obr. 5.

Obr. 5

Změna imisní zátěže oxidem dusičitým – maximální hodinové koncentrace [µg.m-3]


13


5.2 5.2.1

Příspěvek k imisní zátěži tuhými látkami Roční průměrné koncentrace - tuhé látky frakce PM10

Nejvyšší vypočtený příspěvek k průměrné roční imisní koncentraci PM10 způsobený realizací záměru může dosahovat 0,4 µg.m-3, tedy do 1 % imisního limitu (LV = 40 µg.m-3). Nejvyšší příspěvek je dosahován opět v severovýchodní části plochy záměru a podél příjezdové komunikace, v ostatních částech zájmového území vycházejí příspěvky průměrné roční koncentrace nižší. Rozložení příspěvku k průměrným ročním koncentracím PM10 je zřejmé z Obr. 6.

Obr. 6

Změna imisní zátěže tuhými látkami frakce PM10 - průměrné roční koncentrace [µg.m-3]


14


5.2.2

Maximální krátkodobé (24hodinové) koncentrace - tuhé látky frakce PM10

Nejvyšší vypočtený příspěvek k maximální 24hodinové koncentraci PM10 způsobený provozem záměru může dosahovat cca 2,3 µg.m-3, tedy do 4,5 % imisního limitu (LV = 50 µg.m-3). Maximální příspěvky byly zjištěny podél příjezdové komunikace k záměru. V širším okolí je příspěvek k maximální krátkodobé koncentraci nižší. Pole rozložení koncentrací je zřejmé z obrázku Obr. 7.

Obr. 7

Změna imisní zátěže tuhými látkami frakce PM10 – maximální denní koncentrace [µg.m-3]


15


5.2.3

Roční průměrné koncentrace - tuhé látky frakce PM2,5

Nejvyšší vypočtený příspěvek k průměrné roční imisní koncentraci PM2,5 způsobený realizací záměru může dosahovat 0,11 µg.m-3, tedy do 0,45 % imisního limitu (LV = 25 µg.m-3). Nejvyšší příspěvek je opět dosahován v severovýchodní části areálu a podél příjezdové komunikace, v ostatních částech zájmového území vycházejí příspěvky průměrné roční koncentrace nižší. Pole rozložení příspěvku je zřejmé z Obr. 8.

Obr. 8

Změna imisní zátěže tuhými látkami frakce PM2,5 - průměrné roční koncentrace [µg.m-3]


16


5.3 5.3.1

Příspěvek k imisní zátěži benzenem Roční průměrné koncentrace

Nejvyšší vypočtený příspěvek k průměrné roční koncentraci benzenu způsobený realizací záměru může dosahovat cca 0,022 µg.m-3, tedy do 0,45 % imisního limitu (LV = 5 µg.m-3). Nejvyšší příspěvek je očekáván pouze v rámci areálu obytného souboru, v širším okolí záměru vychází příspěvky průměrné roční koncentrace nižší. Rozložení příspěvku benzenu je zřejmé z Obr. 9.

Obr. 9

Změna imisní zátěže benzenem – průměrné roční koncentrace [µg.m-3]


17


5.4 5.4.1

Příspěvek k imisní zátěži benzo(a)pyrenem Roční průměrné koncentrace benzo(a)pyrenu

Nejvyšší vypočtený příspěvek k průměrné roční koncentraci benzo(a)pyrenu způsobený realizací záměru může dosahovat cca 0,007 ng.m-3, tedy 0,7 % imisního limitu (LV = 1 ng.m-3). Nejvyšší příspěvek je očekáván opět v severovýchodním cípu hodnoceného obytného souboru, v ostatních částech zájmového území vycházejí příspěvky průměrné roční koncentrace nižší. Rozložení příspěvku benzo(a)pyrenu k průměrné roční koncentraci je zřejmé z Obr. 10.

Obr. 10 Změna imisní zátěže benzo(a)pyrenu – průměrné roční koncentrace [ng.m-3]


18


6

ANALÝZA A ZHODNOCENÍ REÁLNÉ IMISNÍ SITUACE

Pro účely celkového zhodnocení imisní zátěže zájmového území uvažujeme, s ohledem na druh posuzovaného záměru, se stávající zátěží oxidem dusičitým NO2, tuhými látkami frakce PM10 a PM2,5, benzenem a benzo(a)pyrenem. Pro popis stávající úrovně imisní zátěže byly využity údaje z map znečištění konstruovaných v síti 1x1 km, které představují pětileté klouzavé průměry koncentrací modelovaných pro účely stanovení OZKO (pětileté klouzavé průměry dle skutečnosti za roky 2009 – 2013). V případě škodlivin NO2 a tuhých látek frakce PM10 byly rovněž vyhodnoceny údaje z nejbližších stanic imisního monitoringu za rok 2013. U ostatních škodlivin se soustavné sledování kvality ovzduší v dotčeném území v rámci imisního monitoringu neprovádí.

6.1

Oxid dusičitý (NO2)

Dle pětiletých klouzavých průměrů lze v okolí hodnoceného záměru očekávat hodnoty průměrné roční koncentrace na úrovni do cca 30 µg.m-3, tedy cca 75% imisního limitu (LV = 40 µg.m-3). Podrobné zobrazení průměrných ročních koncentrací v území je znázorněno na Obr. 11.

Obr. 11 Průměrné roční koncentrace NO2 [µg.m-3]

Nejbližší stanice imisního monitoringu s dostatečnou reprezentativností je stanice č. 1635 – BrnoVýstaviště, vzdálená od hodnocené lokality cca 3,5 km jihovýchodním směrem. Naměřené hodnoty za rok 2013 jsou uvedeny na Obr. 12.

Obr. 12

Hodinové, denní, čtvrtletní a roční imisní charakteristiky pro rok 2013 – NO2


19


Z prezentovaných naměřených hodnot vyplývá, že průměrné roční koncentrace NO2 v prostoru uvedené stanice dosahují úrovně 33,5 µg.m-3, tedy cca 84% imisního limitu (LV = 40 µg.m-3), u maximálních hodinových koncentrací pak 131,6 µg.m-3, tedy na úrovni do 66% imisního limitu (LV = 200 µg.m-3). Výpočtem zjištěné příspěvky v důsledku realizace záměru dosahují nízkých hodnot. Příspěvky průměrné roční koncentrace činí 0,23 µg.m-3, příspěvek krátkodobého maximálního zatížení oxidem dusičitým 3 µg.m-3, přičemž doba trvání maximálních koncentrací je ve skutečnosti velmi krátká a omezena na velmi malé území. Při uvažování pozaďové imisní zátěže v tomto prostoru na úrovni odpovídající uvedeným pětiletým průměrům a údajům ze stanice imisního monitoringu nepředpokládáme významnou změnu imisní zátěže NO2 v dotčeném území oproti stávajícímu stavu. V území lze očekávat průměrné roční i maximální hodinové koncentrace nadále spolehlivě pod hodnotou imisního limitu.

6.2

Tuhé látky PM10

Dle pětiletých klouzavých průměrů lze v okolí hodnoceného záměru očekávat hodnoty průměrné roční koncentrace na úrovni do cca 29 µg.m-3, tedy do 72,5 % imisního limitu (LV = 40 µg.m-3). Podrobné zobrazení průměrných ročních koncentrací v území je znázorněno na Obr. 13.

Obr. 13 Průměrné roční koncentrace PM10 [µg.m-3]


20


36. nejvyšší denní koncentraci lze v území očekávat těsně pod hranicí imisního limitu (LV = 50 µg.m-3). Podrobné zobrazení maximálního denního zatížení v území je znázorněno na Obr. 14.

Obr. 14

36. nejvyšší denní koncentrace PM10 [µg.m-3]

Nejbližší stanice imisního monitoringu tuhých látek frakce PM10 je stanice ČHMÚ č. 135 – Brno- Kroftova vzdálená od hodnocené lokality cca 1,3km východním směrem. Naměřené hodnoty za rok 2013 jsou spolu s hodnotami ze stanice č. 1635 – Brno-Výstaviště uvedeny na Obr. 15.

Obr. 15

Hodinové, denní, čtvrtletní a roční imisní charakteristiky pro rok 2013 – PM10

Z prezentovaných naměřených hodnot vyplývá, že průměrné roční koncentrace PM10 v prostoru uvedených stanic dosahují úrovně do 29,7 µg.m-3, tedy cca 74% imisního limitu (LV = 40 µg.m-3), u maximálních denních koncentrací pak 119 µg.m-3, tedy nad hranicí imisního limitu (LV = 50 µg.m-3). Imisní limit pro maximální denní koncentrace byl na stanicích překročen s podlimitní četností do 26 případů za rok. Výpočtem zjištěné příspěvky posuzovaných zdrojů dosahují relativně nízkých hodnot (příspěvek krátkodobého maximálního zatížení PM10 do 2,3 µg.m-3, příspěvky průměrné roční koncentrace PM10 do 0,4 µg.m-3). Doba trvání maximálních koncentrací je oproti výpočtu ve skutečnosti velmi krátká a omezena na velmi malé území v prostoru samotného záměru. Vzhledem k tomu nepředpokládáme navýšení počtu případů překročení imisního limitu v roce vlivem záměru (dle metodiky pro výpočet počtu dní překračující 24hodinový limit suspendovaných částic uvedené v kapitole 3.1). Při uvažování pozaďové imisní zátěže v tomto prostoru na úrovni odpovídající uvedeným pětiletým průměrům tedy nepředpokládáme významnou změnu imisní zátěže tuhými látkami v dotčeném území oproti stávajícímu stavu. Číslo dokumentu: C1681-14-0/Z01 Vydání: 01

21


6.3

Tuhé látky PM2,5

Dle pětiletých klouzavých průměrů lze v okolí hodnoceného záměru očekávat hodnoty průměrné roční koncentrace do cca 26 µg.m-3, tzn. dochází k překračování imisního limitu (LV = 25 µg.m-3) maximálně cca o 4%. Podrobné zobrazení průměrných ročních koncentrací v území je znázorněno na Obr. 16.

Obr. 16 Průměrné roční koncentrace PM2,5 [µg.m-3]

Výpočtem zjištěné příspěvky posuzovaných zdrojů dosahují relativně nízkých hodnot. Maximální příspěvek průměrné roční koncentrace činí 0,11 µg.m-3 a je omezen na velmi malé území v rámci samotného záměru. Při uvažování pozaďové imisní zátěže v tomto prostoru na úrovni odpovídající uvedeným pětiletým průměrům nepředpokládáme oproti stávajícímu stavu významnou změnu imisní zátěže tuhými látkami frakce PM2,5 v dotčeném území. V budoucnu lze očekávat pokles imisních koncentrací PM10 i PM2,5 uplatňováním přísnějších emisních limitů v automobilové dopravě. Dále je třeba důsledně dodržovat opatření k eliminaci prašnosti vlivem výstavby i provozu posuzovaného záměru. Tato opatření zahrnují: opatření ve fázi výstavby - provádět veškeré činnosti stavebních prací, nakládky materiálu a zeminy za vlhka - zajistit pojezdy automobilů po zpevněných komunikacích - udržovat komunikace pravidelným uklízením - využívat stavebních strojů splňujících emisní parametry alespoň EURO 3 a novější - provádět důsledné čištění mechanismů vyjíždějících ze stavby na veřejnou komunikační síť opatření ve fázi provozu - zajistit pravidelné čištění účelových komunikací - po skončení zimního období zajistit očistu komunikací za účelem odstranění posypového materiálu


22


6.4

Benzen

Dle pětiletých klouzavých průměrů lze v okolí hodnoceného záměru očekávat hodnoty průměrné roční koncentrace na úrovni 1,6 µg.m-3, tedy cca 32 % imisního limitu (LV = 5 µg.m-3). Podrobné zobrazení průměrných ročních koncentrací v území je znázorněno na Obr. 17.

Obr. 17 Průměrné roční koncentrace benzenu [µg.m-3]

Výpočtem zjištěné příspěvky posuzovaných zdrojů dosahují nízkých hodnot (příspěvek průměrné roční koncentrace do 0,022 µg.m-3), které s ohledem na stávající úroveň imisní zátěže zásadním způsobem nezmění zatížení zájmového území benzenem.


23


6.5

Benzo(a)pyren

Dle pětiletých klouzavých průměrů lze v okolí hodnoceného záměru očekávat hodnoty průměrné roční koncentrace na úrovni od cca 0,95 do 1,05 ng.m-3, tedy na hranici imisního limitu (LV = 1 ng.m-3). Podrobné zobrazení průměrných ročních koncentrací v území je znázorněno na Obr. 18

Obr. 18 Průměrné roční koncentrace benzo(a)pyrenu [ng.m-3]

Výpočtem zjištěné příspěvky posuzovaných zdrojů dosahují velmi nízkých hodnot (příspěvek průměrné roční koncentrace do 0,007 ng.m-3). S ohledem na stávající úroveň imisní zátěže nepředpokládáme zásadní změnu imisního zatížení zájmového území benzo(a)pyrenem vlivem záměru.

6.6

Kompenzační opatření

Povinnost uložení kompenzačních opatření vyplývá z §11, odst.(5) zákona č. 201/2012 Sb. v platném znění: „Pokud by provozem stacionárního zdroje označeného ve sloupci B v příloze č. 2 k tomuto zákonu nebo vlivem umístění pozemní komunikace podle odstavce 1 písm. b) došlo v oblasti jejich vlivu na úroveň znečištění k překročení některého z imisních limitů s dobou průměrování 1 kalendářní rok uvedeného v bodech 1 a 3 přílohy č. 1 k tomuto zákonu nebo je jeho hodnota v této oblasti již překročena, lze vydat souhlasné závazné stanovisko podle odstavce 1 písm. b) nebo odstavce 2 písm. b) pouze při současném uložení opatření zajišťujících alespoň zachování dosavadní úrovně znečištění pro danou znečišťující látku (dále jen „kompenzační opatření“). Kompenzační opatření se u stacionárního zdroje označeného ve sloupci B v příloze č. 2 pro danou znečišťující látku neuloží, pokud pro ni zdroj nemá stanoven specifický emisní limit v prováděcím právním předpisu. Kompenzační opatření se dále neukládají u stacionárního zdroje nebo pozemní komunikace, jejichž příspěvek vybrané znečišťující látky k úrovni znečištění nedosahuje hodnoty stanovené prováděcím právním předpisem.“ S ohledem na fakt, že hodnocené zdroje nespadají do tohoto výčtu zdrojů, povinnost kompenzačních opatření není pro tento záměr uložena.


24


7

ZÁVĚR

Realizace záměru „OBYTNÝ SOUBOR KOMÍN - TRIANGL“ zásadním způsobem neovlivní stávající imisní zatížení hodnoceného území. Vypočtený příspěvek hodnocených zdrojů znečišťování ovzduší k průměrným ročním koncentracím oxidu dusičitého dosahuje do 0,6 % hodnoty příslušného imisního limitu. Nejvyšší vypočtený příspěvek ke krátkodobé imisní koncentraci NO2 způsobený provozem záměru může za nejnepříznivějších rozptylových podmínek dosahovat v omezeném prostoru do 1,5 % imisního limitu, jeho trvání je přitom omezeno na velmi krátký časový interval. S ohledem na stávající úroveň imisní zátěže nepředpokládáme zásadní změnu zatížení zájmového území touto škodlivinou ani vznik nadlimitních stavů. Vypočtené příspěvky k průměrné roční imisní koncentraci tuhých znečišťujících látek frakce PM10 dosahují rovněž nízkých hodnot (1 % hodnoty imisního limitu). Včetně započtené předpokládané stávající imisní zátěže nepředpokládáme dosažení hodnot imisního limitu pro průměrnou roční koncentraci PM10. Četnost dosažení maximálního příspěvku ke krátkodobé koncentraci je velmi nízká, dochází k ní pouze ve velmi omezeném prostoru. Jedná se o modelaci situace pro nejhorší možný dosažitelný stav, který však v delším časovém úseku nemusí vůbec nastat, proto nepředpokládáme významné ovlivnění celkové imisní situace v území ani navýšení počtu případů překročení imisního limitu v roce vlivem záměru. Po realizaci záměru nepředpokládáme významnou změnu zatížení území ani tuhými znečišťujícími látkami frakce PM2,5 (příspěvek záměru do 0,5 % imisního limitu). Rovněž příspěvek k průměrné roční koncentraci benzenu je velmi nízký (do 0,5 % imisního limitu), proto nepředpokládáme významné ovlivnění stávající imisní zátěže území touto škodlivinou po realizaci záměru ani překročení příslušného imisního limitu. Výpočtově byl dále vyhodnocen příspěvek benzo(a)pyrenu, jehož koncentrace v dotčeném území se ve stávajícím stavu nachází na hranici imisního limitu. Vypočtený příspěvek k průměrné roční koncentraci po realizaci uvažovaného záměru je nízký (do 0,7 % imisního limitu) a nedojde tedy ani v případě této škodliviny k významnému zhoršení stávajícího zatížení území vlivem záměru. Závěrem tedy lze konstatovat, že hodnocené zdroje znečišťování ovzduší vyvolané realizací posuzovaného záměru nebudou způsobovat významnou změnu kvality ovzduší. Při uvažování stávající pozaďové imisní zátěže v uvažovaném prostoru nepředpokládáme oproti stávajícímu stavu významnou změnu imisní zátěže území.

V Brně 7.11. 2014

Zpracoval:

...……………………………………………. RNDr. Tomáš Bartoš, Ph.D. držitel autorizace ke zpracování rozptylových studií dle zákona. č. 86/2002 Sb. (201/2012 Sb.) MŽP č.j. 1703/780/10/KS


25


8

POUŽITÉ ZDROJE INFORMACÍ

Souhrnná technická zpráva „Obytný soubor Komín – Triangl, ulice Podveská v Brně“;P.P.Architects s.r.o. a další údaje poskytnuté objednatelem studie.

Internetové zdroje http://www.mapy.cz http://geoportal.gov.cz http://portal.chmi.cz Emission Factor Documentation For AP-42, Sections 13.2.1. Dostupné z: www.epa.gov


26

2012 Sb. o ochraně ovzduší a metodiky SYMOS

Recommend Documents