2010

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ FAKULTA CHEMICKÁ www.fch.vutbr.cz

STUDIJNÍ PROGRAMY STUDIJNÍ PLÁNY 2009/2010

bakalářské studijní programy navazující magisterské studijní programy

Brno 2009

©

Vysoké učení technické v Brně, Fakulta chemická, 2009 ISBN 978-80-214-3913-9

2

OBSAH VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ........................................................................................................................ 4 Vedení školy............................................................................................................................................................ 4 Správní rada VUT ................................................................................................................................................... 4 Akademický senát VUT .......................................................................................................................................... 5 Vědecká rada VUT v Brně ...................................................................................................................................... 6 FAKULTA CHEMICKÁ VUT V BRNĚ........................................................................................................................... 7 Vedení fakulty ......................................................................................................................................................... 7 Akademický senát FCH VUT ................................................................................................................................. 7 Vědecká rada FCH VUT v Brně ............................................................................................................................. 8 PRACOVIŠTĚ FAKULTY CHEMICKÉ .......................................................................................................................... 9 Děkanát ................................................................................................................................................................... 9 Ústav fyzikální a spotřební chemie ....................................................................................................................... 10 Ústav chemie materiálů ......................................................................................................................................... 11 Ústav chemie a technologie ochrany životního prostředí...................................................................................... 12 Ústav chemie potravin a biotechnologií ................................................................................................................ 13 S T U D I J N Í P R O G R A M Y ........................................................................................................ 15 ÚVOD .............................................................................................................................................................................. 17 STUDIJNÍ PROGRAMY FAKULTY CHEMICKÉ VUT V BRNĚ ............................................................................... 18 1. Bakalářské studijní programy .......................................................................................................................... 18 2. Navazující magisterské studijní programy....................................................................................................... 20 3. Standardní doba studia..................................................................................................................................... 24 4. Ukončení studia ............................................................................................................................................... 24 5. Udělované tituly............................................................................................................................................... 24 6. Návaznost studijních programů ....................................................................................................................... 24 STUDIJNÍ PŘEDMĚTY BAKALÁŘSKÝCH STUDIJNÍCH PROGRAMŮ................................................................. 25 STUDIJNÍ PŘEDMĚTY MAGISTERSKÝCH STUDIJNÍCH PROGRAMŮ................................................................ 27 PRAVIDLA A PODMÍNKY PRO VYTVÁŘENÍ STUDIJNÍCH PLÁNŮ .................................................................... 29 CHARAKTERISTIKA STUDIJNÍCH PŘEDMĚTŮ ...................................................................................................... 30 CHARAKTERISTIKA STUDIJNÍCH PŘEDMĚTŮ VYUČOVANÝCH V ANGLIČTINĚ ......................................... 66 S T U D I J N Í P L Á N Y ........................................................................................................................ 75 ČASOVÝ PLÁN AKADEMICKÉHO ROKU 2009/2010 .............................................................................................. 77 Všeobecné termíny ................................................................................................................................................ 77 Bakalářské studijní programy................................................................................................................................ 77 Navazující magisterské a magisterské studijní programy ..................................................................................... 78 Doktorské studijní programy................................................................................................................................. 78 ÚPLNÝ STUDIJNÍ PLÁN 2009/2010............................................................................................................................. 79 A: Bakalářské studijní programy – prezenční a kombinované studium ................................................................ 79 ÚPLNÝ STUDIJNÍ PLÁN 2009/2010........................................................................................................................... 100 B: Navazující magisterské studijní programy – prezenční a kombinované studium.......................................... 100 Státní závěrečné zkoušky bakalářských studijních programů ............................................................................. 113 S t á t n í z á v ě r e č n é z k o u š k y n a v a z u j í c í c h ma g i s t e r s k ý c h s t u d i j n í c h p r o g r a mů ........................ 113 S T U D I J N Í Ř Á D Y A S M Ě R N I C E ....................................................................... 115 STUDIJNÍ A ZKUŠEBNÍ ŘÁD VYSOKÉHO UČENÍ TECHNICKÉHO V BRNĚ.................................................... 117 SMĚRNICE FAKULTY UPRAVUJÍCÍ USTANOVENÍ STUDIJNÍHO A ZKUŠEBNÍHO ŘÁDU VUT V BRNĚ.. 134 ÚPLNÉ ZNĚNÍ STIPENDIJNÍHO ŘÁDU VYSOKÉHO UČENÍ TECHNICKÉHO V BRNĚ ZE DNE 25. 3. 2008. 143 SMĚRNICE FAKULTY UPRAVUJÍCÍ USTANOVENÍ STIPENDIJNÍHO ŘÁDU VUT V BRNĚ .......................... 148

3

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ REKTORÁT – Antonínská 548/1, 601 90 Brno, tel: 541 141 111, fax: 541 211 309, www.vutbr.cz

Vedení školy Rektor prof. Ing. Karel RAIS, CSc., MBA Kvestor Ing. Vladimír KOTEK Prorektoři: prorektor pro tvůrčí rozvoj prof. RNDr. Michal KOTOUL, DrSc. prorektor pro studium a záležitosti studentů doc. RNDr. Miloslav ŠVEC, CSc. prorektor pro vnější vztahy prof. Ing. Jaroslav FIALA, CSc. prorektor pro strategický rozvoj, statutární zástupce rektora prof. Ing. arch. Alois NOVÝ, CSc. prorektor pro informační a komunikační technologie prof. Ing. Pavel JURA, CSc.

Správní rada VUT předseda správní rady Roman ONDERKA místopředseda správní rady Ing. Vladimír JEŘÁBEK, MBA členové správní rady Ing. Jiří BĚLOHLAV Valentin GIRSTL Ing. Miroslav HOŠEK RNDr. Barbora JAVOROVÁ Ing. Jiří ŠKRLA Ing. Michal ŠTEFL Ing. Pavel SUCHÁNEK RNDr. Věra ŠŤASTNÁ PhDr. Miroslava KOPICOVÁ doc. Ing. Otakar SMOLÍK, CSc., MBA Ing. Oldřich KRATOCHVÍL, dr. h. c.

4

Akademický senát VUT předseda AS VUT doc. Dr. Ing. Petr HANÁČEK ................................... Fakulta informačních technologií předseda komory akademických pracovníků AS VUT doc. Ing. Jana KORYTÁROVÁ, Ph.D. ..................... Fakulta stavební členové – komora akademických pracovníků doc. Dr. Ing. Jan ČERNOCKÝ .................................. Fakulta informačních technologií doc. Ing. Eva GESCHEIDTOVÁ, CSc. .................... Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií doc. Dr. Ing. Petr HANÁČEK ................................... Fakulta informačních technologií Ing. Helena HANUŠOVÁ, CSc. ............................... Fakulta podnikatelská PhDr. Kaliopi CHAMONIKOLASOVÁ, Ph.D. ........ Fakulta výtvarných umění doc. Ing. Aleš KREJČÍ, CSc. ..................................... Fakulta stavební RNDr. Vlasta KRUPKOVÁ, CSc. ............................ Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií RNDr. Hana LEPKOVÁ ............................................ Centrum sportovních aktivit doc. Ing. Zdenka LHOTÁKOVÁ, CSc. .................... Fakulta architektury doc. Ing. Miloslav MEIXNER, CSc........................... Fakulta architektury doc. Ing. Jiřina OMELKOVÁ, CSc. .......................... Fakulta chemická RNDr. Pavel POPELA, Ph.D. ................................... Fakulta strojního inženýrství Ing. Jan ROUPEC, Ph.D. ........................................... Fakulta strojního inženýrství Mgr. Blahoslav ROZBOŘIL, Ph.D. ........................... Fakulta výtvarných umění Ing. Stanislav ŠKAPA, Ph.D. .................................... Fakulta podnikatelská prof. RNDr. Milada VÁVROVÁ, CSc. ..................... Fakulta chemická prof. PhDr. Hana VYKOPALOVÁ, CSc. .................. Ústav soudního inženýrství předseda studentské komory AS VUT Tomáš KREJBICH – student ..................................... Fakulta podnikatelská Členové – studentská komora Bc. Stanislava DERMEKOVÁ................................... Fakulta stavební Bc. Patrik HALFAR ................................................... Fakulta informačních technologií Marián MASLAK....................................................... Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií Ing. Martin MOOS ..................................................... Fakulta chemická Bc. Petra NOVÁČKOVÁ........................................... Fakulta strojního inženýrství Viktor ODSTRČILÍK................................................. Fakulta architektury Ing. Vladimír PANÁČEK .......................................... Ústav soudního inženýrství Samuel PAUČO ......................................................... Fakulta výtvarných umění

5

Vědecká rada VUT v Brně Předseda VR prof. Ing. Karel RAIS, CSc., MBA ................... FP VUT v Brně Členové VR prof. RNDr. Vladimír AUBRECHT, CSc. ...................... FEKT VUT v Brně prof. Ing. Vladimír BÁLEŠ, DrSc................................... STU v Bratislavě Ing. Aleš BARTŮNĚK.................................................... IBM Česká republika prof. Ing. Jan BUJŇÁK, CSc. ........................................ Žilinská universita prof. RNDr. Milan ČEŠKA, CSc. .................................. FIT VUT v Brně Ing. Jaroslav DOLEŽAL, CSc. ...................................... Honeywell spol. s. r.o. prof. Ing. Rostislav DROCHYTKA, CSc. ..................... FAST VUT v Brně prof. RNDr. Miloslav DRUCKMÜLLER, CSc .............. FSI VUT v Brně prof. Ing. Jaroslav FIALA, CSc. .................................... FCH VUT v Brně prof. Ing. Jan M. HONZÍK, CSc. ................................... FIT VUT v Brně Mgr. Tomáš HRUDA ..................................................... Czechinvest prof. Ing. Tomáš HRUŠKA, CSc. .................................. FIT VUT v Brně prof. RNDr. Josef JANČÁŘ, CSc. ................................. FCH VUT v Brně prof. Ing. Pavel JURA, CSc. .......................................... FEKT VUT v Brně RNDr. Petr KANTOR .................................................... AutoCont Brno , spol. s r. o. prof. Ing. Jiří KAZELLE, CSc. ....................................... FEKT VUT v Brně Mgr. Rostislav KORYČÁNEK ....................................... Dům umění města Brna prof. RNDr. Michal KOTOUL, DrSc.............................. FSI VUT v Brně prof. Ing. Vladimír KUČERA, DrSc. ............................. FEL ČVUT v Praze prof. RNDr. Miroslav LIŠKA, DrSc. ............................. FSI VUT v Brně doc. RNDr. Petr LUKÁŠ, CSc. ...................................... ÚFM ČAV v Brně doc. Ing. Lubomír MIKŠ, CSc. ....................................... QUALIFORM prof. Ing. Ladislav MUSÍLEK, CSc................................ FJFI ČVUT v Praze prof. Ing. arch. Alois NOVÝ, CSc. ................................ FA VUT v Brně prof. Ing. Drahomír NOVÁK, DrSc. .............................. FAST VUT v Brně prof. Ing. Ladislav OMELKA, DrSc. ............................. FCH VUT v Brně prof. Ing. Emanuel ONDRÁČEK, CSc. ......................... VUT v Brně prof. Ing. Petr SÁHA, CSc. ............................................ UTB ve Zlíně prof. PhDr. Jan SEDLÁK, CSc. ..................................... FAVU VUT v Brně prof. RNDr. Eduard SCHMIDT, CSc. ........................... PřF MU v Brně prof. Ing. Vladimír SMEJKAL, CSc. ............................. FP VUT v Brně prof. Ing. Jana STÁVKOVÁ, CSc. ................................ MZLU v Brně prof. Ing. Petr STEHLÍK, CSc. ...................................... FSI VUT v Brně prof. Ing. arch. Jiljí ŠINDLAR, CSc. ............................. FA VUT v Brně prof. Ing. arch. Vladimír ŠLAPETA, DrSc. .................... FA VUT v Brně prof. RNDr. Ing. Petr ŠTĚPÁNEK, CSc. ....................... FAST VUT v Brně prof. Ing. Petr VAVŘÍN, DrSc. ...................................... FEKT VUT v Brně prof. Ing. Radimír VRBA, CSc. ..................................... FEKT VUT v Brně prof. RNDr. Ing. Jan VRBKA, DrSc............................... FSI VUT v Brně

6

FAKULTA CHEMICKÁ VUT V BRNĚ DĚKANÁT – Purkyňova 118, 612 00 Brno, tel: 541 149 400, fax: 541 211 697, www.fch.vutbr.cz

Vedení fakulty Děkan doc. Ing. Jaromír HAVLICA, DrSc. Sekretariát děkana Mgr. Ilona PIPKOVÁ Věra LUŇÁČKOVÁ Tajemník Ing. Renata HERRMANNOVÁ Proděkani proděkan pro tvůrčí činnost, statutární zástupce děkana: prof. Ing. Ladislav OMELKA, DrSc. proděkan pro vzdělávací činnost: prof. Ing. Oldřich ZMEŠKAL, CSc. proděkan pro vnější vztahy: doc. Ing. Martin WEITER, Ph.D. proděkan pro rozvoj a informační technologie: Mgr. Radek PŘIKRYL, Ph.D.

Akademický senát FCH VUT Předseda prof. RNDr. Zdeněk FRIEDL, CSc. Předseda komory akademických pracovníků Ing. Jiří KUČERÍK, Ph.D. Členové komory akademických pracovníků doc. Ing. Jiřina OMELKOVÁ, CSc. Ing. Martin ZMRZLÝ, Ph.D. doc. Ing. Martina KLUČÁKOVÁ, Ph.D. Ing. Petr DZIK, Ph.D. doc. RNDr. Ivana MÁROVÁ, CSc. Mgr. Helena DOLEŽALOVÁ Weissmannová, Ph.D. Předseda studentské komory Ing. Lenka JASKOWIECOVÁ Členové studentské komory Bc. Jonatanh José IBARRA Ing. Michal PEXA Ing. Jana TRÁVNÍČKOVÁ Eva RUBÍNKOVÁ

7

Vědecká rada FCH VUT v Brně Předseda VR doc. Ing. Jaromír HAVLICA, DrSc.................... ÚCHM FCH VUT v Brně Místopředseda VR prof. Ing. Ladislav OMELKA, DrSc. ................. ÚFSCH FCH VUT v Brně Členové VR prof. RNDr. Vladimír ČECH, Ph.D. .................. ÚCHM FCH VUT v Brně doc. Ing. Josef ČÁSLAVSKÝ, CSc. .................. ÚCHTOŽP FCH VUT v Brně prof. RNDr. Hana DOČEKALOVÁ, CSc.......... ÚCHTOŽP FCH VUT v Brně prof. RNDr. Zdeněk FRIEDL, CSc. ................... ÚCHTOŽP FCH VUT v Brně prof. RNDr. Josef JANČÁŘ, CSc. ..................... ÚCHM FCH VUT v Brně doc. Ing. Martina KLUČÁKOVÁ, Ph.D. .......... ÚFSCH FCH VUT v Brně doc. RNDr. Ivana MÁROVÁ, CSc. ................... ÚCHPBT FCH VUT v Brně doc. Ing. Jiřina OMELKOVÁ, CSc. .................. ÚCHPBT FCH VUT v Brně doc. Ing. Miloslav PEKAŘ, CSc........................ ÚFSCH FCH VUT v Brně prof. RNDr. Pavla ROVNANÍKOVÁ, CSc. ...... CHE FAST VUT v Brně prof. Ing. Petr STEHLÍK, CSc. .......................... ÚPEI FSI VUT v Brně prof. RNDr. Milada VÁVROVÁ, CSc............... ÚCHTOŽP FCH VUT v Brně doc. Ing. Michal VESELÝ, CSc......................... ÚFSCH FCH VUT v Brně doc. Ing. Martin WEITER, Ph.D........................ ÚFSCH FCH VUT v Brně prof. Ing. Oldřich ZMEŠKAL, CSc. .................. ÚFSCH FCH VUT v Brně Externí členové VR prof. Ing. Dušan BAKOŠ, DrSc. ........................ FCHPT STU v Bratislavě doc. Ing. Ivo DLOUHÝ, CSc. ........................... Ústav fyziky materiálů AV ČR prof. Ing. Petr DOSTÁL, CSc. ........................... Fakulta aplikované informatiky UTB ve Zlíně prof. Ing. Peter FEČKO, CSc. ............................ HGF VŠB TU Ostrava doc. Ing. Miroslav FIŠERA, CSc. ...................... ÚCHPBT FCH VUT v Brně prof. Ing. Aleš HELEBRANT, CSc. ................. FCHT VŠCHT v Praze doc. Ing. Petr HLAVÁČEK, CSc....................... UTB ve Zlíně prof. RNDr. Ivan HOLOUBEK, CSc................. PřF MU v Brně prof. Ing. Petr MIKULÁŠEK, CSc. ................... FCHT Univerzita Pardubice prof. Ing. Jiří MILITKÝ, CSc. ........................... Fakulta textilní TU v Liberci prof. RNDr. Stanislav NEŠPŮREK, DrSc. ........ ÚMCH AV ČR doc. Ing. Bohuslav RITTICH, CSc. ................... PřF MU v Brně prof. Ing. Jan RODA, CSc.................................. FCHT VŠCHT v Praze prof. RNDr. Pavol ŠAJGALÍK, DrSc. ............... Ústav anorganické chemie SAV prof. Ing. Peter ŠIMKO, DrSc............................ VÚP Bratislava prof. Ing. Peter ŠIMON, DrSc............................ FCHPT STU v Bratislavě prof. RNDr. Mojmír ŠOB, DrSc. ....................... Ústav fyziky materiálů AV ČR

8

PRACOVIŠTĚ FAKULTY CHEMICKÉ Děkanát Tajemník Ing. Renata HERRMANNOVÁ Organizační oddělení Mgr. Ilona PIPKOVÁ– vedoucí Phdr. Gabriela CLEMENSOVÁ RNDr. Lenka FIŠEROVÁ, Ph.D. Věra LUŇÁČKOVÁ Oddělení studijní, vědy a výzkumu, zahraničních vztahů (tel: 541 149 359) Ing. Hana ALEXOVÁ – vedoucí Mgr. Alena SÝKOROVÁ Eva ŠMÍROVÁ Bc. Yveta VOLÁNKOVÁ Podatelna Stanislava POKORNÁ Provozní oddělení Mgr. Aleš NEDBÁLEK Karel ŠTEFKA

Ekonomické a personální oddělení (tel: 541 149 455) Ing. Ladislav POLÁČEK – vedoucí Libuše DOBIÁŠOVÁ Věra HAMPELOVÁ Stanislava POKORNÁ Jiří LIŠKA Eva VIZENTOVÁ Systémový integrátor Ing. Jan BRADA Správci sítě Ing. Tomáš BUK Roman VARMUŽA Laboratoř tiskových procesů Milada NEČASOVÁ Knihovna Mgr. Zdeňka KUČEROVÁ – vedoucí PhDr. Jiří ILIEV Jan SKŮPA

Učitelé předmětů ekonomických a společenskovědních Phdr. Gabriela CLEMENSOVÁ RNDr. Lenka FIŠEROVÁ, Ph.D. Ing. Renata HERRMANNOVÁ PhDr. Helena PAVLÍČKOVÁ Mgr. Nataša POMAZALOVÁ Mgr. Alena SÝKOROVÁ

9

Ústav fyzikální a spotřební chemie ředitel ústavu doc. Ing. Miloslav PEKAŘ, CSc. sekretářka ústavu Daniela MACHÁČOVÁ profesoři prof. RNDr. Stanislav NEŠPŮREK, DrSc. prof. Ing. Ladislav OMELKA, DrSc., zást. ředitele prof. Ing. Oldřich ZMEŠKAL, CSc. docenti doc. Ing. Michal ČEPPAN, CSc. doc. Ing. Martina KLUČÁKOVÁ, Ph.D. doc. RNDr. František KRČMA, Ph.D., taj. ústavu doc. Ing. Václav PRCHAL, CSc. doc. Ing. Ota SALYK, CSc. doc. RNDr. Jiří TOMÁŠ, Ph.D. doc. Ing. Michal VESELÝ, CSc. doc. Ing. Martin WEITER, Ph.D. odborní asistenti Ing. Petr DZIK, Ph.D. Mgr. Naděžda FASUROVÁ, Ph.D. RNDr. Jiří JANEČEK, Ph.D. Ing. Stanislav KONVIČKA Ing. Zdenka KOZÁKOVÁ, Ph.D. RNDr. Marie POLCEROVÁ, Ph.D. Ing. Marin VALA, Ph.D. vědečtí pracovníci Ing. Martin CHYTIL Ing. Jiří KUČERÍK, Ph.D. Ing. Petra MOŽÍŠKOVÁ Ing. Filip MRAVEC techničtí pracovníci Marie DVOŘÁKOVÁ Hana CHMELOVÁ Leona KUBÍKOVÁ Mgr. Věra MAZÁNKOVÁ Ing. Jiří NAVRÁTIL Mgr. Imad OUZZANE

10

Ing. Petr SEDLÁČEK Dagmar STAREČKOVÁ Jana SVOBODOVÁ studenti prezenční formy doktorského studia Fyzikální chemie Ing. Barbora BAKAJOVÁ Ing. Eva BARTONÍČKOVÁ Ing. Petra BURSÁKOVÁ Ing. Petra BUŠINOVÁ Ing. Eva ČECHOVÁ Ing. Marcela ČERNÁ Ing. Anna ČTVRTNÍČKOVÁ Ing. Martin DRASTÍK Ing. Ivana HALAMOVÁ Ing. Jiří KISLINGER Ing. Jitka KROUSKÁ Ing. Petr MAJZLÍK Ing. Tomáš MLČOCH Ing. Jiří NAVRÁTIL Ing. Lucie NĚMCOVÁ Ing. Lucie POLÁCHOVÁ Ing. Alena PRŮŠOVÁ Ing. Věra SÁZAVSKÁ Ing. Petr SEDLÁČEK Ing. Ivo SOURAL Ing. Jiří STANČÍK Ing. Ondřej STRUŽÍNSKÝ Ing. Zoja VLČKOVÁ Ing. Jitka VRAJOVÁ Ing. Jana VYHNALÍKOVÁ Chemie, technologie a vlastnosti materiálů Ing. Pavel BEDNÁŘ Dr. Sergey POCHEKAYLOV Mgr. Imad OUZZANE externí učitelé doc. Ing. Ján PANÁK, CSc. (CHTF STU Bratislava) Ing. Jaromír TULKA, CSc.

Ústav chemie materiálů ředitel ústavu prof. RNDr. Josef JANČÁŘ, CSc. sekretářka ústavu Michaela MRKVICOVÁ profesoři prof. Ing. Jiří BRANDŠTETR, DrSc. prof. RNDr. Vladimír ČECH, Ph.D. prof. Ing. Jaroslav FIALA, CSc. docenti doc. Ing. Jaromír HAVLICA, DrSc. doc. Dr. Ing. Martin PALOU doc. RNDr. Jaroslav PETRŮJ, CSc. doc. Ing. Tomáš SVĚRÁK, CSc. odborní asistenti Ing. Radka BÁLKOVÁ, Ph.D. RNDr. Božena KÁBELOVÁ, taj. ústavu Mgr. František KUČERA, Ph.D., zást. ředitele RNDr. Ivana PILÁTOVÁ, CSc. Mgr. Radek PŘIKRYL, Ph.D. Ing. Petr PTÁČEK, Ph.D. RNDr. Lukáš RICHTERA, Ph.D. Ing. Jan SPONAR, Ph.D. Ing. František ŠOUKAL, Ph.D. Ing. Josef TRČKA, Ph.D. Ing. Martin ZMRZLÝ, Ph.D. vědečtí pracovníci prof. RNDr. Jaroslav CIHLÁŘ, CSc. Soňa HERMANOVÁ, Ph.D. Ing. Jan KALFUS, Ph.D. RNDr. Jaroslav KUČERA, CSc. Ing. Eva NEZBEDOVÁ, CSc. RNDr. Jiří TOCHÁČEK, CSc. Mgr. Jan MISTRÍK, Ph.D. Ing. Lucy VOJTOVÁ, Ph.D. Mgr. Jan ŽÍDEK, Ph.D. techničtí pracovníci Ing. Lukáš BUZEK Mgr. Zora CIHLÁŘOVÁ Ing. Božena ČECHALOVÁ Jiří DVOŘÁK Ing. Lukáš HOFEREK Ing. Šárka HOLCNEROVÁ Pavlína HOLZEROVÁ Ing. Libuše KOMÁRKOVÁ Ing. Jan KOPLÍK

Markéta KŘAPOVÁ Ing. Tomáš LASOTA Ing. Soňa LICHOVNÍKOVÁ Lubomír MIKŠÍK Ing. Tomáš OPRAVIL Ing. Alena RUTTEOVÁ Ing. Silva STAŇKOVÁ Ing. Pavel ŠILER Jana ŠPRTOVÁ Ing. Rutul Rajendra TRIVEDI studenti prezenční formy doktorského studia Chemie, technologie a vlastnosti materiálů Ing. Jan BARÁČEK Ing. Tomáš BARTÁK Ing. Lukáš BUZEK Ing. Markéta HERMANOVÁ Ing. Lukáš HOFEREK Ing. Jan KOPLÍK Ing. Ondřej KOZDAS Ing. Dana KREJČÍŘOVÁ Ing. Helena KREJČOVÁ Ing. Soňa LICHOVNÍKOVÁ Ing. Jiří MÁSILKO Ing. Tomáš OPRAVIL Ing. Josef POLENA Ing. Alena RUTTEOVÁ Ing. Pavel ŠILER Dr. Rutul Rajendra TRIVEDI Makromolekulární chemie Ing. Jindřiška DOMBEKOVÁ Ing. Kateřina HYNŠTOVÁ Mgr. Ema JANČÁŘOVÁ Ing. Jiří KONEČNÝ Ing. Pavel MOŤKA Ing. Jan PELEŠKA Ing. Lukáš RECMAN Ing. Miroslav ROLNÍK Ing. Jiří SADÍLEK Ing. Petr ŠÁLEK externí učitelé doc. Ing. Elena GRACZOVÁ, Ph.D. (FCHPT STU Bratislava) Ing. Zdeněk NĚMEC, CSc. (FSI VUT Brno) Ing. Jan RICHTER (FSI VUT Brno)

11

Ústav chemie a technologie ochrany životního prostředí ředitel ústavu doc. Ing. Josef ČÁSLAVSKÝ, CSc. sekretářka Jana NOSKOVÁ profesoři prof. RNDr. Hana DOČEKALOVÁ, CSc. prof. RNDr. Zdeněk FRIEDL, CSc., zást. řed. prof. RNDr. Lumír SOMMER, DrSc. prof. RNDr. Milada VÁVROVÁ, CSc. docenti doc. Ing. Petr DOLEJŠ, CSc. doc. Ing. Juraj KIZLINK, CSc. odborní asistenti Ing. Karel BEDNAŘÍK, Ph.D. Mgr. Helena DOLEŽALOVÁ Weissmannová, Ph.D., taj. ústavu Mgr. Renata KOMENDOVÁ, Ph.D. Ing. Josef KOTLÍK, CSc. RNDr. Jaroslav MEGA, Ph.D. Ing. Otakar Jiří MIKA, CSc. Mgr. Martina REPKOVÁ, Ph.D. PhDr. Zdena ROSICKÁ, CSc. Ing. Veronika ŘEZÁČOVÁ, Ph.D. MVDr. Helena ZLÁMALOVÁ Gargošová, Ph.D. lektor Ing. Marta SKOUMALOVÁ vědecký pacovník Ing. Hana HORÁKOVÁ, Ph.D. techničtí pracovníci Ing. Ludmila DAMBORSKÁ Ing. Martin HROCH Ing. Ludmila MRAVCOVÁ Jitka POCHOPOVÁ Ivana STRÁNSKÁ Hana ŠTEFANIKOVÁ

12

studenti prezenční formy doktorského studia Chemie životního prostředí Mgr. Ekaterina Vitaljevna ANDREEVA Ing. Lukáš ČAPKA Ing. Terezie DVOŘÁKOVÁ Ing. Michaela GREGUŠOVÁ Ing. Věra HEZINOVÁ Ing. Zuzana HOLUBOVÁ Ing. Milan CHMELKA Ing. Lenka JASKOWIECOVÁ Ing. Milada KADLECOVÁ Ing. Otakar KAŠPAR Ing. Zuzana KLÍMOVÁ Ing. Kamil KŘŮMAL Ing. Jana LESKOVJANOVÁ Ing. Daniela MÁCOVÁ Ing. Zuzana MLÁDKOVÁ Ing. Martin MOOS Ing. Stanislav OBRUČA Ing. Vladimír ONDRUŠKA Ing. Michal PEXA Ing. Martina PODBORSKÁ Ing. Roman SZKANDERA Ing. Jana TRÁVNÍČKOVÁ Ing. Lucie VAŠULKOVÁ Ing. Hana VÍTEČKOVÁ Ing. Lucie VYDROVÁ externí učitelé doc. Ing. Vladimír ADAMEC, CSc. (CDV Brno) doc. RNDr. Miroslava BEKLOVÁ, CSc. (VFU Brno) doc. Ing. Ján DERCO, CSc. (FCHPT STU Bratislava) prof. Ing. Jiří HÁLA, CSc. (PřF MU Brno) Ing. František HUDEC, CSc. (UO Brno) doc. Ing. Petr LINHART, CSc. (ICO GŘ HZS Lázně Bohdaneč) doc. Ing. Jaromír NOVÁK, CSc. (Palackého univerzita Olomouc) Ing. Bohuslav SVOBODA, CSc. (MČ Brno – sever) prof. Ing. Jan ŠÁLEK, CSc. (FAST VUT Brno) doc. PhDr. Eduard RADVAN, CSc. (UTB Zlín) Mgr. Marek ŽENATA (HZS jihomoravského kraje)

Ústav chemie potravin a biotechnologií ředitelka ústavu doc. Ing. Jiřina OMELKOVÁ, CSc. sekretářka ústavu Hana DRŠKOVÁ profesoři prof. RNDr. Jiří DOŠKAŘ, CSc. prof. Ing. Peter ŠIMKO, DrSc. docenti doc. RNDr. Ivana MÁROVÁ, CSc. doc. Ing. Bohuslav RITTICH, CSc. doc. Ing. Michal ROSENBERG, Ph.D. doc. RNDr. Alena ŠPANOVÁ, CSc. odborní asistenti Ing. Libor BABÁK, Ph.D., zást. ředitele Ing. Pavel DIVIŠ, Ph.D. PhDr. Miroslav HRSTKA, Ph.D. RNDr. Jan ŠALPLACHTA, Ph.D. RNDr. Mária VESELÁ, Ph.D. RNDr. Milena VESPALCOVÁ, Ph.D. Ing. Eva VITOULOVÁ, Ph.D. Ing. Eva VÍTOVÁ, Ph.D. Mgr. Dana VRÁNOVÁ, Ph.D., taj. ústavu Ing. Jana ZEMANOVÁ, Ph.D.

studenti prezenční formy doktorského studia Chemie životního prostředí Ing. Martina ČARNECKÁ Ing. Andrea HALIENOVÁ Potravinářská chemie Ing. Kateřina DUROŇOVÁ Ing. Barbora HOHNOVÁ Ing. Vendula HRUŠKOVÁ Ing. Kateřina ILLKOVÁ Ing. Věra KRISTINOVÁ Ing. Jana NAVRÁTILOVÁ Ing. Jana PIECHOVÁ Ing. Lenka ŠŤAVÍKOVÁ Ing. Štěpánka TRACHTOVÁ externí učitelé Ing. Olga DAVIDOVÁ (FSI VUT Brno) Ing. Josef HALUZA (FSI VUT Brno) doc. Ing. Ivan ŠVARC, CSc. (FSI VUT Brno)

techničtí pracovníci Bc. Hana DOSOUDILOVÁ RNDr. Hanniel DUBSKÝ, CSc. Emilie KOUDELKOVÁ Radka NOVÁKOVÁ Ing. Stanislav OBRUČA Lenka SOMROVÁ Ing. Štěpánka TRACHTOVÁ Bc. Jana TVRDÍKOVÁ Bc. Barbora ÜRGEOVÁ

13

14

STUDIJNÍ PROGRAMY

15

16

ÚVOD Studijní programy uskutečňované na Fakultě chemické Vysokého učení technického v Brně od obnovení její činnosti v roce 1992 navazují na tradici studia chemicko-technologických oborů na České vysoké škole technické v Brně. Cílem studia ve stávajících bakalářských a magisterských studijních programech na Fakultě chemické VUT v Brně je výchova absolventů (bakalář a inženýr) pro potřeby výzkumu, výroby, aplikace a obchodního managementu produktů chemického, farmaceutického, potravinářského, spotřebního a stavebního průmyslu, jakož i veřejně-správní sféry. Akreditace studia na FCH VUT v Brně v letech 1992 a 1994 vytvořila podmínky pro postupný přechod fakulty na vysokoškolský systém kompatibilní se systémy EU, umožňující vytvoření struktury všech typů vzájemně na sebe navazujících studijních programů (BSP, MSP, DSP v souladu s Boloňskou deklarací). Prodloužení akreditací v takto koncipovaných studijních programech v letech 2001 - 2005 umožnilo další rozvoj studia chemicko-technologických a příbuzných oborů na FCH VUT v Brně. V souladu se zákonem č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů uskutečňuje fakulta následující bakalářské (B), navazující magisterské (N) a doktorské (P) studijní programy podle Kódů studijních programů (PROG). kód progr. B2801 B2801 B2801 B2801 B2825 B2901 B2901 N2805 N2806 N2820 N2901 P1404 P1404 P1405 P1405 P2805 P2820 P2901

název programu Chemie a chemické technologie Chemie a chemické technologie Chemie a chemické technologie Chemie a chemické technologie Ochrana obyvatelstva Chemie a technologie potravin Chemie a technologie potravin Chemie a technologie ochrany životního prostředí Spotřební chemie Chemie, technologie a vlastnosti materiálů Chemie a technologie potravin Fyzikální chemie Physical Chemistry Makromolekulární chemie Macromolecular Chemistry Chemie a technologie ochrany životního prostředí Chemie, technologie a vlastnosti materiálů Chemie a technologie potravin

kód oboru (KKOV) 2806R002 2805R002 2808R016 2802R007 2804R002 2901R021 2810R001 2805T002 2806T002 2808T016 2901T010 1404V001 1404V001 1405V002 1405V002 2805V003 2808V016 2901V021

název oboru Spotřební chemie Chemie a technologie ochrany životního prostředí Chemie, technologie a vlastnosti materiálů Technická chemie Krizové řízení a ochrana obyvatelstva Potravinářská chemie Biotechnologie Chemie a technologie ochrany životního prostředí Spotřební chemie Chemie, technologie a vlastnosti materiálů Potravinářská chemie a biotechnologie Fyzikální chemie Physical Chemistry Makromolekulární chemie Macromolecular Chemistry Chemie životního prostředí Chemie, technologie a vlastnosti materiálů Potravinářská chemie

délka studia 3 3 3 3 3 3 3 2 2 2 2 3 3 3 3 3 3 4

Bakalářské studijní programy jsou jednostupňové. Podle standardního studijního plánu jsou tříleté. Poskytují teoretické a experimentální základy matematických, fyzikálních, chemických a biologických disciplin a získání schopností jejich aktivního využití při kontrole a řízení vybraných tradičních chemických technologií a při práci v chemických a chemicko-technologických laboratořích. Navazující magisterské studijní programy jsou jednostupňové. Podle standardního studijního plánu jsou dvouleté. Navazují na bakalářské studijní programy absolvované na FCH VUT nebo na jiných vysokých školách chemického a chemickotechnologického zaměření. Jsou orientovány na souhrnné poznání jednotlivých chemických technologií, jakož i na teorii procesů a zařízení technologií chemického průmyslu, na získání vědomostí z oblasti teoretické a experimentální biochemie, mikrobiologie a inženýrství jednotlivých typů výrob. Studijní plány mohou obsahovat kromě předmětů navazujícího magisterského studijního programu také volitelné předměty bakalářského studijního programu nezbytné pro úspěšné absolvování předmětů specializace. Tyto předměty jsou určeny k vyrovnání studia absolvovaného v příbuzném bakalářském studijním programu na FCH VUT nebo na jiných školách chemického a chemicko-technologického zaměření. Všechny studijní programy se uskutečňují formou prezenční a kombinovanou. Studium kombinovanou formou je organizováno částečně prezenční formou (páteční a bloková výuka), částečně distanční formou (konzultace, samostudium). 17

STUDIJNÍ PROGRAMY FAKULTY CHEMICKÉ VUT V BRNĚ 1. Bakalářské studijní programy Studium v rámci bakalářských studijních programů je zaměřeno na získání schopností aktivně využívat matematických a fyzikálních prostředků při kontrole a řízení vybraných tradičních chemických technologií a při práci v chemických a chemicko-technologických laboratořích. Důraz je kladen na rozvoj schopností nalézat a definovat vztahy a souvislosti v základních chemických a fyzikálně-chemických disciplinách. Předpokladem úspěšného absolvování bakalářského studijního programu je získání přehledu o tradičních a některých moderních chemických technologiích a provázanosti jednotlivých technologických operací. Nezbytnou součástí studia je jazyková příprava absolventů, umožňující získávat a zpracovávat informace z různých zdrojů v oboru své působnosti, především zdrojů zahraničních. V průběhu studia jsou vytvářeny předpoklady pro neustálý rozvoj schopností využívat širokého potenciálu informačních technologií. 1.1 Název programu: Chemie a chemické technologie Název oboru: Technická chemie Bakalářský studijní obor "Technická chemie" je na Fakultě chemické VUT v Brně koncipován tak, aby absolventi byly schopni nabýt potřebných teoretických znalostí a praktických dovedností využitelných při kontrole a vyhodnocení základních parametrů chemických technologií z oblasti materiálového, spotřebního a potravinářského průmyslu ve vztahu na požadavky ochrany a kontroly kvality životního prostředí. Absolventi naleznou uplatnění v chemickém, farmaceutickém, potravinářském průmyslu při kontrole tradičních technologických procesů, v kontrolních i vývojových laboratořích, v oblastech tvorby a ochrany životního prostředí. Název oboru: Chemie a technologie ochrany životního prostředí Bakalářský studijní obor „Chemie a technologie ochrany životního prostředí“ je zaměřen na problematiku chemie a technologie ochrany složek životního prostředí. Prakticky zaměřený obor umožňuje jak nástup absolventů do praxe, tak plynulé pokračování ve studiu shodného oboru v navazujícím dvouletém magisterském programu, případně formou celoživotního vzdělávání pracovníků z praxe. Skladba výuky v prvních dvou ročnících pokrývá současně všeobecné předměty chemického zaměření a příslušná laboratorní cvičení. Specializace oboru je realizována v předmětech jako Chemie životního prostředí, Chemie ovzduší, Hydrochemie a Hydrobiologie. Třetí ročník, orientovaný na prohloubení znalostí oborových předmětů a praktickou výuku, je zakončen vypracováním bakalářské práce. Absolventi oboru mohou nabyté teoretické znalosti a praktické dovednosti využít v dynamicky se rozvíjejícím průmyslu ochrany životního prostředí, na všech stupních státní správy a samosprávy a v celé škále laboratoří zaměřených na chemii životního prostředí ve sférách kontrolních, výzkumných, vědeckých a akademických institucí. Název oboru: Spotřební chemie Obor je vystavěn na obecném chemicko-technickém základě. Spotřební chemií jsou míněny malotonážní, specializované chemické výroby zaměřené na produkty běžné spotřeby či kvalifikované chemie nebo na výrobu meziproduktů pro tyto provozy. Jedná se tak o firmy a technologie, které budou zjevně tvořit páteř domácího a přinejmenším i středoevropského chemického průmyslu. Předměty bakalářského studijního oboru Spotřební chemie jsou koncipovány tak, že částečně sledují dvě zaměření tj. užší oborové specializace: koloidní a fotochemickou. Povinné a základní povinně volitelné předměty jsou společné pro obě specializace. Každá specializace má pak vlastní skladbu povinně volitelných předmětů, které jsou doplněny dalšími doplňujícími předměty. Specializacím odpovídají i témata bakalářských prací. Při sestavování studijního plánu a registraci předmětů je třeba jejich skladbu konzultovat s předpokládaným vedoucím bakalářské práce. Absolventí koloidního zaměření naleznou uplatnění např. v kosmetice, farmacii, agrochemii, využití biopolymerů, bytové chemii, stavební chemii nebo povrchových úpravách materiálů. Doporučené předměty pro toto zaměření jsou: Povrchové úpravy materiálů, Kosmetická chemie, Praktikum z povrchových úprav materiálů, Bytová chemie, Technologie biopolymerů, Technické textilie a sorbenty, Praktikum – textilie a sorbenty. 18

Absolventi fotochemického zaměření naleznou uplatnění např. v polygrafickém průmyslu, filmovém průmyslu (film, video, média, záznam a uchování informace a obrazu), ale i elektrotechnickém průmyslu (fotovoltaická energetika,.aplikace molekulárních systémů, atd.). Doporučené předměty pro toto zaměření jsou: Koloristika a kolorimetrika, Fotografické procesy, Praktikum z koloristiky a kolorimetriky, Praktikum z fotografických procesů, Technologie tisku, Technologie biopolymerů, Praktikum z technologie tisku. Povinně volitelné předměty jednotlivých zaměření lze doplnit dalšími předměty: Matematika II, Fyzika II, Elektrotechnika a měřící technika, Makromolekulární chemie, Biologie, Mikrobiologie. Obor opouští zastaralé schéma založené na jednotlivých disciplinách chemie, úzkých specializacích a nabízí moderní koncepci dostatečně širokého, interdisciplinárního rozhledu, přesto však dobře technologicky vymezeného. Všeobecný rozhled je natolik solidní a bohatý, že umožňuje absolventovi oboru Spotřební chemie pokračovat v širokém spektru chemicky zaměřených magisterských studijních programů. Doplňující skladba oborových předmětů naopak zabezpečí prakticky orientovanému absolventovi okamžitý nástup do praxe, především v oblasti spotřebního chemického průmyslu. Absolventi najdou uplatnění např. v následujících odvětvích: polygrafie, papírenský průmysl, bytová chemie, stavební chemie, průmysl barev, laků, povrchových úprav, farmaceutický průmysl, kosmetický průmysl, textilní průmysl, zpracování a využití biomateriálů, fotografie, film, obrazová komunikace. Název oboru: Chemie, technologie a vlastnosti materiálů Bakalářský studijní obor "Chemie a technologie materiálů" je na Fakultě chemické VUT v Brně koncipován tak, aby absolventi byly schopni nabýt potřebných teoretických znalostí a praktických dovedností využitelných při kontrole a vyhodnocení základních parametrů chemických technologií z oblasti výroby a zpracování plastů, kompozitů, keramiky, silikátů a maltovin a povrchových úprav kovových i nekovových materiálů ve vztahu na požadavky ochrany a kontroly kvality životního prostředí. Velká pozornost je věnována výuce přesného zpracování výsledků laboratorních experimentů a výrobních procesů a orientaci v oblasti kontroly a řízení jakosti. Absolventi jsou vybaveni potřebnými znalostmi a předpoklady pro další studium v oborech magisterských studijních programů Fakulty chemické, ale i jiných studijních programů chemického nebo chemicko-technologického zaměření. Absolventi naleznou uplatnění v chemickém a farmaceutickém průmyslu,v průmyslu stavebních hmot a dílců, při kontrole tradičních technologických procesů, v kontrolních i vývojových laboratořích, v oblastech tvorby a ochrany životního prostředí. 1.2 Název programu: Chemie a technologie potravin Název oboru: Potravinářská chemie Bakalářský studijní obor "Potravinářská chemie" na Fakultě chemické VUT v Brně představuje rozšíření spektra bakalářských oborů v rámci studijních programů. Prakticky zaměřený obor umožňuje jednak plynulé pokračování ve studiu v navazujícím dvouletém magisterském studijním programu Potravinářská chemie a biotechnologie (PCHBT), jednak odchod absolventů do praxe a současně reflektuje potenciální rozšíření zájmu o studium včetně možnosti celoživotního vzdělávání pracovníků z praxe. Studium je zaměřeno na získání aktivních znalostí a schopností při kontrole a řízení vybraných tradičních chemických a potravinářských technologií a při práci v chemických, biochemických, mikrobiologických a chemickotechnologických laboratořích. Koncepce navrhovaného bakalářského programu je v souladu s aktuálními požadavky kladenými na specializované a vysoce kvalifikované technické pracovníky v moderních potravinářských výrobách v podnicích zemědělsko-potravinářského komplexu zejména v regionu jižní a severní Moravy, v kontrolních a inspekčních institucích i v obchodních organizacích. Název oboru: Biotechnologie Bakalářský studijní obor "Biotechnologie" na Fakultě chemické VUT v Brně představuje další rozšíření spektra oborů v rámci bakalářských studijních programů. Vysoce aktuální a perspektivní obor umožňuje jak plynulé pokračování ve studiu v navazujícím dvouletém magisterském studijním programu Potravinářská chemie a biotechnologie (PCHBT), tak i odchod absolventů do praxe a současně odpovídá rostoucímu zájmu o studium v rámci celoživotního vzdělávání pracovníků z praxe. Studium je zaměřeno na získání aktivních schopností a znalostí potřebných při řízení a kontrole moderních biotechnologických výrob, fermentačních

19

technologií i ostatních potravinářských, farmaceutických a chemických technologií a při práci v biotechnologických, genetických, biochemických, mikrobiologických i chemických laboratořích. Koncepce navrhovaného bakalářského programu je v souladu s aktuálními požadavky kladenými na specializované a vysoce kvalifikované technické pracovníky v moderních biotechnologických a potravinářských výrobách, výzkumných a vývojových laboratořích, v kontrolních a inspekčních institucích i v obchodních organizacích. 1.3 Název programu: Ochrana obyvatelstva Název oboru: Krizové řízení a ochrana obyvatelstva Bakalářský studijní program „Ochrana obyvatelstva“ na Fakultě chemické VUT v Brně představuje nově koncipovaný a orientovaný studijní program. Zaměření oboru v sobě odráží společenskou potřebu vyjádřenou Usnesením vlády č. 417/2002 Sb., jimž byla schválena koncepce ochrany obyvatelstva do roku 2006 s výhledem do roku 2015 a dále Usnesení Bezpečnostní rady státu č. 211/2001 Sb., jimž byla schválena koncepce vzdělávání v oblasti krizového řízení. Studium poskytuje teoretické poznatky a praktické dovednosti v oboru krizového plánování a řízení, ochrany obyvatelstva, pochopení přírodních zákonitostí, příčin a následků v lidské činnosti, stejně jako negativních dopadů na životní prostředí. Obor „Krizové řízení a ochrana obyvatelstva“ představuje samostatný, multidisciplinární vědní obor, jehož rozpracování, kvalifikovaná praktická aplikace a další rozvoj vyžadují vysokoškolsky vzdělané odborníky. Studium je zaměřeno na získání a osvojení nezbytného základu společenskovědních, přírodovědných, všeobecně-vzdělávacích, odborných předmětů a disciplín, stejně jako pochopení a zvládnutí teorie řízení a plánování, ochrany obyvatelstva, zejména v mimořádných, havarijních a krizových situacích, zvládnutí současných technických prostředků potřebných pro organizaci ochrany obyvatel proti účinkům živelních pohrom, průmyslových havárií, účinkům zbraní hromadného ničení, proti následkům teroristických útoků, či dalším nežádoucím projevům ohrožujícím životy a zdraví obyvatelstva a majetek. Absolventi najdou uplatnění a budou schopni aktivně využívat získaných teoretických znalostí a praktických návyků ve funkcích pracovníků veřejné správy, příslušníků složek integrovaného záchranného systému, bezpečnostního managementu, resp. dalších funkcích vyžadující vzdělání v takto koncipovaném oboru.

2. Navazující magisterské studijní programy Studium v rámci navazujících magisterských studijních programů je zaměřeno na zvládnutí teoretických základů chemie, fyziky a aplikované matematiky, na souhrnné poznání jednotlivých chemických technologií, na teorie procesů a zařízení technologií chemického průmyslu, na získání vědomostí z oblasti teoretické a experimentální biochemie, mikrobiologie a inženýrství jednotlivých typů potravinářských výrob. Předpokladem absolutoria navazujícího magisterského studijního programu je všestranné zvládnutí vybraného oboru chemické nebo potravinářské technologie jako výsledek tvůrčí aplikace znalostí chemických, fyzikálně chemických a biologických disciplin a podrobné osvojení dané specializace v rámci oboru studijního programu. Zvláštní pozornost je věnována komplexnímu chápání technologických procesů, jejich matematickému popisu z hlediska kinetického, termodynamického a chemicko-inženýrského, a vytvoření názorového systému pro ekonomické posouzení účinností jednotkových operací technologického komplexu. Důležitou součástí studia je jazyková příprava absolventů, kteří po ukončení studia musí být schopni komunikace s okolním světem. Součástí studia je zvládnutí základních vědních disciplin souvisejících s ekonomikou a organizací výrobních a obchodních činností (marketing a management). Charakteristickým rysem všech etap studia je osvojení pracovního stylu založeného na intenzivním využití výpočetní techniky. 2.1 Název programu: Chemie a technologie ochrany životního prostředí Název oboru: Chemie a technologie ochrany životního prostředí Obor chemie a technologie ochrany životního prostředí je chemicko-technologickým oborem, který je koncipován tak, aby si absolventi tohoto oboru osvojili chemickou technologii jako výsledek aplikace chemických, fyzikálně chemických a biologických znalostí; absolventi oboru by měli odpovídat za zdravé životní prostředí, což znamená využívat takové chemické technologie, které by chránily základní složky životního prostředí, tj. vzduch, vodu a půdu. Studium je zaměřeno na souhrnné poznání jednotlivých chemických technologií, včetně teorie procesů speciálních technologií a poznání jejich nebezpečí pro životní prostředí. Poznatky budou rovněž směřovat k doprovodným technologiím chránícím složky životního 20

prostředí před znečištěním, snižujícím produkci odpadů i zvláště nebezpečných odpadů a vedoucím k čistým chemickým technologiím bez odpadů a emisí. Zvláštní pozornost je věnována komplexnímu chápání technologických procesů, jejich matematickému popisu z hlediska chemicko-inženýrského a termodynamického a vytvoření systému pro ekonomické posouzení účinnosti jednotlivých operací technologického procesu. Obor je zaměřen na chemii a technologii ochrany a úpravy vody, na problémy ochrany půdního fondu, na ochranu ovzduší, na problémy speciální průmyslové toxikologie a ekotoxikologie, na technologické procesy spojené se zacházením s nebezpečnými pevnými a kapalnými odpady, včetně jejich imobilizace, skládkování, dekontaminace a technologií využitelných pro likvidaci a recyklaci odpadů. Řešena je i otázka prevence a likvidace chemických havárií a využití bioindikačních systémů při jejich odstraňování. Do specifikovaného oboru náleží také environmentální analýza, která je posuzována v souvislosti s chemickou produkcí, jakož i problematika stopové analýzy environmentálně důležitých polutantů anorganického a organického původu a z ní vyplývajícího hodnocení rizik. Kromě kontrolních systémů pro zjišťování škodlivin jsou hodnoceny i různé monitorovací systémy, používané v ČR i v zemích EU a USA. Obor Chemie a technologie ochrany životního prostředí se nezabývá pouze chemickými škodlivinami, nýbrž také mikrobiálním znečištěním, radionuklidy a ionizujícím zářením. Obor se důsledně opírá o soustavu přírodovědných předmětů, nezbytných pro jeho rozvoj, tj. o základní chemické discipliny, jako jsou anorganická, organická, analytická a fyzikální chemie, matematika, fyzika, chemická technologie a chemické inženýrství. Důraz je kladen zejména na mezioborové předměty, mezi které jsou počítány biochemie, ekologie, obecná biologie, geochemie, mikrobiologie a mineralogie. Obor je obsahově i zaměřením charakterizován několika základními směry, které vytvářejí ucelený a kompaktní soubor: ƒ hydrochemie, hydrobiologie, chemie úpravy pitných vod, speciální vodárenské technologie, čištění odpadních vod, vodní hospodářství průmyslu, obcí a krajiny, ƒ technologie ochrany ovzduší, včetně typizace nejčastějších škodlivin, ƒ chemie a ochrana životního prostředí, chemická toxikologie a ekotoxikologie, ƒ chemie a technologie nakládání s odpady, ochrana přírody a čistší produkce, trvale udržitelný rozvoj, ƒ environmentální analýza, stopová a ultrastopová analýza anorganických a organických kontaminantů, monitorizační systémy, ƒ transformace vysoce toxických látek, dekontaminace a sanace životního prostředí, likvidace starých zátěží, ƒ analýza, hodnocení a řízení rizik, prevence a likvidace chemických havárií, chemická bezpečnost, ƒ radioekologie, radiotoxikologie, jaderná chemie a problematika ionizujícího záření. Znalosti získané při studiu výše uvedených směrů vytvářejí velmi široké možnosti uplatnění absolventů. Absolventi oboru najdou uplatnění v rozvíjejícím se průmyslu ochrany životního prostředí a ve všech oborech průmyslu ve funkcích ekologů, vodohospodářů, odborníků pro ochranu ovzduší a zacházení s odpady, na všech stupních státní správy a samosprávy v kontrolních orgánech pro ochranu životního prostředí, v laboratořích chemie a biologie životního prostředí a v četných rozvíjejících se výzkumných a vzdělávacích institucích zaměřených na ochranu životního prostředí. 2.2 Název programu: Spotřební chemie Název oboru: Spotřební chemie Program „Spotřební chemie“ navazuje na stejnojmenný bakalářský obor, prohlubuje jeho teoretické základy a umožňuje jeho profilaci do jednoho ze dvou základních směrů. Představuje však poměrně samostatný celek otevřený i absolventům jiných bakalářských oborů a programů. Spotřební chemií jsou míněny zejména malotonážní, speciální chemické technologie a výroby nejrůznějšího konkrétního zaměření. Jejich společným základem jsou fyzikálně-chemické obory a na nich je tento program vystavěn. Cílem studia tak je poskytnout důkladný teoretický základ důležitý pro malotonážní chemické výroby, výroby speciálních chemických produktů, průmysl výrobků každodenní spotřeby nebo výroby dílčích komponent či pomocných prostředků pro jiné průmyslové obory. Důraz je kladen na samostatnou a projektovou práci studentů. V každém semestru je proto minimální počet povinných společných předmětů; struktura nabízených volitelných předmětů je vytvořena zejména tak, aby umožnila studentům profilaci v jednom ze dvou hlavních směrů, které jsou na vyučujícím pracovišti pěstovány i ve tvůrčí činnosti: biokoloidním, fotochemickém. 21

Studijní plán je dále zaměřen na výcvik ve tvůrčí, projektové činnosti, která posléze vyúsťuje v diplomovou práci. Seminární a laboratorní předměty vedou studenta od předprojektové nebo technologické přípravy přes sestavení konzistentního projektu, ověřovací experimenty až po jeho vyřešení. Od prvého semestru systematicky pracují na zadaném či zvoleném projektovém nebo technologickém tématu. Studijní program tak upřednostňuje výuku obecných disciplín a dovedností před úzkou specializací. Důraz ve výuce je kladen na zvládnutí všeobecných postupů a metodik tvůrčí, inženýrské práce, vedoucích k překročení obvyklého úzkého rámce specializace a podporujících moderní mezioborové tendence. Upřednostňuje se výklad disciplín společných a nezbytných pro různé spotřební technologie a výroby před pouhým faktografickým popisem výrobních postupů. Absolventem je kvalifikovaný inženýr chemie, schopný flexibilně reagovat na aktuální požadavky trhu práce a rychle proniknout do konkrétní problematiky nebo technologie svého aktuá1ního působení v praxi. Předměty navazujícího studijního programu Spotřební chemie jsou koncipovány tak, že částečně sledují dvě zaměření tj. užší oborové specializace: biokoloidní a fotochemickou. Povinné a základní povinně volitelné předměty jsou společné pro obě specializace. Každá specializace má pak vlastní skladbu povinně volitelných předmětů, které jsou doplněny dalšími doplňujícími předměty. Specializacím odpovídají i témata diplomových prací. Při sestavování studijního plánu a registraci předmětů je třeba jejich skladbu konzultovat s předpokládaným vedoucím diplomové práce. Absolventí biokoloidního zaměření naleznou uplatnění např. v kosmetice, farmacii, agrochemii, využití biopolymerů, bytové chemii, stavební chemii nebo povrchových úpravách materiálů. Doporučené předměty pro toto zaměření jsou: Biopolymery, Reologie ve spotřební chemii, Koloidní transportní systémy, Kosmetologie, Aplikovaná koloidní chemie, Praktikum z kosmetologie, Biochemie II, Praktikum z koloidů, Supramolekulární systémy. Absolventi fotochemického zaměření naleznou uplatnění např. v polygrafickém průmyslu, filmovém průmyslu (film, video, média, záznam a uchování informace a obrazu), ale i elektrotechnickém průmyslu (fotovoltaická energetika,.aplikace molekulárních systémů, atd.). Doporučené předměty pro toto zaměření jsou: Fotochemické procesy, Tenké vrstvy, Moderní reprodukční procesy, Moderní spektroskopické metody, Praktikum z moderních reprodukčních procesů, Pokročilé aplikace molekulárních materiálů, Základy obrazového inženýrství, Plazmochemie I, Praktikum z obrazového inženýrství, Praktikum z plazmochemie, Praktikum z fotochemických procesů, Struktura a vlastnosti nekovových materiálů, Plazmochemie II. Povinně volitelné předměty jednotlivých zaměření lze doplnit dalšími předměty: Vakuová technika, Chemometrie, Fyzika III, Matematika III. Absolventem je kvalifikovaný inženýr chemie ovládající teoretický základ důležitý pro malotonážní chemické výroby, výroby speciálních chemických produktů, průmysl výrobků každodenní spotřeby nebo výroby dílčích komponent či pomocných prostředků pro jiné průmyslové obory a vycvičený v samostatné experimentální, laboratorní práci. Nalezne uplatnění v oborech jako jsou polygrafie, agrochemie, papírenský průmysl, materiály pro elektrotechniku a elektroniku, ytová chemie, stavební chemie, průmysl barev, laků, povrchových úprav, farmaceutický průmysl, kosmetický průmysl, textilní průmysl, zpracování a využití biomateriálů, speciální a finální polymerní a biopolymerní produkty, fotografie, film, obrazová komunikace, procesy a materiály v ochraně životního prostředí. Absolventi se uplatní nejen přímo v provozech, ale i v řídících strukturách (managementu) nebo výzkumných a vývojových institucích firem a společností uvedeného zaměření. 2.3 Název programu: Chemie, technologie a vlastnosti materiálů Studium v rámci studijního programu Chemie, technologie a vlastnosti materiálů je zaměřeno na souhrnné poznání jednotlivých chemických technologií, jakož i na teorie procesů a zařízení technologií chemického průmyslu, na získání vědomostí z oblasti chemie a vlastností skla, keramiky, kovových, polymerních a kompozitních materiálů. Zvláštní pozornost je věnována komplexnímu chápání technologických procesů, jejich matematickému popisu z hlediska kinetického, termodynamického a chemickoinženýrského, jakož i vytvoření názorového systému pro ekonomické posouzení účinností jednotkových operací technologického komplexu ve vztahu k životnímu prostředí. Důležitou součástí studia je jazyková příprava absolventů, kteří po ukončení studia musí být schopni komunikace s okolním světem a studovat cizojazyčnou literaturu. Součástí studia je zvládnutí základních vědních disciplin souvisejících s ekonomikou a organizací výrobních a obchodních činností (marketing a management). Charakteristickým rysem všech etap studia je osvojení pracovního stylu založeného na intenzivním využití výpočetní techniky.

22

Název oboru: Chemie, technologie a vlastnosti materiálů Základním rysem oboru chemie, technologie a vlastnosti materiálů je nalézání a technologické využití kvalifikovaných vztahů mezi strukturou a užitnými vlastnostmi anorganických, organických a hybridních materiálů. Charakteristickými činnostmi absolventů tohoto oboru jsou návrhy, konstrukce a provozování chemických procesů a technologií vedoucích k přeměně ropných, minerálních, rudných a jiných přírodních surovin v technicky a ekologicky významné materiály nebo produkty. Účelem vzdělávacího procesu v této specializaci je poskytnout studentovi s dobrými znalostmi základních principů matematiky, fyziky a chemie prakticky využitelné poznatky inženýrské teorie a praxe a umožnit mu všestranný rozvoj i v humanitních vědách. Vzdělávací proces vychází z poznatků materiálových věd a technologií poskytujících kvantifikované vztahy mezi strukturou a vlastnostmi skla, keramiky, kovových, polymerních a kompozitních materiálů, rozšířených o inženýrské znalosti z oboru užitných hodnot materiálů a vztahů těchto hodnot k technologii jejich výroby a zpracování. Prvotní význam je přikládán syntéze a řízení struktury materiálu za účelem dosažení jeho přesně definovaných fyzikálně chemických vlastností nutných pro požadovanou aplikaci. Absolventi nacházejí uplatnění především v řízení technologických procesů a managementu chemických provozů, v provozech výrob syntetických materiálů, zpracování plastů, výrob kompaundů a kompozitů, adheziv, hnojiv, anorganických výztuží a plniv, při povrchových úpravách materiálů (elektrotechnický, textilní, automobilový a letecký průmysl), ve sklářském a cementářském průmyslu, ve farmaceutických a kosmetických výrobnách, ve výrobě keramických a stavebních materiálů, v recyklaci odpadů a v dalších, především chemických procesech. Absolventi mají možnost uplatnit se v oboru jako pracovníci v oblasti výzkumu, vývoje, konstrukce a investic, řízení procesů (technologie) a managementu chemických provozů. Obor poskytuje dostatek praktických informací i pro vstup absolventů do sféry podnikatelské, jak výrobní, tak poradenské. Absolvent je schopen posoudit výsledek interakce materiálů s prvky životního prostředí z hlediska životnosti materiálu a vlivu na životní prostředí, dokáže pracovat s chemickou literaturou a je obeznámen se základy obchodního a patentového práva, managementu pracovního kolektivu a ekonomiky podniku. 2.4 Název programu: Chemie a technologie potravin Studium v rámci magisterského studijního programu je zaměřeno na získání aktivních schopností a znalostí potřebných při řízení a kontrole tradičních chemických a potravinářských technologií i moderních biotechnologií a při práci v chemických, biochemických, mikrobiologických, biotechnologických a chemicko-technologických laboratořích. Důraz je kladen na rozvoj schopností nalézat a definovat vztahy a souvislosti v základních chemických, biochemických a fyzikálně-chemických disciplínách. Předpokladem úspěšného absolvování magisterského studijního programu je získání přehledu v tradičních i moderních chemických a potravinářských technologiích a vědomí provázanosti jednotlivých technologických operací. Nezbytnou součástí studia je jazyková příprava absolventů, umožňující získávat a zpracovávat informace z různých zdrojů v oboru své působnosti, především zdrojů zahraničních. V průběhu studia jsou vytvářeny předpoklady pro neustálý rozvoj schopností využívat širokého potenciálu informačních technologií. Název oboru: Potravinářská chemie a biotechnologie Profil absolventa oboru potravinářská chemie a biotechnologie odpovídá moderním požadavkům reflektujícím rozvoj potravinářské vědy a moderních biotechnologií. V návaznosti na základní předměty studia jsou v biologických disciplinách prohlubovány znalosti z aplikované mikrobiologie, bioinženýrství, hygieny a sanitace potravin. Biochemické disciplíny jsou dále rozšiřovány v rámci biotechnologií, molekulární genetiky a genových technologií. Znalosti instrumentální a strukturní analytické chemie se dále prohlubují v analýze potravin. Po zvládnutí základů potravinářských technologií se obzor absolventa rozšiřuje v rámci chemických základů potravinářských technologií, principů uchovávání potravin jako souboru znalostí kinetiky, termodynamiky a chemického inženýrství. Důraz je kladen na komplexní chápání dynamického pojmu jakosti potravin včetně základů výživy člověka a aktuální legislativy v potravinářství. Neodmyslitelnou součástí jsou vědomosti pro ekonomické posouzení provozu a jeho řízení. Absolventi naleznou široké uplatnění v rozvinutém zemědělsko-potravinářském komplexu, zejména v oblastech Moravy a Slezska, jakož i v rozvíjejících se moderních biotechnologických procesech v chemickém a farmaceutickém průmyslu i v nových oborech průmyslu ochrany životního prostředí. Široký profil absolventa umožňuje uplatnění v rámci státních kontrolních institucí, ve vývoji nových technologií a výzkumu a také v obchodních organizacích.

23

3. Standardní doba studia Standardní doba studia v bakalářských studijních programech trvá tři akademické roky, v navazujících magisterských studijních programech dva akademické roky. Doporučená doba studia v kombinované formě je studijním plánem stanovena na 4 roky v bakalářských studijních programech, na 3 roky v navazujících magisterských studijních programech.

4. Ukončení studia Podmínkou úspěšného ukončení studia ve tříletém bakalářském studijním programu je absolvování všech povinných, určeného minimálního počtu povinně volitelných předmětů (získání minimálně 180 kreditů) a složení státní závěrečné zkoušky, včetně obhajoby bakalářské práce v oboru studijního programu. Podmínkou úspěšného ukončení studia ve dvouletém navazujícím magisterském studijním programu je absolvování všech povinných, určeného počtu povinně volitelných předmětů (získání minimálně 120 kreditů) a složení státní závěrečné zkoušky, včetně obhajoby diplomové práce v oboru studijního programu. Podmínkou úspěšného ukončení studia v pětiletém magisterském studijním programu je absolvování všech povinných, určeného počtu povinně volitelných předmětů studijního programu (získání minimálně 300 kreditů) a složení státní závěrečné zkoušky, včetně obhajoby diplomové práce v oboru studijního programu.

5. Udělované tituly Absolventům bakalářských studijních programů se uděluje titul Bakalář (Bc.) uváděný před jménem. Absolventům magisterských studijních programů se uděluje titul Inženýr (Ing.) uváděný před jménem.

6. Návaznost studijních programů Bakalářské studijní programy vytvářejí předpoklady pro studium v navazujících magisterských studijních programech FCH VUT, ale i studijních programech jiných vysokých škol chemického nebo chemickotechnologického zaměření. Student, který úspěšně ukončil studium v bakalářském studijním programu uskutečňovaném na FCH VUT může být přijat do navazujícího magisterského studijního programu FCH VUT bez přijímacích zkoušek. Magisterské studijní programy jsou koncipovány jako ucelené studijní programy, umožňující absolventům pokračovat ve studiu v doktorských studijních programech akreditovaných na FCH VUT v Brně nebo jiných vysokých školách s chemickým zaměřením.

24

STUDIJNÍ PŘEDMĚTY BAKALÁŘSKÝCH STUDIJNÍCH PROGRAMŮ 1. Teoretický základ • Anorganická chemie K • Biologie • Elektrotechnika a měřící technika • Fyzika I, II • Chemická informatika I, II • Chemická legislativa I, II, III • Matematika I, II • Obecná a anorganická chemie I, II • Organická chemie I, II, K • Počítačová cvičení z matematiky • Praktikum z anorganické chemie I, II • Praktikum z fyziky I • Praktikum z organické chemie • Teorie řízení 2. Aplikovaný základ • Analytická chemie I, II • Biochemie I • Fyzikální chemie I, II • Chemické inženýrství I, II • Makromolekulární chemie • Obecná toxikologie • Praktikum z analytické chemie I, II • Praktikum z fyzikální chemie I, II • Praktikum z chemického inženýrství I, II • Systémy jakosti a ISO normy • Technické kreslení • Trvale udržitelný rozvoj • Základy ekologie • Zpracování experimentálních dat 5. Oborové předměty – Spotřební chemie • Bakalářská práce • Bytová chemie • Fotografické procesy • Koloristika a kolorimetrika • Kosmetická chemie • Mikrobiologie • Odborná praxe - SCH • Povrchové úpravy materiálů • Praktikum z fotografických procesů • Praktikum z koloristiky a kolorimetriky • Praktikum z povrchových úprav materiálů • Praktikum z technologie tisku • Praktikum z textilií a sorbentů • Technické textilie a sorbenty • Technologie biopolymerů • Technologie chemických výrob • Technologie tisku

3. Oborové předměty – Chemie, technologie a vlastnosti materiálů • Bakalářská práce • Chemie a technologie polymerních materiálů • Kompozitní materiály • Kovové materiály • Odborná praxe - CHM • Polymerní materiály • Praktikum z makromolekulární chemie • Sklo, keramika, pojiva • Struktura a vlastnosti makromolekul • Struktura materiálů • Technologie chemických výrob • Tenké polymerní vrstvy a povrchy polymerů • Výrobní technologie polymerů, kompozitů a silikátů • Zpracování práškovitých materiálů 4. Oborové předměty – Chemie a technologie ochrany životního prostředí • Analytické metody technické praxe • Analýza rizik a chemická bezpečnost I • Analýza vody • Bakalářská práce • Hydrobiologie • Hydrochemie • Chemie ovzduší I • Chemie životního prostředí I • Jaderná chemie • Odborná praxe - CHTOZP • Praktikum z analýzy vody • Praktikum z hydrobiologie • Praktikum z makromolekulární chemie • Technologie chemických výrob • Základy environmentálního vzorkování 6. Oborové předměty – Potravinářská chemie • Analytická chemie potravin I • Bakalářská práce • Bioinženýrství I • Biotechnologie I • Bytová chemie • Chemie potravin I • Kosmetická chemie • Mikrobiologie • Molekulární genetika I • Odborná praxe - PCH • Praktikum z analytické chemie potravin • Praktikum z biochemie • Praktikum z mikrobiologie • Principy uchovávání potravin • Základy potravinářských technologií • Základy výživy • Zásady hygienického zpracování potravin 25

7. Oborové předměty – Biotechnologie • Analytická chemie potravin I • Bakalářská práce • Bioinženýrství I • Biotechnologie I • Bytová chemie • Genové technologie • Chemie potravin I • Kosmetická chemie • Mikrobiologie • Molekulární genetika I • Odborná praxe - BT • Praktikum z analytické chemie potravin • Praktikum z biochemie • Praktikum z mikrobiologie • Principy uchovávání potravin • Základy potravinářských technologií • Základy výživy • Zásady hygienického zpracování potravin 8. Oborové předměty – Krizové řízení a ochrana obyvatelstva • Analýza rizik a disponibilních prostředků I • Bakalářská práce • Bezpečnostní inženýrství • Detekce a dekontaminace • Chemie nebezpečných látek • Integrovaný záchranný systém • Krizové plánování a řízení I, II • Krizový management • Meteorologie, hydrologie, geologie • Odborná praxe - KROO • Ochrana obyvatelstva I, II • Ochrana proti zbraním hromadného ničení • Požární ochrana • Praktikum z krizového plánování • Praktikum z technické dovednosti • Prevence závažných havárií • Technické dovednosti

26

• • • • • •

Technologie chemického průmyslu a jaderných zařízení Technologie ochrany životního prostředí Úvod do řešení mimořádných situací Veterinární a rostlinolékařské zabezpečení Zabezpečení a ochrana objektů Zdravotnické zabezpečení

10. Všeobecné předměty • Angličtina - obecná I, II • Angličtina - odborná I, II • Ekonomie • Ekonomika a řízení podniku • Ekonomika krizových situací • Filosofie a základy etiky • Pedagogika a psychologie • Politologie • Právní propedeutika • Psychologie a sociologie práce • Psychologie krizových situací • Základy průmyslového a obchodního práva 11. Volitelné předměty • Další cizí jazyk I, II • Sportovní aktivity • Úvod do studia 12. Výuka v angličtině • Analysis of Risks and Disponible Sources I • Analytical Chemistry I, II • Biochemistry I • Composite Materials • Food Analysis I • General and Inorganic Chemistry I, II • Chemical Engineering I, II • Organic Chemistry I, II • Physical Chemistry I, II • Security and Protection of Objects • Sustainable Development

STUDIJNÍ PŘEDMĚTY MAGISTERSKÝCH STUDIJNÍCH PROGRAMŮ 1. Teoretický základ • Aplikovaná informatika • Fyzika III • Chemická legislativa IV, V • Matematika III • Metody strukturní analýzy • Vakuová technika • Základy automatizace

•

2. Aplikovaný základ • Fyzikální chemie III • Instrumentální a strukturní analýza • Praktikum z instrumentální a strukturní analýzy • Technologie chemického průmyslu a jaderných zařízení II • Zpracování experimentálních dat II

•

3. Oborové předměty – Spotřební chemie • Aplikovaná kinetika a katalýza • Aplikovaná koloidní chemie • Biochemie II • Biopolymery • Fotochemické procesy • Fyzikální chemie makromolekulárních soustav • Chemometrie • Koloidní transportní systémy • Kosmetologie • Laboratoř oboru I, II - SCH • Moderní reprodukční procesy • Moderní spektroskopické metody • Plazmochemie I, II • Pokročilé aplikace molekulárních materiálů • Pokroky technologií spotřebního průmyslu • Praktikum - moderní reprodukční procesy • Praktikum z fotochemických procesů • Praktikum z koloidů • Praktikum z kosmetologie • Praktikum z obrazového inženýrství • Praktikum z plazmochemie • Příprava a řízení projektu - SCH • Reologie ve spotřební chemii • Struktura a vlastnosti nekovových materiálů • Supramolekulární systémy • Tenké vrstvy • Základy obrazového inženýrství

•

4. Oborové předměty – Chemie, technologie a vlastnosti materiálů • Analýza materiálů • Aplikovaná koloidní chemie • Degradace, stabilizace a aditivace polymerů • Fyzika polymerů • Chemie a technologie silikátových materiálů II

• • • • • • • • • • • • • • • • • • • • •

Chemie pokročilých keramických materiálů Kompozitní materiály II Koroze a ochrana materiálu proti korozi Mechanika a porušování materiálů Nanotechnologie Navrhování výrobků z plastů Pokročilé materiály I, II Pokročilé materiály I Praktikum z kompozitních materiálů Praktikum z preparačních a testovacích metod I, II Praktikum z technologie zpracování polymerů Praktikum ze struktury a vlastností polymerů Praktikum ze syntézy polymerů Přenosové jevy v materiálovém inženýrství Recyklace a likvidace polymerního odpadu Recyklace odpadních materiálů Speciální technologie keramiky Speciální technologie maltovin Struktura a vlastnosti anorg. materiálů I, II Struktura a vlastnosti nekovových materiálů Syntézy polymerů Technologie přípravy polymerních kompozitů Technologie zpracování polymerů Tenké vrstvy

5. Oborové předměty – Chemie a technologie ochrany životního prostředí • Analytická chemie speciálních oblastí praxe • Analýza rizik a chemická bezpečnost II • Biochemie II • Dekontaminace a sanace životního prostředí • Detekce a měření ionizujícího záření • Ekotoxikologie • Environmentální analýza • Hmotnostní spektrometrie • Chemie životního prostředí II • Legislativa v ochraně životního prostředí • Ochrana přírody a trvale udržitelný rozvoj • Praktikum z detekce a měření ion.záření • Praktikum z ekotoxikologie • Praktikum z environmentální analýzy • Praktikum z technologie nakládání s odpady • Praktikum z technologie vody I, II • Praktikum ze speciální toxikologie • Radioekologie • Speciální a nové technologie čištění odpadních vod • Speciální toxikologie • Speciální vodárenské technologie • Technologie čištění odpadní vody • Technologie nakládání s odpady • Technologie obnovitelných zdrojů energie • Technologie ochrany ovzduší • Technologie úpravy vody • Vodní hospodářství průmyslu, obcí a krajiny 27

• •

Vybrané výpočty z technologie vody Vztahy mezi strukturou a biologickou aktivitou

6. Oborové předměty – Potravinářská chemie a biotechnologie • Analytická chemie potravin II • Balení potravin • Bioanalytické metody • Biochemie II • Bioinženýrství II • Biostatistika • Biotechnologie II • Hygiena potravin • Chemie potravin II • Jakost v laboratorní a kontrolní praxi • Kosmetologie • Mikrobiologie pro potravináře a biotechnology • Molekulární biotechnologie • Molekulární genetika II • Nutraceutika a funkční potraviny • Odpadové hospodářství v potravinářském průmyslu • Potravinářská legislativa • Praktikum z bioinženýrství • Praktikum z biotechnologie • Praktikum z kosmetologie • Praktikum z molekulární biotechnologie • Praktikum z technologie potravin • Senzorická analýza potravin • Technologie nakládání s odpady • Technologie potravin

28

7. Projektové předměty • Příprava a řízení projektu • Laboratoř oboru I, II • Diplomový seminář • Diplomová práce 8. Všeobecné předměty • Angličtina - Mgr. • Ekonomika a řízení podniku • Obrana ekonomiky státu a hospodářská opatření pro krizové stavy • Psychologie a sociologie práce • Týmová práce, osobnost člověka v komunikaci • Základy průmyslového a obchodního práva 9. Výuka v angličtině • Analysis of Risks and Disponible Sources II • Analytical Chemistry of Special Practical Domain • Composite Materials II • Diploma Seminar • Food Analysis II • Hazardous Chemical Substances and Preparations • Hygiene of Food • Mass Spectrometry • Mechanics and Failure of Non Metallic Materials • Modern Spectroscopic Methods • Nature Protection and Sustainable Development • Physical Chemistry III • Plasma Chemistry I • Sampling, Sample Treatment and Analysis of Harmful Compounds • Special Toxicology

PRAVIDLA A PODMÍNKY PRO VYTVÁŘENÍ STUDIJNÍCH PLÁNŮ Studijní plán si student vytváří podle vlastních schopností a možností, při respektování stanovených návazností zkoušek vybraných celofakultních předmětů a podmínek návaznosti zkoušek oborových předmětů stanovených v jednotlivých případech garantem předmětu. Předměty si student zapisuje na začátku akademického roku v termínech vyhlášených děkanem tak, aby byl schopen složit zkoušky v předepsaném pořadí a termínech. Výběr a zápis všech předmětů, které hodlá v daném akademickém roce absolvovat volí tak, aby měl zapsány všechny povinné předměty, které musí v daném roce studia absolvovat, a součet kreditů zapsaných předmětů byl minimálně 60, maximálně je doporučeno 80 ECTS kreditů. Při tvorbě studijního plánu student využívá „Úplný studijní plán“, který představuje všechny nabízené povinné (P) a povinně volitelné (PV) předměty. Povinné předměty jsou zapsány v daném ročníku studia automaticky, povinně volitelné předměty lze vybrat ze skupiny předmětů v požadovaném počtu, nejsou vázány na ročník studia. Praktikum související s povinně volitelným předmětem nelze zapsat bez odpovídající přednášky. Vybrané povinné a povinně volitelné předměty (P, PV) jsou nabízeny v českém i anglickém jazyce (en). Student si v každém roce studia musí zvolit alespoň jeden předmět v angličtině. Podmínkou pro zápis předmětů v daném akademickém roce pro studenty prezenční formy studia je získání minimálně 40 ECTS kreditů z předmětů zapsaných v roce předcházejícím, pro studenty kombinované formy studia 35 ECTS kreditů. Předmět, který student v předcházejícím akademickém roce neukončil předepsaným způsobem, si zapisuje znovu v akademickém roce následujícím. Tento nový zápis předmětu je možný pouze jednou.

29

CHARAKTERISTIKA STUDIJNÍCH PŘEDMĚTŮ Analytická chemie I doc. Ing. Josef Čáslavský, CSc. Přehled současné struktury a náplně analytické chemie. Základy analytické metrologie. Definice analytu a analytického vzorku. Analytické aspekty chemických rovnováh. Termodynamické a kinetické aspekty analytických reakcí. Klasifikace analytických metod. Výklad protolytických, komplexotvorných, srážecích, redoxních, katalytických a indukovaných reakcí. Analytické činidlo a principy chemických důkazů anorganických iontů. Gravimetrická analýza a její současný význam. Principy roztokové volumetrie. Teorie titračních křivek, indikace ekvivalenčního bodu titrací a titrační chyby. Tlumiče a jejich analytický význam. Příklady postupů založených na acidobazických, redoxních, srážecích a komplexotvorných titracích – význam pro analytickou praxi. Kapalinová extrakce a její varianty. Analytické využití iontoměničů. Analytická chemie II prof. RNDr. Hana Dočekalová, CSc. Fyzikální aspekty analytických metod. Analytický signál a jeho kvalitativní a kvantitativní vyhodnocení. Výklad vybraných instrumentálních elektroanalytických, optických a separačních metod a jejich analytický význam. (Potenciometrie. Voltametrie a polarografie klasická, pulzní, rozpouštěcí, adsorptivní. Titrace s polarizovatelnými elektrodami. Elektrogravimetrie, coulometrie. Konduktometrie. dielektrimetrie. Optické metody, jejich rozdělení, vlastnosti elektromagnetického záření: Refraktometrie, interferometrie, polarimetrie, nefelometrie, turbidimetrie. Elektronová absorpční spektra, spektrální přístroje jejich obecné prvky. UV/VIS spektrofotometrie. Luminiscenční metody: molekulová fluorescence, fosforescence, chemiluminiscence. Základy atomové spektrometrie absorpční, emisní. Principy a význam základních chromatografických a elektromigračních metod). Základy analytické chemometrie. Analytické chyby a postupy vyhodnocení analytických výsledků a kalibračních funkcí. Analytické standardy. Základy analytických postupů reálných objektů. Analytický vzorek a jeho příprava k analýze pro destrukční a nedestrukční metody. Analytická chemie potravin I PhDr. Miroslav Hrstka, Ph.D. Analytické metody v kontrolní praxi potravinářského průmyslu. Metody stanovení přírodních součástí potravin. Základní živiny (cukry, dusíkaté látky, lipidy, bílkoviny), minoritně zastoupené nutriční složky (vitamíny, biogenní prvky) a senzoricky a biologicky aktivní látky (kyseliny, přírodní barviva, aromatické látky, třísloviny a jiné). Metody stanovení cizorodých látek znečišťujících potraviny (kontaminantů), přidávaných do potravin (aditiv) a endogenních cizorodých látek.

30

Analytická chemie potravin II RNDr. Jan Šalplachta, Ph.D. Předmět zahrnuje následující aktuální otázky současné analýzy potravin: Bezpečnost potravin z hlediska výskytu nežádoucích kontaminantů anorganického i organického původu včetně toxinů a hormonálních přípravků. Výskyt nebezpečných chorob a jejich detekce - BSE, parazitární, bakteriální a virové infekce. Geneticky modifikované potraviny. Autenticita a falšování potravin, používané metody a evropská legislativa. Ozařování potravin. Bioterorismus, globální bezpečnost potravin a výhled do budoucna. Analytická chemie speciálních oblastí praxe prof. RNDr. Lumír Sommer, DrSc. Specifika aplikované analytické chemie a přístupů k analýze. Problematika vzorků reálných objektů. Soudobé analytické trendy v environmentalní analytické chemii. Destruktivní a nedestruktivní moderní analytické metody pro analýzu reálných objektů. Meze a selektivita analytických metod. Metodika přípravy a rozkladů analyzovaných anorganických, organických a biologických vzorků. Principy přístupů k soudobé analýze ovzduší, vod, sedimentů, a půd. Analytická chemie vybraných toxických prvků. Anorganické a organické speciace prvků v životním prostředí z hlediska jejich toxicity a esenciality a metody jejich stanovení. Význam kombinovaných analytických metod pro speciační analýzu. Principy soudobých přístupů k analýze reziduí pesticidů, chlorovaných bifenylů, dioxinů, polycyklických uhlovodíků, isokyanatanů, nitrosoaminů a mykotoxinů. Analýza aktuálních drog. Komentář k současným postupům při vyhodnocení analytických výsledků. Použití čidel a analyzátorů v analytické praxi. Analytické metody technické praxe doc. Ing. Josef Čáslavský, CSc. Základní zásady odběru vzorků. Postupy zpracování odebraného vzorku: metody izolace analytů z matrice (extrakce plynem, kapalinou, tuhou fází), postupy čištění vzorku (destruktivní, nedestruktivní), techniky skupinové separace. Analytické metody využívané pro finální stanovení: UV-VIS spektrofotometre, separační metody (chromatografie plynová a kapalinová, elektromigrační metody), hmotnostní spektrometrie. Základy zpracování analytických vysledků Analýza materiálů prof. RNDr. Lumír Sommer, DrSc. Specifika moderní aplikované analytické chemie při aplikaci na objekty reálného světa. Současné trendy v analýze vybraných skupin materiálů technického významu. Přehled soudobých používaných destruktivních a nedestruktivních analytických metod a jejich meze. Problematika průměrného analytického vzorku a příprava vzorku k analýze. Rozklady minerálních, organických a biologických vzorků. Aktuální způsoby vyhodnocování analytických výsledků. Analýza

vybraných kovů a slitin, hornin a rud. Analýza nekovových inkluzí a plynů v kovech. Analýza silikátů, skel, strusek, cementů a keramických materiálů. Analýza povrchů a tenkých vrstev. Analýza polovodičových materiálů. Problematika stopové a ultrastopové analýzy anorganických materiálů. Analýza kosmických objektů. Používání soudobých metod speciační analýzy prvků.

Algoritmus posuzování rizik. Nebezpečí ve vybraných pracovních činnostech. Informační systémy v chemické bezpečnosti. Rizikový potenciál v chemickém a petrochemickém průmyslu. Mechanismus a příčiny nehod a havárií s uvolněním nebezpečných látek do životního prostředí. Platná legislativa v oblasti prevence a likvidace chemických havárií. Prevence nehod a havárií.

Analýza rizik a disponibilních prostředků I Ing. Jiří Otakar Mika, CSc. Klasifikační utřídění mimořádných událostí a charakteristiky jejich možných následků, včetně jejich kategorizace podle specifických účinků na zdraví člověka a životní prostředí. Hodnocení rizika nebezpečných látek a přípravků pro zdraví člověka a životní prostředí. Označení specifické rizikovosti Rvětami a ochrany S-větami. Význam analýzy rizik pro havarijní a krizové plánování. Metody analýzy rizik a jejich použití. Algoritmy posuzování a hodnocení rizik. Predikce možných následků v případě zjištění nebezpečí vzniku a bezprostředně po nastalé mimořádné události. Modelování šíření požárů, škodlivin a povodní. Predikce vývoje mimořádné a krizové situace. Charakteristika disponibilních prostředků a význam jejich analýzy pro havarijní a krizové plánování a řízení. Vztah analýzy rizik a analýzy disponibilních prostředků. Základní rozdělení disponibilních prostředků. Smysl a postup jejich analýzy. Databáze disponibilních prostředků, jejich dislokace, kapacitních a časových možností.

Analýza rizik a chemická bezpečnost II Ing. Jiří Otakar Mika, CSc. Typové postupy řešení MU. Analýza rizik a disponibilních zdrojů. Plánování ochranných a záchranných opatření, Integrovaný záchranný systém, zásady ochrany obyvatelstva. Krizové plánování a řízení. Havarijní plán obce. Úloha státních a veřejnoprávních orgánů a institucí, likvidace následků, zvláštnosti živelních pohrom a válečných událostí.

Analýza rizik a disponibilních prostředků II Ing. Jiří Otakar Mika, CSc. Analýza rizik. Živelní a jiné pohromy, interakce a vnitřní vazby. Charakteristiky území z hlediska jejich zranitelnosti. Charakteristiky nevojenských a vojenských rizik, metody jejich identifikace, analýzy, hodnocení, zásady a typové postupy jejich řešení. Deterministické a pravděpodobnostní metody stanovení rizika a základní přístupy k jeho modelování. Metody analýzy rizik nevojenského charakteru a jejich použití. Analýza disponibilních prostředků. Hodnocení rizika nebezpečných látek a přípravků pro zdraví člověka a životní prostředí označením specifické rizikovosti Rvětami a ochrany S-větami. Charakteristika disponibilních prostředků, jejich databáze a způsob provedení jejich analýzy. Vztah analýzy rizik a disponibilních prostředků a jeho význam pro havarijní a krizové plánování a řízení. Charakteristiky nevojenských a vojenských rizik, metody jejich identifikace, analýzy, hodnocení, zásady a typové postupy jejich řešení. Analýza rizik a chemická bezpečnost I Ing. Jiří Otakar Mika, CSc. Analýza a hodnocení rizik plynoucích ze zacházení a kontaminace životního prostředí chem. látkami. Hodnocení nebezpečných vlastností, klasifikace, registrace a nakládání s chemickými látkami a přípravky podle předpisů ČR, EU a mezinárodních úmluv. Metody analýzy rizik a jejich použití.

Analýza vody doc. Ing. Josef Čáslavský, CSc. Druhy vod a jejich charakteristika, systém norem pro stanovení jakosti vod, odběr a úprava vzorku různých druhů vod, základní fyzikálně-chemický rozbor vody, stanovení teploty, pH, vodivosti, BSK, CHSK, alkality, acidity, stanovení rozpuštěných, nerozpuštěných a extrahovatelných látek, organoleptické vlastnosti vody, stanovení anorganických složek vod, stanovení Ca, Mg, Na, K, dusíkatých sloučenin, sloučenin síry, halogenidů, stanovení Fe, Mn, Al, stanovení těžkých a ostatních kovů, stanovení B, Si, P, stanovení organických složek vody, stanovení ropných látek, nižších mastných kyselin, fenolů, aromatických uhlovodíků, polyaromatických uhlovodíků, halogenovaných uhlovodíků a huminových kyselin. Angličtina - Mgr. PhDr. Gabriela Clemensová Efektivní používání slovníku a dalších pomocných zdrojů (on-line slovníky, konkordancer, glosáře) Základní slovní zásoba pro jednotlivá odvětví chemie I - obecná, analytická, organická, anorganická, fyzikální, laboratorní vybavení a zařízení. Názvosloví organické a anorganické chemie, terminologie z oblasti krizového řízení a ochrany obyvatelstva,matematické výrazy. Psaní návodů. Techniky efektivního čtení a poslechu I. Ústní odborný projev I, prezentace I, gramatika v odborných textech I. Ústní odborný projev I, Gramatika v odborných textech I Angličtina - obecná I RNDr. Lenka Fišerová, Ph.D. Zvládnutí základních gramatických jevů: přítomný čas prostý a průběhový, minulý čas průběhový a prostý, předpřítomný čas prostý, způsobové sloveso can/can´t/to be able to, člen určitý, neurčitý a situace, kdy se člen nepoužívá, vztažné věty, stupňování přídavných jmen; osvojení práce se slovníkem a slovní zásoba. Čtení pro porozumění a pro vyhledávání individuální informace. Psaní - vedené psaní, esej, dopis, vzkaz atd. Poslech pro celkové porozumění a pro individuální informaci. Získávání informací, vyjadřování preferencí, návrhů, zdůvodňování.

31

Zvládnutí běžných konverzačních témat: "Meeting people, Family, Everyday situations, Human personality, ..." Angličtina - obecná II PhDr. Gabriela Clemensová Zvládnutí základních gramatických jevů: gerundium, trpný rod, počitatelná a nepočitatelná podstat. jména, vztažné věty, stupňování přídavných jmen, opisné tvary modálních sloves, člen určitý a neurčitý obtížnější případy. Rozvoj slovní zásoby a práce se slovníkem, psaní, poslech, techniky čtení. Zvládnutí konverzačních témat: description of things, human health, traffic, hobbies, leisure, sports... Angličtina - odborná I PhDr. Gabriela Clemensová Efektivní používání slovníku a dalších pomocných zdrojů (on-line slovníky, konkordancer, glosáře) Základní slovní zásoba pro jednotlivá odvětví chemie I - obecná, analytická, organická, anorganická, fyzikální, laboratorní vybavení a zařízení. Názvosloví organické a anorganické chemie, matematické výrazy. Psaní návodů. Techniky efektivního čtení a poslechu I. Ústní odborný projev I, prezentace I, gramatika v odborných textech I. Ústní odborný projev I, Gramatika v odborných textech I. Angličtina - odborná II RNDr. Lenka Fišerová, Ph.D. Základní slovní zásoba pro jednotlivá odvětví chemie II a výpočetní techniky – analytická, biochemie a ochrana životního prostředí a slovní zásoba dle jednotlivých specializací. Psaní abstraktů, obchodních dopisů, profesních životopisů a odborných textů. Techniky efektivního čtení a poslechu II. Ústní odborný projev II – diskuse, prezentace II. Gramatika v odborných textech II. Struktura odborného textu (pořadí větných členů, stavba odborných textů, tvoření slov, složené slovní výrazy a konverze slovních druhů) . Samostatná práce s odborným textem (čtení, reprodukce). Anorganická chemie K doc. Ing. Jaromír Havlica, DrSc. Úvod do systematické anorganické chemie, původ a distribuce prvků na Zemi, chemická periodicita. Obecná charakteristika kovů, polokovů a nekovů. Vodík a jeho izotopy, hydridy. Vzácné plyny a jejich sloučeniny. Halogeny. Kyslík, ozon. Síra a podskupina selenu. Dusík a fosfor. Uhlík, fullereny. Křemík, silany a siloxany, křemičitany a hlinitokřemičitany. Bor, boridy, borany. Sloučeniny organokovové a komplexní. Alkalické kovy. Beryllium, hořčík a kovy alkalických zemin. Hliník a podskupina galia. Podskupina germania a arsenu. Přechodné kovy. Skupina skandia, lanthanoidy a aktinoidy. Skupina titanu, vanadu, chromu a manganu. Triáda železa. Lehké a těžké platinové kovy. Skupina mědi a zinku. Kovy v biologických systémech.

32

Aplikovaná informatika doc. Ing. Martin Weiter, Ph.D. Předmět si klade za cíl seznámit studenty s obecnými a praktickými aspekty práce s odbornými a vědeckými informacemi v libovolné formě, s výrazným zaměřením na chemické obory a elektronickou formu informací. Zabývá se možnostmi a způsoby elektronické prezentace informací a metodami práce s elektronickými primárními a sekundárními informačními zdroji, patenty jako zdroji informací a počítačovými aplikacemi a nástroji pro práci s informacemi. Na obecný přehled navazuje praktická část zaměřená na nejdůležitější chemické báze dat jako jsou Chemical Abstracts, Medis-Alarm, Rozex, Aloha a další. Důraz je přitom kladen na souvislosti mezi teoretickou a praktickou stránkou zpracování a využívání havarijních a chemických informací. Aplikovaná kinetika a katalýza prof. Ing. Ladislav Omelka, DrSc. Definice reakční rychlosti, homogenní reakce v uzavřené soustavě, elementární reakce, reakce simultánní, teorie rychlostní konstanty, kinetika reakcí v kapalné fázi, obecná charakteristika řetězových reakcí, kinetika polymerací, fotochemické reakce, kinetika reakcí v průtokových systémech, kinetika homogenních a heterogenních katalyzovaných reakcí, enzymová katalýza, heterogenní nekatalyzované reakce, fyzikální děje, limitující kinetiku technologických pochodů - difuse, adsorpce, vznik nové fáze. Aplikovaná koloidní chemie doc. Ing. Miloslav Pekař, CSc. Typy koloidních soustav a jejich význam ve spotřebním průmyslu. Mezimolekulové interakce a jejich role v koloidních systémech, interakce na koloidní úrovni. Vznik a příprava, stabilita a stabilizace koloidů. Tenzidy – funkce, typy, vlastnosti, detergence. Gely, emulze, suspenze, pěny, aerosoly – struktura, vlastnosti, příprava, charakterizace, použití v praxi. Adhese a smáčení, typy adhesiv. Bakalářská práce prof. Ing. Oldřich Zmeškal, CSc. V rámci předmětu zpracovávají studenti bakalářskou práci. Formulují cíle práce, provedou literární rešerší na zadané téma, samostatně provedou vlastní experimentální, resp. teoretickou práci. Dále zpracují a diskutují získané experimentální výsledky. Problematiku bakalářské práce obhajují u státní zkoušky. Balení potravin prof. Ing. Peter Šimko, DrSc. Důvody balení potravin, technologické, hygienické a spotřebitelské požadavky na obal, základní obalové materiály - dřevo, tkaniny, papír, sklo, kovy, přírodní, syntetické a modifikované polymery, epoxidové pryskyřice, kombinované obaly - vlastnosti, výroba a jejích aplikace v potravinářském průmyslu, obecní klasifikace, legislativní, bariérové a technologické požadavky, migrace komponentů obalů do potravin, migrace složek potravin do obalových materiálů,

charakteristika "off flavour" jevů a jejích eliminace, principy a postupy aktivního balení, ekologické aspekty balení potravin, ekobilance a recyklace. Bezpečnostní inženýrství doc. Ing. Vladimír Adamec, CSc. Rizika ve vybraných průmyslových a zemědělských provozech, v dopravě, na produktovodech, u potencionálních zdrojů požárů a výbuchů. Metody výpočtu účinku tlakové vlny a tepelné radiace. Základy stavebních konstrukcí a statiky, jejich prevence, ochrana a zodolňování proti vybraným druhům a typům mimořádných událostí. Zacházení se škodlivinami. Charakteristiky radiačních nehod, havárií a jaderné bezpečnosti. Veličiny a jednotky používané při hodnocení radiační havárie. Metody a prostředky měření pronikavé radiace a stupně zamoření. Podstata ochrany potravinového řetězce před kontaminací radioaktivními látkami včetně působnosti orgánů státního dozoru. Legislativa EU na úseku bezpečnosti práce a rizik. Právní předpisy. Povinnosti zaměstnavatele a zaměstnanců. Hodnocení míry rizika pracovního systému. Nebezpečí ve vybraných pracovních činnostech. Státní odborný dozor nad bezpečností práce. Bezpečnostní inženýrství II doc. Ing. Vladimír Adamec, CSc. Předmět "Bezpečnostní inženýrství" se zaměřuje na rizika v průmyslových a zemědělských provozech, v dopravě, na produktovodech, u potencionálních zdrojů požárů a výbuchů, jadernou bezpečnost a využívá technické, ekologické a ekonomické poznatky. Problematika zahrnuje analýzu a modelování rizik v těchto oblastech. Rovněž se zabývá základy stavebních konstrukcí a jejich statikou, prevencí, ochranou a zodolňováním proti vybraným druhům a typům mimořádných událostí. Součástí předmětu je související legislativa v České republice a Evropské unii. Bioanalytické metody doc. Ing. Bohuslav Rittich, CSc. Metody analýzy buněk. Izolace nukleových kyselin. Spektrofotometrické hodnocení kvality izolované DNA. Separace nukleových kyselin - elektromigrační a chromatografické metody. Fragmentace molekul DNA restrikčními enzymy. Umělé restrikční systémy. Polymerázová řetězová metoda (PCR). Ostatní amplifikační metody. DNA/DNA hybridizace a DNA sondy. Fluorescenční in situ hybridizace- FISH. Čipy. Chemická syntéza DNA. Sekvencování. Nosiče s imobilizovanými ligandy v molekulární diagnostice. Rozlišení živých a mrtvých buněk. Využití chromatografických metod při identifikaci mikroorganismů. Hodnocení antimikrobiální aktivity látek. Bioinformatika (analýza sekvencí). Biochemie I doc. RNDr. Ivana Márová, CSc. Složení živé hmoty, základní charakteristiky. Aminokyseliny, struktura a vlastnosti, peptidy, bílkoviny. Metody izolace a charakterizace bílkovin.

Prostorová struktura biopolymerů. Klasifikace a funkce bílkovin. Sacharidy, glykoproteiny. Lipidy. Izoprenoidy. Biomembrány, membránový transport. Základy enzymologie. Enzymová kinetika. Mechanismy enzymové katalýzy. Regulace enzymové aktivity. Nukleové kyseliny. Aplikovaná biochemie. Biochemie II doc. RNDr. Ivana Márová, CSc. Úvod do metabolismu, metabolické dráhy, termodynamika živých systémů. Metabolismus sacharidů – glykolýza, fermentace. Metabolismus glykogenu. Glyoxalátový cyklus. Cyklus trikarbonových kyselin. Glukoneogeneze. Biologické oxidace. Dýchací řetězec. Fotosyntéza. Porfyriny, biosyntéza a odbourání hemu. Metabolismus lipidů a cholesterolu. Metabolismus aminokyselin, močovinový cyklus. Regulace intermediárního metabolismu živin. Neurohumorální systém. Mechanismus účinku hormonů. Metabolismus nukleotidů. Replikace, transkripce, translace. Proteosyntéza, regulace genové exprese. Bioinženýrství I Ing. Libor Babák, Ph.D. Bilance systému, bioreaktory, míchání v bioreaktorech, aerace a přenos hmoty, sterilizace bioreaktorového systému, kinetika enzymatických reakcí, charakteristiky toku fází, transportní buněčné pochody, mikrobiální kinetika, způsoby kultivace (vsádka, fed-batch a kontinuální systém). Bioinženýrství II doc. Ing. Bohuslav Rittich, CSc. Buněčný růst a látková bilance. Systémy s imobilizovanými buňkami a enzymy. Enzymová katalýza v nevodných a kvazivodných systémech. Magnetické částice. Mikromanipulace částic. Mikroproudění tekutin v kapilárách. Mikrokapky. Vlastnosti tekutin. Mechanické, chemické a enzymatické rozrušování buněk. Srážení a vysolování proteinů. Filtrace. Centrifugace. Extrakce - typy extraktorů a jejich využití v biotechnologiích. Dvoufázové vodné systémy. Průmyslové chromatografické separační techniky. Produkce proteinů v GMO a jejich izolace. Uchovávání proteinů. Zabezpečení jakosti produkce. Biologie PhDr. Miroslav Hrstka, Ph.D. Obecná charakteristika živých soustav. Chemické složení živých soustav, biogenní prvky a biomolekuly. Buněčná a molekulární biologie, struktura prokaryotické a eukaryotické buňky, odkud buňky získávají energii a jak s ní hospodaří, odbourávání sacharidů, tuků a bílkovin, citrátový cyklus a oxidační fosforylace, uchovávání a exprese genetické informace, přenos látek přes membrány, vnitrobuněčný transport, komunikace mezi buňkami, dělení buněk, buněčná diferenciace. Genetika, základní genetické pojmy, Mendelovy zákony, vazba genů, genetické aspekty pohlavního rozmnožování, mimojaderná dědičnost, dědičnost kvantitativních znaků, genetické zákonitosti v populacích, genové inženýrství a biotechnologie. Evoluce, vznik života, mechanizmy evoluce živých

33

soustav, vznik druhů. Tři domény života na Zemi, základní fylogenetický strom, klasifikace živých soustav. Základy obecné ekologie, organizmy a prostředí, populace, společenstva, ekosystémy. Biopolymery Ing. Jiří Kučerík, Ph.D. Struktura a význam biopolymerů. Vztah mezi strukturou vodních klastrů, hydratací a konformací biopolymerů. Biomateriály. Transport biopolymerů přes kompartmenty lidského těla a biokompatibilita. Využití biopolymerů v medicíně, farmacii a průmyslu. Biostatistika Ing. Libor Babák, Ph.D. Biologické a chemické objekty z hlediska statistického hodnocení, statistika souboru dat, testování účinnosti biopreparátů, korelace proměnných, lineární a nelineární regrese, aplikace v biologických systémech. Biotechnologie I doc. Ing. Michal Rosenberg, Ph.D. Teoretické základy fermentačních technologií. Biotechnologie primárních metabolitů. Mikroorganismy. Suroviny. Biiosyntéza alkoholů. Ethanol a výrobky obsahující ethanol. Výroba sladu a piva. Výroba vína. Průmyslová výroba lihu. Bioethanol. Výroba lihovin. Glycerol a jeho výroba. Aceton-butanolové kvašení. Průmyslová výroba mikrobní biomasy (pekařské droždí a výroba mikrobní biomasy pro speciální účely). Biotechnologie II doc. Ing. Michal Rosenberg, Ph.D. Biotechnologie organických kyselin syntetizovaných mikroorganismy. Ocet, kyselina mléčná, kyselina citronová, kyselina glukonová a další minoritní kyseliny. Biosyntéza ainokyselin. Biosyntéza vitaminů. Enzymová biotechnologie. Biosyntéza intra- a extracelulárních polysacharidů a jiných biopolymérů. Sekundární metabolity. Biotechnologie sekundárních metabolitů . Antibiotika. Biosyntéza lipidů. Námelové alkaloidy. Gibereliny. Oxidfační reakce mikroorganismů na molekule sacharidů ("oxosloučeniny", kyselina askorbová aj.). Biologické transformace. Biotechnologie v ochraně životního prostředí. Bytová chemie Ing. Jana Zemanová, Ph.D. Kurz je určen pro posluchače bakalářského studia studijních oborů Potravinářská chemie, Biotechnologie a Technická chemie. Klade si za cíl poskytnout studentům základní znalosti a informace z oboru bytové chemie. Aktuální legislativa v souvislosti s bytovou chemií v ČR (EU) – REACH. Základní rozdělení a surovinové složení prostředků bytové chemie. Specifikace prostředků bytové chemie podle jejich funkce. Čistící, dezinfekční, deodorační a ošetřující prostředky. Prací, čistící a ošetřující prostředky na textilie. Prostředky na nábytek. Autokosmetika. Způsoby vývoje a schvalování nových prostředků.

34

Další cizí jazyk I PhDr. Gabriela Clemensová Jedná se o výuku jednoho z dalších světových jazyků, jako např. němčina, španělština, francouština., ruština. atd. Výuku zabespečuje FAST, kde studenti současně absolvují i kurzy. Další cizí jazyk II RNDr. Lenka Fišerová, Ph.D. Jedná se o výuku jednoho z dalších světových jazyků, jako např. němčina, španělština, francouština., ruština. atd. Výuku zabespečuje FAST, kde studenti současně absolvují i kurzy. Degradace, stabilizace a aditivace polymerů doc. RNDr. Jaroslav Petrůj, CSc. Přednáška zahrnuje rozbor základních typů degradace polymerů z hlediska jejich mechanismů a kinetiky termické degradace v inertním prostředí, termooxidační a fotooxidační degradace, biodegradace a chemická degradace. Zabývá se mechanismy a kinetickými aspekty inhibovaných oxidací, jednotlivými typy antioxidantů, světelných stabilizátorů a mechanismy jejich působení, mechanismem hoření polymerů a způsoby retardace. Z dalších přísad popisuje změkčovadla, mazadla, antistatika, nadouvadla, barviva, pigmenty, plniva, výztuže apod. Strategie vytváření kompletních aditivačních systémů, ekologické aspekty, recyklace, likvidace. Dekontaminace a sanace životního prostředí Ing. Jiří Otakar Mika, CSc. Dlouhodobé a krátkodobé znečištění půdy důlní činností, zemědělskou činností, průmyslem, službami a dopravou. Přírodní detoxikace a dekontaminace. Základní metody čištění, dekontaminace a sanace. Fyzikální metody (odpaření, extrakce, vypírání). Mechanické metody (odstranění zasažené vrstvy, nakrytí), chemické, biochemické, biotechnologické a mikrobiální postupy sanace. Zvláštnosti podle kontaminantu, objektu, geografických a geologických (včetně hydrogeologických) podmínek, prostředky a technická zařízení, bezpečnost práce a ochrana životního prostředí, zvláštnosti dekontaminace a sanace při ekologických haváriích a po válečném použití zbraní hromadného ničení. Detekce a dekontaminace Ing. Jiří Otakar Mika, CSc. Principy detekce zamoření a kontaminace složek životního prostředí chemickými látkami, štěpnými produkty, bakteriologickými (biologickými) a toxinovými prostředky. Metody a prostředky pro detekci a monitorování kontaminace prostředí. Předpověď pásem zamoření, organizace monitorování (průzkumu) a dlouhodobého sledování. Organizace varování. Dekontaminace složek životního prostředí, objektů, materiálu, potravin, osob a zvířat, jejich zvláštnosti. Organizace dekontaminace a sanace při závažných haváriích a po použití zbraní hromadného ničení. Metody a prostředky provádění speciální očisty,

kontrola účinnosti dekontaminace, organizace výměny a doplňování materiálu. Detekce a měření ionizujícího záření prof. RNDr. František Cvachovec, CSc. Kurs poskytuje přehled pojetí metrologie záření, přístrojů a technických prostředků pro detekci a měření ionizujícího záření, posiluje porozumění fyzikálních procesů, které jsou podstatou detekce a aplikace záření. Podporuje porozumění fungování různých detektorů. Kurs je úvodem do analýzy a zpracování experimentálních dat a pojetí hodnocení nejistor experimentu. Rovněž klade základ principů radiační ochrany. Detekce, dekontaminace a sanace II prof. RNDr. Milada Vávrová, CSc. Principy detekce chemických, bakteriologických (biologických) a toxických škodlivin, metody a prostředky pro detekci a monitorování kontaminace životního prostředí, statická a dynamická predikce rozsahu zamoření, organizace průzkumu, rozsahu a důsledků kontaminace. Určení, složení a úkoly radiační monitorovací sítě. Dlouhodobé a krátkodobé znečištění půdy. Přírodní dekontaminace a detoxikace. Mechanické, chemické, biochemické a biotechnologické metody sanace. Zvláštnosti dekontaminace a sanace při ekologických haváriích a válečném použití zbraní hromadného ničení Diplomová práce prof. Ing. Oldřich Zmeškal, CSc. V rámci předmětu zpracovávají studenti diplomovou práci. Formulují cíle práce, provedou literární rešerší na zadané téma, samostatně provedou vlastní experimentální, resp. teoretickou práci. Dále zpracují a diskutují získané experimentální výsledky. Problematiku diplomové práce obhajují u státní zkoušky. Diplomový seminář - CHM prof. RNDr. Josef Jančář, CSc. Student připraví prezentaci (15 minut) ve které představí problematiku své diplomové práce (DP) a nastíní cíle své práce. Problematika DP je diskutována v kruhu studentů. Diplomový seminář - CHTOŽP doc. Ing. Josef Čáslavský, CSc. Prezentace a seminární diskuse k tématům zadaných diplomových prací. V úvodní části semináře bude prezentována komplexní výzkumná činnost ústavu a rovněž studenti doktorského studia přednesou své záměry a výsledky, Diplomový seminář - KROO prof. RNDr. Milada Vávrová, CSc. Seminární prezentace a diskuse k tématům zadaných diplomových prací. V rámci semináře jsou prezentovány dílčí výsledky diplomových prací. Diplomový seminář - PCHBT doc. Ing. Jiřina Omelková, CSc. Prezentace a seminární diskuse k tématům zadaných diplomových prací. Součástí úvodní části semináře

budou prezentace vybraných prací studentů DSP přehledně dokumentujících komplexní odbornou problematiku řešenou na ústavu. Diplomový seminář - SCH doc. Ing. Miloslav Pekař, CSc. Seminární diskuse k tématům zadaných diplomových prací. Způsoby grafické a ústní prezentace vědeckých, vývojových a technických výsledků. Činnost inženýra v průmyslové praxi. Ekonomie Ing. Renata Herrmannová Základní pojmy makroekonomie. Makroekonomická politika. Mikroekonomie. Nabídka, poptávka a trhy výrobků. Podniková organizace. Mzdy, renty a zisky. Rozdělení důchodů. Trhy a ekonomická efektivnost. Ekonomická úloha vlády. Veřejný sektor. Principy fungování a řízení veřejného sektoru. Finanční zdroje pro řešení krizových situací. Hospodářská opatření pro krizové stavy. Ekonomika a řízení podniku Ing. Renata Herrmannová Podnikání. Subjekty národního hospodářství. Založení, sanace a likvidace podniku. Sdružování podniků. Majetková a kapitálová struktura podniku. Organizace podniku. Podnik jako součást národního hospodářství. Národní hospodářství. Strategie podniku. Náklady, výnosy, zisk, rentabilita. Ceny. Hlavní činnost podniku. Zásobování. Prodej. Finanční řízení podniku. Personální práce. Rozvoj podniku. Marketing. Ekonomika krizových situací Ing. Renata Herrmannová Studium je zaměřeno na ekonomiku aplikovatelnou na řešení krizových situací. Cílem výuky je vysvětlit a definovat materiální, technické a finanční řešení krizových situací, zejména s pohledu veřejné správy a ochrany civilního obyvatelstva; posouzena bude také role managementu používaného ve veřejné správě v krizových situacích. Část výuky bude zaměřena na otázky humanitární pomoci na národní i mezinárodní úrovni, zejména z pohledu ochrany civilního obyvatelstva. Budou vysvětleny obecné principy fungování a řízení veřejného sektoru a zhodnoceny věcné a finanční zdroje pro řešení krizových situací. Studenti se seznámí s principy obranného a civilního nouzového plánování a s hospodářským opatřením plánovaným pro vzniklé krizové situace. Nedílnou součástí bude seznámení s platnou legislativou a doporučenými postupy vhodnými pro podporu stanovení náhrad při obnově území po živelných a jiných pohromách. Ekotoxikologie prof. RNDr. Milada Vávrová, CSc. Ekotoxikologie-charakterizace oboru; definice ekotoxikologických biotestů, jejich dělení dle doby expozice, pokročilosti designu testovacího systému, trofické úrovně testovacích organismů, testované matrice, typu testovaného vzorku, způsobu vyhodnocování; význam a účel testů toxicity s různými chemickými látkami a přípravky. Legislativní úpravy ekotoxikologie v ČR.

35

Ekotoxicita - metody stanovení. Ekotoxicita odpadů, třídy vyluhovatelnosti, LC (EC,IC) 50, testovací schéma, test limitní, předběžný, základní, úvodní, ověřovací, používání zvířat v ekotoxikologických testech. Hodnocení toxicity chemických látek a odpadů na různých organismech včetně terestrických organismů. Testy na vyšších rostlinách a houbách - testy fytotoxicity. Elektrotechnika a měřící technika doc. Ing. Martin Weiter, Ph.D. Předmět si klade za cíl seznámit posluchače s moderními metodami měření, které jsou využívány v chemicko-inženýrské praxi. Důraz je kladen rovněž na zpracování a kritické vyhodnocení výsledků měření chemických a fyzikálních veličin. Přednášky a praktická cvičení se týkají zejména těchto témat: metrologie, chyby a neurčitost měření, měřící přístroje, měření elektrických veličin, měřeni neelektrických veličin, měření tlaku, měření teploty, měření průtoku a proteklého množství, měření hladiny, měření koncentrace, optická měření, digitalizace a číslicové zpracování analogových signálů, systémy pro měření a zpracování dat. Environmentální analýza prof. RNDr. Milada Vávrová, CSc. Seznámení se základními principy vzorkování pro environmentální analýzu; kompozitní a individuální vzorky. Zpracování SOP pro vzorkování. Izolace analytů z jednotlivých matric. Metodické postupy pro analýzu vybraných kontaminantů a xenobiotik z různých matric, principy jejich stanovení. Stanovení anorganických a organických polutantů v biotických a abiotických vzorcích. Systémy jakosti a jejich aplikace v oblasti environmentální analýzy. Chemometrie v analýze životního prostředí. Filosofie a základy etiky doc. PhDr. Eduard Radvan, CSc. Problém poznání. Neteoretický a teoretický přístup ke světu. Poznání každodenní a mytologické. Počátky filosofické kritiky. Filosofie, teologie a věda. Charakteristika novověké (klasické, svícenské, newtonovské) a moderní vědy. Diskuse o možnosti "postmoderní" vědy. Člověk jako předmět vědeckého a filosofického zkoumání. Filosofická antropologie.Teologicko- filosofické učení o člověku: individuum a osoba; rozum, vůle a svoboda člověka. Existenciální pojetí člověka: problém odcizení, svobody a odpovědnosti; autentická a neautentická existence. Společnost a dějiny. "Meze růstu" a možnosti překonávání krizových situací: postmoderní kritika modernity. Omyl historicismu a jeho důsledky. Etika a morálka. Funkce etiky. Etika deskriprivní a preskriptivní. Individuální, sociální a profesní etika. Teleologická etika. Etika povinnosti. Axiologická etika. Etika a ekologie. Fotografické procesy doc. Ing. Michal Veselý, CSc. Zobrazovací systémy a technologie, fotografická optika, vybavení kamery. Černobílá fotografie: latentní obraz, filmy, typy a technická data, senzitometrie

36

a denzitometrie, charakteristická křivka, citlivost, strmost, průměrný gradient, zrnitost, rozlišovací schopnost. Chemické zpracování černobílých fotografických materiálů - negativní, pozitivní, inverzní a difúzní proces. Barevná fotografie: chemické principy chromogenních a nechromogenních systémů – negativní, pozitivní, inverzní a difúzní proces, chemické zpracování barevných fotografických materiálů. Speciální techniky zpracování filmů. Digitální fotografie. Úvod do pre-press technologií: síťové modulování obrazu, amplitudové a frekvenční modulování obrazu, sken obrazu a elektronické zpracování obrazu, tvorba kopírovacích podkladů, fotochemický nátisk, ostatní druhy nátisku. Fotochemické procesy doc. Ing. Michal Čeppan, CSc. Základní principy, struktura elektronových excitovaných stavů, elektronová absorpční spektra, statické a dynamické vlastnosti elektronových excitovaných stavů, Jablonského diagram a přechody mezi elektronovými stavy, kinetika fotofyzikálních a fotochemických procesů, základní typy fotochemických reakcí, klasifikace zobrazovacích systémů, fotochemické zobrazovací systémy (polymerní světlocitlivé vrstvy, světlocitlivé systémy s nízkým zesílením), UVcuring systémy, elektrofotografie, fotodegradace a fotostabilizace polymerních materiálů, environmentální fotochemické procesy a technologie. Fyzika I prof. Ing. Oldřich Zmeškal, CSc. Fyzikální pojmy a veličiny. Kinematika - základní vektorové veličiny charakterizující pohyb. Dynamika Newtonovy zákony mechaniky, hybnost, síla, práce, výkon, energie. Hydrostatika a hydrodynamika a ideální kapaliny.Tepelný pohyb, teplota, projevy tepelného pohybu. Gravitační pole - Newtonův gravitační zákon, intenzita a potenciál pole. Elektrostatické pole - Coulombův zákon, intenzita a potenciál pole. Elektrický proud - Ohmův zákon, elektromotorické napětí, Kirchhoffovy zákony. Magnetické pole, elektromagnetické pole, Maxwellovy rovnice. Jednoduchá teorie střídavých proudů a obvodů. Kmity, harmonický oscilátor, netlumený a tlumený oscilátor, skládání kmitů. Vlnění, základní druhy vlnění, skládání vln. Geometrická optika - odraz a lom světla v homogenním prostředí, optické prvky a zobrazování. Vlnová optika - interference, ohyb a polarizace elektromagnetických vln. Fyzika II prof. Ing. Oldřich Zmeškal, CSc. Mechanika soustavy hmotných bodů a tuhého tělesa, těžiště, zákony zachování (hybnosti, momentu hybnosti a mechanické energie). Složený pohyb, inerciální a neinerciální souřadné soustavy, speciální teorie relativity, zobecněné Newtonovy zákony mechaniky. Gravitační pole soustavy hmotných bodů a tuhého tělesa v integrálním a diferenciálním tvaru. Elektrostatické pole soustavy bodových nábojů a nabitého tělesa v integrálním a diferenciálním tvaru. Elektro-

dynamické (magnetické) pole soustavy bodových nábojů a nabitého tělesa v integrálním a diferenciálním tvaru. Elektromagnetické pole – Maxwellovy rovnice v integrálním a diferenciálním tvaru (teorie střídavých elektrických proudů a obvodů). Mechanické a elektromagnetické kmity a vlny, harmonické a prostorově omezené vlny – fázová a grupová rychlost. Praktické využití zákonů geometrické a vlnové optiky. Interakce elektromagnetického vlnění s látkou. Kvantová fyzika – částicové vlastnosti elektromagnetických vln. Vlnové vlastnosti částic. Základy kvantové fyziky a dynamiky mikročástic. Fyzika III prof. Ing. Oldřich Zmeškal, CSc. Mikroskopické systémy – elementární částice, interakce mezi nimi (gravitační, elektromagnetická, slabá a silná jaderná interakce). Makroskopické systémy – interakce mezi elementárními částicemi v atomech a mezi atomy (plyny, kapaliny a pevné látky). Záření, proudění a vedení tepla v látkách. Pásová teorie pevných látek, elektrické vlastnosti pevných látek, koncentrace volných nosičů, elektrická vodivost. Využití integrálních transformací pro popis vlastností látek. Speciální a obecná teorie relativity Fyzika polymerů prof. RNDr. Josef Jančář, CSc. Úvod do studia fyziky polymerů, faktory ovlivňující chování makromolekulárních soustav, inter- a intramolekulární síly, skelný přechod, mobilita řetězců, molekulová hmotnost a distribuce molekulových hmotností, lineární, rozvětvené a síťované polymery. Komerčně významné polymery a jejich aplikace, nejdůležitější strukturní parametry určující výsledné vlastnosti polymerů, klasifikace polymerů, průmyslové polymery a polymery pro lékařské aplikace. Skelný stav, teorie skelného přechodu, termodynamika a statistika makromolekul v okolí skelného přechodu, faktory určující teplotu skelného přechodu, efekty bočních skupin, typ řetězce, vnější podmínky. Kaučukový stav, teorie kaučukové elasticity, relaxační a retardační spektra, creep, fyzikální stárnutí. Semikrystalické polymery, charakter krystalické fáze v polymerech, Povrchy polymerů a polymery v mezifázích, rozpustnost a difúze plynů v polymerech. Úvod do polymerních směsí a slitin. Fyzikální chemie I doc. Ing. Miloslav Pekař, CSc. Předmět termodynamiky, základní pojmy. Stavové chování plynů. Vnitřní energie a její smysl. 1. věta termodynamiky. Entalpie, tepelné kapacity. Termochemie. Carnotův cyklus. Entropie. Nevratné děje. 2. věta termodynamiky. Význam a měření entropie. Statistická interpretace entropie. Spojené formulace 1. a 2. věty. Funkční závislosti termodynamických veličin. Gibbsova a Helmholtzova energie. Rovnováha a její kritéria. Chemický potenciál, fugacita. Třetí věta termodynamiky. Fázové rovnováhy, fázové diagramy, kritérium fázové stability. Termodynamika roztoků, aktivita, standardní stavy. Chemické rovnováhy, rozsah

reakce, reakční Gibbsova energie, reakční izoterma, rovnovážná konstanta. Roztoky elektrolytů. Vodivost roztoků, rychlost a pohyblivost iontů. Základy teorie meziiontového působení. Elektrolýza, Faradayovy zákony. Elektrolytické a galvanické články, elektrody a jejich potenciály, elektromotorické napětí. Nernstova rovnice. Druhy elektrod a článků. Elektrochemie v praxi. Fyzikální chemie II prof. Ing. Ladislav Omelka, DrSc. Rychlost chemických reakcí, reakce 1. a 2. řádu, reakce vyšších řádů, kinetika složených reakcí, teorie chemické kinetiky, závislost rychlosti chemické reakce na teplotě, teorie absolutních reakčních rychlostí, řetězové a fotochemické reakce, teorie homogenní a heterogenní katalýzy. Fyzikální chemie povrchů, termodynamika fázových rozhraní, teorie smáčení, adsorpční jevy - Gibbsova rovnice adsorpční izotermy, adsorpce na pohyblivém fázovém rozhraní a na tuhém povrchu, charakterizace koloidních disperzí, chování disperzí, elektrická dvojvrstva, molekulově- kinetické vlastnosti disperzních soustav - sedimentace, osmotický tlak, Donnanovy rovnováhy, optické a reologické vlastnosti disperzních soustav, gely, hrubědisperzní soustavy - emulze, suspenze, aerodisperzní soustavy. Fyzikální chemie III doc. RNDr. František Krčma, Ph.D. Základní koncepce kvantové mechaniky, operátory, vlnové funkce a vlastní hodnoty, Heisenbergův princip neurčitosti a jeho důsledky. Jednoduché kvantově mechanické modely (částice v jedno a třírozměrné jámě, harmonický oscilátor, tuhý rotátor, vodíkový atom). Chemická vazba, Born-Oppenheimerova aproximace, molekulární iont vodíku, LCAO - MO aproximace, hybridizační a lokalizační vazby, VSEPR metoda, molekulové orbitaly v pevných látkách. Fyzikální chemie makromolekulárních soustav doc. Ing. Michal Veselý, CSc. Kinetické vlastnosti disperzních soustav. Viskozita disperzních soustav. Elastický rozptyl světla, kvazielastický rozptyl světla. Makromolekulární soustavy: konformační statistika makromolekul, volně otáčivý, volně skloubený řetězec, omezeně otáčivý řetězec, vzájemně závislé konformace sousedních vazeb, lokální konformace. Ekvivalentní řetězec, perzistenční délka řetězce, doména klubka makromolekul. Termodynamika roztoků polymerů, kombinatorická entropie míšení, entalpie míšení. Zředěné roztoky polymerů: konformační vlastnosti nahodilého klubka, Floryho-Foxova rovnice, hydrodynamické vlastnosti roztoků polymerů. Makromolekulární gely: kovalentní gely a jejich vlastnosti, ionogenní gely, bobtnání gelů, fyzikálně síťované gely. Genové technologie doc. RNDr. Ivana Márová, CSc. Cílem předmětu je úvod do základních metod používaných v rámci genomiky a proeomiky. Technologie rekombinantní DNA - izolace a charakterizace DNA, klonování, polymerázová řetězová reakce, sek-

37

venování,mapování genomu. Metody transformace, přehled transformačních vektorů. Metody identifikace rekombinantní DNA, exprese genů v mikrobiálních, rostlinných a živočišných buňkách. Separace, purifikace a identifikace exprimovaných proteinů. Hmotnostní spektrometrie doc. Ing. Josef Čáslavský, CSc. Fyzikální základy hmotnostní spektrometrie, historický vývoj. Ionizační techniky - základní přehled, vývoj, popis současně využívaných technik (elektronová ionizace, chemická ionizace, elektrosprej, chemická ionizace za atmosférického tlaku a další). Hmotnostně spektrometrické analyzátory (sektorové - magnetický, eletrický, kvadrupol, sférická a lineární intová past, průletová analyzátor, iontová cyklotronová rezonance, orbitrap). Detektory a vakuové systémy. Tandemové techniky. Postupy interpretace hmotnostních spekter s ohledem na použitou techniku ionizace. Hydrobiologie doc. Ing. Petr Dolejš, CSc. Fyzikální podmínky vodních ekosystémů, chemické vlastnosti vodních ekosystémů, biologie vodních ekosystémů, ovlivnění biologických procesů ve vodách antropogenními aktivitami, indikátory vlastností vody, biologické testy, toxicita a trofie, biologické metody čištění vod, vodárenská hydrobiologie. Hydrochemie doc. Ing. Petr Dolejš, CSc. Fyzikální vlastnosti vody a vodných roztoků, složení a vlastnosti čisté vody, rozpustnost kapalin, pevných látek a plynů, teplota, vodivost, organoleptické vlastnosti, chemické rovnováhy, fyzikální chemie povrchů, adsorpce, složení přírodních vod a nečistoty. Druhy vod, přírodní, minerální, mořská, pitná, provozní, průmyslová, odpadní vody, pitná voda, kaly a sedimenty. Hygiena potravin Ing. Eva Vítová, Ph.D. Na základě znalostí získaných v předchozích odborných předmětech oboru si studenti osvojí základní principy hygienického zpracování potravin. Hlavní náplní předmětu je přehled všech "nebezpečí" (fyzikálních, chemických a biologických), která se mohou vyskytnout při nehygienické výrobě a distribuci potravin - alimentární onemocnění, přirozené toxické látky v potravinách, chemické látky a radionuklidy v potravinách. Hygienicky a zdravotně nezávadné potraviny lze vyrobit pouze při pravidelném důkladném provádění sanitačních prací. Součástí předmětu je tedy také princip sanitace, její teoretické základy a hlavní části a především její provedení v potravinářské praxi. Chemická informatika I doc. Ing. Martin Weiter, Ph.D. Předmět si klade za cíl poskytnout studentům pokročilé vědomosti a dovednosti v oboru Chemická informatika, nezbytné pro další studium chemických disciplín. Úvodní část kurzu seznamuje posluchače se

38

stěžejními pojmy a základy tohoto oboru. Předmět je dále zaměřen na pokročilou uživatelskou práci s výpočetní technikou, přípravu a zpracování odborných dokumentů (protokoly, referáty, semestrální a bakalářské práce), velká pozornost je věnována rovněž metodám zpracování a vyhodnocení experimentálních dat. Ve všech oblastech je zvláštní důraz kladen zejména na praktické použití těchto znalostí v chemické praxi. Náplní předmětu není seznámení se konkrétními softwarovými produkty jako je MS Office, ale získání praktických znalostí využitelných bez ohledu na použitý software a operační systém. Společně s předmětem Chemická informatika II je předmět koncipován v intencích požadavků certifikátu ECDL (European Computer Driving License). Součástí předmětu je rovněž elearningový kurz seznamující posluchače s možnostmi využití základních informačních zdrojů a s metodami práce s těmito informačními prameny. Chemická informatika II doc. Ing. Martin Weiter, Ph.D. Předmět si klade za cíl seznámit studenty s obecnými a praktickými aspekty práce s odbornými a vědeckými informacemi v libovolné formě, s výrazným zaměřením na chemické obory a elektronickou formu informací. Zabývá se možnostmi a způsoby elektronické prezentace chemických informacích a metodami práce s elektronickými primárními a sekundárními informačními zdroji, patenty jako zdroji informací a počítačovými aplikacemi a nástroji pro práci s informacemi. Na obecný přehled navazuje praktická část zaměřená na nejdůležitější chemické báze dat jako jsou Chemical Abstracts, Belstein, Science Citation Index a další. Důraz je přitom kladen na souvislosti mezi teoretickou a praktickou stránkou zpracování a využívání chemických informací. Chemická legislativa I - V prof. RNDr. Jiří Příhoda, CSc. Legislativa v oblasti zacházení s chemickými látkami (zákon 356/2003 Sb. O zacházení chemickými látkami a přípravky, zákon 258/2000 Sb. O ochraně veřejného zdraví, včetně doprovodných vyhlášek a nařízení). Výstražné symboly, R-věty, S-věty. Bezpečnostní listy, jejich využití pro práci s chemikáliemi. Balení a označování chemických látek. Nakládání s chemickými odpady. Základy první předlékařské pomoci. Pokyny pro zacházení s chemickými látkami na FCH VUT v Brně. Chemické inženýrství I doc. Ing. Elena Graczová, Ph.D. Teoretické základy procesů a aparátů chemických a biochemických technologií, doplněné výpočetním a laboratorním cvičením. Materiálové a energetické bilance, proudění a doprava tekutin (výpočty potrubí, čerpání kapalin), filtrace, usazování, fluidizace, míchání, odstřeďování, mechanické operace (charakterizace partikulárních systémů, granulometrie, mletí, třídění, dopravníky, sypné vlastnosti, návrh sil).

Chemické inženýrství II doc. Ing. Elena Graczová, Ph.D. Mechanismy sdílení tepla, bilance entalpie, výměníky tepla, odpařování. Základy difúzních procesů, extrakce, destilace a rektifikace, absorpce a adsorpce, sušení, krystalizace, chemické reaktory. Chemie a technologie ochrany životního prostředí prof. RNDr. Milada Vávrová, CSc. Zahrnuje problematiku znečištění složek životního prostředí; atmosféry, hydrosféry, pedosféry a biosféry. Hodnocena bude akumulace polutantů a kontaminace potravních řetězců. Budou posouzeny a zhodnoceny metody používané k sanaci půd, dekontaminaci vod a biotických matric. Chemie a technologie ochrany životního prostředí II prof. RNDr. Milada Vávrová, CSc. Předmět poskytne základní informace o životním prostředí a úrovni jeho kontaminace škodlivinami, xenobiotiky a biologicky aktivními látkami. Vysvětleny budou základní pojmy z oblasti ŽP zahrnující charakteristiku biogeochemických cyklů, ekosystémů a jednotlivých abiotických a biotických složek ŽP, tj. atmosféry, hydrosféry, pedosféry a biosféry. Seznámí se s kontaminací těchto složek ŽP, včetně distribuce škodlivin přes fázová rozhraní. Dále budou informováni o prioritních polutantech, jejich výskytu a způsoby hodnocení úrovně znečištění v jednotlivých článcích potravních řetězců. Získají potřebné znalosti legislativy z celé oblasti životního prostředí; podrobněji se seznámí zejména se zákony o ovzduší, vodním zákonem, zákonem o chemických látkách a přípravcích, zákonem o odpadech a o procesu EIA. Současně získají poznatky o aktuálním stavu životního prostředí v porovnání s ostatními zeměmi EU. Technologie ochrany ŽP bude zaměřena na ochranu ovzduší, technologii čištění odpadních vod a dekontaminaci a sanaci pedosféry po havarijních situacích. Chemie a technologie polymerních materiálů Mgr. František Kučera, Ph.D. Základní pojmy a rozdělení polymeračních technologií používaných pro výrobu velkoobjemových a inženýrských polymerů. Jednotlivé výrobní procesy, materiály, stroje a zařízení, energetické nároky na procesy, úpravy surovin atd. Možnosti reaktorově i post-reaktorově ovlivnit vlastnosti a použití polymerních materiálů. Chemie a technologie silikátových materiálů I doc. Ing. Jaromír Havlica, DrSc. Základní látky a soustavy, oxidy, křemičitany, uhličitany. Technologie skla, vlastnosti roztavených skel, teoretické základy tavení skla, výroba skla, vlastnosti skla, hlavní typy průmyslových skel. Sklokeramika. Technologie keramiky, suroviny a jejich směsi, tvarování, sušení a tepelné zpracování, keramika na bázi jílových surovin, technická keramika, technická žáruvzdorná keramika, žáruvzdorné materiály pro průmyslové pece. Skelné a krystalické povlaky. Anorganická pojiva, charakteristika pojiv, sádrová

pojiva, hořečnatá maltovina, cementy, vápno, fosfátová pojiva, vodní sklo. Chemie a technologie silikátových materiálů II Ing. Petr Ptáček, Ph.D. Speciální keramické materiály na bázi oxidů, nitridů, boridů a karbidů, supravodivá keramika, speciální pojiva s definovanou mikrostrukturou, zeolity, materiály připravované za hydrotermálních podmínek, využití druhotných surovin v silikátových technologiích, technická keramika, studium vývoje vlastností pojiv, úloha povrchového náboje při zpracování pojiv, anorganické kovalentní sloučeniny křemíku-silany, halosilany, příprava organokřemičitých sloučenin, anorganické materiály pro přípravu kompozitů, skleněná vlákna. Chemie a technologie spotřebního průmyslu doc. Ing. Michal Veselý, CSc. Fotochemické zobrazovací systémy (polymerní světlocitlivé vrstvy, negativní fotorezisty a pozitivní fotorezisty, fotopolymery, elektrofotografie. Fotodegradace a fotostabilizace polymerních materiálů. Zobrazovací systémy a technologie, fotografická optika, černobílá a barevná fotografie, základy pre-pres technologií, kopírovací podklady, nátisk. Přehled různých technologií tisku, pre-press technologie, objektivní kontrola kvality tisku, technologie dokončujících výrob. Barvy a hlavní teorie barevného vidění, světelné zdroje - CIE standardní osvětlení, barevné systémy, měření barevnosti. Tvorba ICC profilů a jejich využití. Chemické a semichemické metody výroby papíru, papírenský stroj, výroba a vlastnosti papíru, finální úpravy papíru, zkušebnictví papíru a papírenských výrobků. Chemie nebezpečných látek prof. RNDr. Zdeněk Friedl, CSc. Rozdělení a vlastnosti nebezpečných chemických látek a přípravků. Zásady nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a přípravky, výklad pojmů, požadavky zákona a prováděcích předpisů, bezpečná přeprava, skladování, manipulace. Nakládání s hořlavinami, výbušninami, toxickými sloučeninami a ostatními skupinami látek. Havárie s nebezpečnými látkami, účinky, likvidace havárií. Informace o nebezpečných látkách, databáze nebezpečných látek, záchranné a likvidační práce při haváriích nebezpečných látek, vysoce toxické látky a možnosti jejich zneužití. Chemie ovzduší I Ing. Josef Kotlík, CSc. Chemie a fyzika ovzduší - definice základní přístupy. Seznámení se základy meteorologie, přenosu energií a hmot v atmosféře. Zdroje znečištění a způsob šíření škodlivin v atmosféře. Chemie hlavních typů atmosférických polutantů. Biosférické oblasti a vliv na troposféru. Mikroklimatické poměry a vliv na troposféru. Globální poruchy a vzájemné vlivy dalekého dosahu. Skleníkový efekt, smogy a problematika stratosférického ozonu.

39

Chemie pokročilých keramických materiálů prof. RNDr. Jaroslav Cihlář, CSc. Kurz je rozdělen do třech částí. První část je věnována chemickým syntézám anorganických nekovových částic zejména metodám sol-gel, solvotermálním syntézám, polykondenzačním komplexním syntézám, precipitačním syntézám a syntézám v reversních micelách. Součástí této části bude výklad teoretických a experimentálních základů neklasických syntéz částic v mikrovlnném a ultrazvukovém poli a syntéz částic v plynné fázi. V druhé části kurzu budou studenti seznámeni se základními strukturními typy pokročilých anorganických materiálů a s využitím chemie tuhé fáze budou diskutovány vztahy mezi strukturou těchto materiálů a jejich fyzikálními, chemickými a biologickými vlastnostmi. Poslední část kurzu je zaměřena na významné typy pokročilých keramických materiálů a jejich aplikace v lékařství, elektrochemii, chemické katalýze, energetice a konstrukci mechanických, tepelných a chemických zařízení. Chemie potravin RNDr. Milena Vespalcová, Ph.D. Chemické složení potravin, vliv chemického složení potravin na řízení technologických operací v potravinářském průmyslu. Aminokyseliny, bílkoviny, změny bílkovin při vybraných technologických operacích. Lipidy, mastné kyseliny a jejich změny, žluknutí tuků, hydrolýza, autooxidace mastných kyselin, reverze a ketonové žluknutí. Sacharidy, polysacharidy a technologicky významné vlastnosti sacharidů. Reakce neenzymového hnědnutí. Voda a minerální látky. Vitamíny a antivitamíny. Uhlovodíky, alkoholy, karbonylové sloučeniny (aldehydy a ketony), karboxylové kyseliny, dusíkaté,sirné a kyslíkaté sloučeniny v potravinách. Barviva přírodního původu. Enzymové hnědnutí. Třísloviny, vlastnosti a využití v potravinářském průmyslu. Chemie potravin I RNDr. Milena Vespalcová, Ph.D. Chemické složení potravin, vliv chemického složení potravin na řízení technologických operací v potravinářském průmyslu. Aminokyseliny, peptidy, bílkoviny. Změny bílkovin při vybraných technologických operacích. Mastné kyseliny a lipidy. Reakce lipidů, hydrolýza, autooxidace mastných kyselin, reverze a ketonové žluknutí. Monosacharidy a polysacharidy. Technologicky významné vlastnosti sacharidů. Přehled významných polysacharidů. Reakce sacharidů. Chemie potravin II RNDr. Milena Vespalcová, Ph.D. Budou probírána následující témata: vitaminy, minerální látky, voda v potravinách, aromatické a chuťové látky potravin, přírodní a syntetická barviva, aditivní látky. Chemie životního prostředí I prof. RNDr. Milada Vávrová, CSc. Chemie životního prostředí - definice, základní přístupy. Chemické látky v prostředí - základní pojmy

40

a definice. Osud chemických látek v prostředí. Ekosystémy. Biogeochemické cykly. Atmosféra - základní charakteristiky. Znečištění atmosféry. Hydrosféra základní charakteristiky. Znečištění vod - primární, sekundární. Pedosféra - základní charakteristiky. Znečištění půd - primární, sekundární. Kontaminace půd hnojivy a pesticidy. Fotochemické reakce probíhající v atmosféře. Chemie životního prostředí II prof. RNDr. Milada Vávrová, CSc. Získání poznatků o aktuálním stavu životního prostředí v České republice. Základní pojmy a vztahy popisující chování a osud chemických látek v životním prostředí, tj. environmentální rozhraní a chemická rovnováha, persistence v prostředí, environmentální rovnováhy, transport ve složkách a mezi složkami prostředí včetně chemických transformačních reakcí. Bioakumulace, bioobohacování, biodegradace, biotransformace. Významné skupiny environmentálních polutantů. Environmentální reakce. Chemometrie doc. RNDr. Jiří Tomáš, Dr. Základy popisné statistiky. Bodové a intervalové odhady náhodné veličiny a jejich vlastnosti. Testování statistických hypotéz, jednovýběrové testy, testy dobré shody. Náhodný vektor, simultánní a marginální rozdělení, podmíněné hustoty a pravděpodobnostní funkce. Charakteristiky -střední hodnota,variance, kovariance. Dvouvýběrové testy. Vícerozměrné normální rozdělení. Metoda nejmenších čtverců, model lineární regrese, jeho zobecnění a modifikace, úvod do nelineární regrese, elementy regresní diagnostiky. Úvod do analýzy rozptylu - Tuckeyova metoda, Bartlettův test, jednofaktorová a dvoufaktorová ANOVA, Schéffeho věta a její použití pro určení pásu spolehlivosti regresní přímky. Neparametrické testy (znaménkový, Wilcoxonovy testy, Kruskal-Wallisův test). Vlastní čísla a vlastní vektory, metoda hlavních komponent, využití při redukci vstupních dat. Základy faktorové analýzy a aplikace při zkoumání životního prostředí. Úvod do diskriminační analýzy, aplikace v biomedicíně. Úvod do teorie neuronových sítí, alternativa ke statistickému zpracování dat klasickými metodami. Instrumentální a strukturní analýza prof. RNDr. Hana Dočekalová, CSc. Teoretické základy, instrumentace a použití moderních metod chemické, fyzikální a strukturní analýzy. Separační metody: chromatografické - plynová chromatografie, kapalinová chromatografie, superkritická fluidní chromatografie; elektromigrační - elektroforéza, izotachoforéza, izoelektrická fokusace. Elektroanalytické metody: speciální voltametrie. Termická analýza: termogravimetrie, diferenční termická analýza, diferenční skenovací kalorimetrie. Atomová spektrometrie: emisní, absorpční, fluorescenční. Rentgenová fluorescence. Hmotnostní spektrometrie organická, anorganická. Infračervená a Ramanova spektrometrie. Nukleární magnetická resonance. Elektronová spinová

resonance. Moessbauerova spektrometrie. Metody elektronové spektroskopie (ESCA, Auger). Analýza povrchů: Elektronová mikrosonda, (SEM, TEM, EPXMA, SIMS, STM, AFM). Rentgenová difrakce. Lasery v analytické chemii. Kombinované techniky. Integrovaný záchranný systém Ing. Jiří Otakar Mika, CSc. Legislativní zabezpečení integrovaného záchranného systému (IZS). Místo a úloha IZS v krizovém plánování a řízení. Záchranné a likvidační práce. Koordinace složek IZS při společném zásahu. Plánovací dokumentace IZS. Stupně poplachu. Zásady způsobu krizové komunikace a spojení v IZS. Práva a povinnosti právnických a fyzických osob při mimořádných událostech. Záchranné systémy v zahraničí. Integrovaný záchranný systém II Ing. Jiří Otakar Mika, CSc. Zákon o integrovaném záchranném systému. Vyhláška Ministerstva vnitra o některých podrobnostech zabezpečení integrovaného záchranného systému. Místo a úloha IZS při plánování a řízení ochrany obyvatelstva. Stálé orgány pro koordinaci složek IZS, organizace a koordinace záchranných a likvidačních prací složek IZS při společném zásahu. Postavení a úkoly státních a samosprávných orgánů při přípravě na mimořádné události a při provádění záchranných a likvidačních prací. Práva a povinností právnických a fyzických osob při MU. Dokumentace IZS. Havarijní plán kraje a vnější havarijní plány. Typové činnosti IZS a jejich odlišnost od typových plánů., stupně poplachu, organizace komunikace a spojení v IZS. Plány přípravy, řízení a vyhodnocování nácviků, prověřovacích a taktických cvičení složek IZS v kraji. Zdroje financování IZS a související ekonomické nástroje. Jaderná chemie prof. RNDr. Jiří Hála, CSc. Definice, obsah jaderné chemie, základní vlastnosti radionuklidů a ionizujícího záření, radioaktivita, radioaktivní přeměny, jaderné reakce, ionizující záření a radionuklidy v životním prostředí. Využití radionuklidů a ionizujícího záření, technologie jaderné chemie. Jakost v laboratorní a kontrolní praxi RNDr. Milena Vespalcová, Ph.D. Předmět je rozdělen do 3 tématických celků. V prvním jsou studenti seznámeni s pojetím jakosti v kontrolní (a zkušební) laboratoři orientované na potraviny, dále s podporou jakosti v České republice a v Evropské unii a s procesem mezinárodní standardizace a certifikace výrobků. Tento proces je umožněn systémy jakosti (např. normy ISO 9000). V tomto celku jsou také objasněny pojmy audit a prokazování shody výrobků. Druhý celek je věnován charakteristikám výsledků analýz a měření, chybám analýz a měření a opatřením, která chyby vyčíslují, případně eliminují. Jsou vysvětlovány pojmy: regulační diagramy, validace analytických metod, standardní operační postupy, návaznosti měření, referenční materiály kvantifikace

nejistot. Do tohoto celku náleží i problematika mezilaboratorních testů a certifikačních studií. Třetí celek je věnován vzorkování potravinářských komodit a úpravě potravinářských matric pro finální analytické techniky. Budou diskutovány způsoby odebírání vzorků, uchovávání vzorků, zejména těch s omezenou trvanlivostí. Finální analytická technika , její požadavky a omezení. Odstranění matrice a zakoncentrování vzorku na koncentrační úroveň danou finální analytickou technikou. Přehled technik úpravy matrice: SPE, MSPD, SPME, PSE, mikrovlnná úprava pro stanovení prvků a další. Koloidní transportní systémy doc. Ing. Martina Klučáková, Ph.D. Náplní předmětu jsou koloidní systémy sloužící k transportu aktivních látek v přírodě nebo spotřebních technologiích. Hlavní důraz je kladen na výklad funkce těchto systémů, možnosti regulace transportu aktivních látek a závislost na okolních podmínkách. Na konkrétních příkladech systémů na bázi kyselin huminových a hyaluronové jsou demonstrovány hlavní aspekty takovýchto systémů a jejich funkce, součástí jsou též možnosti přípravy koloidních transportních systémů. Koloristika a kolorimetrika doc. Ing. Václav Prchal, CSc. Definice barevnosti, barvy, aditivní a subtraktivní míchání barev, typické složení barviv a rozdelení podle Colour Indexu, teorie barevného videní, svetelné zdroje – CIE standardní osvetlení, barevné systémy, meření barev – získávání spektrálních údajů v barevném prostoru, geometrie osvetlování, sytost barvy, jas, odstín, výpočet hodnot barevnosti ze spektrálních dat, kontrola barevnosti – CIE a CMC barevné diference, počítačové zpracování a predikce složení barvící lazne. Kompozitní materiály prof. RNDr. Josef Jančář, CSc. Aplikace kompozitních materiálů v letectví a kosmonautice, umělé kosti, asbestová vlákna, automobilové kompozity, borová vlákna, uhlík–uhlík kompozity, kontinuální skleněná vlákna, defekty vláken, stárnutí a únava kompozitů, cementy vyztužené vlákny, polymerní vláknové kompozity, vlákna a textil, termochemické vlastnosti, plasty vyztužené sklem, anorganická oxidová vlákna, kompozity polymer-polymer, SiC kompozity. Kompozitní materiály II prof. RNDr. Josef Jančář, CSc. Aplikace kompozitních materiálů v letectví a kosmonautice, umělé kosti, asbestová vlákna, automobilové kompozity, borová vlákna, uhlík-uhlík kompozity, kontinuální skleněná vlákna, defekty vláken, stárnutí a únava kompozitů, cementy vyztužené vlákny, polymerní vláknové kompozity, vlákna a textil, termochemické vlastnosti, plasty vyztužené sklem, anorganická oxidová vlákna, kompozity polymerpolymer, SiC kompozity. Mechanika kompozitů, mikromechanika, makromechanika, lomová mechanika kompozitů, rázové chování a únava. Vztahy mezi

41

vlastnostmi kompozitu, architekturou výztuže a stavem mezivrstev na rozhraní výztuž-matrice. Koroze a ochrana materiálu proti korozi doc. Ing. Jaromír Havlica, DrSc. Koroze, druhy koroze a způsoby napadení materiálu korozí. Podstata korozních dějů, termodynamika a kinetika korozních procesů, korozní články, koroze v elektrolytech, polarizace, pasivita. Interakce tribologie a koroze, přínos elektrochemických metod měření, depolarizace kyslíkem, elektrochemická permeace vodíku, bludné proudy. Chemická koroze, vysokoteplotní koroze ocelí, vlastnosti a vliv korozních povlaků. Koroze neželezných kovů, ušlechtilost, elektrochemický potenciál povlaků, měď a její slitiny, vodíková koroze, křehkost a nemoc. Mezikrystalová koroze, nožová koroze “incisive”. Korozní zkoušky, normalizace, syntetické zkoušky. Fyzikálně-chemické vlastnosti povlaků, inhibitory koroze. Metalizace, difuzní sycení povrchů, plátování, vakuové nanášení a mechanické úpravy povrchů kovů. Biologická koroze, koroze plastických hmot. Korozní exploatace železobetonových konstrukcí, detekce napadením, koroze betonu. Ekonomické, ekologické a technologické aspekty při volbě ochranných nátěrových systémů. Příprava povrchů pod organické povlaky. Koroze a ochrana materiálu proti korozi Ing. Josef Trčka, Ph.D. Koroze, druhy koroze a způsoby napadení materiálu korozí. Podstata korozních dějů, termodynamika a kinetika korozních procesů, korozní články, koroze v elektrolytech, polarizace, pasivita. Interakce tribologie a koroze, přínos elektrochemických metod měření, depolarizace kyslíkem, elektrochemická permeace vodíku, bludné proudy. Chemická koroze, vysokoteplotní koroze ocelí, vlastnosti a vliv korozních povlaků. Koroze neželezných kovů, ušlechtilost, elektrochemický potenciál povlaků, měď a její slitiny, vodíková koroze, křehkost a nemoc. Mezikrystalová koroze, nožová koroze “incisive”. Korozní zkoušky, normalizace, syntetické zkoušky. Fyzikálně-chemické vlastnosti povlaků, inhibitory koroze. Metalizace, difuzní sycení povrchů, plátování, vakuové nanášení a mechanické úpravy povrchů kovů. Biologická koroze, koroze plastických hmot. Korozní exploatace železobetonových konstrukcí, detekce napadením, koroze betonu. Ekonomické, ekologické a technologické aspekty při volbě ochranných nátěrových systémů. Příprava povrchů pod organické povlaky. Kosmetická chemie Ing. Jana Zemanová, Ph.D. Kurz je určen pro posluchače bakalářského studia studijních oborů Potravinářská chemie, Biotechnologie a Technická chemie. Klade si za cíl poskytnout studentům základní znalosti a informace z oboru kosmetologie. Význam pojmů kosmetika a kosmetologie. Legislativa v kosmetice v České republice a Evropské unii. Anatomie a fyziologie kůže. Úlohy, možnosti a hranice kosmetiky. Kosmetické suroviny. Specifikace kosmetických surovin dle chemického

42

složení. Specifikace kosmetických surovin dle funkce a účinku. Biologicky aktivní látky. Rozdělení kosmetických prostředků dle aktuálních kriterií. Specifikace kosmetických prostředků dle fyzikálního stavu. Specifikace kosmetických prostředku dle funkce. Kosmetologie Ing. Jana Zemanová, Ph.D. Kurz je určen pro posluchače navazujícího magisterského studia studijních oborů Chemie potravin a biotechnologií a Spotřební a fyzikální chemie. Klade si za cíl poskytnout studentům rozšířené znalosti a informace z oboru kosmetologie. Kovové materiály Ing. Martin Zmrzlý, Ph.D. Pochopení a zvládnutí základů aplikaci nejvýznamějších obecných fyzikálních, fyzikálně metalurgických a chemických zákonitostí a technologií z oblasti kovových materiálů. Používání materiálů nových kvalit. Vnitřní stavba kovů. Struktura slitin. Fázové přeměny. Metody hodnocení kovových materiálů. Mechanické vlastnosti. Železo a jeho slitiny. Neželezné kovy a slitiny. Krizové plánování a řízení I doc. Ing. Jaromír Novák, CSc. Úvod do systému krizového řízení obce, obce s rozšířenou působností a kraje. Charakteristika krizových situací a krizových stavů. Orgány krizového řízení. Práva a povinnosti právnických a fyzických osob. Bezpečnostní rady. Krizové štáby. Krizové plány. Hospodářská opatření pro krizové stavy. Obecné zásady činnosti krizového managementu. Zásady plánovaní krizové připravenosti. Projekt krizové připravenosti. Krizové informace a jejich bezpečnost. Krizové komunikace. Průprava a testování. Revize plánů a zlepšování krizové připravenosti. Ekonomické aspekty zabezpečení krizového řízení. Základy obranného a vojenského krizového plánování. Zajištění zákonitostí a veřejného pořádku. Soustavy krizového řízení obce, obce s rozšířenou působnost a kraje. Metody zpracování krizové dokumentace. Financování systému krizového řízení a jednotlivých opatření. Krizové plánování a řízení II doc. Ing. Jaromír Novák, CSc. Financování systému krizového řízení a jednotlivých opatření. Projekt managementu krizového štábu. Struktura krizových štábů a opatření jejich managementu. Projekt ochrany zákonitosti a zajištění veřejného pořádku a bezpečnosti při krizové situaci. Soustava krizového řízení v bezpečnostních složkách. Nástroje a prostředky bezpečnostních složek. Projekt tvorby opatření. Systém preventivních bezpečnostních opatření. Systém opatření proti ztrátám a škodám. Řízení bezpečnostní scény při ohrožení zákonnosti, obyvatelstva nebo státu. Řízení scény zásahu u bezpečnostního incidentu. Tvorba operačního plánu. Projekt ochrany před povodněmi. Cíle ochrany před povodněmi. Vlastní ochrana. Ochrana vodních děl. Protipovodňová opatření. Povodňové orgány a ostatní účastníci ochrany. Projekt havarijní připravenosti

v okolí jaderně energetických zařízení. Jaderná bezpečnost. Radiační ochrana. Havarijní připravenost. Působnost Státního úřadu pro jadernou bezpečnost. Radiační monitorovací síť ČR. Cíle a opatření radiační ochrany. Vnější havarijní plán jaderného zařízení. Projekt systému hospodářských opatření pro krizové stavy a obranu státu. Základy systému hospodářských opatření pro krizové stavy. Projekt obrany státu a jeho zajišťování, opatření pro obranu státu a v době válečného ohrožení státu na stupni obce, obce s rozšířenou působností a kraje. Krizový management doc. Ing. Jaromír Novák, CSc. Základní pojmy managementu. Personální management. Asertivita. Kreativní myšlení a situační úkoly. Profesní etika manažera. Úloha a místo managementu při řízení organizace. Manažerské systémy řízení. Zásady manažerského rozhodování, provádění analýz problémů (situací), metody a formy.Vzájemné vazby a souvislosti manažerských činností. Základní teoreticko odborné znalosti krizového managementu. Problematika rizik a jejich vliv na vznik mimořádných a krizových situací. Zásady činnosti funkcionářů stojících v čele orgánů zabývajících se řešením krizových situací. Laboratoř oboru I - CHM prof. RNDr. Josef Jančář, CSc. Student se pod vedením vedoucího seznámí s problematikou své diplomové práce. Účastní se také exkurzí na vybraná pracoviště. Laboratoř oboru I - CHTOŽP doc. Ing. Josef Čáslavský, CSc. V souladu se zadáním diplomové práce budou studenti podrobně seznámeni se základními metodickými postupy, se kterými se mohou při zpracování své experimentální práce setkat. Laboratoř oboru I - PCHBT doc. Ing. Jiřina Omelková, CSc. Laboratoř oboru zahrnuje metodickou a praktickou přípravu na realizaci diplomové práce. V případe zadání temata diplomové práce pro potřeby praxe se řeší konkrétní problém, včetně vyhledání nezbytných informací. Laboratoř oboru I - SCH doc. Ing. Miloslav Pekař, CSc. Speciální experimentální nebo teoretické metody oboru spotřební chemie, zejména takové, které jsou nutné pro řešení diplomových prací oboru. Laboratoř oboru II - CHM prof. RNDr. Josef Jančář, CSc. Laboratoř oboru představuje přípravnou fázi rozpracování diplomové práce (DP) studenta. Především jde o vyhledání informací nezbytných pro řešení tématu DP jak po stránce teoretické, tak i experimentální. Dále se student zapracuje na potřebných technikách v laboratoři. Rozsah jednotlivých prací a studijní literaturu určuje podle charakteru DP vedoucí DP.

Laboratoř oboru II - CHTOŽP doc. Ing. Josef Čáslavský, CSc. Příprava a rozpracování diplomové práce studenta. Vyhledávání informací nezbytných pro řešení tématu diplomové práce. Seznámení se a zapracování na potřebných experimentálních technikách v laboratoři. Závěrečná ústní prezentací dosažených rešeršních a případně i dílčích praktických výsledků. Laboratoř oboru II - PCHBT doc. Ing. Jiřina Omelková, CSc. Laboratoř oboru zahrnuje metodickou a praktickou přípravu na realizaci diplomové práce. V případe zadání temata diplomové práce pro potřeby praxe se řeší konkrétní problém, včetně vyhledání nezbytných informací. Laboratoř oboru II - SCH doc. Ing. Miloslav Pekař, CSc. Speciální experimentální nebo teoretické metody oboru, dle vybraného tématu diplomové práce. Trénink tvůrčích schopností formou samostatného řešení laboratorního projektu. Vedení laboratorního deníku. Legislativa v ochraně životního prostředí prof. RNDr. Milada Vávrová, CSc. Základy právní teorie v oblasti ochrany životního prostředí, reakce mezinárodního společenství; vybrané mezinárodní dohody, institucionální péče o ŽP v České republice. Zákonné nástroje ochrany přírodních zdrojů, jaderné technologie, základní právní principy, jaderná bezpečnost a její dopad na životní prostředí. Procesy posuzování vlivů na životní prostředí (EIA). Makromolekulární chemie doc. RNDr. Jaroslav Petrůj, CSc. Základní pojmy makromolekulární chemie a její místo v polymerních vědách. Struktura a názvosloví polymerů. Základní definice a vztahy, podmínky vzniku makromolekul. Velikost a distribuce polymerních molekul. Skupenské stavy a nadmolekulární struktura polymerů. Polykondenzace a polyadice. Radikálové řetězové polymerace. Iontové řetězové polymerace. Koordinační polymerace. Některé reakce polymerů. Přehled základních průmyslových polymerů, jejich vlastnosti a aplikace. Přírodní, anorganické a speciální polymery. Reologické vlastnosti a zpracování polymerů. Matematika I doc. RNDr. Jiří Tomáš, Dr. Číselné vektorové prostory. Matice, elementární maticové úpravy a hodnost matice. Souřadnice vektorů vzhledem k bázi, determinant, systémy lineárních rovnic. Iterační metody řešení (Jacobiho a GaussSeidelova). Skalární součin, ortogonální a ortonormální báze. Vektorový a smíšený součin, význam a aplikace. Základy analytické geometrie, lineárnía kvadratické útvary v rovině a v prostoru. Reálná funkce, definiční obor, obor hodnot. Elementární funkce. Pojem inverzní funkce, inverzní funkce k exponenciálním a goniometrickým. Základní pojmy z teorie polynomů,

43

základní věta algebry. Limita, pravidla pro výpočet limity. Derivace, její geometrický a fyzikální význam, pravidla pro derivování. Derivace inverzní funkce, L’Hospitalovo pravidlo, Taylorův polynom. Primitivní funkce, neurčitý integrál, základní metody integrace. Riemannův integrál, numerická integrace nevlastní integrál, některé metody integrace. Geometrické a fyzikální aplikace určitého integrálu. Rovnice přímky a roviny, zadání křivky a plochy jako grafu funkce a parametrizací. Funkce více proměnných, definiční obor, parciální a směrové derivace Totální diferenciál, lokální extrémy. Pojem diferenciální rovnice, diferenciální rovnice 1. řádu. Homogenní lineární rovnice vyššího řádu s konstantními koeficienty. Metoda sítí. Matematika II doc. RNDr. Jiří Tomáš, Dr. Metrické prostory, věta o pevném bodě, metoda prosté iterace. Funkce dané implicitně a jejich geometrický význam. Diferenciální rovnice 1. řádu. Lineární rovnice 1. řádu a lineární DR vyššího řádu s konstantními koeficienty. Metoda sítí. Dvojný a trojný integrál a jejich aplikace, věta o transformaci a některé transformace (polární a sférické souřadnice). Základní informace o křivkách. Teorie polí (Hamiltonův operátor jeho význam, základní typy polí). Orientovaný křivkový integrál. Zadání plochy, orientace plochy, plošný integrál neorientovaný a orientovaný, fyzikální význam. Integrální věty - Stokesova, Gaussova-Ostrogradského a Greenova a jejich fyzikální aplikace. Komplexní čísla, elementární pojmy komplexní analýzy. Nekonečné řady - číselné a funkční, základní typy konvergenvce a kriteria konvergence. Mocninné řady a Taylorovy řady, pojem analytické funkce. Matematika III doc. RNDr. Jiří Tomáš, Dr. Nekonečné řady - číselné, funkční, kritéria konvergence. Mocninné a Taylorovy řady. Věta o integraci a derivaci člene po členu, využití pro integraci funkcí, které nejsou elementárně integrovatelné. Řešení diferenciálních rovnic technikou mocninných řad. Elementární funkce komplexní proměnné, Eulerovy vzorce. Pojem reálné a komplexní harmonické funkce, trigonometrické polynomy. Fourierovy trigonometrické polynomy, fyzikální význam. Fourierovy trigonometrické řady, podmínky konvergence a regularity. Fyzikální význam. Jednorozměrná rovnice vedení tepla (rovnice difúze) a její řešení s využitím Fourierových řad. Fourierova transformace a její fyzikální význam. Slovník Fourierovy transformace a věta o konvoluci. Diracova funkce, její definice ve smyslu distribuce. Využití pro signály s periodickou složkou. Informace o aplikaci ve spektroskopii (apodizační křivky, metody dekonvoluce, rozlišitelnost). Diskrétní a rychlá Fourierova transformace. Lineární a kvazilineární parciální diferenciální rovnice 1. řádu a jejich soustavy, fyzikální motivace. Lineární parciální diferenciální rovnice 2. řádu, Rovnice potenciálu, vlnová a tepelná. Dirichletovy, Neumannovy a Newtonovy okrajové

44

podmínky a jejich fyzikální příklady. Numerické metody pro jejich řešení - metoda Ritzova, Galerkinova metoda konečných prvků. Tensory a tensorová pole, jako prostředek k vyjádření lineární závislost skalární či vektorové veličiny na jiných vektorových veličinách (tensor polarizovatelnosti, napětí, deformace, torze, elektromagnetického pole), tensorový tvar fyzikálních zákonů. Informativně metrický tensor, obecně relativistický časoprostor. Pojem hladké variety a tensorového pole na varietách. Operace na tensorových polích indukované metrickým tensorem, kovariantní derivace, Hamiltonův operátor v obecně relativistickém prostoru. Mechanika a porušování materiálů prof. RNDr. Josef Jančář, CSc. Základní pojmy, energie v elastickém systému definice R a G, lineární elasticita, nelineární elasticita, zbytková napětí. Elastická napětí v okolí kořene trhliny. Odvození analytické, řešení numerické pomocí metody konečných prvků, anizotropické materiály, kompozity, lom na mezifázích. Intenzita napětí-eliptický lom, ostrý lom, řešení KI a Y2 faktorů, kalibrační faktor F, směsný lom, škálovací faktor. Systémy s disipací energie - lomové kritérium, typy lomu (Class 1, 2, 3), J a d jako lomová kritéria, viskoelastický lom. Iniciace katastrofického lomu-kluz, mikrokavitace, krejzy, teorie perkolací, materiály (PMMA, PC, PP, PE, HIPS, ABS, PVC, epoxy, vláknové kompozity, kaučuky). Stabilní lom-časově závislý lom, iniciace, růst a terminace růstu, podmínky nestability, efekty prostředí, únava, creep, tažení. Porušování při namáhání rázem - definice, dynamické efekty, aplikace LEFM, efekty teploty, deformační rychlosti, tvaru tělesa, příklady. Meteorologie, hydrologie, geologie Ing. František Hudec, CSc. Základní principy nauky o ovzduší. Faktory ovlivňující tvorbu počasí. Krátkodobá předpověď počasí. Meteorologické faktory ovlivňující šíření kontaminovaného ovzduší. Charakteristika základních hydrologických pojmů. Principy pohybu vodních mas. Povodně a zvláštní povodně. Možné příčiny destrukce vodních děl a jejich průběh.Příčiny zemětřesení, sesuvu půdy a skal, propadu zemských dutin a pravděpodobnost jejich výskytu na území ČR. Zásady ochrany proti nim. Metody strukturní analýzy prof. RNDr. Zdeněk Friedl, CSc. Přehled metod strukturní organické analýzy. Ultrafialová a infračervená spektroskopie. Nukleární magnetická rezonance 1H a 13C jader. Hmotnostní spektrometrie. Mikrobiologie doc. Ing. Jiřina Omelková, CSc. Historie a perspektivy mikrobiologie. Základní struktura a složení bakteriálních buněk, kvasinek, plísní. Vliv vnějších faktorů na mikroorganismy. Viry, obecná charakteristika, výskyt, rozdělení a význam. Metabolismus mikroorganismů. Biosyntéza základních staveb-

ních látek. Mikroorganismy a životní prostředí. Účast mikroorganismů na koloběhu látek v biosfére.

a nové potraviny. Transgenní zvířata. Extrémofilní mikroorganismy a jejich biotechnologické využití.

Mikrobiologie pro potravináře a biotechnology doc. Ing. Jiřina Omelková, CSc. Nomenklatura mikroorganizmů, jejich zařazení a způsob úchovy. Morfologie, rozmnožování a fyziologické vlastnosti mikroorganismů ( bakterie a houby). Základní rysy metabolizmu mikroorganizmů a jejich technologický význam. Kultivace průmyslově důležitých kmenů. Regulace produkce enzymů a metabolitů. Mikrobiální koroze.Metody imobilizace a jejich průmyslové aplikace.

Molekulární genetika I prof. RNDr. Jiří Doškař, CSc. Historie molekulární biologie a genetiky. Informační makromolekuly, genetická informace, gen, genetický kód. Molekulární struktura a organizace prokaryotického, eukaryotického a virového genomu. Replikace DNA prokaryotického, eukaryotického a virového genomu. Transkripce a posttranskripční úpravy. Translace a posttranslační úpravy. Regulace genové exprese u prokaryot a eukaryot. Molekulární podstata mutace a rekombinace. Reparace DNA. Modifikace a restrikce DNA.

Moderní reprodukční procesy doc. Ing. Michal Veselý, CSc. Digitální fotografie. Metody objektivního hodnocení kvality digitálních fotoaparátu. Inkoustový tisk fotografií. Média pro inkoustový tisk. Archivní stálost inkoustového tisku. Metody urychleného stárnutí výtisků. Základní pojmy správy barev. Barva, spektrální křivky, světelné zdroje, pozorovatel. Měření barvy, fluorescence, metamerismus, chromatické komponenty, barvový gamut. Přístrojově závislé a nezávislé barvové modely, jejich konverze. Detailní princip správy barev. Vstupní a výstupní zařízení otevřeného systému správy barev výrobním workflow polygrafické výroby. Profily zařízení, přístrojově nezávislé barvové profily. Tvorba a ladění profilu. Tvorba vstupních a výstupních profilů zařízení. Správa barev v operačním systému a vybraných aplikacích. Recepturování barev. Moderní spektroskopické metody doc. RNDr. František Krčma, Ph.D. Kurs podává ucelený přehled spektroskopických metod založených na elektromagnetickém záření. Rovněž zahrnuje principy konstrukce spektrometrů, zdrojů světla, detektorů a dalších nástrojů užívaných ve spektroskopii. Nakonec bude podán přehled o spektroskopických metodách, které jsou v současnosti v chemii užívány. Rovněž budou rozebrány i metody, které do chemie teprve proniknou. Molekulární biotechnologie doc. RNDr. Alena Španová, CSc. Vztah mezi chemickou výrobou a biotechnologiemi. Přenosy genů s využitím technologie rekombinantní DNA. Klonovací vektory a jejich použití. Přenos cizorodé DNA do buněk. Selekce buněk s klonovaným genem. Genomové knihovny. Klonování sekvencí kódujících eukaryontní proteiny. Ovlivňování genové exprese u prokaryot. Genová exprese ze silných a regulovatelných promotorů. Úprava genů.Fúzní proteiny. Translační expresní vektory. Zvyšování stability proteinů. Integrační a kyvadlové vektory. Produkce heterologních proteinů v eukaryontních buňkách. Kvasinkové expresní systémy. Systémy využívající hmyzích buněk, savčí expresní systémy. Biotechnologické využití organismů degradujících xenobiotika. Mikrobiální insekticidy a baktérie ovlivňující růst rostlin. Produkce terapeutických proteinů a vakcín. Genová terapie. Transgenní rostliny

Molekulární genetika II prof. RNDr. Jiří Doškař, CSc. Přenos genetické informace mezi organismy. Mobilní elementy. Základní metody molekulární biologie, klonování DNA. Základní typy vektorů, příprava rekombinantní DNA, způsoby přenosu vektorů do bakteriálních, kvasinkových, rostlinných a živočišných buněk. Základy genového inženýrství. Příprava transgenních organismů. Příklady aplikace genového inženýrství v průmyslu, zemědělství a zdravotnictví. Genová terapie. Molekulární genetika člověka. Dědičné choroby a prenatální diagnostika. Molekulární genetika rostlin. Využití transgenních rostlin v zemědělství. Nanotechnologie prof. RNDr. Vladimír Čech, Ph.D. První část přednášky je věnována technologii přípravy struktur v nanoměřítku s využitím přístupu "top-down" a "bottom-up" a charakterizaci těchto nanoútvarů při využití rastrovací sondové mikroskopie. Další část přednášky je zaměřena na takto připravené materiály a jejich jedinečné vlastnosti, ať už jde o nanočástice, fullereny, nanotrubky, či nanokompozity a další nanostrukturované materiály anorganické nebo organické. Část věnovaná nanobiotechnologiím je zaměřena na biomimetické nanostruktury a biomolekulární motory. Mikro- a nano-elektromechanické systémy spolu s nanosystémy pro elektroniku a optoelektroniku jsou dalším příkladem širokých aplikačních možností nanotechnologie. Navrhování výrobků z plastů Mgr. František Kučera, Ph.D. Předmětem kurzu je pochopení postupu při navrhování výrobků z plastů tj. souvislost mezi technologickými a ekonomickými možnostmi plastikářských technologií, vlastnostmi materiálů a designem výrobku. Probírány jsou vlivy expozice a zpracovatelských technologií na vlastnosti polymeru v hotovém výrobku. Pozornost je věnována navrhování vstřikovaných výlisků z plastů s ohledem na správnou konstrukci, podmínky namáhání a užitné vlastnosti.

45

Nebezpečné chemické látky a přípravky prof. RNDr. Zdeněk Friedl, CSc. Současná právní úprava v oblasti nebezpečných chemických látek a chemických přípravků (zákon, prováděcí vyhlášky, metodické pokyny). Fyzikální, fyzikálně-chemické, chemické a toxikologické vlastnosti nebezpečných chemických látek. Zdroje informací o nebezpečných chemických látkách (bezpečnostní list, toxikologická a jiná odborná literatura, databáze nebezpečných chemických látek). Příznaky zasažení osob nebezpečnými chemickými látkami. První pomoc při zasažení osob nebezpečnými chemickými látkami. Bezpečná práce v chemické laboratoři se zaměřením na bezpečné zacházení s nebezpečnými chemickými látkami. Základní zásady bezpečného zacházení s nebezpečnými chemickými látkami a přípravky v průmyslu, při skladování, přepravě, manipulacích a jiných činnostech. Základní projevy nebezpečných chemických látek při haváriích a možnosti modelování jejích dopadů. Nutraceutika a funkční potraviny Mgr. Dana Vránová, Ph.D. Základní pojmy a definice, klasifikace nutraceutik. Pozitivní i negativní účinky nutraceutik, možné interakce s léčivy nebo jinými složkami potravin. Zdroje nutraceutik, možnosti izolace aktivních složek z potravin a rostlinných i živočišných tkání. Biologicky aktivní složky rostlin Probiotika a prebiotika, mikrobiální nutraceutika. Rostlinné steroly a fenolové sloučeniny. Nutričně významné mastné kyseliny a jejich deriváty. Aminokyseliny a oligopeptidy. Přírodní antioxidanty a vitaminy. Nutričně význammné sacharidy a jejich deriváty,vláknina. Makro- a mikronutrienty. Biologicky aktivní látky nutraceutik v prevenci civilizačních chorob. Nutraceutika a speciální výživa. Obecná a anorganická chemie I Ing. Martin Zmrzlý, Ph.D. Atom, prvek, nuklid, izotopy, relativní atomová hmotnost, atomové jádro, radioaktivita, model atomu, Schrödingerova rovnice, elektronová vlnová funkce, vlastnosti atomů, periodický zákon, chemická vazba, teorie hybridizace, koordinační částice, koordinační vazba, komplexní rovnováha, obecné vlastnosti látek, typy a mechanismy chemických reakcí, reakční kinetika, chemická termodynamika, vratné reakce, rovnováha ve vícefázovém systému, srážení a součin rozpustnosti, zředěné roztoky, teorie kyselin a zásad, základy elektrolýzy. Obecná a anorganická chemie II RNDr. Ivana Pilátová, CSc. Úvod do systematické anorganické chemie, původ a distribuce prvků na Zemi, chemická periodicita. Obecná charakteristika kovů, polokovů a nekovů. Vodík a jeho izotopy, hydridy. Vzácné plyny a jejich sloučeniny. Halogeny. Kyslík, ozon. Síra a podskupina selenu. Dusík a fosfor. Uhlík, fullereny. Křemík, silany a siloxany, křemičitany a hlinitokřemičitany. Bor, boridy, borany. Sloučeniny organokovové a komp-

46

lexní. Alkalické kovy. Beryllium, hořčík a kovy alkalických zemin. Hliník a podskupina galia. Podskupina germania a arsenu. Přechodné kovy. Skupina skandia, lanthanoidy a aktinoidy. Skupina titanu, vanadu, chromu a manganu. Triáda železa. Lehké a těžké platinové kovy. Skupina mědi a zinku. Kovy v biologických systémech. Obecná toxikologie Mgr. Helena Doležalová Weissmannová, Ph.D. Vymezení základní toxikologické terminologie, historie, objasnění vztahu mezi dávkou a účinkem, mechanismu toxického účinku, faktory ovlivňující toxický účinek, charakteristika toxických účinků, základní principy. Interakce mezi toxickými látkami. Mechanismus průniku toxických látek do organismu. Toxokinetika (primární kontakt, absorpce, distribuce, transport, exkrece. Biotransformace toxických látek v organismu, faktory ovlivňující biotransformaci. Možnosti poškození organismů na úrovni buňky, tkání, organismu, druhů. Významné toxické účinky na organismus. Hodnocení toxicity. Stručný přehled toxikologie anorganických a organických sloučenin. Přehled terapie otrav, antidota. Legislativní předpisy a dokumenty vymezující zacházení s chemickými látkami, bezpečnost práce. Seznámení s informačními systémy a zdroji v toxikologii. Obrana ekonomiky státu a hospodářská opatření pro krizové stavy Ing. Renata Herrmannová Předmět poskytne základní informace z oblasti ekonomiky obrany a jejího specifického charakteru. Nároky na ekonomické zabezpečení obrany. Otázky ekonomické bezpečnosti státu. Vnitřní a vnější faktory ekonomické bezpečnosti. Specifika ekonomické bezpečnosti české republiky. Význam vstupu ČR do NATO v ekonomické rovině. Financování výdajů na obranu. Krizový zákon. Systémy krizového řízení v jednotlivých článcích infrastruktury. Zákon o hospodářských opatřeních pro krizové stavy. Základní pojmy, principy fungování a nástroje hospodářských opatření pro krizové stavy včetně místa a úlohy správních a samosprávních orgánů. Systémy nouzového hospodářství a hospodářské mobilizace. Stav ropné nouze. Státní hmotné rezervy. Zásady financování opatření k řešení krizových situací. Legislativa a postupy stanovaní náhrad po živelných a jiných pohromách. Odběr, zpracování a vyhodnocení vzorků škodlivin doc. Ing. Josef Čáslavský, CSc. Seznámení studentů s metodami analýzy škodlivých látek využitelnými v podmínkách integrovaného záchranného systému, počínaje odběrem vzorků všech skupenství a typů připadajících v úvahu, efektivními a rychlými metodami jejich přípravy k analýze a technikami identifikace a kvantifikace jejich složek. Pozornost bude věnována i technikám přímé analýzy vzorku.

Odborná praxe - BT doc. Ing. Jiřina Omelková, CSc. Odborná praxe v podniku zaměřeném na biotechnologie. Studenti se seznámí s fungováním konkrétního podniku oboru, a to po stránce technologické, řídící nebo vývojové. Poznají význam komunikace a spolupráce při praktické aplikace teoretických poznatků. Předmět je určen především pro studenty s vlastními kontakty na biotechnologické podniky, kde si možnost praxe mohou sami dohodnout. Odborná praxe - CHM Ing. Martin Zmrzlý, Ph.D. Praxe studenta ve výrobním podniku nebo výzkumné laboratoři Odborná praxe - CHTOZP doc. Ing. Josef Čáslavský, CSc. Vykonání odborné praxe v podniku/instituci zabývající se problematikou ochrany, případně technologie ochrany životního prostředí. Praxe musí svou náplní souviset s oborem studia. V jejím rámci studenti uplatní a prohloubí teoretické poznatky získané ve výuce a získají zkušenosti s praktickým řešením konkrétních praktických problémů. Zároveň se zdokonalí v oblasti praktické spolupráce a komunikace v týmu. Konkrétní náplň praxe je nutno domluvit před jejím zahájením s garantem předmětu. Výstupem, jež je podkladem k udělení zápočtu, je zpravidla zpráva o činnosti v průběhu praxe prezentovaná dohodnutou formou, případně informace o zpracování či vyřešení konkrétního úkolu podle požadavků praxe, opět prezentovaná dohodnutým způsobem. Zpracované téma může po dohodě s garantem předmětu a ředitelem ústavu dopracováno jako zadání bakalářské práce v posledním ročníku studia. Praxe může být absolvována ve firmě uvedené v seznamu firem se zájmem o praxe studentů, případně v kterékoliv jiné firmě, kterou si student/studentka vybere a jejíž aktivity odpovídají jeho/jejímu odbornému zaměření, a to jak v ČR, tak i v zahraničí. Odborná praxe - KROO PhDr. Zdena Rosická, CSc. Studenti absolvováním praxe u orgánů veřejné správy a složek Integrovaného záchranného systému si ověří a prohloubí získané teoretické znalosti v oboru krizového řízení a plánování a ochrany obyvatelstva na úrovni obce a kraje. Seznámí se s organizací základních složek IZS, jejich dokumentací, materiálně technickým zabezpečením a zapojením do řešení úkolů IZS. Seznámí se s činností složek IZS na místě zásahu a prohloubí si svoje dovednosti ve vedení dokumentace a používání vybraných prostředků a zařízení k provádění detekce, monitoringu, dekontaminace, ochrany. Odborná praxe - PCH doc. Ing. Jiřina Omelková, CSc. Odborná praxe v podniku zaměřeném na potravinářské technologie. Studenti se seznámí s fungováním konkrétního podniku oboru, a to po stránce technologické, řídící nebo vývojové. Poznají význam komunikace

a spolupráce při praktické aplikace teoretických poznatků. Předmět je určen především pro studenty s vlastními kontakty na biotechnologické podniky, kde si možnost praxe mohou sami dohodnout. Odborná praxe - SCH doc. Ing. Miloslav Pekař, CSc. Odborná praxe v podniku zaměřeném na spotřební chemii. Studenti se seznámí s fungováním konkrétního podniku oboru, a to po stránce technologické, řídící nebo vývojové. Poznají význam komunikace a spolupráce při praktické aplikace teoretických poznatků. Předmět je určen především pro studenty s vlastními kontakty na podniky spotřební chemie, kde si možnost praxe mohou sami dohodnout. Odpadové hospodářství v potravinářském průmyslu Ing. Pavel Diviš, Ph.D. Studenti budou seznámeni s jednotlivými technologiemi zpracování, využití, recyklace, zneškodňování a minimalizace vzniku odpadů v zemědělství, potravinářství, lesnictví a dalších přidružených průmyslových odvětvích. Důraz bude kladen na procesy biologické úpravy odpadů. V rámci předmětu budou studenti informováni o právních normách zabývajících se nakládáním s odpady a o metodách analýzy všech druhů odpadů. Na závěr předmětu studenti provedou mikrobiologický rozbor aktivovaného kalu a analýzu vybraného druhu odpadu. Ochrana obyvatelstva I PhDr. Zdena Rosická, CSc. Historie civilní ochrany. Vymezení základních pojmů. Cíle ochrany obyvatelstva. Pojetí ochrany obyvatelstva ve strategii NATO a EU. Základy ochrany obyvatelstva. Koncepce ochrany obyvatelstva v ČR s výhledem do r. 2015. Legislativní zabezpečení ochrany obyvatelstva. Teorie civilní ochrany. Preventivní, ochranná, záchranná a likvidační opatření ochrany obyvatelstva. Ochrana obyvatelstva II PhDr. Zdena Rosická, CSc. Ochrana obyvatelstva před povodněmi včetně zvláštních povodní a v okolí jaderně energetických zařízení. Technické otázky civilní ochrany. Příprava obyvatelstva a odborného personálu. Způsob informování právnických a fyzických osob o charakteru možného ohrožení a připravených opatřeních k ochraně obyvatelstva. Způsoby varování obyvatelstva. Projekt ochrany obyvatelstva na stupni obce, obce s rozšířenou působností a kraje. Zdroje k odvrácení ohrožení obyvatelstva při krizových situacích. Plánování ochrany. Vlastní ochrana obyvatelstva. Projekt tvorby opatření k ochraně obyvatelstva a její řízení. Charakteristika operačních plánů pro jednotlivé varianty ohrožení obyvatelstva. Ochrana proti zbraním hromadného ničení Ing. Jiří Otakar Mika, CSc. Rozdělení ZHN a jejich charakteristika. Principy jaderných zbraní a jejich klasifikace. Jaderná reakce. Jaderný výbuch a jeho druhy. Ničivé faktory.

47

Radiologické zbraně. Ochrana před ničivými účinky jaderných a radiologických zbraní. Chemické zbraně. Charakteristika otravných látek, jejich klasifikace, fyzikální, chemické a toxické vlastnosti. Příznaky použití. Možnosti zneužití průmyslových chemikálií, agrochemikálií, pohonných hmot, maziv a hořlavin. Charakteristika zápalných látek a prostředků. Klasifikace bakteriologických (biologických) a toxinových zbraní a charakteristika jejich vlastností a účinků. Vývojové tendence a nové generace ZHN. Hlavní zásady a způsoby použití ZHN. Chemický, bakteriologický (biologický), toxinový, radiologický a jaderný terorismus. Cíle, úkoly a opatření ochrany proti ZHN. Varování. Hlášení jaderných výbuchů a havárií, chemických a biologických napadení a jejich vyhodnocování. Zásady, způsoby a prostředky radiačního, chemického a biologického průzkumu, individuální a kolektivní ochrany, skupinové profylaxe, hygienická a speciální očista. Odstraňování následků po použití zbraní hromadného ničení. Ochrana přírody a trvale udržitelný rozvoj Mgr. Helena Doležalová Weissmannová, Ph.D. Základní principy udržitelného rozvoje. Globální problémy lidstva. Význam některých konvencí a deklarací (Agenda 21, Kjótský protokol, Millennium Ecosystem Assessment). Charakteristické znaky udržitelného společenství, indikátory udržitelného rozvoje. Trvale udržitelný rozvoj - přírodovědné, technologické, antropologické, právní, ekonomické, sociální a politické aspekty. Aktivity EU a ČR v oblasti trvale udržitelného rozvoje. Organická chemie I prof. RNDr. Zdeněk Friedl, CSc. Základní pojmy, substituční efekty, termodynamika a kinetika organických reakcí. IUPAC nomenklaturní systém. Chemie alkanů a cykloalkanů, radikálové substituční reakce. Stereochemie, (RS) systém, enantiomery, diastereomery, chiralita, optická aktivita. Základy organické strukturní analýzy: IR, NMR spektroskopie a MS spektrometrie. Chemie alkenů, alkadienů a alkynů. Elektrofilní a radikálové adiční reakce. Aromatické sloučeniny, elektrofilní aromatické substituční reakce. Halogenderiváty, nukleofilní substituce na nasyceném uhlíkovém atomu, aromatické nukleofilní substituční reakce, eliminační reakce. Alkoholy, fenoly, polyhydroxysloučeniny. Oxidace alkoholů a fenolů. Organická chemie II prof. RNDr. Zdeněk Friedl, CSc. Ethery, peroxidy, epoxidy, crown-ethery. Thioly, sulfidy, sulfonové kyseliny a jejich deriváty. Estery minerálních kyselin. Aminy, diazotace, arendiazoniové soli, aminoxidy. Diazosloučeniny, karbeny, oxid uhelnatý. Nitrosloučeniny. Organokovové sloučeniny. Aldehydy a ketony, nukleofilní adice na C=O skupinu, aldolizační reakce aldehydů a ketonů. Karboxylové kyseliny, esterifikace, acylhalogenidy, anhydridy, estery, amidy. Halogen a aminokyseliny, peptidy, deriváty kyseliny uhličité. Dikarbonylové sloučeniny,

48

nenasycené karbonylové sloučeniny, chinony. Heterocyklické sloučeniny, nukleové kyseliny. Sacharidy. Lipidy. Organická chemie K prof. RNDr. Zdeněk Friedl, CSc. Kurz Organická chemie K podává základní informace k chemii uhlovodíků a jejich derivátů. Součástí kurzu je nomenklatura organických sloučenin, stereochemie a nejvýznamnější reakční mechanismy organických sloučenin. Jednotlivá probíraná témata: Organické sloučeniny. Názvosloví a stereochemie organických sloučenin. Nasycené uhlovodíky, alkany a cykloalkany. Nenasycené a aromatické uhlovodíky, alkeny, dieny, alkyny, areny. Deriváty uhlovodíků. Halogenderiváty, hydroxysloučeniny, ethery, aminy, nitrosloučeniny. Karbonylové sloučeny. Aldehydy a ketony. Karboxylové kyseliny a jejich funkční a substituční deriváty. Heterocyklické sloučeniny. Sacharidy. Pedagogika a psychologie Mgr. Marek Ženata Zásady diferencované přípravy obyvatelstva, osob disponujících základními znalostmi, doplňkovými znalostmi současného stavu a odborných pracovníků. Cíle, příprava a metody provedení praktického výcviku a ukázkového cvičení. Metody zpracování cvičení a metodika jejich řízení. Cíle, příprava a provedení exkurzí. Osobnost člověka. Psychické procesy, vnímání, paměť, pozornost, myšlení. Psychické vlastnosti, temperament, charakter, schopnosti. Sociální komunikace, aktivní naslouchání, strategie řešení konfliktů. Asertivní chování, zásady asertivity, techniky asertivního jednání. Typologie společenských skupin, role, pozice, prestiž, status, normy, hodnoty, sociální kontrola, kultura, socializace. Soudobá česká společnost. Sociologie rodiny, sociologie práce, pracovní spokojenost. Praktické využití metod a technik sociologického výzkumu v praxi různých oborů (např.dotazník aj.). Plánování a řízení ochrany obyvatelstva při nevojenských a vojenských ohroženích doc. Ing. Jaromír Novák, CSc. Cílem předmětu je seznámit studenty se zásadními problémy plánování a řízení ochrany obyvatelstva při nevojenských a vojenských ohroženích. Plánování a řízení ochrany obyvatelstva při nevojenských ohroženích. Koncepce ochrany obyvatelstva. Zákony vztahující se k problematice. Plánování a plány ochrany. Civilní ochrana. Plánování a řízení ochrany obyvatelstva při vojenských ohroženích. Zákony k obraně státu. Bezpečnostní strategie. Krizové řízení v rezortu obrany. Místo a úloha ozbrojených sil při záchranných pracích. Plazmochemie I Ing. Zdenka Kozáková, Ph.D. Termodynamika a kinetika plazmatu (nerovnovážné a rovnovážné plazma, rozdělovací funkce, základní transportní procesy v plazmatu, populace elektronových, vibračních a rotačních stavů). Základní metody diagnostiky plazmatu (spektrální, optické,

sondové a korpuskulární metody, hmotnostní spektroskopie). Laboratorní plazma a jeho vlastnosti (stejnosměrné, střídavé, vysokofrekvenční a mikrovlnné, plazma buzené za vysokého tlaku, kapacitně a induktivně, dielektrické vlastnosti plazmatu). Plazmochemické procesy (vytváření oxidů, generace ozónu, ozonizátory, povrchová nitridace, reakce v dohasínajícím plazmatu, plazmové leptání, plazmová polymerace, magnetronové naprašování, plazmové stříkání). Speciální druhy plazmatu s účastí chemických reakcí (chemické, impulzní a fotodisociační lasery, ploché plazmové displeje, plazma v osvětlovací technice). Plazmochemie II doc. RNDr. František Krčma, Ph.D. Cílem kursu je podání základních znalostí a přehledu nejrůznějších plazmochemických procesů a technologií, které tvoří jednu ze základen moderní High-Tech civilizace. Přednášky budou vedeny převážně českými specialisty v různých oblastech plazmové chemie. Budou probrány technologie výroby mikroelektronických prvků, plasmové leptání a depoziční procesy, povrchové plazmatické úpravy a syntézy nových materiálů. Kromě toho budou rovněž diskutovány technologie rozkladu chemických látek v plazmatu. Rovněž bude probráno plazma v přírodě a jeho využití v termojaderné syntéze. Aktuální program pro následující týdny bude zveřejňován e-mailem, v e-learningu a na nástěnce. Počítačová cvičení z matematiky RNDr. Marie Polcerová, Ph.D. Předmět poskytne studentům základní vědomosti a dovednosti v práci s matematickým programem MATLAB jako výpočetním prostředkem, jako programovacím jazykem i jako nástrojem grafické prezentace. V rámci předmětu se studenti seznámí s elementárními matematickými funkcemi MATLABu, budou provádět operace s polynomy, s maticemi, s funkcemi i s vektory. Budou řešit praktické úlohy, ve kterých je třeba: znát rozklad na parciální zlomky, řešit lineární i nelineární rovnice a jejich soustavy, vyhledat nulové body resp. maximum či minimum funkce, nalézt derivaci, primitivní funkci a určitý integrál funkce atd. Studenti budou aplikovat skalární a vektorový součin vektorů na výpočty plošných obsahů, povrchů a objemů těles. Naučí se zpracovávat datové soubory, provádět aproximaci a interpolaci naměřených dat a to včetně grafických výstupů. Dále se naučí základy programování a budou řešit početně i graficky průběh funkce. Velká pozornost bude věnována MATLABu jako nástroji grafické prezentace ve 2D i 3D. Podrobně se budou zabývat kuželosečkami a kvadratickými plochami. Pokročilá keramika doc. Dr. Ing. Martin Palou

Úvod do problematiky anorganických biomateriálů. Keramické biomateriály. Kovové biomateriály. Fosfátová keramika. Oxidová keramika pro medicínské aplikace. Syntézy a aplikace. Biosklo.

Neoxidová keramika pro biomateriály. Sklokeramika v biomateriálech. Anorganické kompozity. Mechanismus růstu tkáně v koexistenci s anorganickým substrátem. Nové směry výzkumu anorganických biomateriálů. Pokročilé aplikace molekulárních materiálů doc. Ing. Martin Weiter, Ph.D. Obsahem předmětu je přehled vlastností a možností uplatnění progresivních molekulárních materiálů v současné technické a průmyslové praxi včetně oblasti nanotechnologií. Kromě standardních molekulárních materiálů (polymery, nízkomolekulární látky) je pozornost soustředěna hlavně na nové molekulární struktury jako jsou fullereny, nanotrubice, dendrimery, magnetické molekuly a jiné. V průběhu semestru jsou postupně diskutovány vlastnosti jednotlivých materiálů, technologie přípravy nanomateriálů a nanostruktur, metody jejich charakterizace na molekulární úrovni a aplikační možnosti. Pokročilé materiály I prof. RNDr. Vladimír Čech, Ph.D. Předmět je zaměřen na prezentaci nových výsledků v oblasti pokročilých materiálů a rozsáhlou diskusi o daném tématu. Přednášet a diskutovat budou zvaní interní a externí pracovníci, specialisté v daném oboru materiálů. Aktuálně zvolená témata budou prezentována formou přehledových přednášek, případně specializovaných přednášek, podle získané odbornosti studentů. Pokročilé materiály II prof. RNDr. Vladimír Čech, Ph.D. Předmět je zaměřen na prezentaci nových výsledků v oblasti pokročilých materiálů a rozsáhlou diskusi o daném tématu. Přednášet a diskutovat budou zvaní interní a externí pracovníci, specialisté v daném oboru materiálů. Aktuálně zvolená témata budou prezentována formou přehledových přednášek, případně specializovaných přednášek, podle získané odbornosti studentů. Pokroky technologií spotřebního průmyslu doc. Ing. Miloslav Pekař, CSc. Seznámit studenty formou přednášek odborníků z průmyslové praxe a exkurzí se současným stavem průmyslu spotřební chemie a perspektivami jeho nejbližšího rozvoje. Politologie Mgr. Alena Sýkorová Úvod do politologie, základní pojmy, srovnání politiky a politologie, nejvýznamnější politické systémy republika, království, císařství, demokracie versus totalitární režimy, problémy moderní demokracie, základy českého ústavního práva - politické strany, svobodné volby apod., základy mezinárodného práva věřejného - diplomacie, pravidla vedení ozbrojených konfliktů, současná politická situce v ČR i v zahraničí (aktuální problémy světové politiky), Evropská unie.

49

Polymerní materiály Mgr. František Kučera, Ph.D. Kurz je zaměřena na výrobu, vlastnosti, zpracování a aplikaci polymerních materiálů v technické praxi. Shrnuje poznatky o chemické vazbě a stuktuře polymerů, modifikacích polymerů, kopolymerizačních a postpolymeračních (analogických) reakcích a funkčních polymerech. Zabývá se vzájemným vztahem mezi strukturou a chemickými vlastnostmi polymerů, mezi strukturou a elektrickými a optickými vlastnostmi polymerů, rozpustností polymerů. Aditivací a vyztužováním polymerů: plastifikátory, plniva a výztuže, slitiny a směsi, antioxidanty, termickými a UV stabilizátory, retardéry hoření, barvivy, nadouvadly, síťovadly, lubrikanty, antistatickými činidly a optickými zjasňovači. Potravinářská legislativa Ing. Jana Zemanová, Ph.D. Základní pojmy z oblasti potravinářské legislativy. Vymezení legislativních pojmů, jakostních znaků potravin a platných zákonů o potravinách, opatření pro ochranu spotřebitele, ISO normy, analýza rizik. Systém kritických bodů (HACCP), kodexové výbory pro potraviny, Codex Alimentarius, doporučení FAO a WHO. Značení potravin a přídavných látek, institucionální opatření pro dovoz potravin, harmonizace potravinářské legislativy s normami EU a schvalování nových a nově dovážených potravin do ČR. Povrchové úpravy materiálů Ing. Jaromír Tulka, CSc. Kurz umožňuje studentům získat přehled o významu, metodách a technologii povrchových úprav materiálů a o metodách a zařízeních simulačního a provozního zkušebnictví v souladu s normativní dokumentací ISO a EN. Odborné znalosti lze aplikovat při řešení konkrétních problémů povrchového inženýrství v průmyslové a profesionální praxi i v rámci řešení projektů výzkumu a vývoje. Požární ochrana Ing. Rudolf Valášek Základní právní normy na úseku PO. Povinnosti ministerstev a jiných státních orgánů, právnických a fyzických osob na úseku PO. Státní správa a samospráva. Jednotky požární ochrany. Spolupráce na úseku PO, postih právnických a podnikajících fyzických osob a fyzických osob. Náhrada škody. Stanovení podmínek požární bezpečnosti. Organizace a činnost jednotek PO. Druhy dokumentace PO krajů a obcí. Technická požární prevence. Základy požární bezpečnosti staveb. Zásobování požární vodou. Hořlavé kapaliny. Metodika posouzení požárního nebezpečí. Základy protivýbuchové prevence. Ochrana proti účinkům explozí a potlačení výbuchu. Procesy hoření a hašení. Hořlavost materiálů a snižování jejich hořlavosti. Druhy hasebních látek a mechanizmus jejich účinku. Nové hasební technologie. Technickobezpečnostní parametry a produkty spalování. Požární taktika. Dynamika rozvoje požáru. Bojový řád jednotek PO obecné zásady zásahu jednotek PO, nebezpečí na místě

50

zásahu, zásady řízení zásahu a organizace místa zásahu, zásady zdolávání požárů, zásady součinnosti, technické zásahy, likvidace mimořádných událostí za přítomnosti nebezpečných látek. Zásobování hasivy. Dokumentace zdolávání požáru. Požární ochrana II Ing. Rudolf Valášek Zákony o požární ochraně a o Hasičském záchranném sboru České republiky. Organizační struktura Hasičského záchranného sboru ČR a Sdružení dobrovolných hasičů. Členění jednotek požární ochrany podle druhů a kategorií, zásady činnosti jednotek požární ochrany na úseku ochrany obyvatelstva, plošné pokrytí kraje jednotkami požární ochrany, metody posouzení požárního nebezpečí, zásady způsoby hašení požárů, charakteristiky průmyslových explozí, požárů technologických a energetických zařízení, chemie hoření a hasiv, zásady ochrany proti účinkům explozí, požárů, likvidace havárií s nebezpečnými látkami jednotkami požární ochrany. Parametry požární techniky, přístrojů a zařízení. Zásady spolupráce orgánů HZS s Policí ČR a Zdravotnickou záchrannou službou. Praktické seznámení se moderním požárním zabezpečením výrobního objektu. Praktické seznámení s Krajským operačním střediskem HZS. Praktické dovednosti managementu ochrany obyvatelstva doc. Ing. Jaromír Novák, CSc. Práce s písemnou a grafickou dokumentací. Manuální metody vyhodnocování mimořádných a krizových situací. Zjišťování základních údajů o povětrnostní situaci. Použití prostředků pro spojení a řízení, detekčních prostředků, prostředků individuální ochrany, prostředků a zařízení pro provádění hygienické očisty osob a zvířat a speciální očisty dopravních prostředků, staveb, zařízení a povrchu terén. Požární technika. Organizace zásobování vodou, stravou, materiálem všeho druhu. Organizace odsunu a oprav techniky a materiálu. Osvojení si praktických zkušeností z výkonu funkce příslušníků složek IZS a výkonu státní správy, v oblasti krizového plánování a řízení, ochrany obyvatelstva, seznámení s dokumentací, zpracování semestrálního projektu. Praktikum - moderní reprodukční procesy Ing. Petr Dzik, Ph.D. Praktické úlohy koncipované pro dokonalé pochopení a praktické zvládnutí systému správy barev (Color managementu) ve výrobní praxi, ale i komunikaci, zvládnutí technik digitální fotografie a mikrofotografie. Praktické úlohy jsou zaměřeny také na inkjetový tisk a metody urychleného stárnutí tiskovin. Praktikum z analytické chemie I doc. Ing. Josef Čáslavský, CSc. Praktická výuka analytických důkazových reakcí vybraných iontů: kationty alkalických kovů a kovů alkalických zemin, kationty tvořící málo reozpustné chloridy, kationty srážející se sulfanem v kyselém prostředí, kationty srážející se hydrogensulfidem amonným, anionty tvořící málo rozpustné barnaté soli,

anionty tvořící málo rozpustné stříbrné soli. Praktická výuka základních metod kvantitativní analýzy: Gravimetrie, titrace alkalimetrické, acidimetrické, chematometrické, redoxní. Praktikum z analytické chemie II doc. Ing. Josef Čáslavský, CSc. Praktická výuka vybraných základních instrumentálních analytických metod: potenciometrie, automatické titrace, spektrofotometrie, fluorimetrie, emisní plamenová fotometrie, tenkovrstvá chromatografie, ionexová chromatografie, elektrogravimetrie Praktikum z analytické chemie potravin PhDr. Miroslav Hrstka, Ph.D. Praktikum z analytické chemie potravin vychází z teoretických základů poskytnutých studentům v přednáškách předmětu Analytická chemie potravin. Je rozděleno na část tzv. klasickou a část instrumentální. Praktikum zahrnuje úlohy týkající se hlavních složek potravin (cukrů, tuků, bílkovin), stanovení některých nutričních složek potravin (vitamíny, biogenní prvky), stanovení kontaminantů i aditivních látek (barviva a konzervační látky) a určení některých dalších charakteristik potravin (vlhkost, popel). Praktikum z analýzy vody doc. Ing. Josef Čáslavský, CSc. Stanovení základních fyzikálních a chemických ukazatelů jakosti pitné vody, zhodnocení naměřených parametrů s platnou legislativou (pH, organoleptické vlastnosti, základní chemické ukazatele). Analýza ostatních typů vod - povrchová voda, podzemní voda, minerální voda a odpadní voda. Stanovení organických látek přítomných ve vodách. Při stanovení budou využity základní instrumentální metody a metody mobilní analytiky. Praktikum z anorganické chemie I RNDr. Ivana Pilátová, CSc. Laboratorní řád a bezpečnost práce v chemické laboratoři, základní laboratorní práce - vážení, práce se sklem, meření objemů kapalin, filtrace, zahřívání, žíhání, chlazení, sušení, destilace, krystalizace, dekantace, sublimace, extrakce, stanovení fyzikálních veličin - index lomu, bod tání, hustota, pH.Jednoduché úlohy frakční krystalizace, příprava roztoků o přesné koncentraci, destilace kyseliny chlorovodíkové, stanovení součinu rozpustnosti jodidu olovnatého, příprava plynů v laboratoři - čištění technického chloridu sodného, stanovení molární hmotnosti oxidu uhličitého. Praktikum z anorganické chemie II RNDr. Lukáš Richtera, Ph.D. Praktikum logicky navazuje na úvodní kurz, jeho náplní jsou jednoduché syntetické úlohy, jejichž podstatou je příprava běžných anorganických sloučenin. Posluchači si osvojují základní metody preparační chemie, poznávají obecné principy, seznamují se s chemickými a fyzikálními vlastnostmi látek, využívají teoretických zkušeností získaných na přednáškách

a cvičeních při praktickém řešení problémů a učí se vhodnou formou prezentovat získané výsledky. Praktikum z biochemie doc. RNDr. Ivana Márová, CSc. Základy biochemické analytiky a separačních metod: sacharidy, lipidy, lipofilní barviva, aminokyseliny. Metody stanovení bílkovin. Enzymy - stanovení aktivity a rychlosti enzymové rekce. Enzymová kinetika. Izolace apurifikace nukleových kyselin. Speciální metody: izolace a charakterozyce enzymů z různých typů biologického materiálu, chromatografie bílkovin, elektromigrační metody (dělění bílkovin metodou PAGE-SDS, dělení nukleovýchkyselin v agarózovém gelu). Praktikum z bioinženýrství Ing. Libor Babák, Ph.D. Praktické úlohy z Bioinženýrství I. Praktikum z biotechnologie doc. Ing. Jiřina Omelková, CSc. Studenti získávají praktické dovednosti při určování a úchově mikroorganizmů. Provedou odzkoušení různých způsobů kultivace vybraných kmenů mikroorganizmů a sledování produkce některých primárních a sekundárních metabolitů. Náplní cvičení je i imobilizace a následná charakterizace biotechnologicky významných enzymů. Praktikum z detekce a měření ion.záření prof. RNDr. František Cvachovec, CSc. Ukázat studentům, jak se měří s různými typy detektorů záření a vlastnosti detektorů. Ukázat studentům statistický charakter ionizujícího záření, uvést je do analýzy experimentálních výsledků a hodnocení experimentálních nejistot. Učit studenty jak zacházet se základními laboratorními přístroji, jak zpracovat experimentální data a vytvořit zprávu o výsledcích. Prakticky ukázat vlastnosti záření a jeho měření. Praktikum z ekotoxikologie MVDr. Helena Zlámalová Gargošová, Ph.D. Ekotoxicita - metody stanovení. Ekotoxicita odpadů, třídy vyluhovatelnosti, LC (EC, IC) 50, testovací schéma, test limitní, předběžný, základní, úvodní, ověřovací, používání zvířat v ekotoxikologických testech. Hodnocení toxicity chemických látek a odpadů na různých organismech včetně terestrických organismů. Testy na vyšších rostlinách a houbách testy fytotoxicity. Praktikum z environmentální analýzy prof. RNDr. Milada Vávrová, CSc. Získaní poznatků o environmentální analytické chemii zaměřené na systém vzorkování a vlastní environmentální analýzu. Studenti budou provádět odběry vzorků ze životního prostředí, izolaci vybraných analytů z dané matrice a jejich stanovení vybranými analytickými postupy. Pro odběry vzorků i pro vlastní analýzu zpracují Standardní operační postupy (SOP). Při práci budou seznámeni s nutností dodržení systému QA/QC.

51

Praktikum z fotografických procesů doc. Ing. Michal Veselý, CSc. Praktické procvičení poznatků získaným v teoretickém předmětu. Práce s fotografickým aparátem, fotografování na černobílé negativní a inverzní filym, barevné negativní a inverzní filmy, jejich zpracování, digitální fotografie a zpracování digitálního obrazu, sken, práce s ICC profily. Zvláštní důraz je kladen na objektivní hodnocení kvality materiálů a kvality obrazu.

rozboru, základ mikroskopování, základní principy odběru vzorku vody. Odběr a následná analýza vzorku aktivovaného kalu z čistírmy odpadních vod, seznámení s ostatními metodami determinace mikroorganismů v odpadních vodách. Odběr a následná analýza vzorků vod z tekoucí a stojaté vody. Stanovení saprobního indexu. Exkurze do laboratoří zabývajících se hydrobiologickým, popř. mikrobiologickým vyšetřením vody.

Praktikum z fotochemických procesů doc. Ing. Michal Veselý, CSc. Praktické úlohy na témata: Fotokatalytický proces, aktinometrie, pozitivní fotorezisty a negativní fotorezisty. Vyhodnocování laboratorních výsledků.

Praktikum z chemického inženýrství I doc. Ing. Tomáš Svěrák, CSc. Chemicko-inženýrské procesy sedimentace, čerpání kapalin, přestupu tepla, stacionárního sušení, mletí, dopravy kapalin v potrubních rozvodech, fluidisace, dopravy práškových materiálů, separace sítováním, separace na vzduchových třidičích, vzduchové chlazení, dvoufázového toku, tlakové filtrace, kavitačních jevů, kinetiky transportu vlhkosti v partikulárních systémech a dynamických účinků proudu plynu ve čtvrtprovozní velikosti zařízení.

Praktikum z fyzikální chemie I doc. Ing. Martina Klučáková, Ph.D. Úvod do praktik, laboratorní řád, bezpečnostní předpisy Následuje 11 týdnů, v nichž student absolvuje v individuálním pořadí tyto úlohy: Kinematická viskozita (Ubbelohdeho viskozimetr), koncentrační závislost; Parciální molární veličiny; Stanovení rozpouštěcího tepla; Rovnováha kapalina-pára dvousložkové směsi; Třísložková kapalná směs; Přepětí vodíku na kovech; Elektrochemický článek, Nernstova rovnice; Kryoskopie; Vodivostní měření; Převodová čísla Stanovení pKa organické kyseliny; Závěrečný test + zápočty. Praktikum z fyzikální chemie II doc. Ing. Martina Klučáková, Ph.D. Úvod do praktik, laboratorní řád, bezpečnostní předpisy. Následuje 12 týdnů, v nichž student absolvuje v individuálním pořadí tyto úlohy: Stanovení aktivační energie jodace acetonu Rozklad anhydridu kyseliny octové; Studium kinetiky katalytické reakce; Využití fotometrie ke studiu kinetiky chemických reakcí; Příprava a určení charakteru emulzí;. Reologie gelových soustav; Sedimentační analýza suspenzí; Koagulace fázových koloidů; Adsorpce roztoku na tuhém povrchu; Vliv adsorpce na povrchové napětí kapalin; Principy elektroforézy; Zápočty Praktikum z fyziky I doc. Ing. Martin Weiter, Ph.D. V kurzu se posluchači seznámí se základními fyzikálními metodami a experimenty, které studenti samostatně provedou a vyhodnotí. Témata jednotlivých úloh jsou odvozena z problematiky prezentované na přednáškách a cvičeních předmětu Fyzika I. Struktura kurzu je koncipována s ohledem na provázanost experimentálních zkušeností s teoretickým základem kurzu. Speciální důraz je kladen na zpracování a kritické zhodnocení výsledků měření. Praktikum z hydrobiologie MVDr. Helena Zlámalová Gargošová, Ph.D. Terénní cvičení za účelem seznámení s jednotlivými vodními ekosystémy a jejich charakteristickou biocenózou. Přehled základních metod pro určení kvantitattivního a kvalittativního hydrobiologického

52

Praktikum z chemického inženýrství II doc. Ing. Tomáš Svěrák, CSc. Chemicko-inženýrské procesy separace na vzduchových třidičích, vzduchového chlazení, dvoufázového toku, tlakové filtrace, kavitačních jevů, kinetiky transportu vlhkosti v partikulárních systémech a dynamických účinků proudu plynu ve čtvrtprovozní velikosti zařízení. Praktikum z instrumentální a strukturní analýzy CHM Ing. Radka Bálková, Ph.D. Seznámení studentů se základními metodami zkoumání a hodnocení nadmolekulární struktury a termomechanických vlastností polymerních materiálů. Využity jsou metody mikroskopické a spektroskopické a metody termo-mechanické analýzy. Důraz je kladen na správné vyhodnocení a interpretaci naměřených dat a posouzení vhodnosti metody pro daný materiál. Praktikum z instrumentální a strukturní analýzy CHTOŽP doc. Ing. Josef Čáslavský, CSc. Praktické cvičení k předmětu Instrumentální a strukturní analýza - seznámení s instrumentálně analytickými technikami, které se používají v environmentální analýze i v technické praxi. Praktikum z instrumentální a strukturní analýzy PCHBT RNDr. Milena Vespalcová, Ph.D. Praktické cvičení k předmětu Instrumentální a strukturní analýza. V praktickém cvičení se studenti seznámí s analytickými instrumentálními technikami, které se používají při kontrole a analýze potravin a potravinářských surovin. Jsou zahrnuty úlohy separační (chromatografické a elektroforetické), úlohy z termické analýzy, prvkové stopové, spektrální, strukturní a hmotnostní analýzy.

Praktikum z instrumentální a strukturní analýzy SCH doc. Ing. Martina Klučáková, Ph.D. Metody instrumentální analýzy volené individuálně na základě zájmů studentů. Praktikum z koloidů doc. Ing. Miloslav Pekař, CSc. Praktické cvičení z metod přípravy, charakterizace a zkoumání vlastností koloidů, založené na vlastních projektech studentů, resp. jejich 2-3 členných týmů. Praktikum z koloristiky a kolorimetriky Mgr. Naděžda Fasurová, Ph.D. Na základě teorie barevnosti organických barviv vyhodnotit vliv chem. složení substantivních barviv na jejich odstín - práce s Colour indexem. Sestrojení absorpčních a transmitančních křivek barviv. Vliv jejich koncentrace a elektrolytu na polohu maxima char.vlnové délky. Stanovení molárního absorpčního koeficientu barviv. Ověření aditivnosti absorbance, posouzení vzájemného ovlivňování barviv v roztoku. Kolorimetrické stanovení koncentrace barviv v roztoku. Ověření závislosti A/c =f(L) a T =f(L). Remitometrické stanovení parametrů barevnosti x, y, z, X, Y, Z, a, b, C, H. Dělení barviv obsažených v inkoustech metodou TLC. Chromatografické stanovení listových barviv ze špenátu. Fotometrické stanovení chlorofylů. Chromatografické stanovení beta karotenu a dalších barviv z červené papriky. Měření bělosti opticky zjasněných substrátů. Stanovení stupně bělosti papíru W457. Stanovení indexu žlutosti papíru a měření opacity. Malování na hedvábí. Transferový tisk s použitím pigmentů. Dělení barviv z nápní propisek a fixů papírovou chromatografií. Měření barevnosti papírů. Spektrofotometrie směsi barviv. Praktikum z kompozitních materiálů Mgr. Radek Přikryl, Ph.D. Studenti absolvující praktikum budou pracovat s vybranými charakterizačními metodami polymerních i anorganických kompozitních materiálů. Jedná se o tahovou a ohybovou zkoušku, termogravimetrickou analýzu kompozitů, případně fragmentační test modelového kompozitu a charakterizaci lepených spojů kompozitů. Tyto charakterizace budou z větší části provádět na vlastnoručně připravených testovacích vzorcích kompozintího materiálu, proto je součástí praktik samotná výroba testovacích tělísek. Do praktika je také začleněna exkurze do výrobního závodu kompozitních materiálů Prefa Brno nebo GDP Koral. Praktikum z kosmetologie Ing. Jana Zemanová, Ph.D. Kurz je určen pro posluchače navazujícího magisterského studia studijních oborů Chemie potravin a biotechnologií a Spotřební a fyzikální chemie. Zaměřuje se na praktické využití znalostí. Součástí je zpracování samostatného jednosemestrálního projektu na zadané téma a jeho prezentace.

Praktikum z krizového plánování Ing. Jiří Otakar Mika, CSc. Základy obranného a vojenksého krizového plánování. Metody zpracování krizové dokumentace a struktura krizových plánů. Plánovací schéma procesu tvorby krizové připravenosti pro případy různých ohrožení. Metody přípravy a řízení taktickckých a prověřovacích cvičení jednotlivých složek IZS. Struktura krizových štábů a způsoby jejih spolupráce. Typové plány pro řešení mimořádných událostí a krizových situací. Typové činnosti pro řešení mimořádných událostí a krizových situací v rámci IZS. Projekt ochrany před povodněmi. Projekt havarijní připravensoti v okolí jaderně-energetických zařízení. Projekt havarijní připravernsoti v okolí provozovatelů nebezpečných chemických látek. Projekt přípravy společného cvičení základních složek IZS. Projekt integrace komplexní ochrany obyvatelstva. Projekt - samostaný projekt ochrany obyvatelstva. Praktikum z makromolekulární chemie Mgr. František Kučera, Ph.D. Náplní praktika z makromolekulární chemie je syntéza, izolace a příp. zpracování vybraných technických polymerů jako jsou polyamidy, polyurethany, polystyren, polymethylmetakrylát, polyvinylacetát, fenolformaldehydové a melaminformaldehydové pryskyřice, poly(styren-co-maleinanhydrid), nenasycené polyesterové pryskyřice, polyvinylalkohol, polyvinylbutyral, triacetát celulózy, poly(styren-co-maleinová kyselina) aj. Pro syntézy uvedených polymerů jsou používány radikálové polymerace a polykondenzace. V rozsahu praktické výuky jsou obsaženy i základní metody přípravy polymerů z hlediska technologického polymerace v bloku, suspenzi, emulzi, srážecí polymerace. Modifikace připravených polymerů jsou prováděny reakcemi polymeranalogickými. Zařazeny jsou i jednoduché zkoušky provozního typu, jako např. stanovení čísla kyselosti, měření bodu gelace polyesterových pryskyřic, stanovení charakteristických dob vytvrzování polyuretanů aj. Z oblasti kinetiky radikálové polymerace je zařazeno vyhodnocení polymerační rychlosti v závislosti na koncentraci iniciátoru. Praktikum umožňuje získat studentům praktické zkušenosti a dovednosti laboratorních technik přípravy polymerů potřebné při řešení diplomových prací a také v další praxi. Výuka je koncipována tak, aby podporovala vzdělávání v chemické informatice, bezpečnosti práce a ochraně životního prostředí. Praktikum z mikrobiologie Ing. Eva Vítová, Ph.D. Zásady bezpečnosti práce v mikrobiologické laboratoři. Příprava živných médií, různé metody sterilace. Očkování, kultivace, izolace mikroorganismů. Příprava mikroskopických preparátů a jejich mikroskopické pozorování. Barvení dle Grama, další speciální barvicí techniky. Stanovení počtu buněk přímou a nepřímou metodou. Kvasinky a kvasinkovité mikroorganismy, plísně. Základní mikrobiologický

53

rozbor vody a půdy. Mikrobiologická kontrola potravin. Praktikum z molekulární biotechnologie doc. RNDr. Alena Španová, CSc. Bezpečnost práce v mikrobiologické a biotechnologické laboratoři. Upořádání PCR laboratoře. Příprava kultury buněk Lactobacillus acidophilus pro izolaci bakteriální DNA. Lyze buněk. Deproteinace DNA pomocí fenolu. Srážení DNA ethanolem. Ověření intaktnosti DNA pomocí gelové elektroforézy na agaróze. Vizualizace DNA a dokumentace gelu. Spektrofotometrické stanovení koncentrace a čistoty DNA. Příprava PCR směsi pro amplifikaci specifického úseku DNA Lactobacillus acidophilus s použitím purifikované DNA matrice. Negativní kontroly. Provedení PCR reakce. Detekce PCR produktu pomocí gelové elektroforézy na agaróze. Výpočet délky amplifikovaného fragmentu pomocí externích standardů. Stanovení citlivosti PCR. Izolace celkové DNA z mléčného výrobku (jogurtu). Identifikace DNA Lactobacillus v mléčném výrobku (jogurtu) pomocí PCR. Gelová elektroforéza PCR produktu. Zápočtové cvičení. Praktikum z obrazového inženýrství prof. Ing. Oldřich Zmeškal, CSc. Harmonická analýza obrazových struktur, fraktální analýza obrazových struktur, optická lavice, optický a interferenční mikroskop, termokamera, tvorba a zpracování videosekvencí - projekty Praktikum z organické chemie Ing. Karel Bednařík, Ph.D. Praktická výuka přípravy, izolace, separace a identifikace organických sloučenin na základě provedení konkrétních jednostupňových nebo vícestupňových syntéz. Osvojení základních a rozšiřujících laboratorních technik používaných při syntéze a následné izolaci organických látek. Praktikum z plazmochemie doc. RNDr. František Krčma, Ph.D. Základy vakuové techniky a měření nízkých tlaků, optická emisní spektroskopie plazmatu, radiofrekvenční výboj za sníženého tlaku, studium generace ozónu, diafragmový výboj v kapalinách a jeho aplikace, povrchové úpravy polymerů, EPR spektroskopie dohasínajícího plazmatu, rozklad VOC látek v plazmatu za atmosférického tlaku. Praktikum z povrchových úprav materiálů Ing. Jaromír Tulka, CSc. Předmět je orientován na vybrané materiálové a technologické problémy povrchových úprav s důrazem na systémové pojetí metod hodnocení znehodnocování materiálů a metod hodnocení jakosti povrchových úprav. Těžiště je v získání základních znalostí potřebných pro klasifikaci odolnosti konstrukčních materiálů a pro volbu vhodných povrchových úprav proti vlivům prostředí, především nátěrových systémů a dalších ochranných a estetických povlaků.

54

Praktikum z preparačních a testovacích metod I Ing. Petr Ptáček, Ph.D. Stanovení měrného povrchu cementu, stanovení obsahu strusky v cementu. Nedestruktivní metody kontroly jakosti materiálů ultrazvukem, stanovení reologických vlastností tuhnoucích past a malt pomocí automatického penetrometru. Stanovení objemové stálosti cementu. Stanovení normální konzistence, stanovení dob tuhnutí, stanovení rozdělení velikosti částic. Chemická odolnost skla. Rozbor silikátů rozložitelných kyselinami.Kalorimetrie. Žárový mikroskop. Vydatnost vápna, aktivita vápna, volná voda.Stanovení oxidu uhličitého, stanovení volného vápna. Praktikum z preparačních a testovacích metod II Ing. Petr Ptáček, Ph.D. SEM. Viskozimetrie - rotační viskozimetr. Roztoková kalorimetrie. Technologické vlastnosti kaolínu. Příprava a kalibrace termočlánku. Metalografie. Stanovení šestimocného chromu v barevných chromátových povlacích Praktikum z technické dovednosti PhDr. Zdena Rosická, CSc. Práce s písemnou a grafickou dokumentací. Manuální metody vyhodnocování mimořádných a krizových situací. Zjišťování základních údajů o povětrnostní situaci. Použití prostředků pro spojení a řízení, detekčních prostředků, prostředků individuální ochrany, prostředků a zařízení pro provádění hygienické očisty osob a zvířat a speciální očisty dopravních prostředků, staveb, zařízení a povrchu terénu. Sanační technika. Požární technika. Organizace zásobování vodou, stravou, materiálem všeho druhu. Organizace odsunu a oprav techniky a materiálu. Osvojení si praktických zkušeností z výkonu funkce příslušníků složek IZS a výkonu státní správy, v oblasti krizového plánování a řízení, ochrany obyvatelstva, seznámení s dokumentací, zpracování semestrálního projektu. Praktikum z technologie nakládání s odpady doc. Ing. Juraj Kizlink, CSc. Exkurze do vybraných zařízení pro zpracování a zneškodňování odpadů. Sběrná místa, skládky, recyklace, biodegaradabilní odpady, využití kalů, výroba bioplynu, využití odpadů pro alternativní paliva a zařízení spalovny odpadů. Praktikum z technologie potravin doc. Ing. Jiřina Omelková, CSc. Exkurze do vybraných potravinářských podniků. Odzkoušení některých technologických procesů v laboratorních podmínkách. Prezentace znalostí získaných studiem odborného článku v angličtině z oblasti potravinářských technologií. Praktikum z technologie tisku doc. Ing. Michal Veselý, CSc. Praktické úlohy na témata archová montáž, kopírování a zpracování ofsetové desky, kontrola kvality kopie, tisk na ofsetovém archovém stroji vyhodnocování

kvality čtyřbarevného tisku, kontrola vybarvení, denzitometrické měření kontrolních proužků, knižní vazba, hodnocení kvality. Praktikum z technologie vody I RNDr. Jaroslav Mega, Ph.D. Vybrané technologické testy z oboru úpravy pitné vody (koagulace, adsorpce na práškovitém aktivním uhlí, odželezování a odmanganování, ozonizace a kinetika rozpadu ozonu - včetně potřebných analytických metod a zpracování výsledků), v podobě šesti samostatných úloh, koncipovaných pro celodenní (8 hodin) práci dvojice studentů. Praktikum z technologie vody II RNDr. Jaroslav Mega, Ph.D. Vybrané technologické testy z oboru čištění odpadní vody (hydraulická charakteristika, koagulace, adsorpce na práškovitém a zrnitém aktivním uhlí, oxygenační kapacita, filtrace zrnitým filtračním materiálem včetně potřebných analytických metod a zpracování výsledků), v podobě šesti samostatných úloh, koncipovaných pro celodenní (8 hodin) práci dvojice studentů. Praktikum z technologie zpracování polymerů Mgr. František Kučera, Ph.D. Základní operace plastikářské gumárenské technologie, jednotlivé zpracovatelské procesy, materiály, stroje a zařízení, energetické nároky na procesy, úpravy polymerních materiálů pro zpracování, válcování, vytlačování, obrábění, spojování, povrchové dekorace, galvanické úpravy, aj. Praktikum z textilií a sorbentů doc. Ing. Miloslav Pekař, CSc. Aplikace substantivních barviv na celulózová vlákna. Sledování vlivu elektrolytu na vybarvení bavlny přímými barvivy. Kinetika barvení - sestrojení vytahovacích křivek. Vliv ustalování kationaktivními prostředky na změnu barevnosti a stálosti vybarvení. Kolorimetrické stanovení formaldehydu na vláknech acetylacetonovou metodou. Hodnocení mokrých stálostí - šedá stupnice. Tisk bavlny reaktivními barvivy. Tisk pigmenty na textilie z přírodních vláken. Tisk pigmenty na textilie ze syntetických vláken a na směsi vláken Postup Termofix. Přenosový tisk, výběr vhodných substrátů pro tisk. Vliv pH na fixaci reaktivních barviv na celulózová vlákna. Vliv tepelného zpracování na stupeň bělosti textilií. Opticky zjasňující prostředky. Hodnocení mačkavosti tkanin. Barvení vlny kyselými barvivy. Neplstivá úprava vlny. Transferový tisk s použitím pigmentů. Barvení přírodními barvivy. Praktikum ze speciální toxikologie Mgr. Helena Doležalová Weissmannová, Ph.D. Praktikum ze speciální toxikologie přispěje k rozšíření znalostí z oblasti speciální toxikologie a zároveň umožní spojení teoretických a praktických znalostí. Náplní praktika je seznámení studentů s možnostmi praktického stanovení některých toxických látek v biotických a abiotických matricích a stanovení

vybraných toxikologických údajů přímo experimentem v laboratorních podmínkách. Teoretickou částí praktik je objasnění principů toxikologického vyšetření, problematika intoxikací a možnosti teoretického řešení vybraných případových studií. Praktikum ze struktury a vlastností polymerů Mgr. Radek Přikryl, Ph.D. Studenti absolvující praktikum budou pracovat s vybranými charakterizačními metodami polymerních materiálů. Jedná se o tahovou zkoušku, dynamickomechanickou analýzu polymerů, 3-bodý ohybový test, termogravimetrickou analýzu a dynamickou skenovací kalorimetrii polymerů. Tyto charakterizace budou studenti provádět i na vlastnoručně připravených testovacích vzorcích polymerního materiálu, proto je součástí praktik samotná výroba testovacích tělísek. Do praktika je také začleněna exkurze do výrobních závodů polymerních materiálů. Praktikum ze syntézy polymerů Mgr. František Kučera, Ph.D. Předmět navazuje na přednášku Syntézy polymerů a je zaměřen na syntetické metody přípravy polymerů a kopolymerů. Studenti zvládnou postupy pokročilých radikálových, iontových, koordinačních a polykondenzačních reakcí pro syntézy polymerů a rovněž reakce polymeranalogické. Zaměřením navazuje na dřívější kurz Praktikum z makromolekulární chemie s důrazem na zvládnutí i náročnějších úloh které se mohou kromě výzkumných pracovišť a při řešení doktorského studia využívat rovněž ve výrobní praxi. Právní propedeutika Mgr. Alena Sýkorová Cílem výuky je poskytnout studentům potřebné vědomosti z oblasti práva s důrazem na oblast práva veřejného. Během výuky budou objasňovány základní pojmy a instituty teorie práva a správního práva, jakožto právního odvětví upravujícího organizaci a činnost veřejné správy. Studenti si osvojí vědomosti z těchto oblastí: základní pojmy teorie práva - právo, prameny práva, právní norma, systém práva, subjekty práva, práva a povinnosti, aplikace práva, interpretace práva, právní odpovědnost, vztah státu a práva, veřejná správa pojem veřejné správy, organizace veřejné správy, prameny správního práva, správně právní vztahy, činnost veřejné správy, právní záruky ve veřejné správě, správní řízení, právní úprava oblasti bezpečnosti a obrany. Predikce a modelování šíření škodlivin doc. Ing. Josef Čáslavský, CSc. Matematické modelování, faktory ovlivňující tvorbu počasí, využití metod modelování mimořádných událostí a predikace jejich dopadů, využití manuálních a SW metod, poznatky obecné geologie, využití PC při krizovém řízení.

55

Prevence závažných havárií Ing. Jiří Otakar Mika, CSc. Charakteristika závažných havárií. Prevence havárií. Zařazení objektů (zařízení) s nebezpečnými látkami do základních skupin a jejich charakteristiky. Hodnocení rizik závažné havárie. Bezpečnostní program a bezpečnostní zpráva. Vnitřní a vnější havarijní plán. Stanovení zóny havarijního plánování a informování veřejnosti o jejím rozsahu. Bezpečnostní opatření při přepravě a dopravě nebezpečných látek. Prevence závažných průmyslových havárií doc. Ing. Jaromír Novák, CSc. Hodnocení vybraných rizik, legislativní požadavky na prevenci v EU a ČR, zaměření prevence na redukci rizika. Charakteristiky nebezpečných látek a přípravků. Zařazení objektu (zařízení) v nichž se manipuluje s nebezpečnými látkami nebo přípravky do příslušných skupin. Vnitřní a vnější havarijní plán. Praktické vypracování bezpečnostního programu a bezpečnostní zprávy. Principy uchovávání potravin prof. Ing. Peter Šimko, DrSc. Teoretické a technologické možnosti ochrany proti nežádoucím změnám potravin, fyzikální, chemické a biologické principy, mikrobiální činitele rozkladu potravin a obrana proti nim, charakteristika původců mikrobiálních změn, abióza, anabióza a hemibióza, vylučování mikroorganizmů z prostředí, zábrana kontaminace potravin mikroorganizmy, ochuzování potravin o mikroorganizmy během pracovního procesu, mikrobiální filtrace a baktofugace, přímá inaktivace mikroorganizmů - sterilace, sterilace fyzikálními zákroky, termosterilace - sterilace přívodem tepla, odporovým ohřevem, vysokofrekvenčním ohřevem, radiokonzervace krátkovlnným a elektronovým zářením, metody za použití vysokého tlaku, tlakových pulzů, ultrazvuku, světelného záblesku, chemosterilace kyslíkem, ionizovaným stříbrem, ochrana potravin nepřímou inaktivací mikroorganizmů, anabiotické metody fyzikálně chemickými úpravami potravin, osmoanabiotické metody, sušení, evaporační zahušťování, vymrazování vody, membránové procesy osmóza, přídavek cukrů a solení, chladírenství a mrazírenství, uchování potravin odnímáním kyslíku a úpravou skladovací atmosféry, uzení, okyselování, antibiotika,fytoncidy, alkoholické a mléčné kvašení, "hurdles" technologie. Přenosové jevy v materiálovém inženýrství Ing. Petr Ptáček, Ph.D. Transportní jevy-základní pojmy, spojité prostředí, bilance hmotnosti, bilance jedné složky, diferenciální útvary, intenzivní a extenzivní veličina, vektorové diferenciální operace. Extenzivní veličiny závislé na objemu a hmotnosti, veličiny závislé na ploše, tok extenzivní veličiny, substanciální bilance. Sdílení hybnosti, Navier-Stokesova rovnice, viskozita, newtonské a nenewtonské tekutiny. Sdílení energie, ustálené a neustálené vedení tepla, konvekce a radiace. Sdílení hmoty, ustálené neustálené, difúzní koeficient,

56

nehomogenní prostor. Molekulární teorie kinetiky, teorie aktivovaného komplexu, stochastická teorie, difúze v krystalech. Nukleace a růst krystalů. Způsoby studia kinetiky a mechanismů reakcí pevných fází. Slinování. Krystalizace tavenin. Modifikační přeměny. Tepelný rozklad pevných látek. Reakce pevných látek s kapalinami. Reakce pevných látek s plyny. Reakce dvou pevných fází. Příprava a řízení projektu - CHM Ing. Radka Bálková, Ph.D. Metody přípravy technologických, vývojových a vědeckých projektů. řízení týmů. Smysl a aspekty řízení projektů a správy znalostí organizace, metody, techniky a nástroje řízení a koordinace projektů. Předpoklady úspěšného řízení projektů. Postup přípravy a zpracování výzkumného, vývojového nebo technologického projektu. Zásady zpracování přihlášky do grantové soutěže. Metody týmové práce – spolupráce, kontrola, řízení týmu. Příprava a řízení projektu - CHTOŽP doc. Ing. Josef Čáslavský, CSc. Metody přípravy technologických, vývojových a vědeckých projektů. řízení týmů. Smysl a aspekty řízení projektů a správy znalostí organizace, metody, techniky a nástroje řízení a koordinace projektů. Předpoklady úspěšného řízení projektů. Postup přípravy a zpracování výzkumného, vývojového nebo technologického projektu. Zásady zpracování přihlášky do grantové soutěže. Metody týmové práce – spolupráce, kontrola, řízení týmu. Příprava a řízení projektu - PCHBT doc. Ing. Jiřina Omelková, CSc. Metody přípravy technologických, vývojových a vědeckých projektů. řízení týmů. Smysl a aspekty řízení projektů a správy znalostí organizace, metody, techniky a nástroje řízení a koordinace projektů. Předpoklady úspěšného řízení projektů. Postup přípravy a zpracování výzkumného, vývojového nebo technologického projektu. Zásady zpracování přihlášky do grantové soutěže. Metody týmové práce – spolupráce, kontrola, řízení týmu. Příprava a řízení projektu - SCH doc. Ing. Miloslav Pekař, CSc. Metody přípravy technologických, vývojových a vědeckých projektů. řízení týmů. Smysl a aspekty řízení projektů a správy znalostí organizace, metody, techniky a nástroje řízení a koordinace projektů. Předpoklady úspěšného řízení projektů. Postup přípravy a zpracování výzkumného, vývojového nebo technologického projektu. Zásady zpracování přihlášky do grantové soutěže. Metody týmové práce – spolupráce, kontrola, řízení týmu. Psychologie a sociologie práce PhDr. Helena Pavlíčková Předmět má přispět ke zvýšení sociálně-psychologické kompetence studentů. Osobnost člověka. Psychické procesy, vnímání, paměť, pozornost, myšlení. Psychické vlastnosti, temperament, charakter, schopnosti.

Sociální komunikace, aktivní naslouchání, strategie řešení konfliktů. Asertivní chování, zásady asertivity, techniky asertivního jednání. Typologie společenských skupin, role, pozice, prestiž, status, normy, hodnoty, sociální kontrola, kultura, socializace. Soudobá česká společnost. Sociologie rodiny, sociologie práce, pracovní spokojenost. Praktické využití metod a technik sociologického výzkumu v praxi různých oborů (např.dotazník aj.). Psychologie krizových situací Mgr. Marek Ženata Předmět má přispět ke zvýšení sociálně-psychologické kompetence studentů v krizových situacích. Analýza psychologických aspektů chování člověka ve stresových situacích. Metodika řešení stresových situací, kdy je člověk na pokraji svých sil v nebezpečném prostředí. Psychologická příprava příslušníků zásahových jednotek. Orgány realizující psychologickou přípravu a řešení psychologických následků mimořádných a krizových situací. Radioekologie prof. RNDr. Jiří Hála, CSc. Přednáška se zabývá různými zdroji radioaktivních látek a ionizujícího záření, které se vyskytují v životním prostředí, a které mohou ovlivňovat obyvatelstvo. Jednotlivé kapitoly pojednávají z tohoto hlediska o kosmickém záření, přírodních radionuklidech s dlouhým poločasem, radonu a produktech jeho přeměny, vlivu těžby a úpravy uranové rudy, jaderných elektrárnách, haváriích jaderných zařízení, radioaktivních odpadech a dalších zdrojích ionizujícího záření (exploze jaderných zbraní, přepracování paliva, zdroje záření mimo kontrolu). Úvodní kapitola shrnuje obecné pojmy a zákonitosti pohybu radionuklidů v životním prostředí a podává přehled biologických účinků záření na člověka. Recyklace a likvidace polymerního odpadu RNDr. Ladislav Pospíšil, CSc. Předmětem kurzu je pochopení recyklace a likvidace polymerního odpadu (termoplasty, termosety, vulkanizáty) jako komplexní problematiky zahrnující legislativní, ekonomické a technické požadavky. Probírán je celý proces, počínaje sběrem odpadu a končící využitím s důrazem na minimalizaci skládkování a dopadů na životní prostředí. Součástí výuky je minimálně jedna exkurze do recyklační firmy. Recyklace odpadních materiálů Ing. Jan Sponar, Ph.D. Smyslem je ukázat základní technologické poznatky z oblasti úpravy a využití odpadních materiálů. Kapitoly: základní pojmy, legislativa životního prostředí ve vztahu k výrobě, metody analýzy a syntézy recyklačních technologických procesů, membránové procesy, pyrolýza, biotechnologie, biometalurgie, informační systémy. Přehled o recyklačních postupech zaměřených na papír, kaly z ČOV, plasty, pryž, sklo, železné a neželezné kovy, stavební materiály atp. Osnova předmětu: Zákony v životním prostředí. Základní pojmy, významnost odpadů,

technologické procesy, ekonomické souvislosti. Metody analýzy a syntézy recyklačních a maloodpaových technologií. Moderní metody procesů, týmová práce, variantní návrhy. Separační postupy v recyklačních technologiích. Membránové procesy. Pyrolýza. Spalování. Biotechnologie organických látek. Biometalurgie. Informační systémy Reologie ve spotřební chemii doc. Ing. Martina Klučáková, Ph.D. Předmět reologie. Prostý smyk a prostý smykový tok. Pružné materiály a vazké kapaliny. Přenos hybnosti. Působící síly a tenzor napětí. Navier-Stokesova rovnice. Viskozitní funkce nenewtonských kapalin, tixotropie, dilatance a antitixotropie. Viskozita a její měření. Chování viskoelastických materiálů při smykovém namáhání, odezva materiálů na obecný smykový pohyb. Lineární viskoelasticita, základní testy lineární viskoelasticity: relaxace a creep. Základní materiálové funkce lineární viskoelasticity pro smykové pohyby, relaxační spektra, komplexní viskozita. Viskometrická normálová pnutí. Elongační viskozita. Reologie polymerů, suspenzí a emulzí. Praktické využití ve spotřební chemii. Senzorická analýza potravin Ing. Eva Vítová, Ph.D. Hlavní náplní předmětu je problematika senzorického hodnocení, tedy hodnocení pomocí lidských smyslů. Nejprve budou studenti seznámeni s teoretickými základy fyziologie a psychologie procesu smyslového vnímání a s funkcí jednotlivých lidských smyslových orgánů. V druhé části bude podrobně probráno praktické provedení senzorického hodnocení: požadavky na hodnotitele, postup při hodnocení, vhodné podmínky pro hodnocení, použitelné metody ap. Na závěr budou stručně zmíněny možnosti aplikace a využití senzorického hodnocení v potravinářské praxi. Blokové praktické cvičení navazuje na získané teoretické poznatky. Studenti si budou moci vyzkoušet citlivost svých smyslů (chuti, čichu, zraku, příp. hmatu) pomocí jednoduchých testů, které se v praxi běžně používají pro výběr senzorických hodnotitelů (podle normy ČSN ISO 8586-1). Testy se provádějí na modelových roztocích standardních látek. Sklo, keramika, pojiva doc. Dr. Ing. Martin Palou Úvod do technologie keramiky, historie keramiky, rozvoj keramické výroby na našem uzemí, trendy rozvoje keramické technologie. Základy keramických technologií, principy přípravy keramických materiálů, způsoby tvarování keramiky, stabilita jílové suspenze, viskozita, řízení reologických vlastností, plastické vytváření, vlastnosti keramického těsta, Sušení keramiky, složení a struktura vlhkého materiálu, vazba vlhkosti s materiálem, průběh sušení. Výpal keramiky, limitní rychlost výpalu, výpočet teplotních profilů ve vypalovaném tělese, kinetika reakcí. Vztahy mezi strukturou a vlastnostmi, mechanické vlastnosti, chemická odolnost, tepelné vlastnosti, viskozní tok,

57

creep, elektrické a magnetické vlastnosti, optické vlastnosti. Speciální a nové technologie čištění odpadních vod doc. Ing. Petr Dolejš, CSc. Biologické odstraňování nutrientů z odpadních vod – BNR, EBPR proces, biologie čistírenského procesu, intenzifikace technologické linky ČOV, automatizace čistírenských procesů, nové metody při navrhování konstrukce staveb ČOV, vazba stoková síť – ČOV, SBR (diskontinuální ) proces čištění odpadní vody, membránové technologie. Platná legistativa v oblasti odpadních vod. Speciální technologie keramiky Ing. Petr Ptáček, Ph.D. Úvod do technologie keramiky, historie keramiky, rozvoj keramické výroby na našem uzemí, trendy rozvoje keramické technologie. Základy keramických technologií, principy přípravy keramických materiálů, způsoby tvarování keramiky, stabilita jílové suspenze, viskozita, řízení reologických vlastností, plastické vytváření, vlastnosti keramického těsta, Sušení keramiky, složení a struktura vlhkého materiálu, vazba vlhkosti s materiálem, průběh sušení. Výpal keramiky, limitní rychlost výpalu, výpočet teplotních profilů ve vypalovaném tělese, kinetika reakcí. Vztahy mezi strukturou a vlastnostmi, mechanické vlastnosti, chemická odolnost, tepelné vlastnosti, viskozní tok, creep, elektrické a magnetické vlastnosti, optické vlastnosti. Speciální technologie maltovin Ing. František Šoukal, Ph.D. Hydraulické maltoviny - Portlandský cement, systémy související se slínkem portlandského cementu, složení a petrografie křemičitanového slínku, výroba portlandského cementu, procesy při pálení slínku, hydratace cementů, vlastnosti cementů a jejich stanovení, druhy cementů. Vzdušné maltoviny technologické výpočty, vápno, sádrové maltoviny. Ostatní druhy anorganických pojiv. Vlastnosti čerstvých a zatvrdlých maltovinových suspenzí, tuhnutí a reologie. beton, pevnosti betonu a faktory, které ji ovlivňují objemové změny a dotvarování betonů, složky betonové směsi, výroba betonů. Speciální toxikologie Mgr. Helena Doležalová Weissmannová, Ph.D. Předmět speciální toxikologie, vymezení pojmů, vztah dávka-účinek, toxicita, interakce látek na různých úrovních. Xenobiochemie. Toxikologické charakteristiky prvků, anorganických, organických sloučenin, organoprvkových a organokovových sloučenin. Environmentální polutanty (oxidy síry, dusíku, ozón, dusičnany, kyanidy, PAU, PCB, dioxiny, ostatní polutanty průmyslových výrob). Toxikologie průmyslových produktů a škodlivin (benzen, azbest, glykoly, vinylchlorid, produkty petrochemického průmyslu. atd.). Toxikologicky významné látky v potravinách. Fytotoxikologie, působení houbových a rostlinných toxinů na lidský organismus, toxiny živočichů. Toxikologie karcinogenních a mutagenních látek

58

(molekulární mechanismy mutageneze, karcinogeneze, přírodní a syntetické mutageny, karcinogeny). Radiotoxikologie, bojové látky. Bezpečnost chemických výrobků, některé mezinárodně sledované skupiny chemických látek. Způsoby klasifikace chemických látek v ČR a EU; aktuální legislativa týkající se chemických látek a přípravků. Speciální toxikologie a ekotoxikologie prof. RNDr. Milada Vávrová, CSc. Předmět poskytne základní informace o speciální toxikologii související zejména s chemickými sloučeninami a průmyslem. Budou vymezeny základní pojmy, včetně xenobiochemie. Budou charakterizovány jednotlivé chemické sloučeniny z hlediska toxikologických účinků. Bude objasněna toxikologie průmyslových produktů a škodlivin a látek významných v potravinách. Pozornost bude věnována také radiotoxikologii a toxikologii bojových chemických látek. Z oblasti ekotoxikologie budou poskytnuty informace o klasických a alternativních testech toxicity, ekotoxikologických biotestech, testech 1., 2. a 3. generace na vodních organismech a testech prováděných na terestrických organismech, včetně způsobu jejich vyhodnocení. Studenti se rovněž seznámí s legislativními požadavky platnými v oblasti ekotoxikologie v ČR a s hodnocením ekotoxicity výluhů komunálních a průmyslových odpadů. Speciální vodárenské technologie doc. Ing. Petr Dolejš, CSc. Měření v technologických procesech úpravy vody, pokročilé separační procesy, mikrofiltrace, ultrafiltrace, nanofiltrace, reversní osmóza a jejich aplikace, změny kvality vody při dopravě ke spotřebiteli, zařízení na konečnou úpravu pitné vody u spotřebitele, souborná klasifikace metod úpravy vody a návrh technologické linky, technologický audit, praktické řešení problémů úpravy vody, úprava vody pro výrobu energie, teplá provozní voda, požadavky na kvalitu vody ve vybraných průmyslových odvětvích (chemický, farmaceutický, elektrotechnický průmysl), způsoby před úpravy vody, dekarbonizace, desilikace, využití iontoměničů, magnetické metody úpravy, zdroje odborných informací z oboru a jejich využívání. Prohloubení některých souvisejících oblastí probíraných již v rámci předmětu Technologie úpravy vody dle nových poznatků vědy a praxe. Struktura a vlastnosti anorganických materiálů I prof. Ing. Jaroslav Fiala, CSc. Ideální krystal, interakce elektromagnetického vlnění s krystalem, krystalochemie, reálný krystal, vazebné síly v pevných látkách, nekrystalické látky, elektrické vlastnosti látek, magnetické a optické vlastnosti látek, tepelné a mechanické vlastnosti látek, vybrané techniky studia anorganických. materiálů, rentgenová, elektronová a neutronová difraktografie, mikroskopie optická, elektronová transmisní, elektronová rastrovací, elektronová emisní a iontová.

Struktura a vlastnosti anorganických materiálů II Ing. František Šoukal, Ph.D. Základní pojmy a axiomy racionální termodynamiky, termodynamická data, termodynamické databáze, jedna látka v několika fázích, chemické a fázové rovnováhy v heterogenních systémech, reakce plynné fáze s jednosložkovými kondenzovanými fázemi, rovnováha kapalného roztoku s fází plynnou, chemické a fázové rovnováhy v heterogenních systémech, heterogenní rovnováhy v kondenzovaných systémech, binární systémy, třísložkové systémy, čtyřsložkové systémy, praktické postupy konstrukce fázových diagramů, fázová rozhraní, čisté látky, směsi. Struktura a vlastnosti makromolekul prof. RNDr. Josef Jančář, CSc. Metody výzkumu struktury polymerů. Molekulová hmotnost a její vlastnosti. Distribuce molekulové hmotnosti Polydisperzita makromolekulárních soustav: průměry molekulové hmotnosti. Vztah mezi distribucí molekulových hmotností a vlastnostmi polymerů. Konstituce polymerů. Konstituční a stavební jednotka. Regulární a iregulární polymery. Spojování hlavahlava a hlava-pata. Lineární, rozvětvené, zesítěné struktury. Alternující, statistické, blokové, roubované kopolymery. Fyzikální a fyzikálněchemické vlastnosti polymerů různé konstituce. Konfigurace a konformace polymerního řetězce. Struktury rozvětvené. Konfigurační symetrie - ataktické a stereoregulární struktury. Statistické klubko. Distribuce vzdálenosti konců volně skloubeného řetězce. Mezimolekulární vazby. Nadmolekulární organizace molekul. Morfologie polymerů. Organizace makromolekul v amorfním stavu. Krystalizace polymerů z taveniny, kinetika a mechanismus krystalizace, vztah mezi stupněm krystalinity a vlastnostmi polymeru. Sférolity. Modely krystalické struktury. Inverze fází. Polymerní sítě. Roztoky polymerů. Struktura a vlastnosti speciálních a přírodních polymerů. Úloha biopolymerů v přírodě jejich fyzikálně-mechanické vlastnosti a biologická funkce. Uhlovodíky - polypreny polysacharidy, celulóza, chitin, polyamidy - bílkoviny, polynukleotidy. Polymer jako nositel informace. “Tayloring” speciálních polymerů: polymery v elektronice, elektrotechnice, lékařství, farmacii, zemědělství. Struktura a vlastnosti nekovových materiálů prof. RNDr. Stanislav Nešpůrek, DrSc. Struktura molekulárních látek a polymerů, interakce v organických pevných látkách, elektronová struktura molekul, molekulárních krystalů a polymerů, elektrická vodivost, organické polovodiče, organické kovy, transportní elektronové stavy, soliton, polaron, generace a transport náboje, fotochromie a fotovodivost v molekulárních materiálech, molekulární elektronika, molekulární inženýrství, optické, elektrické a magnetické vlastnosti molekul a pevných látek, kapalné krystaly, nelineární optická media, fotonika, organické materiály pro nové technologie.

Struktura materiálů RNDr. Lukáš Richtera, Ph.D. Úvod do studia materiálů. Vztah struktury a vlastností materiálů. Příprava materiálů. Keramika. Sklo. Anorganická pojiva. Polymery. Kovy, slitiny železa, slitiny neželezných kovů. Kompozity. Degradace materiálů. Supramolekulární systémy Ing. Jiří Kučerík, Ph.D. Teoretické základy supramolekulární chemie, zakladní rozdělení a terminologie, přehled nejčastějších aplikací, teorie supramolekulového designu a modelování, základy statistické termodynamiky. Syntézy polymerů doc. RNDr. Jaroslav Petrůj, CSc. Přednáška se zabývá teoretickými základy vzniku makromolekul polykondenzacemi a polymeracemi se zřetelem na polymerace živé. Rozebírá z různých hledisek látky schopné polymerovat – monomery. Shrnuje mechanismy vzniku aktivních center a možnosti jejich transformace. Porovnává aspekty mechanismů a kinetiky polymerací radikálových, aniontových, kationtových a koordinačních. Zabývá se elementárními reakcemi iniciace, propagace, přenosu a terminace s důrazem na živé polymerace. Popisuje mechanismy vzniku standardních a speciálních kopolymerů. Vysvětluje problematiku reakcí polykondenzačních a násobné polyadice. Systémy jakosti a ISO normy prof. RNDr. Milada Vávrová, CSc. Obecné aspekty pojetí jakosti výrobků a služeb; znaky jakosti, procesní přístupy, zákazník, odpovědnost za výrobek, certifikace výrobků; zákony ČR a EU ve vztahu k systémům jakosti, procesy mezinárodní standardizace. Politika jakosti a systém jakosti v chemických laboratořích, prvky systému jakosti ve zkušebních laboratořích, požadavky na technickou způsobilost; akreditace ve zkušebních laboratořích, kritéria posuzování a pravidla s tím související. Metody řízení jakosti v laboratoři: výtěžnost, slepé pokusy, opakovatelnost a regulační diagramy; dokumentace a validace metod, pracovní charakteristiky, SST; návaznost měření, kalibrační postupy, referenční materiály, vyjadřování nejistot. Technické dovednosti PhDr. Zdena Rosická, CSc. Práce s písemnou a grafickou dokumentací. Metody vyhodnocování mimořádných a krizových situací. Zjišťování základních údajů o povětrnostní situaci. TTD, použití prostředků pro spojení a řízení, detekčních prostředků, prostředků individuální ochrany, prostředků a zařízení pro provádění hygienické očisty osob a zvířat a speciální očisty dopravních prostředků, staveb, zařízení a povrchu terén. Sanační technika. Požární technika. Organizace zásobování vodou, stravou, materiálem všeho druhu. Organizace odsunu a oprav techniky a materiálu.

59

Povinnosti příslušníků složek IZS, výkon státní správy, v oblasti krizového plánování a řízení, ochrany obyvatelstva, seznámení s dokumentací, zpracování semestrálního projektu.

nebezpečných látek a zboží. Charakteristiky jaderných zařízení. Stavby a provozní celky, jejichž součástí je jaderný reaktor. Používané typy jaderných reaktorů. Zařízení pro skladování radioaktivních odpadů.

Technické kreslení Mgr. Radek Přikryl, Ph.D. Úvod je věnován uspořádání národních i mezinárodních norem EN a ISO s ohledem na jejich aplikaci při vytváření technické dokumentace. Posluchač je seznámen s prováděním geometrických konstrukcí a jejich využitím, s kreslením náčrtů a zásadami technického zobrazování. Na tyto zásady navazuje způsob udávání rozměrů na výkresech, předepisování jejich přesnosti, tvaru a polohy i jakosti povrchu strojních součástí. Získané znalosti jsou využívány a rozvinuty v kapitole věnované kreslení strojních součástí a spojů a při provádění výrobních výkresů.

Technologie chemického průmyslu a jaderných zařízení II doc. Ing. Juraj Kizlink, CSc. Předmět poskytne studentům přehled o postavení chemického průmyslu u nás a ve světě (historie a současnost), trendy v 21. století a jejich dosah na životní prostředí. V rámci předmětu budou přednášeny materiály, zařízení, procesy a produkty chemického průmyslu včetně bezpečnosti práce a rizika možných havárií. Zvlášť zde bude důraz na petrochemická a jaderná zařízení, která jsou u nás v provozu. Předmět bude doplněn i vhodnými exkurzemi, zatím hlavně do některé z jaderných elektráren, ale zájem je i o exkurzi do rafinerie ropy nebo petrochemického kombinátu.

Technické textilie a sorbenty doc. Ing. Miloslav Pekař, CSc. Přírodní a syntetická textilní vlákna pro specializované aplikace. Základní technologické postupy použité při přípravě textilií. Speciální textilie - zdravotnické, sportovní, geotextilie. Chemie a technologie sorbentů.

Technologie chemických výrob doc. Ing. Juraj Kizlink, CSc. Základní suroviny a zdroje chemického průmyslu. Reaktory a aparáty chemického průmyslu. Výroba důležitých anorganických plynů, anorganických kyselin a hydroxidů. Anorganické kovy a soli. Výroba skla, keramiky, anorganických pigmentů, katalyzátorů a hnojiv. Výroba alkoholů, aldehydů, etherů, ketonů, aminů, amoniaku, močoviny, karboxylových kyselin a jejich esterů. Zpracování dřeva, výroba celulózy a papíru. Zpracování uhlí a zemního plynu.

Technické zabezpečení ochrany obyvatelstva doc. Ing. Josef Čáslavský, CSc. Systém varování a vyrozumění, prostředky a zařízení pro průzkum a monitorování, prostředky individuální ochrany, zařízení kolektivní ochrany, detekční, dekontaminační a sanační prostředky, prostředky protichemické ochrany jednotlivce, zařízení a prostředky pro zjišťování povětrnostní situace v přízemní vrstvě atmosféry, praktické použití prostředků technického zabezpečení ochrany obyvatel. Technologie biopolymerů doc. Ing. Miloslav Pekař, CSc. Technologie polysacharidů, zdroje polysacharidů, průmyslové využití polysacharidů, využití: škrobu, celulosy, kyseliny hyaluronové, chitinu, agaru, karagenanu, dextranu. Technologie bílkovin, zdroje bílkovin, využití: kolagenu, keratinu, kaseinu, elastinu. Technologie čištění odpadní vody doc. Ing. Ján Derco, CSc. Odpadní vody, přehled metod čištění odpadních vod, technologické linky, fyzikální metody čištění, fyzikálně-chemické a chemické procesy, biologické procesy, aerobní a anaerobní biologické procesy, odstraňování dusíku a fosforu, systémy s narůstající biomasou, kaly z úpravy vod, nakládání s kaly a možnosti jejich využití. Technologie chemického průmyslu a jaderných zařízení doc. Ing. Juraj Kizlink, CSc. Základní suroviny a zdroje chemického průmyslu. Reaktory a aparáty chemického průmyslu. Chemické výroby potenciální zvláštními haváriemi a s nimi spojená rizika. Bezpečnostní opatření při přepravě

60

Technologie nakládání s odpady doc. Ing. Juraj Kizlink, CSc. Úvod, co je to odpadové hospodářství, ekonomické nástroje platné v odpadovém hospodářství, legislativa a management. Zdroje a výskyt komunálních odpadů a průmyslových odpadů. Zneškodňování odpadů – kanalizace, skládkování a spalování odpadů. Úprava odpadů technologiemi zvanými solidifikace, vitrifikace aj. Komunální odpady a způsoby jejich zneškodňování; odpady pocházející z čistíren odpadních vod, speciální odpady pocházející z potravinářské výroby a z chemických výrob, nebezpečné chemické odpady a způsoby jejich zneškodňování, radioaktivní odpady. Možnosti zpracování odpadů na využitelné komponenty, recyklace, dekontaminační technologie aj. Speciální odpady s možnosti využití v jiných odvětvích průmyslu; odpady pocházející ze zemědělské prvovýroby; kompostování různých druhů odpadů a biotechnologie využitelné při zpracování odpadů. Technologie nakládání s odpady prof. RNDr. Milada Vávrová, CSc. Úvod, co je to odpadové hospodářství, ekonomické nástroje platné v odpadovém hospodářství, legislativa a management. Zdroje a výskyt komunálních odpadů a průmyslových odpadů. Zneškodňování odpadů – kanalizace, skládkování a spalování odpadů. Úprava odpadů technologiemi zvanými solidifikace, vitrifikace aj. Komunální odpady a způsoby jejich zneškodňování; odpady pocházející z čistíren odpadních vod, speciální odpady pocházející z potravinářské výroby a z chemic-

kých výrob, nebezpečné chemické odpady a způsoby jejich zneškodňování, radioaktivní odpady. Možnosti zpracování odpadů na využitelné komponenty, recyklace, dekontaminační technologie aj. Speciální odpady s možnosti využití v jiných odvětvích průmyslu; odpady pocházející ze zemědělské prvovýroby; kompostování různých druhů odpadů a biotechnologie využitelné při zpracování odpadů. Technologie nakládání s odpady doc. Ing. Juraj Kizlink, CSc. Úvod, odpadové hospodářství, ekonomické nástroje platné v odpadovém hospodářství, legislativa, informační systém a menežment. Sběr, přepracování a recyklace odpadů. Zneškodňování odpadů, kanalizace, skládkování a spalování odpadů. Komunální a nebezpečné odpady, odpady z elektrických a elektronických zařízení, kovové odpady, PCB odpady, chemické odpady, odpady ze zemědělské výroby aj. Kompostování odpadů, biotechnologické využití odpadů a řešení starých ekologických zátěží. Technologie obnovitelných zdrojů energie Ing. Josef Kotlík, CSc. Předmět má přispět k pochopení o vzájemné provázanosti jednotlivých oblastí ochrany životního prostředí. Zvláštní pozornost je přitom věnována komplexnímu chápání technologických procesů vedoucích k optimálnímu využití jednotlivých alternativních zdrojů energie. Technologie ochrany ovzduší Ing. Josef Kotlík, CSc. Základy meteorologie, měření a přístrojová technika. Biosférické oblasti, globální poruchy a vzájemné vlivy dalekého dosahu. Zdroje znečištění, způsob šíření škodlivin, kriteria čistoty atmosféry. Hlavní typy atmosférických polutantů, technologie zachycování částicových polutantů, technologie snižování chemického zatížení atmosféry. Radiační technologie, havárie a ochrana ovzduší. Automobilový průmysl a technologie pro minimalizaci emisí z výfukových plynů. Energetika, alternativní energetické zdroje a jejich možnosti. Technologie ochrany životního prostředí prof. RNDr. Milada Vávrová, CSc. Základní problémy znečištění životního prostředí. Charakteristiky environmentálních kontaminantů. Fyzikální chemie prostředí. Osud polutantů v životním prostředí. Krátkodobé a dlouhodobé zdroje znečištění. Způsoby šíření škodlivin. Ekonomické nástroje pro ochranu ovzduší. Technologie ochrany ovzduší. Složení a vlastnosti přírodních vod. Vodárenské metody úpravy vody, ochrana povrchových vod a vodních zdrojů. Odpadní vody. Technologie ochrany půdy. Krátkodobé a dlouhodobé znečištění půdy. Technologie nakládání s odpady, typy odpadů (průmyslové a komunální odpady, odpady vznikající v důsledku mimořádných událostí). Přehled technologií likvidace odpadů. Nakládání s toxickým a radioaktivním odpadem.

Technologie potravin prof. Ing. Peter Šimko, DrSc. Inženýrství technologie výroby sušených, chlazených, mražených, fermentovaných produktů, produktů dětské výživy a speciálních potravin, enkapsulace, enzymové procesy výroby potravin, hydrogenační procesy a procesy fázových přeměn, technologie výroby hotových výrobků typu sous - vide, výroba minimálně opracovaných potravin, systém správní výrobní praxe a kritických bodu při výrobě pokrmů, algoritmus zavedení výroby a legislativní požadavky na vývoj a schvalování nových výrobků, zařizování provozu pro výrobu hotových pokrmů, optimalizace výroby, kontrola zdravotní nezávadnosti a bezpečnosti výroby a parametrů výrobků. Technologie přípravy polymerních kompozitů prof. RNDr. Vladimír Čech, Ph.D. Úvod do kompozitních materiálů. Kompozitní komponenty. Výztuž (vlákna), anorganická (přírodní, syntetická), organická (přírodní, syntetická). Matrice, termosetové pryskyřice, termoplasty. Mezivrstva, adhezní vazba, povrchové úpravy výztuží, vlastnosti mezivrstev, řízená mezivrstva. Výroba kompozitů. Otevřené (jednostranné) formování, ruční kladení, stříkání. Uzavřené (oboustranné) lisování, objemové lisování (BMC), kontinuální lisování tlustostěnných dílců (TMC), lisování tenkostěnných dílců (SMC), lisování s přenosem pryskyřice (RTM), vstřikovací lisování. Navíjení. Odstředivé lití. Tažení (pultruze). Výroba prepregů. Testování kompozitů. Testy mechanických vlastností. Testy tepelných vlastností. Kompozitní trh. Technologie tisku doc. Ing. Ján Panák, CSc. Vydavetelsko-polygrafický výrobní řetězec a technologie grafické komunikace, tiskové a elektronické média. Polygrafické výrobky. Sazba - spracování textu. Technologie zhotovení tiskových desek. Tiskové barvy. Principy klasických tiskových technik. Metody hodnocení jakosti tisku. Principy digitálních tiskových technik. Dokončovací spracování, knižní vazby Technologie úpravy vody doc. Ing. Petr Dolejš, CSc. Vlastnosti přírodních vod ve vztahu k úpravě pitné vody, standardy kvality pitné vody, klasifikace procesů úpravy vody, disperzní soustavy a jejich stabilita, koagulace a agregace při úpravě vody, stanovení optimální dávky koagulantu, kinetika koagulace, separace suspenzí, koagulace, míchání, sedimentace, flotace, filtrace, sorpce, membránové procesy, odželezování, odmanganování, kalové hospodářství úpraven vody, oxidace organických a anorganických látek ve vodě, dezinfekce pitné vody, chlorace a dechlorace, ozonizace, oxid chloričitý, působení UV záření, biologické metody, koroze a ochrana proti korozi v distribuční síti, ztvrzování a změkčování vody, odkyselování, zušlechťování pitné vody, kontrola a řízení technologických procesů úpraven vody.

61

Technologie zpracování polymerů Mgr. František Kučera, Ph.D. Základní pojmy a rozdělení, gumárenské a plastikářské technologie, jednotlivé zpracovatelské procesy, materiály, stroje a zařízení, energetické nároky na procesy, úpravy polymerních materiálů pro zpracování, válcování, vytlačování, obrábění, spojování, povrchové dekorace, galvanické úpravy, aj. Tenké polymerní vrstvy a povrchy polymerů prof. RNDr. Vladimír Čech, Ph.D. Struktura přednášky zahrnuje definici základních pojmů, přípravu, charakterizaci a použití tenkých polymerních vrstev (TPV) a modifikaci povrchů polymerů. Příprava TPV je členěna do technologií LBa SA-vrstev, technologie lití, vypařování ve vakuu a polymerace v plazmatu. Modifikace povrchů polymerů je rozdělena na využití žíhání, plazmatu, ionizačního záření, svazků elektronů a iontů, a chemických úprav. Charakterizace TPV a povrchů je zaměřena na stanovení tloušťky vrstvy, chemické složení, strukturu, morfologii povrchu energii a dále zahrnuje mechanické, tepelné, elektrické a optické vlastnosti vrstev. Součástí přednášky je návštěva laboratoří. Tenké vrstvy prof. RNDr. Vladimír Čech, Ph.D. Struktura přednášky zahrnuje definici základních pojmů, základy techniky vakua, úvod do plazmochemie, technologie přípravy vrstev - napařování, rozprašování, plazmová polymerace, využití laserů pro depozice tenkých vrstev, depozice z plynné fáze, charakterizace tenkých vrstev - růst vrstev, tloušťka tenké vrstvy, techniky sondové mikroskopie (STM, AFM, EFM, MFM, SNOM), mechanické vlastnosti (měřící techniky, pnutí, adheze). Teorie ochrany obyvatelstva II doc. Ing. Josef Čáslavský, CSc. Ochrana obyvatelstva před povodněmi včetně zvláštních povodní a v okolí jaderně energetických zařízení. Technické otázky civilní ochrany. Příprava obyvatelstva a odborného personálu. Způsob informování právnických a fyzických osob o charakteru možného ohrožení a připravených opatřeních k ochraně obyvatelstva. Způsoby varování obyvatelstva. Projekt ochrany obyvatelstva na stupni obce, obce s rozšířenou působností a kraje. Zdroje k odvrácení ohrožení obyvatelstva při krizových situacích. Plánování ochrany. Vlastní ochrana obyvatelstva. Projekt tvorby opatření k ochraně obyvatelstva a její řízení. Charakteristika operačních plánů pro jednotlivé varianty ohrožení obyvatelstva. Teorie řízení doc. Ing. Jaromír Novák, CSc. Vztah společenskovědních disciplin a teorie řízení. Řízení jako proces koordinování činnosti příslušníků určité složky organizační struktury řídícími pracovníky za účelem dosažení požadovaných výsledků (cílů). Plánování, organizování, personalistika, vedení a kontrola jako základní funkce řízení.. Zásady řízení

62

složky organizace, její příslušníků a činností (procesů). Obecné cíle pracovních algoritmů. Způsoby využití lidských, technických, materiálních, finančních a informačních zdrojů v zájmu dosažení cílů dané organizace. Cíle a algoritmy řešení mimořádných událostí. Metody síťového plánování. Role informatiky v procesu řízení. Trvale udržitelný rozvoj Mgr. Helena Doležalová Weissmannová, Ph.D. Problematika trvale udržitelného rozvoje. Vlivy ohrožující přírodní sféru. Posouzení kritičnosti území (pravděpodobnost poškození ovlivňovaného systému). Vliv antropogenní činnosti na ekosystém (energetika, hornictví, metalurgie, chemický a potravinářský průmysl, zemědělství a lesnictví, doprava). Vliv rostoucí populace na udžitelnost stavu. Metody dosažení trvale udržitelného rozvoje. Týmová práce, osobnost člověka v komunikaci PhDr. Zdena Rosická, CSc. Charakteristika a funkce komunikace. Druhy komunikace. Vybrané komunikační teorie. Osobnost člověka a jeho já v komunikaci. Sociální vnímání. Interpersonální vztahy. Verbální a neverbální komunikování. Bariéry komunikace. Rozhovor a vyjednávání. Skupinová komunikace a týmová práce. Vývoj a struktura skupiny. Pracovní týmy a týmové role. Masmediální komunikace. Interkulturní komunikace. Úvod do řešení mimořádných situací Ing. Jiří Otakar Mika, CSc. Definice mimořádné události a mimořádné situace. Klasifikační utřídění mimořádných událostí podle jejich původu. Charakteristiky účinků jednotlivých druhů (typů) mimořádných událostí a typové postupy jejich řešení. Mimořádná opatření jako nástroj řešení mimořádné situace. Charakteristika, druhy, účel a účinky mimořádných opatření a jejich právní forma. Mimořádná opatření řešící ohrožení životů, zdraví, majetku a životního prostředí, ohrožení hospodářského fungování státu. Financování řešení mimořádných opatření. Vakuová technika doc. Ing. Ota Salyk, CSc. Kurs seznamuje se základními pojmy vakuové techniky. Je rozdělen do dílů: A. Fyzikální základy vakuové techniky , B. Získávání vakua , C. Měření ve vakuové technice, D. Materiály pro vakuovou techniku, E. Vakuové aparatury. Bude kladen důraz na aplikační stránku v chemických technologiích a analytice. Veřejné právo Mgr. Alena Sýkorová Základy právní nauky, právní systémy, prameny a principy práva. Základní dělení práva na právo veřejné a soukromé. Zaměření na problematiku práva veřejného: tj. finančního, správního, trestního a mezinárodního práva veřejného.

Veterinární a rostlinolékařské zabezpečení MVDr. Helena Zlámalová Gargošová, Ph.D. Veterinární a rostlinolékařské zabezpečení Organizace veterinární správy. Veterinární opatření při povodních, velkých průmyslových haváriích, radiační havárii, nákazách (epizootiích) včetně nákaz přenosných na člověka a při teroristických bakteriologických (biologických) a toxinových napadeních. Ochrana zdraví lidí před nemocemi přenosnými ze zvířat na člověka (karanténa, veterinární asanace, mimořádná veterinární opatření). Organizace rostlinolékařské služby. Opatření přijímaná při rozsáhlém výskytu škodlivých organismů. Vnější a vnitřní karanténa. Mimořádná rostlinolékařská opatření. Vnitřní bezpečnost a veřejný pořádek Ing. Petr Fleissig, Ph.D. Zákon o zajišťování obrany České republiky. Mezinárodní dimenze bezpečnosti. Organizovaný zločin a terorismus. Migrační a azylová politika ČR. Zákon o Policii České republiky. Bezpečnost státu, bezpečnostní strategie v oblasti vnitřní bezpečnosti a veřejného pořádku, legislativní pokrytí vnitřní bezpečnosti a pořádku se zaměřením na zákon o Policii ČR. Organizační struktura Policie ČR a její postavení v rámci MV a ve vztahu k orgánům veřejné správy. Odpovědnost jednotlivých služeb Policie ČR za plnění úkolů a jejich vzájemná spolupráce. Prevence kriminality. Spolupráce Policie ČR s bezpečnostními sbory, obecní policií, ozbrojenými silami. Specifické postavení Policie ČR v IZS. Rozpracování krizové legislativy do systému krizového řízení MV a Policie ČR. Postavení MV a Policie ČR v ústředních a územních orgánech veřejné správy. Specifika krizového plánování v oblasti vnitřní bezpečnosti a veřejného pořádku, druhy a skladba typových plánů z hlediska bezpečnostních rizik, krizová opatření bezpečnostního charakteru v krizovém plánu, druhy a tvorba operačních plánů podle bezpečnostních rizik. Řešení krizových situací při dominantním ohrožení vnitřní bezpečnosti a pořádku, prevence a odstraňování jejich následků. Spolupráce veřejné správy, soukromého sektoru a občanů při zajišťování místních záležitostí veřejného pořádku a bezpečnosti. Vodní hospodářství průmyslu, obcí a krajiny prof. Ing. Jan Šálek, CSc. Základy vodního hospodářství, základy hydrologie a hydropedologie, ochrana vodních zdrojů, organizace povodí, funkce zásobníků vody, regulace toků, funkce zavlažovacích soustav, zásobování obyvatel vodou, distribuce, systémy odpadních vod, základy balneologie a balneotechnologie, systémy vodohospodářské služby, konstrukce skládek a kalových loží, zásobování průmyslu vodou, vliv průmyslové činnosti na kvalitu vody a odpadních vod, systémy vodního hospodářství závodů v energetice, chemickém a farmaceutickém průmyslu, zemědělství a potravinářském průmyslu a v ostatních průmyslových odvětvích.

Vybrané výpočty z technologie vody RNDr. Jaroslav Mega, Ph.D. V rámci kurzu jsou probrány vybrané procesy a výpočty z technologie vody orientované na obecnou a typickou problematiku oboru technologie vody, ať jde o úpravu vody nebo čištění odpadních vod. Obsah je doplněn o základní otázky spojené se samočistícími procesy v povrchových vodách a o pravděpodobnostní hodnocení jakosti vody. Výrobní technologie polymerů, kompozitů a silikátů Mgr. František Kučera, Ph.D. PProgramem jsou exkurze do výrobních závodů zaměřených na zpracování silikátových, polymerních a kompozitních materiálů. Je zaměřeno na výrobu cementu, betonového zboží, porobetonů, keramických a skleněných produktů, zpracování polymerů technologiemi vstřikování, extruze a vytlačování, vyfukování a rozfukování, kašírování, zatírání, licí materiály, výroba sendvičových konstrukcí, gumárenské technologie - kalandrování, vulkanizace, recyklace. Z kompozitních výrob především výroba skelných laminátu s polyesterovými matricemi pultruzí, ručním kladením, reaktivním injekčním lisováním a stříkáním. Vztahy mezi strukturou a biologickou aktivitou prof. RNDr. Zdeněk Friedl, CSc. Struktura molekul a jejich biologické vlastnosti: vliv struktury na biologické vlastnosti molekul, obecné zásady uplatnění QSAR, historický vývoj QSAR. Hodnocení biologické aktivity: Interakce biologicky aktivní látek s receptorem, druhy molekulárních interakcí. Způsoby vyjádření biologické aktivity. Parametrizace fyzikálně-chemických vlastností molekul: elektronové, stérické a lipofilní parametry. Volba orientační série a kolinearita parametrů. Metody hodnocení QSAR. Pokročilé metody QSAR: projekce léčiv s podporou počítače (CADD) a kombinatorická chemie. Zabezpečení a ochrana objektů Ing. Jiří Otakar Mika, CSc. Organizace ochrany a obrany objektů. Zabezpečení dlouhodobého pobytu v ochranných objektech. Organizace práce a odpočinku, přípravy stravy, výdeje a konzumace stravy, výdeje materiálu. Prevence přívodu vody, elektřiny, elektrických zařízení, plynu a tepla. Bezpečnostní systémy. Protipovodňová opatření v objektech. Ochrana objektů proti tektonickým vlivům a sesuvům (propadům) půdy. Plán fyzické ochrany. Základy automatizace doc. Ing. Ivan Švarc, CSc. První část kurzu seznamuje s logickými řídicími systémy. Uvádí logické funkce, logické prvky a kombinační a sekvenční logické obvody. Samozřejmě včetně minimalizace logických funkcí zejména použitím Karnaughových map. Druhá část kurzu obsahuje základní poznatky z lineárních spojitých řídicích systémů. Řeší problémy analýzy prostřednictvím impulsních a přechodových funkcí

63

a frekvenčními metodami. Matematickým základem je Laplaceova transformace. Důležitou částí je základní teorie zpětnovazebních systémů včetně vyšetřování jejich stability. Třetí část kurzu zahrnuje základy diskrétního řízení. Matematickým základem je Z transformace a diferenční rovnice. Základní popis systémů jsou impulsní a přechodová funkce. Otázky stability jsou řešeny např. bilineární transformací a PSD algoritmus číslicového regulátoru vychází ze Z transformace. Základy ekologie MVDr. Helena Zlámalová Gargošová, Ph.D. Úvod do problematiky ekologie - obsah, členění ekologie a návaznost na jiné vědní obory; ekologická nika - základní a realizovaná; ekologická média a ekologické faktory životního prostředí; ekologická valence a adaptace; ekologické vlastnosti půdy, vody, ovzduší; populační ekologie - demekologie, vnitrodruhové vztahy, mezidruhové vztahy; společenstvo biocenóza, vlastnosti biocenóz, klasifikace a struktura biocenóz, ekosystém - produktivita a produkce, potravní řetězce, stabilita ekosystému, důležité ekosystémy a struktura jejich společenstev; definice a charakteristika základních rostlinných a živočišných druhů využívaných pro bioindikaci; biogeografie země, krajina, biosféra, člověk a biosféra. Základy environmentálního vzorkování prof. RNDr. Milada Vávrová, CSc. Studenti budou seznámeni se zabezpečením jakosti vzorkování pro environmentální analýzu. Přednášky budou zaměřeny na vzorkování odpadů a odpadních vod, dále na vzorkování vody a dalších složek vodního prostředí, vzorkování půd a vzorkování biotických matric. Další přednášky budou věnovány vzorkování volného ovzduší, emisí a mokrého a suchého spadu. Rovněž se seznámí se zavedením systému QA/QC do vzorkování.

cukrovinek, mlynářství a pekárenství, výroba těstovin a trvanlivého pečiva, škrobárenství, výroba škrobu z kukuřice, obilí, mouky a brambor, zpracování ovoce a zeleniny, technologie nealkoholických nápojů, technologie masa, drůbeže a vajec, technologie mléka, výroba smetany jogurtů, acidofilního mléka, sýrů a másla, technologie tuků a olejů. Základy průmyslového a obchodního práva Mgr. Alena Sýkorová Úvod do teorie práva, principy normativní regulace, úloha a postavení práva, základní právní pojmy a kategorie, právo soukromé a právo veřejné, historický exkurs, základy právního systému ČR, stručný vývoj ústavního a občanského práva od roku 1918 po současnost, základy platného obchodního práva ČR; postavení, základní zásady, prameny a subjekty obchodního práva,obchodní společnosti a družstva, smluvní obchodní právo. Obchodnězávazkovévztahy, nejdůležitější smluvní typy podle platné tuzemské obchodněprávní úpravy, pojem a základní základy soutěžního práva, právo duševního vlastnictví, jednotlivé druhy práv k výsledkům tvůrčí duševní činnosti, nejvýznamnější průmyslová práva, základy patentového práva, platná patentověprávní úprava v ČR, základní pojmy a vůdčí zásady platného autorského práva, správní právo a správní řád Základy výživy Mgr. Dana Vránová, Ph.D. Základní pojmy z oblasti vědy o výživě. Přehled fyziologie a biochemických aspektů trávení a vstřebávání potravy v trávicím traktu lidského organismu. Řízení činnosti trávicí soustavy. Esenciální složky výživy a jejich látková a energetická bilance, vitaminy, minerální látky. Obohacování potravin a potravinové doplňky. Doporučené výživové dávky pro různé skupiny obyvatelstva a speciální výživové skupiny (sportovci).Alternativní způsoby výživy. Civilizační choroby a výživa. Alergie z potravin. Současné mýty ve výživě. Nové zdroje potravin.

Základy obrazového inženýrství prof. Ing. Oldřich Zmeškal, CSc. Podstata světla, základy geometrické optiky, zobrazování pomocí optických soustav (zrcadla a čočky), vady čoček, principy jednoduchých optických zařízení (lupa, mikroskop, dalekohled, fotoaparát), základy vlnové optiky, interferenční mikroskop, Fourierova transformace, principy holografického záznamu, základy kvantové fyziky a fyziky pevných látek, principy optoelektronických prvků, snímací a zobrazovací TV elektronky, CCD obvody (digitální fotoaparáty, digitální kamery), elektrofotografie, laserové tiskárny, inkoustové tiskárny, fraktální a harmonická analýza obrazových signálů, záznam obrazu na paměťových médiích PC (CD, DVD), zpracování obrazu pomocí PC.

Zásady hygienického zpracování potravin Ing. Eva Vítová, Ph.D. Studenti si osvojí základní principy hygienického zpracování potravin. V první části předmětu budou seznámeni s přehledem všech "nebezpečí" (fyzikálních, chemických a biologických), která se mohou vyskytnout při nehygienické výrobě a distribuci potravin. Druhá část pak bude věnována problematice sanitace při výrobě a zpracování potravin. Hlavní důraz bude kladen na praktický význam a schopnost uplatnit získané poznatky v potravinářské praxi. Předmět je tedy doporučen pro studenty, kteří nehodlají pokračovat ve studiu v některém z navazujících magisterských programů.

Základy potravinářských technologií prof. Ing. Peter Šimko, DrSc. Znaky potravinářského průmyslu, technologie sacharidů a cereálií, výroba cukru z řepy, výroba nečokoládových cukrovinek, výroba glukosy a fruktosy, zpracování kakaových bobů a výroba čokoládových

Zbraně hromadného ničení a ochrana proti nim II Ing. Jiří Otakar Mika, CSc. Rozdělení ZHN a jejich charakteristika. Principy jaderných zbraní a jejich klasifikace. Jaderná reakce. Jaderný výbuch a jeho druhy. Ničivé faktory. Radiologické zbraně. Ochrana před ničivými účinky

64

jaderných a radiologických zbraní. Chemické zbraně. Charakteristika otravných látek, jejich klasifikace, fyzikální, chemické a toxické vlastnosti. Příznaky použití. Nebezpečné látky. Možnosti zneužití průmyslových chemikálií, agrochemikálií, pohonných hmot, maziv a hořlavin. Charakteristika zápalných látek a prostředků. Klasifikace bakteriologických (biologických) a toxinových zbraní a charakteristika jejich vlastností a účinků. Vývojové tendence a nové generace ZHN. Hlavní zásady a způsoby použití ZHN. Chemický, bakteriologický (biologický), toxinový, radiologický a jaderný terorismus. Cíle, úkoly a opatření ochrany proti ZHN. Varování. Hlášení jaderných výbuchů a havárií, chemických a biologických napadení a jejich vyhodnocování. Zásady, způsoby a prostředky radiačního, chemického a biologického průzkumu, individuální a kolektivní ochrany, skupinové profylaxe, hygienická a speciální očista. Odstraňování následků po použití ZHN. Zdravotnické zabezpečení MUDr. Pavel Urbánek, Ph.D. Předmět seznámí studenty s medicínským oborem Urgentní medicína a Medicína katastrof a zásadami přednemocniční neodkladné péče poskytované zdravotnickou záchrannou službou. Student bude dále seznámen s organizační strukturou zdravotnické záchranné služby na území ČR s úkoly posádek pozemních a leteckých prostředků a prací operačního střediska. Bude rozebrána problematika mimořádných událostí zdravotnického charakteru a postup při jejich řešení v přednemocniční fázi. Bude objasněna role a úkoly hygienické služby při povodních, velkých průmyslových haváriích, nadprojektové radiační havárii, epidemiích, nákazách (epizootiích) přenosných na člověka a teroristických biologických napadeních. Teoreticky budou probrány zásady poskytování laické první pomoci a rozdíl oproti odborné první pomoci poskytované profesionálními záchranáři. Bude proveden praktický nácvik poskytování laické první pomoci. Zdravotnické zabezpečení při mimořádných událostech MUDr. Pavel Urbánek, Ph.D. Předmět seznámí studenty s bezpečnostní politikou státu v oblasti zdravotnictví a s úlohou odbornosti Urgentní medicína a Medicína katastrof. Budou představeny úkoly jednotlivých částí záchranného řetězce a role zdravotnické záchranné služby (ZZS) v rámci Integrovaného záchranného systému (IZS). Rozebrána bude problematika zásahů ZZS při mimořádných

událostech s převahou zdravotnických následků a návaznosti předenmocniční a časné nemocniční urgentní péče včetně nejdůležitějších zásad poskytované odborné léčby. Studenti budou též seznámeni s postupy řešení zásahů v rámci pandemického plán a mimořádných událostí s převahou CBRN problematiky. Procvičeny budou zásady poskytování základní neodkladné resuscitace (BLS). Zpracování experimentálních dat prof. Ing. Oldřich Zmeškal, CSc. Seznámení se základními statistickými metodami při zpracování experimentálních dat. Základy kombinatoriky a teorie pravděpodobnosti. Definice náhodných veličin a jejich charakteristik. Rozdělení náhodných veličin. Vlastnosti statistických a výběrových souborů. Testování statistických hypotéz. parametrické a neparametrické testy. Chyby měření. Zpracování experimentálních dat II RNDr. Jaroslav Mega, Ph.D. Základní metody numerického zpracování jednorozměrných dat, základní metody numerického zpracování jednoduchých závislostí, vyhlazování dat, derivace, jednoduchý integrál, dekonvoluce kombinovaných závislostí, matematická statistika pro chemiky - jednorozměrná data, matematická statistika pro chemiky - funkční závislosti, plánování pokusů a optimalizační výpočty. Zpracování práškovitých materiálů doc. Ing. Tomáš Svěrák, CSc. Předmět poskytuje teoretické i praktické základy oborů Partikulární systémy a Práškové technologie: Charakterizace partikulárních systémů, základní parametry partikulárních systémů a jejich měření. Granulometrie a morfologie částicových složek partikulárních systémů. Transport a manipulace s partikulárními systémy. Procesy drcení, mletí, desintegrace, třídění, separace, homogenizace, segregace, kompaktace, aglomerace, granulace, sušení a tepelná expozice partikulárních látek. Základy těžby surovin. Povrchové vlastnosti jemnozrnných partikulárních látek, sorpční vlastnosti, transport vlhkosti a rovnovážná vlhkost partikulárních látek, tvorba suspenzí a disperzí. Povrchová úprava partikulárních látek. Problematika dávkování a vzorkování partikulárních systémů. Sypné vlastnosti práškových materiálů, způsoby měření sypného chování, základy návrhů sil, zásobníků a skladového hospodářství. Specifika měření a regulace procesů s partikulárními systémy. Aspekty prašnosti. Bezpečnost práce s partikulárními systémy.

65

CHARAKTERISTIKA STUDIJNÍCH PŘEDMĚTŮ VYUČOVANÝCH V ANGLIČTINĚ Advanced Applications of Molecular Materials doc. Ing. Martin Weiter, Ph.D. The aim of the subject is to acquaint students with modern trends in utilization of molecular materials in high-tech applications in different areas of applied chemical industry. Properties of new molecular functional systems will be discussed with respect to their utilization in sensors (photosensors, selective gas sensors and biosensors), optical and electronic devices (organic solar cells, electroluminescence displays and diodes) and other applications (intelligent surfaces, batteries, molecular electronic, non-linear optical elements. etc.). The emphasis is also put on technology and nanotechnology utilization for production of final functional structures. Analysis of Risks and Disponible Sources I Ing. Jiří Otakar Mika, CSc. The scale of classification for emergency events and characteristcs of their possible consequences including their categorization according to the specific effects on health of human and the environment. The assessment of risk from hazardous substances and preparations for human health and the environment. Marking specific hazards by Risk-phrase and security by Securityphrases. Importance of risk analysis for emergency and crisis planning. The methods of risk analysis and their use. Procedure for evaluation and risk essessment. Prediction of possible consequences in the case of emergency situation. The modelling spread of fires, HazMat and floods. Prediction of development of emergency and crisis situations. Characterisation of disposable means and significance of their analysis for emergency and crisis planning and management. Relation of risk analysis and analysis of disposable means. The basic division of disposable means. Purpose and procedure of their analysis. Databases of disposable means, their locations, capabilities, and time possibilities. Analysis of Risks and Disponible Sources II Ing. Jiří Otakar Mika, CSc. Risk analysis. Natural and other disasters, interactions and inner restrains. Characteristics of region from the point of their vulnerability. Characteristics of non-military and military risks, methods of their identification, analysis, evaluation, principles and typical procedures of their resolution. Deterministic and stochastic methods of risk determination and basic procedures of its modeling. Methods of nonmilitary risk analysis and their application. Analysis of disponible sources. Evaluation of risk from dangerous substances and formulations for human healts and environment by labeling specific risk by

66

R-sentences and protection by S-sentences. Characteristics of disponible sources, their database and way of their analysis. Realtion of risk analysis and disponible sources and its importance for emergency and crisis planning and management. Analytical Chemistry I prof. RNDr. Lumír Sommer, DrSc. The structure of contemporaneous analytical chemistry. Principles of analytical metrology. Analytical aspects of chemical equilibrium (thermodynamics and kinetics). Explanation of protolytic, complexation, precipitation, redox, catalytic and inductive reactions. Organic analytical reagents Principles of inorganic qualitative analysis, group and selective analytical reactions, analytical selectivity and limits. Analytical signal and its qualitative and quantitative evaluation. Problems of sampling. Chemical and physical analytical methods. Gravimetric analysis and its present significance. Processes during precipitate formation and contamination. Modern analytical balances and correct weighing.. Examples of gravimetric procedures. Gravimetric stoichiometry. Organic reagents in gravimetry. Precipitation in homogeneous solution. Errors in gravimetry. Principles of solution volumetry. Theory of titration curves, titration characteristics and titration errors. Estimation and evaluation of titration equivalent points. Chemical indicators The principles of buffering acidobasic, redox, ligand and cation buffers. Examples of acidobasic, redox, precipitation and complexometric titrations. Acidimetry and alkalimetry. Titration of weak acids and bases. Boric acid, aminoacids, ammonium, ammonia, nitrogen in organic compounds, polyprotic acids. Titration of weak bases, carbonate, hydrogencarbonate. Theory and examples of iodometry, chromatometry, bromatometry and cerimetry. Precipitation titration. Argentometry with various indicators of the endpoint, determination of sulphate. Titration on the basis of of complexes (chelates), cyanide, mercurimetry, EDTA titrations. Theory of titration curves and practical examples of chelometric titration. Metalochromic indicators. Analytical Chemistry II prof. RNDr. Lumír Sommer, DrSc. Physical aspects of analytical methods. The qualitative and quantitative evaluation of the analytical signal. Principles of selected instrumental methods - spectrometric and electroanalytical methods, their qualitative and quantitative aspects. Potentiometry and potentiometric titration, conductimetry and conductimetric titration. Voltamperometry and polarography. Amperometry, biamperometric and bipotentiometric titration.

Couliometry and coulometric titration. Electrolysis and electrogravimetry. Molecular absorption spectrophotometry (UV/VIS). Fluorimetry. Analytical use of diffuse scattering, turbidimetry, nephelometry. Principle of IR spectrophotometry. Flame atomic absorption spectrophotometry. Basic emission spectrometry - classic, quantometry, ICPAES principles. Principles of analytical chemometry. Classification of Analytical errors and uncertainties. Statistical evaluation of analytical results, Gauss, Student, Dean-Dixon approaches. Standard deviations, confidence intervals, tests iof remote values. Precision, accuracy, sensitivity and detection limits of analytical methods. Principles of selected separation methods - liquid-liquid extraction on various principles, multiple extraction, solid phase extraction. Analytical use of ion exchangers. Solid, liquid, cation, anion exchangers. Selectivity and capacity. Principles of chromatographic methods. Foundation of the theory of the chromatographic processes. Thin layer chromatography, gas chromatography, HPLC chromatography of various principles. Ion chromatography, gel chromatography etc. Electromigration methods. Zone electrophoresis on carriers. Capillary zonal electrophoresis. Isotachophoresis. Capillary Isoelectrical Focusing. Treatment of inorganic, organic and biological samples, methods of their decomposition. Selected approaches for identification of organic compounds. Analytical Chemistry of Special Practical Domain prof. RNDr. Lumír Sommer, DrSc. Trends in modern analytical chemistry for environmental objects. Characteristics of optimal instrumental methods and their limits. General global problems and their influence on the environment. Analytical aspects. The specifics of Analysis of the objects of the real world, problems with the environmental samples and the way of evaluation of of the analytical results.The limits and reliability of analytical methods.Problems of sampling. Treatment of samples for analysis. Procedures for decomposition or mineralisation of inorganic, organic, biologic and clinical samples for analysis. Speciations of elements in various objects of the environment. Hyphenated separation and instrumental methods for their determination. The survey and, characteristics and advantage of various combined (hyphenated) methods for the analysis of element speciations. Principles of the inorganic and organic trace analysis. Approaches to contemporaneous analysis of atmosphere, waters, sediments, sludges, soils. Principles of residual analysis in the environmental samples (pesticides, chlorinated biphenyls, dioxines, polycyclic hydrocarbons, isocyanates, nitrosoamines and mycotoxins). Analysis of actual drugs.

Contemporaneous approaches for evaluation of analytical results. The significance of speciations for the essenciality or toxicity of elements. Sensors and analysers in the analytical practice. Biochemistry I doc. RNDr. Ivana Márová, CSc. Organization and composition of living cells and cellular compartments. Amino acids - composition and structure, peptides, proteins. Methods of isolation and separation of proteins. Functional roles of proteins. Nucleic acids. Carbohydrates. Lipids. Biomembranes. Metabolic pathways. termodynamic relationships and energy-rich components. Enzymology, enzyme catalysis. Enzyme kinetics, inhibition of enzymes. Regulation of enzyme activity. Nucleic acids. Applied biochemistry. Composite Materials prof. RNDr. Josef Jančář, CSc. Composites - introduction, composite applications, resin matrices, fibers, interphases. Composite mechanics. Micromechanics, mechanics of a lamina, laminate mechanics. Composite manufacturing technologies. Composite testing and standardization. Particulate filled plastics. Mechanics of particulate composites. Effects of particle-matrix adhesion. Composite Materials II prof. RNDr. Josef Jančář, CSc. Composites - introduction, composite applications, resin matrices, fibers, interphases. Composite mechanics. Micromechanics, mechanics of a lamina, laminate mechanics. Composite manufacturing technologies. Composite testing and standardization. Particulate filled plastics. Mechanics of particulate composites. Effects of particle-matrix adhesion. Computer Exercises from Mathematics RNDr. Marie Polcerová, Ph.D. Subject gives students basic knowledge and skills of the work with mathematical programme MATLAB as an aid-to-computation, as a programming language and as a tool of graphical presentation. In terms of this subject students will be made familiar with elementary mathematical functions of MATLAB, they will be made operation with polynomials, with matrices, with functions and with vectors. They will be solved practice tasks in which they must: to know partialfraction expansion, to solve linear and non-linear equations and their systems, to find zero points respective maximum or minimum of function, to find derivative, primitive function and definite integral of function and so on. Student will be applied vector dot product and vector cross product

67

on computing of areas, surfaces and volumes of bodies. They will be learnt to process data files, to practise approximation and interpolation of measured data including graphical outputs. Next they will be learnt fundamentals of programming and they will be solved numerically and graphically course of function. A big attention will be given to MATLAB as a tool of graphical presentation in 2D and in 3D. Students will be applied in detail to conic sections and quadratic surfaces. Diploma Seminar - CHM prof. RNDr. Josef Jančář, CSc. Preparation and presentation of a short lecture on topic and objectives of diploma thesis, discussion. Diploma Seminar - CHTOŽP doc. Ing. Josef Čáslavský, CSc. Design of both theoretical and experimental part of diploma thesis, literature citation and figures/graphical aspects. Diploma Seminar - PCHBT doc. Ing. Jiřina Omelková, CSc. Presentation of a short lecture on topic and objectives of diploma thesis, discussion. Introductory part of diploma seminar includes several presentations of postgradual students on selected topics of complex research programm of Department of Food Chemistry and Biotechnology. Diploma Seminar - SCH doc. Ing. Miloslav Pekař, CSc. Discussions on contents of set diploma works. Diploma Thesis prof. Ing. Oldřich Zmeškal, CSc. In this subject compile the students diploma work. They formulate the aim of work, take the literature study on work theme; they realize own experimental work, theoretical work, respectively. They processed and discuss taken experimental results. Problems of diploma work argue on public examination. Food Analysis I PhDr. Miroslav Hrstka, Ph.D. Analytical methods in the control of foodprocessing industry. Methods of determination of natural components of foodstuffs. Essential nutrients (saccharides, nitrogen matters - proteins, lipides), minor nutritive components (vitamines, biogenic elements) and sensory and biological active substances (acids, natural dyes, flavoury matters, tans et al.). Methods of determination of extraneous substances - polluting matter of foodstuffs (contaminants), adding to the foodstuffs (additives) and endogenic extraneous substances. Methods of foodstuffs sensory evaluation based on

68

the evaluation of their organoleptic properties by sense organs. Food Analysis II RNDr. Jan Šalplachta, Ph.D. Contemporary hot issue of food analysis covers: Safety of food consumption from point of view presence undesirable contaminants of inorganic and organic origin. The field of study with addition covers occurence of toxins and hormones, dangerous diseases of BSE, parasitic, bacterial and virus origin and their detection; genitically modified food, authenticity and falsification of food, usable detection methods, EU legislation; food irradiation, bioterrorism, global safety of food and outlook. General and Inorganic Chemistry I doc. Ing. Jaromír Havlica, DrSc. Atom, element, nuclide, isotope, relative atomic mass, atomic nucleus, radioactivity, models of atom, Schrödinger equation, electron wave function, properties of atoms, periodical law, chemical bond, theory of hybridization, coordination particles, equilibrium among complex compounds general properties of substances, types and mechanisms of chemical reactions, reversible reactions, equilibrium in multiphase system, precipitation and solubility product, dilute solution, theory of acids and basis, essential of electrolysis. General and Inorganic Chemistry II RNDr. Lukáš Richtera, Ph.D. introduction in systematic inorganic chemistry, chemical periodicity, origin and distribution of elements in the Earth. General characteristic of transition and intransition metals, metalloids and non-metals. Hydrogen and its isotopes, types of hydrides. Oxygen, ozone, types and structure of oxides, water, hydrogen peroxide. Alkali metals, hydrides, oxides, peroxides, hyper oxides, ozonides, halogens hydroxides, salts of oxoacids, organometalic and complex compounds. Boron, borides, borans. Aluminium, aluminothermy, binary compounds, hydroxides, salts of oxoacids, organometalic and complex compounds. Carbon, fullerens, graphite, carbides, oxides, oxo, peroxo and thioacids. CN compounds, organometalic compounds. Silicon, silanes, halogen derivates, oxides and oxoacids, silicates and aluminosilicates, siloxans. Germanium, tin and lead. Nitrogen, nitrides, ammonia and ammoniac salts. Phosphorus, oxoacids and their derivates. Sulphur and group of selenium, chalcogens hydrogen compounds. Halogens, halogens hydrogen compounds, types of halogenides. Rare gases and their compounds. Scandium group. Titanium, zirconium, hafnium and their compounds. Vanadium, niobium, tantalum. Chromium, molybdenum and tungsten. Manganese,

technetium and rhenium. Iron, cobalt and nickel, complex compounds. Light and hard platinum metals compounds of ruthenium, osmium, rhodium, rhodium, palladium and platinum. Copper, silver and gold. Zinc, cadmium and mercury, organometallic and complex compounds. Metals in biological systems. General Toxicology Mgr. Helena Doležalová Weissmannová, Ph.D. The science of toxicology. Terminology of toxicology, History. The explanation of the relation of dose - effec, mechamism of toxic effects, factors influencing toxic effects, characteristics of of toxic effects, basic principles. The chemical compounds interaction. Mechanism of chemical compounds penetrating to organism. Toxicologic kinetics (primary contact, absorption, transport, excrection). The biotransformation of toxic compounds, factors influencing the biotransformation. The causation of demage of cells, tissues, organism and species levels. The main types of toxic effects. The evaluation of toxicity. The summary of the toxicology of inorganic and organic elements, compounds. The overview of therapy, antidots. The classification of chemical compounds in CZ and EU, actual legislative. The source of information, the information system of toxicology. Hazardous Chemical Substances and Preparations prof. RNDr. Zdeněk Friedl, CSc. Contemporary rule of law in the field of hazardous chemical substances and chemical preparations (law, executive notices, methodical directions). Physical, physical-chemical, chemical and toxicological properties of hazardous chemical substances. Mines of informations on dangerous chemical substances (safety data sheet, toxicological and other professional literature, databases on hazardous chemical substances. Hazardous chemical intervention symptoms at persons. First aid at intervention by hazardous chemical substances. Safety work in chemical laboratory with concentration on safety handling with hazardous chemical substances. Fundamental rules of safety handling with hazardous chemical substances and preparations in industry, warehouses, at transport, manipulation and others activities. Basic effects of hazardous chemical substances at accidents and possibility of modelling theirs impacts. Hygiene of Food Ing. Eva Vítová, Ph.D. On the basis of knowledge acquired in previous special courses, students will learn principles of hygienic food manipulation. This course focuses on the overview of all "hazards" (physical, chemical

and biological), which can occur with unhygienic production and distribution of food - alimentary diseases, natural toxic matter in food, chemicals and radionuclides in food. Only regular and thorough sanitation can guarantee hygienic and health quality of food. Consequently the principle of sanitation, its theoretical base, main parts and practical performance are also discussed. Chemical Engineering I doc. Ing. Jaromír Havlica, DrSc. Chemical and biochemical processes and apparatus fundamentals. Lectures are complemented by the computational and laboratory exercises. Mass balance, fluid flow, pumping, filtration, fluidization, mixing and particulate solids processing (characterisation of particulate systems, grain size measurment, comminution, separation, conveying systems, mechanics of particulate solids, storage systems). Chemical Engineering II doc. Ing. Jaromír Havlica, DrSc. Heat transfer processes, enthalpy balance, heat transfer equipment, evaporation. Mass transfer processes basis - extraction, distillation and rectification, absorbtion, adsorbtion and ion exchange, drying, crystallization, reaction engineering. Laboratory Classes in Analytical Chemistry I doc. Ing. Josef Čáslavský, CSc. Practical training at analytical reaction of selected ions: Cations of alkali metals and alkali earth metals, group of cations precipitating by HCl, by sulphane under acidic conditions, by amonium hydrogensufide, group of anions forming precipitates with baryum (II), and with silver (I). Practical training of basic quantitative analytical methods: gravimetry, volumetry. Laboratory Classes in Analytical Chemistry II doc. Ing. Josef Čáslavský, CSc. Practical training at selected basic instrumental analytical methods: potentiometry, automatic titrations, spectrophotometry, fluorimetry, emission flame photometry, thin-layer chromatography, ionex chromatography, electrogravimetry Laboratory Classes in Biochemistry doc. RNDr. Ivana Márová, CSc. Fundamentals of biochemical analytics and separative methods. Methods of the determination of proteins. Enzymes, enzyme kinetics. Isolation and purification of nucleic acids. Specific methods : isolation of enzymes from various types of biological material, protein chromatograpgy, electophoretic techniques (PAGE-SDS, electrophoresis in agarose gel).

69

Laboratory Classes in Food Analysis PhDr. Miroslav Hrstka, Ph.D. The conception of laboratory exercises in analytical chemistry of food goes out from theoretical backgrounds, which students learn about in the course “Analytical Chemistry of Food“. The laboratories are divided into so called classical and instrumental parts. They consist of exercises dealing with determination of main food components (saccharides, fats, proteins), with determination of some food nutrients, e.g., vitamins and biogenous elements, contaminants and additives (colorants and conservants). The determination of other food characteristics e.g. humidity and ash is included in the laboratory, too. Laboratory Classes in Imaging Science and Technology prof. Ing. Oldřich Zmeškal, CSc. Harmonic analysis of image structures, fractal analysis of image structures, optical desk, optical and interference microscope, thermocamera, creation and processing of video sequences – projects Laboratory Classes in Instrumental and Structure Analysis - MS Ing. Radka Bálková, Ph.D. Students will introduce basic methods for research and evaluation of supramolecular structure and thermo-mechanical properties of polymer materials. Used are microscopy and spectroscopy methods and methods of thermo-mechanical analysis. The stress is laid on the accurate evaluation and interpretation of the obtained data and an examination of particular method availability for the tested material. Laboratory Classes in Macromolecular Chemistry Mgr. František Kučera, Ph.D. Laboratory course of "Macromolecular Chemistry" is focused to synthesis, processing and simple characterization of following categories of polymers: polyamides, polyurethanes, polystyrene, polymethylmethacrylate, polyvinyl acetate, phenolformaldehyde and melamine-formaldehyde resins, unsaturated polyester resin, poly(styrene-comaleianhydride), poly(styrene-co-maleic acid), polyvinylalcohole, cellulose triacetate etc. Synthesis of polymers mentioned above are based on radical and polycondenzation reactions and consider a technological point of preparation - in block, suspension, emulsion, precipitation techniques. Modifications of prepared polymers are curried out by polymeranalogous reactions. Course includes simple technological testing such as determination of acid value, measurement of gel point of unsaturated polyester, crosslinking time of polyurethanes etc. Determination of polymeric rate

70

versus concentration of initiator is arranged for kinetics observation. Working experience in laboratory techniques of preparation and processing of polymer obtained from this practical course are advantageous in master study and also in standing in industry. Course gives attention to safety of work; work with chemical information sources and literature and to environmental protection. Laboratory Classes in Modern Reproduction Processes Ing. Petr Dzik, Ph.D. Laboratory classes are focused on work with digital photographic cameras, understanding color management system in workflow and communication, learning of inkjet printing techniques, digital microphotography, objective evaluation of prints, print characteristics control and accelerated ageing of prints, ICC profiles creation. The objective evaluation of materials and images is emphasized. Laboratory Classes in Organic Chemistry Ing. Karel Bednařík, Ph.D. Practical training at isolation, separation and identification procedures used in organic laboratories within the frame of representative onestep or multi-step syntheses. Training of the basic lab techniques of the synthesis and the isolation of organic compounds. Laboratory Classes in Photographic Processes doc. Ing. Michal Veselý, CSc. Laboratory classes focused on work with photographic camera, taking pictures on b&w negative and reversal films, colour negative and reversal films, digital photography and image processing, scanning of pictures, printing, print characteristics control. ICC profiles. The objective evaluation of materials and images is emphasized. Laboratory Classes in Photochemical Processes doc. Ing. Michal Veselý, CSc. Practical tasks on topics: The photocatalytic processes, actinometry, positive & negative photoresists. Evaluation of obtained results. Laboratory Classes in Physical Chemistry I doc. Ing. Martina Klučáková, Ph.D. General information, laboratory rules and safety. In following 11 weeks students have to get through these laboratory problems: Kinematic viscosity – concentration dependence. Partial molar quantities. Calorimetry. Liquid-vapour equilibrium of twocomponent mixture. Three-component liquid mixture. Over-potential of hydrogen on metals Electrochemical cell - Nernst equation. Cryoscopy. Conductivity measurement. Transport numbers. Determination of pKa-value of organic acid. Test + Credits.

Laboratory Classes in Physical Chemistry II doc. Ing. Martina Klučáková, Ph.D. 1. General information, laboratory rules and safety. In following 12 weeks, students have to get through these laboratory problems: 2. Activation energy of acetone iodization. 3. Decomposition of acetic anhydride. 4. Kinetics of catalytic reaction. 5. Photometric study of kinetics of chemical reactions. 6. Preparation and characterization of emulsions. 7. Rheology of gel systems. 8. Sedimentation analysis of suspensions. 9. Coagulation of lyophobic colloids. 10. Adsorption from solution on solid surface 11. Influence of adsorption on surface tension of liquids. 12. Principles of electrophoresis. 13. Credits. Laboratory Classes in Physics I doc. Ing. Martin Weiter, Ph.D. This practical course introduces into basic and fundamental physical methods and experiments which are carried out and evaluated by the students. The structure of this course follows the path taken between experimental experience and quantitative formulations of fundamental laws which are presented during the lectures of Fyzika I. Special emphasis is placed on the critical evaluation of experimental results. Laboratory Classes in Plasma Chemistry doc. RNDr. František Krčma, Ph.D. Basics of vacuum technique and low pressure measuring, optical emission spectroscopy, radiofrequency discharge at low pressure, ozone generation, diaphragm discharge in liquids and its application, surface treatment of polymers, EPR spectroscopy of decaying plasmas, VOC decomposition in plasma at atmospheric pressure. Mass Spectrometry doc. Ing. Josef Čáslavský, CSc. Physical bases of mass spectrometry, MS history. Ionization techniques - listing, development, description of contemporary used techniquies (electron ionization, chemical ionization, electrospray, chemical ionization at atmospheric pressure etc). Analyzers in mass spectrometry (static - magnetic, elctrostatic, quadrupole, 3D- and linear ion trap, Time-of-Flight, ion cyclotron resonance, orbitrap). Detectors and vacuum systems. Hyphenated and tandm techniquies. Interpretation of mass spectra with respect to the ionization technique applied. Mathematics I doc. RNDr. Jiří Tomáš, Dr. Numerical vector spaces. Matrices, elementary matrix transformations and the rank of a matrix. Coordinates of vectors with respect to a given basis, the concept of a determinant, systems of

linear equations. Iteration methods for their solution (Jacobi and Gauss-Seidel). Scalar and vector products, orthogonal and orthonormal bases. The concepts of a vector and a combined product, applications. Elements of the nalytical geometry, planar and spatial linear and quadratic objects. Real functions, domains and ranges. Elementary functions. The concept of an inverse function, inverses to exponential and trigonometric functions. Elements of the theory of polynomials, fundamental theorem of algebra. The concept of a limit, some rules and methods for its computation. The concept of a derivative, geometrical and physical meaning, rules for its computation.Derivatives of inverse functions, L´Hospital rule, Taylor formula. The concept of a primitive function and an indefinite integral, some elementary methods of integration. Riemann integral, numerical integration improper integral, geometrical and physical apllications. Differential calculus of functions of n variables, domains, partial and directional derivatives. Total differential, local extremes. The concept of an ordinary differential equation (ODE), 1-st order ODE, homogenous higher-order linear ODE with constant coefficients. The numerical method of nets. Mathematics II doc. RNDr. Jiří Tomáš, Dr. Metric spaces, fix point theorem, the simple iteration method. Implicitely given functions and the geometrical meaning. Ordinary differential equations (ODE). First-order ODE's and linear higher-order order ODE's with constant coefficients. The numerical method of nets. Double and triple integrals, transformation theorem ans some important transformations, e.g. polar and spherical ones. Elementary information on curves. Elements of the field theory (Hamilton operator and its meaning, elementary kinds of fields). Curve and surface integrals, geometrical and physical applications. Integral theorems - Stokes, GaussOstrogradski and Green, applications in physics. Complex numbers and elementary concepts of the complex analysis. Infinite series, numerical and functional. Elementary kinds of convergency and criterion for convergence. Power and Taylor series, the concept of an analytical function. Mathematics III doc. RNDr. Jiří Tomáš, Dr. Infinite series- numerical and functional, criteria of convergency. Power and Taylor series. Integration and derivative of power series, application for intagration of functions the primitive functions of which is not elementary. Solution of differential equations by means of power series. Elementary functions of complex variables, Euler formulas. The concept of a real and complex harmonic

71

function, trigonometrical polynomials. Fourier trigonometrical polynomial, physical meaning. Fourier trigonometriacal series, conditions of convergency and regularity. 1-dimensional equation of heat conduction and its solution by means of Fourier series. Various inital and boundary conditions (Dirichlet, Neumann). Fourier transform and its physical meaning. Vocabulary of the Fourier transform and the convolution theorem. Dirac function and its definition as a distribution. Applications for signals with a periodical component. Information on applications in the spectroscopy (apodizing curves, deconvolution methods, distinctevness). Discrete and fast Fourier transformation. Linear and quasilinear 1-st order partial differential equations and their systems, physical motivation. 2-nd order partial differential equations, the potencial, wave and diffusion (heat flux) equation. Dirichlet, Neumann a Newton boundary conditions and physical examples. Numerical methods for their solution - the method of Ritz, Galerkin and the finite elements method. Tensors and tensor fields, a medium for an expression of a linear dependence of a scalar or vector entity on other vector entities (tensor of polarization, torsion, strain, deformation, tensor of electromagnetic field). Tensor form of physical laws. Informatively metric tensor, general relativity timespace. The concept of a smooth manifold, operations on tensor fields induced by the metric tensor, covariant derivative, Hamilton and d'Alembert operator. Vector and euclidian spaces, fundamental topological concepts, giving of a curve and a surface, fundamental concepts of classical differential geometry, basic information on some kinds of curvatures, tensors. Introduction to the theory of partial differential equations (PDE), some kinds of PDE's and their solutions, (Schrödinger equation), elements of variational calculus and fractal theory. Mechanics and Failure of Non Metallic Materials prof. RNDr. Josef Jančář, CSc. Introduction to solid mechanics, basic terms, stress and strain tensor, strain energy, linear and nonlinear elasticity, stress concentration. Yielding, yield criteria. Plastic deformation in polymeric solids. Elastic stress field around crack tip in a homogeneous isotropic solid. Stress intensity factor, shape factor, calibration factor F, solution for a finite dimension solid, mixed mode of failure, scale factor. Systems with energy dissipation failure criterion, failure types, J integral. Mechanisms of crack initiation - microshear bands, crazes, cavitation, percolation concept in polymer failure. Fracture behavior of various materials (PMMA, PC, PP, PE, HIPS, ABS, PVC, epoxy). Impact failure. Brittle ductile transition.

72

Metallic Materials Ing. Martin Zmrzlý, Ph.D. Understanding and orientation in basic applications of the most important common physical, chemical and physically metalurgical principles and technologies of metallic materials. Application of newly designad materials. Internal structure of metals and alloys. Phase transformations. Methods of evaluation of metallic materials. Mechanical properties. Iron and its alloys. Non ferrous metals and alloys. Modern Spectroscopic Methods doc. RNDr. František Krčma, Ph.D. The cours gives a complete overview about spectroscopic methods using electromagnetic radiation. The construction of spectrometers, light sources, detectors and accessories will be given, too. Finally, the overview of methods actually used in chemistry will be given including the methods that will be introduced into the chemistry in near future. Nature Protection and Sustainable Development Mgr. Helena Doležalová Weissmannová, Ph.D. Basic principles of Sustainable Development (SD), Terms, Timelina of SD, conception, principles, main aims, values and rules, strategy of SD. Global problems of mankind (change of climate, ozone depletion, pollution of air, fresh waters, oceans, soil and change of biodiversity). Importance Declaration, Convention of SD (Agenda 21, Kyoto protocol commitments, Millennium Ecosystem Assessment). Characteristic features of plans of SD, indicators of SD, methods to measure and reach SD. Activities of the European Union and the Czech Republic in the field of SD. Basic principles of nature protection. Ecological footprint. The actual state of environment in the Czech Republic. Organic Chemistry I prof. RNDr. Zdeněk Friedl, CSc. Basic principles, substituent effects, thermodynamics and kinetics of organic reactions. IUPAC nomenclature system. Chemistry of alkanes and cycloalkanes, radical substitution reactions. Stereochemistry, (R-S) system, enantiomers, diastereomers, chirality, optical activity. Organic structural analysis: IR, NMR spectroscopy and MS spectrometry. Chemistry of alkenes, alkadienes and alkynes. Electrophilic and radical addition reactions. Aromatic compounds, electrophilic aromatic substitution reactions. Halogen derivatives, nucleophilic substitution at saturated carbon atom, aromatic nucleophilic substitution reactions, elimination reactions. Alcohols, phenols, polyhydroxycompounds. Oxidation of alcohols and phenols.

Organic Chemistry II prof. RNDr. Zdeněk Friedl, CSc. Ethers, peroxides, epoxides, crown-ethers. Thiols, sulfides, sulfonic acids and their derivatives. Esters of inorganic acids. Amines, diazotation, arendiazonium salts, amine oxides. Diazo compounds, carbenes, carbon monooxide. Nitrocompounds. Organometallic compounds. Aldehydes and ketones, nucleophilic addition to the carbonyl group, aldolization reactions of aldehydes and ketones. Carboxylic acids, esterification, acyl halogenides, anhydrides, esters, amides. Halogen and amino acids, peptides, carbonic acid derivatives. Dicarbonyl compounds, unsaturated carbonyl compounds, quinones. Heterocyclic compounds, nucleic acids. Saccharides. Lipids.

disperse systems, geles, emulsions, suspensions, aerodisperse systems

Physical Chemistry I doc. Ing. Miloslav Pekař, CSc. Subject of thermodynamics, basics terminology. State behaviour of gases. Internal energy and its meaning. 1st law of thermodynamics. Enthalpy, thermal capacities. Thermochemistry. Carnot cycle. Entropy. Irreversible processes. Second law of thermodynamics. Meaning and measuring of entropy. Joined formulations of the first and second laws. Thermodynamic quantities as functions. Gibbs and Helmholtz energy. Equilibrium and their criteria. Chemical potential, fugacity. Third law of thermodynamics. Phase equilibria, diagrams, criteria of phase stability. Thermodynamics of solutions, activity, standard states. Chemical equilibria, extent of reaction, reaction Gibbs ebergy, reaction isotherm, equilibrium constant. Electrolyte solutions. Solution conductivity, velocity of ions. Principles of theory of interaction between ions. Electrolysis, Faraday laws. Electrolytic and galvanic cells, electrodes, electrode potential, electromotive force. Nernst equation. Types of electrodes and cells. Electrochemistry in practice.

Plasma Chemistry I Ing. Zdenka Kozáková, Ph.D. Thermodynamic and kinetics of plasma (nonequilibrium and equilibrium plasma, distribution functions, basic transport processes in plasma, population of electronic, vibrational and rotational states). Methods of plasma diagnostics (optical, spectral, probe and corpuscular). Plasma in labs (dc, ac, RF, MW, plasma excited at low and high pressures, capacitive and inductive coupled plasma, dielectric properties of plasma).

Physical Chemistry II prof. Ing. Ladislav Omelka, DrSc. Reaction rate, reactions of 1. and 2.order, reactions of higher order, kinetics of simultaneous reactions, temperature dependence of reaction rate, Eyring theory, chain and photochemical reactions, theory of homogeneous and heterogeneous reactions, physical chemistry of surfaces, thermodynamics of interface, theory of wetting, adsorption - Gibbs equation, adsorption on mobile and solide interfaces, characterization of colloid dispersions, stability of colloid dispersitions, electric double layer, molecular-kinetic properties of disperse systems-sedimentation, osmotic pressure, Donnan equilibrium, optical and rheological properties of

Physical Chemistry III doc. RNDr. František Krčma, Ph.D. Basic conceptions of quantum mechanics, operators, wave functions end eigen values, Heisenberg´s principle of uncertainty and its impacts. Simple quantum mechanic models (particle in one and three dimensional potential hole, harmonic oscillator, rigid rotator, hydrogen atom). Chemical bound, Born-Oppenheimer approximation, hydrogen molecular ion, LCAOMO approximation, hybridization and localization of bounds, VSEPR method, molecular orbitals in solids.

Plasma Chemistry II doc. RNDr. František Krčma, Ph.D. The aim of course is to give the basic knowledge and overview through various plasma chemical processes and technologies that form one of the main platforms of modern High-Tech civilization. The lectures will be given mainly by Czech specialists in different plasma chemical fields. The technologies such the microelectronics production, plasma etching and deposition processes, surface treatment and new material synthesis will be discussed. Besides them the destruction of various chemical compounds by plasma will be presented. The natural plasma and thermonuclear fusion will be presented, too. The actual program for next weeks will be given by mail, e-learning system and on information board. Powder Technology doc. Ing. Tomáš Svěrák, CSc. Particle solids and Powder Technology fundamentals - Theory and Practice: Particle systems characterization, basic parameters of particulates and the measurement of them. Grain sizing and morphology of particulates. Conveying and handling of particulates. Comminution, grinding, milling, separation, homogenization, segregation, compaction, aglomeration, pelleting, size enlargement, drying and thermal proceses of particulates. Minerals and raw materials mining

73

principles. Surface properties of fine-particle materials, sorption, surface moisture. Suspension and dispersion formation. Surface treatment of particulates. Material handling, sampling and dosing. Bulk properties of particulates. Basis of bulk storage, hoppers and feeders design. Powder Technology project planning and the production control fundamentals. Dust nuisance. Particulates production and handling operating safety. Sampling, Sample Treatment and Analysis of Harmful Compounds doc. Ing. Josef Čáslavský, CSc. Familiarization with methods of analysis of harmful compounds, applicable within the range of integrated rescue system. Methods of sampling in all states (solid, liquid, gaseous, biotic and abiotic), methods of sample treatment with emphasis on quick an effective procedures, methods of final analysis, techniques of identification and quantification of individual components. Special attention will be also paid to the methods of direct sample analysis. Security and Protection of Objects Ing. Jiří Otakar Mika, CSc. Organisation of security and protection of objects. Realization of long lasting stay in protective objects. Organisation of work and rest, preparation of meals, serving and eating foods, issue of materials. Prevention of lead of water, electricity, electrical devices, gas and heat. Security systems. Countermeasures in objects against floods. Protection of objects against earthquake and landslide (fall) grounds. Plan for physical protection. Sensory Food Analysis Ing. Eva Vítová, Ph.D. This course is focused on the problematic of sensory evaluation, also evaluation using human senses. At first students will be informed about theoretical principles of physiology and psychology of perception and about function of single human sensory organs. At the second part the practical performance of sensory evaluation will be discussed in detail: requirements for assessors, process of evaluation, suitable conditions for evaluation, suitable methods etc. Finally the possibilities of application of sensory evaluation in food practice are briefly noticed. Practical laboratory classes use the acquired theoretical knowledge. Students will be allowed to try sensitivity of their senses (taste, smell, sight, touch) using simple special tests.

74

Special Toxicology Mgr. Helena Doležalová Weissmannová, Ph.D. The science of Toxicology. Terminology of Toxicology. Principles of toxicology. The relation of dose - effect. Manifestations of molecular, cell and organ toxicity. Biotransformation of xenobiotics. Toxicology characteristics of elements, metals, inorganic and organic compounds. Environmental pollutants (oxides - sulphur, nitrogen, etc., ozone, nitrates, cyanides, PAH, PCB, dioxins, other pollutants into industrial production). Toxicology of industrial products and toxic pollutants (benzene, asbestos, and products of oil industry, etc.). Toxicological important compounds in food, toxicity in foods. Phytotoxicology, effets of fungal, plant, animal toxins. Carcinogenesis, mutagenesis, teratogenesis (molecular mechanism of processes, natural and synthetic mutagenic and carcinogenic agents). Radiotoxicology, chemical warfare agents. Product safety, International monitoring of hazardous groups of chemicals and materials. The classification of chemical compounds in CZ and EU, actual legislative. Sustainable Development Mgr. Helena Doležalová Weissmannová, Ph.D. Basic principles of Sustainable Development (SD), Terms, Timelina of SD, conception, principles, main aims, values and rules, strategy of SD. Global problems of mankind (change of climate, ozone depletion, pollution of air, fresh waters, oceans, soil and change of biodiversity). Importance Declaration, Convention of SD (Agenda 21, Kyoto protocol commitments, Millennium Ecosystem Assessment). Characteristic features of plans of SD, indicators of SD, methods to measure and reach SD. Activities of the European Union and the Czech Republic in the field of SD. Thin Polymer Layers and Polymer Surfaces prof. RNDr. Vladimír Čech, Ph.D. Lecture is structured in basic terminology, deposition, characterisation and application of thin polymer films and techniques for polymer surface modification. Deposition techniques: LB films, SA films, spin coating, PE CVD, sputtering, laser deposition, evaporation. Surface modification techniques: flame treatment, corona treatment, cold and hot plasma treatments, UV, X-ray and gammaray treatments, laser treatment, electron and ion treatments, metallization, sputtering. Characterisation methods: Talystep, Tolansky, ellipsometry, OM, SEM, TEM, STM, AFM, XRD, LEED, SAXS/SANS, infrared and Raman spectroscopies, AES, XPS, ISS, SIMS, RBS.

STUDIJNÍ PLÁNY

75

76

ČASOVÝ PLÁN AKADEMICKÉHO ROKU 2009/2010 Všeobecné termíny Zahájení akademického roku 2009/2010 ..........................................................................1. 9. 2009 Přijímací zkoušky pro akademický rok 2010/2011 (Bc. studium) ...............................8. 6. 2010 Přijímací zkoušky pro akademický rok 2010/2011 (Mgr. studium) ...........................29. 6. 2010 Zápis do 1. ročníku bakalářského a navazujícího magisterského studia ........23. 8. – 27. 8. 2009 Potvrzení zápisu studentů vyšších ročníků.......................................................1. 9. – 17. 9. 2009 Imatrikulace studentů 1. ročníku ..............................................................................16. 10. 2009 Konečný termín pro vykonání zkoušek za akademický rok 2009/2010 .....................31. 8. 2010 Promoce absolventů magisterských studijních programů ............................................2. 7. 2010 Promoce absolventů bakalářských studijních programů ..............................................9. 7. 2010 Konec akademického roku 2009/2010 .............................................................................31. 8. 2010

Bakalářské studijní programy Zimní semestr 1. – 3. ročník Výuka (13 týdnů) .................................................................................................21. 9. – 18. 12. 2009 Zimní prázdniny (2 týdny) ............................................................................19. 12. 2009 – 3. 1. 2010 Soustředění studentů kombinované formy studia (2 týdny).....................................4. 1. – 15. 1. 2010 Zápočty – řádné termíny .............................................................................................4.1. – 8. 1. 2010 Řádné zkouškové období (5 týdnů).............................................................................4.1. – 5. 2. 2010 Řádné zkouškové období pro kombinovanou formu studia (5 týdnů) ....................18.1. – 19. 2. 2010 Letní semestr 1. – 2. ročník Výuka (13 týdnů) ......................................................................................................8. 2. – 7. 5. 2010 Soustředění studentů kombinované formy studia (2 týdny)...................................10. 5. – 21. 5. 2010 Zápočty – řádné termíny .......................................................................................10. 5. – 14. 5. 2010 Řádné zkouškové období (6 týdnů)..........................................................................3. 5. – 18. 6. 2010 Řádné zkouškové období pro kombinovanou formu studia (6 týdnů) .....................17. 5. – 2. 7. 2010 Letní prázdniny (10 týdnů).....................................................................................21. 6. – 31. 8. 2010 3. ročník Výuka (13 týdnů) ......................................................................................................8. 2. – 7. 5. 2010 Zápočty – řádné termíny .......................................................................................10. 5. – 14. 5. 2010 Řádné zkouškové období (4 týdny)..........................................................................10. 5. – 4. 6. 2010 Bakalářská práce (16 týdnů).....................................................................................8. 2. – 28. 5. 2010 Odevzdání bakalářské práce................................................................................................28. 5. 2010 Přihlášky ke státní závěrečné zkoušce .................................................................................4. 6. 2010 Státní závěrečné zkoušky ......................................................................................21. 6. – 25. 6. 2010

77

Navazující magisterské a magisterské studijní programy Zimní semestr 1. – 2. ročník Výuka (13 týdnů) .................................................................................................21. 9. – 18. 12. 2009 Zimní prázdniny (2 týdny) ............................................................................19. 12. 2009 – 3. 1. 2010 Soustředění studentů kombinované formy studia (2 týdny).....................................4. 1. – 15. 1. 2010 Zápočty – řádné termíny .............................................................................................4.1. – 8. 1. 2010 Řádné zkouškové období (5 týdnů).............................................................................4.1. – 5. 2. 2010 Řádné zkouškové období pro kombinovanou formu studia (5 týdnů) ....................18.1. – 19. 2. 2010 Odevzdání diplomové práce (PCHBT) – zimní termín SZZ.................................................4. 1. 2010 Přihlášky ke státní závěrečné zkoušce (PCHBT) – zimní termín SZZ ................................4. 1. 2010 Státní závěrečné zkoušky (PCHBT) – zimní termín SZZ .................................... 25. 1. – 29. 1. 2010 Letní semestr 1. ročník Výuka (13 týdnů) ......................................................................................................8. 2. – 7. 5. 2010 Soustředění studentů kombinované formy studia (2 týdny)...................................10. 5. – 21. 5. 2010 Zápočty – řádné termíny .......................................................................................10. 5. – 14. 5. 2010 Řádné zkouškové období (6 týdnů)..........................................................................3. 5. – 18. 6. 2010 Řádné zkouškové období pro kombinovanou formu studia (6 týdnů) .....................17. 5. – 2. 7. 2010 Letní prázdniny (10 týdnů).....................................................................................21. 6. – 31. 8. 2010 2. ročník Výuka (13 týdnů) ......................................................................................................8. 2. – 7. 5. 2010 Zápočty – řádné termíny .......................................................................................10. 5. – 14. 5. 2010 Řádné zkouškové období (2 týdny)........................................................................10. 5. – 21. 5. 2010 Diplomová práce (15 týdnů) ....................................................................................8. 2. – 14. 5. 2010 Odevzdání diplomové práce................................................................................................14. 5. 2010 Přihlášky ke státní závěrečné zkoušce ................................................................................21. 5. 2010 Státní závěrečné zkoušky .........................................................................................7. 6. – 11. 6. 2010

Doktorské studijní programy Seminář k obhajobě doktorské práce ...........................................................................do 30. 10. 2009 Přihláška k obhajobě disertační práce, odevzdání disertační práce – zimní termín SZZ ..16. 10. 2009 Přihlášky ke státní závěrečné zkoušce – zimní termín SZZ .............................................16. 10. 2009 Státní závěrečné zkoušky a obhajoby doktorských prací – zimní termín SZZ ...31. 11. – 4. 12. 2009 Seminář k obhajobě doktorské práce ............................................................................do 26. 3. 2010 Přihláška k obhajobě disertační práce, odevzdání disertační práce – letní termín SZZ ......31. 3. 2010 Přihlášky ke státní závěrečné zkoušce – letní termín SZZ ..................................................31. 3. 2010 Státní závěrečné zkoušky a obhajoby doktorských prací – letní termín SZZ ........24. 5. – 28. 5. 2010

78

ÚPLNÝ STUDIJNÍ PLÁN 2009/2010 A: Bakalářské studijní programy – prezenční a kombinované studium Studijní plán si student vytváří podle vlastních schopností a možností, při respektování stanovených návazností zkoušek vybraných celofakultních předmětů a podmínek návaznosti zkoušek oborových předmětů stanovených v jednotlivých případech garantem předmětu. Předměty si student zapisuje na začátku akademického roku v termínech vyhlášených děkanem tak, aby byl schopen složit zkoušky v předepsaném pořadí a termínech. Výběr a zápis všech předmětů, které hodlá v daném akademickém roce absolvovat volí tak, aby měl zapsány všechny povinné předměty, které musí v daném roce studia absolvovat, a součet kreditů zapsaných předmětů byl minimálně 60, maximálně je doporučeno 80 ECTS kreditů. Povinné předměty jsou zapsány v daném ročníku studia automaticky, povinně volitelné předměty lze vybrat ze skupiny předmětů v požadovaném počtu, nejsou vázány na ročník studia. Praktikum související s povinně volitelným předmětem nelze zapsat bez odpovídající přednášky. Vybrané povinné a povinně volitelné předměty (P, PV) jsou nabízeny v českém (cs) i anglickém jazyce (en). Student si v každém roce studia musí zvolit alespoň jeden předmět v angličtině. Podmínkou pro zápis předmětů v daném akademickém roce pro studenty prezenční formy studia je získání minimálně 40 ECTS kreditů z předmětů zapsaných v roce předcházejícím, pro studenty kombinované formy studia 35 ECTS kreditů. Předmět, který student v předcházejícím akademickém roce neukončil předepsaným způsobem, si zapisuje znovu v akademickém roce následujícím. Tento opakovaný zápis předmětu je možný pouze jednou. Poznámky k tabulkám úplných studijních plánů: 1) Výuka v angličtině (en) je doplněna teoretickými cvičeními zpravidla v angličtině. Podmínkou pro získání kreditů je úspěšné absolvování zkoušky v angličtině. 2) Studenti 1. a 2. ročníku si volí v jednotlivých skupinách minimálně požadovaný počet povinně volitelných (PV) předmětů. Studenti 3. ročníku si volí povinně volitelné předměty (PV) tak, aby splnili požadovaný počet kreditů za celé studium. 3) Výuka obecné a odborné angličtiny je organizována v souladu s rozhodnutím rektora VUT č. 34/2005. 4) Výuka studentů kombinovaného studia v 1. – 3. ročníku bakalářského studia probíhá v pátek (případně v sobotu) v době od 7.00 hod do 19.00 hod v průměrném rozsahu 12 výukových hodin týdně a blokově v prvních dvou týdnech zkouškových období. Kontrolovaná forma výuky kombinovaného studia (přednášky a teoretická cvičení) je vedena částečně prezenční formou a částečně formou řízených konzultací. Přednášky jsou ve 3. ročníku nahrazeny řízenými konzultacemi. Výuka předmětů bude zahájena soustředěním, na kterém budou studenti seznámeni s obsahem látky, s termíny případných konzultací a s podmínkami pro udělení zkoušek a zápočtů. Bakalářská práce může být řešena ve spolupráci s mateřským pracovištěm. Vybrané experimenty, konzultace, rešerše a příprava bakalářské práce budou realizovány v laboratořích FCH VUT v Brně. 5) Nepovinná sportovní aktivita studentů FCH je organizovaná CESA VUT. 6) Studijní poradci: RNDr. Marie Polcerová, Ph.D. (kombinované studium) prof. RNDr. Milada Vávrová, CSc. (ÚCHTOŽP) PhDr. Miroslav Hrstka, Ph.D. (ÚPCHBT) Ing. Zdeňka Stará, Ph.D. (ÚFSCH) Ing. Martin Zmrzlý, Ph.D. (ÚCHM)

79

1. ročník - Chemie a chemické technologie, Potravinářská chemie a biotechnologie zkratka BCA_OBT BCT_ACH1 BCT_ACH1_P BCT_CHI1 BCT_CHL1 BCT_MAT1 BAT_ACH2 BAT_OCH1 BCA_ZED BCT_ACH2 BCT_ACH2_P BCT_FYZ1 BCT_FYZ1_P BCT_CHI2 BCT_OCH1 BCT_PCM BCV_AOB1 BCV_AOD1 BCA_TEK BCV_FZE BCV_PSP

předmět Obecná toxikologie Obecná a anorganická chemie I Praktikum z anorganické chemie I Chemická informatika I Chemická legislativa I Matematika I General and Inorganic Chemistry II Organic Chemistry I Zpracování experimentálních dat Obecná a anorganická chemie II Praktikum z anorganické chemie II Fyzika I Praktikum z fyziky I Chemická informatika II Organická chemie I Počítačová cvičení z matematiky Angličtina - obecná I Angličtina - odborná I Technické kreslení Filosofie a základy etiky Psychologie a sociologie práce

pov P P P P P P P P P P P P P P P P PV PV PV PV PV

jaz cs cs cs cs cs cs en en cs cs cs cs cs cs cs cs cs cs cs cs cs

př 2 2 0 1 1 3 2 2 2 2 0 4 0 2 2 0 0 0 2 2 2

cv 0 3 4 1 0 2 1 2 0 1 6 2 3 2 2 2 2 2 0 0 0

studijní poradce kombinovaného studia: RNDr. Marie Polcerová, Ph.D. 1. ročník pov P PV Celkový součet

80

jaz cs en cs

Součet z př 21 4 6 31

Součet z cv 28 3 4 35

Součet z kred 58 11 6 75

klas zk zk,zá zá zk zá zk,zá zk,zá zk,zá kl zk,zá kl zk,zá kl zk,zá zk,zá kl zá zá kl zk kl

roč 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

sem kred garant předmětu Z 2 Mgr. Helena Doležalová Weissmannová, Ph.D. Z 8 Ing. Martin Zmrzlý, Ph.D. Z 2 RNDr. Ivana Pilátová, CSc. Z 2 doc. Ing. Martin Weiter, Ph.D. Z 0 prof. RNDr. Jiří Příhoda, CSc. Z 5 doc. RNDr. Jiří Tomáš, Dr. L 6 RNDr. Lukáš Richtera, Ph.D. L 5 prof. RNDr. Zdeněk Friedl, CSc. L 3 prof. Ing. Oldřich Zmeškal, CSc. L 6 RNDr. Ivana Pilátová, CSc. L 7 RNDr. Lukáš Richtera, Ph.D. L 7 prof. Ing. Oldřich Zmeškal, CSc. L 4 doc. Ing. Martin Weiter, Ph.D. L 4 doc. Ing. Martin Weiter, Ph.D. L 5 prof. RNDr. Zdeněk Friedl, CSc. L 3 RNDr. Marie Polcerová, Ph.D. L 0 RNDr. Lenka Fišerová, Ph.D. L 0 PhDr. Gabriela Clemensová L 2 Mgr. Radek Přikryl, Ph.D. L 2 doc. PhDr. Eduard Radvan, CSc. L 2 PhDr. Helena Pavlíčková

1. ročník - Krizové řízení a ochrana obyvatelstva zkratka BCA_OBT BCO_MHG BCT_ACHK BCT_ACH1_P BCT_CHI1 BCT_CHL1 BCT_MAT1 BCO_CHNL BCT_FYZ1 BCT_FYZ1_P BCT_CHI2 BCT_OCHK BCT_PCM BCV_AOB1 BCV_AOD1 BAA_TUR BCA_TEK BCA_TUR BCA_ZEK BCV_FZE BCV_PKS BCV_POL BCV_PSP

předmět Obecná toxikologie Meteorologie, hydrologie, geologie Anorganická chemie K Praktikum z anorganické chemie I Chemická informatika I Chemická legislativa I Matematika I Chemie nebezpečných látek Fyzika I Praktikum z fyziky I Chemická informatika II Organická chemie K Počítačová cvičení z matematiky Angličtina - obecná I Angličtina - odborná I Sustainable Development Technické kreslení Trvale udržitelný rozvoj Základy ekologie Filosofie a základy etiky Psychologie krizových situací Politologie Psychologie a sociologie práce

pov P P P P P P P P P P P P P PV PV PV PV PV PV PV PV PV PV

jaz cs cs cs cs cs cs cs cs cs cs cs cs cs cs cs en cs cs cs cs cs cs cs

př 2 2 2 0 1 1 3 2 4 0 2 2 0 0 0 2 2 2 2 2 2 2 2

cv 0 1 3 4 1 0 2 0 2 3 2 2 2 2 2 0 0 0 0 0 0 0 0

klas zk kl zk,zá zá zk zá zk,zá zk,zá zk,zá kl zk,zá zk,zá kl zá zá kl kl kl kl zk kl kl kl

roč 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

sem kred garant předmětu Z 2 Mgr. Helena Doležalová Weissmannová, Ph.D. Z 4 Ing. František Hudec, CSc. Z 6 doc. Ing. Jaromír Havlica, DrSc. Z 2 RNDr. Ivana Pilátová, CSc. Z 2 doc. Ing. Martin Weiter, Ph.D. Z 0 prof. RNDr. Jiří Příhoda, CSc. Z 5 doc. RNDr. Jiří Tomáš, Dr. L 6 prof. RNDr. Zdeněk Friedl, CSc. L 7 prof. Ing. Oldřich Zmeškal, CSc. L 4 doc. Ing. Martin Weiter, Ph.D. L 4 doc. Ing. Martin Weiter, Ph.D. L 5 prof. RNDr. Zdeněk Friedl, CSc. L 3 RNDr. Marie Polcerová, Ph.D. L 0 RNDr. Lenka Fišerová, Ph.D. L 0 PhDr. Gabriela Clemensová L 3 Mgr. Helena Doležalová Weissmannová, Ph.D. L 2 Mgr. Radek Přikryl, Ph.D. L 3 Mgr. Helena Doležalová Weissmannová, Ph.D. L 3 MVDr. Helena Zlámalová Gargošová, Ph.D. L 2 doc. PhDr. Eduard Radvan, CSc. L 3 Mgr. Marek Ženata L 2 Mgr. Alena Sýkorová L 2 PhDr. Helena Pavlíčková

studijní poradce: prof. RNDr. Milada Vávrová, CSc. 1. ročník pov P PV Celkový součet

jaz cs cs en

Součet z př 21 14 2 37

Součet z cv 22 4 0 26

Součet z kred 50 17 3 70

81

2. ročník - Krizové řízení a ochrana obyvatelstva (povinné předměty) zkratka BAO_ARD BCO_ARD BCO_DAD BCO_ZHN BCT_CHL2 BCT_OCH_P BCT_TER BAO_ZOO BCO_BIN BCO_KMA BCO_KPR1 BCO_OCH1 BCO_PZH BCO_TCP BCO_ZOO BCV_AOD1 BCV_PRP

předmět Analysis of Risks and Disponible Sources I Analýza rizik a disponibilních prostředků I Detekce a dekontaminace Ochrana proti zbraním hromadného ničení Chemická legislativa II Praktikum z organické chemie Teorie řízení Security and Protection of Objects Bezpečnostní inženýrství Krizový management Krizové plánování a řízení I Ochrana obyvatelstva I Prevence závažných havárií Technologie chemického průmyslu a jaderných zařízení Zabezpečení a ochrana objektů Angličtina - odborná I Právní propedeutika

studijní poradce: prof. RNDr. Milada Vávrová, CSc.

82

pov jaz př P en 2 P cs 2 P cs 2 P cs 4 P cs 1 P cs 0 P cs 2 P en 2 P cs 2 P cs 2 P cs 4 P cs 4 P cs 2 P cs 2 P cs 2 P cs 0 P cs 2

cv klas roč sem kred garant předmětu 2 zk 2 Z 5 Ing. Otakar Jiří Mika, CSc. 2 zk 2 Z 5 Ing. Otakar Jiří Mika, CSc. 0 zk 2 Z 5 Ing. Otakar Jiří Mika, CSc. 1 zk 2 Z 5 Ing. Otakar Jiří Mika, CSc. 0 zá 2 Z 0 prof. RNDr. Jiří Příhoda, CSc. 6 kl 2 Z 4 Ing. Karel Bednařík, Ph.D. 0 zk 2 Z 5 doc. Ing. Jaromír Novák, CSc. 0 kl 2 L 3 Ing. Otakar Jiří Mika, CSc. 0 zk 2 L 5 doc. Ing. Vladimír Adamec, CSc. 0 zk 2 L 5 doc. Ing. Jaromír Novák, CSc. 1 kl 2 L 4 doc. Ing. Jaromír Novák, CSc. 0 zá 2 L 3 PhDr. Zdena Rosická, CSc. 0 zk 2 L 5 Ing. Otakar Jiří Mika, CSc. 0 zk 2 L 4 doc. Ing. Juraj Kizlink, CSc. 0 kl 2 L 3 Ing. Otakar Jiří Mika, CSc. 2 zá 2 L 0 PhDr. Gabriela Clemensová 0 zk 2 L 4 Mgr. Alena Sýkorová

2. ročník - Krizové řízení a ochrana obyvatelstva (povinně volitelné předměty) zkratka BCV_AOB2 BCV_AOD2 BCT_BIO BCT_FYZ2 BCT_MAT2 BCV_EKS BCV_ERP BCV_ZPO BCO_ODP_K BCO_VRZ BCA_ISO BCA_TEK BCV_FZE BCV_PKS BCV_POL BCV_PSP BAA_TUR BCA_TUR BCA_ZEK BCO_TZP BCV_DCJ1

předmět Angličtina - obecná II Angličtina - odborná II Biologie Fyzika II Matematika II Ekonomika krizových situací Ekonomika a řízení podniku Základy průmyslového a obchodního práva Odborná praxe - KROO Veterinární a rostlinolékařské zabezpečení Systémy jakosti a ISO normy Technické kreslení Filosofie a základy etiky Psychologie krizových situací Politologie Psychologie a sociologie práce Sustainable Development Trvale udržitelný rozvoj Základy ekologie Technologie ochrany životního prostředí Další cizí jazyk I

pov PV PV PV PV PV PV PV PV PV PV PV PV PV PV PV PV PV PV PV PV V

jaz cs cs cs cs cs cs cs cs cs cs cs cs cs cs cs cs en cs cs cs cs

př 0 0 2 2 2 2 2 2 0 2 1 2 2 2 2 2 2 2 2 2 0

cv klas roč sem kred garant předmětu 2 kl 2 Z 2 PhDr. Gabriela Clemensová 2 zk 2 Z 6 RNDr. Lenka Fišerová, Ph.D. 0 zk 2 Z 3 PhDr. Miroslav Hrstka, Ph.D. 2 zk,zá 2 Z 4 prof. Ing. Oldřich Zmeškal, CSc. 2 zk,zá 2 Z 4 doc. RNDr. Jiří Tomáš, Dr. 0 zk 2 Z 2 Ing. Renata Herrmannová 0 kl 2 Z 2 Ing. Renata Herrmannová 0 kl 2 Z 2 Mgr. Alena Sýkorová 2 zá 2 Z 2 PhDr. Zdena Rosická, CSc. 0 kl 2 Z 4 MVDr. Helena Zlámalová Gargošová, Ph.D. 1 kl 2 L 2 prof. RNDr. Milada Vávrová, CSc. 0 kl 2 L 2 Mgr. Radek Přikryl, Ph.D. 0 zk 2 L 2 doc. PhDr. Eduard Radvan, CSc. 0 kl 2 L 3 Mgr. Marek Ženata 0 kl 2 L 2 Mgr. Alena Sýkorová 0 kl 2 L 2 PhDr. Helena Pavlíčková 0 kl 2 L 3 Mgr. Helena Doležalová Weissmannová, Ph.D. 0 kl 2 L 3 Mgr. Helena Doležalová Weissmannová, Ph.D. 0 kl 2 L 3 MVDr. Helena Zlámalová Gargošová, Ph.D. 0 kl 2 L 3 prof. RNDr. Milada Vávrová, CSc. 2 zá 2 L 0 PhDr. Gabriela Clemensová

studijní poradce: prof. RNDr. Milada Vávrová, CSc. 3. ročník

2. ročník pov P PV Celkový součet

jaz cs en cs en

Součet z př 31 4 31 2 68

Součet z cv 12 2 11 0 25

Součet z kred 57 8 53 3 121

pov P PV Celkový součet

jaz cs cs en

Součet z př 18 23 2 43

Součet z cv 28 8 0 36

Součet z kred 56 38 3 97

83

3. ročník - Krizové řízení a ochrana obyvatelstva zkratka BCO_KPR2 BCO_OCH2 BCO_POO BCO_PTD BCO_TED BCT_CHL3 BCV_AOD2 BCV_EKO BCO_BAP BCO_IZS BCO_PKP BCO_RMS BCV_PEP BCT_BIO BCT_FYZ2 BCT_MAT2 BCV_EKS BCV_ERP BCV_ZPO BCO_ODP_K BCO_VRZ BCO_ZZA BCA_ISO BAA_TUR BCA_TUR BCA_ZEK BCO_TZP BCV_DCJ2

předmět Krizové plánování a řízení II Ochrana obyvatelstva II Požární ochrana Praktikum z technické dovednosti Technické dovednosti Chemická legislativa III Angličtina - odborná II Ekonomie Bakalářská práce Integrovaný záchranný systém Praktikum z krizového plánování Úvod do řešení mimořádných situací Pedagogika a psychologie Biologie Fyzika II Matematika II Ekonomika krizových situací Ekonomika a řízení podniku Základy průmyslového a obchodního práva Odborná praxe - KROO Veterinární a rostlinolékařské zabezpečení Zdravotnické zabezpečení Systémy jakosti a ISO normy Sustainable Development Trvale udržitelný rozvoj Základy ekologie Technologie ochrany životního prostředí Další cizí jazyk II

studijní poradce: prof. RNDr. Milada Vávrová, CSc.

84

pov P P P P P P P P P P P P P PV PV PV PV PV PV PV PV PV PV PV PV PV PV V

jaz př cs 4 cs 2 cs 2 cs 0 cs 2 cs 1 cs 0 cs 2 cs 0 cs 2 cs 0 cs 1 cs 2 cs 2 cs 2 cs 2 cs 2 cs 2 cs 2 cs 0 cs 2 cs 2 cs 1 en 2 cs 2 cs 2 cs 2 cs 0

cv 1 2 0 4 1 0 2 0 12 1 4 1 0 0 2 2 0 0 0 2 0 1 1 0 0 0 0 2

klas zk zk zk kl zk zá zk kl zá zk kl kl kl zk zk,zá zk,zá zk kl kl zá kl kl kl kl kl kl kl zá

roč sem kred garant předmětu 3 Z 5 doc. Ing. Jaromír Novák, CSc. 3 Z 5 PhDr. Zdena Rosická, CSc. 3 Z 4 Ing. Rudolf Valášek 3 Z 3 PhDr. Zdena Rosická, CSc. 3 Z 4 PhDr. Zdena Rosická, CSc. 3 Z 1 prof. RNDr. Jiří Příhoda, CSc. 3 Z 4 RNDr. Lenka Fišerová, Ph.D. 3 Z 3 Ing. Renata Herrmannová 3 L 12 prof. Ing. Oldřich Zmeškal, CSc. 3 L 4 Ing. Otakar Jiří Mika, CSc. 3 L 4 Ing. Otakar Jiří Mika, CSc. 3 L 3 Ing. Otakar Jiří Mika, CSc. 3 L 4 Mgr. Marek Ženata 3 Z 3 PhDr. Miroslav Hrstka, Ph.D. 3 Z 4 prof. Ing. Oldřich Zmeškal, CSc. 3 Z 4 doc. RNDr. Jiří Tomáš, Dr. 3 Z 2 Ing. Renata Herrmannová 3 Z 2 Ing. Renata Herrmannová 3 Z 2 Mgr. Alena Sýkorová 3 Z 2 PhDr. Zdena Rosická, CSc. 3 Z 4 MVDr. Helena Zlámalová Gargošová, Ph.D. 3 Z 4 MUDr. Pavel Urbánek, Ph.D. 3 L 2 prof. RNDr. Milada Vávrová, CSc. 3 L 3 Mgr. Helena Doležalová Weissmannová, Ph.D. 3 L 3 Mgr. Helena Doležalová Weissmannová, Ph.D. 3 L 3 MVDr. Helena Zlámalová Gargošová, Ph.D. 3 L 3 prof. RNDr. Milada Vávrová, CSc. 3 Z 0 RNDr. Lenka Fišerová, Ph.D.

2. ročník – Spotřební chemie (povinné předměty) zkratka BAA_ANC1 BAA_FCH1 BAT_OCH2 BCA_ANC1 BCA_ANC1_P BCA_FCH1 BCA_FCH1_P BCT_CHL2 BCT_OCH_P BCT_OCH2 BAA_ANC2 BAA_BCH1 BAA_FCH2 BCA_ANC2 BCA_ANC2_P BCA_BCH1 BCA_FCH2 BCA_FCH2_P BCO_TCV BCV_AOD1

předmět Analytical Chemistry I Physical Chemistry I Organic Chemistry II Analytická chemie I Praktikum z analytické chemie I Fyzikální chemie I Praktikum z fyzikální chemie I Chemická legislativa II Praktikum z organické chemie Organická chemie II Analytical Chemistry II Biochemistry I Physical Chemistry II Analytická chemie II Praktikum z analytické chemie II Biochemie I Fyzikální chemie II Praktikum z fyzikální chemie II Technologie chemických výrob Angličtina - odborná I

pov P P P P P P P P P P P P P P P P P P P P

jaz en en en cs cs cs cs cs cs cs en en en cs cs cs cs cs cs cs

př 2 2 2 2 0 2 0 1 0 2 2 2 2 2 0 2 2 0 2 0

cv 2 2 2 2 4 2 3 0 6 2 2 0 2 2 5 0 2 3 0 2

klas zk,zá zk,zá zk,zá zk,zá kl zk,zá kl zá kl zk,zá zk,zá zk zk,zá zk,zá kl zk zk,zá kl zk zá

roč sem 2 Z 2 Z 2 Z 2 Z 2 Z 2 Z 2 Z 2 Z 2 Z 2 Z 2 L 2 L 2 L 2 L 2 L 2 L 2 L 2 L 2 L 2 L

kred 5 6 6 5 3 6 3 0 4 6 6 4 4 6 5 4 4 3 3 0

garant předmětu prof. RNDr. Lumír Sommer, DrSc. doc. Ing. Miloslav Pekař, CSc. prof. RNDr. Zdeněk Friedl, CSc. doc. Ing. Josef Čáslavský, CSc. doc. Ing. Josef Čáslavský, CSc. doc. Ing. Miloslav Pekař, CSc. doc. Ing. Martina Klučáková, Ph.D. prof. RNDr. Jiří Příhoda, CSc. Ing. Karel Bednařík, Ph.D. prof. RNDr. Zdeněk Friedl, CSc. prof. RNDr. Lumír Sommer, DrSc. doc. RNDr. Ivana Márová, CSc. prof. Ing. Ladislav Omelka, DrSc. prof. RNDr. Hana Dočekalová, CSc. doc. Ing. Josef Čáslavský, CSc. doc. RNDr. Ivana Márová, CSc. prof. Ing. Ladislav Omelka, DrSc. doc. Ing. Martina Klučáková, Ph.D. doc. Ing. Juraj Kizlink, CSc. PhDr. Gabriela Clemensová

studijní poradce: Ing. Zdeňka Stará, Ph.D.

85

2. ročník – Spotřební chemie (povinně volitelné předměty) zkratka BCV_AOB2 BCV_AOD2 BCO_ODP_S BCT_BIO BCT_EMT BCT_FYZ2 BCT_MAT2 BCV_ERP BCV_ZPO BCA_ISO BCA_MCH BCA_TEK BCV_FZE BCV_PSP BCV_DCJ1

předmět Angličtina - obecná II Angličtina - odborná II Odborná praxe - SCH Biologie Elektrotechnika a měřící technika Fyzika II Matematika II Ekonomika a řízení podniku Základy průmyslového a obchodního práva Systémy jakosti a ISO normy Makromolekulární chemie Technické kreslení Filosofie a základy etiky Psychologie a sociologie práce Další cizí jazyk I

pov PV PV PV PV PV PV PV PV PV PV PV PV PV PV V

jaz cs cs cs cs cs cs cs cs cs cs cs cs cs cs cs

př 0 0 0 2 2 2 2 2 2 1 2 2 2 2 0

cv 2 2 2 0 2 2 2 0 0 1 0 0 0 0 2

klas kl zk zá zk zk,zá zk,zá zk,zá kl kl kl zk kl zk kl zá

roč sem 2 Z 2 Z 2 Z 2 Z 2 Z 2 Z 2 Z 2 Z 2 Z 2 L 2 L 2 L 2 L 2 L 2 L

kred 2 6 2 3 4 4 4 2 2 2 3 2 2 2 0

garant předmětu PhDr. Gabriela Clemensová RNDr. Lenka Fišerová, Ph.D. doc. Ing. Miloslav Pekař, CSc. PhDr. Miroslav Hrstka, Ph.D. doc. Ing. Martin Weiter, Ph.D. prof. Ing. Oldřich Zmeškal, CSc. doc. RNDr. Jiří Tomáš, Dr. Ing. Renata Herrmannová Mgr. Alena Sýkorová prof. RNDr. Milada Vávrová, CSc. doc. RNDr. Jaroslav Petrůj, CSc. Mgr. Radek Přikryl, Ph.D. doc. PhDr. Eduard Radvan, CSc. PhDr. Helena Pavlíčková PhDr. Gabriela Clemensová

studijní poradce: Ing. Zdeňka Stará, Ph.D. 2. ročník pov P PV Celkový součet

86

3. ročník jaz cs en cs

Součet z př 15 12 21 48

Součet z cv 33 10 13 56

Součet z kred 52 31 40 123

pov P PV Celkový součet

jaz cs en cs

Součet z př 5 4 28 37

Součet z cv 22 4 21 47

Součet z kred 31 10 79 120

3. ročník – Spotřební chemie zkratka BAA_CHI1 BCA_CHI1 BCA_CHI1_P BCT_CHL3 BCV_AOD2 BAA_CHI2 BCA_CHI2 BCA_CHI2_P BCO_BAP BCO_KOK BCO_KOK_P BCO_MIB BCO_ODP_S BCO_PUM BCO_PUM_P BCO_TET BCO_TET_P BCT_BIO BCT_EMT BCT_FYZ2 BCT_MAT2 BCA_MCH BCO_BCH BCO_FOP BCO_FOP_P BCO_KCH BCO_TAS BCO_TAS_P BCO_TBP BCA_ISO BCV_DCJ2

předmět Chemical Engineering I Chemické inženýrství I Praktikum z chemického inženýrství I Chemická legislativa III Angličtina - odborná II Chemical Engineering II Chemické inženýrství II Praktikum z chemického inženýrství II Bakalářská práce Koloristika a kolorimetrika Praktikum z koloristiky a kolorimetriky Mikrobiologie Odborná praxe - SCH Povrchové úpravy materiálů Praktikum z povrchových úprav materiálů Technologie tisku Praktikum z technologie tisku Biologie Elektrotechnika a měřící technika Fyzika II Matematika II Makromolekulární chemie Bytová chemie Fotografické procesy Praktikum z fotografických procesů Kosmetická chemie Technické textilie a sorbenty Praktikum z textilií a sorbentů Technologie biopolymerů Systémy jakosti a ISO normy Další cizí jazyk II

pov P P P P P P P P P PV PV PV PV PV PV PV PV PV PV PV PV PV PV PV PV PV PV PV PV PV V

jaz en cs cs cs cs en cs cs cs cs cs cs cs cs cs cs cs cs cs cs cs cs cs cs cs cs cs cs cs cs cs

př 2 2 0 1 0 2 2 0 0 2 0 2 0 2 0 2 0 2 2 2 2 2 1 2 0 2 2 0 2 1 0

cv 2 2 2 0 2 2 2 2 12 0 3 0 2 0 2 0 2 0 2 2 2 0 0 0 3 0 0 2 0 1 2

klas zk,zá zk,zá kl zá zk zk,zá zk,zá kl zá zk zá zk zá zk zá zk zá zk zk,zá zk,zá zk,zá zk kl zk kl zk zk zá zk kl zá

roč sem kred garant předmětu 3 Z 5 doc. Ing. Jaromír Havlica, DrSc. 3 Z 5 doc. Ing. Elena Graczová, Ph.D. 3 Z 2 doc. Ing. Tomáš Svěrák, CSc. 3 Z 1 prof. RNDr. Jiří Příhoda, CSc. 3 Z 4 RNDr. Lenka Fišerová, Ph.D. 3 L 5 doc. Ing. Jaromír Havlica, DrSc. 3 L 5 doc. Ing. Elena Graczová, Ph.D. 3 L 2 doc. Ing. Tomáš Svěrák, CSc. 3 L 12 prof. Ing. Oldřich Zmeškal, CSc. 3 Z 5 doc. Ing. Václav Prchal, CSc. 3 Z 4 Mgr. Naděžda Fasurová, Ph.D. 3 Z 3 doc. Ing. Jiřina Omelková, CSc. 3 Z 2 doc. Ing. Miloslav Pekař, CSc. 3 Z 5 Ing. Jaromír Tulka, CSc. 3 Z 3 Ing. Jaromír Tulka, CSc. 3 Z 5 doc. Ing. Ján Panák, CSc. 3 Z 3 doc. Ing. Michal Veselý, CSc. 3 Z 3 PhDr. Miroslav Hrstka, Ph.D. 3 Z 4 doc. Ing. Martin Weiter, Ph.D. 3 Z 4 prof. Ing. Oldřich Zmeškal, CSc. 3 Z 4 doc. RNDr. Jiří Tomáš, Dr. 3 L 3 doc. RNDr. Jaroslav Petrůj, CSc. 3 L 2 Ing. Jana Zemanová, Ph.D. 3 L 5 doc. Ing. Michal Veselý, CSc. 3 L 4 doc. Ing. Michal Veselý, CSc. 3 L 5 Ing. Jana Zemanová, Ph.D. 3 L 5 doc. Ing. Miloslav Pekař, CSc. 3 L 3 doc. Ing. Miloslav Pekař, CSc. 3 L 5 doc. Ing. Miloslav Pekař, CSc. 3 L 2 prof. RNDr. Milada Vávrová, CSc. 3 Z 0 RNDr. Lenka Fišerová, Ph.D.

studijní poradce: Ing. Zdeňka Stará, Ph.D.

87

2. ročník – Chemie, technologie a vlastnosti materiálů (povinné předměty) zkratka BAA_ANC1 BAA_FCH1 BAT_OCH2 BCA_ANC1 BCA_ANC1_P BCA_FCH1 BCA_FCH1_P BCT_CHL2 BCT_OCH_P BCT_OCH2 BAA_ANC2 BAA_BCH1 BAA_FCH2 BCA_ANC2 BCA_ANC2_P BCA_BCH1 BCA_FCH2 BCA_FCH2_P BCA_MCH BCO_MCH_P BCV_AOD1

předmět Analytical Chemistry I Physical Chemistry I Organic Chemistry II Analytická chemie I Praktikum z analytické chemie I Fyzikální chemie I Praktikum z fyzikální chemie I Chemická legislativa II Praktikum z organické chemie Organická chemie II Analytical Chemistry II Biochemistry I Physical Chemistry II Analytická chemie II Praktikum z analytické chemie II Biochemie I Fyzikální chemie II Praktikum z fyzikální chemie II Makromolekulární chemie Praktikum z makromolekulární chemie Angličtina - odborná I

studijní poradce: Ing. Martin Zmrzlý, Ph.D.

88

pov P P P P P P P P P P P P P P P P P P P P P

jaz en en en cs cs cs cs cs cs cs en en en cs cs cs cs cs cs cs cs

př 2 2 2 2 0 2 0 1 0 2 2 2 2 2 0 2 2 0 2 0 0

cv 2 2 2 2 4 2 3 0 6 2 2 0 2 2 5 0 2 3 0 4 2

klas zk,zá zk,zá zk,zá zk,zá kl zk,zá kl zá kl zk,zá zk,zá zk zk,zá zk,zá kl zk zk,zá kl zk zá zá

roč sem 2 Z 2 Z 2 Z 2 Z 2 Z 2 Z 2 Z 2 Z 2 Z 2 Z 2 L 2 L 2 L 2 L 2 L 2 L 2 L 2 L 2 L 2 L 2 L

kred 5 6 6 5 3 6 3 0 4 6 6 4 4 6 5 4 4 3 3 3 0

garant předmětu prof. RNDr. Lumír Sommer, DrSc. doc. Ing. Miloslav Pekař, CSc. prof. RNDr. Zdeněk Friedl, CSc. doc. Ing. Josef Čáslavský, CSc. doc. Ing. Josef Čáslavský, CSc. doc. Ing. Miloslav Pekař, CSc. doc. Ing. Martina Klučáková, Ph.D. prof. RNDr. Jiří Příhoda, CSc. Ing. Karel Bednařík, Ph.D. prof. RNDr. Zdeněk Friedl, CSc. prof. RNDr. Lumír Sommer, DrSc. doc. RNDr. Ivana Márová, CSc. prof. Ing. Ladislav Omelka, DrSc. prof. RNDr. Hana Dočekalová, CSc. doc. Ing. Josef Čáslavský, CSc. doc. RNDr. Ivana Márová, CSc. prof. Ing. Ladislav Omelka, DrSc. doc. Ing. Martina Klučáková, Ph.D. doc. RNDr. Jaroslav Petrůj, CSc. Mgr. František Kučera, Ph.D. PhDr. Gabriela Clemensová

2. ročník – Chemie, technologie a vlastnosti materiálů (povinně volitelné předměty) zkratka BCV_AOB2 BCV_AOD2 BCO_ODP_M BCT_BIO BCT_EMT BCT_FYZ2 BCT_MAT2 BCV_ERP BCV_ZPO BCA_ISO BCA_TEK BCV_FZE BCV_PSP BCV_DCJ1

předmět Angličtina - obecná II Angličtina - odborná II Odborná praxe - CHM Biologie Elektrotechnika a měřící technika Fyzika II Matematika II Ekonomika a řízení podniku Základy průmyslového a obchodního práva Systémy jakosti a ISO normy Technické kreslení Filosofie a základy etiky Psychologie a sociologie práce Další cizí jazyk I

pov PV PV PV PV PV PV PV PV PV PV PV PV PV V

jaz cs cs cs cs cs cs cs cs cs cs cs cs cs cs

př 0 0 0 2 2 2 2 2 2 1 2 2 2 0

cv 2 2 2 0 2 2 2 0 0 1 0 0 0 2

klas kl zk zá zk zk,zá zk,zá zk,zá kl kl kl kl zk kl zá

roč sem 2 Z 2 Z 2 Z 2 Z 2 Z 2 Z 2 Z 2 Z 2 Z 2 L 2 L 2 L 2 L 2 L

kred 2 6 2 3 4 4 4 2 2 2 2 2 2 0

garant předmětu PhDr. Gabriela Clemensová RNDr. Lenka Fišerová, Ph.D. Ing. Martin Zmrzlý, Ph.D. PhDr. Miroslav Hrstka, Ph.D. doc. Ing. Martin Weiter, Ph.D. prof. Ing. Oldřich Zmeškal, CSc. doc. RNDr. Jiří Tomáš, Dr. Ing. Renata Herrmannová Mgr. Alena Sýkorová prof. RNDr. Milada Vávrová, CSc. Mgr. Radek Přikryl, Ph.D. doc. PhDr. Eduard Radvan, CSc. PhDr. Helena Pavlíčková PhDr. Gabriela Clemensová

studijní poradce: Ing. Martin Zmrzlý, Ph.D. 2. ročník pov P PV Celkový součet

3. ročník jaz cs en cs

Součet z př 15 12 19 46

Součet z cv 37 10 13 60

Součet z kred 55 31 37 123

pov P PV Celkový součet

jaz cs en cs en

Součet z př 13 4 21 2 40

Součet z cv 25 4 9 0 38

Součet z kred 46 10 45 4 105

89

3. ročník – Chemie, technologie a vlastnosti materiálů zkratka BAA_CHI1 BCA_CHI1 BCA_CHI1_P BCO_VYP BCT_CHL3 BCV_AOD2 BAA_CHI2 BCA_CHI2 BCA_CHI2_P BCO_BAP BCO_SMA BCO_SVM BCO_TCV BCO_ZPM BCT_BIO BCT_EMT BCT_FYZ2 BCT_MAT2 BAO_KOM BCO_KOM BCO_ODP_M BCO_POM BCO_SKP BCA_ISO BCO_CHP BCO_KOV BCO_TPV BCV_DCJ2

předmět Chemical Engineering I Chemické inženýrství I Praktikum z chemického inženýrství I Výrobní technologie polymerů, kompozitů a silikátů Chemická legislativa III Angličtina - odborná II Chemical Engineering II Chemické inženýrství II Praktikum z chemického inženýrství II Bakalářská práce Struktura materiálů Struktura a vlastnosti makromolekul Technologie chemických výrob Zpracování práškovitých materiálů Biologie Elektrotechnika a měřící technika Fyzika II Matematika II Composite Materials Kompozitní materiály Odborná praxe - CHM Polymerní materiály Sklo, keramika, pojiva Systémy jakosti a ISO normy Chemie a technologie polymerních materiálů Kovové materiály Tenké polymerní vrstvy a povrchy polymerů Další cizí jazyk II

studijní poradce: Ing. Martin Zmrzlý, Ph.D.

90

pov jaz př P en 2 P cs 2 P cs 0 P cs 0 P cs 1 P cs 0 P en 2 P cs 2 P cs 0 P cs 0 P cs 2 P cs 2 P cs 2 P cs 2 PV cs 2 PV cs 2 PV cs 2 PV cs 2 PV en 2 PV cs 2 PV cs 0 PV cs 2 PV cs 2 PV cs 1 PV cs 2 PV cs 2 PV cs 2 V cs 0

cv 2 2 2 3 0 2 2 2 2 12 0 0 0 0 0 2 2 2 0 0 2 0 0 1 0 0 0 2

klas roč sem kred garant předmětu zk,zá 3 Z 5 doc. Ing. Jaromír Havlica, DrSc. zk,zá 3 Z 5 doc. Ing. Elena Graczová, Ph.D. kl 3 Z 2 doc. Ing. Tomáš Svěrák, CSc. zá 3 Z 3 Mgr. František Kučera, Ph.D. zá 3 Z 1 prof. RNDr. Jiří Příhoda, CSc. zk 3 Z 4 RNDr. Lenka Fišerová, Ph.D. zk,zá 3 L 5 doc. Ing. Jaromír Havlica, DrSc. zk,zá 3 L 5 doc. Ing. Elena Graczová, Ph.D. kl 3 L 2 doc. Ing. Tomáš Svěrák, CSc. zá 3 L 12 prof. Ing. Oldřich Zmeškal, CSc. zk 3 L 2 RNDr. Lukáš Richtera, Ph.D. zk 3 L 4 prof. RNDr. Josef Jančář, CSc. zk 3 L 3 doc. Ing. Juraj Kizlink, CSc. zk 3 L 3 doc. Ing. Tomáš Svěrák, CSc. zk 3 Z 3 PhDr. Miroslav Hrstka, Ph.D. zk,zá 3 Z 4 doc. Ing. Martin Weiter, Ph.D. zk,zá 3 Z 4 prof. Ing. Oldřich Zmeškal, CSc. zk,zá 3 Z 4 doc. RNDr. Jiří Tomáš, Dr. zk 3 Z 4 prof. RNDr. Josef Jančář, CSc. zk 3 Z 4 prof. RNDr. Josef Jančář, CSc. zá 3 Z 2 Ing. Martin Zmrzlý, Ph.D. zk 3 Z 5 Mgr. František Kučera, Ph.D. zk 3 Z 5 doc. Dr. Ing. Martin Palou kl 3 L 2 prof. RNDr. Milada Vávrová, CSc. zk 3 L 4 Mgr. František Kučera, Ph.D. zk 3 L 4 Ing. Martin Zmrzlý, Ph.D. zk 3 L 4 prof. RNDr. Vladimír Čech, Ph.D. zá 3 Z 0 RNDr. Lenka Fišerová, Ph.D.

2. ročník – Chemie a technologie ochrany životního prostředí (povinné předměty) zkratka BAA_ANC1 BAA_FCH1 BAT_OCH2 BCA_ANC1 BCA_ANC1_P BCA_FCH1 BCA_FCH1_P BCT_CHL2 BCT_OCH_P BCT_OCH2 BAA_ANC2 BAA_BCH1 BAA_FCH2 BCA_ANC2 BCA_ANC2_P BCA_BCH1 BCA_FCH2 BCA_FCH2_P BCO_TCV BCV_AOD1

předmět Analytical Chemistry I Physical Chemistry I Organic Chemistry II Analytická chemie I Praktikum z analytické chemie I Fyzikální chemie I Praktikum z fyzikální chemie I Chemická legislativa II Praktikum z organické chemie Organická chemie II Analytical Chemistry II Biochemistry I Physical Chemistry II Analytická chemie II Praktikum z analytické chemie II Biochemie I Fyzikální chemie II Praktikum z fyzikální chemie II Technologie chemických výrob Angličtina - odborná I

pov P P P P P P P P P P P P P P P P P P P P

jaz en en en cs cs cs cs cs cs cs en en en cs cs cs cs cs cs cs

př 2 2 2 2 0 2 0 1 0 2 2 2 2 2 0 2 2 0 2 0

cv 2 2 2 2 4 2 3 0 6 2 2 0 2 2 5 0 2 3 0 2

klas zk,zá zk,zá zk,zá zk,zá kl zk,zá kl zá kl zk,zá zk,zá zk zk,zá zk,zá kl zk zk,zá kl zk zá

roč 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2

sem kred garant předmětu Z 5 prof. RNDr. Lumír Sommer, DrSc. Z 6 doc. Ing. Miloslav Pekař, CSc. Z 6 prof. RNDr. Zdeněk Friedl, CSc. Z 5 doc. Ing. Josef Čáslavský, CSc. Z 3 doc. Ing. Josef Čáslavský, CSc. Z 6 doc. Ing. Miloslav Pekař, CSc. Z 3 doc. Ing. Martina Klučáková, Ph.D. Z 0 prof. RNDr. Jiří Příhoda, CSc. Z 4 Ing. Karel Bednařík, Ph.D. Z 6 prof. RNDr. Zdeněk Friedl, CSc. L 6 prof. RNDr. Lumír Sommer, DrSc. L 4 doc. RNDr. Ivana Márová, CSc. L 4 prof. Ing. Ladislav Omelka, DrSc. L 6 prof. RNDr. Hana Dočekalová, CSc. L 5 doc. Ing. Josef Čáslavský, CSc. L 4 doc. RNDr. Ivana Márová, CSc. L 4 prof. Ing. Ladislav Omelka, DrSc. L 3 doc. Ing. Martina Klučáková, Ph.D. L 3 doc. Ing. Juraj Kizlink, CSc. L 0 PhDr. Gabriela Clemensová

studijní poradce: prof. RNDr. Milada Vávrová, CSc.

91

2. ročník – Chemie a technologie ochrany životního prostředí (povinně volitelné předměty) zkratka BCV_AOB2 BCV_AOD2 BCO_ODP_Z BCT_BIO BCT_EMT BCT_FYZ2 BCT_MAT2 BCV_ERP BCV_ZPO BCA_ISO BCA_MCH BCA_TEK BCO_MCH_P BCV_FZE BCV_PSP BCV_DCJ1

předmět Angličtina - obecná II Angličtina - odborná II Odborná praxe - CHTOZP Biologie Elektrotechnika a měřící technika Fyzika II Matematika II Ekonomika a řízení podniku Základy průmyslového a obchodního práva Systémy jakosti a ISO normy Makromolekulární chemie Technické kreslení Praktikum z makromolekulární chemie Filosofie a základy etiky Psychologie a sociologie práce Další cizí jazyk I

pov PV PV PV PV PV PV PV PV PV PV PV PV PV PV PV V

jaz cs cs cs cs cs cs cs cs cs cs cs cs cs cs cs cs

př 0 0 0 2 2 2 2 2 2 1 2 2 0 2 2 0

cv 2 2 2 0 2 2 2 0 0 1 0 0 4 0 0 2

klas kl zk zá zk zk,zá zk,zá zk,zá kl kl kl zk kl zá zk kl zá

roč sem 2 Z 2 Z 2 Z 2 Z 2 Z 2 Z 2 Z 2 Z 2 Z 2 L 2 L 2 L 2 L 2 L 2 L 2 L

kred 2 6 2 3 4 4 4 2 2 2 3 2 3 2 2 0

garant předmětu PhDr. Gabriela Clemensová RNDr. Lenka Fišerová, Ph.D. doc. Ing. Josef Čáslavský, CSc. PhDr. Miroslav Hrstka, Ph.D. doc. Ing. Martin Weiter, Ph.D. prof. Ing. Oldřich Zmeškal, CSc. doc. RNDr. Jiří Tomáš, Dr. Ing. Renata Herrmannová Mgr. Alena Sýkorová prof. RNDr. Milada Vávrová, CSc. doc. RNDr. Jaroslav Petrůj, CSc. Mgr. Radek Přikryl, Ph.D. Mgr. František Kučera, Ph.D. doc. PhDr. Eduard Radvan, CSc. PhDr. Helena Pavlíčková PhDr. Gabriela Clemensová

studijní poradce: prof. RNDr. Milada Vávrová, CSc. 3. ročník

2. ročník pov P PV Celkový součet

92

jaz cs en cs

Součet z př 15 12 21 48

Součet z cv 33 10 17 60

Součet z kred 52 31 43 126

pov P PV Celkový součet

jaz cs en cs

Součet z př 11 4 23 38

Součet z cv 22 4 18 44

Součet z kred 42 10 49 101

3. ročník – Chemie a technologie ochrany životního prostředí zkratka BAA_CHI1 BCA_CHI1 BCA_CHI1_P BCO_AMP BCT_CHL3 BCV_AOD2 BAA_CHI2 BCA_CHI2 BCA_CHI2_P BCO_BAP BCO_CZP1 BCO_HCH BCO_AVO BCO_AVO_P BCO_JCH BCO_ODP_Z BCO_ZVE BCT_BIO BCT_EMT BCT_FYZ2 BCT_MAT2 BCA_MCH BCO_HYB BCO_HYB_P BCO_CHB1 BCO_CHO BCO_MCH_P BCA_ISO BCV_DCJ2

předmět Chemical Engineering I Chemické inženýrství I Praktikum z chemického inženýrství I Analytické metody technické praxe Chemická legislativa III Angličtina - odborná II Chemical Engineering II Chemické inženýrství II Praktikum z chemického inženýrství II Bakalářská práce Chemie životního prostředí I Hydrochemie Analýza vody Praktikum z analýzy vody Jaderná chemie Odborná praxe - CHTOZP Základy environmentálního vzorkování Biologie Elektrotechnika a měřící technika Fyzika II Matematika II Makromolekulární chemie Hydrobiologie Praktikum z hydrobiologie Analýza rizik a chemická bezpečnost I Chemie ovzduší I Praktikum z makromolekulární chemie Systémy jakosti a ISO normy Další cizí jazyk II

pov P P P P P P P P P P P P PV PV PV PV PV PV PV PV PV PV PV PV PV PV PV PV V

jaz en cs cs cs cs cs en cs cs cs cs cs cs cs cs cs cs cs cs cs cs cs cs cs cs cs cs cs cs

př 2 2 0 2 1 0 2 2 0 0 2 2 2 0 2 0 2 2 2 2 2 2 2 0 2 2 0 1 0

cv 2 2 2 0 0 2 2 2 2 12 0 0 0 3 0 2 0 0 2 2 2 0 0 2 0 0 4 1 2

klas zk,zá zk,zá kl zk zá zk zk,zá zk,zá kl zá zk zk kl kl kl zá kl zk zk,zá zk,zá zk,zá zk zk kl zá zk zá kl zá

roč sem 3 Z 3 Z 3 Z 3 Z 3 Z 3 Z 3 L 3 L 3 L 3 L 3 L 3 L 3 Z 3 Z 3 Z 3 Z 3 Z 3 Z 3 Z 3 Z 3 Z 3 L 3 L 3 L 3 L 3 L 3 L 3 L 3 Z

kred 5 5 2 3 1 4 5 5 2 12 5 3 2 4 4 2 2 3 4 4 4 3 4 3 2 3 3 2 0

garant předmětu doc. Ing. Jaromír Havlica, DrSc. doc. Ing. Elena Graczová, Ph.D. doc. Ing. Tomáš Svěrák, CSc. doc. Ing. Josef Čáslavský, CSc. prof. RNDr. Jiří Příhoda, CSc. RNDr. Lenka Fišerová, Ph.D. doc. Ing. Jaromír Havlica, DrSc. doc. Ing. Elena Graczová, Ph.D. doc. Ing. Tomáš Svěrák, CSc. prof. Ing. Oldřich Zmeškal, CSc. prof. RNDr. Milada Vávrová, CSc. doc. Ing. Petr Dolejš, CSc. doc. Ing. Josef Čáslavský, CSc. doc. Ing. Josef Čáslavský, CSc. prof. RNDr. Jiří Hála, CSc. doc. Ing. Josef Čáslavský, CSc. prof. RNDr. Milada Vávrová, CSc. PhDr. Miroslav Hrstka, Ph.D. doc. Ing. Martin Weiter, Ph.D. prof. Ing. Oldřich Zmeškal, CSc. doc. RNDr. Jiří Tomáš, Dr. doc. RNDr. Jaroslav Petrůj, CSc. doc. Ing. Petr Dolejš, CSc. MVDr. Helena Zlámalová Gargošová, Ph.D. Ing. Otakar Jiří Mika, CSc. Ing. Josef Kotlík, CSc. Mgr. František Kučera, Ph.D. prof. RNDr. Milada Vávrová, CSc. RNDr. Lenka Fišerová, Ph.D.

studijní poradce: prof. RNDr. Milada Vávrová, CSc.

93

2. ročník – Potravinářská chemie (povinné předměty) zkratka BAA_ANC1 BAA_FCH1 BAT_OCH2 BCA_ANC1 BCA_ANC1_P BCA_FCH1 BCA_FCH1_P BCO_MIB BCT_BIO BCT_CHL2 BCT_OCH_P BCT_OCH2 BAA_ANC2 BAA_BCH1 BAA_FCH2 BCA_ANC2 BCA_ANC2_P BCA_BCH1 BCA_FCH2 BCA_FCH2_P BCV_AOD1

předmět Analytical Chemistry I Physical Chemistry I Organic Chemistry II Analytická chemie I Praktikum z analytické chemie I Fyzikální chemie I Praktikum z fyzikální chemie I Mikrobiologie Biologie Chemická legislativa II Praktikum z organické chemie Organická chemie II Analytical Chemistry II Biochemistry I Physical Chemistry II Analytická chemie II Praktikum z analytické chemie II Biochemie I Fyzikální chemie II Praktikum z fyzikální chemie II Angličtina - odborná I

studijní poradce: PhDr. Miroslav Hrstka, Ph.D.

94

pov P P P P P P P P P P P P P P P P P P P P P

jaz en en en cs cs cs cs cs cs cs cs cs en en en cs cs cs cs cs cs

př 2 2 2 2 0 2 0 2 2 1 0 2 2 2 2 2 0 2 2 0 0

cv 2 2 2 2 4 2 3 0 0 0 6 2 2 0 2 2 5 0 2 3 2

klas zk,zá zk,zá zk,zá zk,zá kl zk,zá kl zk zk zá kl zk,zá zk,zá zk zk,zá zk,zá kl zk zk,zá kl zá

roč sem 2 Z 2 Z 2 Z 2 Z 2 Z 2 Z 2 Z 2 Z 2 Z 2 Z 2 Z 2 Z 2 L 2 L 2 L 2 L 2 L 2 L 2 L 2 L 2 L

kred 5 6 6 5 3 6 3 3 3 0 4 6 6 4 4 6 5 4 4 3 0

garant předmětu prof. RNDr. Lumír Sommer, DrSc. doc. Ing. Miloslav Pekař, CSc. prof. RNDr. Zdeněk Friedl, CSc. doc. Ing. Josef Čáslavský, CSc. doc. Ing. Josef Čáslavský, CSc. doc. Ing. Miloslav Pekař, CSc. doc. Ing. Martina Klučáková, Ph.D. doc. Ing. Jiřina Omelková, CSc. PhDr. Miroslav Hrstka, Ph.D. prof. RNDr. Jiří Příhoda, CSc. Ing. Karel Bednařík, Ph.D. prof. RNDr. Zdeněk Friedl, CSc. prof. RNDr. Lumír Sommer, DrSc. doc. RNDr. Ivana Márová, CSc. prof. Ing. Ladislav Omelka, DrSc. prof. RNDr. Hana Dočekalová, CSc. doc. Ing. Josef Čáslavský, CSc. doc. RNDr. Ivana Márová, CSc. prof. Ing. Ladislav Omelka, DrSc. doc. Ing. Martina Klučáková, Ph.D. PhDr. Gabriela Clemensová

2. ročník – Potravinářská chemie (povinně volitelné předměty) zkratka BCV_AOB2 BCV_AOD2 BCO_ODP_P BCT_EMT BCT_FYZ2 BCT_MAT2 BCV_ERP BCV_ZPO BCA_ISO BCA_TEK BCV_FZE BCV_PSP BCV_DCJ1

předmět Angličtina - obecná II Angličtina - odborná II Odborná praxe - PCH Elektrotechnika a měřící technika Fyzika II Matematika II Ekonomika a řízení podniku Základy průmyslového a obchodního práva Systémy jakosti a ISO normy Technické kreslení Filosofie a základy etiky Psychologie a sociologie práce Další cizí jazyk I

pov PV PV PV PV PV PV PV PV PV PV PV PV V

jaz cs cs cs cs cs cs cs cs cs cs cs cs cs

př 0 0 0 2 2 2 2 2 1 2 2 2 0

cv 2 2 2 2 2 2 0 0 1 0 0 0 2

klas kl zk zá zk,zá zk,zá zk,zá kl kl kl kl zk kl zá

roč sem 2 Z 2 Z 2 Z 2 Z 2 Z 2 Z 2 Z 2 Z 2 L 2 L 2 L 2 L 2 L

kred 2 6 2 4 4 4 2 2 2 2 2 2 0

garant předmětu PhDr. Gabriela Clemensová RNDr. Lenka Fišerová, Ph.D. doc. Ing. Jiřina Omelková, CSc. doc. Ing. Martin Weiter, Ph.D. prof. Ing. Oldřich Zmeškal, CSc. doc. RNDr. Jiří Tomáš, Dr. Ing. Renata Herrmannová Mgr. Alena Sýkorová prof. RNDr. Milada Vávrová, CSc. Mgr. Radek Přikryl, Ph.D. doc. PhDr. Eduard Radvan, CSc. PhDr. Helena Pavlíčková PhDr. Gabriela Clemensová

studijní poradce: PhDr. Miroslav Hrstka, Ph.D. 3. ročník

2. ročník pov P PV Celkový součet

jaz cs en cs

Součet z př 17 12 17 46

Součet z cv 33 10 13 56

Součet z kred 55 31 34 120

pov P PV Celkový součet

jaz cs en cs

Součet z př 13 6 19 38

Součet z cv 34 4 13 51

Součet z kred 53 14 42 109

95

3. ročník – Potravinářská chemie zkratka BAA_CHI1 BCA_CHI1 BCA_CHI1_P BCO_BCH_P BCO_CHP1 BCO_ZPT BCT_CHL3 BCV_AOD2 BAA_CHI2 BAO_ACP1 BCA_CHI2 BCA_CHI2_P BCO_ACP_P BCO_ACP1 BCO_BAP BCO_MIB_P BCO_PUP BCO_BIO1 BCO_HZP BCO_MOG1 BCO_ODP_P BCT_EMT BCT_FYZ2 BCT_MAT2 BCO_BCH BCO_BIT1 BCO_KCH BCO_ZAV BCA_ISO BCV_DCJ2

předmět Chemical Engineering I Chemické inženýrství I Praktikum z chemického inženýrství I Praktikum z biochemie Chemie potravin I Základy potravinářských technologií Chemická legislativa III Angličtina - odborná II Chemical Engineering II Food Analysis I Chemické inženýrství II Praktikum z chemického inženýrství II Praktikum z analytické chemie potravin Analytická chemie potravin I Bakalářská práce Praktikum z mikrobiologie Principy uchovávání potravin Bioinženýrství I Zásady hygienického zpracování potravin Molekulární genetika I Odborná praxe - PCH Elektrotechnika a měřící technika Fyzika II Matematika II Bytová chemie Biotechnologie I Kosmetická chemie Základy výživy Systémy jakosti a ISO normy Další cizí jazyk II

studijní poradce: PhDr. Miroslav Hrstka, Ph.D.

96

pov P P P P P P P P P P P P P P P P P PV PV PV PV PV PV PV PV PV PV PV PV V

jaz en cs cs cs cs cs cs cs en en cs cs cs cs cs cs cs cs cs cs cs cs cs cs cs cs cs cs cs cs

př 2 2 0 0 2 2 1 0 2 2 2 0 0 2 0 0 2 2 1 2 0 2 2 2 1 2 2 2 1 0

cv 2 2 2 4 0 0 0 2 2 0 2 2 5 0 12 3 0 2 0 0 2 2 2 2 0 2 0 0 1 2

klas zk,zá zk,zá kl zá zk zk zá zk zk,zá zk zk,zá kl kl zk zá zá zk zk,zá zk zk zá zk,zá zk,zá zk,zá kl zk,zá zk zk kl zá

roč sem kred garant předmětu 3 Z 5 doc. Ing. Jaromír Havlica, DrSc. 3 Z 5 doc. Ing. Elena Graczová, Ph.D. 3 Z 2 doc. Ing. Tomáš Svěrák, CSc. 3 Z 2 doc. RNDr. Ivana Márová, CSc. 3 Z 3 RNDr. Milena Vespalcová, Ph.D. 3 Z 4 prof. Ing. Peter Šimko, DrSc. 3 Z 1 prof. RNDr. Jiří Příhoda, CSc. 3 Z 4 RNDr. Lenka Fišerová, Ph.D. 3 L 5 doc. Ing. Jaromír Havlica, DrSc. 3 L 4 PhDr. Miroslav Hrstka, Ph.D. 3 L 5 doc. Ing. Elena Graczová, Ph.D. 3 L 2 doc. Ing. Tomáš Svěrák, CSc. 3 L 3 PhDr. Miroslav Hrstka, Ph.D. 3 L 4 PhDr. Miroslav Hrstka, Ph.D. 3 L 12 prof. Ing. Oldřich Zmeškal, CSc. 3 L 2 Ing. Eva Vítová, Ph.D. 3 L 4 prof. Ing. Peter Šimko, DrSc. 3 Z 4 Ing. Libor Babák, Ph.D. 3 Z 2 Ing. Eva Vítová, Ph.D. 3 Z 3 prof. RNDr. Jiří Doškař, CSc. 3 Z 2 doc. Ing. Jiřina Omelková, CSc. 3 Z 4 doc. Ing. Martin Weiter, Ph.D. 3 Z 4 prof. Ing. Oldřich Zmeškal, CSc. 3 Z 4 doc. RNDr. Jiří Tomáš, Dr. 3 L 2 Ing. Jana Zemanová, Ph.D. 3 L 6 doc. Ing. Michal Rosenberg, Ph.D. 3 L 5 Ing. Jana Zemanová, Ph.D. 3 L 4 Mgr. Dana Vránová, Ph.D. 3 L 2 prof. RNDr. Milada Vávrová, CSc. 3 Z 0 RNDr. Lenka Fišerová, Ph.D.

2. ročník – Biotechnologie zkratka BAA_ANC1 BAA_FCH1 BAT_OCH2 BCA_ANC1 BCA_ANC1_P BCA_FCH1 BCA_FCH1_P BCO_MIB BCT_BIO BCT_CHL2 BCT_OCH_P BCT_OCH2 BAA_ANC2 BAA_BCH1 BAA_FCH2 BCA_ANC2 BCA_ANC2_P BCA_BCH1 BCA_FCH2 BCA_FCH2_P BCV_AOD1

předmět Analytical Chemistry I Physical Chemistry I Organic Chemistry II Analytická chemie I Praktikum z analytické chemie I Fyzikální chemie I Praktikum z fyzikální chemie I Mikrobiologie Biologie Chemická legislativa II Praktikum z organické chemie Organická chemie II Analytical Chemistry II Biochemistry I Physical Chemistry II Analytická chemie II Praktikum z analytické chemie II Biochemie I Fyzikální chemie II Praktikum z fyzikální chemie II Angličtina - odborná I

pov P P P P P P P P P P P P P P P P P P P P P

jaz en en en cs cs cs cs cs cs cs cs cs en en en cs cs cs cs cs cs

př 2 2 2 2 0 2 0 2 2 1 0 2 2 2 2 2 0 2 2 0 0

cv 2 2 2 2 4 2 3 0 0 0 6 2 2 0 2 2 5 0 2 3 2

klas zk,zá zk,zá zk,zá zk,zá kl zk,zá kl zk zk zá kl zk,zá zk,zá zk zk,zá zk,zá kl zk zk,zá kl zá

roč sem 2 Z 2 Z 2 Z 2 Z 2 Z 2 Z 2 Z 2 Z 2 Z 2 Z 2 Z 2 Z 2 L 2 L 2 L 2 L 2 L 2 L 2 L 2 L 2 L

kred 5 6 6 5 3 6 3 3 3 0 4 6 6 4 4 6 5 4 4 3 0

garant předmětu prof. RNDr. Lumír Sommer, DrSc. doc. Ing. Miloslav Pekař, CSc. prof. RNDr. Zdeněk Friedl, CSc. doc. Ing. Josef Čáslavský, CSc. doc. Ing. Josef Čáslavský, CSc. doc. Ing. Miloslav Pekař, CSc. doc. Ing. Martina Klučáková, Ph.D. doc. Ing. Jiřina Omelková, CSc. PhDr. Miroslav Hrstka, Ph.D. prof. RNDr. Jiří Příhoda, CSc. Ing. Karel Bednařík, Ph.D. prof. RNDr. Zdeněk Friedl, CSc. prof. RNDr. Lumír Sommer, DrSc. doc. RNDr. Ivana Márová, CSc. prof. Ing. Ladislav Omelka, DrSc. prof. RNDr. Hana Dočekalová, CSc. doc. Ing. Josef Čáslavský, CSc. doc. RNDr. Ivana Márová, CSc. prof. Ing. Ladislav Omelka, DrSc. doc. Ing. Martina Klučáková, Ph.D. PhDr. Gabriela Clemensová

studijní poradce: PhDr. Miroslav Hrstka, Ph.D.

97

2. ročník – Biotechnologie (povinně volitelné předměty) zkratka BCV_AOB2 BCV_AOD2 BCO_ODP_B BCT_EMT BCT_FYZ2 BCT_MAT2 BCV_ERP BCV_ZPO BCA_ISO BCA_TEK BCV_FZE BCV_PSP BCV_DCJ1

předmět Angličtina - obecná II Angličtina - odborná II Odborná praxe - BT Elektrotechnika a měřící technika Fyzika II Matematika II Ekonomika a řízení podniku Základy průmyslového a obchodního práva Systémy jakosti a ISO normy Technické kreslení Filosofie a základy etiky Psychologie a sociologie práce Další cizí jazyk I

pov PV PV PV PV PV PV PV PV PV PV PV PV V

jaz cs cs cs cs cs cs cs cs cs cs cs cs cs

př 0 0 0 2 2 2 2 2 1 2 2 2 0

cv 2 2 2 2 2 2 0 0 1 0 0 0 2

klas kl zk zá zk,zá zk,zá zk,zá kl kl kl kl zk kl zá

roč sem 2 Z 2 Z 2 Z 2 Z 2 Z 2 Z 2 Z 2 Z 2 L 2 L 2 L 2 L 2 L

kred 2 6 2 4 4 4 2 2 2 2 2 2 0

garant předmětu PhDr. Gabriela Clemensová RNDr. Lenka Fišerová, Ph.D. doc. Ing. Jiřina Omelková, CSc. doc. Ing. Martin Weiter, Ph.D. prof. Ing. Oldřich Zmeškal, CSc. doc. RNDr. Jiří Tomáš, Dr. Ing. Renata Herrmannová Mgr. Alena Sýkorová prof. RNDr. Milada Vávrová, CSc. Mgr. Radek Přikryl, Ph.D. doc. PhDr. Eduard Radvan, CSc. PhDr. Helena Pavlíčková PhDr. Gabriela Clemensová

studijní poradce: PhDr. Miroslav Hrstka, Ph.D. 3. ročník

2. ročník pov P PV Celkový součet

jaz cs en cs

Součet z př 17 12 17 46

Součet z cv 33 10 13 56

Součet z kred 55 31 34 120

pov P PV Celkový součet

98

jaz cs en cs en

Součet z př 13 4 19 2 38

Součet z cv 34 4 14 0 52

Součet z kred 49 10 43 4 106

3. ročník – Biotechnologie zkratka BAA_CHI1 BCA_CHI1 BCA_CHI1_P BCO_BCH_P BCO_BIO1 BCO_MOG1 BCT_CHL3 BCV_AOD2 BAA_CHI2 BCA_CHI2 BCA_CHI2_P BCO_BAP BCO_BIT1 BCO_GET BCO_MIB_P BCT_EMT BCT_FYZ2 BCT_MAT2 BCO_HZP BCO_CHP1 BCO_ODP_B BCO_ZPT BCA_ISO BAO_ACP1 BCO_ACP_P BCO_ACP1 BCO_BCH BCO_KCH BCO_PUP BCO_ZAV BCV_DCJ2

předmět Chemical Engineering I Chemické inženýrství I Praktikum z chemického inženýrství I Praktikum z biochemie Bioinženýrství I Molekulární genetika I Chemická legislativa III Angličtina - odborná II Chemical Engineering II Chemické inženýrství II Praktikum z chemického inženýrství II Bakalářská práce Biotechnologie I Genové technologie Praktikum z mikrobiologie Elektrotechnika a měřící technika Fyzika II Matematika II Zásady hygienického zpracování potravin Chemie potravin I Odborná praxe - BT Základy potravinářských technologií Systémy jakosti a ISO normy Food Analysis I Praktikum z analytické chemie potravin Analytická chemie potravin I Bytová chemie Kosmetická chemie Principy uchovávání potravin Základy výživy Další cizí jazyk II

pov P P P P P P P P P P P P P P P PV PV PV PV PV PV PV PV PV PV PV PV PV PV PV V

jaz en cs cs cs cs cs cs cs en cs cs cs cs cs cs cs cs cs cs cs cs cs cs en cs cs cs cs cs cs cs

př 2 2 0 0 2 2 1 0 2 2 0 0 2 2 0 2 2 2 1 2 0 2 1 2 0 2 1 2 2 2 0

cv 2 2 2 4 2 0 0 2 2 2 2 12 2 1 3 2 2 2 0 0 2 0 1 0 5 0 0 0 0 0 2

klas zk,zá zk,zá kl zá zk,zá zk zá zk zk,zá zk,zá kl zá zk,zá zk,zá zá zk,zá zk,zá zk,zá zk zk zá zk kl zk kl zk kl zk zk zk zá

roč sem kred garant předmětu 3 Z 5 doc. Ing. Jaromír Havlica, DrSc. 3 Z 5 doc. Ing. Elena Graczová, Ph.D. 3 Z 2 doc. Ing. Tomáš Svěrák, CSc. 3 Z 2 doc. RNDr. Ivana Márová, CSc. 3 Z 4 Ing. Libor Babák, Ph.D. 3 Z 3 prof. RNDr. Jiří Doškař, CSc. 3 Z 1 prof. RNDr. Jiří Příhoda, CSc. 3 Z 4 RNDr. Lenka Fišerová, Ph.D. 3 L 5 doc. Ing. Jaromír Havlica, DrSc. 3 L 5 doc. Ing. Elena Graczová, Ph.D. 3 L 2 doc. Ing. Tomáš Svěrák, CSc. 3 L 12 prof. Ing. Oldřich Zmeškal, CSc. 3 L 4 doc. Ing. Michal Rosenberg, Ph.D. 3 L 3 doc. RNDr. Ivana Márová, CSc. 3 L 2 Ing. Eva Vítová, Ph.D. 3 Z 4 doc. Ing. Martin Weiter, Ph.D. 3 Z 4 prof. Ing. Oldřich Zmeškal, CSc. 3 Z 4 doc. RNDr. Jiří Tomáš, Dr. 3 Z 2 Ing. Eva Vítová, Ph.D. 3 Z 3 RNDr. Milena Vespalcová, Ph.D. 3 Z 2 doc. Ing. Jiřina Omelková, CSc. 3 Z 4 prof. Ing. Peter Šimko, DrSc. 3 L 2 prof. RNDr. Milada Vávrová, CSc. 3 L 4 PhDr. Miroslav Hrstka, Ph.D. 3 L 3 PhDr. Miroslav Hrstka, Ph.D. 3 L 4 PhDr. Miroslav Hrstka, Ph.D. 3 L 2 Ing. Jana Zemanová, Ph.D. 3 L 5 Ing. Jana Zemanová, Ph.D. 3 L 4 prof. Ing. Peter Šimko, DrSc. 3 L 4 Mgr. Dana Vránová, Ph.D. 3 Z 0 RNDr. Lenka Fišerová, Ph.D.

studijní poradce: PhDr. Miroslav Hrstka, Ph.D.

99

ÚPLNÝ STUDIJNÍ PLÁN 2009/2010 B: Navazující magisterské studijní programy – prezenční a kombinované studium Studijní plán si student vytváří podle vlastních schopností a možností, při respektování stanovených návazností zkoušek vybraných celofakultních předmětů a podmínek návaznosti zkoušek oborových předmětů stanovených v jednotlivých případech garantem předmětu. Předměty si student zapisuje na začátku akademického roku v termínech vyhlášených děkanem tak, aby byl schopen složit zkoušky v předepsaném pořadí a termínech. Výběr a zápis všech předmětů, které hodlá v daném akademickém roce absolvovat volí tak, aby měl zapsány všechny povinné předměty, které musí v daném roce studia absolvovat, a součet kreditů zapsaných předmětů byl minimálně 60, maximálně je doporučeno 80 ECTS kreditů. Povinné předměty jsou zapsány v daném ročníku studia automaticky, povinně volitelné předměty lze vybrat ze skupiny předmětů v požadovaném počtu, nejsou vázány na ročník studia. Praktikum související s povinně volitelným předmětem nelze zapsat bez odpovídající přednášky. Vybrané povinné a povinně volitelné předměty (P, PV) jsou nabízeny v českém (cs) i anglickém jazyce (en). Student si v každém roce studia musí zvolit alespoň jeden předmět v angličtině. Podmínkou pro zápis předmětů v daném akademickém roce pro studenty prezenční formy studia je získání minimálně 40 ECTS kreditů z předmětů zapsaných v roce předcházejícím, pro studenty kombinované formy studia 35 ECTS kreditů. Předmět, který student v předcházejícím akademickém roce neukončil předepsaným způsobem, si zapisuje znovu v akademickém roce následujícím. Tento opakovaný zápis předmětu je možný pouze jednou. Poznámky k tabulkám úplných studijních plánů: 1. Výuka v angličtině (en) je doplněna teoretickými cvičeními zpravidla v angličtině. Podmínkou pro získání kreditů je úspěšné absolvování zkoušky v angličtině. 2. Studenti si volí povinně volitelné předměty (PV) tak, aby splnili požadovaný počet kreditů 3. Výuka studentů kombinovaného studia v 1. a 2. ročníku všech navazujících magisterských oborů probíhá v pátek (případně v sobotu) v době od 7.00 hod do 19.00 hod v průměrném rozsahu 12 výukových hodin týdně a blokově v prvních dvou týdnech zkouškových období. Přednášky jsou nahrazeny řízenými konzultacemi. Výuka předmětů bude zahájena soustředěním, na kterém budou studenti seznámeni s obsahem látky, s termíny případných konzultací a s podmínkami pro udělení zkoušek a zápočtů. Diplomová práce může být řešena ve spolupráci s mateřským pracovištěm. Vybrané experimenty, konzultace, rešerše a příprava diplomové práce budou realizovány v laboratořích FCH VUT v Brně. 4. Studijní poradci: RNDr. Marie Polcerová, Ph.D. (kombinované studium) prof. RNDr. Milada Vávrová, CSc. (ÚCHTOŽP) PhDr. Miroslav Hrstka, Ph.D. (ÚPCHBT) Ing. Zdeňka Stará, Ph.D. (ÚFSCH) Ing. Martin Zmrzlý, Ph.D. (ÚCHM)

100

1. ročník – Spotřební chemie (povinné předměty) zkratka MAA_FCH3 MCA_FCH3 MCA_ISA MCA_ISA_S MCO_PRP_S MCT_CHL4 MCO_FCM MCO_LAB1_S

předmět Physical Chemistry III Fyzikální chemie III Instrumentální a strukturní analýza Praktikum z instrumentální a strukturní analýzy - SCH Příprava a řízení projektu - SCH Chemická legislativa IV Fyzikální chemie makromolekulárních soustav Laboratoř oboru I - SCH

pov P P P P P P P P

jaz en cs cs cs cs cs cs cs

př 2 2 2 0 0 1 2 0

cv klas roč 0 zk 1 0 zk 1 0 zk 1 3 kl 1 1 zá 1 0 zá 1 0 zk 1 6 kl 1

sem Z Z Z Z Z Z L L

kred 6 6 4 3 3 0 6 6

garant předmětu doc. RNDr. František Krčma, Ph.D. doc. RNDr. František Krčma, Ph.D. prof. RNDr. Hana Dočekalová, CSc. doc. Ing. Martina Klučáková, Ph.D. doc. Ing. Miloslav Pekař, CSc. prof. RNDr. Jiří Příhoda, CSc. doc. Ing. Michal Veselý, CSc. doc. Ing. Miloslav Pekař, CSc.

pov P P P P P P P

jaz en cs cs cs cs cs cs

př 0 2 0 0 1 0 0

cv 1 0 1 6 0 30 1

sem kred garant předmětu Z 2 doc. Ing. Miloslav Pekař, CSc. Z 6 prof. Ing. Ladislav Omelka, DrSc. Z 2 doc. Ing. Miloslav Pekař, CSc. Z 6 doc. Ing. Miloslav Pekař, CSc. Z 1 prof. RNDr. Jiří Příhoda, CSc. L 24 prof. Ing. Oldřich Zmeškal, CSc. L 3 doc. Ing. Miloslav Pekař, CSc.

studijní poradce: Ing. Zdeňka Stará, Ph.D. 2. ročník – Spotřební chemie (povinné předměty) zkratka MAO_DS_S MCO_AKK MCO_DS_S MCO_LAB2_S MCT_CHL5 MCO_DP MCO_PTS

předmět Diploma Seminar - SCH Aplikovaná kinetika a katalýza Diplomový seminář - SCH Laboratoř oboru II - SCH Chemická legislativa V Diplomová práce Pokroky technologií spotřebního průmyslu

klas roč zá 2 zk 2 zá 2 kl 2 zá 2 zá 2 zá 2

studijní poradce: Ing. Zdeňka Stará, Ph.D. 1. ročník pov P PV Celkový součet

2. ročník jaz cs en cs en

Součet z př 7 2 38 4 51

Součet z cv 10 0 11 0 21

Součet z kred 28 6 78 8 120

pov P PV Celkový součet

jaz cs en cs en

Součet z př 3 0 44 2 49

Součet z cv 38 1 15 0 54

Součet z kred 42 2 92 4 140

101

1. ročník – Spotřební chemie (povinně volitelné předměty) zkratka MCT_FYZ3 MCT_VTE MCT_ZAU BCV_ERP BCV_ZPO MCO_SVM MCO_BCH2 MCO_BIP MCO_AKC MCO_FCP MCO_FCP_P MCO_KOS MCO_KOS_P MCO_RSC MCO_CHM MAO_PLA1 MCO_PLA_P MCO_PLA1 MCT_MAT3 MCT_MSA BCV_PSP MAO_MSM MCO_MSM MCO_PAM MCO_PTS MCO_TVR MCO_KOL_P

předmět Fyzika III Vakuová technika Základy automatizace Ekonomika a řízení podniku Základy průmyslového a obchodního práva Struktura a vlastnosti nekovových materiálů Biochemie II Biopolymery Aplikovaná koloidní chemie Fotochemické procesy Praktikum z fotochemických procesů Kosmetologie Praktikum z kosmetologie Reologie ve spotřební chemii Chemometrie Plasma Chemistry I Praktikum z plazmochemie Plazmochemie I Matematika III Metody strukturní analýzy Psychologie a sociologie práce Modern Spectroscopic Methods Moderní spektroskopické metody Pokročilé aplikace molekulárních materiálů Pokroky technologií spotřebního průmyslu Tenké vrstvy Praktikum z koloidů

studijní poradce: Ing. Zdeňka Stará, Ph.D.

102

pov PV PV PV PV PV PV PV PV PV PV PV PV PV PV PV PV PV PV PV PV PV PV PV PV PV PV PV

jaz cs cs cs cs cs cs cs cs cs cs cs cs cs cs cs en cs cs cs cs cs en cs cs cs cs cs

př cv klas roč sem kred garant předmětu 2 1 zk 1 Z 4 prof. Ing. Oldřich Zmeškal, CSc. 2 0 zk 1 Z 4 doc. Ing. Ota Salyk, CSc. 2 2 zk,zá 1 Z 4 doc. Ing. Ivan Švarc, CSc. 2 0 kl 1 Z 2 Ing. Renata Herrmannová 2 0 kl 1 Z 2 Mgr. Alena Sýkorová 2 0 zk 1 Z 4 prof. RNDr. Stanislav Nešpůrek, DrSc. 2 0 zk 1 Z 4 doc. RNDr. Ivana Márová, CSc. 2 0 zk 1 Z 4 Ing. Jiří Kučerík, Ph.D. 2 0 zk 1 Z 4 doc. Ing. Miloslav Pekař, CSc. 2 0 zk 1 Z 4 doc. Ing. Michal Čeppan, CSc. 0 4 kl 1 Z 4 doc. Ing. Michal Veselý, CSc. 2 0 zk 1 L 4 Ing. Jana Zemanová, Ph.D. 0 1 kl 1 L 3 Ing. Jana Zemanová, Ph.D. 2 0 zk 1 L 4 doc. Ing. Martina Klučáková, Ph.D. 2 0 zk 1 L 4 doc. RNDr. Jiří Tomáš, Dr. 2 0 zk 1 L 4 Ing. Zdenka Kozáková, Ph.D. 0 3 kl 1 L 3 doc. RNDr. František Krčma, Ph.D. 2 0 zk 1 L 4 Ing. Zdenka Kozáková, Ph.D. 2 0 zk 1 L 4 doc. RNDr. Jiří Tomáš, Dr. 2 0 kl 1 L 2 prof. RNDr. Zdeněk Friedl, CSc. 2 0 kl 1 L 2 PhDr. Helena Pavlíčková 2 0 zk 1 L 4 doc. RNDr. František Krčma, Ph.D. 2 0 zk 1 L 4 doc. RNDr. František Krčma, Ph.D. 2 0 zk 1 L 4 doc. Ing. Martin Weiter, Ph.D. 0 1 zá 1 L 3 doc. Ing. Miloslav Pekař, CSc. 2 0 zk 1 L 4 prof. RNDr. Vladimír Čech, Ph.D. 0 3 zá 1 L 3 doc. Ing. Miloslav Pekař, CSc.

2. ročník – Spotřební chemie (povinně volitelné předměty) zkratka MCO_PLA2 MCT_FYZ3 MCT_VTE MCT_ZAU BCV_ERP BCV_ZPO MCO_MRP MCO_MRP_P MCO_SVM MCO_ZOI MCO_ZOI_P MCO_BCH2 MCO_BIP MCO_KTS MCO_SKO MCO_AKC MCO_FCP MCO_FCP_P MCT_MAT3 MCT_MSA BCV_PSP MAO_MSM MCO_MSM MCO_PAM MCO_TVR MCO_KOL_P MCO_KOS MCO_KOS_P MCO_RSC MCO_CHM

předmět Plazmochemie II Fyzika III Vakuová technika Základy automatizace Ekonomika a řízení podniku Základy průmyslového a obchodního práva Moderní reprodukční procesy Praktikum - moderní reprodukční procesy Struktura a vlastnosti nekovových materiálů Základy obrazového inženýrství Praktikum z obrazového inženýrství Biochemie II Biopolymery Koloidní transportní systémy Supramolekulární systémy Aplikovaná koloidní chemie Fotochemické procesy Praktikum z fotochemických procesů Matematika III Metody strukturní analýzy Psychologie a sociologie práce Modern Spectroscopic Methods Moderní spektroskopické metody Pokročilé aplikace molekulárních materiálů Tenké vrstvy Praktikum z koloidů Kosmetologie Praktikum z kosmetologie Reologie ve spotřební chemii Chemometrie

pov PV PV PV PV PV PV PV PV PV PV PV PV PV PV PV PV PV PV PV PV PV PV PV PV PV PV PV PV PV PV

jaz cs cs cs cs cs cs cs cs cs cs cs cs cs cs cs cs cs cs cs cs cs en cs cs cs cs cs cs cs cs

př 2 2 2 2 2 2 2 0 2 2 0 2 2 2 2 2 2 0 2 2 2 2 2 2 2 0 2 0 2 2

cv klas roč 0 zk 2 1 zk 2 0 zk 2 2 zk,zá 2 0 kl 2 0 kl 2 0 zk 2 3 kl 2 0 zk 2 0 zk 2 2 kl 2 0 zk 2 0 zk 2 0 zk 2 0 zk 2 0 zk 2 0 zk 2 4 kl 2 0 zk 2 0 kl 2 0 kl 2 0 zk 2 0 zk 2 0 zk 2 0 zk 2 3 zá 2 0 zk 2 1 kl 2 0 zk 2 0 zk 2

sem Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z L L L L L L L L L L L L

kred 4 4 4 4 2 2 4 3 3 4 3 4 4 4 4 4 4 4 4 2 2 4 4 4 4 3 4 3 4 4

garant předmětu doc. RNDr. František Krčma, Ph.D. prof. Ing. Oldřich Zmeškal, CSc. doc. Ing. Ota Salyk, CSc. doc. Ing. Ivan Švarc, CSc. Ing. Renata Herrmannová Mgr. Alena Sýkorová doc. Ing. Michal Veselý, CSc. Ing. Petr Dzik, Ph.D. prof. RNDr. Stanislav Nešpůrek, DrSc. prof. Ing. Oldřich Zmeškal, CSc. prof. Ing. Oldřich Zmeškal, CSc. doc. RNDr. Ivana Márová, CSc. Ing. Jiří Kučerík, Ph.D. doc. Ing. Martina Klučáková, Ph.D. Ing. Jiří Kučerík, Ph.D. doc. Ing. Miloslav Pekař, CSc. doc. Ing. Michal Čeppan, CSc. doc. Ing. Michal Veselý, CSc. doc. RNDr. Jiří Tomáš, Dr. prof. RNDr. Zdeněk Friedl, CSc. PhDr. Helena Pavlíčková doc. RNDr. František Krčma, Ph.D. doc. RNDr. František Krčma, Ph.D. doc. Ing. Martin Weiter, Ph.D. prof. RNDr. Vladimír Čech, Ph.D. doc. Ing. Miloslav Pekař, CSc. Ing. Jana Zemanová, Ph.D. Ing. Jana Zemanová, Ph.D. doc. Ing. Martina Klučáková, Ph.D. doc. RNDr. Jiří Tomáš, Dr.

studijní poradce: Ing. Zdeňka Stará, Ph.D. 103

1. ročník – Chemie a technologie ochrany životního prostředí (povinné předměty) zkratka MAO_STX MCA_ISA MCA_ISA_Z MCO_CZP2 MCO_STX MCO_TEV1_P MCO_TUV MCT_CHL4 MCO_EAN MCO_EKT MCO_EKT_P MCO_ENA_P MCO_LAB1_Z MCO_TCO MCO_TNO MCO_TNO_P

předmět Special Toxicology Instrumentální a strukturní analýza Praktikum z instrumentální a strukturní analýzy - CHTOŽP Chemie životního prostředí II Speciální toxikologie Praktikum z technologie vody I Technologie úpravy vody Chemická legislativa IV Environmentální analýza Ekotoxikologie Praktikum z ekotoxikologie Praktikum z environmentální analýzy Laboratoř oboru I - CHTOŽP Technologie čištění odpadní vody Technologie nakládání s odpady Praktikum z technologie nakládání s odpady

pov P P P P P P P P P P P P P P P P

jaz př cv klas roč sem kred garant předmětu en 2 0 zk 1 Z 3 Mgr. Helena Doležalová Weissmannová, Ph.D. cs 2 0 zk 1 Z 4 prof. RNDr. Hana Dočekalová, CSc. cs 0 3 kl 1 Z 3 doc. Ing. Josef Čáslavský, CSc. cs 2 0 zk 1 Z 6 prof. RNDr. Milada Vávrová, CSc. cs 2 0 zk 1 Z 3 Mgr. Helena Doležalová Weissmannová, Ph.D. cs 0 4 zá 1 Z 3 RNDr. Jaroslav Mega, Ph.D. cs 2 2 zk,zá 1 Z 3 doc. Ing. Petr Dolejš, CSc. cs 1 0 zá 1 Z 0 prof. RNDr. Jiří Příhoda, CSc. cs 2 0 zk 1 L 5 prof. RNDr. Milada Vávrová, CSc. cs 2 0 zk 1 L 3 prof. RNDr. Milada Vávrová, CSc. cs 0 2 zá 1 L 3 MVDr. Helena Zlámalová Gargošová, Ph.D. cs 0 5 zá 1 L 4 prof. RNDr. Milada Vávrová, CSc. cs 0 4 kl 1 L 4 doc. Ing. Josef Čáslavský, CSc. cs 3 0 zk 1 L 3 doc. Ing. Ján Derco, CSc. cs 2 0 zk 1 L 3 doc. Ing. Juraj Kizlink, CSc. cs 0 2 zá 1 L 2 doc. Ing. Juraj Kizlink, CSc.

studijní poradce: prof. RNDr. Milada Vávrová, CSc. 2. ročník – Chemie a technologie ochrany životního prostředí (povinné předměty) zkratka MAO_DS_Z MCO_ACB2 MCO_DS_Z MCO_LAB2_Z MCO_LOP MCT_CHL5 MCO_DP

předmět Diploma Seminar - CHTOŽP Analýza rizik a chemická bezpečnost II Diplomový seminář - CHTOŽP Laboratoř oboru II - CHTOŽP Legislativa v ochraně životního prostředí Chemická legislativa V Diplomová práce

studijní poradce: prof. RNDr. Milada Vávrová, CSc.

104

pov jaz př P en 0 P cs 2 P cs 0 P cs 0 P cs 2 P cs 1 P cs 0

cv 1 0 1 8 0 0 30

klas roč zá 2 zk 2 zá 2 kl 2 kl 2 zá 2 zá 2

sem Z Z Z Z Z Z L

kred 2 2 2 8 2 1 24

garant předmětu doc. Ing. Josef Čáslavský, CSc. Ing. Otakar Jiří Mika, CSc. doc. Ing. Josef Čáslavský, CSc. doc. Ing. Josef Čáslavský, CSc. prof. RNDr. Milada Vávrová, CSc. prof. RNDr. Jiří Příhoda, CSc. prof. Ing. Oldřich Zmeškal, CSc.

1. ročník – Chemie a technologie ochrany životního prostředí (povinně volitelné předměty) zkratka MAO_HMS MCO_BCH2 MCO_DMI MCO_DMI_P MCO_HMS MCO_PRP_Z MCO_RAD MCO_SPT_P MCO_SVT MCO_VHP BCV_ERP BCV_ZPO MCT_FYZ3 MCT_ZAU MAO_ASO MCO_ASO MCO_TVO2_P MCO_VVT BCV_PSP MCT_MAT3 MCT_MSA

předmět Mass Spectrometry Biochemie II Detekce a měření ionizujícího záření Praktikum z detekce a měření ion.záření Hmotnostní spektrometrie Příprava a řízení projektu - CHTOŽP Radioekologie Praktikum ze speciální toxikologie Speciální vodárenské technologie Vodní hospodářství průmyslu, obcí a krajiny Ekonomika a řízení podniku Základy průmyslového a obchodního práva Fyzika III Základy automatizace Analytical Chemistry of Special Practical Domain Analytická chemie speciálních oblastí praxe Praktikum z technologie vody II Vybrané výpočty z technologie vody Psychologie a sociologie práce Matematika III Metody strukturní analýzy

pov PV PV PV PV PV PV PV PV PV PV PV PV PV PV PV PV PV PV PV PV PV

jaz en cs cs cs cs cs cs cs cs cs cs cs cs cs en cs cs cs cs cs cs

př 2 2 2 0 2 0 2 0 2 2 2 2 2 2 2 2 0 0 2 2 2

cv klas roč 0 zk 1 0 zk 1 0 zk 1 3 zá 1 0 zk 1 1 zá 1 0 zk 1 2 zá 1 0 kl 1 0 zá 1 0 kl 1 0 kl 1 1 zk 1 2 zk,zá 1 0 zá 1 0 zá 1 4 zá 1 2 zá 1 0 kl 1 0 zk 1 0 kl 1

sem Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z L L L L L L L

kred 3 4 3 2 3 3 3 2 3 3 2 2 4 4 3 3 2 2 2 4 2

garant předmětu doc. Ing. Josef Čáslavský, CSc. doc. RNDr. Ivana Márová, CSc. prof. RNDr. František Cvachovec, CSc. prof. RNDr. František Cvachovec, CSc. doc. Ing. Josef Čáslavský, CSc. doc. Ing. Josef Čáslavský, CSc. prof. RNDr. Jiří Hála, CSc. Mgr. Helena Doležalová Weissmannová, Ph.D. doc. Ing. Petr Dolejš, CSc. prof. Ing. Jan Šálek, CSc. Ing. Renata Herrmannová Mgr. Alena Sýkorová prof. Ing. Oldřich Zmeškal, CSc. doc. Ing. Ivan Švarc, CSc. prof. RNDr. Lumír Sommer, DrSc. prof. RNDr. Lumír Sommer, DrSc. RNDr. Jaroslav Mega, Ph.D. RNDr. Jaroslav Mega, Ph.D. PhDr. Helena Pavlíčková doc. RNDr. Jiří Tomáš, Dr. prof. RNDr. Zdeněk Friedl, CSc.

studijní poradce: prof. RNDr. Milada Vávrová, CSc. 1. ročník pov P PV Celkový součet

2. ročník jaz cs en cs en

Součet z př 18 2 28 4 52

Součet z cv 22 0 15 0 37

Součet z kred 49 3 53 6 111

pov P PV Celkový součet

jaz cs en cs en

Součet z př 5 0 42 6 53

Součet z cv 39 1 15 0 55

Součet z kred 39 2 70 9 120

105

2. ročník – Chemie a technologie ochrany životního prostředí (povinně volitelné předměty) zkratka MCO_HMS MCO_PRP_Z MCO_RAD MCO_SBA MCO_SNC MCO_SPT_P MCO_SVT MCO_TEO MCO_TOZ MCO_TUR MCO_VHP BCV_ERP BCV_ZPO MCT_FYZ3 MCT_ZAU MAO_HMS MAO_OPT MCA_ZED2 MCO_BCH2 MCO_DMI MCO_DMI_P MCO_DSZ MAO_ASO MCO_ASO MCO_TVO2_P MCO_VVT BCV_PSP MCT_MAT3 MCT_MSA

předmět Hmotnostní spektrometrie Příprava a řízení projektu - CHTOŽP Radioekologie Vztahy mezi strukturou a biologickou aktivitou Speciální a nové technologie čištění odpadních vod Praktikum ze speciální toxikologie Speciální vodárenské technologie Technologie ochrany ovzduší Technologie obnovitelných zdrojů energie Ochrana přírody a trvale udržitelný rozvoj Vodní hospodářství průmyslu, obcí a krajiny Ekonomika a řízení podniku Základy průmyslového a obchodního práva Fyzika III Základy automatizace Mass Spectrometry Nature Protection and Sustainable Development Zpracování experimentálních dat II Biochemie II Detekce a měření ionizujícího záření Praktikum z detekce a měření ion.záření Dekontaminace a sanace životního prostředí Analytical Chemistry of Special Practical Domain Analytická chemie speciálních oblastí praxe Praktikum z technologie vody II Vybrané výpočty z technologie vody Psychologie a sociologie práce Matematika III Metody strukturní analýzy

studijní poradce: prof. RNDr. Milada Vávrová, CSc.

106

pov PV PV PV PV PV PV PV PV PV PV PV PV PV PV PV PV PV PV PV PV PV PV PV PV PV PV PV PV PV

jaz cs cs cs cs cs cs cs cs cs cs cs cs cs cs cs en en cs cs cs cs cs en cs cs cs cs cs cs

př 2 0 2 2 2 0 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 0 2 2 2 0 0 2 2 2

cv klas roč 0 zk 2 1 zá 2 0 zk 2 0 kl 2 0 kl 2 2 zá 2 0 kl 2 0 zk 2 0 zk 2 0 zk 2 0 zá 2 0 kl 2 0 kl 2 1 zk 2 2 zk,zá 2 0 zk 2 0 zk 2 0 kl 2 0 zk 2 0 zk 2 3 zá 2 0 kl 2 0 zá 2 0 zá 2 4 zá 2 2 zá 2 0 kl 2 0 zk 2 0 kl 2

sem Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z L L L L L L L

kred 3 3 3 2 2 2 3 3 3 3 3 2 2 4 4 3 3 2 4 3 2 2 3 3 2 2 2 4 2

garant předmětu doc. Ing. Josef Čáslavský, CSc. doc. Ing. Josef Čáslavský, CSc. prof. RNDr. Jiří Hála, CSc. prof. RNDr. Zdeněk Friedl, CSc. doc. Ing. Petr Dolejš, CSc. Mgr. Helena Doležalová Weissmannová, Ph.D. doc. Ing. Petr Dolejš, CSc. Ing. Josef Kotlík, CSc. Ing. Josef Kotlík, CSc. Mgr. Helena Doležalová Weissmannová, Ph.D. prof. Ing. Jan Šálek, CSc. Ing. Renata Herrmannová Mgr. Alena Sýkorová prof. Ing. Oldřich Zmeškal, CSc. doc. Ing. Ivan Švarc, CSc. doc. Ing. Josef Čáslavský, CSc. Mgr. Helena Doležalová Weissmannová, Ph.D. RNDr. Jaroslav Mega, Ph.D. doc. RNDr. Ivana Márová, CSc. prof. RNDr. František Cvachovec, CSc. prof. RNDr. František Cvachovec, CSc. Ing. Otakar Jiří Mika, CSc. prof. RNDr. Lumír Sommer, DrSc. prof. RNDr. Lumír Sommer, DrSc. RNDr. Jaroslav Mega, Ph.D. RNDr. Jaroslav Mega, Ph.D. PhDr. Helena Pavlíčková doc. RNDr. Jiří Tomáš, Dr. prof. RNDr. Zdeněk Friedl, CSc.

1. ročník – Chemie, technologie a vlastnosti materiálů (povinné předměty) zkratka MCA_ISA MCA_ISA_M MCO_FYP MCO_PJM MCO_PRP_M MCO_PTM1_P MCO_SAM1 MCO_TZP_P MCT_CHL4 MAO_A_NMM MCO_MPM MCO_PTM2_P MCO_SAM2 MCO_SVP_P

předmět Instrumentální a strukturní analýza Praktikum z instrumentální a strukturní analýzy - CHM Fyzika polymerů Přenosové jevy v materiálovém inženýrství Příprava a řízení projektu - CHM Praktikum z preparačních a testovacích metod I Struktura a vlastnosti anorganických materiálů I Praktikum z technologie zpracování polymerů Chemická legislativa IV Mechanics and Failure of Non Metallic Materials Mechanika a porušování materiálů Praktikum z preparačních a testovacích metod II Struktura a vlastnosti anorganických materiálů II Praktikum ze struktury a vlastností polymerů

pov P P P P P P P P P P P P P P

jaz cs cs cs cs cs cs cs cs cs en cs cs cs cs

př cv klas roč sem kred garant předmětu 2 0 zk 1 Z 4 prof. RNDr. Hana Dočekalová, CSc. 0 3 kl 1 Z 3 Ing. Radka Bálková, Ph.D. 2 0 zk 1 Z 3 prof. RNDr. Josef Jančář, CSc. 2 0 zk 1 Z 3 Ing. Petr Ptáček, Ph.D. 0 1 zá 1 Z 3 Ing. Radka Bálková, Ph.D. 0 4 zá 1 Z 3 Ing. Petr Ptáček, Ph.D. 4 0 zk 1 Z 5 prof. Ing. Jaroslav Fiala, CSc. 0 4 kl 1 Z 4 Mgr. František Kučera, Ph.D. 1 0 zá 1 Z 0 prof. RNDr. Jiří Příhoda, CSc. 2 0 zk 1 L 5 prof. RNDr. Josef Jančář, CSc. 2 0 zk 1 L 3 prof. RNDr. Josef Jančář, CSc. 0 4 kl 1 L 4 Ing. Petr Ptáček, Ph.D. 2 2 zk,zá 1 L 5 Ing. František Šoukal, Ph.D. 0 4 kl 1 L 4 Mgr. Radek Přikryl, Ph.D.

studijní poradce: Ing. Martin Zmrzlý, Ph.D. 2. ročník – Chemie, technologie a vlastnosti materiálů (povinné předměty) zkratka MAO_KOM MCO_KOM MCO_KOM_P MCO_TZP_P MCT_CHL5 MAO_DS_M MCO_DP

předmět Composite Materials II Kompozitní materiály II Praktikum z kompozitních materiálů Praktikum z technologie zpracování polymerů Chemická legislativa V Diploma Seminar - CHM Diplomová práce

pov P P P P P P P

jaz en cs cs cs cs en cs

př 2 2 0 0 1 0 0

cv 0 0 4 4 0 1 30

klas roč zk 2 zk 2 kl 2 kl 2 zá 2 zá 2 zá 2

sem Z Z Z Z Z Z L

kred 4 4 4 4 1 2 24

garant předmětu prof. RNDr. Josef Jančář, CSc. prof. RNDr. Josef Jančář, CSc. Mgr. Radek Přikryl, Ph.D. Mgr. František Kučera, Ph.D. prof. RNDr. Jiří Příhoda, CSc. prof. RNDr. Josef Jančář, CSc. prof. Ing. Oldřich Zmeškal, CSc.

studijní poradce: Ing. Martin Zmrzlý, Ph.D.

107

1. ročník – Chemie, technologie a vlastnosti materiálů (povinně volitelné předměty) zkratka MCO_AKC MCO_CKM MCO_DSA MCO_STS MCO_SVM MCO_TZP BCV_ERP BCV_ZPO MCT_FYZ3 MCT_ZAU MCO_ANM MCO_LAB1_M MCO_NVP MCO_POM1 MCO_TVR BCV_PSP MCT_MAT3 MCT_MSA

předmět Aplikovaná koloidní chemie Chemie pokročilých keramických materiálů Degradace, stabilizace a aditivace polymerů Chemie a technologie silikátových materiálů II Struktura a vlastnosti nekovových materiálů Technologie zpracování polymerů Ekonomika a řízení podniku Základy průmyslového a obchodního práva Fyzika III Základy automatizace Analýza materiálů Laboratoř oboru I - CHM Navrhování výrobků z plastů Pokročilé materiály I Tenké vrstvy Psychologie a sociologie práce Matematika III Metody strukturní analýzy

pov PV PV PV PV PV PV PV PV PV PV PV PV PV PV PV PV PV PV

jaz cs cs cs cs cs cs cs cs cs cs cs cs cs cs cs cs cs cs

př 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 0 2 0 2 2 2 2

cv klas roč 0 zk 1 0 zk 1 0 zk 1 0 kl 1 0 zk 1 0 zk 1 0 kl 1 0 kl 1 1 zk 1 2 zk,zá 1 0 kl 1 4 kl 1 0 kl 1 2 zá 1 0 zk 1 0 kl 1 0 zk 1 0 kl 1

sem Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z L L L L L L L L

kred 4 3 3 2 3 4 2 2 4 4 2 4 3 2 4 2 4 2

garant předmětu doc. Ing. Miloslav Pekař, CSc. prof. RNDr. Jaroslav Cihlář, CSc. doc. RNDr. Jaroslav Petrůj, CSc. Ing. Petr Ptáček, Ph.D. prof. RNDr. Stanislav Nešpůrek, DrSc. Mgr. František Kučera, Ph.D. Ing. Renata Herrmannová Mgr. Alena Sýkorová prof. Ing. Oldřich Zmeškal, CSc. doc. Ing. Ivan Švarc, CSc. prof. RNDr. Lumír Sommer, DrSc. prof. RNDr. Josef Jančář, CSc. Mgr. František Kučera, Ph.D. prof. RNDr. Vladimír Čech, Ph.D. prof. RNDr. Vladimír Čech, Ph.D. PhDr. Helena Pavlíčková doc. RNDr. Jiří Tomáš, Dr. prof. RNDr. Zdeněk Friedl, CSc.

studijní poradce: Ing. Martin Zmrzlý, Ph.D. 2. ročník

1. ročník pov P PV Celkový součet

108

jaz cs en cs

Součet z př 15 2 32 49

Součet z cv 22 0 9 31

Součet z kred 44 5 54 103

pov P PV Celkový součet

jaz cs en cs

Součet z př 3 2 46 51

Součet z cv 38 1 18 57

Součet z kred 37 6 87 130

2. ročník – Chemie, technologie a vlastnosti materiálů (povinně volitelné předměty) zkratka MCO_AKC MCO_CKM MCO_DSA MCO_DS_M MCO_KOR MCO_LAB2_M MCO_NAN MCO_POM2 MCO_ROM MCO_RPO MCO_SKP MCO_SPL MCO_SPL_P MCO_STM MCO_STS MCO_SVM MCO_TPK MCO_TZP BCV_ERP BCV_ZPO MCT_FYZ3 MCT_ZAU MCO_ANM MCO_NVP MCO_POM1 MCO_TVR BCV_PSP MCT_MAT3 MCT_MSA

předmět Aplikovaná koloidní chemie Chemie pokročilých keramických materiálů Degradace, stabilizace a aditivace polymerů Diplomový seminář - CHM Koroze a ochrana materiálu proti korozi Laboratoř oboru II - CHM Nanotechnologie Pokročilé materiály II Recyklace odpadních materiálů Recyklace a likvidace polymerního odpadu Speciální technologie keramiky Syntézy polymerů Praktikum ze syntézy polymerů Speciální technologie maltovin Chemie a technologie silikátových materiálů II Struktura a vlastnosti nekovových materiálů Technologie přípravy polymerních kompozitů Technologie zpracování polymerů Ekonomika a řízení podniku Základy průmyslového a obchodního práva Fyzika III Základy automatizace Analýza materiálů Navrhování výrobků z plastů Pokročilé materiály I Tenké vrstvy Psychologie a sociologie práce Matematika III Metody strukturní analýzy

pov PV PV PV PV PV PV PV PV PV PV PV PV PV PV PV PV PV PV PV PV PV PV PV PV PV PV PV PV PV

jaz cs cs cs cs cs cs cs cs cs cs cs cs cs cs cs cs cs cs cs cs cs cs cs cs cs cs cs cs cs

př 2 2 2 0 2 0 2 0 2 2 2 2 0 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 0 2 2 2 2

cv klas roč 0 zk 2 0 zk 2 0 zk 2 1 zá 2 0 zk 2 8 kl 2 0 zk 2 2 zá 2 0 zk 2 0 zk 2 0 zk 2 0 zk 2 2 zá 2 0 zk 2 0 kl 2 0 zk 2 0 zk 2 0 zk 2 0 kl 2 0 kl 2 1 zk 2 2 zk,zá 2 0 kl 2 0 kl 2 2 zá 2 0 zk 2 0 kl 2 0 zk 2 0 kl 2

sem Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z L L L L L L L

kred 4 3 3 2 3 8 3 2 3 3 3 3 3 3 2 3 3 4 2 2 4 4 2 3 2 4 2 4 2

garant předmětu doc. Ing. Miloslav Pekař, CSc. prof. RNDr. Jaroslav Cihlář, CSc. doc. RNDr. Jaroslav Petrůj, CSc. prof. RNDr. Josef Jančář, CSc. Ing. Josef Trčka, Ph.D. prof. RNDr. Josef Jančář, CSc. prof. RNDr. Vladimír Čech, Ph.D. prof. RNDr. Vladimír Čech, Ph.D. Ing. Jan Sponar, Ph.D. RNDr. Ladislav Pospíšil, CSc. Ing. Petr Ptáček, Ph.D. doc. RNDr. Jaroslav Petrůj, CSc. Mgr. František Kučera, Ph.D. Ing. František Šoukal, Ph.D. Ing. Petr Ptáček, Ph.D. prof. RNDr. Stanislav Nešpůrek, DrSc. prof. RNDr. Vladimír Čech, Ph.D. Mgr. František Kučera, Ph.D. Ing. Renata Herrmannová Mgr. Alena Sýkorová prof. Ing. Oldřich Zmeškal, CSc. doc. Ing. Ivan Švarc, CSc. prof. RNDr. Lumír Sommer, DrSc. Mgr. František Kučera, Ph.D. prof. RNDr. Vladimír Čech, Ph.D. prof. RNDr. Vladimír Čech, Ph.D. PhDr. Helena Pavlíčková doc. RNDr. Jiří Tomáš, Dr. prof. RNDr. Zdeněk Friedl, CSc.

studijní poradce: Ing. Martin Zmrzlý, Ph.D.

109

1. ročník – Potravinářská chemie a biotechnologie (povinné předměty) zkratka MCA_ISA MCA_ISA_P MCO_BCH2 MCO_BIO2 MCO_TPO MCO_TPO_P MCT_CHL4 MAO_ACP2 MCO_ACP2 MCO_BPO MCO_CHP2 MCO_LAB1_P MCO_NFP

předmět Instrumentální a strukturní analýza Praktikum z instrumentální a strukturní analýzy - PCHBT Biochemie II Bioinženýrství II Technologie potravin Praktikum z technologie potravin Chemická legislativa IV Food Analysis II Analytická chemie potravin II Balení potravin Chemie potravin II Laboratoř oboru I - PCHBT Nutraceutika a funkční potraviny

po v P P P P P P P P P P P P P

jaz cs cs cs cs cs cs cs en cs cs cs cs cs

pov P P P P P P P P

jaz en cs cs cs cs cs cs cs

př cv klas roč sem 2 0 zk 1 Z 0 3 kl 1 Z 2 0 zk 1 Z 2 1 zk,zá 1 Z 2 0 zk 1 Z 0 4 zá 1 Z 1 0 zá 1 Z 2 0 zk 1 L 2 0 zk 1 L 2 0 zk 1 L 2 0 zk 1 L 0 4 kl 1 L 2 0 zk 1 L

kred 4 3 4 4 3 4 0 4 4 4 4 4 3

garant předmětu prof. RNDr. Hana Dočekalová, CSc. RNDr. Milena Vespalcová, Ph.D. doc. RNDr. Ivana Márová, CSc. doc. Ing. Bohuslav Rittich, CSc. prof. Ing. Peter Šimko, DrSc. doc. Ing. Jiřina Omelková, CSc. prof. RNDr. Jiří Příhoda, CSc. RNDr. Jan Šalplachta, Ph.D. RNDr. Jan Šalplachta, Ph.D. prof. Ing. Peter Šimko, DrSc. RNDr. Milena Vespalcová, Ph.D. doc. Ing. Jiřina Omelková, CSc. Mgr. Dana Vránová, Ph.D.

studijní poradce: PhDr. Miroslav Hrstka, Ph.D. 2. ročník – Potravinářská chemie a biotechnologie (povinné předměty) zkratka MAO_DS_P MCO_BIT2 MCO_BST MCO_DS_P MCO_LAB2_P MCT_CHL5 MCO_SAP MCO_DP

předmět Diploma Seminar - PCHBT Biotechnologie II Biostatistika Diplomový seminář - PCHBT Laboratoř oboru II - PCHBT Chemická legislativa V Senzorická analýza potravin Diplomová práce

studijní poradce: PhDr. Miroslav Hrstka, Ph.D.

110

př cv klas roč 0 1 zá 2 2 0 zk 2 1 1 kl 2 0 1 zá 2 0 8 kl 2 1 0 zá 2 1 1 kl 2 0 30 zá 2

sem Z Z Z Z Z Z Z L

kre d 2 3 3 2 8 1 2 24

garant předmětu doc. Ing. Jiřina Omelková, CSc. doc. Ing. Michal Rosenberg, Ph.D. Ing. Libor Babák, Ph.D. doc. Ing. Jiřina Omelková, CSc. doc. Ing. Jiřina Omelková, CSc. prof. RNDr. Jiří Příhoda, CSc. Ing. Eva Vítová, Ph.D. prof. Ing. Oldřich Zmeškal, CSc.

1. ročník – Potravinářská chemie a biotechnologie (povinně volitelné předměty) zkratka MCO_BIM MCO_BIN_P MCO_MGE2 MCO_MOB MCO_MOB_P MCO_PRP_P BCV_ERP BCV_ZPO MCT_FYZ3 MCT_ZAU MCO_BIO_P MCO_KOS MCO_KOS_P MCO_MPB MCO_TNO BCV_PSP MCT_MAT3 MCT_MSA

předmět Bioanalytické metody Praktikum z bioinženýrství Molekulární genetika II Molekulární biotechnologie Praktikum z molekulární biotechnologie Příprava a řízení projektu - PCHBT Ekonomika a řízení podniku Základy průmyslového a obchodního práva Fyzika III Základy automatizace Praktikum z biotechnologie Kosmetologie Praktikum z kosmetologie Mikrobiologie pro potravináře a biotechnology Technologie nakládání s odpady Psychologie a sociologie práce Matematika III Metody strukturní analýzy

pov PV PV PV PV PV PV PV PV PV PV PV PV PV PV PV PV PV PV

jaz cs cs cs cs cs cs cs cs cs cs cs cs cs cs cs cs cs cs

př 2 0 2 2 0 0 2 2 2 2 0 2 0 2 2 2 2 2

cv klas roč 0 zk 1 2 zá 1 0 zk 1 0 zk 1 2 zá 1 1 zá 1 0 kl 1 0 kl 1 1 zk 1 2 zk,zá 1 6 zá 1 0 zk 1 1 kl 1 0 zk 1 0 zk 1 0 kl 1 0 zk 1 0 kl 1

sem Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z L L L L L L L L

kred 4 2 2 4 3 3 2 2 4 4 4 4 3 4 3 2 4 2

garant předmětu doc. Ing. Bohuslav Rittich, CSc. Ing. Libor Babák, Ph.D. prof. RNDr. Jiří Doškař, CSc. doc. RNDr. Alena Španová, CSc. doc. RNDr. Alena Španová, CSc. doc. Ing. Jiřina Omelková, CSc. Ing. Renata Herrmannová Mgr. Alena Sýkorová prof. Ing. Oldřich Zmeškal, CSc. doc. Ing. Ivan Švarc, CSc. doc. Ing. Jiřina Omelková, CSc. Ing. Jana Zemanová, Ph.D. Ing. Jana Zemanová, Ph.D. doc. Ing. Jiřina Omelková, CSc. doc. Ing. Juraj Kizlink, CSc. PhDr. Helena Pavlíčková doc. RNDr. Jiří Tomáš, Dr. prof. RNDr. Zdeněk Friedl, CSc.

studijní poradce: PhDr. Miroslav Hrstka, Ph.D. 1. ročník pov P PV Celkový součet

2. ročník jaz cs en cs

Součet z př 17 2 26 45

Součet z cv 12 0 15 27

Součet z kred 41 4 56 101

pov P PV Celkový součet

jaz cs en cs en

Součet z př 5 0 33 2 40

Součet z cv 41 1 16 0 58

Součet z kred 43 2 66 3 114

111

2. ročník – Potravinářská chemie a biotechnologie (povinně volitelné předměty) zkratka MAO_HYP MCO_BIM MCO_BIN_P MCO_HYP MCO_LKP MCO_MGE2 MCO_MOB MCO_MOB_P MCO_OHO MCO_POL MCO_PRP_P BCV_ERP BCV_ZPO MCT_FYZ3 MCT_ZAU MCO_BIO_P MCO_KOS MCO_KOS_P MCO_MPB MCO_TNO BCV_PSP MCT_MAT3 MCT_MSA

předmět Hygiene of Food Bioanalytické metody Praktikum z bioinženýrství Hygiena potravin Jakost v laboratorní a kontrolní praxi Molekulární genetika II Molekulární biotechnologie Praktikum z molekulární biotechnologie Odpadové hospodářství v potravinářském průmyslu Potravinářská legislativa Příprava a řízení projektu - PCHBT Ekonomika a řízení podniku Základy průmyslového a obchodního práva Fyzika III Základy automatizace Praktikum z biotechnologie Kosmetologie Praktikum z kosmetologie Mikrobiologie pro potravináře a biotechnology Technologie nakládání s odpady Psychologie a sociologie práce Matematika III Metody strukturní analýzy

studijní poradce: PhDr. Miroslav Hrstka, Ph.D.

112

pov PV PV PV PV PV PV PV PV PV PV PV PV PV PV PV PV PV PV PV PV PV PV PV

jaz en cs cs cs cs cs cs cs cs cs cs cs cs cs cs cs cs cs cs cs cs cs cs

př 2 2 0 2 1 2 2 0 2 2 0 2 2 2 2 0 2 0 2 2 2 2 2

cv 0 0 2 0 1 0 0 2 0 0 1 0 0 1 2 6 0 1 0 0 0 0 0

klas roč zk 2 zk 2 zá 2 zk 2 zk,zá 2 zk 2 zk 2 zá 2 zk 2 zk 2 zá 2 kl 2 kl 2 zk 2 zk,zá 2 zá 2 zk 2 kl 2 zk 2 zk 2 kl 2 zk 2 kl 2

sem Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z L L L L L L L L

kred 3 4 2 3 2 2 4 3 2 3 3 2 2 4 4 4 4 3 4 3 2 4 2

garant předmětu Ing. Eva Vítová, Ph.D. doc. Ing. Bohuslav Rittich, CSc. Ing. Libor Babák, Ph.D. Ing. Eva Vítová, Ph.D. RNDr. Milena Vespalcová, Ph.D. prof. RNDr. Jiří Doškař, CSc. doc. RNDr. Alena Španová, CSc. doc. RNDr. Alena Španová, CSc. Ing. Pavel Diviš, Ph.D. Ing. Jana Zemanová, Ph.D. doc. Ing. Jiřina Omelková, CSc. Ing. Renata Herrmannová Mgr. Alena Sýkorová prof. Ing. Oldřich Zmeškal, CSc. doc. Ing. Ivan Švarc, CSc. doc. Ing. Jiřina Omelková, CSc. Ing. Jana Zemanová, Ph.D. Ing. Jana Zemanová, Ph.D. doc. Ing. Jiřina Omelková, CSc. doc. Ing. Juraj Kizlink, CSc. PhDr. Helena Pavlíčková doc. RNDr. Jiří Tomáš, Dr. prof. RNDr. Zdeněk Friedl, CSc.

Státní závěrečné zkoušky bakalářských studijních programů CHEMIE A TECHNOLOGIE OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ • Chemie ochrany životního prostředí • Technologie ochrany životního prostředí CHEMIE, TECHNOLOGIE A VLASTNOSTI MATERIÁLŮ • Chemie materiálů • Technologie a vlastnosti materiálů SPOTŘEBNÍ CHEMIE • Chemie pro spotřební průmysl • Technologie spotřebního průmyslu POTRAVINÁŘSKÁ CHEMIE • Organická a potravinářská chemie • Potravinářské technologie BIOTECHNOLOGIE • Organická chemie a biochemie • Biotechnologie KRIZOVÉ ŘÍZENÍ A OCHRANA OBYVATELSTVA • Chemie nebezpečných látek • Ochrana obyvatelstva

Státní závěrečné zkoušky navazujících magisterských studijních programů CHEMIE A TECHNOLOGIE OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ • Chemie ochrany životního prostředí • Technologie ochrany životního prostředí SPOTŘEBNÍ CHEMIE • Fyzikální chemie • Technologie spotřebního průmyslu CHEMIE, TECHNOLOGIE A VLASTNOSTI MATERIÁLŮ • Chemie materiálů • Technologie a vlastnosti materiálů POTRAVINÁŘSKÁ CHEMIE A BIOTECHNOLOGIE • Potravinářská chemie a biochemie • Potravinářské technologie a biotechnologie

113

114

STUDIJNÍ ŘÁDY A SMĚRNICE

115

116

STUDIJNÍ A ZKUŠEBNÍ ŘÁD VYSOKÉHO UČENÍ TECHNICKÉHO V BRNĚ Akademický senát Vysokého učení technického v Brně se podle § 9 odst. 1 písm. b) a § 17 odst. 1 písm. f) zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, usnesl na tomto Studijním a zkušebním řádu Vysokého učení technického v Brně: ČÁST PRVNÍ ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ Článek 1 Úvodní ustanovení (1) Studijní a zkušební řád Vysokého učení technického v Brně (dále jen „VUT“) je podle § 17 odst. 1 písm. f) zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon“) vnitřním předpisem VUT a obsahuje pravidla pro studium v bakalářských, magisterských a doktorských studijních programech uskutečňovaných na VUT. (2) Pravidla upravující uskutečňování studijního programu obsahuje vnitřní norma VUT vydaná podle čl. 4 odst. 4 Statutu VUT, jež rovněž vymezí kmenovou fakultu, na níž jsou studenti bakalářského nebo magisterského studijního programu (dále jen „studenti“) nebo studenti doktorského studijního programu (dále jen „doktorandi“) zapsáni.

(1) (2) (3) (4) (5) (6)

Článek 2 Akademický rok a časové členění studia Akademický rok se člení na zimní a letní semestr. V každém semestru je zpravidla 13 týdnů výuky a zpravidla 5 týdnů zkouškového období. Výuka je organizována v prezenční formě studia zpravidla podle týdenních rozvrhů, v distanční a kombinované formě zpravidla podle semestrálních rozvrhů. Pro výuku mohou být studenti rozděleni do přednáškových a studijních skupin. Způsob jejich vytváření stanoví směrnice fakulty. Rektor každoročně spolu se stanovením začátku akademického roku stanoví začátek výuky v každém semestru. Děkan následně vyhlásí časový plán akademického roku pro fakultu. Časový plán akademického roku stanovuje zejména: a) začátek a konec zkouškového období a prázdnin v jednotlivých semestrech, b) konečný termín pro vykonání zkoušek v akademickém roce, c) termíny pro kontrolu studia, d) období, v němž se konají státní zkoušky, a termíny pro podávání přihlášek ke státním zkouškám. ČÁST DRUHÁ USTANOVENÍ PRO STUDIUM V BAKALÁŘSKÝCH a MAGISTERSKÝCH STUDIJNÍCH PROGRAMECH DÍL 1 ORGANIZACE STUDIA

Článek 3 Studijní plány (1) Základním výukovým modulem studijního plánu bakalářského nebo magisterského studijního programu je jednosemestrální studijní předmět (dále jen „předmět“). (2) Ucelená soustava předmětů tvoří blok předmětů.

117

(3) Před zahájením uskutečňování studijního programu kmenová fakulta1) zveřejní strukturovaný seznam předmětů, jejichž absolvování je nutnou podmínkou pro řádné ukončení studijního programu. Tento seznam je strukturován takto: a) seskupuje předměty do semestrů a ročníků, případně stupňů studia, b) vymezuje podmínky návaznosti předmětů, c) vymezuje skupiny jednotlivých předmětů na povinné, povinně volitelné a volitelné. Každý předmět uvedený v tomto seznamu má dokumentaci podle čl. 8. Takto strukturovaný seznam spolu s dokumentací předmětů tvoří studijní plán studijního oboru (dále jen „obor“) studijního programu. (4) Studijní plán oboru studijního programu je základem pro vytváření studijního plánu studenta bakalářského nebo magisterského studijního programu. (5) Ve výjimečných případech může děkan studentovi na jeho písemnou žádost udělit výjimku z obecných pravidel pro sestavování studijního plánu. Při zachování obsahové části studijního programu lze upravit průběh studia a termíny kontroly studia studentům, kteří chtějí absolvovat část studia na jiné vysoké škole, zejména v zahraničí, nebo si chtějí rozšířit své poznatky stáží nebo jinou podobnou aktivitou. Při rozhodování děkan přihlédne zejména k dosaženým studijním výsledkům studenta a charakteru plánovaných aktivit. Důvodem pro udělení výjimky mohou být i jiné závažné, zejména zdravotní důvody. Na postup při rozhodování v této věci se vztahuje § 68 zákona. Článek 4 Rady studijního programu (1) Děkan kmenové fakulty jmenuje rady studijních programů pro bakalářské a magisterské studijní programy. Úkolem rad je: a) navrhovat studijní plány oborů studijního programu, včetně obsahu státní závěrečné zkoušky, a změny ve struktuře předmětů, b) sledovat a hodnotit studium příslušného studijního programu. (2) Strukturu rad, jejich pravomoci, funkční období jejich členů a podrobnou náplň jejich činnosti stanoví děkan. Článek 5 Kreditový systém Pro kvantifikované hodnocení průběhu studia v bakalářských ) a magisterských studijních programech uskutečňovaných na VUT se užívá jednotný kreditový systém2 (dále jen „ECTS“): a) jeden kredit představuje 1/60 průměrné roční zátěže studenta při standardní době studia, b) každému předmětu v rámci daného studijního programu je přiřazen počet kreditů, který vyjadřuje relativní míru zátěže studenta nutnou pro úspěšné ukončení daného předmětu v daném oboru, c) zakončením předmětu předepsaným podle čl. 6 získá student počet kreditů přiřazený danému předmětu, d) kredity získané v rámci jednoho studijního programu se sčítají, e) počet získaných kreditů je nástrojem pro kontrolu studia, f) pro řádné ukončení studia ve studijním programu je nutné získat počet kreditů rovnající se alespoň šedesátinásobku standardní doby studia v předepsané skladbě předmětů. Článek 6 Způsob zakončení studia předmětu (1) Předmět je zakončen: a) udělením zápočtu, b) udělením klasifikovaného zápočtu, c) vykonáním kolokvia, d) vykonáním zkoušky, e) vykonáním zkoušky po předchozím udělení zápočtu, nebo f) vykonáním klauzurní zkoušky. (2) Zakončením předmětu podle odstavce 1 student získá předmětu přiřazený počet kreditů v souladu s ECTS.

118

(3) Předmět, jehož absolvování je ve studijním plánu oboru povinné a který student nezakončil, si musí zapsat znovu. Předmět lze znovu zapsat jednou. Předmět, který student již zakončil, si nesmí znovu zapsat.

(1) (2)

(3) (4) (5) (6)

Článek 7 Způsoby výuky a její zabezpečení Způsoby výuky jsou zejména přednášky, semináře, ateliéry, projekty, různé typy cvičení, řízené konzultace, odborné praxe a exkurze. Způsoby výuky uvedené v odstavci 1 jsou charakterizovány takto: a) přednášky mají charakter výkladu základních principů, metodologie dané disciplíny, problémů a jejich vzorových řešení, b) semináře, ateliéry a projekty jsou způsoby výuky, kde je akcentována samostatná práce studentů. Významnou součástí této výuky je prezentace výsledků vlastní práce a kritické diskuse, c) cvičení podporují zejména praktické ovládnutí látky vyložené na přednáškách nebo zadané k samostatnému nastudování za aktivní účasti studentů, d) řízené konzultace jsou věnovány zejména konzultaci a kontrole úkolů zadaných k samostatnému zpracování. Tento způsob výuky je dominantní v distanční formě studia, e) odborné praxe slouží k prohloubení znalostí a dovedností získaných studiem a k ověření jejich aplikace v praxi; slouží též k doplnění znalostí a k seznámení se s metodami práce zejména v mimoškolních institucích, f) exkurze slouží zejména k tomu, aby se studenti seznamovali s metodami práce zejména v mimoškolních institucích. Individuální konzultace doplňují výuku. Rozsah a způsob jejich poskytování upravuje směrnice fakulty. Součástí studijních činností studenta je zadávaná a vlastní samostatná práce. Účast na přednáškách je doporučená. Účast na ostatní výuce je kontrolovaná. Stupeň a způsoby kontroly jsou dány v dokumentaci předmětu podle čl. 8. Personální zabezpečení výuky: a) přednášky vedou profesoři a docenti, v odůvodněných případech může vedením přednášky děkan pověřit i jiného akademického pracovníka, b) s pověřením děkana mohou specifické typy přednášek vést odborníci z praxe, c) na cvičeních a laboratorních cvičeních se mohou podílet i doktorandi, d) vedoucí zaměstnanec ústavu nebo katedry (dále jen „vedoucí zaměstnanec ústavu“) je povinen sledovat výuku zabezpečovanou danou katedrou nebo ústavem (dále jen „ústav“) a dbát o její úroveň, podkladem pro hodnocení výuky jsou rovněž výsledky plynoucí z hodnocení výuky studenty.

Článek 8 Dokumentace předmětu (1) Dokumentace předmětu je v českém a anglickém jazyce a obsahuje zejména: a) název předmětu, b) kód předmětu a typ, c) vyučovací jazyk, d) příslušnost k typu studijního programu (bakalářský, magisterský, doktorský), e) ročník studia, f) semestr, g) rozsah předmětu (počet hodin v týdnu nebo semestru s rozdělením podle způsobu výuky), h) počet kreditů, i) jméno garanta, j) název ústavu zabezpečujícího výuku předmětu, k) učební cíle (popis kompetencí, schopností, znalostí a dovedností, kterých dosáhne student absolvováním studijního předmětu), l) prerekvizity (výčet vstupních znalostí), m) obsah předmětu (anotace, osnova), n) literatura, o) způsoby výuky (zejména přednáška, cvičení apod.), 119

p)

pravidla hodnocení a ukončení předmětu (způsoby průběžné kontroly studia, podmínky pro udělování zápočtu nebo klasifikovaného zápočtu, forma zkoušek a způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu). (2) Dokumentace předmětu je zveřejněna prostřednictvím informačního systému VUT, nesmí být měněna v průběhu semestru a student je povinen se s ní seznámit. Článek 9 Studijní poradenství (1) Fakulta poskytuje studentovi informace nutné pro jeho studium, zejména zajišťuje poradenství pro vytváření jeho studijního plánu. (2) Pro zabezpečení činností uvedených v odstavci 1 fakulta vytváří poradenskou a informační strukturu, která je vymezena směrnicí fakulty. DÍL 2 OVĚŘOVÁNÍ a HODNOCENÍ STUDIJNÍCH VÝSLEDKŮ Článek 10 Ověřování studijních výsledků Studijní výsledky se ověřují průběžnou kontrolou studia a při zakončení předmětu zápočtem, klasifikovaným zápočtem, kolokviem nebo zkouškou.

(1)

(2) (3)

(4)

(5)

(6)

(7)

Článek 11 Zápočet a klasifikovaný zápočet Zápočtem se potvrzuje, že se student aktivně účastnil na práci během semestru a splnil požadavky, jimiž bylo udělení zápočtu na začátku výuky předmětu podmíněno, případně prokázal odbornou způsobilost rozpravou při kolokviu. Klasifikovaný zápočet je zápočet, při kterém se úroveň požadovaných aktivit hodnotí klasifikačním stupněm. Student, kterému nebyl udělen zápočet nebo klasifikovaný zápočet, může požádat o přezkoumání. Ve věci udělování zápočtu nebo klasifikovaného zápočtu rozhoduje s konečnou platností vedoucí zaměstnanec ústavu. Uděluje-li zápočet vedoucí zaměstnanec ústavu, rozhodne s konečnou platností děkan. Zápočet nebo klasifikovaný zápočet je nutné získat nejpozději do konce zkouškového období semestru, v němž byl předmět vyučován. Ve výjimečných případech může tuto lhůtu na žádost studenta doporučenou příslušným učitelem prodloužit vedoucí zaměstnanec ústavu. Uděluje-li zápočet vedoucí zaměstnanec ústavu, rozhodne s konečnou platností děkan. Pokud student nezíská zápočet nebo klasifikovaný zápočet z předmětu, jehož absolvování je pro daný studijní program povinné a který má student zapsán podruhé, je mu studium ukončeno podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona. Na postup při rozhodování v této věci se vztahuje § 68 zákona. Udělení nebo neudělení zápočtu (klasifikovaného zápočtu) se zapisuje do dokumentace o studiu (čl. 50) příznakem udělení nebo neudělení zápočtu, datem a identifikací učitele. V případě klasifikovaného zápočtu se uvádí klasifikační stupeň ECTS a dále bodové hodnocení (čl. 13), pokud tak stanoví směrnice fakulty. Neudělení zápočtu nebo klasifikovaného zápočtu se do výkazu o studiu nezapisuje.

Článek 12 Kolokvium, klauzurní zkouška a zkouška (1) Kolokviem se rozumí ukončení předmětu rozpravou o problematice předmětu, případně vypracováním písemné práce zabývající se dílčí tématikou předmětu. Kolokvium se hodnotí slovy „prospěl“ nebo „neprospěl“. (2) Klauzurní zkouškou se rozumí zakončení předmětu na základě klauzurní práce a je specifikována vnitřním předpisem Fakulty výtvarných umění. Klauzurní zkouška je hodnocena klasifikačním stupněm ECTS a dále bodovým hodnocením (čl. 13), pokud tak stanoví směrnice fakulty. (3) Zkouškou se zjišťuje komplexní zvládnutí látky vymezené v dokumentaci předmětu prezentované ve výuce na úrovni odpovídající absolvované části studia a schopnosti získané poznatky samostatně 120

a tvůrčím způsobem aplikovat. Míru zvládnutí problematiky a plnění průběžných požadavků hodnotí učitel klasifikačním stupněm ECTS a dále bodovým hodnocením (čl. 13), pokud tak stanoví směrnice fakulty. (4) Zkoušky jsou: a) písemné, b) ústní, c) kombinované. (5) Termíny a místa zkoušek, jakož i způsob přihlašování ke zkoušce a způsob stanovení zkoušejících musí být s dostatečným předstihem přiměřeným způsobem zveřejněny. Podrobnosti o organizaci zkoušek a lhůty pro jejich vykonání v akademickém roce stanoví směrnice fakulty. (6) Student, který byl klasifikován stupněm „F“, má právo konat opravnou zkoušku. Opravné termíny jsou dva. Podrobnosti o opakování zkoušek stanoví směrnice fakulty. (7) Na žádost studenta nebo z vlastního podnětu může vedoucí zaměstnanec ústavu rozhodnout o konání zkoušky před komisí, kterou jmenuje. Je-li zkoušejícím vedoucí zaměstnanec ústavu, o konání zkoušky před komisí rozhoduje a komisi jmenuje děkan. (8) Pokud student nevykoná zkoušku z předmětu, jehož absolvování je pro daný studijní program povinné a který má student zapsán podruhé, je mu studium ukončeno podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona. Na postup při rozhodování v této věci se vztahuje § 68 zákona. (9) Klasifikace zkoušky se zapisuje do dokumentace o studiu (čl. 50). Součástí zápisu do dokumentace o studiu je klasifikační stupeň ECTS, datum konání zkoušky nebo datum konání její poslední části a identifikace zkoušejícího a dále bodové hodnocení (čl. 13), pokud tak stanoví směrnice fakulty. (10) Student má právo se od zkoušky odhlásit nejpozději 24 hodin před jejím začátkem. Student, který se od zkoušky odhlásil, je posuzován, jako kdyby nebyl ke zkoušce přihlášen. Odstoupí-li student od zkoušky po jejím začátku, nedostaví-li se ke zkoušce bez řádné omluvy, nebo jeho omluva není přijata, hodnotí se známkou „F”. Student se může z vážných, zejména zdravotních důvodů omluvit i dodatečně, nejpozději do pátého dne od určeného termínu pro konání zkoušky. O přijetí omluvy rozhoduje s konečnou platností vedoucí zaměstnanec ústavu. Je-li zkoušejícím vedoucí zaměstnanec ústavu, rozhodne s konečnou platností děkan. (11) Pokud student u zkoušky porušil závažným způsobem její řádný průběh, je klasifikován stupněm „F“. Hrubé porušení pravidel může být považováno za disciplinární přestupek. Článek 13 Klasifikační stupnice Při hodnocení studia se užívá klasifikační stupnice ECTS: KLASIFIKAČNÍ BODOVÉ ČÍSELNÁ HODNOCENÍ KLASIFIKACE STUPEŇ ECTS

POZNÁMKA

A

100–90

1

Excellent

výborně

výborně

B

89–80

1,5

Very good

velmi dobře

velmi dobře

C

79–70

2

Good

dobře

D

69–60

2,5

Satisfactory

uspokojivě

E

59–50

3

Sufficient

dostatečně

F

49–0

4

Failed

nevyhovující

dobře nevyhovující

Článek 14 Průměrná klasifikace studenta (1) Průměrná klasifikace studenta ve studiu v daném celku studia je vyjádřena váženým studijním průměrem definovaným vztahem:

121

∑K Z ∑K p

VP =

p

p

p

p

kde K je počet získaných kreditů za předmět p zakončený zkouškou nebo klasifikovaným zápočtem, p Z je číselná klasifikace zkouškou nebo klasifikovaným zápočtem zakončeného předmětu p, a kde se p sčítá přes všechny předměty absolvované studentem v daném celku studia zakončené zkouškou nebo klasifikovaným zápočtem (čl. 55 odst. 2). Vážený studijní průměr lze rovněž určit jako vážené průměrné bodové hodnocení. (2) Vážený studijní průměr se užívá zejména pro: a) přiznání prospěchového stipendia, b) pro stanovení celkového hodnocení studia (čl. 26). DÍL 3 PRŮBĚH STUDIA Článek 15 Kontrola studia a podmínky pro pokračování ve studiu (1) V každém akademickém roce je ve stanovených termínech kontrolováno, zda student získal v dané části studia počet kreditů v předepsané struktuře stanovené studijním programem. Pokud tuto podmínku nesplní, je mu studium ukončeno podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona. Na postup při rozhodování v této věci se vztahuje § 68 zákona. (2) Ve výjimečných a odůvodněných případech, zejména z důvodů zdravotních, může děkan studentovi na jeho písemnou žádost splnění některé z podmínek stanovených pro pokračování ve studiu prominout. Současně stanoví podmínky pro další průběh studia. Článek 16 Pro potřebu evidence studentů je možné v průběhu prvního semestru studia provádět kontrolu účasti studentů na cvičeních, seminářích a na výuce v atelierech. Opakovaná neomluvená neúčast ve výuce s kontrolovanou účastí může být důvodem pro ukončení studia pro neplnění studijních povinností. Pravidla pro provádění kontroly studia během prvního semestru studia stanoví směrnice fakulty.

(1) (2) (3) (4) (5)

(1) (2) (3) (4) (5)

Článek 17 Zápis do dalšího roku studia Student, který splnil podmínky pro pokračování ve studiu nebo mu bylo povolena výjimka podle čl. 15 odst. 2, má právo se zapsat do dalšího roku studia. Při zápisu do studia si student zapisuje předměty daného studijního programu v souladu s pravidly příslušného studijního programu a studijního plánu. Vyučuje-li určitý předmět více učitelů, má student právo výběru z nich. Způsob a termíny výběru upraví směrnice fakulty. Zápisy do studia se konají v termínech stanovených děkanem. Pokud se student bez omluvy nezapíše do studia ve stanoveném termínu nebo neníli jeho omluva přijata, jeho studium je ukončeno podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona. Omluva se podává děkanovi. Na postup při rozhodování v této věci se vztahuje § 68 zákona. Článek 18 Přerušení studia Na základě písemné žádosti studenta děkan stanoví dobu přerušení studia tak, aby byly dodrženy všechny zásady studijního a zkušebního řádu v souladu s příslušným studijním programem. Přerušení studia v době, kdy je předpoklad pro nesplnění studijních povinností, nelze povolit. Přerušení studia v průběhu prvního semestru studia je možné pouze ve výjimečných případech, zejména z důvodů zdravotních. Přerušení studia se zpravidla ukončuje k začátku semestru. Studium lze souvisle přerušit nejvýše na dobu dvou let. Výjimky, zejména z důvodů zdravotních, může povolit děkan. 122

(6) Studium lze přerušit i opakovaně. Celková doba přerušení studia nesmí překročit polovinu standardní doby studia v příslušném studijním programu. (7) Pominou-li důvody přerušení studia, může děkan na žádost studenta přerušení studia ukončit i před uplynutím povolené doby jeho přerušení a stanovit další průběh studia. (8) Jestliže v době přerušení studia student studoval na jiné fakultě a konal tam zkoušky, může mu na jeho žádost doporučenou vedoucím zaměstnancem ústavu zajišťujícím odpovídající předmět na fakultě děkan uznat odpovídající zkoušku vykonanou na jiné fakultě se stanovením kreditového ohodnocení. Na postup při rozhodování v této věci se vztahuje § 68 zákona. (9) Dnem přerušení studia přestává být osoba studentem, přičemž dnem ukončení přerušení studia jí vzniká právo opětovného zápisu do studia. Osoba, která se nejpozději do pěti kalendářních dnů po uplynutí lhůty stanovené pro přerušení studia bez omluvy nedostaví k zápisu, nebo jejíž omluva není přijata, ztrácí právo na opětovný zápis do studia. O přijetí omluvy rozhoduje děkan. (10) Studium může být přerušeno studentovi, který nevykonal státní závěrečnou zkoušku, až do doby jejího opakování. Článek 19 Zanechání studia Rozhodne-li se student studia zanechat, oznámí své rozhodnutí písemně děkanovi.

(1)

(2)

(3) (4) (5) (6) (7)

Článek 20 Uznání části studia Uznávání části studií získaných na jiné vysoké škole v České republice a v jiné zemi evropského regionu podporuje akademickou mobilitu. Při uznávání části studií se postupuje podle zásad uvedených v odstavcích 2 až 6. Studentovi, který absolvoval studium ve studijním programu nebo jeho část nebo studuje v jiném studijním programu na vysoké škole v České republice nebo v zahraničí, lze na jeho písemnou žádost uznat absolvované části studia nebo jednotlivé zkoušky. Povinností studenta, který žádá o uznání části studia, je doložit potvrzení o absolvování studia nebo předmětu, o získaném počtu kreditů a klasifikaci a dále potvrzenou anotaci absolvovaných předmětů. Při rozhodování se bere zřetel zejména na zaměření absolvovaného studia nebo jeho části, na kreditové hodnocení jednotlivých absolvovaných předmětů studijního programu, na prospěch při studiu a dobu, která uplynula od ukončení dosavadního studia, a je respektována dohoda o studiu v rámci mobility. Uznání části studia lze podmínit vykonáním rozdílových zkoušek. Uznané části studia nebo jednotlivým uznaným zkouškám se přiřadí kreditové hodnocení odpovídající danému studijnímu programu v souladu s dohodou o studiu v rámci mobility. Studentům, kterým byla uznána část studia, se do doby studia započte počet roků odpovídající celkovému kreditovému hodnocení uznané části studia. Přitom se vychází z tempa studia předpokládající jeho řádné ukončení ve studijním programu za dobu rovnou standardní době. O uznávání částí studia rozhoduje děkan. DÍL 4 ŘÁDNÉ UKONČENÍ STUDIA

Článek 21 (1) Studium se řádně ukončuje absolvováním studia v příslušném studijním programu. Student studium absolvuje, pokud získá počet kreditů v předepsané skladbě rovný minimálně šedesátinásobku počtu roků standardní doby studia a vykoná státní závěrečnou zkoušku, jejíž součástí v bakalářském studijním programu je zpravidla obhajoba bakalářské práce, v magisterském studijním programu obhajoba diplomové práce. (2) Dnem řádného ukončení studia je podle § 55 odst. 1 zákona den, kdy byla vykonána státní závěrečná zkouška nebo její poslední část. Článek 22 Státní závěrečná zkouška 123

(1) Členění státní závěrečné zkoušky na části a jejich obsah určuje studijní program. Pravidla pro organizaci a průběh státních závěrečných zkoušek stanoví směrnice fakulty. (2) Státní závěrečnou zkoušku nebo kteroukoli její část lze jednou opakovat. (3) Při opakování státní závěrečné zkoušky student opakuje tu její část, ze které byl klasifikován stupněm „F“. (4) Poslední část státní závěrečné zkoušky lze konat nejpozději v roce, v němž od zápisu studenta do studijního programu uplynula doba rovná dvojnásobku standardní doby studia. Pokud student do této doby nevykoná státní závěrečnou zkoušku, je mu studium ukončeno podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona. Postup při rozhodování v této věci se řídí § 68 zákona. (5) O průběhu státní závěrečné zkoušky je veden protokol, do kterého se uvádí průběh a hodnocení obhajoby diplomové nebo bakalářské práce a ostatních částí státní závěrečné zkoušky a celková klasifikace státní závěrečné zkoušky podle čl. 25. Přílohou zápisu je posudek oponentů a hodnocení vedoucího bakalářské nebo diplomové práce. Formu protokolu stanoví směrnice rektora.

(1) (2) (3) (4)

(1)

(2)

(3) (4)

(5)

(6)

(7)

Článek 23 Zkušební komise pro státní závěrečné zkoušky Státní závěrečná zkouška se koná před zkušební komisí. Předsedu a členy komise jmenuje na návrh rady studijního programu děkan v souladu s § 53 odst. 2 zákona. Zkušební komise je nejméně pětičlenná. Jednání zkušební komise řídí její předseda. Jednací řád zkušebních komisí a způsob jejich svolávání stanoví směrnice fakulty. Zkušební komise je usnášeníschopná, jsou-li přítomny alespoň tři pětiny jejích členů. Článek 24 Bakalářská nebo diplomová práce a její obhajoba Bakalářskou nebo diplomovou prací student prokazuje, že je schopen řešit a ústně a písemně prezentovat zadaný problém a obhájit své vlastní přístupy k řešení. Bakalářská a diplomová práce se vzájemně liší charakterem zadaných problémů a rozsahem a hloubkou jejich zpracování. Bakalářská práce se vypracovává, je-li součástí studijního plánu. Vypracování diplomové práce je součástí studijního plánu. Zadání bakalářské nebo diplomové práce obsahuje zejména stručnou charakteristiku problematiky úkolu, cílů, kterých má být dosaženo, základní literární prameny, jméno vedoucího diplomové práce a termín jejího odevzdání. Vedoucím bakalářské nebo diplomové práce může být i odborník z praxe. Bakalářskou nebo diplomovou práci lze se souhlasem vedoucího práce předložit v cizím jazyce. V tomto případě musí práce obsahovat rozšířený abstrakt v českém jazyku. Vedoucí bakalářské nebo diplomové práce a její oponent nebo oponenti, které jmenuje vedoucí zaměstnanec ústavu, vypracují posudky k této práci. Student musí být s nimi seznámen nejpozději tři dny před konáním její obhajoby. Při obhajobě bakalářské nebo diplomové práce student nejprve uvede hlavní výsledky své práce a poté se vyjádří k připomínkám uvedeným v hodnocení vedoucího práce a v posudku nebo posudcích oponenta nebo oponentů. Dále následuje diskuse. Pokud student bakalářskou nebo diplomovou práci neobhájí, komise rozhodne, zda tuto práci doplní, nebo zcela přepracuje nebo vypracuje práci s jiným zadáním. Zdůvodnění svého rozhodnutí uvede komise do protokolu o státní závěrečné zkoušce. Pokud student ve stanoveném termínu bez omluvy bakalářskou nebo diplomovou práci neodevzdá nebo jeho omluva není přijata, je klasifikován stupněm „F“. Omluva se podává děkanovi, který o jejím přijetí s konečnou platností rozhodne.

Článek 25 Hodnocení státní závěrečné zkoušky (1) Jednotlivé části státní závěrečné zkoušky se klasifikují samostatně. O klasifikaci státní závěrečné zkoušky a jejích částí se komise usnáší na neveřejném zasedání. Pro klasifikaci se užívá klasifikační stupnice ECTS podle čl. 13. Návrh na klasifikaci je přijat, získá-li většinu hlasů přítomných členů komise. V případě rovnosti hlasů rozhoduje předseda. 124

(2) Celková klasifikace státní závěrečné zkoušky vychází z klasifikací jejích jednotlivých částí, přičemž: a) pokud je jedna část státní závěrečné zkoušky klasifikována stupněm „F“, celkový výsledek je „F“, b) celkový výsledek státní závěrečné zkoušky je klasifikován stupněm „A“, právě když jsou všechny její části klasifikovány stupněm „A“, c) v ostatních případech o celkové klasifikaci B, C, D a E rozhoduje komise. (3) Pokud je student klasifikován stupněm „F“, komise se usnese na odůvodnění, které uvede do protokolu o státní závěrečné zkoušce a se kterým je student seznámen. (4) Pokud se student bez omluvy ke státní závěrečné zkoušce nedostaví nebo jeho omluva není přijata, posuzuje se, jako by u státní závěrečné zkoušky neprospěl. Omluva se podává děkanovi, který o jejím přijetí s konečnou platností rozhodne. Článek 26 Celkové hodnocení studia (1) Celkové hodnocení řádně ukončeného studia je: a) prospěl s vyznamenáním, b) prospěl velmi dobře, c) prospěl. (2) Student, který prospěl s vyznamenáním, obdrží vysokoškolský diplom s vyznamenáním. (3) Vysokoškolský diplom „s vyznamenáním“ obdrží absolvent, který byl při státní závěrečné zkoušce klasifikován stupněm „A“ a v průběhu celého studia ve studijním programu vedoucího k získání vysokoškolského vzdělání a udělení akademického titulu dosahoval vynikající studijní výsledky. Vynikající studijní výsledky jsou vyjádřené váženým studijním průměrem nepřevyšujícím hodnotu 1,50. Vysokoškolský diplom „prospěl velmi dobře“ obdrží absolvent, který byl při státní závěrečné zkoušce hodnocen alespoň stupněm „C“ a v průběhu celého studia ve studijním programu vedoucího k získání vysokoškolského vzdělání a udělení akademického titulu dosahoval velmi dobré studijní výsledky. Velmi dobré studijní výsledky jsou vyjádřené váženým studijním průměrem nepřevyšujícím hodnotu 2,00. ČÁST TŘETÍ USTANOVENÍ PRO STUDIUM V DOKTORSKÝCH STUDIJNÍCH PROGRAMECH DÍL 1 ORGANIZACE a USKUTEČŇOVÁNÍ DOKTORSKÉHO STUDIJNÍHO PROGRAMU Článek 27 Oborová rada (1) Oborová rada vymezená § 47 odst 6 zákona má nejméně 5 členů, které jmenuje a odvolává po projednání v příslušné vědecké nebo umělecké radě (dále jen „vědecká rada“) v souladu s vnitřní normou VUT podle čl. 4 odst. 4 Statutu VUT děkan kmenové fakulty. Děkan rovněž stanoví počet členů oborové rady a jejich funkční období. (2) Ve své činnosti se oborová rada řídí jednacím řádem, který stanoví rovněž způsob volby jejího předsedy. Jednací řád vydá po projednání s oborovou radou děkan. (3) Způsob vytvoření společné oborové rady podle § 47 odst. 6 zákona stanoví příslušná dohoda. Článek 28 Oborová rada zejména: a) vyjadřuje se k návrhům na školitele, b) schvaluje návrhy témat samostatné vědecké, výzkumné, vývojové činnosti nebo samostatné teoretické a tvůrčí činnosti v oblasti umění pro příslušný studijní program předložené školiteli (dále jen „téma doktorského studia“) a návrhy témat disertačních prací, c) projednává změny ve struktuře studijních předmětů, které jsou součástí příslušného studijního programu, d) navrhuje složení komisí pro přijímací zkoušky do příslušného studijního programu, 125

e)

posuzuje návrhy komisí pro přijímací zkoušky a předkládá děkanovi návrh na přijetí uchazečů o studium, f) vyjadřuje se k maximálnímu počtu doktorandů, které může školitel vést, g) vyjadřuje se k individuálním studijním plánům doktorandů a k jejich případným změnám, h) projednává hodnocení doktorandů předložená školiteli, i) doporučuje děkanovi ukončení studia doktoranda pro neplnění studijních povinností; k projednání je přizván doktorand se školitelem, j) hodnotí působení školitelů a závěry předkládá děkanovi, k) hodnotí nejméně jednou za rok úroveň uskutečňování studijního programu a závěry předkládá děkanovi kmenové fakulty, respektive děkanům dalších fakult nebo statutárním zástupcům právnických osob, které se na uskutečňování studijního programu podílejí, l) iniciuje návrhy na úpravy studijního programu ve vztahu k podmínkám akreditace, m) schvaluje obsah a rozsah státní doktorské zkoušky, n) navrhuje předsedy a členy komisí pro státní doktorské zkoušky a pro obhajoby disertačních prací. Článek 29 Školitel (1) Školitel je osobnost v oblasti tvořící vědecké zaměření studijního programu rozhodující pro personální zabezpečení studijního programu z hlediska jeho akreditace a z hlediska jeho uskutečňování ve vztahu k doktorandovi. (2) Školitelem může být profesor nebo docent a po schválení vědeckou radou fakulty významný odborník v oblasti, která tvoří zaměření studijního programu. Školitele ustanovuje a odvolává děkan, který vymezí jeho funkční období. (3) Témata doktorského studia, která školitel navrhuje, jsou zejména v souladu s jeho vlastní výzkumnou činností, přičemž přihlíží k zaměření pracoviště školitele a pracoviště, do něhož je začleněn doktorand (dále jen „školicí pracoviště“). Článek 30 Individuální studijní plán (1) Individuální studijní plán, podle něhož studium ve studijním programu probíhá, stanoví doktorandovi zejména: o) obsahové zaměření jeho samostatné vědecké, výzkumné, vývojové činnosti nebo samostatné teoretické a tvůrčí činnosti v oblasti umění a jeho vlastní vzdělávací činnosti s ohledem na oborovou specializaci a téma disertační práce, p) studijní předměty, které je doktorand povinen absolvovat, q) činnosti související s tvůrčí činností, zejména stáže a pobyty na jiných pracovištích, účast na konferencích, seminářích, letních školách, r) jeho pedagogické působení v souladu se směrnicí fakulty, s) časové rozvržení studia. (2) Formu zpracování individuálního studijního plánu stanoví směrnice fakulty. (3) Individuální studijní plán a případné úpravy v něm zpracovává s doktorandem školitel, který jej po vyjádření vedoucího zaměstnance školicího pracoviště předkládá oborové radě k vyjádření. Individuální studijní plán a jeho změny schvaluje děkan. Článek 31 Studijní předměty doktorského studijního programu (1) Studijní předměty doktorského studijního programu jsou stanoveny tak, aby doktorand ve spolupráci s učitelem získal dostatečnou základnu odpovídající současnému stavu poznání v oblasti, do níž patří zaměření disertační práce. (2) Studijní předměty vedou a zkoušejí profesoři, docenti nebo další významní odborníci v příslušných oblastech. (3) Studijní předměty jsou zakončeny zkouškou, která je ústní a zpravidla vychází z doktorandem předložené tematické práce. 126

(4) Studijní předměty mají dokumentaci, která obsahuje zejména: a) název předmětu, b) rozsah předmětu, c) jména učitelů předmětu, d) obsahovou anotaci předmětu, e) osnovu předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky, f) literaturu, na níž je předmět vystavěn, a literaturu doporučenou studentům. Dokumentace studijního předmětu je zveřejněna zejména prostřednictvím informačního systému VUT. (5) Výuka studijního předmětu je založena v závislosti na počtu doktorandů, kteří tento předmět studují, buď na přednáškách organizovaných pro skupinu studentů, jejíž minimální počet stanoví děkan, seminářích nebo na řízeném samostatném studiu s konzultacemi.

(1) (2) (3) (4)

(5)

(6)

(7)

(1) (2) (3) (4)

Článek 32 Zkouška ze studijního předmětu doktorského studijního programu Termín zkoušky stanoví zkoušející po dohodě s doktorandem. O konání zkoušky je vždy informován školitel. Zkouška je veřejná a může mít formu kolokvia. Pro hodnocení zkoušky se užívá klasifikační stupnice výborně, velmi dobře, dobře, nevyhovující, v případě kolokvia prospěl, neprospěl. Doktorand, který byl klasifikován stupněm nevyhovující nebo neprospěl, má právo konat opravnou zkoušku. Pokud zkoušku opět nevykoná, má právo konat zkoušku před komisí. Komisi z podnětu školitele jmenuje příslušná oborová rada. Předsedou komise je zpravidla člen oborové rady, jejími členy jsou vždy školitel a učitel daného studijního předmětu. Termín této zkoušky stanoví předseda komise. O výsledku zkoušky rozhoduje komise na neveřejném zasedání. Návrh klasifikace je přijat, vysloví-li se pro něj většina přítomných členů komise. O zkoušce konané před komisí je veden zápis. Klasifikace zkoušky se zapisuje do dokumentace o studiu (čl. 50). Ve výkazu o studiu se uvádí slovní vyjádření klasifikačního stupně, datum konání zkoušky a podpis zkoušejícího, v případě konání zkoušky před komisí podpis předsedy. Klasifikační stupeň nevyhovující nebo neprospěl se do výkazu o studiu neuvádí. Nevykoná-li doktorand zkoušku ze studijního předmětu předepsaného jeho studijním plánem před komisí podle odstavce 4, je mu studium ukončeno podle § 58 odst. 1 písm. b) zákona. Na postup při rozhodování v této věci se vztahuje § 68 zákona. Pokud se doktorand bez omluvy ke zkoušce nedostaví nebo jeho omluva není přijata, hodnotí se stupněm nevyhovující. O přijetí omluvy rozhoduje s konečnou platností předseda příslušné oborové rady. Článek 33 Hodnocení a kontrola plnění individuálního studijního plánu Doktorand zpravidla jednou za rok referuje na školicím pracovišti o svém studiu, výsledcích řešení tvůrčích úkolů a o přípravě disertační práce. Doktorand každoročně v termínu stanoveném děkanem vypracuje písemnou zprávu o výsledcích své činnosti, která je jedním z podkladů pro jeho hodnocení školitelem. Školitel pravidelně hodnotí plnění studijních povinností doktoranda a hodnocení předkládá příslušné oborové radě. Období hodnocení doktorandů stanoví směrnice fakulty. Při nevyhovujícím hodnocení doktoranda navrhne školitel po vyjádření vedoucího zaměstnance školicího pracoviště příslušné oborové radě projednání návrhu na ukončení studia doktoranda podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona. Tento postup může iniciovat též vedoucí školicího pracoviště nebo oborová rada. Na postup při rozhodování v této věci se vztahuje § 68 zákona.

Článek 34 Přerušení studia v doktorském studijním programu (1) Na základě písemné žádosti doktoranda doporučené jeho školitelem může děkan studium přerušit.

127

(2) Studium lze souvisle přerušit nejvýše na dobu dvou let. Studium lze přerušit i opakovaně. Celková doba přerušení studia nesmí překročit dva roky. Výjimky z důvodů zejména zdravotních může povolit děkan. (3) Pominou-li důvody přerušení studia, může děkan na žádost doktoranda přerušení studia ukončit i před uplynutím povolené doby jeho přerušení. (4) Jestliže v době přerušení studia doktorand studoval na jiné fakultě nebo vysoké škole a konal tam zkoušky, může mu na jeho žádost doporučenou školitelem a oborovou radou děkan uznat odpovídající zkoušku vykonanou na jiné fakultě nebo vysoké škole. (5) Osoba, která se nejpozději do pěti kalendářních dnů po uplynutí doby přerušení studia bez omluvy nedostaví k opětovnému zápisu do studia nebo jejíž omluva není přijata, ztrácí právo na opětovný zápis do studia. O přijetí omluvy rozhoduje děkan. Článek 35 Zanechání studia v doktorském studijním programu Rozhodne-li se doktorand studia zanechat, oznámí své rozhodnutí písemně děkanovi. Pokud doktorand v rámci studia přijal závazky vyplývající z řešení projektů, hlavní nebo doplňkové činnosti definované smluvním vztahem, je povinen tento smluvní vztah řádně ukončit. Článek 36 Uznání částí studia v doktorském studijním programu (1) Doktorandovi, který absolvoval studijní program nebo jeho část nebo studuje jiný studijní program na vysoké škole v České republice nebo v zahraničí, lze na jeho písemnou žádost uznat absolvované části studia nebo jednotlivé zkoušky. Při rozhodování se bere zřetel zejména na zaměření absolvovaného studia nebo jeho části, na prospěch při studiu, na výsledky vlastní tvůrčí činnosti a dobu, která uplynula od ukončení předchozího studia. (2) Uznání části studia lze podmínit vykonáním rozdílových zkoušek. (3) O uznávání částí studia rozhoduje na návrh školitele a po vyjádření oborové rady děkan. DÍL 2 STÁTNÍ DOKTORSKÁ ZKOUŠKA Článek 37 (1) Při státní doktorské zkoušce má student prokázat hluboké teoretické vědomosti v oboru disertační práce a získání požadovaných vědomostí a znalostí z oblasti studia, včetně metodologických východisek vědecké práce. Její obsah vychází zejména z tématu doktorského studijního programu a individuálního studijního plánu doktoranda. (2) Součástí státní doktorské zkoušky je diskuse o souvislostech s tématem disertační práce na základě pojednání předloženého doktorandem. Toto pojednání obsahuje zejména kriticky zhodnocený stav poznání v oblasti tématu disertační práce, vymezení předpokládaných cílů disertační práce a charakteristiky zvolených metod řešení. Rozsah pojednání určí oborová rada. (3) Státní doktorskou zkoušku lze jednou opakovat. (4) O průběhu státní doktorské zkoušky je veden protokol. Jeho formu stanoví směrnice rektora. Článek 38 Přihlašování ke státní doktorské zkoušce (1) Ke státní doktorské zkoušce se doktorand může přihlásit po vykonání zkoušek ze všech studijních předmětů předepsaných jeho individuálním studijním plánem. (2) Spolu s přihláškou předloží doktorand přehled aktivit vykonaných během svého studia v doktorském studijním programu a pojednání podle čl. 37 odst. 2, včetně přehledu uveřejněných prací, respektive vytvořených inženýrských nebo uměleckých děl. (3) Způsob přihlašování ke státní doktorské zkoušce a dokládání náležitostí podle odstavce 2 stanoví směrnice fakulty. Článek 39 Zkušební komise pro státní doktorské zkoušky 128

(1) Státní doktorská zkouška se koná před zkušební komisí. Komise je stálá nebo je jmenována „ad hoc“. Předsedu a členy komise jmenuje na návrh oborové rady děkan v souladu s § 53 odst. 2 a 3 zákona. Členem komise je rovněž školitel doktoranda. (2) Zkušební komise je nejméně pětičlenná. (3) Jednání zkušební komise řídí její předseda. Jednací řád zkušebních komisí a způsob jejich svolávání stanoví směrnice fakulty. (4) Předseda zkušební komise pověří jednoho z jejích členů s výjimkou školitele doktoranda, aby připravil a přednesl jako podklad pro jednání zkušební komise stanovisko k doktorandem předloženému pojednání. (5) Zkušební komise je usnášeníschopná, jsou-li přítomny alespoň tři pětiny jejích členů.

(1) (2) (3) (4) (5)

(6)

Článek 40 Hodnocení státní doktorské zkoušky Státní doktorská zkouška je klasifikována stupni prospěl nebo neprospěl. Na neveřejném zasedání zhodnotí zkušební komise průběh státní doktorské zkoušky a rozhodne hlasováním o její klasifikaci. K dosažení klasifikace „prospěl“ je zapotřebí většiny hlasů všech členů zkušební komise. Pokud je doktorand při státní doktorské zkoušce klasifikován stupněm „neprospěl“, uvede se do protokolu odůvodnění, které je sděleno doktorandovi. Pokud se doktorand bez omluvy ke státní doktorské zkoušce nedostaví nebo jeho omluva není přijata, posuzuje se, jako by u zkoušky neprospěl. Omluva se podává děkanovi, který o jejím přijetí s konečnou platností rozhodne. Nevykoná-li doktorand státní doktorskou zkoušku ani v opravném termínu, je mu studium ukončeno podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona. Postup při rozhodování v této věci se řídí § 68 zákona. DÍL 3 DISERTAČNÍ PRÁCE a JEJÍ OBHAJOBA Článek 41 Disertační práce

(1) Disertační práce je buď: a) samostatná práce zpracovaná podle odstavce 2 obsahující výsledky řešení vědeckého úkolu, nebo b) tematicky uspořádaný soubor uveřejněných prací. (2) Disertační práce se člení zejména na tyto části: a) přehled o současném stavu problematiky, která je předmětem disertační práce, b) cíl disertační práce, c) výsledky disertační práce s uvedením nových poznatků, jejich analýzu a jejich význam pro realizaci v praxi nebo pro další rozvoj vědního oboru, d) seznam použité literatury, seznam vlastních prací vztahujících se k tématu disertační práce. Součástí disertační práce může být rovněž dokumentace inženýrských nebo uměleckých děl. Její součástí je vždy souhrn v českém a anglickém jazyce zpravidla v rozsahu jedné strany. (3) Disertační práce se předkládá zpravidla v jazyce českém nebo anglickém. (4) Formální úpravu disertační práce stanoví směrnice rektora. (5) Jsou-li v souboru uveřejněných prací podle odstavce 1 písm. b) práce, jichž je doktorand spoluautorem, musí být vymezen podíl doktoranda a doložen prohlášením spoluautorů o jeho přínosu k jednotlivým pracím. Článek 42 Řízení o obhajobě disertační práce (1) K obhajobě disertační práce se může doktorand přihlásit po vykonání státní doktorské zkoušky. (2) Spolu s přihláškou k obhajobě disertační práce doktorand předkládá: a) disertační práci v počtu stanoveném fakultou, b) teze disertační práce v počtu stanoveném fakultou, 129

(3) (4) (5) (6)

c) přehled aktivit vykonaných během jeho studia v doktorském studijním programu, včetně seznamu publikovaných prací a prací k publikaci přijatých, respektive seznamu vytvořených inženýrských nebo uměleckých děl, a ohlasy těchto prací a děl, d) uveřejněné práce nebo rukopisy prací, které jsou k uveřejnění přijaty, spolu s doklady o jejich přijetí k uveřejnění, e) stanovisko školitele doktoranda k disertační práci. Způsob podávání přihlášek k obhajobě disertační práce stanoví směrnice fakulty. Řízení o obhajobě disertační práce je zahájeno doručením přihlášky. Pokud přihláška k obhajobě disertační práce splňuje náležitosti podle odstavce 2, je postoupena oborové radě k dalšímu řízení. Nesplňuje-li přihláška k obhajobě disertační práce náležitosti podle odstavce 2, děkan řízení přeruší a vyzve doktoranda, aby ve stanovené lhůtě nedostatky odstranil, jinak řízení zastaví.

Článek 43 Teze disertační práce (1) Teze disertační práce obsahují ve stručné formě základní myšlenky, metody, výsledky a závěry disertační práce ve struktuře stejné jako u disertační práce. Rozsah stanoví směrnice rektora. (2) Teze disertační práce, které doktorand předkládá spolu s přihláškou k obhajobě disertační práce, obdrží všichni členové komise pro obhajobu disertační práce a oponenti. (3) Po úspěšné obhajobě disertační práce jsou teze disertační práce se zapracovanými připomínkami formulovanými v závěrech komise pro obhajobu disertační práce publikovány v souladu se směrnicí rektora.

(1) (2) (3) (4)

(1)

(2) (3)

(4) (5)

(6)

Článek 44 Komise pro obhajobu disertační práce Obhajoba disertační práce se koná před komisí pro obhajobu disertační práce, která je stálá nebo je jmenována „ad hoc“. Předsedu a členy komise jmenuje na návrh oborové rady děkan. Komise pro obhajobu disertační práce je nejméně pětičlenná. Alespoň dva členové komise jsou osoby jiné než členové Akademické obce VUT. Jednání komise pro obhajobu disertační práce svolává a řídí její předseda. Komise pro obhajobu disertační práce je usnášeníschopná, jsou-li přítomny alespoň tři čtvrtiny jejích členů. Pro přijetí návrhu je nutná většina hlasů všech členů komise. Článek 45 Oponenti disertační práce a jejich posudky Komise pro obhajobu disertační práce jmenuje nejméně dva oponenty disertační práce, z nichž nejvýše jeden může být z fakulty nebo instituce, kde práce vznikla. Oponentem nemůže být jmenován školitel, přímý nadřízený nebo podřízený doktoranda. Oponent vypracuje na disertační práci písemný posudek. Oponent se v posudku vyjádří zejména: a) aktuálnosti tématu disertační práce, b) zda disertace splnila stanovený cíl, c) k postupu řešení problému a k výsledkům disertace s uvedením konkrétního přínosu doktoranda, d) k významu pro praxi nebo rozvoj vědního oboru, e) vyjádření k formální úpravě disertační práce a její jazykové úrovni, f) zda disertační práce splňuje podmínky uvedené v § 47 odst. 4 zákona. Pokud oponent nevypracuje posudek nejpozději do 2 měsíců ode dne jmenování, může komise pro obhajobu disertační práce jmenovat jiného oponenta. Nevyhovuje-li posudek podmínkám podle odstavce 3, vyzve komise pro obhajobu disertační práce oponenta, aby posudek doplnil nebo přepracoval. Pokud tak ve stanovené lhůtě neučiní, komise jmenuje jiného oponenta. Oponentní posudky musí být zaslány všem členům komise pro obhajobu disertační práce a doktorandovi alespoň 15 dnů před konáním obhajoby.

130

Článek 46 V případě, že některý z oponentů nedoporučí disertační práci k obhajobě, může doktorand požádat o přerušení řízení o obhajobě disertační práce, aby mohl svou práci doplnit nebo přepracovat. O této žádosti rozhoduje na základě doporučení komise pro obhajobu disertační práce a příslušné oborové rady s konečnou platností děkan.

(1) (2) (3) (4)

(5)

Článek 47 Obhajoba disertační práce Obhajoba disertační práce je vědeckou rozpravou mezi doktorandem a oponenty, členy komise pro obhajobu disertační práce a ostatními účastníky obhajoby. Obhajoba disertační práce je veřejná. Datum a místo konání musí být oznámeno na úřední desce příslušné fakulty alespoň dva týdny předem. Obhajoba disertační práce se koná zpravidla do šesti měsíců od zahájení řízení. Doba přerušení řízení se do této doby nepočítá. Pokud disertační práce nebyla obhájena, lze se k nové obhajobě přihlásit nejdříve za rok. Není-li disertační práce obhájena ani napodruhé, studium doktoranda se ukončí podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona. Na postup při rozhodování v této věci se vztahuje § 68 zákona. Disertační práci je nutné obhájit nejpozději do 7 let ode dne zápisu do studia. Pokud ji v této lhůtě doktorand neobhájí, jeho studium se ukončí podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona. Na postup při rozhodování v této věci se vztahuje § 68 zákona. Na základě žádosti doktoranda doporučené školitelem a příslušnou oborovou radou může děkan tuto lhůtu v odůvodněných případech výjimečně prodloužit.

Článek 48 (1) Komise pro obhajobu disertační práce dbá o to, aby se obhajoba konala do 30 dnů po doručení posudků od všech oponentů, popřípadě po jejich doplnění nebo přepracování (čl. 45 odst. 5). O překročení lhůty je nutno vyrozumět děkana, který ji může přiměřeně k důvodům prodloužit. (2) Obhajoba disertační práce probíhá za účasti oponentů. Jestliže se výjimečně některý z nich nemůže obhajoby zúčastnit, může se obhajoba konat za podmínky, že nepřítomný oponent podal kladný posudek. V tomto případě se posudek nepřítomného oponenta čte. (3) Obhajobu disertační práce řídí předseda komise pro obhajobu disertační práce, výjimečně z jeho pověření jiný člen komise. (4) Při obhajobě disertační práce se postupuje zpravidla takto: a) předsedající zahájí obhajobu, představí doktoranda, sdělí téma disertační práce a seznámí komisi pro obhajobu disertační práce s přehledem jeho publikovaných vědeckých prací, resp. jím vytvořených inženýrských nebo uměleckých děl, b) doktorand vyloží podstatný obsah a hlavní výsledky své disertační práce, c) školitel seznámí komisi pro obhajobu disertační práce se svým stanoviskem k práci doktoranda a k obhajované disertační práci, d) oponenti přednesou podstatný obsah svých posudků, e) doktorand zaujme stanovisko k posudkům oponentů, zejména k námitkám, připomínkám a dotazům, f) předsedající zahájí diskusi, které se mohou zúčastnit všichni přítomní. (5) Obhajoba disertační práce zpravidla netrvá déle než 2 hodiny. (6) V neveřejném zasedání zhodnotí komise pro obhajobu disertační práce za účasti oponentů a školitele obhajobu disertační práce a v tajném hlasování rozhodne o jejím výsledku. K úspěšné obhajobě disertační práce je zapotřebí většiny hlasů všech členů komise. Po rozhodnutí ve věci se komise usnáší většinou hlasů na odůvodnění rozhodnutí. S rozhodnutím a jeho odůvodněním je doktorand seznámen. (7) O obhajobě disertační práce je veden protokol, jehož přílohou jsou posudky oponentů. Závěry komise pro obhajobu disertační práce obsahují rovněž stanovisko k tezím disertační práce a případné požadavky na úpravy pro jejich publikaci. Formu protokolu stanoví směrnice rektora. (8) O obhajobě disertační práce informuje předseda komise pro obhajobu disertační práce příslušnou oborovou radu a děkana.

131

DÍL 4 ŘÁDNÉ UKONČENÍ STUDIA V DOKTORSKÉM STUDIJNÍM PROGRAMU Článek 49 Dnem řádného ukončení studia je den, kdy byla obhájena disertační práce. ČÁST ČTVRTÁ SPOLEČNÁ USTANOVENÍ

(1) (2) (3) (4)

(5)

Článek 50 Dokumentace o studiu Dokumentace o studiu slouží k zápisu, uchovávání a zpracování údajů související se studiem jednotlivých studentů a doktorandů. Dokumentace o studiu je součástí informačního systému VUT v Brně. Podrobnosti o vedení studijní dokumentace stanoví směrnice fakulty. Součástí dokumentace o studiu je závěrečná práce. Bakalářské, diplomové a disertační práce odevzdané uchazečem k obhajobě musí být nejméně pět pracovních dnů před konáním obhajoby zveřejněny k nahlížení veřejnosti v místě pracoviště VUT, kde se má konat obhajoba práce. Každý si může ze zveřejněné práce pořizovat na své náklady výpisy, opisy nebo rozmnoženiny. Ustanovení odstavce 4 se použijí, pokud zvláštní právní předpisy o ochraně duševního vlastnictví nebo obchodního tajemství3) nestanoví jinak. Článek 51 Styk studenta s fakultou V jednáních o studijních záležitostech může být student zastupován svým zplnomocněným zástupcem. Článek 52 Student nebo doktorand, který ukončil studium, je povinen neprodleně odevzdat průkaz studenta a předložit doklad o vypořádání všech pohledávek VUT a fakulty vůči němu. Článek 53 Způsob náhradního doručování Rozhodnutí ve věcech: a) udělení výjimky z pravidel pro stanovení studijního plánu podle čl. 3 odst. 5, b) přerušení studia podle čl. 18 nebo čl. 34, c) uznávání částí studia nebo zkoušek podle čl. 20 nebo čl. 36, d) ukončení studia podle čl. 11 odst. 5, čl. 12 odst. 7, čl. 15 odst. 1, čl. 17 odst. 5, čl. 22 odst. 4, čl. 32 odst. 6, čl. 40 odst. 6 a čl. 47 odst. 4 lze studentům a doktorandům do vlastních rukou doručovat přímo na kmenové fakultě nebo poštou. Rozhodnutí je doručeno dnem jeho převzetí, dnem odepření zásilku převzít nebo uplynutím tří dnů od jejího uložení na poště. Nepodaří-li se rozhodnutí podle písmen a) až c) doručit, je vyvěšeno na úřední desce fakulty. Datum jeho vyvěšení je dnem jeho doručení.

Článek 54 Pochvaly a ocenění (1) Podle čl. 42 odst. 4 Statutu VUT uděluje rektor jako ocenění mimořádných výsledků studenta nebo doktoranda během jeho studia Cenu rektora. (2) Ocenění za výsledky studia udělované fakultou určuje směrnice fakulty. ČÁST PÁTÁ PŘECHODNÁ a ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ Článek 55 Přechodná ustanovení 132

(1) V případě kolize ustanovení tohoto řádu s důsledky dosavadních studijních předpisů se postupuje tak, aby student nebo doktorand v přechodovém období neutrpěl újmu. (2) Vážený průměr podle čl. 14 v části studia hodnoceném slovním vyjádřením výborně, velmi dobře, dobře a nevyhovující se počítá s čísly uvedenými v závorce ve sloupci Poznámka (čl. 13), vážený průměr v části studia hodnoceném klasifikační stupnicí ECTS se počítá s čísly Číselné klasifikace (čl. 13). (3) Doba přerušení studia před 1. lednem 1999 se do doby studia nezapočítává.

(1) (2) (3) (4)

Článek 56 Závěrečná ustanovení Zrušuje se Studijní a zkušební řád Vysokého učení technického v Brně zaregistrovaný Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy dne 2. července 2004 pod čj. 21 214/2004-30. Tento řád byl v souladu s § 9 odst. 1 písm. b) zákona schválen Akademickým senátem VUT dne 30. května 2006. Tento řád nabývá platnosti podle § 36 odst. 4 zákona dnem registrace Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy. Tento řád nabývá účinnosti od akademického roku 2006/2007.

Doc. RNDr. Josef Dalík, CSc., v. r. předseda Akademického senátu

Prof. Ing. Karel Rais, CSc., MBA, v. r. rektor

133

SMĚRNICE FAKULTY UPRAVUJÍCÍ USTANOVENÍ STUDIJNÍHO A ZKUŠEBNÍHO ŘÁDU VUT V BRNĚ ČÁST PRVNÍ (Článek 1) Úvodní ustanovení (1) Směrnice obsahuje doplňky a specifikaci pravidel jednotlivých článků Studijního a zkušebního řádu Vysokého učení technického v Brně (dále SaZŘ VUT). Je členěna shodně s členěním SaZŘ VUT. Obsahuje pouze ty články, v kterých jsou doplňky a specifikace Fakulty chemické VUT v Brně (dále FCH VUT). (Článek 2) Akademický rok a časové členění studia (1) Výuka je organizována zpravidla podle týdenních rozvrhů pro prezenční formu studia a ucelených bloků pro kombinovanou formu studia. (2) Přednášky se uskutečňují v jedné skupině pro všechny studenty. Přednášky, semináře a cvičení celofakultních předmětů v 1. – 3. ročníku se realizují pouze v případě, že studijní skupina má více než 20 studentů. Přednášky a semináře oborových předmětů se realizují pouze v případě, že studijní skupina má více než 10 studentů. Praktika celofakultních předmětů probíhají ve skupinách s minimálně 12 studenty, praktika oborových předmětů a speciální s minimálně 6 studenty. Studenti se do skupin zapisují elektronicky. Po dohodě s vyučujícím se mohou studenti vzájemně ve skupinách vyměnit.

(1) (2)

(3) (4)

(5) (6) (7)

(Článek 3) Studijní plány Studenti si vytváří studijní plán podle „Pravidel a podmínek pro vytváření studijních plánů“, která jsou součástí studijních programů. Vybrané povinné a povinně volitelné předměty jsou nabízeny v českém i anglickém jazyce. Student si v každém roce studia musí zvolit alespoň jeden předmět v angličtině. Při nedostatečné znalosti angličtiny si může požádat o přesunutí této povinnosti do následujícího ročníku. Student může doplnit svůj studijní plán o předměty obsažené ve studijních plánech jiných studijních oborů, programů. Student může požádat o vytvoření studijního plánu mezioborového nebo mezifakultního studia. Studium probíhá podle individuálních studijních plánů sestavených na základě studijních plánů oborů studijního programu. Součástí individuálního studijního plánu mezioborového nebo mezifakultního studia je specifikace hlavního studijního oboru. Mezioborové i mezifakultní studium povoluje na žádost studenta děkan. Změny standardního studijního plánu schváleného pro aktuální akademický rok je možno provádět na návrh Rady studijního programu po projednání v kolegiu děkana pouze se souhlasem děkana.

ČÁST DRUHÁ (Článek 7) Způsoby výuky a její zabezpečení (1) Za odbornou a pedagogickou úroveň výuky odpovídá příslušný ústav fakulty. Pro jednotlivé předměty jmenuje ředitel ústavu garanta předmětu. Garantem předmětu je zpravidla profesor nebo docent, akademický pracovník VUT v Brně. Garant předmětu odpovídá po odborné stránce za 134

(2) (3) (4)

(5)

obsah všech součástí předmětu, tj. přednášky, cvičení i praktika z předmětu a za jejich soulad s doporučením Rady studijních programů. Garant předmětu podává řediteli příslušného ústavu návrh na personální obsazení všech součástí předmětu vyučujícími a doktorandy ve všech studijních skupinách, typech a formách studia. Ředitel ústavu po konzultaci s garantem předmětu, určí akademického pracovníka zodpovědného za průběh a organizaci každého praktika celofakultního i oborového. Rozsah a způsob poskytování individuálních konzultací stanoví v konkrétním případě po dohodě se studenty vyučující. V případě majoritního podílu studenta doktorského studijního programu na výuce může tento udělovat zápočty a klasifikované zápočty. Neúčast studentů na kontrolované výuce lze omluvit pouze v případech lékařem potvrzeného akutního vyšetření, státního zájmu, státní reprezentace, úmrtí v rodině a pracovní neschopnosti. Tyto skutečnosti je třeba doložit nejpozději do pěti pracovních dnů od pominutí uvedených důvodů. Učitel stanoví způsob náhrady za případnou neúčast. Neomluvená neúčast na kontrolované výuce je důvodem k neudělení zápočtu. K hodnocení úrovně výuky se používá především hospitací.

(Článek 9) Studijní poradenství (1) Studenti se mohou v záležitostech studia obracet na pracovnice studijního oddělení FCH VUT, studijního poradce, garanta předmětu, ředitele ústavu, a proděkana pro vzdělávací činnost. (2) V otázkách sestavení individuálních studijních plánů se studenti obracejí na pracovníka pověřeného ředitelem ústavu. (Článek 11) Zápočet a klasifikovaný zápočet (1) Zápočet, resp. klasifikovaný zápočet uděluje učitel, který v akademickém roce daný předmět vyučuje, nebo zástupce určený ředitelem ústavu. Řádný termín zápočtu nebo klasifikovaného zápočtu může být uskutečněn nejpozději v prvním týdnu zkouškového období semestru, v němž výuka proběhla. (2) Studentovi, který nesplnil požadavky pro udělení zápočtu nebo klasifikovaného zápočtu v řádném termínu, umožní učitel splnit požadavky v opravném termínu, pouze však ve zkouškovém období semestru v němž byl předmět vyučován. Je-li požadavkem pro udělení zápočtu absolvování laboratorní práce, musí být tato ukončena nejpozději do konce zkouškového období v daném semestru v termínu stanoveném vyučujícím. (3) Požadavky pro udělování zápočtů musí obsahovat objektivní prvek (písemná kontrola, referát, samostatná práce, kolokvium,…) a není možné jej udělit pouze za účast ve výuce. Je-li podmínkou udělení zápočtu (klasifikovaného zápočtu) získání zápočtu v některém jiném předcházejícím předmětu, musí být tato skutečnost uvedena v Dokumentaci předmětu. V takovém případě je návštěva kontrolované výuky podmíněna získáním zápočtu v předcházejícím předmětu. (4) U předmětů zapsaných a vyučovaných v angličtině může být i kontrolovaná forma výuky (tj. teoretické cvičení) realizována v angličtině.

(1) (2) (3) (4)

(Článek 12) Kolokvium, klauzurní zkouška a zkouška Zkoušku vykonává student u učitele nebo učitelů, kteří v daném akademickém roce daný předmět vyučují podle dokumentace předmětu, nebo u náhradního zkoušejícího určeného ředitelem ústavu. Student může požádat ředitele ústavu zabezpečujícího výuku předmětu o změnu zkoušejícího. Zkouška kombinovaná (písemná a ústní, praktická a ústní, apod.) probíhá v jednom dni nebo ve dvou dnech po sobě následujících. Řádné termíny zkoušek oznámí zkoušející studentům minimálně dva týdny před začátkem zkouškového období semestru, ve kterém proběhla výuka. Řádné termíny zkoušky stanoví

135

zkoušející v takovém množství a rozptylu, aby všichni studenti měli možnost složit zkoušku v řádném zkouškovém období podle časového plánu akademického roku. Nedostaví-li se student ke zkoušce v řádném termínu je klasifikován stupněm nevyhovující a řádný termín mu propadá. Zkoušky mimo uvedené období povolí v mimořádných případech děkan. (5) Pokud je výuka předmětu rozdělena do dvou nebo několika semestrů, musí být zkoušky a zápočty absolvovány postupně (návazně). Návaznost ostatních předmětů specifikují garanti ve studijní dokumentaci. (6) U předmětů zapsaných a vyučovaných v angličtině musí být i zkouška realizována v anglickém jazyce. (7) Student, který byl klasifikován stupněm „nevyhovující“, má právo konat opravnou zkoušku. Opravné termíny jsou dva. (8) První a druhý opravný termín zkoušky stanoví po dohodě se studentem zkoušející. Zkoušky v opravném termínu mohou probíhat též v době hlavních prázdnin, avšak nejpozději do konce odpovídajícího akademického roku (tj. do 31. 8.). Vyčerpá-li student všechny termíny zkoušek a zápočtů a nezakončí předmět stanoveným způsobem, musí si předmět zapsat znovu (nejvýše však jednou) v následujícím roce studia s povinností opakování případného zápočtu. Zápočet z předmětu, získaný v předchozím akademickém roce, může zkoušející učitel v odůvodněných případech uznat. Pokud není předmět v následujícím akademickém roce otevřen, absolvuje ho student podle individuálního studijního plánu stanoveném zkoušejícím, resp. ředitelem ústavu garantujícího jeho výuku. (9) Studenti se přihlašují na vybrané termíny zkoušek elektronicky. Zkoušející má právo omezit počet přihlášek na daný termín. (10) Studenti se mohou nejpozději do prvního dne zkouškového období odvolat u ředitele ústavu zajišťujícího výuku v příslušném předmětu na nedostatečný počet termínů zkoušky a jejich nerovnoměrné rozdělení ve zkouškovém období. Ředitel ústavu rozhodne o zařazení dalších termínů v případě oprávněnosti odvolání. (11) U předmětu kde je předepsán zápočet i zkouška je úspěšný zápočet podmínkou přihlášky ke zkoušce. Výjimku může na žádost studenta povolit zkoušející. (Článek 13) Klasifikační stupnice (1) Při hodnocení studia na FCH VUT se užívá pouze klasifikační stupnice podle článku 13 SaZŘ VUT (v závorce je uvedeno číselné vyjádření klasifikačního stupně): a) “A” – výborně (excellent), b) “B” (1,5) – velmi dobře (very good), c) “C” – dobře (good), d) “D” (2,5) – uspokojivě (satisfactory), e) “E” – dostatečně (sufficient), f) “F” – nevyhovující (failed). (Článek 15) Kontrola studia a podmínky pro pokračování ve studiu (1) Studijní oddělení kontroluje na konci akademického roku, zda student prezenční formy studia vykonal zápočty a zkoušky v zimním a letním semestru minimálně za 40 ECTS kreditů a student kombinované formy studia minimálně za 35 ECTS kreditů z předmětů zapsaných na začátku téhož akademického roku. Pokud tuto podmínku nesplní, je mu studium ukončeno pro nesplnění studijních povinností. (2) K postupu do letního semestru aktuálního akademického roku musí studenti vykonat do konce řádného zkouškového období zimního semestru zápočty a zkoušky minimálně za 12 ECTS kreditů. V případě, že mají v zimním semestru zapsány předměty za méně kreditů, musí vykonat zápočty a zkoušky ze všech předmětů. Jinak jim bude studium ukončeno pro neplnění studijních povinností.

136

(1)

(2) (3)

(4) (5)

(6) (7)

(Článek 17) Zápis do dalšího roku studia Při zápisu si student podle pokynů studijního oddělení zapisuje předměty daného studijního programu minimálně v rozsahu 60 kreditů předepsaných povinných a povinně volitelných předmětů (včetně praktika, pokud jsou jeho součástí) tak, aby byly dodrženy podmínky návaznosti zkoušek jednotlivých předmětů, viz článek 12, odstavec (5). Předměty zapsané u zápisu včetně předepsané formy zakončení jsou pro studenta v daném roce závazné. Za správnost zápisu předmětů zodpovídá student. Student, který nepostupuje přesně podle Standardního studijního plánu si zapisuje předměty pro další akademický rok v termínu stanoveném pro ročník, z kterého zapisuje předměty s nejvyšším součtem kreditů. Pro tyto studenty studujících v posledním roce studia platí aktuální standardní studijní plán posledního ročníku studia. Právo výběru učitele uplatní studenti formou písemné žádosti podané děkanovi nejpozději 14 dnů před zahájením výuky v daném semestru. Studenti mají u zápisu možnost výběrem povinně volitelného předmětu profilovat svoje studium. Zápisu povinně volitelných předmětů předchází výběr těchto předmětů z nabídky, kterou jednotlivé ústavy FCH uvedou ve studijním plánu. Ústavy poskytnou studentům pro tento výběr příslušné informace. Z kapacitních důvodů může ústav odmítnout ty zájemce o kontrolovanou formu výuky, kteří nestudují v souladu se Standardním studijním plánem. U studentů mezifakultního studia s hlavním oborem příslušným FCH VUT provádí zápis i hodnocení úspěšnosti studia FCH VUT.

(Článek 19) Zanechání studia (1) Studentovi, který zanechal studia, vydá fakulta na jeho žádost doklad o absolvovaných předmětech studijního programu.

(1)

(2) (3)

(4)

(5) (6) (7)

(Článek 20) Uznání částí studia Studentovi, který absolvoval studijní program stejného stupně (bakalářský, magisterský, navazující magisterský) nebo jeho část na chemických vysokých školách, může být na jeho písemnou žádost uznána část tohoto studia nebo jednotlivé zkoušky a klasifikované zápočty z absolvovaných předmětů. Zkoušky v ročníku, do kterého je student zapsán mohou být uznány teprve po splnění podmínek kontrolované výuky zapsaného předmětu, tj. po udělení zápočtu. Žádost o uznání zkoušky s vyjádřením ředitele ústavu garantujícího obor, resp. vyučujícího musí být podána nejpozději dva týdny po zápisu do příslušného ročníku. Součástí žádosti studenta o uznání části studia a jednotlivých zkoušek je podrobný sylabus a požadavky předepsané k úspěšnému absolvování předmětů ověřené studijním oddělením školy, kde tyto části studia absolvoval a doklad o úspěšném absolvování části studia na jiné VŠ. V případě, že uznání zkoušky z předmětu studijního programu FCH je provedeno na základě zkoušek z několika předmětů vykonaných při studiu jiného studijního programu, je této zkoušce udělena klasifikace vypočítaná z aritmetického průměru klasifikací absolvovaných zkoušek, uplatňují se přitom pravidla zaokrouhlování. Při absolvování dvousemestrálního předmětu klasifikovaného jednou známkou lze uznat dva semestry odpovídajících předmětů, přičemž oba jsou hodnoceny touto klasifikací. Při odlišnosti sylabů předmětů (max. 10 %) může student požádat o umožnění vykonat rozdílovou zkoušku. Studentům, kteří v rámci bakalářského studia na FCH VUT úspěšně absolvovali předměty navazujícího magisterského studia nad rámec požadovaných kreditů bakalářského studia, mohou být na jejich žádost (po přijetí do navazujícího magisterského studia) tyto předměty uznány.

137

(8) Zkoušky a klasifikované zápočty mohou být uznány pouze jedenkrát. Pokud byly předměty absolvovány pět a více let před dnem podání žádosti tak se neuznávají. (9) Pokud absolvuje student část studia v zahraničí (např. v rámci výměnných programů), budou mu po návratu ze zahraničí uznány zkoušky předem naplánované a schválené. Pro uznání studia v zahraničí je směrodatný počet získaných ECTS kreditů. Po návratu ze zahraničí student předloží podrobnou zprávu o průběhu a podmínkách studia v zahraničí. Jako náhrada části praktické výuky může být studentovi uznána prezentace studia v zahraničí na fakultní úrovni.

(1) (2) (3) (4)

(1)

(2)

(3)

(4)

(Článek 22) Státní závěrečná zkouška Termíny SZZ stanoví děkan. Písemnou přihlášku k SZZ podává student elektronicky v termínu stanoveném v časovém plánu. Průběh státní závěrečné zkoušky a vyhlášení výsledku jsou veřejné. Podmínkou přistoupení k SZZ je vykonání všech předepsaných zápočtů a zkoušek z předmětů studijního programu nejpozději k termínu stanoveném pro podání přihlášky k SZZ. Neúčast u SZZ se posuzuje jako neúčast u zkoušky (Článek 12). SZZ bakalářského studia se skládá z obhajoby bakalářské práce a zkoušky z předmětů oboru. SZZ magisterského studia se skládá z obhajoby diplomové práce a zkoušky z předmětů oboru. Předměty zkoušky specifikuje studijní program. Klasifikace dílčích zkoušek je podkladem pro celkovou klasifikaci. Stanoví ji komise v souladu s článkem 25 SaZŘ VUT a metodikou vydanou děkanem fakulty. Celkový výsledek SZZ oznámí studentovi předseda komise bezprostředně po vykonání SZZ. (Článek 24) Bakalářská nebo diplomová práce a její obhajoba Témata bakalářských prací zveřejní ústav garantující příslušný obor studentům 3. ročníku nejpozději do 15. 10. Výběr tématu bakalářské práce ukončí studenti k 31. 10. Zadání bakalářských prací připraví ústav ke dni 15. 11. Zveřejní ho studentům v elektronické podobě do 1. 12. posledního roku studia. Finální tisk zadání bakalářské práce zabezpečí ústav tak, aby ho studenti obdrželi nejpozději do 15. 1. posledního roku studia. Je-li vedoucím bakalářské práce externí spolupracovník určí ředitel ústavu interního konzultanta. Témata diplomových prací zveřejní ústav garantující příslušný obor studentům 1. ročníku nejpozději do 15. 5. Výběr tématu diplomové práce ukončí studenti k 31. 5. Zadání diplomových prací připraví ústav ke dni 31. 8. Zveřejní ho studentům v elektronické podobě do 1. 10. posledního roku studia. Finální tisk zadání diplomové práce zabezpečí ústav tak, aby ho studenti obdrželi nejpozději do 15. 1. posledního roku studia. Je-li vedoucím diplomové práce externí spolupracovník určí ředitel ústavu interního konzultanta. Odevzdání diplomové/bakalářské práce je nutnou podmínkou pro přihlášení k k SZZ. Studenti odevzdají diplomovou/bakalářskou práci na sekretariátě ústavu ve třech exemplářích. Jeden exemplář zůstane uložen na ústavu, jeden obdrží bezprostředně po ukončení SZZ studijní oddělení fakulty k zaevidování a uložení v archivu FCH v areálové knihovně a jeden obdrží oponent diplomové práce. Oponent práce odevzdá diplomovou/bakalářskou práci po ukončení SZZ vedoucímu práce. Společně s tištěnou verzí diplomové/bakalářské práce odevzdá student i elektronickou verzi a další požadované dokumenty (elektronické, resp. tištěné). ČÁST TŘETÍ

(Článek 27) Oborová rada (1) Maximální počet členů určí děkan podle počtu a zaměření studentů příslušného programu. Funkční doba je shodná s funkčním obdobím děkana. (2) Do volby předsedy oborové rady zajistí děkanem pověřená osoba sestavení jednacího řádu oborové rady, jeho projednání v oborové radě a předložení děkanovi. Dále po schválení jednacího

138

řádu děkanem zajistí i volbu předsedy oborové rady v souladu s přijatým jednacím řádem a tím ukončí i svoji činnost vyplývající z pověření děkana. (Článek 29) Školitel (1) Povinností školitele je zejména: a) společně s doktorandem sestavit individuální studijní plán a určit případné konzultanty, b) individuální studijní plán studenta konzultovat s vedoucím pracoviště a předložit ke schválení oborové radě, c) průběžně sledovat studium studenta a konzultovat s ním aktuální stav jeho vědecké práce, d) společně s vedoucím školicího pracoviště zabezpečit přiměřené věcné a finanční zajištění výzkumné činnosti studenta, e) pravidelně hodnotit plnění individuálního studijního plánu studenta a vést o něm záznam. f) v rámci ročního hodnocení navrhovat pokračování a ukončení studia, g) navrhovat změny ve stipendiu, případně v odůvodněných případech navrhnout přiznání mimořádného stipendia.

(1)

(2) (3)

(4)

(5)

(1) (2) (3)

(4)

(Článek 30) Individuální studijní plán Individuální studijní plán studenta je vypracován v informačním systému. Student prezenční formy doktorského studijního programu v prvém a druhém ročníku studia skládá v souladu s plánem zkoušky z předmětů určených plánem, student kombinované formy doktorského studia do konce třetího ročníku. Na návrh oborové rady je možné termín v odůvodněných případech (např. zahraniční stáž) změnit. Termínované dílčí zkoušky a ostatní povinnosti uložené plánem musí student vykonat vždy do zápisu do nového akademického roku. Student prezenční formy doktorského programu se podílí i na pedagogické činnosti fakulty. Z této povinnosti jsou zpravidla vyjmuti studenti v prvním a šestém semestru studia. Výjimku uděluje děkan fakulty. Za přidělení kurzů i rozsah výuky zodpovídá ředitel ústavu. Obsah, časové rozložení i rozsah pedagogické činnosti studenta je určen po dohodě se školitelem a přidělená výuka může být i v rámci jiného ústavu než je školicí pracoviště doktoranda. Pedagogické působení studenta probíhá pod patronací akademického pracovníka (garanta předmětu). Splnění pedagogické činnosti potvrdí na konci každého semestru zápočtem v indexu studenta akademický pracovník tímto pověřený. V souladu s článkem 30 odstavcem písm.e) SaZŘ VUT upravuje individuální studijní plán rovněž časové rozvržení studia. Doba prázdnin vyplývá z časového rozvržení studia, které respektuje časový plán akademického roku prezenčního denního studia. Výjimky z této zásady je možné dohodnout s doktorandem v individuálním studijním plánu. To se netýká pracovních aktivit doktoranda konaných na základě uzavřeného pracovněprávního vztahu. Vypracování individuálního studijního plánu studentů čtyřletého doktorského studijního programu Chemie a technologie potravin je stanoveno Pokynem děkana FCH. (Článek 33) Hodnocení a kontrola plnění individuálního studijního plánu Do 15. září každého roku studia vypracuje doktorand všech forem studia dle předepsané normy zprávu o výsledcích své činnosti a předá ji školiteli. Do 30. září každého roku studia doplní školitel doktorandovu zprávu o svoje hodnocení a doktorand formulář odevzdá na oddělení vědy a výzkumu děkanátu FCH. V případě, že zpráva doktoranda s hodnocením školitele ve smyslu odst. a tohoto článku nebude odevzdána v předepsaném termínu, podá pověřený proděkan děkanovi návrh na ukončení studia ve smyslu článku 35, odstavce (2b) této směrnice. Nejméně jednou za rok referuje doktorand o výsledcích svých aktivit před členy Oborové rady. Po prvním roce studia je součástí referátu doktoranda prezentace obsahu pojednání k disertační

139

práci, které je v písemné formě předloženo hodnotící komisi. V pojednání je provedeno zhodnocení stavu poznání v oblasti tématu disertační práce, vymezení předpokládaných cílů disertační práce a charakteristiky zvolených metod řešení. Po schválení hodnotící komisí je pojednání k disertační práci součástí materiálů, které je nutné předložit ke státní doktorské zkoušce (čl. 38, bod 1) a je uloženo na oddělení V a V do termínu této zkoušky. Nejzazším termínem hodnocení doktoranda oborovou radou je 31. říjen každého roku. (5) Předseda oborové rady předá hodnocení doktorandů řediteli ústavu, který je předloží ke konečnému schválení děkanovi FCH nejpozději do 30. listopadu každého roku. (6) Při vážném neplnění povinností studenta může děkan na základě návrhu školitele snížit stipendium vyplácené studentovi, popřípadě zastavit jeho výplatu a to i během akademického roku. (7) Změnu formy doktorského studia může povolit děkan na základě žádosti studenta doložené zprávou o dosavadní činnosti a hodnocením školitele. (Článek 35) Zanechání a předčasné ukončení studia v doktorském studijním programu (1) Pokud se student bez omluvy nezapíše ve stanoveném termínu, nebo není-li přijata jeho omluva, je jeho studium ukončeno podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona. Omluva se podává děkanovi. Na postup při rozhodování v této věci se vztahuje § 68 zákona o VŠ. (2) Doktorské studium může být předčasně ukončeno rozhodnutím děkana FCH VUT a) dle článku 33, odstavec 4. SaZŘ VUT, b) zanecháním studia, nesplněním podmínek stanovených pro zápis do dalšího ročníku, c) nedodržením podmínek stanovených pro přerušení studia, d) na základě rozhodnutí děkana FCH, jestliže studentovi uplynula řádná tříletá, resp. děkanem prodloužená doba studia a student nepožádal o jeho další prodloužení, příp. o změnu formy studia z prezenční na distanční.

(1)

(2)

(3) (4)

(5)

(6)

(Článek 37) Státní doktorská zkouška Termíny SDZ stanoví děkan v souladu s časovým plánem doktorského studia. V odůvodněných případech může děkan na základě písemné žádosti povolit konání SDZ i v jiném termínu. Písemnou přihlášku k SDZ podává student elektronicky v termínu stanoveném v časovém plánu. Průběh státní doktorské zkoušky a vyhlášení výsledku jsou veřejné. Podmínkou přistoupení k SDZ je vykonání všech předepsaných zápočtů a zkoušek z předmětů studijního programu, jakož i předložení pojednání k disertační práci na hodnotícím zasedání oborové rady po prvním ročníku studia (čl. 33 odst.4) nejpozději k termínu stanoveném pro podání přihlášky k SDZ. Při nesplnění podmínek pro přistoupení k SDZ může student nejpozději do termínu zahájení následujícího akademického roku požádat o zápis do dalšího roku studia. Neúčast u SDZ se posuzuje jako neúčast u zkoušky (Článek 12). Předměty zkoušky z teoretických základů oboru (zpravidla tři až čtyři v závislosti na charakteru oboru a rozsahu tématu disertace) jsou stanoveny nejméně tři měsíce před datem konání zkoušky. Ve stejné době seznámí školitel doktoranda se sylaby těchto předmětů. SDZ jsou studenti prezenční formy doktorského studia povinni vykonat nejpozději do konce druhého roku studia, studenti kombinované formy do konce třetího roku studia (V mimořádných a odůvodněných případech může děkan na základě písemné žádosti studenta povolit změnu termínu vykonání SDZ). Podmínky přistoupení k SDZ u studentů čtyřletého doktorského studijního programu Chemie a technologie potravin jsou stanoveny Pokynem děkana FCH. (Článek 38) Přihlašování ke státní doktorské zkoušce

140

(1) Přihlášku k SDZ spolu s přehledem publikovaných nebo k publikaci prokazatelně přijatých prací podává doktorand děkanovi prostřednictvím oddělení VaV. (2) Přihlášku k SDZ je nutné podat v souladu s termínem, daným Studijním programem Fakulty chemické (nejpozději do 30. 3. druhého roku studia - studenti prezenční formy resp. do 30. 3. třetího roku studia - studenti kombinované formy). (Článek 39) Zkušební komise pro státní doktorské zkoušky (1) Komisi svolává její předseda. (2) Členem komise s právem hlasovat je i školitel doktoranda.

(1)

(2) (3)

(4)

(Článek 42) Řízení o obhajobě disertační práce Termíny obhajoby disertační práce stanoví děkan v souladu s časovým plánem doktorského studia. V odůvodněných případech může děkan na základě písemné žádosti povolit konání obhajoby i v jiném termínu. Písemnou přihlášku k obhajobě podává student DSP elektronicky v termínu stanoveném v časovém plánu. Průběh obhajoby disertační práce a vyhlášení výsledku jsou veřejné. Neúčast u obhajoby disertační práce se posuzuje jako neúčast u zkoušky (Článek 12). Před přihlášením se k obhajobě disertační práce se student DSP účastní celofakultního semináře, na kterém přednese referát o podstatných výsledcích své disertační práce včetně přehledu publikovaných nebo k publikaci prokazatelně přijatých prací. Semináře se zúčastní školitel a nejméně jeden zástupce oborové rady určený předsedou OR, který vypracuje stručné zhodnocení semináře.Organizaci semináře zajišťují jednotlivé Ústavy, na kterých jsou studenti doktorského studia vedeni, v termínech, daných Studijním programem FCH VUT. Žádost o povolení obhajoby disertační práce předkládá doktorand oddělení VaV děkanátu fakulty, které ji a postoupí neprodleně oborové radě k dalšímu řízení. Současně o předání materiálů informuje děkana fakulty. Formální úpravu disertační práce řeší Směrnice rektora č. 9/2007

(Článek 43) Teze disertační práce (1) Teze disertační práce se předkládají v prozatímní úpravě zpravidla v rozsahu do 20 stran strojopisu A4 zmenšených na formát A5. (Článek 44) Komise pro obhajobu disertační práce (1) Členem komise pro obhajobu disertační práce (s hlasovacím právem) je i školitel doktoranda. ČÁST ČTVRTÁ (Článek 50) Dokumentace o studiu (1) Veškerá dokumentace vztahující se ke studiu (mimo informací obsažených v centrálním IS) je shromážděna v samostatné obálce zřetelně označené jménem studenta. Jednotlivé části dokumentace nesmí být volně vyjímatelné. Za vedení a udržování dokumentace je zodpovědná příslušná pracovnice studijního nebo vědeckého oddělení. (Článek 54) Pochvaly a ocenění (1) Za mimořádné výsledky během studia a při SZZ uděluje děkan „Cenu děkana“. (2) Za vynikající výsledky při řešení diplomové práce uděluje děkan „Diplom za nejlepší diplomovou práci v oboru“.

141

(3) Podmínky pro udělení „Ceny děkana“ a „Diplomu za nejlepší diplomovou práci v oboru“ stanoví rozhodnutí děkana.

(1) (2) (3) (4)

(Článek 56) Závěrečné a přechodná ustanovení Čl.33 odst..4, čl. 37 odst.2, čl.37 odst.5, čl.38 odst. 1, 2, jsou závazné pro studenty zahajující doktorské studium počínaje akademickým rokem 2007/2008. Studenti čtyřletého doktorského studijního programu Chemie a technologie potravin studují v souladu s touto směrnicí a řídí se rovněž Pokynem děkana FCH VUT. Tato směrnice ke SaZŘ VUT byla schválena Akademickým senátem FCH VUT dne 17. června 2008. Tato směrnice nabývá účinnosti dne 1. září 2008.

Ing. Vítězslav Frank, Ph.D. předseda Akademického senátu

142

doc. Ing. Jaromír Havlica, CSc. děkan

ÚPLNÉ ZNĚNÍ STIPENDIJNÍHO ŘÁDU VYSOKÉHO UČENÍ TECHNICKÉHO V BRNĚ ZE DNE 25. BŘEZNA 2008 Akademický senát Vysokého učení technického v Brně se podle § 9 odst. 1 písm. b) a § 17 odst. 1 písm. g) zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, usnesl na tomto Stipendijním řádu Vysokého učení technického v Brně: ČÁST PRVNÍ ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ Článek 1 Tento Stipendijní řád Vysokého učení technického v Brně je podle § 17 odst. 1 písm. g) zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), vnitřním předpisem Vysokého učení technického v Brně (dále jen „VUT“) a obsahuje pravidla pro přiznávání stipendií studentům v bakalářských, magisterských a doktorských studijních programech uskutečňovaných na VUT. Článek 2 (1) Studentům se přiznávají tato stipendia: a) stipendium podle § 91 odst. 2 písm. a) zákona (dále jen „prospěchové stipendium“), b) stipendium podle § 91 odst. 2 písm. b) až d) a § 91 odst. 3 písm. a) zákona (dále jen „mimořádné stipendium“), c) stipendium podle § 91 odst. 4 písm. c) zákona (dále jen „doktorské stipendium“), d) stipendium podle § 91 odst. 2 písm. d) zákona (dále jen „ubytovací stipendium“), nebo e) stipendium podle § 91 odst. 3 zákona (dále jen „sociální stipendium“). (2) O stipendiích podle čl. 3 až 7 rozhoduje děkan fakulty, která zajišťuje organizační a právní stránku uskutečňování studijního programu a na níž jsou studenti tohoto studijního programu zapsáni (dále jen „kmenová fakulta“). Přiznává stipendium prospěchové, mimořádné nebo stipendium doktorské. (3) O ubytovacím stipendiu rozhoduje a přiznává je podle § 91 odst. 2 písm. d) z pověření rektora prorektor pro studium a záležitosti studentů; organizační stránku zajišťuje Centrum výpočetních a informačních služeb VUT, za právní stránku odpovídá útvar pro vzdělávání, tvůrčí a strategický rozvoj. (4) Rozhodnutí o stipendiích lze studentům do vlastních rukou doručovat přímo na kmenové fakultě nebo poštou. Rozhodnutí je doručeno dnem jeho převzetí, dnem odepření zásilku převzít nebo uplynutím tří dnů od jejího uložení na poště. Nepodaří-li se rozhodnutí doručit, je vyvěšeno na úřední desce fakulty. Datum jeho vyvěšení je dnem jeho doručení. ČÁST DRUHÁ STIPENDIA PRO STUDENTY BAKALÁŘSKÝCH A MAGISTERSKÝCH STUDIJNÍCH PROGRAMŮ Článek 3 Prospěchové stipendium (1) Studentovi bakalářského nebo magisterského studijního programu, který v předcházejícím akademickém roce nebo ve stanovené etapě studia dosáhl vynikajících studijních výsledků, bude přiznáno prospěchové stipendium. Výši prospěchového stipendia stanoví děkan podle počtu studentů, kteří splnili podmínky pro prospěchové stipendium a kterým bylo prospěchové stipendium přiznáno, a podle objemu disponibilních finančních prostředků. Prospěchové

143

stipendium se stanovuje na základě váženého studijního průměru (čl. 14 Studijního a zkušebního řádu VUT). Podrobnosti stanoví směrnice děkana. (2) Prospěchové stipendium se vyplácí po dobu akademického roku, nestanoví-li směrnice děkana jinak. Termíny vyplácení stipendia stanoví rektor. (3) Prospěchové stipendium se přestává vyplácet za měsíc, ve kterém: a) student přerušil nebo ukončil studium, b) bylo zjištěno, že student prokazatelně neplní studijní povinnosti, c) nabylo právní moci rozhodnutí o uložení sankce za disciplinární přestupek. Článek 4 Mimořádné stipendium (1) Mimořádné stipendium je stipendium jednorázové, které lze přiznat zejména: a) za vynikající studijní výsledky během celého studia, b) za práci a významné vědecké, výzkumné, vývojové, umělecké nebo další tvůrčí výsledky, c) za vynikající sportovní výsledky, zejména v souvislosti s reprezentací VUT, d) za významnou činnost konanou ve prospěch fakulty, VUT a akademické obce,¨ e) jako výpomoc v mimořádné tíživé sociální situaci. (2) Mimořádné stipendium může být přiznáno na podporu studia v zahraničí v rámci programu podporovaného VUT. (3) Mimořádné stipendium se zpravidla přiznává na žádost studenta nebo na návrh vedoucího zaměstnance příslušné katedry nebo ústavu. (4) Mimořádné stipendium lze přiznat i opakovaně. (5) Výši mimořádného stipendia stanoví děkan podle počtu studentů, kteří splnili podmínky pro mimořádné stipendium a kterým bylo mimořádné stipendium přiznáno, a podle objemu disponibilních finančních prostředků. ČÁST TŘETÍ STIPENDIA PRO STUDENTY DOKTORSKÝCH STUDIJNÍCH PROGRAMŮ Článek 5 Doktorské stipendium (1) Studentovi v prezenční formě studia v doktorském studijním programu lze přiznat doktorské stipendium. (2) Na návrh školitele a po souhlasu příslušné oborové rady může děkan výjimečně přiznat doktorské stipendium ve čtvrtém akademickém roce studia. (3) Výši doktorského stipendia stanoví děkan podle počtu studentů, kteří splnili podmínky pro doktorské stipendium a kterým bylo doktorské stipendium přiznáno, a podle objemu disponibilních finančních prostředků s přihlédnutím zejména k: a) dosaženým studijním výsledkům, b) dosaženým výsledkům vědecké, umělecké nebo další tvůrčí činnosti studenta a jejich prezentace, c) délce předchozí odborné praxe, d) pedagogickým a dalším aktivitám na VUT. Výši stipendia lze měnit i během akademického roku. (4) Doktorské stipendium se vyplácí po dobu akademického roku. Termíny výplaty stanoví rektor. (5) Doktorské stipendium se přestává vyplácet za měsíc, ve kterém: a) student přerušil nebo ukončil studium, b) bylo zjištěno, že student prokazatelně neplní studijní povinnosti, c) nabylo právní moci rozhodnutí po uložení sankce za disciplinární přestupek.

144

Článek 6 Mimořádné stipendium (1) Studentům doktorských studijních programů lze za významnou činnost konanou ve prospěch fakulty, VUT a akademické obce nebo za vynikající studijní výsledky a výsledky v jejich vědecké, výzkumné, vývojové, umělecké nebo další tvůrčí činnosti přiznat jednorázově nebo opakovaně mimořádné stipendium. (2) Studentům doktorských studijních programů může být přiznáno mimořádné stipendium určené na podporu studia v zahraničí v rámci programu podporovaného VUT. (3) Výši mimořádného stipendia stanoví děkan podle počtu studentů, kteří splnili podmínky pro mimořádné stipendium a kterým bylo mimořádné stipendium přiznáno, a podle objemu disponibilních finančních prostředků. ČÁST ČTVRTÁ MIMOŘÁDNÁ STIPENDIAVYPLÝVAJÍCÍ ZE SMLUV NA ŘEŠENÍ ÚKOLŮ VÝZKUMU A VÝVOJE Článek 7 Studentům zejména doktorských studijních programů lze přiznat jako mimořádné stipendium též stipendium vyplývající ze smluv uzavřených mezi VUT a právnickou osobou poskytující účelové prostředky na řešení úkolů výzkumu a vývoje. ČÁST PÁTÁ MIMOŘÁDNÉ STIPENDIUM PŘIZNANÉ REKTOREM Článek 8 Za významnou činnost konanou ve prospěch VUT nebo jako součást ceny rektora může rektor přiznat studentům jednorázové stipendium. Výši tohoto stipendia stanoví rektor podle počtu přiznaných stipendií a podle objemu finančních prostředků. ČÁST ŠESTÁ UBYTOVACÍ STIPENDIUM Článek 9 (1) Ubytovací stipendium může být přiznáno studentovi, který: a) je studentem bakalářského, magisterského nebo doktorského studijního programu v prezenční formě studia, b) studuje v prvním studijním programu nebo ve studijním programu na něj navazujícím, nebo přestoupil z jednoho studijního programu do jiného a předchozí studium mu bylo uznáno, nebo studijní program předcházející aktuálnímu studijnímu programu ukončil zanecháním tohoto studia písemným ohlášením do 31. října téhož roku, kdy se do něho zapsal; v případě souběžně studovaných programů je studentovi přiznáno nejvýše jednou, a to v tom studijním programu, ve kterém byl do studia zapsán dříve, c) nepřekročil standardní dobu studia ani v žádném ze souběžně studovaných studijních programů, d) je státním občanem České republiky nebo je osobou, která má na území České republiky povolený trvalý pobyt, nebo je státním příslušníkem členského státu Evropské unie nebo jiného smluvního státu Dohody o Evropském hospodářském prostoru (Islandu, Norska, Lichtenštejnska) nebo Švýcarské konfederace, e) není studentem studujícím v rámci: − zahraniční rozvojové pomoci (vládní stipendista) a mezinárodních smluv, − programu AKTION a CEEPUS, f) nemá místo trvalého pobytu v okresech Brno-město a Brno-venkov.

145

(2) Ubytovací stipendium může být přiznáno z dalších důvodů zvláštního zřetele hodných i v případě, že student nesplňuje jednu nebo více podmínek uvedených v odstavci 1. Článek 10 (1) Podkladem pro přiznání ubytovacího stipendia jsou údaje zjištěné z Matriky studentů. (2) Ubytovací stipendium se přiznává na základě žádosti studenta; termín, formu a způsob podávání žádosti stanoví rektor směrnicí pro příslušný akademický rok. Článek 11 (1) Výši ubytovacího stipendia stanovuje rektor. Výše ubytovacího stipendia je dána poměrem objemu finančních prostředků na ubytovací stipendia a počtem studentů, kterým bylo podle čl. 9 ubytovací stipendium přiznáno. (2) Výplaty ubytovacích stipendií jsou prováděny zpětně ve čtyřměsíčních intervalech. ČÁST SEDMÁ SOCIÁLNÍ STIPENDIUM Článek 12 (1) Sociální stipendium se přiznává studentům, kteří mají nárok na přídavek na dítě podle § 17 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 261/2007 Sb., jestliže rozhodný příjem v rodině zjišťovaný pro účely přídavku na dítě nepřevyšuje součin částky životního minima rodiny a koeficientu 1,5. Stipendium ve výši 1 620 Kč se přiznává po standardní dobu studia na deset měsíců v akademickém roce. (2) Nárok na stipendium prokazuje student písemným potvrzením vydaným na jeho žádost orgánem státní sociální podpory, který přídavek přiznal, že příjem rodiny zjišťovaný pro účely přídavku na dítě za kalendářní rok uvedený v potvrzení nepřevýšil součin částky životního minima rodiny a koeficientu 1,5. Potvrzení pro účely přiznání stipendia platí po dobu 21 měsíců od uplynutí roku, za který byl příjem rodiny zjišťován. Nárok na stipendium může student uplatnit za určité časové období pouze jednou. (3) Žádost o sociální stipendium student podává nejpozději do jednoho měsíce ode dne zápisu do studia, pokud mu nebyl přídavek na dítě podle § 17 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 261/2007 Sb. přiznán po zápisu do studia; v tomto případě může podat žádost kdykoliv v průběhu akademického roku. (4) Nezbytnou náležitostí žádosti o sociální stipendium je závazek studenta informovat neprodleně studijní oddělení fakulty o případné změně v přiznání přídavku na dítě. (5) Termíny vyplácení sociálního stipendia stanovuje směrnice rektora. ČÁST OSMÁ SPOLEČNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ Článek 13 Výplaty stipendií jsou prováděny bezhotovostně. Student je povinen pro tento účel uvést do informačního systému své bankovní spojení. Pro výplatu všech typů stipendií je student povinen užívat pouze jeden bankovní účet. Za správnost bankovního účtu v informačním systému VUT, na který jsou vyplácena stipendia studenta, je plně odpovědný příslušný student. Článek 14 Závěrečná ustanovení (1) Zrušuje se Stipendijní řád VUT registrovaný Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy dne 2. srpna 2005 pod čj. 25 464/2005-30, ve znění pozdějších změn. 146

(2) Tento řád byl podle § 9 odst. 1 písm. b) zákona schválen Akademickým senátem VUT dne 30. května 2006 a dne 13. června 2006. (3) Tento řád podle § 36 odst. 4 zákona nabývá platnosti dnem registrace Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy. (4) Tento řád nabývá účinnosti od akademického roku 2006/2007.

*** Změny Stipendijního řádu Vysokého učení technického v Brně byly schváleny podle § 9 odst. 1 písm. b) zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, Akademickým senátem Vysokého učení technického v Brně dne 12. února 2008. Změny Stipendijního řádu Vysokého učení technického v Brně nabývají platnosti podle § 36 odst. 4 zákona o vysokých školách dnem registrace Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy. Změny Stipendijního řádu Vysokého učení technického v Brně nabývají účinnosti dnem platnosti.

Doc. RNDr. Josef Dalík, CSc., v. r. předseda Akademického senátu

Prof. Ing. Karel Rais, CSc., MBA, v. r. rektor

147

SMĚRNICE FAKULTY UPRAVUJÍCÍ USTANOVENÍ STIPENDIJNÍHO ŘÁDU VUT V BRNĚ ČÁST PRVNÍ Základní ustanovení (Článek 1) (1) Fakulta chemická Vysokého učení technického v Brně (dále FCH VUT) se řídí ustanoveními Stipendijního řádu Vysokého učení technického v Brně. ČÁST DRUHÁ Prospěchové stipendium pro studenty bakalářských a magisterských studijních programů (Článek 3) (1) Prospěchové stipendium může být přiznáno na základě žádosti studentům studujícím podle standardního studijního plánu, kteří v předchozím semestru akademického roku složili zápočty a zkoušky ze všech zapsaných povinných a povinně volitelných předmětů v řádném zkouškovém období a dosáhli v nich z klasifikovaných zápočtů a zkoušek váženého studijního průměru maximálně 1,50. (2) Prospěchové stipendium je vypláceno diferencovaně ve třech pásmech váženého studijního průměru: a) vážený studijní průměr 1,00 b) vážený studijní průměr 1,01 – 1,30 c) vážený studijní průměr 1,31 – 1,50 (3) Výše stipendia v jednotlivých rozsazích váženého studijního programu stanoví pro aktuální akademický rok děkan. ČÁST OSMÁ Závěrečné ustanovení (Článek 14) (1) Tato směrnice ke Stipendijního řádu VUT byla schválena Akademickým senátem FCH VUT dne 20. května 2009. (2) Tato směrnice nabývá účinnosti dne 1. září 2009.

prof. RNDr. Zdeněk Friedl, CSc. předseda Akademického senátu

148

doc. Ing. Jaromír Havlica, DrSc. děkan

Název: Studijní programy 2009/2010, Vysoké učení technické v Brně, Fakulta chemická Sestavila: Rada studijních programů Vydavatel: Vysoké učení technické v Brně, Fakulta chemická, 2009 Vydání: první Počet stran: 149 Tisk: Vysoké učení technické v Brně, Fakulta chemická, 2009 ISBN: 978-80-214-3913-9 Publikace nebyla jazykově upravena.

149