2011. Obsah:

duben

2011 4/2011

Velikonoce Jaro se hlásí o svá práva a s ním i pomlázky, korbáče, dinovačky, či jak se kde umně spletenému vrbovému proutí, sloužícímu k omlazení žen, paní a dívek, říká. Tam, kde je tomu zvykem, jsou již jistě připravené i džbery s vodou na polévání. Snad zbývá jen dozdobit kraslice, napéct mazance a beránky, či jiné velikonoční lahůdky. K těm se tak trochu dostaneme až ke konci tohoto čísla. Měli bychom si téţ připomenout, ţe k Velikonocím patřily různé radovánky. Nejznámější byla ještě v minulém století Emauzská pouť. Ta se konala od konce 19. století pravidelně na Velikonoční pondělí Na Slovanech a na přelomu století jiţ na celém Karlově náměstí, kam se sjíţděli návštěvníci nejen z celé Prahy, ale i z okolních vesnic. Davy výletníků tak snadno umoţnily milencům, aby se k sobě mohli tulit, aniţ vzbuzovali pozornost. To právě zvyšovalo její oblibu. Odtud je údajně téţ zachována tradice, ţe dívky dávaly svému milému vlastnoručně malované kraslice a oni jim za to dávali zdobená perníková srdce. Tyto pouti však zanikly spolu s Horním Podskalím v třicátých letech minulého století. Hned po Velikonocích nás čekají ještě dva novodobé a necírkevní svátky, jenţe těch si mnoho neuţijeme, protoţe připadají na neděli a pak uţ budeme finišovat, protoţe za dva měsíce se o své právo přihlásí prázdniny. Zatím však ţivot běţí obvyklým tempem a kaţdý z nás má svou roli, kterou musí bezezbytku naplnit. V tuto chvíli vám mohu za sebe i redakci a výbor OSB popřát bohatou pomlázku, šmigrust či koledu, osobám, patřícím k něţnému pohlaví, aby řádně omlazeny byly a všichni po oblití zas rychle oschli. Mnoho zdaru v plnění náročné role současného ţivota přeje Otto Hoffmann

Obsah: Úvodník Velikonoce Otto Hoffmann

1

Radniční okénko Škatule, hejbejte se Otto Hoffmann

2

Aktuální kauzy Radnice, pískaři a plot v Riegrových sadech Jaroslav Šolc 3

Z naší pošty Otevřený dopis zástupci starosty Ing. Janu Vaňkovi Výbor OSB 4

Akce OSB Náš pohled na Pravidla pro výjezdy ZŠ a MŠ do zahraničí Jana Krám Zárybnická A Otto Hoffmann 7 Jarní modlitba Otto Hoffmann

8

Velikonoční recepty Otto Hoffmann

8

OSoBáček

nepravidelný elektronický občasník 4/2011, duben Vydává Občané za spokojené bydlení o.s. IČO: 226 81 337 www.privatizacepraha2.cz [email protected]

P.O. BOX č. 80, 128 01 Praha 28 Předseda redakční rady: Ing. Otto Hoffmann Členové redakční rady: Mgr. Petr Hejna, Ing. Zdeněk Králíček, Michaela Mazancová, Ing. Dan Richter

osobacek@privatizacepraha 2.cz

Uzávěrka tohoto čísla: 14.4.2011 Vyšlo: 22.4.2011

Velikonoční trhy na „Míráku“, foto Otto Hoffmann 1

Škatule, hejbejte se … Školáci, kteří dnes navštěvují základní školu Legerova na pražské magistrále, by od září již měli zamířit pod Vyšehrad. Radní městské části Praha 2 totiž usnesením č. 141 z 22. března 2011 rozhodli o přestěhování školy do budovy bývalé základní školy ve Vratislavově ulici. Opozice složená z TOP 09 a Občanů za spokojené bydlení (OSB) považuje postup radnice za unáhlený, protože byl přijat bez řádného projednání a na základě povrchní důvodové zprávy. Celkem 16 zastupitelů z TOP 09 a OSB proto požádalo starostu Prahy 2 Jiřího Palusku o svolání mimořádného zasedání zastupitelstva, jehož termín byl nakonec stanoven na 11. dubna. Základní informace Základní škola v Legerově ulici není běţnou školou. Vedle výuky bezproblémových dětí se zaměřuje na děti s poruchami učení, lehčími poruchami chování a přispívá tak k jejich přirozené integraci. Má letitou tradici a ţáci zde mají moţnost projít celou základní školou v malém kolektivu s plně kvalifikovanou péčí. Přitom do budovy školy se v posledních letech hodně investovalo. Má prostorné, hezky zařízené a světlé učebny, protiprachová a protihluková okna, zrekonstruované toalety. K vybavení školy patří tři tělocvičny, jídelna a dvě venkovní víceúčelová hřiště. Nyní by se měli ţáci a pedagogové přestěhovat do značně zchátralé budovy, ve které základní vybavenost chybí. Škola v tomto místě byla jiţ dříve zrušena. Způsob, jakým je dnes rozhodováno o stěhování školy z Legerovy ulice do těchto prostor, vede opoziční zastupitele k obavě, ţe v nevyhovujícím prostředí ji čeká stejný osud. Kromě ohroţení samotné existence školy vyvolává rozhodnutí o vystěhování školy také otázku, zda za vším

nestojí snaha o rychlé uvolnění lukrativní budovy v centru města s plochou téměř 5000 m2, která je z podnikatelského hlediska velmi atraktivní. Některá související fakta Jistě neuškodí malý exkurz do nedávné historie. Před osmi lety bylo rozhodnuto o rušení, nikoli stěhování ZŠ Vratislavova. Tato škola nebyla rušena z důvodu nadbytečnosti (patřila k nejvíce obsazeným školám v Praze 2). Jedním z hlavních důvodů byly osobní vazby tehdejší radní pro školství se sousední ZŠ Botičská, jíţ chtěla zvýšit obsazenost. Pokud by se jednalo o seriózní přístup na podkladě komplexní studie se všemi hledisky, ZŠ Vratislavova by přicházela v úvahu k rušení mezi posledními. Obnovení provozu jakékoli budovy po několika letech vţdy vyţaduje investice. Venkovní hřiště jsou ve zhruba pět minut vzdálené ZŠ Botičská. Přímo v budově Vratislavova úspěšně funguje hojně navštěvované Umělecké studio s pestrou nabídkou aktivit a v sousedním domě je Stanice techniků DDM. Tělovýchovné aktivity zajišťuje téţ Sokol Vyšehrad (vzdálený cca 2 minuty). Tělocvična v budově je takřka historická, na úrovni 50 let minulého století. Není důvod se obávat o budoucí naplněnost školy v této lokalitě. Ţije zde mnoho rodin s malými dětmi. Jiţ několik let je značný přetlak dětí, hlásících se do zdejších MŠ. (Např. do MŠ Na Děkance se hlásilo 90 dětí, letos byl počet ještě vyšší). O ZŠ Vratislavova je mezi rodiči velký zájem.

Zlatice (Forsythia sp.), foto Otto Hoffmann

Také je dobré se zamyslet nad nerovnoměrným rozloţením základních škol v Praze 2. Z celkového počtu deseti je sedm v „horní“ části Prahy 2, jedna přibliţně mezi, ve „spodní“ části jsou

pouze dvě. (V tomto odstavci bylo mj. použito i podkladů od pedagogů bývalé ZŠ Vratislavova.) Proč se nám nelíbí postup Rady MČ Praha 2 v případu stěhování ZŠ Legerova Rozhodnutí Rady MČ Praha 2 o záměru přestěhovat ZŠ z Legerovy do Vratislavovy ulice rozhýbalo dění v naší městské části. Radní zvolili postup, který sešikoval rodiče k zaloţení občanského sdruţení Děti Vinohrad a ke sbírání podpisů pod protestní petici. Ani odpovědní zastupitelé nemohou s postupem Rady souhlasit.

Tulipány, foto Otto Hoffmann

Důvody jsou přinejmenším: 1. Nekoncepčnost. Záměr nebyl připraven na základě kvalitních podkladů. Nevychází z priorit obce, demografických ani ekonomických analýz. Chybí koncepce dalšího vývoje školské problematiky v MČ, případně v celé Praze. Rada MČ rozhodla o záměru 11. ledna na základě krátké důvodové zprávy, argumentující špatným ovzduším a hlukem v Legerově ulici. 2. Absence včasné diskuse. Rada nejprve schválila záměr, aniţ by se namáhala ho nechat projít Zastupitelstvem, uloţila informovat ředitelku školy, školskou radu a zástupce rodičů (informovat, nikoli projednat!) a zároveň uloţila realizovat veškeré přípravné kroky. Uprostřed protestů rodičů pak 22. března radní jednomyslně schválili harmonogram stěhování. To není diskuse, ale výsměch dobrým mravům komunální politiky! 3. Opomíjení politických priorit a slibů. V předvolebních programech strany koalice slibovaly všelicos, jen ne rušení či stěhování škol. Zelení slibovali, ţe se zasadí o to, aby nedocházelo k zbytečnému uzavírání škol, ČSSD sli2

bovala zachování provozu všech stávajících mateřských a základních škol. ODS slibovala kvalitu a uspokojení různorodé poptávky rodičů a jejich dětí. Také v Programovém prohlášení současné Rady MČ nalezneme zajímavé závazky ke sledování demografických trendů, k podpoře a integraci dětí s jakýmkoli typem znevýhodnění, stejně jako ke kvalitní komunikaci s vedením jednotlivých škol. Posuďte sami, jak jsou závazky v případě stěhování ZŠ Legerova plněny. 4. Zástupná argumentace zhoršenou kvalitou prostředí. Okolí magistrály sice patří mezi nejhorší místa v Praze (hluk, ovzduší, intenzivní doprava). Uvnitř budovy je však situace z hlediska hluku a prašnosti diametrálně odlišná od doby, kdy byla vyměněna původní okna za lepší. Také vnitroblok s moderními hřišti je oázou klidu. Přitom magistrála by se měla do budoucna zklidňovat a půjde o atraktivní místo i budovu. Je pochopitelné, ţe rodiče nechtějí posílat děti do školy o tři kilometry či třicet minut dále, do budovy, která se bude muset teprve zrekonstruovat.

Květy šácholanu, foto Otto Hoffmann

Podle našeho názoru kroky vedené takovýmto způsobem lze sotva povaţovat za ekonomické. Od odpovědného radního, který předkládal Radě své návrhy, bychom očekávali větší sociální citlivost v celém případu. Ekologie pak byla v tomto případě podle našeho názoru zneuţita. Nikdy nebyla provedena měření hluku, prašnosti i zamoření zejm. NOx uvnitř budovy, ve třídách ani na hřištích ve vnitrobloku! Mimořádné kroky, argumentace i styl jednání, provázejí případ od samého

začátku. Klub zastupitelů OSB proto podpořil návrh TOP 09 na svolání mimořádného jednání zastupitelstva. V případu zůstává mnoho dosud nezodpovězených otázek i hořká pachuť řešení z pozice síly a nekompetentnosti. Dosavadní postup lze sotva poţadovat za hospodárný, sociální a ekologický, jak se občanům zavázala koalice ve svém programovém prohlášení. Rozhodně neobstojí ani tvrzení o oţivení Podskalí tím, ţe se tam škola vrátí. Klub OSB podporuje návrh usnesení na pozastavení výkonu usnesení Rady MČ z 22. března a na vyhrazení rozhodování o organizacích obce, včetně škol, pro zastupitelstvo. Na poslední chvíli je ještě šance dát průchod zdravému rozumu. Finále Mimořádné zasedání zastupitelstva proběhlo chvílemi v emotivní atmosféře a slovo dostali všichni, kdo se vyslovit chtěli. V navrţeném usnesení jsme ţádali pana starostu, aby z moci své funkce zrušil usnesení Rady č. 141 o stěhování a dočasně pozastavil nevratné kroky, schválené Radou, do projednání na řádném Zastupitelstvu 2.5.2011. Hlasování ale odsoudilo návrh tohoto usnesení do archivu. Jen pro zajímavost uvedeme, jak které strany hlasovaly: ODS pro 0, proti 2, zdrţeli se 9; ČSSD pro 0, proti 3 zdrţel se 1, dva zastupitelé nepřítomni; SZ proti 2; TOP pro 8 a OSB pro 8. Je tedy jasné, coţ jsme předpokládali, ţe nám chyběly k prohlasování pouhé dva hlasy, ale proti bylo jen 7 zastupitelů koalice. Dobojováno? Ne! Je otázkou, jaké podklady na řádném zasedání Zastupitelstva předloţí pan radní Pech. Nebudeme předjímat, třeba budeme příjemně překvapeni.

diskusi a psaní petic ve věcech správy majetku obce. Podobně je to s občany, kteří sdílejí názor, ţe „pes je přítel člověka“. Rozbuškou v této věci se stal záměr radnice MČ Praha 2 vybudovat v Riegrových sadech oplocení louky pro volný pohyb psů. Nejprve investovat a pak teprve diskutovat není rozumný postup.

Hned na začátek přiznávám, ţe jsem členem komunity slušných pejskařů. I kdyţ z jiné lokality – venčíme spíše na Folimance. Vím, ţe jde o oţehavé téma a proti sobě stojí názory pejskařů i odpůrců psů ve městě. Vyhovující řešení se hledá těţko. Přístup radnice k oplocení v Riegrových sadech mne však zaskočil a přiměl ke zvýšené aktivitě v roli zastupitele a člena komise ţivotního prostředí.

Z podkladů Jaroslava Šolce a Petra Hejny zpracoval Otto Hoffmann

Radnice, pejskaři a plot v Riegrových sadech – ukázka „citlivosti“ k názorům občanů Prahy 2 Příznivci OSB a snad i představitelé radnice vědí, kam aţ můţe vést zoufalé volání nespokojených občanů po

Monty, foto Otto Hoffmann

O co vlastně jde? Z důvodů známých snad jen naší radnici se loni stalo, ţe bylo naplánováno, vyrobeno (za 3,2 milionů Kč!) a málem instalováno, kovové oplocení louky pro volný pohyb psů. Pejskaře udivily díry v zemi, začali se zajímat a 3

Volné pobíhání psů na Folimance, foto Otto Hoffmann

protestovat. Mimo jiné formou petice, kterou během několika dnů podepsalo 740 spoluobčanů. Bylo to v září, volby za dveřmi. Došlo tedy ke zmrazení aktivit. Hned na prvním prosincovém jednání komise ţivotního prostředí nové Rady MČ Praha 2 však byla kauza opět otevřena. Naštěstí se závěrem, ţe je potřeba veřejná diskuse. Ta se zatím odehrála tak, ţe silná sestava asi desíti koaličních politiků a pracovníků úřadu v únoru přijala na jednání dvě zástupkyně autorů petice k projednání podnětu. Na podporu si přizvaly opoziční zastupitelku. Prý to nebyl kulatý stůl, ale jednání s petenty na jejich vlastní ţádost. V březnových Novinách Prahy 2 se poté objevil článek pana Šuly o tom, ţe ţádný park nebyl vybudován pro venčení psů. Jaksi to zapadá do oblíbené sady argumentů radnice, ţe psi nemají ve městě, ani v Praze 2, co dělat, ţe psi kradou dětem svačiny, děsí matky s kočárky a napadají sportovce. Také co peněz prý stojí úklid psích exkrementů – téměř dvakrát tolik, neţ se vybere na poplatcích! Nebo ţe zbytečná móda mít ve městě psa je tvrdě regulována jinde v Evropě a ţe v některých městských částech v Praze jiţ postavili ohrady pro venčení pejsků – ke spokojenosti všech občanů. Nejsteli pejskař, skoro byste jim dávali za pravdu. Ale věřte, ţe diskusi si to zaslouţí! Pes není nepřítel a pejskaři nejsou jen padouši Předpokládám, ţe mezi zastupiteli, natoţ radními, mnoho pejskařů není. Nepřekvapuje tedy ani citlivost k této problematice, srovnatelná s pochopením pro obecní nájemníky, pro jejich zkušenosti s úřadem a správními firmami. Všichni víme, ţe za nic nemůţou psi, ale jen jejich majitelé, kteří je venčí. Slušných, odpovědných a ohleduplných pejskařů je hodně. Chceme, aby nás bylo co nejvíc. My, slušní, po svých miláčcích uklízíme (i na trávníku) a dáváme si velký pozor, aby

nám někdo nekazil dobré jméno. To, aby náš pes nikoho neobtěţoval, je také naše odpovědnost. Nikdo přeci nechce chodníky ani parky plné exkrementů. Vítáme psí koše v rámci „Čisté dvojky“. Ţe to něco stojí? Psí ohrada, která problém exkrementů nevyřeší, spolkne částku srovnatelnou s výdaji na úklid za několik let. Nehledě na jiné milionové poloţky vynakládané prý ve prospěch občanů Prahy 2. Například téměř třicet milionů do rekonstrukce zahrady Ztracenka, dalších deset do umělé jeskyně Grotta v Havlíčkových sadech a podobně. Uděláme vše pro to, aby na nás nikdo nemusel doplácet. Rádi pomůţeme, aby částky vynakládané na úklid nebyly tak velké, a aby byly vynaloţeny co nejefektivněji. Jistě, najdou se i neukáznění a neohleduplní pejskaři, tam jsou pak pokuty zcela na místě.

Plot pro volné pobíhání psů v Riegrových sadech, fotomontáž z podkladů MČ

Mimochodem, přemýšleli jste uţ někdy i nad přínosy městského souţití psů a občanů? Z vlastní zkušenosti vím, ţe existují. Týkají se všech generací – od našich dětí aţ po seniory, kterým se „Dvojka“ také věnuje! Jsou to například aktivní způsob ţivota, nesobeckost a péče o druhé, vliv na zdraví a kondici při pravidelných procházkách, sociální komunikace a souţití sousedů všech generací, opora proti pocitu osamění, bezpečnost a ochrana proti problémovým skupinám jak ve veřejném prostoru, tak doma. A to vynechávám profesionální sluţby psů asistenčních, policejních či záchranářských. Nejprve diskuse, až pak rozhodnutí a investice! Argumenty pro oplocení psího výběhu je také třeba posuzovat hlouběji a z více úhlů pohledu. Necítím se být od-

borníkem kynologem či kynoetologem, ale vím, ţe negativní vliv na chování psů to mít můţe. Chápu, co způsobí, zavřeme-li do omezeného prostoru tvory (psy i lidi) mladé i staré, malé i velké, dominantní i submisivní, všechny pak jako potenciální pachatele přestupků. Alespoň jsem se seznámil s argumenty dalších zkušených pejskařů a odborníků. Pojďme se pokusit společně o totéţ!

Plot pro volné pobíhání dětí na Folimance, foto Otto Hoffmann

Moţná, ţe na radnici jsou odborníci větší. Slyšeli tolik názorů, ţe jiné uţ nepotřebují. Ale co takhle obrátit pořadí některých kroků? Diskusí začít! Psí ohrada totiţ není ojedinělým případem, kdy se nejprve investuje a pak teprve informuje a argumentuje na případné námitky. Buďme ostraţití, trvejme na včasné veřejné diskusi, na vyjádření nestranných odborníků. Nesázejme na únavu či ovlivňování veřejného mínění!

Morgan, foto Eva Vokurková

A co s tím plotem? Jiţ do něj bylo investováno a leţí skladem. Co se dá dělat, čas ani peníze nevrátíme. Tak rozum do hrsti. Jak z toho vybruslit? Moţná postavit plot a počkat aţ se protestující občané 4

unaví. Není ale jiná moţnost? Pokud bude postaven, lze s trochou nadsázky doporučit ke zváţení jeden zajímavý návrh. Skupina vynalézavých občanů doporučila ještě před volbami zavřít do ohrady v Riegrových sadech spíše komunální politiky, resp. „radní, kteří odmítají pochopit, ţe město není jejich majetek, ale majetek všech občanů, kteří chtějí společně ţít, učit sebe i své děti a zvířata vzájemnému respektu, toleranci, lásce a společnému sdílení prostoru“ Jiným projektem by mohlo být oplocení radnice, nebo lze investovat ještě více a v rámci projektu Dvojka proti grafitti a vybudovat hrazení mezi chodníky a domy, které jsou opakovaně poškozovány spejery. Těmi přeci mohou být všichni chodci, i my!

Aida, foto Ivona Antková

Jestliţe radnice otevře prostor pro diskusi, jistě se najde více nápadů. Třeba dát plot do šrotu dříve, neţ ho tam odnosí z Riegrových sadů nenechaví spoluobčané.

prohlášení. Nájemníci si však právem kladou otázky: co se vlastně změnilo k lepšímu od minulého průzkumu a co můţeme očekávat teď? Má vůbec smysl znovu odpovídat na obdobné otázky? Jak se naše podněty promítnou do výsledků a do dalších opatření? Účast v průzkumu všem doporučujeme a kaţdý nechť odpoví tak, jak sám nejlépe uzná za vhodné. Rozhodně nechceme anketu nijak ovlivňovat. Nicméně, jako sdruţení s členskou základnou reprezentující tisícovku nájemníků, máme k anketě co říci. Váš dotazník má jedenáct bodů, našich připomínek a námětů je stejný počet. 1. Zaměření ankety: Akce je nazvána „Anketa úřadu MČ Praha 2 – Spokojenost se správou domu“. Dotazy jsou však směřovány výhradně na činnost správních firem, které zprostředkovávají pro úřad jen záleţitosti podle mandátní smlouvy. To povaţujeme za zavádějící. Proč v anketě chybí otázky, jaká je spokojenost s činností Odboru majetku a investic ÚMČ Praha 2? Ten zastupuje vlastníka, odpovídá za evidenci technického stavu domů, úkoluje a kontroluje správní firmy, plánuje a zajišťuje investiční akce a rekonstrukce v domech (okna, výtahy, fasády, stoupačky apod.). Především zde by se mělo hodnotit.

mi o některé zkušenosti nájemníků a o náměty k anketě podělit dříve. MČ by to nestálo ani korunu navíc. 3. Anonymita: Respondenti jsou ujišťováni o anonymitě ankety. Jak ale při hodnocení odpovědí poznáte, o které správní firmě a o kterém domě je řeč? Předpokládáme, ţe z identifikačního kódu, který tyto údaje patrně obsahuje. Nebylo by férovější toto respondentům sdělit a současně je ujistit, ţe se v kódu neskrývá také identifikace bytu? 4. Náklady na anketu: Věřte, ţe nás i ostatní nájemníky by zajímalo, kolik vlastně stál průzkum minulý a na kolik přijde letošní, včetně toho, jaké poloţky rozpočet akce obsahuje. Jestli by se za to dal alespoň vymalovat jeden byt rekonstruovaný před draţbou nájmu. Jistě i Vy chcete co největší transparentnost při správě majetku a vyuţití rozpočtu MČ. Moţná by stačilo některé domy navštívit či poţádat investiční odbor o kontrolu domu a funkčnosti správních firem. I bez ankety byste si vytvořili úsudek sami jako zástupci MČ Prahy 2.

Jaroslav Šolc

Z naší pošty Otevřený dopis zástupci starosty Ing. Janu Vaňkovi Váţený pane místostarosto, nájemníci obecních bytů v domech spravovaných MČ Praha 2 obdrţeli před několika dny do schránek dotazníky, v nichţ jsou tázáni po roce jiţ podruhé, jak jsou spokojeni se správou domu. Vloni se anketa uskutečnila pár měsíců před volbami. Bylo rozdáno několik cen vylosovaným respondenttům a Ing. Paluska tehdy v roli zástupce starosty odpovědného za oblast majetku konstatoval, ţe aţ na některé problémy v komunikaci byli nájemníci spíše spokojeni, správní firmy byly hodnoceny pozitivně a s minimálními rozdíly. Dnes anketu vnímáme jako snahu koalice plnit své programové

Lodě na náplavce a zájemci o farmářské trhy ostrouhali, foto Otto Hoffmann

Veletrh „Lodě na vodě“, foto Otto Hoffmann

2. Příprava ankety: Anketa měla být konzultována v orgánech MČ. K čemu má radnice majetkový výbor a komisi rady? O záměru uskutečnit průzkum byla v majetkové komisi dne 10. března podána pouze informace, bez moţnosti vyjádřit se jako poradní orgán k anketním otázkám. Kdybyste se zeptal, mohli jsme se s Vá-

5. Zveřejnění mandátních smluv: Jak vlastně máme posuzovat sluţby správní firmy, kdyţ nevíme, co si u ní vlastník svěřeného majetku objednal? Jaké parametry kvality sluţeb má správce zajišťovat? Pomohlo by zveřejnění mandátních smluv mezi MČ a správními firmami, případně dalších dokumentů a pokynů, kterými se má správce řídit. Samozřejmě také zveřejnění smluv s dalšími dodavateli sluţeb souvisejících s bydlením, zejména takových, jimţ 5

MČ vytváří jisté výsadní postavení, například dodávka tepla, odvoz odpadků apod. 6. Jiné nástroje MČ pro kontrolu a zpětnou vazbu: Je milé, poskytnete-li nájemníkovi alespoň jednou za rok naději, ţe se o jeho názory zajímáte. Nejenom nás však napadá otázka, jaké vlastně má obec průběţné a systematické kontrolní nástroje na činnost správních firem, na zjišťování podnětů od nájemníků? Vloni byla nájemníkům nabídnuta k vyuţití internetová aplikace Helpdesk pro nájemníky. Jak je vyuţívána a kolik podnětů touto cestou dorazilo? Pokud málo, proč? Jak se takovým nástrojům budete dále věnovat? A kolik to stálo a stojí peněz daňových poplatníků? 7. Nástroje komunikace mezi správní firmou a nájemníky: Dnes máme v domech vývěsky pro sdělení od správce pro nájemníky, lze uţít i sdělení vhozená do schránek. Námět na znovuoţivení role domovníka také stojí za úvahu. Nájemníci telefonují, píší a chodí do kanceláře správní firmy se svými podněty. Je však někde stanoveno, jak se mají takové podněty evidovat a jak se sleduje jejich vyřízení? Jak se dozvíme, kdy do domu přijde technik správní firmy? Pořídí a zveřejní nějaký záznam o kontrole technického stavu? Jak nájemníci zjistí, které závady jsou z domu jiţ nahlášeny? Proč k tomu nevyuţívat také elektronickou komunikaci a internet? 8. Zveřejnit detailní vyhodnocení: Závěry minulé ankety byly prezentovány opravdu velmi stručně, proto ani nevíme o ţádných krocích, které by byly na základě výsledků podniknuty. Rádi bychom, aby to letos bylo jinak. Poţadujeme detailní zpracování výsledků. Najatá renomovaná firma to jistě umí. Věříme, ţe nebude chybět vůle k jejich zpracování a zveřejnění na straně objednatele, MČ Praha 2. Spolu s výsledky a hodnocením se budeme těšit i na Váš detailní návrh opatření. Rozumíme argumentům o motivaci respondentů k účasti v průzkumu, avšak

ceremoniál vylosování a udělení cen vnímáme spíše jako propagační aktivitu MČ.

notlivých domech a bytech či nebytových jednotkách. Nechybí náměty k vyúčtování sluţeb spo-

„kočičky“, foto Otto Hoffmann

jených s uţíváním bytu, aby bylo včasné a srozumitelné. Nájemníci chtějí platit jen to, co skutečně spotřebovali. Poţadujeme pravidelnou kontrolu domů technikem správní firmy znalého situace v domě, záznam stavu a návrhy řešení oprav, průběţné získávání podnětů od nájemníků, jejich evidenci a zpracování. Navrhli jsme také průběţnou zpětnou vazbu s vyuţitím internetu a elektronické komunikace. 10. Chcete méně starostí? Prodejte byty oprávněným nájemníkům!: Máme jednu zásadní radu ke zlepšení. Jistě víte, ţe OSB zastává názor, ţe MČ Praha 2 není dobrým správcem domů a bytů, proto usilujeme o prodej bytů oprávněným nájemníkům, kteří projeví zájem. Čím více bytů prodáte, tím méně starostí zůstane na Vašich bedrech. Čím dříve to uděláte, tím dříve se Vám uleví a budete mít šanci získat spokojené občany. 11. Chcete mluvit s nájemníky? Přijďte mezi nás!: Závěrem dovolte jeden námět na osobní kontakt s obecními nájemníky. Chcete-li slyšet jejich názory přímo, nemusíte obcházet mnoho domů. Můţeme pro vás uspořádat

9. Návrh zásad OSB pro správu obecního majetku (bytového fondu): Na začátku ledna jsme Vám (a všem subjektům v zastupitelstvu) zaslali náš návrh zásad pro prodej i správu majetku. V té době jste pracovali na programovém prohlášení koalice, avšak dodnes je náš návrh bez odezvy, ve kterou jsme doufali. Od Vás i od starosty Palusky jsme slyšeli jen ujištění, ţe chcete diskusi a v červnu mít vše připravené ke schválení v zastupitelstvu. Červen je za dva měsíce, návrhy k diskusi zatím ţádné. Nicméně, pokud Vás názory sdruţení OSB zastupujícího převáţně nájemníky zajímají, doporučujeme dokument znovu k nahlédnutí. Část věnovaná správě má sedm bodů. Připomínáme, ţe obsahovaly náměty k efektivitě, vstřícnosti vůči nájemníkům a veřejné kontrole. Dále k průběţné evidenci majetku, jeho technického stavu a vyuţití. Navrhli jsme zpracování a zveřejnění plánů údrţby a investic (ročně). Chceme, aby veškeré příjmy z pronájmu byly pouţity zpět do rekonstrukcí a údrţby domovního/bytového fondu, aby byly sledovány příjmy a výdaje po jed-

6

mítink nebo členskou schůzi našeho sdruţení, kam Vás pozveme. Nevíme, kolik se Vám vrátí odpovědí na dotazník. Přejeme Vám jich co nejvíce. Jen připomínáme, ţe OSB má registrovaných členů více neţ tisíc a máme své členy v téměř všech domech spravovaných městskou částí Praha 2. Váţený pane místostarosto, zvolili jsme pro naše podněty formu otevřeného dopisu. Jsme totiţ přesvědčeni, ţe bude zajímat všechny nájemníky v Praze 2, stejně jako Vaše odpověď. Slibujeme, ţe ji rovněţ zveřejníme na našich webových stránkách. S pozdravem Výbor občanského sdružení Občané za spokojené bydlení o.s. (OSB), Praha, dne 31.3. 2011

Do uzávěrky tohoto čísla (15.4.) jsme zatím neobdrţeli na tento dopis odpověď. redakce

Náš pohled na Pravidla výjezdů ZŠ a MŠ do zahraničí OSB se jako opoziční strana postavila proti pravidlům výjezdů, které předloţil Komisi pro výchovu a vzdělávání radní Jan Pech. Důvodem bylo to, ţe jsme shledali zbytečným „přerozdělovat“ částku 770 000 Kč „rovnostářsky“ mezi 10 ZŠ a 9 MŠ. Kaţdá základní škola na Praze 2 je zaměřena rozdílně a od toho se také odvíjí její priority a výjezdy do zahraničí. Nevidíme tedy důvod, aby všem školám byla odsouhlasena jednotná částka 50 000 Kč a školkám 30 000 Kč a teprve pokud částku nevyuţijí, aby byla přidělena někomu jinému. Myslíme si, ţe peníze by se měly rozdělovat efektivně, účelově a především dle aktuálních potřeb výše zmíněných subjektů. KVV by měla podrobně znát situaci jednotlivých MŠ a ZŠ, neţ odsouhlasí takováto pravidla. Částka 770 000 Kč je z našeho pohledu velmi nízká (např. v porovnání s plýtváním penězi jinde), ovšem chápeme, ţe toto bylo odsouhlaseno bý-

valým zastupitelstvem, které tvořilo rozpočet pro rok 2011. Věříme, ţe vzhledem k potřebám škol a školek bude pro další rok/roky schválena částka podstatně vyšší, tak, aby školy i školky měly jistotu, ţe budou moci začít plánovat projekty na více let a předem mít jasnou vizi o tom, s čím budou moci do budoucna počítat. Ddoufáme, ţe nás J. Pech v co nejbliţší době seznámí s tím, jaké záměry na toto volební období má a představí nám je, včetně přibliţné částky, kterou bude pro kaţdý následující rok Radu ţádat. Podpora zahraničních vztahů škol zřizovaných MČ by měla mít oporu v zahraničních vztazích MČ jako takové. Tedy nás napadá otázka, zda má vůbec MČ P2 nějakého smluvního partnera v cizině (jako tomu např. bylo v letech 2004-6). Na úrovni města (MHP) je takových partnerství mnoho a nezávisle na tom jsou aktivní i jiné městské části (např. P6, P10). Oficiální partnerství pak bývá vyţadováno i při ţádání o podporu z EU fondů – v tomto případě jde o program Town Twinning (komunitární, nikoliv strukturální fondy), proto si dokáţeme představit partnerství škol z partnerských obcí či městských částí. MČ by zároveň měla školám umět poradit, kde jsou jaké jiné dotační zdroje pro zahraniční spolupráci škol. Pak pomáhat spíš těm aktivním, které to dělají dobře. Ostatní ať si z nich vezmou příklad. Tedy nepřidělovat finance paušálně. Systém by měl být odvislý od toho, co školy a školky předloţí, s jasným odůvodněním, výpočtem finančních nákladů, přínosu a vyčíslením, jakou částkou se podílí rodiče. Je moţné, ţe některé školy o peníze na tyto účely neprojeví zájem, proto by mělo být ihned jasné, jakou částku lze rozdělit a pro kolik škol, aby peníze nezbyly. Pokud by přeci jen nebyla celá částka 770 tisíc Kč vyčerpána, chtěli bychom vědět, zda bude přičtena k částce na příští rok. Děti docházející do mateřských škol se jen stěţí, vzhledem k věku a náročnosti takového výjezdu, vydají do zahraničí (umíme si představit např. společný projekt mateřinek ze Slovenska a Česka, kde by byl přínos jazykový), jinak by peníze mohly být

vyuţity spíše na výjezdy učitelů do zahraničí, kde by představili svůj projekt a reprezentovali by Prahu 2, o projektu by informovali a sepsali o něm např. článek do Novin Prahy 2, případně by pak ve spolupráci s odborem školství umoţnili prezentaci projektů zahraničních mateřských škol na území Prahy 2. Případně by referovali o svých poznatcích ostatním ředitelům/učitelům MŠ, uspořádali besedu apod. Jsme proti plošnému přidělování částky kaţdé MŠ a na zváţenou ještě dáváme návrh částečně přispívat na jazykový kurz pedagogů MŠ, za dodrţení podobných kritérií, která jsou uplatňována formou tzv. grantového programu MČ (podobně jako v jiných oblastech – sociální, ŢP, volného času apod.), coţ MČ Praha 2 praktikuje jiţ delší dobu a účelově přispívá různě vysokými částkami na projekty, které povaţuje za nejvíce přínosné. Nevidíme proto důvod, aby peníze byly rozděleny bez předešlého rozboru a abychom se posléze dozvěděli, ţe peníze byly vyuţity neekonomicky, neefektivně, popř. dokonce nebyly vyuţity vůbec. Chceme, aby zde byla zpětná vazba, prvotní informace od škol a školek a posléze zhodnocení toho, čeho se účastnily.

Vinohradské divadlo, foto Otto Hoffmann

Víme, ţe je obtíţné získávat peníze z mezinárodních projektů, případně, ţe tento proces bývá zdlouhavý a vítáme iniciativu koalice, aby byly vyhrazeny finance na výjezdy ţáků a vzdělávání pedagogů, aby byla usnadněna práce pro ty, kteří o výjezdy mají zájem, avšak apelujeme na to, aby KVV byla předem seznámena s konkrétními projekty a především s tím, které MŠ a ZŠ se jakých projektů (seminářů, výjezdů, konferencí) účastní, aby penězi nebylo plýtváno. 7

Nakonec z našeho návrhu nezbylo nic. Radní p. Pech předloţil na jednání KVV opět svůj návrh, v němţ pouze sníţil onu paušální částku pro MŠ z 30 na 15 tisíc. Nám se dostalo té cti, ţe se o našem návrhu vůbec jednalo. Byl potřebnou většinou 7 hlasů zamítnut jako celek. Schválen tak byl předloţený návrh pana Pecha s tím, ţe jde o experiment, který bude ke konci roku vyhodnocen a poté budou pravidla pro výjezdy do zahraničí upravena. Pochopitelně budeme celou tuto záleţitost dále pečlivě sledovat. Jana Krám Zárybnická a Otto Hoffmann

Ilustrační foto, Otto Hoffmann

Jarní modlitba Spring prayer Neznámý autor

Drahý Boţe, z období všech Ti děkujeme za jara čas, kdy nová, zelená tráva vzchází a ptáci k zpěvu se vrací zas. Sady se proberou, potoky šťastné jsou a rozpustilé. Za radost veškerou, Drahý pane, děkujeme Tobě. Překlad Otto Hoffmann

Velikonoční recepty Stejně jako k Vánočním svátkům, tak i k Velikonočním svátkům patří různá tradiční jídla, jako např. mazanec nebo boţí milosti (častěji nazývané pletánky) obalené ve skořicovém cukru. Těm se tentokrát věnovat nemíním, ale zaměřím se na rovněţ tradiční Velikonoční pochoutky z jiných koutů Evropy. Jednou z takových pochoutek je sic časově náročná, ale výborná italská Colomba Pasquale – Velikonoční holubice. Potřebujeme 20 g aktivních suchých kvasnic, 180 ml teplého mléka, 800 g polohrubé mouky a hrst na pomoučení válu, 170 g másla pokojové teploty a ještě trochu na vymaštění mísy, 230 g krystalového cukru, 4 velká vejce, 2

bílky, 2 lţíce kůry z důkladně omytého citrónu, 2 lţičky soli, 150 g na jemno nakrájené kandované pomerančové kůry, 200 g rozinek, 160 g oloupaných pomletých mandlí, 40 g lupínků z oloupaných mandlí, 3 lţíce moučkového cukru. V míse našleháme 15 g kvasnic s mlékem a 200 g mouky. Mísu přikryjeme a necháme stát, aţ se objem kvásku zdvojnásobí, tj. asi 1 hodinu. Lehce vymaţeme máslem velkou mísu a dáme ji stranou. Ke kvásku přidáme zbytek kvasnic, zbytek mouky, 180 g cukru, máslo, vejce, citrónovou kůru, sůl, kandovanou pomerančovou kůru a rozinky. Vypracujeme těsto do hladka, ale ještě musí trochu lepit. Přemístíme do vymaštěné, připravené mísy, přikryjeme a necháme kynout asi 3 – 4 hodiny. Na plech poloţíme papírovou, nebo plechovou formu ve tvaru holubice velikosti 25 x 30 cm, nebo dortovou formu velikosti 25 cm. Do středu formy vloţíme těsto a rukou ho rozetřeme a natlačíme stejnoměrně po celé formě. Naplněnou formu dáme znovu nakynout do dvojnásobného objemu (asi 2 hodiny). Předehřejeme troubu na 200° C. Do misky dáme pomleté mandle, zbytek cukru, bílky a vše spolu utřeme. Směs jemně rozetřeme na vykynuté těsto. Posypeme povrch krystalovým cukrem, lupínky mandlí a ještě moučkovým cukrem. Pečeme 10 min., pak sníţíme teplotu na 180° C a pečeme ještě 40 – 50 minut, nebo aţ špejle zapíchnutá do středu je po vyjmutí čistá. Upečenou holubici ve formě necháme úplně vychladnout. Pouţijeme-li papírovou formu, tak holubici krájíme i s ním. Tvar holubice je velice zjednodušený a můţeme pouţít pruh poskládaného pečícího papíru dokola zajištěného provázkem. Po vloţení těsta se papír zformuje do tvaru holubice. Mnohem méně pracný je Wiener Osterkuchen – Velikonoční vídeňský koláč. Budeme potřebovat 1 kg polotučného bílého tvarohu, 8 vajec, 280 g cukru, 150 g másla, 30 g bramborového škrobu, 1 vanilkový cukr, 100 g rozinek, 100 g kandované pomerančové kůry a kůru z jednoho citronu, na ozdobení moučkový cukr nebo hořkou čokoládovou polevu a loupané mandle.

Ţloutky a cukr mícháme a přidáváme tvaroh. Za stálého míchání přidáme rozpuštěné, ale vychladlé máslo, škrob, vanilkový cukr, rozinky, kůru z pomeranče i citronu a lehce vmícháme sníh z bílků. Hmotu dáme do máslem vymazané a strouhankou vysypané dortové formy. Pečeme asi 60 minut ve středně vyhřáté troubě (cca 180o C). Po upečení otevřeme troubu, aby těsto tuhlo pomalu. Po vyndání posypeme moučkovým cukrem nebo polijeme čokoládovou polevou. Ozdobíme mandlemi.

Protoţe nejen sladkostmi je člověk ţiv, tak k velikonočním tradicím patří i tzv. velikonoční či jarní nádivky. Nikdy jsem nepochopil, proč se jim říká nádivky, kdyţ se do ničeho necpou (kromě do sebe) a tak si myslím, ţe zůstanu u receptu mé babičky. Neříkala tomu nádivka, ale sekanice a dělala ji z trojího masa). Co budeme potřebovat? 300 g uvařeného uzeného masa, 200 g vepřového masa, 200 g jehněčího (telecího) masa, 10 rohlíků nebo 9 housek, 10 vajec, sádlo, 750 ml vývaru z uzeného masa, muškátový květ, mletý pepř, hrst mladých kopřiv, sůl a strouhanku. Rohlíky nebo housky nakrájíme na kostičky a zalijeme vývarem, aby nasákly. Uvařené uzené, vepřové i jehněčí (telecí) maso (maso vaříme kaţdé zvlášť, vkládáme je do vařicí vody, aby podrţelo chuť a vaříme jen krátce; uzené déle) nakrájíme na kostičky a dáme k nasáklému pečivu. Přidáme omyté, spařené, na jemno nasekané kopřivy. Podle chuti osolíme a dochutíme špetkou muškátového květu a mletým pepřem. Nádivku dáme do sádlem vymazaného pekáče, vysypaného strouhankou. Zalijeme rozšlehanými vejci a pečeme ve středně vyhřáté troubě na 180° C dozlatova. Připravil Otto Hoffmann 8