2010

06/2010 ročník 1. / 2

Godolphin

Největší světová dostihová stáj

Medailonek

Pohádkový příběh klisny Fione

Rozhovor

Žokej Jiří Chaloupka

REPORTÉR

MAENTIVA galopp

Nuptius (GER) Slibná premiéra

1

EDITORIAL Milí čtenáři, je tu druhé číslo v novém kabátě – čtverec 19 x 19 náramně koresponduje s čtvercovým logem naší dostihové stáje MAENTIVA, navíc potřebujeme víc místa pro naše grafomaniakální redaktory a v neposlední řadě musíme maximálně využít potenciál našich fotografů Petra Luska a Martina Haleše. Distribuci jsme svěřili Píseckým postřehům, neboť je to dle našeho soudu praktičtější a rychlejší cesta, jak se k vám může náš časopis dostat. Pochopitelně MGR jde s dobou, a proto si jej můžete přečíst nebo stáhnout i v elektronické podobě na www.ds-maentiva.cz. Oproti prvnímu číslu doznal MGR celou řadu změn. Navýšili jsme počet stran, zlepšili kvalitu papíru a tisku, přibyly další rubriky jako například Abeceda turfu či Svět dostihů. Prvně jmenovaná rubrika na sebe bere odpovědnost fundovaného mentora v oblasti vzdělávání našich čtenářů v oboru dostihové terminologie. Svět dostihů přináší zajímavosti ze světa dostihového sportu a dostihových stájí. V tomto čísle se podíváme do jedné z největších a nejznámějších dostihových stájí na světě arabskoemirátské Godolphin, jež má s píseckou DS MAENTIVA jistou spojitost. V tomto vydání si přečtěte zajímavý rozhovor s Bedřichem Novákem, úspěšným chova-

foto Petr Lusk

2

telem a žokejem klusáckých koní v Humňanech u Písku. V dalším zajímavém rozhovoru jsme zpovídali našeho předního žokeje Jiřího Chaloupku. Kdo by se chtěl stát majitelem či lépe řečeno spolumajitelem koně, nechť si nechá poradit bloodstock agentem Tomášem Jandou. Co se odehrálo během uplynulého měsíce v naší dostihové stáji se dozvíte v pravidelné rubrice DS MAENTIVA, ale už zde mohu prozradit, že po dvou smolných dostizích naší klisny Sereny, kdy se jednou kobylka zranila a podruhé jí dostih nesedl, nám chuť spravil dvouletý mladíček Nuptius. Tento dostihový zelenáč doběhl ve svém debutu o nos na druhém místě. Tento strhující závod se běžel v neděli 30. května, den po parlamentních volbách. A nakonec i ty, ač jsme časopis ryze apolitický, nám udělaly radost, podobně jako o týden dřív naši zlatí hokejoví hoši. Takže jak vidno, nakonec byl květen navzdory kouřící sopce, ropě v moři, nevkusným billboardům a povodním na Moravě vcelku ucházejícím měsícem. Příjemné a klidné čtení MGR vám přeje Martin Bláha šéfredaktor

Aktuálně z DS MAENTIVA „Potěšení z dostihů se neměří počtem vyhraných vavřínů, nýbrž silou získaných zážitků.“ Tak zní věta, kterou končí rubrika O koních a lidech tohoto vydání našeho časopisu. Vztaženo na dostihovou stáj MAENTIVA, má její šéf Martin Bláha, za období od posledního vydání REPORTÉRU potěšení na rozdávání. Za ten čas bylo totiž v  DS MAENTIVA opravdu rušno. Vše začalo, ještě než vše začalo. Abyste rozuměli, vracíme se k plánovanému startu Sereny ve Velké jarní ceně klisen. Řadu dní před tímto dostihem jsme byli všichni jak na trní. Jak to dopadne, uspěje subtilní kobylka nebo ne? Každé ráno patřil náš první pohled po probuzení obloze. Bude-li totiž deštivo, dráha bude měkká, což Sereně nevyhovuje a mohlo by to negativně ovlivnit její výsledek. Napadali nás nejrůznější scénáře, podle kterých by se mohl průběh dostihu odehrávat. Snad kromě jediného. A sice, že se naše ryzka po příjezdu na dostihové závodiště ve Velké Chuchli zraní v boxu a bude tak muset být z Velké jarní vyškrtnuta. Věřte nám, byl to silný zážitek, byť se nejednalo o zmiňované vítězné vavříny. Spláchnout hořkost na jazyku bylo v plánu při dalším dostihu jediné klisny z písecké

text: Jan Němec, foto: Petr Lusk

dostihové stáje MAENTIVA. V rovinovém dostihu Handicap na 1 600 metrů na chuchelském závodišti odstartovala Serena jako jednoznačná favoritka. O to silnější byl zážitek z dostihu, který jí pro svou pomalost a nízký počet startujících koní vůbec nesedl a proběhla tak cílovým obloukem na konci startovního pole. Serenu v dostihu sedlal zkušený žokej, šampión Václav Janáček. Po jeho skončení se nechal slyšet, že tak pomalý dostih za deset let nejel. Serena byla k neudržení, dostih proto odvodila a na její obvyklý finiš jí už nezbyly síly. Zážitek, o který žádný majitel dostihového koně nestojí, ale i tato nepředvídatelnost výsledku je na dostihovém sportu to krásné. Předcházející vývoj událostí byl jakýmsi nehmotným závažím, které na svém hřbetě musel nést do svého debutového startu na dostihové dráze dvouletý valach Nuptius (GER). Podaří se mu prolomit velkou porci smůly, která jakoby se na DS MAENTIVA doslova nalepila? Tak zněla otázka, na kterou plnokrevný hnědák odpověděl více než uspokojivě. V neuvěřitelně napínavém dostihu na 1 200 metrů Grand Prix de la Republique de Slovenie doběhl v neděli 30. května ve Velké Chuchli o krátký nos na druhém místě za hřebcem Moin Kum (GB). O výsledku tuhého boje těchto dvou koní musela rozhodnout až cílová fotografie. Věřte, že takový zážitek se dá odnést pouze z tribuny dostihového závodiště. Navíc tento výsledek Nuptiuse je potvrzením správnosti jeho nákupu do DS MAENTIVA. 3

Kontakt: Ing. Václav Luka mladší tel.: +420 608 958 833, e-mail: [email protected] www.lukaracing.cz

Tréninkové středisko LUKA RACING Nikdo nemůže zaručit vítěze. Co ale můžeme, nabídnout koním příležitost využít, bezpečně zdokonalovat a zcela rozvinout jejich talent. Těšíme se na Vás v Bošovicích, neustále se rozvíjejícím tréninkovém středisku.

Středisko nabízí: – unikátní polytracková dráha, jediná v ČR – zavlažovaná travnatá dráha – další travnatá, pískovo-hliněná cvalová a skoková dráha – krytý kolotoč se speciálním povrchem – nové, prostorné a plně vybavené boxy – krytá hala 40 x 15m s kropícím systémem – mycí box s teplou vodou – rozmanité prostředí, kopcovitý terén – výběhy a pastviny, k tréninkovému středisku patří 40ha půdy

– spolupráce s firmou VÉTOQUINOL s.r.o. – předním světovým výrobcem krmných doplňků EQUISTRO ... a hlavně tým zkušených pracovníků

Trenér Václav Luka mladší : – trenérská licence 4 roky – 3 x vícešampiónem trenérů (1 x roviny, 2 x překážky) – 1 x 3. v šampionátu trenérů na překážkách – 1 x 4. v šampionátů trenérů na překážkách

Tréninkové středisko LUKA racing Bošovice Pokud si na internetových stránkách www.dostihy.cz vyjedete statistiku úspěšnosti českých trenérů dostihových koní, zjistíte, že tabulku vede s velkým náskokem Ing. Václav Luka ml. z tréninkového střediska Luka racing v Bošovicích u Písku. Při naší pravidelné zastávce v jeho areálu nás zajímalo, co se skrývá za tak obrovským úspěchem. Vždyť zdejší tréninkové středisko bylo otevřeno teprve v lednu loňského roku. A být v polovině teprve druhé dostihové sezóny své existence v čele šampionátu trenérů, to svádí až k podezření z kouzel, neřkuli černé magie. Pravda, ona to trochu magie bude. Nikoli ale černá. Nýbrž ta plynoucí ze známého a pověstného „práce přináší koláče“. Ostatně na otázku, co se skrývá za tímto úctyhodným úspěchem, nám Václav Luka ml. odpověděl velmi stručně: „Práce, práce a zase jenom práce.“ Když jsme ho požádali, aby k nám byl sdílnější, uvedl: „Na výsledky našich koní má vliv celá řada věcí. Jednak zázemí pro ně. Stáje se nachází ve starých kamenných budovách s výbornými klimatickými podmínkami. Koně stojí v prostorných boxech, jsou prvotřídně krmeni, trénují na špičkové polytrackové tréninkové dráze. Důležitá

text: Jan Němec, foto: Petr Lusk

je pro nás také důvěra majitelů v naši práci, díky níž máme v tréninku jejich koní naprosto volné ruce. A nedílnou součástí toho všeho jsou lidé, kteří tady v Bošovicích pracují. Je na ně spoleh, a protože věří v to, co děláme a především jak vše děláme, odvádí každodenně výbornou práci. A tohle vše se naštěstí promítlo a zúročilo na dostihové dráze.“ Když se vrátíme k úvodní statistice, koně v tréninku Václava Luky ml. v letošní sezóně startovali (do uzávěrky tohoto vydání časopisu) v 52 dostizích, z čehož vzešlo 12 vítězství a celkem 23 umístění. K těmto číslům Václav Luka ml. dodává: „Sezónu máme rozjetou opravdu naprosto perfektně. Koně jsou po vítězných startech v pořádku. Nebýt několika zranění, které k tomu ale samozřejmě patří, tak jsem naprosto spokojen. Navíc jsem velmi rád, že koně jsou nachystáni tak, že drží stabilní formu.“ Pro další postřehy z tréninkového centra Luka racing se do Bošovic vydáme opět příště, před vydáním dalšího čísla MAENTIVA GALOPP REPORTÉRU. O tom, co nového jsme se od trenéra, vedoucího průběžné pořadí českého šampionátu, dozvěděli, Vás budeme samozřejmě informovat. Pokud byste nechtěli čekat, můžete se kdykoli na aktuální informace podívat na web TS Bošovice na www.lukaracing.cz

Bošovická idylka

5

5

Jiří Chaloupka * 1980 celkem rovinových dostihů z toho vítězných celkový zisk vítězství v I.kategorii

2 320 257 21 747 579 Kč 44

Jiří Chaloupka

Rozhovor s Jiřím Chaloupkou Žokej Jiří Chaloupka patří mezi nejúspěšnější české dostihové jezdce. Na svém kontě má více jak 2 300 startů v rovinových dostizích. Jak chutná vítězství, poprvé okusil v roce 1995, kdy také začal se svou kariérou dostihového jezdce. Již několikrát měl na dosah vítězství v šampionátu rovinových jezdců MARTIN TOUR CUP. A protože je jedním z jezdců, kteří nejčastěji sedlají koně dostihové stáje MAENTIVA, poprosili jsme ho o krátký rozhovor. Vzpomenete si, kdy jste se poprvé posadil na koně? To jsem ještě ani neuměl chodit. Ale jezdit jsem poprvé začal na ponících. Učila mě máma, bylo mi pět let. Na anglického plnokrevníka jsem si poprvé sednul v osmi letech. Samozřejmě to byli ti hodní a pohodoví koně. Co vás vedlo k rozhodnutí stát se dostihovým jezdcem? Táta je trenérem a já jsem v dostihovém prostředí vyrůstal. Jezdit dostihy mě lákalo, proto jsem se vydal touto cestou. Při střední zemědělské škole jsem začal závodit jako amatérský jezdec a po ukončení školy jsem se vyučil jezdcem z povolání na Slovensku. Co považujete za nejtěžší na profesi žokeje? Určitě dostat šanci jezdit dostihy. Já jsem měl tu výhodu, že celá naše rodina se pohybuje v dostihového prostředí. Nejprve jsem měl podporu od táty a po škole jsem začal pracovat u svého strýce Václava Chaloupky v jeho dostihové stáji v Tochovicích, 6

text: Jan Němec, foto: Petr Lusk

kde pracuji dodnes. Strýci vděčím za svoji kariéru. Velkou řeholí je také váha, kterou si musí žokej hlídat celou sezonu a v mém případě prakticky celý rok, protože měřím 180 cm. Jak vypadá váš jídelníček v době sezóny? V neděli po dostizích a v pondělí si dopřeji v rozumné míře běžné jídlo. Od úterý jsem na ovoci s trochou čokolády. Pitný režim neomezuji, až den před dostihem omezím i pitný režim a vynechám ovoce. Čeho byste chtěl ve své kariéře dosáhnout, jaké nejvyšší mety? Dostihy jsou moje práce, ovšem také zábava. Každé vítězství je pro mne motivující, mým cílem je vyhrávat co nejvíce dostihů, mým snem je vyhrát derby. Máte představu, čemu byste se chtěl věnovat po skončení vaší dráhy dostihového jezdce? Letos jsem úspěšně zakončil trenérský kurz ve Velké Chuchli. Jestli bude možnost trénovat, rád bych se tomu věnoval. Co je podle vás na vaší profesi žokeje ze všeho nejkrásnější? Jednoznačně pocit vítězství, ale i radost z dobrého výsledku. Moc rád jezdím koně, kteří v dostihu ochotně spolupracují a odevzdají na dráze maximum svých možností a nemusí to zrovna znamenat vítězství. Tak už tomu ve sportu bývá. A co naopak to úplně nejtěžší? Udržet si váhu, to je pro mě velice omezující faktor, který mě provází mojí sportovní kariérou a ovlivňuje můj život.

ABECEDA Turfu Tato naše nová rubrika je určená především těm čtenářům, kteří dostávají tento časopis do rukou poprvé. Nebo pro ty z vás, kteří by se rádi dozvěděli více o dostihovém sportu, ale občas se setkají s termínem, o němž si nejsou tak úplně jisti, co přesně znamená. Nechť se tato rubrika stane praktickým rádcem. TURF: Pochází z angličtiny a znamená drn, trávník, ale hlavně dostihy nebo spíše dostihovou dráhu a ta je, jak známo, travnatá. Žádné velké drny tam však nesmí být, neboť by to dráhu činilo značně nebezpečnou jak pro koně, tak pro jezdce. DRÁHA: V našich podmínkách je většinou, jak již bylo uvedeno, travnatá, při rovinovém dostihu se vnější pískový kraj nepovažuje za součást dostihové dráhy. Stav dráhy se měří pendometrem, číselně se udává ve stupních, slovně od termínu tvrdá až po termín hluboká. Je-li však dráha opravdu špatná, pak i odborná veřejnost užívá termíny, které na stánkách MGR raději nebudeme uvádět.

text: Jiří Klokočka, foto: Petr Lusk

PENDOMETR: Tento výraz je často mylně takto uváděn, správně se jedná o PENETROMETR. Princip měření je založen na síle, kterou vyvine úderník (závaží) o váze jednoho kilogramu, který je spuštěn z výšky jednoho metru. Průnik se měří s přesností 0,5 cm na několika místech dráhy (po celém obvodu asi po 200 metrech), ve vzdálenosti 2 a 3 metry od vnitřní bariéry. Jednotlivá měření se zapíší do protokolu a z nich se vypočítá pomocí korekční tabulky průměrná hodnota. GALOPP: Taktéž se jedná o anglické slovo, píše se s dvěma P a znamená cval. U nás zdomácněla jeho počeštěná, významově podobná verze ,,kalup“, hojně používaná zejména na jihu Čech: ,,mám kalup“ nebo ,,jsem v kalupu“ nebo ,,kdo má chalupu má pr...l v kalupu“. CÍLOVÁ ROVINKA: Je část dráhy od konce posledního oblouku do cíle. Cílovou rovinku pozná i nevidomý, neboť když se skupina pelášících koní ocitne právě za posledním obloukem, začíná publikum na tribuně vzrušeně hučet. Jak se koně blíží do cíle, hučení přechází v řev, diváci skandují a povzbuzují své favority. Jakmile proběhnou cílem, hluk ustává.

7

8

Nuptius v cílové rovince, foto: Petr Lusk

9

ČASOPIS O DOSTIHOVÉM SPORTU jedna značka, dvě média pro každého příznivce dostihů ČAS OPIS O DOS TIHO VÉM SPO RTU

2/20 10 ČASOPIS O DOSTIHO VÉM SPORTU

ČAS OPIS O DOS TIHO VÉM SPO RTU

ČASOPIS O DOSTIHO VÉM SPORTU

3/2010

Mimořádná příloha: dostihový kalendář

Sláva se vrátila do Prostějova

M. Theimer: V Anglii ne lají Radek Havelkadědn es nic extra chodí raději do lesa

strana 4

www.paddock-revu

www.paddock-revu

e.cz

e.cz

Mandarino skokanským králem jara

strany 6–7

strana 4

Ledové dostihy Shamalgan – Hongksopnagn:amsLkiv ý m erpool:česká senzace Tak se loučil suveréneM mcCoyvsPeařípžoi rok 2009 letech dočkal strany 14-15

strany 14-15

strany 16-17

45 Kč/2/duben 2010/ročník

7

strany 1, 3, 33

45 Kč/4/červen 2010/ročník

45 Kč/1/únor-březen 2010/ročník

4/2010

1/20 10

7

7

45 Kč/3/květen 2010/ročník

7

» internetové stránky www.paddock-revue.cz s obsáhlým každodenním dostihovým zpravodajstvím » barevný měsíčník plný zajímavostí, komentářů a postřehů z české i světové dostihové scény

www.paddock-revue.cz

Hlavní žokej týmu Godolphin Ahmed Ajtebi

Godolphin Kořeny dvouletého hřebce Donna Hallinga (IRE) z DS MAENTIVA jsou v dalekých Spojených arabských emirátech – v zemi vyprahlé pouště, zelených oáz, ropy a okázalého bohatství. Přes veškeré dnešní komunikační vymoženosti, jež prý vzdálenosti mezi lidmi zkracují, jsou Spojené arabské emiráty pro mnohé z nás zemí vzdálenou a neznámou. Rozkládají se na východě Arabského poloostrova při pobřeží Perského zálivu a sousedí s Ománem a Saudskou Arábií. Předseda vlády emirátů se jmenuje Muhammad bin Rašíd Al-Maktúm (foto na titulní stránce) a pochází z jednoho z nejvýznamnějších kmenů v Arábii, BeniYas. Koně byli součástí jeho života již od jeho útlého dětství. Kromě chytání štírů a hadů v poušti se učil chovat sokoly a po cestě do školy snídal v sedle svého koně. Svůj první dostih absolvoval ve dvanácti letech. V šedesátém šestém roce odjel mladý šejk studovat univerzitu v Cambridge v Anglii. Zde se začala rodit jeho láska k dostihům a zde se patrně zrodila i myšlenka k založení vlastní stáje. Došlo k tomu po šestadvaceti letech a stáj dostala jméno Godolphin na počest jednoho ze tří arabských hřebců, kteří se stali zakladateli anglického plnokrevníka. Godolphin začínala s hrstkou koní, dnes má pobočky po celém světě. Péče o koně, tréninkové metody a vůbec celkový přístup je na špičkové úrovni, o čemž

text: Jiří Klokočka, foto: archiv

svědčí výsledky. Letos má stáj Godolphin zatím 24 vítězství, a to převážně v Anglii a Francii. V godolphinských stájích jsou koně na prvním místě. Perfektní tréninkové dráhy, relaxační bazény pro koně, speciální krmné směsi, maximální veterinární péče. Toto ve spojení se špičkovým personálem přináší výsledek v podobě nejlepších závodních koní na světě. Písecká dostihová stáj MAENTIVA vlastní koně, jehož otec reprezentoval v rovinových dostizích právě stáj Godolphin a nyní je plemeníkem v chovatelském impériu Darley, které taktéž vlastní šejk Muhammad bin Rašíd Al-Maktúm. Hnědák Donn Halling z DS MAENTIVA je dvouletý hřebec po otci Halling (USA), z matky Papering (IRE). Otec Halling (USA) má na svém kontě z doby své sportovní kariéry v Godolphinu celkem 12 vítězství z 18 startů, a to především na britských ostrovech, ale i ve Francii v dostizích kategorie Black-type. Kéž by se vyplnilo známé rčení ,,jaký otec takový syn“, pak bychom se měli opravdu na co těšit. V některém z příštích čísel MGR se můžeme těšit i na medailónek Donna Hallinga, tohoto původem nadějného dostihového ,,zatím“ zelenáče.

11

zleva: Ing. Václav Luka ml., Ing Tomáš Janda a Martin Bláha

O lidech a koních / Syndikáty Jedno známé přísloví pojednává o porcování medvěda. My budeme na následujících řádcích porcovat koně. Ovšem nemusíte se obávat, nic drastického nás nečeká. Byť, pokud se někdy v budoucnu pro takového „porcovaného koně“ rozhodnete, o adrenalinové zážitky mít nouzi jistě nebudete. Abychom dlouho nemluvili v hádankách, rádi bychom vás seznámili s možností, jak se v budoucnu podívat na dostihové závodiště v roli majitele dostihového koně. Řeč je totiž o tzv. syndikátech. O dostihovém sportu se traduje, že je určen pouze pro horních deset tisíc a bohaté lidi vůbec. Majitelem dostihového koně se ale můžete stát i v případě, že nemáte statisíce korun na jeho pořízení a provoz. Řešením jsou právě syndikáty a racing kluby, ve kterých se o náklady na dostihového koně dělí větší počet majitelů (od dvou až třeba stovky v případě racing klubů). V zemích s rozvinutým dostihovým průmyslem jsou podobná uskupení běžnou součástí dostihového provozu. Některé z nich působí jako kluby, které vedle majitelství stáje rozvíjejí i další společenské akce. Jiné jsou precizně vedenými syndikáty, jejichž podíly představují prestižní investici. Odborníkem na společenství vlastníků plnokrevných koní je u nás Tomáš Janda, jehož 12

text: Jan Němec, foto: Petr Lusk

agenturu Janda Bloodstock jsme vám představili v minulém čísle našeho měsíčníku. A právě Tomáše Jandy jsme se zeptali, co bychom měli udělat ze všeho nejdříve, kdybychom se chtěli stát členy syndikátu a vlastnit tak svého dostihového koně: „Pro úplné laiky, ale i pro lidi, kteří již mají nějaký kontakt s dostihovým sportem doporučuji obrátit se na odborníky. Buď na bloodstock agenta nebo na trenéra dostihových koní. U nás nemá mnoho lidí zkušenosti se syndikáty a ani s výběrem koní, proto doporučuji pečlivě volit, na koho se obrátíte. Odborník vám pomůže s výběrem koně (koní) a chodem syndikátu, který případně i kompletně zajistí.“ Pro radu jsme se obrátili na odborníka v oboru nejen s teoretickými znalostmi, ale i praktickou zkušeností. Bloodstock agent Tomáš Janda totiž právě prostřednictvím syndikátu vlastní nejúspěšnějšího českého syndikovaného koně. Tím je klisna Fione ze stáje Luka racing syndicate, o které se více dočtete v medailonku. V Anglii koně v barvách syndikátů a klubů často vyhrávají i velké dostihy. Motivatora, vítěze Epsom Derby 2005, vlastnilo rekordních 230 lidí. Členství v majitelském společenství je unikátní možností, jak nahlédnout za kulisy turfu a pochopit mechanismy této fascinující disciplíny. Závěrem nám dovolte připomenout motto správného majitele dostihového koně, které zní: „Potěšení z dostihů se neměří počtem vyhraných vavřínů, nýbrž silou získaných zážitků.“

Medailonek / Fione Fione je tříletá klisna po Rainbows For Life (CAN) z Fermika (CZE) narozená 9. 2. 2007, reprezentující stáj Luka racing syndicate. Skutečnost, že je tato tmavá hnědka v majetku syndikátu, není jediná zajímavost s ní spojená. Její dosavadní životní příběh by mohl vydat na filmový scénář k napínavému thrilleru plnému zvratů, ovšem korunovanému neuvěřitelným happyendem. O koupi klisny narozené v hřebčíně Napajedla se zajímal Václav Luka ml. krátce poté, co zjistil, že je na prodej. Ovšem po příjezdu na místo se od vedení hřebčína dozvěděl, že kobylka je již zamluvená a na potvrzení vážnosti zájmu byla také uhrazena záloha. Psal se podzim roku 2007. Tak pustil tento zkušený trenér a znalec koní Fione z hlavy. Ovšem napřesrok v  červnu se z  Napajedel Václavu Lukovi ml. ozvali sami s  informací, že klisna nebyla doplacena, navíc utrpěla zranění, a tudíž by ji bylo možné nakonec přeci jen získat. Načež bylo rozhodnuto o přesunu Fiony do tréninkového centra v Bošovicích u Písku s tím, že se pro ni jistě podaří sehnat majitele. Nejspíše z nedůvěry

text: Jan Němec, foto: Šárka Votavová

ve schopnosti koně po celkem vážném zranění (po pádu z  nájezdu na valník měla doslova rozpáraná prsa), se přes veškeré úsilí majitele pro klisnu sehnat nepodařilo. Tak byla Fione syndikována, kdy se o její vlastnictví podělilo celkem pět majitelů. Mezi nimi také trenér Václav Luka ml. a bloodstock agent Tomáš Janda. A nyní přichází čas na slibované, téměř hollywoodské vyvrcholení našeho příběhu. První start Fione v dostihu přišel v září loňského roku. Doběhla první. Další start následoval o měsíc později, v říjnu. Lehce doběhla první. Po bezproblémovém přezimování startovala letos poprvé v memoriálu Rudolfa Deyla. Doběhla druhá, kdy jedinou její přemožitelkou se jí v tomto náročném dostihu stala klisna Mikrop Fong (GB). Ani při čtvrtém startu své kariéry nezklamala.  Ve Velké jarní ceně klisen na 1 600 m si Fione taktéž nenechala ujít „bednu“. O délku a čtvrt skončila na skvělém třetím místě za vítěznou Vinnah a druhou Lindou (GER). Těmito výsledky si klisna Fione získala obrovský respekt. V době před uzávěrkou tohoto vydání MAENTIVA GALOPP REPORTÉRU byla v ročníku všech tříletých dostihových koní v první desítce nejlepších. A to na neuvěřitelné šesté pozici. A mezi koňmi reprezentující syndikáty jí dokonce patří jednoznačné prvenství.

Fione (CZE)

13

Vítězný Lesmeral de Chenu s žokejem Václavem Janáčkem v dostihu MONTE

Reportáž ze sousedství Díky ohlasům čtenářů časopisu MAENTIVA GALOPP REPORTÉR jsme se dozvěděli o další úspěšné dostihové stáji působící v našem regionu. A protože jsme přijali pozvání k její návštěvě, rádi bychom vás s ní na následujících řádcích také seznámili. Už jen proto, že řeč je o dostihové stáji, která slaví úspěchy nikoli v rovinových ani překážkových, ale klusáckých dostizích. Její sídlo se nachází v malé vísce Humňany nedaleko Písku. Při naší návštěvě stáje TAXON nám byl průvodcem majitel, trenér a jezdec v jedné osobě, pan Bedřich Novák. A hned jak jsme zapnuli záznamník, začal nám o sobě vyprávět… „Koně mám rád od malička. Jelikož jsem rodilý Pražák, tak jsme s rodiči často chodili do Chuchle na dostihy, kde na mne už jako na malého kluka dýchla atmosféra vzrušení, napětí a kouzla dostihů se vším tím krásným, ale někdy i smutným, co k dostihovému sportu patří. V  roce 1994 jsem se pracovně setkal s  představiteli sázkové kanceláře Fortuna, která tehdy vlastnila několik klusáků. Slovo dalo slovo a já jsem si nechal poradit. Že když prý mám rád koně a dostihy, měl bych si také pořídit klusáky. S nimi se dá totiž dostihů zúčastňovat bez omezení věku i váhy jezdce. A tak moje rodina dostala 14

Bedřich Novák – první v cílové rovince

text: Jan Němec, foto Zenon Kisza, archiv

ještě týž rok pod stromeček průkaz dostihového klusáka. Vzpomínám si, že tenkrát nemohl nikdo z nás ani dospat, jak jsme se všichni těšili na osobní setkání s  ním v Chuchli, kde tenkrát můj první klusák stál. Pak už mělo vše rychlý spád. Následovali jezdecké zkoušky, licence amatérského jezdce a později i trenérská licence. Závodění mě opravdu chytlo, obzvlášť poté, co se dostavily první úspěchy a vítězství. Do konce toho roku jsem měl už tři koně. Moje stáj se postupem času stala stálicí v klusáckém dostihovém sportu. Mezi největší úspěchy patří získaná umístění ve Velké jarní ceně, Českém Derby a St. Lageru. Jako jezdec jsem na ME amatérů v roce 2001 v belgickém Waregemu zvítězil s koněm, který měl před dostihem kurz 382:1. Od roku 1996 pravidelně reprezentuji ČR při mezinárodních závodech a evropských šampionátech jednotlivců i družstev. V posledních letech se zaměřuji na dovoz koní z Francie, kteří mimo klasických klusáckých dostihů v sulce startují pod sedlem v dostizích MONTE. Naším zatím posledním úspěchem v těchto netradičních dostizích je první a třetí místo v Lysé nad Labem.“ To vše nám na sebe prozradil Bedřich Novák. Za pozvání ke klusákům děkujeme. Míst, kde se koním s dobrými výsledky věnují, je v našem regionu více. Jakmile se na další z nich vypravíme, o všem se dočtete na stránkách MAENTIVA GALOPP REPORTÉRU.

text: Jan Němec, foto: Petr Lusk

Na skok Něčeho v životě dosáhnout je sen většiny z nás. O kom můžeme říct, že se mu to z velké části podařilo, je trenér a jezdec parkúrových koní Tomáš Navrátil. „Ke koním jsem se dostal úplnou náhodou. Když mi bylo deset let, tak jsme se stěhovali z Prahy 7 na Prahu 6. Tam jsem objevil statek, kde byli koně. Tak jsem přišel domů a říkal jsem rodičům, že bych se chtěl svést. A takhle jsem dopad,“ říká s úsměvem o své cestě ke koním Tomáš Navrátil. Ač původem z  hlavního města, více jak polovinu svého života tráví mimo Prahu. Pochopitelně, vždy u koní. Na svém kontě má čtyři tituly mistra republiky, dvakrát se stal jezdcem roku s koňmi Garta a Aktiv. Úspěšně absolvoval závody CSI a CSIO v Praze, Bratislavě, Budapešti, Athénách atd. V roce 2005 se zúčastnil světového šampionátu v belgickém hřebčíně Zangersheide. Tak zní ve zkratce výčet několika úspěchů jednoho z našich předních jezdců, který již několik let žije a působí v jižních Čechách. Na podzim roku 2000 tady pořídil a v roce 2004 zprovoznil statek v malebné vesničce Vítkov na Strakonicku. Zde je v současné době ustájeno celkem devět koní. Pět ve vlastnictví jiných majitelů a čtyři jeho vlastní, z toho dvě hříbata. „Moje plány do budoucna tady jsou jednoduché. Zdejší areál chci postupně dávat do kupy, vylepšit povrch v jízdárně, celkově vše opravit a nadále zvelebovat,“ říká Tomáš. O zábavu má postaráno nejen díky statku ve Vítkově, ale také díky svému působení v roli vedoucího výcviku koní v Zemském hřebčinci v Písku. Uvedeno na několika řádcích, tak vypadá život člověka, který svůj osud zasvětil koním. Sportovní stáje Tomáše Navrátila ve Vítkově jsme měli možnost s naší redakcí

navštívit osobně. Je to místo, kde je vidět spousta odvedené práce. A také to, že spousta práce na Tomáše i jeho přítelkyni Janu Jožákovou ještě čeká. A my bychom jim oběma přáli, aby je čekala také ještě spousta vítězných vavřínů. Oba si je díky všemu, co pro koně a na koních dělají, určitě zaslouží.

Tomáš Navrátil * 1972 1990–1999

Člen národního skokového týmu.

v tomtéž období 4 x mistr ČR, 2 x jezdec roku s koňmi Garta a Aktiv Úspěšně absolvoval CSI a CSIO (Athény, Bratislava, Praha Hortbaga, Budapešť atd.). 2001 Působil ve  sportovní a obchodní stáji Hřebčín Albertovec se zaměřením na přípravu 4–6letých koní do chovatelských soutěžích, kteří se umísťovali na předních místech v rámcových i celostátních finálových soutěží. S nejúspěšnějšími se v roce 2005 účastnil na světovém šampionátu v Zangersheide. 2004 Zprovoznil statek v  jižních Čechách nedaleko Státního hřebčince Písek. Areál má kapacitu 10 boxů, venkovní a krytou jízdárnu, kvalitní skokový materiál, lonžovací kruh. K dispozici výběhy s možností práce v terénu.

Tomáš Navrátil

15

foto : Petr Lusk

Partneři

16

Měsíčník MAENTIVA GALOPP REPORTER vydává MAENTIVA Galopp, s.r.o. MGR je evidován pod číslem MK ČR E 19578 redakce: Jiří Klokočka, Jan Němec kontakt: 775 633 230, [email protected] foto: Petr Lusk, Martin Haleš, Šárka Votavová, Zenon Kisza MAENTIVA GALOPP REPORTER je ke stažení na www.ds-maentiva.cz

Mediální partner