2012. Ošetření včelstev plamenovým aplikátorem. XVIII. mezinárodní konference. Obsah cukrů a hydroxymethylfurfuralu v medu

Včelařství Časopis Českého svazu včelařů – určeno členům ČSV

Ročník 65 (146)

10/2012

Ošetření včelstev plamenovým aplikátorem a o negativních vlivech zplodin hoření

XVIII. mezinárodní konference zlepšovatelů a vynálezců se uskuteční v slovenském městě Trenčín

Obsah cukrů a hydroxymethylfurfuralu v medu aneb co vše nalezne odborník v tomto včelím produktu

Včelařská Země živitelka se stala dostaveníčkem nejen mnoha včelařů

Literatura českého humanizmu o včelách (21. část)

Tajemství ústní hygieny O tom, že se během 15. a 16. století neustále zvyšoval zájem o uplatňování nových lékařských postupů, jsme již psali. Do Čech se dostávaly nové odborné znalosti bezesporu již mnohem dříve; to souviselo s činností univerzity, ale také se zakotvením české panovnické moci v celoevropském kontextu. Naše země byly vtaženy do širšího a kvalitativně vyššího stupně svého vývoje. S rozvojem knihtisku od 4. čtvrtiny 15. století pak došlo k nebývalému zkvalitnění reprodukce ryze uměleckých i výhradně odborných děl, jejichž dostupnost se stále zvyšovala a zasahovala do stále dalších sociálních skupin, nejen duchovních osob, ale, a to již od 14. století, také ke vzdělaným laikům– urozené šlechtě, neurozeným měšťanům, žákům i k určitým skupinám poddaných. Postupně zjišťujme rostoucí zájem nejen o zdravovědu, ale i o určité postupy zpříjemňující běžnou společenskou komunikaci. Proto se objevují léky k dásniem: Toto čiň, a najviec, když hnijí. Vezmi alúnu lot a strdi dva loty a to směs v hromadu, mažiš tiem dásně. Tehdy se vědělo, co může ve skutečnosti stát za problémy souvisejícími s ústy, dásněmi a zuby. Uvažovalo se v souvislostech, protože jak jinak vysvětlit nadpis jednoho z receptových úseků starého rukopisu nazvaného Komuž z úst smrdí, to se stává, komuž dásně hnijí, a včas od žaludka bývá. Léčebný (nebo snad pouze hygienický?) postup byl upraven do několika fází. Nás zajímá ta, ve které figuruje med jako součást celkové receptury: Jest li od dásní, proti tomu takto kto chce učiniti, vymývaj sobě octem a solí usta. Potom vezmi to najlepšie lékařstvie: Dva loty alúnu a tucie lot a ztluc to spolu a přičiň k tomu strdi a potom pomaž dásní aneb kdež bolest máš, toť spomuož. Všimněme si, med byl považován za najlepšie lékařstvie, tedy lépe řečeno za jeho nezbytnou součást. Patrně byly dobře známy dezinfekční účinky včelích produktů. Jak ale pomoci tomu, kto má červy v zubiech? V minulosti jsme se už setkali i s veškami v obočí, tak se není čemu divit (tady se ale s největší pravděpodobností jednalo o běžný zubní kaz). Vezmi krumšpatu kvintin a strdi lot a směsiž v hromadu, pomažiž tiem zubóv, a ihned zemrú. Doufejme jen, že umírali pouze červové, nikoli zubové! A opět se pomalu přesouváme od nemocí a hygienických problémů k estetice, i když se zdravím a hygienou úzce související, protože budeme mít před sebou úsek rukopisu nazvaný příznačně Komu žlutějí zuby neb počínají žlutěti. Dnes bychom řadě lidí doporučili přestat kouřit, ale brněnský františkán to viděl poněkud jinak, od tření zubů různými lektvary a aplikací brusných předmětů až po mírnění případné bolesti:

Vezmi stred a učiň z toho pokrútku a polož mezi uhlé, ať uprahne dobře, a potom ztluc s vínem a tiem tři zuby. Vezmi prach z vinných kvasnic, a včině v ruku, tři tiem zuby a po tom tření vymý zuby bielým vínem. Také samým kamenem, jímžto pargamen vytierají, jemužto písaři pombex dějí, a tiem zetři zuby. V postupu je zachycena i velice zajímavá reálie z běžného řemeslnického i uměleckého života zároveň, úprava pergamenu písařem, a to v době, kdy se již několik desetiletí tisklo a kdy se již běžně k přepisování textů používal stále častěji z odpadních hadrů a provazů vyráběný papír. Hned následujícím odstavcem text pokračuje: Takto bolest zubovú ukrocují, kdyžto hořec ztlukúc na zuby pokládají. A pravie, že siemě cibulné ztlučené a položené na zub, v němžto červ, jej umrtví. Také kvasnice vinné s strdí smiešené a na zuby pomazané, mdlých zubóv posiluje. Prach spálený z pombexa a prach z škořepin ořechových vložený v rúšku, když jím zuby zetře, tiem bělejí viece, ktož má černé. V lékařských knihách se setkáváme i s nepoměrně složitější problematikou. Podívejme se například na problémy s tzv. žábou: Ssquinancia jest nežit v hrdle, ktož jej má v hrdle, tomu pusť rúče pod jazykem neb z hlavnie žíly. Potom mu učiň tento výborný flastr, ješto mnohého člověka uzdravil: Vezmi listu bzového a červeného zelé, hrst každého plnú, ztluciž a uvař, přičině lžíci strdi a lžíci másla, přivěž mu tak teple na hrdlo u učiň to často, toť mu spomuož. Je třeba ještě dodat, že ssquinancia, to jest nežit, se prý mohla vyskytovat také vně hrdla. Dále si povšimněme například toho, že se setkáváme i s hodnocením postupu a uvedením určitých praktických zkušeností s jeho aplikací; další drobností by mohlo být i zjištění, že se v 16. století nekonzumovalo jen bílé, ale i červené zelé. Dnešní „ústní“ tematiku zakončíme krátkým exkurzem do problematiky uvuly, což byl tehdy používaný výraz pro list nebo čiepek, který má člověk nad jazykem, avšak v takové velikosti, že člověk proň dobře mluviti nemuož. Odborník varoval před neopatrným řezáním v ústech, které mohlo skončit i smrtí, a raději doporučoval: Vezmi ocet a stred a směs to spolu a beř lžičku aneb dvě v usta a chrkaj, zveda hlavu nahoru a pochrkaje, a to potom vypusť z úst ven a nepožieraj toho, a to čiň několikrát přes den. A potom vezma prachu dobrého zázvora a prst a tiem prstem tiskni sobě ten list neb čiepek řečený nahoru v tu dieru, a budeš zdráv, neb sem to viděl od jednoho muže. Mgr. Jiří Novotný (Autor je vysokoškolským pedagogem) Kontakt: [email protected]

 2008  2009  2010  2011  2012  2013

Značení matek

Náš rozhovor

Nový ředitel v Nasavrkách

Některé včely podzim nepřežijí foto: S. Šumbera

Znač ení

matek

2012 (žlut á)

Obsah : Nový ředitel v Nasavrkách Ošetření včelstev plamenovým aplikátorem XVIII. mezinárodní konference zlepšovatelů a vynálezců Obsah cukrů a hydroxymethylfurfuralu v medu Včelařská Země živitelka Zlatá Verunka Jak se v minulosti včelařilo na Valašsku Návrat k tradicím Pozvánka na pardubické včelařské oslavy Contents : New director in Nasavrky school Treatment colony of bees with flame applicator XVIII. International Conference of Inventors and Innovators Content of sugars and hydroxymethylfurfurals in honey Apicultural „Země živitelka“ Our golden Verunka Historical beekeeping in Valašsko Return to the traditions Invitation to beekeapers celebration in Pardubice

325 328

Ing. Markétu Kopáčkovou vystřídal ve vedení SOUV-VVC o. p. s., Nasavrky, Mgr. Bedřich Svoboda. Nový ředitel se narodil dne 25. 4. 1960 a je ženatý. Absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy v Praze se zaměřením na výuku matematiky a fyziky. Studoval rovněž na ČVUT Praha, obor elektronické počítače. Čtrnáct let působil jako středoškolský profesor se zaměřením na matematiku a fyziku. Kromě toho se stal i trenérem volejbalu a basketbalu. Mimo pedagogický obor také po roce 1996 pracoval jako technický manažer v oblasti průzkumu trhu, v oblasti světelné signalizace, dopravního značení a měřicích dopravních systémů. Poté působil ve funkci vedoucího oddělení plánování a logistiky i jako specialista datových procesů. Z cizích jazyků ovládá němčinu, ruštinu a domluví se anglicky či polsky. K jeho plánům do budoucna v nové funkci patří zachovat stávající obor (případně korigovat příslušný ŠVP) a intenzivně pracovat na otevření denního studia. Ve včelařském vzdělávacím centru usilovat o vytvoření střediska pro mladé včelaře a včelaříky

B. Svoboda

se širokou nabídkou aktivit. Také hodlá usilovat o větší zapojení SOUV-VVC do mezinárodních akcí. Dobrou zprávou pro včelaře je i fakt, že B. Svoboda je aktivní včelař, který včelaří od roku 1982 a v současné době spolu s manželkou obhospodařuje 40 včelstev na dvou stanovištích. Red.

330 332 338 339 340 346 350

325 328 330 332 338 339 340 346 350

Delegace čínských včelařů u nás V rámci svého studijního pobytu v Evropě na pozvání předsednictva RV ČSV navštívila dne 2. 9. 2012 delegace čínských včelařů firmu VČELPO. Jednalo se o reprezentativní zastoupení představitelů Čínské asociace včelích produktů, kterou tvořili zástupci výzkumných, farmaceutických a obchodních institucí. Čtrnáctičlennou skupinu vedl její prezident pan Mao Lin Gao. Čínské včelaře přivítal Ing. Panagiotis Margaritopoulos, ředitel firmy Včelpo, spol. s r. o. Následně je osobně provedl celým areálem a ochotně zodpovídal otázky čínských hostů. S velkým zájmem si rovněž prohlédli Včelařskou stanici v Jabloňanech, která se specializuje na plemenářskou práci a odchov včelích matek. Čínští odborníci ocenili úroveň našeho včelařství a skvělou

organizaci jejich pobytu v České republice. Svůj evropský pobyt čínská delegace ukončila účastí na 5. Evropské včelařské konferenci, která se konala od 4. 9. do 6. 9. 2012 v německém městě Halle.

Leoš Kučera

Včelařství – odborný a spolkový měsíčník. Ročník 65 (146). Pro své členy vydává Český svaz včelařů, o. s., se sídlem v Praze (IČO: 00 44 32 39). Místo vydání: Praha. Odpovědný redaktor: Mgr. Antonín Karoch, Tel.: 224 932 351, [email protected]. Inzerce, jubilea a úmrtí: RNDr. Hana Kůsová, 224 934 478, [email protected]. Expedice a reklamace nedoručení časopisu: Jaroslava Nechybová, 224 934 082, [email protected]. Redakce, inzerce a expedice: 115 24 Praha 1,Křemencova 8, telefax: 224 934 977, e-mail: [email protected]; [email protected]. Internetové stránky: www.vcelarstvi.cz. Neobjednané rukopisy, kresby, fotografie a diapozitivy se nevracejí. Redakce si vyhrazuje právo veškeré příspěvky podle potřeby stylisticky a rozsahově upravovat. Redakční rada: Vladislav Synek (předseda), Ing. Jaroslav Hrabák, Ph.D. (místopředseda), Ing. Leoš Dvorský, Milan Jokeš, RNDr. Pavel Krieg, CSc., Ing. Zdeněk Kulhánek, RNDr. Václav Švamberk, Zdeněk Žák. Grafická úprava a předtisková příprava: NVT Repro, Jinočanská 24, 161 00 Praha 6. Tisk: MORAVIAPRESS a. s., Břeclav, U Póny 3061, 690 02 Břeclav MK ČR E 126/ISSN 0042-2924 říjen 2012 l 325

Z redakční pošty

Slouží nám VÚVč nebo my sloužíme jemu? Článek „Chemie jako v Číně“ pana Fr. Nováka ve Vč. 6/2012 str. 182 ovlivnil moje váhání veřejně reagovat na současně realizovanou metodiku léčení varroázy. Nejsem chemik, jako pan Novák, nevím, jaké chemické látky mi z podávaných léčiv v úlu rezidují, já věřím VÚVč, že český med prodávaný doma i v zahraničí je kvalitní a nekontaminovaný. Věřím, že léky vyráběné VÚVč a používané v našich úlech medu a lidskému zdraví neškodí. To už by se určitě někdo ozval. Souhlasím však s panem Novákem, že při léčbě dochází k chybám, já se odvážím tvrdit, že především samotná metodika léčby je špatná. Metodika mne staví do role nekompetentního včelaře a hlupáka, hrubě zasahuje do mé životní pohody, která je se zdravotním stavem a prosperitou mých včel svázaná. Příčinu vidím v tom, že léčba varroázy se posunula na další úroveň – stal se z ní dobrý druh podnikání. Již několik let to snáším a naštěstí i moje včely, ale poslední léčbu jsme již nezvládli. Zazimoval jsem 6 slušných včelstev. První léčba, v celé loňské sezóně, říjnová fumigace, proběhla dobře, roztočů spadlo nepočítaně. V listopadu se léčilo aerosolem (nebyl důvod, byly i teplé dny), na den předem vyčištěné podložky spadlo celkem asi 6 roztočů a navíc lopata uhynulých včel. Prosincová léčba aerosolem (podle mne již nepotřebná) způsobila ještě větší úhyn

včel a nenašel jsem jediného roztoče. Úhyn včel nebyl přirozený (čistá podložka), ale vlivem aerosolového koncentrátu. V odevzdané zimní měli jsem neměl jediného roztoče. Zatím vidím dobře a 6 podložek jsem schopen spolehlivě zkontrolovat. Na jaře všechna včelstva byla silně oslabena, dvě jsem musel spojit. V dubnu přišel důvěrník, že musím včely přeléčit, prý se zpřísnily normy, ale kolik roztočů jsem měl v zimní měli mi nebylo sděleno. Podvolil jsem se, ale důsledky této léčby byly pro moje včelstva devastující. Ve spadu nebyl žádný roztoč, přišel jsem o matku (stresem, nebo manipulací s plásty) a byl jsem z šesti na čtyřech včelstvech. Nakonec to nebylo všechno, do třech včelstev došlo k zavlečení zvápenatění plodu a slabá

včelstva se s ní vypořádávala do konce května. Nejvíc napadené rámky jsem likvidoval. Do snůšky mi zůstalo jediné včelstvo. Loni jsem měl výnos 95 kg na včelstvo a letos, budu-li mít 95 ze všech, budu rád. Komu mám poděkovat? Včelařím 35–40 let, za ta léta jsem toho hodně poznal, prostudoval, vyzkoušel a dovolím si proto vyslovit své závěry k metodice léčby varroázy. 1. Včelař je podle metodiky nezpůsobilá osoba, protože jiný včelař jej chodí dozorovat a léčit mu včely. Každý včelař musí nést plnou zodpovědnost za stav svých včelstev, chce mít výnos, chce mít radost a musí mít proto plnohodnotné vědomí toho, jak v dané nákazové situaci udržovat svoje včelstva v dobré kondici. Přenášení zodpovědnosti na někoho, kdo zodpovědným nemůže ani být, jen škodí nákazové situaci. Léčivo musí být distribuováno přímo na včelaře podle jeho objednávky a proti zaplacení. Včelaří se různě, včelstva se zimují v 1–5 nástavcích (viz 1–5 Vč. 4/2012 str. 122), spotřeba léčiva je různá a nelze jej objednávat a platit podle počtu včelstev. VÚVč by měl tuto skutečnost znovu zanalyzovat a upřesnit

Odpověď příteli Janu Paprčkovi Příspěvek Jana Paprčky je dalším dokladem současné situace ve výskytu varoázy. Je i svědectvím bezradnosti určité části včelařů jak efektivně nákaze čelit. Titulní otázka přítele Paprčky je sice sugestivní a mezi některými včelaři v současné době populární, ale v každém případě zavádějící. Odvádí totiž pozornost od podstaty problému nesprávným směrem. Tím hlavním problémem je odpovědnost včelaře za správné a hlavně včasné provádění preventivních a léčebných opatření, jak správně dále ve svém příspěvku přítel Paprčka uvádí. Kromě aplikace protivarroázních prostředků k nim patří i chovatelská péče, soustavné sledování zdravotního stavu včelstev a monitoring výskytu roztoče ve vlastních včelstvech zejména v létě a podletí. Musíme si také uvědomit, že varroáza se projevuje v jednotlivých létech s různou intenzitou, která je dána mnoha faktory. Proto mnohdy opatření, která v minulém roce k udržení varroázy na uzdě celkem stačila, nemusí být v následujícím roce tak úspěšná. Varroáza včelstva při silné invazi oslabuje a vytváří tak prostor pro uplatnění řady dalších nemocí virových i bakteriálních. Navíc se v posledních letech rozšířila Nosema ceranae, která způsobuje velmi vážné zdravotní problémy, projevující se oslabením i úhyny včelstev. Proto je nutné zjišťovat příčiny onemocnění a ztrát včelstev a v nejasných případech také došetřovat příčiny laboratorním vyšetřením vzorků zejména uhynulých včel a měli, případně dalších materiálů. Nyní k zdravotním problémům včelstev přítele Paprčky. Samozřejmě na dálku a bez podrobnějších údajů nelze přesně určit příčinu oslabení včelstev, které přítel Paprčka popisuje. O tom se lze jen dohadovat, protože laboratorní vyšetření uhynulých včelstev nebylo provedeno. Pokud byly vzorky zimní měli správně odebrány, pak zjevně varroáza hlavní 326 l Včelařství

příčinou oslabení nebyla. Nelze však vyloučit další onemocnění, například nosematózu, způsobenou N. ceranae. Příteli Paprčkovi bych pro příště doporučil, obrátit se a konzultovat bezprostředně po zjištění problémů s odborným vet. lékařem, nebo přímo s VÚVč. Další problém – zvápenatění plodu. Je to především záležitost hygieny chovu. Při dostatečné obměně díla se tento problém téměř nevyskytuje a jeho zavlečení léčebným zákrokem je naprosto nepravděpodobné. Důležité je včasné vyřazení a spálení postižených plástů, vyčištění a dezinfekce úlu a nářadí. Preventivně i léčebně se osvědčuje aplikace kyseliny mravenčí (Formidolu), kterou je nejlépe provést již po prvním medobraní a opakovat v podletí. Pokud jde o podezření, že oslabení a úhyn včel způsobilo ošetření včelstev aerosolem, opět zůstáváme u dohadů. Ošetření aerosolem provádí v ČR desetitisíce včelařů, a pokud je mi známo, případy poškození včelstev nejsou hlášeny. Samozřejmě, že při provádění této účinné metody tlumení varroázy se musí postupovat podle návodu. Zvýšená koncentrace Varidolu nebo výrazné překročení délky aplikace do včelstva by mohlo určité poškození včelstev způsobit. Jarní ošetření včelstev proti varroáze se provádí v těch případech, kdy je ve vzorku zimní měli překročen počet 3 roztoče na včelstvo. Navíc se

doporučuje ošetřit i včelstva na stanovištích, kde se počet roztočů tomuto limitu blíží. Tuto povinnost nařizuje výhradně KVS rozhodnutím o mimořádných veterinárních opatřeních. Pokud má chovatel pochybnost o správnosti informace včelařského důvěrníka, doporučuji, aby se obrátil s dotazem na místně příslušnou KVS. Ještě několik poznámek k problematice prevence tlumení varroázy. a) Boj s varroázou je celosvětový problém a úspěchy v tomto boji jsou střídány s neúspěchy. Varroáza je proto zařazena na seznam nákaz OIE - světové organizace pro nákazy. V souladu s tím je také v České republice varroáza včel zařazena jako nebezpečná nákaza v příloze veterinárního zákona. b) Varroáza byla do naší republiky zavlečena historicky nedávno a evropská včela nemá geneticky zakódovány účinné obranné mechanizmy proti jejímu původci. c) Varroáza v mnoha zemích světa i Evropy způsobila a způsobuje velké ztráty včelstev jednak sama, ale v důsledku oslabení včelstev umožňuje uplatnění dalším onemocnění viróz, nosematózy i bakteriálních nákaz. d) Původce onemocnění roztoč Varroa destructor se šíří velmi rychle, v závislosti na hustotě včelstev. V našich podmínkách obvykle nejčastěji při zalétávání včel na stanovištích i mezi stanovišti zejména při podletním slídění a loupežích. e) Z výše uvedeného důvodu je individuální přístup k léčbě velmi problematický a je nezbytné organizovat postup při léčbě a prevenci varroázy na určitém území plošně a časově

Z redakční pošty

způsob dosažení nejnižší účinné koncentrace podle velikosti a těsnosti úlové soustavy. 2. Důvěrník-léčitel je obětí špatného systému, při veškeré snaze nemá šanci uspět. Je omezen na soboty a neděle vzhledem ke svému zaměstnání a zaměstnanosti svěřených mu včelařů. Schůzky domlouvá telefonicky předem a vhodnost podmínek (počasí) jen předpokládá. Léčení uskuteční, ať jsou podmínky vhodné, či nevhodné. Má náklady na telefon, na benzín, ztrácí spoustu času a to, co dostává, mu náklady vůbec neuhradí. Jedině včelař sám může volit optimální podmínky, při měnícím se klimatu jsou dny vhodné pro fumigaci i v prosinci, přestože to není potřebné. 3. VÚVč vyvinul, vyrobil agregát aerosolu a potřebuje, aby mu vydělával. Z toho důvodu vytvořil i metodiku léčit v listopadu a v prosinci. Jsou pro to jiné důvody? Když jsme s varroázou začínali, fumigovali jsme dvakrát po vylíhnutí veškerého plodu a výsledky byly celkem uspokojivé. Nová metodika roztoče nezlikvidovala ani nezlepšila stav zamoření. Článek „Maďarské včelaření“ Vč. 5/2012 str. 155 jen potvrdil moje dřívější zkušenosti, když jsem byl v organizaci Dolní

Břežany a léčil si včely sám. Cituji z uvedeného článku: „Varroáza je pod kontrolou. Dostačující je … jedno ošetření v červenci a jedno v bezplodovém období. Užívá se amitraz. Organické kyseliny a další alternativní přípravky se téměř neujaly…“ Pořízené snímky dokumentují, že včelám i včelařům v Maďarsku se daří a navíc nejsou šikanováni. VÚVč nemůže podnikat na úkor racionality léčby. Můj názor je, že v zájmu likvidace zásob léčiv bylo nařízeno i letošní jarní přeléčení, ne podle počtu roztočů v zimní měli a už vůbec ne podle skutečného zamoření včelstev, ale podle počtu včelstev chovaných včelařem. Bylo snadnější přinutit natírat plod u včelaře s 5–10 včelstvy než s 25 a více. Pokud VÚVč potřebuje peníze, velmi rád mu věnuji veškeré moje státní dotace, mě ty peníze nevytrhnou, administrace a běhání kolem nich mi jen ztrpčuje život. Jsem dokonce ochoten odvádět jakousi daň ze včelstva, abych měl jistotu, že VÚVč má prostředky a klid na výzkumnou práci a nemusí s námi obchodovat a šikanovat nás. Od VÚVč neočekávám, že bude pracovat na zdokonalování domácí výroby medoviny. Za současného stavu chci mít možnost koupit

si Varidol již v červenci (pásky Gabon jsou v naší organizaci dodávány jen pro kočovníky a privilegované včelaře. S kyselinou mravenčí jsem nedocílil žádných pozitivních výsledků). Kontrolu spadu roztočů provádím po každé léčbě a provádím i v zimní měli a myslím, že si to dělá každý poctivý včelař, protože jedině on dokáže posoudit, zda jsou roztoči v zimní měli z přirozeného spadu, nebo jsou to pozůstatky poslední léčby. Při zimování v 5 nástavcích počet roztočů v zimní měli nevypovídá o reálném zamoření včelstva. Vyšetření flotační metodou je plýtvání prostředky a časem včelaře a VÚVč. Mohou ji využít velkovčelaři. VÚVč ušetří kapacitu na hledání jiných hrozeb a provádět sběr měli pro tento účel může výběrově a cíleně na ohrožené oblasti. Všude kolem nás se včelaří, všude kolem nás se svádí boj s nemocemi včel. Dosud jsem respektoval a byl jsem hrdý, že u nás v Čechách to děláme nejlépe. Je tomu stále tak? Dívám-li se dnes na svoje včely, nejsem si tím jist.

koordinovaně. Jedno je zcela jasné bez nasazení účinných léků v pravý čas a na správném místě by došlo k nekontrolovatelnému šíření nákaz a těžko odhadnutelným vysokým ztrátám včelstev nejen v důsledku varroázy ale i dalších chorob včel. f) Postupy a metodika tlumení varroázy byla a dosud je komplexně vypracována Výzkumným ústavem včelařským. Tento postup je každoročně ověřován a vyhodnocován na mnoha ověřovacích stanovištích. Srovnáme li z dostupných údajů a informací tlumení varroázy v uplynulých desetiletích v ČR a okolních zemích je nesporné, že ČR byla v tomto úspěšná. V uplynulých letech nedošlo k takovým ztrátám, které by zásadně ovlivnily stavy včelstev produkci medu v ČR. g) Návrh „Zásady tlumení varroázy“ poskytuje VÚVč a Státní veterinární správě, která je každoročně vydává jako Metodiku tlumení varroázy, v posledních letech nazvanou jako Metodika zvyšování účinnosti tlumení varroázy. h) Každoroční monitoring nákaz, prováděný vyšetřením zimní měli, zjišťuje nová ohniska nákazy. Incidence nákazy je v rámci republiky sice velmi rozdílná, nicméně ohniska nákazy jsou zjišťována ve všech okresech. i) Vzhledem k tomu podle veterinárního zákona vydávají KVS „Rozhodnutí o mimořádných veterinárních opatřeních k tlumení nákazy“. Tato MVO vychází z výše uvedené metodiky SVS tedy z vědecky podložených doporučení, poskytovaných VÚVč. Každoročně jsou navrhovaná opatření na základě nových poznatků upřesňována a doplňována. j) Použití léčebných přípravků a postupů vychází z dosavadních zkušeností ověřovaných každoročně terénními monitorovacími pokusy.

U léčebných přípravků je nezbytné, aby byly registrovány v ČR a to Ústavem pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv, což při správném použití garantuje jejich bezpečnost pro včely i nezávadnost jejich produktů. k) V letním období je léčba diferencovaná podle intenzity zamoření varroázou. Použití chemických přípravků v tomto období je dáno výsledky zimního a zejména letního monitoringu nákazy, který je pro stanovení léčebného postupu rozhodující. V případě příznivé nákazové situace tudíž nemusí být až do podzimu použity prostředky s obsahem pyrethroidů a lze využít jen schválených přípravků s obsahem organických kyselin mravenčí a šťavelové. l) Pokud včelař situaci v letním období nezvládne, obvykle dojde k nenávratnému poškození generace dlouhověkých včel a včelstva uhynou již během podzimu nebo nepřečkají zimu. Takto postiženým včelstvům už podzimní léčba mnoho nepomůže. V této době jde o likvidaci samiček roztoče s cílem dosáhnout na jaře jejich nulového nebo velmi nízkého stavu. m) Na podzim při správném léčebném postupu již nehrozí nebezpečí reziduí ve včelích produktech. Proto jsou nařízena léčebná ošetření přípravky s pyrethroidy, obvykle přípravkem Varidol. Alternativní ošetření organickými kyselinami v tomto období nejsou v Metodice obsažená a dostatečně ověřená, takže nemohou být nařízena. Nicméně pokud bude včelař postupovat v souladu s návodem, jejich použití nic nebrání. Ve včelstvech s produkcí biomedu se používají jen organické kyseliny. n) Mnoho včelařů, zejména když dojde k vyšším zimním ztrátám včelstev jako například v roce 2007, často vyčítá veterinární správě, že včas

nenařídila účinná opatření. Jsem přesvědčen o tom, že SVS může nařídit jen rámcová opatření, jak postupovat v určité situaci, a přihlíží přitom zejména k výsledkům vyšetření zimní měli. Skutečná nákazová situace se však ukáže až v létě. K tomu je nutné provádět organizovaný monitoring včelstev, který musí provádět a organizovat včelaři a jejich organizace, a na základě toho určit správný léčebný postup pro konkrétní lokalitu. Je to tedy v rukou včelařů! o) Pokud jde o zátěže včelstev chemickými látkami, každoročně je prováděn monitoring reziduí v medu i v dalších včelích produktech. Zatím, pokud je mi známo, nebyly v těchto produktech původem z ČR zjištěny hodnoty pyrethroidů, ohrožujících lidské zdraví.

Jan Paprčka Svatopluka Čecha 417, 27306 LIBUŠÍN

Předpokladem úspěšnosti boje proti varroáze je celoroční pozornost a uplatňování ověřených metod tlumení a léčby nemoci. Z toho také vychází SVS při stanovení mimořádných opatření k tlumení této nákazy. Chceme li udržet včelstva v ČR v dobrém zdravotním a produkčním stavu, nezbývá nám naneštěstí než volit mezi dvěma možnostmi, jednou špatnou a druhou o málo lepší. Žádná se však neobejde bez použití chemických prostředků, k nimž bohužel patří i organické kyseliny. Pro úspěch v chovu včel jsou důležité a zásadní - informovanost, organizovanost a svědomitost včelařů a stejně tak spolupráce včelařů a veterinárních odborníků. Bez toho nelze úspěšně bojovat s trvale se zhoršujícími nepříznivými vlivy životního prostředí a civilizace, v němž se nově projevují a uplatňují také původci onemocnění včel. MVDr. Bohumil Pantůček

říjen 2012 l 327

Co říká věda

Ošetření včelstev plamenovým aplikátorem Při léčení varroázy jde o to dosáhnout maximálního účinku pokud možno minimální dávkou přípravku a napáchat přitom co nejmenší škody na včelách, produktech a životním prostředí. Pokud možno ne draho, pochopitelně. Z pohledu minimalizace reziduí odpadají metody per os, tedy aplikace léčiv do krmení. Z ostatních metod největší rezidua zanechává polévání včel v uličkách, následují kontaktní aplikace (pásky s dlouhodobým účinkem) a vítězí, tedy minimální rezidua zanechávají, aerosoly a páry. protože většina z nich má negativní dopady na zdraví lidí včetně podezření z rakovinotvorných účinků. Smyslem našich experimentů bylo objektivně porovnat aplikaci léčiv přístrojem Furetto s klasickou fumigací papírovým páskem a stanovit koncentrace zdravotně závažných zplodin tepelného rozkladu parafínového oleje při dávkování léčiva.

Jedna dávka parafínového oleje do hořáku udělá oblak dýmu (foto Martin Kamler)

Jen málo účinných látek se přímo odpařuje (kyselina mravenčí, thymol). Ostatním se musí pomoci vnesením energie, která rozbije roztoky a emulze na miniaturní částice. Energii dodá teplo a tlak (fumigace, generátory aerosolu). Již v 80. letech minulého století jsme ve VÚVč Dol velmi důkladně experimentovali se zakuřovacími přístroji. Jeden z nich byl Jungle-Fogger, velmi podobný dnešním modelům, na bázi propanového hořáku. Další dva byly vrtulkové, s elektrickým ohřevem (Phagogène) nebo bez něj. Získané zkušenosti jsme pak promítli do vývoje aplikačních metod a pomůcek. V posledních létech se lze znovu setkat s aplikací léčiv pomocí přístrojů na podobném principu. Jedním z nich je přístroj zn. Furetto. Základem tohoto přístroje je odpařovací kovová spirála, která je ohřívána přímým plamenem z propanbutanového hořáku. Při samotné aplikaci se do rozžhavené spirály vstříkne směs léčiva v nosiči - parafínovém oleji. (Někdy se používá i petrolej či rostlinný olej.) Při tom dojde k velmi rychlému odpaření směsi a ze spirály se vyfoukne oblak směsi léčiva spolu s párami a kapičkami oleje a jejich rozkladných produktů, které kondenzují na stěnách úlů a na plástech. Tato metoda skýtá velice rychlé a pohodlné provedení ošetření. Problematickou stránkou této metody však zůstávají rozkladné produkty z vlastního nosiče a léči328 l Včelařství

va. Odpařování probíhá při vysokých teplotách temně rudého žáru cca 500 – 600 °C. Při těchto teplotách již probíhá významnou měrou tepelný rozklad parafínového oleje (či jiného uhlovodíkového základu) mimo jiné na polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH) a jednoduché aromatické uhlovodíky (BTEX – benzen, toluen, etylbenzen, xylen). Všechny tyto látky jsou typickými rozkladnými produkty při nedokonalém spalování a při tepelném rozkladu (pyrolýze) ropných produktů, plastů atd. Jsou ve zvýšené koncentraci obsažené ve výfukových plynech a špatně seřízených topných zařízeních. Tyto látky jsou legislativně sledovanými parametry v životním prostředí – ve vodě a vzduchu a hlavně v potravinách,

Aplikace do vzorkovací komory (foto Martin Kamler)

Experimentální část V pokusu byly zachyceny zplodiny z jedné aplikační dávky z přístroje Furetto a v druhém případě z fumigačního pásku. Při srovnání byla dodržena stejná dávka 8 mg amitrazu/ošetření. Pro kontrolu jsme použili i Furetto a fumigační pásky bez účinné látky. Zplodiny jsme při aplikaci nevháněli do úlu, ale do pokusné komory. Použili jsme pokaždé nový polyethylenový balón o objemu 3 m3. Odtud jsme odsávali známé objemy vzduchu přes speciální filtry, které na sebe vážou sledované látky z kouře. Jednotlivé složky byly pak v laboratoři z filtrů vylouženy a stanoveny metodou GC-MS (plynovou chromatografií s hmotnostní detekcí). (Tato metodika je standardním postupem pro stanovení výše zmíněných škodlivin ve vzdušninách, tj. ve vzduchu a např. ve výfukových plynech. Odběr vzorků a stanovení bylo provedeno podle oficiální meto-

Co říká věda

NALEZENÉ POLYCYKLICKÉ AROMATICKÉ UHLOVODÍKY - PAH Potraviny

x

Ovzduší

Sledovaná složka

Furetto [ g/m3]

Fumigace [ g/m3]

x

fluoranten

1,5

0

x

pyren

1,6

0,14

11,4

x

benzo(a)anthracen

0,7

0,17

4,1 33,3

x

x

chrysen

1

0,03

x

x

benzo(b)fluoranten

0,4

0

x

x

benzo(k)fluoranten

0,1

0

x

x

benzo(a)pyren

0,2

0

x

benzo(g,h,i)perylen

0,3

0

x

indeno(1,2,3-cd)pyren

0,3

0

PAH

6,1

0,34

x

Furetto/ fumigace

17,9

NALEZENÉ TĚKAVÉ AROMATICKÉ UHLOVODÍKY - BTEX

Měřící sonda uvnitř komory (foto Martin Kamler)

diky SOP UL 344.12 a SOP UL 352 přímo pracovníky Zdravotního ústavu se sídlem v Ústí nad Labem pod vedením Ing. Jana Leníčka. Děkujeme!) Výsledky V následující tabulce jsou uvedeny naměřené hodnoty polycyklických aromatických uhlovodíků (PAH) a těkavých aromatických uhlovodíků (BTEX), které jsou sledovanými parametry v toxikologii ovzduší a potravin. Srovnávací tabulka zobrazuje aplikační dávku 8 mg amitrazu/aplikaci. Závěr V případě použití přístroje Furetto byly nalezeny všechny polycyklické aromatické uhlovodíky sledované z hlediska legislativy pro potraviny i ovzduší. Použití Furetta vyprodukuje 18x víc aromatických uhlovodíků než jedna fumigace. V případě těkavých aromatických uhlovodíků byl rozdíl u obou způsobů ošetření ještě větší. Nejvýznamnější je rozdíl v příspěvku velmi škodlivého benzenu. Proti fumigaci je to téměř 200x více.

Furetto [ g/m3]

Fumigace [ g/m3]

Furetto/ fumigace

benzen

15 920,5

82,3

193,4

toluen

7543,5

63

119,7

480

38

12,6

109,9

53,1

2,1

236,4

101,8

Potraviny

Ovzduší

x

x

x

x

x

x

ethylbenzen

x

x

o-xylen BTEX

24 053,9

VYSVĚTLIVKY: V levém sloupci jsou křížkem označené látky sledované v potravinách, v druhém levém sloupci jsou křížkem označené látky sledované z hlediska ochrany ovzduší. BAREVNÉ OZNAČENÍ JEDNOTLIVÝCH LÁTEK: červeně – „ostře sledované“ limity pro silnou škodlivost žlutě – látky škodlivé, rovněž limitované bez barvy – látky, které nejsou neklasifikované V posledním sloupci vpravo (nadepsáno Furetto/fumigace) je uvedeno, kolikrát byly vyšší nalezené hodnoty vybraných látek při aplikaci stejné dávky (8 mg) přístrojem Fureto oproti aplikaci fumigací. Z polycyklických aromatických uhlovodíků v případě použití fumigace byly ve zplodinách nalezeny pouze stopy benzo(a)anthracenu a chrysenu. Ostatní polycyklické aromatické uhlovodíky nebyly nalezeny.

Poznámka Obsáhlejší verzi tohoto článku najdete na www.beedol.cz. Je třeba připomenout, že všechny aromatické uhlovodíky jsou rozpustné ve vosku a zůstávají rozpuštěné v kapičkách parafínového oleje, kondenzujícího na plástech a ve dřevu. Nebyly však doposud změřeny koncentrace těchto rizikových látek ve vosku a v medu při opakovaném ošetření včel-

stev. Z hlediska zátěže těmito rizikovými látkami je naprosto nejšetrnější ošetření aerosolem, kde k žádnému tepelnému rozkladu ani hoření nedochází. Určité zatížení je v případě použití fumigace, kde většina zplodin pochází z doutnajícího papíru a je srovnatelná s jednou vykouřenou cigaretou či nakouření kuřákem. Koncentrace rizikových látek z aplikačního hořáku je obdobná jako u spalin dvoutaktních či naftových motorů. Včelaři údajně zkoušejí Furetto i pro aplikace nikoliv olejové, ale vodní emulze Varidolu. Přesná měření k této variantě zatím nemáme. Furetto a podobné aparáty zatím nejsou schválené technické prostředky. Ozývají se hlasy, že oficiální schvalování přípravků, aplikačních metod a přístrojů je zbytečná byrokracie. Ale když jde o zdraví a dokonce o problémy výskytu rakovinotvorných látek, opatrnost jistě není na škodu. Ing. Martin Boldiš Ing. Dalibor Titěra, CSc. Výzkumný ústav včelařský, s.r.o., Dol

Příprava pokusu měření zplodin (foto Martin Kamler) říjen září 2012 l 329

Aktuálně

XVIII. mezinárodní konference zlepšovatelů a vynálezců Trenčínská XVIII. konference zlepšovatelů a vynálezců ve včelařství spojená se včelařskou výstavou se koná ve dnech 19. – 21. 10. 2012. Pořadatelem je Slovenský zväz včelárov ve spolupráci s Českým svazem včelařů. Konference s výstavou se koná v již jmenovaném krajském a okresním městě na řece Váhu, pouze 12 km od českých hranic, asi 50 km od Uherského Hradiště. Pořadatelé vše zajistili na pěkném výstavišti Expo Center s několika objekty a příslušným restauračním zařízením, podrobnější informace můžete získat na www.expocenter.sk. Nosným heslem výstavy s konferencí je: „Věda, vzdělání, praxe = inovace ve včelařství“ Celá akce se člení v podstatě na dvě části: Výstava zlepšovatelů-vynálezců ve včelařství, spojená s expozicemi prodejců a výrobců včelařských potřeb, začátek je v pátek 19. října v 09.00 h, zakončení v neděli odpoledne 21. října, instalace výstavy začíná ve čtvrtek 18. 10. 2012 od 08.00 h do 17.00 h. Konference zlepšovatelů a vynálezců je pouze jednodenní, začátek je v sobotu 20. října v 09.00 h, ukončení v 16.30 h. Pro jednání konference jsou vyhlášené hlavní tematické okruhy s  úvodními referáty: • Plemenářská práce u  včel a  chov matek, uvede a moderuje RNDr. F. Kašpar • Včelí produkty, získávání, zpracování a  apiterapie, uvede a  moderuje RNDr. T. Čermáková • Choroby a nákazy včelstev, uvede a moderuje MVDr. M. Staroň • Včelařská zařízení, pomůcky a ošetřování včel, uvede a moderuje Dr.Ing. F. Kamler • Profesionální včelaření, uvede a moderuje Ing. T. Jokay Na konferenci budou prezentovány referáty o délce cca 15 min. k vyhlášeným tématům. Pro přednášející bude k dizposici dataprojektor. Autoři mohou své příspěvky prezentovat formou posterů (plakátů). Exponáty na výstavu zlepšovatelů a vynálezců je nutné přihlásit na sekretariát Slovenského zväzu včelárov nejpozději do 30. 9. 2012. Aby byl exponát pořadateli vybrán, musí především splňovat kritéria – nový nápad, usnadnění práce se včelstvy, efektivní přínos a zda nebyl již vystaven na minulých výstavách zlepšovatelů. Tito vystavovatelé však nebudou moci na stánku provozovat ekonomickou činnost, tj. především prodávat. Náklady účastníků konference a výstavy zlepšovatelů - vynálezců hradí pořadatel. Exponáty v této části budou 330 l Včelařství

Na volných plochách zlepšovatelé vystavují také zařízení pro kočování se včelstvy

vyhodnoceny. Hodnocení zajistí jmenovaná komise. Budou hodnoceny odděleně dvě skupiny pomůcek - v první skupině půjde o pomůcky a zařízení využitelné více menšími-hobby včelaři a v druhé skupině využitelné převážně profesionálními včelaři. Při této konferenci bude hodnocena ještě třetí skupina exponátů – audiovizuální a knižní publikace o vče-

lařství. Výrobci, vystavovatelé, prodejci včelařských potřeb a produktů budou tradičně na výstavišti přítomni v hojném počtu. Návštěvníci si budou moci mimo jiné nakoupit včelařské potřeby. Souběžně se včelařskou výstavou se pořádají na trenčínském výstavišti další dvě akce, které mohou včelařům něco dát a na druhé straně jejich návštěvníkům může být velice užitečné shlédnutí naší včelařské výstavy. A někoho jistě zaujmou všechny tři výstavy. Jde o tyto akce: ZAHRADA 2012  19. 10. 2012 - 20. 10. 2012  3. ročník výstavy okrasných dřevin, ovocných stromků, potřeb pro zahrádkaře a  potřeb na výzdobu hrobů k památce zesnulých. Součástí je také celoslovenská soutěž jablko roku a hruška roku včetně jejího vyhodnocení.  SENIOR EXPO 19. 10. 2012 – 20. 10. 2012  1. ročník výstavy potřeb pro seniory. Pořadatelé zvou všechny zájemce o výše uvedenou problematiku, vstupné je symbolické, pouze jedno EURO. Ubytování lze zajistit na  adresách www.booking.com/TrencinHotely, www.expocenter.sk .

Ostravě se na obdobné výstavě umístilo na předním místě zařízení pro přípravu cukerných roztoků s trojcestným ventilem

Dr. Ing. František Kamler [email protected] za racionalizační komisi při RV ČSV

Jak to dělám já

Získávání vosku z tmavých souší efektivně a úsporně Dnes, kdy se zdražuje energie i poštovné, je dobré si vyřazené voští zpracovat sám. Výtěžnost z tmavých souší, zpracovaných parou či ve slunečním tavidle, je malá. Rozehřátý vosk se nejprve vsákne do košilek po vylíhlých včelách a teprve zbylý vytéká. V košilkách zůstává někdy téměř shodné množství. Tyto pak – jako odpad – bývají spalovány a díky vosku hoří velmi dobře. Výtečný nápad měl člen naší ZO ČSV Jesenný, Bozkov, Roztoky, přítel Bohuslav Hájek z Jesenného. Napadlo jej rozmělňovat mechanicky tmavé voští v horké vodě. Opatřil si velký hrnec bez vylisované výztuhy na okraji, takže měl stěny až ke dnu hladké. V horké vodě pak namáčel celé souše, čímž se voští z rámku uvolnilo a bylo zachováno i drátkování. Součastně byl rámek vodou desinfikován. Nyní do tohoto hrnce zasunul další nádobu, těsně padnoucí do vnitřního průměru hrnce, dosedající až na jeho dno. Tato vnitřní nádoba měla dno provrtané malými otvory, kterými vyvářené košilky nemohly projít. Pak stlačoval vnitřní děrovanou nádobou košilky ke dnu hrnce za součastného krouživého pohybu tam a zpět a občasného jejího pozvednutí. Takto uvolněný vosk se na hladině vody díky krouživým pohybům shlukoval uprostřed nádoby ve formě mastné skvrny. Zde vosk sbíral mělkou nádobou součastně s minimem vody. Jelikož jsem hledal úsporu energie i možnost provádět tuto práci venku, kde nic neznečistíme, doplnil jsem tento báječný nápad využitím tzv. „brutaru“ (kamen na ohřev vody). Ten lze stále ještě sehnat. Lze v něm topit i podřadným palivem jako jsou hobliny, chrastí a podobně. Původní vnitřní nádobu jsem nahradil 40litrovým hrncem, získaným ve sběrných surovinách. Okolo hrnce jsem mezeru zakryl límcem z pozinkovaného plechu a v topeništi umístil plechovou clonu, která nasměrovala plameny k rychlému ohřevu hrnce. Vodu používám dešťovou. Namáčení souše v horké vodě je dost zdlouhavé. Pokud se voští nerozmočí,

souše plavou a musejí se i otáčet. Proto jsem k uvolnění voští z rámku využil páry. Do hrnce v „bruttu“ jsem nasadil válec, snýtovaný z pozinkovaného plechu. Jeho dolní konec je kónický, aby těsnil v hrnci a dosedá na přinýtované dorazy. Je zde rovněž řídce vypletený pozinkovaným drátem. Na tento výplet narovnám až 18 souší 39 cm x 17 cm. Seshora válec se soušemi zakrývám kusem silnějšího molitanu, který dobře těsní a tepelně izoluje. Po uvedení vody do varu dojde rychle k zplihnutí všeho voští najednou a propadnutí řídkým výpletem do vařící vody. Úzkou špachtlí odstraním zbytky voští z rámku a drátkování. Plechový válec z hrnce sejmu a zasunu do něho vnitřní válec, snýtovaný rovněž z pozinkovaného plechu, ale oproti původnímu řešení místo děrovaného dna je dole potažený drátěným sítem, vyztuženým osmi plechovými žebry. Ta pak napomáhají při rozmělňování košilek na dně hrnce. (Ještě lépe by se vosk z košilek uvolňoval, kdyby byl vnější hrnec vyroben z nerezové oceli a vnitřek dna opatřen paprskovitě bodově navařenými plechovými pásky, které by při zpracovávání košilek nedovolovaly jejich klouzání po dně hrnce.) Získávání vosku je shodné s výše popsaným postupem. Po vytažení vnitřní nádoby (síta) nám ulpí na jejím vnějším povrchu část košilek, které se vměstnají do vzniklé mezery. Ty za tepla seškráb-

neme širokou špachtlí a můžeme přidat do příští várky. Vyvařené košilky vylovíme z hrnce drátěným sítem, přilijeme vodu a celý proces můžeme opakovat. Košilky i po uschnutí nechtěly hořet, protože už neobsahovaly prakticky žádný vosk. Pouze jsem při pokusu o jejich spálení zamořil okolí odporným puchem doutnajícího textilu. Sousedům jsem slíbil, že už to víckrát neudělám. Tento odpad se nehodí ani do kompostu. Dávám ho do směsného odpadu. Vosk, sbíraný z hladiny horké vody, vylévám do vyřazených plastových věder. Voskové koláče po ztuhnutí očistím od hrubých nečistot, znovu rozpustím a přečistím kyselinou sírovou. Po posledním přetavení, kde se odstraní i zbytky kyseliny, nechám tepelně zaizolovanou nádobu pomalu vychladnout. Po ztuhnutí na spodku voskového koláče zůstává vrstvička vosku, znečištěná drobnými částečkami, které se z vosku už nevyloučí. Lze ji jednoduše na igelitu odsekat malou ostrou sekerou. Tento vosk nemusíme zahazovat nebo pálit. Rozpuštěný v technickém benzínu nám výborně poslouží jako impregnace dřeva proti hnilobě, ochraně zahradního železného nářadí i kování proti korozi, či jako separátor při odlévání do sádrových nebo betonových forem. Zdeněk Myslivec, Bozkov říjen 2012 l 331

Včelařská praxe

Obsah cukrů a hydroxymethylfurfuralu v medu Med je koncentrovaný roztok cukrů, které v něm představují 75 – 78% podíl. Jejich celkové množství a podíly jednotlivých cukrů jsou závislé především na zdrojích medu. Cukry jsou obsaženy v podobě monosacharidů, disacharidů, trisacharidů a vyšších cukrů, nazývaných společně jako oligosacharidy. Monosacharidy tvoří především fruktóza s průměrným obsahem 28,3 %, kolísající v rozsahu 27,3 – 44,3 %, a glukóza s průměrným obsahem 31,3 %, v rozsahu 22,0 - 44,8 %. Podle vyhlášky č. 76/2003 Sb. tvoří součet obsahu fruktózy a glukózy nejvýše 60 % hmot. u medu květového a 45 % hmot. u medu medovicového. Disacharidy jsou ve zralém medu zastoupeny především maltózou, která se nachází v relativně vyšší průměrné hladině 7,3 %, v rozsahu 2,7 – 16,0. Sacharóza je v medu zastoupena v průměrném obsahu 1,3 %, v rozsahu 0,3 - 7,6 %. Naše výše již zmíněná vyhláška uvádí limit pro sacharózu 5 %. Vysoký obsah sacharózy v medu znamená, že může jít o med ještě čerstvý, nedostatečně vyzrálý. V průběhu zrání medu dochází vlivem enzymatické činnosti (převážně enzymem invertázou) ke štěpení sacharózy na nižší cukry. Za určitých okolností může jít také o cílené falšování medu sacharózou. Některé naše výsledky vyšetřovaných medů ukazují na velmi vysoký obsah sacharózy (kolem 50, příp. přes 80 %). Napovídají, že tento tzv. „med“ již při 20 % vody ani žádné jiné cukry obsahovat nemůže a byl připraven zejména ze sacharózy, která byla barevně „doladěna“ např. až na „lesní med“, uváděný na etiketě. Výjimku v běžném obsahu sacharózy tvoří jednodruhový med květový z akátu, trnovníku akátu, z tolice vojtěšky, banksie, kopyšníku, blahovičníku, ale i z citrusů, kdy obsah sacharózy může být až 10 %. Levandulový a brutnákový med může mít obsah sacharózy nejvýše 15 %. Někdy může být vyšší obsah sacharózy v medu tvořen zbytky nespotřebovaných zimních zásob cukru. Početnou skupinu cukrů v medu tvoří tzv. trisacharidy, představovány zejména méně známou erlózou (průměrně 4,5 %), theanderózou (2,7 %), manózou (2,5 %) a v relativně malém množství (průměrně 0,3 %) i melicitózou. Původ melicitózy (někdy melecitóza) je dán některými zdroji medovice (Šámal, 2012). Řada dalších trisacharidů se nachází v celkovém množství 0,05 – 1,9 %. Vyšší cukry, mezi které patří např. isomaltotetraóza a isomalopentaóza, jsou v medu zastoupeny v průměrném obsahu 1,5 %, v rozsahu 0,12 – 8,5 %. Když se v přírodě objeví vhodné podmínky pro tvorbu nektaru i medovice současně, sbírají včely z obou zdrojů a produkují „bez souladu se současnou legislati332 l Včelařství

vou“ med smíšený, kterého bývá obvykle největší objem. Koordinovanou činností celého včelstva, zejména dělnic různého stáří, je sladina obohacována dalšími látkami (převážně enzymy- invertása /synonyma jsou saccharása, α-glukosidása, α-D-glucopyranosyl-β-D-fructofuranosidása/, diastása /α- a β-amylása/, glukósooxidása, kataláza, kyselá fosfatása), pocházejícími zejména ze slinných žláz a medného váčku včel dělnic. Sladina, která je do úlu přinesena létavkami, je předávána úlovým včelám. Ty její kapku znovu nasají do medného váčku, přenesou k další úlové včele, vracejí kapku sladiny zpět na jazýček a předávají dalším včelám. Tato činnost je totiž i několikrát opakována (Přidal, 2003). Řídký nezralý sekret je obohacován o řadu zmíněných enzymů a získává tím (mimo pylu) i malé množství často velmi citlivých bílkovin. Při této činnosti jej včely částečně zbavují i vody. Na závěr manipulace je jako řídký med uložen do buněk jednotlivých plástů a intenzivním větráním, za vydatné pomoci především fyzicky zdatnějších trubců, je zahušťován. Med, pokud obsahuje nejvýše 20 hmotnostních % vody, je již natolik

zahuštěn, že jej u nás chované včely s malou bublinkou vzduchu zavíčkují a pak je možno jej vytáčet a bez obav uložit k dalšímu zrání. I během tohoto zrání již uloženého medu v něm probíhá za vhodných podmínek intenzivní enzymatická činnost, při níž se tvoří nižší cukry, produkuje se peroxid vodíku a kyseliny, především glukonová, jako produkt fermentace glukózy enzymem glukósooxidásou. Enzymy v medu mohou působit i opačným směrem. Znamená to, že z jednoduchých cukrů mohou vznikat i cukry vyšší. Tento proces je nazván transglukosidace, při které se mění poměr obsahu glukózy a fruktózy k vodě v medu. Změněný poměr může způsobit i zpomalení krystalizace medu. Známe medy tekuté (zpravidla i čiré), jemně krystalické a krystalické s hrubým zrnem. Podle množství krystalů mluvíme o medech jemně a hrubě kašovitých i medech zkrystalizovaných. I tekuté medy (až na výjimky) začnou také časem krystalizovat. Rychlost krystalizace závisí na poměru cukrů k necukrům, minerálním látkám, ale i na obsahu vody a koloidních látek v něm obsažených. Příkladem rychle krystalizujícího medu může být med řepkový. U něho je poměr glukózy k fruktó-

Včelařská praxe ze 100:105 a poměr glukózy k necukrům je 22,4. Jiným příkladem může med být akátový, který naopak téměř nekrystalizuje, má poměr glukózy k fruktóze 100:171 a poměr glukózy k necukrům 3,9. Existuje celá řada postupů, které mohou krystalizaci medu oddálit. Jedním z nich je již dlouho známý postup vyvinutý Kranzem (1964), kdy se nejprve zvýší obsah vody v medu o 2 - 5 % a to tak, že se k medu přidá medový destilát, který byl získán vakuovou destilací již zpracovaného medu. Pak se med zahřeje na 45°C a opatrně se míchá. Zvýšený obsah vody lépe rozpustí krystaly cukrů. Med se přecedí a zbaví nečistot. Takto upravený med je průzračný a kvalita medu neutrpěla. Postup je náročný na strojní vybavení, a proto se vyplatí pouze u velkovýrobců, nikoli u drobných producentů. Další ze způsobů, který oddaluje krystalizaci medu, byl vyvinut počátkem 40. let minulého století. Je založen na principu „očkování“ medu medem zkrystalizovaným (Dyc, 1931). Princip metody spočívá v tom, že se obsah vody sníží na 17,5–18 % (vyhláška č.76/2003 Sb. uvádí max. obsah vody do 20 % hmot.). K očkování slouží takový med (startér), který již má drobná krystalizační centra. Rychlost následné krystalizace a velikost krystalizačních center ovlivňuje nejen teplota, ale i vlh-


   !""#$!""%
















  


  
  













 












# $%











kost prostředí. Pokud je dodržen postup i optimální teplota (14 °C) a v prostředí nedochází k jejímu kolísání, med opět začíná krystalizovat (což je jeho přirozená vlastnost). Při tomto způsobu zpracování medu postupujeme tak, že med nejprve zahřejeme na 50 °C a přefiltrujeme. Filtrací se z něj odstraní nečistoty i voskové částečky. Následuje pasterace, kdy se med zahřeje na 65 °C po dobu 15 minut (zničí se kvasinky) a pak se provede jeho opětná filtrace přes síto o světlosti ok 0,2 mm, tj. 50 ok na cm, a tím se odstraní zbytky jemných nečistot. Pasterace musí být provedena co nejšetrněji, jinak dojde k degradaci enzymů. Následuje zchlazení na 15–24 °C a přidání medu s drobnými krystalizačními centry (tzv. zárodečnými krystaly). Příprava těchto „krystalů“, spo-



!&''() !""#$!""%+,- "",-. /0-1  



#

&'()









*

*

*

*

+,.

*

*

(()

/*

/*

*

/*

*

/*

&'()

*

*

*

*

+,.

*

*

*

* 

(()

/*

/*

/*

/*

Při soutěžích regionálních potravin bývá med pravidelně mezi vítězi

čívá v tom, že se určité množství zkrystalizovaného medu „rozemele“ na požadovanou jemnost. Jemně rozemletý med se přidá k pasterovanému a zfiltrovanému medu v poměru 1:10 až 1:20 (použití méně jak 5 % krystalů k naočkování dávky má za následek tvorbu medu s velkými krystaly). Zkrystalizovaný med i med s „očkovací kulturou“ se smíchají tak, aby se do této „směsi“ dostalo co nejméně vzduchu. Délka doby míchání má vliv na rychlost tvorby krystalů a zrnitost konečného produktu. Přehnané míchání může zvýšit teplotu medu, zničit očkovací krystalky, ale i zvýšit obsahové množství vzduchu v medu. Takto „upravený“ med je skladován v prostředí 13°C po dobu jednoho týdne a následně je plněn do spotřebitelského balení. V medu během skladování dochází ke štěpení složitějších cukrů na jednodušší. Štěpení, čili degradace cukrů, může být způsobena např. nevhodným skladováním či nevhodnou manipulací medem, kdy podle Přidala (2003) z jednoduchých cukrů v medu, zejména fruktózy, za přítomnosti vyšší teploty a kyselin vznikne 5-hydroxymethylfurfural (HMF; 5-hydroxymethyl-2-furalaldehyd / dříve 5-hydroxymethyl-2-furankarb-aldehyd/). Přítomnost HMF v medu je nepřímý ukazatel kvality a snad do určité míry i zdravotní bezpečnosti. Proto je jeho stanovení pravidelnou součástí vyšetřování medu v akreditovaných laboratořích. Skladujeme-li med při teplotách pod 10 °C, vzniká v něm HMF jen v nepatrném množství. Také čerstvě a šetrně vytočený med obsahuje tuto látku jen v malém množství (do 5 mg/kg). V čistém stavu je HMF bezbarvý, na vzduchu rychle hnědnoucí, s ostatními složkami medu reaguje za vzniku žlutohnědého zbarvení. Pro člověka HMF nemá žádnou nutriční hodnotu a dle dosud dostupných informací je netoxický; naopak pro včely je hladina 200 mg/kg medu jako „krmiva“ již toxická (Marhan, 2012). Směrnice Rady 2001/110/ES o medu, tak jako vyhláška č. 76/2003 Sb., kterou se stanoví požadavky pro přírodní sladidla, med, cukrovinky, kakaový prášek a směsi kakaa s cukrem, čokoládu a čokoládové bonbony, stanoví říjen 2012 l 333

Včelařská praxe limit pro HMF u květového a medovicového medu nejvýše 40 mg/kg. Na množství vzniklého HMF má vliv také pH medu, teplota skladování, ale i vlastní manipulace medem. Hladinu HMF v medu může zvýšit i přidaný invertní cukr nebo použitá nevhodná technologie při jeho zpracování. Nepříznivě na med působí přímé sluneční záření, ale i celá řada dalších faktorů, jako je např. nekvalitní materiál nádob, ve kterých je med uložen, nedostatečné hygienické podmínky při stáčení a filtraci, nevhodné skladovací prostory, používané čistící a dezinfekční prostředky při prováděné hygieně stáčírny, aj. Pokud med zahříváme či tepelně „ošetřujeme“, tedy poškozujeme vyšší teplotou než 45–50 °C po delší dobu, dochází ke znehodnocení zejména jeho citlivých bílkovin včetně některých enzymů. Z uvedených výsledků vyšetřených 345 vzorků medů jsou vybrány pouze ty medy, u kterých bylo akreditovanou laboratoří provedeno vyšetření nejen sacharózy, glukózy, fruktózy, ale i HMF. Vzorky vyšetřovaných medů pocházejí z různých včelařských provozů, prodejen, ale i skladů. Z této skupiny medů jsou samostatně vyhodnoceny medy, pocházející z Jihomoravského kraje. Počty vybraných vzorků z vyšetřených medů „celkem“ jsou uvedeny v tabulce č. 1. Z celkového počtu vyšetřených vzorků ve sledovaném období bylo v roce 2005 vyšetřeno 81 vzorků


23'4(,()















0121
2
3
24



   &'() * *  +,. *  * (() *  * &'() * * 
# +,. *  * $% (() * *

ků, vhodných bylo 65 vzorků a v roce 2008 vyšetřeno 52 vzorků medu a 27 vzorků vybráno k tomuto vyhodnocení. Našemu cíli tedy vyhovovalo 202 vzorků, z nichž 63 vzorků pochází z Jihomoravského kraje. Získané výsledky obsahu sacharózy, glukózy a fruktózy za sledované období 2005–2008 presentují tabulky č. 2 a č. 3. Ve 36 vzorcích medu v roce 2005 bylo zjištěno, že hodnoty součtu fruktózy a glukózy, tak jako obsah sacharózy, nebyly v rozporu s vyhláškou č. 76/2003 Sb. U vybraných 21 vzorků medu v roce 2006 bylo zjištěno, že 2 vzorky měly vyšší obsah sacharózy, než dovoluje vyhláška č.76/2003 Sb. (5,0 % hmotn. sacharózy). Zmíněné vzorky medu obsahovaly 6,3 a 7,8 % hmotn. sacharózy. Součet fruktózy a glukózy odpovídal vyhlášce č. 76/2003 Sb. V roce 2007 (Rok medu) odpovídalo našim požadavkům pouze 65 vzorků medu. Z tohoto počtu byla v 1 vzorku zjištěna nižší hladina součtu obsahů fruktó-


/&'567) !""#$!""%+,-,-. /0-1  &'()  +,. (() &'() 
# +,. $% (()









* *









*







*







*









*

 * *









*







* * *







 * *

*





 * *







/*









* *

*







* * *


#    89)) ' 567 :: 3;<3>?<'  @ &
# 
56 276
0
3
4 





















#
<# &
2
76

78
 9:
 ;6


#
<# &
2
76

78
 9:
 ;



#
<# &
2
76

78
 9:
 ;



#
<# &
2
76




















#
$%

















medů; z nich pouze 36 vzorků obsahovalo námi sledovaná kriteria, tj. byl současně stanoven obsah sacharózy, glukózy, fruktózy i HMF. V roce 2006 bylo vyšetřeno 53 vzorků medů a z toho 21 vzorků bylo vhodných, o rok později (2007 proběhla akce Rok medu) bylo vyšetřeno 159 vzor334 l Včelařství



78
 9:
 ;



+,;



zy a glukózy (42,4 % hmotn.) ve srovnání s limitem vyhlášky (ta požaduje nejméně u květového 60,0 a u medovicového 45,0). U obsahu sacharózy v medech v roce 2007 nebyla zjištěna překročená hladina, naopak ve 27 vzorcích medů v roce 2008 byla ve 4 vzorcích zvýšená hladina

!""#$!""%



*  * * *  *  *



* * * * * *

sacharózy (5,4; 6,2; 5,2; 10,4 %). Z těchto 4 vzorků byly 2 vzorky s hladinou 5,2 a 10,4 %) z Jihomoravského kraje. Vyhodnocením obsahu HMF ve sledovaném období (viz tab. č. 4) zjišťujeme, že průměrné hodnoty u medů původem ČR v roce 2005 jsou 21,32 mg/ kg, v roce 2006 32, 51 mg/kg, v roce 2007 30,18 mg/kg a v roce 2008 jen 12, 18 mg/kg. U medů z JmK byly zjištěny průměrné hodnoty HMF v roce 2005 13,95 mg/kg, v roce 2006 32,5 mg/kg, v roce medu (2007) 15,22 mg/ kg a o rok později v roce 2008 to bylo 31,1 mg/kg. Počty vzorků medu, které překračují hodnoty HMF ve vztahu k SN Český med a vyhlášce č. 76/2003Sb. je vyjádřen v tabulce č. 5. Z celkem vyšetřených 36 vzorků roku 2005 nevyhovovaly Vyhlášce 76/2003 Sb. 4 vzorky – původ ČR. Jejich hladina se pohybovala v rozmezí od 96,6 – 40,5mg/kg (limit 40 mg/kg). Z těchto 4 vzorků byl jeden vzorek odebrán v JmK. U tohoto medu byla překročena hladina HMF o 0,5mg/ kg. Pokud těchto 36 vzorků medu z roku 2005 vyhodnotíme podle SN Český med, dojdeme dle tabulky č. 5 k závěru, že SN neodpovídalo celkem 9 vzorků – původ ČR. U těchto medů byla hladina HMF v rozmezí 90,6 – 21,9 mg/kg (SN povoluje limit HMF 20mg/kg medu). Z těchto 9 vzorků 5 vzorků pocházelo z JmK a jejich zvýšená hladina se pohybovala v rozmezí od 40,5 do 21,9 mg/kg medu. Z 21 vyšetřených vzorků medů z roku 2006 byla překročena hodnota HMF ve vztahu k vyhlášce č. 76/2003Sb. u 4 vzorků s hladinou HMF v rozmezí 94,5 – 67,6 mg/kg a 1 vzorek (původ JmK) s hodnotou 94,5 mg/kg. Svazové normě v 2006 nevyhovělo 5 vzorků s hladinami 94,5 – 30,5 mg/kg, z nichž 1 pocházel z JmK s hodnotou 94,5 mg/kg. Z 65 vzorků medů vyšetřených v roce 2007 nevyhovělo Vyhlášce č. 76/2003 Sb. 12 vzorků (ČR), jejichž hladina byla v rozmezí 238,1 – 42,8 mg/kg. Medy původu JmK v tomto roce vyhovovaly vyhlášce. Jestliže zjištěné hodnoty porovnáváme se SN Český med, zjistíme, že 28 vzorků (ČR) s hodnotami v rozmezí 238,1 – 20,9 mg/kg a 10 vzorků původem JmK (91,8 – 20,9mg/kg) nevyhověly. Z vybraných 27 vzorků v roce 2008 sledovaným

Včelařská praxe kritériím vyhlášky nevyhověly 2 vzorky (oba z JmK) s hodnotami HMF 234,2 a 40,9 mg/kg. Uvedených 27 vzorků z roku 2008 bylo porovnáváno i se SN Český med. U 5 vzorků medů (ČR) byla překročena hodnota HMF s hodnotami 234,2 – 24,6 mg/kg a 3 vzorky z JmK měly hodnoty 234,2 – 27,5mg/kg. Při grafické presentaci obsahu HMF v medech z ČR a JmK vidíme (graf č. 1), že v roce 2005 mají medy přibližně stejný obsah HMF, kdežto v letech 2006 a 2007 byl obsah HMF daleko vyšší v ČR jak v JmK. Následujícího roku 2008 vidíme obrat hodnot v neprospěch medů z JmK, protože obsah HMF v JmK překročil víc jak dvojnásobně průměrný obsah HMF v celé ČR. Porovnáním jednotlivých vyšetření vzorků medu s vyhláškou č. 76/2003Sb. a se Svazovou normou Český med zjišťujeme, že SN odpovídal med JmK v le-

vou. Obsah sacharózy naznačuje, že se sacharózou mohlo být manipulováno (tab. č. 2, rok 2006) s hodnotou 7,8 g/100g. Další ukazatel zdravotní nezávadnosti a bezpečnosti – obsah HMF – byl v letech 2005 – 2008 silně rozkolísaný. Jednotlivé hodnoty se pohybovaly od 238,1 mg/kg (překračující vyhlášku č.76/2003 Sb. až 6x) do hodnoty <0,5 mg/kg. Zjištěné hodnoty obsahu vody i HMF mají vysokou vypovídající hodnotu o trvanlivosti medu, ale také o hygienické a technologické úrovni jeho získávání i všech technologických postupech, použitých u zpracovatelů. Svazová norma „Český med“, patřící k nejpřísnějším legislativním normám ve světě, povoluje limit HMF maximálně 20 mg/kg (vyhláška č. 76/2003 Sb., 40 mg/kg, za extrémních podmínek až 80 mg/kg). Co si pak my, včelaři, můžeme pomyslet o takových medech z ka-

A4  B'567 !""#$!""%
0
1214

&#)

















(()
<# 
5
6 2
76
&

78
 9:
 ;
0
3
4

tech 2005–2007. Velmi rozkolísané jsou výsledky vyšetřených medů z roku 2008. Obecně lze říci, že vyhlášce č. 76/2003Sb. odpovídaly všechny medy (ČR i JmK) v celém sledovaném období. Závěrem lze shrnout, že průměrné látkové složení českých medů v letech 2005 – 2008 včetně obsahu fruktózy a glukózy bylo v souladu s platnou legislati-

menných obchodů či „ze dvora“ (od 1. 1. 2012 podle 308/2011 Sb. již ….z prodeje „přímo“, tj. konečnému spotřebiteli), či o zpracovatelích medu, kteří „vyrobí“ med s hodnotou HMF, překračující zmíněné limity více než10 násobně? U vzorků medu s hodnotou 234,2 mg/kg nebo 203,5 mg/kg HMF určitě došlo k nevhodné manipulaci medem při jeho mnohdy

Podle SVS s medem nebyly letos větší problémy. V regionech se prosadily medy přímo od včelaře.

„dlouhé cestě“ ke konzumentovi. Byla s vysokou pravděpodobností hrubě porušena technologická kázeň, zejména v průběhu zahřívání medu při jeho ztekucování. Svůj podíl mohlo sehrát i dlouhodobé skladování nebo falšování medu některými „úpravami“, které u této komodity nejsou povoleny (např. nevhodně invertovaným cukrem apod.). Tato vysoká hladina HMF je u 345 vyšetřených vzorků medu naštěstí jen ojedinělá; zvýšenou pozornost zasluhují zejména ty lokality či zpracovatelé, kde ke hrubému překročení limitu dochází, dokonce i opakovaně. Naše získané výsledky ukazují, že se mezi českými včelaři najdou jak profesionálové na vysoké odborné i praktické úrovni, tak včelaři či zpracovatelé „zlatokopové“, kteří poctivé a v současné době i velmi pracné a náročné včelaření vidí jen z extrémního ekonomického pohledu a produkce kvalitního a zdravotně bezpečného medu s naturálními hladinami fruktózy, glukózy, sacharózy a HMF je jim zcela vzdálena; u takovýchto producentů či zpracovatelů je častější a důslednější péče orgánů státního dozoru dokonce žádoucí. Doc. MVDr. Vladimír Pažout, CSc., ([email protected]), je včelařem přes 50 let, byl učitelem VFU Brno, MVDr. Jana Lunerová, Brno

POUŽITÁ LITERATURA: Dyc, E. J. : Metody výroby pastovaného medu podle profesora Dyce. 1931. Blog.cz > Fascinovaný včelař > Archiv > Květen 2008 [ náhled na internet 4.5.2008 ] shlédnuto 4.5. 2012. Lunerová, J., Pažout, V.: Obsah vody v medu. Včelařství, 65, 2012, č. 6, s. 190-191. Lunerová, J. : Veterinární hygienický dozor nad produkcí a zpracováním medu na okr. Brno – venkov. Atestační práce. Brno: VFU, 2009. s. 74 – 98. Dupal, L.: Med – kvalita, vady, znehodnocení. Včelařství, 64, 2011, č. 11, s. 369-370. Marhan, J.: Jak je to s jedovatostí HMF. Včelařství, 65, 2012, č. 1, s. 6, 65. Přidal, A.: Včelí produkty. Učební texty. Brno: Mendlova zemědělská a lesnická univerzita, 2003. s.23, 62. Směrnice Rady 2001/110/ES ze dne 20. prosince 2001 o medu. Úř. Věst. L 10, 12.1.2002,s 47-52 (ES, DA, DE, EL ,EN, FR, IT, NL, PT,FI, SV) zvláštní vydání v českém jazyce, Kapitola 13, Svazek 27, s. 179 – 184.. Šámal, V.: Moje zkušenost s melecitózou. Včelařství, 65, 2012, č. 1, s. 6. Vyhláška č. 76/2003 Sb., kterou se stanoví požadavky pro přírodní sladidla, med, cukrovinky, kakaový prášek a směs kakaa s cukrem, čokoláda a čokoládové bonbony, ve znění pozdějších předpisů. Sbírka zákonů ČR, 2003, částka 13, s. 672 – 776. Vyhláška č. 289/2007 Sb., o veterinárních a hygienických požadavcích na živočišné produkty, které nejsou upraveny přímo použitelnými předpisy Evropských společenství. Sbírka zákonů ČR, 2007, částka 95, s. 3970 – 3986. www.n-vcelarstvi.sk – shlédnuto 12.4.2012

říjen 2012 l 335

Včelařská praxe

Jak jsem nemusel přijít o „metrák“ medu Registrační úlovou váhu, která byla popsána ve Včelařství 4/2011, dlouhodobě používám na dvou stanovištích, viz. www.apisdigital.cz. Váha č. 1 je umístěna na zahradě u rodinného domku v městské zástavbě, váha č. 7 je vzdálena cca 20 km v lesním prostředí. Dva grafy, které automaticky denně získávám, jsou celoročně vzájemně srovnávány. Udávají přímo hmotnost zásob, protože fixní hmotnost vlastních úlů se automaticky odečítá a navíc je u každé váhy k dispozici souběžný graf okolní teploty na stanovišti. Další článek v časopisu Včelařství (4/2012) popisoval řadu přínosů registrační úlové váhy a vyzdvihoval zejména její rentabilitu, kdy návratnost se pro cca 10 úlů (přiřazených jedné váze) může pohybovat od jednoho do dvou let, dle podmínek a způsobu jejího využití. Rentabilita se však vzhledem k mnohotvárnosti sestav a podmínek jen velmi těžko prokazuje. Musel by se porovnávat stav včelstev a medných výnosů včelstev ovlivněných vahou se včelstvy bez vážení na stejném vzorku, což však není možné. V letošním roce se mi bohužel naskytla příležitost doložit ztrátu, která vznikla v důsledku nemožnosti přistoupit k medobraní dle „požadavku“ váhy, a to z jednoduché příčiny onemocnění včelaře (pozn. red. autora tohoto článku). Jednou ze zásad sledování grafu hmotnosti je posuzování rychlosti jeho změn. Lze tak snadno zjistit a využívat „proluk“ snůšky nebo jen vícedenního „poklesu“ hmotnosti a volit vhodné termíny vytáčení nebo pořadí vytáčení z různých stanovišť. Tyto momenty lze bez průběžného sledování hmotnosti stanovit jen obtížně. Příkladem je bod A7 na celoročním grafu, (viz. obrázek č. 1), kde byl správně zvolen ter-

mín vytáčení 25. května dle váhy č. 7. Dalším vhodným bodem vytáčení byl 5. července bod B1 dle váhy č. 1 a 8. července bod B7 dle váhy č.7, jak je podrobněji vidět na čtvrtletním grafu, (viz. obrázek č. 2). Pro nemoc autora však tento požadavek splněn nebyl a medobraní se konalo až po poměrně dlouhém odkladu cca tří týdnů kolem 1. srpna (viz. body C1 a C7). Obě váhy evidovaly poměrně značný úbytek v době rozvinutých včelstev, která i přes silný let do úlu nic nedonesla. Graf v této době ukazuje buď zvyšující se, nebo snižující se úbytek, což napovídá, jestli lze očekávat ještě příznivější situaci ve snůšce. Pro potvrzení a pravděpodobnější odhad aktuální situace je účelné zohlednit předpověď počasí a aktuální fenologii v dané lokalitě. Úbytek takto vzniklý byl 12 kg u váhy č. 1 a 9 kg u váhy č. 7., za období cca 20 dnů. Denní přírůstky v době silné snůšky však

mohou být 2 až 3, špičkově 5 až 8 kg, kdy by se však včely neměly vůbec vyrušovat, natož jim vytáčet med. Ostatní, nevážená včelstva v každé skupině, se chovala zhruba obdobně, posuzováno dle jejich síly, intenzity letu a místních podmínek každého stanoviště. Váha č. 1 charakterizovala snůšku i ztrátu dvou úlů, váha č. 7 totéž pro stanoviště v lese s deseti úly. Celkem byla proto ztráta, tj. úbytek včelami spotřebovaného medu, 2 x 12 + 10 x 9 = 114 kg. Když pominu důvod nemoci, tato ztráta nemusela vzniknout, protože registrační úlová váha na vhodnost odběru medu včas a správně upozornila. Lze polemizovat, že tímto způsobem vykázané ztráty při následném zhodnocení nelze paušalizovat a že „po boji je každý generálem“. Že nelze předem určit, zda bude pokles krátký nebo dlouhý. Grafy ale nemají za cíl prokazovat (jako v tomto případě) výslednou ztrátu, ale diktují, kdy se má nebo kdy je nejlépe vytáčet, aby k takovéto ztrátě nedocházelo. Tento případ dokumentuje pouze to, jak velké ztráty mohou vzniknout při chybném odhadu, anebo nemožnosti dodržet vhodné termíny medobraní. Pro posouzení lokálních událostí je vhodný graf čtvrtletní, (viz. obrázek č. 2), pro celkový pohled, kupříkladu na posouzení strmosti (denní přínos), bývá vhodnější pohled na graf roční, (viz. obrázek č.1). Na závěr ještě drobná informace - roční graf je doprovázen postupně ubývajícím grafem minulé sezóny, takže lze porovnávat stejný úl v produkci i časovém rozvoji ve dvou následných letech. Ing. Josef Karásek, Karlovarsko

336 l Včelařství

Jak to dělám já

Klady a zápory „norského“ zimování Zejména v dřívějších číslech časopisu Včelařství (např. č.10/2001) se občas objevovaly články, seznamující včelaře s výhodami ozdravování včelstev pomocí tzv. norské metody zimování včelstev nebo o prospěšnosti zimování včelstev na panenském díle (ve Včelařství č.2/2010). Jen krátce připomenu, že podstata metody norského zimování včelstev spočívá v tom, že před zimním krmením vyndáme z plodiště a nástavku /pokud v něm zimujeme/ všechny plásty a nahradíme je mezistěnami. V úlu nesmí zůstat žádné souše. Plásty s plodem a zásobami dáme do včelstev, u kterých tuto metodu nebudeme aplikovat. Hned poté nepřetržitě podáváme cukerný roztok. Včelstvo asi během 7 až 10 dnů vystaví všechny mezistěny a cukerný roztok uloží do nově vystavěných buněk. Zimuje tedy na novém, panenském díle. Je samozřejmé, že k tomuto úkonu se hodí pouze včelstva silná a vitální. Kladem tohoto opatření je, že pokud ještě někdo včelaří na starých a zčernalých souších, docílí takto provedenou výměnou díla významného snížení nosemózy, choroboplodných zárodků v plástech, rezidua z léčiv a sníží riziko propuknutí moru včelího plodu. Přínosem je také rychlá obměna díla a získání nových souší. Negativní vliv, související s větším opotřebením včel při výstavbě nového díla a rychlé zpracování sladiny, nebyl v odborných časopisech, pokud vím, publikován. Je však také nutné důrazně říci, že

uvedená metoda má i svoje zápory, řekl bych dokonce svoje rizika a nebezpečenství. Je nanejvýš potřebné na ně poukázat. Před léty jsem norské zimování vyzkoušel v praxi. Včelařím na rámkové míře 39 x 30cm. Cenné zkušenosti, které jsem získal, spočívají zejména v tom, že velký pozor by si měli dávat zejména ti včelaři, kteří by chtěli použít tuto metodu na větší rámkové míře, jako např. 42 x 36, 39 x 30, 37 x 30cm apod. Jde o to, že v první fázi krmení bude s největší pravděpodobností probíhat vše podle předpokladu. Včely budou urychleně upravovat mezistěny v plásty a ukládat do nich sladinu. Kritický zlom však může nastat po odebrání asi 20 l roztoku, tj. přibližně 15 kg zásob. Právě v tomto okamžiku vzniká velké nebezpečí, protože nově vystavěné dílo, které zdaleka nemá takovou pevnost jako dílo starší, hmotnost sladiny neunese a ve střední části plástů se zbortí nebo se u horní loučky utrhne. Následný pohled na včelstva, u kterých jsem tuto metodu použil, (naštěstí jen u dvou včelstev) tak, jak jsem ho kdysi před léty musel prožít já, byl žalostný. Část včel obsedala přední venkovní stěnu úlu, z česen pozvolna vytékala sladina, loupež byla v plném proudu. Zborcené dílo i vrstva sladiny ležela i na dně úlů a zmítalo se tu množství ulepených včel. Dalším záporem norského zimování je deficit pylu v plástech. Včely do nově postaveného díla již mnohdy nemohou

(v přírodě se již nemusí v této době vyskytovat) přinést dostatečné zásoby pylu. Proto je nutné z jara dodat pyl z uskladněných zásob, pokud si jej nemohou včely v brzkém jaru v přijatelném množství včas přinést z venku. Dále se domnívám, že pro včely není to nejlepší zimovat na panenských plástech. Mají vyšší tepelnou vodivost. Je možné se jednoduše o tom přesvědčit. Před zimním obdobím totiž matka a včely dávají jednoznačnou přednost žemlově zabarveným souším. Nelze opomenout i poměrně vysokou pracnost této metody. Vyndávání všech souší a nahrazování je mezistěnami, ometání včel na mezistěny, dávání souší se zásobami a s plodem do jiných včelstev, to vše v čase, kdy je poměrně vysoká slídivost. Nedovedu si představit uplatňování tohoto způsobu obměny díla u většího počtu včelstev. Dále musíme počítat i s větším ekonomickým zatížením. Takto ošetřené včely totiž spotřebují větší množství cukerných zásob. Tímto příspěvkem však nechci říci, že na menších rámkových mírách by uvedená metoda nemohla být úspěšná. Upozorňuji však na výše uvedené skutečnosti a domnívám se, že každý včelař, když má tyto informace, sám posoudí, zda je pro něho výhodné a zejména vhodné tímto způsobem provádět podzimní obnovu díla. Vladimír Matějka, ZO ČSV Velká Bíteš

Aktuálně

Obnova registrace chovatele u ČMSCH, a.s. Českomoravská společnost chovatelů, a.s., ČMSCH, a.s., každoročně rozesílá registrovaným chovatelům potvrzení o registraci v ústřední evidenci podle zákona č. 154/2000 Sb. a každoročně žádá tyto chovatele o kontrolu registrovaných údajů. Pokud změny nastaly, chovatelé je do vyhrazeného prostoru čitelně uvedou a zašlou zpět. Pokud jsou údaje správné, nic se nevpisuje. Co se ale vyplňuje vždy, je údaj o počtu včelstev k 1. 9. aktuálního roku. Podrobnosti o registraci a hlášení počtu včelstev a umístění stanovišť včetně příslušných formulářů najdete v příloze Včelařství č. 8/2012 tak, jako každý rok, a také na našem webu www.vcelarstvi.cz v odkaze „formuláře“.

Při vyřizování dotací podle NV 197/2005 Sb. v platném znění bylo zjištěno, že řada chovatelů-žadatelů o dotaci není v evidenci chovatelů u ČMSCH, a.s., uvedena. Zjistilo se, že jde o chovatele, kteří po tři roky nereagovali na dopisy ČMSCH, a.s., a potvrzení o registraci v úřední evidenci nevraceli zpět. Byli proto z evidence vymazáni a to, aniž by byli o tomto kroku vyrozuměni. Upozorňujeme na tuto skutečnost a vyzýváme členy, kteří neobdrželi formulář hlášení do 21. srpna, aby se obrátili na informační službu ČMSCH, a.s. - kontakty najdete v příloze Včelařství č. 8/2012 na str. 14, a svou registraci obnovili. Je nutné vždy jednat o obnově registrace nikoli o registraci nové. Chovatelům, kteří již měli své regist-

rační číslo a byli pro nečinnost vymazáni z evidence, by se mělo jejich číslo znovu obnovit. Apelujeme též na ty ZO, které v rámci dohody se svými členy zasílají hlášení hromadně za všechny své členy, aby pamatovaly na to, že je třeba svůj závazek nezanedbat, skutečně zasílat všechna hlášení, i ta, kde ke změnám nedošlo a to ani ke změnám počtu včelstev. Upozorňujeme, že pokud žadatel o dotaci, v jejichž podmínkách poskytování je povinnou náležitostí údaj o registračním čísle chovatele, nebude uveden v ústřední evidenci chovatelů, pak dotaci nedostane! Mgr. Jarmila Machová

říjen 2012 l 337

Aktuálně

Včelařská Země živitelka Jako každý rok na přelomu srpna a září otevřel svým návštěvníkům brány českobudějovického výstaviště populární mezinárodní agrosalon Země živitelka. Tentokrát již po 39. Mezi základní témata letošního agrosalonu patřily obnova a rozvoj venkova, rostlinná a živočišná výroba, zemědělská technika, potravinářská výroba, lesní a vodní hospodářství, zahradnictví a pěstitelství, služby pro zemědělství, tvorba a ochrana životního prostředí, ekologické technologie a stavby, alternativní zdroje energie, bioprodukty, výrobní a zemědělská družstva. Krom těchto nosných nomenklatur se v areálu v pavilonu H našlo i místečko pro menší expozici Českého svazu včelařů. Letošní Zemi živitelku organizátoři pořádali ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství ČR, Ministerstvem pro místní rozvoj ČR, Agrární komorou ČR a Potravinářskou komorou ČR, která přijala partnerství nad oborem potravinářství. Nemalý prostor pro propagaci svých aktivit včetně podpory kvalitních českých potravin tu zaujímal i Státní zemědělský a intervenční fond. Agrosalonu se zúčastnilo 539 vystavovatelů z České republiky, ale také z Austrálie, Belgie, Běloruska, Dánska, Finska, Francie, Itálie, Německa, Norska, Polska, Rakouska, Řecka, Slovenska, Slovinska, Srbské republiky a Ukrajiny. Jedním z neoficiálních hesel letos v Českých Budějovicích bylo: „Český výrobce – český zpracovatel – český distributor – český spotřebitel“. Organizátoři také přiřadili výraznou prioritu regionálním potravinám, oceněným v regionálních soutěžích jednotlivých krajů, které získaly značku kvality „Regionální potravina“ popřípadě národní značku kvality „Klasa“. Jejich výrobci si dali sraz v nejnovějším pavilonu budějovického výstaviště, označeném písmenem „T“. Zde ocenění producenti potravinářských výrobků jednotlivých regionů po celou dobu trvání akce pořádali ochutnávky a zájem o ně byl nebývalý. Pro včelaře je velkým vyznamenáním, že téměř ve všech regionálních zastoupeních dávali ochutnat oceněný český med. Mezi oceněnými bylo i několik producentů medoviny či dalších výrobků ze včelích produktů. Včelařskou expozici mohli najít včelaři v pavilonu „H“. Ač nijak velkou rozlohou, na nedostatek návštěvníků si včelařská účast stěžovat nemohla. Bylo tu živo od za-

Medomety ve včelařské expozici

Instalace demonstračního úlu

čátku do samého konce výstavy. Zatímco v přilehlém salonku se střídaly významné návštěvy, včelaři z blízkého i širokého okolí obdivovali vystavené medomety, tavicí vanu, nádobu na vyváření vosku, pastovací přístroj či odvíčkovací zařízení. Další zase ve stánku ČSV mohli vychutnat medovinu, podívat se na vystavený klát, vystavený slavnostní včelařský prapor a nechyběl ani demonstrační úl s živými včelami. Drtivá většina však přišla také proto, aby tu mohli s přítomnými odborníky prodiskutovat své zkušenosti se včelařením, dozvědět se o novinkách v oboru, seznámit se s novými trendy v boji proti včelím chorobám, s kvalitou a cenami letošního medu a podobně. A také aby se všichni vzájemně podpořili v úsilí překonat současné problémy a pokusit se o další rozvoj našeho včelařství. O tom, že Český svaz včelařů patří mezi renomované organizace, které mají nezanedbatelný společenský význam, svědči-

ly i návštěvy významných státních a hospodářských činitelů. Milé bylo, že jako jeden z prvních navštívil včelařskou expozici bývalý premiér a nynější kandidát na českého prezidenta M. Zeman, aby si připil s přítomnými na lepší budoucnost českého včelařství. Po něm následovala plejáda dalších významných hostů v čele s ministrem zemědělství P. Bendlem, prezidentem Agrární komory ČR J. Velebou, současným hejtmanem Jihočeského kraje J. Zimolou i bývalým hejtmanem J. Zahradníkem. Nechyběli ani zástupci ministerstva zemědělství, ministerstva pro místní rozvoj, SZIF, SVS a dalších orgánů a organizací. Bilancujeme-li letošní včelařskou účast na agrosalonu Země živitelka v Českých Budějovicích, můžeme konstatovat, že organizátoři z OO ČSV České Budějovice udělali pro úspěch akce vše, co bylo v jejich silách. Málokdo spočítá hodiny, které strávili nejen v prostorách expozice, ale především při její přípravě, organizátoři v čele s P. Stiborem. Kolik času v průběhu oněch sedmi dnů trvání výstavy nezištně věnovali návštěvníkům J. Zimen, D. Ottová, M. Jaroš, J. Linhart, S. Pokorný, V. Frána, J. Durčanský nebo S. Pánek. Jak se již stalo tradicí a jak praví slogan „Bez medu to nejde!“, neobešlo se to ani v hlavním městě Jihočeského kraje bez ředitele implementační agentury J. Cafourka, jehož trochu odrostlejší včeličky okrášlovaly výstaviště a drobným medovým dárkem nabádaly návštěvníky ke konzumaci této vynikající potraviny i pochutiny v jednom.

Na Zemi živitelce došlo k mnoha významným setkáním. Včelařskou expozici právě navštívil ministr zemědělství Petr Bendl a představitelé SZIF 338 l Včelařství

kaa

Náš rozhovor

Zlatá Verunka V naší organizaci máme to štěstí, že podporujeme nejlepšího českého i mezinárodního včelaříka. Tím je pro rok 2012 Veronika Šebková. Protože si všichni v organizaci vážíme mladého nástupce, který dokáže úspěšně reprezentovat nejen Českou republiku, ale i náš „Spolek pro Dvůr Králové nad Labem a okolí“ a zároveň ZŠ v Dubenci, přinášíme čtenářům časopisu Včelařství rozhovor s naší zlatou Verunkou.

Veronika Šebková

Nejdříve se samozřejmě musím zeptat, kdy jsi začala včelařit a co tě ke včelaření nalákalo? Včelařit jsem začala ve 4.třídě tj.před cca 6 lety, kdy byla možnost se přihlásit v naší dubenecké škole do včelařského kroužku. Šla jsem do kroužku, protože z předešlých školních akcí se mi líbilo stáčení svíček z mezistěn. První hodina mě nadchla a už jsem tam zůstala až do 9. třídy. Jak vzala rodina, že budeš ve včelařském kroužku a začneš včelařit? Rodiče mi takříkajíc nechávají volnou ruku. Kroužek jsem si sama vybrala, i když moc nevěřili, že u včel zůstanu. I včely na zahradě moc nechtěli, ale postupně se jim včelaření dostává pod kůži a už jsou do nich skoro stejní blázni jako já. Teď v půlce července sis konečně přivezla domů svoje první dvoje včelstva. Jaké to je skutečně vlastnit včely a ne se na ně jen chodit koukat? Je báječné je pozorovat, těšit se z nich, jak pěkně létají a zároveň mít strach, aby na ně nespadl strom nebo je nezaplavila voda. Mám totiž stanoviště blízko potoka. V jakých úlech včelaříš a proč? Dostala jsem dvě včelstva, jedny od Včelařského spolku Dvůr Králové a druhé od manželů Soprových ze Zábřezí. Úly s rámkovou mírou 39x24cm jsem vyhrála jako první cenu ve Zlaté včele. Úly jsou nové, zateplené a s bílými podložkami na monitoring varroázy. Tenhle rozměr jsem si zvolila sama, protože jsem na něj zvyklá z kroužku. Samozřejmě mě ostatní přemlouvali, ať se dám na nízkonástavkové úly. To že pak rámky s medem nebudou tak těžké. Ale rozhodla jsem se pro to, co už znám. Příští rok ukáže, jak včely budu zvládat. Musím také poděkovat Soprovým za velmi neagresívní včelstvo. Můžu se k nim přiblížit na metr a nepozoruji žádné útočné chování. Jen si spokojeně létají za potravou. Jak celkově vidíš naši včelařskou soutěž Zlatá včela? Je to každý rok hodně podobné, máme dobrý systém, takže není třeba dělat velké

změny. Příjemné je vidět staré známé z loňska i poznat další malé včelaříky. S těmi, co jsou ve stejném věku a už příští rok ve Zlaté včele nebudou, máme tajnou dohodu, že se po maturitě sejdeme na dvouletém nástavbovém oboru Včelař v Nasavrkách. Uvidíme jak to dopadne, přece jen to bude nejdřív až za 4 roky. Setkáváš se někdy během roku s účastníky Zlaté včely? Ještě se scházíme na 14denním táboře v Nasavrkách. Tam si to alespoň užijeme delší čas a bez nervů kolem soutěže. Je pro tebe náročné připravovat se na Zlatou včelu? Připravovat se musí každý a na každé kolo, vždy dokáže člověku něco uniknout. Své hra-

První místo na IMYB 2012 získal tým České republiky

je i nervozita při samotné soutěži. Výhodou ale je, že se vždycky, ať už je to přímo soutěž nebo jen tábor, naučíme něco nového. Na začátku prázdnin se konal IMYB. Mezinárodní soutěž mladých včelaříků, která měla být původně ve Švýcarsku, ale nakonec se konal v Praze. Jak se ti letos líbil? Bylo skvělé, že i přes problémy dokázal J. Píza, J. Cafourek a jeho tým vše během měsíce připravit a soutěž proběhla bez problémů. Musím jim i za ostatní včelaříky poděkovat, jak jsme si to užili, a to nejenom samotnou soutěž, ale i doprovodný program. Kolik se nakonec účastnilo zemí a jaké to je být 3 dny s mladými včelaři, kteří neumějí česky? Z původních 21 zemí nakonec přijeli zástupci jen ze 14 států. Novinkou ale bylo, že už to vlastně nebyla jen evropská soutěž, ale částečně asijská. Přijeli k nám i zástupci Izraele a hned bylo více zážitků. Jinak mezi sebou v dnešní době už hodně komunikujeme

anglicky a návody k soutěži byli v různých jazycích. Celkově jsme si IMYB užili i proto, že bylo pěkné počasí. Je opravdu IMYB na vyšší úrovni, nebo je to jen takové zopakování Zlaté včely? Pro nás české účastníky to je hodně podobné jako Zlatá včela. Stejné je to i pro sousedy Slováky. Ti nemají krajská kola, ale rovnou celostátní. Přece jen tam není tolik kroužků jako u nás. V jiných zemích, jako je třeba Anglie, u nich soutěž podobná Zlaté včele neexistuje. Včelaříci napíšou práci, kterou musejí obhájit před komisí včelařů, a ti nejlepší pak jedou na IMYB. Novinkou na IMYB letos bylo značení matek, které jsme dělali na trubcích. Pro některé země to asi není pro včelaře běžné značit včelí matky. Pro některé soutěžící zase nebylo jednoduché vzít tu malou včelu mezi prsty, nesmáčknout ji a ještě ji označkovat. Ještě se vrátím ke včelařskému kroužku v Dubenci. Je příprava včelaříků v pohodě a jak se vůbec včelaří pod vedením včelaře Marka? Vždycky je co zlepšovat, ale v dnešní době na to nejsou moc velké finance a my mladí včelaři jsme rádi, že nás vůbec někdo vede a dá nám možnost se prosadit mezi staršími včelaři. Rozhodně máme dobré základy jak v teoretické, tak praktické části, což je vidět na výsledcích ve Zlaté včele. Kdo vás na soutěž vlastně připravoval? Za perfektní teoretickou přípravu, zvlášť bych pak vypíchla botaniku, vděčím hlavně panu učiteli Provazníkovi. Na praktickou část nás připravil pan Marek, který nám pomáhá se třemi včelstvy. Za to i jemu obrovské díky. Samozřejmě musím poděkovat panu řediteli Malému, že máme učebnu na teorii, dílny na přípravu rámků a včelín na pozemku školy. Poděkování patří i včelařům ze Včelařského spolku pro Dvůr Králové nad Labem a okolí. Nejenom, že nám před 10lety pomohli přestěhovat včelín na pozemek školy, ale za naše úspěchy nás spolek odměňuje věcnými dary, které potřebujeme ke včelaření. Jaroslava Hrdinová, ZO ČSV Dvůr Králové nad Labem

říjen 2012 l 339

Včelařská historie

Jak se v minulosti včelařilo na Valašsku Valašsko je jednou z mála oblastí, v nichž se slohová kultura privilegovaných vrstev téměř neprojevila. Lidová kultura Valašska je pastevecká a má tudíž mnoho návazností k ostatním pasteveckým kulturám Karpat1 . Hlavním stavebním materiálem zde vedle kamene bylo dřevo, střechy se kryly dřevěným šindelem, a totéž můžeme pozorovat na typických valašských včelích úlech – jsou to většinou hladké nezdobené kláty se šindelovou stříškou. Než si však blíže představíme typické historické včelí úly z valašského prostředí, pojďme se podívat do dávné minulosti, do doby, kdy se včelaření na Valašsku teprve rozvíjelo. Tato na severovýchodě naší republiky ležící oblast byla pro své drsné podmínky a neúrodnou půdu tradičně řídce osídlena, ke zvyšování hustoty obyvatelstva zde dochází až od 13. století, kdy se první osadníci usazují v povodí řek. Nejvýznamnějším iniciátorem osídlování tohoto území byl především olomoucký biskup Bruno ze Schaumburku (1205 – 1281), který, ač Němec, osídloval území slovanským etnikem. Později ve století 15. v souvislosti s tzv. valašskou kolonizací přicházejí do dosud zalesněných valašských kopců Valaši z uherských Karpat, kteří sem ženou stáda hrubovlnných ovcí valašek, dobře přizpůsobených pobytu v nevlídném horském prostředí. Již zmíněný biskup Bruno na svých panstvích velice dbal také zřizování včelínů a ovocných zahrad. Takové včelíny jsou doloženy nejen v městech a předměstích, ale i v horách. Už za pánů ze Žerotína (rožnovsko-meziříčské panství koupili od Pernštejnů v roce 1548) máme doklady, že si poddaní mohli koupit malý kousek lesa, ten vyklučit (tj. zbavit stromů) a vybudovat zde svůj včelín, hajní pak měli dohlížet, aby se v blízkosti včelínů vysazovaly především lípy, javory, třešně i jiné stromy, z nichž mají včely užitek. Velká spotřeba medu, používaného jako sladidlo, a vosku, využívaného především k výrobě svící, činila ze včelaření živnost poměrně výnosnou. Původně samozřejmě i valašští včelaři vybírali med z dutin divoce žijících včel, než začali včelařit, nejspíše opět z podně-

Detail klátového úlu s obličejovými česny ve Valašském muzeu v přírodě, Rožnov pod Radhoštěm) 340 l Včelařství

Včelín Orságova statku v Karolince

tu biskupa Bruna ze Schaumburku, v lesních brtích a později podomácky. Ten také ve své poslední vůli stanovil, aby na jeho panství ve Svitavách, Mohelnici a Kelči byly založeny včelíny2. S povolením vrchnosti se včelaři směli sdružovat do tzv. bratrstev, podobných středověkým cechům, měli dokonce i svou gruntovní knihu, tzv. medařská registra. Včelaři na meziříčsko-rožnovském panství získali i medařské právo, a sice roku 1591 od Bernarda ze Žerotína, které obsahovalo krátké ponaučení o včelaření a nařízení na ochranu včelařů i včel. Dle medařských register můžeme usuzovat, že ještě koncem 16. století se na Valašsku hojně provozovalo lesní vče-

Klátový úl s česny inspirovanými hrubolhotským evangelickým prostředím, Valašské muzeum v přírodě, Rožnov pod Radhoštěm)

laření, přičemž brtě patřily majiteli lesa, proto se z brtí každoročně o svátku sv. Jiří odváděl poplatek do panské komory. Mnozí poddaní proto již tehdy raději včelařili v ohrazených včelínech při domech v zahradách, neboť z nich žádný plat odvádět nemuseli. Rozšiřování včelínů pak mělo i na chudém Valašsku za následek postupné zúrodňování dosud pustých oblastí. Největší rozkvět včelaření na Valašsku zažívalo do poloviny 17. století, kdy pánové ze Žerotína zdejším medařům udělovali četná práva, úpadek však přinesla třicetiletá válka, po níž zůstala místy až polovina domů na meziříčsko-rožnovském panství pustých. K opětovnému rozvoji včelaření na Valašsku dochází znovu až koncem 17. století a ještě ve století 18. obhospodařovali někteří včelaři až stovku klátů3. Jasnou představu, jak se v dávné minulosti na Valašsku včelařilo, si můžeme udělat i v dnešních dnech díky návštěvě Valašské dědiny ve Valašském muzeu v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm. Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm (dále jen VMP) bylo založeno roku 1925 z popudu bratrů Jaroňků. Skládá se ze 4 areálů – v Rožnově pod Radhoštěm se nachází Dřevěné městečko, Valašská dědina a Mlýnská dolina, 4. areálem jsou Pustevny, přičemž včelí úly jsou rozmístěny v Dřevěném městečku a Valašské dědině. Úly jsou zde umístěny tak, jak je bývalo v minulosti možné vidět ve skutečnosti, tedy v záhumení či na sadu. Pro Valašsko typické úly jsou pouze ty ve Valašské dědině, které jsou

Včelařská historie uspořádány jako včelníky. Co se týče úlů v Dřevěném městečku, jejich historie je složitá a odborné názory se v této problematice rozcházejí. Nejčastěji bývají vykládány v souvislosti s lidovými tradicemi okruhu umělců soustředěných kolem Dušana Jurkoviče, případně s okruhem malířů kolem dr. Hrstky ve Štramberku4. Původ na Valašsku mají s největší pravděpodobností jen úly nezdobené, podobné těm v Dědině, které jsou naopak pro Valašsko zcela typické. Úly se zdobenými obličejovými česny, jak je můžeme vidět Dřevěném městečku, byly v minulosti naopak typické pro místa s německým osídlením, do spojitosti s Valašskem se však dostaly omylem právě díky tomu, že se prezentují jako exponáty ve Valašském muzeu v přírodě. Česna úlů v Dřevěném městečku ve VMP mají nejčastěji podobu lidských masek. Motiv masky není v umění vesnického lidu přitom ničím neobvyklým, dodnes se v např. masopustním veselí setkáváme s různou funkcí masek jakožto obrazu lidské tváře, znetvořené v grimasu úděsu či smíchu, či jako zástupu nadpozemské bytosti. Česna si Valaši vyráběli většinou v zimním období z rozpůleného špalku, kdy zadní strana byla přizpůsobena k umístění na vypouklou stěnu klátu. Česna bývala často polychromována, avšak barvy většinou vybledly a oprýskaly. Tváře na česnech jsou přesto i v dnešních dnech velice výrazné, vletový otvor bývá umístěn do otevřených úst. Od poloviny 19. století existují na východní Moravě kusé zmínky o existenci včelích úlů s antropomorfní výzdobou v ploše klátu, tedy nikoliv již jen na česně, jak je pro tento kraj typické. Dle archivních pramenů také vznikl v Lužné u Vsetína pro zdejší kraj netypický klát ve tvaru lidské hlavy, jenž je však doložen jen ústně5. Richard Jeřábek, významný český etnolog (1934 – 2006) se ve svých studiích6 snaží vyvrátit dle něj mylnou domněnku, že úly v městečku mají svůj původ na Valašsku. Jelikož v samotném muzeu doklady o původu úlů k nalezení nejsou, obrátil se R. Jeřábek k historickým fotografiím z okolí Štramberka a pamětníkům jejich původního umístění. Dle toho klade původ klátů do okolí Ženklavy7 a Lichnova. Za autora česen určil sochaře Miroslava Bublíka, který je měl vytvořit původně pro školní kolekci zemědělského inventáře Státní odborné školy pro zpracování dřeva ve Valašském Meziříčí, jako další autory určil samouky řezbáře Kulišťáka a Randýska. Miroslav Bublík vytvořil asi 5 česen, z nichž jsou ve skanzenu k vidění jen 4, páté je nezvěstné. Jedná se o česna v podobě ženské hlavy, dvě česna v podobě krále a dvě česna v podobě mužských tvá-

ří. Podobná jsou však česna v depozitáři Etnografického ústavu v Brně, dle inventárních knih také pocházejí z Valašska8. Na Bublíkova česna navazuje dle R. Jeřábka tvorba rožnovského rolníka Ludvíka Kulišťáka, který v letech 1922 – 24 na výzvu rožnovského stolaře Kramoliše vytvořil několik česen, která měla být použita přímo k výzdobě včelích úlů v plánovaném skanzenu. V Kulišťákově tvorbě je jasně patrné, že je to řezbář-samouk, který se inspiroval již existujícími česny ve sbírkách rožnovského skanzenu. Dnes můžeme vidět ve VMP v Rožnově pod Radhoštěm pouze 3 Kulišťákova česna, představující mužské tváře bez poprsí9. Oproti profesionalitě Bublíkových řezeb se u Kulišťákových úlů setkáváme spíše s osobitou lidovou amatérskou tvořivostí. Poslední skupinu reprezentuje práce řezbářského samouka Josefa Randýska, který dvě česna vyřezal na objednávku původního majitele úlu Bohuslava Vandrucha z Hrubé (dnes Velké) Lhoty. Jedno česno nese motiv sedící ženy v dlouhých šatech, na druhém je zobrazen biblický Jonáš. Tento motiv není v lidovém umění běžný a Jeřábek jej vysvětluje tradicí znalostí biblických postav ve hrubolhotském, silně evangelickém prostředí10. Zajímavý je také historický způsob zateplení klátů na zimu, který je ve Valašské dědině v zimním období prezentován, a sice kláty jsou obalovány slámou, která plní funkci tepelné izolace. Včelí úly v celém reálu muzea již neslouží k chovu včel, v minulosti ale byly včelstvy osazeny. V expozici jiného valašského muzea, Karlovského muzea ve Velkých Karlovicích, můžeme nalézt pouze jeden klát, který reprezentuje tradiční způsob včelaření na Valašsku v minulosti, čili prostý opracovaný klát se šindelovou stříškou a jednoduchým česnem. Tento klát však není původní, ani nikdy nesloužil ke včelaření, jedná se totiž o neúplnou repliku

Původní snímek úlů ve Štramberku

z poloviny 90. let 20. století, bez rámků. Z oblasti Velkých Karlovic se však dochovalo několik historicky cenných fotografií, např. kláty z údolí Velkých Karlovic, Podťatého, nebo kláty z Karolinky z první poloviny 18. století ze statku Orságů. V Karolince se také nacházela jedna z posledních funkčních původních včelnic, sestávající z několika řad klátů původního typu, které nebyly předělány na rámkovou míru. V úzkém prostoru včelího úlu byl v horní třetině dřevěný kříž pro zpevnění včelího díla. Tato skupina úlů byla zcela funkční ještě v 50. letech 20. století. Skupiny špalků stály na dřevěných prknech, podložených plochými kameny, jednotlivé skupiny špalků byly kryty společnými šindelovými sedlovými stříškami. Otvory do úlů byly kryty dřevěnou deskou, ke špalku přichycenou dřevěnými kolíčky. Škvíry a praskliny bývalí včelaři zamazávali mazanicí s plevami, česna těchto úlů jsou jednoduchá, okrouhlá, bez letáků11. V současnosti jsou i tyto kláty součástí expozice Valašské dědiny ve VMP v Rožnově pod Radhoštěm. Mgr. Ivana Martišková autorka je historikem Muzea regionu Valašsko ve Valašském Meziříčí

POZNÁMKY: 1 Zpracováno dle www. folklorweb. cz [2008- 11-02]. 2 DOMLUVIL, Eduard. Valašsko-meziříčský okres. Vlastivěda moravská. Brno: 1914, str. 89. 3 Tamtéž, str. 91. 4 Zpracováno dle údajů poskytnutých PhDr. Jiřím Langerem, podobné projev lze dle něj nalézt v Polsku, na Slovensku, v Litvě či na Ukrajině. 5 JEŘÁBEK, Richard. Antropomorfní klátové úly z východní Moravy. In Slovácko, 1965, roč. 7, str. 62- 65. 6 JEŘÁBEK, Richard. Identifikace obličejových česen z východní Moravy. In Český lid, 1966, roč. 53, str. 95- 100. 7 Zde bylo koncem 19. století dle R. Jeřábka minimálně 95% obyvatel německé národnosti. 8 Konkrétně se jedná o česno inv. číslo 1.2-33, do Etnografického ústavu získáno darem Josefa Juřaka ze Ženklavy u Štramberka roku 1925. Dalším podobným česnem z Etnografického ústavu je česno s inventárním číslem 1.234, jedná se přímo o dar dr. Hrstky z roku 1925. Třetím podobným je česno s inventárním číslem 1.2- 35, taktéž se jedná o dar dr. Hrstky z roku 1925 9 JEŘÁBEK, Richard. Identifikace obličejových česen z východní Moravy. In Český lid, 1966, roč. 53, str. 95- 100. 10 Dodnes stojí na návsi ve Velké Lhotě původní dřevěný evangelický kostel, poslední svého druhu v České republice, který se dochoval v původní podobě z doby svého vzniku, tedy krátce po vydání tolerančního patentu Josefem II. 11 TEMPÍR, Zděněk. Z historie včelařství. Poslední původní špalky- kláty v Čechách a na Moravě. In Včelařství. Časopis Českého svazu včelařů, 2001, č. 4, nečíslováno. říjen 2012 l 341

Jak začít včelařit (část 10.)

Něco o medu Je nejznámější a nejdůležitější včelí produkt. Jeho složení se liší podle toho, z jakých rostlin včely sbíraly nektar a medovici. Včelám se odebírá obvykle v měsících květen až červenec. Med dělíme na květový (nektarový) a medovicový, dále na medy jednodruhové a smíšené, dělené podle oblasti původu či druhu rostlin, které včely převážně navštěvují apod. Z toho plyne, že se v medu některé látky vyskytují v různém zastoupení a některé se v medu vyskytnout nikdy nemohou. Největší část medu tvoří cukry glukóza a fruktóza v poměru 1:1 až 1:2. Pokud podíl glukózy výrazněji přesahuje fruktózu, med tuhne (krystalizuje) rychleji. U medovicových medů se vyskytuje také cukr maltóza. Barva medu je typicky žlutá, běžné odstíny se pohybují od světle žluté po tmavě hnědou až černou. Existují i načervenalé odstíny a med zelenožlutý. Modrý odstín nebyl pozorován. Měrná hmotnost medu je 1,4 kg/dm3, to znamená, že jeden litr medu váží 1,4kg. Množství medu se vždy určuje podle jeho hmotnosti. Med obsahuje určité množství vody, které může dosahovat až 20%. Pokud je množství vody menší, nemohou se mikroorganizmy v medu množit a med se nekazí. Při vyšším množství vody se obvykle rozkvasí a med je na vyhození. Med je hygroskopický, neboli pohlcuje vlhkost ze vzduchu. I touto vlhkostí se původně dobrý med zředí, zkvasí a tím zkazí. Proto jej musíme skladovat v suchém prostředí a jako obal používáme nejčastěji sklenice s víčky, které dobře těsní. Do medu se nesmí nic dalšího přidávat. Přesto Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) stále nacházela a nachází medy falšované. Med dále obsahuje stopové množství dalších látek cenných pro lidské zdraví, které právě tvoří jeho výjimečné postavení mezi potravinami, jako jsou enzymy, vitamíny, pylová zrna a další. Bohužel tyto látky, i když jsou v medu dobře zakonzervované, se přehřátím zničí. Jejich množství a kvalitu je i dnes obtížné změřit, proto se na jejich kvalita usuzuje podle kvality jiných, doprovodných látek, které se v medu také vyskytují a jsou stejně citlivé na poškozující faktory, například na přehřívání. Med má při porovnání se stejným množstvím jiných běžných potravin vyšší cenu. Proto se již dlouho snaží někteří výrobci vyrábět med umělý, jehož výrobní cena je podstatně nižší, než cena medu včelího, za včelí med jej vydávat, draze prodávat a tím se obohatit. Jsou to směsi různých 342 l Včelařství

Když jsou plásty plné medu, foto M. Škvor

Čerstvě stočený med, foto M. Škvor

cukrů a dalších látek. Látky, které jsou pro lidský organizmus tak potřebné, v něm však pochopitelně chybí, protože je zatím nikdo uměle vytvořit neumí. Proto se takovéto sirupy často míchají s opravdovým včelím medem pro ztížení odhalení tohoto falšování. To, že je část medu nahrazena bezcenným sirupem často prozradí cizí látky (např. diastázy), které vznikají při velkovýrobě sirupu a s ním se dostanou do medu při jeho falšování. Výroba umělých medů není v možnostech nějakých soukromníků či zájmových včelařů, protože nemají k dispozici velké laboratoře a další potřebné speciální zařízení na jeho výrobu.

opatrným zahříváním. Falšované medy krystalizují buď obtížně, nebo vůbec. Cukernatění medu je laický výraz pro krystalizaci medu. Může svádět k mylné představě, že takový med je nějakým umělým způsobem vytvořen z cukru nebo že se med přeměnil na obyčejný cukr. Měli bychom si vždy najít čas a zákazníkovi tento pojem vysvětlit a výraz nepoužívat. Pastovaný med je v principu zkrystalizovaný med, který byl během krystalizace míchán, takže se nemohly vytvořit velké krystaly tvořící tuhost medu. Je také plnohodnotný jako původní tekutý med, jeho výhodou je, že se již neroztéká, z namazaného chleba nekape, a proto mu řada spotřebitelů dává přednost.

Význam některých pojmů, které se objevují v souvislosti s medem VODA se v medu vždy vyskytuje a její obsah musí být menší, než 20 procent. Včely se snaží obsah vody v medu minimalizovat. V principu jde vlastně o konzervování potraviny jejím sušením. Zvýšené množství vody umožňuje množení mikroorganizmů v medu a tím jeho poškození. Proto je obsah vody v medu ve všech příslušných předpisech limitován. KRYSTALIZACE medu je přirozený proces, při kterém med ztuhne. Krystalizací se pro člověka důležité látky obsažené v medu neničí. Včelí med krystalizuje během několika týdnů až měsíců. Jen výjimečně se vyskytují medy, které nekrystalizují. Do tekutého stavu jej lze převést

PŘEHŘÁTÝ MED je med, který prošel vysokou teplotou, např. při neopatrném ztekucování. Vyznačuje se tím, že jeho opětná krystalizace proběhne často až po dlouhé době nebo vůbec. Jeho cenné látky však byly zničeny a proto má hodnotu pouhého sladidla. HMF - hydroxymethylfurfural je látka, která se v medu běžně vyskytuje v množství řádu jednotek mg/kg. Tato látka v této koncentraci nemá na člověka vliv. Přehříváním medu se však množství této látky zvyšuje. Vzniká i při některých chemických procesech při výrobě umělého medu. Proto je normami stanoven limit výskytu této látky v medu. Překročení to-

Jak začít včelařit (část 10.) hoto limitu obvykle signalizuje nějaké nedovolené změny, které mohly poškodit či zničit v medu jiné vzácné látky, jejichž parametry třeba jinak neumíme změřit. VČELÍ VOSK by se v medu neměl vyskytovat. Med se před plněním do obalů (sklenic) obvykle cedí jemnými síty, které případné úlomky včelích buněk zachytí. Pokud člověk spolkne kousek včelího vosku, projde jeho trávícím ústrojím bez jakéhokoliv účinku. Včelí vosk se od včel také získává, uplatnění nachází v kosmetice, konzervaci potravin apod. Jeho cena je srovnatelná s cenou medu. FALŠOVANÝ MED je výrobek, který se za včelí med vydává, ale alespoň část obsahu je jiného původu, než včelí med. Vydáváním laciné náhražky za včelí med se obchodníci neoprávněně obohacují klamáním zákazníků. Zákazník obvykle nerozpozná falšovaný med od nefalšovaného a na to podvodníci spoléhají. Falšované medy se velmi často objevují ve velkých obchodních řetězcích. Výroba falšovaného medu není jednoduchá a zájmový včelař není schopen vytvořit nějakou použitelnou napodobeninu. DIASTÁZA JE ENZYM, který se ve včelím medu nikdy nevyskytuje. Vzniká například při některých způsobech výroby umělých medů chemickým štěpením obilných škrobů apod. Přítomnost diastázy v medu vyvolává podezření na to, že alespoň část obsahu není včelí med, ale nějaká laciná náhražka. ZKVAŠENÝ MED je med znehodnocený kvasným procesem. Pro vznik kvasného procesu musí být v medu zvýšen obsah vody. Zkvasit může i zkrystalizovaný med. Zkvašený med nelze jako potravinu použít. ANTIBIOTIKA se v medu nesmí vyskyto-

vat, med s antibiotiky je zařazen mezi nebezpečné potraviny. V zahraničí se k léčení některých včelích chorob antibiotika legálně či ilegálně používají a tím se mohou v některých importovaných medech vyskytnout. V minulých letech již inspekce takové medy zachytila a došlo k vracení dodávek medu. U nás je použití antibiotik při léčení včelích nákaz přísně zakázané a naši včelaři k antibiotikům nemají přístup. FILTROVANÝ MED je med bez pylových zrn. Pyl byl z medu údajně odstraněn jakousi filtrací. Nejčastěji se však jedná o medy umělé, do kterých se výrobci ani neobtěžovali přimíchat nějaký pyl. Pro legalizaci tohoto způsobu falšování medu se tento pojem protlačuje do norem. CUKRY C4 jsou cukry, které vytvářejí nemedonosné rostliny jako je například kukuřice nebo cukrová třtina. Zjištěný obsah C4 cukrů tedy prokazuje dodatečné doslazování medu, které není dovoleno. Med je totiž v předpisech definován jako potravina přírodního sacharidového charakteru, do které se nesmí přidávat žádné jiné látky. MEDOVINA je alkoholický nápoj vzniklý zkvašením roztoku medu. Med se zředí vodou na určitou koncentraci a pro správné kvašení se přidá příslušná kultura vyšlechtěných kvasinek. Další postup je podobný postupům při výrobě vína. Koncentrace alkoholu v medovině je přibližně 15 procent. Do medoviny se nesmí přidávat další alkohol. PLÁSTEČKOVÝ MED jsou malé plásty se zavíčkovaným medem. Tyto plástečky vznikají přímo ve včelím úle v rámečcích, které tam vložil včelař a medem je plní včely. Prodává se celý plásteček i s rámečkem, pro jeho vznik jsou potřeba odlišné způsoby chovu včelstva, a proto je dražší než

Včelařství v otázkách a odpovědích

stejné množství samotného medu. Lze se s ním setkat v zahraničí např. v luxusních hotelech. U nás se jím zabývají je někteří vyspělí včelaři a jen ze zvědavosti, v obchodní síti se u nás nevyskytuje. Falšování tohoto produktu je prakticky nemožné. VČELÍ NEMOCI existují. Jsou však příliš odlišné na to, aby se mohly přenášet ze včel na člověka nebo opačně. Člověk nemůže onemocnět varroázou a včely nemohou dostat neštovice. Navíc med obsahuje látky baktericidní a fungicidní, tedy hubící mikroorganizmy a plísně. Tyto účinky byly známé již ve starověku a med se v lidovém léčitelství využíval k léčení ran. JEDY V  MEDU být nesmí v žádném případě. Existuje mnoho druhů jedovatých rostlin. Včely v dnešní podobě existují několik desítek milionů let, a pokud by některé rostliny produkovaly jedovatý nektar, včely by je neopylovaly. Proto ani jedovaté rostliny ve střední Evropě nemají jedovatý nektar. Včela je k jedům a ostatním škodlivinám citlivější, než lidé. Pokud je při rozboru medu zjištěna nějaká jedovatá látka, je na vině vždy určitý člověk, který do medu toto svinstvo přidal například při jeho falšování. Ing. Josef Šroll, Ph.D., učitel včelařství

Kalendárium Na co nesmí včelař v říjnu zapomenout: V období od 10. října zajistit komisionální provedení podzimního ošetření včelstev proti varroáze fumigací popřípadě aerosolem dle nařízení místně příslušné krajské veterinární správy a technických pokynů základní organizace.

álu. Když jsem dočítal, nabyl jsem dojmu, že zářijový příspěvek je závěrečný a další měsíce zůstávají „otevřeny“. Proto bych měl jednu otázku právě k poslednímu zářijovému příspěvku, a to hned k druhé části prvního odstavce textu. Jsou-li „zářijové a později narozené včely (říjen, listopad, prosinec, leden; včetně fáze velmi nízké intenzity kladení matek) chovatelsky nevýznamné a do konce roku hynou“, znamená to tedy, že přežívají včely starší. Nejmladší z nich by byly tedy červencové a srpnové, které zpracovaly všechny zásoby a mají nárok na „zasloužený odpočinek“. Následně pak včely mladší. Které z nich, tedy kdy narozené, budou tvořit základ jarního nástupu a intenzivního rozvoje? Tomu zcela nerozumím, a proto bych chtěl poprosit o pár vět vysvětlení k tomuto časovému úseku.

✘ Počátkem srpna jsou v úlu včely dělnice cca z června a července. Ty nám v průběhu září odejdou. Počátkem srpna bychom měli docílit toho, aby matky maximálně kladly. Není to problém u mladých letošních matek. Včely musíte trochu podnítit s nějakým krmením, a pak ke konci srpna (cca kolem 20. srpna) začít krmit v maximálních dávkách. Mladé včely, které se budou líhnout, neumějí zpracovávat zásoby (včela je totiž malá chemická továrna). Krmit byste proto měl v co nejkratší době (týden, maximálně deset dnů). Krmit v malých dávkách po celý srpen by znamenalo podněcovat včely. Měl byste potom na zimu hodně plodu a nebylo by místo pro zásoby. Včely, které se vylíhnou koncem srpna resp. počátkem září, si dokážou vytvořit dostatek tukových tělísek. Jsou to pak tzv. dlouhověké včely, které na jaře budou vychovávat novou generaci včel. Včely, které se budou líhnout v říjnu, případně ještě později, ty nám v průběhu zimy odejdou. Nedokážou si vytvořit dostatek již zmíněných tukových tělísek. V přírodě totiž už nenajdou dostatek potřebného pylu.

S úctou Vladimír Pažout

S přátelským pozdravem Josef Šefčík

✘ S velkým zájmem, pečlivě a často opakovaně se vracím k vašemu seri-

září 2012 l 343

Včelaři na cestách

WWOOF nabízí cestování a poznání Zadarmo bydlet, jíst a pracovat. Tak lze v základních bodech shrnout pravidla, jimiž se řídí celosvětová organizace WWOOF. Je zkratka pro World Wide Opportunity on Organic Farm. V překladu znamená Celosvětové příležitosti na ekologických farmách. Jde o celosvětovou výměnnou síť, kde za pomoc ekologickým farmářům dostane dobrovolník výměnou ubytování a stravu, a také cenné praktické zkušenosti z oblasti ekologického zemědělství. Doba pobytu se různí. Jde vždy o dohodu mezi farmářem a dobrovolníkem. V podstatě je řízená potřebou práce na farmě. Čtyřicetileté zkušenosti WWOOF vznikl v Anglii v roce 1971, kdy jedna londýnská sekretářka Sue Coppard vzala skupinu dobrovolníků na víkend do Emmerson College, kde fungovala biodynamická ukázková farma. Slovo dalo slovo a od tohoto víkendu díky malé skupince lidí se zrodil WWOOF v Anglii. Cestovatelé z různých končin světa, kteří si zde vyzkoušeli tento způsob práce, po svém návratu domů založili vlastní základny. V současnosti době funguje několik národních organizací WWOOF systému – například v Rakousku, Austrálii, Německu, Itálii, Švýcarsku, dokonce jednu najdeme i v Koreji. Od roku 2003 sídlí národní organizace také v Čechách. Wwoofeři - dobrovolníci neplatí nic za pobyt na farmě a naopak, farmáři neplatí nic dobrovolníkům za jejich pomoc, proto farmář neplatí za wwoofera žádné zdravotní a sociální pojištění, které si tak musí každý dobrovolník hradit sám. Za poznáním do světa Mám několik známých, kteří takříkajíc na půl úvazku poznávali farmy v různých částech světa. Mnohé se přiučili a zpravidla dostali od majitelů farmy i kapesné na poznávání okolí. Nezřídka se však stává, že při určité profesní zručnosti dostane

dobrovolník nabídku pracovat déle za brigádnickou nebo dokonce zaměstnaneckou odměnu. Pro naše včelaře je důležité, že do systému jsou zapojeny i včelí farmy v Evropě i zámoří. V roce 2009 bylo vyhodnoceno 10 nejlepších wwooferských farem v Evropě, které nabídly příležitost i včelařům. Patří k nim například včelí farma v Piemontu v Itálii. „Včelařství, Apicoltura Leida Barbara vyrábí med, produkuje včelí matky a pyl, stejně jako obhospodařuje malou

zeleninovou zahrádku. Wwoofeři bydlí v soukromém pokoji s koupelnou. Jídlo je hlavně organické(tedy bio) a vaří tu i pro vegetariány. Od dubna do srpna, pracují dobrovolníci na horách, ale podzim a zimu tráví na farmě. Domluvíte se tu anglicky a minimální délka pobytu je týden. Hodně tuto formu brigádnické vypomoci nabízejí také rumunské včelařské farmy. Další příležitosti pak lze najít ve vyhledávači Google při zadání slova Beekeeping, kde můžete vybírat z bezpočtu nabídek.

WWOOF poskytuje jedinečnou příležitost pro: • Získání zkušeností o ekologickém hospodaření z první ruky • Poskytnutí výpomoci producentům biopotravin • Pobyt a práci na venkově, wwoofer(účastník akce) je během svého pobytu brán jako člen rodiny, v níž respektuje zaběhnutá pravidla hospodářství • Seznámení se s dalšími lidmi z ekologického hnutí • Vytváření spojení a porozumění mezi městem a venkovem • Kulturní porozumění mezi lidmi různých národnostní • Aktivní odpočinek

Wwoofeři v Česku Snaha o poskytnutí příležitostí pro včelařské dobrovolníky byla i v Česku, kde WWOOF koordinuje občanské sdružení AREA Viva ve Valči na Karlovarsku (www.area.viva.cz) Již v roce 2010 vydala seznam hostitelských farem, mezi kterými byla i farma Skřivánek s 200 včelstvy. Její zakladatelé sami získali zkušenosti wwoofováním ve Skotsku a Švýcarsku. Letos ovšem v Česku (na www.wwoof. cz) pro včelařského dobrovolníka nebyla žádná nabídka. Občas se však před sezonou objeví v inzerci čas. Včelařství nabídka na výpomocné práce. Ing. Zdeněk Kulhánek

Včelařská praxe

Jedovatý med ze starčeku? Vážená redakce, kdysi pan RNDr. V. Švamberk napsal do časopisu Včelařství článek o cizí invazní rostlině, jejíž med může být pro lidi jedovatý. Pravděpodobně se jednalo o některý druh starčeku, možná to mohl být starček úzkolistý (Senecio inaequidens). Protože nablízku vlakových kolejí z nádraží Praha Bubeneč jsem našla rostliny, které se mi zdají podobné tomu, o čem V. Švamberk psal, posílám vám jejich fotografie. Chtěla bych vás poprosit, jestli můžete určit, jakou rostlinu jsem fotografovala, případně co je nového v šíření problémového jedovatého invazního druhu. Předem děkuji, ing. Hana Kříženecká

344 l Včelařství

NAŠE ODPOVĚĎ  1. Ano, zřejmě se jedná o některý druh starčeku, které jsou v naší přírodě poměrně hojné, a které produkují pyrrolizidinové alkaloidy bez ohledu na to, o který (původní či nepůvodní) druh se jedná. 2. Podle zaslaných fotografií si netroufám druh určit, avšak je otázkou, zda je to podstatné (viz bod 1). 3. Zmíněné alkaloidy jsou jedovaté pro obratlovce - savce včetně člověka, velmi jedovaté pro koně i v usušené píci. Toxicita však vzniká až reakcí s jaterními enzymy. Pro včely jsou tak zmíněné alkaloidy zřejmě neškodné.

Otravy včel alespoň nejsou na těchto rostlinách známy. 4. Starčeky kvetou poměrně pozdě, většinou tedy po posledním vytáčení medu. Starčekové medy nebo medy s významnější příměsí starčekového nektaru u nás nejsou známé. Výskyt starčeku v naší přírodě tedy nepředstavuje žádný problém pro kvalitu medu s ohledem na možná bezpečnostní rizika pro zdraví konzumentů, způsobená pyrrolizidinovými alkaloidy. RNDr. Václav Švamberk, předseda ČSV, o. s.

Rostliny očima Mojmíra Pagače

Komule aneb buddleia Je exot, který k nám přišel z jihu mírného pásma nebo možná i z tropů. Pěstují ho v botanických zahradách, ale našel si i cestu k našim obydlím. Sám komuli (Budleia) nemám. Možná, že je to škoda, protože je to keř nebo malý stromek, který je svými květy velice dekorativní. Název má podle Buddleho, anglického botanika, který žil v době, kdy nad britskými koloniemi slunce nezapadalo. Koruna je trubkovitá. Květy jsou většinou drobné a rostou v převislých, dlouhých klasech. Kalich květu je zvonkovitý. Květ má čtyři tyčinky. Listy jsou kopinaté a měří až 25 cm. Budleia se snadno množí pozdními letními řízky z krátkých bočních prýtů. Množí se také semeny. Zkušenosti s jejím pěstováním mají především Poláci. Vyvětvováním v pozdní zimě se podle jejich zkušeností získává lepší a pohlednější tvar. Všechny formy tohoto keře tvrdě vyvětvované získají prý velké laty. Kvete bohatě od července do září podle odrůdy. Holanďané i Angličané komuli říkají motýlí keř. Přeju ho nejen motýlům, ale i včelám. A milovníkům krásných květů třeba sytě modrou či fialovou Boddlea davidi. To podle kultivaru, který si vyberou. Mají z čeho.

Dobrá mysl, oregáno Bavili jsme se s kolegou o zahrádce a říkal jsem, že mám na ní Origanum vulgare, dodnes oficiální oblíbenou léčivku a zároveň i koření na Krétě. Kolega říkal, že má také oblíbenou léčivku, a tou

je polská majoránka. Byli jsme oba zvědavi na vzájemné srovnání těchto dvou bylin, a tak jsme si jejich sazenice vyměnili. Uplynula doba, sazenice vyrostly a my jsme se navzájem překvapili. Šlo

o stejné rostliny, tedy po našem o dobromysl obecnou. Když kvete, je to moc hezká rostlinka, která je doslova oblétávána včelami. Květenství tvoří vidlanovité laty, shlukující se v hlávku. Květenství tvoří až 25 květů. Květy jsou drobné, nachově růžové. Koruna má trojcípý dolní pysk a vykrojený pysk horní. Kalich je trubkovitě zvonkovitý. Tyčinky jsou 4. Nahoře rozběhlé květy mají nektar v dolní části korunní trubky. Podle kultivaru může mít růžové, fialové či dokonce bílé drobounké kvítky 2 až 5 mm velké. Rostlina se množí vegetativně. Hlavní prýt má krátké výhony. Tato aromatická rostlina kvete od července do září. Je výtečně nektarodárná. Dává také pyl a pylové rousky jsou šedé. Plody oregana jsou tvrdky. Med z této rostliny znají dobře především Řekové. Takový med například z ostrova Kréty je skutečnou a ceněnou pochoutkou. Med je jantarové barvy. Je oblíbený i ve Francii, jmenovitě v Provence. Kupodivu dobromysl pěstují i Poláci. Podle kolegy Podgorezelce ve velkém. Tvrdí, že se dá teoreticky získat až 500 kg medu z jednoho hektaru. říjen 2012 l 345

Stránky MMR

Návraty k tradicím Zámek v Buchlovicích

V Archeoskanzenu Modrá se už několik let koncem srpna koná Den medu a medoviny. Neobvyklé velkomoravské sídliště středního Pomoraví z 9. století je vyhledávaným turistickým cílem na Uherskohradišťsku. Modrá a s ní těsně související Velehrad, jsou místy, kam se srdcem vrací každý, kdo chápe význam prvního státního útvaru na našem území-Velké Moravy. Den medu a medoviny se těší velké oblibě. Koštuje se nejméně padesát druhů medovin a medů. Mezi nimi nechybí lipový, akátový, řepkový, malinový či lesní med. S napětím se také očekává, kdo bude Králem medoviny. Soutěží se i ve stloukání másla a ochutnává čerstvý chléb s medem. Návštěvníci se seznamují s výrobou včelích produktů a zpracováním vosku. V programu defilují populární folklórní soubory a zpestřují ho představení pro děti. Pozornost poutají i ukázky výroby keramiky, neboť proslulá keramika z blízkých Tupes se prosadila i ve světě. V nedalekém Muzeu tupeské keramiky je instalováno obydlí hrnčíře z přelomu 19. a 20. století a ukázky historického vývoje tupeské keramiky a majoliky. Přes Tupesy vede Stezka keramiků, kde si vážní zájemci mohou sami vyrobit svůj malovaný keramický hrníček nebo vázičku. Archeoskanzen Modrá těsně sousedí s poutním místem Velehrad. Málokdo si proto nechá ujít prohlídku velehradské baziliky. V jejím areálu se dá odpočívat na novém meditačním místě – v otevřené Kapli národů. Na návštěvníky tam z výklenků shlíží osm barokních soch světců. Ty původně stávaly do konce devatenáctého století v průčelí baziliky. K odpočinku a meditaci tak zvou raně barokní pískov346 l Včelařství

cové sochy Benedikta, Cyrila, Metoděje, Petra, Pavla, Bernarda, Jana Evangelisty a Jana Křtitele. V klášterním komplexu, který byl postaven v pozdním románském slohu ve 13. století, je mnoho zajímavých zákoutí. Jeho dnešní podoba je z osmnáctého století. Krajem prvních Slovanů Modrá a Velehrad jsou jako dvojčata. Od Starého Města k nim vede jedna hlavní cesta. Sotva se vynoří překrásné panorama velehradské baziliky a kláštera nad rybníky, je dobré udělat první zastávku právě v archeoskanzenu. Byl postaven na katastrálním území Modré, byť člověku připadá, že je spíše součástí Velehradu. Existují domněnky, že kolem místa, které se teď nazývá Modrá, se předkové usazovali dříve, než vznikl velehradský klášter. Byly tady objeveny základy velkomoravského kostela z přelomu 8. a 9. století. Ale zemědělci tu prý žili už několik tisíciletí před naším letopočtem, v neolitu. Z roku 1202 existuje písemný doklad o tom, že na území dnešní obce Modrá byl v té době kostelík a hospodářský dvůr. Kolem obce bývala řada rybníků. Dnes jich tam je osm a slouží k rybolovu i k rekreaci. Fascinující je i pohled na velký kámen, ležící na křižovatce starých cest.

Tomuto megalitickému dolmenu tady říkají Králův stůl. Archeologové se domnívají, že byl opracován už v pravěku a lidé mají dojem, že se dívají na hlavu pratura. Některé záseky na kameni prý mohou souviset s keltskými runami. Kámen potěší turisty, směřující na Bunč, 544 metry vysoký vrch Chřibů, kterým jinak vévodí Holý kopec, Buchlov a Modla, známá jako Barborka. Je doloženo, že Králův stůl byl používán jako hraniční kámen, jak o tom svědčí zápis z roku 1228. Místní rádi připomínají, že právě tady odpočíval kdysi král Přemysl Otakar I. Archeoskanzen byl stvořen promyšleně. Vznikl v rámci projektu LEADER, kromě jiného za přispění Ministerstva pro místní rozvoj ČR. Staroslovanská vesnice čerpá také z archeologických vykopávek ve Starém Městě a v Uherském Hradišti – Sadech. I tam se našly zbytky objektů, které nyní ve skanzenu vidíme. Návštěvníci si mohou udělat obrázek o tom, jak vypadaly palisádové hradby, prohlédnout si kostelík sv. Jana Křtitele, postavený podle nálezů z dob Velké Moravy, a seznámit se s řemesly, které předkové provozovali. Areál zahrnuje tehdejší typická obydlí, zemnice a polozemnice, rybářskou baštu, stavení pro hospodářská zvířata. Jsou tady roubené domy, stavby palácové-

V Archeoskanzenu

ho typu, kovárna, pekárna, obilnice, keramická dílna, výrobní pece, dílna kovolitce a šperkaře. V archeoskanzenu se stále něco děje. Pouť rybářů, ukázky Slovanské svatby či Velkomoravského pohřbu, řezbářská a kovářská sympozia. Oblíbené je lovecké Halali a dechovkové a folkové festivaly. Rok Cyrila a Metoděje Archeoskanzen v Modré byl vybrán jako věrné historické prostředí pro natáčení historického velkofilmu Cyril a Metoděj – Apoštolové Slovanů, který bude uveden v roce 2013 v rámci oslav 1150. výročí příchodu věrozvěstů na Velkou Moravu.

Stránky MMR Příští rok 2013 vyhlásilo UNESCO Rokem Cyrila a Metoděje. Velkomoravské sídliště v Modré poskytuje skvělý obraz o tom, jak se žilo v době, kdy k nám osobnosti ze Soluně přišly. Nyní tu připravují ojedinělý exponát repliku křtitelnice, ojedinělou v českých zemích. Její předlohou je obřadní nádoba, popsaná v písemných dokumentech z území dnešního Bulharska. Používali ji nejen naši předkové v 60. letech 9. století, ale stávala také v byzantských svatostáncích. Dodnes lze tento typ vidět v některých kostelích v Římě. V obdobné křtitelnici byl údajně pokřtěn ve velkomoravském kostele v Sadech v Uherském Hradišti (dříve Derfle) také první český kníže Bořivoj. Právě v těchto místech jsou na tzv. sadské výšině pozůstatky církevního centra, kterému se říká Špitálky. Archeologové dospěli k názoru, že tady byl v první třetině devátého století postaven kostel na půdorysu řeckého kříže. V pozdějších desetiletích devátého století přibyly další části kostela, hrobová komora a kaple. To už byl čas Cyrila a Metoděje. Jedna z domněnek zdůrazňuje, že zde byl pochován kníže Svatopluk. Na Špitálkách se našlo osm hrobů s bohatými milodary, a tak nelze vyloučit, že tu bývalo bohaté a významné centrum Velké Moravy. Jedna ze staveb byla dlouhá 36 a široká 6 metrů. Sadská výšina se nad původním tokem řeky Olšavy zvedala do výšky asi třiceti metrů. Už v dávných dobách tudy vedla jedna z cest do středního Poolšaví, po které se vozila sůl. Dodnes se hlavní ulice, vedoucí v bezprostřední blízkosti přes nynější městskou část Sady, jmenuje Solná. Turisté si tento kraj mohou projet po cyklistických stezkách nebo se projít třemi naučnými stezkami, nazvanými Porozumění, Modřansko a Fauna a flóra Chřibů. Nejen med svědčí zdraví Jak chutnal med v dobách Velkomoravské říše, to se asi už nedovíme. Míst s doklady o dávném včelaření však zdárně přibývá. Muzeum Podhradí v Buchlovicích vystavuje starý dřevěný medomed. Přestože v okolí Buchlovic jsou vidět včelí úly po staletí, místo se už přes deset let věnuje popularizaci jiné pochutiny. Každý rok se tady koncem července koná jarmark - vyhlášený Festival česneku, jediný v České republice. Vduchu motta „Jakub, Jakub, česnek nakup, na tvůj svátek, Evžene, těžko už se sežene“ šíří slávu česneku od domácích pěstitelů. Letos v červenci byl už jeho jedenáctý ročník. Jakub se slaví 25. července a Evžen v listopadu. Mezitím je prý čas česneku. Městys Buchlovice je v té době zaplněn vůněmi z ochutnávek. Přijíždějí sem především pěstitelé

z Uherskobrodska, Uherskohradišťska, Přerovskaa Kroměřížska. Pro česnekovou slavnost byla složena speciální hymna, vlaje tam prapor s emblémem česneku, vyměňují se česnekové recepty. Údajně nechyběl ani česnek v medu. Pěstitelé mají možnost vyslechnout přednášky o způsobech sadby a druzích této kořenové zeleniny, dozvědí se, jaké jsou její aktuální výnosy, nebo co právě ohrožuje úrodu. Na návštěvě u Berchtoldů Festival česneku bývá oficiálně zahajován na krásném zámeckém nádvoří. Zámek v Buchlovicích, který spadá pod Národní památkový ústav České republiky, je vyhledávaným příkladem italské barokní vily ve střední Evropě. Byl postaven pro majitele buchlovského panství na rozhraní 17. a 18. století. V reprezentačním sále dokládá letopočet 1701 období, kdy se sem z hra-

vé umělecké výroby, amatérských fotografů a studentských výtvarných prací. Skutečnou chloubou je unikátní kolekce krojovaných panenek a panáčků v moravských krojích. Slovácký, valašský a slezský region tady září v barvách, se všemi stuhami a výšivkami na pečlivě zpracovaných originálech. Dvaadvacet postaviček v krojích, do kterých se i v současnosti chlapci a děvčata strojí hlavně o hodových slavnostech na Moravském Slovácku, Kyjovsku, Horňácku či v jiných oblastech, má svoje certifikáty, a některé z nich se dají i koupit. Na svazích Chřibů Buchlovice se rozložily pod svahy Chřibů. V kraji, kde se už ve středověku táhly bohaté vinice a ovocné sady. Na podzim se z panské sušírny nesla krajem vůně sušeného ovoce – švestek a jablek. Tradice ovocnářství a vinohradnictví tady pokra-

Den medu a medoviny

Špitálky v Sadech

Buchlova přestěhovali jeho tehdejší majitelé Petřvaldští z Petřvaldu. Na jejich znaku je vyobrazen páv. Křik těchto ptáků prý kdysi odradil mongolské útočníky, kteří přepadli buchlovské panství. Půvabní pávi dodnes korzují v zahradách buchlovského zámku, které se řadí k nejhezčím v naší zemi. Původně tu býval park francouzského stylu, později byla část upravena ve stylu anglickém. V polovině 18. století i sem zavítala móda tvarovaných rostlin, které v současnosti parku dodávají nezaměnitelný půvab. Postupně tu byly vysázeny soubory vzácných a cenných dřevin. Zejména Leopold a Bedřich Berchtoldové mají zásluhu na tom, že sem v letech 1759 až 1876 byly přivezeny stromy a keře z nejrůznějších koutů světa. Javory, duby, buky, akáty, paořechy, šácholany a další vrhají zejména v létě vyhledávaný stín. Zvlášť příjemné je posezení v kavárně pod palmami. Na krásných trávnících se zatím fotografují svatebčané, vždyť svatby na zámku v Buchlovicích jsou proslulé. O listnaté i jehličnaté nádherné stromy a exotické dřeviny se v buchlovském zámku pečuje už tři staletí. I pod sněhem mají zahrady úžasné pohádkové kouzlo. Buchlovice jsou pyšné i na své Muzeum v Podhradí, kde se konají výstavy lido-

čuje. Pamětníci vzpomínají, že velké místnosti vyhlášené sušárny bývaly plné regálů s lískami opletenými březovým proutím, na kterých se ovoce sušilo. Příjemné kopce a úrodný kraj si rádi vychutnávají pěší turisté i cykloturisté, kteří sem putují po cyklotrasách číslo 5050 či 5159 nebo se vydávají na Velkomoravskou poutní cestu číslo 5150, případně chtějí poznat Moravskou vinnou stezku, která má v Buchlovicích také svoji zastávku. Chřiby přitahují nejen svým impozantním panoramatem hradu Buchlova, viditelným daleko do kraje, ale i přírodní památkou, vrchem Modla, kterému se podle kaple sv. Barbory říká Barborka. Je známá svými pískovcovými skalními útvary, které vyhledávají i horolezci. Většina z nich dobře zná skalní útvary Komínky, Kazatelnu či Kozel. Jsou součástí přírodního parku Chřiby, který se rozprostírá na ploše 260 kilometrů čtverečních. Lesní a polní cesty i pěšiny jsou tady dobře udržované, stejně jako studánky a různé prameny, jejichž čistou vodu stvrzují svojí existencí kolonie mloků skvrnitých. Je to i ráj ptactva včetně chráněných druhů, k nimž patří například včelojed lesní, žluva hajní či výr velký. Text a foto: Marie Kysilková říjen 2012 l 347

Co říká věda

Záhadné kónické buňky Korunní lístky květů asi 80 % rostlinných druhů nesou na svém povrchu zvláštní typ buněk, pro které mají botanici označení kónické epidermální buňky. Na květním lístku vytváří shluk těchto buněk různě velkou plošku. Jednotlivé rostliny se liší nejen počtem a velikostí kónických buněk, ale také jejich tvarem. U některých květin vystupují buňky jen mírně nad okolní povrch. U některých druhů, například u petunií, mají kónické buňky tvar bezmála jakýchsi chloupků. Různé je i utváření povrchu výběžků kónických buněk. Některé rostliny mají výběžky hladké, u jiných rostlin jsou hluboce rýhované.

Povrch květních lístků hledíku pod scanovacím elektronovým mikroskopem. Vlevo je normální povrch s kónickými epidermálními buňkami. Vpravo je povrch květního lístku mutantní rostliny bez kónických buněk. (Foto PLoS ONE).

Kónické buňky se vyskytují výlučně na květech. Na listech a dalších místech rostlinného organismu bychom po nich marně pátrali. Generace botaniků si lámaly hlavy s otázkou, k čemu jsou rostlinám kónické buňky dobré. Odpověď však nebyla tak snadno k mání a vědci se často uchylovali k čirým spekulacím. Zdravý selský rozum napovídal, že kónické buňky mohou mít něco společného s aktivitami hmyzích opylovačů. Až v devadesátých letech se podařilo zjistit, že některé rostliny v důsledku poruchy určitých genů postrádají na květech kónické buňky. Poprvé byli takoví mutanti odhaleni u hledíků (Antirrhinum majus). Vědci získali dvě totožné linie těchto rostlin, které se lišily jen přítomností a absencí kónických buněk na květech. Tyto hledíky jim nabídly ideální příležitost k rozluštění záhady kónických buněk. Barva, teplo nebo sucho? Květy postrádající kónické buňky mají poněkud jinou barvu, protože hladký povrch odráží světlo jinak než povrch korunního lístku s výběžky. Včely a čmeláci jsou sice s to takový rozdíl v barvě odhalit, ale nezdá se, že by pro ně měla samotná změna barvy květů nějaký zásadní význam. U petunií (Petunia hybrida) se květní lístky s kónickými buňkami více otevírají a mohou se opylovačům jevit jako o něco větší. Je známé, že opylovači upřednostňují květy s větší plochou, ale výsledný efekt je v tomto případě zřejmě příliš malý, než aby měl pro opylovače význam. Nepotvrdilo se ani podezření, že se květy s kónickými buňkami více ohřívají 348 l Včelařství

slunečním zářením. Opylovači mají raději teplejší květy, protože na nich mohou prohřát svůj organismus, především pak létací svaly. Uspoří tak určité množství energie, které je významné například za chladných rán. Příspěvek kónických buněk k ohřátí květu se ale nezdá významný. Také se nepodařilo prokázat, že by absence kónických buněk poznamenala vůni květů. Květy opatřené kónickými buňkami více odpuzují vodu. S vodou mohou být smyty i pachové stopy, které nechávají opylovači na květu. Díky tomu by se mohl „umytý“ květ zdát hmyzu jako nenavštívený a stoupla by tím jeho atraktivita pro opylovače. S vodou by mohly být z květu rychle odstraněny i spory nebezpečných plísní nebo viry a opylovač by čelil nižšímu riziku nákazy. Žádný z těchto faktorů se ale za normálních podmínek neukázal jako významný. Jistější dosednutí na květ Už v osmdesátých letech minulého století se ukázalo, že včely a čmeláci jsou s to rozeznat květy různých druhů rostlin pouhým dotykem končetin. Není tedy pochyb o tom, že tito hmyzí opylovači velmi dobře rozliší květy s kónickými buňkami od květů s hladkými květními lístky. Pokusy na liniích rostlin, které se liší jen přítomností kónických buněk na povrchu květních lístků, jež v posledních letech provedl tým vedený Beverley Gloverovou z University of Cambridge, odhalily, že tyto buňky usnadňují hmyzu přistání a pobyt na květu. Kónické buňky na květech mnoha rostlinných druhů

nabízejí opylovači dobrou oporu pro končetiny. Ta není stejně důležitá ve všech situacích. Když je například květní lístek umístěn vodorovně, je včelám i čmelákům celkem jedno, jestli je povrch lístku hladký nebo se na něm nacházejí výběžky kónických buněk. Jakmile je ale lístek nakloněn a hmyz je nucen k přistání na šikmé ploše, nabývají kónické buňky na významu. Na šikmo postavené lístky bez kónických buněk usedají včely a čmeláci jen neradi, protože jim hrozí uklouznutí a pád. Včely se při vyhledávání rostlin řídí pohybem květů. Mnohé rostliny mají uzpůsobeny stonky tak, aby se jejich květy ve větru co nejvíce kývaly a byly pro včely nápadnější. Udržet se na takové „houpačce“ však není pro včelu jednoduché. I tady se ukázal význam kónických buněk. Pokud jsou květy v klidu, nehraje přítomnost kónických buněk na květních lístcích zdaleka takovou roli jako v případě květů, kymácejících se ve větru. Celkově lze shrnout, že za optimálních okolností, tedy při vodorovném položení květního lístku, který je navíc v klidu, nehrají kónické buňky při opylení rostlin hmyzem významnou úlohu. Za ztížených podmínek význam kónických buněk výrazně roste. Usnadnění úchopu na květním lístku je proto v našich podmínkách zřejmě hlavním účelem přítomnosti kónických buněk na lístcích květů. Nelze vyloučit, že ve vý-

Opylení květů, jejichž květní lístky jsou nakloněné a navíc se pohybují ve větru, usnadní včelám kónické epidermální buňky, které skýtají dobrou oporu nohám hmyzu.

razně odlišných klimatických poměrech nabývají na významu i další efekty kónických buněk. Pokud se pohybují opylovači většinou v příšeří, pak pro ně může být významným vodítkem výraznější barva květů opatřených kónickými buňkami. V chladných oblastech nemusí být bez významu i poměrně malý nárůst teploty, který květu zajistí kónické buňky. A ve vlhkých tropech nelze vyloučit pozitivní efekt kónických buněk na ochranu květu před vlhkostí. V každém případě je existence kónických epidermálních buněk na korunních lístcích krytosemenných rostlin dalším příkladem koevoluce mezi flórou a hmyzem, který opyluje její květy. Jaroslav Petr

Včelaři mezi paragrafy

Mám na Vás právní otázku, která vyplývá z toho, co bylo řečeno dnes ve vysílání Českého rozhlasu Praha, v pořadu Kontakt (12. 7. od 20 hod.). Nově platný občanský zákoník prý obsahuje zvláštní paragraf, který řeší rojení včel takto: pokud mi uletí roj včel na sousední pozemek a usadí se v úlu souseda (spojí se s jeho včelstvem), pak přestávám být majitelem těchto včel a jejich majitelem se stává soused. (!) Rád bych se zeptal, jestli opravdu taková hloupost byla uzákoněna? Připadá mi prostě nepravděpodobné, že by nějaký roj se chtěl usadit právě v nějakém cizím úlu, plném jiných včel. Můžete mi přiblížit, kdo takové znění navrhl a jaký je vlastně smysl takového paragrafu?! A když jsme u nového zákoníku, platí ještě stále, že pokud mi uletí roj, mám právo jít za ním a můžu i vstoupit na cizí soukromý pozemek? Pokud si vzpomínám, taková úprava dřív platila a měla víc smyslu než ta nová verze. Můžete mi J. V. prosím zjistit, jak to teď je? Odpověď: V lednu 2011 ČSV zaslal MS ČR své připomínky k novému občanskému zákoníku, mimo jiné i k § 1014 (v návrhu bylo č.953), tento paragraf zní: § 1014 (1) Ocitne-li se na pozemku cizí movitá věc, vydá ji vlastník pozemku bez zbytečného odkladu jejímu vlastníku, popřípadě tomu, kdo ji měl u sebe; jinak mu umožní vstoupit na svůj pozemek a věc si vyhledat a odnést. Stejně tak může vlastník stíhat na cizím pozemku chované zvíře nebo roj včel; vletí-li však roj včel do cizího obsazeného úlu, nabývá vlastník úlu vlastnické právo k roji, aniž je povinen k náhradě.

Naše vyjádření k návrhu: Oceňujeme úpravu umožnění chovateli sebrat si svůj roj na cizím pozemku, což dosavadní úprava neobsahovala a chovatel se domáhal vstupu na cizí pozemek za tímto účelem jen v rámci § 3 občanského zákoníku. Avšak roj, který vlétne do obsazeného cizího úlu, je poměrně vzácný jev. Mnohem pravděpodobnější je, že při existenci chovatelů včel v sousedství se může stát spornou věcí zalétnutí roje do prázdného úlu jednoho ze sousedících chovatelů. Avšak podle vyhlášky č. 299/2003 Sb. § 138 odst. 2 písm. f) je třeba roje neznámého původu utrácet a podle písm. d) k preventivním opatřením proti moru a hnilobě včelího plodu patří zamezení přístupu včel do neobsazených úlů a včelího díla. Řešit, čí je roj v prázdném úlu, když by měl být výlet do úlu zajištěn proti usazení rojů, se nám nezdá vhodné. Také si nepamatujeme nebo se k nám na sekretariát nedostaly spory ohledně rojů, které se usadily v cizích ať už obsazených nebo neobsazených úlech. Pokud tuto záležitost bude nový OZ upravovat, objeví se i spory, které dosud nebyly. Vzhledem k výše uvedenému navrhujeme, aby občanský zákoník tuto úpravu buď vůbec neobsahoval, to znamená vypuštění části poslední věty § 953 odst. 1 za středníkem nebo slovo „obsazeného“ vypustit. Takže v názoru na ustanovení § 1014 se v podstatě shodujeme.

Přesto v novém občanském zákoníku nebylo nic změněno a oficiálně tento paragraf tvůrce zákona vysvětlil s odkazy na příslušnou literaturu, které v zájmu stručnosti všechny neuvádím, takto: Výslovně formulovaná právní pravidla o roji včel mají odůvodnění proto, že obecné ustanovení o zvířatech nelze vztáhnout na jednotlivé včely. Vlet jednotlivých včel na cizí pozemek se posoudí podle ustanovení o imisích. O přímé imise by se jednalo při umístění úlů na samé hranici vlastníkova pozemku a jejich nasměrování česnem k pozemku souseda. Vlastník včel přirozeně na cizím pozemku jednotlivé včely stíhat nemůže. Jednotlivé včely na cizím pozemku se považují za věc ničí, resp. za zvíře, které nikomu nepatří, takže soused ani jejich zabitím neruší vlastnické právo souseda. Naproti tomu vzlétnutí včelího roje není imisí. Z uvedených důvodů se pro roj včel musí uplatnit jiná právní pravidla. Taková jsou obsažena ve výslovných ustanoveních řady civilních kodexů. Jde o tradiční úpravu obsaženou i ve starších právních předpisech a kodifikacích (např. dekrety Marie Terezie z let 1775 a 1776, nebo Allgemeines Landrecht z r. 1794), která se promítla v různém rozsahu i do moderních kodifikací Vzlétne-li včelí roj na cizí pozemek, jde stále o vlastnictví vlastníka roje, tudíž vlastník pozemku nesmí cizí vlastnictví poškozovat. K tomu blíže např. Adamec, F. Včelařské právo v zemích českých, Praha, 1901 nebo Machová, J. Právo ve včelařství. Praha: Orac, 2001. Některé zahraniční úpravy obsahují omezení spojené se zánikem vlastnického práva původního vlastníka k roji, pokud jej nedostihne ani za dva dny. Navrhuje se tuto otázku výslovně neřešit s tím, že rozhodující bude schopnost včelaře roj identifikovat. Samovolné spojení včelích rojů je úkaz vyskytující se zřídka. Podle literatury k tomu dochází v případě, že jeden z rojů ztratí matku. Po vzoru německé, švýcarské a lichtenštejnské úpravy se navrhuje upravit případ, kdy se roj spojí s včelami v úlu již obsazeném. Podle navrženého pravidla se celek stává vlastnictvím vlastníka úlu. Komentáře k příslušným zahraničním úpravám to vnímají jako samozřejmé právní pravidlo. Navrženým ustanovením zůstává nedotčena veřejnoprávní povinnost utratit roj neznámého původu (vyhl. č. 299/2003 Sb., o opatřeních pro předcházení a zdolávání nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka). Ustanovení ani neřeší případné porušování této povinnosti, k němuž v praxi dochází. Předmětem navržené úpravy je řešení otázky vlastnictví a zájem preventivně odstranit příčiny sousedských sporů. Navržené ustanovení se jeví vhodnější než přístup rakouského práva, podle něhož se původní vlastník roje může po nabyvateli domáhat zaplacení jeho hodnoty. Jestliže právní předpis ukládá povinnost k utracení roje, nebylo by namístě připustit, aby se původní vlastník roje mohl ještě domáhat peněžité náhrady. Na rozdíl od německé úpravy (§ 962 BGB) se nepokládá za potřebné řešit výslovným ustanovením případ vletu včel do neobsazeného úlu. Německý zákoník stanovil výslovně, že v takovém případě zůstává vlastnictví vlastníka

roje nedotčeno a že si může roj z neobsazeného úlu vybrat s tím, že nahradí způsobenou škodu. Totéž lze spolehlivě dovodit z obecné úpravy návrhu občanského zákoníku, zvláštní úprava pro roje včel se tedy jeví nadbytečná. Stejně tak se jeví nadbytečné i ustanovení § 963 BGB, podle něhož se při spojení několika včelích rojů mimo úl stanou se jejich původní vlastníci spoluvlastníky celku za předpokladu, že každý z nich svůj roj stíhal. V daném směru postačí, pokud se takový případ vyskytne, obecná úprava smísení movitých věcí. Judikatura nejvyšších soudních instancí se otázkami spojenými s problematikou včel zabývá sporadicky. Z poslední doby je známé rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 1421/2003 z 27. 5. 2004. To však neznamená, že se naznačené případy v praxi nevyskytují, popř. že nebyly řešeny soudy nižších stupňů. Jeví se proto jako vhodné formulovat v daném směru jasná právní pravidla snižující riziko neshod a sporů.

Rojení v současné době: Rojení je přirozená vlastnost včel. K rojení dochází v období, kdy jsou včely v rozvoji, tj. zpravidla na jaře a na počátku léta. Na rozdíl od dávné právní historie neexistuje dnes zvláštní rojové právo. Přílet roje na pozemek souseda, i když opakovaný, se nedá podřadit pod obtěžování nad míru přiměřenou poměrům a ani nejde o vážné ohrožení výkonu práv souseda, kde se roj usadil. Pokud jde o vlastnictví roje, považuje se roj za přírůstek a tudíž za vlastnictví vlastníka včelstva, z něhož roj pochází. Dá se předpokládat, že včelař vždy bude vědět, že se mu včely vyrojily. Vlastník roje je pak povinen se o roj co nejrychleji postarat, aby jeho věc dlouho neobtěžovala souseda. Je také povinen nahradit případnou škodu, kterou při snímání roje způsobí. Vlastník nemovitosti, kde se roj usadil, se musí zdržet všeho, co by roji uškodilo a čím by ohrozil výkon práv vlastníka roje. Přitom se nesmí roje zmocnit, je povinen jej vlastníku roje vydat. Jakékoli zlé nakládání, či poškozování roje vlastníkem pozemku, na němž se roj usadil, je zásahem do vlastnického práva. Patří sem nepochybně i „úder plácačkou“ do roje, kropení roje různými tekutinami apod.. Takovýmto jednáním by se vlastník pozemku dopouštěl porušení zásady o předcházení škodám. Každý je totiž povinen počínat si tak, aby nedocházelo ke škodám na majetku. Vůči roji by ani neměl použít svépomoci, neboť rojící se včely nejsou nebezpečné, mají „jiné starosti“ než ohrožovat své okolí. Pokud do něj nebude škodlivě zasahováno, pak není důvod k obavám. Jestliže soused odmítne včelaři-majiteli roje vstup na svůj pozemek za účelem odnesení roje, jedná v rozporu s dobrými mravy podle § 3 občanského zákoníku a vystavuje se nebezpečí, že bude povinen nahradit majiteli roje škodu, která mu na včelách proto vznikne. Mgr. Jarmila Machová říjen 2012 l 349

Ze života ZO ČSV

Pozvánka na včelařské oslavy Pardubice Motto oslav: „Nechť tlukot srdcí včelařů na celém světě se spojí v jeden akord lásky.“ Podzimní sladké dny mají v Pardubicích již velkou tradici. Každoročně se do města perníku sjedou včelaři a zájemci o med, aby po dva dny oslavovali společně s pardubickými včelaři „Svátky medu.“ Letos se koná již13. ročník a to ve dnech 6. 10. – 7. 10. v Kulturním domě Hronovická. Proto „Pardubičtí včelaři“ pořádají za podpory města a krajského úřadu dvoudenní oslavy „Dny medu“, spojené se včelařskou výstavou „Včela a její svět“ v rámci Městského festivalu Pardubice. Oslavy jsou velkou příležitostí k setkání včelařů, výměně zkušeností, nákupu medu, osvětové činnosti pro širokou veřejnost. Nedílnou součástí oslav je také tradiční soutěž o „Nejlepší med Pardubicka.“ Program oslav je opět koncipován jako přátelské setkání s českými a zahraničními včelaři z partnerských zemí s městem Pardubice. Včelaři a široká veřejnost tak budou mít možnost poznat

způsoby včelaření v jiných zemích, ochutnat jejich včelí produkty a poznat kulturu těchto zemí. Otevřená srdce všech přítomných, stejně jako v předchozích ročnících, vytvoří dokonalou atmosféru přátelství mezi účastníky slavností. Oslovili jsme celkem 12 partnerských měst zemí Evropy. Pozvali jsme zástupce jejich včelařských spolků, které představí ve svých výstavních expozicích včelí produkty, včelařská zařízení a ve svých vystoupeních a besedách seznámí širokou, odbornou, včelařskou veřejnost o způsobech včelaření ve svých zemích. Mezi pozvané země patří Švédsko, Portugalsko, Bulharsko, Itálie, Slovinsko, Slovensko, Německo, Skotsko, Španělsko, Holandsko, Francie a Belgie. Evžen Báchor

Program medových oslav Sobota 6.10. 2012 9:00 slavnostní krojovaný průvod městem třída Míru směr Pernštýnské náměstí, Krajský úřad, okolo divadla do KD Hronovická

během roku 14:00- 17:00 beseda se zahraničními včelaři z Portugalska, Švédska, Slovinska, Bulharska….

Hlavní sál: 10:00 slavnostní zahájení „Dny medu“ a otevření výstavy 11:00 zahájení soutěže o nejlepší med Pardubicka 11:00 vystoupení folklorního souboru „Perníček“ 12:00 vystoupení gotické dudácké skupiny „Grál“ 14:00 ochutnávka medu, medoviny a výrobků z medu 14:05 ukázka svatebních oblečení a zvyků 14:30 vystoupení dětského souboru ze základní školy Svítání 17:00 uzavření výstavy

Neděle 7.10.2012 9:00 otevření výstavy 9:00-16:00 expozice včelařské výstavy, perníkářů a řemesel 9:00 beseda se zpracovateli včelích produktů – jeviště velký sál 9:30 beseda se zpracovateli sýrů a chovateli ovcí z ekologické farmy 10:00 ukázka výroby oděvů a obuvi z ovčí vlny farma Licibořice 11:00 ukázka chovu ovcí spojená s ochutnávkou sýrů 15:00 slavnostní vyhlášení výsledků soutěže o Nejlepší med Pardubicka 16:00 ukončení výstavy

Horní přednáškový sál: 11:00- 14:00- přednáška Jiří Sláma na téma: Racionalizace chovu včel a Ošetřování včelstev

Horní přednáškový sál: 10:00 odborná přednáška Miroslava Zeleného na téma „Nástavkové včelaření“

350 l Včelařství

V průběhu dne budou přednášky a besedy se zahraničními včelaři. Časový rozpis bude upřesněn podle požadavku jednotlivých zahraničních delegací. Společný program pro oba dny 1. Ukázka zdobení perníků spojená s výstavou perníků a výrobků pí. Tlapákové 2. Ochutnávka medu a medoviny 3. Lidová řemesla – košíkáři, dráteník, pastičkář... 4. Výroba lidových svíček litím a tvarováním ze včelího vosku 5. Ukázka chovu koz z Kozí farmy Licibořice spojená s ochutnávkou kozích sýrů a mléka 6. Ukázka laboratorního vyšetření medu a stanovení jeho kvality 7. Včelařská výstava ze života včel 8. Aranžování a vázání květin Floristická škola Hradec Králové 9. Ukázka úlu se živými včelami 10. Zahrádkářský rádce pan Hrstka- prodej semen, rostlin chemických postřiků, zahradnického nářadí, zahradnická poradna

11. Tavení skla ohněm. Ukázka výroby skleněných figurek z taveného skla - sklářka Petra Stránská Železný Brod 12. Ukázka výrobků ekologické ovčí farmy Licibořice 13. Hodnocení medu laickou veřejností 14. Ohřívaná medovina 15. Suchá květinová vazba ukázka 16. Ukázka užitkové řezané keramiky a stolování - pí Alena Effenbergerová 17. Expozice moderních úlů Miroslava Zeleného 18. Ukázky výroby perníků v dřevěných formách - p. Puš z Ústí n. Orlicí 19. Expozice moderních úlů př. Luňák z Týniště nad Orlicí 20. Prodej medu a medoviny Organizátor si vyhrazuje právo na časovou změnu začátků jednotlivých přednášek a ukázek.

Ze života ZO ČSV Ze života ZO ČSV

Jak to děláme u nás Město Vyškov je známo mimo jiné tím, že zde máme Dinopark a Zoopark, které navštíví ročně kolem 200 000 návštěvníků z Česka i zahraničí. Zvláštností našeho Zooparku je zaměření na chov domácího zvířectva z celého světa. Návštěvníci se mohou mezi těmito zvířaty volně pohybovat, prohlédnout je zblízka a pohladit si je. Pro zachování historie hospodářství na Hané byl zřízen tzv. Hanácký statek. V něm se konají besedy, přednášky a různé akce pro dospělé i děti. V loňském roce byla na předvánoční akci pozvána i naše ZO ČSV. Tam jsme besedovali s návštěvníky o včelách a děti si mohly samy vyrobit svíčku ze včelího vosku. Za odpoledne si svíčku vyrobilo a odneslo přes 100 nadšených dětí. Po akci za námi přišel ředitel ZOO Ing. Josef Kachlík s nápadem. Tvrdil, že v minulosti bývaly součástí každého statku na Hané také včely. Měl v úmyslu pokusit se představit prostřednictvím průhledného úlu návštěvníkům živé včely a jejich život v úle po celý rok. Po několika schůzkách jsme se dohodli na realizaci jeho nápadu. Člen naší ZO př. Stanislav Vašek nakreslil plánky a vyrobil skleněný úl, ředitel ZOO zajistil úpra-

vu okolí úlu, aby nedošlo k přímému styku návštěvníků se včelami, a v dubnu letošního roku jsme do úlu umístili oddělek na 7 plástech míry 39 x 24 cm. Úl jsme umístili do prvního poschodí Hanáckého statku s výletem asi 100 cm dlouhým skleněným tunelem ven. Napjatě jsme sledovali, zda se včely zabydlí. Když první včela vyletěla a vrátila se, věděli jsme, že máme vyhráno! Do června jsme měli plodiště již ve dvou nástavcích na 22 plástech a ještě medník. Tuto včelařskou expozici jsme oficiálně otevřeli 24. června (místní pan děkan požehnal sochu sv. Ambrože – patrona včelařů) a pak jsme uskutečnili společně odpolední medobraní. Při vytáčení medu si děti mohly kromě ochutnání čerstvého medu taky zatočit medometem, zkusit odvíčkovat plásty a nakonec si odnést čerstvě vytočený med domů. Společně jsme natočili film o životě včel a práci včelaře. Film byl opatřen i anglickými titulky a je promítán celodenně na televizní obrazovce naproti úlu. V současné době však máme obavy ze zimního období. Úl je totiž v místnosti, kde ani v zimním období teplota neklesá pod 10 °C. Bude matka po celou

zimu klást? Usednou včely do chomáče? Jaká bude spotřeba zásob? To vše uvidíme na jaře 2013. Ale nejen tímto žije naše organizace. Pořádáme přednášky a besedy pro veřejnost. Společně s jinými místními zájmovými organizacemi pořádáme výstavy, se začínajícími včelaři jsme uspořádali teoretické i praktické školení, organizujeme zájezdy a na prosinec připravujeme slavnostní včelařskou schůzi k 115. výročí založení včelařského spolku ve Vyškově (je to jeden z nejstarších včelařských spolků na Moravě). Jaroslav Matuška, místopředseda ZO ČSV Vyškov

Medový den v Mladošovicích Na 4. ročník Medového dne v Mladošovicích se vyčasilo. Postupně přicházeli včelaři s medem a medovými výrobky a předávli je M. Pernické, J. Grosserové a P. Cerneticové, které se staraly o prodej.Přišli a přijeli také všichni pozvaní starostové obcí, z Mladošovic Miroslav Leština, z Libína Václav Ludvík, z Jílovic Věra Jindrová, zástupci okresní organizace ČSV České Budějovice Ing. Petr Stibor, který je zároveň členem předsednictva Republikového výboru ČSV, Dana Ottová, členka předsednictva Okresní organizace, Ing. František Lust člen ÚKRK ČSV a tajemník ČSV Ing. Rudolf Peleška. Krátce po deváté hodině se pak všichni shromáždili u sochy sv. Ambrože, kde předseda včelařského spolku pro Mladošovice a okolí Ing. Miroslav Jelínek přednesl krátký projev, ve kterém připomněl 140. výročí organizovaného včelaření v Čechách. Vzpomenul na první zakladatele Spolku včelařů pro Mladošovice a okolí, učitele Krátkého a Adámka, kterým byla právě před dvěma lety zde v Mladošovicích odhalena socha patrona včelařů sv. Ambrože. Autorem díla je velký přítel včelařů, sochař a zdejší občan Tomáš Franta. V loňském roce mladošovičtí včelaři slavnostně posvětili další ze symbolů sounáležitosti

ke včelařskému řemeslu, a to spolkový prapor, který už podruhé bude náš spolek reprezentovat na celostátní výstavě Země živitelka v Českých Budějovicích.

Shromáždění včelařů před sochou sv. Ambrože

Předseda včelařského spolku Ing. Miroslav Jelínek v závěru svého projevu poděkoval všem zúčastněným, pozval je na 5. ročník Medového dne Mladošovice, který se bude konat za rok přibližně ve stejnou dobu. Mezi tím v připraveném stanu na návsi začala přednáška Ing. Vojtěcha Frány na téma „Včelí produkty a apiterapie“. Letošní 4. ročník se odehrával pod heslem „Pilná včelka“. Proto musíme ocenit práci Mgr. Nikoly Hovorkové, která ved-

la dětský koutek. Na vysoké profesionální úrovni připravila pro děti tvůrčí program. Děti při práci s matricemi linoritu vytvářely fantastické obrazy, které si odnášely domů jako důkazy své práce a dovednosti. V těchto souvislostech není možné pominout ani práci kronikáře spolku, včelaře Jiřího Melichara. Pro něj je povinností, aby byla kronika stále aktuální. Svým výtvarným projevem jí dává něco, co se dá slovy jen těžko vyjádřit. Je to jeho osobní rukopis, jeho duše. Myslím, že kronika našeho spolku je velmi povedeným grafickým útvarem. Souběžně s tím jak probíhal program medového dne, byla v blízkém kostele sv. Bartoloměje mše svatá. Páter Ivo Prokop ve svých přímluvách věnoval dosti velký prostor včelařům a jejich práci. Po přednášce a prohlídce jednotlivých pracovišť byl přichystán slavnostní oběd. Ještě před jeho zahájením předal předseda spolku účastníkům Pamětní listy. Oběd připravil včelař, profesionální kuchař Štěpán Hanzal. Podávaly se kuřecí nudličky s nivou a šťouchané brambory. Ing. Miroslav Jelínek, předseda ZO ČSV Mladošovice, [email protected] říjen 2012 l 351

Aktuálně

å L Y R W Q D] DK U DG ě PROGRAM: > > > > > > >

Soutěž o nejlepší medovinu. Prezentace medů našeho kraje a jejich hodnocení návštěvníky Prezentace včelařské činnosti v kraji. Prezentace zlepšovatelů a vynálezců ve včelařství. Prodej včelařských potřeb a včelích produktů, ochutnávky. Poradna pro začínající včelaře Dětský koutek se soutěží pro děti

2 V W U DY D NEDĚLE 7.10. Seminář funkcionářů ZO a OO ČSV o.s. zasedací místnost ČL 9:00

Čestmír Gazda

Seminář funkcionářů ZO, OV

12:00

Alena Vítková

Vyhodnocení soutěže o nejlepší med

Jaroslav Kopeček

Vyhodnocení soutěže o nejlepší medovinu

ODBORNÝ PROGRAM: PÁTEK 5.10. 11:00

Jaroslav Kopeček

Zkušenosti praktického včelaře

13:00

Čestmír Gazda

15:00

Břetislav Plšek

16:00

Marie Knodlová

Racionalizace ve včelařství Chov matek provozního včelaře, ošetřování souší Práce s mladými včelaři

Vyhodnocení soutěže „Český med“ pro Moravskoslezské účastníky Od 10:00 hod. podium v pavilonu Včelaři

11:00 11:30

Leoš Dvorský Karel Crha Milan Bencúr

Sobota 6. 10. 2012 Cimbálovka z Frýdlantu nad Ostravicí, mažoretky z Ostravy, harmonikáři ze Slovenska – bratři Majtanovci

9. ročník výstavy

Život na zahradě Souběžně probíhá výstava ZDRAVÍ A DUŠE

5. – 7. října 2012

Neděle 7. 10. 2012

SOBOTA 6. 10. –Klub „ Šance pro včely“ 10:30

KULTURNÍ PROGRAM:

Od myšlenky k vlastnímu provozu Klub – web – spolupráce – komunikace – výměna zkušeností Včelaření na přírodním díle – úly Warré Právní vědomí včelaře – zodpovědnost funkcionáře

14:00

Karel Bruckler

15:00

Břetislav Pravda

Profesionální včelař – Šance pro včely

16:00

Leoš Dvorský

Aplikace Kyseliny mravenčí při léčbě včelstev

Výstaviště Černá louka Ostrava

Mažoretky z Ostravy, pěvecký soubor z Dolního Benešova

DOPROVODNÝ PROGRAM: • Prezentace ČSV • Prezentace ČZS • Prezentace slovenských a polských zahrádkářů • Cimbálová muzika, ochutnávka a prodej vína • Mezinárodní soutěž

Ve dnech 6. a 7. 10. 2012 organizuje „Dny otevřených dveří“ Firma Lysoň z nedalekých Ket, Polsko u Bielska Biala.

dětí v zahradnických dovednostech • Soutěž pro děti „Světem včel” • Soutěž o „Nejlepší medovinu” • Soutěž o „Nejlepší med” • Ochutnávky • Čajovna • Poradna pro včelaře • Konzultace, semináře

www.cerna-louka.cz ORGANIZÁTOR:

ZÁŠTITA:

PARTNEŘI:

MEDIÁLNÍ PARTNEŘI:

Václav Sciskala [email protected]

Změny Chovatelského řádu ČSV a Rozpočtových pravidel ČSV RV ČSV na svém zasedání 11. 8. 2012 schválil změny Chovatelského řádu ČSV (CHŘ) a Rozpočtových pravidel ČSV – Směrnice č. 6/2011 (RP).

Chovatelský řád ČSV 1. První změna CHŘ reaguje na změnu legislativy, když některé KVS přestaly vydávat veterinární osvědčení pro přesun včelích matek. Veterinární osvědčení je nutno nahradit předepsanými vyšetřeními na nemoci a nákazy včel a včelího plodu. Podle platné metodiky zdraví zvířat je povinností chovatelů matek mít vyhovující vyšetření včelstev na mor, varroázu, akarapidózu a nosemu. V podstatě na základě těchto vyšetření KVS vydávaly veterinární osvědčení pro přesun matek, takže se nejedná o další administrativní zatížení chovatelů matek. 352 l Včelařství

2. Další změnou je jednoznačné konstatování, že v případě nesplnění termínu zaevidování chovu a termínu zaplacení administrativních poplatků, nebude chov zaregistrován. Výjimky se nepřipouštějí. 3. S ohledem na případ z praxe změna CHŘ též řeší zánik chovu, případně možnost pokračovat v chovu za stanovených podmínek. Na rozdíl od chovů registrovaných a rozmnožovacích není možné při úmrtí chovatele pokračovat v chovu uznaném, neboť osvědčení uznaného chovu je spojeno se jménem chovatele.

Rozpočtová pravidla ČSV – Směrnice č. 6/2011 1. První změna Rozpočtových pravidel (RP) se týkají rozšíření článku II. Tvorba rozpočtu

v bodě 5, který se týká termínu podání požadavků na tvorbu rozpočtu na vybavení sekretariátu, investice, požadavky na mzdové náklady, požadavky na půjčky, úvěry, ručení organizačních jednotek, firem, v nichž je ČSV zakladatelem, a to do 31. 10. každého roku. 2. Dále došlo k upřesnění podmínky, kdy se návrh na změnu rozpočtu nepředkládá ke schválení a to v případě, že se jedná o odchylku od schváleného rozpočtu do 5 % nebo do 5 tisíc Kč. Tato předpokládaná odchylka se zdůvodňuje v komentáři k výsledku hospodaření. Změny obou vnitřních předpisů svazu jsou platné a účinné dnem schválení. Úplné znění novelizovaných předpisů najdete na našem webu v odkazu dokumenty – směrnice svazu. Mgr. Jarmila Machová

Aktuálně

' H Q P

H G X Q DÅ - L ři N X ´

Vůbec jedny z prvních farmářských trhů nejen v Praze, ale v celé ČR, začalo organizovat a provozovat občanské sdružení Archetyp v roce 2010. Touto myšlenkou jsme se zabývali již od roku 2007, kdy jsme pro pražský magistrát vypracovali studii, která mapovala místa, kde trhy mají vzniknout. Od té doby se mnoho změnilo, trhů přibylo, lidé se je naučili navštěvovat. Naše dva farmářské trhy patří t. č. v Praze k nejlepším, největším, a také zákazníky nejnavštěvovanějším. Týdně pořádáme 4 trhy. Na trzích máme jednotný image stánků, trhy mají své správce, manažery a nyní po třech letech existence i svou tradici. Našimi farmářskými trhy jsou v Praze 3 „Jiřák“ a v Praze 2 „Náplavka“. Stále se snažíme náplň tržišť a naší činnost vylepšovat. Pořádáme proto různé tematické prodejní dny a týdny. Např. Jahodobraní, Růžový máj, Slavnosti českého česneku a cibule, Žižkovské pivobraní (Festival malých a mini českých pivovarů) apod. Například v listopadu loňského roku, konkrétně na farmářském tržišti „Jiřák“ se nám velice povedla akce „Svatomartinské slavnosti a pečená husa“. Jistě se mohla počítat k největším akcím na toto téma v Praze, protože se jí zúčastnilo celkem 19 moravských vinařství. Podle střízlivých odhadů ji navštívilo 8 000 – 10 000 lidí a vypilo se tu přes 4 500 litrů mladého vína, snědlo 2 000 porcí husy, prodalo 900 ks degustačních skleniček a stovky lahví přívlastkových vín. Letos bychom rádi za vašeho přispění a účasti uspořádali akci „Podzimní den medu“. Uskuteční se pod záštitou minis-

Náměstí Jiřího z Poděbrad dominuje kostel Nejsvětějšího srdce Páně

tra zemědělství Ing. Petra Bendla, s podporou Českého svazu včelařů a radnice MČ Praha 3. Počítáme, že podzimní den medu v Praze 3 na „Jiřáku“ se uskuteční dne 12. října 2012. Cílem prodejně-propagační akce je představit: med od českých včelařů, včelí produkty (kosmetika, doplňky stravy s medem, medovina, medové víno, medové pivo, svíčky, kosmetika, atd.), značku Český med, Český svaz včelařů a jeho aktivity, práci včelaře se včelami, Výzkumný ústav včelařský a jeho činnost, marketingovou akci „Bez medu to nejde“, kroužek mladých včelařů „Vyšehradští včelaříci“. Místo konání festivalu je náměstí Jiřího z Poděbrad v Praze 3, unikátní do-

minanta s kostelem Nejsvětějšího srdce Páně, stavbou chráněnou UNESCO, od architekta Josipa Plečnika. Výstavní prostor je situován na středové parkové ploše, hlavní cestě ke kostelu u východu z metra linky A. Jedná se o lokalitu v prestižní části Vinohrad s velice dobrou dostupností. Prodejní místa, dřevěné stánky s plachtovým zakrytím, jsou majetkem pořadatele. Včelařům/ producentům pouze jednodruhového medu budou stánky pronajaty bezplatně. Ostatní producenti, kteří med a včelí produkty dále zpracovávají a prodávají i druhotné výrobky (med, více druhů nebo výrobky z včelích produktů) zaplatí určitý poplatek. Dostatek mobilních toalet od partnera TOI TOI jistě příjde vhod prodejcům i zákazníkům. Kabeláž, zajišťující dostatečný příkon pro provoz výčepních zařízení (medové pivo), chladicích zařízení apod. je zajištěná. S sebou vlastní prodlužovačky. Nebudou chybět ani kvalitní a čerstvé pochutiny od českých farmářů, především pokrmy s medem, tradiční pochutiny a teplá česká kuchyně. Pokud možno vše k tématu Medové slavnosti. Během dne bude zajištěný i zajímavý kulturní program především živých hudebních vystoupení 4 kapel např. Motovidlo, nebo Gypsi band Vojty Lavičky a další. Barbora Nováková Archetyp, o. s., Mob. 776 882 445, [email protected]

Medový stánek na farmářském trhu říjen 2012 l 353

Ze života ZO ČSV

Včelařský spolek pro Dobřichovice a okolí slaví 100 let V Dobřichovicích se sešlo dne 2. prosince 1962 slavnostní shromáždění včelařů. Byli to členové zdejší tehdy již ZO ČSV a bezpochyby i slavnostní hosté, o nichž se však historické záznamy nezmiňují. Proč se sešli? Uběhlo totiž 50 let od založení Včelařského spolku pro Dobřichovice a okolí, což bylo třeba jistě náležitě vzpomenout a oslavit. A učinit o tom první zápis do právě zakládané a poté pečlivě zpětně dopisované spolkové kroniky. Dalších 50 let uplynulo a oslavy jsou tu znova, nyní tedy už stoleté. Nastanou v říjnu. Spolek byl totiž oficiálně založen v neděli 20. října 1912 (a do kroniky o nich bude zapisovat zprávu autor těchto řádek). 100 let existence takového spolku je bez debaty hodno pokorné úcty. Aby fungoval, bylo třeba vždy spousty drobné a trpělivé práce těch, kteří táhli spolkovou káru celým nelehkým a podivným dvacátým stoletím. Bez nároku na slávu a výhody, samozřejmě. Tu úctu našim předchůdcům vzdáváme rádi. A rádi káru po nich táhneme dál, jakkoli to v této zvláštní době vypadá podezřele. Co k založení spolku tehdy naše dávné předchůdce vedlo? Vysvětlení je, jak se zdá, překvapivě jednoduché. Včelařů bylo v údolí dolní Mže, dnes z podivných důvodů stále zvané Berounka, tradičně hodně. A nejbližší okresní včelařský spolek fungoval na Zbraslavi, což bylo tehdy přece jen poněkud z ruky. Včelaři dobře věděli, že „spolčovat se“ má řadu výhod. A tak se, také díky několika osobnostem, které na sebe vzaly roli tahounů a organizátorů, dali dohromady. Stalo se to právě v Dobřichovicích (v tehdejším hotelu pana Františka Šebesty, mimochodem také zakládajícího člena). Proč zrovna tam? Protože některá místa fungují samovolně jako regionální centra a různé aktivity se do nich jaksi přirozeně směřují. Navíc se zrovna tady našli ti, které poeticky nazýváme otcové zakladatelé. Spolek ale dostal logicky širší název „Včelařský spolek pro Dobřichovice a okolí“. Protože obce na dolním toku řeky byly vždy nějak propojeny, třebas aktivitami Sokola a dalších spolků a sdružení, lidé se navzájem znali a při akcích těchto spolků se také setkávali. Nebylo proto těžké se domluvit s kolegy z obcí v blízkém okolí. Seznam obcí se neustále měnil a sahal od Karlštejna po Černošice, samozřejmě včetně obcí „na kopcích“, např. Mořinky, Vonoklas či Černolic a v jednom případě i Ořecha. Takže vedle včelařů z Dobřichovic ve spolku od samého počátku logicky hráli významnou roli i včelaři z těchto okolních obcí, zejména ze Všenor. A hrají ji dodnes, i když se 354 l Včelařství

spolek nyní jmenuje zcela nepoeticky ZO ČSV Dobřichovice. Ostatně současným předsedou spolku je zkušený a v komunitě včelařů dobře známý všenorský včelař Rudolf Stonjek. V současné době do celé organizace spadají včelaři ze Všenor, Černolic, Dobřichovic, Karlíka a Letů. Mezi zakládajícími členy byla řada zajímavých osobností. Pro příklad uveďme tehdejšího skvělého pěvce Národního divadla Bohumila Benoniho, jenž bydlel, hospodařil a také včelařil v Dobřichovicích, nebo paní Andělu

přibyla řada mladých včelařů, kteří chtějí včelařit moderně, efektivně i ekologicky. Nemají problém s internetem, rádi navštěvují rozličná včelařská setkávání s přednáškami, přemýšlejí o tom, co se na nich dozvěděli, konzultují to s ostatními a snaží se najít si vlastní metodu či vyhovující individuální přístup. Činnost spolku zaznamenává cenná spolková kronika. Již jsme zmínili o tom, že byla sice dopsána přesně podle archivních materiálů zpětně až 50 let po vzniku spolku. Je to zajímavé čtení! Dozvíme se

Z kursu základních včelařských dovedností na včelnici Ing. Karla Sejka

Randovou, ženu jedné z nejvýznamnějších osobností našich právních dějin, profesora občanského práva a poslance rakouské panské sněmovny JUDr. Antonína Randy. Byli mezi nimi i místní živnostníci, rolníci (ti si samozřejmě dobře uvědomovali význam včel pro opylení jimi obhospodařovaných kultur), hajní, učitelé a činovníci obecních spolků, tak, jak to na vesnicích vždy v ne tak dávné minulosti bývalo. Dle zápisu měl spolek při svém založení 34 členů, kteří chovali 220 včelstev. Od té doby se toho moc nezměnilo. I dnes má spolek stále kolem 40 členů, jen včelstev je v normálních letech bez velkých úhynů trochu víc, tedy kolem 300. Zajímavé je, že v posledních letech

z ní přirozeně, kdo do spolku kdy přišel a kdo z něho kdy vystoupil, což zaujme třeba tehdy, sledujeme-li téma tzv. „cukrářů“, tedy těch, kteří do spolku vstupovali v minulosti jen kvůli dotovanému cukru (veškeré analogie se současnými dotacemi jsou samozřejmě čistě náhodné). Logicky také v kronice nalezneme řadu glos k současné politické situaci (příležitostí bylo dost, spolek přežil konec 1. světové války, ustavení samostatného státu v r. 1918, protektorát a 2. světovou válku, komunistický puč v r. 1948, 50. léta, pokus o zvrat běhu věcí v letech 1968 a 1969, tzv. normalizaci v 70. a 80. letech i velké listopadové sametové převrácení roku 1989. A samozřejmě i léta poté).

Ze života ZO ČSV V kronice najdeme také cenné ryze včelařské informace. Získáme tu i řadu údajů o počtech zazimovaných i vyzimovaných včelstev v jednotlivých sezonách, setkáme se tu průběžně i se zprávami o tom, jak se spolek vypořádával nemocemi a nákazami. V tomhle punktu jsou velice zajímavé partie z 80. a 90. let, kdy drsně, pálením úlů i včel, začala dodnes neukončená válka s roztočem Varroa destructor. Zjistíme také, že už od 30. let minulého století se spolek úspěšně pokoušel sledovat stav včelstev na pozorovací stanici. Zaujme nás také v minulosti mnohonásobně se opakující (a v podstatě stále nějak neúspěšné) snažení o ustavení včelařského kroužku. Dozvíme se, že spolek měl pro své členy k zapůjčení pomůcky, jako byl třeba medomet, či vařák na vosk, váha, mikroskop, ale také včelařskou literaturu, kterou však jeho členové nepříliš četli, což bylo příčinou častých, leč marných stesků. Najdeme zde také zprávy o počasí v jednotlivých letech, o snůškových poměrech, o prvních i posledních proletech. A logicky pak i o konkrétní kaž-

doroční snůšce i o medných výnosech. Srovnání s dnešními výnosy medu ze včelstva je věru zajímavé: např. v r. 1954 byl průměrný (tedy oficiálně hlášený) výnos medu 3.8 kg na včelstvo, r. 1957 4 kg medu, r. 1960 5 kg, někdy to byla ale téměř nula či méně než 2 kg, v lepších letech do 5 kg. Když to srovnáme s dnešními ročními výnosy mezi 30 – 60 kg na včelstvo… Zajímavé je v kronice téma o vysazování medonosných rostlin a dřevin. Ve spolku byl činný pastevní odbor, který dbal na zajištění dobré snůšky a spolupracoval s místními rolníky, se správci lesů i se správou obcí. Sháněl osivo i sazenice, domlouval jejich setí i výsadbu. Rádi bychom se k této činnosti nějak i v současné podivné době vrátili. Nebyl to špatný nápad. Své místo v kronice mají i různé nehody a katastrofy, jako třeba požáry včelínů či povodně, o něž v údolí řeky nikdy nebyla nouze. Ta, jež nás zaplavila před 10 lety, nebyla zdaleka jediná. Včelaři z oblasti dolní Mže (chcete-li, tak tedy Berounky) udělali za uplynulých 100 let spoustu oné pověstné drobné prá-

ce. Prošli dobami dobrými i dobami zlými. A spolek přežil, bez problémů funguje, stará se o své členy, pořádá přednášky a kursy, dbá na udržení dobrého zdravotního stavu včelstev i na propagaci oboru i včelích produktů. Včely máme, snažíme se o ně starat, jak nejlépe umíme, a ony nám to vracejí. Samozřejmě, že spolek táhlo vždy několik tahounů a ostatní se nějak „vezli“. Neustále se to řešilo na setkáních. Na stránkách kroniky o tom najdeme řadu zmínek. Řešíme to ostatně dodnes a nejen u nás. Takže právě těmto tahounům patří dík za to, že se spolku dařilo i daří. Tento text budiž alespoň malým poděkováním těm, kteří věnují svůj čas a energii pro ostatní prospěšné službě. Poctu jim vzdáme i na víkendové včelařské výstavě v sobotu a v neděli 6. a 7. října 2012 v Dobřichovicích v sále MUDr. Františka Fürsta. Všechny zájemce na ni samozřejmě srdečně zveme. Podrobnější informace najdete na adrese www.dobrichovice-vcely.webnode.cz. Jiří Matl, t. č. kronikář ZO ČSV Dobřichovice

Uhříněvské jubileum ZO ČSV Uhříněves oslaví v letošním roce 140. výročí vzniku zdejší včelařské organizace. V roce 1872 byly totiž v Čechách založeny první velké spolky včelařů. Kromě spolku v Uhříněvsi vznikly obdobné organizace ještě v Písku, Chrudimi a Jaroměři. Vznik naší uhříněveské organizace se datuje od sedmdesátých let devatenáctého stol.

Interiér městského muzea

Jak praví zápisy: Když nadšený včelař, páter Josef Buchar byl dosazen roku 1872 za kaplana v Úhříněvsi, počali se kolem něho záhy soustřeďovati okolní včelaři a žádali o rady. A tak se sešlo 14. listopadu1872 třicet včelařů z okolí Úhříněvsi a založili Jednotu včelařskou.“ Jednota začala oficiálně pracovat 1.1.1873, ovšem už jako šedesátičlenná. Včelaři měli dohromady 370 úlů. Dalším rokem už měla Jednota včelařská 136 členů. Založením spolku vzniká středisko včelařského pokroku. Místní včelaři si dali za cíl zajištění výchovy včelařů všemi vhodnými prostředky, obstarání úlů, včelařských potřeb a jejich vlastní výrobu, pořádání včelařských shromáždění a výstav, rozšiřování již uznaných plemen včel a péči o společný odbyt včelích produktů a zajišťování hospodářských výsledků v chovu včel. Spolek zřídil značným nákladem dílnu, kde se vyráběly úly. Již v prvních letech jich bylo 400. Zajímavé je také, že prkna na ně dosoušeli v pekárně Františka Kolihy, starosty města, majitele mlýna a pekařství. Do roku 1894 jich vyrobili více než 4000. Páter J. Buchar, krom toho, že se stal zakladatelem úhříněvského spolku, proslul také jako včelařský novátor. Vynalezl například odvíčkovacího ježka a vyvinul na svou dobu progresívní „uhříněvský úl“. Jsme náležitě pyšni na dlouholetou a nepřetržitou tradici zdejšího včelařského spolku, a proto jsme se rozhodli k tomuto výročí uspořádat výstavu včelařských pomůcek,

Městské muzeum v Uhříněvsi

zařízení a archiválií. Tato výstava se uskuteční v Městském muzeu v Uhříněvsi, kde již máme zajištěny prostory od 3. 11. do 29.11.2012. Doufáme, že do té doby zrenovujeme již zmíněný úl našeho zakladatele, který jsme úplnou náhodou nalezli v relativně zachovalém stavu. Myslíme si, že právě v této hektické době je třeba připomenout důležitost a význam včel pro naše zahrady a pole. Zvláště nyní stoupá význam českého medu jako hospodářské komodity, nebo jako potraviny, vhodné pro zdraví našich dětí. Vratislav Brabec předseda ZO Uhříněves říjen 2012 l 355

Ze života ZO ČSV

Pardubický AFI palác s vůní medu Největší nákupní středisko v Pardubickém kraji se na několik dnů proměnilo na medové království. Panely vysvětlující vznik medu, rozmístěné po celém centru paláce seznamovaly návštěvníky se složitou cestou vzniku medu od květu přes včelu až na náš stůl. Všemu dominoval a nad vším bděl sv. Ambrož v podobě velkého figurálního včelího úlu. Vyvrcholení celé propagační akce „Bez medu to nejde“ patřilo poslední prázdninový den dětem. Kruhový prostor obchodní věže s balkóny se proměnil ve velký úl, ve kterém vznikl zábavný dětský kout. Na stolečcích složených do kruhu děti malovaly včelky, květy, úly, zkrátka vše, co je spojené se včelou a medem. Také plnily úkoly v podobě kvízu, kde za odměnu získaly krabičku medu, včelařské pexeso nebo

Lidské včelky v podání z leva Nicill Ruhlandová, Veronika Juklíčková, a Daniela Juklíčková, byly po celý den protagonistkami medového dne.

Jak vypadá včela a jak vzniká med se děti dověděly od zkušeného včelaře Evžena Báchora

školní rozvrh hodin. Písničky o včelách znějící z pódia v podání malých zpěváčků potvrzovaly slavnostní sladkou atmosféru. Jednou z nejzajímavějších a poučných forem zábavy pro malé, ale i velké návštěvníky byla připravena „Cesta medu.“ Informační panely ukazující vše o životě včely, jejím poslání, vznik medu, byly rozmístěné tak, aby vytvořily naučnou včelí stezku. U každého panelu pak zkušený pardubický včelař vysvětloval pohádkovým způsobem vše o životě včelky, vzniku medu a potřebě opylování rostlin. Doprovázející včelky oblečené do slavnostních krojů s velkými tykadly na hlavě poté u dětí vyzkoušely získané znalosti, které odměnily předáním sladkých odměn.

Úl se živými včelami budil u dětí velký zájem. Zprvu se netajily ze strachu a obav ze žihadla, ten se ale rázem ztratil, když dětské ruce pokrývaly teplou skleněnou desku úlů, za kterou pobíhaly pracovité drobné včeličky. Co říci závěrem. Připravený medový program nebyl jen krátkou zábavou pro pardubické děti, ale především přinesl poznatky o opravdovém životě včely, vzniku medu a seznámil všechny přítomné rodiče a další dospělé o potřebě konzumace medu pro zdravý život člověka a jeho zdárný rozvoj především v dětském věku. Evžen Báchor

S medem jsou problémy minimální Každoročně se touto dobou objevují prognózy, jak to bude letos s medem, bude ho dostatek, bude ho málo, jak kvalitní bude? Těžko si představit takovou klimatickou či nákazovou pohromu, aby se to negativně projevilo na produkci medu. Přesto, že se čas od času objevují ohniska výskytu moru včelího plodu, popřípadě jsou včelstva napadena roztočem způsobujícím varroázu, je celková nákazová situace v ČR příznivá. Léčení varroázy je poměrně účinné, situace jako před několika lety, kdy ubylo včelstev, se letos neopakuje. Díky razantním opatřením proti moru včelího plodu této nákazy nepřibývá. O tom, že jsme na tom docela dobře, svědčí i to, že letos přibylo včelařů (několik stovek) a přibylo i chovaných včelstev (několik tisíc). O český med je totiž zájem nejen u nás, ale i v ostatních 356 l Včelařství

zemích, kde není problém jej na trhu uplatnit. Veterinární kontroly nezjišťují u jednosložkového českého medu problémy. Ten je nejčastěji nabízen buď přímo konečnému spotřebiteli, tzv. ze dvora (včelař může prodat bez omezení až dvě tuny) anebo na schválených trzích a tržištích. Ani u medu nabízeného v tržní síti, zpravidla jde o směsový med, nezjišťujeme takové závady, které by ohrozily zdraví lidí. V loňském roce jsme řešili pouze jeden případ medu nikoli z ČR, který obsahoval rezidua pesticidů. I v letošním roce se objevilo podezření na výskyt pesticidů v medu, další laboratorní testy to však nepotvrdily. Veterinární legislativa, která v EU platí (příslušná směrnice pochází z roku 2000), by mohla doznat určitých změn, neboť zejména pokud jde o možné falšování medu, jsou k dispozici nové laboratorní metody. Státní veterinární správa

souhlasí s dokonalejším značením, zejména s uváděním procentického složení u směsových medů, popřípadě i s novými schválenými metodami vyšetřování, záleží na přijetí novely příslušné směrnice na úrovni EU. Vyšetření prodávaného medu na základě monitoringu a na základě podnětů s lety přibývá, avšak nepřibývá případů falšování. Každoročně je provedeno okolo 250 kontrol v rámci dozoru plus kolem dvacítky na základě podnětů. V roce 2010 bylo například prokázáno v jednom případě falšování škrobovým sirupem, uložena pokuta, v roce 2011 byl řešen případ nesprávného značení. V letošním roce bylo zatím provedeno celkem 114 kontrol a ve 2 případech bylo zahájeno správní řízení kvůli podezření na falšování medu. Josef Duben, tisk. mluvčí SVS www.svscr.cz.

Jubilea

Osmdesátiny J. Hlaváčka Jan Hlaváček oslavil dne 28. 9. 2012 krásné osmdesáté narozeniny. Je dlouholetým členem i funkcionářem ZO ČSV Nový Bor. Je ale i dlouholetým členem okresního výboru ČSV Česká Lípa a v posledních dvou funkčních obdobích se stal i jeho předsedou. Za jeho předsednictví se podařilo získat granty z Libereckého kraje, které výrazně podpořily včelařství v okrese. Organizuje také pro včelaře vzdělávací akce a přednášky. Nezapomíná ani na mladší generace. Při ZO ČSV Nový Bor působí včelařský kroužek, který J. Hlaváček

úspěšně vede. Jeho svěřenci se na včelařských soutěžích pravidelně umísťují na předních místech. Chceme mu proto všichni srdečně poděkovat za dlouholetou činnost ve prospěch včelařů i včel a přejeme mu ještě hodně radosti ze včeliček, dobré zdraví a mnoho elánu do dalších let. Za OO ČSV Česká Lípa a ZO ČSV Nový Bor Ing.Renata Benešová, jednatelka OO ČSV Česká Lípa

Odešli z našich řad

Vzpomínka na  přítele včelaře

Usadil poslední roj Odešel profesor Málokomu se poštěstí, aby se koníček stal i jeho zaměstná- Jaroslav Drobník

Ve věku 77 roků navždy opustil blanenské včelaře přítel Miloš Minx. Po dlouhá léta vykonával funkci důvěrníka ZO ČSV Blansko. Při stoletém výročí organizovaného včelařství na Blanensku obdržel Čestné uznání jako ocenění za rozvoj včelaření v regionu. Tomu totiž zasvětil celý svůj život. A také byl vynikajícím včelařem, na což nejvíc vzpomínají zvláště ti, které včelařit naučil. Mnohým se začátky ve včelaření pomáhal, přestože byl na sklonku života postižen špatnou mobilitou. Přijížděl na včelnice na mopedu a začínajícím včelařům snad do poslední chvíle, kdy mohl, radil a pomáhal.

ním. Janu Macháčkovi se to však povedlo. V době školních let absolvoval včelařské učiliště v Nasavrkách a záhy se počal starat o včelstva v zemědělském družstvu v Libčanech a Všestarech na Hradecku. Řeči tohoto hmyzu, pro mnoho ovocnářských i zemědělských plodin naprosto nepostradatelného, se naučil rozumět i bez slovníku, a tak měl záhy velmi dobré výsledky. Stal se uznávaným odborníkem a k jeho přednostem patřilo, že si nabyté zkušenosti a vědomosti, často velmi tvrdě zaplacené, nenechával jen pro sebe. Dokázal poradit každému nejen se včelami a jejich ošetřováním, ale i při práci se dřevem, neboť byl i zručným truhlářem a jak to bývá, pila nedokáže vždy rozlišit mezi prknem a prstem na ruce. Ze studnice poznání uměl čerpat nejen doma, neboť se postaral, aby ve včelařství pokračoval jeho syn, ale bohatě z ní nalévat i ve školách hradeckého okresu. Ať při praktických ukázkách vybavení a pomůcek pro chov včel, se seznamováním s jejich životem a užitečností pro člověka, tak třeba i při vytáčení medu. Každoročně celé jaro až do prázdnin se na jeho domácím včelíně dětmi od mateřinek až po školáky vrátka netrhla. Největší obdiv při tom sklízel jeho skleněný úl, kde děti skutečně viděly až do plástů. Když v novinách či v televizi bylo zapotřebí vytvořit náladovku, málokdy se redaktoři obraceli jinam než na něj. Čas na podzim a v zimě věnoval výkonu funkcí v hradecké základní organizaci či na okrese. Medem, propolisem, mateří kašičkou a občas i medovinou léčil všechny neduhy. Jen na ten poslední ani pilné včely nestačily, a tak 27. července, v jedenasedmdesáti letech usadil svůj poslední roj. Jan Macháček byl místopředsedou ZO a byl to dobrý člověk. Čest jeho památce.

Jan Pernica

Opustil nás Jan Havlan Přítel JUDr. J. Havlan byl dlouholetým členem ZO ČSV Vimperk a včelařství bylo jeho velkým koníčkem již od mládí. Proto mu věnoval převážnou část svého volného času. V šedesátých letech se začal zabývat chovem matek a zvyšoval počty svých včelstev. Jan Havlan byl učitelem včelařství a své praxí získané či vystudované nové poznatky přenášel našim členům ale i v ostatních organizacích. Pomáhal včelařům radou i příkladem a vždy si našel čas pro případnou pomoc. Pro tyto vlastnosti byl u nás, vimperských včelařů, oblíbený. Aktivně také pracoval v ZO ČSV Vimperk, kde vykonával funkci jednatele a předsedy. Zapojil se také do práce v OV ČSV Prachatice, později působil i jako člen ÚV ČSV a PÚV ČSV. Jiří Šetka, předseda ZO ČSV Vimperk

ZO ČSV o.s., Hradec Králové, Ing. Charvát, Ing. R. Kupka, Burian

S politováním oznamujeme, že tento svět opustil ve věku 82 let prof. RNDr. Jaroslav Drobník, DrSc., s jehož články jste se mohli setkat i na stránkách časopisu Včelařství. Byl vystudovaným mikrobiologem, jeden z mála, kteří se ve výzkumu soustředili na efekty záření na dědičnou informaci a na inkorporaci radioizotopů do DNA. Také byl člen týmu, jenž objevil cytostatické účinky komplexních sloučenin platiny. Je znám jako neúnavný propagátor biotechnologií a především geneticky modifikovaných organismů. Stál u zrodu českého zákona o nakládání s GMO, který musela naše republika přijmout před vstupem do Evropské unie. Byl jedním ze zakládajících členů České komise pro GMO a později jejím neúnavným externím spolupracovníkem. Spolu s profesorem Františkem Sehnalem se přičinil o vznik „Bílé knihy GMO“, která v roce 2009 shrnula poznatky o vlivu geneticky modifikovaných organismů na lidské zdraví a životní prostředí. Když se střetl s ignorancí a omezeností, která pohrdá vědecky doloženými fakty a zakládá své názory a rozhodnutí na dohadech, emocích a zdeformovaném pojetí „principu předběžné opatrnosti“, nešetřil kritikou a objasňujícími informacemi. Včelaři budou asi více znát jeho manželku, RNDr. Věru Drobníkovou, která byla spoluautorkou oblíbené knihy Včelařství, Veselý a spol. J. Drobníkovy odborně fundované a nekompromisní názory, na které mnohdy velmi rozezlení odpůrci GMO nedokázali najít protiargumenty, známe i ze stránek našeho časopisu. Budete nám chybět, pane profesore. Redakce časopisu Včelařství říjen 2012 l 357

Jubilea

98 let Jaroslav Kaválek - ZO Náchod 96 let Zdeněk Slabihoud - ZO Lovosice 95 let Josef Baudyš - ZO Velký Dřevíč 93 let Karel Hošek - ZO Trutnov 91 let Evžen Grecek - ZO Horní Suchá; Adolf Kubeša - ZO Hranice; Jan Lilák a Stanislav Kužel - ZO Ústí nad Labem; Jan Šolc - ZO Dolní Bousov; František Novák - ZO Sázava 90 let Oldřich Choleva - ZO Hrabyně; Gustav Gajdzica - ZO Třinec; Michal Bindzar - ZO Mariánské Lázně; Antonín Beran - ZO Česká Skalice; Ing. František Študent - ZO Loučka u Lipníku nad Bečvou; František Siblík - ZO Březnice 85 let Vladimír Drábek - ZO Traplice; Karel Sikora - ZO Bukovec; Antonín Šikula - ZO Lysice; Marie Koláčková - ZO Koloveč; Karel Kotovic - ZO Nové Město na Moravě; Josef Štěpán ZO Licibořice; Miroslav Vilímec - ZO Podhoří; Jaroslav Juška - ZO Pelhřimov; Jiří Bergr - ZO Náchod; Bohumil Sůva - ZO Jičín 80 let Josef Cábek - ZO Cheb; Dana Predigerová ZO Velké Hamry; Josef Kloutvor - ZO Hořice v Podkrkonoší; Martin Rumíšek - ZO Velká nad Veličkou; Tadeusz Gregorz - ZO Hnojník; František Moravec - ZO Šilheřovice; Karel Hybner - ZO Říčany; Josef Kozlík - ZO Mariánské Lázně; Ervín Sladkovský - ZO

Dobrá; Ladislav Světlík - ZO Opava; Milan Krempl a Miroslav Vykopal - ZO Olomouc; Zorka Smetanová - ZO Litoměřice; Jan Mareš - ZO Strážkovice; Stanislav Janůj - ZO Prostějov; Pavel Pötzl - ZO Nečtiny 75 let Bohumil Pavka - ZO Veselí nad Moravou; Miroslav Čapka - ZO Břeclav; Jaroslav Žáček - ZO Struhařov; František Vostál - ZO Batelov; Karel Bajtek - ZO Těrlicko; Josef Sikora - ZO Dolní Lomná; Jiří Martínek - ZO Rosice; Ivan Pustějovský - ZO Kopřivnice; Marie Nejedlíková a Vladimír Kosmák ZO Moravské Budějovice; Zdeněk Junek - ZO Kostelec nad Černými lesy; Jan Turoň - ZO Bystřice nad Olší; Přemysl Kohout - ZO Třebenice; František Souček - ZO Březnice; Rudolf Černý a Erich Lampa ZO Opava; Vladimír Cihelka - ZO Olomouc; Ing. František Tušl - ZO Strážkovice; Josef Hřib - ZO Francova Lhota; Jaromír Vlček ZO Velký Dřevíč; Jiřina Janouškovcová - ZO Nečtiny 70 let Marie Papáková - ZO Příbor; Ladislav Bláha - ZO Blatná; Václav Veselý - ZO OstravaPoruba; František Novák - ZO Pacov; František Mixa - ZO Soběslav; Vlastimil Čech - ZO Lhenice; Josef Prášil - ZO Klatovy; Stanislav Dvořák - ZO Pardubice; Zdeněk Chroňák a Miloslav Masáček - ZO Čkyně; Čestmír Jílek - ZO Strašín; Josef Duda - ZO Vyškov; Ing. Antonín Kellner - ZO Kaplice; Karel Altman - ZO Horšice; Jaroslav Cigánek - ZO Velká Polom; Rudolf Braha ZO Kynšperk nad Ohří; Věra Chramostová - ZO Velké Popovice; Petr Vilč - ZO Hradec nad Moravicí; Josef Ptáček st. - ZO Ruda nad Moravou; Andrej Duba - ZO Sloup

v Moravském krasu; František Kozojed ZO Lukavec; Jan Turoň - ZO Horní Suchá; Vladimír Janek - ZO Dobrá; Miroslav Surovec - ZO Francova Lhota; Václav Rejthar - ZO Bystré v Orlických horách; Helmut Regásek - ZO Jindřichův Hradec; Antonín Nedbal - ZO Holešov; Koloman Šabík - ZO Nové Strašecí; Karel Moule a Jana Zvonařová - ZO Nečtiny 65 let Miloslav Blažek - ZO Trhanov; Jaroslav Vávra - ZO Proseč u Skutče; Josef Červenka ZO Sedlčany; Milan Šícho - ZO Dobřany; Řehoř Svatoš a Milan Kittel - ZO Kdyně; Richard Dedecius a František Job - ZO Varnsdorf; Václav Čep - ZO Dobříš; Jiří Šulc - ZO Český Dub; Ludmila Švehlová - ZO České Budějovice; Jiří Bičík - ZO Sychrov; Jaromír Zezula a Miroslav Dvořák - ZO Velké Meziříčí; Josef Kubena - ZO Týnec nad Labem; František Štěpán - ZO Dačice; Oldřich Vejlupek - ZO Žďár nad Sázavou; Karel Bojanovský - ZO Náměšť nad Oslavou; Karel Cvachovec a Miroslav Skála - ZO Švihov; Václav Ferus - ZO Karlovy Vary; Věra Němečková - ZO Černošín; Jiří Maša - ZO Ivančice; MUDr. Stanislav Voborný ZO Velká Bíteš; František Pacovský - ZO Nymburk; Petr Lukášek - ZO Spálené Poříčí; Karel Smrž - ZO Načeradec; Miroslav Strnad - ZO Kuřim; Ing. Zdeněk Čabrada - ZO Plzeňstřed; František Doubek - ZO Brno - Líšeň; Ladislav Pinkava - ZO Náchod; Vítězslav Štěpán - ZO Hrabyně; Anatolij Volf - ZO Jičín; Jiří Mlejnek - ZO Olomouc; Danuše Štěpánková - ZO Litoměřice; Eva Bultasová - ZO Prostějov; Milan Štěpán - ZO Bystré v Orlických horách; Antonín Stoklasa - ZO Jindřichův Hradec; Vladislav Vybíral - ZO Holešov; Jiří Hubka - ZO Nové Strašecí

Jubilantům upřímně blahopřejeme! ODEŠLI Z NAŠICH ŘAD

Josef Zíka (65 let) - ZO Prachatice; Antonín Ondra (78 let) - ZO Raduň; Oldřich Pich (87 let) - ZO Radvanice-Bartovice; František Ludvík (71 let)

- ZO Bílovec; Bohumil Šimka (70 let) - ZO Česká Lípa; Josef Hajzler (83 let) a František Tuna (81 let) - ZO Moravské - ZO Hořovice; Josef Treml (81 let) - ZO Budějovice; Karel Miškar (82 let) - ZO Němčice u Klatov Nivnice; František Zelenka (88 let)

Čest jejich památce! 358 l Včelařství

Inzerce

Za obsah inzerátů zodpovídají jejich zadavatelé, nikoli redakce

SLUŽBY * VČELAŘSKÝ OBCHOD BRNO, Koliště 25, PSČ 602 00, tel. 545 574 965, zásobuje vás, včelaře, již 65 let veškerým NÁŘADÍM a POTŘEBAMI. PRODEJ včelích produktů a kosmetiky, cukru, keramických květináčů, zeláků, peč. forem. Výměna vosku za mezistěny. VÝKUP VOSKU, MEDU, propolisu za aktuální ceny v hotovosti. ZÁSILKOVÝ PRODEJ. Prodejní doba: Po až Pá 8.00 - 17.00 h. PARKOVÁNÍ VE DVOŘE. (VC-001-10) * WWW.VCELIOBCHOD.CZ. Včelařské potřeby Semily, zásilkový prodej i osobní odběr. Pravidelné akce a slevy + info o dotacích. Tel. 724 937 999, JaHan, s. r. o., na rozhraní Libereckého a Královéhradeckého kraje, Rovensko pod Troskami 62, 512 63. (VC-002-10) * VČELAŘSTVÍ KAUER - OBCHOD S VĚCMI ROZLIČNÝMI, MEDU A VČELAŘSKÉHO ARTIKLU TÝKAJÍCÍ SE, nacházející se v obci ZNOJMOPŘÍMĚTICE, ul. KRAJNÍ 690/4, tel. 723 682 112, www.vcelarstvi.kauer.cz, e-mail: [email protected]. Prodej veškerých potřeb pro práci se včelami, včelích produktů a kosmetiky. Výměna mezistěn. Výkup včelího vosku a medu za aktuální ceny (platba v hotovosti). Přípravky k výrobě medoviny. Prodejní doba: Po-Pá 9.00–12.00, 13.00 - 17.00 h. Na základě tel. dohody i po pracovní době. (VC-003-10) * TRUHLÁŘSKÁ VÝROBA: vyrábíme zateplené palubkové a nezateplené celodřevěné nástavkové úly. Další včelařská výroba - rojáky, bedny, přířezy atd. Velice rádi převedeme vaše nápady na vylepšení úlů do praxe. Výrobky dovážíme nebo zasíláme zásilkovou službou. Ceník poštou zdarma. Tepeza, spol. s r. o., výroba Roudnice nad Labem. Tel. 602 682 470, objednávky tel. 606 928 073, e-mail: [email protected] (VC-004-10) * NABÍZÍME VŠE ÚČELNÉ pro modernizaci a úspěšnost vašich včelařských provozů. Zateplené a tenkostěnné úly na vaši rámkovou míru, rámkové přířezy a ostatní včelařské potřeby. Příjem objednávek na oddělky a matky F1. Veškeré informace a ceny najdete na www.apis-kolomy.cz. Včelí farma a stolařství Kolomý, 793 33 Staré Město 192, tel. včelí farma 554 714 751, fax 554 713 115, tel. stolařství - výroba úlů 603 518 183, e-mail: včelí farma - [email protected], stolařství - kolomy @worldmail.cz (VC-005-10) * EL. ZATAVOVAČ - pro pocín. i nerez. drátek. Více na www.zatavovac.cz, tel. 739 338 356. Čas zatavení lze přizpůsobit. (VC-006-10) * VČELPO, SPOL. S R. O., OBORA 108, 679 01 SKALICE NAD SVITAVOU, tel. 516 469 120, www.vcelpo.cz, nabízí VÝMĚNU VOSKU A VOŠTÍ za kvalitní a vysterilizované MEZISTĚNY. Záruka kvality. Celoročně vykupujeme MED, PROPOLIS, PYL, VOSK a VOŠTÍ za nejvyšší aktuální ceny. Při osobním dodání platba ihned. V případě zaslání poštou platba do 10 dnů: uveďte č. účtu, zpáteční adresu a telefon. Provozní doba: Po-Pá 6.00 - 15.30 h. (VC-007-10) * SKLENICE A VÍČKA NA MED KAMKOLI V ČR! DOPRAVA ZDARMA až k vám (u celých palet) vč. složení. Sklenice Včela, Facette, Fass 720 ml 5,80 Kč vč. DPH. Sklenice na 0,75 kg; 0,5 kg (3 typy) a 0,25 kg (2 typy) medu. Láhve na medovinu 0,5 l; 0,7 l; 1,0 l. Víčko TO 82 zlaté 1,90 Kč. Dárkové krabice, plastové obaly, víčka TO 82 a TO 66 na www.trebonsky-med.cz. Sklady Třeboň, Kunčice p. O., Lutín, Lány u Chrud., Neplachovice-Zadky, Tvarožná Lhota. E-mail: [email protected], tel. 774 176 886. (VC-008-10)

* FIRMA BŘINEK VYRÁBÍ: všechny typy úlů, bedny, rojáky, plemenáče, oplodňáčky, přířezy, NOVÁ SLUNEČNÍ TAVIDLA, ROJO-MATKO-CHYT z roku 1940, VČELAŘSKOU VÁHU, sekce, množárny, pakety, krmítka, formy na sbíjení rámků, chovná dna. DOVOZ PO CELÉ ČR ZDARMA CELOROČNĚ. VÝKUP voští (15. 10. - 15. 4.). PRODEJ A VÝMĚNA mezistěn a mnoho dalšího. Vše i na DOBÍRKU. Nabídkový list a ceník pošlu zdarma. Václav Břinek, 270 33 Jesenice u Rakovníka, mobil 603 245 293 (19.00 - 24.00 h), www.brinek.cz, e-mail: [email protected] (VC-009-10) * NAVŠTIVTE V BUČOVICÍCH naši bohatě zásobenou a levnou prodejnu. VŠE pro DOTACE - skladem moderní medomety, ÚLY, přířezy, mezistěny různých rozměrů a vše ostatní. Větší objednávky nad 7 000 Kč rozvážíme dle možností po celé ČR ZDARMA. Vykoupím propolis 700 až 800 Kč a vosk 110 Kč. VČELAŘSTVÍ SEDLÁČEK, 685 01 Bučovice, Mírová 199. Otevřeno: ÚTERÝ až SOBOTA 8.00 - 12.00, 13.00 - 18.00 h, www.vcelarstvisedlacek.cz, tel. 603 821 580. (VC-010-10) * VYUŽIJTE DOTACE NA NÁKUP MEDOMETU A NĚKTERÝCH VČELAŘSKÝCH POTŘEB. Dodáme všechny typy medometů fy LOGAR - ZÁRUKA KVALITY. Veškeré včel. potřeby - výměna a výkup vosku a voští - prodej a distribuce sklenic a slovenských plastových nádob. INTERNETOVÝ OBCHOD SE SVÝM VELKOOBCHODEM. Maloobchodní prodej v nové prodejně. Úterý od 9.00 h, jinak po tel. doh. Včel. potřeby a VELKOOBCHOD Horní Kalná, tel./fax 499 431 242, mobil 605 840 939, e-mail: vcest@ vcest.cz, http//www.vcest.cz (VC-011-10)

aktuální informace:

www.vcelarstvi.cz * VČELAŘSTVÍ A VÝUKA VČELAŘSTVÍ - PETR VYDRA, Kounicova 69, 602 00 Brno, tel. 542 210 006, 461 744 108, 545 240 081, e-mail: vydra.vcelarstvi@ centrum.cz. NABÍZÍ v prodejně v Brně, Novobranská 8, veškeré nářadí a potřeby, výměnu mezistěn, prodej včelích produktů a kosmetiky. ZAJIŠŤUJE zásilkový prodej. VYRÁBÍ zateplené i tenkostěnné nástavk. úly, plemenáče, rojáky, oplodňáčky. NAKUPUJE celoročně všechny druhy medu, vosk, pyl a propolis. (VC-012-10) * VČELAŘSKÁ PRODEJNA OPAVA. Veškeré nářadí a potřeby. Výměna mezistěn. Zásilkový prodej. Celoroční výkup kvalitního medu za výhodných podmínek. Výkup vosku. Prodej potrav. sudů na med. Informace a prodejna na adrese: Fa VČELBAL, prodejna VČELA, Na Rybníčku 24, Opava, tel. 553 712 353, www.vcelbal.cz, e-mail: [email protected] (VC-013-10) * VÝROBA MEDOMETŮ a fluidních odvíčkovacích zařízení. Jaroslav Vodička, tel. 603 893 168. APIDOMIA, s. r. o., Sentice 162, 666 03 Tišnov, www.apidomia.cz (VC-014-10) * NÁSTAVKOVÉ ÚLY s podporou otevírání, osvědčený patent. Již 6 let na trhu! Na jakoukoli rámkovou míru, uteplené i neuteplené. Bedny, rojáky, tavidla, přířezy a další. Nabídka a ceník zdarma! Tradice, poctivost a osvědčená kvalita. Ing. Pavel Buřinský, Spáčilova 3036, 767 01 Kroměříž, tel. 731 525 400, e-mail: [email protected]. Více na www.burinsky.cz (VC-015-10)

* NABÍZÍME VÝROBU ÚLŮ již od 990 Kč - 3 nástavky, dno, víko; zateplené palubkové 1 890 Kč. Množstevní slevy. Výroba z nerezu, obchod se včelařskými potřebami. Dále vykupujeme vosk a propolis za aktuální ceny. Více na www.vcelarstvi-schenk.com nebo tel. 736 684 900. (VC-016-10) * VAST-OIL JE TU PRO VÁS: úly z tvrzeného polystyrenu, nerez medomety a vše pro zájmové i profesionální včelaře za velmi rozumné ceny. Široký sortiment - KATALOG POSÍLÁME ZDARMA. Pomůžeme vám s dotací k modernizaci vašeho provozu. Navštivte nás v Karviné - Autosalon Chevrolet, volejte 596 317 842, 603 581 620, 733 330 102, e-mail: [email protected], www.vastoil.cz. U NÁS KUPUJETE SE ZÁRUKOU! (VC-017-10) * VČELAŘSKÁ PRODEJNA HRADEC KRÁLOVÉ, Selicharova 1422, PSČ 500 12, tel. 777 083 863, 605 940 212, e-mail: [email protected], skype: vcelarenihrou.cz, ICQ 387607644. Veškeré včelařské potřeby, úly a medomety. Akční balíčky pro dotace. Výměna mezistěn, výkup medu a vosku. Internetový obchod: www.vcelarenihrou.cz. Zásilkový prodej. (VC-018-10) * SPOLEČNOST API NOVO MACHINERY, s. r. o., Kavalcova 8, Bruntál, vyrábí a dodává strojní zařízení a příslušenství pro včelaře. Paralelněradiální medomety Mamut 12 - 52 rámků, odvíčkovací zařízení, separátory víček a medu, automatické vytáčecí linky. Zařízení a další informace naleznete na www.api-novo.cz, tel. 554 715 114. (VC-019-10) * PATENTNÍ RÁMKY a kvalitní nepraskající strůpkové fólie vyrábí a dodává firma Ing. Vladimír Novotný - Bruntál, Kavalcova 8. Rámky do výšky 185 mm jsou v bezdrátovém provedení. Lze objednávat i provedení rámků na „divokou“ stavbu - upravená horní loučka zajišťuje centrovanou stavbu díla bez mezistěny. Objednávky nad 1 000 Kč s DPH jsou dodávány bez poplatku za dopravu. Www.vcely-novo.cz, tel. 737 242 900. (VC-020-10) * FA KOVÁČ - výroba válcovaných mezistěn. Vykupuji vosk. Jan Kováč, Dlouhá 22, 783 06 Domašov nad Bystřicí, mobil 732 269 614. (VC-021-10) * TŘEBÍČ - VČELAŘSKÉ POTŘEBY A KVĚTINÁŘSTVÍ, HANA BULOVÁ nabízí: široký sortiment pro včelaře, zahrádkáře a vinaře; výměnu a prodej mezistěn; výkup vosku a medu; prodej cukru, kosmetiky ze včelích produktů, medoviny a kvalitního vína, květin, dřevin, ovocných stromků, osiv, postřiků, substrátů, proutěného zboží, svíček a dalších dekorací. Nabízíme zásilkový prodej: www.ovcelach.cz. To vše na adrese: Velkomeziříčská 1121, 674 01 Třebíč, tel. 724 879 510, e-mail: [email protected] (VC-022-10) * NABÍZÍM levný cukr. Severomoravský kraj. Kontakt: tel. 777 330 174. (VC-023-10) * MEDOMETY Z VALAŠSKA. Dodáme nerezové medomety zvratné s automatickou regulací a tangenciální s ručním nebo elektrickým pohonem, odvíčkovací vany a stoly, stáčecí a čeřicí nádoby. Vysoká kvalita. MARTIN KOVÁŘ - Nerezová výroba, tel. 605 136 609, www.medomety-kovar.cz. HutiskoSolanec 462, 756 62. (VC-024-10) * POHONY MEDOMETŮ a boxy na ztekucování medu - výroba a prodej. Mitronic, Miroslav Buřič, K Starému lomu 12, 107 00 Praha-Dubeč, tel. 272 705 785, www.buric.eu/mitronic (VC-025-10)

říjen 2012 l 359

Inzerce

Za obsah inzerátů zodpovídají jejich zadavatelé, nikoli redakce

* ZÁMEČNICTVÍ SLÁMA - MEDOMETY celonerezové svařované, včetně zakázkové výroby samostatných košů, odvíčkovacích táců s odkapávačem aj. Podrobnější informace na tel. 737 752 622, www.medomety-js.cz (VC-026-10) * VČELAŘSKÁ PRODEJNA - DŮM VČELAŘŮ CHLEBOVICE (Frýdek - Místek). Prodej včelařských potřeb, výměna vosku za mezistěny, prodej včelích produktů, včelařské literatury apod. Nákupní bonusy, poradenské centrum, e-shop. Čt 15.00 - 18.00 h, Pá 10.00 - 18.00 h, So 9.00 - 12.00 h. Pro zájezdy do včelař. muzea kdykoliv. Kontakt: Knödlová, tel. 603 542 619, www.vcelaricifm.cz (VC-027-10) * TRUHLÁŘSKÁ VÝROBA: vyrábíme zateplené palubkové celodřevěné nástavkové úly na r.m. 39 x 24 s varroadnem. Info: Jiří Novák - truhlář, Hradební 2336, Uherský Brod, tel. 603 824 501, 603 824 710, www.eurookno.cz (VC-028-10) * VČELAŘSKÁ PRODEJNA V LOMU OPĚT V PROVOZU. Celotýdenní provoz prodejny včelařských potřeb ve Včelařském centru Lom vám nabízí kompletní vybavení pro včelaře. Pomůžeme vám s dotacemi. Kontaktujte nás na telefonu 777 093 832. E-mail: [email protected]. Otevřeno Po-Pá 8.00 - 16.00 h. (VC-029-10) * LIPOVÉ PŘÍŘEZY dle vašich požadavků. Varroadna, zateplené i tenkostěnné nástavky, zateplené pozink. stříšky. Tel. 602 183 737. (VC-030-10) * KRMIVO PRO VČELY. Řepný základ, vyrobeno na základě konzultace s VÚVč v Dole českým výrobcem. www.krmivoprovcely.cz. Tel. 602 183 737. (VC-031-10) * WWW.VCELARSTVI-JASOVI.CZ, výroba tenkostěnných nástavkových úlů, impregnace parafínem, včelařské potřeby, medomety, mezistěny, oddělky, matky. Ing. Tomáš Jaša, Kněž 7, 582 91 Světlá n. S., tel. 737 451 563. (VC-032-10) * VÝROBA ZATEPLENÝCH ÚLŮ. Nabízíme zateplené nástavkové úly, rámky, přepravní boxy, víka. Zboží máme skladem celoročně, posíláme na dobírku. ZAŠLEME KATALOG ZDARMA. Www.zatepleneuly.cz, Ru-ka, spol. s. r. o., 561 65 Jamné nad Orlicí. Objednávky: [email protected], mobil 777 773 001, tel. 465 642 361. (VC-033-10) * SADY NA PRODUKCI www.hajdamach.byl.cz

plástečkového medu, (VC-034-10)

* VČELÍ FARMA LOM - celoročně vykupujeme kvalitní propolis. Zaručujeme trvale příznivé ceny od 800 Kč za kilogram. Platba hotově nebo na účet při zaslání na adresu: Včelí farma Lom, Fr. Veselého 578. Máme zájem o výkupní místa po celé ČR za výhodných podmínek. Pro bližší informace nás kontaktujte na telefonu 602 434 344, večer 476 744 774 nebo elektronicky [email protected] (VC-035-10)

VČEL AŘ SK Á PRODEJNA Včelpo, spol. s r. o. Praha 1, Křemencova 8

OT EV Ř E N O

* VČELAŘSKÁ PRODEJNA ŠTĚTÍ přesunuta za benzínovou pumpou směr Radouň. Veškeré potřeby pro včelaře. Kontakt tel. 777 847 230. (VC-036-10) * VČELAŘSKÉ POTŘEBY WWW.MEDOVA.CZ. 10 let díky vám s vámi. Oslavte spolu s námi. Tři měsíce ceny podle vás. Např. neteplený třínástavkový úl, víko, dno masiv 28 mm - 1 000 Kč. Teplený třínástavkový úl, palubky 19 mm, dno, víko - 1 500 Kč. Doprava nad 5 000 Kč ZDARMA. Tiskneme etikety dle vašeho zadání, s vaší adresou i vašimi obrázky. Grafika zdarma! Katalog proti SMS na 603 383 297 ZDARMA! Objednávky na tel. 722 962 089 nebo přímo na e-shopu: www.medova.cz. Děkujeme za vaši dlouholetou přízeň. (VC-037-10) * NOVĚ OTEVŘENO – VČELAŘSKÝ OBCHOD HAVRÁNEK, DIVÁKY, okr. Břeclav - nabízí veškeré včelařské potřeby, nástavkové úly, přířezy, sklenice s víčky. Dále výměna mezistěn, výkup vosku a medu, prodej včelích produktů, kosmetiky, svíček, medoviny a vína. OTEVŘENO: Po, St, Pá 9.00 - 17.00, So 8.00 - 11.00 h; dle tel. domluvy kdykoli, zásilkový prodej, možnost rozvozu; www.vcelarskeveci.cz, tel. 724 879 429. (VC-038-10) * FORMY na svíčky. L. Čierťaský, e-mail: [email protected] nebo tel. 603 817 904. (VC-040-10) * ÚL OPTIMAL se všemi jeho doplňky vyrábí firma KOTRLA. Dopravu v celé ČR zajišťujeme. Dále vyrábíme všechny druhy včelařských rámků, buď přířez, nebo vydrátkované. Více informací na www.drevovyrobakotrla.cz, e-mail: [email protected], tel./fax 571 452 091, mobil 603 892 936. (VC-041-10) * SKLENICE NA MED Facette 720 ml 5,30 Kč, při odběru tří palet cena 5 Kč. Víčka 9 druhů 2,20 Kč, dále plastové obaly. Zvratné medomety 6r. 12V - 35 490 Kč, 4r. 12V - 24 999 Kč. Tangenciální 4r. - 14 999 Kč 12V nebo 230V a další; www.vcelarstvi.biz, tel. 775 771 451, 608 622 664. (VC-042-10) * VÝHODNE PREDÁM: elektrický ručný rotačný odviečkovač, udelený GOLD METAL Varna - Apislávia 2010. Úspešne prezentovaný už na medzinár. konf. zlepšovateľov a vynálezcov vo včelárstve Ostrava 10. - 12. 9. 2010. Výrobca: Ing. Jozef Eliaš, tel. 00421 905 785 121, 0902 432 320, e-mail: [email protected], video: www.youtoube.com: odviečkovač (VC-043-10) * NÁSTAVKOVÉ ÚLY typ Langstroth nebo na r.m. 39 x 24, tenkostěnné i zateplené. Dno síťované i plné, zateplené víko. Kvalitní, ekologické, cenově příznivé. Další truhlářská výroba pro včelaře: úly dle vašich požadavků, lipové přířezy, rámky, rojáky, kapsovitá krmítka. Ing. Petr Pavelka, Olšovec 13, Hranice. Tel. 777 635 142, 581 625 765, e-mail: p.pavelka. [email protected] (VC-044-10) * PALUBKOVÝ ÚL 39 x 24: 1 660 Kč vč. DPH, 3x NÁSTAVEK, DNO, VÍKO, nástavek 400 Kč, varroadno 500 Kč, plné dno 400 Kč, krmítko 280 Kč. V našich prodejnách i na internetu najdete veškerý sortiment pro včelaře, např. sklenice Včela 5,80 Kč, nádoba plast na 40 kg medu 91 Kč. Prodejna LYSÁ NAD LABEM, Masarykova 52 (u vchodu na výstaviště), Po-Pá 9 - 17, So 9 - 12 h, v době výstav do 18 h, tel. 313 034 224. Prodejna STEBNO 69, Kryry u Podbořan, Po-Pá 7 - 15 h; www.PROVCELY.cz, e-mail: [email protected], tel. 608 850 859. (VC-049-10)

Pondělí 08.30 – 17.00 Úterý 08.30 – 17.30 Středa 08.30 – 17.00 Čtvrtek 08.30 – 18.30 Pátek 08.30 – 14.00 Polední pauza 12.30 – 13.00

* VČELAŘSKÁ PRODEJNA HOŘOVICE, ul. 9. května 607, PSČ 268 01, nabízí veškeré včelařské potřeby, výměnu mezistěn, zásilkový prodej, výkup vosku. Prodejní doba: Po-Pá 8.00 - 17.00 h, So 8.00 - 11.00 h. Po tel. dohodě kdykoliv. Tel. 775 612 506. (VC-050-10)

tel. a fax: 224 934 344 e-mail: [email protected] [email protected] www.vcelarskaprodejna.cz

* MEDOMETY HAVLÍČKOVA BOROVÁ - výroba a prodej nerezových svářených medometů, klasické i automaticky zvratné s programovatelným ovládáním, průměr 460 až 1 000 mm. Samostatná nerezová vřetena do starších typů medometů. Stroje na pastování medu 10 - 400 kg, nádoby k vyváření vosku,

360 l Včelařství

odvíčkovací stojánky i vany. PV Oudoleň, tel. 569 642 221, mobil 731 479 134, www.medomety.cz (VC-051-10) * STRŮPKY s Al fólií můžete nasadit na jakýkoliv úl a na jaře tím včelám velmi pomůžete. Napište si o náš katalog. Výroba a prodej - RNDr. Pavel Mach, Luční 975, 330 11 Třemošná u Plzně, tel. vzkazy na 605 333 414, e-mail: [email protected], www.uly.cz (VC-052-10) * PRÁVĚ TEĎ JE PRAVÝ ČAS si zajistit mezistěny z vlastního vosku za výhodné mimosezonní ceny. Alena Machová, Luční 975, 330 11 Třemošná u Plzně, e-mail: machova@ softech.cz, tel. večer 603 426 378. (VC-053-10) * ROZMNOŽOVACÍ CHOV včely kraňské dodá matky SINGER vyznačující se dobrými snůškovými vlastnostmi. Jan Chramosta, Sládkův Kopec 1079/II, 377 01 Jindřichův Hradec. Tel. 724 920 327. (VC-054-10) * ETIKETY NA MED A MEDOVINU! Vybírejte z 50 druhů barevných samolepicích etiket v profesionální kvalitě a za rozumnou cenu. Objednávky vám vyřídíme na adrese: Ing. Lea ANDREJSOVÁ, METAPIS, Cizkrajov 75, 378 81 Slavonice, e-mail: [email protected], internet: www.metapis.cz. KVALITA - TRADICE - SOLIDNOST - i váš úspěch! (VC-057-10) * VÝROBA ÚLŮ palubkových zateplených, tenkostěnných a styrodurových. Dále bedny na rámky, rojáky, plemenáče atd. Katalog výrobků zašlu zdarma. Lipové přířezy 39 x všechny výšky. Výkup vosku za 100 Kč/kg, výměna za mezistěny, prodej veškerých včelařských potřeb a cukru. Petrovice 50, Humpolec; Jindřichův Hradec, Dolní Radouň 57. Tel. 777 292 011. (VC-058-10) * VČELAŘSKÁ DVD V PRODEJI: Včelaříme nástavkově 240 Kč, Chov včelích matek 240 Kč, Medunka a Brunďa (pohádka) 150 Kč, Včelařský rok 1. díl 240 Kč, Včelařský rok 2. díl 240 Kč, Včelí pastva 240 Kč a nejnovější Jak začít včelařit od A do Z 290 Kč. Ukázky, informace o filmech a možnost objednávky na www.videokolar.cz nebo e-mailem: [email protected], telefonem 602 610 373, případně poštou na: Video-služby Kolář, v Automuseu Praga, Pod Kaštany 32, 252 25 Praha západ-Zbuzany. (VC-059-10) * NÁSTAVKOVÉ ÚLY Z VALAŠSKA - NYNÍ SUPER AKCE: uteplený palubkový 39 x 24 standart od 1 650 Kč, uteplený palubkový 39 x 24 comfort od 2 200 Kč, tenkostěnný 39 x 24 od 1 600 Kč. Dále hotové rámky, přířezy, formy na sbíjení rámků, rojáky. Vše ve vysoké kvalitě a za dobrou cenu. Více informací na: www.vcelarstvi-hajda.jex.cz. Petr Hajda, Jablůnka 618, okr. Vsetín, tel. 739 216 851. (VC-060-10) PRODEJ * PRODÁM: medomet, mezistěny a veškeré včelařské zařízení. Tel. 567 319 295. (VC-045-10) * KOČOVNÝ VŮZ, 14 včelstev r. m. 42 x 30, 17. Tel. 602 492 959. (VC-046-10) * PRODÁM včelstva v nást. úlech r.m. 39 x 24 (event. s úly nebo bez úlů), včelstva jsou zaléčená a nakrmená. Spěchá. Tel. 603 913 564 nebo pište na: [email protected]. (VC-047-10) Alergik v rodině. * PRODÁM starší třírámkový medomet vč. el. pohonu. Příbramsko. Tel. 602 768 646. (VC-055-10) * PRODÁM 5 včelstev v tenkostěnných nových úlech Dadant na r.m. 42 x 30 a medníky 42 x 17. Včelstva jsou plně zakrmena. Informace na tel. č. 605 566 783. (VC-056-10) KOUPĚ * KOUPÍM pojízdný kočovný vůz. Opavsko, Ostravsko a okolí. Tel. 732 214 992. (VC-039-10) * KOUPÍM světlé souše r.m. 39 x 24, asi 60 ks. Tel. 603 584 901. (VC-048-10)

Včelařská palynologie IX.

Ze světa pylových zrn Pyl vytvářený semennými rostlinami ve velkém množství v podobě mikrospor se vyznačuje značnou rozmanitostí ve velikosti a tvarech pylových zrn. Většinou tak odpovídá požadavkům prostředí na potřebu efektivního přenosu hmyzem, větrem či vodou. Počet pylových zrn v květenství se pokoušel stanovit již Darwin - u pampelišky dosahuje podle jeho údajů asi 240 000, u pivoňky více než 3,5 mil., lísky 4 mil., u kukuřice až 50 milionů. Počet pylových zrn obsažených v pylových rouskách donášených včelou je odhadován v průměru asi na 100 000. Jsou sebrány průměrně za 7 minut práce včely na květech, přičemž hmotnost donášených rousek tvoří 1/10 až 1/7 tělesné hmotnosti včely. Zdaleka největší počet pylových zrn produkují z důvodu ztrát při opylování větrem anemofilní rostliny. Za podmínek dobré pylové pastvy je včelstvo schopno za den donést asi ¾ litru pylových rousek. Tomu je třeba přizpůsobit velikost nádob na jejich shromažďování v pylochytech, ovšem se zohledněním průměrné účinnosti pylochytových vložek obvykle do 30 %. Pylová zrna se liší svým obsahem, tvarem, velikostí a zejména utvářením vnějšího obalu tzv. exinem, sloužícím v prvé řadě druhově specifickým formám transportu. Charakteristické morfologické znaky pylových zrn jsou používány jako klíčové k určování jejich původu.

Velikost Je při mikroskopické determinaci původu nejnápadnějším znakem. Z včelařsky významných rostlin tvoří v podmínkách střední Evropy nejdrobnější pylová zrna pomněnka (Myosotis sp.) Tvarem tyto drobné silné tyčinky s délkou pouhých 7 mikrometrů připomínají poněkud přerostlé bakteriální diplokoky. Drobná pylová zrna velikostí do 20 mikrometrů včetně poskytují i následující pylodárné rostliny : komule Davidova (Buddleia davidii) (14 - 15), kaštanovník setý (Castanea sativa)(17), plamének plotní (Clematis vitalba) (20), hadinec obecný (Echium vulgare) (16), opletka čínská (Fallopia baldschuanica) (20), tužebník jilmový (Filipendula ulmaria) (18), štírovník růžkatý (Lotus corniculatus) (18), lnice květel (Linaria vulgaris) (19), svazenka vratičolistá (Phacelia tanacetifolia) (18), mochna křovitá (Potentilla fruticosa) (19), mnohé druhy vrb (Salix sp.) (18 - 20) a rozchodníky (Sedum) (18), Pylová zrna střední velikosti má javor mléč (Acer platanoides) (33), javor klen (Acer pseudoplatanus) (34), řebříček a heřmánek (Achillea sp., Matricaria sp.) (29), jírovec maďal (Aesculus hippocastanum) (22), olše lepkavá (Alnus glutinosa) (24), sasanka hajní (Anemone nemorosa) (27), rmen barvířský (Anthemis tinctoria) (26), hvězdnice (Aster sp.) (24), bříza (Betula

sp.) (22), brutnák (Borago sp.) (32), brukev řepka (Brassica napus) (26), vřes obecný (Calluna vulgaris) (35), zvonek (Campanula sp.) (30), chrpa modrák (Centaurea cyanus) (37), líska obecná (Corylus avellana) (25), krásenka (Cosmos bipinnatus) (32), hloh (Crataegus sp.) (35 - 37), jiřinka (Dahlia sp.) (39), vřesovec (Erica sp.) (32), buk lesní (Fagus sylvatica) (36), sněženka podsněžník (Galanthus nivalis) (25), břečťan popínavý (Hedera helix) (30), záplevák (Helenium autumnale) (25), slunečnice roční (Helianthus annuus) (35), netýkavka žláznatá ( Impatiens glandulifera) (31), hluchavka nachová (Lamium purpureum) (27), lobelka (Lobelia erinus) (28), jabloň domácí (Malus domestica) (36), komonice bílá a nejvyšší (Melilotus albus, Melilotus altissimus) ( 24), komonice lékařská (Melilotus officinalis) (27), mák vlčí (Papaver rhoeas) ( 25), mák východní (Papaver orientale) (31), topol (Populus sp.) (31), slivoně (Prunus avium, cerasifera, domestica) (34 - 37), hrušeň obecná (Pyrus communis) (38), orsej jarní (Ranunculus ficaria) (27), trnovník akát (Robinia pseudoacacia) (28), růže šípková (Rosa canina) (24), ostružiník křovitý (Rubus fruticosus) (26), ostružiník maliník (Rubus idaeus) (26), třapatka (Rudbeckia sp.) (32), hořčice bílá (Sinapis alba) (25), celík kanadský (Solidago canadensis) (21), vratič obecný (Tanacetum vulgare) (25), pampeliška lékařská (Taraxacum officinale) (36), lípa (Tilia sp.) (32–36), jetel luční (Trifolium pratense) (37), jetel plazivý (Trifolium repens) (27), podběl lékařský (Tussilago farfara) (31). Velká 41–80 : vrbka úzkolistá (Chamerion angustifolium) (72), pcháč rolní (Cirsium arvense) (46), pcháč bělohlavý (Cirsium eriophorum) (55), svlačec rolní (Convolvulus arvensis) (66), svída krvavá (Cornus sanguinea) (58), bělotrn banátský (Echinops banaticus) (60), pohanka pohanka obecná (Fagopyrum esculentum) (60), bolševník obecný (Heracleum sphondylium) (42). Pylová zrna velmi velká nad 81 mikrometrů : proskurník lékařský (Althaea officinalis) (95), šafrán (Crocus sp.) (90 - 100), kakost krvavý (Geranium sanguineum) (126), kakost bahenní (Geranium palustre) (76), chrastavec rolní (Knautia arvensis) (120), sléz přehlížený (Malva neglecta) (105) pupalka dvouletá (Oenothera biennis) (127), kukuřice setá (Zea mays) (85).

Struktura povrchu (skulptura) a obsahu pylových zrn Při pohledu na stavbu pylových zrn ve světelném mikroskopu se struktura hladkých pylových zrn jeví jako jemná bez zřetelných útvarů (psilátní zrna), jemně či hrubě zrnitá (granulátní zrna), tečkovaná až skvrnitá u zrn

s bradavčitými výrůstky ( verukátní - přisedlé, gemátní - krátce stopkaté, klavátní - dlouze stopkaté), vyskytují se také pylová zrna se síťovitou povrchovou strukturou (retikulátní), strukturou vrásčitou (striátní) či četnými trny (echinátní). Některé druhy jehličnanů (smrk, borovice) mají na pylových zrnech nápadně vyvinuté vzdušné vaky.

Apertury Pylová zrna klíčí za příznivých podmínek pylovou láčkou, která obvykle (např. nonaperturátní pylová zrna topolu póry nemají) prorůstá ztenčeninami až otvory v exině. Počet i tvar těchto pórů (apertur) je důležitým rozlišovacím znakem při určování původu pylu. Jsou-li apertury na pylových zrnech umístěny v rovině, označuje se jejich poloha předponou zono-, v případě jejich rozmístění po celém povrchu zrna panto-. Některá pylová zrna mají apertury štěrbinovité (kolpátní), jiná okrouhlého tvaru (porátní). Klíčním otvorem prostupující exina bývá někdy kryta víčkem nebo proužkem - jitrocel (Plantago sp.), vičenec (Onobrychis sp.), merlík (Chenopodium sp.) nebo bradavčitými výrůstky oddělenými z exiny- jetel (Trifolium sp.), jírovec (Aesculus sp.). Nejběžnějším typem jsou mezi včelařsky významnými zdroji pylu tzv. trizonokolpátní zrna - např. u ovocných stromů a javorů s trojicí štěrbinovitých pórů. Trizonoporátní jsou například pylová zrna břízy (Betula sp.) nebo lípy (Tilia sp.), pentazonoporátní jsou pylová zrna olše (Alnus sp.), polypantoporátní pylová zrna jitrocele (Plantago sp.).

Variabilita pylových zrn Přestože pylová zrna většiny druhů mají charakteristickou velikost i tvar, vyskytují se občas některá zrna nápadně větší a menší než je průměrný rozměr. Nedokonale vyvinutá svraštělá zrna se běžně vyskytují u ostružiníků (Rubus sp.) a jetele plazivého (Triiolium repens). Naopak pylová zrna velmi vyrovnaná ve velikosti a tvaru poskytuje jitrocel (Plantago sp.) a pohanka (Fagopyrum esculentum). Na rozdíl od obvyklého počtu tří klíčních pórů růžovitých (Rosaceae) je možno se setkat u pylu původem z ovocných stromů nebo ostružiníků občas i se zrny se 4 klíčními póry. V počtu klíčních pórů je pravidelně variabilní pyl olše (Alnus sp.) - obvykle s 5 klíčními póry, běžně však i se 4 nebo 6 póry. Vrbka úzkolistá (Chamerion angustifolium) má kromě pylových zrn s obvyklými 3 klíčními póry běžně také pylová zrna se 4 klíčními póry. RNDr. Václav Švamberk (autor je učitelem včelařství) kontakt: tel.: 603 830 411, e-mail: [email protected]

Anatomie pylového zrna Struktura obsahu pylových zrn

Pyl břízy (a řepky)

Pylová zrna kaštanovníku jedlého patří k drobným

Pylová zrna cibule - typ jednoděložných rostlin

Hexazonokolpátní pylové zrno levandule v porovnání s retikulátním kolpátním zrnem řepky

Echinátní pylová zrna proskurníku

Pylová zrna katalpy v typických tetrádách