2010

ŠKOLNÍ

ZŠ Vysoké nad Jizerou

číslo

11/2010

Obsah Slovo na úvod....................................................................... 3 Kdo nás letos opouští...........................................................4 Stalo se... ..............................................................................5 Dům světla.............................................................................5 Čarodějnický rej v družině.....................................................7 Vánoční besídka v 6. třídě.....................................................8 Co se ještě událo....................................................................9 Co nás ještě čeká... ...............................................................10 Zapomenutý čert.................................................................11 Tvorba našich žáků.............................................................13 Aliterace (všechna slova začínají na stejné písmeno)...........13 Příběhy na téma "letěl (a) jsem na jinou planetu..................13 Zábava................................................................................. 16 Perličky z lavic..................................................................... 16 Najdi rozdíly..........................................................................16 Procvičte si hlavičky - cizojazyčné křížovky........................19 Co je na obrázku....................................................................19 Solární energie.....................................................................20 Rozhledna U borovice - co je nového.................................21

Na fotografii na titulní stránce horní řada zleva:Tomáš Zelenka, Veronika Sluková, Vojtěch Kořínek, Kateřina Žantová, Jakub Motejlek, Eliška Vykydalová, Jiří Hádek, Adéla Dlabolová, David Kučera, Lucie Strnadová, Jakub Zeman dolní řada zleva: Stanislav Knížek, David Malík, Tomáš Josífek, tř. učitelka Eva Nesvadbová, Filip Knechtel, Jan Nosek, Slávek Jech dole: Kateřina Hnyková a Veronika Farská

červeně redaktoři Větrníku Řešení Tajenka německé křížovky: Hänsel und Gretel (Jeníček a Mařenka) Tajenka anglické křížovky: solar panel (solární panel) Co je na obrázku obrázek a - cylindrická vložka ("FABka") obrázek b - hlavička připínáčku

Slovo na úvod

Jak už to tak bývá, je na konec roku zvykem, že je nemalá část Větrníku věnována odcházející deváté třídě. Ne však všichni se rozutečou daleko, někteří pouze nastoupí do blízké integrovky ve Vysokém, někteří ještě do Semil a Lomnice nad Popelkou, ovšem někdo až třeba do Mladé Boleslavi, Hořic, Kopidlna nebo Jablonce nad Nisou.

DOUFÁME, ŽE NÁM BUDETE DRŽET PALCE, AŤ SE NÁM DAŘÍ =)

Pokud nevíš kam jdeš, kterákoliv cesta tě tam dovede.

Kdo nás letos opouští Jméno a příjmení – 9. třída Adéla Dlabolová Veronika Farská Jiří Hádek Kateřina Hnyková Lukáš Chlum Slávek Jech Tomáš Josífek Filip Knechtel Stanislav Knížek David Kobr Vojtěch Kořínek David Kučera David Malík Jakub Motejlek Martin Motejlek Jan Nosek Veronika Sluková Lucie Strnadová Eliška Vykydalová Tomáš Zelenka Jakub Zeman Kateřina Žantová

Jméno a příjmení – 5. třída

Škola a obor SŠ zahradnická Kopidlno – zahradník GIO Semily – všeobecné gymnázium ISŠ Semily – instalatér GIO Semily – všeobecné gymnázium ISŠ Semily – stavebnictví ISŠ Semily – elektrikář SPŠ Mladá Boleslav – dopravní prostředky ISŠ Semily – truhlář ISŠ Semily – stavebnictví ISŠ Vysoké n. Jizerou – autolakýrník ISŠ Vysoké n. Jizerou – mechanik-opravář SPŠ technická Jablonec n. Nisou – strojírenství ISŠ Vysoké n. Jizerou – autotronik ISŠ Vysoké n. Jizerou – mechanik-opravář ISŠ Semily – truhlář ISŠ Semily – stavebnictví SUPŠ Turnov – zlatnictví a stříbrnictví SŠ Lomnice n. Popelkou – cukrář SŠ Lomnice n. Popelkou – kuchař-číšník Škoda Auto SOU stroj. Ml. Boleslav – mechanik seřizovač Gymn. Dr. Randy Jablonec n. Nisou – sportovní gymnázium Gymnázium a SOŠ Hořice – sociální činnost

Škola a obor

Bělohlávek David

GIO Semily – osmileté gymnázium

Bělohlávková Lenka

GIO Semily – osmileté gymnázium

Paroulek Jaroslav

GIO Semily – osmileté gymnázium

Vodseďálková Pavlína

GIO Semily – osmileté gymnázium

Stalo se Světlo pro AIDS a Dům světla Dne 14.5.2010 proběhla již druhá sbírka (první byla v prosinci), jejíž výtěžek jde na prevenci před AIDS a nákazou HIV. Květnová sbírka se konala v podobném duchu, ale už nešlo tolik o prevenci jako spíš o připomenutí obětí této zákeřné a bohužel doposud nevyléčitelné nemoci. V květnu se podařilo vybrat 1036,- , výnos sbírky putoval do České společnosti AIDS pomoc o.s. 19.5.2010 jeli dobrovolníci z 8. a 9. třídy na exkurzi do Prahy, přímo do Domu světla (centrum preventivně zdravotní a azylové pomoci pro nakažené pacienty) a tam proběhla beseda s panem Martinem Hornychem. Vyprávěl, jak sám přišel k nákaze a také promítal krátký film o pacientech na Ukrajině,dále vyprávěl o tom, jak se chránit před nakažením nebo eventuelně přenosem HIV a AIDS. Beseda to byla velice poučná a myslím, že každý si z ní něco vzal. Odpoledne jsme vyrazili jako na doplňkovou akci ještě do Národního muzea, kde si každý prohlédnul to, co ho zajímalo. Ale téměř každý navštívil výstavu o historii planety Země. Fotografie z Prahy si můžete prohlédnout níže . (Kačka Hnyková)

V Domě světla s Martinem Hornychem

Taky jsme pěkně zmokli

Adéla, Eliška a Kačky v Národním muzeu

Zahrada Domu světla

V květnu se sbírky účastnily Kačka Hnyková a Verča Farská

Čarodějnický rej Dne 27.4. 2010 se ve družině ZŠ Vysoké nad Jizerou konal ,,rej čarodějnic“. Kdo chtěl, mohl přijít v kostýmu, kdo ne, stejně se zapojoval jako ,,čarodějník nebo čarodějnice.“ Žáci první až páté třídy si vyzkoušeli tři kouzla:,,rozvíjející se kytka, létající rozinky a šumící kotlík“. Komu se všechna tři kouzla vydařila, dostal(a) titul ČARODĚJ(NICE) V ZÁBĚHU. Tři kouzla se vydařila všem. Celou akci zařídila paní učitelka Jitka Mládková , která byla převlečena také jako čarodějnice. ,,Reje“ se zúčastnilo 15 dětí a odcházely domů velice spokojené. Vodseďálková Pavlína (5. tř.)

Vánoční besídka v 6. třídě Vánoce jsou už sice dávno za námi, ale přesto si zde krátce připomeneme honosnou besídku pro 2. stupeň, kterou uspořádala 6. třída ve spolupráci s 9. třídou, protože to byla velká akce, kterou by nebylo dobré zde nezmínit. Musím říct, že se šesťákům velice povedla. Dělo se tu spoustu věcí - na začátku zazpívaly děti z prvního stupně pár písniček, pak se malovalo na obličej, někteří žáci měli připraveny přednášky např. o motokrosu, myslivosti, dobrovolných hasičích,...a byla dokonce připravena hra ve stylu RISKUJ (pojmenovaná "JSI CHYTŘEJŠÍ NEŽ ŠESŤÁK?". Besídku moderoval Jakub Zeman z 9. třídy spolu s několika dalšími. Všem, co se na besídce podíleli, patří poděkování, v neposlední řadě také paní učitelce Jeriové.

I koledy se zpívaly...

Co se ještě událo... 10. června 2010 - školní výlet 5. tř. - Harrachov - hornické muzeum, bobová dráha... 8. - 10. června 2010 - školní výlet 8. třída - Boskovice - Westernové městečko a 6.tř. - Rokytnice n. Jiz. Dvoračky 3. června 2010 - školní výlet 1. a 2. tř. - Poniklá Rautis 2. června 2010 - 1. a 2. třída - divadelní představení Cuk a Kuk - Jablonec nad Jizerou 1. června 2010 - Úklid Krkonoš - 5. a 6. tř. 26. května 2010 - školní výlet 3. tř. - Lomnicko - rozhledna Tábor + miniplanetárium 25.-27. května 2010 - Školní výlet 9. tř. - Máchův kraj 20. května 2010 - Hasičský sbor ve Vysokém pro nás přichystal přednášku. Ukázali nám své vybavení, vysvětlili nám jak probíhá zásah, jaká pravidla a bezpečnostní předpisy musí dodržovat, atd. 18. května 2010 - Pohár Českého rozhlasu - atletické závody v Turnově - 2. stupeň 13. května 2010 - fotografování 11. května 2010 - dopravní soutěž - Košťálov - kategorie ml. žáků se umístila na 2.místě, které je postupové do krajského kola 26. dubna 2010 - představení "Zvuky" v divadle Krakonoš dozvěděli jsme se mnoho o šíření zvuku, o záznamových technologiích, o tom, jak se bránit proti hluku a dokonce jsme viděli i pěkný breakdance. Některé dívky si k tanečníkovi došly pro podpis. 21. dubna 2010 - 4. tř. dopravní hřiště Košťálov 20. dubna 2010 - LEPORELO - aktivita postižených spolu 16. dubna 2010 - Návštěva Veletrhu dětské knihy v Liberci - 6. tř. 29. března 2010 - výchovné koncerty 15. března 2010 - bruslení v Lomnici nad Popelkou pro zájemce 4. března 2010 - 6. třída - akce v KRNAPu ve Vrchlabí 19. února 2010 - Hra na soud (8. + 9. třída)

05. února 2010 - Sbírka Labestra (Láska beze strachu) - vybráno 740,- Kč Sbírku zajišťovali Kateřina Hnyková a Tomáš Zelenka z 9. tř. 04. února 2010 - závody ve sjezdu na lyžích, od 13:00 v areálu Šachty 02. února 2010 - závody v běhu na lyžích, od 13:00 v areálu Šachty 01. února 2010 - bruslení Lomnice nad Popelkou 27. ledna 2010 - zápis dětí do první třídy (12:00-16:30 hod.) - okresní kolo dějepisné olympiády v Semilech 25. ledna 2010 - pedagogická rada 18. - 21. ledna 2010 - 7. tř. lyžařský výcvik - běh na lyžích 13. - 15. ledna 2010 - 7.tř. lyžařský výcvik - sjezd Na přelomu února a března také odešla ze školy paní učitelka Marta Hájková. Všem nám tady moc chybí a všichni na ni v dobrém vzpomínáme.

Co ještě bude... 11. června 2010 - Dětské olympijské hry - atletické závody - Turnov 15. června 2010 - Orientační běh ve Vysokém n. Jiz., který měl být na začátku tohoto šk. roku, ale byl kvůli nepřízni počasí odložen - pro celou školu 17. června 2010 - výstup na Kozákov - protidrogová prevence kriminalita PPP Semily - 6. a 7. tř. červen - školní výlet 7. tř. - Harrachov - sklárna, stěna, Mumlavské vodopády 4. tř. - Bozkovské jeskyně, rozhledna U borovice Také by někdy měly být mimořádné situace. O všem vás budou informovat vaši třídní učitelé.

Taky pro vás připravujeme naše závěrečné divadelní vystoupení. Těšte se a držte nám palce, ať se nám povede!

Zapomenutý čert Ukázka hraná 7.třídou od Jana Drdy nese název Dalskabáty, hříšná ves, aneb Zapomenutý čert.Ukázku byla hrána v sedmé třídě pro 2.třídu a paní ředitelku Drahoslavu Nýdrlovou. Kulisy a oblečení jsme si obstarali sami a nikdo nebyl o svoji roli ošizen, protože jsme naši minihru připravili v několika alternacích.Nakonec z těch, kteří se budou ucházet o učinkování v premiérovém představení, vypadl jen Ondra Jech, který si mezitím zlámal nohu.Zase nám ale krásně zahrál strom se sukem, ve kterém si Mates vylamoval rohy. Po třítýdenní přípravě, která obnášela naučit se text (nejhorší), připravit kostýmy a rekvizity a navrhnout scénu, se hrálo i s kulisami. Po společném hlasování hráli premiéru pro diváky: první část - Jana Králíková ( Plajznerka ) a Markéta Josífková ( čert Mates ) druhou část - Michael Chlum ( kovář ) a Tomáš Koucký ( čert Mates ). Vystoupení se jim moc líbilo a všichni doufají, že se podobně hrané divadlo bude opakovat! Jako poslední část této práce se dostavilo malé překvapení.Měli jsme možnost zhlédnout z DVD právě tu „naši“ část záznamu představení této hry, kterou v roce 1999 uvedli vysočtí ochotníci. (M.Plíhalová a J.Králíkova, 7.tř.)

J. Králíková jako Plajznerka, T. Koucký jako Mates a M. Chlum jako kovář

V 1. části si Matese zahrála M. Josífková

A takové byly naše návrhy kostýmů...

Tvorba našich žáků Práce našeho žactva Jak v 8. třídě zkoušeli aliteraci v praxi Malý mýval Michal měl magický mlýn. Mlýn mlel mnoho mlsků, mentosek, mýdel, máku, mosaze. Mouky mlel málo. Mýval Michal měl mnoho milých mývalů. Mývali milovali magický mlýn Michalův. Mlýn měl mnoho místností. Mývali mohli mít mývalí mejdany. Mejdanili, mejdanili, mazlíci malí. (A. Pokorná) Potápník Pepa potopil potápěčku Pavlu, protože plavala pomalu.Proč plavala pomalu?Protože plavala prsa.Proplula průplavem, přeplavala potok, popudila piraně. Piraně Pavle pohryzaly prdelku. Pavla prskala – proč zrovna prdelku? Připlula k pobřeží a Pepa poučoval potápěčku příručkou Potoční potvory. Pavla při pokusu prostudovat piraně pojídala plesnivé pomeranče, přičemž Pepa po Pavle pohazoval přezrálá pomela. Postřeh! Plesk! Pozdě! Pavla píská: Pomoc! Pomela! Po pobřeží poskakoval pavouk, potkal papouška. Pověděl papouškovi příběh o Pavle. papoušek pukal posměchem, převyprávěl příběh potkanovi. Potkan padl překvapením při představě potočních piraní. Prostě pošel posměchem Pavle. (H. Vondrová) Jak to dopadne, když několik lidí dostane za úkol napsat příběh na téma „Jak jsme letěl na cizí planetu“, posuďte sami.

Jak jsem letěl na Mars

Stalo se to jednoduše. Kdysi jsem se zapsal do kurzu o vesmíru, protože mě vždy fascinoval. Chodil jsem tam asi dva roky. V den svých dvanáctých narozenin jsem se rozhodl, že se odhlásím. Ale jednoho dne mě zastihl náš hlavní učitel. Jmenoval se Břečňový, ale kluci od kroužku mu tajně říkali „Břečňák.“„Ahoj,“ pozdravil mě. „Dobrý den,“ odpověděl jsem. „Mám pro tebe výbornou zprávu.“ Už se mnou trhlo, co to bude za hroznou věc,ale spletl jsem se. „Letíš na Mars,“ vykřikl a div se nerozplakal. „J-já?“ otázal jsem se. To snad nemyslí vážně, říkal jsem si pro sebe. „Ano,“ souhlasil, „vyhrál jsi v Hlavní mimozemské komisi. V pondělí si pro tebe přiletí.“„Kdo?“ zeptal jsem se. „Mimozemšťané!“ vykřikl. „A můžeš si vzít někoho s sebou.“ Věděl jsem, co si přeje. Chce letět se mnou.„To je fantastické!“ vykřikl jsem. Musím to říci Adamovi. Poletí se mnou on! V pondělí jsme s Adamem zašli do Sboru vesmírných zaměstnanců v Praze. Vlídně nás přivítali a pověděli nám, že za deset minut startuje raketa. „Už se těším,“ řekl mi Adam, „a děkuji, že jsem mohl jet s tebou.“ „To nic,“ mávl jsem rukou, „ale neděkuj mi. Třeba nás zabijí marťané.“ Oba jsme se tomu zasmáli a jeden z mužů na nás zavolal, abychom za ním šli. „Tady máte oblek,“ oznámil nám, jakmile jsem k němu přišli.Vypadaly velice vkusně. Výbava se skládala z veliké helmy a bílé speciální kombinézy. V pokoji nás nechali převléknout a hned si pro nás došel kapitán osobně. Pro jistotu nám každému dali igelitový pytlík, kdyby se nám udělalo nevolno. Vyletěli jsme specializovaným kosmickým člunem, který jako člun nevypadal ,a vešlo by se do něho sto lidí. Za deset sekund jsme najednou stáli na Marsu, aniž bychom viděli mraky a vesmír.

„To už jsme tady?“ zeptal se Adam. „Nyní nás budete poslouchat,“ promluvil kapitán česky. Svlékl si masku a zjistil jsem, že vypadá jako „Břečňák.“ Ne, byl to pravdu on. Celá krajina, která vypadala jako zemská, se mi znelíbila. „A proč? A co tu děláte?“ zeptal jsem se. „To tě nemusí zajímat,“ řekla letuška. „Ale no tak, Žofie, stejně to už nikomu nepoví. Takže, mimozemšťané mají zlato. Vyměníme ho za vás. Jednoduché.“ Než jsme s Adamem mohli něco udělat, Břečňák něco zamumlal a kde se vzaly, tu se vzaly dva mimozemské oddíly akráčely k nám se zlatem. Vypadaly ošklivě. Každý měl ošklivou scvrklou zelenou kůži a obrovské nosy. Vůbec nevypadali přátelsky. Letuška je pozvala dál a lidé z Marsu nastavili harpuny, které směřovaly na nás. V krku se nám udělal knedlík. Nemohli jsme utéct, křičet ani bojovat. Mohli jsme jen čekat, Byl to sice mimozemšťan, ale vypadal velice přátelsky. Mluvil trochu jinak, než jeho letuška, ale dalo se mu rozumět. „Vjetam vys na našom paluba,“ uvítal nás. „Děkujeme,“ poděkovali jsme. Dali nám rozkazy: „Za celou vaši cestu máme zodpovědnost, takže budete dělat, co vám řeknu.“ Tento pán zase mluvil výborně česky. „My zječínať.“ Po deseti minutách jsme startovali. Museli nás připoutat, abychom nevypadli. A pro až nás probodnou. Čekali jsme a viděli jen triumfální obličeje falešných mimozemšťanů a zlé ufony. Nemohli jsme mluvit, a proto jsme se s Adamem poplácali po zádech. A najednou jsem se probudil. Naše kočka mi spadla z poličky na záda. Nevím, co tam dělala. „Díky, Bože,“ poděkoval jsem. Zdálo se mi to. A jakmile jsem kočku sundal, uviděl jsem výherní kupón. „Vyhrál jsi výlet do vesmíru,“ přečetl jsem. ( M.Chlum, 7.třída ) Objevila jsem novou zemi Můj příběh začal takto. Jednou jsem vyhrála v loterii 40 milionů korun. Rozhodla jsem se pro velký výlet. Neobyčejný! Hned druhý den s batůžkem na zádech jsem odletěla do Indie. Koupala jsem se v řece Ganga a najednou mě něco vtáhlo pod vodu. Letěla jsem tunelem dlouhým několik set mil neuvěřitelnou rychlostí. Asi jsem po cestě ztratila vědomí, protože jsem se probudila, už nevím, kolik bylo hodin, na jedné pláži v malém zálivu, kde mě nejspíš „vyplivlo“ moře. Probudil mě zvuk. Byl to divný zvuk, nemohla jsem ho identifikovat. Asi nějaký pták. Když jsem se rozhlédla, ležela jsem na písečné pláži. Bylo to divné, ten písek byl fialový. Kolem pláže rostou stromy, nebyly to palmy, takové jsem ještě nikdy neviděla. Z dálky vypadají jako jehličnaté, ale z blízka to jsou malé lístky, hebké a vábně voněly. Když se se stromem zatřáslo, padaly z něj fialové kvítky jako déšť. To je sice moc hezké, ale já mám už hlad. Tak se vydám do jakési džungle. Mám štěstí, že je ráno, ve tmě bych nejspíš měla srdce v kalhotách. Ale bůhví, jestli je tu vůbec noc, a tak jsem zvědavá, čím mě tato země ještě může překvapit. Zajímavé-rostou tu jahody, které chutnají jako kiwi, ananas jako kokos a celkově všechny chutě jsou převrácené. Zanedlouho také objevím říčku, vypadá čistě a křišťálově, tak se napiji. Zase slyším ten zvuk. A nemýlila jsem se, opravdu je to pták. Má křídla. Vypadají jako ty lístky ze stromů a také jsou fialová. Dám tomu tvorovi jméno stromo-pták. Co mě ještě zaujalo, je kůra stromů. Je tenká jako papír, ale když se jí snažím velkou silou prorazit, jde to ztěžka. I hlína je fialová. Jdu tedy po cestě zpátky na pláž, abych se vykoupala. Když si hovím v moři, chytne mě do nohy křeč, já se začnu topit a snažím se dostat nad hladinu. Když už mám namále, sáhne pro mě jakási ruka a vyloví mě. Jsem zase v Indii a z té podivuhodné země jsem si odnesla fialový flíček na noze. Malý dárek na památku, abych nezapomněla a jednou tento příběh řekla svým dětem a vnoučatům. O fialové planetě … (A.Havelková , 8.třída )

Jak jsem letěla na Mars Jednou jsme od dědečka dostali nabídku proletět se na jeho nově sestrojených kolech s křídly, která dokáží letět pěkně vysoko a není na to potřeba žádného paliva. Jenom vlastní energie. A tak jsme s Luckou a Káťou souhlasily a řekly jsme si, že by to mohlo být velmi zajímavé dobrodružství. Dědeček říkal, že startujeme v pondělí ve 13:00 hodin. Zkusili jsme se dohodnout se s rodiči, kteří nám to nedovolili, a tak jsme jim utekly. Sbalili jsme si nějaké jídlo na cestu a šly jsme za dědečkem. Ten vytáhl ,,kola'' a mohli jsme letět. Začátek byl složitější. Než jsme se rozjely tak, abychom vzlétly, asi pětkrát jsem s Luckou spadla. Naštěstí jsme nebyly tak vysoko, aby se nám mohlo něco stát. Kátě se to povedlo hned napoprvé, protože se nebála tak jako já s Luckou. Ale nakonec jsme vzlétly. Letěli jsme asi dvě hodiny, ale nám to přišlo jako půl hodiny. O chvíli později se setmělo, až se nakonec udělala úplná tma. Neměli jsme hodiny, ani žádné hodinky a nic nebylo vidět. Mysleli jsme si, že už je noc, a tak jsme se otočili, že pojedeme domů. Jenomže děda zapomněl baterky, a tak jsme bloudili tmou. Nakonec jsme si začali myslet, že jsme ve vesmíru, protože začalo být dusno a pomalu se začalo špatně dýchat. Najednou před námi přelétlo něco svítivého a velikého. Káťa si myslela, že to byl meteorit, ale ono to nehořelo. Vypadalo to, jako rozsvícená lampa, a tak jsme si řekli, že to byl nejspíš nějaký duch, a Lucka na to odpověděla, že to mohla být nějaká halucinace, protože se nám špatně dýchalo a měli jsme málo okysličený mozek. A pak jsme uviděli něco červeného. Byla to zem,kterou obklopovalo moře. ,, Tak mě napadá, že by to mohl být Mars, '' řekla jsem, ale byla normální gravitace. O kousek dál rostlo křoví, a tak jsem si tam uložili kola a vydali jsme se na prohlídku. Děda nám cestou vyprávěl, že zažil a viděl leccos, ale tohle že se mu ještě nestalo. Ušli jsme asi jeden kilometr a uviděli jsme něco neuvěřitelného. Nad zemí se vznášely stromy. Šla jsem blíž zjistit, jak je to možné, že tak najednou je menší gravitační síla, ale na mě působila jako na Zemi. Pak mě napadlo, že ty stromy jsou těžší než já, a tak jsme poprosila dědu, jestli by mě nezvedl, že když budeme těžší, tak třeba taky vzlétnem. Vyzkoušeli jsme to, ale nic se nestalo. Kačka naposled řekla, že tam rostou anti-gravitační stromy. S tím ale zase nesouhlasil dědeček, a tak jsme se zeptaly, proč si to nemyslí, a ten nám odpověděl, ať se koukneme pořádně. Ale ať to bylo, co to bylo, překvapilo to i našeho dědu a toho jen tak něco nevyleká nebo nepřekvapí. Tak jsme asi další půl hodinu studovaly stromy, proč asi létají. Nakonec Lůlu napadlo kouknout se do koruny těch stromů. Zavolala nás, ať se také podíváme, a my jsme ji poslechly a podívaly jsme se: ,,Áááááááá!!!!!!'' vykřikly jsme s Káťou najednou. V té koruně rostly na větvích obrovská křídla.... ,, Takže to není strom, ale nějaký neznámý živočich, na kterém roste...počkat, co to na něm vlastně roste???'' vydechla jsem. Podívali jsme se trochu blíže a dědeček si všiml, že to, co roste na tom stromě, není vůbec ovoce, ale masožravé květy, protože okolo prolétl orel a ten květ ho slupl jako malinu. Nakonec si nás ta divná rostlina všimla..Šla za námi a děda zavolal: ,, UTÍKEJTÉÉÉ!!! Než nás to sežeréé,'' a my jsme ho poslechly. Ale pak se stalo něco, co nikdo nečekal: Ta rostlina na nás začala mluvit lidským hlasem. Zastavili jsme se s otevřenými ústy a zůstali jsme stát jako přikovaní. Ta rostlina nám pověděla, že se jmenuje Bios Lettum. Zeptala jsem se, co vlastně jí, a ona mi odpověděla, že ptáky jménem Hypnósové, kteří jedí všechno, na co přijdou. ,,Takže to nebyli orlové?!?'' zeptal se děda s údivem. ,,Ne,'' odpověděla Bios. Měla takový příjemný až zpěvný hlas. „A jak loví svou kořist???'' zeptala se Káťa a Bios se pustila do vyprávění, že nejprve svou oběť omámí svým krásným zpěvem a pak tu kořist sežere zaživa. ,, Jak může to nechutné zvíře ,,krásně zpívat,,???!!??''zeptala jsme se s údivem velmi hlasitě a Káťa mi na to řekla, že to je normální. Když jsem tak koukala na tu přerostlou létající masožravou kytku, začínala se mi líbit. Opravdu byla nádherná. Potom se Bios zeptala nás, co jsme zač, že nikoho takového v životě neviděla. My jsme se dali do vyprávění. Bios měla moc otázek, a když jsme jí odpověděli na všechny, rozloučili jsme se a šli jsme si prohlížet ten podivný kout dál. Dále jsme tam našli nádherný zámek, který byl postavený jen z kmenů.

,, To je nádhera!!'' vydechli jsme všichni najednou. Tak jsme se šli podívat dovnitř. Žilo tam spousta podivných bytostí: různí skřítkové, elfové, minidráčci, různí lidé s hlavou nějakého zvířete a dokonce měli i krále. Tedy vlastně královnu: byla to malá spící holčička. ,, Jak může mít tolik lidí jako královnu jenom takhle malou holčičku???!???'' zeptala jsem se a královnička se probudila a pověděla mi s úsměvem, že není tak malá, a tak mladá, jak si myslím. Podobu prý může měnit, kdy chce a jak chce, a nakonec mi pověděla, že ona není ta pravá královna. ,, A tak kdo tedy??'' zeptala jsme se. ,, Zkus nad tím trochu sama zapřemýšlet,'' odpověděla mi. Jenom jsem kroutila hlavou, a když jsem se otočila, že se zeptám dědečka, co si o tom myslí, nikdo tam nebyl. Najednou jsem stála sama s tou takzvanou královnou a všude nás obklopovalo šero. Pomalu svítalo a královna pomalu mizela, až zmizela definitivně. Ohlédla jsem se okolo sebe: vedle mě stála Lucka s Káťou a za mnou babička s dědečkem. ,, To bylo krásné zatmění slunce, že jo holky?'' zeptal se dědeček a já jsem si uvědomila, že královnou toho svého Marsu jsem byla vlastně já sama. Že jsem si to jenom představovala, když jsme koukali na to krásné zatmění slunce. Potom jsme si tuto představu přepsala na kousek papíru jako pohádku a pojmenovala jsem si to: ,, Jak jsem letěla na Mars''. ( H.Vondrová, 8.třída )

Zábava Perličky z našich lavic Pěstitelství – 6.tř. Význam půdy – půda je stálým bydlištěm pro rostliny. Půda je součástí rostlin. Jak dělíme hnojiva : Hnůj = tráva. Český jazyk Připomněli jsme si slavné Smetanové opery. (8.tř.) Abonenti – diváci, co povzbuzují herce při představení. (7.tř.)

NAJDI ROZDÍLY (autoři obrázků jsou žáci 6. třídy, kreslili je o informatice)

Procvičte si hlavičky... Vyplňte si tyto křížovky a procvičte si němčinu či angličtinu. Poznámka: písmeno CH vepisujte do dvou čtverečků jako C a H ! německá anglická

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15.

ukrást červená karkulka prst (u ruky) píchnout se čarovat, kouzlit zlatý studna odměna tisknout husa dále přemýšlet světlo kopec, pahorek perník (ne pervitin :-))

Poznávačka - co je na obrázku Poznáte, co je na těchto obrázcích? Můžete psát tužkou tipy třeba na poslední stránku na volný prostor (nekoukejte do řešení:-))

a

1. loď 2. provaz, lano 3. stahovat (z internetu) 4. karta 5. auto 6. slon 7. nabíjet 8. nikdy 9. vylepšit 10. plný, naplněný

b

Technologie Solární energie - řešení či problém? Solární energie zažívá v dnešní době obrovský rozmach, a to i v České republice. Mnoho lidí si instaluje solární panely na střechy svých domů, protože elektřina vyrobená tímto způsobem je velmi ceněná. Co je solární energie a jak to funguje? Solární (sluneční) energie je, jak už název napovídá, energie slunce. Slunce je opravdu silný zdroj energie, bez něho by nebyl život na Zemi. Jsou dva způsoby, jak vyrobit elektřinu ze sluneční energie. První a rozšířenější způsob je pomocí solárního panelu osázeného polovodiči (O polovodičích se budete učit o fyzice v učivu o elektřině). Pokud na panel dopadá sluneční malý solární panel světlo, panel "vyrábí" elektřinu, kterou lze po jistých úpravách hned využívat (proud solárního panelu je stejnosměrný, v distribuční síti je střídavý). Druhý způsob je výroba pomocí tzv. termočlánku. Sluneční světlo se soustředí do jednoho bodu. V tomto bodu je velmi vysoká teplota a pokud je světlo soustředěno na termočlánek, vzniká v něm elektřina. Problémy se solární energií Solární energie je jedním z šetrných způsobů výroby elektřiny. Jednak nevznikají žádné jedovaté látky jako třeba v tepelných elektrárnách, jednak je to nevyčerpatelný zdroj energie (pravda, slunce taky jednou zhasne, ale to bude až za pár miliard let). Ale přesto se vyskytují problémy. Účinnost solárních panelů je sice jen asi 10 % ale přesto dochází k přetěžování distribuční sítě. Solární elektrárny totiž nejdou dobře regulovat, takže když svítí slunce, vyrábějí moc elektřiny a síť je přetížená. Řeší se to sice tak, že se vypínají tepelné elektrárny, ale vypnout takovou elektrárnu není snadné. Další problém je, že plocha zastavěná Jak už bylo zmíněno, majitel soukromé solární elektrárny dostává za vyrobenou elektřinu hodně peněz. Asi 12 Kč. Majitelé vodních elektráren moc rádi nejsou, protože dostávají mnohem méně. Proto se to teď už začíná omezovat. Solární boom Hodně lidí si v dnešní době pořídilo solární elektrárnu. Díky vysoké výkupní ceně elektřiny je návratnost jen pár let. Například jedna solární elektrárna o max. výkonu 17 kWh stojí i v Roprachticích. Další využití solárních panelů Solární panely mají i jiné využití. Známé jsou zahradní solární lampy. Malý solární panel přes den nabíjí akumulátory. V noci lampa svítí. Solární panely jsou zabudovány i v některých mobilních telefonech. Když se vám vybije baterie, stačí dát mobil chvíli na sluníčko a můžete ho Solární elektrárna o výkonu 17 kWh zas používat. Existuje i solární kufřík vybavený na bocích na střeše stodoly solárními panely. Uvnitř je akumulátor, který se pomocí panelů nabíjí. S tímto kufříkem si můžete nabít mobil, notebook, MP3-ku či jiné drobné spotřebiče. Závěr Solární energie je, jak již bylo zmíněno, ekologický zdroj energie a já sám tomu fandím. Ale vše se musí uvážit. Hlavně by se měla zmodernizovat rozvodná síť. Není dobré, když vyřešením jednoho problému vznikne další...

U borovice - co je nového... Hned na začátku se musím omluvit za tiskovou chybu, která nastala v minulém čísle Školního větrníku. U borovice se píše s malým b, nikoliv s velkým. Podle Pravidel českého pravopisu se od reformy pravopisu v roce 1993 se první písmeno po předložce píše velké, zde je tomu ale jinak. U borovice se vždy i na starých mapách psalo malé b. Je sice pravda, že i staré názvy se po reformě uvádějí s velkým písmenem po předložce, přestože se před ní psaly s malým, ale já bych to nějak nedramatizoval. Pro lidi, co teď svírají pěsti a říkají si, co to je za hrubé porušení pravopisu mám vzkaz: nemá cenu řešit velké nebo malé písmeno, rozhledna je pěkná, a je jedno jestli s velkým či malým b. Správný název tedy je rozhledna U borovice. A teď tedy co je tu nového. V minulém čísle jsme vám slíbili, že vás budeme informovat o novém dění na rozhledně. Tak tedy: je zde udělané parkoviště a staví se zde malý bufet. Ještě budou nové dveře a na nich bude pěkná kovaná mříž (zatím jsou dveře provizorní). A co se týká vystřihovánky, kterou jsme otiskovali v minulém čísle, tak ta už se prodává za 20 Kč. Uvažuje se ještě o omalovánkách pro děti a o turistických známkách. Rozhledna je zatím otevřená o sobotách a nedělích od 9:30 do 17:00 hodin. Vstupné je 20Kč, děti do 15 let zdarma. www.uborovice.cz

------------------------------------------------------------------------------------------

Přejeme vám všem krásné prázdniny a dobré známky v nadcházejícím školním roce 2010 2011 Redakce Školního větrníku