Český rybářský svaz
Jihočeský územní svaz č.3/2012 červen, červenec, srpen ročník XV
Vezírek z jižních Čech Z obsahu: -
Blahopřání jednotlivcům Vyhodnocení průběhu ČS MO ČRS v působnosti JčÚS Kormorán velký a Český rybářský svaz Činnost rybářské stráže v roce 2011 Zpráva pro odbor životního prostředí a vody při Radě ČRS Informační systém Lipan Budín ovládli rybáři Rybářské závody vozíčkářů v Třeboni Inzerce a informace
Z výročí JčÚV JčÚS ČRS blahopřeje všem funkcionářům, dlouhodobým členům, kteří se v průběhu níže uvedených měsíců dožívají významného životního výročí. ČERVEN 2012: 1. 6. Žaneta Antonín MO Žirovnice 70 let 3. 6. Dřevo Václav MO Tábor 50 let 6. 6. Rampich Václav MO Blatná 85 let 12. 6. Ing. Beran Vladimír MO Humpolec 70 let 12. 6. Kasal Antonín MO Žirovnice 70 let 12. 6. Kněžínek Ladislav MO Žirovnice 65 let 13. 6. Marek Jiří MO Písek 45 let 13. 6. Ing. Šebek Antonín MO Planá n. Luž.60 let 13. 6. Dadek Ivan MO Volary 60 let 14. 6. Ing. Lacina Václav MO Tábor 59 let 16. 6. Volavka Josef MO Žirovnice 75 let 75 let 24. 6. Zeleňák Petr MO Bechyně 28. 6. Seknička Karel MO Strakonice 79 let 29. 6. Lučan Ladislav MO Pacov 85 let 29. 6. JUDr. Tetenka Pavel MO Týn n. Vlt. 66 let 30. 6. Marek Ladislav MO Kamenice n. Lip. 85 let 30. 6. Takács František MO Nová Bystřice 50 let ČERVENEC 2012: 1. 7. Pfudl Antonín MO Jindř. Hradec 2. 7. Pour Pavel MO Volyně 4. 7. Přibyl Karel MO Tábor 5. 7. RNDr. Křivanec Karel MO Č. Bud.1 5. 7. Slavík Jaromír MO Humpolec 5. 7. Picek Miloš MO Volary 7. 7. Pfau Karel MO Kamenice n. Lip. 7. 7. Trnka Karel MO Planá nad Lužnicí 7. 7. Mertl Vlastimil MO Sepekov 7. 7. Vejdovec Jiří MO Sepekov 11. 7. Hornychová Alena MO Volyně 18. 7. Jansa Ivan MO Žirovnice 21. 7. Votava Zdeněk MO Volary 22. 7. Ing. Bayer Rudolf MO Tábor 26. 7. Beránek Bohuslav MO Žirovnice 26. 7. Jansa Bohumír MO Žirovnice 27. 7. Zemanec Vratislav MO Žirovnice 30. 7. Žák Miloslav MO Jindř. Hradec
65 let 70 let 76 let 65 let 48 let 55 let 55 let 65 let 60 let 50 let 60 let 55 let 55 let 59 let 80 let 60 let 60 let 50 let
SRPEN 2012: 2. 8. Opička Jiří MO Jindřichův Hradec 2. 8. Fučík Josef MO Volary 6. 8. Fischer Ludvík MO Jindř. Hradec 7. 8. Černý Václav MO Tábor
60 let 55 let 65 let 84 let
7. 8. Rubeš Bohumil MO Vimperk 60 let 10. 8. Bezděkovský Václav MO Žirovnice 60 let 14. 8. Matějka Miloslav MO Humpolec 80 let 16. 8. Ing. Vošahlík Radek MO Třeboň 50 let 18. 8. Čižinský Oldřich MO Bechyně 55 let 20. 8. Mgr. Novák Miroslav MO Pelhřimov 60 let 23. 8. Řežábek Jindřich MO Jindř. Hradec 65 let 25. 8. Průša Josef MO Kamenice n. Lip. 55 let 26. 8. Novotný Josef MO Nové Hrady 60 let 27. 8. Švepeš Václav MO Nové Hrady 80 let 29. 8. Brát Josef MO Počátky 60 let 31. 8. Stejskal Pavel MO Vimperk 55 let Všem jmenovaným děkuje Jihočeský územní výbor JčÚS ČRS za práci obětavě věnovanou rozvoji sportovního rybářství v našem kraji. Děkujeme, přátelé!!!!
Vyhodnocení průběhu členských schůzi MO ČRS v působnosti JčÚS Úvodem určitě neřeknu nic nového konstatováním, že každý spolek proto, aby dobře fungoval, musí mít stanovena pevná pravidla, kterými se ve své činnosti řídí. Ne jinak je tomu u nás rybářů. Pro nás jsou závazná nejen ustanovení zákona č.99/2004 Sb. a vyhlášky č. 197/2004 Sb., ale i Stanovy ČRS a Jednací řád ČRS. Zejména ustanovení posledních dvou dokumentů by měly být vodítkem pro každého předsedu a jednatele místní organizace (statutárního funkcionáře) při jeho každodenní činnosti a při přípravě, průběhu a vyhodnocení členské schůze organizace. Myslím si, že za 8 roků výkonu funkce předsedy a 7 roků výkonu funkce jednatele u místní organizace vím, o čem zde hovoříme. Proto je mi poněkud divné, proč někteří statutární funkcionáři místních organizace nevyužívají např. vzorů dokumentů, které jsou uvedeny ve zmíněných normativech, nebo proč nevedou v patrnosti, kdy co a kam mají předložit. A už vůbec se mi nechce věřit, že by obsah výše uvedených dokumentů neznali. Nevděčnou úlohu má každoročně jednatel JčÚS Ing. Jan Štěpán, který sestavuje přehled účasti delegátů na schůzích místních organizací v působnosti JčÚS. Tito delegáti se rekrutují z řad členů JčÚV a zaměstnanců sekretariátu. Protože i v letošním roce „zapracovala“ nemocnost nepodařilo se přes všechno úsilí výše jmenovaného z celkového počtu 61 organizací obsadit ČS u 4 organizací (Mirotice, Velešín, Volary, Zliv).
Členské schůze místních organizací probíhaly v termínu od 14. ledna 2012 do 14. dubna 2012. Jenom pro zajímavost nejvíce schůzi 44 proběhlo v měsíci březnu, v sobotu a v 09:00 hodin. Program a průběh schůzí jednotlivých organizací převážně odpovídal ustanovení Stanov a Jednacího řádu ČRS. Jejich náplní, jak vyplývá z materiálů předložených organizacemi, bylo vyhodnocení dosažených výsledků, vytýčení úkolů na další období, schválení plánu činnosti a finančního rozpočtu zejména pak složení účtu z činnosti výborů organizace. Kladem průběhu některých členských schůzí bylo připomenutí významného výročí založení organizace (v letošním roce celkem 7) a vyznamenání zasloužilých členů rybářskými odznaky a medailemi jako poděkování za jejich práci. Ne vždy měla členské schůze poklidný průběh. Celkem pochopitelné je, že rybáři nejsou se vším spokojeni a tak je třeba o problémech nejen mluvit ale také pro jejich odstranění něco udělat. Poněkud bouřlivější byla členské schůze u MO Protivín, kde na doporučení delegáta bylo do usnesení doplněno a schváleno svolání mimořádné členské schůze k osvětlení problémů organizace. Na členských schůzích organizací se počet diskutujících pohyboval v rozmezí 0 – 12 členů, což dalo průměr 5 diskutujících na schůzi. Účast se pohyboval v rozsahu 91 – 2,7%, což dalo průměr 30,1% účasti členů na schůzi. Usnesení členské schůze mají podle ustanovení čl. 8 odstavec 9 Jednacího řádu Českého rybářského svazu do třiceti dnů od konání členské schůze jednatelé MO nebo jiný pověřený člen zaslat na JčÚS. Tento úkol nesplnily MO České Budějovice 2, MO Husinec, MO Loučovice, MO Milevsko, MO Pelhřimov, MO Planá nad Lužnicí, MO Týn nad Vltavou, MO Vodňany a MO Vyšší Brod. Tyto organizace nereagovaly ani na několikeré upozornění ze strany sekretariátu JčÚS. I když je zcela jasně stanoveno, co a do jaké doby je třeba zaslat na JčÚS není toto organizacemi dodržováno. Je to patrno z následujících údajů. Jako výsledek jednání členských schůzí byly na JčÚS z MO zaslány zprávy o činnosti, zápisy ze schůzí, usnesení a ostatní materiály (rozpočty; plány činnosti; zprávy o činnosti DK, RK; prezentační listiny, vyúčtování financí atd.), celkem 186 listů. Administrativa tak narůstá a přitom by stačilo poslat hlavně včas pouze usnesení ze schůze a možná pro větší informovanost zápis (i když, k informovanosti o požadavcích, které organizace
mají, je na schůzi většinou přítomen delegát, který vše k řešení předá ve vyplněném delegačním lístku). Pokud má některá organizace ještě další požadavky, může je řešit písemně. Stav zpracované a předkládané dokumentace je kapitolou samu pro sebe. Přesto, že je při jejím zpracování možno využít zpracované vzory uvedené ve Stanovách a Jednacím řádu (jsou uvedeny v přílohách) převládá v tomto mnohdy na škodu věci víceméně lidová tvořivost. Úkoly uložené Usnesením územní konference Jihočeského územního svazu ČRS, která se konala 27. října 2011 v přednáškovém sále ČEVAK a.s. České Budějovice, byly na členských schůzích organizací vesměs splněny. Problémy řešené na schůzích byly převážně interního rázu. Na některé otázky odpověděli delegáti přímo na členských schůzích v diskusi, náměty a problémy, které je třeba řešit, nebo je dobré o nich vědět, jsou zpracovány do Vyhodnocení průběhu ČS MO ČRS v působnosti JčÚS a budou předmětem dalšího řešení hospodářským odborem JčÚS a JčÚV. I přes výše uvedené nedostatky si troufám tvrdit, že ČS MO své poslání splnily. Ing. Jaromír Procházka místopředseda JčÚV JčÚS
Kormorán velký a Český rybářský svaz Motto:
Cílem Českého rybářského svazu není likvidace kormorána velkého jako druhu, ale pouze regulace aktuálně přemnožených tažných populací na přijatelnou úroveň.
Český rybářský svaz uspořádal ve dnech 23. – 24. února 2012 pod záštitou poslance EP Pavla Ploce mezinárodní konferenci na téma Kormorán velký a jeho vliv na ichtyofaunu v rybářských revírech. Akce se zúčastnilo 135 osob z řad rybářů (ČRS, Rybářské sdružení ČR), politiků (EP, PS PČR, Senát PČR), zástupců MZe a MŽP, krajských úřadů, orgánů ochrany přírody a krajiny (AOPK, CHKO), vědy a výzkumu i sdělovacích prostředků. Na základě průběhu a výsledků konference i celkového zhodnocení problematiky kormorána velkého ve vztahu k rybářství vydává Český rybářský svaz následující memorandum.
MEMORANDUM Český rybářský svaz konstatuje: 1. Tažné populace kormorána velkého neoddiskutovatelně představují pro rybářství v České republice více než vážné ohrožení. 2. Kormorán velký v současné době požívá už neodůvodněné ochrany. O původnosti kormorána jako druhu u nás lze přitom oprávněně pochybovat. 3. Početní stav zimujících kormoránů velkých neodpovídají přiměřené biologické rovnováze. Kormorán velký je přemnoženým druhem invazivního charakteru. 4. Údaje o počtech kormoránů v ČR se liší. Poslední oficiální údaje ČSÚ uvádí 43 tisíc jedinců, ornitologové hovoří o počtu do 15 tisíc kusů, rybáři odhadují počet kormoránů na více než 20 tisíc. Početní údaje jsou rozdílné – vývojový trend je ale shodný: Nárůst kormoránů velkých. 5. Škody na rybách v chovných rybnících i rybářských revírech působené kormoránem velkým jsou neúměrně vysoké (zhruba 150 mil Kč ročně), pro rybáře dlouhodobě nepřijatelné a v případě některých druhů ryb téměř nenahraditelné. 6. Jeden chráněný živočich likviduje jiného chráněného živočicha. Kormorán poškozuje populace v ČR chráněných druhů ryb (jelce jesena, mníka jednovousého), ale i druhy ryb požívající ochranu podle evropských předpisů (bolena dravého a úhoře). 7. V některých vodních tocích nepůvodní kormoráni totálně devastují populace našich původních druhů ryb. 8. Stát hradí škody působené kormoránem jen na rybách v chovných rybnících. Škody na rybách v rybářských revírech hradit odmítá s tvrzením, že ryby jsou až do jejich ulovení „věcí ničí“. Uživatelé rybářských revírů jsou proto ve zcela nerovnoprávném postavení a z hlediska náhrad uvedených škod jsou diskriminováni. Tento postoj je v rozporu s § 2 písm. d) zák. č. 115/2004 Sb., je nesprávný a nadále neudržitelný. 9. Škody na rybách v rybářských revírech tak jdou k tíži členů rybářských svazů, kteří je hradí ve své platbě za povolenku k rybolovu. Rybáři, tedy občané ČR, suplují stát. Ten chrání přemnoženého živočicha, ale odmítá přispět na zmírnění škod, které chráněný živočich prokazatelně způsobuje, přestože je na úhradu těchto škod zákonný nárok.
10. Regulační mechanismy, vedoucí ke snížení početních stavů kormorána na akceptovatelnou hranici, selhaly. Výjimky udělované na plašení a odstřel kormorána jsou většinou jen lokální a s podmínkami, které jejich účinnost výrazně degradují. Se získáním výjimek je spojena zbytečně složitá a časově náročná administrativa. Náklady na regulační opatření myslivcům hradí samotní rybáři. 11. Rybáři kormorána zcela vyhubit nechtějí. Požadují jen snížit jeho početní stavy na přijatelnou mez, která zaručí trvalou udržitelnost rybích společenstev v ČR. ČRS požaduje: 1. Problémem kormorána se urychleně musí zabývat politické a státní orgány s cílem přijmout soubor efektivních legislativně právních, metodických a praktických opatření vedoucích k zmírnění ochrany kormorána velkého a k regulaci početních stavů jeho tažných populací v ČR. Variantou je možnost přijetí „zákona o kormoránovi“ – tzn. úprava několika právních předpisů ve stejný okamžik. 2. MŽP by nemělo vydávat připravený metodický pokyn k povolování výjimek k plašení a odstřelu kormorána velkého a po dohodě se všemi zainteresovanými subjekty by mělo pokyn přepracovat tak, aby byly udělovány administrativně nenáročné a plošné výjimky pro území celé ČR, a to bez zbytečně omezujících podmínek. 3. Urychleně změnit § 2 zákona č. 115/2000 Sb. o náhradách škod působených vybranými zvláště chráněnými živočichy – v případě škod působených na rybách v rybářských revírech odstranit podmínku, že musí jít o škodu na majetku osob. Tím by byl naplněn smysl § 2 písm. d) uvedeného zákona, tzn. poskytovat náhradu škod i na rybách v rybářských revírech. 4. Stanovit, jaký počet kormoránů velkých je pro ČR přijatelný z hlediska udržitelného rozvoje rybářství a neprodleně činit efektivní kroky k dosažení cílového stavu. 5. Upravit národní legislativu tak, aby byl do doby dosažení přijatelného početního stavu kormorána velkého umožněn jeho lov se státním příspěvkem (ze zdrojů určených pro oblast životního prostředí) na náklady spojené s regulací tohoto druhu (předpoklad celkových nákladů 5 – 8 mil. Kč; pro srovnání – státem proplácené náhrady za
škody působené kormoránem na rybách činí cca 230 mil. Kč ročně). 6. Současně zachovat možnost poskytovat stávající státní náhrady za škody působené kormoránem velkým podle zákona č. 115/2000 Sb. na rybách v chovných rybnících a v rybářských revírech, a to až do doby, kdy bude dosaženo stanovené početní hranice tohoto druhu. 7. Iniciovat za strany MŽP, v rámci pracovních orgánů EU a ve spolupráci se zástupci EP zařazení kormorána velkého do lovných druhů v rámci evropské legislativy a vytvoření panevropského plánu pro řízení populace tohoto druhu. 8. Zařadit, v rámci připravované evropské legislativy týkající se nepůvodních invazivních druhů, kormorána velkého mezi nepůvodní invazivní druhy, u nichž je nutná regulace z důvodu ochrany biodiverzity aquatických ekosystémů. Praha 8. března Český rybářský svaz Tento dokument bude dále sloužit k jednání Českého rybářského svazu s příslušnými státními orgány. Podle dostupných materiálu sestavil Ing. Jaromír Procházka místopředseda JčÚV
Činnost rybářské stráže v roce 2011 Rybářská stráž má v současné době celkem 517 členů - 448 s územní působností a 69 s místní působností. Členové rybářské stráže vykonali v roce 2011 celkem 14.073 pochůzek - 1.867 na pstruhových revírech, 8.769 na mimopstruhových revírech a 3.437 na chovných vodách organizací. Při této činnosti bylo zjištěno celkem 1.490 přestupků a zadrženo 233 povolenek. Zjištěno bylo 79 přestupků pytláctví – na sportovních revírech 64 a na chovných vodách 15. Nejčastěji zjištěné nedostatky: nezapsaná docházka k vodě; nesprávný zápis v úlovkovém lístku; neproškrtnutý volný řádek po ukončení nebo započetí rybolovu; nezapsaná hmotnost úlovků; lov mimo zákonem stanovenou dobu; nepořádek v místě lovu; lov na více prutů; nepřítomnost u prutů; chybějící foto v členské legitimaci;
-
lov bez platných dokladů (prošlý rybářský lístek, zapomenuté doklady doma). Ing. Tomáš Kepr vedoucí RS
Zpráva pro odbor životního prostředí a čistoty vody při Radě ČRS Na území JčÚS ČRS nebyly v roce 2011 oficiálně nahlášeny žádné havárie. V roce 2011 proběhla pravidelná celokrajská úklidová akce břehů sportovních revírů, která se uskutečnila v průběhu měsíce dubna. Tato akce má přes nespornou starost se zabezpečením již letitou tradici. Na žádost podniku Povodí Vltavy s. p. byla opět tato akce zopakována na ÚN Hněvkovice (Vltava 21-22) i na začátku září. Potvrzení navýšeného zarybnění (pro možnost čerpání dotace Mze ČR) na revírech hodnocených v roce 2011 jako ekologicky devastované (kormorán, vydra, dlouhodobé znečištění toku, nevhodné zásahy do koryta vodního toku) a potvrzení násad chráněný druh (mník, jesen, střevle) bylo i v roce 2011 řešeno na Jihočeském krajském úřadě kde pověřený pracovník po předběžné dohodě toto nadrybnění písemně potvrdil. V elektronické podobě byla vykázaná částka na ekologicky devastované revíry celkem 503.493 Kč (z toho přiznaná částka 159.120 Kč), na chráněné druhy včetně nákladů na úhoře celkem 709.543 Kč (z toho přiznaná částka 185.932 Kč). Vysazování jelce jesena v našem kraji se děje prolongovaně od roku 1997 a jeho populace vykazuje výbornou životnost a stabilní nárůst, který je každoročně patrný i z úlovků ryb o celkové délce 40 - 50cm. Domníváme se a také to opakovaně zdůrazňujeme, že v tomto kraji není na místě řadit tento druh stále mezi chráněné (ohrožené), doporučujeme maximálně kategorii „vyžadující zvýšenou pozornost“. V našem kraji nebyl v roce 2011 prováděn celoplošný monitoring těchto predátorů, pouze byl v omezené míře sledován členy MS výskyt kormoránů v zimním období v souvislosti s povoleným záplašným odstřelem. Koncem roku 2010 byl na tříleté období v našem kraji povolen záplašný odstřel kormoránů na vybraných revírech, a to na období od 1. 10. 2011 do 31. 3. 2013. Odstřel byl povolen za konkrétních podmínek pro lokality v revírech: Vltava 24, 25, 26, 27, 28 a 29, Otava 3, Blanice Vodňanská 4, Volyňka 1 a 2, Lužnice 7, Nežárka 3 (mimo CHKO Třeboňsko a CHKO Blanský les), Nežárka
4 a 5, Lomnice 2. Ochota mysliveckých sdružení jít do dohod s námi za podmínky sledování a sčítání ptáků, a rovněž nahlašování počtu jimi zastřelených kormoránů a uvádění jmen střelců doznala změn a počet mysliveckých sdružení, se kterými jsou podepsány platné dohody, významně stoupl. Problematika vyder je v současné době řešena soudní cestou. Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ve věci škod způsobených vydrou říční bylo v roce 2010 konečně v opětovných řízeních na soudech v Jindřichově Hradci a Prachaticích dotaženo dohodou s Ministerstvem financí ČR do konce a částky včetně úroků z nich byly uhrazeny. Zároveň se tak staly údajně platnými precedenty ve věci a právně využitelnou judikaturou. Relativitu tohoto tvrzení jsme ovšem záhy poznali a tak je v současné době před podáním nová žaloba náhrad škod za období druhé poloviny roku 2010, kdy se vychází ze zbytkového nadrybnění a odhadu počtu vyder dodaných pro vybrané lokality Nadací vydra z Třeboně. Spolupráce s úřady byla v podstatě na stejné úrovni jako v létech minulých. Při řešení problematiky malých vodních elektráren byla v roce 2011 opět patrná poměrná jednota vodohospodářských orgánů v souvislosti s povolováním (obnovováním) minimálních zůstatkových průtoků (Qmin) pod odběrnými objekty na vodotečích směrem k normě dané Věstníkem, a to Qmin 355. Kromě dotací uvedených ve stati „Čistota vody“ a jednotlivých dotací žádaných MO ČRS obdržel JčÚS ČRS České Budějovice v roce 2011 dotaci v hodnotě 690.000 Kč v rámci grantu Krajského úřadu Jihočeský kraj „Podpora chovu ryb ve vodních tocích“. Rybí přechody - tato oblast je v současné době na jihu Čech prakticky téměř na mrtvém bodě. V roce 2011 nebyl vybudován ani projektově připravován žádný nový rybí přechod. V této souvislosti se celkem neprávem hovoří o určité náhradě rybích přechodů lodními propustmi, které se budují při akci splavnění Vltavy směrem z Českých Budějovic po proudu dolů do Týna nad Vltavou. Tuto otázku nelze ovšem plně komentovat bez znalosti kvantity a druhové selektivity těchto zařízení ve vztahu k propustnosti pro různé věkové kategorie ryb. Jediným konkrétním výstupem z jednání s CHKO byla a je otázka stanoviska k záplašnému odstřelu kormoránů, který CHKO Třeboňsko i Blanský les zamítly. S NP Šumava proběhly písemné konzultace v otázce umístění cedulí ČRS pro zákaz rybolovu na hranicích 1. ochranné zóny,
kdy je v označené oblasti zákaz pohybu po obou březích i vstupu do vody. Původní druhy našich raků je možné v jihočeských revírech zaznamenat na více lokalitách. Výskyt nepůvodního druhu raka pruhovaného (Orconectes limosus) byl zaznamenán v řece Vltavě až v Českých Budějovicích, a to ve velkém množství. Domníváme se, že stav v roce 2011 byl bez výraznějších změn. Vysazování původních druhů ryb – obnova původních a ohrožených populací - kromě zarybňovacích plánů daných platnými dekrety Mze ČR (jelec tloušť, podoustev říční, cejn velký, bílá ryba - směs plotice obecné s perlínem ostrobřichým, okoun říční, parma obecná) zarybňuje JčÚS ČRS České Budějovice vybrané revíry mníkem jednovousým, jelcem jesenem, v omezené míře také střevlí potoční, nepravidelně hrouzkem obecným. Je třeba však zároveň říci, že predace ryb vydrou říční a především kormoránem v zimních měsících má pro původní reofilní ichtyofaunu některých částí revírů výrazně devastující charakter, jehož dosah nelze v plné míře zarybňováním kompenzovat. V souvislosti s ubýváním vybraných druhů z přirozených rybích společenstev je nezbytné znovu připomenout zejména, karase obecného a slunku stříbřitou, jejichž výskyt je de facto v současné době spíše v teoretické rovině. (předneseno na jednání JčÚV ČRS) Ing. Tomáš Kepr, rybářský technik
Informační systém LIPAN V letošním roce jsme na základě rozhodnutí územní konference začali zavádět informační systém Lipan, který zavádí i Západočeský a Severočeský územní svaz. V první fázi se do systému zapojilo 15 místních organizací a sekretariát JčÚS. Některé organizace již v systému aktivně vydávaly známky a povolenky, některé postupně naplnili databázi členské základny a učí se se teprve systémem pracovat. Kromě místních organizací přistoupili k systému aktivně i tři externí prodejci. Jako správné se ukázalo rozhodnutí jednatele JčÚS Ing. Štěpána zavést systém postupně tzv. zkušebním provozem. Během analýzy dat a našeho dosavadního systému distribuce a výdeje povolenek a členských známek počátkem roku se totiž ukázalo, že náš územní svaz má několik
významných odlišností od západočechů a severočechů a to zejména v odměňování výdejců a systému vydávání povolenek, účtování úhrad za členské známky, úhrad za rozvoz rybích násad a vybírání náhrad za brigády. Proto musel být informační systém pro náš územní svaz postupně přizpůsobován. To trochu komplikovalo práci výdejcům při prodeji povolenek a známek, ale na druhé straně nám to umožňuje systém postupně přizpůsobovat našim konkrétním potřebám v daných odlišnostech. V současnosti je v systému vedena evidence členské základny, základní informace o jednotlivých členech, přehled všech úhrad rybářů, přehled odpracovaných brigád a případných úhrad za ně. Dále je v systému prováděn výdej známek a povolenek a je vedena kompletní skladová evidence členských známek a povolenek včetně čísel jednotlivých povolenek. Místním organizacím je k dispozici i kompletní přehled financí místních organizací, denní finanční uzávěrky z výdeje známek a povolenek, přehled dodacích listů, vratek, dobropisů a ručního vyúčtování a přehled plateb na JčÚS. Dále mají jednotlivé místní organizace k dispozici přehled skladu členských známek a povolenek a to jak členských, tak i nečlenských. Členskou základnu, přehled odpracovaných brigád, přehled finančních příjmů a seznam vydaných povolenek je možné exportovat do formátu xls. V současnosti pracujeme na zprovoznění modulu „Evidence revírů“ a „Rybářská stráž“. Evidence revírů zahrnuje podrobný popis jednotlivých revírů: název, číslo, zřizovatel, uživatel, hospodář, typ, datum vyhlášení, dekret, popis, rozloha, délka, GPS souřadnice, fotodokumentace, seznam staveb, přítoky atd. Z uvedeného vyplývá, že k jednotlivým revírům bude k dispozici výrazně více důležitých informací, než které v současnosti máme k dispozici. Samozřejmou součástí evidence je i zarybňovací plán dle dekretu i případně upravený a dále evidence násadových listů, podle kterých bude prováděno roční vyúčtování při prověrkách. Novinkou pak je hlášení o termínech nasazování do revírů, které by mělo usnadnit práci zarybňovacím komisím a umožnit případné kontroly nasazování ryb do revírů krajským hospodářem. JčÚS má k dispozici databázi členských známek a povolenek předaných místním organizacím a externím výdejcům a od organizací, které již v systému vydávají má k dispozici i okamžitý přehled počtu vydaných známek a povolenek včetně celkového součtu cen a
množství peněz, které organizace dluží JčÚS a peníze, které již organizace odvedly. Členové výboru JčÚS mají k dispozici databázi zápisů z jednání výboru JčÚS, která bude časem zpřístupněná všem MO. Na počátek léta připravujeme školení dalších organizací, které se do systému chtějí aktivně zapojit v průběhu letošního roku. Na závěr musím poděkovat všem zúčastněným, z nichž každý přispěl svými postřehy k významnému vylepšení a přizpůsobení informačního systému, za jejich trpělivost při zavádění systému a jeho odlaďování. Jmenovitě musím poděkovat paní Ivě Linhové a Jiřímu Markovi z JčÚS a paní Danuši Červové z MO Krumlov, kteří velice pečlivě a s nezměrnou trpělivostí procházeli systém a svými faktickými připomínkami pomáhali odhalovat chyby a pomohli významným způsobem k vylepšení informačnímu systému. Ing. Karel Koranda člen výboru JčÚS
Budín ovládli rybáři Po roce se opět v sobotu 5. května v ranních hodinách začalo okolí rybníka Budín plnit automobily. Že by rallye? Nikoliv. To přijížděli nadšenci Petrova cechu na další ročník Velkých rybářských závodů, které na sportovním revíru 421 086 Žirovnička 2 připravili členové MO ČRS Žirovnice. Již od šesté hodiny se začaly tvořit partičky rybářů čekající na vylosování svých lovných pozic pro obě kola těchto závodů. Nakonec se soutěže chtivých rybářů dostavila přesná stovka. Ta byla rozdělena do dvou kategorií a to do patnácti let (15) a dospělí (85). Úderem deváté hodiny se rozjel kolotoč vnadění, užívání nástrah či různých pochutin a podebírání prvních úlovků. Došlo i na navazování právě utržených háčků. Od začátku bylo jasné, že letošní ročník co se úlovků týče, bude velmi štědrý. To v prvním kole potvrdilo sedm soutěžících. Ti v průběhu dvou hodin ulovili více jak deset kilogramů ryb – průběžně vedoucí p. John ulovil 14.5kg. I druhé kolo pokračovalo v nastaveném trendu. Nakonec bylo v součtu všech rybářů uloveno bezmála 600kg ryb. Kategorii do patnácti let ovládl Tippl Michal z Jindřichova Hradce, který dosáhl celkem 17.460 bodů. Celkovým vítězem soutěže se stal Pajer Stanislav z Ledče nad Sázavou, který sám ulovil
úctyhodných 33,7kg ryb. Jako odměnu za nejlepší výkon obdržel mimo jiné i poukaz na sedmidenní rybářský zájezd do Španělska na řeku Rio Ebro a putovní pohár z perleti. Za nejtěžší
V průběhu závodu si nejmenší z řad diváků vyzkoušeli s členy rybářského kroužku rybolovnou techniku a v kádi ulovili plastovou rybku. Za to byli odměněni drobnými dárky. V akváriích byly obdivovány ryby, které se v našich vodách objevují jen zřídka. Občerstvení se opět neobešlo bez rybích pochoutek v čele s oblíbenými karbanátky. Do nočních hodin skvělou náladu vystupňovala nestárnoucí kapela Havrani. Celkově lze závody hodnotit jako velmi vydařené, což by nebylo možné bez přispění sponzorů. Za to jim právem patří VELKÝ DÍK. Taktéž děkujeme Městu Žirovnice za zapůjčení areálu plovárny.
ulovenou rybu kapra o hmotnosti 2,62kg byl odměněn Neuman Ladislav z Třeboně. Dárek dostal i nejmladší účastník závodů čtyřletý Jan Prantl ml.
Výsledkové listiny a foto na www.crszirovnice.wz.cz Petrův Zdar!
Rybářské závody vozíčkářů v Třeboni
V neděli 13. května 2012 proběhly v Třeboni na rybníku Paďourek rybářské závody pro děti s postižením. Akce byla organizována ve spolupráci s občanským sdružením Země lidí,
které se specializuje na volnočasové aktivity dětí a mládeže s kombinovanými poruchami. K rybníku Paďourek se přijelo utkat sedm závodníků na vozíčcích, což pro organizátory znamenalo zajistit
každému z nich osobní asistenty z řad zkušených rybářů, kteří dětem pomáhali a také je učili, jak napíchnout návnadu na háček, nahodit udici a případně zdolat rybu. Na všech stanovištích měli
zúčastněných ze zdařilé akce mnohonásobně převýšila starosti a námahu. Dále děkuji všem zúčastněným za ochotu a trpělivost, kterou měli při organizování a průběhu závodů a všichni doufáme, že se nám povede uspořádat další klání pro rybáře na vozíčkách ještě na podzim. za organizátory akce Ing. Karel Koranda člen výboru JčÚS
Inzerce a informace Český rybářský svaz MO Humpolec ve spolupráci s Městem Humpolec si Vás dovolují co nejsrdečněji pozvat na závodníci připravené pruty na plavanou, pět litrů vnadící směsi a několik druhů nástrah. Počasí se
mimořádně vyvedlo, atmosféra byla úžasná, naši vozíčkáři si stačili kromě závodění i popovídat s rybáři u ohýnku a opéci buřtíky. Když byl závod ukončen, komise oznámila výsledek – děti nachytaly dohromady 58 ryb! Je třeba přiznat, že ryby nebyly největší (jednalo se zejména o okouny, plotice a líny), všechny nakonec po důkladném prostudování, přeměření a pohlazení dostaly z dětských rukou svobodu. Pro novopečené rybáře to byly první nachytané ryby v životě, a tak byl každý úlovek vítán nadšeným pokřikem a smích se nesl nad hladinou a přesto ryby braly tak, jakoby na chvíli přestalo platit dávné pravidlo rybářů, že u vody se mlčí… Za perfektní organizaci závodu, diplomy, medaile a další ceny bych rád poděkoval zejména svým kolegům z výboru MO ČRS Třeboň Petru Wernerovi, Janu Kloučkovi a Petru Jílkovi a členům správní rady sdružení Země lidí Kamile Chrobokové a Janu Janyškovi. A v neposlední řadě též paní Kloučkové za laskavou péči a výborné koláče. V průběhu závodu jsme si ověřili, že zajistit takovouto akci je poměrně náročné (o sedm závodníků se staralo patnáct dospělých – rybářů a asistentů) a také, že radost všech
RYBÁŘSKÉ ZÁVODY, které se uskuteční Dne 16. 6. 2012 Místo závodů: - dospělí – chovný rybník DVORÁK - děti do 15ti let – chovný rybník DUSILÁK 1. cena: Zahraniční dovolená – poukaz v hodnotě 8.000,Kč + POHÁR 2. cena: Zahraniční dovolená – poukaz v hodnotě 6.000,Kč + POHÁR 3. cena: Dovolená v Krkonoších – poukaz v hodnotě 5.000,- Kč- + POHÁR Cena za nejdelší ulovenou rybu – srnec + další hodnotné ceny pro nejúspěšnější závodníky v hodnotě 30.000,-Kč Startovné podle kategorií: 1) do 15 let – 50,- Kč 2) nad 15 let – 250,- Kč Závody se budou řídit pravidly „Chyť a pusť“ a mohou se jich zúčastnit všichni zájemci z řad veřejnosti bez rozdílu, zda jsou nebo nejsou členy ČRS. Bližší informace a pravidla závodů na www.rybarihumpolec.cz Kontakt 605 872 493 - p. Řehoř od 14. května 2012 (nejlépe so, ne - směnný provoz) Doporučujeme včasnou rezervaci míst do závodu. Počet závodníků je omezen na 100. Časový rozpis: Nad 15 let Do 15 let Prezence: 04:30 – 06:00 06:00 – 06:30 1. poločas: 06:00 – 08:30 06:30 – 08:30 Přestávka: 08:30 – 09:30 08:30 – 09:00 2. poločas: 09:30 – 12:00 09:00 – 11:00 Vyhlášení výsledků: 13.00 hod. 12.00 hod.
Rada ČRS – odbor rybolovné techniky, Město Humpolec, MO ČRS Humpolec si Vás dovolují pozvat na
MISTROVSTVÍ ČESKÉ REPUBLIKY JUNIORŮ A ŽÁKŮ V RYBOLOVNÉ TECHNICE
Humpolec – fotbalový stadion – 9. června 2012 ČASOVÝ PROGRAM MISTROVSTVÍ 8.00 hod. 8.20 - 12.30 hod. 13.45 - 17.30 hod. 18.00 hod.
slavnostní nástup závodníků a rozhodčích disciplíny č.1 ,3 ,4 a 8, vyhlášení výsledků disciplíny č. 2 a 5 ukončení závodu
Český rybářský svaz, Jihočeský územní svaz, Rybářská 237, 373 82 Boršov nad Vltavou tel.: +420 387 250 454, e-mail:
[email protected], http://www.crscb.cz Pouze pro vnitřní potřebu MO ČRS vydává JčÚV. Rediguje: ing. Jaromír Procházka (IJP). Grafická úprava: Ing. Karel Koranda
