2012 K.Ú.:

Zpracovatel: SLADKÝ&PARTNERS s.r.o. Projektový ateliér 160 00 Praha 6, Nad Šárkou 60 IČ: 274 39 500 Spolupráce: Ing.arch. Petra Kolaříková Ing.arch. Veronika Erlebachová Ing. Jan Vaněček

............................................................. Ing. arch. Petr Sladký autorizovaný architekt ČKA 02 686

K.Ú.:

BRŮDEK, HÁJEK U VŠERUB, HYRŠOV, CHALUPY, MAXOV, MYSLÍV U VŠERUB, PLÁNĚ NA ŠUMAVĚ, POMEZÍ NA ŠUMAVĚ, SRUBY NA ŠUMAVĚ, STUDÁNKY U VŠERUB, VŠERUBY U KDYNĚ

FÁZE:

DOPLŇUJÍCÍ PRŮZKUMY A ROZBORY

TEXTOVÁ ČÁST

01 / 2012

ZPRACOVATEL: SLADKÝ&PARTNERS s.r.o., Nad Šárkou 60, 160 00 Praha 6, zastoupená ING.ARCH. PETREM SLADKÝM (autorizovaným architektem ČKA 02 686), spolupráce: ing.arch. P.Kolaříková, ing.arch. V.Erlebachová, ing. Jan Vaněček

DOPLŇKOVÉ PRŮZKUMY A ROZBORY – TEXTOVÁ ČÁST 4.11

Obsah textové části 5. 1.

ÚVOD 1.1 1.1.1 1.1.2 1.1.3 1.1.4 1.1.5 1.1.6 1.2 1.3 1.4

2.

STAV A VÝVOJ ÚZEMÍ 2.1 2.2 2.3 2.4 2.5

3.

ZÁKLADNÍ IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE OBCE IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE OBJEDNATELE IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE POŘIZOVATELE IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE ZPRACOVATELE NADŘÍZENÝ ORGÁN ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ DATUM PRÁVNÍ PŘEDPISY V OBLASTI ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ DŮVODY PRO POŘÍZENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU PODKLADY

ŠIRŠÍ VZTAHY STRUČNÝ PŘEHLED SOCIOEKONOMICKÉ SITUACE HISTORICKÝ VÝVOJ ÚZEMÍ STAVEBNÍ A BYTOVÝ FOND, OBČANSKÁ VYBAVENOST, REKREACE A CESTOVNÍ RUCH ZEMĚDĚLSKÉ A JINÉ VÝROBNÍ AREÁLY OCHRANA HODNOT ÚZEMÍ

3.1 HISTORICKÉ, URBANISTICKÉ, ARCHITEKTONICKÉ HODNOTY 3.2 PŘÍRODNÍ HODNOTY ÚZEMÍ 3.2.1 GEOLOGIE, GEOMORFOLOGIE A PEDOLOGIE 3.2.2 HYDROGEOLOGIE 3.2.3 BIOREGIONY A BIOCHORY 3.2.4 KRAJINNÝ RÁZ, KRAJINNÉ DOMINANTY A ROZHLEDOVÁ MÍSTA 3.2.5 FAUNA A FLÓRA 3.2.6 KLIMATICKÉ POMĚRY 4.

LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ 4.1 4.1.1 4.1.2 4.2 4.2.1 4.2.2 4.3 4.3.1 4.3.2 4.4 4.5 4.5.1 4.5.2 4.6 4.7 4.7.1 4.7.2 4.8 4.8.1 4.8.2 4.9 4.10

OCHRANNÁ PÁSMA DOPRAVNÍ A TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA OCHRANA NEMOVITÝCH KULTURNÍCH PAMÁTEK A ARCHEOLOGICKÝCH LOKALIT OCHRANA NEMOVITÝCH KULTURNÍCH PAMÁTEK OCHRANA ARCHEOLOGICKÝCH LOKALIT OCHRANA NEROSTNÝCH SUROVIN, VLIV TĚŽBY OCHRANA LOŽISEK NEROSTNÝCH SUROVIN SESUVY PŮDY, PODDOLOVANÁ ÚZEMÍ, HLAVNÍ DŮLNÍ DÍLA A HALDY RADONOVÉ RIZIKO OCHRANA VOD A VODNÍCH ZDROJŮ OCHRANA VODNÍCH TOKŮ PÁSMA OCHRANY VODNÍCH ZDROJŮ ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY (ÚSES) OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ OBECNĚ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ OCHRANA ZPF BONITAČNÍ PŮDNĚ EKOLOGICKÉ JEDNOTKY INVESTICE DO PŮDY OCHRANA LESNÍHO PŮDNÍHO FONDU OCHRANNÁ PÁSMA

2

4 4 4 5 5 6 6 6 7 7 7 7 7 8 8 8 8 8 8 9 9 10 10 10 10 10 11 11 11 11 12 12 12 12 12 13 13 13

6.

13

DALŠÍ ROZBORY 5.1 5.2 5.3 5.3.1 5.3.2 5.3.3 5.3.4 5.3.5 5.3.6 5.3.7 5.4 5.4.1 5.4.2 5.4.3 5.4.4 5.4.5 5.4.6 5.4.7 5.4.8 5.4.9 5.5 5.5.1 5.5.2 5.5.3 5.5.4

2 2 2 2 2 2 2 2 2 3

OCHRANA ZVLÁŠTNÍCH ZÁJMŮ V ÚZEMÍ

13

ZASTAVĚNÉ ÚZEMÍ PLOCHY S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM VYUŽITÍ DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA ŠIRŠÍ DOPRAVNÍ A ÚZEMNÍ VZTAHY SILNIČNÍ SÍŤ DOPRAVA V KLIDU HROMADNÁ DOPRAVA LETECKÁ DOPRAVA ŽELEZNIČNÍ SÍŤ CESTY PRO PĚŠÍ A CYKLISTY TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA ODTOKOVÉ POMĚRY A VODNÍ TOKY PROTIPOVODŇOVÁ OCHRANA VODNÍ PLOCHY ZÁSOBOVÁNÍ PITNOU VODOU ZÁSOBOVÁNÍ POŽÁRNÍ VODOU KANALIZACE A ČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD ZÁSOBOVÁNÍ PLYNEM A TEPLEM ZÁSOBOVÁNÍ ELEKTRICKOU ENERGIÍ DATOVÉ, ELEKTRONICKÉ SÍTĚ, TELEKOMUNIKACE HYGIENA PROSTŘEDÍ OVZDUŠÍ, HLUK A VIBRACE STARÉ EKOLOGICKÉ ZÁTĚŽE NAKLÁDÁNÍ S ODPADY VADY ÚZEMÍ

13 13 13 13 13 14 14 14 14 14 14 14 16 16 17 18 18 19 19 20 20 20 20 20 20

ZÁMĚRY A NÁMĚTY NA PROVEDENÍ ZMĚN V ÚZEMÍ

21

6.1 URČENÍ OKRUHŮ A TÉMAT K ŘEŠENÍ V ÚP 6.1.1 ZÁMĚRY MĚSTYSE VŠERUBY 6.1.2 ZÁMĚRY MÍSTNÍCH OBČANŮ A PODNIKATELSKÝCH SUBJEKTŮ 6.1.3 ZÁMĚRY DLE ODBORNÉHO NÁZORU ZPRACOVATELE

21 21 21 21

Přílohy textové části: Příloha č.1 - ROZBOR SÍDEL Příloha č.2 - PŘEHLED ŽÁDOSTÍ

Obsah grafické části MAPOVÝ PODKLAD CELÉHO SPRÁVNÍHO ÚZEMÍ OBCE 01 Koordinační výkres 02 Výkres uspořádání krajiny

M 1:10 000 M 1:25 000

1

DOPLŇKOVÉ PRŮZKUMY A ROZBORY – TEXTOVÁ ČÁST Tel.: E-mail:

1. ÚVOD 1.1

+420 379 719 184 [email protected]

ZÁKLADNÍ IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE 1.1.4

1.1.1 Identifikační údaje obce Kraj (NUTS3): Okres (NUTS4 / LAU1): Obec s rozšířenou působností: Pověřený obecní úřad: Stavební úřad: Obec: Statut: ZUJ (kód obce) ID obce: Počet částí: Přidružené části: Počet katastrů: Katastrální území - kód:

Katastrální výměra: Nadmořská výška: Počet obyvatel: Členská obec:

1.1.2

Identifikační údaje objednatele

IČ: Zástupce: Tel./fax: Mobil: E-mail: Web: 1.1.3

Plzeňský (CZ032) Domažlice (CZ0321) Domažlice Kdyně Kdyně Všeruby Městys 554456 18734 10 BRŮDEK, HÁJEK, HYRŠOV, CHALUPY, KOSTELIŠTĚ, MAXOV, PLÁNĚ, POMEZÍ, STUDÁNKY, VŠERUBY 11 BRŮDEK – 613045 HÁJEK U VŠERUB – 636673 HYRŠOV – 650421 CHALUPY – 650439 MAXOV – 692336 MYSLÍV U VŠERUB – 787353 PLÁNĚ NA ŠUMAVĚ – 650447 POMEZÍ NA ŠUMAVĚ – 650455 SRUBY NA ŠUMAVĚ – 650463 STUDÁNKY U VŠERUB – 787337 VŠERUBY U KDYNĚ – 787345 3846 ha 437 m.n.m. 852 (k 1.1.2011) Sdružení obcí Kdyňska, Sdružení obcí Úhlava, Ekoregion Úhlava

MĚSTYS VŠERUBY Úřad městyse Všeruby Všeruby 77 345 07 Všeruby u Kdyně 00253871 Ing. Ludmila Rousová, starostka +420 379 779 233 / 379 779 131 +420 724 812 453 [email protected], [email protected] www.vseruby.info

Identifikační údaje pořizovatele Městský úřad DOMAŽLICE Odbor výstavby a územního plánování 344 20 Domažlice, Náměstí Míru 1 zastoupený Ing. Ivanou Sladkou, vedoucí OVÚP

Identifikační údaje zpracovatele SLADKÝ&PARTNERS s.r.o. Projektový ateliér 160 00 Praha 6, Nad Šárkou 60 IČ: 274 39 500 Zástupce: Ing. arch. Petr Sladký, autorizovaný architekt ČKA 02 686 Mobil: +420 775 986 161 Tel.: +420 224 324 131 E-mail: [email protected] Web: www.sladkypartners.cz Spolupráce:

Garanti speciálních částí:

1.1.5

Ing. arch. Petra Kolaříková, tel.: +420 732 865 400 Ing. arch. Veronika Erlebachová, tel.: +420 737 344 334 Ing. Jan Vaněček Ing. Jitka Kovaříková, Marcela Královcová (Mepos, Domažlice – vodní hospodářství) Ing. Jan Veber - energetika Ing. Simona Navrátilová – uspořádání krajiny

Nadřízený orgán územního plánování Krajský úřad Plzeňského kraje Odbor regionálního rozvoje Škroupova 18, 306 13 Plzeň

1.1.6

Datum Doplňující průzkumy a rozbory – 11/2011 až 01/2012

1.2

PRÁVNÍ PŘEDPISY V OBLASTI ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ Územní plán (dále také ÚP) bude zpracován v souladu s těmito platnými českými právními předpisy, upravujícími oblast územního plánování: - zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (dále i „stavební zákon“), ve znění pozdějších předpisů - vyhláška č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, ve znění pozdějších předpisů - vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění pozdějších předpisů. 1.3

DŮVODY PRO POŘÍZENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU Pořízení tohoto strategického dokumentu obce, odpovídajícího platné legislativě, bylo schváleno Zastupitelstvem městyse v usnesení č.8/2011 ze dne 3.11.2011 v intencích stavebního zákona. Zpracovatelem původního Územního plánu sídelního útvaru (dále jen ÚP SÚ) Všeruby bylo Studio Z – ateliér urbanismu – architektury ing. arch. Karla Zocha, Doudlevecká 22, Plzeň. Návrh ÚP byl zpracován v září roku 1993 a byl schválen k 1.2.1994. Vyhláška obce o závazných částech ÚP SÚ Všeruby nabyla účinnosti dne 10.2.1994 a byla posléze zrušena ve znění pozdějších změn a doplňků dne 15.10.1997. Územní plán sídelního útvaru byl dále předmětem celkem pěti změn: - Změna (a doplněk) č.1 ÚP SÚ Všeruby z roku 1997: zhotovitel - Studio Z ing. arch. Karla Zocha; předmětem byla úprava vymezení lokality pro výstavbu rodinných domů v jižní části Všerub v návaznosti na zastavěné území (postupně realizováno) - Změna č.2 ÚP SÚ Všeruby z roku 2002: zhotovitel - Studio Z ing. arch. Karla Zocha; předmětem bylo rozšíření ploch pro dopravní vybavenost (čerpací stanici) v jihozápadní části Všerub (vydané a prodloužené stavební povolení, zatím nerealizováno) 2

DOPLŇKOVÉ PRŮZKUMY A ROZBORY – TEXTOVÁ ČÁST -

-

-

Změna č.3 ÚP SÚ Všeruby z roku 2005: zhotovitel - Studio Z ing. arch. Karla Zocha; předmětem bylo umístění ploch tržnice s restaurací v místě manipulační plochy v sousedství bývalé fary v jihozápadní části Všerub (nerealizováno) Změna č.4 ÚP SÚ Všeruby z roku 2006: zhotovitel - Studio Z ing. arch. Karla Zocha; předmětem bylo rozšíření ploch pro individuální bydlení, sportovní rekreaci a občanskou vybavenost uvnitř zastavěného území u základní školy a v centrální části Všerub a vně zastavěného území v severní části (částečně realizováno) Změna č.5 ÚP SÚ Všeruby: zhotovitel - Ing. arch. Ladislav Schejbal - architektonický atelier (AA Schejbal), Dejvická 181/2, Praha 6; nabytí účinnosti OOP dne 7.1.2010; předmětem bylo rozšíření ploch zemědělské výroby o rozloze cca 1 ha v návaznosti na areál zemědělské farmy p. Karla Macána v jižní části Všerub v souvislosti se záměrem výstavby stáje pro chov dojnic a dalších doprovodných zařízení; pro tuto změnu bylo zpracováno Vyhodnocení vlivů územního plánu na životní prostředí (SEA)

-

Dále bylo v souladu s ustanoveními nového SZ provedeno vymezení zastavěného území samostatným postupem v celém správním území městyse Všeruby a vydáno formou opatření obecné povahy k datu 17.2.2009. V roce 1992 byla též zpracována Urbanistická studie sídelního útvaru Všeruby, která však již pozbyla platnosti. Fáze doplňkových průzkumů a rozborů (grafická i textová část) slouží jako podklad pro zpracování návrhu zadání. Rozbory byly zaměřeny na vyhodnocení současného stavu, všech dostupných limitů využití území a podmínek využívání území. Výsledkem pořízení ÚP bude přehledná a pochopitelná územně plánovací dokumentace, do které budou koordinovaně vtěleny základní vize udržitelného rozvoje obce a ochrany hodnot území (veřejných i soukromých), která bude fungovat jako účinná opora pro rozhodování samosprávy a v co největší míře zohlední zájmy většiny občanů, zájmových skupin a dalších subjektů. Samotný návrh ÚP bude zaměřen na řešení urbanistických, architektonických a technických podmínek využití území, stanoví přípustné a nepřípustné funkční využití a uspořádání území a ploch a jejich základní regulaci. 1.4 -

-

-

PODKLADY Katastrální mapa k.ú. Všeruby u Kdyně (mimo zastavěného území, kde byla účelová katastrální mapa částečně upravena dle údajů z http://nahlizenidokn.cuzk.cz/) a k.ú. Hájek u Všerub v digitální podobě k září roku 2011, pro ostatní k.ú. účelové katastrální mapy k září 2010 v digitální vektorové podobě Ortofotomapa Vlastní průzkum v terénu během listopadu 2011 Obecně webové prostředí Generel územního systému ekologické stability, resp. generel regionálního ÚSES dle ZÚR PK Podklady Úřadu městyse Všeruby Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Plzeňského kraje Podklady Povodí Vltavy – správce toků Podklady Lesy ČR, s.p. – správce toků Podklady Městského úřadu Domažlice Domažlicko a Kdyňsko - historicko-turistický průvodce č.5, Zdeněk Procházka, Nakladatelství Českého lesa, 1996 Památná místa Všerubského průsmyku, Zdeněk Procházka Kostely a kaple v domažlickém okrese, P. Kokaisl a P. Kokaislová, Nostalgie 2009 Putování po zaniklých místech českého lesa, Zdeněk Procházka, Nakladatelství Českého lesa, 2007 Sklářství v Českém lese, Zdeněk Procházka, Nakladatelství Českého lesa, 1999 Revitalizační opatření v povodí Kouby a jejích přítoků, studie, Mepos, 1996 Provozní řád - vodovod Všeruby, vodovod Brůdek, vodovod Hájek, vodovod Hyršov, vodovod Pomezí Trasy elektrického vedení a polohy trafostanic včetně ochranných pásem, dle údajů ČEZ Distribuce

ÚAP ORP Domažlice (aktualizace 2010) RURÚ ORP Domažlice (říjen 2008) Územní plán sídelního útvaru Všeruby, zpracovatel: Studio Z - ateliér urbanismu – architektury, ing.arch. Karel Zoch, Plzeň, 1993 Změna č.1 Územního plánu sídelního útvaru Všeruby, zpracovatel: Studio Z - ing. arch. Karel Zoch, Plzeň, 1997 Změna č.2 Územního plánu sídelního útvaru Všeruby, zpracovatel: Studio Z - ing. arch. Karel Zoch, Plzeň, 2002 Změna č.3 Územního plánu sídelního útvaru Všeruby, zpracovatel: Studio Z - ing. arch. Karel Zoch, Plzeň, 2005 Změna č.4 Územního plánu sídelního útvaru Všeruby, zpracovatel: Studio Z - ing. arch. Karel Zoch, Plzeň, 2006 Změna č.5 Územního plánu sídelního útvaru Všeruby, zpracovatel: Ing. arch. Ladislav Schejbal, Praha 6, 2010

Územní plán bude zpracováván digitálním způsobem v programu ArcGis, data jsou dále použitelná v geografickém informačním systému Plzeňského kraje (ESRI *SHP+*MXD). Na základě výše uvedených podkladů byly vyhotoveny jednotlivé vrstvy první fáze zpracování územního plánu. SEZNAM POUŽÍVANÝCH ZKRATEK: ÚP … územní plán SZ … stavební zákon ORP … obec s rozšířenou působností MÚ … městský úřad PÚR ČR … Politika územního rozvoje ČR ZÚR PK … Zásady územního rozvoje Plzeňského kraje ÚPD … územně plánovací dokumentace ÚAP … územně analytické podklady RURÚ … rozbor udržitelného rozvoje území ÚSES … územní systém ekologické stability ES … ekologický systém KN … katastr nemovitostí OP … ochranné pásmo TTP … trvale travnatý porost ZPF … zemědělský půdní fond ÚAN … území s archeologickými nálezy ČOV … čistička odpadních vod ZD … zemědělské družstvo SRN … Spolková republika Německo KPÚ … komplexní pozemkové úpravy JPÚ … jednoduché pozemkové úpravy VVN … velmi vysoké napětí ZVN … zvláště vysoké napětí ČHMÚ … Český hydrometeorologický ústav

Platná územně plánovací dokumentace a územně plánovací podklady Politika územního rozvoje ČR, schválená dne 20. 7. 2009 usnesením Vlády ČR č.929 (PÚR ČR) Zásady územního rozvoje Plzeňského kraje, vydané usnesením č. 834/08 Zastupitelstva Plzeňského kraje dne 2.9. 2008 (ZÚR PK) 3

DOPLŇKOVÉ PRŮZKUMY A ROZBORY – TEXTOVÁ ČÁST 2. STAV A VÝVOJ ÚZEMÍ 2.1

ŠIRŠÍ VZTAHY Správní území městyse Všeruby se nachází na jihozápadním okraji Plzeňského kraje, při jižním okraji okresu Domažlice, při jihovýchodním okraji ORP Domažlice; cca 16 km jihovýchodně od města Domažlice, přímo na hranicích České republiky se Spolkovou republikou Německo, mimo hlavní dopravní spojnici mezi městy Domažlice a Klatovy. Toto řešené území - poměrně rozlehlá příhraniční oblast - leží mimo rozvojová území a oblasti, rozvojové osy i specifické oblasti dle ZÚR PK. Severovýchodním směrem prochází přes město Kdyně pouze Rozvojová osa OR7 Domažlice - Klatovy (tzn. podél silnice I.třídy č.22).

Předmětem řešení je celé správní území městyse Všeruby, tzn. všech výše uvedených 11 katastrálních území, ve kterých se nachází 10 sídel (Brůdek, Hájek, Hyršov, Chalupy, Kosteliště, Maxov, Pláně, Pomezí, Studánky a Všeruby) a menší množství samot (viz Sruby), poutní místo na vrchu Tanaberk severovýchodně od Hájku, objekty při hraničním přechodu Všeruby / Eschlkam, solitérní zemědělské areály a benzínová stanice mezi Všeruby a Hájkem. Městys Všeruby leží ve Všerubském průsmyku, vzdálený cca 7 km od Kdyně cestou do německého města Furth im Wald, na bývalé významné obchodní stezce mezi Čechy a Německem. Všechna současně stabilizovaná sídla plní v rámci řešeného území převážně obytnou funkci. Zdejší členitá krajina disponuje silným potenciálem pro turistické využití, některá sídla (Všeruby, Maxov) nabízí možnost ubytování, stravování a výletů do sousedního Bavorska. Pro Všeruby má prioritní význam blízkost města Domažlice (cca 11 000 obyv.) coby okresního centra s odpovídající infrastrukturou, pracovními příležitostmi a službami, dále pak město Kdyně (cca 5200 obyv.). Do budoucna je pro udržitelný rozvoj území prioritní zejména stabilita sídel, rozvoj obytných a rekreačních funkcí, občanské vybavenosti, posílení funkcí veřejných prostranství, udržitelný způsob obhospodařování zemědělské půdy a zamezení nežádoucích zásahů narušujících charakter zdejší krajiny. Přesahy z platných ÚPD sousedních obcí včetně vstupů ze strany sousedních obcí ze SRN budou zapracovány v další fázi ÚP. Sousedními územími obvody jsou: Okres DOMAŽLICE: Česká Kubice: Obec Česká Kubice, Česká Kubice 82, 345 32 Česká Kubice; ORP Domažlice Tlumačov: Obec Tlumačov, Tlumačov 107, 344 01 Tlumačov; ORP Domažlice Mrákov: Obec Mrákov, Mrákov 105, 345 01 Mrákov; ORP Domažlice Kdyně: Město Kdyně, Náměstí 1, 345 06 Kdyně; ORP Domažlice Nová Ves: Obec Nová Ves, Nová Ves 26, 345 06 Kdyně; ORP Domažlice Chodská Lhota: Obec Chodská Lhota, Chodská Lhota 83, 345 05 Chodská Lhota; ORP Domažlice Pocinovice: Obec Pocinovice, Pocinovice 72, 345 09 Pocinovice; ORP Domažlice Okres KLATOVY: Chudenín: Obec Chudenín, Chudenín 68, 340 22 Chudenín; ORP Klatovy

2.2 STRUČNÝ PŘEHLED SOCIOEKONOMICKÉ SITUACE Socioekonomická situace (2010): Počet bydlících obyvatel k 31.12.2010: 852 (z toho 433 mužů a 419 žen) Podíl obyvatel ve věku 0-14 let: 124 - cca 14,5%, podíl obyvatel ve věku nad 65 let: 102 - cca 12%. Míra registrované nezaměstnanosti: 15,68% (muži 13,81%, ženy 18,13%) Hospodářská činnost: 176 podnikatelských subjektů Socioekonomická situace (2001): Počet bydlících obyvatel k 1.3.2001: 856 (z toho 442 mužů a 414 žen) Cizinci s dlouhodobým pobytem: 22 Ekonomicky aktivní obyvatelé: 421 obyvatel, z nichž 241 (57%) vyjíždí za prací mimo obec Počet trvale obydlených domů: 192. Počet trvale obydlených bytů: 284. V řešeném území se nachází úřad městyse Všeruby spolu s pobočkou veřejné knihovny, pošty a Czech POINTU, kulturní dům s pohostinstvím, mateřská škola (pro max. 25 dětí), základní škola (nižší stupně, pro 35-40 dětí), dva obchody se smíšeným zbožím, dvě restaurace, penzion s restaurací a ubytováním, víceúčelové sportovní hřiště s umělým povrchem, fotbalové hřiště a autobusové zastávky místního významu. Další vyšší občanská vybavenost se nachází ve Kdyni a Domažlicích, městech v dosahu autobusové dopravy. Stav pozemkových úprav v jednotlivých katastrálních územích řešeného území: Ukončené KPÚ a JPÚ: Všeruby u Kdyně (pouze vně zastavěného území), Hájek u Všerub Zahájené KPÚ: Brůdek, Chalupy, Studánky u Všerub KPÚ k zahájení: Myslív u Všerub KPÚ nezapočaté: Hyršov, Maxov, Pláně na Šumavě, Pomezí na Šumavě, Sruby na Šumavě

-

Místní zájmové skupiny / sdružení / neziskové organizace: Sbor dobrovolných hasičů Všeruby, Sokol, Fotbalový a šipkařský klub Občanské sdružení Tanaberk Sdružení Maxov a okolí, o.s. (občanské sdružení) Občanské sdružení Brůdek 4

DOPLŇKOVÉ PRŮZKUMY A ROZBORY – TEXTOVÁ ČÁST 2.3

HISTORICKÝ VÝVOJ ÚZEMÍ Vývoj osídlení této oblasti úzce souvisí s geomorfologickým utvářením území. Oblast, dříve nazývaná „Všerubské mezihoří“ (viz Všerubská vrchovina dále), zasahuje od Dolní Folmavy v pásu podél státní hranice až k toku Chodské Úhlavy v údolí Sv. Kateřiny (poblíž Nýrska). Oproti sousednímu Českému lesu a Šumavě poměrně dobře přístupný, relativně schůdný kopcovitý terén „Všerubského mezihoří“ podmínil již v pozdní době kamenné vznik cest, které se později staly významnými zemskými stezkami, spojujícími oblast středních Čech s přilehlým územím dnešního Bavorska i se vzdálenějšími oblastmi. Je pochopitelné, že si naši prapředci povšimli přírodou vytvořené brány mezi Šumavou a Českým lesem už v dávné minulosti. Přes průsmyk tudy vedla směrem od Domažlic z Plzně a Prahy zejména významná obchodní stezka do Regensburgu, kudy se jezdilo a chodilo také přímo do Říma a na pobřeží Rudého moře. Stezka za Domažlicemi míjela hradiště u dnešního Smolova, které vzniklo ve druhé polovině 10. století, a vstoupila do neosídleného pohraničního hvozdu. Vsi, které v okolí stezky vznikly, jsou většinou mladšího založení (Spáňov 1372, Mrákov 1325, Kout 1544). V hloubi lesa stávaly osamoceně záhadné a dávno zaniklé Zdemily (1390), které podle tradice nahradila později vysazená ves Brůdek (1650). Mladšího založení je i další osada na trase, nazvaná Hájek (1586). Za ním leží na zemské hranici mladé kolonizační městečko Všeruby (1570), vysazené zřejmě v místech staršího osídlení. Dále procházela cesta prameništěm řeky Chamu a bavorskými lokalitami Aigen (chodsky Vojna/Eschlkam/chodsky Vosí) a směřovala na opevněné město Furth im Wald. Významné nálezy souvislého pravěkého osídlení pocházejí teprve ze střední a pozdní doby bronzové. V tomto období spojovala západní Čechy a podunajské oblasti Bavorska jednotná kultura, naprosto odlišná od kultury středních Čech. Zemskými stezkami nepřicházeli však do Čech pouze kupci a pocestní, ale také nepřátelská vojska. Tuto skutečnost jasně dokumentují důležité bitvy, které se v prostoru „Všerubského mezihoří“ odehrály. Kromě zemědělství byly obživou místních obyvatel také řemesla a obchod, největší tradici mělo ve Všerubech historicky hrnčířství. Průchod stezky je dokumentován častými nálezy různých starožitností a starých haťových konstrukcí, nalezených především při budování meliorací. V prostoru stezky došlo v minulosti také k několika známým nálezům tzv. cestovních mincovních pokladů. K nejznámějším patří poklad nalezený roku 1914 u Hájku na úpatí Tanaberku, který obsahoval 1500 pražských grošů Karla IV. Poklad složený ze 110 pražských grošů nalezl u Hájku v roce 1937 rolník Wellner. Jiný poklad čítající asi 300 pražských grošů byl vyorán 1858 na poli u smolovského rybníka. Všerubská větev „řezenské cesty“ byla nepochybně nejstarší a dlouho jedinou veřejnou cestou, která tímto směrem vedla. Jako významná dopravní tepna sloužila kupeckým karavanám od 9. století. O něco později se začíná prosazovat spojnice přes Klenčí (1325), která směřuje na bavorský Waldmünchen (Mnichov za Lesy). Tato spojka má sice větší převýšení, ale je o poznání kratší a proto se postupem doby stala užívanější. Na počátku 16. století byla klenečská spojka využívána pro nově vznikající poštovní dopravu. Tato skutečnost opětně snížila význam Všerub i všerubské spojnice. Území dnešního Všerubska, tzn. většina příhraničních lesů, náležela podle nejstarších historických zmínek k panství hradu Rýzmberka, který založil ve druhé polovině 13. století český šlechtický rod Drslaviců a jehož majitelé založili v lesích vsi Hyršov, Hájek, Brůdek a Pomezí. Jejich noví obyvatelé, kteří přicházeli hlavně z Bavorska, obdrželi určité svobody, jež se v omezené míře podobaly chodským privilegiím. Pomalým zánikem celistvosti hraničního lesa se vytrácí i potřeba privilegovaných Chodů. Hrad Rýzmberk, stojící přímo ve vyústění Všerubského průsmyku, si udržel své postavení významné hraniční pevnosti až do 17.století. Jeho posádka měla odtud starou obchodní stezku jako na dlani. Bavorským protějškem Rýzmberka byl hrad pánů z Bogenu vybudovaný na západním vrcholu Hoher Bogenu. Území Všerubska pokrýval tehdy špatně průchodný hraniční hvozd, kterým se klikatila zemská stezka, jejíž přesný průběh není dnes již možné určit. Také zemská hranice nebyla ve starších dobách přesně vytýčená. Hranici tvořil široký pruh pohraničního lesa, který byl kolonisty z obou stran hranice mýcen tak dlouho, až se jejich zájmy střetly a bylo nutné hranici přesně stanovit. Určité vynucené výhody přinesl Všerubům silniční patent z r. 1756. Jím byla všerubská, resp. kdyňskobavorská silnice určena za nucenou cestu, po níž museli projet všichni, kteří cestovali z Eschlkamu na Všeruby, Klatovy a odtud na Plzeň. Vedle všerubské a klenecké větve procházely přes hranici další neveřejné stezky zvané travní, na kterých byl provoz zakázán. Ti, kteří je využívali, riskovali, že jim bude část nákladu zabavena. Jedna z těchto cest, užívaná zřejmě již v 15. století, procházela Domažlickým průsmykem a spojovala nejbližší možnou cestou Domažlice s bavorským Furtem. Tato komunikace procházela v podstatě trasou dnešní silnice Domažlice Folmava.

Dnes je jméno městečka spojeno se všerubským průsmykem, který je význačně zapsán v českých dějinách. Hraniční poloha, která dříve přinášela městečku výhody a prosperitu, jej v posledních padesáti letech minulého století poznamenala způsobem zcela opačným. Celý kraj byl zaklet pod pojmem zvaným „pohraničí“. Všeruby se ocitly nejen na okrajích map, ale i na okraji zájmu správních orgánů. Nevedly tudy ani turistické značky. Vedla zde však (v těsné blízkosti vsi Pláně) hraniční trakce, zvaná „signálka“, vytvořená z kůlů a ostnatého drátu plot, který byl součástí ostrahy hranice socialistického Československa. Tomu odpovídal i regresivní vývoj počtu stálých obyvatel.

Po listopadu 1989 padly hranice skanzenu zvaného pohraničí a Všerubsko si volně vydechlo. K oživení celé oblasti Kdyňska výrazně přispělo znovuotevření hraničního přechodu se SRN Všeruby – Neuaign pro pěší a automobilovou dopravu 1. července v roce 1990. Obci byl 11. března roku 2008 obnoven status městyse. Nejstarší známou historickou zmínkou o Všerubech, či spíše osadě zvané Český Rybník / Neumarkt / Nejmark / Nový Trh atd., je rok 1570, ve kterém císař Maxmiliána II. vydal česky psané privilegium, které obsahovalo také kresbu městského znaku. Na zlatém štítu byl namalován medvěd přirozené barvy, stojící na zadních nohách a hledící na pravou stranu. Tento znak potom všerubská obec po staletí užívala a užívá dodnes. Všeruby jsou typickou ukázkou osídlení, které vznikalo podél obchodní stezky. Na mírné vyvýšenině v okolí kostela se zástavba rozestoupila a vzniklo tak malé ulicové náměstí. Tento prostor je dodnes dobře patrný, i když v minulosti došlo právě v těchto místech k demolicím několika domů. Z urbanistického hlediska se jedná o jeden z nejhodnotnějších prostorů celého sídla. Postupem času se osídlení rozrostlo podél hlavní komunikace. Zástavba zaplnila volné prostory až k Všerubskému rybníku a podél cest směrem na Nýrsko a Českou Kubici. Během studené války vznikl na jihozápadním okraji městečka areál kasárenského zařízení tehdejší Pohraniční stráže, který svým charakterem nezapadá do urbanistické struktury původního města. Objekt v areálu bývalé pohraniční roty byl donedávna využíván jako škola v přírodě či jako turistická ubytovna. Od podzimu 2010 je objekt prázdný. S umístěním posádky také souvisí pozdější výstavba panelových bytových domů pro vojáky. Do půdorysu města se dále nesmazatelně vrylo socialistické zemědělství. Farma bývalého státního statku při západním okraji městyse je svou rozlohou vůči sídlu nadměrná, hmotami některých objektů (zejména pak objekt sušky obilí) konkuruje v dálkových pohledech kulturně-historické dominantě kostela. Podrobnější informace o historickém vývoji jednotlivých sídlech jsou uvedeny v Příloze č.1 - ROZBOR SÍDEL. 2.4

STAVEBNÍ A BYTOVÝ FOND, OBČANSKÁ VYBAVENOST, REKREACE A CESTOVNÍ RUCH Dominující složkou, tvořící základ stavebního fondu v řešeném území, jsou rodinné domy. Rekreační objekty jsou v území též silně zastoupeny.

-

-

Objekty občanské vybavenosti jsou značeny v grafické části dokumentace, jedná se o: Maxov - kostel Sv. Jana Křtitele, objekt bývalé hasičské zbrojnice, lesní hřbitov Všeruby - kostel Sv. Archanděla Michaela se hřbitovem a farou, areál s objekty bývalé roty, hasičská zbrojnice, budova úřadu městyse, restaurace, základní škola, mateřská školka, kulturní dům, areál SÚS (Správy a údržby silnic), objekty na hraničním přechodu Hájek - autoopravna + nedaleký areál na Tanaberku Brůdek – kostel Sv. Václava Hyršov – kostel Sv. Pastýře, hřbitov, obchod se smíšeným zbožím

5

DOPLŇKOVÉ PRŮZKUMY A ROZBORY – TEXTOVÁ ČÁST Plochy občanského vybavení-sportovní: - Všeruby – fotbalové hřiště, víceúčelové sportovní hřiště, dětská hřiště Rekreace a cestovní ruch: Okolní krajina nabízí řadu možností pro turistické vyžití, území je napojeno na síť regionálních cyklotras a pěších tras. Zeměpisná poloha v kombinaci s přírodou nabízí především rozvoj turistiky a služeb s tímto odvětvím spojených. Nově vymezená obytná zóna v jižní části Všerub je v současné době zasíťovaná, není zde vybudována pozemní komunikace, prodána byla pouze malá část pozemků.

Všeruby-bývalý dvůr Dalšími podnikatelskými subjekty v zemědělství jsou: farma Karla Macána ve Všerubech (především rostlinná výroba), Farma Bečvář v Hyršově, Česká drůbež s.r.o. s farmou na odchov kuřic v Myslívu, drůbežárna Fomas s.r.o. v zemědělském areálu ve Všerubech. V Maxově je to pak nefungující areál bývalé pily (firma Drevskom s.r.o.) a v Chalupách opuštěný areál bývalých stájí (Petr Černý).

2.5

ZEMĚDĚLSKÉ A JINÉ VÝROBNÍ AREÁLY Dominantní zemědělský podnik VŠEZEP s.r.o., (nástupce Státního statku Všeruby), hospodaří v zájmovém území na celkové výměře okolo 800 hektarů (z toho cca 390 ha kukuřice a 180 obiloviny). V živočišné výrobě převažuje chov krav s produkcí mléka. Podnik v současné době obhospodařuje zejména tyto areály: solitérní areál v Myslívu (stáje a bioplynová stanice), stáje ve velkém zemědělském areálu na západní straně Všerub, sklady dřeva a stáje v bývalém dvoře (statku) ve východní části Všerub (+ další tři nevyužívané menší areály v rámci městyse) a kancelářsko-dílenský areál v obci Hájek.

Česká drůbež s.r.o.-Myslív

3. OCHRANA HODNOT ÚZEMÍ 3.1

Areál Myslív

Všeruby-zemědělský areál

-

-

Všeruby-zemědělský areál (VŠEZEP s.r.o. a Fomas s.r.o.)

Farma K.Macána-Všeruby (pod hrází rybníka)

HISTORICKÉ, URBANISTICKÉ, ARCHITEKTONICKÉ HODNOTY V grafické části dokumentace jsou vyznačeny tyto architektonicky hodnotné stavby: kostel Sv. Pastýře v Hyršově zrekonstruovaný objekt bývalé hasičské zbrojnice v Maxově kaplička při cestě z Hyršova do Chalup venkovské stavení čp.5 s bránou v Maxově roubené stavení v Hájku (čp.23, st.7) objekt bývalé hospody v Hájku (čp.12) budova bývalého kláštera Školských sester v Hyršově roubené stavení ve Studánkách (st. 26) V grafické části dokumentace jsou dále vyznačena tato tři historicky významná území: hřbitov ve Všerubech hřbitov v Hyršově lesní hřbitov u Maxova

Kromě dále uvedených nemovitých kulturních památek je nutné zmínit ostatní památky mající vliv na zachování kulturních hodnot území i sídel: kříže, kaple, pomníky, sochy (socha Sv. Jana Nepomuckého z roku 1769 u kostela ve Všerubech), další drobné sakrální stavby a prvky (pamětní deska z roku 1947 připomínající pobyt B. Němcové ve Všerubech), solitérní kameny, zbytky technických staveb (mosty, lávky, staré mlýnské náhony a jiná vodní díla) a zbytky zaniklých cest. V obecné rovině zde lze zmínit také všechna místa zaniklých obcí a samot (Myslív, Švarcava, Sruby, atd.) Podrobnější informace o dalších hodnotách území jsou uvedeny v Příloze č.1 - ROZBOR SÍDEL. 6

DOPLŇKOVÉ PRŮZKUMY A ROZBORY – TEXTOVÁ ČÁST 3.2

PŘÍRODNÍ HODNOTY ÚZEMÍ

3.2.1

Geologie, geomorfologie a pedologie Z hlediska geomorfologického členění ČR náleží řešené území do následujících jednotek: Hercynský systém - Česká vysočina (provincie) - Šumavská soustava (subprovincie) - Českoleská oblast (oblast) - Všerubská vrchovina (celek), kde: - severozápadní část území náleží k jednotce: Českokubická vrchovina (podcelek) – Babylónská vrchovina a Klíčovská pahorkatina (okrsky) - jihovýchodní část území náleží k jednotce: Jezvinecká vrchovina (podcelek) – Koutská vrchovina (okrsek) Městys Všeruby leží ve Všerubském průsmyku, který je zeměpisným předělem mezi horskými hraničními pásmy pohoří Šumavy a Českého lesa. Celek Všerubská vrchovina (Cham-Further Senke) je členitou vrchovinou při česko-německé hranici, která zasahuje do jihozápadních Čech (206 km²) a východního Bavorska (281 km²). Jejími nejvyššími vrcholy jsou Kameňák (751 m.n.m.) a Jezvinec (739 m.n.m.), na jehož vrcholu byla vyhlášena přírodní rezervace. Na západě sousedí s Bodenwöhrer Bucht a na východě se Švihovskou vrchovinou. Střední nadmořská výška Všerubské vrchoviny je 517 m. Řešené území je geograficky i historicky značně nesourodou oblastí, je rozloženo v dynamickém / zvlněném terénu. Modelace terénu je měkká, bez výrazných zlomů. Nejvyšším vrcholem řešeného území je Všerubský vrch (562 m.n.m.), ležící jihovýchodně od Všerub. Západně od Maxova leží vrch Bezovka (538 m.n.m.). Východně od Plání se nachází zalesněný Hlásný vrch (550 m.n.m.) s charakteristickým tvarem. Významný je také vrch Tanaberk s kulturně-historickou dominantou kostela Sv. Anny (515 m.n.m.). Střední nadmořská výška intravilánu Všerub je cca 432 m. Všerubská vrchovina je tvořená domažlickým krystalinikem, jež obsahuje středně metamorfované horniny barrandienského proterozoika (svory, ruly) prostoupené bazickými intruzemi (amfibolity, diority, gabra a žuly kdyňského a babylonského masivu). Na vzhledu pohoří (kerná a klenbová vrchovina) se výrazně podílely neotektonické procesy - došlo k vyklenutí a vzniku hrástí a výrazných vypuklých tvarů (kuželovité suky, krátké strukturní hřbety směru SZ - JV). V území převažují hnědé půdy hlinitopísčité a písčitohlinité. 3.2.2

Hydrogeologie Všerubským „mezihořím“ prochází evropské rozvodí, toto území je součástí malé plochy ČR, která odvádí vody do Dunaje. Území tedy náleží do povodí Dunaje a úmoří Černého moře. Celkový sklon řešeného území jihozápadním směrem mimo hranice ČR determinuje směr všech vodních toků. V řešeném území se nachází několik vodních ploch – viz dále. Významným přírodním fenoménem je Všerubský rybník o rozloze 16 ha (přibližně 320 tisíc m3) napájený Hájeckým potokem.

Bioregiony a biochory Východní část řešeného území náleží z hlediska biogeografického členění ČR do Branžovského bioregionu (1.40), střední část do Tachovského bioregionu (1.27b) a severozápadní cíp patří do Českoleského bioregionu (1.61). Z fytogeografického hlediska se lokalita nachází v okresu Koubská kotlina (31b), východní cípy sahají do okresu Branžovský hvozd (33). Zasahující biochory (vyšší územní jednotky typologického členění v rámci biogeografické diferenciace krajiny – typ biochory tvoří typická kombinace skupin typů geobiocénů v rámci určitého biogeografického regionu):

4SQ 4PJ 4Do 4PQ 4VQ

Svahy na pestrých metomorfitech 4. v. s. Pahorkatiny na bazickém krystaliniku 4. v. s. Podmáčené sníženiny na kyselých horninách 4. v. s. Pahorkatiny na pestrých metomorfitech 4. v. s. Vrchoviny na pestrých metomorfitech 4. v. s.

Největší plochu v oblasti reprezentuje Branžovský bioregion, který je tvořen spilitovými a dioritovými hřbety. Zdejší vysoká biodiverzita je podmíněna pestrými a živnými substráty. Vyvinut je 3. dubovo-bukový a 5. jedlovo bukový vegetační stupeň. Typické jsou pro toto území bohaté květnaté dubohabřiny, bučiny, na skalách s javory a na vrcholech původně s jedlí. Reliéf má charakter členité vrchoviny s nadmořskou výškou 440-730 metrů. Tachovský bioregion, který spadá do členité Všerubské vrchoviny, má průměrnou nadmořskou výškou 400 až 560 m. Geologicky patří k jižní části domažlického krystalika. Převládají zde pruhy amfibolitů a dioritů Kdyňského masívu. Vyvinuty jsou acidofilní doubravy 4. bukového vegetačního stupně se značně ochuzenou biotou. Cenné je množství rybníků a mokrých luk, převažuje orná půda. Bioregion Českého lesa je tvořen plochou hornatinou na rulách a žulách. Horniny jsou vesměs kyselé a chudé na živiny. Základními povrchovými tvary jsou rozsáhlé zaoblené hřbety a kratší ploché vyvýšeniny strukturně tektonického původu. Biota je zde 5. jedlovo-bukového stupně s ostrovy 6. vegetačního stupně. K potenciální vegetaci zde patří především různé typy bučin a významné místo zaujímají vlhké louky. V současné době v řešeném území převažují kulturní smrčiny a bory. 3.2.4

Krajinný ráz, krajinné dominanty a rozhledová místa Řešená oblast spadá dle ZÚR PK do území se zvýšenou ochranou krajinného rázu – oblast Všerubská. Nevyskytuje se zde oblast ani místo krajinného rázu. Pro střední část řešeného území je charakteristická lesozemědělská krajina Hercynika s vysokým podílem zemědělsky obhospodařované půdy. Jihovýchodní část území tvoří novověká krajina členitých pahorkatin a vrchovin (6M2), severozápad přechází do vrchovin (5M2). U západní hranice do oblasti nepatrně zasahuje lesní krajina stejného reliéfu (6L2). Malá část řešeného území na jihovýchodní straně je evidována jako typický krajinný celek - Krajiny zalesněných kup a kuželů (ze ZÚR PK) a dále jako krajinná oblast (individuální krajina, supervizuální celek) – Všerubská oblast. Obecně lze konstatovat, že se jedná o typ kulturní krajiny se zvýšenou estetickou hodnotou. Harmonické měřítko je v řešeném území ve značné míře zachováno. Zdejší krajina s dominantním zastoupením zemědělsky obhospodařovaných ploch a relativně nízkým procentem ploch lesa doznala zásadní proměny scelováním pozemků během druhé poloviny minulého století. Velké lány orné půdy bez členících prvků jsou patrné na první pohled. Výraznou přírodní dominantou území je zde Všerubský vrch, který zřetelně vymezuje prostor na dva krajinné celky. Prudce se zvedající kopce působí dynamicky. Zvlněný reliéf místy s otevřenou krajinnou scénou a scenerickými cestami umožňuje pozorovateli daleké pohledy a průhledy do jiných krajinných celků (viz výkres č.02 grafické části).

3.2.3

Pohled od Brůdku V řešené oblasti je v krajině ponechána řada solitérních stromů a skupin dřevin-rozptýlené zeleně, které zde plní jak ekologickou tak estetickou funkci. Jejich podíl by měl do budoucna narůstat. Absence doprovodné zeleně je patrná především podél vodních toků. Velká část ploch v extravilánu obcí je zatravněna a využívána k pastvě hospodářských zvířat. 7

DOPLŇKOVÉ PRŮZKUMY A ROZBORY – TEXTOVÁ ČÁST 4. LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ Limity využití území jsou definovány ve stavebním zákoně v § 26 Územně analytické podklady odst. (1) , kde je uvedeno: „…omezení změn v území z důvodu ochrany veřejných zájmů, vyplývajících z právních předpisů nebo stanovených na základě zvláštních právních předpisů nebo vyplývajících z vlastností území (dále jen „limity využití území“),…Tyto jsou souhrnně zachyceny v grafické části dokumentace.

Pohled od Maxova Významným rozhledovým místem je vyhlídkový bod „Všerubský průsmyk/Brůdek“ (565 m.n.m.) nad Studánkami na žluté turistické trase s panoramatickým pohledem na Šumavu. U historicky ceněné stavby kostela Sv. Anny na vrchu Tanaberk je situováno rozhledové místo s výhledem na západní část Šumavy a pohoří Hoher Bogen v sousedním Bavorsku. Významnými kulturně-historickými dominantami území (tzn. výsledky lidské činnosti v krajině) jsou (viz výkres č.02 grafické části): kostel sv. Václava nad Brůdkem (K1), poutní kostel sv. Anny na vrchu Tanaberk poblíž obce Hájek (K2), kostel sv. Archanděla Michaela ve Všerubech (K3), kostel Dobrého pastýře v Hyršově (K4). Měřítkově vybočujícími stavbami v území jsou stavby v rámci zemědělských a výrobních areálů. Za negativní dominantu v krajině lze považovat objekt sušky obilí v areálu zemědělského podniku ve Všerubech (N1) a velkou betonovou stavbu sloužící jako seník v obci Hyršov (N2). Negativním/rušivým prvkem je pojmenován další rozsáhlý zemědělský areál v Hájku (P1), kde zemědělské stavby příliš těsně sousedí s plochami pro bydlení. Mezi novodobé razantní zásahy do krajiny lze řadit areál farmy pro odchov kuřic a novější areál stájí s bioplynovou stanicí, oba v sousedství křižovatky v místě bývalé obce Myslív. Dle porovnání současného stavu s historickými mapami II. vojenského mapování uskutečněného mezi roky 1836-1852 se v členitém terénu dochovaly lesní porosty a několik křížků. Dříve dosti hustá cestní síť je dnes z velké části přeměněna na ornou půdu. V nedávné době byla vysázena lipová alej kolem cesty k Tanaberku. 3.2.5

Fauna a flóra Květnatá bučina (18) dle mapy potenciální přirozené vegetace charakterizuje dominantní vhodnou skladbu zeleně v tomto území. Jedná se o listnaté lesy s převládajícím bukem lesním (Facus sylvatica), někdy s příměsí dalších listnáčů např. javor mléč (Acer platanoides), habr obecný (Carpinus betulus), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), lípa srdčitá (Tilia cordata), ve vyšších nadmořských výškách také jedle bělokorá (Abies alba) a smrk ztepilý (Picea abies). V keřovém patře roste kromě zmlazujících dřevin stromového patra také líska obecná (Corylus avellana), lýkovec jedovatý (Daphne mezereum) nebo zimolez černý (Corylus avellana). V bylinném patře se nejčastěji vyskytují mezofilní druhy listnatých lesů jako ostřice chlupatá (Carex pilosa) nebo kostřava lesní (Festuca altissima). Mechorosty rostou spíše na padlých kmenech a kamenech. Převažuje hercynská lesní fauna se západními vlivy a s průnikem horských druhů (ježek západní, rejsek horský, tetřívek obecný). Tekoucí vody mají ráz potoků a bystřin a patří do pásma pstruhového nebo lipanového. V území se vyskytuje hojně vysoká (srnčí) a černá zvěř. Z větších obratlovců jsou rozšířeny liška, kuna, lasička a jezevec, z ptáků čápi a volavky. V blízkosti vodních toků a ploch se vyskytuje bobr evropský (Všeruby, Pláně, Hyršov). Celé řešené území spadá do migračně významného území, tzn. území, které je významné z hlediska migrace velkých savců a kde je potřeba při řešení dalších typů využívání krajiny s tímto faktorem počítat. 3.2.6

Klimatické poměry Řešené území leží v mírně teplé, vlhké klimatické oblasti MT 4 v rámci klimatologického dělení ČR. Průměrná roční teplota vzduchu: 6,4 °C Průměrný roční úhrn srážek: 700 - 800 mm Počet dní v roce se sněhovou pokrývkou: 60-80 Převažující směr větrů: Z 20%; SV 12%; JZ 15%; S, J, V po 5%

4.1

OCHRANNÁ PÁSMA DOPRAVNÍ A TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY

4.1.1

Dopravní infrastruktura Dopravní infrastruktura má tato ochranná pásma: Ochranné pásmo silnice II. třídy

4.1.2 -

-

Technická infrastruktura Technická infrastruktura má tato ochranná pásma: ochranné pásmo kanalizační stokové sítě ochranné pásmo zásobovacích a přiváděcích vodovodních řadů ochranné pásmo vodojemů ochranné pásmo VTL plynovodu bezpečnostní pásmo VTL plynovodu ochranné pásmo NTL a STL plynovodů a přípojek anodové uzemnění VTL plynovodu kabelové stejnosměrné rozvody katodové ochrany elektrické kabely NN stanic katodické ochrany ochranné pásmo sdělovacích vedení

15 m od vozovky, resp. osy přilehlého jízdního pásu

1,5 m na obě strany (pro DN 500 včetně) 2,5 m na obě strany (pro DN nad 500) 1,5 m na obě strany (pro DN 500 včetně) 2,5 m na obě strany (pro DN nad 500) nejméně 10 m 4 m na obě strany 15 m na obě strany 1 m na obě strany 100 m všemi směry 1m 1 m na obě strany 1,5 m na obě strany

Plynárenská zařízení jsou chráněna ochrannými a bezpečnostními pásmy. Ochranným pásmem se rozumí prostor v bezprostřední blízkosti plynárenského zařízení určený k zajištění jeho spolehlivého provozu. Bezpečnostní pásma jsou určena k zamezení nebo zmírnění účinku případných havárií plynových zařízení. Umisťování staveb v bezpečnostním pásmu plynárenského zařízení je možné pouze s písemným souhlasem provozovatele zařízení. Ochranným pásmem zařízení elektrizační soustavy je prostor v bezprostřední blízkosti tohoto zařízení, určený k zajištění jeho spolehlivého provozu a k ochraně života, zdraví a majetku osob. Ochrannými pásmy jsou chráněna nadzemní vedení, podzemní vedení, elektrické stanice, výrobny elektřiny a vedení měřicí, ochranné, řídicí, zabezpečovací, informační a telekomunikační techniky (§ 46, odst. 2). S poukazem na ustanovení § 98, odst. 2 energetického zákona je právní režim ochranného pásma nutné posuzovat podle doby jejich vzniku a právního předpisu účinného v době jejich vzniku, tj. zákona č.79/1957 Sb., zákona č. 222/1994 Sb. a současně platného zákona č. 458/2000 Sb. V ochranném pásmu venkovního elektrického vedení je zakázáno: - zřizovat bez souhlasu vlastníka těchto zařízení stavby či umísťovat konstrukce a jiná podobná zařízení, jakož i uskladňovat hořlavé a výbušné látky, - provádět bez souhlasu vlastníka zemní práce, - provádět činnosti, které by mohly ohrozit spolehlivost a bezpečnost provozu těchto zařízení, nebo ohrozit život, zdraví či majetek osob, - provádět činnosti, které by znemožňovaly, nebo podstatně znesnadňovaly přístup k těmto zařízením.

druh el. zařízení Nadzemní vedení nad 400kV Nadzemní vedení nad 220kV do 400kV vč. Nadzemní vedení nad 110kV do 220kV vč.

ochranné pásmo dle z. dle z. dle z. 458/2000 222/1994 79/1957 30 m 30 m 20 m 25 m 25 m 15 m 20 m 20 m

vymezení od krajního vodiče od krajního vodiče od krajního vodiče

8

DOPLŇKOVÉ PRŮZKUMY A ROZBORY – TEXTOVÁ ČÁST Nadzemní vedení nad 35kV do 110kV vč. Nadzemní vedení nad 1kV do 35kV včetně vodiče bez izolace Nadzemní vedení nad 1kV se základní izolací do 35kV včetně závěsná kabelová vedení Podzemní vedení nad 110kV Podzemní vedení nad 1kV do 110kV včetně Elektrická stanice stožárová Elektrická stanice kompaktní a zděná Elektrická stanice vestavěná Elektrická stanice venkovní

12 m 7m 7m 2m 1m 3m 1m 7m 2m 1m 20 m

15 m 7m 7m 3m 1m 20 m 20 m 20 m 20 m

15 m 10 m 10 m 1m 1m 30 m 30 m 30 m 30 m

od krajního vodiče od krajního vodiče od krajního vodiče od krajního vodiče od krajního vodiče od krajního kabelu od krajního kabelu vymezení svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti od oplocení nebo obestavění

4.2

OCHRANA NEMOVITÝCH KULTURNÍCH PAMÁTEK A ARCHEOLOGICKÝCH LOKALIT

4.2.1

Ochrana nemovitých kulturních památek V řešeném území se nachází níže uvedené nemovité kulturní památky: o č. 14788 / 4-4568 – kostel Sv. Archanděla Michaela ve Všerubech

veřejnost se odedávna snažila na zdejší spisovatelčin pobyt upozornit a zasadit zde pamětní desku. Deska, zasazená na novém obchodu firmy Baťa, byla slavnostně odhalena v roce 1936. Slavnosti se zúčastnilo 10 000 Čechů i Němců. Deska s poprsím B. Němcové pak zmizela zřejmě v období II. světové války. Od roku 1947 stojí před kostelem jiná deska, která nese nápis: „Na památku stého výročí pobytu spisovatelky Boženy Němcové ve Všerubech 1847 – 1848 věnuje N. P. Všeruby“. o č. 29244 / 4-5173 – fara čp. 85 ve Všerubech

Soubor staveb - zděný dvoupodlažní objekt bývalé fary s valbovou střechou s dvorem. o č. 33569 / 4-2044 – kaple Sv. Václava v Brůdku

Obyvatelé Všerub se roku 1626 rozhodli zřídit ve městečku vlastní kostel s farou (dříve byly Všeruby přičleněny k loučimské farnosti a později ke kdyňskému kostelu). S povolením od vrchnosti, hraběte Maxmiliána Diviše Koce z Dobrše, se všerubští obrátili na pražské arcibiskupství. Zároveň se uvolnili, že kostel, faru, hřbitov a vše ostatní k tomu potřebné uhradí vlastními náklady a nutné živobytí poskytnou také faráři. Arcibiskupská konzistoř jim udělila povolení ke zřízení nové farnosti a propůjčila jim jako zakladatelům rovněž patronátní právo. Výstavba farního kostela započala v roce 1628. První mše byly v dosud nedokončeném kostele slouženy od roku 1643. Neklidné období třicetileté války pozdrželo stavbu natolik, že teprve v roce 1650 je možné kostel považovat za dokončený. Dnešní stavební podobu získal kostel po roce 1852, kdy vyhořel a byl nově opraven. Kostel je charakterizován jako jednolodní obdélná stavba s trojboce uzavřeným presbytářem, doplněná věží krytou jehlancovou střechou. Návětrnou stranu věže chrání dřevěná, šindelem krytá plenta. Její konstrukce je na mnoha místech porušena výstřely z bojů. Ke svatyni přiléhá kaple sv. Jana Nepomuckého, do které se otevírá pohled z interiéru kostela. Vnitřní zařízení kostela, hlavní i oba boční oltáře jsou pseudobarokní a pocházejí z období po poslední opravě kostela z roku 1852. Na schodiště ve věži byla použita umrlčí prkna z rozcestí a kapliček. Náhrobníky všerubských kněží umístěné v kostele ještě na počátku našeho století již neexistují. Neznámo kam zmizely také bohatě zdobené stříbrné poháry i vzácný gotický svícen, uvedený ještě v soupisu F. Vaňka a K. Hostaše z roku 1902. Neznámý je rovněž osud starých pamětních knih všerubské fary. Zachovány zůstaly pouze matriky vedené od roku 1643, které jsou dnes uloženy ve Státním archivu v Plzni. V rohu hřbitova u kostela je náhrobek Jiřího Leopolda Weisla, lékaře a milovníka regionální historie, který v roce 1848 sepsal jako první práci o chodském procesu mezi Chody a Lamingenem. Po roce 1989 byl velice zanedbaný kostel za výrazné pomoci německých rodáků a řezenské diecéze opraven. Kostel je vyhlášen památkou od roku 1992. Před kostelem se nachází pamětní deska pobytu spisovatelky Boženy Němcové (1847-1848). V době rodícího se národního obrození poskytly Všeruby nakrátko domov české spisovatelce Boženě Němcové, neboť spisovatelčin manžel pracoval v městečku jako úředník finanční stráže. Dvě léta prožitá ve Všerubech přinesly spisovatelce řadu námětů, které se týkaly především historie Chodů a národopisu okolních vsí. Zakrátko se také seznámila se všerubským ranhojičem a spisovatelem J. L. Weislem, s nímž ji pojila stejná oblast zájmů. Kulturní

Památný kostelík Sv. Václava stojí nad vsí Brůdek při cestě do Studánek. Domněnku, že původní kostel nechal na počest vítězství na bojišti vystavět sám kníže Břetislav, může potvrdit skutečnost, že z téže doby pochází klášter Sv. Václava ve Staré Boleslavi, postavený Břetislavem roku 1046. Několik středověkých archeologických nálezů vykopaných v okolí Brůdku stejně jako obrovské množství lidských kostí nalezených při opravách kostela podporují myšlenku, že se opravdu jedná o nejstarší svatováclavský kostel. Středověká stavba kostela, vybudovaná patrně ve 13.století a zmiňovaná v letech 1390-1415, zanikla v 15.století. V období let 1669-1671 byl kostel obnoven a v roce 1890 opraven a doplněn novým inventářem. Z tohoto roku pochází i hlavní oltář s obrazem sv. Václava od Ignáce Amerlinga. Z barokního vybavení přežívá pouze dřevěná kruchta zdobená malovanými postavami světců. Barokní stavba kostela, která se bez výraznějších stavebních zásahů dochovala do současnosti, je stavebně nevýrazná a budí dojem vyššího stáří. Význam a postavení tohoto posvátného místa českých dějin ostře kontrastuje s chudičkou svatyní a jejím nuzným zařízením. Přes všechny významné skutečnosti byl kostel v ústraní zájmu. Dezolátní stav střechy, poničené okenní výplně a vlhké omítky byly známkou zoufalého stavu kostela. Z těchto důvodů Občanské sdružení Brůdek zahájilo v roce 2003 aktivity na záchranu kostela. Hlavním cílem sdružení v poslední době je upozorňovat na současný stavebně-technický stav kostela, aktivizovat komunitu místních obyvatel, podávat žádosti o přidělení různých grantů, pořádat různé kulturní akce, jejichž výtěžek bude použit na opravu kostela. Sdružení dále vyhlásilo finanční sbírku na záchranu kostela. Kostel je vyhlášen památkou od 3.5.1958. o č. 37209 / 4-2259 – kostel Sv. Anny na Tanaberku (k.ú. Hájek u Všerub)

9

DOPLŇKOVÉ PRŮZKUMY A ROZBORY – TEXTOVÁ ČÁST Starší kostelík sv. Jana Křtitele, připomínaný v 17.století, stával východně od Maxova v místech zvaných Kosteliště (Johanneskirchl). Současný kostel byl vystavěn v roce 1822 na místě starší svatyně. Jedná se o jednoduchou stavbu se zvonicí nad vstupem. Koncem 90.let minulého století došlo za přispění německé strany k jeho opravě. Stavba byla vyhlášena památkou od 19.5.2003. Upravován je i blízký malý návesní rybník. 4.2.2

Impozantní kostel Sv. Anny náleží mezi nejpozoruhodnější stavby západočeského baroka. Stavba je založená na pravidelném eliptickém půdorysu, ze kterého do výšky vystupuje vysoká rotunda s kopulí, obklopená nižším ambitem s ochozem a emporami. V průčelí k ní přiléhá štíhlá věž zvonice. Původně měl chrám 3 věže. Další dvě vížky, dnes již neexistující, stály na protilehlé straně budovy, po stranách hlavního chrámového vstupu, byly však sneseny po požáru kostela. Vnější obvod chrámové lodi nechal barokní baumajstr Gilmetti ozdobit šesti sochami světců v nadživotní velikosti. Dnes stojí na svém místě pouze socha sv. Václava, patrona české země, která shlíží směrem k Brůdku. Také členitý interiér svatyně oživený malbami stojí za návštěvu. Když byl kostel v Nýrsku v roce 1973 zbořen, získala poničená svatyně na Tanaberku vnitřní zařízení právě z tohoto kostela. Kostel obklopují staré lípy, z jejichž stínu může poutník přehlédnout kouzelnou krajinu českého pohraničí. V letech 18371857 zde plnil úlohu administrátora lyricky založený V. Sládeček, kněz, který zasvětil život tanaberské farnosti, a který zde sepisoval české básně. Na Svatou Annu za ním z nedalekých Všerub docházela spisovatelka B. Němcová. Mezi léty 1865-1868 zde působil kněz H. Randa, který v několika drobných knihách popsal dějiny poutního místa i okolní krajiny. Při cestě hřbetem kopce od severu stávaly v 19.století tři kříže, vpravo byl poutnický dům, později ubytovací hostinec. V meziválečném období přibyl kuželník. V létě si mohl zájemce pronajmout nejen pokoje v ubytovně, ale i na opuštěné faře vlevo nad údolím potoka od Nové Vsi. Tato ves ji částečně využívala jako školu pro místní děti. Postupně zanikla i farní zahrada. Před kostelem stávala kašna. Naposledy bylo opraveno dvoukilometrové dřevěné potrubí přivádějící křišťálovou vodu ze samoty Hamlička v letech 1932-1933. Ke kostelu jsou pořádána procesí z německého městečka Eschlkamu. Dnes se zde opět setkávají lidé z obou stran hranice, která již představuje jen pomyslnou čáru na mapě. O kultivaci místa se v současné době stará Občanské sdružení Tanaberk, které vzniklo v červnu roku 2008. Mezi hlavní cíle sdružení patří: péče a rozvoj poutního místa u kostela sv. Anny, podporování účelného využití areálu na Tanaberku, organizování kulturních a společenských akcí a budování turistických tras a cyklotras v okolí, propagace této lokality, vydávání prospektů a publikací. V roce 2009 se sdružení zasloužilo o vysázení lipové aleje při cestě ke kostelu Sv. Anny na Tanaberk. Vyhlášeno památkou od 3.5.1958. o č. 100281 – kostel Sv. Jana Křtitele v Maxově

Ochrana archeologických lokalit V řešeném území jsou evidovány tyto archeologické lokality (naleziště a zóny nálezy ÚAN I. a II.): kategorie registrovaný poř.č. SAS název ÚAN ÚAN správce 21-24-21/6 Brůdek-kostel Sv. Václava I Zpč. muzeum Plzeň 21-42-01/1 Hájek-jádro vsi II Zpč. muzeum Plzeň 21-42-01/2 Hyršov-jádro vsi II Zpč. muzeum Plzeň 21-41-05/1 Myslív-bývalá ves II Zpč. muzeum Plzeň 21-42-06/1 Pláně na ŠumavěII Zpč. muzeum Plzeň Středověké a novověké jádro obce 21-42-06/4 Sruby-intravilán II Zpč. muzeum Plzeň 21-24-21/7 Studánky-jádro vsi II Zpč. muzeum Plzeň 21-41-05/2 Všeruby-jádro městečka II Zpč. muzeum Plzeň 4.3

– území s archeologickými

katastr Brůdek Hájek u Všerub Hyršov Myslív u Všerub Pláně na Šumavě Sruby na Šumavě Studánky u Všerub Všeruby u Kdyně

OCHRANA NEROSTNÝCH SUROVIN, VLIV TĚŽBY

4.3.1

Ochrana ložisek nerostných surovin V území není zastoupen dobývací prostor (DP), neuplatňují se chráněná ložisková území (CHLÚ), nenachází se zde výhradní bilancovaná ani nebilancovaná ložiska nerostných surovin, nevýhradní prognózní ložiska ani prognózní zdroje. 4.3.2

Sesuvy půdy, poddolovaná území, hlavní důlní díla a haldy V řešeném území se nachází toto bodové poddolované území: klíč název surovina rozsah stáří signatury 418 Všeruby grafit ojedinělá neznámé V řešeném území se nenachází žádná plošná poddolovaná území, sesuvná území, svahové deformace ani oznámená hlavní důlní díla či haldy. 4.4

RADONOVÉ RIZIKO Radonové riziko je jedním z faktorů ovlivňujících hygienickou kvalitu životního prostředí. Míra radonového rizika je dána v prvé řadě přirozenou radioaktivitou geologického podloží (z půdního vzduchu a podzemních vod). Dalším významným zdrojem jsou stavební materiály. Určené plochy jednotlivých kategorií rizika však nelze použít pro stanovení radonového rizika v jednotlivých objektech, protože skutečná radiační zátěž stavebního pozemku je vždy ovlivněna lokální situací (různá propustnost půd, lokální anomálie aktivních látek v horninách, atd.). Zvýšenou pozornost problematice protiradonových opatření je třeba věnovat až v oblastech kategorie vysokého a středního radonového rizika. Na lokalitách určených pro zástavbu je třeba včas provést detailní průzkum, případně přijmout opatření k eliminaci nepříznivých účinků. V území se v zásadě uplatňují všechny kategorie radonového rizika, jihovýchodní část řešeného území je výrazněji dotčena kategorií vysokého rizika.

10

DOPLŇKOVÉ PRŮZKUMY A ROZBORY – TEXTOVÁ ČÁST -

Ochranné pásmo vodního zdroje 2.stupně – vnější – v k.ú. Všeruby a v k.ú. Myslív – zahrnuje na jižní straně i Myslívský rybník, v terénu není označeno

2)

dvě vrtané studny, nacházející se severovýchodně od obce Hyršov, na pozemku č.parc. 16/1 dle KN v k.ú. Hyršov a na pozemku č.parc. 83 dle KN v k.ú. Chalupy - tento vodní zdroj slouží k zásobování obce Hyršov - Ochranné pásmo vodního zdroje 2.stupně - vrty jsou oploceny pletivem o průměru 20 m. Pozemek je zatravněn se spádem k rychlému odtoku povrchových vod. Pásmo ochrany 2.stupně je 60 x 130 m, v terénu je vyznačeno tabulkami

3)

vrtaná studna, ležící jihovýchodně u Hájku, na pozemku č.parc. 821 dle KN v k.ú. Hájek u Všerub – tento vodní zdroj slouží k zásobování obce Hájek - Ochranné pásmo vodního zdroje 1.stupně – jedná se o pozemek o poloměru 50 m oplocený pletivem - Ochranné pásmo vodního zdroje 2.stupně – vyznačené v grafické části

-

Významné jiné zdroje pitné vody: K.ú. Myslív u Všerub VŠEZEP, s.r.o.- Bioplynová stanice Myslív Buchar – vlastní zdroj v areálu Česká drůbež, s.r.o. - vlastní zdroj v areálu farmy

Dále se v území vyskytují pouze jednotlivé drobné vodní zdroje k individuálnímu zásobování vodou. Žádný z těchto vodních zdrojů nemá vlastní parcelní číslo, ani vyhlášené ochranné pásmo. Severozápadním směrem u Všerub na pozemku č.parc. 1587 dle KN se nachází zařízení ČHMÚ – hluboký bodový vrt s ochranným pásmem 10x10m pro měření srážek, sněhových podmínek a pozorování meteorologických jevů. 4.6

4.5

OCHRANA VOD A VODNÍCH ZDROJŮ

4.5.1

Ochrana vodních toků Řešeným územím protékají potoky: Kouba (v SRN Cham-bach), Hájecký, Chalupský, Liščí, Novoveský, Rybniční, Bělohradský, Myslivský a Spálenecký a všechny jejich přítoky, které jsou dílčím povodím řeky Dunaje. Neuplatňuje se zde vyhlášené záplavové území ani zde není vymezena aktivní záplavová zóna vodního toku. Pokud bude správce vodního toku při výkonu správy požadovat pro nezbytný přístup k vodnímu toku užívání pozemků sousedících s korytem vodního toku, může jejich pozemků užívat po předchozím projednání s vlastníky pozemků (viz. § 49 vodního zákona). 4.5.2

Pásma ochrany vodních zdrojů Ochranná pásma se dělí na ochranná pásma I. stupně, která slouží k ochraně vodního zdroje v bezprostředním okolí jímacího nebo odběrného zařízení, a ochranná pásma II. stupně, která slouží k ochraně vodního zdroje v územích stanovených vodoprávním úřadem tak, aby nedocházelo k ohrožení jeho vydatnosti, jakosti nebo zdravotní nezávadnosti.

1)

Vyhlášená ochranná pásma v zájmovém území V řešeném území se nachází tyto významné vodní zdroje: vrtaná studna, ležící severozápadně od městyse při silnici II/190, na pozemku č.parc. 1594 dle KN v k.ú. Všeruby u Kdyně - tento vodní zdroj slouží k zásobování městyse Všeruby - Ochranné pásmo vodního zdroje 1.stupně – jedná se o pozemek kolem studny o poloměru 50 m oplocený pletivem, který je obhospodařován jako louka - Ochranné pásmo vodního zdroje 2.stupně – vnitřní – hranice prochází kolem Rybničního potoka směrem na jih k Šibeničníku, podél cesty pod vodojemem a silnice Všeruby – Maxov. Na severovýchodě cca 150 m na obě strany podél potoka, který protéká PHO 1. stupně, až k cestě přibližně 600 m od vodního zdroje. V terénu je označeno tabulkami po obou stranách silnice Všeruby – Maxov v úseku PHO – cca 400 m

ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY (ÚSES)

Ve správním území městyse Všeruby a v jeho nejbližším navazujícím okolí byl územní systém ekologické stability vymezen již velmi dávno podle Generelu ÚSES (Sklenička et al. 1993). V této dokumentaci byly shledány některé metodické chyby systematického charakteru. Generel rovněž ještě nemohl řešit vyšší hierarchii ÚSES podle ÚTP (především později navrženou nadregionální úroveň). V řešeném území se nachází všechny tři hierarchické úrovně ÚSES. Zjištěné nedostatky Generelu ÚSES: 1) Dokumentace Generelu ÚSES není vůbec v souladu s ÚTP ÚSES vyšší hierarchie ČR (Bínová et al. 1995) a tudíž ani se ZÚR Plzeňského kraje (2008), která z republikové koncepce ÚSES vychází. Zcela zde chybí NR-hierarchie a R-hierarchie je zcela odlišná od Generelu regionálního ÚSES Plzeňského kraje (Hájek et Bílek 2005) schváleného v ZÚR. 2) Generel ÚSES je starší než Rukověť projektanta a ÚTP. Z tohoto důvodu nemohla obsáhnout mnoho pozdějších metodických požadavků na tvorbu ÚSES. 3) V podkladových analýzách jsou chybně vymezené vegetační stupně a není k dispozici mapa stupňů ekologické stability. 4) ÚSES je velmi schematický (tzv. "generelové" vymezení) s častým směrovým vedením biokoridorů (šipky), které nelze přebírat do ÚP obcí, protože nejsou vymezeny jejich prostorové parametry ani přesné vedení. 5) Na mnoha místech není ÚSES vymezen ani jako systém - je zde mnoho "apendixů", které nikam nepokračují a tudíž ani netvoří systém. 6) Mnoho lokálních biocenter je vymezeno v ploše menší než je minimálně přípustná a přes některá vedou cesty (nevhodné vymezení v rozporu s Vyhláškou 503/2006 Sb.). 7) V regionální hierarchii též neodpovídají prostorové parametry skladebných částí (dlouhé biokoridory). 8) V lokální hierarchii ÚSES vůbec neodpovídá prostorová skladba celkové sítě kolem 2km. 9) V celé dokumentaci jsou zcela volně propojovány do systému vodní až mokřadní a mezofilní až xerofilní stanoviště - celkové vymezení ÚSES není tudíž reprezentativní. 10) Na křížení hygrofilních a mezofilních stanovišť chybějí biocentra (metodický požadavek od roku 2005).

11

DOPLŇKOVÉ PRŮZKUMY A ROZBORY – TEXTOVÁ ČÁST Závěrečné zhodnocení: Tento generel prakticky nelze považovat za ÚSES podle platných metodických požadavků, a proto ho také nelze převzít do nového ÚP městyse Všeruby. Odborný konzultant ÚSES (RNDr. Ing. M. Hájek, Geovision s.r.o., Plzeň) doporučuje celkové přepracování koncepce v souladu se ZÚR Plzeňského kraje a provedení zcela nového, reprezentativního vymezení ÚSES na všech hierarchických úrovních s postupem od nejvyšší hierarchie k nejnižší v podrobnosti Plánu ÚSES tak, jak to vyžaduje vyhláška č. 395/1992. Obecně je nutné vytvářet podmínky pro funkčnost vymezených skladebných částí územního systému ekologické stability krajiny a zajistit spojitost a funkčnost prvků ÚSES, zejména ve střetu se stávající i plánovanou dopravní infrastrukturou, vodohospodářskými zájmy, urbanizací atd. Zároveň je třeba realizovat přiměřená opatření zajišťující prostupnost krajiny a migraci živých organismů přes dopravní koridory a v sídlech a v rozvojových územích. Zvyšování biodiverzity krajiny je podporováno zejména ochranou krajiny, dále je třeba podporovat revitalizaci vodních toků, zlepšování stavu lesních porostů diverzifikací druhové skladby a mimoprodukční funkce krajiny. Biocentrum je biotop nebo centrum biotopů v krajině, který svým stavem a velikostí umožňuje trvalou existenci přirozeného či pozměněného, avšak přírodě blízkého ekosystému. Biokoridor je území, které neumožňuje rozhodující části organismů trvalou dlouhodobou existenci, avšak umožňuje jejich migraci mezi biocentry a tím vytváří z oddělených biocenter síť. Interakční prvek je krajinný segment, který na lokální úrovni zprostředkovává příznivé působení základních skladebných částí ÚSES (biocenter a biokoridorů) na okolní méně stabilní krajinu do větší vzdálenosti. Mimo to interakční prvky často umožňují trvalou existenci určitých druhů organismů, majících menší prostorové nároky (vedle řady druhů rostlin některé druhy hmyzu, drobných hlodavců, hmyzožravců, ptáků, obojživelníků atd.). 4.7

OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY V územních plánech obcí je nutno zabezpečovat ochranu chráněných území, tzn. obecně chráněných území (OCHÚ) a zvláště chráněných území (ZCHÚ) včetně jejich zonace a ochranných pásem. Do územních plánů je nezbytné zapracovat i návrhy na rozšíření stávajících chráněných území a návrhy na nová chráněná území. Stejně tak je nutno do ÚP obcí zapracovat území soustavy NATURA 2000 – ptačí oblasti či evropsky významné lokality. 4.7.1

Zvláště chráněná území V řešeném území se nenacházejí žádná zvláště chráněná území přírody dle §14 zákona č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny v platném znění, ani jejich ochranná pásma (národní park, chráněná krajinná oblast, národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památka, přírodní památka). Za hranicí řešeného území severně od Kosteliště (SV od Maxova) se nachází přírodní památka Mlýneček a západním směrem od Plání pak přírodní rezervace Jezvinec.

Památné stromy: Ve správním území městyse, konkrétně na vrchu Tanaberk se nachází skupina památných stromů dle § 46 zákona č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny v platném znění. Jedná se o 8 Tanaberských lip, které byly vyhlášeny 6.6.2009 pod kódovým číslem 105393. Natura 2000: Do řešeného území nezasahuje Natura 2000 dle § 3 odst.1 písm. q a r zákona č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny v platném znění. Dále se zde nevyskytují území biosférické rezervace ani geoparku (Unesco). Do řešeného území nezasahuje žádné smluvně chráněné území (SCHÚ) dle § 39 zákona č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny v platném znění. 4.8

OCHRANA ZPF

4.8.1

Bonitační půdně ekologické jednotky Dominantním způsobem využívání krajiny v řešeném území je zemědělství. Ochrana ZPF se realizuje formou vymezených bonitačních půdně ekologických jednotek (BPEJ). Hranice BPEJ budou znázorněny v grafické části dalších fází zpracování ÚP. Ochrana ZPF se řídí částí III – Zásadami ochrany ZPF (§ 3 zákona č.334/1992 Sb.) a částí IV (§ 5 zákona č.334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu) – Ochrana ZPF při územně plánovací činnosti. Dále se uplatňuje Metodický pokyn odboru ochrany lesa a půdy OOLP/1067/96 Věstníku Ministerstva životního prostředí ČR ze dne 12.6.1996 „k odnímání půdy ze ZPF podle zákona ČNR č.334/1992 Sb.“, který zařazuje jednotlivé pětimístné kódy BPEJ, vyjadřující kvalitativní kategorie ZPF, do pěti tříd přednosti v ochraně (I. až V.). Využití půd v řešeném území (rozloha 3846 ha): zemědělská půda 69,3 % (2664 ha), lesy 23 % (886 ha), vodní plochy 1,3 % (49 ha), zastavěné plochy 0,7 % (26 ha) a ostatní plochy 5,7 % (220 ha) z celkové výměry správního území městyse. Z celkové výměry zemědělské půdy činí orná půda 61,7 % (1644 ha), TTP 37,4 % (997 ha) a zahrady 0,9 % (23 ha). Rozložení ploch zemědělské půdy v rámci řešeného území charakterizované jednotlivými třídami přednosti v ochraně je patrné z přiloženého schématu. Celé řešené území mimo k.ú. Maxov spadá do zranitelné oblasti, (tzn. území, kde se vyskytují povrchové nebo podzemní vody, zejména využívané nebo určené jako zdroje pitné vody, v nichž koncentrace dusičnanů přesahuje hodnotu 50 mg/l nebo mohou této hodnoty dosáhnout, nebo povrchové vody, u nichž v důsledku vysoké koncentrace dusičnanů ze zemědělských zdrojů dochází nebo může dojít k nežádoucímu zhoršení jakosti vody) dle Nařízení vlády č. 103/2003 Sb., která specifikuje i používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření s ohledem na půdně - klimatické podmínky stanoviště.

4.7.2

Obecně chráněná území Přírodní park: Celá severozápadní část správního území městyse Všeruby (až k silnici II/184) je dotčena plochou přírodního parku Český les-Domažlice, vyhlášeného v 22.10.1990, dle §12 zákona č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny v platném znění. Území tohoto přírodního parku leží v bývalém okresu Domažlice. Jedná se o členitou vrchovinu, jejímiž dominantami jsou vrchol Čerchova (1041, 8 m n.m) s přístupnou rozhlednou, Dyleň (940,3 m n.m.), Starý Herštejn (877,9 m n.m.) a Přimda (848 m n.m). Na dvou posledních jsou stejnojmenné přírodní rezervace a zříceniny hradů. Krajina Českého lesa je velmi malebná s přirozenými toky, relativně přirozenými lesními porosty a obhospodařovanými pastvinami. Charakter krajiny specificky dotváří území zaniklých vesnic. Významný krajinný prvek: V řešeném území se nacházejí pouze významné krajinné prvky (VKP) ze zákona – lesy, vodní toky, rybníky a údolní nivy dle § 3 písm. b zákona č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny v platném znění. Při záměru týkajícího se zásahu do VKP je třeba si vyžádat závazné stanovisko orgánu ochrany přírody. Mezi zásahy se řadí stavby, pozemkové úpravy, změny kultury pozemků, odvodňování pozemků, úpravy vodních toků a nádrží nebo těžba nerostů.

12

DOPLŇKOVÉ PRŮZKUMY A ROZBORY – TEXTOVÁ ČÁST 4.10

OCHRANNÁ PÁSMA Ochranná (zejména orientační hygienická) pásma u vybraných ploch budou upřesněna v další fázi zpracování ÚP. V grafické části jsou vyznačena orientační hygienická ochranná pásma hřbitovů 100 m (Všeruby, Hyršov, Maxov-lesní hřbitov) a orientační ochranné pásmo stávající ČOV ve Všerubech 50 m. 4.11

OCHRANA ZVLÁŠTNÍCH ZÁJMŮ V ÚZEMÍ V území se nenacházejí lokality důležité pro obranu státu, vojenské objekty s jejich ochrannými pásmy ani významná zařízení civilní ochrany (zájmy Armády ČR, zájmy Ministerstva obrany ČR). Nejsou zde zastoupeny plochy požární ochrany. Ve Všerubech (areál bývalé roty na jihozápadním okraji sídla) se nachází objekty důležité pro plnění úkolů policie ČR (není nijak legislativně definováno).

5. DALŠÍ ROZBORY 5.1

ZASTAVĚNÉ ÚZEMÍ V grafické části dokumentace jsou vyznačeny hranice zastavěných území, které byly samostatně vymezeny v intencích platného SZ v celém správním území ke dni 17.2.2009. Úpravy hranic zastavěných území budou předmětem další fáze zpracování ÚP. 5.2

PLOCHY S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM VYUŽITÍ V grafické části dokumentace jsou vymezeny Plochy s rozdílným způsobem využití tak, jak byly zaznamenány během terénních průzkumů a na základě informací katastru nemovitostí. Tyto plochy jsou definovány v intencích vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění pozdějších předpisů. Nad rámec výše definovaného využití ploch byly doplněny tyto kategorie: - plochy neodpovídající dle KN stavu – plochy vykazující nesoulad stavu dle průzkumu v terénu a údajů dle katastru nemovitostí - jejich přesné využití bude vyhodnoceno a stanoveno v další fázi zpracování ÚP - plochy brownfields – ve smyslu ploch zbořenišť Pojem „brownfields“ (angl. hnědé pole) je urbanistický termín označující opuštěná území s rozpadajícími se obytnými budovami, nevyužívané dopravní stavby a nefunkční průmyslové zóny, tzn. plochy opuštěné, nedostatečně využívané; zejména v zastavěném území; prázdné území, které může, ale nemusí vykazovat ekologickou zátěž, může se vyznačovat často obrovskými rozměry (není pravidlem) a negativními sociálními jevy. Některá brownfields mohou být stále částečně využívána. 5.3 4.8.2

Investice do půdy Převážná část zájmového území je intenzivně zemědělsky obhospodařována. Veškeré toky byly upraveny (zejména prohloubeny a napřímeny) za účelem odvedení drenážních vod, čímž byl odtok vod z území urychlen. Odvodnění bylo prováděno v 60. až 70.letech minulého století. Část odvodnění také pochází z 90.let. Samotná drenáž je v majetku vlastníka pozemku, kde je uložena. Trubní vedení od profilu DN 300 a HOZ (kanály) jsou ve vlastnictví státu a a ve správě ZVHS České Budějovice. Plochy se systematickou drenáží navazují na upravené toky. Převážná část svažitých pozemků je zorněna a obhospodařována, z toho důvodu se v případě nevhodného způsobu hospodaření nebo osetí nevhodnými plodinami objevuje opakovaně výrazná eroze, která způsobuje škody (vyznačeno v grafické části dokumentace). Zrušením původních polních cest a mezí byl umožněn vznik rozsáhlých půdních celků bez členění mimolesní zelení (plochy původně obhospodařované státními statky). 4.9

OCHRANA LESNÍHO PŮDNÍHO FONDU Lesy jsou chráněny ze zákona jako významné krajinné prvky a mají stanoveno ochranné pásmo 50m od okraje. V území se nacházejí pouze lesy hospodářské. Lesní komplex na Všerubském vrchu spolu s Hájeckým lesem má charakter smíšeného lesa. V minulosti byl postižen polomy, značná část lesní půdy byla bez souvislého stromového krytu.

DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA

5.3.1

Širší dopravní a územní vztahy Zájmové území se nachází mimo hlavní dopravní tahy okresu, mezi dopravními koridory: západním směrem (ve vzdálenosti cca 10 km) prochází mezinárodní koridor silnice I/26 (Plzeň-Horšovský Týn-Babylon-Folmava), severovýchodním směrem pak silnice I/22 (Vodňany – Strakonice – Klatovy - Domažlice). Silniční dopravní obsluha řešeného území je stabilizovaná. 5.3.2

Silniční síť Řešeným územím prochází ve směru SV-JZ silnice II. třídy č.184 (Švihov - Kdyně - Všeruby), která je ukončena na hraničním přechodu. Přibližně kolmým směrem k této silnici prochází ve směru SZ-JV silnice II. třídy č.190 (Česká Kubice - Všeruby - Nýrsko - Špičák - Hartmanice). Obě se kříží v jihozápadní části Všerub. Hlavní dopravní zátěže (zejména regionální kamionová doprava / přeprava surovin a zboží v rámci schengenského prostoru) na silnici II/184, vedoucí centrem městyse Všeruby, a v západní části II/190, jsou pro sídla tohoto charakteru neúnosné. Výrazné jsou zejména ranní a večerní špičky. V současné době je projektován průtah/rekonstrukce silnice II/184 směrem ke státní hranici a připravován je projekt omezení tonáže na těchto silnicích v kooperaci s německou stranou. Na silnici II/184 je v současné době budována přeložka - obchvat obce Hájek v délce 930 m vedoucí při severozápadním okraji tohoto sídla, který odstraní dvě bodové dopravní závady a který je spolufinancován z prostředků Evropské unie. Důvody pro přeložení komunikace byly vyvolány především potřebou zvýšení bezpečnosti silničního provozu a bezpečnosti pohybu chodců a snížením hlukové zátěže. 13

DOPLŇKOVÉ PRŮZKUMY A ROZBORY – TEXTOVÁ ČÁST Při pravé straně na silnici II/184 mezi obcí Hájek a městysem Všeruby je umístěna čerpací stanice pohonných hmot firmy AGROPA a.s. Výhledově je uvažováno s rekonstrukcí části silnice II/184 v úseku VšerubyKdyně (plánovaná investiční akce dle mapového serveru Plzeňského kraje) a části silnice II/190 v úseku Starý Spálenec-Všeruby (plánovaná neinvestiční akce dle mapového serveru Plzeňského kraje). Silnice III. třídy doplňují nadřazenou soustavu silnic, mají funkci vnějších přístupových komunikací obsluhujících území mezi jednotlivými sídly, na které jsou dále vázány komunikace místní. Řešeným územím procházejí tyto silnice III.třídy: - III/1902 (Maxov - Mrákov) - III/19011 (Pomezí - Hyršov - Nová Ves - Brnířov) - III/19012 (Hyršov - Chalupy) Na silnicích nižších tříd převládá podíl místní dopravy. Technický stav a parametry těchto komunikací jsou místy neuspokojivé. Zásadním kolizním faktorem je zejména pohyb nadměrných a přetížených zemědělských strojů a navazující nákladní dopravy, které zajišťují hospodaření na zemědělské půdě.

(trať Domažlice - Klatovy). 5.3.7 -

Cesty pro pěší a cyklisty Dotčeným územím prochází tyto cyklotrasy: mezinárodní cyklotrasa RT3/3A (Praha - Rokycany - Plzeň - Koloveč - Kdyně - Všeruby; vedoucí při silnici II/184) č.33 Šumavská magistrála (Všeruby - Hadrava - Nýrsko - Špičák; vedoucí po silnici II/190) č.36 (Všeruby - Železná - Tachov - Halže - Přední Žďár - Broumov - D.Žandov - Cheb - Skalná - Kraslice Bublava - Horní Blatná - Boží Dar - Měděnec; vedoucí po silnici II/190) č.2014 (okruh Domažlice - Všeruby (CZ/D) - Furth im Wald-Ovčí vrch (CZ/D) - Česká Kubice - Domažlice; vede souběžně jako RT3) č.2015 (Česká Kubice - Maxov - Všeruby; vede souběžně jako č.36) č.2195 (Pomezí - Kdyně) č.2196 (Kout na Šumavě - Myslív - Všeruby)

V rámci projektu podporovaného z Evropského fondu pro regionální rozvoj „Rozvoj turistické infrastruktury v oblasti Dračího jezera II“ byly postaveny a zrekonstruovány chodníky při silnici II/184 v obcích Hájek a Brůdek a dále pak vystavěna cyklostezka Všeruby - Hájek (viz. C1 dle grafické části), vedoucí od bývalého statku ve Všerubech při jihovýchodním okraji Všerubského rybníka po vrstevnici až do jihovýchodní části Hájku.

Místní a účelové komunikace jsou vázány na zastavěné území obce s přímým kontaktem zejména na silnice III. tříd. V současné době je zajištěn dostatečný přístup k pozemkům zemědělským, lesním i ostatním; zvážit je třeba možnost částečné obnovy a využití zaniklých polních cest v souvislosti s případným prováděním komplexních pozemkových úprav a realizací prvků ÚSES. 5.3.3

Doprava v klidu Všechna sídla mají především charakter zástavby s rodinnými domy s minimálními nároky na odstavné nebo parkovací plochy. V jednotlivých případech jsou zejména ve vazbě na bytové domy vystavěny řadové garáže. Dílčí úpravy je možné provést v rámci prostorů veřejných prostranství, jejichž obecným problémem jsou předimenzované zpevněné plochy (zejména asfaltové). Veřejným prostorům obecně chybí jasnější vymezení odstavných parkovacích ploch. 5.3.4

Hromadná doprava Řešené území je napojeno na své okolí autobusovými linkami provozovanými ČSAD Autobusy Plzeň a.s. ve směru Kdyně, Domažlice a Plzeň. V jednotlivých sídlech se nachází autobusové zastávky, které svými docházkovými vzdálenostmi dostatečně pokrývají spádové území, a dále točny/obratiště autobusů a místa pro jejich odstavení. 5.3.5

Letecká doprava V území se nenachází plocha letiště ani sem nezasahuje ochranné pásmo letiště. V další fázi zpracování ÚP bude prověřeno využití pozemků č.parc. 307/1 a 307/2 v k.ú. Studánky u Všerub. 5.3.6

Železniční síť Řešeným územím neprochází železniční trať. Nejbližší zastávky jsou ve Kdyni, ve Starci či Chodské Lhotě

Všeruby

Hájek

V rámci sídel (s výjimkou nejživějších částí Všerub, Hájku a Brůdku) není důsledně vybudována základní síť chodníků a komunikací pro pěší, chodníky se vyskytují pouze lokálně. Dílčí úpravy je možné provádět v rámci vymezených veřejných prostranství. Řešeným územím prochází tyto značené turistické trasy KČT: červená (Česká Kubice- Studánky-BrůdekHájek-Tanaberk-Nová Ves a dále; v trase I24 a E6 … viz T1 dle grafické části), modrá (hraniční přechod VšerubyU býv.Myslíva-Mrákov a dále na Domažlice … viz. T2 dle grafické části) a žlutá (Spálenec/hranice-Pod Mlýnským vrchem-Maxov-U býv.Myslíva … viz. T3 dle grafické části). Územím dále prochází Svatojakubská poutní cesta. Jihozápadním směrem od Maxova vede kolem lesního hřbitova cesta k hraničnímu přechou pro pěší Maxov-Gaishof. V roce 2011 proběhla za přispění městyse Všeruby a Plzeňského kraje rekonstrukce návsi a zejména prostranství kolem kostela Dobrého Pastýře v Hyršově. 5.4

TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA

5.4.1

Odtokové poměry a vodní toky Řešené území se nachází v povodí řeky Dunaje, kterou charakterizuje většina níže uvedených potoků a jejich přítoků, které územím protékají a směřují do sousedního Německa. Název toku Kouba

číslo hydrologického pořadí (ČHP) dílčího povodí 4 – 02 – 02 – 001 4 – 02 – 02 – 003 4 – 02 – 02 – 005 14

DOPLŇKOVÉ PRŮZKUMY A ROZBORY – TEXTOVÁ ČÁST Chalupský potok Liščí potok Hájecký potok Novoveský potok Rybniční potok Bělohradský potok Myslivský potok Spálenecký potok

4 – 02 – 02 – 002 4 – 02 – 02 – 004 4 – 02 – 02 – 009 4 – 02 – 02 – 007 4 – 02 – 02 – 008 4 – 02 – 02 – 012 4 – 02 – 02 – 013 4 – 02 – 02 – 015 4 – 02 – 02 – 011 4 – 02 – 02 – 017

V letech 2008-2010 byl realizován česko-bavorský projekt přeshraniční spolupráce „Přeshraniční ochrana vod v povodí Drachensee“. V příhraniční bavorské oblasti u města Furth im Wald je nově zbudována a napouštěna vodní nádrž Drachensee (s prioritní protipovodňovou, energetickou a rekreační funkcí). Z důvodu vysokého zatížení vod živinami v celém spádovém povodí o rozloze 212 km² (57% v Německu, 43% v ČR) je předpovídán nadměrný nárůst řas a sinic v nádrži. což m.j. nepříznivě limituje také plánované potřeby a rozvoj rekreace. Společný projekt je proto zaměřen na integrovanou přeshraniční ochranu vody a půdy v zájmové oblasti. Jeho smyslem je přispět k potřebnému snížení přísunu živin z plošných a bodových zdrojů (zemědělské půdy, odpadních vod aj.) z obou částí povodí a omezit tak nežádoucí zatížení nádrže znečišťujícími látkami a půdními sedimenty. Zahrnuje komplexní monitoring množství a zdrojů živin na české straně, včetně návrhů vhodných ochranných opatření. Současně podpoří na německé straně snížení přísunu živin ze zemědělské činnosti (formou odborného poradenství) a realizovaná opatření v oblasti čištění odpadních vod. Koordinátorem projektu za českou stranu je Biologické centrum AV ČR, v. v. i. - České Budějovice (Česká republika) RNDr. Jiří Žaloudík, CSc.

-

-

Podstatnou (západní) část řešeného území zasahuje povodí toku Kouby, který pramení mimo řešené území a protéká zájmovým územím ze severovýchodu na západ. Kouba náleží do povodí Dunaje a úmoří Černého moře. V zájmovém území je Kouba zároveň i hraničním tokem se SRN. Jedná se o tok III. řádu a jeho přítoky Chalupský a Liščí potok patří do IV. řádu. Kouba zahrnuje jak pramennou část, tak spodní vodnatou část a nemá vyhlášené záplavové území. Na Koubě neleží vodoměrná stanice. Od hranic se SRN je tok upravený a uznaný revírem sportovního lovu. Přítoky Chalupského a Liščího potoka jsou uznané chovné potoky, sloužící k odchování pstruhové násady. Kouba včetně přítoků je ve správě Povodí Vltavy a.s. Úsek, kde koryto tvoří zároveň státní hranici se SRN, je neupravené. Od hranic dále se jedná o upravené koryto, buď se sporadickou doprovodnou zelení nebo zelení jednostrannou. V úseku u rybníka „Sruby“ byla provedena částečná revitalizace, koryto a část průtoků byla převedena do obnovené části původního toku. Další navazující revitalizace byla provedena nad silnicí Všeruby – Nýrsko v k.ú. Pláně, včetně průtočných a neprůtočných tůní. Přítoky proti směru toku směrem od SRN: - levostranný bezejmenný přítok – z části otevřený, bez zeleně, za křížením se silnicí zatrubněný - Hájecký potok – pravostranný přítok – viz dále

pravostranný bezejmenný přítok – otevřený, upravený se sporadickou zelení, z části sousedí s lesními pozemky, pramenná část v lese (u bývalé Švarcavy) levostranná ramena – pravděpodobně původní toky hraniční úsek bez významných přítoků – při vtoku je levostranný bezejmenný neupravený přítok, který tvoří státní hranici pravostranný bezejmenný přítok – zatrubněný, plní odvodňovací funkci levostranný bezejmenný přítok – zatrubněný, plní odvodňovací funkci Liščí potok – levostranný přítok – část leží v zájmovém území, prameniště v SRN, otevřené upravené koryto, které přechází do lesních pozemků (přítoky přecházejí v lesních pozemcích do jiného katastru) levostranný bezejmenný přítok – část obnoveného původního koryta, na upraveném korytě se nachází vodní nádrž „Sruby“ spolu s mokřadem levostranný bezejmenný přítok – otevřené koryto, jednostranná doprovodná zeleň, pramenná část v lesních pozemcích na jiném katastru levostranný bezejmenný přítok – obnovený na původní náhon levostranný bezejmenný přítok – část tvoří obnovené původní koryto s tůněmi s významnou doprovodnou zelení v nivě, dále navazuje upravené koryto se sporadickou doprovodnou zelení, pramenná část se nachází na jiném katastru pravostranný bezejmenný přítok – zatrubněný, plní odvodňovací funkci od Pomezí, včetně pravostranného bezejmenného zatrubněného přítoku pravostranný bezejmenný přítok – z části zatrubněn k silnici Pomezí – Hyršov, nad silnicí se nachází otevřené upravené koryto bez doprovodné zeleně pravostranný bezejmenný přítok – směrem z Hyršova zatrubněný Chalupský potok – levostranný přítok – viz dále pravostranný bezejmenný přítok – z části zatrubněn, dále navazuje otevřené koryto, v létě možné nulové průtoky, bez doprovodné zeleně pravostranný bezejmenný přítok – zatrubněný levostranný bezejmenný přítok – (od Šteflí) bez doprovodné zeleně, pramenná část se nachází na jiném katastru

Hájecký potok je pravostranným přítokem Kouby, je charakterizován upraveným korytem, které vede převážně zemědělskými pozemky bez významné doprovodné zeleně. Pramenná část Hájeckého potoka leží v katastru Nová Ves. V obci Všeruby protéká Všerubským rybníkem a dále pokračuje jako upravené koryto. Přítoky od soutoku s Koubou: - pravostranný bezejmenný přítok – směrem od Všerub - levostranný bezejmenný přítok – zatrubněný, směrem od Hájeckého lesa (pod obcí Hájek se nachází neprůtočná malá vodní nádrž před kolaudací, která je napouštěná z Hájeckého potoka) - Novoveský potok – levostranný přítok – jedná se o upravené koryto, které pokračuje na jiném katastru - průtočná nádrž – č.parc. 870 dle KN - pravostranný bezejmenný přítok – směrem od Brůdku – prochází z části Hájkem, otevřené upravené koryto bez významné doprovodné zeleně se dvěmi levostrannými otevřenými přítoky, které plní odvodňovací funkci (zaústění drenáží) Chalupský potok je otevřený levostranný přítok Kouby. Jedná se o zcela upravené koryto procházející převážně zemědělsky obhospodařovanými pozemky, které plní odvodňovací funkci (zaústění drenážních sítí). Přítoky od soutoku s Koubou: - levostranný bezejmenný přítok – zatrubněný - levostranný bezejmenný přítok – zatrubněný - bezejmenný otevřený přítok (tok 008) – spodní část v zemědělsky intenzivně obhospodařovaném území, s jednostrannou doprovodnou zelení, pokračuje v lesních pozemcích - levostranný otevřený bezejmenný přítok (tok 006) – v zájmovém území, spodní část v zemědělských pozemcích, zbytek tvoří lesní pozemky - neprůtočná nádrž obtékaná tokem, napouštěná otevřeným revitalizačním náhonem z Chalupského potoka – pravostranný přítok 15

DOPLŇKOVÉ PRŮZKUMY A ROZBORY – TEXTOVÁ ČÁST -

pravostranný bezejmenný přítok od Chodské Lhoty – upravené koryto, na kterém se nachází Prostřední rybník pravostranný bezejmenný přítok – obnova části původního toku – revitalizace, v blízkosti neprůtočný rybník průtočný rybník Praštilák – navazuje upravené koryto, jehož tvoří z části i hranice lesních pozemků a pramenná část je na jiném katastru → levostranný bezejmenný přítok – neupravené koryto v lesních pozemcích od Orlovic

Rybniční potok je charakterizován upraveným korytem, vedoucím převážně zemědělsky obhospodařovanými pozemky, který protéká Myslívským rybníkem (č.parc. 350 dle KN), spadá do správy Lesů ČR a odtéká směrem za hranice ČR. Přítoky od hranice se SRN: - levostranný bezejmenný přítok – upravené koryto, bez doprovodné zeleně - pravostranný bezejmenný přítok – z části otevřené koryto, druhou část tvoří zatrubněné koryto - Bělohradský potok – levostranný otevřený přítok se sporadickou doprovodnou zelení, z části tvoří hranice katastru, horní část včetně přítoků se nachází v lesních pozemcích jiného katastru - pravostranný otevřený přítok – v létě možné až nulové přítoky Myslívský potok – od hranice se SRN se jedná o neupravené koryto v délce cca 1 km, dále pokračuje jako upravené koryto vedoucí zemědělsky obhospodařovanými pozemky a odtéká směrem za hranice ČR. Přítoky od hranice se SRN: - pravostranný bezejmenný přítok – tok s nízkými průtoky - pravostranný bezejmenný přítok směrem od Maxova – v horní části se nachází průtočná nádrž, prameniště se nachází v lesních pozemcích na jiném katastru → pravostranný bezejmenný přítok, který protéká Maxovem a pokračuje na jiném katastru, se třemi průtočnými nádržemi (č.parc. 17, 39 a 51 dle KN) - levostranný bezejmenný přítok – upravené koryto bez významné doprovodné zeleně V zájmovém území bylo v roce 1996 zpracováno revitalizační opatření v povodí Kouby a jejích přítoků. Jednalo se o zpracování koncepce revitalizačních opatření v zájmovém území – toků Kouby, Chalupského potoka a jejich přítoků. Úkolem bylo podpořit celkovou stabilitu území. Opatření zahrnuje technicko-biologické řešení revitalizačního opatření, návrh vegetačních doprovodů, návrh lokalizace a obnovy mokřadních ploch, vrácení trvalých průtoků do původních tras koryta, obnova slepých ramen. Řešení vycházelo z vyhodnocení podkladů a výsledků z podrobného terénního průzkumu v zájmovém území. Komplexní pozemkové úpravy již řeší různé návrhy opatření. Tato opatření byla již zpracována pro městys Všeruby a obec Hájek. 5.4.2

Protipovodňová ochrana V zájmovém území nejsou zaznamenány větší problémy při průchodu extrémních srážkových vod (potenciálních povodňových průtoků). Ochrana se musí v první řadě zaměřit na zvýšení přirozené retence v krajině, zpomalující odtok z povodí, v druhé řadě na drobné retenční stavby (malé vodní nádrže, poldry, zasakovací pásy a příkopy apod.) a až v nejnutnějších případech na inženýrsko-technická řešení zpevňování a ohrazování břehů. Při územně plánovací činnosti je nutné v záplavových územích minimalizovat: - návrhy nových liniových dopravních staveb, - návrhy rozšíření zástavby, - návrhy nových vedení a zařízení technické infrastruktury citlivých na ohrožení velkou vodou, - návrhy umístění zdrojů možné kontaminace území při zaplavení vodou. Zlepšení stavu povodí je tak možné změnou způsobu hospodaření a minimalizací záboru nových ploch pro výstavbu. Nové vodní nádrže je pak potřebné navrhovat jen v minimální míře, nelze-li přiměřené eliminace povodní dosáhnout jinou cestou. K retenci vody v území je třeba využít: - opatření ke zlepšení retenčních vlastností krajiny v návaznosti na revitalizační opatření na vodních tocích, - obnovu historických a budování nových malých vodních nádrží, přirozených v měřítku ve struktuře krajiny, návrhy ochranných hrází a suchých poldrů a obtokových koryt, - návrhy dalších území řízené inundace,

-

ochranné zatravněné pásy.

5.4.3

Vodní plochy Vodní plochy zaujímají 1,3 % rozlohy správního území městyse Všeruby. Dominantní součástí zdejší krajiny je Všerubský rybník, o rozloze 16,9 ha, který se svými parametry řadí mezi největší v rámci domažlického okresu. Odedávna byl využíván jako rybochovný, byly na něm chovány i kachny. V řešeném území se nachází tyto vodní plochy: k.ú. Všeruby u Kdyně - vodní plocha – vodní nádrž umělá (u hraničního přechodu) - č.parc. 594/3 – 0,0508 ha – vlastník Městys Všeruby - vodní plocha – Všerubský rybník - č.parc. 1421 – 16,2143 ha – vlastník Klatovské rybářství – správa a.s. k.ú. Brůdek - vodní plocha – vodní nádrž přírodní – č.parc. 579 – 0,0897 ha – vlastník Městys Všeruby k.ú. Hájek u Všerub - vodní plocha – vodní nádrž umělá (horní rybník) – č.parc. 870 – 0,6634 ha – vlastník Haladová Ludmila - vodní plocha – vodní nádrž přírodní (dolní rybník) - č.parc. 875 – 0,4331 ha – vlastník Halada Josef - vodní plocha – neprůtočná malá vodní nádrž, která prozatím není uvedena v KN, jelikož v současné době je stavba před kolaudací – vlastník Polák Miloslav – jedná se o pozemek č.parc. 834 dle KN k.ú. Hyršov - vodní plocha – vodní nádrž přírodní – č.parc. 42/2 – 0,2641 ha – vlastník Městys Všeruby - vodní plocha – vodní nádrž umělá – č.parc. 30 – 0,0767 ha – vlastník Městys Všeruby - vodní plocha – vodní nádrž přírodní – č.parc. 42/1 – 0,4503 ha – vlastník Kuchynka Karel k.ú. Myslív u Všerub - vodní plocha – vodní nádrž umělá – č.parc. 104/6 – 0,0387 ha – vlastník Česká drůbež s.r.o. - vodní plocha – Myslívský rybník – č.parc. 350 – 4,9382 ha – vlastník Klatovské rybářství – správa a.s. - vodní plocha – vodní nádrž umělá – č.parc. 760/4 – 0,1466 ha – vlastník ČR – PF ČR - vodní plocha, která v KN není vedena jako vodní plocha, ale jako TTP – č.parc. 584/1 KN – 5,1807 ha – vlastník Chmelík Karel Ing. - vodní plocha, která v KN není vedena jako vodní plocha, ale jako TTP – nachází se na 2 č.parc.: č.parc. 589/3 – 0,6381 ha – vlastník Vaněček Josef Ing., č.parc. 593/1 – 0,3134 ha – vlastník Vaněček Josef Ing. k.ú. Maxov - vodní plocha – rybník – č.parc. 17 – 0,0320 ha – vlastník Městys Všeruby - vodní plocha – vodní nádrž přírodní – č.parc. 39 – 0,0662 ha - vlastník Městys Všeruby - vodní plocha – vodní nádrž přírodní – č.parc. 51 – 0,1024 ha - vlastník Městys Všeruby k.ú. Pláně na Šumavě - vodní plocha – koryto vodního toku umělé – č.parc. 324/5 – 0,6587 ha – vlastník ČR - Povodí Vltavy, s.p. – jedná se o 7 tůní, k jejichž výstavbě došlo v rámci revitalizačního opatření v povodí Kouby a jejích přítoků - vodní plocha, která v KN není vedena jako vodní plocha, ale jako ostatní plocha – č.parc. 29 dle KN – 0,2747 ha – vlastník ČR - Povodí Vltavy, s.p. – jedná se o tůň, k jejíž výstavbě došlo v rámci revitalizačního opatření v povodí Kouby a jejích přítoků k.ú. Sruby na Šumavě - vodní plocha, která v KN není vedena jako vodní plocha, ale jako TTP - č.parc. 85/3 - 1,7574 ha – vlastník ČR – Povodí Vltavy, s.p. k.ú. Pomezí na Šumavě 16

DOPLŇKOVÉ PRŮZKUMY A ROZBORY – TEXTOVÁ ČÁST -

vodní plocha – zamokřená plocha – č.parc. 24 – 0,0367 ha – vlastník Městys Všeruby

k.ú. Studánky u Všerub - vodní plocha, která v KN není vedena jako vodní plocha, ale jako TTP, nachází se na č.parc. 224 dle KN – 17,2228 ha – vlastník ZPF 5.4.4

Zásobování pitnou vodou Všeruby: Městys Všeruby je zásoben pitnou vodou z vodovodu pro veřejnou potřebu. Provozovatelem vodovodu je firma Praves s.r.o. Zdrojem vody jsou dva vrty s vydatností 4,3 l/s, ze kterých se voda čerpá do vodojemu Všeruby 1x100 m3 (471,55/468,05 m n.m.) na vrchu Šibeničák. Městys je z vodojemu zásoben gravitačně. Přívodné řady jsou většinou z plastu DN 50 až 160, celkové délky 1,126 km. Rozvodná vodovodní síť je z litiny nebo PVC DN 90 resp. 100, celkové délky 2,951 km. Městys předpokládá rekonstrukci vodovodních řadů z důvodu častých poruch a špatného technického stavu. Plánována je výměna za PVC DN 90 délky 2,817 km, 110 x 4,2 mm v délce 640 m včetně šoupat, hydrantů a uzávěrů vodovodních přípojek a také dostavba vodovodních řadů z PVC DN 90 délky 0,259 km. Část městyse je zásobována z vodovodu soukromého zemědělce, kde se vyskytují problémy s kvalitou zdroje a častými výpadky dodávek pitné vody. Městys předpokládá dostavbu cca 0,8 km vodovodu do této části a propojení vodovodu na stávající řady vodovodní sítě v sídle. Městys také dále plánuje provedení průzkumného vrtu na posílení stávajícího vodovodního systému. Realizace se uskuteční na základě získaných dotací. Všechny provozovny v sídle jsou napojeny na veřejný vodovod: škola, restaurace, drobné provozovny, atd. Nouzové zásobování: Pitnou vodou – cisterny z města Kdyně, 8 km Užitkovou vodou – Všerubský rybník

Brůdek: Místní část Brůdek je zásobena pitnou vodou z vodovodu pro veřejnou potřebu z roku 1980. Provozovatelem je firma Praves s.r.o. Zdrojem je studna o vydatnosti 1 l/s. Voda je přiváděna do vodojemu Brůdek 1x50 m3. Z vodojemu je obec zásobena gravitačně. Rozvodná vodovodní síť je z litiny, Lpe a LT DN 80, délky cca 0,6 km. Rozvodná síť byla v roce 2009 kompletně zrekonstruována z PVC 110 mm v délce 0,53 km. Přípojky jsou z rPE, celkem 32 ks. Systém zásobování místní části Brůdek se v blízké budoucnosti měnit nebude. Nouzové zásobování: Pitnou vodou – balená voda ze Všerub, 3 km Užitkovou vodou – rybník v místní části Hájek: Místní část Hájek je zásobena pitnou vodou z vodovodu pro veřejnou potřebu, který je ve vlastnictví městyse Všeruby a provozovatelem je firma Praves s.r.o. Zdrojem je vrtaná studna s vydatností 3,0 l/s, ze které se čerpá do AT stanice nad studnou a odtud přímo do výtlačného řadu ke spotřebišti. Vodovodní síť byla kompletně zrekonstruována v roce 2000. Kvalita vody ve studni (studních) vyhovuje platné vyhlášce, kterou se stanoví požadavky na pitnou vodu, avšak není vhodná pro kojence, z důvodu vysokých hodnot dusičnanů. Přívodní řad je z PVC DN 90 délky 0,395 km. Rozvodná vodovodní síť je z rPE DN 50 délky 0,083 km a z PVC DN 90 délky 0,404 m. Přípojek je 33 kusů, délky 0,337 km. Systém zásobení místní části Hájek se v blízké budoucnosti nebude měnit. Obec plánuje provedení průzkumného vrtu na posílení stávajícího vodovodního systému. Nouzové zásobování: Pitnou vodou – cisterny z města Kdyně, 5 km Užitkovou vodou – rybník v jižní části Hájku Hyršov: V místní části Hyršov se využívá k zásobování pitnou vodou vodovod pro veřejnou potřebu. Napojeno je 66 % obyvatel. 34 % obyvatel používá ke svému zásobení domovní studny. Pitná voda je samospádem dopravena ze studny v místní části Chalupy do čerpací stanice (výkon čerpadla je 1,2 l/s, h = 90 m), odkud je voda čerpána

do vodojemu Hyršov 1x50 m3 (493,50/489,50 m n.m.) – č.parc.186/1 dle KN. Odtud jsou zásobovány části Hyršov a Chalupy. Přívodní řady jsou z rPE DN 50 délky 1,061 km a z PVC DN 90 délky 0,652 km. Rozvodná vodovodní síť je z PVC DN 90 délky 0,875 km. Přípojek je 36 kusů, délky 0,921 km. Systém zásobení místní části Hyršov se v blízké budoucnosti nebude měnit. Nouzové zásobování: Pitnou vodou – cisterny z města Kdyně, 8 km Užitkovou vodou – potok Kouba Chalupy: V místní části Chalupy využívá zásobování pitnou vodou z místního vodovodu 74 % obyvatel. 26 % obyvatel používá ke svému zásobení domovní studny. Roku 2002 byl v obci vybudován nový vodovod. Pitná voda je svedena ze studny o vydatnosti 1,0 l/s do čerpací stanice. Odtud do vodojemu Hyršov 1x50 m3 (493,50/489,50 m n.m.) a propojením s vodovodem Hyršov do vodovodní sítě obce Chalupy. Přívodní řady jsou z PVC DN 90 délky 1,481 km. Rozvodná vodovodní síť je z PVC DN 90 délky 0,873 km. Je zde 9 přípojek celkové délky 0,196 km. Systém zásobení místní části Chalupy se v blízké budoucnosti nebude měnit. Nouzové zásobování: Pitnou vodou – balená voda z města Kdyně, 9 km Užitkovou vodou – Chalupský potok, domovní studny Kosteliště: Místní část Kosteliště není v současné době zásobena pitnou vodou z vodovodu pro veřejnou potřebu. Vzhledem k počtu obyvatel a vyšším investičním nákladům na realizaci vodovodu pro veřejnou potřebu předpokládáme i do budoucnosti zásobování z individuálních zdrojů. Trvale je však třeba sledovat kvalitu vody ve využívaných studních a v případě, že nebude vyhovovat platným předpisům, kterými se stanoví požadavky na pitnou vodu, bude vhodné využít individuální úpravu vody, nebo si obyvatelé zajistí potřebné množství vody pro pitné účely ve formě balené pitné vody. Nouzové zásobování: Pitnou vodou – balená voda ze Všerub, 3 km Užitkovou vodou – Myslivský potok Maxov: Místní část Maxov není v současné době zásobena pitnou vodou z vodovodu pro veřejnou potřebu. Obyvatelé používají ke svému zásobení domovní studny. Vzhledem k nízkému počtu obyvatel a vyšším investičním nákladům na realizaci vodovodu pro veřejnou potřebu předpokládáme i do budoucnosti zásobování z individuálních zdrojů. Trvale je však třeba sledovat kvalitu vody ve využívaných studních a v případě, že nebude vyhovovat platným předpisům, kterými se stanoví požadavky na pitnou vodu, bude vhodné využít individuální úpravu vody, nebo si obyvatelé zajistí potřebné množství vody pro pitné účely ve formě balené pitné vody. Nouzové zásobování: Pitnou vodou – balená voda ze Všerub, 4 km Užitkovou vodou – bezejmenný potok východně od místní části Pláně: Obyvatelé místní části Pláně jsou zásobeni z místního vodovodu, jehož provozovatelem je a.s. Královský Hvozd Nýrsko. Systém zásobení místní části Pláně se nebude měnit ani v blízké budoucnosti. Nouzové zásobování: Pitnou vodou – balená voda ze Všerub, 5 km Užitkovou vodou – bezejmenný potok jižně od místní části Pomezí: Místní část Pomezí je zásobena pitnou vodou z místního vodovodu, který je ve vlastnictví městyse Všeruby, provozovatelem je firma Praves s.r.o. Zdrojem jsou dva vrty s vydatností 2 x 0,5 l/s, ze kterých se voda čerpá 3 do vodojemu Pomezí 1x10 m (518,50/516,30 m n.m.). Obec je z vodojemu zásobena gravitačně. Přívodní řady jsou z rPE DN 32, délky 0,245 km a PVC DN 90, délky 0,295 km. Rozvodná vodovodní síť je z PVC DN 90, délky

17

DOPLŇKOVÉ PRŮZKUMY A ROZBORY – TEXTOVÁ ČÁST 0,583 km. Přípojek je 10 kusů, délky 0,112 km. Systém zásobení místní část Pomezí se nebude měnit ani v blízké budoucnosti. Nouzové zásobování: Pitnou vodou – balená voda ze Všerub, 3 km Užitkovou vodou – potok Kouba Studánky: Místní část Studánky není v současné době zásobena pitnou vodou z vodovodu pro veřejnou potřebu. Obyvatelé a rekreanti používají ke svému zásobení domovní studny. Kvalita vody ve studních vyhovuje platné vyhlášce, kterou se stanoví požadavky na pitnou vodu. Vzhledem k nízkému počtu obyvatel a vyšším investičním nákladům na realizaci vodovodu předpokládáme i do budoucnosti zásobování z individuálních zdrojů. Trvale je však třeba sledovat kvalitu vody ve využívaných studních a v případě, že nebude vyhovovat platným předpisům, kterými se stanoví požadavky na pitnou vodu, bude vhodné využít individuální úpravu vody, nebo si obyvatelé zajistí potřebné množství vody pro pitné účely ve formě balené pitné vody. Nouzové zásobování: Pitnou vodou – balená voda ze Všerub, 4 km Užitkovou vodou – domovní studny Zajištění pitné vody pro větší spotřebitele: V místech, kde se nachází veřejný vodovod, nejsou dále uvedené subjekty připojeny: Česká Drůbež, s.r.o. – farma pro odchov kuřic – má vlastní zdroj vody VŠEZEP, s.r.o. – Stáje a bioplynová stanice Myslív – mají vlastní zdroje vody 5.4.5

Zásobování požární vodou V řešeném území slouží pro první zásah vždy stávající hydranty na veřejném vodovodu. V ostatních sídlech, kde není veřejný vodovod, nejsou zdroje požární vody, které odpovídají požadavkům ČSN 730873 a ČSN 736639. Za ztížených podmínek lze využít k hašení požárů tyto zdroje: Všeruby - Všerubský rybník Brůdek - rybník v místní části Hájek - rybník v jižní části Hájku Hyršov - potok Kouba Chalupy - Chalupský potok, domovní studny Kosteliště - Myslivský potok Maxov - bezejmenný potok východně od místní části Pláně - bezejmenný potok jižně od místní části Pomezí - potok Kouba Studánky – místní rybníčky 5.4.6

Kanalizace a čištění odpadních vod Všeruby: Městys Všeruby má vybudovanou splaškovou kanalizaci pro veřejnou potřebu spolu s ČOV (z let 19981999, spolufinancováno z programu Phare Evropské unie). Kanalizace je v majetku obce Všeruby, provozovatelem je firma Praves s.r.o. Na splaškovou kanalizaci je napojeno 99 % obyvatel. Dva objekty mají suchý záchod. Kanalizace je svedena na čistírnu odpadních vod Všeruby. Vlastníkem je obec Všeruby a provozovatelem je firma Praves s.r.o. Čistírna odpadních vod je mechanicko – biologická se směšovací aktivací. Mechanické předčištění je systému firmy Huber. Biologická část se skládá z aktivační nádrže se samostatnou nitrifikační a denitrifikační zónou s předřazeným selektorem. Čistírna je navržena na 895 ekvivalentních obyvatel. Q = 369 m3/den. Odvodněný kal se vyváží na zemědělské využívané pozemky. Kanalizační stoky jsou z kameniny, tlakového PVC a ze sklolaminátu, DN je 200 až 900, celkové délky 4,996 km. Dešťovou kanalizaci, která je v nevyhovujícím stavu, provozuje obec. Ta je vybudována v různých časových obdobích, z betonových trub DN 300 a DN 400. Většinou je nedostatečně těsněná, mělce uložená a stavebním provedením nevyhovuje současným normám. Odpadní vody jsou zaústěny devíti výustěmi do Všerubského rybníka nebo do Hájeckého potoka, který Všerubským rybníkem protéká.

Systém odkanalizování Všerub zůstane zachován i do budoucnosti. Obec předpokládá postupnou výměnu betonové dešťové kanalizace. Brůdek: Místní část Brůdek má částečně vybudovanou jednotnou kanalizaci pro veřejnou potřebu, na kterou je po předčištění v septicích napojeno cca 32 % obyvatel obce. Kanalizace, která je ve správě městyse Všeruby, má celkovou délku cca 0,608 km. Vybudována je v různých časových obdobích, z betonových trub DN 300 a DN 400. Většinou je nedostatečně těsněná, mělce uložená a stavebním provedením nevyhovuje současným normám. Odpadní vody jsou zaústěny třemi výustěmi do bezejmenné vodoteče, která je přítokem Hájeckého potoka, jedna stoka je vyústěna do silničního příkopu. Od cca 48 % obyvatel jsou odpadní vody odváděny po předčištění v septicích přímo do recipientu nebo vsakovány pomocí drénů. Odpadní vody od 20 % obyvatel jsou zachycovány v bezodtokových jímkách a vyváženy. Jednotná kanalizace odvádí dešťové vody do recipientu. Kanalizační síť byla v roce 2009 z části zrekonstruována - PVC 250 - 400 mm v délce 0,27 km. Odpadní vody z další části nemovitostí jsou svedeny do kanalizace, která nemá výusť a odpadní vody přitékají do stávajícího silničního příkopu. Obec plánuje tuto kanalizaci prodloužit až do vodního toku - PVC 400 v délce 0,12 km. S ohledem na velikost místní části Brůdek a vzhledem k tomu, že k zásobování pitnou vodou jsou využívány místní podzemní zdroje není investičně a provozně výhodné budovat čistírnu odpadních vod. Bude vhodné pouze rekonstruovat stávající kanalizační síť a dobudovat odtoky do recipientu. Proto bude nezbytné zajistit rekonstrukci stávajících nebo výstavbu nových domovních ČOV. Hájek: Místní část Hájek má částečně vybudovanou jednotnou kanalizaci pro veřejnou potřebu, na kterou je po předčištění v septicích napojeno cca 54 % obyvatel. Kanalizace, která je ve správě městyse Všeruby, má celkovou délku cca 0,694 km. Vybudována je v různých časových obdobích, z betonových trub DN 300 a DN 400. Většinou je nedostatečně těsněná, mělce uložená a stavebním provedením nevyhovuje současným normám. Odpadní vody jsou zaústěny do bezejmenné vodoteče, která je přítokem Hájeckého potoka, nebo přímo do Hájeckého potoka a jedna stoka je vyústěna do zatrubněného melioračního odpadu, kam je zaústěna též v septicích předčištěná odpadní voda ze zemědělského statku. Meliorační odpad ústí též do potoka. Od cca 26 % obyvatel jsou odpadní vody odváděny po předčištění v septicích přímo do recipientu nebo vsakovány pomocí drénů. Odpadní vody od 20 % obyvatel jsou zachycovány v bezodtokových jímkách a vyváženy na polní a jiné pozemky. Jednotná kanalizace odvádí převážnou část dešťových vod do recipientu. Zbývající dešťové vody odvádí systém příkopů, struh a propustků. S ohledem na velikost místní části není investičně a provozně výhodné budovat čistírnu odpadních vod. Kanalizační síť musí být s ohledem na její technický stav vyměněna v délce 0,668 km za nové plastové potrubí. V roce 2020 budou veškeré odpadní vody akumulované v bezodtokých jímkách likvidovány na čistírně odpadních vod městyse Všeruby. Městys plánuje výstavbu cca 150m dešťové kanalizace z důvodu výstavby chodníků a odvodnění silničního příkopu. Kanalizace bude ukončena ve vodním toku dvěma výustěmi. Hyršov: Místní část Hyršov má částečně vybudovanou jednotnou kanalizaci pro veřejnou potřebu, na kterou je po předčištění v septicích napojeno cca 71 % obyvatel. Kanalizace, která je ve správě městyse Všeruby, má celkovou délku cca 0,655 km. Vybudována je v různých časových obdobích, z betonových trub DN 300 a DN 400. Většinou je nedostatečně těsněná, mělce uložená a stavebním provedením nevyhovuje současným normám. Odpadní vody jsou zaústěny do toku Kouba, který je vodárenským tokem s přísnějšími požadavky na kvalitu vody. Od cca 20 % obyvatel jsou odpadní vody odváděny po předčištění v septicích přímo do recipientu nebo vsakovány pomocí drénů. Odpadní vody od 9 % obyvatel jsou zachycovány v bezodtokových jímkách a vyváženy na polní a jiné pozemky. Jednotná kanalizace odvádí převážnou část dešťových vod do recipientu. Zbývající dešťové vody odvádí systém příkopů, struh a propustků. S ohledem na velikost místní části není investičně a provozně výhodné budovat čistírnu odpadních vod a kanalizační síť. Navrhované řešení bude nutné zajistit po roce 2015. V roce 2020 budou veškeré odpadní vody akumulované v bezodtokých jímkách likvidovány na čistírně odpadních vod městyse Všeruby. Chalupy:

18

DOPLŇKOVÉ PRŮZKUMY A ROZBORY – TEXTOVÁ ČÁST Místní část Chalupy nemá v současnosti vybudovaný systém kanalizace pro veřejnou potřebu. Odpadní vody od 57 % obyvatel jsou po předčištění v septicích vypouštěny do Chalupského potoka nebo vsakovány pomocí drénů. Odpadní vody od 43 % obyvatel jsou zachycovány v bezodtokových jímkách a vyváženy na polní a jiné pozemky. Dešťové vody jsou odváděny systémem příkopů, struh a propustků. Vzhledem k velikosti a umístění místní části není nakládání s odpadními vodami v lokalitě zahrnuto do priorit Programu rozvoje vodovodů a kanalizací Plzeňského kraje. Definitivní způsob nakládání s odpadními vodami v místní části bude řešen až po roce 2015. Do doby definitivního řešení se předpokládá udržování stávajícího stavu. Kosteliště: Místní část nemá vybudovaný systém kanalizace pro veřejnou potřebu. Odpadní vody jsou zachycovány v bezodtokové jímce a vyváženy na polní a jiné pozemky. Dešťové vody jsou odváděny systémem příkopů, struh a propustků. Vzhledem k velikosti a umístění místní části není nakládání s odpadními vodami v lokalitě zahrnuto do priorit Programu rozvoje vodovodů a kanalizací Plzeňského kraje. Definitivní způsob nakládání s odpadními vodami v místní části bude řešen až po roce 2015. Do doby definitivního řešení se předpokládá udržování stávajícího stavu. Maxov: Místní část Maxov nemá v současnosti vybudovaný systém kanalizace pro veřejnou potřebu. Odpadní vody od 50 % obyvatel jsou po předčištění v septicích vypouštěny do bezejmenné vodoteče, která je přítokem Myslivského potoka nebo vsakovány pomocí drénů. Odpadní vody od zbývajících 50 % obyvatel jsou zachycovány v bezodtokových jímkách a vyváženy na polní a jiné pozemky. Dešťové vody jsou odváděny systémem příkopů, struh a propustků. Vzhledem k velikosti a umístění místní části není nakládání s odpadními vodami v lokalitě zahrnuto do priorit Programu rozvoje vodovodů a kanalizací Plzeňského kraje. Definitivní způsob nakládání s odpadními vodami v místní části bude řešen až po roce 2015. Do doby definitivního řešení se předpokládá udržování stávajícího stavu. Pláně: Místní část Pláně nemá v současnosti vybudovaný systém kanalizace pro veřejnou potřebu. Odpadní vody od 50 % obyvatel jsou po předčištění v septicích vypouštěny do bezejmenné vodoteče, která je přítokem vodárenského toku Kouba nebo vsakovány pomocí drénů. Odpadní vody od zbývajících 50 % obyvatel jsou zachycovány v bezodtokových jímkách a vyváženy na polní a jiné pozemky. Dešťové vody jsou odváděny systémem příkopů, struh a propustků. Vzhledem k velikosti a umístění místní části není nakládání s odpadními vodami v lokalitě zahrnuto do priorit Programu rozvoje vodovodů a kanalizací Plzeňského kraje. Definitivní způsob nakládání s odpadními vodami v místní části bude řešen až po roce 2015. Do doby definitivního řešení se předpokládá udržování stávajícího stavu. Pomezí: Místní část Pomezí nemá v současnosti vybudovaný systém kanalizace pro veřejnou potřebu. Odpadní vody jsou zachycovány v bezodtokových jímkách, odkud se vyvážejí na zemědělsky využívané pozemky. Dešťové vody jsou odváděny systémem příkopů, struh a propustků. Vzhledem k velikosti a umístění místní části není nakládání s odpadními vodami v lokalitě zahrnuto do priorit Programu rozvoje vodovodů a kanalizací Plzeňského kraje. Definitivní způsob nakládání s odpadními vodami v místní části bude řešen až po roce 2015. Do doby definitivního řešení se předpokládá udržování stávajícího stavu. Studánky: Místní část Studánky nemá vybudovaný systém kanalizace pro veřejnou potřebu. Odpadní vody jsou zachycovány v bezodtokových jímkách a vyváženy na polní a jiné pozemky. Dešťové vody jsou odváděny systémem příkopů, struh a propustků. Vzhledem k velikosti a umístění místní části není nakládání s odpadními vodami v lokalitě zahrnuto do priorit Programu rozvoje vodovodů a kanalizací Plzeňského kraje. Definitivní způsob nakládání s odpadními

vodami v místní části bude řešen až po roce 2015. Do doby definitivního řešení se předpokládá udržování stávajícího stavu. Významní producenti odpadních vod: V zájmovém území se nenachází žádný významný producent odpadních vod. Všechny zemědělské areály řeší likvidaci odpadních vod samostatně a nejsou napojeny na veřejnou kanalizaci. 5.4.7

Zásobování plynem a teplem Střední částí zájmového území (přibližně paralelně se silnicí II/184) prochází vysokotlaké plynárenské zařízení - vnitrostátní plynovod VTL (DN 100), napojený na VTL plynovod Kdyně-Klatovy (DN 200) jižně od Kdyně. V zájmovém území se dále nachází zařízení katodové ochrany - anodové uzemnění VTL plynovodu, kabelové stejnosměrné rozvody KAO a propojovací objekty (Hájek). Ve Všerubech se nachází stávající rozvody středotlakého plynovodu, navrhované části rozvodů směřují do nové obytné zóny na jihu. Ostatní sídla v zájmovém území nejsou zásobena potrubním plynem. Na vysokotlaký plynovod je napojena regulační stanice v areálu zemědělského družstva. V území nejsou žádné významné zdroje tepla. Způsob vytápění bude i do budoucna řešen individuálně s preferencí technicky vyspělejších a ekologicky šetrnějších způsobů spalování (dřevo, biomasa, tepelná čerpadla, solární systémy, propan-butan ze zásobníků). 5.4.8 Zásobování elektrickou energií Vedení VVN: Zájmovým územím neprochází žádné vedení VVN ani ZVN. Distribuční vedení VN a NN: Zájmová oblast je standardně napájena nadzemními vzdušnými vedeními VN 22 kV z transformovny 110/22 kV Domažlice (Chrastavice), a to z vývodu Pocinovice a dále z transformovny 110/22 kV Nýrsko, z vývodu Strážov. Tato dvě napájecí vedení jsou od sebe oddělena na úsekovém odpínači US_DO_1242, osazeném u silnice II/184 mezi obcemi Všeruby a Hájek. Napájecí vedení v této oblasti jsou vzdušná vedení 22kV, realizovaná především vodiči 70/11AlFe, přípojky jsou realizovány vodiči 42/7AlFe a 35AlFe6. Jednotlivá vedení jsou průběžně opravována a rekonstruována tak, aby byla udržena potřebná provozní spolehlivost dodávky elektrické energie odběratelům. V zájmovém území jsou veškerá vedení 22kV realizována jako vzdušná, pouze přípojka pro TS DO 0757 Všeruby – Myslív – BIOPLYN je realizovaná zemním kabelem. V řešeném území se nachází tyto trafostanice 22/0,4 kV: číslo

název

typ

DO_0661 DO_0018 DO_0015 DO_0033 DO_0021 DO_0024 DO_0001 DO_0035 DO_0017 DO_0773 DO_0020 DO_0590 DO_0022 DO_0023 DO_0025 DO_0032 DO_0757

Hyršov - OBEC Všeruby – PS Chalupy - OBEC Maxov – VÚ (PILA) Všeruby – ČSSS Všeruby – ČERPACÍ STANICE Pláně u Všerub – OBEC Studánky – OBEC Všeruby – OBEC 2 Všeruby – T-MOBILE Všeruby – MYSLÍV Pomezí – PS SRUBY Všeruby – CELNICE Všeruby – DRŮBEŽÁRNA Všeruby – VÚ Maxov – OBEC Všeruby-Myslív – BIOPLYN

PTS široká PTS široká PTS široká BTS dvousloupová BTS dvousloupová BTS dvousloupová BTS jednosloupová PTS široká PTS široká BTS jednosloupová PTS široká PTS široká BTS dvousloupová PTS široká PTS široká PTS široká Betonová kabel. kompaktní

rok výstavb y 1976 1978 1952 1990 1962 1995 1959 1954 1970 2008 1950 1971 1993 1999 1977 1979 2009

ochranné pásmo TS (m) 30 30 30 30 30 20 30 30 30 7 30 30 30 20 30 30 2

vlastnictví

ČEZ Distribuce ČEZ Distribuce ČEZ Distribuce odběratelská odběratelská ČEZ Distribuce ČEZ Distribuce ČEZ Distribuce ČEZ Distribuce odběratelská ČEZ Distribuce odběratelská odběratelská odběratelská odběratelská ČEZ Distribuce odběratelská 19

DOPLŇKOVÉ PRŮZKUMY A ROZBORY – TEXTOVÁ ČÁST DO_0662 DO_0592 DO_0016 DO_0041 DO_0019 DO_0026 DO_0591 DO_0732

Hyršov – ČSSS Hájek – OBEC Všeruby – OBEC 1 Brůdek – OBEC Všeruby – SUŠKA Všeruby – ČSSS LIHNE Pomezí – OBEC Všeruby – K HYRŠOVU

BTS čtyřsloupová PTS široká Věžová koncová PTS široká BTS dvousloupová BTS dvousloupová BTS jednosloupová BTS jednosloupová

1965 1978 1928 1978 1969 1981 2007 2010

30 30 30 30 30 30 7 7

odběratelská ČEZ Distribuce ČEZ Distribuce ČEZ Distribuce ČEZ Distribuce odběratelská ČEZ Distribuce ČEZ Distribuce

Distribuční síť NN v rámci městyse Všeruby je v jihozápadní části částečně kabelizovaná, zbytek sítě NN je ve venkovním provedení. V obci Maxov je také menší část na jihovýchodní straně obce kabelizovaná, zbytek sítě NN je ve venkovním provedení. Obdobná situace je i v Pomezí, v ostatních sídlech je distribuční síť NN ve venkovním provedení. V cenných částech krajiny a sídel je třeba upřednostnit postupnou podzemní kabelizaci NN. Veřejné osvětlení je v jednotlivých sídlech provedeno výbojkovými svítidly osazenými na stožárech, intenzita osvětlení je však místy nedostatečná. V k.ú. Myslív u Všerub se nachází zemědělská bioplynová stanice Myslív-Buchar, zprovozněná v roce 2009 (instalovaný el.výkon 946 kW, instalovaný tepel.výkon 970 kW). Reálný výkon stanice je 716 kW. Vstupními surovinami jsou kukuřičná siláž, travní senáž a hnůj. Výstupní surovinou je pak fugát, který se aplikuje na pole cisternou. „Krmení“ tohoto zařízení probíhá dvakrát denně, v denní dávce 20t hnoje a 30t siláže. 5.4.9

Datové, elektronické sítě, telekomunikace Zabezpečení řešeného území telekomunikačními a datovými službami představuje vzhledem k jejich důležitosti pro rozšíření potřebných ekonomických aktivit i pro prosté zabezpečení standardních služeb pro rezidenty důležitý význam. Řešeném území neprochází žádná radioreléová trasa. Na Všerubském vrchu je umístěn vysílač Všeruby u Kdyně (výška cca 38 m), dále se v území nachází vysílač Všeruby u Kdyně (výška cca 10 m), umístěný u vodojemu severozápadně od Všerub. V rámci zemědělského areálu na severní straně Všerub se nachází radiová stanice (Telefonica O2) na na radioreléové trase včetně vyhlášeného ochranného pásma na elektronickém komunikačním zařízení o poloměru 200 m. U úřadu městyse Všeruby se nachází objekt Telefonica O2. Sdělovací síť, rozvedená v území (Nový Spálenec-Maxov-Všeruby-Hájek-Brůdek-směr Kdyně), je v relativně dobrém technickém stavu a její kapacita je dostačující. V současné době se v řešeném území neplánuje žádná větší investiční akce. 5.5

Likvidace odpadu probíhá standardně, komunální odpad je sbírán a odvážen odbornou firmou na skládku mimo řešené území (skládka odpadů Libkov – svoz odpadu z obcí kdyňského regionu; skládka je umístěna mezi obcemi Libkov a Loučim, severně v těsné blízkosti silnice I. třídy č.22 Domažlice - Klatovy). Probíhá sběr všech složek (komunální, separovaný, objemový, nebezpečný). Obec má vypracovanou obecně závaznou vyhlášku o nakládání s komunálním odpadem, která je závazná pro všechny obyvatele správního území. Biologický odpad likvidují občané individuálně kompostováním. V současné době není v řešeném území provozováno žádné zařízení pro nakládání s odpady, tj. není zde zařízení pro skládkování odpadů (skládka), zahlazování důlních prostor a složiště, zařízení na recyklaci odpadů nebo autovrakoviště. 5.5.4

Vady území Dle údajů MÚ Domažlice (aktualizace ÚAP 2010) jsou níže vyznačeny „vady území“, tzn. území, která má zpracovatel územního plánu za úkol prověřit a případně navrhnout opatření. V řešeném území se jedná o: - nivní půdy určené k obnově své funkce - zde došlo k vytipování nivních půd (druhé a třetí číslo BPEJ od 56 výše); tyto plochy má zpracovatel ÚP za úkol prověřit a popřípadě navrhnout opatření, pokud nivy neplní svoji funkci, kterou by v daném území plnit měly, - svažité půdy - zde došlo k vytipování pozemků (svažitost nad 7st. - čtvrté číslo BPEJ má hodnotu 4 a výše), na kterých může docházet k erozivním procesům na orných půdách; tyto plochy má zpracovatel ÚP za úkol prověřit a popřípadě navrhnout ochranná opatření, - odvodněné plochy na půdách V. třídy ochrany ZPF – zde je potřeba prověřit, zda není vhodné změnit kulturu / využití na jinou funkci – např. pastviny, extenzivní sady, meze, rybníky atd. (v grafické části vyznačeno souhrnně jako „plošná meliorace“) - plochy brownfields.

HYGIENA PROSTŘEDÍ

5.5.1

Ovzduší, hluk a vibrace V území se nenachází významné zdroje znečištění ovzduší, hluku a vibrací. Absence významných průmyslových aktivit v regionu zajišťuje oblasti poměrně kvalitní stav ovzduší. Lokálním zdrojem znečištění ovzduší je farma pro odchov snáškových kuřic v k.ú. Myslív u Všerub (Česká drůbež a.s.). Celková kvalita ovzduší není zhoršená vzhledem k imisním limitům pro ochranu zdraví. Hlavními lokálními znečišťovateli jsou obecně průjezdná doprava a místní domovní kotelny a topeniště. 5.5.2

Staré ekologické zátěže V řešeném území se nenachází žádné evidované kontaminované místo (dle zdroje NIKM Cenia). V rámci zemědělského areálu v Hájku, který provozuje firma VŠEZEP s.r.o., se nachází území ekologického rizika: čerpací stanice PHM Hájek, která je v současné době mimo provoz. Jako území ekologického rizika je také dle ÚAP uvedena dále zmíněná skládka u Všerub. 5.5.3

Nakládání s odpady Na severozápadním okraji Všerub (na pozemku č.parc. 1390 dle KN) se dle Studie starých ekologických zátěží Plzeňského kraje nachází skládka odpadů s ukončenou činností (před rokem 1995), na které byla provedena rekultivace překrytím zeminou. Aktuálně je zde louka s křovinami a pastvina na zamokřené ploše. Černé skládky odpadu nebyly při terénních průzkumech zaznamenány.

20

DOPLŇKOVÉ PRŮZKUMY A ROZBORY – TEXTOVÁ ČÁST 6. ZÁMĚRY A NÁMĚTY NA PROVEDENÍ ZMĚN V ÚZEMÍ 6.1

URČENÍ OKRUHŮ A TÉMAT K ŘEŠENÍ V ÚP V této kapitole jsou soustředěny veškeré podněty na provedení změn v území, strukturované pouze podle kritéria, kdo ze zúčastněných subjektů příslušný záměr podal. 6.1.1 -

Záměry městyse Všeruby pořízení nového ÚP obce do 31.12.2015 prověřit možnost konverze a dalšího rozvoje bydlení ve vazbě na objekty bývalé celnice na hraničním přechodu prověřit možnosti redukce, postupného přesunu / útlumu a konverze zemědělského areálu ve Všerubech prověřit možnosti funkční transformace areálu bývalé roty ve Všerubech a prostorů bývalých tržnic prověřit možnosti propojení stávající cyklostezky ze Všerub do Hájku dále do Brůdku ve vazbě na okolní regionální cyklotrasy možnosti obnovy pěších cest

6.1.2 -

Záměry místních občanů a podnikatelských subjektů přehled žádostí občanů, občanských sdružení a podnikatelských subjektů – viz tabulka a grafické znázornění v Příloze č.2 – PŘEHLED ŽÁDOSTÍ.

6.1.3 -

Záměry dle odborného názoru zpracovatele vyhodnocení aktuální naplněnosti zastavitelných ploch vymezených předešlým ÚP SÚ a obecně potřebnosti dalších zastavitelných ploch pro bydlení dílčí vymezení spíše jednotlivých parcel pro bydlení prioritně formou ploch přestavby případné dílčí vymezení zastavitelných ploch pro rozvoj bydlení/smíšené obytné funkce a dalších obslužných funkcí v návaznosti na zastavěné území nad rámec žádostí uvedených v bodu 6.1.2 Maxov … v rozsahu max. do 5.000 m2 Všeruby … v rozsahu max. do 15.000 m2 Hraniční přechod … v rozsahu max. do 10.000 m2 Hájek … v rozsahu max. do 7.000 m2 Brůdek … v rozsahu max. do 5.000 m2 Hyršov … v rozsahu max. do 5.000 m2 Studánky … v rozsahu max. do 8.000 m2 … a obecně stanovení názoru na obnovení osídlení v minimální rozloze v místech zaniklých obcí a samot (Velký a Malý Myslív, Švarcava, Sruby) stanovení koncepce rozvoje zemědělských a výrobních areálů v řešeném území (např. podpora obnovy role původního statku (dvora) u rybníka ve východní části Všerub) prověřit možnosti koordinace dílčích zájmových okruhů (témat) s německou stranou prověřit možnosti definice hlavních veřejných prostorů v rámci sídel a obecně úprav veřejných prostranství (ve Všerubech s důrazem na vazbu k břehům Všerubského rybníka atd.) do budoucna počítat s dalším snižováním podílu orné půdy zatravňováním, zakládáním protierozních pásů a výsadbou vhodných remízů stanovení koncepce udržitelné koexistence dopravy a sídel v území … včetně odstranění dopravních závad na průtazích silnic II. třídy (zejména u mostu na hrázi Všerubského rybníka, křižovatka silnic II/184 a II/190 ve Všerubech) respektovat zásady ochrany kulturních památek a hodnot území prověřit aktuální možnosti uchopení tématu „zaniklé obce v pohraničí“ prověřit možnosti návrhových opatření pro zadržování vody v území (např. zrušení zatrubnění upravených koryt s vybudováním původního koryta, případně vybudování tůní nebo nádrží na loukách a pastvinách) ochrana rozptýlené a solitérní zeleně v krajině včetně vymezení dalších obdobných prvků

-

-

-

venkovského osídlení (vždy v návaznosti na zastavěné území), dále ochranu zdejších unikátních hodnot a kvalitního životního prostředí. Možnosti rozvoje území lze vidět především v souvislosti s podporou vhodných podmínek pro rekreaci, různých forem bydlení s možností podnikání a obecně v posílení vlastní ekonomické základny území (drobná výroba a služby, ve vazbě na blízkost státní hranice), s využitím kvalit spočívajících zejména v okolním přírodním zázemí tak, aby v budoucnu nedocházelo k odlivu obyvatelstva, nezájmu o ekonomické aktivity či obecně ke stagnaci území. Dalším z úkolů je koordinace smysluplné formy obhospodařování zemědělské půdy a využívání (funkčních a opuštěných) zemědělských areálů v území v rámci širšího krajinného okolí.

Obecně lze konstatovat, že vzhledem k předběžně nashromážděnému rozsahu rozvojových záměrů v území zůstane i do budoucna dominantní historická struktura sídel a charakter okolní krajiny. Za prioritu pro fázi návrhu ÚP lze považovat udržení stávající urbanistické struktury v původní stopě a její dílčí rozvoj v logice a měřítku 21

ing. arch. Petr Sladký, ing. arch. Petra Kolaříková, ing. arch. Veronika Erlebachová, ing. Jan Vaněček

SLADKÝ & PARTNERS s.r.o. - PROJEKTOVÝ ATELIÉR, NAD ŠÁRKOU 60, 160 00, PRAHA 6

8.190 VŠERUBY, ÚZEMNÍ PLÁN - PRŮZKUMY A ROZBORY

PŘÍLOHA č.2 PŘEHLED ŽÁDOSTÍ LEDEN 2012

PRŮZKUMY A ROZBORY // PŘÍLOHA č.2 // ROZBOR SÍDEL

Ozn. Žadatel 1a Štěpán Bečvář o pořízení ÚP Hyršova

Braisch Radka Michaela

2b 3a Ludmila Gerátová 3b

4

Braisch Radka Michaela

5a

Jaroslav Petrželka Miloš Petrželka

5b 5c Vl.Radlinger, J.Radlingerová 6a

6b 6c 6d 6e

kontakt Klatovská 515/169, 321 03 Plzeň

dtto

1b

2a

Žádost tištěně 12.3.2007

L.Haladová, J.Halada

k.ú. Hyršov KN

Hyršov KN

tištěně 3.12.2007 dtto tištěně 13.7.2009

Brůdek 10, 345 06 Kdyně

tištěně 9.9.2009 tištěně 30.9.2009

Brůdek 10, 345 06 Kdyně

Brůdek

Brůdek 18, 345 06 Kdyně tel.: 777 113 998

Brůdek KN

tištěně 30.9.2009 tištěně 30.9.2009

Brůdek 17, 345 06 Kdyně

Brůdek KN Hájek u Všerub KN

Všeruby 101, 345 07 Všeruby

Hájek

Brůdek KN Brůdek Brůdek Brůdek KN

Hájek u Všerub Hájek u Všerub KN Hájek u Všerub KN Hájek u Všerub KN

parc.č. v žádosti 111/11 159/20 159/21 159/23 167/1 176 159/4 159/7 159/25 159/27 159/28 171 483 239 242 265 495 339 312/1 91/13 147/4 180/1 181/1 190/13 190/15 190/20 dtto body 2a a 2b

funkční využití dle KN trvalý travní porost orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda ostatní plocha ostatní plocha ostatní plocha ostatní plocha ostatní plocha orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda trvalý travní porost orná půda trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost

funkční využití - žádost rozšíření stáv.zem.farmy rozšíření stáv.zem.farmy rozšíření stáv.zem.farmy rozšíření stáv.zem.farmy rozšíření stáv.zem.farmy rozšíření stáv.zem.farmy rozšíření stáv.zem.farmy rozšíření stáv.zem.farmy rozšíření stáv.zem.farmy rozšíření stáv.zem.farmy rozšíření stáv.zem.farmy rozšíření stáv.zem.farmy rozšíření stáv.zem.farmy ekologická farma ekologická farma ekologická farma ekologická farma výstavba RD pro děti výstavba RD pro děti výstavba RD pro děti zahrnutí do intravilánu zahrnutí do intravilánu zahrnutí do intravilánu zahrnutí do intravilánu zahrnutí do intravilánu zahrnutí do intravilánu

poznámka zastoupen L.Konečným

funkční využití v ÚP

251/3 251/17 251/24 251/29 251/31 251/2 251/25 251/27 251/30 312/2 251/18 233/2 251/4 - část 251/12 - část 251/32 251/5 312/2 239/1 241/1 518/2 518/4 594/2 520 830 840 818 810 820 822 814 759 764 765 801 808

trvalý travní porost orná půda orná půda orná půda trvalý travní porost trvalý travní porost orná půda orná půda trvalý travní porost orná půda orná půda orná půda vodní plocha orná půda trvalý travní porost orná půda orná půda orná půda trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost ostatní plocha orná půda trvalý travní porost ostatní plocha ostatní plocha ostatní plocha ostatní plocha orná půda trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost ostatní plocha ostatní plocha ostatní plocha

zahrnout do zastavěného území zahrnout do zastavěného území zahrnout do zastavěného území zahrnout do zastavěného území zahrnout do zastavěného území zahrnout do zastavěného území zahrnout do zastavěného území zahrnout do zastavěného území zahrnout do zastavěného území zahrnout do zastavěného území zahrnout do zastavěného území dtto chybí vypsáno v žádosti - jiný vlastník dtto chybí vypsáno v žádosti - Lesy ČR dtto chybí vypsáno v žádosti - jiný vlastník dtto chybí vypsáno v žádosti dtto chybí vypsáno v žádosti - jiný vlastník zahrnout do zastavěného území zahrnout do zastavěného území zahrnout do zastavěného území - jiný vlastník zemědělská a podnikatelská činnost zemědělská a podnikatelská činnost vybudování místní komunikace zemědělská a podnikatelská činnost výstavba RD vč. podnikání zemědělská a podnikatelská činnost vybudování místní komunikace zemědělská a podnikatelská činnost zemědělská a podnikatelská činnost výstavba RD vč. podnikání výstavba RD vč. podnikání zařízení pro chov ryb, vodní plochy, náhony zařízení pro chov ryb, vodní plochy, náhony zařízení pro chov ryb, vodní plochy, náhony zařízení pro chov ryb, vodní plochy, náhony zařízení pro chov ryb, vodní plochy, náhony

Pozem.fond Pozem.fond Pozem.fond Pozem.fond Pozem.fond chybí vypsáno v žádosti chybí vypsáno v žádosti

Pozem.fond

zařazení do ÚP dle S&P

Ozn. Žadatel 6f 7

Jitka Mondeková

8

9

Bohumil Pulkert Věra Pulkertová Lukáš Pulkert manželé Schreiberovi

10

manželé Schreiberovi

11

manželé Schreiberovi

Občanské sdružení Brůdek 12a

Žádost

kontakt

tištěně 30.9.2009 tištěně 30.9.2009

Pláně 24, 345 07 Všeruby

tištěně 30.9.2009 tištěně 30.9.2009 tištěně 30.9.2009

Brůdek 31, 345 06 Kdyně [email protected] Brůdek 31, 345 06 Kdyně Brůdek 31, 345 06 Kdyně

ZE Brůdek KN

tištěně 30.9.2009

Brůdek 3, 345 06 Kdyně tel.: 606 186 079

Brůdek KN

Pláně 5, 345 07 Všeruby u Kdyně

k.ú. Hájek u Všerub KN Pláně na Šumavě KN Pláně na Šumavě KN

parc.č. v žádosti 722 725 st.13

funkční využití dle KN ostatní plocha ostatní plocha zastavěná plocha a nádvoří

funkční využití - žádost poznámka polyfunkční zástavba polyfunkční zástavba zachování přístupové cesty k domu z parcely č.370

370

ostatní plocha

vybudování nové točny autobusů, vyvarovat se využívání soukr.pozemků č.parc. 21/2 a st.8

Všeruby u Kdyně KN

57/11

trvalý travní porost

zahrnutí do zastavěného území (výstavba RD)

Studánky u Všerub

9/2

x

zahrnutí do zastavěného území (výstavba RD)

190/8 190/16 190/10

trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost

89 99 96 346/41 346/43 222/2 509/18 509/19 627/1 633/1 44/1 150 153 158 st.3 st.2 804

ostatní plocha trvalý travní porost zahrada trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost

zahrnutí do zastavěného území (výstavba RD) zahrnutí do zastavěného území (výstavba RD) zahrnutí do zastavěného území (výstavba RD) změny charakteru využívání pozemků: parkoviště a veřejná zeleň veřejná zeleň klidová zóna a dětské hřiště veřejná zeleň veřejná zeleň veřejná zeleň-část u kapličky veřejná zeleň, koupaliště veřejná zeleň, koupaliště obnova cesty - směrem na JV obnova cesty - směrem na jih veřejná zeleň remízky remízky remízky veřejná zeleň veřejná zeleň zahrnutí do zastavěného území

Studánky u Všerub

x

x

ZE ZE ZE ZE ZE ZE ZE ZE ZE Brůdek KN Myslív u Všerub KN/PK Maxov ZE-příděl.plán

23 x st.2 x st.3 x st.7 x 2 x 4 x 7 x 352/1 x st.17 + 14, 16, 19, 20, 44/1 (tzn.44/1 dle KN) x x

p. Schreiber Brůdek KN

12b 12c 12d x x 12e 12f

Studánky u Všerub

KN

12g 13

V.Krásnický, K.Krásnická

14a Ing. Milan Čech

14b 15 Občané Brůdku

tištěně 30.9.2009 tištěně 1.10.2009

Hájek 24, 345 06 Kdyně Studánky

ZE ZE Hájek u Všerub KN

tištěně 1.10.2009 tištěně 1.10.2009 tištěně 12.10.2009

Brůdek

Sdružení Maxov a okolí, o.s. tištěně 30.9.2009 19 Lubomír Šteigl tištěně 14.10.2009 20 Marta Řezníčková tištěně 26.10.2011 21a Milena Klemptová email 21b 24.10.2011

Maxov

Maxov

Všeruby 107, 345 07 Všeruby

Všeruby u Kdyně KN Maxov ZE-příděl.plán Maxov ZE-příděl.plán

16

VŠEZEP s.r.o.

17

Marta Řezníčková

18

21c 21d

Hájek 35, 345 06 Kdyně Koranda, Iha, Melcr, Žambůrek Maxov 10, 344 01 Domažlice

Maxov 10, 344 01 Domažlice tel. 723 241 789 Hůrka 1060, 278 01 Kralupy n.Vlt. tel. 602 945 339

ostatní plocha ostatní plocha trvalý travní porost ostatní plocha ostatní plocha ostatní plocha x x trvalý travní porost

funkční využití v ÚP

zařazení do ÚP dle S&P

podrobné vyjádření k rizikům rozšíření zastavitelného území v k.ú. Studánky zahrnutí do zastavěného území - již bezpředmětné (jiný vlastník) zahrnutí do intravilánu - podáno po termínu 23.12.2011 zahrnutí do intravilánu - dtto zahrnutí do intravilánu - dtto zahrnutí do intravilánu - dtto zahrnutí do intravilánu - dtto zahrnutí do intravilánu - dtto zahrnutí do intravilánu - dtto zachování stávající zeleně požadavek na úpravu / rozšíření cesty z Brůdku do Studánek v případě rozšíření zastavitelného území ve Studánkách zahrnutí do ÚP s vizí přemístění z areálu ve Všerubech (bioplynka, stáje pro dobytek a doprovodné zem.zařízení a stavby) zařazení do ÚP - fotovoltaická elektrárna zařazení do ÚP - fotovoltaická elektrárna zařazení do ÚP - fotovoltaická elektrárna komplexní stanovisko týkající se rozvoje bydlení, výroby a rekreace

375/1-část 375/15 (pův.st.50) 199 201 202

orná půda ostatní plocha x x x

784/19

trvalý travní porost

zajištění přístupu k sousedním pozemkům

197

x

zahrnutí pozemku do intravilánu

335 184 185 369/7 384 552

x x x x x x

výstavba RD vlastník uvedených pozemků-V.Kindlová (plná moc) zahrnutí do připravovaného ÚP zahrnutí do připravovaného ÚP zahrnutí do připravovaného ÚP zahrnutí do připravovaného ÚP zahrnutí do připravovaného ÚP

Ozn. Žadatel 21d 22 manželé Schreiberovi dtto žádost 11 23a VŠEZEP s.r.o. 23b

Žádost

kontakt

tištěně 21.12.2011 email 29.1.2012

Brůdek 31, 345 06 Kdyně [email protected] Hájek 35, 345 06 Kdyně Ing. Melcr

k.ú. Maxov Brůdek KN Myslív u Všerub KN/PK Sruby na Šumavě KN

parc.č. v žádosti funkční využití dle KN 379/2 x 190/8 trvalý travní porost 190/16 trvalý travní porost přesný výčet pozemků bude doplněn žadatelem 75-část trvalý travní porost

funkční využití - žádost poznámka funkční využití v ÚP zahrnutí do připravovaného ÚP zahrnutí do zastavěného území (výstavba RD) zahrnutí do zastavěného území (výstavba RD) rozšíření zájmové oblasti kolem bioplyn.stanice pro zemědělské účely podáno po termínu 23.12.2011 pozemek pro stavbu nádrže na digestát

zařazení do ÚP dle S&P

K.ú. Hyršov

K.ú. Hyršov

K.ú. Brůdek

PŘEHLED ŽÁDOSTÍ č.1

a cc 15 m

a cc

0

15 0 m

1a

2a 3a

a

20

0

m

1b 0 20

K.ú. Brůdek

cc

a cc

m

K.ú. Brůdek

K.ú. Brůdek

K.ú. Brůdek

12b

12d 2b

K.ú. Brůdek

K.ú. Brůdek

K.ú. Brůdek

PŘEHLED ŽÁDOSTÍ č.2

11 5c

5a

5b

dtto 22 3b

12a

12c

K.ú. Hájek u Všerub

K.ú. Hájek u Všerub

K.ú. Hájek u Všerub

PŘEHLED ŽÁDOSTÍ č.3

6a 6e

6c

6b

K.ú. Hájek u Všerub

K.ú. Hájek u Všerub

6f 6d

K.ú. Hájek u Všerub

13

K.ú. Studánky u Všerub

K.ú. Studánky u Všerub (ZE)

PŘEHLED ŽÁDOSTÍ č.4

10 12f 12e 14a

dtto 14b dtto 12g

K.ú. Myslív u Všerub

K.ú. Pláně na Šumavě

K.ú. Sruby na Šumavě

PŘEHLED ŽÁDOSTÍ č.5

7

8

č.parc. 370

16

23a

23b

K.ú. Všeruby u Kdyně

K.ú. Všeruby u Kdyně

19

9

K.ú. Maxov

K.ú. Maxov

K.ú. Maxov

PŘEHLED ŽÁDOSTÍ č.6

21a 21c

21d

K.ú. Maxov

K.ú. Maxov

21b

20