2010

Interní zpravodaj BESKYDSKÉHO REHABILITAČNÍHO CENTRA

1 / 2010

Milé kolegyně a kolegové, asi všichni prožíváme první lednové dny stejně. Před Vánoci zařizujeme a * Úvodní slovo chystáme spoustu věcí, snažíme se na nic nezapomenout, všechno stihnout, * Vydařený křest knihy a DVD hledáme dárky, kterými uděláme druhým radost. A není asi žádná * PORADNA ZDRAVÍ * Napsali jsme o sobě: domácnost, kde by díky tomuto shonu nebylo taky občas trochu „dusno“. Je * Alžběta Marková to i tím, že pro většinu zaměstnanců znamenají vánoční svátky taky hodně * Jaroslav Kozel pracovních povinností, a to o dost jiných, než v průběhu roku. A to všechno * Alena Jančurová dohromady znamená spoustu práce. A pak najednou přijde nový rok a my se * Informační servis divíme, jak to, že nám to zase tak uteklo. A snažíme se ty pěkné chvíle vrátit * Nezapomněli jste na novou hlavičku Fontány? aspoň ve vzpomínkách. Právě proto máme radost, že první letošní Fontána se „naplnila“ hned ZVLÁŠTNÍ PŘÍLOHA 1 / 2010 * Napsali nám naši pacienti v lednu - jako vánoční ohlédnutí, na kterém se podílela řada z Vás. Za * Z Diskuzního fóra na všechny příspěvky jejich autorům děkujeme a věříme, že s takovým stránkách www.brc.cz společným startem se v roce 2010 stane Fontána tím, co jsme symbolicky * Zajímavý příběh Olega Laguty zamýšleli jejím názvem - zdrojem informací, osvěžením a místem setkávání, * Další kamerunská kůzlata kam může přispět každý. A že zajímavé příspěvky od Vás budou přibývat. Přejeme všem zaměstnancům v roce 2010 vše nejlepší. Za redakční radu Mgr. Andrea Adamová

Obsah čísla 1 / 2010

Interní zpravodaj je vydáván pro zaměstnance s cílem: Informovat o aktivitách vedení, vývoji a perspektivách BRC Přinášet důležité a zajímavé informace o dění v BRC Poskytovat místo k otevřené debatě o nás a o věcech kolem nás Novinky a změny Křest knihy Lékař lidumil se vydařil hned dvakrát Křest knížky Lékař lidumil se stal těsně před svátky milým zastavením v předvánočním shonu a zajímavým setkáním lidí, kteří by se asi jinak nepoznali. V restauraci U Sestřiček se totiž s dalšími pozvanými hosty sešla řada těch, kteří vydání knihy finančně podpořili, spolu s autory knížky a našimi zaměstnanci, kteří byli určitě nejvíc zvědaví na film a na svoje „herecké“ výkony. Zvědaví byli i pacienti, protože jich přišla hned celá skupinka jako „delegáti“ z Polárky - prosili, aby se křtu mohli zúčastnit místo těch zaměstnanců, kteří tam zrovna měli službu. K příjemné atmosféře přispěl také malý raut, jehož speciality připravili v naší kuchyni také díky pomoci firmy 1

Monticon. Při křtu samozřejmě nemohlo chybět šampaňské a přání, aby se nové knížce a filmu mezi našimi klienty „dařilo“, ke kterému se připojil i starosta Čeladné, pan Pavol Lukša (na snímku vlevo, vpravo starostka Mariánských Hor, Ing. arch. Liana Janáčková, pan ředitel MUDr. Milan Bajgar v roli „křtitele“ a vydavatel knihy pan Petr Andrle).

Jedna zajímavost knížku s filmem potkala hned na začátku. Jak je uvedeno v titulcích knihy, MUDr. Jan May působil mimo jiné jako starosta Mariánských Hor, dokonce byl jejich starostou prvním. O tom se dočtete více v samotném textu knihy. Podstatné je to, že se dnešní Mariánské Hory k odkazu doktora Maye hlásí - stejně jako BRC k Lázním Skalka. A také díky této shodě a podpoře mohla být kniha vydána a mezi našimi hosty proto byla i paní senátorka Liana Janáčková, starostka Městského obvodu Ostrava - Mariánské Hory a Hulváky. Pro ni to byl v tom týdnu již druhý křest, protože v Mariánských Horách knížku křtili již o pár dní dříve v městské knihovně. A křest pojali doslova - Lékař lidumil měl svou originální kolébku i zavinovačku, za kmotru paní starostku a role sudiček připadly autorům knížky. V zajímavém prostředí knihovny to byla důstojná a milá „předpremiéra“. (Foto: návštěvníci křtu v městské knihovně. „Kmotra, nemluvně a sudičky“)

Zbývá jen dodat, že knížka s DVD, nebo DVD samostatně, jsou v prodeji na obvyklých místech v BRC: v obchodě, v restauraci U Sestřiček a v recepci AD Lara a LD Polárka. (Foto: titulní strana knihy)

Poradna zdraví PORADNA ZDRAVÍ je nová rubrika, kde budeme pravidelně přinášet informace týkající se péče o zdraví, možností jeho prevence a zdravého životního stylu. Tato tematika by nám všem ve zdravotnickém zařízení měla být blízká, ale jak sami víte, často péči o vlastní zdraví odkládáme na dobu, „až budeme mít více času“. Možná vám následující stránky pomohou naplnit některé z novoročních předsevzetí... 2

Jak si vlastním přičiněním vylepšit zdraví? Myslíte si, že pro sebe děláte vše, co můžete? Dodržujete správnou dietu a pitný režim, dostatečně se hýbáte, nepodléháte stresu, žijete ve zdravém životním prostředí, nekouříte, a přesto se necítíte úplně FIT? Marně pátráte, čím to může být? Mohu Vám dát pár důležitých informací, které dokážou na Vaše otázky odpovědět, a bude jen na Vás, nakolik to, co se dozvíte, budete nejen vědět, ale dokážete i pro sebe využít a chovat se tak, aby Vám tyto informace byly ku prospěchu. Příčinou mnoha potíží - počínaje drobnými žaludečními obtížemi, pálením žáhy, bolestmi kloubů a svalovými křečemi až po osteoporózu, zvýšený krevní tlak, poruchy srdečního rytmu, chronickou únavu, poruchy spánku, bolesti hlavy, kožní problémy a celulitidu - je skrytý nepřítel, který se jmenuje latentní acidóza. Je to chronické mírné překyselení organizmu, které se průběhu let rozvine u devadesáti procent lidí a je v současnosti považováno za jednu z nejnebezpečnějších civilizačních chorob. Jedná se o chorobu projevující se mnoha klinickými příznaky a jejím dlouhodobým působením se rozvíjejí i tak závažná onemocnění, jako je diabetes mellitus, vysoký krevní tlak s jeho možnými komplikacemi - mrtvicí a infarktem, všemi obávaná rakovina, ale také Parkinsonova a Alzheimerova choroba, osteoporóza a mnohé jiné choroby. Podívejme se na latentní acidózu a její následky podrobněji. Její hlavní příčinou jsou naše stravovací návyky. Jíme nadbytek kyselinotvorných jídel a velmi málo zásadotvorné stravy. Nadbytečný přísun masa a tuků, rafinovaného bílého cukru, pití alkoholu, kouření, užívání chemických léků a na druhé straně nízká, či žádná konzumace zásadotvorné zeleniny a ovoce, nedostatečné pití nesycené čisté vody a nízký příjem minerálů vede k přetížení a postupnému vyčerpání nárazníkových systémů a k rozvoji chronického překyselení. K latentní acidóze přispívá také zamoření životního prostředí průmyslovými jedy, kyselé deště a permanentní psychický stres. Když tělo nestíhá tyto kyseliny vylučovat, snaží se je neutralizovat pomocí minerálů na soli a ty pak někam ukládat. Bohužel je ukládá to tzv. mezibuněčné hmoty. Tato základní mezibuněčná hmota obklopuje všechny buňky a přes ni probíhá veškerý transport živin a kyslíku z krevních kapilár do buněk a opačným směrem transport odpadních látek buněčného metabolismu zpět do krve. Ukládání kyselin a jejich solí do této transportní cesty vede k nedostatečné výživě buněk našich tkání a následkem toho k závažnému narušení našeho zdraví. Tyto procesy probíhají v našem organizmu skrytě. Nedostáváme dostatečně intenzivní signály z našeho těla, abychom si toto včas uvědomili a předešli daleko větším obtížím, které nás na cestě čekají, pokud včas nepřehodíme výhybku. Pokud včas neuděláme sami za sebe čin, tak nás naše neinformovanost, nedůslednost, lenost a nezodpovědnost k vlastnímu zdraví přivedou do ambulancí lékařů, kteří nám už mohou nabídnout jen řešení důsledků potíží, nikoliv příčin onemocnění. Jak se tedy zbavit latentní acidózy a hlavně - jak jí preventivně předcházet? Je třeba dodat tělu zásady a minerály a zamezit vzniku stavu s převahou kyselin. Není to jednoduchý úkol! Neexistují jednoduchá řešení! Předpokladem řešení všech problémů je snaha o změnu. Ta sama o sobě je pro nás všechny jednoduchá v případě předsevzetí a plánů. Složitá je v jejich dodržení. Víme, co bychom pro sebe mohli udělat, ale většinou, přiznejme si to, je od plánů k jejich realizaci často velký kus cesty. V ní nám mohou pomoci přípravky, které jsou dosažitelné, příroda sama je pro nás připravila: 3

ALOE VERA je již po staletí považována za zázračnou rostlinu. Už ve starém Egyptě byl gel z této rostliny známý svými účinky na krásu, zdraví a dlouhý život. Naše babičky ji používaly k hojení ran, měly ji jako lék první pomoci po drobných úrazech, odřeninách, kožních defektech. I když je známo přes 300 druhů aloe, nejlepší účinky na lidský organizmus vůbec přináší druh Aloe Vera Barbadensis Miller. Ta pochází z jižní Afriky a vyskytuje se na celé zeměkouli všude tam, kde půda nepromrzá. Její gel obsahuje 200 vysoce hodnotných, biologicky aktivních látek. Kromě jiných to jsou enzymy, vitamíny, minerální látky, bioflavonoidy, cukry a esenciální aminokyseliny. Právě toto seskupení účinných substancí má pozitivní účinky na lidský organizmus. Důležité je zejména to, že minerální látky, stopové prvky, vitaminy a ostatní substance se v extraktu nacházejí ve vzájemně vyváženém stavu. Je to ten nejlepší koktejl připravený přírodou pro naše zdraví. Jak jsem se už zmínila, zásadní věc, která rozhoduje o tom, jak se budeme cítit a jak budeme zdraví, je naše rozhodnutí a náš první krok správným směrem. Udělejme ho každý sám za sebe. Buďme zodpovědní za své zdraví. Nabízím Vám možnost individuálních konzultací v „PORADNĚ ZDRAVÍ“. Termín konzultace si můžete se mnou domluvit osobně, nebo telefonicky: 558 616 291, 603 854 100. Zabývám se touto problematikou již delší dobu a po mých velice dobrých zkušenostech s řešením mnoha problémů mých přátel jsem se rozhodla nenechat si poznatky a zkušenosti pro sebe. Každou středu od 15.00 hod. v salonku Apartmánového domu Lara také organizujeme prezentaci pro pacienty nazvanou „FIT PRO ŽIVOT“. Jejím cílem je předat základní informace týkající se právě možností péče o zdraví s pomocí doplňků zdravé výživy, především z Aloe Vera. Prezentace je určena všem, a pokud vás tato problematika zajímá, jste srdečně zváni. Dobra Havránková

4

Napsali jsme o sobě Adventní zájezd pro zaměstnance BRC do Krakova a Wieliczky se vydařil Někteří z nás jsme si chtěli prožít příjemný pocit, když se celí zmrzlí prodíráme proudem lidí kolem rozzářených stánků a popíjíme svařené víno. Proto jsme se vydali za české hranice na adventní trh do Krakova. Možnost byla, protože dne 5. prosince byl uspořádán vánoční zájezd pro zaměstnance BRC a rodinné příslušníky. Na naší první výletní zástavce jsme si prohlédli solné doly ve Wieliczce. Solné doly patří k nejznámější turistickým atrakcím Polska a jejich význam ocenilo i UNESCO, které je roku 1978 zapsalo na seznam světového kulturního dědictví. Rozhodli jsme se projít základní trasu solným dolem, při níž jsme prošli přes dvacet komor, takže naše prohlídka trvala více než tři hodiny. Od průvodce jsme se dověděli hodně zajímavých informaci. Více než 700 let vznikaly podzemní prostory postupnou těžbou soli. Komplex, kterým jsme procházeli, jsou vytěžené šachty. Jedná se o devět pater, které se nacházejí v hloubce 64 327 metrů pod povrchem. Celým labyrintem vede více než 300 km chodeb, které navzájem spojují tři tisíce komor různých velikostí o celkovém objemu devíti milionu kubíků. Teplota je tu po celý rok konstantní a pohybuje se okolo 14°C. Mezi další informace, které jsme se dověděli od našeho průvodce, patřilo, že sůl se ve Wieliczce těžila nepřetržitě od poloviny 13. století až do roku 1996. Původně se sůl získávala vařením solanky ze solných pramenů vyskytujících se na povrchu země. Po vyčerpání zásob naši předkové hledali solanku hlouběji pod zemí. Při kopání studny se narazilo na skalní blok kamenné soli. Jak bloky postupovaly, zvětšovaly se i vytěžené komory. Hluboko pod zemí tak vznikl unikátní svět i společenství. Komory jsou plné uměleckých prací vytesaných z bloků soli. Najdeme zde sochy králů, bojovníku, nespočetné množství trpaslíků a hlavně sochy svatých a patronů. Nejvíce nám vyrazil dech rozlehlý sál, kaple svaté Kingy, jehož dominantou je oltář, kříž s Ježíšem a po stranách obrazy plastiky i reliéfy. K vidění je i reliéf „Poslední večeře“ podle obrazu Leonarda da Vinciho. V podzemí najdeme nejen podzemní kaple, jezírka, původní zařízení a vybavení dolů, ale také restauraci a další společenské prostory sloužící k pořádání banketů, uměleckých produkcí či sportovních akcí. Vzduch v podzemí má prokázané léčebné účinky na pacienty s nemocemi horních cest dýchacích či alergiemi, proto jiné ze sálů jsou využívány jako lázně nebo léčebny. Po ukončení prohlídky jsme byli vyvezeni výtahem zpět na povrch a čekala nás cesta do Krakova, jednoho z největších a nejstarších měst v Polsku, které bylo do roku 1596 hlavním městem Polska. Naše seznámení s Krakovem začalo na hradním vrchu Wavel. Právě tam, na Wawelu, stojí starobylý královský hrad se vzácnými muzejními sbírkami, jehož součástí je také nádherná katedrála, kde se konaly korunovace polských králů. Na úpatí kopce Wawel na levém břehu Visly se nachází bájemi opředená Dračí jeskyně. Když jsme prošli starověkou Floriánskou branou, což je jedna z nejvýznamnějších gotických věží v Polsku, dostali jsme se na Rynek Glowny, hlavní náměstí polského města Krakov a zároveň největší středověké náměstí v Evropě. Na Rynku Glownym se konají jedny z největších a nejstarších vánočních trhů v Evropě. Historické centrum Krakova bylo zapsané na listinu světového kulturního dědictví UNESCO v roce 1978. Na 5

hlavním náměstí se nachází mnoho památek, například Sukienická tržnice, kostel sv. Vojtěcha a socha polského lyricko-epického romantického literáta Adama Mickiewicze. V celém městě se nabízela možnost projížďky ve voze taženém koňským spřežením (foto na předchozí straně). Při toulkách vánočně vyzdobeným městem jsme zavítali i do krakovské čtvrti Kazimierz. Dříve to bylo samostatné město, ale koncem 15. století sem byli přemístěni Židé. Postupem času se čtvrť stala nejvýznamnějším evropským střediskem židovského náboženství, vědy a kultury. V židovské čtvrti na nás zapůsobily synagogy a rozsáhlý hřbitov místního židovského města. Jelikož se nám krátil čas, vrátili jsme se zpět romanticky vyzdobenými uličkami na Rynek Glowny, kde vánoční trhy byly již v plném proudu. Kouzelnou vánoční atmosféru třpytivě vyzdobeného náměstí doplňovala linoucí se vůně domácí zabíjačky, svařeného vína a vanilkou provoněného cukroví. Čas rychle ubíhal a k lítosti všech zúčastněných nastala doba návratu. Ráda bych poděkovala paní Jančurové za organizaci zájezdu, díky kterému jsme se vraceli domů příjemně naladěni na blížící se vánoční svátky. Už teď se těšíme na další zájezd. Alžběta Marková

Štědrovečerní večeře pro lázeňské hosty v restauraci U SESTŘIČEK 24. 12. 2009 Milí kolegové a kolegyně. V roce 2009 po deváté jsem měl možnost se zúčastnit a připravit slavnostní tabuli spolu s kolegou Václavem Heczkem. Letos v naší restauraci večeřelo 70 našich hostů. Aby všechno dobře klaplo, není jen zásluha nás dvou, mne a Václava. Především dík kuchařům, kteří štědrovečerní večeři připravili: Vladimíru Vaňkovi, Petru Friedlovi, Veronice Bjačkové, Kateřině Telvákové, Barboře Ševčíkové a Ludmile Kovalčíkové. (Foto: vlevo číšníci Jaroslav Kozel a Václav Heczko, vpravo kuchař Petr Friedl.) Dovoluji si tvrdit, že se akce zdařila, hosté byli spokojeni jak s jídlem, slavnostní tabulí i s výzdobou restaurace. Odcházeli jsme domů s dobrým hřejivým pocitem.

Vánoce 2009 jsme šťastně přežili a dnes se ohlížíme a vzpomínáme. Vzpomínám i já na svou první vánoční premiéru, kdy jsem poprvé zajišťoval v tehdy nově otevřené restauraci „U sestřiček“ štědrovečerní večeři 24. 12. 2001. Tato tradice se zachovala dodnes. Každý začátek je těžký. Příprava byla náročná, ale rovněž se povedla a hosté byli spokojeni. Když jsme dělali poprvé vánoční výzdobu v restauraci s tehdejší zahradnicí paní Divínovou a s tehdejší hlavní sestrou paní Jančurovou, řádně jsme se zapotili a vystresovali. Když jsem přemýšlel, co umístit na prázdnou plochu nad výčepem, nenapadlo mě nic jiného, než betlém. Ale kde ho nabrat? Tak jsem bloudil po půdě čeladenského kostela, kde jsem našel červenou bednu, ve které byly figurky potřebné k vytvoření betlému. S dovolením tehdejšího duchovního ThLic. P. K. Slívy jsem si 6

figurky půjčil a nadivoko jsem vytvořil u stromečku betlém. Samozřejmě, že v loňské podobě jsem jej začal tvořit až v r. 2007, kdy mi Jan Štefek, náš stolař a údržbář, zhotovil současnou dřevěnou chaloupku i jesličky. Stálo by za to se poohlédnout, odkud figurky betléma pocházejí. V roce 1970 komunistický režim násilně vyhostil posledních pár řádových sester sv. Karla Boromejského, které se staraly o seniory v domově důchodců ve Frýdlantě nad Ostravicí (kdysi to byl klášter kongregace sester sv. Karla Boromejského). Tyto sestry v předtuše, že se dlouho ve Frýdlantě neudrží, darovaly figurky betléma čeladenskému panu faráři P. L. Šrámkovi, který bednu i s figurkami schoval na půdu kostela. Díky Bohu, že slouží svému účelu, ale budou potřebovat trochu opravit. Snad se mi to podaří sehnat nějakého odborníka, který by figurky znova opravil. Jsem rád, že i tento betlém se stal hezkou tradicí a potěší každého, kdo restauraci o vánočních svátcích navštíví. Jaroslav Kozel

Vánoční ohlédnutí

Jen těžko mohu citovat všechna slova našich dojatých pacientů, kteří přišli - tak jako například manželé Křikavovi - vyslovit poděkování za ty nádherné sváteční chvíle, které jim připravil náš obětavý personál. Jak vzpomíná ve svém příspěvku pan Kozel, tak je to již 9 let, kdy jsme se v BRC poprvé společně pokusili vytvořit atmosféru Vánoc pro naše pacienty. V tomto mimořádně citlivém období jsme se snažili nabídnout zejména osamělým a nemocným lidem léčebný pobyt včetně Vánočních svátků. Pokusili jsme se tím o náhradu mnohdy zpřetrhaných rodinných vazeb, či oslabených fyzických sil, které k přípravě štědrovečerní tabule a patřičné vánoční výzdoby jsou nesporně potřeba. O tom by jistě mohli dlouze povídat naši kolegové a kolegyně, kteří se každoročně podílejí ať už na přípravě tradiční štědrovečerní večeře, která je mnohdy lepší než „jako doma“, ale také personál, který za cenu nasazení vlastního zdraví leze po žebřících, po lustrech… a rozvěšuje vánoční řetězy a ozdoby na svých pracovištích. Nechci zde psát o tradičně nádherném Štědrém večeru v Restauraci U Sestřiček, který popisuje ve svém příspěvku náš dlouholetý obětavý spolupracovník pan Kozel - v jedné osobě svérázný číšník, kuchař, harmonikář a varhaník, průvodce, zvoník, bohoslužebník a - jak mu (jeho vlastními slovy) mezi sebou říkáme my z Anežky - „Bič boží“. Za všechny obětavé zaměstnance, kteří se podílejí na čemkoli, co pomáhá dotvářet krásu a jedinečnost zdejšího areálu, bych chtěla vyzvednout naši kolegyni Lidušku Horečkovou z Polárky, která letos - s vydatnou pomocí kolektivu, zejména Lucky Chytkové - vyzdobila pracoviště tak, že všichni zírali (horní foto - výzdoba nad spojovacími dveřmi, vlevo a dále - betlém v 7

jídelně). Myslím, že většina z personálu, který je tu již pár let, její výtvarnou práci zná a nenechá si ujít nahlédnutí na výzdobu tohoto oddělení nejen o vánočních, ale také o velikonočních svátcích. Ale letošní výzdoba a betlém - to byla prostě bomba! Připojené fotky zdaleka nemohou zachytit jeho velikost, různorodost postaviček, složitost stavebních konstrukcí, prostě to se musí vidět - i rozsvícené! Každý čtvrtek, když chodím vítat na R7 nové pacienty, tak od nainstalování betlému v půlce prosince až dodnes slyším na letošní svátky jen pochvalná slova. A nad betlémem pozoruji nelíčený úžas ve všech tvářích, a to i chlapských. Vůbec si nedovedu představit, jak dlouho to musí trvat, než se takové dílo dá dohromady - „porod“ všech postaviček, zvířat a kulis musí být velmi protrahovaný, ale věřím, že radostný, a ne bolestivý. Je vidět, že tuto výtvarnou práci dělá naše kolegyně s velikou láskou, fantazií a trpělivostí, stejně jako své sesterské povolání, ve kterém patří k našim nejzkušenějším a nejlepším, což nutně vyvrací mé (a nejen mé) myšlenky při pohledu na betlém, že se asi minula povoláním. Mnozí letošní pacienti z Polárky byli osobně za vrchní i staniční sestrou vyslovit pochvalu a poděkování za jedny z nejkrásnějších Vánoc, které ve svém životě zažili, a to právě u nás. Velkolepou Liduščinu a Lucčinu výzdobu vylepšil „vánoční personál“ ještě o výjimečné uspořádání stolů k Štědrovečerní večeři se stylovými jmenovkami a drobnou pozorností pro každého pacienta v podobě perníčků a krátkého přáníčka. Slavnostní výzdoba, nádherně prostřený stůl, vynikající večeře, vánoční koledy a laskavý tón našeho personálu vykouzlily vánočním hostům a věřím, že i našemu personálu, vánoční dárek v podobě velmi silných a neopakovatelných zážitků, které si všichni odnášejí do svých domovů. Věřím, že pacienti z Polárky, ale i z jiných našich pracovišť, na Vánoce „u nás“ nikdy nezapomenou a „Vánoční pobyt v BRCu“ se brzy stane úzkoprofilovým zbožím… se všemi jeho pozitivními dopady. A pokud jste Liduščin betlém ještě neviděli, tak neváhejte a určitě se zajděte na něj podívat - bude v jídelně na Polárce ještě asi do konce ledna. Alena Jančurová

Informační servis Práce a mzdy Žádáme všechny zaměstnance, aby se v termínu od 8. 2. do 15. 2. 2010 dostavili na mzdové a personální oddělení k podpisu Prohlášení poplatníka daně z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků na rok 2010 a žádosti o roční zúčtování daní za rok 2009. Lze přijít i mimo stanovené úřední hodiny, t.j. denně od 7.00 do 14.00 hod. (v době od 12.30 - 13.00 polední přestávka). Mzdové a personální oddělení NEZAPOMNĚLI JSTE? UZÁVĚRKA SOUTĚŽE O NOVOU HLAVIČKU ČELADENSKÉ FONTÁNY JE 31. 1. 2010!!! Čeladenská FONTÁNA. Nepravidelný interní zpravodaj Beskydského rehabilitačního centra v Čeladné. Redakce: Mgr. Andrea Adamová. Redakční rada: Dobroslava Havránková, Alena Jančurová, Věra Machálková, Ing. Tomáš Želazko. Adresa redakce: Beskydské rehabilitační centrum, s.r.o., 739 12 Čeladná 42. Grafická úprava: A. Adamová. Tisk ME® ve spolupráci s Hornobenešovskými listy www.hbl.cz. Distribuce dle zvláštního rozdělovníku, ve formátu PDF ke stažení na adrese www.brc.cz. Toto číslo vyšlo v lednu 2010 v nákladu 200 výtisků.

8

ZVLÁŠTNÍ PŘÍLOHA

ČELADENSKÁ FONTÁNA

1 / 2010

Napsali nám Vážený pane řediteli, dne 2. prosince t.r. jsem ukončil léčebný pobyt ve Vašem rehabilitačním centru. Dovolte, abych sice opožděně, ale o to upřímněji, poděkoval za přístup a péči personálu během celého pobytu. Byl to můj sedmý lázeňský pobyt - mám tedy možnost porovnat. Je nemožné vyjmenovat všechny, kterým bych chtěl touto cestou vyslovit dík. Přesto se na Vás obracím s prosbou o předání uznání všem pracovníkům na lůžkové části R4 v budově Dr. Storcha a jmenovitě panu MUDr. Milanu Adámkovi, PhD. a rehabilitační sestře paní Marcele Balcarové. Mimořádně zajímavá a poučná pro mne byla celostní terapie PhDr. Urbiše. Závěrem přeji Vám i všem pracovníkům Beskydského rehabilitačního centra příjemné prožití vánočních svátků a úspěšný nový rok 2010. S pozdravem, Ing. Ludvík Horáček, ČSA 5, 792 01 Bruntál Další příspěvek přišel přímo s prosbou, abychom ho zveřejnili v našem časopise, což tímto rádi činíme: Velké poděkování za vánoční pobyt. Komu a kde? No přece rehabilitačnímu centru Čeladná. Konkrétně „Léčebný dům Dr. Maye“, kde jsme absolvovali vánoční pobyt, který neměl chybu. Sestřička Vlasta Teperová a pomocnice Iveta Magnusková připravily štědrovečerní stůl pro 14 pacientů od srdíčka. Jako by děvčata stůl připravovala doma pro savou rodinu, ač každá doma chyběla. Nadá se slovy popsat naši radost a jiskru v oku. Byli jsme šťastni jako malé děti. Trvalo chvíli, než jsme za stůl zasedli. Také sestřička s pomocnicí nás pozorovaly. Proto touto cestou, Vlastičko a Ivetko, jedním slovem - DĚKUJEME. Děkujeme lékařům za péči, krásný přístup sestřiček, za úklid pomocnicím, také poděkování celému personálu do kuchyně. Za kolektiv vypracovala Jarmila Müllerová z Havířova - v roce 2010 Vám přeji pevné zdraví a spokojenost. Následující komentář přetiskujeme z DISKUZNÍHO FÓRA, které je otevřeno na naší internetové adrese www.brc.cz. Pokud jste se tam ještě nepodívali, doporučujeme, možná budete překvapeni... Přeji dodatečně mnoho úspěchů v Novém roce a chtěla bych poděkovat všem zaměstnancům Vašich lázní, vrátila jsem se z Polárky 15. 12. a můj dojem je velice pěkný, krásný přístup všech k pacientům od uklízeček, pomocnic, sestřiček, pana řidiče z autobusku, lékařů, jim patří můj velký dík a velké uznání za jejich nekončící a nelehkou práci. Chtěla bych hlavně poděkovat za nejnádhernější výzdobu reprezentující vánoční svátky, která je k vidění na Polárce!!! Když jsem ji uviděla - slzy mi vběhly do očí. Co práce, námahy musely sestřičky zvládnout při výzdobě, to může dělat jen ten, kdo má lidi opravdu rád. Velký dík a poděkování Vám všem, kteří pro nás děláte tuto práci, a přeji Vám, až budete v lázních odpočívat Vy, aby se o Vás taky starali tak, jako to děláte Vy. Velký dík a uznání Vám přeje Vaše pacientka Anna Kamenická. (A příště na shledanou u Vás, kde určitě přijedu i s manželem).

Zajímavý příběh KDYŽ JSEM NASTOUPIL K LÉČBĚ, sotva jsem došel z Ondřejky do jídelny a po třech týdnech vyjdu klidně až pod Stolovou... svěřil se nám nadšeně pan Oleg Laguta, který v BRC absolvoval léčbu v průběhu listopadu. Jeho poděkování jsme otiskli v prosincovém čísle Fontány, nyní se vracíme k jeho životnímu příběhu. Pan Laguta se narodil v Doněcku na Ukrajině a někteří z Vás si ho tedy jistě vybaví podle nezaměnitelného přízvuku, který nám zní "rusky". A celkem logicky, protože ruština a ukrajinština jsou si prý podobné stejně, jako čeština se slovenštinou. V České republice žije trvale už třináct let, bydlí v Ostravě a jeho manželka je Češka - pracuje v ostravské fakultní nemocnici jako ošetřovatelka. Když se rozpovídá o tom, jaké zdravotní 9

problémy ho k nám přivedly, chlap jak hora trochu zjihne. A není divu. V roce 1987 - to mu bylo osmnáct - mu na vojenském cvičení poblíž Moskvy přejel obrněný transportér obě nohy. Následovala mnohahodinová série operací v nejbližší nemocnici: "Operace byla prý provedena dobře, ale pak jsem strávil dva a půl roku po nemocnicích, abych se vůbec na nohy postavil", vzpomíná. "Rehabilitaci v takové podobě jako tady jsem nezažil nikdy v životě. To víte, byla totalita, zdravotnictví bylo sice zadarmo, ale nikoho moje zranění zvlášť nezajímalo", dodává. "V Ostravě pracuju v Dopravním podniku jako řidič autobusu, ale teď jsem už rok na nemocenské. Dlouho jsem čekal na boty, pak zas na vložky, bolelo to čím dál víc, skoro jsem přestal chodit. Tak jsem šel na Hornickou polikliniku, jestli by mi dali nějakou rehabilitaci. Ale zrovna tam měli plno a musel bych dlouho čekat. Doporučili mi navštívit Diagnostické centrum, tam jsem se dostal k Vaší paní doktorce Zipserové a ta mi hned doporučila léčbu tady u Vás v BRC." Pan Laguta ani nečekal, že by se jeho zdravotní stav mohl tak výrazně zlepšit. "Kdyby mi někdo před pár dny řekl, že ujdu víc, jak pár desítek metrů, nevěřil bych. Ale teď si klidně dám pivko až pod Stolovou a na dlouhé procházky chodím denně.“ Návrat do práce se mu nejspíš brzo podaří a na svou oblíbenou autobusovou linku se už těší. „Dokonce se ke mně tady přihlásila jedna pacientka, kterou jsem pravidelně v Ostravě vozíval...“ „Z Polaria jsem měl panickou hrůzu, ale chtěl jsem to určitě zkusit. Poprvé jsem měl dokonce vyšší tlak, než normálně. Ale když jsem viděl, že ostatní vycházejí ven v pohodě, strach jsem překonal. A pak jsem byl nadšený - měl jsem radost, že jsem to dokázal překonat a ještě mi to pomohlo.“ Když za námi přišel s prosbou, abychom zveřejnili jeho poděkování za výbornou péči, několikrát zdůraznil, že ve svém životě se s takovým přístupem dosud nesetkal. Největší starost měl, aby na nikoho nezapomněl: „Určitě bych chtěl poděkovat paní doktorce Zipserové, panu primáři Klimešovi a fyzioterapeutce Petře Boháčové - to je zlatá děvčica. Všem, kteří se o mě starali na Ondřejce, v Lázních, na elektroléčbě, „Polárníkovi“, panu řidiči, personálu v jídelně, v restauraci a taky za výborné jídlo.“ Teď si možná řeknete, že je té chvály až moc. Ale nadšení a vděčnost z něho tak sršely, že jsme ani vše nestíhali zaznamenat. A určitě mnohým z Vás poděkoval osobně. Napsat sám do Fontány si přece jen netroufl. Přestože česky mluví dobře, písemná čeština mu podle jeho slov moc nejde. Prostě chtěl za každou cenu poděkovat ještě před odjezdem. Za nás za všechny jsme tedy panu Lagutovi popřáli, ať mu zlepšené zdraví a chuť do života vydrží co nejdéle. Aby se mohl vrátit do práce a ke svým koníčkům, na kolo a k rybám.

V Beskydském rehabilitačním centru se narodily další kamerunské kozy Beskydské rehabilitační centrum v Čeladné se dočkalo před Vánoci milého přírůstku. Počátkem prosince se v zooparku léčebného centra narodila další dvě mláďata koziček kamerunských. Z rozšiřování stáda vzácného plemene koz se zde těší pravidelně již devět let a místní chov také pomáhá udržovat toto vzácné plemeno i dalším chovatelům. „K výběhu kamerunských ovcí a koz v lázeňském parku si zvykli chodit nejen naši pacienti a hosté, ale i místní maminky s dětmi, zajímavou atrakcí jsou také pro návštěvníky Čeladné a Kunčic,“ říká ředitel centra MUDr. Milan Bajgar. Mlsné a přítulné kamerunské ovce a kozy totiž nepohrdnou jablkem či zelenou větvičkou a za lákavou pochoutkou se natáhnou třeba až přes plot. Rodinu s dětmi či kočárkem zvědavě doprovázejí kolem celé ohrady, a když mají náladu, můžete opravdu vidět, co znamená „skákat jako koza“. Další dvojčata, která se narodila přesně na Štědrý den, poznáte podle bílých oušek. Ing. Tomáš Želazko Foto: kůzle se sice chycení bránilo s brekem, ale v náručí obětavého ošetřovatele pana Zdeňka Kaňáka se mu zjevně zalíbilo.

10