2010

FINANčNí MĚSÍČNÍK 5 / 2010

Státní intervence opět v módě 750 miliard eur. Tak vypadá poslední suma, kterou Evropská centrální banka (ECB) spolu s Mezinárodním měnovým fondem (MMF) přislíbila na stabilizaci kapitálových trhů. Konkrétně by tyto peníze měl být využity na odkup státních dluhopisů problémových zemí, jako je Řec-

společnou evropskou měnu, což již pochopili i investoři, kteří euro poslali na čtyřletá minima proti dolaru

ko, Portugalsko či Španělsko. To má za cíl stabilizovat úroky, jež tyto země musí platit za půjčování si na trhu, a obnovit důvěru ve stabilitu eurozóny. Zároveň má ECB za cíl vystrašit spekulanty se státními dluhopisy a kreditními deriváty a jasně jim naznačit, že má dost peněz na to, aby je dovedla k bankrotu. Právě tito spekulanti jsou často obviňováni z rozšiřování a stupňování krize státních dluhopisů. Ti se brání a obhajují své počínání.. Pravda se nachází někde uprostřed. Mnohem horší je efekt takového balíčku na

až k hranici 1,21 dolaru za euro. (Ještě nedávno byl kurz okolo 1,5). Rozhořčení je zřejmé. Pro pochopení je třeba se podívat na to, co jsou vlastně peníze v té podobě, v jaké je známe. Bankovky v podstatě nejsou nic jiného nežli dluhopisy vydané centrální bankou dané země. Samotný americký dolar má na sobě napsáno Federal reserve note, kde slovíčko note znamená kromě slova bankovka i dluhopis. (Např. 10leté americké dluhopisy jsou Treasury notes). Hodnota takové bankovky závisí mimo

www.sophia.cz

jiné na tom, jakou reputaci a kvalitu má daná centrální banka. Princip je podobný jako u firmy. Každá společnost má nějaká aktiva, nějaké příjmy a nějaké závazky. Vzájemné rozložení příjmů a závazků a samotná kvalita aktiv v rozvaze určují kreditní bonitu firmy a tím také to, zda ji někdo půjčí peníze či nikoliv. U centrálních bank je to podobné. Podstatnou váhu zde mají jak příjmy a výdaje státu, ve kterém centrální banka působí, tak i rozvaha samotné banky. Právě rozvaha je problém. Zpravidla je v rozvaze na straně závazků hlavní položkou oběživo, tedy peníze, jak je známe. Strana aktiv se může různit. Kdysi jsme zde našli ve velké míře zlato a jiné cenné kovy a státní dluhopisy. Dnes převažuje ta druhá položka. ECB svým příslibem vykoupit 750 miliard eur dává najevo, že je ochotna změnit strukturu své bilance, a to zásadním posunem k horší kvalitě. Dnes se bilance centrálních bank skládají především z kvalitních dluhopisů domovské země, u ECB hlavně německých či francouzských. Výkupem nekvalitních dluhopisů od zemí jako Řecko se tyto dluhopisy dostávají mezi aktiva ECB. Aby však nedošlo k prudkému růstu aktiv centrální banky (a tedy růstu množství měny v oběhu), musí ECB prodávat dluhopisy, o něž je na trhu zájem. Tím tedy mění strukturu rozvahy od kvalitnějších dluhopisů směrem ke špatným. A tuto transformaci samozřejmě vnímá investorská veřejnost, která si kvalitu eura spojí s nízkou kvalitou aktiv, ty tuto měnu kryjí a o to pak upraví její hodnotu. Proces je záměrně vylíčen jednodušeji, avšak můžeme vidět hlavní princip. Ve skutečnosti je velmi pravděpodobné, že velkou část z oněch 750 miliard eur centrální banka „vytiskne“, efekt je však stejný – větší množství závazků je zabezpečeno menším množstvím aktiv a ještě navíc horší kvality. Dlouhodobý dopad na euro je tedy zřejmý, a byť už americká měna není to, co bývala, tedy bezpečným přístavem pro konzervativní investory, tak zde platí staré přísloví: Mezi slepými jednooký králem. Celý článek naleznete na www.sophia.cz v sekci Finanční měsíčník.

Jan Mynář investiční manažer telefon: 602 666 698 e-mail: [email protected]

inzerce

www.volksbank.cz

Hypotéka bez starostí Akční

úroková sazba:

4,49 % p.a. při fixaci 3 roky

Navíc ušetříte až 15 000 Kč na zpracovatelském poplatku! Nabídka je platná do 30. června 2010. Volejte zdarma: 800 133 444

2 Hypoteka inzerat 188x277.indd 1

4.5.2010 15:42:16

aktuálně

Komentář k trhům Uplynulý měsíc patřil na akciových trzích k těm nejvolatilnějším v poslední době. Předpoklad toho, že druhý kvartál roku 2010 bude provázen výraznými výkyvy a investoři budou vedeni především událostmi z eurozóny, jsme již vyjádřili na začátku dubna v našem Investičním výhledu. Splněnípředpokladů až do takové míry však trochu překvapilo i nás. Americký index SP500 se pohyboval před měsícem (počítáno ode dne napsání tohoto článku - 21.5.) na hodnotě 1 205,94 bodů. Sedmého května už jsme se nacházeli na hranici 1110 bodů, abychom se během dalších pěti dní vrátili na 1171,67. Čtvrteční zavírací hodnota činila 1071,59 bodů. Index tedy nejprve ztratil 8%, poté získal 5,56% a nakonec padl o dalších 8,54%, aby celkový pohyb činil -11,14%. To vše za 30 kalendářních dní. Vždy se přitom jednalo o jakousi reakci na dění v eurozóně, kdy ze začátku ovládala trh nejistota ohledně řecké otázky a toho, jak bude krize v EU zvládnuta. Po oznámení rekordního balíčku 750 miliard eur trhy na pár dní zachvátila euforie, a ty dokázaly získat zpět půdu pod nohama. Náš investiční týdeník však hned po zveřejnění balíčku upozorňoval, že jej obestírá vysoká nejistota a bude záležet jen na schopnosti politiků balíček vhodně a rychle implementovat. To se bohužel nepovedlo a celá akce vznesla mnohem více otázek, než jich dokázala zodpovědět. Proto trhy v posledních dnech rezignovaly na riziková aktiva po celém světě a výprodejové vlny postihly i komodity (ropa padá z 90 dolarů za barel na zhruba 70).

Investoři se obávají budoucnosti eura a potažmo tak i celé Evropské unie. Strach z toho, že se evropské velmoci nedohodnou na dalších krocích či případné restrukturalizaci jsou přitom relativně oprávněné a první vlaštovky o rozporech mezi Německem a Francií vyletěly tento týden, kdy Angela Merkel, německá kancléřka, provedla jisté kroky bez konzultace svých evropských protějšků. Konkrétně se jednalo o zákaz krátkého obchodování se státními dluhopisy, CDS a akciemi vybraných bank a pojišťoven. Toto opatření Merkel provázela slovy, že eurozóna je v kritické situaci. To vyvolalo vlnu protestních prohlášení především z Francie a Španělska, které EU předsedá, a značně i znervóznělo trhy. Na trhu je však mnoho dalších faktorů, jež se především týkají regulace soukromého sektoru ze strany státu, a které na dobré náladě nepřidají. Ve čtvrtek v USA došlo ke schválení zákona o regulaci bankovního sektoru, k němuž se banky vyjádřily, že může výrazně ohrozit ekonomický růst a obnovu, ta začíná být v USA čím dál tím více viditelná. Riziko je i v unikající ropě po výbuchu vrtu v Mexickém zálivu. Ta dle společnosti BP, která je za katastrofu zodpovědná, uniká v množství větším

než 100 tisíc barelů denně. Odhady nezávislých profesorů však mluví až o milionu barelů. Tak i tak se jedná o největší ropnou katastrofu, jež díky problémům s uzavřením úniku nemá viditelného konce. Pozitiva však stále lze nalézt v některých částech ekonomiky, byť je viditelné, že obnova začíná zpomalovat. Naše vyvážená portfolia jsou v tuto chvíli zainvestována jen ze zhruba 15 procent v akciové složce, 30-40% v korporátních a státních dluhopisech a zbytek v hotovosti. Toto nízké zainvestování koresponduje s nejistotou na trhu a možných dalších poklesech, které budeme vnímat jako vhodné příležitosti k nákupu.

toje k lepšímu, zbavit se škodlivých setrvačností a zlozvyků. Peníze nemusíme zbožňovat, modlit se k nim a denně je vzývat. Stačí, když se je naučíme zdravě respektovat. Utrpěný šok ze ztráty může být impulsem pro revizi a vůli ke změně. 2. Co byste v této souvislosti poradila / doporučila našim čtenářům? Inventuru peněz a postojů. V  dnešních nejistých časech bych radila prověřit finanční toky a mít je pevně pod kontrolou, pravidelně aktualizovat rozpočet. Na stránce výdajové vědět přesně, kolik za co vydáváte a proč, vědět, bez kterých položek byste se obešli v případě nutnosti. Pro případ ztráty příjmu mějte vybudovanou likvidní rezervu minimálně ve výši 6 měsíčních výdajů, umístěnou tak, aby výnos dosahoval inflace a peníze tak neztrácely hodnotu, případně se pojistěte pro případ ztráty příjmu. To už je ale práce pro poradce. Nejkratší možnou cestou se vydejte shánět dobrého finančního poradce, jemuž můžete důvěřovat a jehož služby vám budou dlouhodobě zajišťovat kvalitní, odborné a nezávislé informace pro další finanční rozhodování. Vybírejte pečlivě, budete spolupracovat mnoho let. Dejte přednost poradci, který bude pracovat za honorář na základě smlouvy. Máte tak jistotu, že bude pracovat pro vás, nikoliv pro producenta za provizi. V první řadě si nechte zpracovat finanční plán. Připravte si soupis finančního a nefinančního majetku, soupis příjmů a výdajů a případně dluhů. Promys-

lete priority, cíle a potřeby v čase. Připravte si také soupis stávajících finančních produktů – pojistných smluv, smluv o stavebním spoření, bankovních účtů, podílových fondů atp. Spolupracujte, nechte si vše pořádně, třeba i několikrát vysvětlit. Finanční plán je základní dokument vašeho hospodaření a budete se k němu stále vracet, třeba právě v takových neklidných dobách, jako je ta dnešní. Kromě jiného vám zajistí klidnější spaní. 3. Jak byste Vy osobně zúročila své úspory? Likvidní rezervu mám rozloženu na spořicích účtech, při běžném účtu mám sjednanou kreditku a kontokorent, aby mě nezaskočila nějaká opožděná platba nebo nečekaný výdaj. Zároveň nemusím na běžném účtě držet zbytečně velkou rezervu. V rámci rodiny máme několik účtů stavebního spoření s cílovými částkami nastavenými na šestileté spoření. Celý článek naleznete na www.sophia.cz v sekci Finanční měsíčník.

Jan Mynář investiční manažer telefon: 602 666 698 e-mail: [email protected]

Pět otázek pro... Ivana Čepková s firmou SOPHIA FINANCE spolupracuje od roku 2009. Jako finanční poradce se specializuje především na finanční plánování a investice. Velmi ráda se s námi podělila o své názory na následujících pět otázek. 1. Co Vás zaujalo v poslední době v oblasti financí? V halasu naší předvolební kampaně, ale i na evropském rynku v souvislosti s Řeckem je v posledních týdnech a měsících nejčastěji slyšet slovo „dluh“. Stalo se již dříve pevnou součástí podivného životního stylu, jehož hlavním rysem je neurotická spotřeba velící „nakupovat věci, jež nepotřebujeme za peníze, které nemáme“, ale i pevnou součástí politického nákupu nebo údržby „mocenských křesel“ . Dluží občan, dluží stát. A nejsou to ty dobré dluhy, z nichž se bohatne. Čím dál častěji slyšíme volání po změně politických reprezentací. V Británii jednu před pár týdny uskutečnili, v Německu k ní byl možná právě položen základ.Evropa vstupuje do krize kvůli nedostatku intelektuálních a morálních elit, všude chybí lídři, silné osobnosti ve vedení, které ukazují směr, kudy se má jít a proč. A tak nás čekají i nadále neklidné časy a naše osobní a rodinné rozpočty zřejmě zažijí ještě nejeden otřes. Každá krize přináší i pozitiva. Otřesy a šoky můžou vyvolat ozdravné procesy, změnit zásadně pos-

3

Ivana Čepková investiční poradce [email protected]

právní poradna

Koupě nemovitosi – prohlášení vlastníka Význam prohlášení vlastníka Vlastnictví objektu k bydlení, a to i takového, kde se nachází několik bytových jednotek, je možné zajistit v zásadě dvěma způsoby. Prvním z nich je zakoupení celého domu jako celku. V takovém případě se jedná o koupi nemovitosti a vlastník domu se vkladem do katastru nemovitostí stává vlastníkem jak celého domu, tak pod ním se nacházejícího a k němu přiléhajících pozemků, a může je nerušeně užívat. Druhým případem je zakoupení vlastního bytu, který tvoří součást domu, jako jednotky. Právě prostřednictvím prohlášením vlastníka bytového domu dochází k vymezení jednotlivých bytů v rámci celého domu. Na tomto místě je třeba podtrhnout, že byt (jednotka) je součástí domu, přičemž s jeho užíváním je spojeno i užívání dalších částí tohoto domu, jakož i ostatní práva a povinnosti jednotlivých vlastníků jednotek. Prohlášení vlastníka může učinit vlastník budovy, ve které jsou alespoň dva samostatně funkční uzavřené užitkové prostory. Vlastník v prohlášení musí vymezit prostory, které se stanou jednotkami, a to byty či nebytovými prostory a dále části, které budou společné všem vlastníkům jednotek v domě. Náležitosti a forma prohlášení Prohlášení lze učinit pouze písemně a musí v něm být podle zákona č. 72/1994, Sb., o vlastnictví bytů uvedeno především označení budovy podle katastru nemovitostí, číslo jednotky včetně jejího pojmenování a umístění v budově, popis jednotek, jejich příslušenství, podlahové plochy a popisy jejich vybavení, určení, jaké části budovy jsou společnými vlastníkům všech jednotek nebo jen vlastníkům některých jednotek, stanovení spoluvlastnických podílů vlastníků jednotek na společných částech budovy; označení pozemku, jenž je předmětem převodu vlastnictví nebo jiných práv. Dále by prohlášení mělo obsahovat práva a závazky týkající se budovy, jejich společných částí a práva k pozemku přejdou z vlastníka budovy na vlastníky jednotek, pravidla pro příspěvky spoluvlastníků domu na výdaje spojené se správou, údržbou a opravami společných částí domu, případně domu jako celku či pravidla pro správu společných částí domu nebo domu jako celku, jakož i označení osoby, jež byla pověřena správou domu. Současně je nezbytné k prohlášení přiložit půdorysy všech podlaží, popřípadě jejich schémata, určující polohu jednotek a společných částí domu, s údaji o podlahových plochách jednotek. Společnými částmi domu se rozumí části domu

určené pro společné užívání, zejména základy, střecha, hlavní konstrukce, vchody, schodiště, chodby a celá řada dalších prostorů, a to i když jsou umístěny mimo dům. Za společné části domu se též považují příslušenství domu (například drobné stavby) a společná zařízení domu (například vybavení společné prádelny). Zápis do katastru nemovitostí K vymezení jednotek v domě však nedochází samotným vyhotovením prohlášení vlastníka. Aby k tomu došlo je nezbytné, aby bylo prohlášení vlastníka zapsáno příslušným katastrálním úřadem do katastru nemovitostí. Děje se tak na základě návrhu na vklad

vlastnického práva do katastru nemovitostí, který podává vlastník domu. Přílohou k tomuto návrhu je prohlášení vlastníka. Katastrální úřad tento návrh přezkoumá a rozhodne o jeho povolení nebo zamítnutí, popř. o zastavení správního řízení, o čemž katastrální úřad vlastníka vyrozumí. Převod jednotky Je-li katastrálním úřadem povoleno zavkladování prohlášení vlastníka, dochází k vymezení jednotek v domě, přičemž až k tomuto okamžiku je možné převádět vlastnické právo k takovým jednotkám. V případě převodu jednotky, však dochází i k převodu podílového spoluvlastnictví společných prostor domu a k pozemkům, na nichž se dům nachází. Převod se realizuje na základě smlouvy o převodu vlastnictví jednotky, která musí obsahovat označení budovy nebo domu údaji podle katastru nemovitostí, číslo jednotky včetně jejího pojmenování a umístění v budově, popis bytu nebo nebytového prostoru a jejich příslušenství, určení jejich podla-

4

hové plochy a popis vybavení bytu nebo nebytového prostoru, určení společných částí domu včetně určení, které části domu jsou společné vlastníkům jen některých jednotek, stanovení spoluvlastnického podílu vlastníka jednotky na společných částech domu podle zákona a to včetně stanovení spoluvlastnického podílu vlastníka jednotky na společných částech domu, které jsou společné vlastníkům jen některých jednotek, označení pozemku, který je předmětem převodu vlastnictví nebo předmětem jiných práv údaji podle katastru nemovitostí, a jaká práva a závazky týkající se domu, jeho společných částí a práva k pozemku přecházejí z dosavadního vlastníka domu na vlastníka jednotky. Závěr Vyhotovení prohlášení vlastníka a jeho zavkladování do katastru nemovitostí má své opodstatnění zejména v případech, kdy dům obsahuje více než jednu bytovou, popř. nebytovou jednotku, přičemž je záměrem vlastníka, aby tyto jednotky byly ve vlastnictví různých osob. V takovém případě se pak na základě prohlášení vlastníka vymezí práva a povinnosti vyplývající z vlastnictví jednotky v tomto domě, spolu se spoluvlastnickým podílem na společných částech domu a pozemku. Z právního hlediska je dále možné, aby takový dům připadl do ideálního podílového spoluvlastnictví více vlastníků. Zásadní rozdíl oproti prohlášení vlastníka spočívá v tom, že je-li jednotka v domě vymezena na základě prohlášení vlastníka domu, může vlastník jednotky s touto jednotkou nakládat jako se samostatnou věcí v právním smyslu, např. může ji zcizit, zastavit, apod., přičemž právní úkony takového vlastníka jednotky se vztahují pouze k této jednotce. Naopak v případě podílového spoluvlastnictví celého domu, může sice vlastník nakládat s podílem, který mu náleží, avšak tento podíl není žádným způsobem spjat se žádným konkrétním bytem, popř. nebytovým prostorem, který se nachází v domě, ale se všemi těmito prostory společně, a to do výše spoluvlastnického podílu tohoto vlastníka.

JUDr. Richard Gürlich, PhD. CEO, advokát advokátní kanceláří Gürlich&Co. telefon: 604 233 118, www.akrg.cz

téma

Je vhodné investovat bez finančních plánů V minulém článku jsme si popsali největší nebezpečí peněz , tím je jejich majitel, přesněji jeho vlastní emoce. Načrtli jsme si, kdy a kde mají emoce schopnost přebít rozumovou složku a v důsledku tohoto člověk ztrácí schopnost logického uvažování. Nakonec jsme řešili problém jak dosáhnout toho, aby měl „rozum navrch“, s použitím tzv. duševních účtů. Dnes se podíváme na problematiku podrobněji. Řekli jsme si také, že evoluce „vyvinula“ emoce mající vyvolat okamžitou reakci na nějakou situaci. V osobních financích se setkáváme s náhlými poklesy tržní hodnoty investic v důsledku prudkých

nou, že měli investici, která po dlouhé době (např. 7 let a déle) dopadla ve výsledku hůře než držení peněz na spořicím účtu. Ano, i to může být pravda. Ale při bližším zkoumání bychom s velkou pravdě-

výkyvů na finančních trzích. Tyto poklesy vyvolávají bezprostředně negativní emoce, zprostředkovaně způsobují vyhýbání se rizikovějším, avšak dlouhodobě výnosnějším investicím. Lidé poté nechávají prostředky ležet neefektivně v bankách. Pro zajímavost se zmíním o situaci v ČR. Domácnosti mají celkově ve finančních produktech zhruba 2,5 bilionů CZK, z toho je uloženo v bankách asi 1,5 bilionu CZK, na běžných účtech přes 700 miliard CZK (na jednu domácnost připadá přes 170 tisíc CZK na běžných účtech). Z rozumových úvah nám vyplývá , že dlouhodobé držení samotných peněz je méně výnosné než investování (dokazuje to i statistika). Z opačného pohledu můžeme konstatovat dlouhodobé držení nezainventovaných peněz v bance, to je ztrátovější než držení investic. Mnozí nyní oprávněně namít-

podobností zjistili proč se tak stalo, a to z následujících důvodů: n Investiční strategie nebyla stanovena (pokud vůbec existovala) s ohledem na naše preference n Nebyla provedena dostatečná diverzifikace této investice n Nebyly vhodně vybrány třídy aktiv investice n Nebyly vybrány vhodné produkty (např. s ohledem na nákladovost produktů) n Portfolio investice nebylo systematicky řízeno s ohledem naše preference Jinými slovy, portfolio investic nebylo vytvořeno člověkem znalým věci nebo člověkem, který byl ve svém odměňování závislý na výsledku investice. Možná je i kombinace obou argumentů. Zde považuji za důležité zdůraznit způsob odměňování

odborníka na investice. Pokud není alespoň zčásti zainteresován na zisku investic klienta, nemůžeme spoléhat na to, že bude věnovat čas rebalancování a realokaci portfolia dle aktuálních podmínek na trhu a předpokládaného vývoje. S největší pravděpodobností nám ani nenavrhne odpovídající složení portfolia (nepředpokládá, další spolupráci, když za to není odměňován). Předpokládejme tedy toto: O portfolio se nám stará odborník zainteresovaný na zisku, přesto se nejspíš stane, že na určitou dobu se může hodnota investice snížit, např. z 10 milionů korun na 7 milionů. Nyní přichází ta pravá chvíle pro naše záporné emoce, které nás nutí ukončit investici nebo alespoň provést rázné zásahy, abychom se uklidnili. Tím bychom ovšem odborně postavené portfolio rozvrátili a všechna práce by přišla vniveč, a to rozhodně nechceme. Emoce strachu ze ztráty ovšem má své opodstatnění. Zřejmě souvisí s podvědomou obavou potřeby peněz v nějaké situaci, o níž předem nevíme, kdy nastane, potřebou pocitu bezpečí. Pro tento účel se ve finančních plánech stanovuje tzv. likvidní rezerva. Likvidní rezerva je ta část finančního plánu, která nám má přinést pocit bezpečí, kdyby se přihodilo něco nečekaného. V tom případě máme kam sáhnout a čím pokrýt nečekané výdaje. Zároveň tím získáváme čas na vyřešení větších problémů. Od likvidní rezervy se očekává, že nám pokryje několik měsíců výdajů domácnosti nebo výdaje, které je nevýhodné nebo dokonce nemožné krýt pojištěním. Dostali jsme se k pojištění, další kapitole finančního plánu. Zapomeňte při stanovování výše pojistné částky na nějaké násobky ročních příjmů, pojistné částky lze stanovit docela exaktně výpočtem a ne nějakou alchymií násobků ročních platů nebo něčím podobným. Potřebujeme opravdu dobře propočtené pojištění, aby si investicei mohla žít svým životem co nejdéle, bez nutnosti čerpání mimo plán. Ano, pořád hovořím o solidně zpracovaném finančním plánu. Jak jsme viděli, opravdu dobře zainvestovat a využít potenciálu investic bez finančního plánu lze jen stěží.

Ing. Jiří Hlisnikovský manažer pojišťovacích služeb e-mail: [email protected] telefon: 602 285 537

SOPHIA FINANCE: Antala Staška 34, 140 00 Praha 4, tel. : 267 915 234, fax: 267 913 561, klientská linka: 724 10 24 24. Editor Michaela Berková. Odborný korektor Ing. Jiří Hlisnikovský

5