MUCIN – ročník 2009/2010 – číslo 3 (3/2010)
MUCIN – ročník 2009/2010 – číslo 3 (3/2010)
Zdravím milé studenty, učitele, uklízečky a všechny, kteří tento náš skromný plátek čtou. Tento měsíc je pro mnohé z nás jeden z těch klidnějších. Známky na pololetí už jsou uzavřené, maturita je ještě zdánlivě daleko (i když to tak čtvrťákům možná nepřijde) a praxe jakbysmet. Zato jaro je za dveřmi a venku se začíná konečně zase oteplovat, což je perfektní příležitost si mládí začít užívat naplno. Tohle číslo našeho milovaného studentského časopisu bude proto věnované nejen jaru, ale taky pohádkám, čemuž nasvědčuje i titulní strana a jako již tradičně hudbě, módě, apod. I tentokrát bude náš plátek plný legrace a akcí, na které vás celá naše milá redakce zve. Palma
OBSAH: Úvodník . . Redakce . . Jaro . . . . Testosteron . Syndrom SPP Svět módy . . Osobnosti . . Disney . . .
. . . . . . . .
. . . . . . . .
. . . . . . . .
. . . . . . . .
. . . . . . . .
. . . . . . . .
. . . . . . . .
. . . . . . . .
. . . . . . . .
. .
strana 2 strana 3 . strana 4-5 . strana 5-6 . strana 7 . strana 8 strana 9-10 . strana 11
Rozhovor . . . . . . Mizérie čes. hokeje . . Hledáme členy . . . . Horoskop . . . . . . AKCE . . . . Něco na odlehčení . . Pohádka na dobrou noc Povídka pt.2 . . . . .
. . . . . . . .
. . . . . . . .
. . . . . . . .
. . . . . . . .
. . strana 12 . strana 13-14 . . strana 15 strana 16-17 . . strana 18 . strana 19-20 . . strana 21 . . strana 22
MUCIN – ročník 2009/2010 – číslo 3 (3/2010)
Redakce Zde můžete vidět, kdo všechno se ochotně podílí na časopisu MUCIN. Jen málo z našich řad jsou stálí redaktoři, proto se nedivte, když se naše sestava bude co měsíc měnit. Rubriky samozřejmě i nadále zůstávají nezměněné. Nenechte nás psát si všechno sami! Máte jedinečnou šanci změnit to, co se vám na Mucinovi nelíbí. Pokud byste chtěli svým kouskem přispět do našeho plátku a projevit svůj talent, hlaste se buďto panu učiteli Gromnicovi anebo jednoduše napište na e-mail redakce, který je všem nově příchozím otevřen. Každého uvítáme s otevřenou náručí.
Na tomto čísle se podíleli:
Šéfredaktor:
Kristýna Koryťáková
Korektura:
Mgr. Rostislav Gromnica
Redaktoři:
Kristýna Koryťáková
Rubrika: Příběhy ze života - články - horoskopy - povídka
Vendulka Škrabalová
Rubrika: Svět módy
Míša Lukšíková
Rubrika: Osobnosti - články
Karolína Kijonková
- články
Baja Békešová
Rubrika: Rozhovory - články
Adélka Hrouzová
Rubrika: Akce měsíce
Mgr. Rostislav Gromnica
- článek
Design:
Kristýna Koryťáková
Titulní strana:
Vendulka Škrabalová
Redakce e-mail:
[email protected]
MUCIN – ročník 2009/2010 – číslo 3 (3/2010)
První jarní den, kdy šedivé mrazivě olověné mraky na obloze vystřídá jasné teplé slunce, mlhu mezi větvemi stromů nahradí zpěvaví ptáci a pochmurnou atmosféru ledových dnů odvane mírný vánek s lehkou vřelostí a příslibem dobré nálady – 21.březen. Přesně takhle by měl vypadat den, kdy zimní teplé oblečení zůstane na dnech skříní a nahradí je vzdušná sáčka a na který ti, pro něž brodění se sněhovými závějemi, není zrovna ideální činnost pro zabití volného času, jistě netrpělivě čekáme. Jaro však není jen období očekávání, je to také čas nové naděje a doufání, zanechání starého a objevování nového. Čas radosti, hojnosti, úrodnosti a znovunalezení spojení s přírodou a se zemí – tohle je jeho druhá tvář. Možná, že nám to v dnešní době ani nepřijde a za největší svátek považujeme prosincové Vánoce, ale z historického hlediska je ročním obdobím na svátky nejvýznamnějším a nejhojnějším právě jaro. První svátek, který nese nádech jara, i když se slaví ještě v zimním období, je tzv. Pohřbívání zimy. Slaví se v únoru a coby původně náboženský svátek má hlubokou tradici. Typické jsou pro něj průvody přes celé vesnice či menší města, v jejichž předu jde kněz nesoucí sošku, která má symbolicky znázorňovat paní Zimu. Když průvod za hlasitého zpěvu písní dorazí k řece či potoku, svrhnou do ni sošku a tak ukončují zimní čas. Již zmíněný den 21.3. je svátkem Jarní rovnodennosti. „Apríl!“ 1.4. již tradičně slavíme den žertů, vtipů a napálení. Stejně jako většina jarních svátků ani tento už nemá takovou tradici jako v předchozích letech, kdy bylo v tento den dovoleno vše, co bylo přísnými mravními předpisy po zbytek roku zakázáno. Po Aprílu následuje nejvýznamnější svátek roku pro křesťany a tím jsou Velikonoce. Díky středověké moci církve a její tradičnosti jej slaví a vždy slavili i pohané, byť pod jiným názvem či poněkud povrchnějšími projevy. Tento rok připadne den oslav zmrtvýchvstání Ježíše Krista na 4. dubna, kdy se to na cestách bude hemžit roztouženými dětmi a semtam také dospělými s pomlázkami a nádobkami s voňavkami, které mají ideálně skončit na hlavách slečen, které po takovéhle třetí návštěvě „voní“ jako by právě vyšly z té nejlevnější parfumérie. Pomlázky z pružných mladých větviček stromů (už jsem ale zažila i drátky, kopřivy, gumové hadice, větve jehličnanů a podobně) hledají svůj cíl na různých částech těla, které pak vypadají jako po rvačce s dravým zvířetem nebo útoku sadisty:-D. Křesťané ale ví, proč je zapotřebí takového násilí. Nynější pomlázky znázorňují ty větve stromů, které byly před Ježíše pokládány při jeho příjezdu do Jeruzaléma, nebo ty, kterým byl bičován před křížovou cestou na horu Golgotu (Lebka), kde byl ukřižován. Masopust, je téměř měsíc trvající slavnostní období hodování, jídla a maškarních protínající všechny výše zmíněné svátky. Začíná svátkem Tří králů a končí Popeleční středou, která započíná Postní období před Velikonocemi. Pokud nejste věřící a tyto dva svátky Vám nejsou ani povědomé, není to nic divného. Mají totiž primární význam pro křesťany. Dalším svátkem, v posledních letech stále populárnější, je Pálení čarodějnic či také
MUCIN – ročník 2009/2010 – číslo 3 (3/2010)
Filipojakubská noc. V tento den se scházejí lidé na nádvořích před hořícími pochodněmi, aby přivítali a oslavili příchod jara. U nás v Ostravě můžete tento pohanský svátek oslavit 30.dubna na našem Moravskoslezském hradě, kde se tato slavnost koná ve velkém stylu každý rok. Úzké štíhlé majky stojící a zkrášlující většinu měst, městeček a především vesnic u nás – to je slavnost 1. Máje, slavnost lásky, kdy se chlapci v předvečer vydávají do lesů pro ten největší mladý jehličnan, aby ho postavili a vyzdobili před domem svých dívek (no dobrá, tento svátek je opravdu staročeský). Prvního května je také stále dodržována tradice – polibku pod rozkvetlou třešní -. Říká se, že dívka, která bude v tento den pod rozkvetlým stromem políbená bude šťastná a zdravá po celý rok. Tímto zamilovaným dnem nám tradiční svátky jara končí a my zase můžeme nakupovat dárky na 24.12. Karol
Testosteron Dnes bych ráda začala tématem, které se lehce liší od těch předchozích z mé tvorby. Tentokrát se budeme zabývat testosteronem, tedy steroidním mužským hormonem. Všichni jistě bezpečně víme, že je to pohlavní hormon, který nejvíce ovlivňuje pubertální a postpubertální změny těla mladého muže. Mimo jiné, ovlivňuje vývoj sekundárních pohlavních znaků, kvalitu kůže, růst svalové hmoty a vlasů.
MUCIN – ročník 2009/2010 – číslo 3 (3/2010)
Co mnozí ale neví, je fakt, že tento hormon nevzniká jen u mužů, ale i u žen. Podle výzkumů ho mají sice o 90% méně, ale existují i výjimky. Je-li hladina testosteronu vyšší než je normou, muž se stává agresivnějším, asertivním, dominantním a značně riskujícím. Vědecké pokusy ukázaly, že samice (tedy ženy) vyhledávají samce (tedy muže) s větší hladinou pohlavního hormonu. Takový muž je sice arogantnějším a bojovnějším než muž s nižší hladinou, vykazuje však schopnost najít si dobrou práci a svou vysoce výdělečnou činností je proto schopen se postarat o rodinu. Nepleťte si však zženštilost jako vliv nedostatečné tvorby hormonu na organismus a homosexualitu. Výzkumy totiž poukazují na fakt, že na homosexualitu výška hladiny testosteronu nemá žádný vliv a někteří homosexuálové mají testosteronu více než jiní muži. Průměrně mají muži v krvi obvykle kolem 350 až 1 000 nanogramů testosteronu na decilitr krve. Jeho hladina se během dne mění, nejvyšší bývá ráno. Způsobuje, že muži mají ráno častěji chuť na sex než ženy. Mnozí z nás si mnohokrát říkali, jak je nespravedlivé, když zaměstnavatelé upřednostňují muže před ženami. Je to proto, že muž má vyšší hladinu testosteronu a je vědecky prokázáno, že takoví lidé, jak již bylo výše řečeno, bývají v práci úspěšnější. To ovšem není vždy pravda. Pokud takových lidí přijmete více, nadělá to víc škody než užitku. Takoví muži se hlásí převážně na vysoké pozice (většinou rovnou ředitelské nebo vyšší vedoucí pozice), zatímco ženy hledají práci více komunikativního typu. Proto, dámy, budete-li se hlásit na vedoucí pozice a nedostanete příležitost se prosadit, sveďte to na diskriminaci pohlaví. Vždyť se podívejte, jak to hezky prochází u jiných diskriminovaných skupin romové, černoši, asiaté... Zdroje: http://cs.wikipedia.org/wiki/Testosteron http://xman.idnes.cz/xman-styl.asp?c=A080829_095533_xman-novinky_fro http://www.maminka.cz/clanek/penize-a-kariera/testosteron-ovlada-i-vasi-praci Palma
Rubrika:
Příběhy ze života Pánové, jste SPP pozitivní? Jak jistě mnozí z vás neví, jsem hrdá teta. Novopečená zásluhou o 20 let starší sestry. Když pomineme ty dlouhé roky (snad deset let), kdy jsme jezdívali za bratrancem a jeho dětmi, je to jako by mě do vody hodili. Hej lidi, já v tom přece nemám praxi! Proto mě překvapilo když jsem nedávno svého téměř dvouletého synovce hlídala, překvapil mě svým novým stylem zábavy – SPP. Nevím jestli je to čistě klučičí věc, ale trochu mě to překvapilo a vyvedlo z míry. Další den jsem tedy započala své pátráni po pravdě a zjistila jsem, že buďto nikdo z mých přátel nezpozoroval u svých bratrů, synovců a dalších členů rodiny symptomy SPP, nebo tak perverzní děti jako my nemá nikdo. Každopádně pokud ti, co mě znají, chtějí říct, že jakékoli úchylné projevy jsou mým přičiněním, mohu vás uklidnit, tento syndrom je, leč pravděpodobně dědičný nebo nakažlivý, pro mě naprosto novým a dosud nezpozorovaným jevem. Touto dobou se již páni kluci jistě ptáte, co je to ten syndrom SPP. Nuže tedy, připravte se žasnouti nad vyspělostí ročního chlapečka, který ví, jak se v dlouhých chvílích (při přebalování apod.) zabavit. SPP neboli Stimulační Plínkové Praktiky, jsem celkem nedávno poprvé zpozorovala u svého synovce. To jsme se takhle jednou koukali na něco prudce inteligentního a nanejvýš vzdělávacího (myslím, že to byl pořad Teletubbies. Chudák, je do toho úplně blázen...), když si Vojta sedl, nasadil zhypnotizovaný pohled typu Nevidím-Vás-Neslyším-Vás, a z každé strany strčil do plenky jeden prst. Chvíli mi vrtalo hlavou, co to vlastně dělá, ale když jsem viděla výraz v jeho tváři, pochopila jsem. Podle toho, co za zajímavosti jsem slyšela od své sestry, je to naprosto normální a na denním pořádku. Po nějaké době už jsme si na to všichni zvykli a třebaže ho v tom nijak zvlášť nepodporujeme, koupili jsme mu pro jistu pohodlnější plenky. Palma
MUCIN – ročník 2009/2010 – číslo 2 (2/2010)
Rubrika:
Svět Módy Trendy jaro 2010... Zima se zatím nechce vzdát, ale všichni jsme si určitě povšimli, že sníh konečně pomalu mizí a sluníčko prozařuje poslední dny častěji a častěji. Můžeme tedy doufat, že již brzy budeme moc odložit zimní bundy a kabáty, boty, šály apod. A aby to po zimní odhalení bylo co nejstylovější, prozradím vám, podle tajných zdrojů a plánovaných statistik, co se pro rok 2010 vlastně připravuje a co tento rok oživí. Letošní jaro bude podle návrhářů velmi výrazné a oživené, a to nejen díky barev a vzorů, ale také podle nejrůznějších střihů a nápaditému provedení. Jarním hitem jsou a evidentně budou potisky z říše plazů a mořských živočichů. Každý z nás si určitě pod pojmem "jaro" dokáže představit květiny, to k jaru neodmyslitelně patří. Květy budou rozkvétat nejen v přírodě, ale také na oblečení. A čím více, tím lépe. Důkazem toho je i nová kolekce H&M, která na květech rozhodně nešetřila. Letošní jarní barvy budou převládat především v béžových, pudrových a starorůžových odstínech, ale také neonové barvy budou in a to co v nejsytějších odstínech, jako je např. zářivě žlutá či zelená,křiklavě červená, nebo okouzlující růžová či azurová. Výraznými prvky tohoto jara budou světlé džíny, bundičky se zipy, nebo knoflíky různých velikostí, sukně, šaty a hlavně nejrůznější a výrazné doplňky. V mnoha kolekcích se objeví i námořnické pruhy a to v bíle s modrou či červenou barvou, což podle mého názoru evokuje 50. léta. Tak a nyní už nezbývá nic jiného, než nakupovat z nových kolekcí a počkat, než roztaje všechen sníh. Wendůl(k)a
MUCIN – ročník 2009/2010 – číslo 2 (2/2010)
Rubrika:
Osobnost měsíce : Johny Depp Johnny
se
Kentucky.
narodil Má
dva
v
USA
ve
sourozence.
státě Sestru
Christie Dembrowski, která je jeho osobní asistentka a bratra Dannyho Deppa, který také pracuje v kinematografii a to jako scénárista. Jeho rodiče se často stěhovali za
prací,
takže
si
Johnny
sám
nepamatuje, kde všude bydlel, navíc mezi sebou
neměli
dobrý
vztah.
Tyto
věci
poznamenaly jeho dětství natolik, že v 12 letech začal brát drogy a když se rodiče rozvedli skončil se školou a začal se věnovat hudební kariéře. S kapelou The Kids, kterou sám založil, se vydal do Los Angeles. Pobyt v LA mu naprosto změnil život. Potkal se s dívkou jménem Lori Allisonová, kterou si v dvaceti letech také vzal. Lori ho seznámila s Nicolasem Cagem, který vzal Johnyho na konkurz filmu Noční můra v Elm street, kde také dostal svou první roli. Tímto začala jeho filmová kariéra. Musel však předtím absolvovat několik kurzů herectví.
Manželství s Lori
ale dlouho nevydrželo,
rozvedli se po dvou letech. Další Johnyho přítelkyní byla francouzská zpěvačka a herečka Vanessa Paradisová. Odstěhoval se s ní do Paříže a po nějaké době se jim narodila holčička Lili-Rose Melody Depp. Tímto ale jeho milostné románky nekončí. Říká se, že dokonce chodil i s Kate Mossovou. S drogami se potýkal během celého dospívání i v dospělosti, ale smrt jeho blízkého přítele na předávkování ho ze závislosti nadobro vyléčila. Jeho herecká kariéra začíná nabírat na síle a slávě. Role mladého detektiva Tommyho Hansona v seriálu Jump Street 21 Johnyho velmi proslavila. V seriálu si zahrál tři sezóny, poté dostal nabídku na roli Střihorukého Edwarda od jednoho z nejslavnějších režisérů vůbec, Tima Burtona. V tomto filmu si zahrál s Winonou Ryder, která se stala
MUCIN – ročník 2009/2010 – číslo 2 (2/2010)
jeho další partnerkou i v soukromí. Její jméno má údajně stále vytetované na pravé paži. Dále si zahrál ve filmu Karlík a továrna na čokoládu, kde velice osobitě ztvárnil podivínského majitele čokoládové továrny Williho Wonku. Avšak role, která Johnymu přinesla největší slávu a spoustu fanynek, a snad i fanoušků, je všem dobře známý kapitán Jack Sparrow. Natočil tři díly Pirátů z Karibiku: Prokletí Černé perly, Truhla mrtvého muže a Na konci světa. Byl za ně nominován na Oscara a Screen Actor's Guide. Před několika dny zazářil opět na plátnech našich kin v roli Kloboučníka ve filmu Alenka v říši Divů. Doufejme tedy, že tento film nebude jeho poslední a že jej budeme moci opět spatřit v nějakém novém snímku. Tak to by bylo něco málo k životě Johnyho Deppa, na závěr bych jen dodala pár osobních informací: Johny se narodil 9. června 1963 to znamená, že je blíženec a že je mu 46 let Celým jménem se jmenuje John Christopher Depp II. Má dvě děti holku Lili-Rose Melody a kluka Jacka Říká se, že má fobii z klaunů a jeho oblíbená barva je černá Tím se s vámi loučím a pokud by jste měli nějaké speciální přání na osobnost měsíce, klidně vzkažte třeba po p.u. Gromnicovi, ráda přijmu Vaše návrhy.
Míša
MUCIN – ročník 2009/2010 – číslo 3 (3/2010)
Disney Není na světě snad člověka, který by neznal slavnou animovanou postavičku nezbedného Mickey Mouse, kačera Donalda, hrabivého zbohatlíka strýčka Skrblíka, zázračného džina v láhvi či pestrobarevných sedm trpaslíků věrně oddaných bledé Sněhurce. Milióny dětí a mnohdy i dospělých šílí po úplné sbírce těchto plastikových postaviček či kusu razícího oblečení s touto tématikou. Jen málo z nás ale zná příběh vzniku těchto legendárních postav, které navždy ovládly filmová plátna a dětská srdce. Nebýt Waltera Eliase Disneyho, skvělého filmového producenta, režiséra, scénáristy, dabéra a animátora, ani jednu z těchto postaviček dnes neznáme. Byl to právě on, syn chudého kansaského farmáře a prodavače, jehož podniky vždy zkrachovaly stejně brzy, jako jeho sny a tužby zbohatnout, v jehož hlavě se v létě roku 1927 zrodila myšlena dát život nejslavnějšímu kreslenému hlodavci, Mickey Mousovi. Od tohoto okamžiku jeho malá firma Laugh-o-Grams, jenž založil spolu se svým bratrem Royem a kreslířem Iwerksem, vzkvétá a v jejich útrobách vznikají další legendární postavičky. Pes Pluto, kráva Lulubelle, býk Ferdinand a hlavně kačer Donald, kterého namluvil známý imitátor ptačího zpěvu a zvířecích zvuků Clarenc Nosh. Následoval po všech stránkách úspěšný film Tři prasátka, za který studio Walta Disneyho získalo prvního Oskara. I přes velkou popularitu, pozitivní kritiku a masový ohlas diváků si dosud Walt netroufl na celovečerní film. Snad to byla touha po něčem novém, touha po větším zisku, po ještě větším úspěchu. Roku 1937 konečně vzniká, za finanční pomoci Bank of America, celovečerní animovaný film Sněhurka a sedm trpaslíků, na němž se pracovalo dva roky. Po nebývalém úspěchu tohoto snímku následovaly další celovečerní filmy, Pinocchio a Nesmělý drak, jenž vyšel roku 1941 a překvapil spoluprací animovaných postaviček s filmovými herci. Po úspěšném natočení a uvedení do kin filmů Kniha džunglí a Bambi, se studio začalo zaměřovat také na dětské vzdělávání – uvádí dokumentární snímky o přírodě a krátké naučné filmy o životě zvířat. Na počátku 50. let Walt cítí, že dosáhl téměř všeho, po čem kdy toužil. Jen ještě jeden sen zbývá zrealizovat. Za obrovské náklady vytváří spolu s firmou WED fantastický pohádkový svět. Roku 1951 vzniká na území Kalifornie 25. hektarový zábavní park s množstvím atrakcí pro děti i dospělé. Tento krok se ukázal jako velmi výdělečný a tak nic nebránilo slavnostnímu otevření dalšího Disneyworldu na Floridě, tentokrát už o rozloze 11 000 hektarů. V této aktivitě Studio Walta Disneyeho a společnosti WED pokračují i po jeho smrti. Muž, jenž se svým nenapodobitelným podpisem vryl do podvědomí každého milovníka animovaných filmů, je rekordmanem v počtu získaných Oscarů, jichž obdržel za svůj život rovných dvacet a má svou hvězdu na Hollywoodském chodníku slávy, vydechl naposled 15. prosince 1966 v Burbanku v Kalifornii. Karol
Pár minut v kabinetu... s paní učitelkou Mgr. Romanou Bondarenkovou Jak se Vám na AHOLu líbí?? Jste spokojená se studenty a kolegy? Ale ano, líbí se mi tady. S kolegy jsem spokojená velmi, s některými máme snad i stejnou krevní skupinu. S mnohými studenty v podstatě také. Dovedu ocenit především důvtip a intelekt některých studentů, což jsou ,žel bohu, vzácné vlastnosti. Chtěla jste se vždy stát učitelkou anebo to vyplynulo tak nějak samo? To spíš vyplynulo.
Jako němčinářka jste určitě někdy navštívila Německo. Jak se Vám tam líbilo a z jakých důvodů jste tam jela? Německo je moc krásná země. Strávila jsem tam poměrně dost času. Nejprve jsem tam jela několikrát na brigádu přes prázdniny, kvůli jazyku především. Poté jsem studovala v Rostocku na univerzitě a nyní se ze mne stal turista. Uvidíme, co bude dál. Víme, že na škole učíte mimo němčiny také italštinu. Jak jste se dostala právě k tomuto jazyku? Na univerzitě jsem se věnovala latině a od latiny je to už jen pár století k italštině. Chtěla jsem se naučit italsky, ten jazyk mi učaroval, je melodický a krásný, konečně jakožto každý jiný jazyk. Není ani tvrdej ani složitej... A taky ráda prozkoumávám cizí kraje, tak jsem se tam vydala studovat na univerzitu do Florencie, překrásného renesančního města. Doufám, že se tam co nevidět zase podívám.
Umíte jen dva jazyky, nebo jich máte v zásobě víc? No, samozřejmě mám v rukávu v záloze ještě angličtinu, ale ten rukáv je zatím dost krátký. Musím ho ještě nadstavit nějakým certifikátem. Ale už se na tom intenzivně pracuje. No a ani polština mi není cizí. Slušně rozumím, mluva se musí ještě oprášit, ale film, snad i knihu bych zvládla. Teď se ale chystám na španělštinu, nerada bych zakrněla. Jak se těšíte na výlet se studenty do Německa? Na který? Těším se na oba. Chtěla jste se vždy zabývat jazyky?? Vůbec ne. Na gymnáziu jsem se jazyky vůbec nezabývala. V hlavě jsem měla především sport, no a taky jiné věci….Na jazyky nezbyl čas, čehož do dnes upřímně hodně lituji. Musím to teď dohánět.
MIZÉRIE ČESKÉHO HOKEJE POKRAČUJE Velký olympijský turnaj. Výběr hvězd! Slavný trenér. Výsledky srovnatelné .... se Švýcarskem. Čtvrtý významný mezinárodní turnaj za sebou bez medaile. A to nepočítáme vzhledem k historii českého hokeje ostudné výsledky juniorské reprezentace. Pojďme se blíže podívat, co stálo za neúspěchy... Než přejdeme k nelichotivým výsledkům naší reprezentace, připomeňme si poslední "kovový rok", mluvím o roce 2006. Tehdy naše mužstvo koučoval ještě často kritizovaný Alois Hadamczik. Vše začalo na olympiádě v Turíně, kde jsme "utrhli" bronzové medaile, když jsme v boji o třetí místo roznesli Rusko (3:0). To byly časy! Přesto byl tehdy náš výběr podroben ostré kritice, že jsme prý měli na více. Přichází tedy rok 2007, mistrovství světa v Moskvě. První náznaky neúspěchu můžeme vidět už v semifinálové skupině - porážka s Kanadou, se Slováky a dokonce i s Němci! Přichází čtvrtfinále, výprask 0:4 od Rusů a jedeme domů. Nabízí se srovnání se Švýcarskem. To dopadlo sice hůře v základní skupině, ale lépe v semifinálové. Čtvrtfinále byl pro ně asi stejný úspěch jako pro naše mužstvo a prohráli podobným rozdílem s Kanadou (1:5). Setkání na letišti... rozloučení. Je tedy čas na reparát, trenér Hadamczik opět získává důvěru a jde se na to - Quebec 2008! V základní skupině jsme narazili z lepších soupeřů pouze na Rusy a prohráváme 4:5. V semifinálové skupině narážíme na Švédy (3:5). Stejný soupeř nám vychází ve čtvrtfinále a znamená pro nás konec! Opět ani jednoho favorita neporážíme. Znovu se nabízí srovnání se Švýcary, kteří v základní skupině porazili naše osudové Švédsko (4:2), v semifinálové skupině s námi však prohráli. Stejně jako my dosáhli "jen" na čtvrtfinále - s našimi se vyplakali na letišti a konec. Do třetice všeho dobrého a zlého, jak praví české pořekadlo! A také návrat "zlatého" Růžičky (Vídeň 2005). Teď už to přece musí klapnout - Curych 2009! V základní skupině potkáváme z lepších soupeřů pouze Finsko a opět porážka (3:4)! V semifinálové skupině podléháme Kanadě (1:5), ale porážíme alespoň podceňované Slovensko. Čtvrtfinále - zase Švédsko (1:3) a balíme se a jedeme domů. Tentokrát bez Švýcarů - ti sice porazili jednoho z favoritů - USA, ale nakonec vypadli o něco dříve. Přichází olympiáda - jeden z mnoha "turnajů století" - Vancouver 2010. Důvěru získává opět Růžička. Skládá hvězdný výběr! Jágr - Eliáš - Havlát - Kaberle. Záruka úspěchu. Do nominace se nedostali hráči jako Prospal nebo Hejduk. Přednost dostal Červenka nebo Vašíček. Jdeme na to! V základní skupině porážíme Slováky (3:1), na které si tradičně věříme, a kteří z nás mají komplex. Pak však přichází Rusko a dostáváme náklep (2:4). Poděkovat musíme zejména Vokounovi, nebýt ho, byl by výsledek ještě více nelichotivý. Zásluhou podivného systému jsme v osmifinále vyfasovali opět Lotyše. Moc nechybělo a vypadli jsme dříve než kolegové ze Švýcarska. Po velmi špatném výkonu týmu a zásluhou vynikajícího golmana postupujeme s odřenýma ušima gólem v prodloužení (3:2). Los nám přeje a čtvrtfinálovým soupeřem by mělo být zdánlivě porazitelné Finsko! Věříme si! Trenér opět (už asi potřetí) přeházel lajny a vyrážíme! Ale ejhle, první třetina je pryč a my jsme téměř půlku hráli v oslabení. Štěstí a vynikající golman však stáli při nás a výsledek 0:0 je pro nás velmi příznivý. "Zlí jazykové" tvrdí, být to Rusové nebo Kanada, tak už by nebylo o co hrát. V kabině muselo být dusno. V druhé třetině hrajeme jak ustrašené báby, Finové nás přehrávají, bruslí rychleji, hrají agresivněji. Naše záchrana - Tomáš Vokoun. Stav po druhé třetině 0:0. Co dál? Zahrajeme opět šachy s hráči v lajnách, rozhodl se trenér reprezentace. A podle toho vypadá třetí třetina. Pryč je jakákoli sehranost. Pryč je spolupráce obránců s útočníky. Bodejť, mnozí se se svými kolegy potkávají na ledě poprvé! Náš styl hry - vezmu to na sebe, přejedu přes modrou a vystřelím. Žádná koncepce, žádný chytrý český hokej, žádná improvizace. Žádné přečíslení, přihrávka, nic! Trenér
intuitivně mixuje hráče jako DJ písničky na diskotéce, a nám se pomalu ale jistě rozplývá hokejový olympijský sen. Už to muselo přijít. I střelecky impotentní Finsko se během tří třetin občas trefí (výjimka zápas se Švédskem 0:3) a šest minut před koncem prohráváme 0:1. Následuje křeč. Několik finských šancí (takových, které my jsme neměli za celý zápas) likviduje Vokoun, následně pouští do hry šestého hráče a je konec. Sen se definitivně rozplynul. Opět se nám nabízí srovnání s osudovými "letištními kamarády" ze Švýcarska. Ti parádně překvapili ve vítězném zápase s Kanadou, avšak podobně jako my, prohrávají ve čtvrtfinále s USA (0:2). Jedinou útěchou pro některé z nás, zejména starších fanoušků, může být senzační postup hokejistů Slovenska do semifinále přes Švédsko (4:3). Bratia, len tak ďalej! Vím, že mnohé z vás tímto článkem popudím. Část fandů tvrdí, že to je náhoda. Že to je smůla. Ale já se raději podívám na fakta. Čtyři turnaje. Čtyřikrát jsme skončili ve čtvrtfinále. Za čtyři roky jsme neporazili ani jeden tým z TOP 7 kromě Slovenska. K tomu řada nelichotivých zápasů s outsidery, o kterých se raději ani nezmiňuji. Naše výsledky jsou srovnatelné leda tak se Švýcarskem, přestože máme mnohem více kvalitních a zejména kvalitně zaplacených hráčů v NHL i KHL. Kde je tedy chyba? Na to odpověď neznám. Společným jmenovatelem posledních neúspěchů je Vladimír Růžička a jím ordinovaný styl hokeje. Nestačí. Nedáváme branky, chybí nám důraz před soupeřovou svatyní, neumíme přesilovky, hrajeme nedisciplinovaně, postrádáme i tah na bránu. Ale hlavně - chybí souhra a náš klasický "český chytrý hokej"! A je jedno, jestli je to na úzkém nebo širokém kluzišti, ať je to MS nebo OH. Konečně výsledky nemáme ani na přípravných turnajích a ani na klubové úrovni ve srovnání s Evropou. A chybí nám i naděje do budoucna - junioři se trápí už stabilně několik let. Když se podíváme dále na dnešní generaci 20 25 let, tak zde nevidím žádného Haška, Jágra nebo Reichela. Hráče, kteří v této generaci vynikají, bych spočítal na prstech jedné ruky. Takže co bude dál? Medaile? Srovnání se Švýcarskem, nebo ještě hlubší propad? Odpovědi přinese blízká budoucnost... Mgr. Rostislav Gromnica http://www.liga.rehoc.eu
MUCIN – ročník 2009/2010 – číslo 3 (3/2010)
Baví vás psaní a máte rádi literaturu? Chcete všem ukázat, co ve vás je? Neváhejte a přijďte se přihlásit do nového kroužku TVŮRČÍHO PSANÍ A LITERÁRNÍ TVORBY Těšíme se na každého z vás. Neváhejte, touto zkušeností můžete jen získat! V rámci kroužku jsou plánovány i návštěvy divadelních představení! Momentálně nemáme dostatek členů, proto ještě oficiálně neexistujeme jako kroužek. Pro více informací nebo přihlášku kontaktujte studentku PL3 (třída 310), Kristýnu Koryťákovou.
Horoskopy Abychom všem ukázali, že nejsme jen plátek plný zpola nudných článků, které nikdo nečte, rozhodli jsme se vám do každého čísla dát něco, co by mohlo zaujmout větší skupinu lidí – horoskop. Jistě mnozí z nás v časopisech vyhledávají předpověď svého dne, popř. měsíce, proto i my dnes přinášíme takovou předpověď vám.
RYBY (21. únor až 20. březen)
Cítíte příliv energie a najednou jakoby se vám i lépe dýchalo. Jste plni nových plánů a uvažujete i o dost daleké budoucnosti. Navíc vás přestávají trápit vzpomínky, které vás zaměstnávaly v poslední době, a proto se můžete těšit na hluboký a osvěžující spánek.
BÝK (21. duben až 21. květen) Na nedostatek pozornosti si nemůžete stěžovat. Zvláště dámy budou mít problémy s tím, aby si z hejna ctitelů vybraly toho opravdu nejkvalitnějšího. Vynikající den pro klidný, i když aktivní odpočinek. Pokud bude jenom trochu odpovídající počasí, zkuste vyrazit na túru.
RAK (22. červen až 22. červenec) Dozvíte se novinky, ze kterých vám půjde hlava kolem. Dejte si dost času, abyste důkladně zvážili všechny možné důsledky, které mají na váš život. Když se o někoho teď ucházíte, pouštíte se do předem prohrané bitvy.
BERAN (21. březen až 20. duben)
Konečně nastal den, kdy objektivně oceníte svého partnera. Zjistíte totiž, že by vám s jinými bylo podstatně hůř. Dostanete šanci, abyste se projevili jako vynikající organizátoři. Pro zdar vašeho počínání bude lepší, když nebudete lidi příliš dirigovat a necháte jim jak iniciativu, tak samostatnost.
BLÍŽENCI (22. květen až 21. červen) Náročná rozhodnutí odložte až na samý konec dne, kdy už bude okolo vás více klidu. Situace se totiž může změnit a vy si ušetříte zbytečnou práci. Svým nadšením pro všechno nové můžete jiné docela popuzovat. Navíc budete muset mnohé z toho, co ve vás vyvolává nadšení, přehodnotit a uznat, že někdo jiný měl pravdu.
LEV (23. červenec až 22. srpen) Zvláště během dopoledne budete jenom tryskat humorem a všem bude s vámi dobře. Nedivte se proto, že na večer dostanete tolik pozvání, že je všechna ani při nejlepší vůli nezvládnete. Ke druhým byste se měli chovat uctivě. Je pravděpodobné, že vám budou říkat, co si myslí, a mazlit se s vámi nebudou.
VÁHY (23. září až 23. říjen) S úsměvem se dojde nejdál. Toto úsloví byste měli mít na paměti ve chvíli, kdy pro své blízké začínáte zařizovat něco, co není sice přímo zakázáno, ale zároveň není zcela a stoprocentně povoleno.
ŠTÍR (24. říjen až 22. listopad) Pokud jste se poslední dobou příliš nevysilovali, budete dnes spokojeni. Všechno se u vás dnes pravděpodobně postaví do naprosto jiného světla a vy zjistíte, že se vším můžete ještě chvíli počkat. Ovládněte se a hlavně se nenechte přesvědčit, abyste zasahovali do něčeho, co zatím docela dobře běží samo.
KOZOROH (22. prosinec až 20. leden) Kdyby vás někdo pořád k něčemu nenutil, byl by den idylický. Naneštěstí pro vás se najde pár odvážných, kteří mají dojem, že vás po chvíli přemlouvání přetáhnou na svou stranu a učiní si z vás mocného spojence. Večer sice poznají, jak se mýlili, ale to už budete mít pusu skoro vymluvenou.
PANNA (23. srpen až 22. září) Vám dnes bude chybět nálada rozdávat úsměvy na všechny strany, ačkoliv dobře víte, že si podobným přístupem velké sympatie nezískáte. V samotném finále dnešního dne však už budete mnohem přístupnější i pichlavé kritice.
STŘELEC (23. listopad až 21. prosinec) Nyní ve vašem životě nastává klid a mír. Je vidět, že lidé kolem vás jsou moudří, protože vás nikdo nenutí, abyste se za něco z minulosti omluvili. Vy se zase budete ke všem chovat tak, abyste nedávné rozpory zbytečně neprohlubovali, takže se dá čekat, že den proběhne docela dobře, a hlavně bez dalších zbytečných hádek.
VODNÁŘ (21. leden až 20. únor) Celý den je příznivě ovlivněn tvořivou energií a trochou štěstí, což jste už mohli pocítit hned ráno. Den vám přinese nejednu krásnou a romantickou chvíli, na kterou se sice nepřipravujete, ale kterou si vychutnáte jistě do poslední vteřiny, viďte?
MUCIN – ročník 2009/2010 – číslo 3 (3/2010)
AKCE BŘEZEN 2010 FABRIC 12.3 REZIDENT´S NIGHT Dj Ringo, Naoki Uda, Van Vega, Peter Key 13.03. U.RECORDINGS PRESENT MEKKI MARTIN FEAT TERRI B! MEKKI MARTIN feat. TERRI B., MOUSSA CLARK ( UK ), dj LUMX 19.03. TRANSATLANTIC Dj Preach, Martin Gredner, Robiq and guests 20.03. SEXTÁZE David Klimša, Lumír Mořkovský 27.03. OPERA HOUSE dj La Fayette, Martina Balogová live, guest dj´s, amazing performers
MARLEY 12.3. Kopák&banán fest hip-hop / hudební festival Khomator
20:00 13. 3. Marley 5th Anniversary dance party Coltcha United, Mc Was, Beaty 20:00
19. 3. Fastfood, Sakumprásk Sakumprásk 20:00 20. 3. Electro storm IV. dance party
20:00 26. 3. Japan Four, Johny Said The Number, Conspiracy Failed, Hustler State Hustler State 19:30 27. 3. Bigg Boss Crew - Orion, James Cole, Hugo Toxxx, Vladimir 518, La4, Dj Mike Trafik, Dj Lowa, Mira Zeidler hip-hop / dance party
Adélka
MUCIN – ročník 2009/2010 – číslo 3 (3/2010)
Tohle Tě opravdu naučí jen matka 1)Moje matka mě naučila OCENIT DOBŘE ODVEDENOU PRÁCI: "Jestli se hodláte navzájem zabít, udělejte to laskavě venku, právě jsem uklidila !" 2) Moje matka mě naučila NÁBOŽENSTVÍ: "Modli se, aby to z toho koberce šlo dolů!" 3) Moje matka mě naučila LOGICE: "Proč ? Protože jsem to řekla!" 4) Moje matka mě naučila PŘEDVÍDAVOSTI : "Ujisti se, že máš čisté prádlo, co kdyby se stala nějaká nehoda !" 5) Moje matka mě naučila IRONII: "Ještě chvíli breč a já ti k tomu dám skutečný důvod!" 6) Moje matka mě naučila MNOHO O VĚDĚ ZVANÉ OSMÓZA : "Zavři pusu a sněz tu polívku!" 7) Moje matka mě naučila OHEBNOSTI : "Podívej se na tu špínu, co máš na zádech!" 8) Moje matka mě naučila VYTRVALOSTI : "Nevstaneš odsud, dokud nesníš všechen ten špenát!" 9) Moje matka mě naučila o POČASÍ : "Tvůj pokoj vypadá, jako kdyby tady před chvílí řádilo tornádo!" 10) Moje matka mě naučila ŽIVOTNÍMU CYKLU: "Přivedla jsem tě na svět a můžu tě z něj zase rychle sprovodit!" 11) Moje matka mě naučila ZÁVISTI: "Na světě jsou milióny nešťastných dětí, které nemají tak úžasné rodiče jako ty!" 12) Moje matka mě naučila MATEMATICE: "Kolik chceš knedlíků? Chci tři, dostanu pět."
Baruška
MUCIN – ročník 2009/2010 – číslo 3 (3/2010)
Některé věci není radno si prožít. A teď rozhodně nemluvím o vysvědčení, na které nejste právě dvakrát pyšní...
Vysvědčení Matka přijde do pokoje své dcery a najde jej prázdný, jen na posteli ležel dopis. Se špatnou předtuchou ho otevřela a začala číst.
Milá maminko. Je mi velmi líto, že jsem musela odejít z domova se svým novým přítelem. Našla jsem v něm pravou lásku. Měla bys ho vidět, jak je sladký se svým četným tetováním, piercingem a především jeho krásnou motorkou! Ale to ještě není všechno, mami. Jsem konečně těhotná a Abdul říká, že budeme mít krásný život v přívěsu uprostřed lesa a bude se mnou mít hodně dětí, což je také můj sen. Když jsem zjistila, jak mi Marihuana dělá dobře, rozhodli jsme se tuto trávu pěstovat i pro naše přátele, když jim dojde Heroin nebo Koks, aby tak moc netrpěli. Mezitím doufám, že najdou lék na AIDS, aby se Abdulovi trochu ulevilo, on si to opravdu nezaslouží. Nemusíš mít strach, je mi už 13 let a umím se o sebe dobře postarat i sama. Doufám, že Tě budu moci brzy navštívit, abys poznala svého vnuka.
Tvá milovaná dcera, Josefína... P.S. Všechno je hloupost, jsem u sousedů. Chtěla jsem Ti jen říct, že jsou daleko horší věci na světě, než je vysvědčení, které je v nočním stolku... Mám tě ráda...
Poznámka: Milí studenti, ráda bych Vás chtěla upozornit, aby jste tuto metodu nepoužívali. Bylo by dost dobře možné, že po tomto dopisu, by jste dopadli hůř než po přečtení vysvědčení. Baruška
MUCIN – ročník 2009/2010 – číslo 3 (3/2010)
Rubrika:
Příběhy ze života Sušenková chaloupka ala Kryštof Novotný Docela nedávno jsem byla násilím donucena povyprávět Krakenům nějakou pohádku. Naneštěstí pro ně už je to celkem dávno, co jsem je slýchávala, coby malý usmrkaný capart. Uložila jsem dvojčata a mezitím tiše přemýšlela, co jim povyprávím. Posadila jsem se na postel a usilovně přemýšlela, zatímco děcka sebou v posteli zmítala jako ďáblem posednutí. „Nemáte tady nějakou knížku s pohádkami? Na žádnou si nevzpomínám,“ řekla jsem po chvíli. Johanka zakroutila hlavou a Kryštof celý nadšený vyskočil z postele. „Já vám něco povykládám. Bude to pohádka o sušenkové chaloupce,“ oznámil Kryštof nadmíru důležitě. Já jsem zadržovala smích a Johanka nesouhlasně kroutila hlavou. „Ne, ne... je to PERNÍKOVÁ chaloupka!“ opravila ho. No jo, tak se pozná správná pedantka a puntičkářka. „Ale když mně perník nechutná!“ zakňučel Kryštof. „Pro mě za mě, ať je to třeba lízátková věž, jen už začněte,“ zarazila jsem je netrpělivě. „Dobše. (Kryštof ještě stále 'ř' neumí). Takže byly jednou dvě děti a ty se jmenovaly Kryštof a Johanka...“ začal Kryštof. Z ony pohádky jsem toho pravda moc nepochytila, ale když tam začal plést věci, které jsem si ze svého raného mládí rozhodně nepamatovala, nastražila jsem uši. „...Kryštof a Johanka uviděli chaloupku a zaklepali. A zpoza dveší se ozvalo: ,Jsme doma jen my, kůzlátka, a naše maminka nám zakázala mluvit s cizími lidmi.',“ řekl Kryštof, doposud víc vzhůru než by se mi líbilo. „Taaaaak to nebylooooo,“ zaprotestovala Johanka. „Ale bylo! Kriiistoooo, Johana mi do toho mluví,“ zakňučel Kryštof. Musím uznat, že se mi ta pohádka začínala víc a víc líbit, proto jsem se rozhodla rozptýlit jejich malicherné spory. „Johano, ticho!“ řekla jsem stručně. „Pokračuj, Kryštofe. Jak to bylo s kůzlátky? Ale počkej... kde je ta perníková chaloupka?“ zeptala jsem se značně pobaveně. „Sušenková! Ta tam bude až potom! Takže. Kryštof a Johanka se naštvali a domek sfoukli. Šli dál a dál, až uviděli sušenkovou chaloupku. Měli oba velký hlad, proto Kryštof vylezl na stšechu a začal loupat sušenky. Jednu hodil dolů Johance a zbytek snědl. Potom vylezla z okna BABA a vykšikla: 'Kdo mi to tady loupe perníček?'“ zaintonoval Kryštof velice přesvědčivě. „Já myslela, že jsou to sušenky...“ zamumlala jsem pro sebe a zaposlouchala se do Kryštofova zajímavého vyprávění. „Johanka se schovala a Kryštof zavolal: 'To nic, to je jenom vrtulník.'.“ No tak to pro mě byla poslední kapka. Začala jsem se smát, dala jsem jim pusu na dobrou noc a přehodila přes ně peřinu. Nevím, jak vám, ale po takové pohádce se mi bude usínat raz dva. Palma
AN: V příštím čísle si můžete přečíst, jak to bylo s kůzlátky. Jedno vám ale můžu zaručit už teď: Kryštof má velice osobitý styl vyprávění a co neví, to si domyslí.
MUCIN – ročník 2009/2010 – číslo 3 (3/2010)
Atlantida: Nová generace (část 2.) *** Další Bohem zapomenutý den na Nové Atlantidě. Další den, plný upírů a kurev, kam se jen podívám. Den, kdy jsem sem poprvé přišla, si pamatuju tak živě, jako nic předtím. Když jsem se prve dozvěděla, že poslední z těch, kteří vyvraždili mou rodinu, jsou na ostrově Nová Atlantida, neváhala jsem ani chvíli. Touha pomstít své blízké byla tak silná, že naprosto zastiňovala zdravý rozum. Nad ničím jsem moc nepřemýšlela a bez váhání jsem odjela. Lovu upírů jsem zasvětila celý svůj mladý život, nechtěla jsem si ale přiznat fakt, že pocit zadostiučinění stále nepřichází, a že mě nejspíš ani s posledním vydechnutím celé jejich rasy nedostihne nic, než ještě větší chuť po čerstvé krvi. Paradox, co? Když jsem slyšela, co se ve skutečnosti na Nové Atlantidě děje, zasáhla mě ohromná vlna zvrhlého nadšení a nedočkavosti. Věděla jsem, že s odjezdem nesmím dlouho otálet, že musím zasáhnout co možná nejdříve. Najala jsem si tedy loď dle stavu mých financí a o několik hodin později jsem už vystupovala v tom nejodpornějším doku, jaký jsem kdy měla tu smůlu navštívit. Už jen z pohledu se mi natáhlo. Všude smog a špína. Nejdřív jsem si bláhově myslela, že v takovém stavu je jen ta část města, kterou jsem viděla při svém příjezdu. První krok vstříc snad ještě špinavější ulici mě z mého omylu okamžitě vyvedl. Jak tady proboha můžou lidi dobrovolně žít? Mají přece tolik jiných možností. Musím zjistit, co je tady drží. S velkým vypětím jsem přemohla svůj odpor a vešla do jedné z lépe vypadajících hospod. Během těch několika málo kroků k pultu jsem se obezřetně rozhlížela kolem sebe. Sedla jsem si na barovou stoličku a objednala si nějaký drink, teď ani nevím, co to bylo, ale na tom vlastně vůbec nezáleží. Už ve chvíli, kdy jsem vešla, jsem věděla, že se budu muset hodně krotit. Zatím jsem tady na ně sama, což by pro mě nedopadlo právě nejlépe. Počkejte si ale pár dní, obrátím všechny proti vám, vy bastardi. Pomalu jsem si usrkla toho hnusu, co mi hospodský nalil do sklenice, která snad byla čistá jen ve chvíli, kdy byla vyrobena. Sotva jsem sklenici zhnuseně položila, uviděla jsem koutkem oka kohosi obsadit židli vedle mě. Ušklíbla jsem se a popostrčila sklenku dál z dosahu. „Nazdar, kočko. Tebe jsem tu ještě neviděl, jsi tu nová?“ ozval se ten vedle rádoby svůdně. Tak ohrané klišé jsem už dlouho nikoho neslyšela nikoho vyplodit. Znuděně jsem se na něj otočila a to první, co jsem postřehla byly jeho špičáky. Upír. Rty se mi roztáhly do širokého ďábelského úsměvu. Tak ráda vytvářím konflikty. „A co když jsem? Koho to zajímá?“ zeptala jsem se provokativně. „Mě. Marcus Jones Jr.,“ řekl a natáhl ke mně ruku. Potřást si rukou s jedním z nich? Ne díky, ještě to mám v hlavě celkem v pořádku. Navíc už teď veškerý můj zdravý rozum padl na hradby mého sebeovládání. „Už jste na to někdy nějakou sbalil?“ zasmála jsem se a z mého pohrdavého pohledu mu muselo být jasné, že blízké budoucnosti si s ním neplánuju potřást rukou, natožpak mu prozradit své jméno. Ostýchavě ruku stáhl zpět a vypadalo to, že přemýšlí, jak by mě opět vytrhl z mého přemýšlení nad sklenicí sotva tekutého hnusu, který mi s každým douškem hrozil ze sklenice vyjít naproti. „A odkud jste, mohu-li se…“ pokusil se znovu navodit víceméně zdvořilou konverzaci. No řekněte, která by mu na to dneska skočila? Přišlo mi ho skoro až líto. Byl tak naivní, že se mi ho zželelo a řekla jsem si, že na konflikty bude spousta času jindy a jinde. „Buďte s Bohem, pane Jonesi. Snad se již nepotkáme,“ řekla jsem s posměchem v hlase a bez jediného pohledu zpět jsem vykráčela z lokálu. Musím lidi přesvědčit, aby se přidali na mou stranu a společnost jednou provždy zbavila téhle epidemie. Z letáků vyvěšených na blízkých nástěnkách jsem s potěšením zjistila, že právě zítra se má konat zasedání městské rady z řad lidí, a že celé lidské osazenstvo ostrova je povinno přijít. Ušklíbla jsem se a v tu chvíli jsem věděla, kdy a jak zasáhnout.