2010

fchodoviny ZPRAVODAJ FARNOSTI CHODOV • PRAHA

„Příchod průvodu Tří králů vzbudil v Betlémě veliký rozruch. Mnozí lidé litovali toho, že Josefovi neposkytli přístřeší, jiní krále pomlouvali, že jsou dobrodruzi a blouznivci, jiní spojovali jejich příchod s řečmi o obdivuhodném zjevení, které měli pastýři...“ A. K. Emmerichová

2/ 2010

2

Ž IVOT FA R N O S T I

FCHOD OVI NY

Y B Ž B É U O L K H S O S K T S Ě D DĚT V listopadu začaly probíhat dětské bohoslužby. Děti během bohoslužby slova odcházejí na svou „dětskou promluvu“ do klubovny v suterénu KCMT, kde je jim přečteno evangelium a pro ně přijatelnou formou přiblížena některá z pravd naší víry. Děkujeme paní Vlastě Hamalové, která se této služby ujala a navázala tak na několik let přerušenou tradici. Pamětníci si jistě vybaví stan sv. Pavla na bývalém parkovišti u kostela sv. Františka z Assisi a děti odcházející na svůj program do kostela. Byl jich celý průvod a dodnes na to vzpomínají. (V bývalém Křesťanském centru v Modletické ulici byly děti oslovovány Radkem Tichým přímo během mše.) Štafetu teď přebírají některé maminky pod vedením pastorační asist. Romany Kralevy, které se budou po dvojicích střídat. Zajímal nás názor některých účastnic těchto dětských programů. Otázky na účastnice dětských bohoslužeb: 1. Účastnila jste se se svým dítětem dětských bohoslužeb? 2. Jak je hodnotíte vy a jaký ohlas mají u vašich dětí? 3. Uvítala byste jejich pokračování? 1. Ano. 2. Kladně, děti si z nich též odnášejí více informací z praktických ukázek, než jen z kázání při mši v kostele. 3. Pokračování bych uvítala, ale nejsem si jistá, zda v této podobě. Vzhledem k nedostatku katechetů mezi rodiči bych preferovala skutečné zařazení dětské bohoslužby do pravidelného programu nedělních bohoslužeb. Pavla Zavadilová 1. Účastnila jsem se asi 3 nebo 4. 2. Bohoslužby slova pro děti byly předem při-

pravené včetně obrázků pro děti, vystříhaných srdíček apod. Naše dvouletá Anička si je, myslím, oblíbila. Překvapila mě, když si doma zpívala kousek písničky z dětské bohoslužby. Pro mě, jako rodiče, byly dětské bohoslužby inspirací k dalšímu povídání s Aničkou. 3. Určitě. Ještě bych chtěla poděkovat všem, kdo se na přípravě a vedení dětských bohoslužeb podílejí. Hanka M. „Zavedení programu pro děti během části mše sv. jsem opravdu s nadšením uvítala. Se svými dětmi (3 a 5 let) jsem se několikrát zúčastnila a všichni jsme byli velmi spokojeni. Něco takového, ne-li rovnou mše svaté pro rodiny s dětmi, jsme v naší farnosti, umístěné na sídlišti a s velkým podílem mladých rodin, hodně postrádali. Myslím si, že naši nejmladší křesťané si zaslouží podání radostné zvěsti na jejich myšlenkové úrovni a v příjemné atmosféře, aby na nedělní mši svatou s rodiči nechodili jen z donucení. Děkuji Vlastě Hamalové za iniciativu a její pokračování uvítám.“ K. J.

FCHOD OVI NY

Milí farníci, prožívali jsme tajemství vtělení Božího Syna jako projev Boží lásky. Protože Bůh tolik miluje svět, tak nám seslal svého jednorozeného Syna, aby žádný, kdo bude v Něho věřit nezahynul, ale měl život věčný (por. J 3.16). Bylo to krásné vánoční období, kdy jsme byli obdarováni tím nejvzácnější darem – Ježíšem Kristem. Při té vzpomínce jsme se také my lidé vzájemně obdarovávali dárky, jako projev naší lásky vůči těm, které máme rádi. Než vstoupíme do nového období církevního roku, tak nám církev nabízí čas radování, karnevalu a masopustu, abychom následně Popeleční středou vstoupili do doby postní, která je pro nás příležitostí vyjádřit náš vztah k Ježíši Kristu. Budeme mít možnost vyjádřit své svědectví víry v Ježíše Krista zamyšlením se nad pravou podstatou Jeho příchodu k nám. Zda-li pro nás byly Vánoce pouze povrchní záležitostí, co se týče dárečků, krásného stromku a pohodové nálady v kruhu svých blízkých, či sku-

S LOVO N A Ú N O R

3

tečným přijetím Ježíše Krista do našeho života spolu s Jeho posláním. Právě v postní době se má uskutečnit naše proměna. Ústy proroka Joela (2.12) k nám mluví Bůh: „Navraťte se ke mně celým srdcem, v postu, pláči a nářku. Roztrhněte svá srdce, ne oděv, navraťte se k Hospodinu, svému Bohu, neboť je milostivý a plný slitování, shovívavý a nejvýš milosrdný.“ Liturgie postní doby nás vede k vnitřní duchovní obnově a vybízí nás k větší soustředěnosti, sebeovládání, kajícnosti a ke smírnému odčiňování hříchů. Křesťan, konající pokání za hříchy, se připodobňuje Kristu, který obětoval svůj život jako výkupné za hříchy všech lidí. Vtělením Ježíše Krista do našeho života jsme se s Ním stali jedním společenstvím a tak svatost jednoho je dobrodiním i pro ostatní a hřích jednoho škodí i druhým. Podivuhodnými zbraněmi proti zlu, které nás odděluje od Boha, jsou modlitba, půst a almužna. Kéž je tato postní doba pro nás časem vnitřní proměny, očisty a osvobozením od toho, co nás spoutává. P. Antoni Kośmidek

SLOVO R E DAKCE Milí přátelé a čtenáři Fchodovin, v tomto měsíci si na svátek Panny Marie Lurdské (11. února) připomínáme naše nemocné. Přinášíme vám svědectví dcery naší nedávno zesnulé farnice, která, také díky přátelům a kněžím naší farnosti, statečně nesla svou nemoc až do konce. 17. února Popeleční středou začíná postní doba. Dříve mi toto období připadalo chmurné a moc jsem se na něj netěšila. Říkala jsem si: zase si musím něco odříkávat, raději se moc neradovat atd. Ale to už neplatí. Docela se na tuto dobu těším. Těším se na to, že budu „přinucena“ si více číst Písmo (loni to byly Pavlovy listy) a také se těším na úryvky, které přináší další část naší celoroční duchovní obnovy. Nedávno, asi díky mé delší dobu trvající únavě, mi přišlo, že je život tak těžký. Člověk se snaží najít štěstí, radost, pokoj, ale stejně se vyskytují překážky, které to kazí. Pak jsem si přečetla (znovu přečetla) v lednovém čísle Fchodovin z 1. části duchovní obnovy verše z Janova evangelia (J 10.10b–11): „…aby měly život a měly ho v hoj-

nosti. Já jsem dobrý pastýř. Dobrý pastýř položí svůj život za ovce.“ Co to? Ono to může být jinak? Mohou být těžkosti a přitom můžeme mít život v hojnosti? Určitě se tím nemyslí hojnost materiální, ale život v blízkosti Boha, dárce pokoje, radosti, kterou svět vzít nemůže, v blízkosti Boha, který za mě položil svůj život. To mě zase vrací zpátky k rozjímání nad významem postní doby. Kdy více, než právě v tomto čase, máme příležitost k většímu rozjímání nad utrpením a smrtí Pána, nad jeho výkupnou obětí za naše hříchy? Přeji Vám i sobě, ať nás postní doba vede k tomu, abychom slova Písma brali vážně. Ať uvěříme Bohu, že nás má rád od věčnosti, chce pro nás život v hojnosti, je nám Otcem, je připraven pomáhat a je s námi. Katka Ještě se na vás obracím s prosbou. Chci, aby náš časopis byl o nás; pište mi, prosím, svědectví ze svého života s Pánem. Myslím, že každého z nás se Pán dotýká, každému pomáhá. Nebojte se nad tím zamýšlet a pak i podělit. Děkuji.

4

Ú VA H A

í m o Svěd e j e n a š s ka e í p í ž d

Jistě je krásným dárkem k Vánocům dobrá kniha. A takový milý dárek oslovuje mé nitro, dává inspiraci k zamyšlení. Kniha s titulem „Normální je věřit“ od Marie Svatošové. Kniha s otázkami, které si kladou mnozí lidé dnešní doby. Co je normální? Kdo je normální? Kdo to určuje? Většina? Veřejné mínění? Statistika? Jistě pro nás křesťany je normální věřit, nevěřit je nenormální. Ale jak často nejsme schopni vydávat opravdové svědectví, že jsme křesťané, že žijeme křesťanský styl života každý den, v rodině, ve škole, na pracovišti, ve společnosti. Jak je to určitě náročné, když mnozí kolem nás kroutí hlavou, jak je možné v dnešní době věřit v Boha, že je to nenormální.

Materiální svět nás obklopuje, peníze, zboží, kult sexu, kariéra, cestování, jen užívat si života, to je normální. A znovu otvírám ten krásný dárek. Nevědomost hříchu nečiní. Někoho vědomě popírat nemůže ten, kdo o něm v životě nic neslyšel. Kdo z nich ví, že Bůh je láska, že Ježíš je cesta, pravda a život, že je světlo světa a ten, kdo ho bude následovat, nebude chodit ve tmě. Kdo ví, kolik mučedníků vydalo svědectví o své víře v Boha. Tady je spíše problém nás křesťanů než kohokoliv jiného. Většina lidí kolem nás více či méně uznává, že „něco“ nad námi být musí. A když mají nějaké své problémy, jsou ochotni připustit i existenci Boha Otce, a dokonce se k němu modlí. Často vůbec netuší, že je také jejich Spasitelem, že je také miluje. Ale kdo za to může?

FCHOD OVI NY

Oni nebo my, kteří Boha známe, kteří jsme byli vybaveni Duchem svatým právě proto, abychom jim o Bohu slovem i životem svědčili? Určitě důležité otázky do našeho nitra, do našeho svědomí. A tak ještě jednou ta inspirující knížka. „Kdo to tu mluví?“ ptám se řidiče v autě. „Přece džípíeska.“ Viděl můj nechápavý pohled a pokračoval: „Píše se to GPS a je to družicový systém, který ti určí polohu kdekoliv na Zemi i nad Zemí. Do téhle mašinky jsem zadal cíl a ona nás naviguje.“ Opravdu: „Na kruhovém objezdu pokračujte rovně, za 200 metrů odbočte vpravo…“ Zapovídali jsme se a neodbočili. GPS pohotově nabídla náhradní řešení a bezpečně nás vedla k cíli.“ Bible je takový autoatlas, v němž všechny cesty vedou do nebe. Bůh ale nemůže nikoho donutit, aby jí četl. A jsou i lidé negramotní, kteří neumí vůbec číst. A co ti, kteří žili dříve, než bylo písmo na papíře? I na ně Bůh myslel, když do lidských srdcí vložil svědomí jako GPS. S předem nastaveným cílem i s možností náhradních řešení pro případ, že ve své neposlušnosti nebo nevědomosti špatně odbočí. Svědomí, úžasný vynález! A tu je před námi nesmírně důležitá otázka. Co je to svědomí? Svědomí je náš vnitřní hlas, který nám pomáhá rozpoznat co je dobré a co je špatné. V případech budoucího jednání vystupuje svědomí jako poradní nebo odmítavý soud. Svědomí před činem je rozhodující pro mravní hodnotu jednání. Jistě to zažil každý z nás, i když každý třeba při jiné příležitosti, a každý to pociťoval trochu odlišným způsobem. Máte nutkání, chuť či touhu něco

FCHOD OVI NY

udělat, ale někde ve vás něco se ptá, zda je to tak správně, zda to takhle opravdu chcete. Každý jsme jinou osobností, a tím pádem i každý nad určitou situací přemýšlíme úplně jinak. Záleží na mnoha různých aspektech, jak k nám svědomí promlouvá a jak moc nás před činem ovlivní. Záleží jistě na výchově, na prostředí, ve kterém jsme vyrůstali, na rodičích i učitelích, přátelích a zejména na sebevýchově, našich poznatcích a zkušenostech. Jde o kvalitu našeho svědomí. Svědomí je třeba stále kultivovat, zušlechťovat. Zkvalitňovat četbou Písma sv., modlitbou, dobrým vztahem k Bohu, ke svým blízkým, vůbec ke všem lidem. Je to postup správný a normální, důležitý ke klidu a pohodě v našem nitru. Svědomí, které vám radilo před činem a které jste neuposlechli a čin vykonali. A teď? Mohou nastat dvě situace. Svědomí vám tento čin schválí, anebo, což bývá častější, vás bude za čin „trestat“ formou tzv. černého svědomí či výčitkami. Každý se s určitou situací vypořádává jinak. A je dost možné, že někoho něco jako „svědomí“ nikdy netížilo a třeba ani nikdy tížit nebude. Takový člověk

Ž IVOT FA R N O S T I

5

by byl bez citu a lásky. Ale do hlavy nikomu nevidíme, tak nemůžeme soudit. Pán Ježíš říká: „Nesuďte a nebudete souzeni.“ Spíše jsme stále vybízeni: „Čiňte pokání a věřte slovům evangelia.“ Zpytujte své svědomí! Ať naše první otázka nezní: „Co je zakázáno?“, ale ptejme se především: „K jakému životnímu úkolu mě Bůh stvořil? Jak má můj život podle Boží vůle vypadat? Co ode mě Bůh čeká?“ Při zpytování svědomí nemá křesťan před sebou sbírku zákonů, ale živého Boha. Cílem zpytování svědomí není najít na sobě co nejvíce chyb, ale poznat, jak mám žít a jednat… Zpytování svědomí je důležité pro růst křesťanského života. A jistě každý člověk touží po kvalitním životě, a to je určitě normální. A my víme, že nejsme osamoceni, neboť Ježíš i nám říká: „Já jsem s vámi po všechny dny až do konce světa.“ A to je jistě úžasné, že Ježíš jde s námi v každé chvíli života, v bolestech i radostech. On je naší jedinou nadějí. Vyjděme mu vstříc stylem svého života, čistým svědomím. Rozhodni se, jít za Ježíšem, je to opravdu normální, spolehlivé a bezpečné. Uvidíš sám! Váš jáhen Pavel Urban

Svátost křtu v roce 2009 přijali 28. 2. Karolína Anna Kováčová 28. 3. Karel Radoslav Havlíček 29. 3. David Novák 29. 3. Zdeňka Ludmila Gabrielová 27. 6. Matyáš Rohn 2. 8. Eliška Nováčková 25. 4. Jakub Jan Lukeš 8. 8. Denis Kučera 12. 4. Lukáš Furian 5. 9. Šárka Barbora Maráková 12. 4. Šimon Vobořil 20. 9. Filip Břečťan 2. 5. Jiří Vojtěch Jílek 20. 9. Marek Břečťan 31. 5. Alžběta Friedová 11. 10. Laura Magdalena Petrovic 21. 6. Eliška Alžběta Koldová

17. 10. Tomáš Vít Bláha 25. 10. Matyáš Benda 25. 10. Vlastimil Václav Benda 25. 10. Zuzana Terezie Štěchová 25. 10. Silvie Sušková 1. 11. Matěj Kučerák 28. 11. Tomáš Kysela 29. 11. Nela Votýpková 29. 11. Jaroslav František Votýpka 29. 11. Soňa Božena Pavliňáková FOTO: JAROSLAV HODÍK

6

V E R T I K Á LA

D U C H O V N Í

FCHOD OVI NY

O B N O V A

2. část ÚRYVKY Z PÍSMA PRO MODLITBU NA TENTO MĚSÍC:

„Nebo já Hospodin jsem tvůj Bůh, Svatý Izraele, tvůj spasitel“ Bůh, který je ti otcem (ale i matkou), miluje tě zcela osobně. „Neboj se, já jsem tě vykoupil, povolal jsem tě tvým jménem, jsi můj… Protože jsi v mých očích tak drahý a vzácný … protože jsem si tě zamiloval.“ (Iz 43, 1-4) V tomto měsíci ti chce Bůh nechat zakusit v plné hloubce znova svoji něžnou lásku. Musíš zakusit zcela osobně jeho milující péči, bez ohledu na to, jak se cítíš malý a slabý. Při křtu ses stal Božím vyvoleným dítětem, to ti říká víra. Proto smíš mít absolutní důvěru, že tě Bůh miluje takového, jaký jsi – s tvými dary, ale i s tvými slabostmi. Bůh, který tě miluje, má pro tvůj život plán. Především tě chce proměnit do podoby svého milovaného Syna. Jsi-li opravdově připraven podobat se Ježíšovi, pak mluv nyní k Bohu a řekni mu těmito nebo podobnými slovy: „Nebeský Otče, mám hlubokou touhu dosáhnout nového vztahu k Tobě. Ano, toužím po novém životě, který mi slibuješ. Prosím Tě, změň můj život a dej mi sílu, abych se stal aspoň trochu podobnějším Ježíšovi, Tvému milovanému Synu. Abych Ti ukázal, že to míním vážně, slibuji Ti, že budu dělat všechno možné, abych se s Tebou denně setkával v modlitbě (aspoň 15 minut). Nebeský Otče, jsem přesvědčen o tom, že mi chystáš mnoho milostí. Děkuji Ti a velebím Tě za lásku, kterou mi dáváš!“

1. týden Máš-li před někým strach, pak nemůžeš toho člověka milovat. V 1 Jan 4,18 čteme: „Láska nezná strach, dokonalá láska strach zahání.“ Totéž platí pro náš vztah k Bohu. Dokud máš před ním strach, nemůže tě jeho láska zcela zasáhnout. A On by tě chtěl přesto tak milovat. Znovu dosaď své jméno na místo Jákob a Izrael a poslouchej, co Bůh říká tobě osobně. (Iz 43,1-5) Pravděpodobně byly ve tvém životě chvíle, kdy jsi byl Bohu nevěrný. Ale On je věrný vždy. „Věčnou láskou jsem tě miloval, proto jsem ti tak dlouho zachovával věrnost,“ říká ti Bůh dnes a dále: „Proto bije srdce mé pro tebe.“ Opět jsi považován za Izraele a Efraima. (Jr 31,1-14, Jr 31,20-22) 2. týden Nejjednodušší způsob, jak získat Boží lásku, je vzdávání chvály. Pokus se chválit Boha, který se o tebe otcovsky i mateřsky stará, v následujícím žalmu. (Ž 103,1-22) Bůh tě miluje takového, jaký jsi, nikoli proto, že jsi ctnostný nebo dobrý, nebo že chodíš každou neděli do kostela. Miluje tě ve tvé slabosti, s tvými bolestmi, obtížemi a utrpením. Miluje tě také s tvými schopnostmi a talentem, s tvými radostmi a úspěchem. Bůh tě miluje, jako miluje matka své dítě, jen ještě mnohem více. (Iz 49, 8-16) 3. týden Bůh – matka? Proroci to nemohli lépe vyjádřit, že nás Bůh miluje a stará se o nás. „Vzal jsem tě do svého náručí a vyzdvihl na svou tvář,“ to ti říká Bůh. Představ si, jak nyní Bůh klade kolem tebe své paže a v lásce tě k sobě přitahuje. (Oz 11,1-9) 4. týden Bůh není někdo, kdo žije daleko od tebe. Je ti zcela nablízku. Je v tobě. Vědomí této Boží přítomnosti může být zcela uchvacující. Daniel to

FCHOD OVI NY

zkusil. Dnes smíš být Danielem a slyšet stejná slova, která slyšel on: „Neboj se, muži (ženo) milovaný (-á) Bohem.“ (Da 10,4-19) Bůh tě ve své lásce promění a tvůj život obnoví. Raduj se z Boha, jako On se raduje z tebe a jeho láska k tobě znovu vzplane. (Sofoniáš 3, 14-20)

SVĚDECTVÍ

7

Bůh Starého zákona je tentýž, kterého nám Ježíš ukázal jako „Abba“, jako „tatínka“. K tomuto Bohu se modlíme „Otče náš…“. Na konci tohoto měsíce má naše srdce přetékat radostí, neboť „Bůh svět a mne – tak velice miloval…“ (srv. J 3,16)

P. Ernst Sievers, W. V., Život v Duchu

Vzpomínka na Růženu Blažkovou 12. prosince 2009 odešla z tohoto pozemského světa naše milovaná maminka a babička. O týden později jsme se s ní rozloučili v kostele a na hřbitově v Kunraticích, kde naše rodina strávila po revoluci patnáct let. Poslední dva roky jsme pak bydleli na Jižním Městě, kde se maminka nadšeně zapojila do nového křesťanského společenství a během krátké doby si zde našla přátele. Maminka bojovala dlouho (a ne poprvé v životě) se zákeřnou nemocí, takže její odchod byl očekávaný, ale stejně nás ve výsledku zasáhl bolestně. Jediné, co nám může být útěchou je, že maminka je už u Pána, na místě lepším, než je toto. Dočkala se ještě prvního vnoučete, Adámka. Právě v ten samý týden, kdy jsme se dozvěděli, že miminko čekáme, mamince byla diagnostikována rakovina plic s velice špatnou prognózou. Považuji to jednoznačně za Boží řízení – maminka potřebovala do budoucna psychickou oporu, a naše rodina také. Další podstatnou věcí bylo, že jsme mohli být s maminkou po celou dobu doma, ve chvíli, kdy nám v nemocnici oznámili, že veškeré možnosti onkologické léčby byly vyčerpány, a že zahajují léčbu paliativní. Začali jsme jednat s občanským sdružením Cesta domů, vzali si ji z nemocnice, a vydali se tak na cestu domácího hospice. Podmínkou je, že jedna osoba má nemocného trvale pod dohledem – což jsem vzhledem k mateřské dovolené mohla být já, odpoledne zase pečoval o maminku bratr, který se vracel z práce. Pořád měla tedy kolem

sebe své děti, vnoučka a částečně i mého manžela, který za námi jezdil, a někdy i v bytě přespával. Kromě nejbližší rodiny navštěvovali maminku její bratři a další příbuzní, kamarádky a farníci jak z Kunratic, tak z Jižního Města, a v neposlední řadě místní duchovní – otec Antonín a otec Michal. Spousta lidí nejen přicházela, ale i se za maminku modlila. Nikdy nebudu moci všem dost poděkovat. Lékaři, sestřičky a dobrovolníci z Cesty domů jsou povětšinou věřící osoby (a i pokud nejsou, vykazují všechny rysy křesťanského přístupu k nemocným). Bez jejich pomoci by byla péče o nemocné v tomto stádiu nemoci velmi obtížná. Jsem ráda, že maminka mohla prožít alespoň část života zde, poblíž Komunitního centra. Každý den opakovala, jak je ráda, že má po přestěhování do nového bytu opět kostel „za humny“ a může chodit na mši i v týdnu, i když není zrovna fit a za každého počasí… a že tam našla milé lidi. Markéta Bauerová

8

F O T O R E P O R TÁ Ž

FCHOD OVI NY

Ohlédnutí za návštěvou

Zahájení mše svaté

Autor křížové cesty a obrazu Panny Marie ak. mal. Pavel Šlegl

FCHOD OVI NY

F O T O R E P O R TÁ Ž

pana kardinála v KCMT

Hezké slovo jsme mohli zaslechnout od radního Magistrátu a zastupitele MČ Praha 11 Milana Pešáka

Pan Kardinál při debatě s farníky

Slavnostní setkání doprovodil soubor korejské komunity

9

10 S C H O LA

FCHOD OVI NY

... aby se nám po cestě k Bohu lépe kráčelo Milí přátelé! Myslím, že všichni, co se teď chystáte přečíst tento článek, víte, že v Komunitním centru je pár lidí, kteří si říkají schola, ale možná, že většina z vás neví více. Pokusím se vám tedy těchto pár lidí a jejich práci přiblížit. Bude to rok, co jsme při jednom konkrétním setkání mluvili o tom, že máme ve farnosti dva bohoslužebné prostory, několik nedělních mší sv., o Velikonocích budou dvoje obřady…, ale je jen jedna schola, které by při snaze posloužit na všech slavnostnějších bohoslužbách někdy pomohlo „se rozkrájet“, ale někdy ani to ne. Co s tím? Celkem logicky se nabízela cesta založení druhé scholy. Doufala jsem, že se kvůli tomu schola od sv. Františka opravdu „nerozkrájí“, neboli, že případným přemístěním některých členů, kteří třeba raději chodí do Komunitního centra, utrpí jen málo citelné nebo žádné ztráty. „Rozkrájení se“ se nekonalo a za to jsem upřímně ráda. Když byl tedy jeden potencionální problém vyřešen, zdálo se, že vznik druhé scholy nepřinese žádné další větší problémy, vždyť přece do „kácéčka“ chodí hodně lidí, a tudíž je mezi nimi i hodně zpěváků. A ejhle, za necelý rok, co se snažíme spolu zpívat, nás po nějakém tom přílivu a odlivu, který je normální, není více, ale snad ještě méně než na začátku. Pominu-li na tomto místě rozebírání hranic a neschopností „šéfky“, (doufám, že se mi z milosti Boží podaří hranice nejen muzikálních schopností aspoň trochu rozšířit; apropó: hlavy netrhám:-), kde je ještě chyba? Promiňte, že mě malý počet zpěváků tlačí natolik, že místo prostého sdělení o části života naší farnosti, z toho dělám agitační článek, ale je to tak. Ano, v některých případech platí, že „méně je více“ a že „nezáleží na kvantitě, ale na kvalitě“. Přesto si neodpustím nějaké to „ale“. První Ale : Liturgie je dar. Má to být setkání s naším Otcem, Pánem, nejvýš Dobrým a Krásným… Liturgie je věcí každého z nás… Prosím, přijměme pozvání na spolutvoření této slavnosti! Mnozí se zapojujete jinak, tak jak je vám vlastní. Bohu díky např. za všechny pomocníky s dětskou bohoslužbou slova… Přesto věřím, že farnost má v mnohých dalších poklady, o kterých ještě netuší. A to je přinejmenším škoda.

Druhé Ale: V malém množství zpěváků se mnoho krásných věcí prostě nedá dělat. Navíc celkem logicky pražáci na víkend ujíždívají jinam a budiž jim to přáno. Pro scholu to však často znamená, že se na zkoušce sejdeme 4 a to ještě samé ženy. Přes všechnu naši ženskou šikovnost a flexibilitu zůstává pravdou, že mužský hlas je mužský hlas a je ženou nenahraditelný. (Vážení mužové, čtete dobře?! Jste nenahraditelní!!! -) Pozn.: Touto výzvou mužům nechci brzdit další ženy v chuti začít chodit do scholy! Třetí Ale: To vyplývá z druhého. Někdy se trochu bojím, že ti, kteří chodí, budou otrávení z toho, že se to moc nikam nehýbe a přestanou postupně chodit. A to mi přijde taky škoda. (Další Ale si odpustím-) O co nám tedy vlastně jde a co pro to děláme? Jak už vyvstává ze zmínky o liturgii, jde nám o drobné přispění ke společnému slavení. O to, aby se nám po té cestě k Bohu, kterou liturgie také je, lépe kráčelo. O to, abychom pomohli našim srdcím, často zavřeným strachem, hořkostí či čímkoli jiným, nechat se zasáhnout Božím slovem a milostí. O pomoc při sjednocení všech přítomných… Proto schola není sbor určený pro koncertní vystupování. Přesto je potřeba, aby její členové byli hudebně trochu nadaní, schopni, případně za pomoci dalšího člena, udržet melodii svého vlastního hlasu. Zkoušíme každou neděli v 8.45 h v prostorách Komunitního centra. Zatím se nám zdá tento čas nejvhodnější, protože to tvoří jeden celek s účastí na nedělní mši a prostě proto, že jsme dosud nenašli jiný termín, který by bez větších komplikací vyhovoval všem. Před některými slavnostmi či svátky se podle potřeby domluvíme na nějaké mimořádné zkoušce. Pokud máte pocit, že se opravdu nemůžete zapojit, určitě můžete vzpomenout v modlitbě. Vůbec to není málo. Díky! Pokud by někdo z vás měl kapacitu a chuť aktivně přispět svým dílem k tomuto dílu, ozvěte se mi. Buď po nedělní mši svaté, nebo na mobil : 739733106, nebo mailem: [email protected] Vítáme i víceméně jednorázovou spolupráci muzikantů a zpěváků. Děkuji! Těším se! Magdaléna Brunová t.č. zodpovědná za vedení a fungování scholy v KCMT

FCHOD OVI NY

Bůh bere chudé za ruku, vytahuje je z bahna a posazuje je mezi prince svého lidu ...Kdybychom tak mohli mít něco z té čistoty. I my bychom zakusili bláznivou a nespoutanou radost a nezdolný elán naší sestry vody, odpověděl Lev. V jeho slovech se ozval hluboký zármutek. Melancholickým pohledem bez ustání provázel kamsi do dáli ubíhající proud průzračně čisté vody. Pojď, pravil František a vzal ho za paži. Dali se do pochodu a po chvíli se František zeptal: Víš vůbec, bratře, co je to čistota srdce? Znamená to nemuset si vyčítat hříchy, odpověděl bez váhání Lev. Bratře Lve, věř mi, nestarej se tolik o čistotu své duše. Obrať se k Bohu. Obdivuj ho. Raduj se z toho, že on je dokonalá svatost. Vzdej mu chválu pro něho samého. To je ten pravý význam slov mít čisté srdce, bratříčku, pokračoval František. A když jsi takto obrácen k Bohu, především se neohlížej zpátky na sebe. Neptej se, jak jsi na tom s Bohem. Smutek z toho, že nejsi dokonalý, že jsi hříšný, je pocit lidský, příliš lidský. Pozvedni oči výš, mnohem výš. Spatříš tam Boha, Boží nekonečnost a nepomíjející krásu. Čisté srdce je ta-

K Z A M Y Š L E N Í 11

kové, které nepřestává uctívat živého a opravdového Pána. Nepřestává se zajímat o život samotného Boha a je schopno být uprostřed vší bídy v souznění s věčnou nevinností a věčnou Boží radostí. Takové srdce je současně naplněné i dokonale osvobozené od sebe samého. Stačí, aby Bůh byl Bohem. V tom nachází nejvyšší potěšení a všechen svůj klid. A potom je Bůh sám celou jeho svatostí. Nicméně Bůh od nás požaduje věrnost úsilí, podotkl Lev. Bezpochyby ano, přitakal František, ale svatost není ani završení sebe samého, ani plnost, kterou si člověk dává. Nejprve je to prázdno, které přijímáme a které Bůh vyplňuje do té míry, do jaké se otevíráme jeho plnosti. Podívej, naše nicota, je-li přijímána, se stává volným prostorem, v němž Bůh může ještě tvořit. Pán si nikým nenechá uzmout svou slávu. Je Pán, jediný, jediný svatý. Ale bere chudé za ruku, vytahuje je z bahna a posazuje je mezi prince svého lidu, aby i chudák viděl boží slávu, a Bůh se tak stává azurovou klenbou ubožákovy duše. Rozjímat o Boží slávě, bratře Lve, objevovat, že Bůh je Bůh, že je to věčný Bůh, který přesahuje všechno, čím jsme nebo můžeme být, radovat se plně z toho, čím je, rozplývat se nad jeho věčným mládím a vzdávat mu díky kvůli němu samému, kvůli jeho nehynoucímu milosrdenství, taková je nejhlubší potřeba lásky, kterou Duch Páně nepřestává vlévat do našich srdcí. V tom spočívá čistota srdce. Avšak tato čistota se nevyzíská ani silou pěstí ani sebeovládáním. Jak tedy? Zeptal se Lev. Prostě nesmíme ponechat nic ze sebe. Musíme všechno vymést pryč. Dokonce i ten palčivý pocit vlastní úzkosti. Mít před sebou čistý stůl. Smířit se se svou chudobou. Odmítnout všechno, co zatěžuje, dokonce i tíhu vlastních hříchů. Vidět jenom slávu Páně a nechat ji na sebe dopadat. Bůh prostě je, to stačí. Potom je ti u srdce lehko. Člověk už necítí sám sebe, je jako skřivánek opojený prostorem a modří. Zapomněl na všechny starosti, na všechno, co zneklidňuje. Touha po dokonalosti se proměnila v prostou a čistou vůli po Bohu. Lev kráčel před otcem a s vážnou tváří poslouchal. A jak tak šel pořád dál, cítil, jak mu tíha ze srdce padá a jak ho zaplavuje pokoj. Éloi Leclerc: Moudrost chudého Obrázek (výřez): Francisco de Zurbaran's – „St. Francis of Assisi“

12 C H A R I T A

Zprávičky z Farní charity Milí přátelé, začátkem roku 2010 proběhl jubilejní desátý ročník Tříkrálové sbírky. V letošním roce měla naše Charita rekordní počet koledníků, měli jsme 11 skupinek: 9 skupin bylo z farnosti na Chodově a 2 z farnosti na Spořilově. Chtěla bych moc poděkovat všem koledníkům, těm velkým i těm malým, za jejich obětavost a dobrou spolupráci. Také bych chtěla poděkovat všem, kteří nám napekli a přinesli perníčky, které pak koledníci rozdávali. Dík za podporu patří i kněžím farnosti a vám všem, kteří jste koledníkům do kasiček přispěli. Výtěžek sbírky jsem odevzdala na Arcidiecézní charitu Praha, kde se peníze z kasiček počítají pod dozorem notáře. K datu uzávěrky Fchodovin Arcidiecézní charita nezveřejnila výsledky sbírky, budu vás tedy informovat v příštích Fchodovinách. 60% z vybraných finančních prostředků se vrátí v květnu nebo červnu zpět do naší farnosti. Chtěla bych také poděkovat všem dárcům, kteří naši Charitu podpořili v průběhu roku 2009. Na finančních darech se za celý rok 2009 sešlo 150 300 Kč, včetně anonymních darů v kasičce v kostele sv. Františka z Assisi. Od svého nástupu do funkce ředitelky si vedu podrobnou statistiku finančních darů. V tabulce jsou uvedeny celkové částky ročních finančních darů za posledních 6 let. Sami vidíte, že rok 2009 byl bezkonkurenčně nejslabší: 2004 – 558 010 Kč, 2005 – 311 724 Kč, 2006 – 288 502 Kč, 2007 – 675 857 Kč, 2008 – 276 510 Kč, 2009 – 150 300 Kč. Potvrzení o poskytnutí finančního daru jsem všem našim dárcům vystavila a odeslala v první polovině ledna 2010. Ve výpisu z našeho účtu za prosinec 2009 se objevilo několik darů od dárců, na které nemám žádný kontakt. Pokud potřebujete potvrzení o poskytnutí daru k daňovému přiznání, pak mě, prosím, kontaktujte a sdělte mi údaje potřebné k vystavení potvrzení o daru – jméno, adresu trvalého bydliště, datum narození nebo IČ firmy. Kontakt je uvedený na zadní straně Fchodovin. Za všechny dary moc děkujeme, opravdu nám pomáhají přežít tradičně krizové období začátku roku. V roce letošním ještě nemáme vyhráno, stále nám v rozpočtu chybí 150.000 Kč na pokrytí ná-

FCHOD OVI NY kladů do doby, než dorazí první dotace, což bude pravděpodobně v průběhu měsíce března. Ale abych nepsala jen o penězích. Máme už k dispozici i první statistická čísla za uplynulý rok. Naše Charita působí v oblasti Prahy 4, 10, 11, 12 a 15. Ošetřili jsme celkem 125 klientů, celkem vykonali 12 829 návštěv. V uvedené oblasti poskytujeme služby domácí péče, ošetřovatelskou službu, pečovatelskou službu a službu osobní asistence. Naši klienti jsou v 96% starší 60 let, trpí těžkým chronickým onemocněním nebo zdravotním postižením. Naši klienti nejsou ve většině případů schopni bez dopomoci opustit svůj byt, někteří jsou trvale upoutáni na lůžko. Máme v péči i klienty s některou z forem senilní demence a klienty onkologické, hospicové paliativní a klienty umírající. Často se u klientů potkávají pracovníci různých projektů, protože naše služby se vzájemně doplňují a zajišťují péči i klientům ve vážném zdravotním stavu. Ošetřovatelské služby jsou poskytovány 24 hodin denně po celý rok, služby sociální potom 7 dní v týdnu od 7 do 21 hodin po celý rok. Naše služby jsou doplněny základním i odborným sociálním poradenstvím a půjčovnou zdravotnických pomůcek. V naší Charitě pracuje 8 zdravotních sester, 11 pracovníků v sociálních službách, 2 sociální pracovníci, paní ekonomka, paní ředitelka a dvě kolegyně máme momentálně na mateřské dovolené. Máme v týmu jednu pracovnici, která je vyškolená pedikérka. Najdete nás v suterénu Komunitního centra Matky Terezy. Po většinu pracovní doby bývá obvykle někdo z našeho týmu na zázemí přítomen. Krizová doba je v ranních hodinách, kdy máme největší nápor práce, na zázemí obvykle dojíždíme nejdříve kolem 9 hodiny. Můžete nás kontaktovat i pomocí mobilního telefonu. Přeji vám příjemný únor. Eva Černá

Synu, ujmi se svého otce v jeho stáří, nezarmucuj ho, dokud je živ. Pozbývá-li rozumu, ber na něho ohled a nepohrdej jím, když ty jsi v plné síle. Milosrdenství k otci ti nebude zapomenuto, budeš mít záštitu proti hříchům. Bude ti to připočteno k dobru v den tvého soužení; tvé hříchy se rozplynou jako jinovatka pod slunečním svitem. Sírachovec 3,13-15

C Y R I LO M E T O D Ě J S K Á P Ě Š Í P O U Ť 13

FCHOD OVI NY

Modlitba nohou Kdysi se mi pod pojmem pouť vybavily kolotoče, nepřemožitelní zápasníci a stánky s balónky a cukrovou vatou. Tak to bylo za mého dětství. Pak se doba změnila, poutě na zbožná místa začaly růst jak houby po dešti, ale nijak mě neoslovovaly. Dalším vývojem se staly i určitou módou a tak z pouti do Compostely ve Španělsku máme celou řadu reportážních publikací. Dvě jsem přečetla, ale žádnou touhu vydat se také na cestu ve mně nevzbudily. Nějak jsem nechápala, proč tam ty lidi (často i nevěřící) chodí. Až pak jsem narazila na prostou definici: pouť je modlitba nohou. Moje nohy jsou od narození mírně handicapované a tak jsem si začala představovat, jak jdu. Dokonce jsem napůl žertem, ale napůl vážně začala o té Compostele uvažovat. Aspoň posledních 100 km. Pak přišel úraz páteře a já nevěděla, jestli dokážu vůbec někam dojít. A tak přišel nápad, zkusit pražskou etapu cyrilometodějské pouti s možností kdykoli skončit a dostat se domů.

Ušla jsem asi 10 km a byla šťastná nejen ze svého výkonu, ale z celé atmosféry, z přijetí poutníky, kteří tuto pouť chodí léta i z poznání, jak jde růženec do kroku. Na příští etapu jsem se vydala zas... Letos už se těším na svůj třetí ročník a chci pozvat i vás: XXIX. etapová cyrilometodějská pěší pouť, kterou organizuje Matice velehradská, začne v sobotu 20. února 2010 dopoledne bohoslužbou na Levém Hradci a skončí 21. 8. na Velehradě. Celkem společenství poutníků ujde okolo 350 km. Stojí za to se aspoň jedné etapy, byť i částečně, zúčastnit. Poznáte nejen nové bratry a sestry, ale také uslyšíte, jak naše zem volá po modlitbě, jak procházíte jakoby mrtvou zemí, kterou je třeba zúrodnit modlitbou. Možná vás osloví i poměrně vysoký věk poutníků a pocítíte potřebu něco udělat pro udržení tradice. Možná si řeknete, že by bylo škoda nechat historické cesty zarůst. Bližší informace o etapách http://www.maticevelehradska.cz/dokument/Pesi-poute-2010138/ www.poutnik-jan.cz Jitka Černá

Cyrilometodějská pouť Levý Hradec –Velehrad 2010 (XXIX. ročník) spojená s Poutí na Velehrad (X. ročník) Duchovní téma obou poutí: DESATERO BOŽÍCH PŘIKÁZÁNÍ (všechny etapy jsou letos dvoudenní) ■ Sobota 20. února I. etapa: 20 km Levý Hradec– Roztoky přívoz–Troja– Prosek Pouť bude zahájena v sobotu 20. února mší svatou v 9.30 opět v kostele sv. Klimenta na Levém Hradci – UBI CHRISTIANITAS INCEPTA EST – kde se započalo křesťanství (Čechy). Mši bude sloužit P. Antonín Klaret Dąbrowski, OSF (farář od P. Marie Sněžné) a přivítá nás P. Petr Bubeníček, správce Levého Hradce a farář roztocký a libčický. Doprava z Prahy je vlakem z Masarykova nádraží v 8.41 (příjezd na stanici Roztoky–Žalov v 9.00 a pak pěšky nahoru na hradiště po značce). Autobusem č. 340 se dá jet z Dejvické (na okraji ulice Jugoslávských partyzánů u kulaťáku) v 8.45 a na Levém Hradci je v 9.07. Autobus není, bohužel, nízkopodlažní.

Poutníky mimopražské si rozeberou na nocleh v Praze spolupoutníci z Prahy (pokud nemají jinou možnost přespání). ■ Neděle 21. února P. Petr Bubeníček II. etapa: 25 km Prosek– Stará Boleslav– Čelákovice Odchod po mši sv. v nejstarším (dosud stojícím) kostele sv.Václava v Čechách na Proseku (8.00–9.00), návštěva palladia ve Staré Boleslavi, odjezd z Čelákovic zpět do Prahy vlakem např. 17.34 , 18.34 , 19.34 . Další etapy – může zde dojít ještě ke změnám (podrobnosti a změny viz další letáčky, maily nebo viz www.poutnik-jan.cz).

14 I N F O S E R V I S

FCHOD OVI NY

D ů l e ž i t é u p o z o r n ě n í o h l e d n ě f a r n í k n i h ov n y Ve farním sále u kostela sv. Františka se již po mnoho let nachází farní knihovna. Možná, že jste tam nikdy nebyli. Jistě velká škoda. Možná, že někteří klidně řeknete: Nečtu, mám internet, jsem často zahlcen masovou komunikací (televizí, seriály), nemám vůbec čas. Je pravda, že ke čtení je zapotřebí klidu, že je třeba se trochu zastavit. Ale jde o ztrátu času? Čtení nám dává nejen informace, ale také moudrost, slovní zásobu, abychom uměli lépe komunikovat mezi sebou i na pracovišti, na úřadech nebo v obchodě. Nechceme, aby naše dobře vybavená knihovna byla bez čtenářů. Chceme vám všem vyjít vstříc, abyste měli možnost si nějakou zajímavou literaturu půjčit. Proto od ledna 2010 je zaveden v knihovně nový režim: první středa v měsíci od 16.00–17.30 hod první neděle v měsíci od 9.30 –10.30 hod. V únoru je otevřeno: ve středu 3. 2 a v neděli 7. 2. Těšíme se na Vás a věříme, že budete pravidelnými návštěvníky naší knihovny. A vy, kteří byste nám chtěli nějak pomoci, přijďte mezi nás. Každou pomoc vítáme. Vaši knihovníci

Mateřské centrum Domeček – Jižní Město,YMCA Praha Komunitní centrum Matky Terezy, U Modré školy 1, Praha 4 Informace: 773 993 985, e-mail: [email protected], www.mc-domecek.cz Vstupné: 50,– Kč pro dospělého, děti zdarma, není třeba se dopředu objednávat! PROGRAM leden–březen 2010 Pondělí 9.00–12.00 Otevřená herna pro děti 10.00 ZPÍVÁNKY(Hravé zpívání od peřinky do školičky s Petrou a Martinou) Úterý 9.00–12.00 Otevřená herna pro děti 15.30–17.30 Otevřená herna pro děti 15.30–16.00 Angličtina pro děti (3–4 roky) 16.00–17.00 Angličtina pro děti (5–7 let) Kurzy vede Lenka Sojková Středa 9.00–12.00 Otevřená herna pro děti 10.00 CVIČENÍ A ŘÍKAČKY s Markétou a Ester 17.00–19.00 Poradna přirozeného plánování rodičovství. Objednat na tel: 777 200 431, nebo e-mail: [email protected] Čtvrtek 9.00–12.00 Otevřená herna pro nejmenší (0–2 roky) 10.00 CVIČENÍ PRO DĚTI od 1 roku S Míšou Pátek 9.00–12.00 Otevřená herna pro děti 10.00 ŠIKULOVÉ tvořivá dílna pro malé s Lucií a Táňou Doporučujeme vzít si s sebou zástěrku.

Poradna přirozeného plánování rodičovství Nabízí pomoc při orientaci v různých formách antikoncepce, nabízí přirozenou a bezpečnou metodu vyhnutí se těhotenství, hledání příčin neplodnosti apod. Poradnu mohou navštívit ženy, dívky, manželské či snoubenecké páry, přijít můžete i s dětmi, které si mohou pohrát v herně. Poradenství je zdarma. Za profesní kvalitu poradců ručí CENAP, Hybešova 40, Brno ([email protected]). Objednávky na tel: 777 200 431 Erika Oberfalcerová (e-mail:[email protected]) 8.–14. 2. – Národní týden manželství. Přidáváme se opět k celonárodní iniciativě na podporu manželství. V době od 21.1. do 1.2. můžete do Domečku přinášet malířské výtvory Vašich ratolestí na téma "ženich a nevěsta". Od 8.2. do konce měsíce proběhne v Domečku výstava kreseb, které budou průběžně hodnoceny. 25. 2., 10.00 – Slavnostní vyhlášení tří nejhezčích obrázků, malá odměna pro jejich autory. 9. 2., 10.00 – Muž a žena – dva rozdílné světy aneb dobré manželství není samozřejmost – pozvání k besedě přijala Zdena Hegrlíková, psycholožka a rodinný terapeut. Bude prostor i na Vaše otázky. Více se dozvíte na www.mc-domecek.cz

FCHOD OVI NY

Program farnosti – únor ■ 1. 2. (pondělí) 20.00 h v KCMT – setkání místního společenství Hnutí fokoláre. Slovo života na únor: „Já jsem dveře. Kdo vejde skrze mě, bude zachráněn, bude moci vcházet i vycházet a najde pastvu.“ (Jan 10,9) – manželé Friedovi, tel. 731 625 949. ■ Setkání maminek na mateřské dovolené se konají každou středu dopoledne od 9.30 hodin do 11.30 hodin v suterénu farního sálu u kostela sv. Františka z Assisi. V únoru se maminky sejdou 3., 10., 17. a 24. (K. Friedová 603 286 513) ■ Setkání společenství modlitby v duchu charismatické obnovy se konají každý 2. a 4. čtvrtek v měsíci od 19. 30 v KCMT. V únoru se konají 11. a 25. ■ Každou středu od 19 hodin ve farním sále u kostela sv. Františka z Assisi je setkání společenství Život z víry. ■ Dne 11. února bude při mši svaté od 17 hod. v KCMT udělována svátost pomazání nemocných.

P r o g r a m KC M T – ú n o r 6. 2. 14.00 Karneval pro děti – dobrovolné vstupné. 8. 2. 16.00 Karel IV. – Otec vlasti – přednáška Libora Gottfrieda v rámci Klubu křesťanských seniorů (1. část). 13. 2. 20.00 Farní ples. 18. 2. 19.00 Filmový klub – promítání filmu s následnou debatou. 25. 2. 19.00 Benefiční koncert pro rodinu, na koncertě vystoupí sólistka Jitka Drábková s doprovodem, zazní M. A. Charpentier, J. S. Bach, J. F. Handel, C. Frank a další (pořádá Občanské sdružení Rodinné centrum Praha ve spolupráci s Centrem pro rodinu při Arcibiskupství pražském.

Číslo účtu: KCMT 4200060575 / 6800 farnost 19-9362170227 / 0100

I N F O S E R V I S 15

16 K O N T A K T Y • I N F O R M A C E

FCHOD OVI NY

Úmysl y Ap oš t olát u mo d li tby na únor 1. Za vědce a intelektuály, aby upřímným hledáním pravdy dospívali k poznání jediného pravého Boha. 2. Aby si církev uvědomovala své misijní poslání a snažila se věrně následovat Krista a hlásat evangelium všem národům. 3. Aby všichni trpící, nemocní a postižení našli sílu spojit své utrpení s křížem našeho Pána.

PRAVIDELNÉ BOHOSLUŽBY

FARNÍ KANCELÁŘ Korespondenční adresa: U Modré školy 1 149 00 Praha 11 tel: 242 485 829 fax: 242 485 830 e-mal: [email protected] www:kcmt.cz

Kostel sv. Františka

Kaple bl. Matky Terezy

18.00

–

Úterý

18.00 + adorace

17.00

Středa

18.00

–

Pondělí

Čtvrtek

17.15

17.00

Úřední hodiny: Pondělí 9.00–12.00 Úterý 15.00–16.30 Čtvrtek 15.00–16.30 Pátek 9.00–12.00

Pátek

18.00

7.30

Sobota

7.30

–

V jiném termínu po tel. dohodě

Neděle

8.30, 10.30

10.00, 20.00

Farní kancelář KCMT – sekretariát

1 × za 14 dní „dětská“

☎ /mob./ fax

e-mail

242 485 829, fax 242 485 830

[email protected]

242 485 826

[email protected]

P. Michal Antoni Bator (farář)

242 485 828, 606 296 419

[email protected]

P. Antoni Kośmidek (farní vikář)

272 934 261, 731 402 478

[email protected]

Pavel Urban (jáhen)

272 911 264

Johana Malá (ředitelka KCMT)

777 555 483

[email protected]

Romana Kraleva (past. asistentka)

731 625 970

[email protected]

Jaroslav Šrámek (past. asistent)

242 485 826, 605 974 863

Jaroslav Olšanský (past. asistent)

603 256 411

[email protected]

Eva Černá (ředitelka Charity)

737 322 569

[email protected]

242 485 823, fax 242 485 824

[email protected]

Kancelář Charity (pečov. služba)

Uzávěrka příštího čísla bude 14. 2. 2010 Zpravodaj ŘK farnosti Praha – Chodov • ročník 9 • Redakce: Katka, Josef, Jitka, Jarda • za obsah odpovídá: P. Antoni Kośmidek • foto: Anička, Eva, Katka, Jaroslav Hodík, Markéta, archiv • e-mail: [email protected] • http://www.kcmt.cz/fchodoviny