2010

Masarykova univerzita, Filozofická fakulta Psychologický ústav Studijní rok 2009/2010

DIPLOMOVÁ PRÁCE Deprese a psychodiagnostický význam indexu CDI v Rorschachov testu Tereza Poláková

Vedoucí diplomové práce: prof. PhDr. Mojmír Svoboda, CSc. Brno 2010

Prohlašuji, že jsem tuto diplomovou práci vypracovala samostatn a uvedla v ní veškerou literaturu a jiné prameny, které jsem použila.

V Brn 26. 4. 2010

……………. …………… Tereza Poláková

2

D kuji prof. PhDr. Mojmíru Svobodovi, CSc. za odborné vedení diplomové práce, PhDr. Kamile Hozové, PhD. za odborné konzultace a rady p i jejím zpracovávání a v neposlední ad všem respondent m a ambulantním specialist m, díky jejichž p isp ní mohla tato práce vzniknout.

3

OBSAH: Úvod....................................................................................................................................4 I. Teoretická ást.................................................................................................................6 1. Depresivní poruchy.........................................................................................................8 1. 1. Velká depresivní porucha..........................................................................................11 1. 2. Dystymie....................................................................................................................15 1. 3. Smíšená úzkostn depresivní porucha………………………………………….......18 1. 4. Epidemiologie depresivních poruch……………………………………………......18 2. Teorie vzniku deprese, biologická lé ba a psychoterapie……………………………..20 2. 1. Biologické faktory a lé ba afektivních poruch……………………………………..20 2. 2. Psychoanalytické a psychodynamické p ístupy…………………………………….22 2. 3. Interpersonální terapie……………………………………………………………...23 2. 4. Racionáln -emo ní terapie Alberta Ellise………………………………………….25 2. 5. Kognitivní terapie…………………………………………………………………..26 2. 6. Teorie nau ené bezmocnosti Martina Seligmana ……………………………….…27 2. 7. Teorie sociálního u ení se depresi………………………………………………….29 3. Psychodiagnostika osobnosti………………………………………………………….30 4. Deprese v Rorschachov testu……………………………………………………...…34 4. 1. Rorschach v test……………………………………………………………………34 4. 2. P ístup k depresi v CS ……………………………………………………………...40 4. 3. DEPI ……………………………………………………………………………...43 4. 4. CDI………………………………………………………………………………….51 II. ást………………………………………………………………………….58

Praktická

5. VÝZKUM…………………………………………………………………………......59 5. 1. Formulace problému a vymezení cíle výzkumu…………………………………...59 5. 2. Charakteristika výzkumné vzorky………………………………………………….60 5. 3. Použité metody a zp sob zpracování dat…………………………………………..62 5. 4. P ípadové studie……………………………………………………………………64 5. 5. Výsledky výzkumu a diskuse ………………………………………………………78 5. 6. Záv r………………………………………………………………………………..84 Seznam literatury………………………………………………………………………...85 P ílohy……………………………………………………………………………………88

4

ÚVOD Zkušenost klinických psycholog a psychiatr v posledních desetiletích potvrzuje, že po et klient , kte í vyhledávají odbornou pomoc kv li n jaké form depresivní poruchy, neustále stoupá. Deprese se stále více považuje za významný zdroj morbidity a neustále se zvyšujících zdravotních náklad a figuruje mezi nejhlavn jšími p í inami pracovní neschopnosti. Lé ba depresivních poruch je v sou asnosti v tšinou ambulantní a mezi lé ebnými postupy tém

absolutn

p evažuje farmakologická lé ba. Pacient m je

nabízena široká škála antidepresiv a jejich d ležitost pro akutní i udržovací lé bu je nepopiratelná. Jejich pomocí se n které depresivní symptomy dají zredukovat už v pr b hu n kolika týdn , avšak platí i zkušenost, že zna ná ást pacient se po uvedení antidepresivní medikace a krátkodobé lé b znovu dekompenzuje anebo se jejich stav i p i dlouhodobém užívání jinak ú inných antidepresiv nijak nem ní. V této práci se zam íme práv na tuto skupinu farmakorezistentních depresivních pacient s cílem pokusit se lépe porozum t jejím specifik m a zp esnit tak diagnostická vodítka, které by dokázaly tento typ pacient identifikovat v as a p isp ly tak k volb adekvátního postupu v rámci komplexní lé by. V souladu s t mito zám ry d líme naši práci do dvou hlavních ástí – ásti teoretické a ásti praktické. V ásti teoretické se v nujeme n kolika teoretickým okruh m, které jsou nezbytné jako východiska pro navazující praktickou ást. V první kapitole podáváme p ehled sou asných názor na depresi, p i emž se opíráme hlavn o pojetí, které podávají u nás a ve sv t používané klasifikace duševních poruch, Mezinárodní klasifikace nemocí (10. revize) a Diagnostický a statistický manuál duševních poruch (DSM – IV). Kapitolu uzavíráme stru ným pohledem na sou asný stav epidemiologie depresivních poruch. Druhou kapitolu v nujeme p ehledu sou asných teorií vzniku deprese a specifickou pozornost v nujeme hlavním terapeutickým postup m p i lé b deprese, jak biologickým tak psychoterapeutickým. Obsahem t etí kapitoly jsou otázky diagnostiky osobnosti. Z ásti v ní pozornost v nujeme historii pohled na d ležitost diagnostiky osobnosti pro pochopení jedine nosti v obrazu diagnostikované psychické poruchy a z ásti p ehledu v sou asnosti nejpoužívan jších test a metod diagnostiky osobnosti. Tuto kapitolu pojímáme jako svým zp sobem úvod k následující tvrté kapitole, která je v nována specificky obrazu deprese v Rorschachov testu. Podrobn rozebíráme zejména dv testové prom nné, 5

index deprese (DEPI) a index deficitu zvládacích schopností (CDI), které – jak potvrzuje zkušenost – se ukázaly být p i diagnostikováni deprese relevantní. Druhou ást, výzkumní, za ínáme formulací problému a vymezením cíl výzkumu a pokra ujeme p edstavením výzkumného souboru a použitých výzkumných metod. Zjišt ní, která z výzkumu vyplynuly,

zachytáváme v p ehledných

tabulkách a

podrobn ji se nad nimi zamýšlíme v diskusní ásti, kde rovn ž vyslovujeme záv ry a úvahy nad možným dalším výzkumem.

6

I. TEORETICKÁ

ÁST

7

1. DEPRESIVNÍ PORUCHY Termín deprese je odvozen z latinského deprimo (v p ekladu znamená „stla ovat“) a ozna uje se jím jednak chorobn smutná nálada nebo sklí enost a jednak syndrom i nosologická jednotka, která je charakterizována p edevším depresivní náladou, zpomalením psychomotoriky a poruchami myšlení. Deprese je jedním z nej ast jších problém , se kterými se ve své praxi setkávají

psychiat i a klini tí psychologové.

P echodné pocity deprese jsou v jistém smyslu univerzálním zážitkem a depresivní náladu lze rozpoznat docela lehce. Vn jší projev deprese nebo afekt deprese je pozorovatelný na ur itém kontinuu, sou ástí kterého je i normální prožívání a pozorovatelná zm na afektu má spíše kvantitativní než kvalitativní charakter. R zné epidemiologické studie publikované v zahrani í i u nás hovo í o tom, že prevalence deprese v populaci se pohybuje kolem 17% a reprezentativní vyšet ení skupin obyvatelstva v r zných kulturách dokonce dospívají ke zjišt ní, že po et lidí, kte í trpí r znými depresivními t žkostmi a nikdy nevyhledají odbornou pomoc je ješt v tší (Hašto, 1995; Praško a kol., 2003; Herman, Doubek, 2008). Weissman, Markowitz a Klerman (2000) citují ze zprávy Sv tové banky z roku 1993, podle které se deprese v celém sv t za íná stále více považovat za zdroj morbidity, poškození a zvyšujících se zdravotních náklad . Mezi neuropsychiatrickými poruchami figuruje deprese jako d vod pracovní neschopnosti na celém sv t tém a v sou asnosti je

u 30 procent žen a u 12 procent muž

tvrtou hlavní p í inou neschopnosti po respira ních infekcích,

pr jmových onemocn ních a perinatálních komplikacích u žen. O ekává se dokonce, že do roku 2020 bude deprese druhou hlavní p í inou neschopnosti. N kte í klinici z konce 20. století dokonce hovo í o „epidemii deprese“ (Baštecká a kol., 2003). Heretik, Heretik, jr. a kol. (2007) citují zjišt ní evropské studie (ESEMeD) zam ené

na zmapování

prevalence jakékoliv afektivní poruchy v šesti evropských zemích, podle kterých se velká deprese našla u 12,8% a dystymie u 4,1% populace. V tšina lidí zažívá v pr b hu života krátké

i periodické epizody smutku, které

souvisejí s jejich životním stylem nebo zážitky ztráty, frustrace i neúsp šnosti v jinak celkov uspo ádaném proudu žití. Na rozdíl od takovýchto p echodných zkušeností je klinická deprese závažn jší a déle trvající. Nejde u ní pouze o chorobný, intenzivn prožívaný smutek, ale v t ch nejt žších p ípadech až o stav „neschopnosti city, zvlášt smutek a agresi prožívat“ (Pon šický, 1999). Deprese postihuje celý organizmus, tedy t lo, náladu, myšlení i chování. V souvislosti s tím se pacienti mohou lišit rozsahem i 8

rozmanitostí projev

specifických symptom , ale bez ohledu na p í inné faktory je

charakteristická konstelace p íznak a symptom spojených s depresivní náladou zna n konzistentní. Nejtypi t jšími p íznaky jsou hluboká ztráta zájmu a schopnosti prožívat slast, pokles energie a chuti do jídla a narušení spánku. Duševní i fyzické fungování je zpomalené nebo naopak agitované, zhoršují se pam

a koncentrace, dochází ke snížení

sebehodnocení, v myšlení se n kdy objevuje bolestná zaujatost pocity viny i bezcennosti a v t žších p ípadech nejsou výjimkou ani myšlenky na sebevraždu

i dokonce

sebevražedné pokusy. I p esto, že mnozí pacienti svoje t žkosti prezentují jako nevysv tlitelný smutek, ztrátu radosti ze života, ztrátu zájmu o v tšinu aktivit a sociálních kontakt , n kte í pacienti, p edevším starší, se mohou prezentovat p evážn somatickou nebo neurovegetativní symptomatologií, p i emž popírají pocity smutku, nebo je vysv tlují p etrvávajícími t lesnými t žkostmi, které se „stále neda í uspokojiv vy ešit.“ Hašto (1995) uvádí, že až 10 procent depresivních pacient vyhledává všeobecného léka e, p i emž deprese, která je podkladem jejich t lesných t žkostí, se rozpoznává a lé í jen u menšiny z nich. Nerozpoznání depresivního „podkladu“ je d vodem, pro depresivní pacienti užívají významn více lék , hlavn analgetik nebo lék na trávicí potíže. I Bleuler a Bleuler (1998) upozor ují na to, že deprese, kterou je t eba lé it, se asto skrývá za takovými t žkostmi, jako je nespavost, bolesti hlavy a zad, amenorhea, impotence, kardiální anebo gastrické potíže. Jiní pacienti si zpo átku zt žují hlavn na existenciální sklí enost a jen postupn p ipouští i jiné symptomy. Nebývá neobvyklé, že pacienti svoje symptomy bagatelizují nebo je p ipisují n jaké specifické životní události. V n kterých p ípadech si depresivních symptom pacienta, nap . narušení jeho spole enského nebo pracovního fungování, jako první všimnou lenové jeho rodiny nebo p átelé a pacient se jejich tlaku, aby vyhledal pomoc, m že dlouhou dobu bránit. P itom bez lé by mohou p íznaky depresivní poruchy trvat i léta a nemocnému zp sobovat velké utrpení, nebo ho dokonce vést k sebevražedným úvahám nebo konání. Odmítnutí pomoci p i i zjevné protrahované depresi má postupn poškozující efekt na interpersonální vztahy a podporu. V raných stádiích depresivní epizody pacient m že vyvolávat sympatie, podporu a ujiš ování ze strany len rodiny, p átel a známých. Pokud však svoji depresi ne eší, reakce osob v bezprost edním okolí má tendenci p ejít od podpory a povzbuzování nejd ív k vzr stající podrážd nosti a frustraci a pozd ji k úplnému odvrácení se od pacienta. Pacient za ne být obvi ován, že se „nesnaží doopravdy“, že chce „každého ud lat 9

neš astným“, nebo že „to všem d lá naschvál“. Adekvátní lé ba p itom m že pomoci více než 80 procent m depresivních pacient (Praško, Prašková, Prašková, 2008). Historie deprese jako nozologické jednotky sahá až do antické doby, k Hippokratovu termínu melancholie (Hunt 1999, Koš o, 1964), který se v psychopatologii používá dodnes. V za átcích psychiatrie jako samostatného medicínského oboru, na p elomu 19. a 20 století, používali klasici jako Kraepelin a Bleuler termín manicko-depresivní psychóza nebo cyklofrenie, který poukazoval na periodicitu afektivních poruch. Až pozd ji, ve druhé polovin

20. století se objevují etiologické klasifikace deprese.

Psychiat i té doby za ínají rozlišovat endogenní deprese (podmín né obvykle dysfunkcemi metabolizmu, hereditárního rázu), somatogenní deprese (organické, symptomatické) a psychogenní deprese (neurotické, reaktivní). Výzkumy genetiky a pr b hu t chto poruch pozd ji vedly ke zd razn ní toho, zda sa jedná o unipolární pr b h (v klinickém obraze se pravideln vyskytuje pouze jedna fáze afektivní poruchy, bu manická nebo depresivní), bipolární pr b h (manické a depresivní fáze se periodicky st ídají) nebo se jedná o trvalou poruchu nálady (cyklotymie, dystymie). (Heretik, Heretik, jr. a kol., 2007) Z tohoto p ístupu vycházejí i sou asné klasifika ní systémy, Diagnostický statistický manuál IV revize (DSM-IV) i Mezinárodní klasifikace nemocí (MKN-10), jež mají oba stejné teoretické koncepce. Jelikož se tyto systémy zam ují p evážn na popis klinických projev (p íznak a fenomén ) než na otázku, jak k t mto poruchám dochází, je tento p ístup považován za „deskriptivní“ i „fenomenologický“ a „ateoretický“. Klasifika ní strategií pro tvorbu t chto dvou p ístup

se stal p ístup fenetický

(kategorie jsou

vyd lovány z oblasti duševních poruch na základ p evážn statisticky definovaných množin spole n

sdílených znak ), empirický (v úvahu jsou brány pouze takové

fenomény a znaky, které jsou schopni exaktn pozorovat a dokázat) a polytetický (pro diagnostickou kategorii je rozhodující stanovený po et definovaných znak , nikoli jediný, podstatný a ur ující znak). Výsledkem jsou systémy diagnostických t íd a kategorií dušeních poruch sestavených opera ním zp sobem a

jsou považovány za

hlavní „taxonomickou“ vlnu psychiatrického myšlení v dnešní dob (Smolík, 1996). Oba tyto systémy adí depresivní poruchy do kapitoly afektivních poruch. Tento termín ozna uje skupinu klinických stav , spole ným rysem kterých, je porucha nálady, která je bu

povznesená (u bipolární poruchy, v manické period ) nebo depresivní. Velké

rozlišení v rámci poruch nálady je mezi „bipolární“ (v minulosti nazývanou manickodepresívní poruchou) a „unipolární“ depresivní poruchou, a v rámci „unipolární“ deprese 10

rozlišení mezi velkou depresí (ozna ení používané v DSM-IV) nebo depresivní fází (ozna ení používané v MKN-10) a dystymní poruchou (termín používaný ob ma klasifikacemi). 1. 1. Velká depresivní porucha Co se týká velké deprese nebo depresivní fáze, diagnostikuje se pouze v p ípad chýb ní (v minulosti nebo v sou asnosti) manických symptom

a jejím základním

p íznakem je bu dysforická nálada nebo ztráta zájmu i prožitku ve všech nebo tém všech obvyklých innostech a zábavách. Tato porucha je výrazná, p etrvávajíci a spojená s dalšími symptomy, v etn

poruchy chut

k jídlu, zm ny váhy, poruchy spánku,

psychomotorické agitovanosti nebo zpomalenosti, poklesu energie, pocit bezcennosti nebo viny, t žkosti v koncentraci nebo myšlení, nerozhodnosti a myšlenek na smrt nebo sebevraždu i sebevražedných pokus . Diagnostická kritéria pro Velkou depresivní epizodu podle DSM-IV (APA 1994) P t (nebo víc) z následujících symptom je p ítomných tém týdn

každý den po dobu dvou

a p edstavují zm nu oproti p edchozímu fungování: aspo

jedním z t chto

symptom je bu (1) depresivní nálada nebo (2) ztráta zájmu nebo radosti. (1) depresivní nálada v tšinu dne (2) výrazný pokles zájmu nebo radosti v (tém ) všech innostech v tšinu dne (3) signifikantní úbytek na váze i p es nedržení diety, nebo p írustek na váze (nap . o víc než 5 procent t lesné váhy za m síc); anebo pokles nebo zvýšení chuti k jídlu (4) insomnie anebo hypersomnie (5) psychomotorický neklid anebo zpomalenost (pozorovatelná druhými) (6) únava anebo ztráta energie (7) pocity zbyte nosti nebo nep im ené pocity viny

11

(8) pokles

schopnosti

myslet

nebo

se

koncentrovat anebo nerozhodnost (9) vracející se myšlenky na smrt (ne pouze strach ze smrti), opakující se suicidální ideace, specifický suicidální plán nebo suicidální pokus B. Symptomy nespl ují kritéria pro epizodu smíšené nálady. C. Symptomy zp sobují klinicky signifikantní tíse nebo zhoršení v sociální, pracovní nebo jiné významné oblasti fungování. D. Symptomy nejsou d sledkem p ímých fyziologických ú ink

n jaké látky (nap .

drogového abúzu, medikace) nebo celkového zdravotního stavu. E. Symptomy nejsou p iléhav ji vysv tlitelné bolestnou ztrátou, tj. po ztrát milované osoby symptomy p etrvávají déle než dva m síce nebo jsou charakterizované výrazným zhoršením fungovaní, chorobnou zaujatostí zbyte ností, suicidální ideací, psychotickými symptomy nebo psychomotorickou zpomaleností. (Citováno podle DSM-IV) Symptomy Depresivní fáze (F32) podle MKN-10 (1992) Kritéria pro depresivní fázi, jak je uvádí MKN-10 jsou formulované stru n ji, ale v zásad pokrývají stejný obraz, jaký je charakteristický pro velkou depresi podle DSMIV. Jedinec obvykle trpí depresivní náladou, ztrátou zájmu a radosti a redukcí energie, co vede ke zvýšené unavitelnosti a poklesu aktivity. Obvyklá je výrazná unavenost i po lehké námaze. Dalšími obvyklými symptomy jsou: (a) zhoršené soust ed ní a pozornost, (b) snížené sebev domí a sebed v ra, (c) pocity viny a bezcennosti (i p i atace mírného typu), (d) smutný a pesimistický pohled do budoucnosti, (e) myšlenky na sebepoškození a sebevraždu, (f) poruchy spánku, (g) snížená chu k jídlu. (Citováno podle MKN-10)

12

Skleslá nálada se ze dne

na den m ní málo, neodpovídá okolnostem a m že se

v pr b hu dne charakteristicky m nit. N kdy m že být místo deprese výrazn jší úzkost, stísn nost a motorická agitovanost. Zm na nálady se m že maskovat podrážd ností, histriónským chováním, abúzem alkoholu, prohloubením fobických nebo obsedantních p íznak , hypochondrií. Nejtypi t jšími p íznaky jsou ztráta zájmu nebo radosti z aktivít, které obvykle bývají p íjemné, chyb ní emo ní reaktivity na normáln p íjemné okolí a události, ranné probouzení se o dv hodiny nebo i více d íve než obvykle, horší prožívání deprese ráno, výrazná ztráta chuti k jídlu a úbytek na váze, výrazná ztráta libida, celkové psychomotorické zpomalení nebo agitovanost. mírným, st edn

Diferenciace mezi

t žkým a t žkým stupn m deprese spo íva ve složitém klinickém

úsudku, který vychází z po tu, typu a závažnosti symptom

a p ítomné sociální

dysfunkce. I p esto, že je všeobecná shoda v tom, že velká deprese je heterogenní porucha, neexistuje dostate ný empirický základ a konsenzus ohledn

v tšiny klinicky

používaných subtyp , jako je melancholická, endogenní a sezónní deprese. Velká deprese s melancholií je variantou velké deprese, která je charakterizována hlavn

z etelnou ztrátou schopnosti t šit se. MKN-10 melancholii zahrnuje do

subkategorie Depresivní fáze, F32.2 T žká depresivní fáze bez psychotických p íznak . DSM-IV (1994) je v jejím definování obsažn jší a specifikuje melancholii následujícími p íznaky: Melancholické rysy podle DSM-IV (APA 1994) A. V pr b hu nejt žší periody sou asné epizody se objevuje jeden z následujících p íznak : 1. Ztráta radosti ve všech nebo tém

všech aktivitách.

2. Chyb ní reaktivity na obvykle p íjemné podn ty (necítí se lépe, dokonce ani do asn , když se stane n co dobrého). B. T i nebo více následujících p íznak : 1. Výrazná depresivní nálada (tj. depresivní nálada je prožívána jako výrazn odlišná od pocitu, který je prožívaný po smrti milované osoby) 2. Deprese je pravideln horší ráno 3. V asné ranné probouzení se (alespo 2 hodiny p ed obvyklým asem probouzení se) 13

4. Výrazná psychomotorická zpomalenost nebo agitovanost 5. Významné nechutenství nebo ztráta na váze 6. Nadm rné nebo nep im ené pocity viny (Citováno podle DSM-IV) Termín endogenní deprese se v minulosti používal pro ozna ení t žké, periodicky se opakující deprese, u které se etiologicky uvažovalo p edevším o hereditárn podmín né poruše „biochemie mozku.“ Sou asné systémy ji

adí k Periodické (rekurentní)

depresivní poruše (F33 podle MKN-10), tj. považují ji za projev bu

unipolární

depresivní poruchy nebo bipolární afektivní poruchy (kde se st ídá s manickou fází). MKN-10 však do této kategorie adí i periodické epizody depresivní reakce, reaktivní depresi i psychogenní reakci a sezónní depresivní poruchu, co zp sobuje pojmovou nejasnost, protože depresivní syndrom jako reakce na závažný stres se objevuje i mimo kapitoly Afektivních poruch, a to v kapitole o Neurotických poruchách, poruchách vyvolaných stresem a somatoformních poruchách. Tady v podkapitole Jiné úzkostné poruchy najdeme Smíšenou úzkostn depresivní poruchu (F41.2) a v podkapitole Reakce na závažný stres a poruchy p izp sobení Krátkodobou depresivní reakci (F43.20) a Protrahovanou depresivní reakci (F43.21). Jak však upozor ují VanValkenburg a Akiskal (1985), v psychiatrické praxi se diagnóza deprese používá spíše pro p ípady, kdy „p í ina syndromu není známá, podobn jako hore ka neznámého p vodu.“ Jako deviaci od normální nálady m žeme depresi p irovnat k hore ce, která je odchylkou od normální t lesné teploty. Podobn

jako deprese, hore ka je syndromem s množstvím dalších

symptom v etn zimnice, t esu, svalového ztuhnutí, pocit neklidu, bolesti hlavy, n kdy citlivosti na sv tlo, záchvat a dokonce úmrtí. V antice se samotná hore ka považovala za nemoc. Až v sou asnosti se hore ka – s výjimkou hore ky neznámého p vodu – p estala považovat za diagnózu, ale chápe se spíše jako manifestace takových nemocí, jako je ch ipka, malárie, zápal plic a podobn . Oba klasifika ní systémy, DSM-IV i MKN-10, hovo í i o depresi s psychotickými rysy. Vyskytuje se asi u 15-20 procent p ípad a krom jiného se manifestuje bludy a halucinacemi, které jsou kongruentní s náladou, a depresivním stuporem. Bludy kongruentní s náladou jsou bludy, které souvisejí s extrémn nízkým sebev domím, chudobou, pocitem viny, smrtí, nihilizmem nebo potrestáním. Mohou se objevovat halucinace nej ast ji sluchové, pacient nap íklad slyší hlas volající o pomoc nebo hlas

14

volající jeho jméno. O depresivním stuporu hovo íme, když je pacient mutistický a nereaguje. Menší závažnost mají tzv. sezónní deprese (F33.0 nebo F33.1 podle MKN-10), které mají pozoruhodnou podobnost s obrazem charakteristickým pro depresivní fázi bipolárního onemocn ní. P íznaky se pravideln objevují na podzim a zvýraz ují se až do zimního slunovratu, po kterém obvykle následuje postupná remise. Od pacient b žn m žeme slyšet, že se nejlépe cítí v letních m sících, p edevším za jasných slune ních dn . V depresivním období poci ují dráždivost, smutek a ur ité psychomotorické zpomalení. Zvýšená pot eba uhlohydrát

vede k tendenci p ejídat se a nabírat na váze,

p edevším b hem zimy. P ítomná bývá i hypersomnie a stažení

se z ur itých

spole enských aktivit, avšak rodinné nebo pracovní povinnosti a výkony bývají zachovány. 1. 2. Dystymie Dystymie, v minulosti nazývána depresivní neurózou, je chronická dlouhotrvající forma deprese, která mnohé ze svých charakteristických symptom

sdílí

s velkou

depresí, symptomy však mají tendenci k menší závažnosti. Osoba tyto symptomy prožívá asto léta p edtím, než jí je dystymie diagnostikována, pokud k tomu v bec dojde. Vzhledem k tomu má nemocný tendenci v it, že deprese je sou ástí jeho charakteru a vede ho to k tomu, že o svých t žkostech nehovo í ani s léka i, ani s rodinou i p áteli. N kte í hovo í o chronickém stresu a u t chto lidí je v tší pravd podobnost, že se u nich rozvine velká deprese. Této chronické form deprese se tak dostává mén pozornosti než její akutní variant , ale i p esto by se m la brát vážn , protože postihuje asi 3 procenta dosp lé populace a pravd podobnost jejího výskytu u žen je znovu až dvakrát vyšší než u muž

(Klerman, Weissman, Rounsaville, Chevron, 1984). Z tohoto hlediska má

dystymní porucha slabší pr b h než akutní velká depresivní porucha - pacienti trpí depresí v tšinu asu bez trvanlivé úlevy a když se za nou dožadovat lé by, trpí už po desetiletí. Toto „tiché trápení se“ je rysem, jímž se dysthymní pacienti liší od pacient s jinými depresivními poruchami. Weissman, Markowitz a Klerman (2000) uvád jí, že v pop edí prožívání u dystymních pacient jsou pocity viny, beznad je a bezcennosti a pacienti jsou asto p esv d ení, že tyto symptomy mají po celý život, proto je p ijímají jako sou ást vlastní osobnosti. V pot eb oprávnit svoji existenci mají tendenci tvrd pracovat, mají 15

však málo energie, t žko se koncentrují a dokonce i když dosahují výkony, považují se za podvodníky, mají pocit, že jejich osobnost je v n em vadná. Proto pouze neochotn dovolují druhým, aby se jim p iblížili, když se obávají, že by mohli odhalit, jací jsou uvnit „zlí.“ Z toho pramení i jejich charakteristické interpersonální problémy – ve vztazích, do kterých vstupují, jsou zranitelní vzhledem na t žkosti v oblasti takových sociálních dovedností, jako je sebeprosazování a exprese hn vu. Proto se asto vyhýbají sociální pozornosti a d v rným vztah m a obvykle žijí sami.

U mnohých pacient se

však v ur itém kritickém ase rozvinou dodate né depresivní symptomy a potom napl ují kritéria pro „dvojitou depresi“ (velká deprese nadstavená na dystymní poruchu). Dystymní porucha podle DSM-IV (1994) A. Po dobu nejmén dvou let pacient v tšinu dní udává depresivní náladu nebo se druhým jeví depresivní v tší ást dne. B. Když je depresivní, pacient má dva nebo více z následujících p íznak : 1. zvýšená nebo snížená chu k jídlu, 2. hypersomnie nebo insomnie, 3. únava nebo pokles energie, 4. pokles sebev domí, 5. snížení koncentrace a rozhodnosti, 6. pocity beznad je a pesimizmu, 7. nadm rná svalová bolest, p edevším v zádech a v nohách. C. Po dobu dvou let tyto symptomy nikdy nevymizí na období delší než dva m síce po sob . D. Po dobu prvních dvou let tohoto syndromu pacient nem l epizodu velké deprese. E. Pacient nem l žádnou manickou, hypomanickou nebo smíšenou epizodu. F. Pacient nikdy nenapl oval kritéria pro cyklotymní poruchu. G. Tato porucha neexistuje v kontextu n jaké chronické psychózy (jako je schizofrenie nebo porucha s bludy). H. Symptomy nejsou zp sobené n jakým celkovým zdravotním stavem nebo užíváním lék , v etn p edepsaných lék . I. Na rozdíl od velké deprese tyto symptomy nemusí vždy rezultovat v klinicky signifikantní tísni nebo zhoršení sociálního, pracovního, akademického fungovaní nebo fungovaní v jiných hlavních oblastech. Lidé s dystymií obvykle dokážou dob e 16

zvládat své každodenní životy (obvykle díky tomu, že se drží rutinních postup , které dávají pocit jistoty). (Citováno podle DSM-IV) MKN-10 definuje dystýmii podobn , spojuje jí s poruchou v minulosti ozna ovanou jako depresívní neuróza a upozor uje na její charakteristickou chronicitu. Do obrazu dystymie však

adí i „depresivní poruchu osobnosti,“ která je mezi hlubinn -

psychologickými autory (nap . Schwidder 1993, Bräutigam 1993, Riemann, 2007) považována spíše za tzv. neurotickou strukturu osobnosti a v mírn jší form vlastn p edstavuje variantu normy. Její azení do obrazu dystymie je pravd podobn dané tím, že tito lidé s dystymními pacienty sdílejí ur ité spole né charakteristické znaky i rysy pozorovatelné v chovaní a vztahování se k druhým lidem – submisivita a podrobivost, plachost, závislost a nedostatek asertivity a problémy s expresí hn vu. Toto pojetí p edkládá i Lerner (1991), který jako základní rysy tzv. depresivního charakteru jmenuje vážnost, kritickost, sv domitost a sebekontrolování. Krom t chto rys

je p ítomný

chronický pocit bezcennosti, pesimismus v názorech a o ekávání zklamání. Tento typ osobnosti má mimo ádnou pot ebu lásky a souhlasu ze strany druhých, což ji iní mimo ádn

zranitelnou na odmítnutí nebo zklamání. P i opakované zkušenosti

s odmítnutím za ínají mít pesimistický pohled a dospívají k p esv d ení, že nemohou dostat dost lásky. Hyperkriti nost k sob spolehlivost, vážnost a serióznost.

je podmín ná požadavku superega na

Ko eny této osobnostní struktury leží v specifických

podmínkách raného vývoje, které dynami tí neurozologové charakterizují svazující atmosférou „dusivé oráln -inkorporatívní lásky“ nedovolující rozvoj ani p irozené, pro život pot ebné agrese, resp. citu pro ni. V d sledku takového p ístupu jsou i p irozené agresivní impulzy (hn v, asertivita, expanze, uspokojování vlastních separátních pot eb) odcizené. Jejich p ítomnost je prožívána úzkostn , jako n co, co ohrožuje vztah s druhým, depresivn

strukturovaná osoba je neustále vedená „strachem ze ztráty

objektu“ (Riemann, 2007) a z toho potom vyplývá charakteristický vzorec vztahového fungování – podrobivost, p izp sobivost, neschopnost odporovat, vyhledávání až symbiotických vztah . Strach ze ztráty objektu je tedy vede k patologickému zacházení s agresivitou ve smyslu trvalého boje s agresivitou. Situace, které u jiných lidí evokují hn v, u nich vyvolávají depresi. Spíše než do obrazu deprese se tito lidé ve vztahových situacích dekompenzují do obrazu rozli ných somatizujících nebo konverzních t žkostí, jakými jsou bolesti hlavy, zad, zažívací potíže, somatizované úzkosti a pod. (Polák, 2009). 17

1. 3. Smíšená úzkostn depresivní porucha (F41.2) podle MKN-10 (1992) Jak již bylo zmín no, depresivní obtíže v mírn jší intenzit se objevují i v reakci na psychosociální stres a zkušenost potvrzuje, že se jedná o poruchy velmi asté. S t mito pacienty se asto m žeme setkat i mimo psychiatrických ambulancí, u léka

prvního

kontaktu a – jak uvádí MKN 10 – ješt více jich existuje v populaci, aniž by kdy vyhledali psychiatrickou i léka skou pomoc. Podle MKN-10 jsou u této poruchy p ítomné symptomy úzkosti i symptomy deprese, avšak žádný z nich nep evládá v takovém rozsahu, aby oprav oval diagnózu n které z úzkostných i depresivních poruch. Podmínkou použití této diagnózy je p ítomnost n kterých vegetativních symptom (t es, palpitace, sucho v ústech apod.) a MKN 10 doporu uje, aby v p ípad , že z praktických d vod m že být stanovena pouze jedna diagnóza, byla dána p ednost diagnóze deprese. 1. 4. Epidemiologie depresivních poruch Pozoruhodná jsou zjišt ní, která se týkají epidemiologie depresivních poruch – DSMIV i MKN-10 ve shod s dalšími epidemiologickými studiemi (Flaherty, Channon, Davis, 1998) konstatují, že v r zných kulturách se deprese u žen objevuje ast ji než u muž . Krom toho je typické, že jde o ženu v st edním v ku a výskyt deprese vzr stá po pubert , nejvíce mezi v kem 18 a 44 let a do jisté míry klesá v pozd jším v ku. Co se týká velké deprese, Weissman, Markowitz, Klerman (1996) shr ují zjišt ní epidemiologických studií, které se v osmdesátých letech provád ly v celkem odlišných kulturách. Všechny studie provád né ve Spojených státech, Kanad , Portoriku, Francii, Západním N mecku, Itálii, Libanonu, Korei a na Novém Zélandu p esv d iv ukazují, že výskyt deprese je vyšší u žen než u muž . I když se výskyt deprese od krajiny ke krajin liší, její p evaha u žen je ve všech kulturách konzistentní. Toto zjišt ní potvrzují také studie provád né ve Spojených státech v devadesátých letech. Studie také ukazují, že pohlavní rozdílnost ve výskytu prvního nástupu deprese za íná brzy, kolem t inástého až patnáctého roku v ku, a p etrvává celý život. Vrchol prvních nástup je v ase rození d tí a pokles je po ty icátempátém roku v ku. Neexistují d kazy o nár stu nástup b hem menopauzy. Longitudinální sledování nazna uje, že depresivní ženy mají delší epizody deprese než muži a nižší po et spontánních remisí. Studie se shodují i v pohledu na 18

p í iny t chto pohlavních rozdíl - shodn konstatují, že vysv tlení stále z stává nejasné. Studie také zjistily d ív jší v k nástupu deprese u mladších generací po 2.sv tové válce. I když ženy m ly vyšší pom r depresí než muži ve všech zemích, studie ve Spojených státech nazna ují, že v posledních desetiletích rychleji roste výskyt deprese u muž .

19

2. TEORIE VZNIKU DEPRESE, BIOLOGICKÁ LÉ BA A PSYCHOTERAPIE I když postupy a techniky mnohých terapeutických škol mají asto spole ný základ a spole né terapeutické cíle (pomoc pacientovi získat pocit zvládání, p ekonání sociální izolace, znovunastolení pocitu sociální p íslušnosti a smyslu života), zdá se, že neexistuje jediná dominantní škola a konsenzus, co se týká otázky, jak nejlépe chápat p í iny, prevenci a lé bu duševních poruch. Psychiatrický p ístup k lé b depresivních poruch je jednozna n

biologicky orientovaný a to jak v chápání p í in deprese, tak i ve

volených lé ebných postupech. Z psychoterapeutických sm r

se do pop edí dostává

zejména kognitivn -behaviorální p ístup, racionáln -emo ní terapie a r zné dynamické sm ry. V posledních

letech zaujala Seligmanova teorie nau ené bezmocnosti

a interpersonální terapie. 2. 1. Biologické faktory a lé ba afektivních poruch V decké studie (Heretik, Heretik Jr. a kol., 2007; Flaherty, Channon, Davis, 1988) uvádí, že u psychiatricky normální populace je riziko výskytu unipolární poruchy až 515%, p i emž výskyt onemocn ní u p íbuzných pacient

je 1,5 až 3-krát vyšší než

u normální populace. Toto riziko u sourozenc

stoupá až na 7,4% a p i

onemocn ní aspo

jednoho

z rodi

pacient

je procento výskytu dokonce až 23,8%.

I porovnávání výskytu afektivních poruch u monozygotních a dizygotních dvoj at potvrzuje vyšší výskyt t chto poruch u jednovaje ných dvoj at než u dvouvaje ných a to v pom ru 4:1. Všechny tyto výsledky p esv d iv potvrzují p edpoklad o významnosti genetických faktor u depresivní poruchy. Mechanismus genetického p enosu p esto není doposud úpln

jasný – uvažuje se o genetickém p enosu bipolární poruchy na X-

chromozomu, v p ípad pacient s afektivními poruchami se potvrzuje vyšší výskyt zm n na chromozomech 6, 18, 21 a X. Další neurobiologické výzkumy se zam ovaly spíše na biochemické genetické markery a postupn

p išly s adou biologických hypotéz

upozor ujících na zm ny hladin r zných enzym , hormon

i jiných látek

v metabolismu, které sehrávají klí ovou roli v mechanismech vzniku deprese. Flaherty, Channon, Davis (1988) hovo í o nasledujících hypotézách: 1. Katecholaminová hypotéza. Tato hypotéza upozor uje na snížení aminergní aktivity v katecholaminovém (norepinefrin, dopamin) a indolaminovém (serotonin) systému.

20

2. Permisivní hypotéza. Za základní defekt u deprese považuje stav snížené serotoninergní aktivity. 3. Neuroendokrinní hypotézy. Podle této hypotézy deprese souvisí s r znými zm nami v sekreci hormon , jako je zvýšená sekrece kortisolu, ztlumená reakce r stového hormonu,

ztlumená

reakce

thyrostimula ního

hormonu,

snížená

sekrece

luteiniza ního hormonu a poruchy sekrece vasopresinu a kalcitoninu. 4. Cholinergní hypotéza. Základ deprese m že tvo it narušení rovnováhy mezi noradenergním a cholinergním neurotransmitterovým systémem. Základem deprese je zvýšení pom ru mezi t mito systémy. 5. Hypotéza klesající regulace. Jde o snížení receptorové denzity (prostupnosti) na postsynaptické membrán , pri emž receptorová afinita z stává stabilní. To vysv tluje, pro se klinické ú inky antidepresivní lé by nedostavují i n kolik týdn , i když její ú inek na neurotransmitterovou ativitu je pozorovatelný už po n kolika dnech. 6. Spánková hypotéza. P i depresi se vyskytují n které poruchy spánku, které se manifestují i ve zm nách spánkového EEG u depresivních pacient . 7. Membránová

hypotéza.

Tato

hypotéza

p edpokládá

ur itou

nedostate nost

v mechanizmu p enosu kationt , která je geneticky determinována. Výsledná membránová dysfunkce potom predisponuje osobu k afektivní poruše. To, v em se biologické teorie shodují, je záv r, že se d dí vulnerabilita, která je p ítomná i ve zdraví a aktivizuje se p i p sobení množství vnit ních i vn jších spoušt

,

jakými jsou stres nebo exponované životní události (Heretik, Heretik jr. a kol., 2007). V souladu s hypotézami t chto teorií se lé ebné postupy v p ístupu k depresivním poruchám d lí na nefarmakologické a farmakologické (Vašina, 2002). K nefarmokologickým postup m pat í p edevším elektrokonvulzivní lé ba (ECT), kterou za átkem dvacátého století zavedli Cerletti a Bini (Vašina, 2002). Tato metoda spo ívá v aplikaci elektrického výboje na mozkovou tká a v sou asnosti se považuje za nejú inn jší biologickou metodu u farmakorezistentních pacient

nebo u pacient ,

u kterých se objevují výrazné nežádoucí ú inky psychofarmak. V poslední t etin dvacatého století se za ala používat metoda spánkové deprivace a tzv. fototerapie (lé ba intenzivním sv tlem), které vychází zejména z hypotéz o poruchách tzv. cirkadiánních rytm

(výrazné denní kolísání nálad, sezónní depresivní porucha,

premenstrua ní syndrom). Spánková deprivace se nej ast ji aplikuje p i lé b unipolární deprese s výrazným denním kolísaním nálad, lé ba intenzivním sv tlem je zase vhodná u 21

sezónní depresivní poruchy nebo premenstrua ního syndromu. Spánková deprivace i lé ba intenzivním sv tlem jsou však lé ebné metody spíše s p echodným ú inkem. Nejpreferovan jší formou lé by afektivních poruch je psychofarmakoterapie. Jedná se o formu lé by p i které pacient užívá léky, které ovliv ují biochemické p í iny vzniku deprese. Jak uvádí Vašina (2002), psychofarmaka jsou látky, které výrazn

m ní

psychický stav lov ka. Jsou p edepisována podle mechanizmu jejich ú inku, s cílem navodit úzdravný proces. Na biologické p í iny vzniku afektivních poruch se soust edilo mnoho výzkum , které jako p í inu vzniku deprese zd raz ují zejména nízkou hladinu neurotransmiter (deficit serotoninu, noradrenalinu a dopaminu) a v sou asné dob se v klinické praxi používá široká škála antidepresiv, které se podle doby vývoje a ú inných mechanism

d lí do n kolika generací. Za skute ností, že se jedná o nej ast ji volenou

formu lé by deprese stojí - krom její nesporné ú innosti – i ekonomické tlaky, které hlavn

v posledních dvou desetiletích p inutily zdravotní pé i ve sv t

volit spíše

nízkonákladové formy lé by a antidepresivní medikace je z hlediska asu, ú innosti a nákladovosti ekonomi t jší modalitou než klasické dlouhodobé psychoterapeutické p ístupy. 2. 2. Psychoanalytické a psychodynamické p ístupy Jak konstatují Heretik, Heretik jr. a kol. (2007), spole ným rysem psychoanalyticky i psychodynamicky orientovaných p ístup

k chápání

a lé b

deprese je inspirace

klasickou prací Sigmunda Freuda z roku 1917 Smutek a melancholie. Freud smutek považoval za reakci na ztrátu objektu, p i emž tímto objektem m že být blízká milovaná osoba, ale i takové abstraktní entity, jakou je nap íklad vlast, svoboda i ideály. P i smutku je ztráta vždy v domá, to znamená, že osoba si jasn uv domuje, se ztrátou eho její smutek i zármutek souvisí. N kdy si však osoba neuv domuje, co se ztratilo a p esto ztrácí zájem o sv t a o lidi, stahuje se do sebe, prožívá bolestnou rozladu a propadá beznad ji a pesimizmu, obvi uje sebe sama jako ni emného, bezcitného, škodícího ostatním a proto zavrženíhodného. Taková reakce je již chorobná a Freud ji ozna oval jako melancholii. Od smutku se melancholie liší nejen tím, že se odehrává na nev domé úrovni, ale i tím, co Heretik, Heretik jr. a kol. (2007) charakterizují jako poruchu sebev domí, „snížení Jáských cit “ – p i smutku se ochuzeným a prázdným stává vn jší sv t, p i melancholii je to samotné Já. N která sebeobvin ní melancholika mohou znít jako oprávn né sebekritické soudy, typické je však chyb ní studu, který je 22

p ítomný u zdravé lítosti; melancholik tyto soudy o sob

podává s hlubokým

nevyvratitelným p esv d ením, jakoby v nich zažíval uspokojení. Terapeutická pozorování p itom zjiš ují, že n která obvin ní, adresovaná sob , se hodí spíše na objekt, který melancholik ztrácí. To znamená, že vý itky v i objektu jsou p esunuty na vlastní Já. Freud a mnozí jeho následovníci (Heretik, Heretik jr. a kol., 2007) to vysv tlují tím, že – podobn jako p i smutku – došlo k ot esu objektního vztahu, ale libidózní energie není p esunutá na jiný vn jší objekt ( ešení p i smutku), nýbrž libido se stáhne do vlastního Já a náhradou objektního obsazení se stává regresivní narcistická identifikace. Jinými slovy, melancholikovo Já objekt oráln pohltí, p ivt lí i p isvojí si jej, ud lá jej svou sou ástí a pak se mu v sob mstí. Požitek, který v tom smyslu sebetrýze p ináší, potom pravd podobn terapeut

stojí i za melancholikovou rezistencí v i snahám okolí

mu jeho p esv d ení o sob

vymluvit

i zm nit a za

i

asto p ítomnými

sebevražednými sklony melancholik . V práci s depresí i melancholií klasická psychoanalýza postupovala podobn jako p i lé b jiných poruch, to znamená v dlouhodobém terapeutickém procesu se soust e ovala na nev domý materiál, analýzu p enosu a odporu s cílem dosáhnout energetického p eobsazení. Míra utrpení oslabující motivaci pacient k dlouhodobé psychoterapeutické práci, riziko sebevražedného jednání u hlubokých depresí a melancholií a v neposlední ad i celková asová a finan ní náro nost vedla k tomu, že dlouhodobá psychoanalytická lé ba se pro naprostou v tšinu pacient stala nepoužitelnou i nedostupnou. Ve druhé polovin 20. století proto celá ada psychoanalyticky i psychodynamicky orientovaných terapeut (Beck 1993, Malan 1979, Gustafson1986, Garfield, 1989) nabízí širokou škálu krátkodobých psychoterapeutických p ístup , které se opírají o základní principy hlubinn psychologických teorií o vývoji osobnosti a teorie lé by, p ichází však se strukturovanými terapeutickými postupy s daleko nižší asovou náro ností, a díky tomu se pot ebná psychoterapeutická pé e znovu zp ístup uje v tšímu množství indikovaných pacient . 2. 3. Interpersonální terapie Jedním z nejmodern jších krátkodobých terapeutických p ístup , který se adí mezi psychodynamické sm ry, je interpersonální psychoterapie (IPT). Její auto i, ameri tí psychiat i Gerald Klerman a Myrna Weissmanová, ji poprvé p edstavili v 80. letech minulého století jako speciální p ístup pro lé bu depresí, v sou asnosti ve sv te probíhají 23

studie jejího použití i u jiných psychických poruch (Weissman, Markowitz, Klerman, 2000). Základní ideou IPT je, že psychiatrické poruchy - v etn deprese - se bez ohledu na podmi ující p í iny obvykle objevují v sociálním i interpersonálním kontextu a psychoterapeutické intervence zam ené na tento kontext budou podporovat pacientovo uzdravování z aktuálních t žkostí a sou asn budou preventivn p sobit proti možnému relapsu nebo op tovnému objevení se deprese. V t chto základních p edpokladech se IPT opírá o tzv. interpersonální školu Adolfa Meyera a H. S. Sullivana. Na rozdíl od psychoanalytické soust ed nosti na minulé a intrapsychické aspekty Meyer v p ístup

zd raz oval

zkušenosti.

Sullivan

psychobiologický interpersonální

pacientovy s podobným

sou asné d razem

psychosociální prosazoval

a

termín

„interpersonální“ jako jakousi protiváhu ke – v té dob dominujícímu – intrapsychickému p ístupu. D raz IPT na interpersonální a sociální faktory v chápání a lé b deprese navazuje i na práce dalších klinik , jakými jsou Fromm-Reichmannová, Frank, Cohen, Arieti a Bemporad (Klerman, Weissman, Rounsaville, Chevron, 1984). IPT spojuje depresivní syndrom s pacientovou interpersonální situací v rámci jedné ze ty interpersonálních problémových oblastí, kterými jsou: 1. Zármutek, to znamená složitá ztráta v d sledku úmrtí milované osoby. 2. Rozpor týkající se interpersonální role. Jedná se o konflikt s významnou osobou (partner, jiný len rodiny, blízký p ítel, spolupracovník atd.). 3. P em na role. Tato oblast se týká každé zm ny v životním postavení (za átek nebo konec vztahu i dráhy, p est hování se, povýšení, odchod do d chodu, ukon ení studia, práce, diagnóza n jakého onemocn ní atd.). 4. Interpersonální deficit. Pacient má významný nedostatek v oblasti sociálních dovedností a v d sledku toho má problémy v iniciovaní nebo udržovaní vztah . Interpersonální p ístup se specificky aplikuje na chápání klinické deprese, která má – podle jejich autor – t i složky i procesy: 1.

Symptomová

funkce.

a neurovegetativních p íznak

IPT

p edpokládá,

a symptom

že

vývoj

depresivního

(porucha spánku a chut

afektu

k jídlu, nízka

energie, denní variace v nálad atd.) má biologické i psychologické spoušt e. 2.

Sociální a interpersonální vztahy. Interakce v sociálních rolích s dalšími osobami

jsou odvozené z u ení založeném na zkušenostech z d tství, sou asném sociálním posilování a osobním zvládání a kompetenci.

24

3. Osobnostní a charakterové problémy. P etrvávající rysy, jako je inhibice exprese hn vu nebo pocit

viny, chudá psychologická komunikace se signifikantními

druhými a t žkosti se sebehodnocením, determinují reakce osoby na interpersonální zkušenost. Osobnostní vzorce tvo í sou ást predispozice osoby k depresivním epizódám. IPT se snaží intervenovat zejména v prvních dvou z t chto t í proces , v symptomové funkci a sociálních a interpersonálních vztazích. Vzhledem na relativn krátkou délku (IPT pracuje v kontextu 16 terapeutických sezení) a nízkou úrove psychoterapeutické intenzity, se nesnaží ovlivnit n které z trvalých aspekt

osobnostní struktury, i když osobnostní

fungovaní bere v úvahu. Na druhé stran mohou mnozí pacienti získat nové sociální dovednosti, které jim mohou pomoci kompenzovat i mnohé osobnostní t žkosti. IPT považuje za významný rovn ž vliv rané zkušenosti, ale v samotné terapii se soust e uje spíše na terapii „tady a te .“ IPT tedy pracuje hlavn se sou asnými problémy, orientuje se na p ítomnost a zasahuje do tvorby symptom , sociální adjustace a interpersonálních vztah , klade d raz na frustrace, úzkosti a touhy definované v interpersonálním kontextu. Cílem lé by je podpo it zvládání sou asných sociálních rolí a adaptace na interpersonální situace. Celkovou strategií IPT je uvést pacientovy reakce na lé bu do souvislosti s jeho zp sobem zvládání interpersonálních problém

mimo lé bu a pomoci mu nau it se

alternativním zp sob m zvládání t chto reakcí v terapii i mimo ní. 2. 4. Racionáln -emo ní terapie Alberta Ellise Mezi historicky starší teorie o p í inách vzniku deprese pat í v podstat

kognitivn

behaviorální model, který v rámci svojí racionáln -emo ní terapie (RET) rozpracoval Albert Ellis už v polovin

50. let minulého století (Zeig, 2005). Ellis vychází

z p edpokladu, že emo n nabité d sledky v etn deprese a úzkosti jsou do zna né míry ovlivn né systémem názor , postoj

a p esv d ení jedince (tzv. belief system). Jeho

schéma je specifickou formou klasického behaviorálního schématu S – O – R, kde O (organizmus, osobnost) také znamená soubor v len ných intervenujúcich prom nných, které ovliv ují naši reakci. Ellis si z tohoto souboru intervenujícich prom nných vybírá myšlení, protože podle jeho názoru má myšlení klí ový význam pro p im ené nebo nep im ené emo ní reakce a zd raz uje p itom hlavn význam iracionálních p esv d ení „m l bych“ a z nich vyr stajících sebepodrývajících forem chování. Toto iracionální 25

myšlení je obvykle posilováno p íkazy rodi

a vlivy rodinného prost edí. P íkladem

takovýchto myšlenek jsou nap íklad p esv d ení jako: „Je nutné, aby lov ka m li všichni rádi a oce ovali ho.“

„Když v ci nejsou takové, jak si p ejeme, je to katastrofa.“ „Lidské

št stí je zp sobené vn jšími událostmi, které není možné ovlivnit.“ „Je jednodužší se životním nep íjemnostem a zodpov dnosti vyhnout, než se jim postavit elem.“ a pod. Podle Ellise jsou takovéto iracionální p esv d ení sebezni ující, protože jsou vždy doprovázené nevhodnými emocemi a chováním a sebapodrývající chování op t pramení z dysfunk ních kognicí a emocí. Hlavní úlohou psychoterapeuta je potom p sobit na logické myšlení pacienta a odstranit tak jeho nerealistické názory a p esv d ení, tedy vypracovat u n j racionální životní filozofii (tzv. efektivní nová filozofie). Terapeut pacientovi pomáha odhalit jeho iracionální p esv d ení a pomocí otázek a logických argumentací je zpochyb uje. Nezabývá se p íliš minulými ani sou asnými negativními emocemi, ale zam uje se spíš na zpracování názor a postoj pacienta. Poukazuje tedy na souvislost mezi sou asnými stížnostmi a názory, které se hlavní m rou podílejí na nespokojenosti a negativních emocech. Myšlenky a n které techniky racionáln -emo ní terapie sa staly sou ástí lé ebného procesu deprese. 2. 5. Kognitivní terapie Zakladatel kognitívní terapie depresí Aaron Beck byl p vodn psychoanalytikem. Byla to asi práv

psychoanalytická zkušenost s analýzou obsahu sn

a fantazijní produkce

depresivních pacient , která ho inspirovala k vytv ení vlastního terapeutického p ístupu k jejich lé b , tzv. kognitivní terapie depresí. P vodn byla vypracována jako p ístup k lé b unipolární nepsychotické deprese, pozd ji se však aplikovala i na lé ení dalších emo ních poruch, poruch osobnosti, závislostí a na

ešení manželských problém

(Kratochvíl, 1997). Beck definoval tzv. kognitívní trias deprese – negativní obraz sebe (sebesnižování, autoakuzace), negativní obraz sv ta (p edevším sociálního okolí) a negativní obraz budoucnosti (Young, Beck, Weinberger, 1993). Podobn jako Ellis, i Beck vidí hlavní podíl na vzniku deprese v narušeném myšlení. Pacient má

ast ji sklon podléhat

negativním myšlenkám, které Beck nazývá automatické myšlenky. N kdy se ozna ují také jako kognitivní zkreslení nebo kognitivní omyly. N kolik p íklad takových automatických myšlenek uvádí Kratochvíl (1997):

26

1.

Nepodložené záv ry. Záv ry nevyplývají z pozorované skute nosti. P íkladem m že

být, když potkáme na ulici známého, který si nás nevšimne a vyvodíme z toho, že se s námi nechce setkat, že je mu naše p ítomnost nep íjemná. 2.

Zkreslený výb r fakt . Nepodstatný detail je vytržený z kontextu. „Usmála se na

n j. Ur it spolu n co mají“. 3.

Nep im ené zevšeobec ování. Na základ

jednotlivého p ípadu se vyvozuje

všeobecné pravidlo. „Nepovedlo se mi to. Nikdy se mi nic nepovede“. 4.

P ehán ní a bagatelizace. Maximalizují se

neúsp chy a nep íjemné zážitky,

minimalizují se p íjemné zážitky a zásluhy. Nap íklad rodina strávila hezký týden na rekeaci. „Byla to zkažená dovolená. Poslední den jsme se pohádali“. 5.

Vztahova nost. Jedinec vztahuje na sebe v ci, které se ho ve skute nosti netýkají,

nebo na sebe p ebírá nadm rnou zodpov dnost. „Protože jsem tam nep išel v as, tak jsem to všechno pokazil“. 6.

Pohled ernými brýlemi. Vidí se p evážn to, co je špatné. lov k, který se vrací ke

svému autu a vidí, že je má zne išt né od pták , si pomyslí. „To už je m j osud. Ptáci se vždycky musí (… ) práv na moje auto“. (Kratochvíl, 1997) Kognitivní terapeut u í pacienta rozeznávat tyto myšlenkové automatismy a brát je pouze jako hypotézy, které je t eba podrobit logické kritice. Sou asn

se snaží

pacientovi nabídnout jiné alternativy, tj. jiné myšlenky obsahující i kladné stránky života (nap . „n co je na tom špatn a n co dob e“). Terapeut tedy pacientovi ne íká, které jeho názory jsou správné nebo nesprávné, ale pomocí otázek na smysl, užite nost i d sledky jeho názor mu pomáhá aby sám došel k logickým záv r m. Základem terapeutovi práce je tzv. sokratovský dialog (Heretik, Heretik Jr. a kol., 2007); terapeut klade otázky tak, aby pacient sám došel k logickým záv r m. Terapeut rovn ž depresivní pacienty u í, aby krom

logického uvažování dokázali p ekonávat tendenci k ne innosti a zd raz uje

prožívání radosti ze spln ní i malých úkol . 2. 6. Teorie nau ené bezmocnosti Martina Seligmana Teorie nau ené bezmocnosti, se kterou v 70. letech vystoupil americký psycholog Martin Seligman, nabízí další vysv tlení vzniku deprese. Nau ená bezmocnost je stav, který se u n kterých lidí objevuje, když mají pocit uvíznutí v situacích, které provokují vysokou hladinu úzkosti. Za t chto okolností tito lidé dospívají k p esv d ení, že mezi jejich chováním a danou nep íjemnou okolností neexistuje žádný vztah. 27

Martin Seligman se v noval mnohým výzkum m zam enených na vyhýbavé u ení a zjistil, že se v našich životech n kdy setkáváme s událostmi, které nejsme schopni kontrolovat (traumatické události, ztráta zam stnání, smrt milované osoby). Opakovaným zážitkem nekontrolovatelnosti, kdy jsou naše chování a jeho následky vzájemn nezávislé, se m že vyskytnout reakce, kterou nazval nau ená bezmocnost (Hall, Lindzey, 2002). Nau ená bezmocnost v sob

zahrnuje t i složky. Seligman tvrdí, že

lov k

konfrontován se situací, v níž se nem že bránit nebo se jí vyhnout, zažívá silný citový a emo ní rozvrat, který má za následek, že lov k ztrácí motivaci, p estává usilovat o to, aby z takové situace unikl a vzdává se. Takový emo ní rozvrat a redukce emocí má potom za následek kognitivní deficit - osoba p estává vyvíjet usílí k hledání ešení i v podobných situacích, ve kterých je možná kontrola. Za extrémn stresujících podmínek m že tento stav vyvolat nejenom t žké duševní poruchy, ale i fyzické onemocn ní i dokonce smrt (Spinelli, 1989). Chování lidí s nau enou bezmocností je podobné chování depresivních osob, proto se Seligman domnívá, že fenomén nau ené bezmocnosti a deprese mají spole ný základ, resp. extrémní bezmocnost zvyšuje riziko vzniku depresivního syndromu. Seligman do své teorie zahrnuje i osobnostní prom nnou, kterou nazývá „vysv tlovací styl“ (Hall, Lindzey, 2002). Tento styl se týká charakteristického stylu každého lov ka, který používá pro vysv tlování událostí objevujících se v jeho život . O tom, jestli je lov k náchylný k pocit m bezmoci a deprese, rozhoduje podle Seligmana jeho konkrétní, osobitý zp sob zvládání nep íznivých životních okolností. Heretik, Heretik jr. a kol. (2007) uvád jí tyto faktory, které mají dopad na vysv tlovací styl: externalita – internalita, globalita – specificita, stabilita – instabilita. Podle Seligmana je pro osoby s depresí charakteristický „depresivní“ vysv tlovací styl, tj . styl, ve kterém dominuje internalita, stabilita a globalita. Osoba p isuzuje každý neúsp ch i selhání výlu n své vlastní osob a globálním a stabilním vliv m. Nap íklad, když zapadne autem do bláta, v duchu svého vysv tlovacího stylu volí interpretaci: „Uvízl jsem proto, že jsem se jako vždy nestaral o to, kudy jedu (internalita). Stalo se mi to proto, že jsem nedbanlivý a takový budu vždycky (stabilita). Bude to mít dopad na celý m j život; opozdím se do práce, p íjdu o zam stnání, nebudu mít na živobytí, nakonec ztratím i rodinu (globalita).“

28

2. 7. Teorie sociálního u ení se depresi Autorem této teorie je Daniel Levinson a jeho spolupracovníci (Heretik, Heretik jr. a kol., 2007). Tito auto i oponují názoru, že kognitivní symptomy, kterými se depresivní pacienti pokoušejí vysv tlit sob i druhým, pro se cítí tak zle, jsou d sledkem deprese. Místo toho za skute ný základní jev deprese považují dysforii. Dysforie vzniká jako p ímý d sledek poklesu pozitivních posílení. Levinson a spolupracovníci zastávají názor, že mírou dostate nosti pozitivních posílení v sociálním u ení je rozsah a kvalita interakce jedince s jeho sociálním okolím. Pokud v interakcích se sv tem chybí dostatek pozitivních posílení a místo toho je v nich p íliš mnoho trest , d sledkem je dysforie. Z toho vyplývající depresivní chování, pak zp tn posiluje p etrvávání stavu. Levinsonova lé ebná terapie je kognitivn

behaviorální-metodou zam enou na

zvládání depresivních myšlenek, na zlepšení kontaktu s druhými lidmi a chování a plánování budoucnosti. K tomuto ú elu využívá hlavn klasické behaviorální techniky a postupy (relaxa ní cvi ení, monitorování nálad, stop-techniku, tréning asertivity, plánování p íjemných aktivit apod.).

29

3. PSYCHODIAGNOSTIKA OSOBNOSTI Z uvedeného p ehledu vedoucích teorií vzniku deprese vyplýva, že mnohé z nich mají tendenci hledat predispozice ke vzniku deprese v osobnosti pacienta. Tato linie uvažování je patrná zejména v psychoanalytických a psychodynamických pojetích, ale nacházíme ji i v p ístupu interpersonální psychoterapie, která upozor uje na osobnostní a charakterové problémy („interpersonální deficit“) a se specifickou osobnostní prom nnou po ítají i Ellis a Beck („narušené myšlení“) a rovn ž Seligman („vysv tlovací styl“). Tyto teorie upozor ují na pot ebu porozum ní osobnosti jako p edpokladu úsp šné terapie depresivního pacienta. Tento pohled není ani nový ani p ekvapující. Snahu hledat p irozené vysv tlení duševních dysfunkcí m žeme najít již v antice. Ješt dodnes se cituje humorální teorie ty

osobnostních temperament

(sangvinik, cholerik, flegmatik a melancholik)

pocházející od antických léka , Hippokrata a Galéna (Hunt 1999, Koš o, 1964). Z historie samotné psychologie víme, že studium osobnosti se vyvinulo p ímo z teorie a praxe medicíny, z pot eby porozum t nemocné i abnormální osobnosti a mezi první praktické léka e, kte í se tímto studiem zabývali, byli S. Freud a C. G. Jung (Hall, Lindzey, 2002). Tito praktici vycházeli z implicitního p edpokladu, že poznání individuálních vlastností, zam ení, konflikt apod. m že významn p isp t ke zvýšení efektu lé by a tím k hlavnímu cíli, jímž je celkové blaho pacienta. Bleuler a Bleuler (1998) ve své (dnes již klasické) u ebnici psychiatrie upozor ují na skute nost, že „jednotlivý symptom sám o sob nemá diagnostickou hodnotu, ale získává ji až na pozadí celé osobnosti s její životní zkušeností. Ur ité psychické fenomény mají za r zných okolností zcela odlišný význam. Neexistuje žádný psychický projev, který by závisel pouze na jedné psychické funkci, a proto neexistuje žádné takové postavení otázky, která by umožnila vyšet ení funkce nezávisle od celkové osobnosti“ (str. 145). Tito první psychoterapeuti si všímali, že mnohé neurotické konflikty, kv li kterým pacienti vyhledávají psychoterapeutickou pomoc, se vyvíjejí na podklad osobnostn zakotvených pohotovostí k ur itým reakcím a na podklad neurotických vzorc chování. Ozna ovali je jako osobnostní nebo charakterové struktury a vysv tlovali je jako možné a smysluplné postoje ke sv tu, které dávají prožívání a chování lov ka charakteristický ráz, p i emž ne vždy musí jít o patologii. Znaky osobnosti odvozovali z vývojového procesu pudových sil. Podle tohoto p ístupu je bezprost edn popsatelný obraz osobnosti bu p ímým výrazem základních motivací osobnosti (pudových sil), které byly zabržd né 30

v cíli a p etransformovali se na osobnostní rysy, nebo jsou jejich sublimací (Brautigam, 1993). Tyto síly potom z stávají v trvalém konfliktním vztahu s vn jším sv tem, spole ností i rodi i, a formují a determinují lov ka od minulosti až do p ítomnosti. Neurotické symptomy potom p edstavují nevyda ená ešení

i zpracování takového

konfliktu. Toto hledisko se dostalo do pop edí zejména v neopsychoanalýze SchultzHenckeho (Schlegel 2005, Riemann, 2007), jenž popsal

ty i hlavní neurotické

osobnostní struktury – schizoidní, depresivní, obsedantní a hysterickou. Vývojové hledisko p ijímá pozd ji i Kernberg (Greenberg, Mitchell, 1983; Bacal, Newman, 1990) ve své koncepci organizace osobnosti. Podobn jako mnozí klinici p ed ním si všímá, že význam n jakého symptomu i vzorce chování se m ní v závislosti na tom, co nazývá osobnostní organizací. Dle jeho pozorování mají lidé tendenci prožívat vztah s druhými osobami konzistentním a charakteristickým zp sobem, který lze definovat na ur itém vývojovém kontinuu. Toto kontinuum koresponduje s r znými stádii vývoje objektních vztah , jejichž vzorce jsou internalizovány a organizovány na bázi specifických obranných struktur. Obrany organizují vnit ní sv t objekt a sou asn se odráží ve vn jším sv t

vztah

osoby. V souvislosti s touto dynamikou navrhl

hierarchickou organizaci charakterové patologie a rozlišil neurotickou organizaci osobnosti (spojenou s oidipální patologií) a hrani ní organizací osobnosti (spojenou s preoidipální, tj. raní patologií). Rozhodujícím p edpokladem volby konkrétního sm ru terapeutických intervencí je rozpoznání specifické osobnostní struktury a osobnostní organizace pacienta a oslovení centrální dynamiky, který stojí za obrazem t žkostí, s nimiž pacient do terapie p ichází. Jinými slovy, v p ípad depresivního pacienta budou intervence terapeuta, charakter a dynamika práce jiné nap íklad u pacienta s hysterickou strukturou osobnosti a jiné u pacienta t eba s depresivní strukturou osobnosti a zrovna tak budou jiné, když p jde o pacienta s hrani ní organizací nebo neurotickou organizací osobnosti. Studium osobnosti z stáva v ohnisku pozornosti i moderní psychologie a to od jejího samého za átku p ed více než 100 lety. Zejména od 20. let minulého století získává všeobecný zájem hnutí psychologie osobnosti. V 30. letech vystoupil Gordon Allport s myšlenkou, že „lidský proud aktivity má sou asn svoji konstantní i variabilní složku“ (Hall, Lindzey, 2002, str. 278) a nabídl i z dnešního pohledu jedine nou definici osobnosti, podle které je osobnost „dynamickou organizací t ch psychofyzických sil v jedinci, které determinují jeho jedin né p izp sobení jeho prost edí“ (tamtéž, str. 278).

31

Myšlenka, že lidské chování je organizované a je možné jej studovat, tvo í pozadí i moderní psychodiagnostiky. Podle Exnera (2006) byly cíle psychodiagnostiky vždy vyšší než pouhé ur ení n jakého diagnostického ozna ení – cílem je zaznamenat ty elementy v jedinci, které vedou ke konkrétnímu chování nebo k specifickému aktuálnímu symptomovému obrazu. V historii klinické psychodiagnostiky m žeme tém

od za átku pozorovat dv

odd lené linie vývoje. Podle Exnera (2006) se klini tí psychologové za ali d lit do dvou tábor . Postupn se vyhranil více empiricky orientovaný tábor, který razil „objektivní“ studium osobnostních rys

a jejich vztahu k chování. P ívrženci této linie zastávali

p edpoklad, že jednotný obraz osobnosti lze vytvo it na základ studia jednotlivých charakteristik a navíc lze tohoto cíle dosáhnout jasn

v deckým (tj. empirickým)

p ístupem. Tato skupina tedy prosazovala spíše nomothetický p ístup a v testování jednozna n „objektivní“ postupy, jimiž rozum la zejména dotazníkové metody. Naproti tomu druhá skupina psycholog se snažila d razn prosazovat myšlenku, že osobnostní rysy nelze charakterizovat pouze v termínech jejich p ítomnosti

i nep ítomnosti a

orientovala se více na porozum ní jedine nosti individua. P ívrženci této linie se profilovali jako hnutí projektivní psychologie a v testování stav li na projektivních testových metodách. Testy osobnosti, kterými p isp ly oba tábory klinických psycholog , tvo í rozsáhlou oblast psychodiagnostických metod (Svoboda 1999, Svoboda, Krej í ová, Vágnerová, 2001, Heretik, Heretik Jr., 2007) a ada z nich je psychology používána i u pacient p icházejích s r znými obrazy depresivních obtíží. Do kategorie multidimenzionálních dotazník , tj. práv t ch dotazník , jejichž ambicí je poskytnou co nejvíc informací o osobnostní struktu e a psychopatologii vyšet ované osoby, pat í i u nás stále ast ji používané inventorium MMPI. Test je opat en devíti klinickými škálami v etn škály deprese a poskytuje rozsáhlé informace o osobnostních charakteristikách pacienta i ve vztahu k diferenciální diagnostice. Dalšími multidimenzionálními dotazníky osobnosti, které jsou použitelné i se z etelem na depresi, jsou nap íklad Krug v a Cattel v Dotazník klinické analýzy (CAQ) nebo Freiburský osobnostní dotazník (FPI), které byly publikované i ve slovenštin (Heretik, Heretik jr. 2007). Projektivní metody pat í mezi nejvážen jší a nej ast ji používané testy osobnosti. Jejich schopnost p inášet hluboké informace o osobnosti a její p ípadné psychopatologii je d vodem, pro je celá ada test této kategorie využívána i u depresivních pacient . Mezi nej ast ji používané projektivní testy, které sledují i afektivní charakteristiky a rysy 32

osobnosti vyšet ovaného, pat í zejména Hand test a Lüscher v test (Heretik, Heretik Jr., 2007, Svoboda, 1999) a v posledních letech i Bloch v vícedimenzionální kresebný test (MDZT), o kterém referuje Gawlik (2007). Schopnost spolehliv odhalovat i subklinické psychopatologické p íznaky je však charakteristická zejména pro Rorschach v test (ROR). Jak potvrzuje zkušenost, ROR má schopnost odhalovat i jemné projevy psychotických a afektivních poruch, detekovat p íznaky organických poškození nebo postihovat specifické osobnostní rysy a obrazy osobnostních struktur, nep ekvapuje proto, že u klinických psycholog pat í mezi nejoblíben jší. Klini tí psychologové u nás ho dokonce uvád jí jako v praxi druhý nej ast ji používaný test, hned po Wechslerov testu inteligence (Svoboda, ehan a kol., 2004, Svoboda, Urbánek, 2007). Svou citlivostí k p ítomnosti i jemných psychických odchylek je ROR schopen poskytnout množství informací, které mohou výrazn podpo it stanovení diferenciální diagnózy, ale sou asn nabízí velice osobní obraz vyšet ovaného subjektu. Exner (2006) uvádí, že i když si osoby mohou být v mnoha ohledech podobné, ROR dokáže zvýraznit i rozdíly mezi nimi. Je testem individuálních rozdíl a má schopnost zobrazit jak psychologické síly tak i slabosti každého lov ka.

33

4. DEPRESE V RORSCHACHOV

TESTU

4. 1. Rorschach v test Švýcarský psychiatr Hermann Rorschach rozhodn

nebyl prvním, koho napadla

myšlenka použít inkoustové skvny jako ur itou formu testu. Již v dobách renesance se Leonardo da Vinci ídil myšlenkou p evzatou od Boticelliho, podle níž se malí i m li inspirovat nahodilými skvrnami (Svoboda, 1999). V devatenáctém století za al fotografie mrak p i své práci používat psycholog William Stern a koncem 19. století je ada výzkumník v Evrop i Spojených státech používala jako podn tový materiál p i studiu imaginace a kreativity. Binet a Henri o nich uvažovali ve svém pokusu o vypracování testu, který m l m it inteligenci na základ

vizuální p edstavivosti (Exner 1986).

Vymýšlení r zných, spletitých popis kan k bylo oblíbenou zábavou i mezi d tmi a dosp lými a z historie je známo, že nadšeným hrá em této hry byl v d tství i Rorschach. Byla to možná tato hra, která ho pozd ji p ivedla k myšlence zabývat se potenciálem, jenž tak výrazn nabízela. O možnosti využít inkoustových skvrn nejen jako zkoušku fantazie, ale i ke zkoumání osobnostních charakteristik a patologie pacient

za al

Rorschach poprvé uvažovat kolem roku 1911. Avšak nejv tší klinický i výzkumný zájem o jejich využití za íná od 20. let minulého století, kdy v roce 1921 Rorschach vydal svoji slavnou monografii Psychodiagnostika (v n meckém originále Psychodiagnostik) a spolu s ní p edstavil odborné ve ejnosti 10 tabulek s vyobrazením inkoustových i barevných skvrn. Test si rychle získal oblibu zejména u praktik a jak poznamenává Exner (1974, 1986, 1993, 2003), v polovin

minulého století sa stal tém

synonymem klinické

psychologie. I p es jeho oblíbenost jako klinického nástroje, historie testu je od samého za átku plná kontroverzí. Tak, jak n kdy bývá až nekriticky p ece ován, co se týká jeho diagnostického potenciálu a použití, setkává se test i s p ehnanou kritikou a zpochyb ováním, které sm ují zejména k jeho diagnostické p esnosti, spolehlivosti i validit . A jak zkušenost potvrzuje, v pozadí obou t chto pohled

asto stojí p edpojatost,

neznalost i jednoduše nepochopení metody a jejich princip . P vodn

Rorschach svoji práci nespojoval se zám rem vytvo it nový test. Svoji

monografii chápal spíše jako zprávu, shrnující zjišt ní z výzkumu percepce, jenž samotný by mohl p isp t k propracovan jšímu p ístupu k diagnostice schizofrenie a hodlal ji p edstavit pod titulem Metoda a výsledky percep n

diagnostického experimentu: 34

interpretace arbitrárních forem. K názvu Psychodiagnostika (v n meckém originále Psychodiagnostik) p istoupil až na nátlak jednoho ze svých koleg , Waltera Morgenthalera, a do podtitulu napsal up esn ní Diagnostický test založený na percepci (Exner 2003). V úvodu monografie zd raznil, že jde o výsledky primárn empirické a všechny odvozené záv ry jsou spíše pozorováními než teoretickými dedukcemi a v duchu podtitulu monografie navrhl systém skórování a strukturální analýzy odpov dí, která za íná klasifikováním percep ního stylu a pak p echází až k záv r m o implikacích t chto styl (Polák, 2007a). K dalšímu rozvíjení své metody již Hermann Rorschach nem l p íležitost, protože krátce po vydání Psychodiagnostiky zem el. O metodu se však postupn za alo zajímat množství klinik a výzkumník a již první zkušenosti s testem poukázaly na dv v ci, které si Rorschach samotný nemohl vzhledem ke své p ed asné smrti uv domit – potenciál testu se ukázal být daleko v tší, než jeho autor p edpokládal a test byl v podob , v jaké ho zanechal, neúplný. Na pot ebu jeho dalšího studia a vývoje upozor ovali již Rorschachovi sou asníci a kolegové, Morgenthaler, Oberholzer a Roemer, kte í v Rorschachov práci postrádali zejména kapitolu o interpretaci obsahu odpov dí (Exner, 1986). Jejich úsilím o tento dopln k k testu za íná jedna ze dvou linií dalšího vývoje testu. V této linii to byli hlavn hlubinn orientovaní psychologové, kte í se soust edili p edevším na práci s tématickým obsahem testových odpov dí. Usilovali o rozvoj takového p ístupu, který by na základ interpretace obsah nabídl klí e k zásadním osobnostním aspekt m testované osoby. Test p estal být d ležitý jako percep ní úkol, tím nejd ležit jším materiálem se staly fantazijní produkce, to znamená obsahy odpov dí, témata, která se v nich objevují a jejich propracovaná analýza. Prvním skute n systematickým pokusem na tomto poli je práce p vodem ma arského psychoanalytika Davida Rapaporta, Psychological Diagnostic Testing, která vyšla v USA ve 40. letech minulého století (Polák, 2007b). Rapaportovu práci pozd ji zásadním zp sobem rozvinul jeho spolupracovník Roy Schafer. Za átkem 90. let vychází v tomto sm ru asi nejvýznamn jší práce Psychoanalytic Theory and Rorschach, jejíž autorem je Paul M. Lerner (1991). Lerner v ní p edkládá nový systém klinické interpretace ROR testu, jenž bere v úvahu p ísp vky posledních vývoj psychoanalytické teorie, zejména psychologie self a teorie objektních vztah . Druhá linie dalšího vývoje ROR, která m la p ívržence jak v Evrop tak i ve Spojených státech, pokra ovala v tradici navržené samotným Rorschachem a soust e uje se na další zjem ování a prohlubování identifikace a diferenciace formáln

skórovaného

percep ního stylu a z n j vyplývajících osobnostních a behaviorálních korelát (Polák, 35

2007b). Sou asn tuto linii charakterizuje spíše úsilí o empiricko-statistický p ístup, který je typický pro studium psychologického testování v celém 20. století. V Evrop vycházejí p ísp vky

r zných

autor

hlavn

v odborných

periodikách

(Exner,

2003).

K nejvýznamn jším pat í práce Rorschachova kolegy Behn-Eschenberga, který jako první použil test u d tí. Použil p itom paralelní sérii testových tabulí, která se nakonec stala známou pod názvem Behn-Rorschach (Be-Ro) a n kte í klinici ji používají dodnes. Po n m zkrácenou verzi této série používal i Zulliger. Tito auto i se však nijak nepokusili rozši ovat Rorschachovy základní postuláty týkající se percep ních vlastností odpov dí, pouze ve 30. letech publikoval Hans Binder práci o achromatických a odstínových charakteristikách odpov dí, a v Evrop až do poloviny 20. století z stává základním textem Rorschachova p vodní monografie. V druhé polovin 50. let vydává Ewald Bohm práci Lehrbuch der Rorschach Psychodiagnostik, v níž sice z stává v rný Rorschachov pojetí administrace, skórování a interpretaci testu, avšak do svého systému integruje i p ísp vky autor , kte í svoje systémy rozvíjeli ve Spojených státech, nap íklad Becka, Klopfera, Piotrowského

i Hertzové. Kniha pak v následujících desetiletích vychází

v reedicích jako základní u ebnice, resp. p íru ka k testu ( í an, Šebek, Ženatý, Morávek 1981). Ve Spojených státech je vývoj této linie ve stejném období odlišný. Exner (1974) uvádí, že již od za átku 30. let se zde výrazn etablují dv školy i dva systémy, zakladatelem jednoho byl Samuel J. Beck a druhého Marguerite Hertzová. Po nástupu fašismu v 30. letech se pro odchod do USA rozhodují ješt další t i osobnosti, Bruno Klopfer, Zygmunt Piotrowski a David Rapaport, a v relativn krátké dob tak zde krystalizuje p t výrazných ale sou asn zna n odlišných rorschachovských systém . Exner (1974) se domnívá, že žádný z t chto autor nem l na za átku zám r vytvo it systém, který by se zásadn lišil od Rorschacha i jiných rorschachovských autorit. Avšak skute nost, že Rorschach samotný byl p i uvedení testu skeptický, co se týká otázky jeho širší použitelnosti a nem l ani as zformulovat n jakou globální teorii k n mu, zp sobila, že tento prostor z stal zcela volný a otev ený a chyb la osobnost i osobnosti, které by koordinovaly další vývoj testu sm rem ke vzniku n jakého relativn jednotného systému. Tak se stalo, že na za átku druhé poloviny 20. století v USA vedle sebe existovalo p t jedine ných systému

i Rorschachových test , které se lišily

v základním postupu administrace, skórování i interpretativních hypotézách. V roce 1968 vznikla pod vedením Johna B. Exnera (Exner 2003) Nadace pro výzkum Rorschacha (Rorschach Research Foundation), jejíž prvním projektem byl pokus nalézt 36

odpov di na dv základní otázky: Který z p ti systému demonstruje nejv tší empirickou podloženost a který z nich má nejv tší klinickou použitelnost? Výsledky výzkumu jenom potvrdily již známé skute nosti, avšak vedly k rozhodnutí zm nit primární poslání Nadace. Místo studia jednotlivých systém a jejich síly se cílem stalo integrovat ty prvky z t chto systém , u kterých již existuje nebo je možná empirická podpora. Jinými slovy, šlo o pokus vybrat z každého systému to nejlepší a inkorporovat to do jednoho vy erpávajícího systému, což odpovídá p esv d ení Samuela Becka, když v poslední revizi svého systému z roku 1967 p edvídal: „Tito mladší lidé, kte í budou test používat, potvrdí to, co je nosné. Odvrhnou to, co nemohou potvrdit. Budou pokra ovat z toho místa. To je cesta veškeré v dy“ (Exner 1978, str. 3). Tvorba tohoto systému se od za átku m la držet striktních pravidel v decké metodologie – systém m l být otev ený všemu, co lze pozorovat, spolehliv identifikovat a m it, to znamená kvantifikovat, podrobovat statistické analýze a ov ovat relevantními postupy v decké metodologie. Výsledkem t chto snažení Johna Exnera a jeho spolupracovník

byla práce The

Rorschach: A Comprehensive System (CS), která poprvé vyšla v roce 1974 a jejíž význam se v dalších letech stal zásadním. Vznikl totiž systém, který nabízí standardizovaný postup administrace, skórování a vyhodnocování testového materiálu a jako principiáln „a-teoretický“ je p ijatelný pro kliniky bez ohledu na teoretickou školu, ze které vychází. Projekt vytvo ení jednoho vy erpávajícího systému neskon il prvním vydáním této rozsáhlé práce; následovaly další p epracovaná vydání, druhé v roce 1986, další v roce 1993 a poslední v roce 2003. Nová zjišt ní, op tovná analýza starých zjišt ní

i nové koncepty a dodatky si vyžádaly zm ny, které bylo nutné do CS

integrovat. Tato pružnost a otev enost a sou asn v decká serióznost a striktnost zaru ují systému od za átku velké p ijetí a mezi kliniky v Evrop i Spojených státech je CS v sou asnosti nej ast ji používaným systém ROR. I v CS jsou testové tabule administrovány stejným zp sobem, jaký doporu oval Rorschach. Dle Weinera (1994) je každá odpov

potom kódována podle následujících

osmi charakteristik: 1. Volba lokalizace, která up es uje, které ásti skvrny jsou použity pro odpov

.

Použil subjekt celou skvrnu (W), nebo obvykle používaný detail (D), z ídka používaný detail (Dd) i bílý prostor (S)? Zahrnuje volba lokalizací kombinaci jednotlivých oblastí skvrn (+), jedinou samostatnou oblast skvrny (o) nebo vágní impresi ze skvrny, která postrádá jakýkoliv požadavek na specifický tvar (v)? 37

2. Determinanty, které up es ují, jaké rysy skvrny p ispívají k tomu, že vypadají tak, jak vypadají. Ur ují subjekti chromatické (C), achromatické (C´), odstínové (Y), texturové (T) nebo odstínov dimenzionální (V) rysy skvrn nebo svým vjem m p ipisují lidský (M), zví ecí (FM) i neživý pohyb (m)? 3. Kvalita formy, která ur uje, zda jsou tvary skvrn vnímány vysoce propracovaným zp sobem (+), zcela b žným, konven ním zp sobem (o), neobvyklým, ale realistickým zp sobem (u), nebo zkresleným zp sobem (-). 4. Obsah, který ur uje co skvrny subjektu p ipomínají. Pro 26 specifických obsahových kategorií se používají specifické kódy, nap íklad lidský obsah (H), detail zví ete (Ad), anatomie (An), p íroda (Na), krev (Bl) apod. 5. Pár, pro který se používá kód (2), u odpov dí, ve kterých má symetrická povaha skvrn za následek percepci „dvou“ n jakého udávaného objektu. 6. Popularita, kódovaná jako P, pro odpov di, které jsou podávány velmi asto, ímž je mín no, že se objevují alespo v jednom ze t í protokol . 7. Organiza ní aktivita, která ur uje míru v jaké jsou skvrny p i tvorb percept syntetizovány. U každé tabule jsou stanoveny specifické bodové hodnoty pro odpov di, které integrují celou skvrnu, integrují p iléhající, nebo vzdálené detaily, nebo integrují bílý prostor s inkoustovou oblastí tabule. 8. Speciální skóry, které sestávají ze 14 kód

ozna ujících r zné zvláštní nebo

neobvyklé zp soby, jimiž mohou probandi vyjád ovat nebo ozvlášt ovat své odpov di, nap íklad použitím zvláštního jazyka (Deviatní verbalizace – DV), ur ováním nelogických souvislostí (Autistická logika - ALOG), popisováním morbidních okolností (morbidní odpov di – MOR), nelogických výrok , nebo p ipisováním agresivních zám r do svých p edstav (Agresivní odpov di – AG). Kódy pro t chto osm charakteristik odpov dí p edstavují to, co ozna ujeme jako skórování. Skóry jednotlivých odpov dí se r znými zp soby shrnují a kombinují, za ú elem stanovení množství pom r , procentuálních koeficient a index , které vytvá ejí to, co nazýváme strukturálním shrnutím. To co nám poskytuje primární základ pro úvahy o fungování osobnosti je práv

toto strukturální shrnutí, nikoliv izolované úvahy nad

jednotlivými odpov di. Samotný interpreta ní proces

však vyžaduje složit jší podklady, než je strukturální

shrnutí – promyšlené využití testových údaj vyžaduje vzít do úvahy i vzájemnou souhru mezi jejich objektivními a subjektivními rysy. Weiner (1998) upozor uje, že náležitá a 38

vy erpávající

interpretace

testového

materiálu

vyžaduje

použití

specifických

interpreta ních strategií, jimiž rozumí analýzu strukturálních charakteristik odpov dí, analýzu tématických charakteristik odpov dí a analýzu behaviorálních charakteristik, které subjekti p inášejí do situace testování. Interpretace strukturálních charateristik v Rorschachovském protokolu je založena na p edpokladu, že formulace testových odpov dí p edstavuje reprezentativní vzorek chování. V konfrontaci s instrukcí testu („Co by to mohlo být?“ nebo „ ím Vám to p ipomíná… ?“) jsou probandi vystaveni úkolu, který vyžaduje ešení problému. Zp sob, jakým probandi použijí percep ní a kognitivní procesy, je ukázkou toho, jak asi zvládají percep n – kognitivní úkoly, jak asi myslí, cítí a jednají v situacích, které vyžadují ešení problému. Protože zp sob, jakým subjekti skvrny strukturují, odráží zp sob, jakým strukturují jiné druhy percep n –kognitivních zážitk , získáváme základ pro etné úvahy týkající se jejich charakteristických dispozic a b žných emocionálních stav

a postoj . Nap íklad

jednotlivci, kte í dávají p ednost odpov dím tvo eným detaily a jen z ídka použijí celou skvrnu, pravd podobn trpí nedostatkem kapacity nebo ochoty integrovat víc aspekt své zkušenosti. Jsou to lidé, o kterých se íká, že „pro stromy nevidí les“. Anebo u lidí, kte í podávají percep n nep esné nebo zkomolené tvary, je pravd podobnost, že ve svých každodenních životech nebudou správn vnímat, co se kolem nich d je a nebudou správn odhadovat d sledky svých in . Ti, kte í v odpov dích používají erné nebo šedé aspekty skvrn, mají tendenci dívat se na v ci z horší stránky, tíhnout k chmurným náladám a smutku, a podobn . Interpretace tematických charakteristik odpov dí vychází z p edpokladu, že obsahy odpov dí ur itým zp sobem symbolizují chování. Testový materiál není jenom percep ním úkolem, ale p edstavuje i podn t pro fantazii. V tématické interpretaci se proto zam ujeme na ty odpov di, ve kterých pravd podobn došlo k projekci. Nap íklad odpov neobsahuje žádné projektivní prvky, avšak odpov

„dva lidé“

„dva lidé, stojí a ekají jeden na

druhého kdo ud lá první krok“, dovoluje úvahy o probandov pasivit

i vyhýbavosti.

Analýza tématických charakteristik tedy m že poskytnout základ pro hypotézy o probandových podmi ujících postojích, o jeho sebeobrazu, i interpersonální orientaci. Analýza behaviorálních charakteristik se vztahuje k postoj m, které subjekt vnáší do testové situace a testové úlohy a ke zp sobu, jakým se vztahuje k osob examinátora. Prost ednictvím komentá

i poznámek týkajících se testování nebo vlastního výkonu

proband m že poskytnout zna né informace o svém osobním stylu nebo v rámci myšlení. Nap íklad otázkou „Je dovoleno tabulkou otá et?“ m že proband upozornit na svou 39

pasivitu i nadm rnou podrobivost. Nebo poznámkou „To je všechno, co vám k tomu eknu,“ proband odhaluje svou hostilitu i asertivitu ve vztahu k autorit . Dle Weinera (1998) analýza strukturálních, tématických a behaviorálních charakteristik od jedné odpov di k druhé, umož uje identifikovat sekvence psychické nepohody, defenzivnosti, deteriorace i zlepšení, jenž zase odhalují klí ové psychologické otázky v život probanda, povahu zvládacích strategií, které p i jejich ešení nasazuje a úsp šnost snahy o udržení adaptivního a odm ujícího životního stylu. To je podstata sekven ní analýzy, která umož uje vytvo it vy erpávající obraz osobnosti a náležit zodpov d t širokou škálu otázek týkajících se diferenciální diagnózy a lé by. 4. 2. P ístup k depresi v CS Jednou z otázek, které jsou od za átku používání Rorschachova testu v centru pozornosti teoretických i výzkumných prací je otázka jeho využití v diferenciální diagnostice. Jak íká Exner (2006, str. 12), „otázkou je, jak lze tento test použít k diferenciaci r zných skupin lidí, tj., jaké charakteristiky dané skupiny jsou pro ni idiosynkratické – nap íklad rozlišování pacientské a nepacientské populace, schizofrenik a depresivních pacient , apod.“ Rorschach sám i jeho bezprost ední následovníci rozvíjeli tuto metodu p edevším na psychiatrické populaci. I proto jsou sou ástí historie testu od samého za átku pokusy o sestavení charakteristických testových „syndrom “ jednotlivých nosologických kategorií neboli poruch – neuróz, psychopatií, schizofrenií, manických i depresivních poruch. Již samotný Hermann Rorschach popsal testový syndrom deprese, který byl na dlouhou dobu považovaný za platný pro depresivní syndromy nezávisle na jejich etiologii, to znamená, jak pro endogenní, tak i psychogenní formu. Jak citují Heretik, Heretik jr. a kol. (2007), mezi charakteristické znaky tohoto syndromu Rorschach adil nízký po et reakcí, prodlužování reak ního asu, rigidní sukcesi, málo výklad celk a zvýšení po tu detail , podávání oligofrenního detailu (D-Olig), vysoký po et forem obvyklé kvality (F+%=80100), nízkou variabilitu obsah (zví ecí obsahy tvo í až 60-80% odpov dí), snížení i dokonce vymizení výklad

lidských pohyb

(M), snížení nebo vymizení barevných

odpov dí, mezi lidskými obsahy p evažují výklady lidských detail (Hd), typ prožívání je koartovaný. Jiní auto i, nap íklad Alcocková ( í an, Šebek, Ženatý, Morávek, 1981), tento základní syndrom dopl ují a upozor ují, že po et reakcí nemusí být vždy nízký, v testové produkci se mohou objevit i pohyby zví at, n kdy šerosvitové odpov di nebo šok tmavou barvou a n kte í depresivní pacienti podávají i barevné odpov di (obvykle s primární 40

tvarovou determinantou, tj. FC). Pokud se v testu objeví barevný šok, je to znamením spíše neurotické formy deprese. K všeobecným znak m deprese má pat it ješt probandova nechu k odpov dím doprovázená pocitem trapnosti a rezigna ními poznámkami typu „Víc už m

nic nenapadá,“ „To je všechno,“ apod. Deprese se

asto odráží i v r zných

dysforických, depresivních a úzkostných obsahových tématech i morbidních odpov dích (MOR). Za diagnosticky d ležitý byl považován i Bohm v syndrom charakterogenní deprese ( í an, Šebek, Ženatý, Morávek, 1981), která je

d sledkem neurotického

potla ování agresivity a je charakterizována introverzivním typem prožívání ili zvýšeným po tem lidských pohyb , vysokým F+%, podáváním kvalitních celk , zvýšením výklad bílých meziprostor a neobvyklých i malých detail , šokem ervenou barvou a n kdy i primitivními agresivními obsahy. Exner a spolupracovníci (1978, 1986, 1993, 2003) zvolili p i pátrání po znacích depresivity v testovém obrazu jiný, komplexn jší postup, který odpovídal základnímu požadavku empiricko-statistického zpracování. Tito auto i si hned od za átku uv domovali, že na rozdíl od jiných psychiatrických poruch je deprese spole ensky akceptovateln jším problémem a proto se k ní pacienti p iznávají bez v tších obav ze sociální stigmatizace. Tato skute nost vede k tomu, že nemocni ní i ambulantní pé i kv li depresi vyhledává celkem velký po et pacient

a jejich lé ba se od za átku soust e uje na tento rys. Deprese však m že být

základním prvkem široké škály syndrom , která sahá od reaktivní deprese až po schizoafektivní poruchu. V d sledku toho, ur ení prom nných, které by spolehliv odlišovaly nap íklad výrazn depresivní pacienty od pacient , kte í jsou pouze nespokojení, neš astní nebo úzkostní, vyžaduje prozkoumání r zných skupin osob, popisujících t žkosti depresivního charakteru. Mezi n

pat í lidé s dystymií, unipolární depresí, bipolárními

poruchami, schizoafektivní poruchou a pom rn významná skupina osob, kte í jsou v r zné mí e bezmocní v konfrontaci se složitostí svého sv ta i životní situace. Prvním konkrétním výsledkem tohoto úsilí bylo sestavení tzv. Indexu deprese (DEPI), jenž se objevil v druhém vydání CS z roku 1986 spolu s Indexem schizofrenie (SCZI) a tzv. suicidální konstelací (S-CON). Index se skládal z p ti prom nných a ukázalo se, že celkem ú inn rozlišoval mezi depresivní skupinou a t emi kontrolními skupinami. Ov ovací studie potvrdily jeho schopnost p esn identifikovat asi 70% osob s dystymií a unipolární poruchou, avšak index chybn pacient a tém

diagnostikoval depresi i u 30% nedepresivních hospitalizovaných

u 10% nepacient .

V období od konce 70. let až po za átek 90. let došlo k výraznému posunu, co se týká definice deprese a afektivních poruch (Exner, 2003). Výsledky etných výzkum potvrdily, že 41

skupina depresivních pacient

rozhodn

není homogenní, což bylo v rozporu s obecn

p ijímaným a dodnes áste n p etrvávajícím názorem, že deprese má jakousi homogenní psychologickou nebo biologickou predispozici. V této souvislosti nap íklad Wiener (1989) poukázal na to, že termín deprese je užíván nejednozna n , nekonzistentn nebo p íliš generalizovan . Dle jeho rozboru tento termín ozna uje stav, rys, p íznak, syndrom i nemoc a asto se používá nejen jako ozna ení kategorie, ale i jako vysv tlovací koncept. Nejednozna ná zkušenost s p vodním DEPI vedla výzkumníky k záv ru, že je t eba uvažovat p inejmenším o t ech odlišných skupinách lidí, kte í jsou diagnostikovaní jako depresivní. Podle jejich rozd lení to byly 1) osoby, které jsou siln emocionáln narušené, 2) osoby, které jsou kognitivn pesimistické a v chování letargické a sebeporážející a 3) osoby, které jsou bezmocné v konfrontaci se složitostí spole nosti a života. I když se tyto t i skupiny do ur ité míry p ekrývají, zdá se, že výzkum potvrzuje hypotézu, že tyto stavy odrážejí ur ité primární rysy v psychologické organizaci osoby (Exner, 1993). V d sledku t chto zjišt ní se Exner a spolupracovníci (1993) pokusili v dalším výzkumu vytvo it t i nové indexy deprese, které m ly nahradit p vodní DEPI a v souladu se svou hypotézou za ali uvažovat o t ech kategoriích depresivních pacient . Ur ili je jako emo n depresivní, kognitivn depresivní a bezmocné. Výsledkem tohoto sm ru výzkumu nakonec nebylo vytvo ení t í nových index deprese, ale vznik revidovaného DEPI, jenž se místo p vodních p ti skládal z patnácti prom nných, u kterých klinické pozorování potvrdilo, že je nutné brát je v úvahu, pokud má být identifikována p ítomnost deprese i n jakého afektivního narušení. Tento výzkum však prokázal i to, že DEPI nebyl p íliš efektivní, zejména pokud šlo o identifikaci subjekt , kte í byli kategorizováni jako „bezmocní“ (Exner, 1993, 2003). I když to nebylo p vodním zám rem, ov ování DEPI p ineslo jako vedlejší produkt další index, Index deficitu zvládacích schopností (CDI), který se poprvé objevil ve t etím vydání CS v roce 1993, spolu s dalšími dv ma indexy, Indexem obsedantnosti (OBS) a Indexem hypervigilance (HVI). CDI se rychle ukázal být užite ným zdrojem údaj p i zvažování otázky deprese a to zejména u t ch p ípad , kde je zjevné, že stížnosti na depresi mají ur itý vztah k sociálním nebo interpersonálním aktivitám subjekt . astý výskyt pozitivního CDI u r zných skupin psychiatrických pacient sou asn poukázal na to, že CDI není n jakým druhým indexem deprese, ale m že být užite ným nástrojem, který spolehliv identifikuje práv

osoby, jejichž charakteristickým rysem je limitovanost

i závažný nedostatek

zvládacích schopností. I když ho nem žeme považovat za index deprese, p ítomnost pozitivního CDI mezi pacienty, kte í jsou diagnostikováni jako depresivní, má zna nou platnost a významnost pro plánování lé by. V dalších dvou podkapitolách se chceme pokusit 42

podat podrobn jší výklad obou index . Budeme p itom vycházet z jejich popis , jak jsou podané ve tvrtém vydání CS z roku 2003. 4. 3. DEPI Jak již bylo zmín no, DEPI byl jedním ze t í prvních index , které se objevily v druhém vydání CS z roku 1986. V tomto vydání se index skládal z p ti prom nných, avšak další zkušenost z práce s ním vedla k jeho revizi a podstatnému rozší ení, takže v podob , v jaké se objevil ve t etím vydání CS (1993) a v jaké se používá dodnes, obsahoval již patnáct prom nných: FV+VF+V>0 nebo FD>2 Col-Shd Blends>0 nebo S>2 *3r+(2)/R>0.44 a Fr+rF=0 nebo 3r+(2)/R<0.33 *Afr<0.46 nebo Blends<4 Sum Shd>FM+m nebo SumC´>2 MOR>2 nebo 2AB+Art+Ay>3 COP<2 nebo (Bt+2Cl+Ge+Ls+2Na)/R>0.24 (Hodnoty prom nných, které jsou ozna ené *, jsou u d tí do v ku 16 let korigované). Aby byl index pozitivní, musí být napln ných alespo p t z t chto podmínek. 4. 3. 1. FV+VF+V>0 nebo FD>2 V první podmínce uvažujeme o 2 prom nných, jimiž jsou determinanty související s introspektivním chováním. Je to determinanta Vista (V) a tvarov

dimenzionální

determinanta (FD). Jako Vista se skóruje odpov

, ve které jsou sv tlejší a tmavší odstínové charakteristiky

skvrny vykládány jako hloubka nebo dimenzionalita. Odpov di tohoto typu si všímal již Rorschach (Exner 2003), ale systemati t ji se jimi zaobírali až Beck a Klopfer. Jde o nejmén astou formu odstínových odpov dí a Beck i Klopfer ji dávali do souvisu s introspekcí. Podle nich jsou V odpov di projevem úsilí o distanci p i zvládaní úzkosti nebo signalizují morózn jší pocitový tón související s depresí i pocity inferiority, studu nebo viny. Rysy sebe, které jsou vnímané jako negativní, se stávají p edm tem ruminativní soust ed nosti na sebe a sebezkoumání, která vedou k bolestným pocit m. V tšina z nás se ob as pouští do n jaké 43

formy zkoumání vlastního já s cílem pln ji posoudit své klady a zápory, což m že vést k objektivn jšímu a realisti t jšímu pohledu na sebe sama a vyšší úrovni uv domování. Taková introspekce je obvykle považovaná za pozitivní rys. P ítomnost jedné Vista odpov di nep ekvapuje p i situa n podmín ných pocitech viny a vý itek sv domí a rovn ž se ast ji vyskytuje v ur itých životních stádiích, jako je nap íklad puberta, nebo v závažných životních situacích, jakými jsou emo ní ztráta, selhání, fyzické i psychologické obtíže. Na druhé stran nebezpe í introspekce tkví v tom, že se n kdy chronifikuje a stává se zám rným útokem na vlastní integritu, co v extrémním p ípad vede k ruminaci a následným pocit m nepohody. Její p ítomnost v protokolech subjekt

je potom vždy nep íznivým

znakem. Vede k zážitk m nepohody, sebedegradace a sebeodmítání, což asto funguje jako prekurzor deprese a sebedestruktivního myšlení. FD odpov di jsou odpov di v nichž je vyjád ená hloubka i dimenze založená výlu n na tvarových aspektech skvrny, nikoliv na stínování. Typickým p íkladem takovéto odpov di je astý výklad na tabulce IV, „Obr, díváme se na n j zespodu, proto vidíme velký nohy a ve výšce malou hlavu.“ P ítomnost jedné nebo dvou FD odpov dí v protokolu se ve všeobecnosti považuje za pozitivní znak. Jde o formu sebezkoumání i introspekce, která je projevem úsilí vyrovnat se s afektivními impulzy. Je to proces, který odkládá vybití afektu cestou racionálního uvažování a v tomto smyslu podporuje p ehodnocování sebeobrazu. lov k p i této introspekci na sebe neúto í. Pokud se však FD objevují zvýšen nebo se v protokolu kombinují i s V odpov

mi, znamená to neobvyklou sebeintrospekci, která

m že souviset s depresivními rysy typickými pro depresivní i suicidální osoby. Tito lidé mají tendenci soust e ovat se na sebe jen v kontextu minulosti a p ítomnosti, nevidí pro sebe žádnou nad jnou perspektivu. 4. 3. 2. Col-Shd Blends>0 nebo S>2 Další podmínka znovu zvažuje dv prom nné. První se týká komplexn ji zpracovaných odpov dí (Blends), kdy p i vytvá ení jedné odpov di proband použije více r zných determinant (v tomto p ípad kombinaci barevné a odstínové i achromatické), druhá se týká použití prázdného bílého prostoru mezi skvrnami i uvnit skvrny, (S) jako lokalizace vykládaného objektu. Pro porozum ní psychologie testované osoby m že být d ležitá informace, že tato osoba m že být zmatená pocitama. Blends jsou ve všeobecnosti znakem toho, že aktivita p i tvorb odpov di je komplexn jší než se o ekává nebo je žádoucí. Proces, který vede ke vzniku takové odpov di p edstavuje opak ekonomického zpracování, jenž odráží odpov di, 44

které jsou determinované pouze formou, tvarem (F). Pro v tšinu osob je obvyklé, že p ibližn

tvrtinu odpov dí v jejich protokolech tvo í práv Blends odpov di. Jejich úplné

chyb ní v protokolech dosp lých i adolescent je negativním znakem – sv d í to o ur ité form psychologické zúženosti nebo konstrikce a nižší senzitivit v i sob a okolí. Úrove

komplexnosti stoupá i s inteligencí, t. j. inteligentní lidé podávají v tší po et

Blends. Na druhé stran p ítomnost t chto odpov dí n kdy zvyšuje situa ní stres, frustrace pot eb nebo nevy ešené konflikty. V d sledku toho osoba nemusí být schopná efektivn užívat vlastní zdroje. Její domn nky asto interferují s koncentrací a logickým uvažovaním což vede k p ílišnému zaujetí podn ty. Tyto p ípady signalizuje zejména p ítomnost ColShd Blends, t. j. Blends, u kterých byla použita jak chromatická, tak i achromatická nebo odstínová determinanta. Obvykle sv d í o p ítomnosti nejistoty, zmatku nebo ambivalence v pocitech. Podle Becka (Exner, 2003) p edstavují ur itou formu sou asné slasti i bolesti. ast ji se s nimi setkáváme u depresivních osob nebo osob se suicidálními tendencemi. I v p ípad S odpov dí nemusí jít o neobvyklý jev. V tšina lidí podává v protokolu 1 až 2 S odpov di. P evrácení figury ( erná nebo barevná ást obrázku) a pozadí nebo naopak jejich integrování m že být projevem individuality v pozitivním smyslu. Pokud je však po et S vysoký, je t eba zvažovat otázku negativismu, opozi nictví nebo dokonce zlosti, protože se jedná o opozi nost, která nesouvisí s adaptivní autonomií. P ítomnost 4 nebo více S odpov dí v protokolu obvykle bývá znakem trvalejšího negativního nebo zlostného postoje k prost edí, který ovliv uje psychologické fungování osoby, její rozhodování a schopnost zvládat a následn poškozuje utvá ení harmonických sociálních vztah . Udržení vztah je problematické vzhledem k výši toleranci v i rutinním kompromis m, které jsou obvyklou podmínkou sociálních vztah . Trvale rezonantní lad ní, neschopnost kontrolovat a modulovat afektivní postoje v i prost edí jsou astým rysem depresivních osob, zejména se suicidálními tendencemi. 4. 3. 3. 3r+(2)/R>0.44 a Fr+rF=0 nebo 3r+(2)/R<0.33 Tato podmínka indexu bere v úvahu dv charakteristiky, které souvisí se sebehodnocením a sebeobrazem, index egocentricity (3r+(2)/R) a p ítomnost reflexních odpov dí (Fr+rF). Index egocentricity nabízí odhad sebehodnocení a zaujatosti sebou. Vypo ítává se jako sou et trojnásobku reflexních odpov dí (r) a párových odpov dí (2) vyd lený po tem všech odpov dí (R). Reflexní i párové odpov di jsou založené na symetrii skvrny. Telerovský a Ženatý (2006) up es ují, že jako párová je skórována odpov

, ve které jsou zmín ny dva zcela identické 45

objekty. Osoba mluví o páru, tzn. explicitn použije výraz „dva“ (nap íklad „dv zví ata“ na tabulce VIII), nebo p i výkladu použije množné íslo (nap íklad „pavouci“ na tabulce X). U reflexních odpov dí se vykládaný objekt „odráží“ nebo „zrcadlí,“ tzn. v odpov di je vyložen objekt a jeho obraz (nap íklad „D v e, dívá se na sebe do zrcadla,“ na tabulce VII). Jak párové, tak i reflexní odpov di vypovídají o zaujatosti sebou, avšak reflexní odpov di sou asn vypovídají o ur itých narcistických rysech osobnosti. Tendence vysoko hodnotit sebe neznamená automaticky patologii. Jako rys je p irozená u mladších d tí a mladých lidí, u kterých je tendence více se zabývat sebou p irozenou sou ástí dozrávání. V adolescenci a dosp losti ustupuje, protože do pop edí se stále více dostává uv domování realit sv t a rozpoznání d ležitosti druhých a hodnoty sociálních vztah . Zvýšená hodnota indexu egocentricity (>0.44 u dosp lých) nazna uje nadm rné zaujetí sebou samým, které však nemusí znamenat pozitivní sebehodnocení. O n m uvažujeme pouze v p ípad , že hodnota Fr+rF je vyšší než 0. Pokud reflexní odpov di v indexu zcela chybí, znamená to, že hodnota indexu egocentricity je zvýšená výlu n nadm rným po tem párových odpov dí, které sice sv d í o nadm rném zaujetí sebou, je to však „pohled do zrcadla, který není p íjemný“ (Weiner, 1998). Nadpr m rná hodnota indexu signalizuje pocit osobní nespokojenosti a sebedegradace, který poutá pozornost osoby v takové mí e, že lehce dochází k p ehlížení vn jšího sv ta a problém m se sociální adjustací. Podpr m rná hodnota indexu egocentricity (<0.33

u dosp lých) sv d í o tom, že

sebehodnocení osoby je negativní. Taková hodnota nazna uje na negativní odhad osobní hodnoty, na tendenci k nižšímu hodnocení sebe než ostatních, což je astým prekurzorem deprese. 4. 3. 4. *Afr<0.46 nebo Blends<4 Rovn ž napln ní této podmínky p edpokládá pozitivní zjišt ní alespo u jedné ze dvou zahrnutých determinant. Tato podmínka se zam uje na odhad zájmu osoby o prožívání emo ních podn t nebo odhad její otev enosti v i t mto podn t m. Afektivní ratio (Afr) porovnává po et odpov dí na poslední t i (barevné) tabulky s po tem odpov dí podaných na prvních sedmi tabulkách. Vypo ítává se jako podíl obou hodnot. Barvy v Rorschachov testu se dávají do souvislosti s afektivním prožíváním a v tom smyslu je míra reakcí na barevné tabulky výrazem zájmu osoby o prožívání emo ních podn t . Existuje dostatek pozorování (Exner, 2003), které potvrzují, že mezi osobami existují zna né rozdíly, co se tý e p ipravenosti a ochoty zpracovávat, resp. být vystaven emo ním podn t m. Ve všeobecnosti platí, že pokud je proporce odpov dí na poslední t i tabulky vysoká, osoba je 46

považovaná za afektivn

reagující a naopak, pokud je tato proporce nízká osoba se

afektivn hlídá nebo se z afektivní stimulace stahuje. Studie dokazují, že extraverzivní typ osobnosti se dokáže lehce otev ít vstupu afektivn emo ních podn t , což se projeví práv zvýšenou produktivitou odpov dí na barevné tabulky. Naproti tomu introverzivní typ osobnosti up ednost uje myšlení, v p ístupu ke sv tu je více strategický, logický, kontrolující emoce. Pokud je hodnota Afr nadpr m rná, sv d í to o tom, že osoba je siln p itahována emo ní stimulací a m že mít velký zájem o emo ní vým nu. N kdy to m že být spojeno i s jistými problémy s kontrolováním a modulací emocí, zejména pokud mezi barevnými odpov

mi p evažují odpov di s primární barvou (CF) nebo odpov di ist barevné (C).

ím je hodnota Afr nižší, tím víc klesá zájem o emo ní podn ty a ochota zpracovávat je. Zejména hodnota Afr nižší než 0.44 nazna uje na výraznou tendenci se t mto podn t m zcela vyhnout. Tyto osoby se p i setkání s emocemi necítí pohodln a v d sledku toho se sociáln stahují i dokonce izolují. Takový projev emo ní konstrikce je astý u deprese a obzvláš d ležitý m že být, pokud se jedná o dít nebo adolescenta. M že to nazna ovat odmítání mnohých b žných interpersonálních vým n, které mohou být zdrojem podpory nebo p ispívají k vývoji. O významu Blends odpov dí jsme již hovo ili v souvislosti s druhou podmínkou DEPI. Nedostatek Blends je znakem snížené komplexnosti psychologie osoby, její nezralosti, která se m že manifestovat v konfrontaci se složit jšími emo ními situacemi, ale m žeme ho chápat i jako projev ur itého psychologického ochuzení, které je d sledkem depresivního stažení se p ed t mito složitými výzvami. 4. 3. 5. Sum Shd>FM+m nebo SumC´>2 I tato podmínka DEPI obsahuje dv prom nné a pro její napln ní sta í pozitivní hodnota jedné z nich. První podmínka (Sum Shd>FM+m) vychází z typu prožívání, který Exner (2003) ozna uje jako bazální (eb-experience base). Tento typ prožívání vypovídá o tom, jak se osoba dokáže vyrovnávat se svými idea ními a afektivními zdroji. Porovnává všechny nehumánní pohyby s odstínovými (V, T, Y) a achromatickými determinantami (C´). Odpov di, ve kterých osoba jako determinantu použije pohyb zví at (FM) nebo pohyb neživých objekt (m) vyjad ují míru kognitivní tenze. FM jsou indikátorem schopnosti zaznamenávat základní pot eby, tzn. že p ichází s jejich neuspokojeností. Pohyby objekt (m) zase p edstavují tzv. periferní ideaci. Jsou to obsahy myšlení, které místo toho, aby 47

z stavaly v pozadí, intruzivn vstupují do pop edí a odvád jí kognitivní koncentraci od aktuální situace. Achromatické odstínové determinanty vyjad ují míru i tlak úzkostného nap tí v reakci na vnit ní i vn jší podn tovou náro nost sou asné situace. Toto nap tí m že být zaplavující v takové mí e, že osoba ho není schopna p im en kontrolovat nebo konteinovat. Vista odpov di (V) signalizují pocity studu a viny. Achromatické barvy (C´) jsou výrazem bolestné konstrikce exprese emocí. Texturové odpov di (T) jsou výrazem pot eby blízkosti (n kdy až fyzické) a závislosti nebo opatrnosti, co se tý e otev enosti ve vztazích a v tom smyslu signalizují emo ní deprivaci nebo n jakou nedávnou emo ní ztrátu. Odpov di Y jsou výrazem celkové difuzní úzkosti. Všechny determinanty, ze kterých se bazální typ prožívání (eb) skládá, dohromady p edstavují ur itou formu negativního p sobení

i

náro nosti, tzn. dohromady dávají negativní obraz. Jejich sou et vyjad uje prom nná, ozna ovaná jako „ší ka prožívání sekundární“ neboli prožívaná stimulace (es). Obvykle se o ekává, že Sum Shd bude nižší než hodnota FM+m, pokud tomu tak není, m žeme p edpokládat, že osoba prožívá ur itou tíse . Zejména pokud se mezi odstínovými odpov

mi vyskytne jedna nebo více Vista odpov dí, signalizuje to, že osoba se více no í

do sebeinspekce soust ed né na negativní pocity. Tato introspekce asto vede k zážitku nepohody, sebedegradaci a sebeodmítání, což je

astým prekurzorem deprese a

sebedestruktivního myšlení. Rovn ž v p ípad použití achromatické barvy obvykle o ekáváme, že Sum C´nebude vyšší než 2. Pokud tato hodnota p ekra uje dva, znamená to, že osoba excesivn internalizuje i zadržuje pocity, které by bylo lepší externalizovat, tzn. projevit, ventilovat. Tento proces m že vést k zážitk m subjektivní nepohody, jako je úzkost, smutek, nap tí, obavné myšlenky a n kdy i somatické poruchy. 4. 3. 6. MOR>2 nebo 2AB+Art+Ay>3 Tato podmínka op t vyžaduje pozitivní zjišt ní alespo v jedné z prom nných, které jsou v ní zahrnuty. Zam uje se na specifické aspekty sebeobrazu a myšlení, které mohou být sou ástí depresivního prožívání. První podmínkou se týká p ítomnosti morbidních obsah (MOR) a druhá tzv. indexu intelektualizace. Jak uvádí Telerovský a Ženatý (2006), jako MOR je ozna ovaná odpov

, kdy je vykládaný objekt popsán, jako n jakým zp sobem

poškozený, nap íklad mrtvý, zni ený, rozpadlý, zkažený, zran ný, nemocný nebo zlomený, nebo jsou mu p isouzeny jasn dysforické pocity i charakteristiky, nap íklad chmurný, smutný, neš astný, ubohý, pla ící atd. Ojedin lý výskyt MOR není v protokolu ni ím 48

neobvyklým, pokud je však frekvence vyšší než 1, nazna uje to, že sebeobraz obsahuje negativní nebo poškozující p edstavy o sob . N kdy to m že být d sledkem celkového nahromad ní nep íznivých životních skušeností nebo neúsp ch , jindy to plyne p ímo ze specifických,

obvykle

nedávných

selhání

nebo

zklamání

(nap .

akademických,

profesionálních, emo ních i sociálních). Bez ohledu na p í inu mají d sledky t chto okolností tendenci p etrvávat, zabarvovat myšlení pesimisticky a ovliv ovat celkové pesimistické vid ní sebe sama. Zejména p i MOR>2 se sebeobraz vyzna uje negativními atributy a v myšlení je ast jší mnohem pesimisti t jší pohled na sebe než je o ekáváno. Jedním ze zp sob obranného použití koncep ního myšlení je intelektualizace. Exner v index intelektualizace (2003) zahrnuje speciální skór AB (abstraktní obsah) a dv obsahové kategorie, kategorii Um ní (Art) a kategorii Antropologie (Ay). Jako AB skórujeme dv skupiny odpov dí (Telerovský, Ženatý, 2006). Jsou to jednak odpov di, ve kterých je jediným obsahem lidská zkušenost (Hx), determinantou je beztvaré M (lidský pohyb bez tvaru) a uchopení je vágní, nap . „To celé je deprese.“ Druhou skupinou jsou odpov di, které jsou tvarové, ale v odpov di je zd razn no specifické symbolické zobrazení, nap . „Srdce jako symbol lásky.“ Intelektualizace je formou pop ení, které vyžaduje jistý neobvyklý zp sob „ohnutí“ reality. Vliv emo ní situace je redukován nebo neutralizován p echodem z emo ní do idea ní roviny. Intelektualizaci n kdy používají lidé obecn , když jsou konfrontováni s afektivní situací a cht jí se ji vyhnout. Otázkou tedy není, zda osoba intelektualizuje, ale zda tuto obranu nepoužívá excesivn . Nadm rné používání vede k tomu, že myšlení se stává náchylným k chybné logice nebo distorzi vnit ních klí . V extrémní poloze se intelektualizace m že stát základním prvkem utvá ení a udržování chybných konstrukcí podobných bludovému myšlení. P i hodnot vyšší než 3 m žeme p edpokládat výrazn jší inklinaci zabývat se pocity na intelektuální úrovni a tím popírat nebo zkreslovat skute ný význam i d ležitost situace. Pokud je hodnota indexu vyšší než 6 nazna uje to, že osoba používá intelektualizaci jako hlavní obrannou taktiku v situacích, které vnímá jako afektivn stresují. Tento proces popírá p ítomnost pocit , ím se redukuje pravd podobnost, že emoce budou zpracovány p ímo nebo realisticky. Tito lidé jsou náchyln jší k dezorganizaci p i intenzivních emo ních zážitcích, protože tato taktika se se zvyšujícím stresem stává mén ú innou.

49

4. 3. 7. COP<2 nebo (Bt+2Cl+Ge+Ls+2Na)/R>0.24 I poslední podmínka DEPI m že být napln na pozitivním nálezem u n které ze dvou zahrnutých prom nných. První podmínka se týká po tu kooperativních pohyb (COP), druhou je tzv. Index izolace. Jako COP se skóruje jakákoliv pohybová odpov

(M, FM, m), která zahrnuje dva nebo

více objekt v jednozna n pozitivní nebo kooperativní interakci (nap . „Dva lidé zvedají st l,“ na tabulce III., nebo „Pták, krmící své mladé,“ na tabulce I.). Vzhledem k tomu, že kooperativní i agresivní pohyb asto obsahuje projektivní materiál, m žeme jej považovat za jakousi prezentaci sebe sama. Jejich p ítomnost m že poskytnout cenné informace o vnit ním nastavení a zam ení osoby související s interakcemi mezi lidmi. COP odpov di ve všeobecnosti signalizují, že interpersonální vým ny budou pozitivní. Osoby, které podávají víc než dva COP se jeví jako spole enské a k interpersonálním vztah m mají pozitivní p ístup. P i COP <2 je proto možné, že osoba neo ekává pozitivní interakce mezi lidmi jako rutinní událost a v interpersonálních situacích se cítí nep íjemn , kontroluje je nebo se jim obrann vyhýbá. Index izolace se vztahuje k sociální izolaci nebo staženosti, tj. poskytuje informace o pohledu a reakci osoby na sociální prost edí. Skládá se z p ti mén

astých obsahových

kategorií, jimiž jsou „p írodní“ obsahy, Botanika (Bt), Oblaky (Cl), Geografie (Ge), Krajina (Ls) a P íroda (Na). Pokud se v testové produkci osoby objevují ast ji, tzn. p edstavují víc než

tvrtinu všech odpov dí, signalizuje to ur ité zvláštnosti

v interpersonálním chování osoby. P i hodnot indexu vyšší než 0.26 m žeme p edpokládat ur itou sociální izolaci. Osoba se mén zapojuje do sociální interakce, nemusí se však jednat o sociální maladjustaci nebo konflikt, jde spíše o menší zájem o sociální kontakt nebo jednoduše neochotu ú astnit se rutinní sociální vým ny. Pokud je hodnota indexu vyšší než 0.33 je velmi pravd podobné, že subjekt je sociáln stažený, nedokáže si utvo it nebo udržet smysluplné interpersonální vztahy a asto se cítí osam le, bez odm ujících vztah . Stoupání indexu izolace je v protokolu provázeno i úbytkem obsah , které jsou projevem p íklonu k lidskému sv tu a zájmu o n j (lidské výklady, COP). Klinické výzkumy (Exner, 1993, 2003), které zkoumaly DEPI jako ur itou bázy pro identifikaci a klasifikaci afektivních problém

depresivního charakteru, potvrzují, že

hodnota indexu 0-4 je diagnosticky bezvýznamná. DEPI s hodnotou 5 je pozitivní, nep ipouští však žádnou defintivní po áte ní hypotézu. Tato hodnota pouze nazna uje, že daná osoba má mnohé rysy, které jsou spole né osobám s diagnózou deprese i afektivní 50

poruchy, m že však jednoduše nazna ovat i to, že psychologická organizace této osoby predisponuje k depresi nebo výkyv m nálady. Tento rys mohou zatla it do pozadí jiné problémy i symptomy a v závislosti na nich a na historii pacienta m že být stanovena jiná diagnóza než deprese. Proto by se k DEPI s hodnotou 5 nem lo p i hledání iniciálních hypotéz p ihlížet; jeho významnost bude integrována pozd ji, p i interpetaci rys vztahujících se k afektivním charakteristikám osoby. DEPI s hodnotou 6 a 7 je mnohem ur it jší. U osob s tímto skórem v indexu se tém vždy bude diagnostikovat n jaký významný afektivní problém (s výjimkou schizofrenik , kte í mohou být depresivní, ale jejich primární diagnózou bude schizofrenie), ili iniciální hypotéza, že osoba zjevn prožívá n jaké závažné afektivní narušení, bude oprávn ná. 4. 4. CDI Jak jsme již uvedli výše, index deficitu zvládacích schopností je sou ástí CS od roku 1993. Je vedlejším produktem klinických výzkum , které se soust edily na ov ování schopnosti DEPI identifikovat depresivní pacienty. Jak se potvrdilo (Exner, 1993, 2003), CDI se nestal dalším indexem deprese, ale ukázal se být užite ným nástrojem, který byl schopen identifikovat tu skupinu „depresivních“ pacient , u kterých jsou depresivní t žkosti projevem spíše osobnostn

zakotvené limitovaností

i nedostatku zvládacích

schopností. Podobn jako DEPI i CDI obsahuje prom nné týkající se afektivity, ale pozitivní CDI více vypovídá o zvládání interpersonálních situací v každodenním život . V tomto smyslu ho m žeme chápat jako osobnostní rys. CDI se skládá z následujících podmínek: EA<6 nebo AdjD<0 COP<2 a AG<2 WSumC<2.5 nebo *Afr<0.46 p>a+1 nebo isté H<2 SumT>1 nebo (Bt+2Cl+Ls+Ge+2Na/R>0.24 nebo Food>0 (Exner, 2003)

51

Aby byl index pozitivní, vyžaduje napln ní alespo 4 z níže uvedených podmínek. 4. 4. 1. EA<6 nebo AdjD<0 Již první podmínka indexu obsahuje dv prom nné, které mohou poskytnout informace týkající se schopnosti zvládat i tolerovat stres a organizovat si vlastní zdroje zp sobem, který umož uje jejich dostupnost k použití. T mito prom nnými je tzv. ší ka prožívání (EA), která vyjad uje kvantitu dostupných zdroj a Adjustované D skóre (AdjD), které vyjad uje schopnost kontrolovat stres v stabilní, každodenní situaci. Základem pro výpo et EA je typ prožívání (EB – Erlebnistypus), který je vyjád en jako pom r lidských pohyb a barevných determinant. Již samotný Rorschach (Exner, 2003) chápal EB jako výraz konstitu n predisponované tendence k reagování, p esn ji e eno, relativn stabilní psychologické preference reagovat introverzivn determinanty p edstavují zdroje, se kterými

i extratenzivn . M a C

lov k p istupuje k sv tu. M p edstavuje

idea ní zdroje. Jsou to zdroje, které souvisí s inteligencí a kognitivními zp soby každodenného zvládání – osoba je schopna p istupovat k realit za použití myšlení. C determinanty zase p edstavují preferenci afektivních zdroj v p ístupu k realit , jsou spíše výrazem zp sobu, jakým osoba afektivn moduluje sv j p ístup. Ší ka prožívání, EA, se vypo ítává jako suma obou stran EB a o ekává se, že jeho hodnota bude nejmén 4 a víc. V tom p ípad

m žeme rozlišovat typ introverzivní (v EB p evažují M) nebo typ

extratenzivní (v EB p evažují C determinanty), podmínkou však je, aby rozdíl mezi po tem M a po tem C determinant byl alespo 2 body (p i EA 4) nebo alespo 2.5 bodu (p i EA 10). Pokud tato podmínka není napln na, jde o tzv. ambitentní typ, Exnerem (2003) považovaný za nezralý a nej ast jší v klinické populaci.

lov k s tímto stylem nemá

vyhran ný p ístup k realit , nedovede se rozhodnout mezi kognitivitou a afektivitou, nej ast ji volí ešení „pokusem a omylem,“ jeho postup je asto neefektivní. Úvahy vycházející s EA nemusí být spolehlivé pokud má jedna strana pom ru EB hodnotu 0. To signalizuje p ítomnost n jakého afektivního problému, který m že predisponovat k n jakému dezorganizujícímu stresovému stavu, nebo je produktem psychologické dezorganizace. Pokud je EA<6 a žádná strana EB nemá hodnotu 0 a poukazuje to na limitovanost dostupných zdroj , jak idea ních, tak afektivních a v d sledku toho na chronickou náchylnost dezorganizovat se p i mnohých každodenních stresech. Tento typ osob dokáže p im en

fungovat jenom v prost edí, které je dob e strukturované a

jednozna n jší. Prom nná AdjD se p ímo vztahuje k odolnosti v i stresu a prvk m kontroly. P i ur ení jeho hodnoty vycházíme z hodnoty tzv. D skóru, který nabízí informaci o aktuální kapacit 52

pro kontrolu. D skór odpovídá na otázku, jaký je vztah mezi zdroji (EA) a úzkostí (es). O bazálním typu prožívání (eb) a prožívané stimulaci (es) jsme již mluvili v souvislosti s pátou podmínkou DEPI (4. 3. 5.). Mezi determinanty, které jsou do es zahrnuty, pat í i determinanty (m a Y), jejichž astost se podle klinických pozorování (Exner, 2003) zvyšuje vlivem situa ních stresujících okolností. Jde o p ípady, kdy je obvyklá možnost kontroly do asn zm n ná neobvyklým zvýšením periferální mentální aktivity (m) nebo subjektivn poci ovanou tísní (Y). V každodenním život

lidé tyto stresy obvykle zvládají

extenzivn jším použitím dostupných zdroj a bez psychologické dezorganizace. Pokud je však stres podstatný a ne eší se, nebo je vnímaný jako ne ešitelný, rezultující pocit bezmoci se odráží práv ve zvýšeném po tu odpov dí s použitím determinanty m a Y. D skór se vypo ítá jako rozdíl mezi EA a es a jeho hodnota se ur í podle p evodové tabulky (Exner, 2003). Pokud je mezi zdroji a zát ží rovnováha o ekáváme, že hodnota D skóru bude 0. Mínusová hodnota signalizuje potenciál pro impulzivitu v myšlení, afekt

a chování,

protože je d sledkem zát že, která p evyšuje zdroje. V složit jších nebo vysoce nejednozna ných situacích vzr stá vulnerabilita a tím i potenciál pro dezorganizaci. Vzhledem k tomu, že D skór je ovlivn n situa ními elementy, tj. poskytuje informaci pouze o aktuální kapacit pro kontrolu, zajímá nás i úrove schopnosti kontrolovat stres v stabiliní každodenní situaci, tzn. v b žném život . O této schopnosti vypovídá práv hodnota AdjD. Pro její ur ení pot ebujeme nejd ív stanovit hodnotu tzv. adjustované prožívané stimulace (Adjes); z es odpo ítáme všechny prom nné, které p icházejí vlivem situa ního stresu (m a Y), p i emž si z nich ponecháme pouze jednoho zástupce. Op t vypo ítáme rozdíl mezi EA a Adjes a hodnotu AdjD ur íme podle stejné p evodové tabulky, kterou jsme použili p i výpo tu D skóru. I u AdjD o ekáváme, že výsledná hodnota bude 0. Pokud je hodnota AdjD vyšší než 0, sv d í to o vyšší kapacit pro kontrolu a v tší toleranci pro stres, protože použitelné zdroje p evyšují obvyklé nároky situace. Nemusí to však automaticky znamenat lepší p izp sobivost nebo adaptivn jší chování. M že jít o osoby se sklonem k pevn jší kontrole, která i p es p ípadnou patologii umož uje vyhnout se dezorganizaci. Tito lidé svoje zdroje využívají k tomu, aby se vyhnuli p ímým konfrontacím i s t mi zážitky k ehkosti, bezmoci i tísn , které mohou podporovat motivaci k r stu a zm n . D sledkem m že být snaha distancovat se od mnoha zážitk , které napomáhají rozší ení senzitivity a uv domování si sebe a prost edí. Na druhé stran osoby s AdjD<0 mají mén dostupných zdroj než je vyžadováno ve sv tle nárok , kterým elí. Jsou trvale p etížení, tzn. prožívají více nárok na produkování 53

ešení, než jsou schopni p ipravit a nasadit. Jejich fungování je neefektivní, nejsou schopni adekvátn zpracovávat informace a v d sledku toho nejsou schopni ani adekvátn nebo ú inn rozhodovat. To u nich n kdy vede k impulzivit v myšlení i chování, zejména, když mají elit novým ne ekaným požadavk m. AdjD<0 m že být d sledkem zafixovaného vývojového selhání. Jsou to nezralí lidé, jejichž životy jsou pozna eny jednou chaotickou událostí za druhou, nebo jejichž celkový vzorec aktivity charakterizuje nadm rná

astost neefektivního nebo maladaptivního

chování. P esto nelze p edpokládat, že AdjD<0 odráží pouze n jakou formu nezralosti. Pokud se AdjD<0 objeví v protokolu osoby, která má v anamnéze úsp šné a kvalitní fungování, je od vodn né domnívat se, že minusová hodnota AdjD je spíše d sledkem n jaké aktuáln probíhající dezorganizace. I když AdjD<0 není rozhodující podmínkou pozitivity CDI, pokud se spojuje s CDI>3, p esv d iv

to signalizuje p ítomnost psychologické organizace, u které je zna ný

potenciál pro dezorganizaci. 4. 4. 2. COP<2 a AG<2 Ob prom nné tyto podmínky souvisí s interpersonální percepcí a chováním. Vypovídají o tom, jak osoba vnímá druhé lidi, jak se s nima srovnává, jak se bude chovat v interpersonálních situacích. O kooperativních pohybech (COP) jsme již psali v souvislosti s DEPI (4. 3. 7.). Tak, jak COP odpov di signalizují, že interpersonální vým ny budou pozitivní, odpov di, ve kterých je pohyb agresivní (AG) signalizují anticipaci takových vým n, které budou pozna eny n jakou formou agresivity nebo sout živosti. AG (Telerovský, Ženatý, 2006) se skóruje pro jakoukoliv pohybovou odpov

(M, FM a m), která obsahuje z eteln agresivní akci, nap . boj, mu ení, rozbíjení,

hádání se, zlý pohled apod. AG dávají

ast ji osoby, které mají sklon vnímat

interpersonální vztahy jako rutinn pozna ené manifestacemi sout živosti nebo agresivity. M že p i tom jít o sociáln p ijatelné formy agresivity (nap . dominování, drážd ní, hádky apod.), které jsou vnímány, jako rutinní aspekty každodenního života. O antisociální i asociální agresivit uvažujeme tehdy, pokud se v protokolu objeví 3 a více AG a chybí COP. COP<2 a AG<2 signalizují možnost, že osoba nevnímá nebo neo ekává pozitivní interakce mezi lidmi jako rutinní událost a p i skupinových interakcích se spíše snaží z stat na okraji d ní. Pokud AG i COP zcela chybí, nazna uje to, že osoba p i tvorb pohybových

54

odpov dí není schopna pohyb m tyto konotace p ipsat. M žeme se domnívat, že ve svém prožívání tyto konotace v bec nemá, nebo je kontroluje anebo se jim obrann vyhýbá. 4. 4. 3. WSumC<2.5 nebo *Afr<0.46 Tato podmínka se podobn , jako jedna s podmínek DEPI (4. 3. 4.), zam uje na odhad zájmu osoby o prožívání emo ních podn t

i odhad otev enosti v i t mto podn t m.

Znovu je zvažovaná prom nná Afr<0.46 a jako její alternativa prom nná WSumC<2.5. Již samotný Rorschach (Exner 2003) zastával názor, že odpov di, ve kterých je zahrnuto použití chromatické barvy, se vztahují k afektivit a p edstavují jakýsi index emo ní excitability i afektivní adaptability. Spojení formy (F) s barvou (C) spojoval s r zným stupn m stabilizace afektivních impuls , a proto jednotlivým kategoriím barevných odpov dí p isuzoval r znou tzv. váženou (weighted) hodnotu; FC odpov di (vážená hodnota 0.5) podle n j ilustrovaly modulaci i kontrolu afektivního projevu, CF (vážená hodnota 1.0) a C (vážená hodnota 1.5) souvisely spíše s afektivním vybitím, týkaly se tedy p ípad , kdy emoce byla výrazná a dominující a osoba nebyla schopná intervenovat kognitivn . Podle Exnera (2003) to rovn ž m že signalizovat, že osoba se spíše impulsu poddala, než aby vyvinula úsilí n jak do n j zasáhnout. U osob s deficitem zvládacích schopností o ekáváme, že se budou snažit vyhýbat exponovan jším podn tovým výzvám, jejichž zpracování p edpokládá schopnost diferencovan jší emo ní reakce a v testovém výkonu to m že signalizovat jak Afr<0.46 (d sledek celkov nízkého po tu R na barevné tabule), tak i WSumC<2,5 (d sledek celkov

nízkého po tu odpov dí s použitím C

determinanty). 4. 4. 4. p>a+1 nebo isté H<2 Ob prom nné této podmínky se vztahují ke sfé e interpersonálních vztah

a k její

napln ní op t posta uje pozitivní zjišt ní u kterékoliv z nich. Pasivní (p) a aktivní (a) pohyby (M, FM nebo m) jsou indikátorem stylu, který osoba volí ve svém interpersonálním chování. Pokud je po et pasivních pohyb v protokolu o jeden nebo více vyšší než po et aktivních pohyb (p>a+1), je to indikátorem toho, že osoba bude ve svých interpersonálních vztazích ve všeobecnosti zajímat pasivn jší roli. Pasivn jší roli volí nejen ve skute ných vztahových situacích, ale dokonce i v snech a fantaziích., i když to automaticky neznamená submisivní roli. Tito lidé se obvykle snaží vyhýbat odpov dnosti za rozhodování a v problémových situacích jsou mén náchylní hledat nová

55

ešení i iniciovat nové vzorce chování, zejména pokud je možnost, že nutné odpov dnosti p evezmou na sebe druzí. Lidské obsahy - H, Hd, (H), (Hd) - poskytují základ pro odhad zájmu o lidi a lidský sv t. Lidé, kte í se zajímají o druhé, dávají víc lidských obsah . Celkov o ekávaný po et lidských obsah se m ní v závislosti od stylu reagování (introverzivního, extratenzivního i ambitentního). P i posuzování zájmu o druhé je však pot eba podívat se i na to, zda jsou p edstavy o lidech realisticky založené, proto sledujeme i frekvenci

istých H. Tato

kategorie se používa pro kódování pouze reálných osob, které jsou vyloženy jako celé postavy; neúplné lidské postavy se kódují jako Hd. Pro výklady nereálnych i magických lidských postav se používají kódy (H) (výklad celých postav) nebo (Hd) (výklad neúplných postav). Magické výklady ast ji podávají d ti, protože lidem ješt p íliš nerozumí a identifikují se spíše s nereálnymi postavami. Pokud isté H p edstavují menší ást lidských obsah , je pravd podobné, že osoba druhým lidem p íliš nerozumí, nedokáže je správn „ íst“ a asto chybn interpretuje sociální gesta. Tato neschopnost porozum t druhým m že vést k spole enským trapas m a následnému odcizování od druhých. Vyšší po et ostatních lidských obsah

signalizuje, že pro osobu je bezpe n jší vztahovat se

k neexistujícím (magické postavy) i neúplným postavám (neúplné reálné i magické postavy), protože to, co neexistuje nebo není celé, nem že ohrozit. 4. 4. 5. SumT>1 nebo (Bt+2Cl+Ls+Ge+2Na)/R>0.24 nebo Food>0 K napln ní poslední podmínky posta uje pozitivita v jedné ze t í zahrnutých prom nných. Jsou to prom nné, které odrážejí ur ité vnit ní charakteristiky osoby související se sociální vým nou. Jedná se o rysy i charakteristiky, které jsou hluboko zako en né a jako takové limitují adaptabilitu v celém spektru interpersonálních okolností. Index izolace (Bt+2Cl+Ls+Ge+2Na/R) je zahrnutý i do DEPI (4. 3. 7.) a jeho význam z stává stejný i v CDI. Texturové odpov di (T) souvisí s pot ebou blízkosti, lásky a závislosti a s otev eností v i blízkým emo ním vztah m. Taktilní interakce je významnou složkou každodenního života a stává se d ležitým zdrojem u ení a komunikace; její prost ednictvím se dít u í rozlišovat aspekty prost edí a rozum t jim, prost ednictvím taktilní interakce je odm ováno, chrán no, tišeno, trestáno. Mnohé aspekty taktuality p etrvávají jako zp soby explorace a komunikace i v pozd jším v ku a dosp losti, nap íklad mnohé objekty popisujeme prost ednictvím jejich taktilních kvalit, taktilním zp sobem projevujeme city, zájem i respekt. Více T (SumT>1) podávají lidé, kte í v nedávné dob zažili významnou 56

emo ní ztrátu, nebo lidé, kte í trpí dlouhodobými pocity emo ní deprivace. Jejich raná zkušenost je asto charakterizovaná chyb ním sytícího kontaktu a tyto osoby potom trpí dráždivým pocitem touhy nebo samoty. Touží po blízkých vztazích s druhými, ale neví, jak je docílit. N kdy jsou tyto pot eby tak silné, že znejas ují úsudek a osoba se stáva vulnerabilní v i manipulacím (pasivn zívislí lidé). Výklady jídla (Food, Fd) jednozna n signalizují p ítomnost závislé orientace, pasivního stylu vztahování (pokud je pozitivní i p>a+1), která m že ovliv ovat interpersonální vztahy, ale m že být i projevem pot eby podpory. Pokud je po et Fd obsah v protokolu adolescent

i dosp lých vyšší než 0 (nebo vyšší než 1 u d tí), m žeme o ekávat, že osoba

bude projevovat závislejší chování než jiní a bude inklinovat k v tšímu spoléhání na druhé, co se tý e vedení a podpory. V interpersonálních otázkách bude mít spíše naivní o ekávání, že druzí budou k jejím pot ebám a nárok m tolerantní a budou se chovat ve shod s nimi. U osob, které mají pasivní styl (p>a+1), lze p edpokládat, že pasivn závislý rys je jádrovou složkou osobnostní struktury. Klinické výzkumy (Exner 1993, 2003) potvrzují, že osoba, která v CDI dosáhne pozitivní hodnotu 4-5, bude pravd podobn mén sociáln zralá, než je o ekáváno, má limitované sociální zru nosti a v interpersonální sfé e má asto t žkosti. Její vztahy s druhými jsou povrchn jší, nedokážou je vydržet, stahuje se ze sociálních vztah a buduje si izolovan jší životní styl. K pot ebám a zájm m druhých je mén

citlivá a druzí ji považují za

distancovanou. Takový lov k obvykle nevzbuzuje sympatie, jeho historie je o zklamáních, chaosu, nespokojenosti, bezmoci a izolovanosti. Pozoruhodné je, že v sociálních aspiracích se asto neliší od aspirací jiných lidí – usiluje o blízké a trvalé vztahy, ale pro druhé je vzhledem ke své zvláštnosti mén p ijatelný, a proto se ast ji setkává s odmítáním. Se svým životem je nespokojený, zažívá nad ním pocity zmatku a bezmoci.

57

II. PRAKTICKÁ

ÁST

58

5. VÝZKUM 5. 1. Formulace problému a vymezení cíle výzkumu Jak jsme se již zmínili v úvodu teoretické ásti naší práce, jedním z nej ast jších problém , se kterými se ve své praxi setkávají psychiat i a klini tí psychologové, je deprese. Námi citované studie uvád jí vysokou prevalenci deprese v celkové populaci a v celém sv t se deprese stále ast ji za íná považovat za podstatný zdroj morbidity, poškození a zvyšujícich se zdravotních náklad

(Hašto, 1995; Praško a kol., 2003;

Herman, Doubek, 2008, Weissman, Markowitz a Klerman, 2000). Deprese odpovídá za pracovní neschopnost u vysokého procenta žen i muž - hovo í se o ní, jako o tvrté hlavní p í in neschopnosti – n kte í klinici dokonce v souvislosti s naší dobou mluví o „ epidemii deprese“ (Baštecká a kol., 2003). Prakti tí léka i v oblasti pé e o duševní zdraví, ambulantní psychiat i, jsou však od za átku konfrontováni se zvláštním fenoménem, že i p i moderní farmakologické lé b se stav ur ité skupiny depresivních pacient nijak zásadn nem ní a nebo se tito pacienti po krátké period zlepšení znovu dekompenzují a vrací se do psychiatrických ambulancí se žádostí o pokra ování v lé b , která pak bez známky výrazn jšího zlepšení asto probíhá další léta. V naší

výzkumné

práci

chceme

v novat

pozornost

práv

této

skupin

farmakorezistentních depresivních pacient s cílem pokusit se hloub ji porozum t jejím specifik m a v p ípad , že se nám taková specifika poda í identifikovat, budeme uvažovat o formulování otázek pro p ípadný další výzkum. Naší práci tedy pojímáme jako pilotní studii, která by m la mít charakter p edvýzkumu nebo orienta ního výzkumu. Ten by m l p inést zp esn ní charakteristik této skupiny farmakorezistentních pacient a další pot ebné informace, nap . osobnostní i širší psychologické souvislosti, které by mohly p isp t k pochopení a vysv tlení tohoto druhu farmakorezistence, p ípadn k ur ení diagnostických vodítek umož ujících v as takové pacienty rozeznat a nabídnout jim adekvátní lé bu. Z toho vyplývá, že jsme si pro náš výzkum zvolili kvalitativní p ístup a v jeho kontextu pak výzkumný plán p ípadové studie. Objektem výzkumu je jednotlivý p ípad i skupina p ípad . Jak uvádí Miovský (2006), p ípadová studie je jedním ze základních a nejrozší en jších typ výzkumu v rámci kvalitativního p ístupu v psychologii. Dle našeho názoru je vhodným postupem, který m že p inést výsledky, na jejichž základ se lze pokusit o zformulování tzv. zakotvené teorie. Zakotvená teorie je 59

kvalitativní výzkumná metoda, jejíž cílem je teoretické vyjád ení zkoumané reality. Podle pojetí Strausse a Corbinové (1999, str. 14) „ zakotvená teorie je induktivn odvozená ze zkoumání jevu, který reprezentuje. To znamená, že je odhalena, vytvo ena a prozatímn ov ena systematickým shromaž ováním údaj o zkoumaném jevu a analýzou t chto údaj . Proto se shromaž ování údaj , jejich analýza a teorie vzájemn Neza ínáme teorií, kterou bychom následn

dopl ují.

ov ovali. Spíše za ínáme zkoumanou

oblastí a necháváme, a se vyno í to, co je v této oblasti významné.“ V dalším textu popíšeme zkoumaný vzorek, použité základní metody, podáme ilustrace t í p ípad z námi zkoumané vzorky depresivních pacient a uvedeme výsledky naší analýzy. Cíle studie lze tedy shrnout do dvou bod : a) zp esnit a na konkrétních p ípadech demonstrovat spole né charakteristiky této skupiny farmakorezistentních pacient , d ležité z hlediska diagnostiky a diferenciální diagnostiky, b) provedenou pilotní studií využít ke zp esn ní výzkumného úkolu (cíl a p ípadn též designu) z hlediska rozsáhlejší studie na v tším vzorku pacient , která by mohla mít ambici sm rem ke zp esn ní epidemiologických informací o této skupin a formulování p esných diagnostických vodítek s odpovídajícími doporu eními pro lé ebné postupy. 5. 2. Charakteristika výzkumné vzorky Do námi zkoumaného souboru bylo zahrnuto celkem 19 pacient , m ž i žen, ze dvou soukromých psychiatrických ambulancí v Brn . Do vzorku byli p itom zahrnuti výlu n pacienti, u kterých byla stanovena n která z diagnóz depresivních poruch, jejichž popis uvádíme v úvodní

ásti práce. Co se týká výb ru t chto pacient , ambulantní

psychiatri ky jsme instruovali, aby postupovaly podle následujících kritérií: a) pacienti jsou v ambulantní pé i nejmén poslední dva roky, b) lé ba je po celou tuto dobu výlu n farmakologická, c) stav pacient se nelepší. Zkoumaný vzorek tvo ilo 12 žen a 7 muž , ve v ku od 18 do 61 s pr m rným v kem 35 let. V ase vyšet ení byl nejmladší z respondent v posledním ro níku SOU, dva respondenti byli studenty VŠ. P t respondent

bylo absolventy SOU, p t ukon ilo

studium na SŠ a šest respondent bylo absolventy VŠ. Dva z respondent byli v dob vyšet ení nezam stnaní a p t v invalidním d chodu s psychiatrickou indikací. Všichni

60

respondenti s psychologickým vyšet ením souhlasili, byli informováni o jeho ú elu a o skute nosti, že z d vodu zachování jejich anonymity budou jejich identifika ní údaje pozm n ny. Základní charakteristiky výzkumného souboru z hlediska v ku a nejvyššího ukon eného vzd lání uvádíme v následujících tabulkách. Tabulka. 5. 2. 1. V kové rozložení výzkumného vzorku. V k

Muži

Ženy

<20

1

0

20-25

0

3

25-30

3

1

30-35

1

1

35-40

0

3

40-45

2

0

45-50

0

2

50-55

0

0

>55

2

0

61

Tabulka 5. 2. 2. Rozložení respondent z hlediska dosaženého vzd lání

Vzd lání

Muži

Ženy

Studuje SOU

1

0

Ukon ené SOU

2

3

Studuje SŠ

0

0

Ukon ené SŠ

0

5

Studuje VŠ

0

2

Ukon ené VŠ

4

2

5. 3. Použité metody a zp sob zpracování dat Vyšet ení s každým respondentem prob hlo v jednom setkání o délce p ibližn

2

hodiny. Obsahem setkání byl rozhovor a administrace testu. Vyšet ení prob hlo bez p ítomnosti dalších osob. Jako výzkumné metody byly použity anamnestický rozhovor, pozorování a Rorschach v test. Údaje získané rozhovorem a testová produkce v etn dotazování byly zaznamenány písemn . 5. 3. 1. Rozhovor Rozhovor v rámci vyšet ení trval zhruba 45 minut, p i emž jsme použili metodu polostrukturovaného rozhovoru; krom navázání kontaktu a podpory d v ry byl rozhovor zam en anamnesticky (Heretik, Heretik jr. a kol., 2007, Svoboda, 1999), soust edil se hlavn na získání základních anamnestických údaj , v etn historie t žkostí a informací o aktuálním stavu. 62

5. 3. 2. Pozorování Metodu pozorování (Heretik, Heretik jr. a kol., 2007, Svoboda, 1999) jsme používali v pr b hu celého setkání, p i emž jsme se soust edili na charakteristiky chování probanda jak v dialogické tak i v testové ásti vyšet ení. 5. 3. 3. Rorschach v test Jako hlavní výzkumní metodu jsme se rozhodli použít Rorschach v test. Jeho vhodnost pro ú ely našeho výzkumu vidíme v tom, že p edstavuje jeden z nejjemn jších nástroj diferenciální diagnostiky v bec a od za átku své historie je spojován s pokusy o sestavení charaketristických testových obraz

jednotlivých nozologických kategorií, v etn

deprese. Podrobné informace o tomto testu jsme p inesli v teoretické ásti, v kapitole 4. P i administraci testu, skórování a interpretaci jsme vycházeli z Komprehenzivního systému (CS) Johna Exnera (2003). Specifika zp sob

kódování a samotného

interpreta ního procesu podrobn ji popisujeme v ásti 4. 1. Na tomto míst chceme zd raznit, jenom nutnost p esného kódování každé odpov di, které je podmínkou sestavení tzv. Strukturálního shrnutí. Toto shrnutí za íná zápisem frekvence všech prom nných, které se v testové produkci skórují, a p edstavují bázi, od které se odvíjí výpo ty mnoha pom r , procent a numerických derivací použitých v interpreta ním procesu. Tyto skóry jsou zahrnuty do n kolika sekcí i trs , které postihují jednotlivé aspekty nebo roviny psychologického života osoby: jádrové charakteristiky osobnosti, charakteristiky afektivity, interpersonálního chování, sebeobrazu, ideace, mediace a p ístupu ke zpracovávání podn t . P edností CS je, že navrhují i specifické strategie interpretace testového materiálu, které postupují trs po trsu až jsou vy erpány všechny údaje, které Strukturální shrnutí obsahuje. V interpreta ním postupu jsou vždy použity všechny trs, ale jejich po adí není vždy rovnaké. Auto i CS (2003) identifikovali 12 klí ových prom nných, které – pokud je se adíme podle dominantnosti i priority – ur ují nejlepší po adí, v jakém jednotlivými trsy procházíme. P ítomnost n které z klí ových prom nných predikuje, která kombinace dvou anebo t í trs nabídne zdroje údaj , které p isp jí k t m nejd ležit jším informacím o jádrových psychologických rysech osoby. Jsou to rysy, na které se bude klást podstatný d raz p i utvá ení jakéhokoliv obrazu osobnosti. Jsou dominantními prvky osobnostní struktury a mají velký vliv na psychologickou organizaci, na zp sob, kterým se organizují ostatní rysy a na psychologické fungování osoby. DEPI a CDI, o kterých jsme 63

mluvili v ásti 4. 3. a 4. 4. pat í mezi nejdominantn jší prom nné a v jejich hierarchii jsou za azené už na prvních místech. T chto 12 klí ových prom nných reprezentuje dva typy rys – prvních šest se týká osobnostní struktury, ale zárove se víc soust edí na p ítomnost psychopatologie anebo potenciálu k dezorganizaci. Dalších šest se týká víc základních osobnostních styl , ze kterých každý m že tvo it základní kámen organizace a fungování. Pokud protokol neobsahuje žádnou pozitivní klí ovou prom nnou, interpretace za íná podle strategie, kterou ur uje n která z tzv. terciálních prom nných. Ty sice nemají velkou prediktivní sílu, ale mohou poukázat na trs, který povede k nejvýznamn jším informacím o osob . 5. 4. P ípadové studie 5. 4. 1. Jaroslav I

1 2

II

3c 4 5

III

6 7 8 9 10

IV

11c 12

V

13

VI

14

„ Pták s roztaženými k ídly.” E: „ Tvarem t ch k ídel.“ „ Brouk.“ E: Tvarem.“ 10s „ Beruška.“ E: „ Tady má hlavu, tykadla, krovky a te ky.“ „ Tule nebo mrož.“ E: „ Tvarem.“ „ Bizon“ E: „ Tvarem.“ „ Dva ková i stojí u kovadliny.“ „ Mají kladiva a bouchají do kovadliny.“ E: Tvarem, vypadá to tak.“ „ Itálie.“ E: „ Poloostrov, protože to p ipomíná nohu.“ „ Plíce.“ E: „ Tvarem.“ „ Srdce.“ E: Tvarem.“ „ Hlava, kterou n kdo zakrývá rukama.“ E: „ Tvarem, ty tmavší skvrny vypadají jak ruce, které zakrývají n komu o i.“ „ Brouk.“ E: „ Tvarem.“ „ Pes.“ E: Tvarem.“ „ Netopýr.“ E: „ Tvarem.“ „ Kožešina ze zví ete, která leží na podlaze.“ E: „ Tvarem.“

Wo FMpo A P 1 Do Fo A Do FCo A Do Fo A Do Fu A D+ Mao (2) H Sc 3 P COP GHR Do F_ Ge Do Fo An Do F_ An Do Mp_ Hd PHR Wo Fu A 2 Do Fo A Wo Fo A P 1 Wo Fo Ad, Hh P 2.5

64

15 16 VII

17 18 19

VIII

20 21 22b 23 24

IX

25 26

X

27 28 29

„ Dva duchové.“ E: „ Polopr hledná postava, ne p íliš jasná.“ „ Zip.“ E: „ Tvarem.“ „ Roztrhaná k že.“ E: „ Vlk pokousal ovci a pak ji stáhly z k že, která je roztrhaná.“ „ Medv d ze zadu.“ E: „ Tvarem, jak kdyby byl oto eném ze zadu.“ „ Pes.“ E: Tvarem.“ „ Zví ata.“ „ Tygr.“ E: „ Tvarem.“ „ Naturalistický pohled nebo obraz v krasohledu.“ E: „ Jak fantazijní obraz.“ „ Vrcholek sfingy.“ „ lov k schovanej za n ím.“ „ ouhají mu nohy.“ „ Malby na skále z prehistorické doby.“ E: „ Tvarem t ch maleb.“ „ Pohled z hora na n jakého raka.“ E: „ Nevím, p ipomíná mi to raka.“ „ Hlava.“ E: „ P ipomíná mi to hlavu, tady má nos, o i.“ „ Naturalisticky pojatá moucha.“ E: „ Naho e je hlava mouchy.“ „ Pavouk.“ E: „ Tvarem.“ „ B žící myš.“ E: Tvarem.“

Ddo FY_ (H) PHR Do FVu Cg Wo F_ Ad 2.5 MOR Do F_ A Do F_ A Do Fo (2) A P 4.5 Wv CFo Art Ddo Fu Ay Do FD_ Hd, Id PHR Do YFu Ay Wo F_ A 5.5 Do Fu Hd PHR Do F_ Ad Do Fo A P Do FMa_ A

65

Structural Summary: Location Features Blends Zf = 8 Zsum = 22 Zest = 24 W D W+D Dd S

= = = = =

7 21 28 1 0

DQ + = 0 o = 29 v/+ = 0 v = 1

Form Quality FQx MQual += 0 = o = 12 =1 u = 7 = - = 11 =1 none = = Core R = 29 EB = 2:1.5 eb = 1:3

W+D = = 11 = 7 = 11 =

Singles

Contents

M=2 FM = 1 m=0 FC = 1 CF = 1 C=0 Cn = 0 FC´= 0 C´F = 0 FT = 0 TF = 0 T=0 FV = 1 VF = 0 V=0 FY = 1 YF = 1 Y=0 Fr = 0 rF = 0 FD = 1 F = 19

H = 1 (H) = 1 Hd = 3 (Hd) = 0 Hx = 0 A = 15 (A) = 0 Ad = 3 (Ad)= 0 An = 2 Art = 1 Ay = 2 Bl = 0 Bt = 0 Cg = 1 Cl = 0 Ex = 0 Fd = 0 Fi = 0 Ge = 1 Hh = 1 Ls = 0 Na = 0 Sc = 1 Sx = 0 Xy = 0 Id = 1

(2) = 2

EBPer= D = 0 Adj D = 0

FM= 1 SUM C´= 0 SUMV= 1 m= 0 SUMT= 0 SUMY= 2

Ideation

a:p = 2:2 Ma:Mp= 1.1 2AB+Art+Ay= 2 MOR = 1

PTI = 3

Sum6 = 0 Lv2 = 0 Wsum6 = 0 M=1 Mnone = 0 DEPI = 5

I Wo, Do II Do, Do, Do III Do, Do, Do, Do IV Wo, Do V Wo VI Wo, Ddo, Do VII Wo, Do, Do VIII Do, Wv, Ddo, Do, Do IX Wo, Do X Do, Do, Do, Do

Special Scores Lv1 Lv2

DV INC 1 DR FAB ALOG CON RawSum6 = 1 Wgtd Sum6= 2 AB = 0 AG = 0 COP= 1 CP = 0

Affect FC:CF+C = 1:1 Pure C = 0 SumC´:WsumC= 0:1.5 Afr = 0.5 S = 0 Blends:R = 0:30 CP = 0

L = 1.72 EA= 3.5 es = 4 Adj es = 2

Approach

GHR= 1 PHR= 4 MOR= 1 PER= 0 PSV= 0 Interpersonal COP = 1 AG =0 GHR:PHR = 1:4 a:p = 2:2 Food = 0 SumT = 0 Human Cont = 5 Pure H = 1 Per = 0

Isol.i.=0.03

Mediation

XA% WDA X-% SP X+% Xu% CDI = 4

Processing Selfperception = 0.63 Zf =7 3r+(2)/R = 0.06 = 0.64 W:D:Dd = 7:21:1 Fr+rF = 0 = 0.36 W:M = 7:2 SumV = 1 =0 Zd = -2.5 FD =0 =6 PSV = 0 An+Xy = 2 = 0.4 DQ+ = 0 MOR =1 =0.23 DQv = 1 H: (H)+Hd+(Hd) = 1:4 S-NOC = 3 HVI = 1 OBS=0 66

Jaroslav, 61-letý inženýr elektrotechnik, ženatý, otec dvou dosp lých d tí, které v sou asnosti dokon ují vysokoškolské studium. V pokra ující ambulantní psychiatrické pé i je déle než dva roky s diagnózou rekurentní depresivní poruchy (F33.0). V sou asné dob

je bez antidepresivní medikace, kterou odmítá vzhledem ke své zkušenosti

z p edcházejících let, kdy opakovan vyhledal psychiatrickou konzultaci kv li depresivním obtížím. Léky celkov nesnášel, nevedly k zásadn jšímu zlepšení obtíží, pouze situa n užívá Lexaurin.

V klinickém obrazu p evládá celková dysforie, pocity nap tí,

negativizmus a pesimismus v pohledu do budoucnosti. Sou asné obtíže se rozvinuly po ztrát zam stnání p ed 2.5 roky. Pracoval v privátní stavební firm , která se zabývala rekonstrukcí restaura ních za ízení, p sobil v pozici vedoucího malé pracovní skupiny, jejíž úkolem byly rekonstrukce elektrických rozvod . Podle vlastního názoru práci zvládal, byl úsp šný, proto ho p ekvapilo, že v posledních m sících p sobení ve firm p estal dostávat nové úkoly, pracoval hlavn v kancelá i, i když jeho tým nadále pracoval na r zných zakázkách. Majitelé firmy jako d vod jeho propušt ní nakonec uvedli celkový útlum zakázek.

N kolik m síc

byl registrován na ú adu práce, pokoušel se hledat

zam stnání, avšak neúsp šn , co dává do souvisu se svým v kem a psychiatrickými záznamy v zdravotní dokumentaci. Momentáln se pokouší zam stnat se jako odborný u itel na jednom st edním odborném u ilišti. V pr b hu psychologického vyšet ení spolupracuje, v kontaktu si však udržuje celkový odstup a snahu p sobit dojmem „ nad v cí.“ P i popisu zkušeností posledních let volí lehce sarkastický tón, pohled na sou asnost je negativizující, p i zd raz ovaní svých kvalit mluví i o pocitech zneuznanosti a uk ivd nosti. Testová produkce v ROR je p i první administraci metody povrchní, chudá, nepodává ani minimáln

požadovaný po et odpov dí. Po

zd razn ní a vysv tlení pot ebnosti v tší testové produkce se p i druhé administraci po et odpov dí výrazn zvyšuje, ale bez zvýšení celkové obsahové bohatosti a diferencovanosti. Klí ovou prom nnou, od které se odvíjí postup interpretace testového obrazu, je pozitivní CDI. Hodnota CDI=4 p i AdjD=0 nazna uje na nezralost osobnostní organizace a tím i na vulnerabilitu ve zvládání nárok každodenního života. Koartace EB (2:1.5) a mimo ádn nízká hodnota EA (3.5) upozor ují na to, že dostupné afektivní i idea ní zdroje jsou výrazn limitované a nedosta ující pro optimální zvládání zát že b žných životních situací. Vysoká hodnota L (1.72) signalizuje vyhýbavý styl, tzn. že proband dosahuje p izp sobení spíše defenzivním zjednodušováním složitosti podn tového pole. Sociální nezralost signalizovaná pozitivním CDI se promítá do specifických t žkostí v interpersonální sfé e. I když proband usiluje o bližší vztahy s druhými (COP=1, AG=0), 67

nedokáže je „ vydržet“ (T=0), k jejich pot ebám a zájm m je mén citlivý, nerozumí jim, sociální gesta interpretuje obvykle chybn , sám je p esv d en, že druzí mu porozumí i bez komunikace (SumH a PureH=1). Druhými je obvykle vnímán jako distancovaný, mén p ijatelný, a proto je spíše odmítaný (GHR
viny (SumV) ho vede k bolestné sebeintrospekci.

K obtížím, které souvisí se vztahy s druhými výtazn p ispívá i zkreslená p edstava o sob – proband v sebeobraz je více než na identifikacích s reálnými lidmi založen spíše na p edstavách nebo vnit ních reprezentacích, které mén koincidují s realitou (vyšší po et Hd a (H)). Celková sociální nezralost, limitovanost emo ních a idea ních zdroj a defenzivnost vyhýbavého stylu se promítají i do nízkého zájmu i ochoty zpracovávat emo ní podn ty (nízké Afr, FC:CF+C=1:1, Blends=0) a do p ístupu k podn tovému sv tu v bec. Vysoká L sv d ící o vyhýbavém stylu prozrazuje p ítomnost silné tendence ekonomizovat úsilí v zpracovávaní podn t

a vyhnout se jejich komplexnosti (Zf, W:D:Dd, DQ+=0), což

kontrastuje s probandovou tendencí p ece ovat vlastní schopnosti a úsilím dosáhnout víc než je možné vzhledem k reálnému stavu funk ních kapacit (W:M). P ítomnost této tendence v každodenním chování zvyšuje pravd podobnost selhávání v dosahování cíl a vede k zážitk m frustrace. Zejména v mén strukturovaných situacích, kde chybí zjevn jší media ní klí e, postrádá schopnost p im en realitu percipovat, jasn a efektivn myslet (M-) a volit situa n p im ená ešení (XA%, WDA%, X-%, X+%). Celkové sociální p izp sobení se tím výrazn

st žuje a negativní zkušenost probanda predisponuje

k následným afektivním narušením (DEPI=5).

68

5. 4. 2. Miroslav I

1 2c

3 II

4 5 6b 7b

III

IV V

VI

VII

8

„ Brouk.“ E: „ Kv li t m klepítk m uprost ed.“ „ List.“ E: „ Tady je stopka a jsou tam díry prožraný od potvor.“ 10s „ Vylitá káva.“ E: „ Je to jen takový flek.“ 10s „ Dva malí sloni se zvednutým chobotem.“ E: „ Tady jsou sloni, hrají si, mají se rádi.“ „ Dole srdí ko.“ E: „ Tvarem a i tou barvou.“ „ To ervený jsou jako boty, koza ky.“ E: „ Mají takový tvar.“ „ Králí ek.“ E: „ Tvarem.“ „ Dv postavy, které tan í.“

E: „ Jsou v takovým p edklonu, že to vypadá, jako když tan í.“ 9 „ To uprost ed jsou ledviny.“ E: „ Má to takový tvar.“ 10 To ervený naho e vypadá jako k .“ E: „ Tvarem.“ 11c „ To vypadá jako moucha, co jsem vid l ve filmech.“ E: Tou hlavou a t ma velkýma o ima.“ 12 „ Stažená k že p ed krbem s hlavou sysla.“ E: „ Tvarem.“ 13 „ Motýl.“ E: „ Tvarem.“ 14 „ List.“ E: „ Tvarem.“ 15 „ Klešt .“ E: „ Tvarem.“ 16 „ Lo a odraz ve vod .“ „ Tím tvarem té jedné p lky.“ „ Jako kdyby to byla lo a ta druhá p lka její odraz.“ 17 „ umák vlka, z vlka a zajíce.“ E: Tvarem.“ 18 15s „ Hol i ky s copama.“ E: „ Tady mají hlavy a ruce.“ 19c „ Hlava slona.“ E: „ Tím tvarem, tady má chobot.“ 20b 10s „ Pejsek a dává n emu pusu.“

Do Fo A WSo Fo Bt 3.5 MOR Wv C´Fu Fd D+ FMao (2) A, Hx P 3 GHR Do FCu Art Do F_ Cg Do Fo A D+ Mao (2) H P 3 COP GHR Do Fu An Do F_ A Do Fo A PER Wo Fo Ad 2 Wo Fo A P 1 Wo Fu Bt 1 Do Fu Hh W+ Fro Sc, Na 2.5 Ddo F_ Ad Do Fo (2) Hd P GHR Do Fu Ad D+ Mao A, Id 1

69

VIII 21 22 IX

23

X

24 25 26

E: „ Tvarem, dotýká se toho konce tak, že to vypadá, jako když mu dává pusu.“ „ To naboku jsou zví ata.“ E: „ Tvarem.“ 10s „ To uprost ed gat nebo kra asy.“ E: „ Tvarem.“ „ To zelený jsou hlavy, jak se podpírají rukou.“ „ Jak kdyby p emýšlely.“ E: „ Vypadají tak, tady je obrys hlavy a dole ruka, jak ji podpírá.“ „ To ervený jsou klaunský boty.“ E: „ Mají takový tvar.“ „ Štír.“ E: „ Kv li t m nožkám.“ lov k, který se chce napít.“

27 28 29c 5s

E: „ Tady je lov k, kle í a je op enej rukama, odráží se ve vod .“ „ Dinosau í hlavy.“ E: „ Tvarem, jsou tak blízko, že to vypadá, jako kdyby se cht li srazit hlavama. „ To erný jsou bizoni.“ E: Tvarem.“ „ To zelený mo ský koník.“ E: „ Tvarem.“

GHR Do Fo (2) A Do Fu Cg Do Mpu (2) Hd PHR Do Fu Cg Do Fo A Do Ma.Fr H, Na, Fd PHR D+ FMp_ (2) A Do Fu (2) A Do Fo A

70

Structural Summary: Location Features Blends Zf = 8 Zsum = 17 Zest = 24 W D W+D Dd S

+ o v/+ v

= = = = =

Singles

Ma.Fr_

M=3 FM = 2 m=0 FC = 1 CF = 0 C=0 Cn = 0 FC´= 0 C´F = 1 FT = 0 TF = 0 T=0 FV = 0 VF = 0 V=0 FY = 0 YF = 0 Y=0 Fr = 1 rF = 0 FD = 0 F = 20

6 22 27 1 1

= 5 = 23 = = 1

Form Quality FQx MQual += = o = 14 = 2 u = 10 = 1 - = 5 = none = = Core R = 29 EB = 4:0.5 eb = 2:0

W+D = = 14 = 10 = 4 =

Affect FC:CF+C = 1:0 Pure C = 0 SumC´:WsumC= 1:0.5 Afr = 0.45 S = 1 Blends:R = 1:29 CP = 0

EBPer= D = 0 Adj D = 0

FM= 2 Sum C´= 1 SumV= 0 m= 0 SumT= 0 SumY= 0

Ideation

a:p = 4:2 Ma:Mp= 3:1 2AB+Art+Ay= 1 MOR = 1

PTI = 0

Sum6 = 0 Lv2 = 0 Wsum6 = 0 M=1 Mnone = 0 DEPI = 2

H=2 (H) = 0 Hd = 2 (Hd) = 0 Hx = 1 A = 12 (A) = 0 Ad = 3 (Ad)= 0 An = 1 Art = 1 Ay = 0 Bl = 0 Bt = 2 Cg = 3 Cl = 0 Ex = 0 Fd = 1 Fi = 0 Ge = 0 Hh = 1 Ls = 0 Na = 2 Sc = 1 Sx = 0 Xy = 0 Id = 2

(2) = 7

L = 2.22 EA= 4.5 es = 2 Adj es = 2.5

Contents

Approach I Do, WSo, Wv II D+, Do, Do, Do III D+, Do, Do, Do IV Wo V Wo, Wo, Do VI W+, Ddo VII Do, Do, D+ VIII Do, Do IX Do X Do, Do, Do, Do Do, Do Special Scores Lv1 Lv2 DV INC DR FAB ALOG CON RawSum6 = 0 Wgtd Sum6 = 0 AB = 0 GHR= 4 AG = 0 PHR= 2 COP= 1 MOR= 1 CP = 0 PER= 1 PSV= 0 Interpersonal COP = 1 AG =0 GHR:PHR = 4:2 a:p = 4:2 Food = 1 SumT = 0 Human Cont = 4 Pure H = 2 PER = 1

Isol. In = 0.20

Mediation

XA% WDA X-% SP X+% Xu% CDI = 4

Processing

Self perception

= 0.82 Zf =8 3r+(2)/R = 0.44 = 0.88 W:D:Dd = 6:22:1 Fr+rF = 2 = 0.17 W:M = 6:4 SumV = 0 =0 Zd = -7 FD =0 =4 PSV = 0 An+Xy = 1 = 0.48 DQ+ = 5 MOR =1 =0.34 DQv = 1 H: (H)+Hd+(Hd) = 2:2 S-CON = 3 HVI = 2 OBS=0

71

Miroslav, 31-letý invalidní d chodce vyšší postavy s mírnou nadváhou, k vyšet ení p ichází sportovn oble ený, upravený, ve vn jším vzhledu bez nápadností. Absolvent SOU (spoja ), v psychiatrické pé i kv li p etrvávajícím úzkostn depresivním obtížím, v rámci diagnózy periodické depresivní poruchy (F33.0). Lé í se již 7 let, po celou dobu antidepresivn medikován, avšak bez výrazn jšího efektu. V pop edí t žkostí jsou stížnosti na tíse

a

nefungování, v tšinu asu tráví doma, nechce se mu ven, nemá kamarády, nedovede hovo it s lidmi, vzhledem k minulé zkušenosti je p esv d ený, že by nezvládl ani jednoduchou práci, st žuje si na nedostatek sebev domí a sebed v ry. Cítí

se sociáln izolován, kontakty

redukoval pouze na leny rodiny, se kterými si nerozumí. Žije v dom s otcem a prarodi i, popisuje je jako zlomyslné a nep átelské, starší bratr (alkoholik), se kterým sdílel spole ný pokoj, se nedávno odst hoval. Matka opustila rodinu už p ed p ti lety, stýká se s ní jenom sporadicky. Rodi e popisuje jako emo n málo výrazné, necitliv jší, zejména ze strany otce p ístup negativní, shazující a ponižující. V tomto prost edí se nau il své projevy a pocity tlumit a zadržovat. Psychické potíže se u n j za aly objevovat již p i nástupu do u ení, za al se vyhýbat kamarád m a kontakt m se širším okolím. Kv li

intenzivním úzkostným stav m a

hypochondrickým myšlenkám byl dva m síce psychiatricky hospitalizován. Po ukon ení školy za al pracovat u telekomunikací, v práci míval asté absence kv li zdravotním potížím, po necelých t ech letech o práci p išel a od té doby je nezam stnaný, peníze získává hlavn sázením, resp. dostává sociální dávky za pé i o nemohoucí prarodi e. Za átkem roku 2005 d da prod lal CMP, u pacienta se v té dob znovu aktivovaly hypochondrické t žkosti a depresivn úzkostné stavy. P i medikaci se obtíže postupn zlepšily, ale již bez návratu do plné remise. Stále z stává nesebejistý, úzkostn jší, st žuje si na nedostek sebev domí a ne ešitelnou sociální izolaci. Pohled do budoucnosti je p evážn pesimistický, nedovede si p edstavit, že by se osamostatnil, necítí se zralý pro partnerský vztah, svoje potíže vnímá jako slabost. V kontaktu z po átku inhibovaný, lakonický, uhýbá zrakovému kontaktu, postupn se však uvol uje, p echází do spontaneity, n kdy až zabíhavý, familiárn jší, v rozhovoru s examinátorem zachází do osobn jší roviny, avšak korigovatelný. P i testovém výkonu napjat jší, nejistý, pot ebuje se otázkami p esv d ovat o správnosti svých odpov dí. Jako klí ová prom nná z testového obrazu ROR vystupuje pozitivní CDI. Hodnota CDI =4 a hodnota AdjD=0 nazna ují na nezralost osobnostní organizace a tím i na vulnerabilitu ve zvládání nárok

každodenního života, zejména v interpersonální oblasti. I když se

v interpersonálních situacích pokouší o aktivní roli (a:p) a cítí zájem ú astnit se jich (COP=1, 72

AG=0), limitovanost afektivních a idea ních zdroj

(EA=4.5) vede k tomu, že se v

exponovan jších interpersonálních vým nách nedokáže „ pohybovat,“ je neobratný, inklinuje k v tšímu spoléhání na druhé, co se tý e vedení a podpory. Pot eba astého potvrzení a posílení p ehnaného pocitu osobní hodnoty ovládá jeho vnímání sv ta a ovliv uje jeho rozhodování a chování (Fr+rF=2) do té míry, že je pro n j t žké vytvo it a udržet si hlubší a smysluplné vztahy. V interpersonálních otázkách má spíše naivní o ekávání, že druzí budou k jeho pot ebám a nárok m tolerantn jší. Svou inklinací k závislejšímu chování (Fd) nep itahuje širší sympatie, a proto se ast ji setkává s odmítnutím a následn se stahuje do sociální izolace (nízké SumH a PureH). V p ístupu k sv tu volí introverzivní styl (EB), tzn. snaží se up ednostnit myšlení p ed emocemi, avšak p ítomnost vyhýbavého stylu celkovou efektivnost idea ní orientace redukuje. Promýšlení v cí, které vyžaduje více trp livosti a racionality se dostává do konfliktu se snahou udržet si v ci co nejjednodužší a nekomplikované (L=2,22). Proband má vysokou tendenci zjednodušovat si podn tové pole a vyhnout se tím nebezpe í p ílišného zaplavení jeho složitostí, zejména v emo n exponovan jších situacích (podpr m rné Afr, SumC´:WSumC, FC:CF+C, Blends=1), p i setkání s emocemi se necítí pohodln a z toho vyplývá jeho tendence k sociálnímu stažení se. Vliv vyhýbavého stylu je podstatný i v celkovém p ístupu k podn tovému poli (W:D:Dd). Skenování podn tového pole je chvatné a nahodilé, asto s p ehlížením kritických klí , což vytvá í potenciál pro jejich chybné p etlumo ení a následn vede k mén efektivním vzorc m chování (Zd= -7), i když je schopnost testování reality zachovaná (XA%, WDA%, Xu%, X%) a myšlení si uchovává jasnost, konzistentnost a zakotvenost v realit

(WSum6=0).

Vyhýbavý introverzivní styl však zp sobuje, že koncep ní aktivity jsou mén d kladné a simplexn jší a v konfrontaci se složitostí má proband tendenci k mén konven ním reakcím (nízký po et P), které nemusí být vždy efektivní a prohlubují t žkosti v sociálním p izp sobení.

73

5. 4. 3. Zdena

I

1 2

II

3

4 III

5 6 7 8

IV

9c 10

V

11 12c

VI

13 14c

VII

15 16c

VIII 17 18 IX 19 20c 21 X

22

„ Motýl.“ E: „ Tvarem.“ „ Dv postavy vedle sebe a každá má zvednutou ruku.“ E: „ Uprost ed jsou dv postavy a to naho e jsou jejich zvednutý ruce.“ „ Vstup do zahrady a z oblohy vzhlíží dv ervený hlavy.“ E: „ Dole to vypadá jako otvor, kterým se n kam vstupuje a naho e k tomu vzhlíží dv hlavy.“ „ Dva sloni.“ E: „ Tvarem, tady mají choboty tak asi proto sloni.“ Ptáci stojí naproti sob , stojí v hnízd a pod nima jsou v tve n jakého stromu.“ E: „ Tvarem.“ „ Zví ata s ocasy, nevím k emu to p irovnat, ale jsou ervené.“ E: „ Ten tvar mi p ipomíná n jaký zví e.“ „ Ryby s dlouhými ocasy a ploutvemi.“ E: „ Naho e mají ploutev a plavou.“ „ Motýl.“ E: „ Tvarem.“ „ Drak.“ E: „ Tady má hlavu a k ídla, tak asi proto drak.“ „ Postava, monstrum.“ E: „ Ty ruce vypadají jak chapadla.“ „ Netopýr.“ E: „ Tvarem.“ „ Motýl.“ E: „ Tvarem.“ „ K íž.“ E: „ Tvarem, s výrazn jší st edovou árou.“ „ Strašák do zelí.“ E: „ Tvarem.“ „ Dv malé d ti, hol i ky s copánky, sedí naproti sob na houpa ce.“ E: „ Tvarem.“ „ Lesopark a vzadu náznak schod a na tom mohyla nebo sloup. Lesopark ud lá rozmíst ním n jaký tvar a to bílé je p íchod k mohyle.“ „ Ješt rka s ocasem.“ „ Úpln naho e je hora.“ „ Sklen ný pohár, sklenice tvaru poháru, naho e jakoby to bylo v ohni.“ E: Pohár v ohni, je to oranžové a obklopuje pohár.“ „ Zvon, sklen ný, pr hledný.“ E: „ Tím tvarem a že je to pr hledný.“ „ Ryby.“ E: „ Tvarem se to trochu podobá ryb , na hlav má ostny.“ „ Pták s velkými k ídly.“ E: „ Tvarem, má ohnutá k ídla.“

Wo Fo A P 1 Do Mpo (2) H GHR WS+ Mp.FC.FDo (2) Hd, Ls 4.5 PHR FABCOM 1 Do Fo (2) A P D+ FMpo (2) A, Bt 3 Do FCu (2) A Do FMao (2) A Do Fo A Wo Fo A 2 Wo Fo (H) P 2 GHR Wo Fo A P 1 Wo Fo A 1 PSV Ddo Fo Ay Wo Fo (H) 2.5 GHR W+Mpo (2) H P 2.5 GHR WS+FDu Ls, Sc 4 Do Fu A Do Fo Ls DS+ ma.FCu Hh, Fi 5 FABCOM 1 Do FVu Sc Do F_ (2) A Do FMpu A

74

23 24 25

„ Obli ej.“ E: „ O i, nos, ústa.“ „ Brouci.“ E: „ Úzké nohy jdou z t la a taky barvou.“ „ Sedící psi z profilu.“ E: „ Tvarem.“

DdSo Fu Hd PHR Do FCo (2) A Do FMpo (2) A

75

Structural Summary: Location Features Blends Zf = 11 Zsum = 28.5 Zest = 34.5 W D W+D Dd S

= = = = =

Singles

ma.FCu Mp.FC.FDo

M= 2 FM = 4 m=1 FC = 1 CF = 0 C=0 Cn = 0 FC´= 0 C´F = 0 FT = 0 TF = 0 T=0 FV = 1 VF = 0 V=0 FY = 0 YF = 0 Y=0 Fr = 0 rF = 0 FD = 1 F= 13

9 14 23 2 4

DQ + = 5 o = 20 v/+ = 0 v = 0

Form Quality FQx MQual += = o = 17 =3 u = 7 = - = 1 = none = = Core R = 25 EB = 3:1.5 eb = 6:1

W+D = = 15 = 7 = 1 =

(2) =

L = 1.08 EA= 4.5 es = 7 Adj es = 6

EBPer= D = 0 Adj D = 0

FM= 4 SumC´= 0 SumV= 0 m= 2 SumT= 1 SumY= 0

Ideation

a:p = 2:6 Ma:Mp= 0:3 2AB+Art+Ay= 1 MOR = 0

PTI = 0

Sum6 = 2 Lv2 = 0 Wsum6 = 8 M=0 Mnone = 0 DEPI = 5

H= 2 (H) = 2 Hd = 2 (Hd) = 0 Hx = 0 A = 14 (A) = 0 Ad = 0 (Ad) = 0 An = 0 Art = 0 Ay = 1 Bl = 0 Bt = 1 Cg = 0 Cl = 0 Ex = 0 Fd = 0 Fi = 1 Ge = 0 Hh = 0 Ls = 3 Na = 0 Sc = 2 Sx = 0 Xy = 0 Id = 0

10 Affect FC:CF+C = 3:0 Pure C = 0 SumC´:WsumC= 0:1.5 Afr = 0.6 S = 4 Blends:R = 2:25 CP = 0

Mediation

XA% WDA X-% SP X+% Xu% CDI = 4

Contents

Processing

Approach I Wo, Do II WS+, Do III D+, Do, Do, Do IV Wo, Wo V Wo, Wo VI Ddo, Wo VII W+, WS+ VIII Do, Do IX DS+, Do, Do X Do, DdSo, Do, Do

Special Scores Lv1 Lv2 DV INC DR FAB 2 ALOG CON RawSum6= 2 Wgtd Sum6= 8 AB = 0 AG = 0 COP= 0 CP = 0

GHR= 4 PHR= 2 MOR= 0 PER= 0 PSV= 1 Interpersonal COP = 0 AG =0 GHR:PHR = 4:2 a:p = 2:6 Food = 0 SumT = 0 Human Cont = 6 Pure H = 2 Per = 0 Isol Indx =0.16

Selfperception

= 0.96 Zf = 11 3r+(2)/R = 0.4 = 0.95 W:D:Dd = 9:14:2 Fr+rF = 0 = 0.04 W:M = 9:3 SumV = 1 =0 Zd =-6 FD =2 =4 PSV = 1 An+Xy = 0 = 0.68 DQ+ = 5 MOR =0 =0.28 DQv = 0 H: (H)+Hd+(Hd) =2:4 S-NOC = 6 HVI = 0 OBS=0

76

Zdena, 23-letá studentka vysoké školy s humanitním zam ením, svobodná, aktuáln žije v partnerském vztahu. V psychiatrické pé i je více než dva roky s diagnózou F33.1 – Periodická depresivní porucha bez somatických p íznak , sou asná fáze st edn

t žká. I p es

dlouhodobou antidepresivní medikaci si nadále udržuje pocity vnit ní tísn a depresivní lad ní, které popisuje jako nechu ráno vstát, vycházet ven a konfrontovat se s lidmi. T žkosti se rozvinuly po rozchodu s p edešlým p ítelem, který asov koincidoval s jejim odchodem na letní brigádu do ciziny. Nezvládla samotu a odlou enost od domácího prost edí, po necelých dvou m sících se vrátila dom v dekompenzovaném stavu, který p etrvává doposud. P erušila studium a v tšinu asu tráví doma, lépe se cítí až po p íchodu partnera z práce. N kolikrát se pokusila najít si práci, avšak pokaždé ji po n kolika dnech vzdala z d vodu „ nezvládnutí.“ I když t žkosti p etrvávají, v nejbližším semestru se chce pokusit o návrat na školu, uvažuje dokonce o tom, že paraleln za ne studovat ješt další obor. Mladší bratr studuje st ední školu, oba rodi e jsou vysokoškolsky vzd laní, podnikají. Vztah s otcem je spíše distancovaný, emo n

málo sycený, o matce mluví jako o nejd ležit jším zdroji

podpory a jistoty. V rodin byl vždycky kladen d raz na vzd lání a výkon, krom rodi

je

k tomu stimulována i ze strany prarodi . Již jako dít se ú astnila celostátních v domostních sout ží, mladšímu bratru je dávaná za vzor ve studijním výkonu. V poslední dob si však p estává s matkou rozum t, má dojem, že ji p íliš zasahuje do života, pravideln ji navšt vuje v Brn , dává ji rady s kým má kamarádit, jak trávit volný as, jak se starat o sebe. Doma u rodi

má ve svém pokoji nást nku, na kterou ji matka vyv šuje výst ižky z novin nebo

„ mravou né“ dopisy od prarodi . Dívka atraktivního vzhledu, v kontaktu však p sobí ztažen , fragiln , ve tvá i bledá, s úzkostným výrazem, uhýbá zrakovému kontaktu, nervózn si urovnává vlasy. V testovém obrazu vystupuje do pop edí pozitivní hodnota CDI a DEPI, hodnota DEPI 5 však nazna uje, že afektivní problém spíše nasedá na t žkosti v sociálním p izp sobení, které vyplývají z nezralosti osobnostní organizace a vulnerability v i problém m p i zvládání nárok každodenního života signalizovaným pozitivním CDI (4). V interpersonálních vztazích je patrná tendence zajímat spíše pasivn jší roli a projevovat závislejší chování s cílem dosahovat vedení a podporu ze strany druhých (a:p). I když se o druhé lidi zajímá a interpersonální historie

obsahuje i pozitivní zkušenosti (GHR>PHR), je pravd podobné, že má vyšší

o ekávání než je p im ené a v d sledku toho zažívá etné frustrace (SumH a PureH). V interpersonálních situacích se za íná cítit nep íjemn a neo ekává pozitivní interakce jako rutinní událost (COP=0 a AG=0). P ítomnost dvou FD a jedné V nazna uje, že probandka prožívá vážný konflikt týkající se sebeobrazu. Ten obsahuje rysy, které jsou vnímány jako 77

negativní a p edstavují zdroj bolestných pocit

viny. Sebeobraz se navíc nezakládá na

identifikacích s reálnými lidmi, je postavený spíše na p edstavách nebo vnit ních reprezentacích, které mají sv j p vod ve fantazii, nikoli v realit . Introverzivní styl EB signalizuje, že probandka v pr b hu rozhodování a ešení problém preferuje spíše myšlení a snaží se udržovat pocity na periferii, avšak kombinace tohoto stylu s vyhýbavostí (L=1.08) zp sobuje redukci celkové efektivnosti idea ní orientace, protože se zakládá na nerealistické snaze udržet v ci co nejjednoduššími a nekomplikovanými. Emo ní prožívání je kontrolované (FC:CF+C), avšak pod fasádou p izp sobenosti je p ítomné negativistické, opozi nické, n kdy zlostné lad ní (4 S s kvalitou formy u). P i zpracovávání podn tového pole probandka vyvíjí vysoké úsilí vyhnout se komplexnosti (W:D:Dd), avšak svého cíle dosahuje za cenu p ehlížení kritických klí

v poli, což vede

k volb mén efektivních vzorc chování (Zd= -6, W:M). Zejména v mediaci je výrazná snaha o p esné, bezchybné p etlumo ení situace (vysoké XA% a WDA%), avšak media ní rozhodnutí nevedou vždy k volb konven n jšího chování (Xu%, 4 S) – probandka se konvenci vyhýbá s cílem udržet si odstup od prost edí, které je vnímáno jako ohrožující, náro né nebo nepodp rné. Idea ní nastavení a hodnotový systém jsou u pacientky pevn zafixované (a:p), kontraproduktivní je však stylistická orientace, p i které se rutinní taktikou ešení nep íjemných situací stávají úlety do fantazie (Ma<Mp). Tento zp sob zvládání vede k samovytvá ené bezmocnosti a závislosti na druhých. Idea ní aktivita probandky je pak ast ji pozna ena skluzy nebo chybnými úsudky (WSum6=8). 5. 5. Výsledky výzkumu a diskuse Vzhledem k nízkému po tu respondent našeho výzkumného souboru jsme od za átku neuvažovali o statistickém zpracování výsledk výzkumu. Jak uvádíme v ásti 5. 1., rozhodli jsme se pro srovnávací kvalitativní analýzu p ípadových studií s cílem osv tlit specifické charakteristiky souboru, které by mohly být d ležité z hlediska diferenciáln diagnostického a epidemiologického a následn

by mohly vést k up esn ní

odpovídajících terapeutických postup . Pro naše úvahy byly relevantní hlavn informace získané Rorschachovým testem. Zajímala nás zejména p ítomnost a vztah dvou rorschachovských index , DEPI ( ást 4. 3.) a CDI ( ást 4. 4.), které podle Exnera (1993, 2003) p edstavují vhodnou bázi pro identifikaci a klasifikaci afektivních problém depresivního rázu, ale v souladu s naším zám rem podívat se na p ípadné širší

78

psychologické souvislosti jsme svou pozornost neomezili výlu n na n . Výsledky i hlavní zjišt ní našeho výzkumu shrnujeme v následující tabulce (5. 5. 1.). Prvním p ekvapujícím zjišt ním je, že v rozporu s p ítomností psychiatrické diagnózy n jaké poruchy s depresivními rysy v pop edí se v protokolech šesti respondent neobjevuje patognomické zvýšení hodnoty ani v jednom ze dvou výše zmi ovaných index (DEPI a CDI), pozitivitu kterých jsme o ekávali jako nejpravd podobn jší. Tabulka 5. 5. 1. ROR charakteristiky výzkumného souboru.

Spolu

Prom nná

Muži

pouze DEPI

0

0

0

pouze CDI

5

5

10

DEPI a CDI

2

1

3

Koartovaný EB

4

4

8

Ambitentní EB

3

3

6

Introverzivní EB

0

4

4

Extratenzivní EB

0

1

1

Lambda>0.99

6

6

12

Lambda<0.99

1

6

7

Ženy

79

P esto i u t chto šesti p ípad

nalézáme p ítomnost významné prom nné, která

p edstavuje jeden z výrazných indikátor t žkostí s p ízp sobováním a sice podstatné snížení (7 respondent ) nebo podstatné zvýšení (12 respondent ) hodnoty Lambda indexu (Exner, 1993, 2003). Lambda index (L) vyjad uje míru, v jaké je osoba psychologicky ochotná pono it se do nového podn tového pole. Jeho hodnota se odvíjí od p ítomnosti odpov dí, ve kterých je p i jejich tvorb jedinou použitou determinantou forma (F).

isté F souvisí s p irozeným procesem ešení podn t

na jednoduché

ekonomické úrovni. Odrážejí taktiku psychologického ignorování komplexnosti

i

nejednozna nosti pole, i když byly jeho rysy pravd podobn zpracované. Osoba si „ vybere“ jenom základn jší nebo zjevn jší rysy pole. Lambda se vypo ítává jako pom r, který porovnává frekvenci

istých F se všemi ostatními odpov

mi v protokolu.

Pr m rná hodnota indexu je 0.99. Pokud se tato hodnota výrazn zvyšuje nebo snižuje, signalizuje to styl, který m že být p ekážkou úsilí o sociální adaptaci. ím je hodnota L nižší než o ekávaný pr m r, tím více osobu charakterizuje vysoká vulnerabilita a senzitivita v i vn jším i vnit ním impulz m, jako jsou nenapln né pot eby, konflikty, emoce, neschopnost využívat vlastní zdroje apod. Tyto impulzy mohou být svojí intenzitou a náro ností natolik p emáhající, že pohrouženost do jejich zpracovávání m že oslabovat smysl pro realitu. A naopak vysoká L sv d í o p ítomnosti tzv. vyhýbavého stylu, který má redukovat podn tové situace na co nejsnadn ji zvládnutelné. Jedná se vlastn

o obranný proces, který

asto obnáší zúžení nebo zjednodušení

podn tového pole. Osoba se snaží minimalizovat nebo ignorovat d ležitost n kterých prvk . V d sledku toho m že být její chování mén ú inné z hlediska požadavk situace a n kdy dokonce postupuje proti sociálním o ekáváním. D ležitým zjišt ním našeho výzkumu je, že p ítomnost patognomického zvýšení i snížení L zaznamenáváme nap í celým výzkumným souborem, tj. u všech 19 subjekt ; zvýšená L signalizující vyhýbavý styl je p ítomná v testovém obrazu 12 respondent

a výrazn snížená L v testovém

obrazu 7 respondent . Jak jsme již konstatovali výše, p ítomnost DEPI je v našem výzkumném souboru p ekvapiv nízká. Objevuje se pouze v protokolech t í respondent , v jednom p ípad dosahuje pozitivní hodnotu 6 a ve dvou p ípadech hodnotu 5. Jak však upozor uje Exner (1993, 2003), skute nost, že ve všech t chto t í p ípadech se objevuje v kombinaci s pozitivním CDI, vybízí k opatrnému hodnocení pravd podobného afektivního problému. Ten m že být sekundární k pervazivn jšímu problému v oblasti utvá ení a udržování interpersonálních vztah

i k t žkostem v sociálním p izp sobení v bec. 80

P ítomnost pozitivního CDI v testovém obrazu námi zkoumaných osob považujeme za celkov specifi t jší rys. Na rozdíl od DEPI ho zjiš ujeme u 13 z našich respondent . Jak uvádíme výše ( ást 4. 4.), pozitivní CDI signalizuje menší sociální zralost, limitovanost sociálních zru ností a asté t žkosti v interpersonální sfé e, což m že mít za následek povrchn jší vztahy s druhými, neschopnost vydržet jejich nároky a budování si izolovan jšího životního stylu. Zajímavým zjišt ním, které vyplynulo z našeho výzkumu, je, že obraz všeobecného deficitu pro zvládání nárok

každodenního života signalizovaný pozitivním CDI je

akcentovaný p ítomností další významné prom nné, která není specificky sou ástí souboru prom nných, jež byly zahrnuty do podmínek DEPI nebo CDI. Jedná se o charakteristický styl

i typ prožívání (EB). O typu EB jako výrazu konstitu n

predisponované tendence k reagování nebo výrazu relativn preference reagovat introverzivn

i extratenzivn

stabilní psychologické

jsme již pojednali v souvislosti

s jednou z podmínek CDI, EA<6 ( ást 4. 4. 1.). Jak introverzivní tak extratenzivní typ prožívání má svoje „ siln jší i slabší“ stránky. Introvert (p evaha odpov dí s M determinantou) je v p ístupu strategický, promýšlivý, mén

toleruje nejasnost a

neur itost, proto odkládá rozhodnutí nebo akci, dokud nejsou zváženy všechny zjevné alternativy i možnosti. P i ešení problém nebo rozhodování obvykle udržuje pocity na periferii a spoléhá víc na vnit ní posouzení, i když - pokud není v tomto p ístupu pervazivní – n kdy dokáže dovolit i vstup afektivn -emo ních složek. Dává p ednost p esné a nekomplikované logice, vyhýbá se postupu „ pokusem a omylem“ a mén toleruje chyby. Naproti tomu extrovert (p evaha odpov dí s C determinantou) je v p ístupu flexibilní, schopný tolerovat nejasnost, použití ešení „ pokusem a omylem,“ nepotrpí si na logi nost, je obrácený vn , k druhým lidem. P i ešení problém smíchává pocity s myšlením, co však neznamená, že by byl v myšlení nelogický nebo mén konzistentní, pouze u n j m že docházet ke složit jším vzorc m ideace. Více toleruje nejednozna nost, chyby a nep esnou logiku, v úsudku je

asto ovlivnitelný vn jší

zp tnou vazbou. Pokud nejde o pervazivní typ je schopen ob as odložit pocity a p emýšlet. Podle Exnera (1993, 2003) je typ prožívání výsledkem volby, ke které lov k dosp je v pr b hu svého vývoje a roli p i tom sehrávají jak genetické tak i environmentální faktory. Normativní údaje (Exner, 1993) nazna ují, že p ibližn populace je bu

80% nepacientské

introverzivních nebo extratenzivních, p i emž zastoupení obou typ je

p ibližn stejné. Toto rozložení je však zcela odlišné u pacientské populace. Exner (1974) 81

uvádí zjišt ní etných klinických studií, které potvrzují, že nej ast jším EB typem u této populace je ambitentní typ. Rorschach ( í an, Šebek, Ženatý, Morávek, 1081) se kdysi domníval, že jde o typ, který je ze všech typ nejpružn jší a nejadaptivn jší a v tom smyslu je charakteristický pro diferencované a kreativní lidi.

Studie, na které se

odvolává Exner (1974, 1986, 1993, 2003), však podporují tvrzení, že je tomu naopak; ambitenti se jeví jako mnohem vulnerabiln jší v i vnit ním i interpersonálním problém m, na rozdíl od introvert i extrovert pot ebují p i hledání ešení signifikantn víc

asu, provád jí více operací a dopouští se v nich významn

více chyb. Je to

d sledkem toho, že osoba se nedokáže rozhodnout mezi kognitivitou a afektivitou, n kdy používají myšlení podobným zp sobem jako introverti, jindy je jejich p ístup intuitivn jší a ovlivnitelný pocity, což je typické pro extroverty. Tento nedostatek konzistentnosti v konceptualizaci a v rozhodování u nich vede k redukci efektivity, ve smyslu velké náchylnosti k chybám v úsudku i obracení p edešlých úsudk . Vliv emocí na myšlení je natolik nekonzistentní, ž

ambitenti jsou svými pocity

asto zmateni a nedokážou

uvažovat adekvátn . V našem souboru, zejména u osob s pozitivním CDI v testovém obrazu se však tém pravideln setkáváme bu s ambitentním (6 respondent ) nebo tzv. koartovaným typem prožívání (8 respondent ). V p ípad

koartovaného

i koartativního typu EB jde o

patologický p ípad takové zúženosti afektivních a idea ních zdroj , že EA<4,

ili

frekvence M odpov dí a odpov dí determinovaných C je kriticky nízká. M že to být d sledkem nep íznivých vývojových okolností, nebo je to odrazem mimo ádn rigidního obranného úsilí, které zužuje až paralizuje jak vnit ní prožívání tak citovou rezonanci s vn jším sv tem. P ítomnost obou t chto typ související s využitelností

ješt

výrazn ji podtrhuje t žkosti

i limitovaností afektivních a idea ních zdroj , jak jsou

vyjád ené pozitivitou podmínky EA<6 v rámci CDI. I když vzhledem k velikosti výzkumného souboru nem žeme vyslovit žádné relevantní záv ry o homogenit této skupiny depresivních pacient , p ítomnost pozitivního CDI u 13 respondent považujeme za nejzávažn jší zjišt ní našeho výzkumu. P estože byl náš výzkumný soubor malý, domníváme se, že m žeme vyslovit hypotézu, že p ítomnost této prom nné v ROR testovém obrazu dvou t etin námi zkoumaných depresivních pacient , není náhodná. Toto zjišt ní, zdá se, nazna uje, že v p ípad

farmakorezistentních

depresivních pacient , jde práv o tu skupinu depresivních osob, kterou Exner (1993, 2003) na základ

p ítomnosti pozitivního CDI v ROR identifikoval jako skupinu

„ bezmocných,“ tedy o osoby, jejichž osobnostní organizace je mén

zralá a ony 82

v d sledku toho z stávají bezmocné v konfrontaci se složitostí spole nosti a života. Jejich celková vulnerabilita a tendence být neú inní v konfrontaci s t mito nároky je predisponuje k psychické dezorganizaci v etn

depresivních dekompenzací. V tomto

smyslu m žeme CDI pojmout jako prost edek k operacionalizaci n kterých pojm , o kterých

hovo í

zejména

psychoterapeutické

teorie

deprese,

nap íklad

pojmu

„ interpersonálního deficitu,“ kterým operuje interpersonální terapie deprese Klermana a Weissmana ( ást 2. 3.). Další výzkumy (Sultan, Porcelli 2007, Santoantonio, Yazigi, Sato, 2007) potvrzují, že osobnostní rysy „ bezmoci“ specifikované v pozitivním CDI, nep edstavují predispozici výlu n k depresivním dekompenzacím, ale nacházíme je i u celé ady dalších poruch v etn psychosomatických. Co se tý e depresivních poruch, domníváme se, že zjišt ní našeho výzkumu by mohly být podn tné pro další rozsáhlejší kvantitativní výzkum, který by statisticky porovnal skupinu farmakorezistentních depresivních pacient s dalšími skupinami depresivních a p inesl by p esn jší odpov na otázku týkající se homogenity této podskupiny a schopnosti CDI p edem ji identifikovat v širší klinické populaci, u které je psychiatricky diagnostikována n jaká depresivní porucha. Tato zjišt ní mohou mít významné implikace pro volbu optimálního lé ebného postupu. Skute nost, že v testových obrazech (ROR) námi zkoumané skupiny depresivních pacient

se p ítomnost specifického DEPI potvrdila pouze u 3 respondent

(navíc

v kombinaci s významn jším CDI), m že být v souladu s n kterými zjišt ními (Exner, 1993, 2003, Wiener, 1989), které poukazují na to, že skupina depresivních pacient rozhodn není homogénní a že p i používání ist deskriptivního i taxonomického p ístupu, který je v psychiatrické diagnostice v podstat výlu ným, m že být diagnostika „ falešné“ deprese astým jevem. Jak upozor uje i Gawlik (2007), zde se opakovan m žeme setkat s diagnostikovanými depresemi, které ve skute nosti depresemi nejsou. Zkušenost tedy potvrzuje, že otázky interpersonální zru nosti a p izp sobení nebývají v pr b hu hospitalizací i následné ambulantní psychiatrické pé e náležit oslovované i když sociální deficity, které CDI odráží, lze celkem ú inn ovlivnit dob e plánovanou systematickou psychoterapeutickou pé í (Weiner, 1994, Lis, DiRiso, Salcuni, Gennaro, 2007). Dalším výzkumem ke kterému, dle našeho názoru inspirují výsledky našeho výzkumu by mohlo být srovnání terapeutického efektu u skupiny farmakorezistentních pacient lé ených pouze psychoterapií, se skupinou lé enou farmakologicky nebo se skupinou, které je podáváná kombinace psychoterapie a antidepresivní medikace. M žeme p edpokládat, že pokud by další kvantitativní výzkum potvrdil naše hypotézy i 83

o ekávání o specifických osobnostních rysech farmakorezistentních depresivních pacient , p ítomnost pozitivního CDI m že nejen pomoci odlišit tyto p ípady „ falešné deprese“ od p ípad , kdy je diagnóza deprese a od ní se odvíjející antidepresivní farmakologická lé ba oprávn ná, ale m že rovn ž upozornit na d ležitý aspekt deprese, na který je rovn ž nutné zam it terapeutickou pozornost. 5. 6. Záv r Cílem naší práce, kterou jsme pojali jako p edvýzkum i pilotní studii, bylo pokusit se o zp esn ní charakteristik specifické skupiny depresivních pacient , kterou p edstavují pacienti, u nichž dlouhodobá klinická zkušenost potvrzuje rezistenci na moderní farmakologickou lé bu. Na základ rozbor 19 p ípadových studií jsme se cht li pokusit o specifikaci p ípadných osobnostních i širších psychologických souvislostí, které by mohly jakýmkoliv zp sobem p isp t k pochopení i bližšímu objasn ní tohoto fenoménu farmakorezistence, p ípadn p inést zjišt ní, které by se mohly stát odrazem k dalšímu rozsáhlejšímu kvantitativnímu výzkumu, jehož kone ným cílem by bylo ur ení diagnostických vodítek umož ujících v as takové pacienty rozeznat a nabídnout jim adekvátní lé bu. Naší hlavní metodou byl Rorschach v test, který jsme administrovali a interpretovali dle standardizovaného postupu vypracovaného Johnem Exnerem (1974, 1986, 1993, 2003). I p es skute nost, že náš výzkumný soubor byl malý, považujeme výsledky výzkumu za velmi p sobivé. Domníváme se, že potvrzují p edpoklady n kterých psychoterapeutických teorií, dle kterých se jistá v n jakém interpersonálním kontextu, tj., že

ást klinických depresí objevuje

vznik deprese souvisí s p ítomností

specifických rys v osobnostní organizaci pacient , které je predisponují k problém m v interpersonální oblasti a následn i k depresivní dekompenzaci. Zp esn ní a verifikace této teorie je však otázkou dalšího výzkumu, který by tyto souvislosti prozkoumal podrobn ji a základní tvrzení postavil na kvantitativní analýze.

84

Seznam literatury: Bacal H. A., Newman K. M. (1990): Theories of Object Relations: Bridges to Self Psychology. Columbia University Press. Baštecká B. (2003): Klinická psychologie v praxi. Portál. Beck D. (1993): Krátkodobá psychoterapia. Vydavate stvo F Tren ín. Bleuler E., Bleuler M. (1998): U ebnica psychiatrie, Vybrané kapitoly, 15. prepracované vydanie. Vydavate stvo F, Tren ín. Bräutigam W. (1993): Reakcie, neurózy, poruchy osobnosti. Vydavate stvo F, Tren ín. DSM-IV, Diagnostic and Statistical Manual of Mental Disorders (4th Ed.) (1994). American Psychiatric Association. Exner Jr. J. E. (2006): Rorschach a studium jednotlivce. Ro enka SRaP, Nakladatelství MSP. Exner Jr. J. E. (1974): The Rorschach, A Comprehensive System. John Wiley&Sons, Inc. Exner Jr. J. E. (1978): The Rorschach, A Comprehensive System, Vol.2., Current Research and Advanced Interpretation. John Wiley&Sons, Inc. Exner Jr. J. E. (1986): The Rorschach: A Comprehensive System, Vol.1. (2nd ed.). John Wiley&Sons, Inc. Exner Jr. J. E. (1993): The Rorschach: A Comprehensive System, Vol.1. (3rd ed.): Basic Foundations. John Wiley&Sons, Inc. Exner Jr. J. E. (2003): The Rorschach: A Comprehensive System, Vol.1. (4th ed.): Basic Foundations and Principles of Interpretations. John Wiley&Sons, Inc. Exner Jr. J. E., Erdberg P. (2005): The Rorschach: A Comprehensive System, Vol.2. (3rd ed.): Advanced Interpretation. John Wiley&Sons, Inc. Flaherty J. A., Channon R. A., Davis J. M. (1988): Psychiatry: Diagnosis and Therapy. Appleton&Lange. Garfield S. L. (1989): The Practice of Brief Therapy. Pergamon Press. Gawlik K. (2007): K historii MDZT. Ro enka SRaP, IPVZ. Greenberg J. R., Mitchell S. A. (1983): Object Relations in Psychoanalytic Theory. Harvard University Press. Gustafson J. P. (1986): The Complex Secret of Brief Psychotherapy. W. W. Norton & Co., New York. Hall C. S., Lindzey G. (2002): Psychológia osobnosti. SPN Bratislava. Hašto J. (1995): Terapia depresií. Vydavate stvo F, Tren ín. 85

Heretik A., Heretik A.,jr. a kol. (2007): Klinická psychológia. Psychoprof s.r.o. Herman E., Doubek P. (2008): Deprese a stres. Maxdorf. Hunt M. (1999): D jiny psychologie. Portál. Klerman G. L., Weissman M. M., Rounsaville B. J., Chevron E. S. (1984): Interpersonal Psychotherapy od Depression. Basic Books. Koš o J. (1964): Dejiny psychológie. Vydavatelstvo SAV. Kratochvíl S. (1997): Základy psychoterapie. Portál. Lerner P. M . (1991): Psychoanalytic Theory and Rorschach. Analytic Press. Lis A., Di Riso D., Salcuni S., Gennaro A. (2007): Exner v systém (CS): Použití ve výzkumu psychoterapie. Ro enka SRaP, IPVZ. Malan D. H. (1979): Individual Psychotherapy and the Science of Psychodynamics. Butterworth, London. Miovský M. (2006): Kvalitativní p ístup a metody v psychologickém výzkumu. Grada Publishing, a. s. MKN 10, Mezinárodní klasifikace nemocí (10. revize), Duševní poruchy a poruchy chování (1992). Psychiatrické centrum Praha. Polák A. (2007a): Holtova škála manifestácií a kontrolovania primárneho procesu. Ro enka SRaP, 2. ro ník, IPVZ. Polák A. (2007b): Prejavy obrán a úrovne objektových vz ahov v ROR. Ro enka SRaP, 2. ro ník, IPVZ. Pon šický J. (1999): Neurózy, psychosomatická onemocn ní a psychoterapie. Hlubinn -psychologický pohled na strukturu a dynamiku psychogenních poruch. Triton Praha. Praško J. (2003): Psychiatrie pro st ední zdravotní školy. Informatorium. Praško J., Prašková H., Prašková J. (2008): Deprese a jak ji zvládat. Portál. Riemann F. (2007): Základní formy strachu. Portál. í an P., Šebek M., Ženatý J., Morávek S. (1981): Úvod do Rorschachovy metody. Psychodiagnostické a didaktické testy, Bratislava. Santoantonio J., Yazigi L., Sato E. I. (2007): Rorschach Characteristics in Adolescents with Systemic Lupus Erythematosus. Rorschachiana, Hogrefe and Huber Publisher. Schlegel L. (2005): Základy hlbinnej psychológie zv. II, s osobitným zrete om na neurozológiu a psychoterapiu. Vydavatelstvo F, Tren ín. 86

Schwidder W. (1993): Klinika neuróz. Vydavate stvo F, Tren ín. Smolík P. (1996): Duševní a behaviorální poruchy. Maxdorf. Spinelli E. (1989): The Interpreted World, An Introduction to Phenomenological Psychology. London: Sage. Strauss A., Corbinová J. (1999): Základy kvalitativního výzkumu. Albert, Boskovice. Sultan S., Porcelli P. (2007): A Critical Review on Using the Rorschach Method in Somatic Illnesses. Rorschachiana, Hogrefe and Huber Publishers. Svoboda M. (1999): Psychologická diagnostika dosp lých. Portál. Svoboda M., Krej í ová D., Vágnerová M. (2001): Psychodiagnostika d tí a dospívajících. Portál. Svoboda M., ehan V. a kol. (2004): Aplikovaná psychodiagnostika v eské republice. MSD, Brno. Svoboda M., Urbánek T. (2007): Aplikace Rorschachovy metody v eské republice. Ro enka SRaP, IPVZ. Telerovský R., Ženatý J. (2006): Stru né uvedení do Exnerova systému (CS) administrace a skórování: Srovnání s eskou u ebnicí Rorschachovy metody. Ro enka SRaP, MSD s. r. o. VanValkenburg Ch., Akiskal H. S. (1985): Affective Disorders (In: Hersen M. & Turner S. M.: Diagnostic Interviewing.) Plenum Press New York. Vašina L. (2002): Klinická psychologie a somatická psychoterapie, díl I. Neptun. Weiner I. B. (1994): Rorschach Assessment. (In: Maruish M. E.: The Use of Psychological Testing for Treatment Planning and Outcome Assessment) Lawrence Erlbaum Associates, Publishers. Weiner I. B. (1998): Principles of Rorschach Interpretation. Lawrence Erlbaum Associates, Publishers. Weissman M. M., Markowitz J. D., Klerman G. L. (2000): Comprehensive Guide to Interpersonal Psychotherapy. Basic Books. Wiener M. (1989): Psychopathology Reconsidered: Depressions Interpreted As Psychosocial Transactions. Clinical Psychological Review, 9. Young J. E., Beck A. T., Weinberger A. (1993): Depression. In: Clinical Handbook of Psychological Disorders, A Step-by-Step Treatment Manual. Guilford Press. Zeig J. K. (2005): Um ní psychoterapie. Portál. 87

P ÍLOHY

88

I. S., žena 44let, F41.2

II

III

IV

1

„ No ní m ra.“

Wo FC´o A 1

2b

Do Fo (H) GHR

3

E: „ Tady má kusadla k ídla a je to takový tmavý.“ „ And l“ E: „ Kv li t m k ídl m.“ „ Dva sloníci, jak si hrajou.“

4

E: „ Sl ata, jak si hrají, jsou v záklonu a vyhazují si mí ky.“ „ ernošky, jak va í v kotlu.“

5 6 7c

V

8

VI

9

VII

1O

VIII 11 12 IX

13 14

X

15c

E: „ Jsou erný a nosatý, to ervené je kou , který vychází z toho kotle a uprost ed je kost.“ „ Jezevec.“ E: „ P ipomíná mi to tou hlavou a velkým t lem.“ „ Lesní muž, chlap, jak pohodln sedí op eném o strom.“ „ arod jka.“ E: „ Má to takovou hlavu, roztažený ruce s hábitem, pláš , jak nosí zlý královny.“ „ Netopýr.“ „ Zví e stažený z k že.“ E: „ Tak, jak mívají myslivci na zdi vystavený k že.“ „ Dv rozdílný ženský, jak se hádají.“ E: „ Št kají po sob a mají z toho postavený vlasy a nap ažený ruce.“ „ Dv zví ata.“ „ Léka ském, rentgenovém snímek“ E: „ Tím umíst ním a tvarem mi to p ipomn lo orgány.“ „ Dv ježibaby nebo sk ítci.“ E: „ P ipomn lo mi to t ma nosama.“ „ Ryba pod vodou.“ E: P ipomíná mi to jednu rybu, která vypadá jako kámen.“ „ Motýl.“ E: „ Tou barevností a tady to zelené vypadá jako tykadla.“

W+ FMa.CFo (2) A, Id, P 4,5 COP GHR W+ Ma.FC´.mp (2) H, Hh, Fd, Fi, P 5,5 COP GHR Wo FYo A 2 W+ Mpo H, Bt P 2 GHR W+ Mp_ (H), Cg 2 PHR Wo Fo A P 1 Wo Fo Ad P 2,5 Wo Mao H P 2,5 Ag GHR Do Fo A P Do F_ An Do Fo (2) (H) P GHR Do F_ A Wo CF_ A 5,5

89

Structural Summary: Location Features Blends Zf = 10 Zsum = 28.5 Zest = 31 W D W+D Dd S

= = = = =

DQ + = o = v/+ = v =

Singles M = 3 FM = m = FC = CF = 1 C = Cn = FC´= 1 C´F = FT = TF = T = FV = VF = V = FY = 1 YF = Y = Fr = rF = FD = F = 7

10 5 15 0 0

4 11 0 0

Form Quality FQx MQual += 1 = o = 10 =2 u = = - = 4 =1 none = =

W+D =1 = 10 = =4 =

Contents H = 3 (H) = 3 Hd = (Hd) = Hx = A = 7 (A) = Ad = 1 (Ad)= An = 1 Art = Ay = Bl = Bt = 1 Cg = 1 Cl = Ex = Fd = 1 Fi = 1 Ge = Hh = 1 Ls = Na = Sc = Sx = Xy = Id = 1

(2) = 3 Ratios, Percentages and Derivations Core Affect R = 15 L = 0.87 FC:CF+C = 2 Pure C = EB = 4:2 EA= 6 EBPer= 2 SumC´:WsumC= 0:2 eb = 2:1 es = 3 D = 1 Afr = 0.5 Adj es = 3 Adj D = 1 S = 0 Blends:R = 2:15 FM= 1 SumC´= 0 SumV= 0 CP = 0 m= 1 SumT= 0 SumY= 1

Ideation

a:p = 3:3 Ma:Mp= 2:2 2AB+Art+Ay= 0 MOR = 0

PTI = 0

Sum6 = 0 Lv2 = 0 Wsum6 = 0 M= 1 Mnone = 0 DEPI = 3

Mediation

XA% WDA X-% SP X+% Xu% CDI = 1

Processing

Approach I Wo, Do II W+ III W+ IV Wo, W+, W+ V Wo VI Wo VII Wo VIII Do, Do IX Do, Do X Wo

Special Scores Lv1 Lv2 DV = INC = DR = FAB= ALOG= CON = RawSum6= Wgtd Sum6= AB = GHR= 6 AG = 1 PHR= 1 COP= 2 MOR= CP = PER= PSV= Interpersonal COP = 2 AG =1 GHR:PHR = 6:1 a:p = 3:3 Food = 1 SumT = 0 Human Cont = 6 Pure H = 3 Per = 0 Isol Indx =0,06

Self perception

= 0.73 Zf = 10 3r+(2)/R = 0.2 =1 W:D:Dd = 10:5:0 Fr+rF = 0 = 0.26 W:M = 10:4 SumV = 0 =0 Zd = -2.5 FD =1 =8 PSV = 0 An+Xy = 1 = 0.73 DQ+ = 4 MOR =0 =0 DQv = 0 H: (H)+Hd+(Hd) = 3:3 S-NOC = 4 HVI = 1 OBS =0

90

J. B., muž 56 let, F34.1 I 1 5s „ Netopýr.“ E: „ Tvarem“ II 2c „ No ní m ra, ty bývají p kný.“ E: „ Ty jsou takový barevný.“ „ Tady má sosák, k ídla“ . III 3 10s „ 2 osoby u n jaký fontány.“ 4 IV

5

V

6

VI

7

VII VIII 8

IX

X

E: „ Vypadá to jako n jaký lidi a stojí u fontány.“ „ Motýlek n krk.“ E: „ Tvarem.“ „ Hraboš.“ E: „ T mi tlapkami, ten je má taky dozadu.“ „ Netopýr.“ E: „ Tvarem.“ 15s Dýka, položená na zemi na zví ecí kožešin .“ E: „ Tím držadlem mi to p ipomíná dýku.“ 5s

„ Erbovní znak.“ E: Kv li t m zví at m, ty bývají na erbech.“ 9 „ Zví ata.“ E: „ Tím tvarem.“ 1O 5s „ Obli ej.“ E: „ P ipomíná mi to tím tvarem, tady jsou o i, ústa.“ 11 „ Krokodýl.“ E: „ Takový ješt r, tady je hlava, ocas.“ 12 „ R že, takový rozmáznutý.“ E: „ Tvarem.“ 13 10s „ Dva medv di.“ E: „ Postavou.“ 14 „ Jahody.“ E: „ Tvarem.“ 15 „ Jeleni.“ E: „ P ipomn lo mi to tady tím parožím.“ 16 „ Brouk rohá .“ E: „ Tvarem, to vypadá na to jejich klepeto.“ 17 „ Zajíci.“ E: „ Mají dlouhý uši.“

Wo Fo A P 1 Wo Fcu A 4,5 D+ Mpo (2) H, Sc P 3 GHR Do Fo Cg Wo Fo A 2,5 Wo Fo A P 1 W+ FDo Sc, Ad P 2,5

Wo Fo Art 4,5 Do Fo (2) A DSo F_ Hd PHR Do Fo A Do YFu (2) Bt Do Fo (2) A Do Fu Fd Do Fo (2) A Ddo Fu A Do Fu (2) A

91

Structural Summary: Location Features Blends Zf = 7 Zsum = 18.5 Zest = 20.5

Singles

Contents

Approach

H = 1 I Wo, (H) = II Wo Hd = II D+, Do (Hd) = IV Wo Hx = V Wo W = 6 A = 10 VI W+ D = 10 (A) = VII W+D = 16 Ad = 1 VIII Wo, DSo, Do, Do, Do Dd = 1 (Ad)= IX Do, Do S = 1 An = X Wo Art =1 Ay = Bl = Bt = 1 Special Scores DQ Cg = 1 Lv1 Lv2 + = 2 Cl = DV = o = 15 Ex = INC = v/+ = 0 Fd = 1 DR = v = 0 Fi = FAB= Ge = ALOG= Hh = CON = Ls = RawSum6= Form Quality Na = Wgtd Sum6= FQx MQual W+D Sc = 2 += = = Sx = o = 11 =1 = 11 Xy = AB = GHR= 1 u =5 = = 4 Id = AG = PHR= 1 - = 1 = =1 COP=1 MOR= none = = = CP = PER= (2) = 6 PSV= Ratios, Percentages and Derivations Core Affect Interpersonal R = 17 L = 3.25 FC:CF+C = 1:0 COP = 0 AG =0 Pure C = 0 GHR:PHR = 1:1 EB = 1:0.5 EA= 1.5 EBPer= SumC´:WsumC= 0:0 a:p = 0:1 eb = 0:1 es = 0 D =0 Afr = 1.42 Food =1 Adj es = 0 Adj D = 0 S = 1 SumT = Blends:R = 0:1 Human Cont = 2 FM= 0 SumC´= 0 SumV= 0 CP = 0 Pure H = 1 m= 0 SumT= 0 SumY= 0 Per = 0 Isol Indx =0,05

Ideation

a:p = 0:1 Ma:Mp= 0:1 2AB+Art+Ay= 1 MOR = 0

PTI = 0

M = 1 FM = m = FC = CF = 1 C = Cn = FC´= C´F = FT = TF = T = FV = VF = V = FY = YF = 1 Y = Fr = rF = FD = 1 F = 13

Sum6 = 0 Lv2 = 0 Wsum6 = 0 M=0 Mnone = 0 DEPI = 2

Mediation

XA% WDA X-% SP X+% Xu% CDI = 5

Processing

Self perception

= 0.94 Zf =7 3r+(2)/R = 0.35 = 0.93 W:D:Dd = 6:10:1 Fr+rF = 0 = 0.05 W:M = 6:1 SumV = 0 =1 Zd = -2 FD =1 =4 PSV = 0 An+Xy = 0 = 0.64 DQ+ = 2 MOR =0 =0.29 DQv = 0 H: (H)+Hd+(Hd) = 1:1 S-NOC = 2 HVI = 0 OBS =0

92

L. H., žena 38 let, F41.2 I 1 „ Netopýr.“ E: „ Tím tvarem a t ma k ídlama.“ 2 „ Brouk.“ E: „ T ma tykadýlkama.“ II 3 „ Zví e, medvídky nebo sloni v cirkusu, mají n co na hlav .“ E: „ Tvarem.“ III 4 „ Dv ženy“ E: „ Tvarem.“ IV 5 „ M ra.“ E: „ P ipomn lo mi to t mi k ídly.“ V 6 „ Brouk s k ídlama.“ E: „ Tvarem.“ VI 7 „ Kožešina, p edložka.“ E: „ Tvarem.“ VII 8 10s „ Ocásek.“ E: „ Tvarem.“ VIII 9 „ Zví e.“ E: „ Tvarem.“ 10 „ Motýl.“ E: „ Tou kostrou a jak je hezky zbarveném.“ IX 11 „ Plíce.“ E: „ Tvarem.“ 12 5s „ Klepeta.“ E: „ Tvarem.“ 13 15s „ Rozlité barvy, jako kdyby d cko št tcem prskalo barvy E: „ T ma barvama.“ 14 „ Sopka a te e láva.“ E: „ Ty barvy mi p ipomínají lávu, jak te e.“ X 15 „ Pavouci.“ E: „ Tvarem.“ 16 „ Barvy.“ E: „ Zase vedle sebe fleky barev.“ 17 „ Eiffelova v ž.“ E: „ Má to podobný tvar.“ 18 „ Listy.“ E: „ Protože je to zelený, tak mi to p ipomn lo list.“ 19 „ Brouci.“ E: „ Vypadají tak a asi i tou barvou.“ 20 „ Housenky.“ E: „ Protože je to zelený.“ 21 „ Podprsenka.“ E: „ Tvarem.“

Wo Fo A P 1 Wo Fo A 1 Wo FMao (2) A, Id 4,5 COP GHR Do Fo (2) H P GHR Wo Fu A 2 Wo Fu A 1 Wo Fo Ad, Hh P 2,5 Do Fu Ad Do Fo A P Do FCo A Do F_ An Ddo Fu Ad Wv C Id WSo ma.CFo Ex, Ls 5 Do Fo (2) A P Wv C Id Do Fo Sc Do FCo (2) Bt Do FCu (2) A Do FCo (2) A Do Fu Cg

93

Structural Summary: Location Features Blends Zf = 6 Zsum = 12 Zest = 17

Singles

Contents

Approach

H = 1 I Wo, Wo (H) = II Wo Hd = II Do (Hd) = IV Wo Hx = V Wo W = 9 A = 10 VI Wo D = 11 (A) = VII Do W+D = 20 Ad = 3 VIII Do, Do Dd = 1 (Ad)= IX Do, Ddo, Wv, WSo S = 1 An = 1 X Do, Wv, Do, Art = Do, Do, Do, Ay = Bl = Bt = 1 Special Scores DQ Cg = 1 Lv1 Lv2 + = Cl = DV = o = 19 Ex = 1 INC = v/+ = Fd = DR = v = 2 Fi = FAB= Ge = ALOG= Hh = 1 CON = Ls = 1 RawSum6= Form Quality Na = Wgtd Sum6= FQx MQual W+D Sc = 1 += = = Sx = o = 12 = = 12 Xy = AB = GHR= 2 u =6 = = 4 Id = 2 AG = PHR= - = 1 = = COP= 1 MOR= none =2 = = CP = PER= (2) = 4 PSV= Ratios, Percentages and Derivations Core Affect Interpersonal R = 22 L = 1.44 FC:CF+C = 4:3 COP = 1 AG =0 Pure C = 2 GHR:PHR = 2:0 EB = 0:6 EA= 6 EBPer= SumC´:WsumC= 0:6 a:p = 2:0 eb = 2:0 es = 2 D =1 Afr = 0.59 Food = Adj es = 2 Adj D = 1 S = 1 SumT = Blends:R = 1:22 Human Cont = 1 FM= 1 SumC´= 0 SumV= 0 CP = 0 Pure H = 1 m= 1 SumT= 0 SumY= 1 Per = 0 Isol Indx =0,09

Ideation

a:p = 0:1 Ma:Mp= 0:1 2AB+Art+Ay= 1 MOR = 0

PTI = 0

M = FM = 1 m = FC = 4 CF = C = 2 Cn = FC´= C´F = FT = TF = T = FV = VF = V = FY = YF = Y = Fr = rF = FD = F = 13

Sum6 = 0 Lv2 = 0 Wsum6 = 0 M=0 Mnone = 0 DEPI = 3

Mediation

XA% WDA X-% SP X+% Xu% CDI = 2

Processing

Self perception

= 0.94 Zf =7 3r+(2)/R = 0.35 = 0.93 W:D:Dd = 6:10:1 Fr+rF = 0 = 0.05 W:M = 6:1 SumV = 0 =1 Zd = -2 FD =1 =4 PSV = 0 An+Xy = 0 = 0.64 DQ+ = 2 MOR =0 =0.29 DQv = 0 H: (H)+Hd+(Hd) = 1:1 S-NOC = 4 HVI = 0 OBS =0

94

D. F., žena 47 let, F33.1 I 1 10s „ Dv arod jnice trápící d ti.“

II

III

IV

V

2

25s

3

E: „ Te e jim krev z nohy a tohle je bolest, kterou na n kape krev.“ „ Starov ké ženy chystají jídlo.“

4

E: „ Starov ké tím tvarem, jak jsou nakreslené.“ „ Jsou tam n jaké nádoby.“ 4Os „ Smutek, trápení, n co co m zavaluje.

5 6

20s

7

44s

VII 8

25s

VI

9 10c

11c

IX

E: „ D ti, které zvedají ruce, arod jnice vypadají zle, mají k ídla, kopyta. Je mi z toho cítit, jak ty d ti k i í.“ „ Zran ní psi, bolest, krev.“

12c 23s 13c 5s

14c

E: „ Obr, kterého se bojíte, je strašn obrovský, t žký, smutný.“ „ Netopýr.“ E: „ Tvarem a barvou.“ „ No ní m ra.“ E: „ Pro tu temnotu a noc, kterou netopýr vyza uje, n kdo kdoulí vyd sit, ší í smutek.“ „ Otev ená tlama, vyjící, smutná.“ E: „ Když pes vyje na m síc, tak je v tom vždy nešt stí, stesk, bolest.“ „ Hádající se dívky, d ti.“

W+ Mao (2) (H), H, Hx 4 AG PHR

W+ mp.CFo (2) A, Bl, Hx 3 MOR, AB, FABCOM 2 D+ Mao (2) H, Hh, Fd, Art P 3 GHR Wo Mp (H) P 2 MOR, AB, AG, PHR Wo FC´o A P 1 Wo FC´o A, Hx 1 AB Ddo FMa_ Ad MOR W+ Mao (2) H, Hx P 1 AG GHR

E: „ Stojí proti sob v hádavé pozici, vym ují si názory. Je v tom zloba.“ „ M ra.“ Do FC´o A E: „ Pro tu temnou barvu.“ „ Dv šelmy a jejich ko ist. Porvaly se o ni. W+ Ma.FCo (2) A, Fd, Hx P 3 MOR, AB, AG, V ko isti je bolest.“ PHR E: „ Tou barvou.“ „ Ty šelmy už roztrhaly co m ly a zbyla bolest.“ „ Zr dný, hrozný obli ej.“ DSo Ma_ Hd AG PHR E: „ Tvarem, jestli je v tom obli ej, tak je hrozný, šklebí se.“ „ Možná, že už je to jenom to,co z n j zbylo.“ „ Výbuch sopky.“ Wo ma.CFo Ex 5,5 E: „ Nevím, p ipomíná mi to výbuch sopky.“ „ Ko eny strom , které n co rve ven.“ Do mpo Bt, Id, 2,5 AG PHR E: „ Tvarem, tady jsou ko eny a n co je rve ven.“ „ Podivný obrovský hmyz, s velikýma Wo FC_ A 5,5

95

X

15

ervenýma o ima.“ E: „ Má takový t lo, tvarem.“ „ Radost, která radost není.“

16

E: Dv postavy, které jsou n ím spojeni, ale je v nich n co neradostného.“ „ Zelená klepeta.“

17

E: „ Tvarem“ „ Smutné kv tiny.“ E: „ Asi barvou t ch list , hn dou a ernou.“

Dd+ Mp.CFo (2) H, Hx, Id 4 MOR, AB, PHR Do FCo (2) Ad INCOM 1 Do Mp.FCo (2) Bt MOR PHR INCOM 1

96

Structural Summary: Location Features Blends Zf = 12 Zsum = 35,5 Zest = 38 W D W+D Dd S

= = = = =

Singles

mp.CFo Ma.FCo ma.CFo Mp.CFo Mp.CFo

9 6 15 2 1

M = 5 FM = 1 m = 1 FC = 2 CF = C = Cn = FC´= 3 C´F = FT = TF = T = FV = VF = V = FY = YF = Y = Fr = rF = FD = F =0

DQ + = 6 o = 11 v/+ = v =

Form Quality FQx MQual += = o = 14 = 7 u = = - = 3 =1 none = =

W+D = = 13 = =2 =

Contents H =4 (H) = 2 Hd = 1 (Hd) = Hx = 6 A =6 (A) = Ad = 1 (Ad)= An = Art = 1 Ay = Bl = 1 Bt = 2 Cg = Cl = Ex = 1 Fd = 2 Fi = Ge = Hh = 1 Ls = Na = Sc = Sx = Xy = Id = 2

(2) = 8 Ratios, Percentages and Derivations Core Affect R = 17 L= 0 FC:CF+C = 4:3 Pure C = 0 EB = 8:5 EA= 13 EBPer= 1.0 SumC´:WsumC= 3:5 eb = 4:3 es = 7 D =2 Afr = 0.8 Adj es = 5 Adj D = 3 S = 1 Blends:R = 5:17 FM= 1 SumC´= 3 SumV= 0 CP = 0 m= 3 SumT= 0 SumY= 0

Ideation

a:p = 7:5 Ma:Mp= 5:3 2AB+Art+Ay= 8 MOR = 6

PTI = 0

Sum6 = 3 Lv2 = 1 Wsum6 = 0 M=1 Mnone = 0 DEPI = 4

Mediation

XA% WDA X-% SP X+% Xu% CDI = 1

Processing

Approach I W+ II W+ III D+ IV Wo V Wo, Wo VI Ddo VII W+, W+ VIII DSo IX Wo, Do, Wo X Dd+, Do, Do

Special Scores Lv1 Lv2 DV = INC =2.2 DR = FAB=1.4 ALOG= CON = RawSum6= 3 Wgtd Sum6= 8 AB = 4 GHR= 2 AG = 6 PHR= 7 COP= MOR= 6 CP = PER= PSV= 1 Interpersonal COP = 1 AG =6 GHR:PHR = 2:7 a:p = 7:5 Food = 2 SumT = Human Cont = 7 Pure H = 4 Per = 0 Isol Indx =0,05

Self perception

= 0.82 Zf = 12 3r+(2)/R = 0.47 = 0.86 W:D:Dd = 9:6:2 Fr+rF = 0 = 0.17 W:M = 9:8 SumV = 0 =1 Zd = -2.5 FD =2 =3 PSV = 1 An+Xy = 0 = 0.82 DQ+ = 6 MOR =0 =0 DQv = 0 H: (H)+Hd+(Hd) = 4:3 S-NOC = 3 HVI = 2 OBS =0

97

J. P., žena 44 let, F33.1 I 1 „ Dv arod jnice.“ E: „ Nevím, asi tím tvarem a plášt m.“ 2 „ ást obratl .“ E: „ Tím sestavením ástí.“ II 3 „ Mužská tvá , hodn zarostlá.“ 4

5 6c I V

7

V

8 9c 10

V I V II

11c 12c 13 14c 15 16c

I X

17

E: „ Fousy s otev enou pusou.“ „ Dva sk eti proti sob .“

Do Fo (2) (H) GHR DdSo F_ An 3,5 Wo Mp.FT_ Hd 4,5 PHR D+ Mp (2) (H) 3 GHR

E: „ Sk eti tím tvarem té ervené, ty skvrny uvnit jako o i, nos, ústa.“ „ Opírají se o sebe, stojí proti sob .“ „ Pidimužíci se o n co p etahují.“ „ Každý chce tu v c D+ Mao (2) (H), Id P získat.“ 3 AG, GHR E: „ Tvarem.“ „ ást brouka.“ Do Fu Ad E: „ Tady je hlava a p ední noži ky.“ „ Stažená k že ze zví ete.“ Wo FYo A 2 E: „ Zvýrazn ná ást nosu jezevce nebo mívala.“ „ Náznak motýla.“ E: „ Tvarem t ch spodních k ídel.“ „ Druh kv tiny.“ E: „ Tvarem t ch okv tních lístk , n jaký typ orchideje, exotická kv tina.“ „ Odraz v zrcadle.“ E: „ Nevím „ Zbytek od žáby.“ E: „ Tvarem t ma zadníma nohama.“ „ Zadní nohy brouka.“ E: „ Tvarem, složený z n kolika lánk .“ „ Zlomenej p lkruh.“ E: „ Dávalo by to celek, kdyby se to p idalo k sob .“ „ Motýl na ledovém kv tu.“ E: „ Ledový tou barvou, p sobí to studeným dojmem.“ „ Dva ješt i se snaží mezi kv t ho jaksi pohltit.“ E: „ Tvarem a t ma barvami.“ 15s „ Lo p ed záhubou.“ E: „ Nemá se eho držet, tak už nemá kam doplout.“ „ Tvarem a t ma plachtama.“ „ Kv t.“

Wo Fo A P 1 Wo Fu Bt 1 W+ FY_ Id 2,5

Wo Fu Ad 2,5 Wo F_ Ad 2,5 Wo F_ Id 2,5 MOR D+ FCo Bt, A 3 W+ FMa.FCu (2) A, Bt 4,5 AG PHR Do Fu Sc MOR Wo Fo Bt

E: „ Tvarem té horní ásti, uprost ed je pestík.“ 98

18 19 X

20c 21

„ N jaká fontána.“ E: Tvarem té fontány, ze spodu vyst ikuje nahoru.“ „ ást jeskyn , n co tajemného, skrytého v kameni, nebo pr ez drahokamu.“ „ Tvar tulipánu.“ E: Má to takový tvar.“ „ Tvar masky.“ E: „ Takový po ouchlý výraz, p etvá ka, že zatím je n co jiného.“

DdS+ mao Sc, Na 5 DdSo F_ Art 5 Ddo Fu Bt DdSo F_ (Hd) 6 PHR

99

Structural Summary: Location Features Blends Zf = 17 Zsum = 56.5 Zest = 56 W D W+D Dd S

= = = = =

Mp.FT_ FM.FCu

10 6 16 6 5

DQ + = 6 o = 16 v/+ = v =

Form Quality FQx MQual += = o =8 = 2 u = 6 = - = 7 =1 none = =

Singles M = 2 FM = m = 1 FC = 1 CF = C = Cn = FC´= C´F = FT = TF = T = FV = VF = V = FY = 1 YF = Y = Fr = 1 rF = FD = 1 F = 13

W+D = = 7 =5 =4 =

Contents H = (H) = 3 Hd = 1 (Hd) = 1 Hx = A =4 (A) = Ad = 3 (Ad)= An = 1 Art = 1 Ay = Bl = Bt = 4 Cg = Cl = Ex = 1 Fd = 2 Fi = Ge = Hh = Ls = 1 Na = 1 Sc = 2 Sx = Xy = Id = 3

(2) = 3 Ratios, Percentages and Derivations Core Affect R = 22 L = 1.44 FC:CF+C = 2:0 Pure C = 0 EB = 3:2 EA= 4 EBPer= SumC´:WsumC= 0:1 eb = 2:2 es = 4 D =0 Afr = 0.69 Adj es = 4 Adj D = 0 S = 5 Blends:R = 2:23 FM= 1 SumC´= 0 SumV= 0 CP = 0 m= 1 SumT= 1 SumY= 1

Ideation

a:p = 3:2 Ma:Mp= 1:2 2AB+Art+Ay= 1 MOR = 2

PTI = 1

Sum6 = 0 Lv2 = 0 Wsum6 = 0 M=1 Mnone = 0 DEPI = 4

Mediation

XA% WDA X-% SP X+% Xu% CDI = 5

Processing

Approach I Do, DdSo II Wo, D+ III D+, Do IV Wo V Wo, Wo, W+ VI VII Wo, Wo, Wo VIII D+, Wo, Do IX Wo, DdS+, DdSo, DdSo X Ddo, DdSo Special Scores Lv1 Lv2 DV = INC = DR = FAB= ALOG= CON = RawSum6= Wgtd Sum6= AB = GHR= 2 AG = 2 PHR= 3 COP= MOR= 2 CP = PER= PSV= 1 Interpersonal COP = 0 AG =2 GHR:PHR = 2:3 a:p = 3:2 Food = 0 SumT = 1 Human Cont = 5 Pure H = 0 Per = 0 Isol Indx =0.31

Self perception

= 0.66 Zf = 17 3r+(2)/R = 0.13 = 0.75 W:D:Dd = 10:6:6 Fr+rF = 1 = 0.35 W:M = 10:3 SumV = 0 =4 Zd = 0.5 FD =0 =3 PSV = 1 An+Xy = 1 = 0.38 DQ+ = 6 MOR =2 =0.28 DQv = 0 H: (H)+Hd+(Hd) = 0:5 S-NOC = 4 HVI = 0 OBS =0

100

I. K., žena 38 let, F33.0 I

1

II

2c

III

3

IV

4 5

V

6 7 8

VI

9

VII

10

VIII 11 IX

12

X

13 14 15 16

„ Motýl, ok ídlený hmyz.“ E: „ Tvarem t ch k ídel a t la.“ „ Motýl, toho mám ráda.“ E: „ Tady jsou chlupatý tykadla, jak mají motýli, k ídla.“ „ Dva lidi držící nádobu.“ „ Uprost ed je d loha, znázor uje to, že k sob mají blízko.“ E: „ Tvarem a asi proto, že mám taky dvoj ata, tak proto d loha.“ „ Roz áplá postava.“ E: „ Tvarem, tím jak je velká.“ „ Pták.“ „ Tu ák.“ E: „ Asi proto, že je to ernobílý.“ „ Motýl.“ E: „ Tvarem.“ „ Batman.“ E. „ Tvarem.“ Netopýr.“ E: „ Tvarem.“ „ P edložka p ed krb.“ E: Tvarem.“ „ Dv hlavy s trupem na houpa ce a mají culíky.“ E: „ Houpou se na houpa ce a culíky jim stojí nahoru.“ „ ty nohý ko kovitý zví e, jak stojí na skále E: „ Zví e stojí na zemi a našlapuje na v tev.“ „ Jelen za ke em.“ E: „ Jelen, který je v pozadí ke e.“ „ Krab s klepetem.“ E: „ Má to takový tvar.“ „ Tady taky krab.“ E: Tvarem.“ „ Korálový útes.“ E: „ Kv li t m krab m a barevnosti.“ „ Podprsenka.“ E: „ Tvarem.“

Wo Fo A P 1 Wo FTo A 1 Dd+ Mp_ (2) H, Hh, An P 3 AB PHR FABCOM 2 Wo Fo H P 2 GHR Ddo FC´_ A Wo Fo A P 1 Wo Fo (H) 1 Wo Fo A 1 Wo FoAd, Hh P 2,5 W+ Ma.mpo (2) Hd, Sc P 2,5 GHR Do FMpo A, Na P Dd+ FDo A, Bt 2,5 Do Fo A P Do Fo A Dd+ CFu Na Do Fu Cg

101

Structural Summary: Location Features Blends Zf = 10 Zsum = 17.5 Zest = 31 W D W+D Dd S

= = = = =

Ma.mpo_

8 4 12 4 0

DQ + = 4 o = 12 v/+ = 0 v = 0

Form Quality FQx MQual += 0 = o = 12 = u = 2 = - = 2 =1 none = =

Singles

Contents

Approach

M = 1 FM = 1 m = FC = CF = 1 C = Cn = FC´= 1 C´F = FT = 1 TF = T = FV = VF = V = FY = YF = Y = Fr = rF = FD = 1 F =9

H =2 (H) = 1 Hd = 1 (Hd) = Hx = A =9 (A) = Ad = 1 (Ad)= An = 1 Art = Ay = Bl = Bt = 1 Cg = 1 Cl = Ex = Fd = Fi = Ge = Hh = 2 Ls = Na = 2 Sc = 1 Sx = Xy = Id = 3

I Wo, Wo II W+ III Dd+ IV Wo, Ddo V Wo, Wo, W+ VI Wo VII W+, Do VIII Ddo IX Dd+ X Do, Do, Ddo, Do

W+D = = 11 =1 = =

(2) = 2 Ratios, Percentages and Derivations Core Affect R = 16 L = 0.56 FC:CF+C = 0:1 Pure C = 0 EB = 2:1 EA= 3 EBPer= SumC´:WsumC= 1:1 eb = 2:1 es = 3 D =0 Afr = 0.77 Adj es = 3 Adj D = 0 S = 0 Blends:R = 1:16 FM= 1 SumC´= 1 SumV= 0 CP = 0 m= 1 SumT= 1 SumY= 1

Ideation

a:p = 1:3 Ma:Mp= 1:1 2AB+Art+Ay= 0 MOR = 0

PTI = 2

Sum6 = 1 Lv2 = 1 Wsum6 = 7 M=1 Mnone = 0 DEPI = 4

Mediation

XA% WDA X-% SP X+% Xu% CDI = 5

Processing

Special Scores Lv1 Lv2 DV = INC = DR = FAB= 1.7 ALOG= CON = RawSum6= 1 Wgtd Sum6= 7 AB = 1 GHR= 2 AG = PHR= 1 COP= MOR= CP = PER= PSV= Interpersonal COP = 0 AG =0 GHR:PHR = 2:1 a:p = 1:3 Food = 0 SumT = 1 Human Cont = 4 Pure H = 2 Per = 0 Isol Indx =0.31

Self perception

= 0.87 Zf = 10 3r+(2)/R = 0.12 = 1 W:D:Dd = 8:4:4 Fr+rF = 0 = 0.12 W:M = 8:2 SumV = 0 =0 Zd = 13.5 FD =0 =8 PSV = 0 An+Xy = 1 = 0.75 DQ+ = 4 MOR =0 =0.12 DQv = 0 H: (H)+Hd+(Hd) = 2:2 S-NOC = 3 HVI = 0 OBS =0

102

D. M., žena 48 let, F41.2 I

1

2 3c 4b II

5c

III

6 7c

IV

8c 9 10

V

11

VI

12

VII

13

VIII 14b 15c 16 IX

17c 18c 19b

X

20 21

„ Maska, tady má otvory na o i.“ E: „ Tím tvarem a otvory mi to p ipomíná.“ „ Jako když si nasazujeme masku.“ „ Motýl.“ E: „ Tady má k ídla, trup.“ „ Netopýr“ E: „ Tvarem a k ídly, má je roztažený.“ „ N jaký hmyz.“ E: „ Tvarem.“ „ Labu .“ E: „ Tvarem, jsou ji vid t k ídla.“ „ Dv osoby proti sob .“ E: „ O n co se opírají, dotýkají se n eho.“ „ Rak.“ E: „ T ma klepetama.“ „ Netopýr.“ E: „ Tvarem.“ „ P íšerka.“ E: „ Má takový zvláštní umák, tady jsou k ídla, nohy, umák.“ „ Brouk.“ E: „ Tvarem.“ „ Netopýr.“ E: „ Tvarem, je v letu.“ „ Dva psi proti sob , zádama stojící, s vyplazeným jazykem.“ E: „ Tvarem.“ „ Proti sob zví ata ze spodu, v pod epu sto ený.“ E: „ Tvarem.“ „ Zví ata, velký myši nebo potkan.“ E: „ Tvarem.“ „ Motýl.“ E: „ Tím sosákem.“ „ T i motýli za sebou, letí za sebou.“ E: „ Tvarem.“ „ Ptáci sedí na v tvi, zvohlí k t lu, jako kdyby se drželi v tve.“ E: „ Tvarem.“ „ Larva housenky“ E: „ Má to takový lánky, jak housenky mívají.“ „ Zví e lesní.“ „ Medv d.“ E: „ Tvarem.“ „ Raci.“ E: „ T ma klepetama mi to p ipomn lo raka.“ „ Pták.“

WSo Fo (Hd) 3,5 GHR Wo Fo A P 1 Wo FMao A 1 Do Fo A DSo FC´_ A D+ Mpo (2) H, Id P 4 GHR Do F_ A Wo Fo A 2 Wo FVo (A) 2 Wo Fu A 2 Wo FMao A P 1 D+ FMp_ (2) A Do FMp_ (2) A Do Fo (2) A P Do Fo A D+ FMao A D+ FMpo (2) A 2,5 Do FV_ A Do Fo A Do Fo (2) A P Do Fo A 103

22 23

E: „ Pták, tady má o i, zobák,nohy.“ „ Pták.“ E: „ Pták, jako kdyby ležel.“ „ Ptáci“ E: „ Asi jen to t lo tam vidím, nohy jsou vzadu.“

Do FMpo A Do Fu (2) A

104

Structural Summary: Location Features Blends Zf = 10 Zsum = 23.5 Zest = 31 W D W+D Dd S

= = = = =

7 19 12 0 0

DQ + = 4 o = 19 v/+ = 0 v = 0

Form Quality FQx MQual += 0 = o = 16 = 1 u = 2 = - = 5 = none = =

Singles

Contents

Approach

M = 1 FM = 7 m = FC = CF = C = Cn = FC´= 1 C´F = FT = TF = T = FV = 2 VF = V = FY = YF = Y = Fr = rF = FD = F = 12

H =1 (H) = Hd = (Hd) = 1 Hx = A = 20 (A) = 1 Ad = 1 (Ad)= An = Art = Ay = Bl = Bt = Cg = Cl = Ex = Fd = Fi = Ge = Hh = Ls = Na = Sc = Sx = Xy = Id =

I WSo, Wo, Wo, Do II DSo III D+, Do IV Wo, Wo, Wo V Wo, VI D+ VII Do VIII Do, Do, D+ IX D+, Do, Do X Do, Do, Do, Do

W+D = = 16 =2 = 5 =

(2) = 2 Ratios, Percentages and Derivations Core Affect R = 23 L = 0.63 FC:CF+C = 0:0 Pure C = 0 EB = 1:0 EA= 1 EBPer= SumC´:WsumC= 1:0 eb = 7:3 es = 10 D = -3 Afr = 0.76 Adj es = 10 Adj D = -3 S = 2 Blends:R = 0:23 FM= 7 SumC´= 1 SumV= 2 CP = 0 m= 0 SumT= 0 SumY= 0

Ideation

a:p = 3:5 Ma:Mp= 0:1 2AB+Art+Ay= 0 MOR = 0

PTI = 0

Sum6 = 0 Lv2 = 0 Wsum6 = 0 M=0 Mnone = 0 DEPI = 4

Mediation

XA% WDA X-% SP X+% Xu% CDI = 4

Processing

Special Scores Lv1 Lv2 DV = INC = DR = FAB= ALOG= CON = RawSum6= Wgtd Sum6= AB = AG = COP= CP =

GHR= 2 PHR= MOR= PER= PSV=

Interpersonal COP = 0 AG =0 GHR:PHR = 2:0 a:p = 3:5 Food = 0 SumT = 0 Human Cont = 2 Pure H = 1 Per = 0 Isol Indx =0

Self perception

= 0.78 Zf = 10 3r+(2)/R = 0.26 = 0.78 W:D:Dd = 7:16:0 Fr+rF = 0 = 0.21 W:M = 7:1 SumV = 2 =1 Zd = -7.5 FD =0 =5 PSV = 0 An+Xy = 0 = 0.69 DQ+ = 4 MOR =0 =0.08 DQv = 0 H: (H)+Hd+(Hd) = 1:1 S-NOC = 5 HVI = 0 OBS =0

105

L. K., žena 26 let, F41.2 I

1 2

II

3 4

III

5

IV

6

V

7

VI

8

VII 9 10c VIII 11c IX

12 13 14c

X

15 16 17c

„ M ra.“ E: „ Tvarem t ch k ídel a tou ernou barvou.“ „ Žebra, žeberní kostra.“ E: „ Tvarem.“ „ Pánev.“ E: „ Tím tvarem mi to p ipomíná pánev.“ „ Dva nosorožci, stojí proti sob .“ E: „ Tvarem.“ „ Dv osoby sedící na židli ce.“ E: „ Tady mají hlavy, krky, opírají se rukama o op radlo.“ „ Netopýr.“ E: „ Tvarem.“ „ Zase netopýr.“ E: „ Tvarem.“ „ K že z lamy, svle ená.“ E: „ Tady má hlavu, p ední a zadní nohy, ocas.“ „ Dv osoby elem k sob , mají culíky.“ E: „ Tvarem.“ „ Obrys lov ka.“ E: „ Na hlav má mikádo.“ „ Soustava vnit ních orgán lov ka.“ E: „ Tím tvarem mi to p ipomíná orgány, naho e jsou plíce, dole d loha.“ „ Vnit nosti.“ E: „ Tvarem.“ „ Tady to vypadá, jako kdyby vzadu stál lov k.“ E: „ Tvarem, jsou mu vid t ramena s o ima.“ „ Hlava soba.“ E: „ Tvar hlavy soba, to zelené jsou uši a tady má rohy.“ „ Orgány.“ E: „ Tvarem.“ „ Busta v chrámech.“ E: „ Tvarem.“ „ Hlava pejska.“ E: „ Tvarem.“

Wo FC´o A 1 Wo F_ An 1 Do Fo An D+ FMpo (2) A 3 D+ Mpo (2) H, Hh P 3 GHR Wo Fo A 2 Wo Fo A P 1 Wo Fo Ad P 2,5 W+ Mpo (2) H P 2,5 GHR DSo F_ Hd Wo F_ An 4,5 Wo F_ An 4,5 WS+ FD_ H, Fi 5 PHR WSo F_ Ad 5 Wo F_ An 5,5 DdSo F- Hd Art DdSo F_ Ad

106

Structural Summary: Location Features Blends Zf = 13 Zsum = 41.5 Zest = 41 W D W+D Dd S

= = = = =

11 4 15 2 5

DQ + = 4 o = 13 v/+ = 0 v = 0

Form Quality FQx MQual += = o =8 = 3 u = = - = 9 = none = =

Singles

Contents

Approach

M = 2 FM = 1 m = FC = CF = C = Cn = FC´= 1 C´F = FT = TF = T = FV = VF = V = FY = YF = Y = Fr = rF = FD = 1 F = 12

H =3 (H) = Hd = 2 (Hd) = 1 Hx = A =4 (A) = Ad = 3 (Ad)= An = 5 Art = 1 Ay = Bl = Bt = Cg = Cl = Ex = Fd = Fi = 1 Ge = Hh = 1 Ls = Na = Sc = Sx = Xy = Id =

I Wo, Wo, II Do, D+ III D+ IV Wo V Wo, VI Wo VII W+, DSo VIII Wo IX Wo, WS+, WSo X Wo, DdSo, DdSo,

W+D = = 8 = = 7 =

(2) = 3 Ratios, Percentages and Derivations Core Affect R = 17 L = 2.4 FC:CF+C = 0:0 Pure C = 0 EB = 2:0 EA= 2 EBPer= SumC´:WsumC= 1:0 eb = 1:0 es = 1 D =0 Afr = 0.70 Adj es = 1 Adj D = 0 S = 5 Blends:R = 0:17 FM= 7 SumC´= 1 SumV= 2 CP = 0 m= 0 SumT= 0 SumY= 0

Ideation

a:p = 0:3 Ma:Mp= 0:2 2AB+Art+Ay= 0 MOR = 0

PTI = 2

Sum6 = 0 Lv2 = 0 Wsum6 = 0 M=0 Mnone = 0 DEPI = 4

Mediation

XA% WDA X-% SP X+% Xu% CDI = 4

Processing

Special Scores Lv1 Lv2 DV = INC = DR = FAB= ALOG= CON = RawSum6= Wgtd Sum6= AB = AG = COP= CP =

GHR= 2 PHR= 1 MOR= PER= PSV=

Interpersonal COP = 0 AG =0 GHR:PHR = 2:1 a:p = 0:3 Food = 0 SumT = 0 Human Cont = 5 Pure H = 3 Per = 0 Isol Indx =0

Self perception

= 0.47 Zf = 13 3r+(2)/R = 0.17 = 0.47 W:D:Dd = 11:4:2 Fr+rF = 0 = 0.52 W:M = 11:2 SumV = 0 =0 Zd =0 FD =0 =4 PSV = 0 An+Xy = 5 = 0.47 DQ+ = 4 MOR =0 =0 DQv = 0 H: (H)+Hd+(Hd) = 3:2 S-NOC = 4 HVI = 2 OBS=0

107

P. K., žena 22 let. F 41.2 I 1 5s „ Motýl.“ E: „ Tvarem.“ 2c „ Maska.“ 3 II

4

III

5c

E: „ Maska kv li t otvor m.“ „ Brouk.“ E: „ Tvarem a t ma tykladlama naho e.“ 15s „ Zmate ný, zmatek.“ E: „ Ty barvy a kontrast ve mn vyvolalo zmatek.“ „ Rysy obli eje.“

E: „ Tvarem, naho e jsou o i, tady nos.“ 6 „ Ko ka.“ E: „ Tvarem.“ IV 7 „ Vrchní ást t la.“ E: „ ást mužského t la, hlava, ramena.“ V 8 „ Netopýr.“ E: „ Tvarem.“ VI 9 10s „ Cesta.“ E: „ P erušovaná cesta, tady je to uzav ený, dole otev ený.“ „ Naho e to k n emu sm uje.“ 10 „ Exotická kv tina.“ E: „ P ipomíná mi to kaktus, tady má stonek a listy.“ VII 11 „ Kontinenty.“ E: „ Tvarem.“ VIII 12 „ Zví e, asi leguán.“ E: „ Tvarem.“ IX 13c „ Mužské a ženské pohlavní orgány.“ X

14 15

E: „ Tvarem, naho e jsou ženské a dole mužské.“ „ Výbuch.“ E: „ Výbuch nebo vyv elina z toho erného naho e.“ „ Voda a pevnina.“ „ Nevím, vypadá to tak.“ „ To modré je voda, jsou v ní mo ští živo ichové.“

Wo Fo A P 1 WSo Fo (Hd) 3.5 GHR Do Fo A Wv Ma.C.C´Hx PHR Wo F_ Hd 5.5 PHR Wo F_ Ad 5.5 Ddo Fu Hd PHR Wo Fo A P 1 Do FYo Sc Do Fu Bt Wo Fu (2) Ge 2.5 Do Fu A Wo F_ An, Sx 5.5 Wv/+ ma.CFu Ex 5.5 Dv/+ C Na

108

Structural Summary: Location Features Blends Zf = 8 Zsum = 30 Zest = 24 W D W+D Dd S

= = = = =

Ma.C.C´ ma. CFu

9 5 14 1 1

DQ + = o = 12 v/+ = 2 v = 1

Form Quality FQx MQual += = o =5 = u = 5 = 1 - = 3 = none = 2 = 1

Singles M = FM = m = FC = CF = C = 1 Cn = FC´= C´F = FT = TF = T = FV = VF = V = FY = 1 YF = Y = Fr = rF = FD = F = 11

W+D = = 5 = 4 = 3 = 2

Contents H = (H) = Hd = 2 (Hd) = 1 Hx = 1 A =4 (A) = Ad = 1 (Ad)= An = 1 Art = Ay = Bl = Bt = 1 Cg = Cl = Ex = 1 Fd = Fi = Ge = 1 Hh = Ls = Na = 1 Sc = 1 Sx = 1 Xy = Id =

(2) = 1 Ratios, Percentages and Derivations Core Affect R = 15 L = 2.75 FC:CF+C = 0:3 Pure C = 2 EB = 1:4 EA= 5 EBPer= SumC´:WsumC= 1:4 eb = 1:2 es = 3 D = 0 Afr = 0.36 Adj es = 3 Adj D = 0 S = 1 Blends:R = 2:15 FM= 0 SumC´= 1 SumV= 0 CP = 0 m= 1 SumT= 0 SumY= 1

Ideation

a:p = 2:0 Ma:Mp= 1:0 2AB+Art+Ay= 0 MOR = 0

PTI = 1

Sum6 = 0 Lv2 = 0 Wsum6 = 0 M=0 Mnone = 1 DEPI = 4

Mediation

XA% WDA X-% SP X+% Xu% CDI = 5

Processing

Approach I Wo, WSo, Do II Wv III Wo, Wo IV Ddo V Wo, VI Do, Do VII Wo VIII Do IX Wo X Wv/+, Dv/+

Special Scores Lv1 Lv2 DV = INC = DR = FAB= ALOG= CON = RawSum6= Wgtd Sum6= AB = AG = COP= CP =

GHR= 1 PHR= 3 MOR= PER= PSV=

Interpersonal COP = 0 AG =0 GHR:PHR = 1:3 a:p = 2:0 Food = 0 SumT = 0 Human Cont = 3 Pure H = 0 Per = 0 Isol Indx =0.26

Self perception

= 0.66 Zf =8 3r+(2)/R = 0.06 = 0.64 W:D:Dd = 9:5:1 Fr+rF = 0 = 0.2 W:M = 11:2 SumV = 0 =0 Zd =6 FD =0 =2 PSV = 0 An+Xy = 1 = 0.3 DQ+ = 0 MOR =0 =0.3 DQv = 1 H: (H)+Hd+(Hd) = 0:3 S-NOC = 7 HVI = 2 OBS=0

109

P. K., muž 29 let, F 33.1 I 1 5s „ Pánev.“ E: „ Tvarem.“ 2 „ Netopýr.“ E: „ Tvarem.“ 3 „ Tady jsou ruce, jako kdyby to bylo strašidlo.“

II

III

5

E: „ Ty ruce vypadají, jako když n kdo na n koho bafne.“ „ Ledviny.“ E: „ Tvarem.“ „ Tvá , která k i í.“

6

E: „ Tvarem.“ „ Má otev ená ústa.“ „ Váza s kv tinama.“

4

7 8c IV

9 10c

V

13

E: „ Má to takový tvar.“ „ Netopýr.“ E: „ To je jasnej netopýr.“ „ Motýl.“ E: „ Vypadá tak.“ „ Naho e má tykadla, k ídla.“ „ Basa, housle, strunný nástroj.“

14

E: „ Tvarem, naho e jsou šrouby na lad ní.“ „ K že z divo áka co leží na zemi.“

11 12c

VI

15 VII

E: „ Je tam ervená barva tak proto kv tiny“ „ Ženská silueta.“ E: „ Tím tvarem.“ „ Postava s rukama nahoru.“ E: „ P lka t la, tady je hlava a ruce, které má naho e.“ „ Postava zví ete s ocasem.“ E: „ Vypadá to jako zví e, které má nohy dop edu, jako by bylo ve výskoku.“ „ Karnevalová maska.“

16 17 18

VIII 19

E: „ Vypadá to jako p edložky p ed krbem, co se dávají.“ „ Kytice.“ E: „ Rozv tvuje se to jako kytka.“ 10s „ Mimino na ty ech se zrcadlovým obrazem.“ E: „ Mimino, které se odráží v zrcadle.“ „ Zajíc, zrcadlov symetrický.“ E: „ Tvarem.“ „ Kostra pánve.“ E: „ Tvarem.“ „ Obrázek orgán .“

Wo F_ An 1 Wo Fo A P 1 Ddo Mao Hd AG PHR Do F_ An WSo Ma_ Hd 4.5 PHR Wo FCu Hh, Bt 5.5 Do F_ Hd PHR Do Fu Hd PHR Wo FMao A 2 Wo Fu (Hd) 2 GHR Wo Fo A P 1 Wo Fo A 1 PSV Wo Fu Sc 2,5 DV1 Wo Fo Ad, Hh 2.5 Wo F_ Bt 2.5 Wo Fru H 2.5 GHR Wo Fu (2) A 2.5 Wo F_ An 2.5 DV1 Wo F_Hd, An 110

20 IX

21 22

X

23 24 25 26

E: „ Jako v t la, když jdou po sob orgány.“ „ Naho e ramena, plíce, b icho.“ „ Zví e.“ „ Vlk v pohybu.“ E: „ Tvarem a tím jak má ty tlapky, vypadá, že je v pohybu.“ 10s „ Mlhovina z Hablovýho teleskopu.“ E: „ T mi barevnými fleky.“ „ Tvá .“ E: „ Tvá , tady má ústa, knírek, nos, o i.“ „ Eiffelovka.“ E: „ Tvarem.“ „ Krab s klepetem.“ E: „ Tvarem.“ „ Itálie se Sicílií.“ E: „ Tvarem.“ „ Dýchací trubice a dv plíce.“ E: „ Tvarem.“

4.5 PHR Do FMao A P Wv C Na WSo F_ Hd 5.5 PHR Do Fo Sc Do Fo A P D+ F_ Ls 4 Ddo F_ An

111

Structural Summary: Location Features Blends Zf = 17 Zsum = 47 Zest = 56 W D W+D Dd S

= = = = =

17 7 24 2 2

DQ + = 1 o = 24 v/+ = v = 1

Form Quality FQx MQual += = o =9 = 1 u = 6 = - = 10 =1 none = 1 =

Singles

Contents

Approach

M = 2 FM = 2 m = FC = 1 CF = C = 1 Cn = FC´= C´F = FT = TF = T = FV = VF = V = FY = YF = Y = Fr = 1 rF = FD = F = 19

H = 1 (H) = Hd = 6 (Hd) = 1 Hx = A =7 (A) = Ad = 1 (Ad)= An = 5 Art = Ay = Bl = Bt = 2 Cg = Cl = Ex = Fd = Fi = Ge = Hh = 2 Ls = 1 Na = 1 Sc = 2 Sx = Xy = Id =

I Wo, Wo, Ddo II Do, WSo III Wo, Do, Do IV Wo, Wo V Wo, Wo VI Wo, Wo, Wo VII Wo, Wo, Wo VIII Wo, Do IX Wv, WSo X Do, Do, D+, Ddo

W+D = = 8 = 6 = 9 = 1

(2) = 1 Ratios, Percentages and Derivations Core Affect R = 26 L = 2.71 FC:CF+C = 1:1 Pure C = 1 EB = 2:2 EA= 4 EBPer= SumC´:WsumC= 0:2 eb = 2:0 es = 2 D = 0 Afr = 0.44 Adj es = 2 Adj D = 0 S = 2 Blends:R = 0:26 FM= 2 SumC´= 0 SumV= 0 CP = 0 m= 0 SumT= 0 SumY= 0

Ideation

a:p = 4:0 Ma:Mp= 2:0 2AB+Art+Ay= 0 MOR = 0

PTI = 2

Sum6 = 0 Lv2 = 0 Wsum6 = 0 M=1 Mnone = 0 DEPI = 3

Mediation

XA% WDA X-% SP X+% Xu% CDI = 4

Processing

Special Scores Lv1 Lv2 DV = INC = DR = FAB= ALOG= CON = RawSum6= Wgtd Sum6= AB = GHR= 2 AG = 1 PHR= 6 COP= MOR= CP = PER= PSV= 1 Interpersonal COP = 0 AG =1 GHR:PHR = 2:6 a:p = 4:0 Food = 0 SumT = 0 Human Cont = 8 Pure H = 1 Per = 0 Isol Indx =0.19

Self perception

= 0.57 Zf = 17 3r+(2)/R = 0.15 = 0.58 W:D:Dd = 17:7:2 Fr+rF = 1 = 0.38 W:M = 17:2 SumV = 0 =2 Zd =9 FD =0 =4 PSV = 1 An+Xy = 5 = 0.34 DQ+ = 1 MOR =0 =0.23 DQv = 1 H: (H)+Hd+(Hd) = 1:7 S-NOC = 4 HVI = 2 OBS=0

112

J. N., muž 26 let, F 41.2 I 1c „ Hlava ryby.” E: „ Tvarem, tady má o i, ploutve, zuby u pusy.” 2c „ P íšera, nestv ra.” E: „ Vypadá to tak strašideln .” “ Jako když se n co na lov ka ítí.” II 3 „ To ervené dole vypadá jako motýl.” E: „ Vypadá to jako typická ást k ídel tak proto motýl.” 4 „ Otisk lov ka, tvá e.“ III

5 6

IV

7

V

8

VI

9

VII

10

VIII 11 12 13 IX

14 15 16

E: „ Tvarem, tady jsou o i, pusa.“ „ Motýl.“ E: „ Dv k ídla spojený do tvaru motýla” „ Spodní elist u lebky, jak na RTG.“ E: „ Tvarem a tou barvou.“ „ Rozjetá žába E: „ Tvarem.“ „ Letící pták (ka ena).“ E: „ Protože je tak natažený a má dlouhý k ídla.“ „ Letící zví e.“ E: „ Zví e, s chocholkou nebo zdobným pe ím na hlav .“ „ Plachtí.“ „ Souostroví nebo mo ská zátoka.“ E: „ Letecký snímek, to tmavší je les,sv tlejší pob eží.“ „ Jezevci.“ E: Tvarem.“ „ Šperk.“ E: Korunova ní klenoty, barevné kameny napojením na korunu.“ „ To dole vypadá jak motýl.“ E: „ Tvarem.“ Geologická mapa, pr ez horninou.“ E: ez, barevn jsou odlišeny horniny.“ „ Sv tlo.“ E: „ Zdobená lampa, dole podstavec, tady žárovka.“ „ Výjev z podmo ského sv ta.“ E: Podle t ch zví at, jsou tam koníci, chobotnice.“

WSo F_ Ad 3.5 WSo Fu (Hd) 3.5 GHR Do Fo A WSo F_ Hd , Art 4.5 PHR Do Fo A Do FC´_ Xy Wo Fu A 2 MOR Wo FMao A 1 Wo FMpu _ A 2.5 WS+ FYo Ge 4 Do Fo (2) A P Wo CFo Art 4.5 Do Fo A Wo CF_ Ge 5.5 WSo FCu Hh 5.5 W+ FCo A, Na 5.5

113

Structural Summary: Location Features Blends Zf = 11 Zsum = 41.5 Zest = 34.5 W D W+D Dd S

= = = = =

M = FM = 2 m = FC = 2 CF = 2 C = Cn = FC´= 1 C´F = 1 FT = TF = T = FV = VF = V = FY = 1 YF = Y = Fr = rF = FD = F =8

11 5 16 5

DQ + = 2 o = 14 v/+ = v =

Form Quality FQx MQual += = o =8 = u = 3 = - = 5 = none = = Core R = 16

FM= 2 m= 0

EA= 3 es = 4 Adj es = -1 SumC´= 1 SumT= 0

Ideation

a:p = 1:1 Ma:Mp= 0:0 2AB+Art+Ay= 2 MOR = 1

PTI = 2

W+D = = 8 = 3 = 5 =

L= 1

EB = 0:3 eb = 2:1

Singles

Contents H = (H) = Hd = 1 (Hd) = 1 Hx = A =8 (A) = Ad = (Ad)= An = Art = 2 Ay = Bl = Bt = Cg = Cl = Ex = Fd = Fi = Ge = 2 Hh = 1 Ls = Na = 1 Sc = Sx = Xy = 1 Id =

(2) = 1 Ratios, Percentages and Derivations Affect FC:CF+C = 2:2 Pure C = 0 EBPer= SumC´:WsumC= 1:3 D = 0 Afr = 0.6 Adj D = 0 S = 5 Blends:R = 0:16 SumV= 0 CP = 0 SumY= 1

Sum6 = 0 Lv2 = 0 Wsum6 = 0 M=0 Mnone = 0 DEPI = 4

Mediation

XA% WDA X-% SP X+% Xu% CDI = 4

Processing

Approach I WSo, WSo II Do, WSo III Do, Do IV Wo V Wo VI Wo VII WS+ VIII Do, Wo, Do IX Wo, WSo X W+

Special Scores Lv1 Lv2 DV = INC = DR = FAB= ALOG= CON = RawSum6= Wgtd Sum6= AB = AG = COP= CP =

GHR= 1 PHR= 1 MOR= 1 PER= PSV=

Interpersonal COP = 0 AG =0 GHR:PHR = 1:1 a:p = 1:1 Food = 0 SumT = 0 Human Cont = 2 Pure H = 0 Per = 0 Isol Indx =0.25

Self perception

= 0.68 Zf = 11 3r+(2)/R = 0.06 = 0.68 W:D:Dd = 11:5:0 Fr+rF = 0 = 0.31 W:M = 11:0 SumV = 0 =0 Zd =7 FD =0 =1 PSV = 0 An+Xy = 1 = 0.5 DQ+ = 2 MOR =1 =0.18 DQv = 0 H: (H)+Hd+(Hd) = 0:2 S-NOC = 8 HVI = 0 OBS=0

114

J. Z., žena 32 let, F41.2 I 1 „ Netopýr.“ E: „ Tvarem.“ 2 „ Brouk.“ E: „ Tvarem.“ II 3 „ Startující raketa.“ E: „ Startující proto, že z toho tryská dole to ervený.“ 4 „ ert.“ E: Hlava s ertíma rohama.“ III 5 „ Dva íšníci naproti sob , n co chystají.“

IV

6

V

7

VI

8

VII

9

VIII 10 IX

11 12

X

13 14

E: „ íšníci, protože mají mašle kolem krku a chystají uprost ed st l.“ „ Brundibár.“ „ Strašidlo.“ E: „ Hlava, ruce, nohy.“ „ Je nasupenej.“ „ Netopýr.“ E: „ Tvarem.“ „ K že z ko ky.“ E: „ Ko ka, protože má fousky, tlapky.“ „ Dv hol i ky na sebe posílají pusy.“ E: „ Mají našpulený pusy a culíky nahoru.“ „ Dva medv di lezou na strom E: „ Vypadá to tak, že lezou na strom.“ „ Nosatej pán v zrcadle.“ E: „ Tvarem mi to p ipomn lo hlavu n jakého pána, která se odráží v zrcadle.“ „ Kr ní mandle.“ E: „ Tvarem.“ „ Motýli na louce.“ E: „ Tou barevností.“ „ Vodotrysk.“ E: „ Barevností.“

Wo Fo A P 1 Do Fo A DS+ ma.CFo Sc, Fi 4.5 Wo FCu (Hd) 4.5 GHR D+ Mao (2) H, Hh, Cg P 3 COP GHR Wo Mao (H) P 2 Ag GHR Wo Fo A P 1 Wo Fo Ad P 2.5 W+ Mao (2) H 3 GHR D+ FMao (2) A, Bt P 3 D+ Fru Hd 4.5 PHR Do F_ An Dd+ CFu A 4.5 Dv ma.CFu Na

115

Structural Summary: Location Features Blends Zf = 11 Zsum = 33.5 Zest = 34.5 W D W+D Dd S

= = = = =

ma.CFo ma.CFu

6 7 12 1 1

DQ + = 6 o = 7 v/+ = 0 v = 1

Form Quality FQx MQual += = o =9 = 3 u = 4 = - = 1 = none = =

Singles M =3 FM = 1 m = FC = 1 CF = 1 C = Cn = FC´= C´F = FT = TF = T = FV = VF = V = FY = YF = Y = Fr = 1 rF = FD = F =5

W+D = = 9 = 3 = 1 =

Contents H =2 (H) = 1 Hd = 1 (Hd) = 1 Hx = A =5 (A) = Ad = 1 (Ad)= An = 1 Art = Ay = Bl = Bt = 1 Cg = 1 Cl = Ex = Fd = Fi = 1 Ge = Hh = 1 Ls = Na = 1 Sc = 1 Sx = Xy = Id =

(2) = 3 Ratios, Percentages and Derivations Core Affect R = 14 L = 0.5 FC:CF+C = 1:1 Pure C = 0 EB = 3:1.5 EA= 4.5 EBPer= SumC´:WsumC= 0:3.5 eb = 3:0 es = 3 D = 0 Afr = 0.55 Adj es = 2 Adj D = 2.5 S = 1 Blends:R = 2:14 FM= 1 SumC´= 0 SumV= 0 CP = 0 m= 2 SumT= 0 SumY= 0

Ideation

a:p = 6:0 Ma:Mp= 3:0 2AB+Art+Ay= 0 MOR = 0

PTI = 0

Sum6 = 0 Lv2 = 0 Wsum6 = 0 M=0 Mnone = 0 DEPI = 2

Mediation

XA% WDA X-% SP X+% Xu% CDI = 2

Processing

Approach I Wo, Do II DS+, Wo III D+ IV Wo V Wo VI Wo VII W+ VIII D+ IX D+, Do X Dd+, Dv

Special Scores Lv1 Lv2 DV = INC = DR = FAB= ALOG= CON = RawSum6= Wgtd Sum6= AB = AG = 1 COP= 1 CP =

GHR= 4 PHR= 1 MOR= PER= PSV=

Interpersonal COP = 1 AG =1 GHR:PHR = 4:1 a:p = 6:0 Food = 0 SumT = 0 Human Cont = 5 Pure H = 2 Per = 0 Isol Indx =0.21

Self perception

= 0.92 Zf = 11 3r+(2)/R = 0.42 = 0.92 W:D:Dd = 6:7:1 Fr+rF = 1 = 0.07 W:M = 6:3 SumV = 0 =0 Zd = -1 FD =0 =6 PSV = 0 An+Xy = 0 = 0.64 DQ+ = 6 MOR =0 =0.28 DQv = 1 H: (H)+Hd+(Hd) = 2:3 S-NOC = 4 HVI = 0 OBS=0

116

D. V., muž 17 let, F 41.2 I

1

II

2c

III

3c 4

IV

5c

5s

„ Netopýr.“ E: „ Tady má k ídla, hlavu a drápy.“ 10s „ Motýl.“ E: „ Tady má tykadla, k ídla, hlavu.“ „ Brouk.“ E: „ P ipomíná mi to asi t ma velkýma o ima.“ „ Tady má ruce.“ „ Motýlek na krk.“ E: „ Tvarem.“ 30s „ Polorozpadlý javorový list.“

V

6

10s

VI

7

25s

8

10s

9b

45s

VII

10b VIII 11 IX

12c 13c

X

14 15 16 17

E: „ Asi tím tvarem.“ :Polorozpadlý proto, že chybí spodek listu.“ „ Letící netopýr.“ E: „ Tvarem, má roztažená k ídla, letí.“ „ Palma.“ E: „ Tvarem.“ „ Pistole.“ E: „ Tvarem.“ „ Dvojhrbej velbloud.“ E: „ Tvarem.“ „ Jednohrbém velbloud.“ E: „ Tvarem.“ „ Dva pantery.“

E: „ Plížící se, jsou skr ení.“ 40s „ T eba radost.“ E: „ Protožes to tak rozprskává nahoru.“ „ Hlava slona.“ E: „ Tvarem.“ „ Tak když ta p edešlá byla radost, tohle je úplná euforie.“ E: „ Je to š astný, je tam hodn barev.“ „ Prasklina.“ E: „ Tvarem, vypadá to jako v zim v ledu, když dupneme, tak se tam n co objeví.“ „ Itálie na map .“ E: „ Tvarem.“ „ Kv t tulipánu.“ E: „ P ipomn lo mi to kv t.“

Wo Fo A P 1 Do Fu A Do F_ Ad INCOM1 Do Fo Cg Wo Fo Bt 2 MOR Wo FMao A P 1 Do Fu Bt Do Fu Sc Do F_ A Do F_ A Do FMao (2) A P Wv Ma Hx AB Do Fu Ad Wv C.M Hx AB Do F_ Na Do F_ Ge Do CFo Bt

117

Structural Summary: Location Features Blends Zf = 3 Zsum = 4 Zest = 6 W D W+D Dd S

= = = = =

M.C

M =2 FM = 2 m = 1 FC = CF = 1 C = Cn = FC´= C´F = FT = TF = T = FV = VF = V = FY = YF = Y = Fr = rF = FD = F = 12

5 12 17 0 0

DQ + = 0 o = 15 v/+ = 0 v = 2

Form Quality FQx MQual += = o =7 = u = 4 = - = 5 = none = 2 = 2

Singles

W+D = = 7 = 4 = 5 =1

Contents H = (H) = Hd = (Hd) = Hx = 2 A =6 (A) = Ad = 2 (Ad)= An = Art = Ay = Bl = Bt = 3 Cg = 1 Cl = Ex = Fd = Fi = Ge = 1 Hh = Ls = Na = 1 Sc = 1 Sx = Xy = Id =

(2) = 1 Ratios, Percentages and Derivations Core Affect R = 17 L = 2.4 FC:CF+C = 0:2 Pure C = 1 EB = 2:2.5 EA= 4.5 EBPer= SumC´:WsumC= 0:2.5 eb = 2:0 es = 2 D = 0 Afr = 0.7 Adj es = 2 Adj D = 0 S = 0 Blends:R = 0:17 FM= 2 SumC´= 0 SumV= 0 CP = 0 m= 0 SumT= 0 SumY= 0

Ideation

a:p = 3:0 Ma:Mp= 0:0 2AB+Art+Ay= 4 MOR = 1

PTI = 1

Sum6 = 1 Lv2 = 0 Wsum6 = 2 M=0 Mnone = 2 DEPI = 4

Mediation

XA% WDA X-% SP X+% Xu% CDI = 4

Processing

Approach I Wo II Do III Do, Do IV Wo V Wo VI Do, Do VII Do, Do VIII Do IX Wv, Do X Wv, Do, Do, Do

Special Scores Lv1 Lv2 DV = INC = 1 DR = FAB= ALOG= CON = RawSum6= 1 Wgtd Sum6= 2 AB = 2 AG = 0 COP= 0 CP = 0

GHR= 0 PHR= 0 MOR= 1 PER= 0 PSV= 0

Interpersonal COP = 0 AG =0 GHR:PHR = 0:0 a:p = 3:0 Food = 0 SumT = 0 Human Cont = 0 Pure H = 0 Per = 0 Isol Indx =0.35

Self perception

= 0.64 Zf =3 3r+(2)/R = 0.05 = 0.64 W:D:Dd = 5:12:0 Fr+rF = 0 = 0.29 W:M = 5:2 SumV = 0 =0 Zd = -2 FD =0 =3 PSV = 0 An+Xy = 0 = 0.41 DQ+ = 0 MOR =1 =0.23 DQv = 2 H: (H)+Hd+(Hd) = 0:0 S-NOC = 5 HVI = 0 OBS=0

118

M. N., žena 36 let, F 34.1 I

1 2 3c

II

4

III

5

15

E: „ Jsou v takovým zvláštním p edklonu, že to vypadá, že se o n koho tahají.“ „ Brouk.“ E: „ Tvarem.“ „ Velká p íšera, postava s velkýma nohama.“ E: „ Malá hlava a k tomu velký t lo s nohama.“ „ Velká m ra.“ E: „ Tvarem.“ „ Netopýr.“ E: „ Tvarem.“ „ Tvor nebo brouk s kusadly.“ E: „ T lo, tady má kusadla a delší ocas. „ Dv hol i ky naproti sob .“ „ Mají copánky nahoru.“ E: „ Tvarem.“ „ Kv tina.“ E: „ Nevím, vypadá to jako kv tina, má to takový tvar.“ „ Zví ata.“ E: „ Tvarem.“ „ Obli ej požírající n koho.“ E: „ Ten tvar, tady má otev ená ústa a n koho požírá.“ „ Dv arod jnice naproti sob .“

16

E: „ Spínají k sob ruce, jako by se cht ly rvát, soupe it spolu.“ „ Úto ící zví ata, p íšerky proti sob .

17

E: „ Mají otev ené pusy, jako by byly rozzu ení.“ „ Dva brouci, na n koho by úto ili.“

6c IV

7

V

8 9

VI

10c

VII

11

VIII 12c 13 14c IX

X

„ Brouk.“ E: „ Tvarem.“ „ Postavy tahající se o n koho, kdo spíná ruce.“ E: „ Tvarem.“ „ Netvor, obli ej.“ E: „ Tvarem, ty otvory jsou o i a zuby. „ Dv zví átka, jak se drží packama k sob .“ E: „ P ipomíná mi to tím tvarem zví ata.“ „ Dv ženy stojící naproti sob , o n koho se tahají.“

18c

E: „ Mají otev ený ústa, vypadají úto n .“ „ Obli ej.“ E: „ Tvarem.“

Do Fo A W+ Mao (2) H 4 AG PHR WSo Fu (Hd) 3.5 GHR D+ FMpu (2) A 3 D+ Mpo(2) H P 3 AG PHR Do Fu Ad Wo Fo (H) P 2 GHR Wo Fo A 1 Wo Fo A P 1 Wo F_ A 2.5 Wo Fo (2) H P 2.5 GHR Wo Fo Bt 4.5 Do Fo (2) A P DdS+Mao Hd, Fd 3 PHR D+ Mpo (2) (H) P 4.5 AG PHR Do FMao (2) (A) AG PHR D+ F_ (2) A,Id 4.5 AG COP PHR DdSo F_ Hd 6 PHR

119

Structural Summary: Location Features Blends Zf = 14 Zsum = 45 Zest = 45.5 W D W+D Dd S

= = = = =

8 7 15 2 3

DQ + = 6 o = 12 v/+ = 0 v = 0

Form Quality FQx MQual += = o = 12 =4 u = 3 = - = 3 = none = = Core R = 18

L=2

EB = 4:0 eb = 2:0

EA= 4 es = 2 Adj es = 2

FM= 2 m= 0

SumC´= 0 SumT= 0

Ideation

a:p = 3:3 Ma:Mp= 2:2 2AB+Art+Ay= 0 MOR = 0

PTI = 0

Singles

Contents

Approach

M =4 FM = 2 m = FC = CF = C = Cn = FC´= C´F = FT = TF = T = FV = VF = V = FY = YF = Y = Fr = rF = FD = F = 12

H = 3 I Do, W+, WSo (H) = 2 II D+ Hd = 2 III D+, Do (Hd) = 1 IV Wo Hx = V Wo, Wo A =8 VI Wo (A) = 1 VII Wo Ad = 1 VIII Wo, Do, DdS+ (Ad)= IX D+ An = X Do, Do, DdSo Art = Ay = Bl = Bt = 1 Special Scores Cg = Lv1 Lv2 Cl = DV =1 Ex = INC = Fd = 1 DR = Fi = FAB= Ge = ALOG= Hh = CON = Ls = RawSum6= 1 Na = Wgtd Sum6= 1 W+D Sc = = Sx = = 11 Xy = AB = 0 GHR= 3 = 3 Id = AG = 5 PHR= 7 = 2 COP= 1 MOR= 0 = CP = 0 PER= 0 (2) = 8 PSV= 0 Ratios, Percentages and Derivations Affect Interpersonal FC:CF+C = 0:0 COP = 1 AG =6 Pure C = 0 GHR:PHR = 3:7 EBPer= SumC´:WsumC= 0:0 a:p = 3:3 D = 0 Afr = 0.63 Food = 1 Adj D = 0 S = 3 SumT = 0 Blends:R = 0:18 Human Cont = 9 SumV= 0 CP = 0 Pure H = 3 SumY= 0 Per = 0 Isol Indx =0.05 Sum6 = 1 Lv2 = 0 Wsum6 = 1 M=0 Mnone = 0

DEPI = 3

Mediation

XA% WDA X-% SP X+% Xu% CDI = 3

Processing

Self perception

= 0.83 Zf = 13 3r+(2)/R = 0.44 = 0.03 W:D:Dd = 8:7:2 Fr+rF = 0 = 0.16 W:M = 8:4 SumV = 0 =1 Zd = -4 FD =0 =6 PSV = 0 An+Xy = 0 = 0.66 DQ+ = 5 MOR =0 =0.16 DQv = 0 H: (H)+Hd+(Hd) = 3:5 S-NOC = 2 HVI = 2 OBS=0

120

N. S., žena 22 let, F 41.2 I 1 „ M ra.“ E: „ Tvarem a i tou ernou barvou.“ 2 „ Brouk rohá .“ E: „ Tvarem.“ II 3 Dv zví ata, když se rvou, kolem je krev.“

4c III

5

IV

6 7

V

8 9

VI

10 11

VII 12 13 IX

14

X

15c

E: „ tvarem ta ervená barva vypadá jkao krev tak proto se rvou.“ „ Škraboška.“ E: „ Tvarem.“ „ Dv ženy se sklání nad kolébkou.“ E: „ Jsou v p edklonu, tak to vypadá jako že se sklání.“ „ Stažená kožešina ze zví ete.“ E: „ Tvarem.“ „ Muž v plášti, zlej, šklebí se.“ E: „ Tvarem.“ „ M ra.“ E: „ Tvarem a barvou.“ „ Netopýr“ E: „ Tvarem.“ „ Rejnok.“ E: „ Tvarem.“ „ List javoru.“ E: Tvarem.“ „ Dv baletky.“ E: Tvarem, vypadá to, že tan í, jsou prot sob .“ „ Dva vlci, kte í lezou na kopec.“ E: „ Tvarem“ „ Ohe .“ E: Tvarem.“ „ Kosatec.“ E: „ Tvarem.“

Wo FC´o A P 1 Wo Fo A 1 D+ FMa.Co (2) A, Bl P 3 AG MOR PHR Do Fu Cg D+ Mpo (2) H, Sc P 3 GHR Wo Fo Ad 2 W+ Ma.FC´o H, Hx 2 GHR Wo FC´o A 1 Wo Fo A P 1 Wo Fu A 2.5 Wo Fu Bt Wo Mao (2) H P 2.5 COP GHR D+ FMao (2) A,Ls 3 Wo ma.FCo Fi 5.5 Ddo Fo Bt

121

Structural Summary: Location Features Blends Zf = 12 Zsum = 27.5 Zest = 38 W D W+D Dd S

= = = = =

FMa.Co Ma.FC´o ma.FCo

10 4 14 1 0

DQ + = 4 o = 11 v/+ = 0 v = 0

Form Quality FQx MQual += = o = 12 =3 u = 3 = - = = none = =

Singles M =2 FM = 1 m = FC = CF = C = Cn = FC´= 2 C´F = FT = TF = T = FV = VF = V = FY = YF = Y = Fr = rF = FD = F =7

W+D = = 11 = 3 = =

Contents H = 3 (H) = Hd = (Hd) = Hx = 1 A =7 (A) = Ad = 1 (Ad)= An = Art = Ay = Bl = 1 Bt = 2 Cg = 1 Cl = Ex = Fd = 1 Fi = 1 Ge = Hh = Ls = 1 Na = Sc = 1 Sx = Xy = Id =

(2) = 4 Ratios, Percentages and Derivations Core Affect R = 15 L = 0.87 FC:CF+C = 01:1 Pure C = 1 EB = 3:2 EA= 5 EBPer= SumC´:WsumC= 3:2 eb = 2:3 es = 5 D = 0 Afr = 0.25 Adj es = 5 Adj D = 0 S = 0 Blends:R = 4:15 FM= 2 SumC´= 3 SumV= 0 CP = 0 m= 1 SumT= 0 SumY= 0

Ideation

a:p = 5:1 Ma:Mp= 2:1 2AB+Art+Ay= 0 MOR = 1

PTI = 0

Sum6 = 0 Lv2 = 0 Wsum6 = 0 M=0 Mnone = 0 DEPI = 4

Mediation

XA% WDA X-% SP X+% Xu% CDI = 3

Processing

Approach I Wo, Wo II D+, Do III D+, Do IV D+ V Wo, W+ VI Wo, Wo VII Wo, Wo VIII D+ IX Wo X Ddo

Special Scores Lv1 Lv2 DV =1 INC = DR = FAB= ALOG= CON = RawSum6= Wgtd Sum6= AB = 0 AG = 1 COP= 1 CP = 0

GHR= 3 PHR= 1 MOR= 1 PER= 0 PSV= 0

Interpersonal COP = 1 AG =1 GHR:PHR = 3:1 a:p = 5:1 Food = 0 SumT = 0 Human Cont = 3 Pure H = 3 Per = 0 Isol Indx =0.2

Self perception

= 1 Zf = 12 3r+(2)/R = 0.26 =1 W:D:Dd = 10:4:1 Fr+rF = 0 =0 W:M = 8:4 SumV = 0 =0 Zd = -4 FD =0 =6 PSV = 0 An+Xy = 0 = 0.8 DQ+ = 4 MOR =1 =0.2 DQv = 0 H: (H)+Hd+(Hd) = 3:0 S-NOC = 4 HVI = 0 OBS=0

122

L. Z., muž 26 let, F34.1 I 1 „ Zajíc sk ížený s netopýrem.“ E: Má to v sob prvky netopýra , ale uši to má jak zajíc.“ 2 „ Pika u.“ E: „ Tvarem“ 3 „ Kusadla.“ E: „ Tvarem.“ II 4 „ Slon s erveným chobotem.“ E: „ Tvarem toho chobotu.“ III 5 „ Dv ernošky hrající na buben u ohn .“ E: „ Jsou erný, takže proto ernošky a mají ženský tvary, to uprost ed vypadá jako buben.“ IV 6 „ Psí hlava.“ E: „ Tvarem.“ 7 „ Dv nohy, ale bez t la.“ E: „ Vypadá to jak boty u Rumcajse.“ 8 „ Krásná muší hlava se sosákem, spíš vosa.“ E: „ Tvarem“ V 9 „ Hmyz, motýl s vlaštov íma k ídlama.“ E: Tvarem.“ 10 „ Netopýr.“ E: „ Tvarem.“ 11 „ Silueta Elvisovy hlavy.“ E: „ Tvarem.“ VI 12 „ Krk kytary.“ E: „ Tvarem.“ 13 „ Zví ecí k že.“ E: „ Tvarem.“ 14 „ Rejnok.“ E: „ Tvarem.“ 15 Pásovec, nevím p esn název, zví e s kruný em a ocasem vzadu.“ E: „ Tvarem.“ 16 „ Ko i í vousy.“ E: To jsou typický vousky.“ VII 17 „ Dva zp váci proti sob , s rukama dozadu, s dlouhýma ušima.“ E: „ Dva zp váci k i ící.“ „ Nep ipadá mi, že zpívají.“ 18 „ Snímek z ultrazvuku.“ E: „ Kontrasty barevností, zamlžený snímek a tím tvarem.“ VIII 19 „ Dva medv di, lenochod, kte í se drápou nahoru na skálu.“ E: „ Tvarem a tou barevností.“ 20 „ Duhová rybka.“ E: „ Ryba, která m ní barvy od oranžové až po modrou.“ IX 21 25s „ Chobotnice za skálou, za kamenem, schovává se, jsou ji vid t o i.“ E: „ Tvarem.“ 22 „ Pírko z boa.“ E: Nevím, p ipomn lo mi to pírko.“ 23 „ Stát, uvnit je mo e.“

Do F_ A INCOM 2 Do Fu A Do Fo A Do Fu A INCOM 1 D+ Ma.Fc´o (2) H, Sc P 3 COP GHR Ddo F_ Ad Do Fo Cg Ddo F_ Ad Wo Fo A 1 INCOM 2 Wo Fo A P 1 DdSo F_ Hd PHR Do Fu Sc Wo Fo Ad 2.5 Wo Fu A 2.5 Wo Fu A 2.5 Ddo Fu Ad Wo Mao (2) H P 2.5 GHR Ddo YF_ Rtg D+ FMa.FCo (2) A, Ls 3 Do FCu A WS+ FD_ Ad, Ls 5 Do F_ Cg DdSo F_ Ge, Na 5

123

X

E: „ Tvarem.“ 24 35s „ Korály, sasanky, kus korálového útesu.“ E: „ Barvama, tím barevným p echodem.“ 25 10s „ Obratel a pánevní kost.“ E: Má to takový tvar.“ 26 „ ty i prsty v gumových rukavicích.“ E: Nevím asi tím tvarem.“ 27 „ Kus z nebe z impresionistického obrazu, p echod z trávy do nebe.“ E: Odstíny t ch barev, p ipomn lo mi to obraz.“ 28 40s „ Krab už uva ený, plody mo e.“ E: „ P ipomíná mi to kraba tvarem.“ 29 „ ez orgánem, ústrojím.“ E: „ Je to jak obrázek z u ebnice biologie.“ 30 15s „ Kartografie, hora, skalní útvar, když se na n j díváme se shora.“ E: „ Ty odstíny vypadají jako hory, na který se díváme z vrchu. 31 „ ást lebky n jakého p edka.“ E: „ Ten tvar, tady to vypadá jak nado nicové oblouky .“ 32 „ Modrej krab.“ E: „ Tvarem.“ 33 „ Kanárek.“ E: „ Tvarem.“ 34 „ Itálie, ale bez té špi ky.“ E: „ Tvarem.“ 35 „ Sloup, který drží dva erní brouci, šotci, stojí proti sob , s dlouhýma tykadlama.“ E: „ Asi tvarem a brouky i tou ernou barvou.“ 36 30s „ Dva úho i.“ E: „ Tvarem.“ 37 15s „ Rybí vršek a spodek lov ka.“ E: „ P ipomn lo mi to jedenobraz,který znám tam byl lov k, který m l rbá hlavu.“ 38 „ Hlava plame áka.“ E: „ Sosák a tady je náznak oka.“ 39 „ Elektrický výboj skrz n jaký disk.“ E: „ Tvarem.“ 40 „ Semínka javoru.“ E: Tvarem.“ 41 20s „ Ryba, trojzubec, má na hlav rohy.“ E: „ Tvarem.“ 42 10s ást sví ky do motoru.“ E: „ Tvarem.“ 43 Ženská d loha.“ E: „ Tvarem.“ 44 ivava s velkou hlavou a o ima.“ E: Tvarem.“

Ddo FYu (2) Na Do F_ An Dd+ Fo Hd PHR DSo FYu Na 5 Do F_ An Do F_ An Ddo FV_ LS

Do Fu Ad Do FCo A P Do FCu A Do F_ Ge D+ Mp.FC´o (2) (H), Sc 4 COP GHR Do F_ (H) PHR Do F_ (H) PHR Do F_ Ad Dv F_ Ex Do Fo Bt Do F_ A DdSo F_ Sc Ddo F_ An Do F_ A

124

Structural Summary: Location Features Blends Zf = 12 Zsum = 37 Zest = 38

Contents

Approach

H = 2 I Do, Do, Do (H) = 2 II Do Hd = 2 II D+ (Hd) = IV Ddo, Do, Ddo Hx = V Wo, Wo, DdSo W = 7 A = 15 VI Do, Wo, Wo, Wo. Ddo D = 25 (A) = 1 VII Wo, Ddo W+D = 32 Ad = 7 VIII D+, Do Dd = 12 (Ad)= IX Ws+, Do, DdSo S = 5 An = 3 Ddo, Do Dd+, Art =1 DSo, Do, Do, Ay = X Do,Do,Do,Do,Do, Bl = Do,Do,Dv,DdSo, Bt = 1 Special Scores DQ Cg = 2 Lv1 Lv2 + = 5 Cl = DV = o = 39 Ex = 1 INC = 2 v/+ = 0 Fd = 1 DR = v = 1 Fi = FAB= Ge = 2 ALOG= Hh = CON = Ls = 2 RawSum6= 2 Form Quality Na = 3 Wgtd Sum6= 8 FQx MQual W+D Sc = 4 += = = Sx = o = 13 =1 = 12 Xy = AB = GHR= 2 u = 11 = = 9 Id = AG = PHR= 3 - = 20 = = 12 COP=2 MOR= none = 1 = = CP = PER= (2) = 6 PSV= Ratios, Percentages and Derivations Core Affect Interpersonal R = 44 L = 0.72 FC:CF+C = 4:0 COP = 2 AG =0 Pure C = 0 GHR:PHR = 2:3 EB = 3:2 EA= 5 EBPer= SumC´:WsumC= 2:2 a:p = 3:1 eb = 1:6 es = 7 D =0 Afr = 1.44 Food = Adj es = 5 Adj D = 0 S = 5 SumT = Blends:R = 3:44 Human Cont = 6 FM= 1 Sum C´= 2 SumV= 1 CP = 0 Pure H = 2 m= 0 SumT= 0 SumY= 3 Per = 0 Isol Indx =0,45

Ideation

a:p = 3:1 Ma:Mp= 2:1 2AB+Art+Ay= 0 MOR = 0

PTI = 3

Ma.FC´o FMa.FCo Mp.FC´o

Singles

Sum6 = 2 Lv2 = 2 Wsum6 = 8 M=0 Mnone = 0 DEPI = 6

M = 1 FM = m = FC = 3 CF = C = Cn = FC´= C´F = FT = TF = T = FV = 1 VF = V = FY = 2 YF = 1 Y = Fr = rF = FD = 1 F = 32

Mediation

XA% WDA X-% SP X+% Xu% CDI = 4

Processing

Self perception

= 0.54 Zf = 12 3r+(2)/R = 0.13 = 0.47 W:D:Dd = 7:25:12 Fr+rF = 0 = 0.45 W:M = 7:3 SumV = 1 =4 Zd = -1.5 FD =1 =4 PSV = 0 An+Xy = 3 = 0.29 DQ+ = 4 MOR =0 =0.25 DQv = 1 H: (H)+Hd+(Hd) = 2:4 S-NOC = 4 HVI = 0 OBS =0

125

126

127

128

129

130