2010

0

Závěrečná práce posluchače kurzu Manažeři - kurz efektivního řízení 2009/2010

Název práce: Pracovní řád.

Jméno a příjmení autora: Lenka Maršálová Rok: 2009 - 2010

1

Středisko SOS pro vzájemnou pomoc občanů, občanské sdružení Rooseveltova 9, 779 00 Olomouc 9,
585 220 050, 585 438 161

Pracovní řád Střediska SOS Olomouc pro vzájemnou pomoc občanů Občanské sdružení

IČ: 47654406

DIČ: CZ47654406

bank.spojení: Česká spořitelna Olomouc, č.ú. 1804249359/0800

2

Obsah

1. 2. 3. 3.1. 3.2. 3.3. 3.4. 4. 4.1. 4.2. 5. 5.1. 5.2. 6. 6.1. 6.2. 6.3. 6.4. 6.5. 7. 8. 9. 9.1. 9.2. 10. 10.1. 10.2. 10.3. 11. 12. 13. 14.

strana Titulní strana Obsah Úvod

1 2 3

Účel Platnost Pracovní poměr Druhy pracovního poměru Vznik pracovního poměru Změny pracovního poměru Skončení pracovního poměru Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr Dohoda o provedení práce Dohoda o pracovní činnosti Pracovní kázeň Povinnosti zaměstnavatele Práva a povinnosti zaměstnanců Pracovní doba a dovolená Rozvržení pracovní doby Přestávky v práci Práce přesčas Pracovní cesty Dovolená zaměstnance Překážky v práci Mzda Odpovědnost za způsobenou škodu a hmotná zodpovědnost Odpovědnost zaměstnance Odpovědnost zaměstnavatele Bezpečnost a ochrana zdraví při práci, ochrana životního prostředí Povinnosti zaměstnavatele Povinnosti a práva zaměstnance Pracovní úraz Etický kodex Závěrečná ustanovení Související předpisy a použité zdroje Účinnost

5 5 6 6 6 7 7 8 8 8 9 9 9 10 10 10 11 11 13 14 15 15 15 16 16 17 17 18 18 19 19 20

3

Úvod Středisko SOS pro vzájemnou pomoc občanů je občanské sdružení, které se snaží poskytovat pomoc tam, kde se člověk z jakýchkoliv důvodů ocitl v akutní nouzi. Spolupracuje se všemi, kdo mají aktivní zájem o řešení sociálních problémů a rozšiřuje prostor pro vzájemné porozumění a solidaritu mezi lidmi. Působí jako prostředník mezi dárci a obdarovanými. Vzniklo v roce 1990 jako první nezisková organizace v Olomouci. Od té doby poskytuje nepřetržitě své služby potřebným lidem v Olomouci a jeho okolí. Aktivně se zapojuje do práce Komunitního plánování sociálních služeb města Olomouce. Také spolupracuje s obdobnými organizacemi na území naší republiky i v zahraničí. Středisko založila Mgr. Květoslava Hegrová jako reakci na neutěšenou sociální situaci lidí, kteří se po amnestii v roce 1990 octli na ulici bez prostředků a bez naděje. Postupně se přidávali další dobrovolníci a charitativní činnost střediska se přirozeným způsobem rozšířila i na jiné strádající a potřebné. Za tuto práci byla pí. Hegrová oceněna v roce 2002 prestižní „ Cenou města Olomouce za sociální a charitativní činnost“ a v roce 2003 obdržela od Olomoucké koalice neziskových organizací „Cenu BÍLÉ OKNO za dlouhodobý přínos pro společenskou integraci sociálně slabších spoluobčanů“. V roce 2010 Středisko SOS vstoupilo do jednadvacátého roku své existence a ve dvou provozovnách tu neúnavně pracuje celkem 18 zaměstnanců a 10 dobrovolníků ve věkovém rozmezí od 20 do 85 let.

Činnost pracovníků a dobrovolníků střediska Nosným pilířem pomoci spoluobčanům jsou dlouhodobé projekty. Projekt „Výdej bezplatné materiální pomoci“ Středisko shromažďuje materiální dary od našich olomouckých spoluobčanů a pečlivě je třídí podle druhů a možnosti dalšího využití. Podstatnou část z nich pak bezplatně předává do rukou potřebných, kteří přicházejí s písemným doporučením od sociálních pracovníků.

4

Projekt „Pracovní uplatnění pro dlouhodobě nezaměstnané a handicapované“ Ve středisku nacházejí tito lidé pracovní uplatnění. Tento projekt je spolufinancován z prostředků EU a státního rozpočtu ČR a podporuje aktivně politiku zaměstnanosti úřadu práce. Úřad práce v různé míře dotuje jejich mzdu. Projekt „Vánoce pro osamělé“ Cílem projektu je potěšit lidi, kteří jsou osamocení, zapomenutí svými bližními, nebo nemají žádné rodinné zázemí. Má jim vnést do života více radosti a naděje. Projekt sestává jednak z návštěv u osamělých a nemocných seniorů, které spojujeme s vánoční nadílkou a jednak ze štědrovečerního svátečního setkání s lidmi bez vlastního rodinného zázemí. Podpora ochrany životního prostředí. Vycházíme z toho, že naše Země není tak bohatá, abychom mohli čímkoliv plýtvat. Nepřetržitě přijímáme nejrůznější předměty každodenní potřeby ( šatstvo, obuv, knihy, hračky, sportovní potřeby, bytový textil, nádobí, kočárky atd. ) a vracíme je do oběhu, čímž podporujeme a propagujeme způsob života šetrný vůči přírodě.

Neméně důležité jsou i další akce jimiž středisko reaguje na okamžitou situaci a potřebu pomoci. Jedná se například o organizování pomoci lidem postiženým povodněmi, o sbírku spacích pytlů a zimních bund pro lidi bez domova v zimním období, o sbírku ručníků a osušek pro bezdomovce, o sbírku nádobí a příborů pro azylové domy a sbírku rukavic, čepic, šál a teplých ponožek, když mrzne aj. Veškerá činnost střediska je zaměřena k tomu, aby u nás všude vítězila ohleduplnost a vzájemná solidarita. Chceme společně s ostatními vytvářet řetěz podaných rukou, chceme, aby bylo kolem nás více radosti a porozumění.

5

1. Účel Pracovní řád Střediska SOS Olomouc je vnitřní směrnicí, která upravuje pracovněprávní vztahy mezi Střediskem SOS, jeho zaměstnanci a spolupracovníky. Tento řád je vydán za účelem ustavení vnitřního pořádku v souladu se zákoníkem práce. a) Pracovní řád Střediska SOS je vydáván v zájmu úspěšného plnění úkolů a za účelem upevnění pracovní kázně a vnitřního pořádku na základě ustanovení § 306 zákoníku práce a vztahuje se na všechna pracoviště Střediska SOS. b) Zaměstnavatel je povinen zajišťovat rovné zacházení se všemi zaměstnanci, pokud jde o jejich pracovní podmínky včetně odměňování za práci a jiných peněžitých plnění i pokud jde o odbornou přípravu a příležitost dosáhnout funkčního nebo jiného postupu v zaměstnání. Zakázána je jakákoliv diskriminace podle zákonem stanovených diskriminačních znaků, a to jak diskriminace přímá, tak i jednání, které by mohlo diskriminovat až ve svých důsledcích. Za diskriminaci nelze považovat ta omezení, která vyplývají z předpokladů a požadavků pro výkon konkrétní práce, jestliže jejich splňování představuje rozhodující podmínku nezbytnou pro výkon této práce, či z důvodů bezpečnosti práce a ochrany zdraví zaměstnance. c) Nikdo ve středisku nesmí výkonu práv a povinností vyplývajících z pracovněprávních vztahů zneužívat na újmu jiného pracovníka střediska nebo k ponižování jeho lidské důstojnosti. d) Ve věcech zneužívání práv a povinností vyplývajících z pracovněprávních vztahů a ponižování lidské důstojnosti se zaměstnanci mohou obrátit na vedoucí Střediska SOS, popřípadě na některého statutárního zástupce střediska. e) Zaměstnavatel nebude zaměstnance jakýmkoliv způsobem postihovat nebo znevýhodňovat proto, že se zákonným způsobem domáhá svých práv.

2. Platnost Provozní řád nabývá platnosti dnem schválení. Za dodržování tohoto řádu odpovídají všichni zaměstnanci Střediska SOS a pracovníci vykonávající ve středisku činnost na základě dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr nebo na základě jiné právoplatně uzavřené smlouvy, kteří s ním byli prokazatelně seznámeni.

6

3. Pracovní poměr Je dán zákoníkem práce, část druhá, hlava I. a II. 3.1. Druhy pracovního poměru ve Středisku SOS. - pracovní poměr na dobu neurčitou ( např. kmenoví zaměstnanci ) - pracovní poměr na dobu určitou ( např. zaměstnanci na dotaci úřadu práce ). 3.2. Vznik pracovního poměru. Je dán zákoníkem práce, část druhá, hlava I. Pracovní poměr vzniká uzavřením písemné pracovní smlouvy mezi pracovníkem a zaměstnavatelem zastoupeným statutárními zástupci. a) Výběr nového zaměstnance provádí statutární zástupci střediska ve spolupráci s vedoucím provozovny, příp. s vybranými pracovníky střediska. Při vyhlášení výběrového řízení je zveřejněna informace: - na úřadu práce ( dále jen ÚP ) - na webových stránkách Střediska SOS - v inzerátech v mediích - na rozvěšených letácích b) Před uzavřením pracovního poměru zaměstnavatel seznámí nového zaměstnance s jeho právy a povinnostmi, s pracovními podmínkami a s odměnou za vykonávanou práci. Případně s ním dohodne ještě před uzavřením smlouvy určitou formu zácviku jako s dobrovolným spolupracovníkem. c) Při nástupu zaměstnanec předkládá: - občanský průkaz - doklad o dosaženém vzdělání - výpis z trestního rejstříku - životopis - zápočtový list - lékařské potvrzení o způsobilosti k výkonu zaměstnání - doklad o zdravotním pojištění - doporučenku z ÚP ( v případě žádosti o dotaci ) - motivační dopis - reference z minulého zaměstnání - příp. jiná potvrzení o získaných dovednostech

7

d) Pracovní smlouva je uzavřena v souladu se zákoníkem práce, část druhá, hlava II. Kromě povinných náležitostí ( druh práce, místo výkonu práce, den nástupu do práce a délka zkušební doby) obsahuje i informaci o výši dohodnuté mzdy. Smlouva musí být uzavřena písemně a zaměstnavatel musí jedno písemné vyhotovení dát zaměstnanci. Druhé písemné vyhotovení je uloženo v osobní složce pracovníka v kanceláři na ul. Praskova 16 u vedoucího Střediska SOS. Pracovní poměr vzniká dnem, který byl sjednán v pracovní smlouvě jako den nástupu do práce. Pokud není ve smlouvě stanoveno jinak, vztahuje se na pracovníka tříměsíční zkušební lhůta. Před ukončením zkušební lhůty ji statutární zástupci vyhodnotí a na základě informací od vedoucích provozoven a nadřízených posuzovaného pracovníka rozhodnou o jeho dalším zařazení. Nastupující pracovník je zaškolen vedoucím provozovny nebo jím určeným pracovníkem. Doba zácviku je určována individuálně na základě schopností pracovníka ( maximálně 1 měsíc ). 3.3. Změny pracovního poměru. Řídí se zákoníkem práce, část druhá, hlava III. Ke změně pracovního poměru může dojít dohodou zaměstnavatele a zaměstnance ( formou číslovaných dodatků k pracovní smlouvě ). 3.4. Skončení pracovního poměru. Rozvázání pracovního poměru se řídí zákoníkem práce, část druhá, hlava IV. a) Pracovní poměr může být rozvázán: - dohodou - výpovědí ( při výpovědi je stanovena výpovědní doba na 2 měsíce ) - okamžitým zrušením ze strany zaměstnavatele - okamžitým zrušením ze strany zaměstnance - zrušením ve zkušební době - pracovní poměr zaniká smrtí zaměstnance - uplynutím sjednané doby ( u pracovního poměru na dobu určitou ) b) Musí být dodržena tato pravidla: Rozvázání pracovního poměru musí být provedeno vždy písemně a doručeno zaměstnanci nebo zaměstnavateli. Jedna jeho část je vždy uložena v kanceláři vedoucího Střediska SOS. Výpověď může být odvolána pouze písemně a za souhlasu druhého účastníka.

8

Pokud pracovník pobírá dotaci na mzdu z ÚP, musí středisko o ukončení pracovního poměru ihned informovat ÚP a předat mu kopii písemné smlouvy o ukončení pracovního poměru. Při skončení pracovního poměru je zaměstnavatel povinen odevzdat zaměstnanci do 15 dnů: - zbytek mzdy, na který má zaměstnanec nárok - výplatní pásku - potvrzení o zdanitelných příjmech - evidenční list - mzdový list - zápočtový list - na žádost zaměstnance rovněž údaje o dalších skutečnostech, potřebných pro posouzení nároku na podporu v nezaměstnanosti. c) Všichni pracovníci musí po ukončení pracovního poměru vrátit věci a peníze zapůjčené střediskem a stvrdit to podpisem do podpisového listu.

4. Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr Řídí se zákoníkem práce, část třetí. Dohoda o práci mimo pracovní poměr ( tj. dohoda o provedení práce nebo dohoda o pracovní činnosti ) musí být provedena písemně ve dvou vyhotoveních a podepsána oběma stranami. Z dohody nevzniká nárok na dovolenou, ani na náhrady za překážky v práci na straně pracovníka. Ukončit platnost této dohody je možné okamžitým zrušením, výpovědí, dohodou nebo úmrtím pracovníka. 4.1. Dohoda o provedení práce - se uzavírá, jestliže rozsah práce není větší než 150 hodin v kalendářním roce. Do rozsahu práce se započítávají všechny činnosti, konané pro středisko i na základě jiných dohod o provedení práce ve stejném kalendářním roce. - sjednává druh práce, počet hodin, termín ukončení práce a odměnu. 4.2. Dohoda o pracovní činnosti - na jejím základě není možno vykonávat práci v rozsahu překračujícím v průměru polovinu stanovené týdenní doby. - sjednává druh práce, rozsah pracovní doby, dobu, na kterou je smlouva uzavřena a odměnu.

9

5. Pracovní kázeň 5.1. Povinnosti zaměstnavatele. Práva a povinnosti jsou dány zákoníkem práce, část pátá, hlava II. Zaměstnavatel je povinen: - vytvářet a rozvíjet pracovněprávní vztahy v souladu se zákoníkem práce, s ostatními předpisy a v souladu s dobrými mravy. Musí zajistit rovné zacházení se zaměstnanci a dodržovat zákaz diskriminace. - vytvářet bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí a pracovní podmínky a musí prokazatelně proškolit zaměstnance z bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a požární ochraně ( dále jen BOZP a PO ). Pracovník určený střediskem provádí vstupní školení, a to v rozsahu nejméně 4 hodiny a dále opakované školení 1 x ročně v rozsahu 2 hodin. Záznam o provedeném školení podepsaný do podpisového listu zaměstnancem je uložen v osobním spisu v kanceláři vedoucího Střediska SOS. - prokazatelně seznámit zaměstnance s jeho pracovními povinnostmi, náplní jeho práce a s cíli střediska. Při zahájení pracovního poměru je zaměstnavatel povinen vybavit zaměstnance, proti podpisu do podpisového listu, všemi důležitými náležitostmi, které potřebuje pro výkon zaměstnání. 5.2. Práva a povinnosti zaměstnanců. Práva a povinnosti řídí zákoník práce, část pátá, hlava II. a) Zaměstnanec má právo: - má právo na zajištění BOZP a PO - odmítnout výkon práce o kterém je důvodně přesvědčen, že bezprostředně a závažným způsobem ohrožuje život nebo zdraví jeho nebo jiných fyzických osob - podílet se na vytváření bezpečného a zdraví neohrožujícího prostředí - podle pokynů zaměstnavatele konat práce podle pracovní smlouvy ve stanovené pracovní době a dodržovat ustanovení, která mu vyplývají z pracovního poměru - pracovat řádně a svědomitě podle svých schopností b) Zaměstnanec je povinen: - podle pokynů nadřízeného konat práce podle pracovní smlouvy ve stanovené pracovní době a dodržovat ustanovení, která mu vyplývají z pracovního poměru - pracovat řádně a svědomitě podle svých schopností - účastnit se zaměstnaneckých porad a školení určených střediskem - dodržovat rozpis služeb ( vydávaný písemně vždy na následující týden ), měnit si služby pouze se souhlasem odpovědného nadřízeného

10

- být na začátku pracovní doby na pracovišti a odcházet z pracoviště až po jejím ukončení - mimo pracovní dobu se zaměstnanec nesmí zbytečně zdržovat na pracovišti a nesmí využívat prostorů a zařízení střediska, pokud k tomu nemá souhlas nadřízeného - je povinen jednat v souladu s etickým kodexem organizace, měl by si být vědom, že je členem týmu pracovníků střediska a důstojně reprezentovat středisko - zachovávat mlčenlivost o citlivých údajích týkajících se střediska a jeho klientů - chránit majetek střediska, neplýtvat jím a neobohacovat se na úkor střediska - nepřijímat žádné osobní dary od klientů, zachovávat rovný přístup ke všem klientům - nahlásit ihned svému nadřízenému nedostatky a závady na pracovišti, ohrožující BOZP a PO jeho nebo jiných osob - podílet se na vytváření bezpečného a zdraví neohrožujícího prostředí - neprodleně ( nejdéle však do 3 kalendářních dnů ) nahlásit zaměstnavateli veškeré změny, mající vliv na zánik práv a povinností, jež vyplývají z pracovního poměru ( jako je např. změna zdravotního stavu, změna zdravotní pojišťovny, změna bydliště a kontaktní adresy, změna rodinného stavu, změna příjmení, změna účtu u peněžního ústavu z důvodu převodu mzdy atd.) c) Zaměstnanec nesmí být v pracovní době pod vlivem alkoholu ani jiných návykových látek.

6. Pracovní doba a dovolená 6.1. Rozvržení pracovní doby. Řídí se zákoníkem práce, část čtvrtá, hlava I,II. Pracovní dobou se rozumí doba , během níž je zaměstnanec povinen vykonávat práci pro středisko ( 40 hod. týdně ). Pracovní dobu rozvrhuje zaměstnavatel, určuje začátek a konec pracovní směny. Zaměstnanci zaznamenávají začátek, konec a přerušení pracovní doby do docházkových listů. Zaměstnanec je povinen dodržovat stanovenou pracovní dobu a vždy informuje svého nadřízeného, jestliže opouští pracoviště z pracovních nebo osobních důvodů. 6.2. Přestávky v práci. Řídí se zákoníkem práce, část čtvrtá, hlava III. Nejdéle po 6 hodinách práce je povinen zaměstnavatel poskytnout zaměstnanci 30-minutovou přestávku na jídlo a oddech. V provozovně Praskova 16 je stanovena jednotně na dobu od 12.30 do 13.00, v provozovně

11

Rooseveltova 9 čerpají přestávku pracovníci postupně.Tato přestávka se neposkytuje na začátku a konci směny a není započítávána do pracovní doby. 6.3. Práce přesčas. Řídí se zákoníkem práce, část čtvrtá, hlava V. a) Práce přesčas je práce, kterou koná zaměstnanec nad rámec stanovené pracovní doby. Zaměstnavatel má právo nařídit zaměstnanci přesčasovou práci jen ve výjimečných případech. Zaměstnanec může vykonávat přesčasovou práci jen se souhlasem vedoucího střediska. b) Po dohodě se zaměstnavatelem si zaměstnanec může vybrat takto odpracovanou dobu jako náhradní volno, a to nejpozději do 1 týdne od jejího vykonání, nebo po dohodě s vedoucím předem v daném týdnu ( jedná se převážně o náhradní volno za službu v sobotu ). Tyto případy nejsou pokládány za práci přesčas. U zaměstnanců s kratší pracovní dobou nelze nařídit práci přesčas. 6.4. Pracovní cesty. Řídí se zákoníkem práce, část sedmá, hlava I, II, III a IV. a) Pracovní cesta je časově omezený výkon práce pro zaměstnavatele, který se uskutečňuje mimo sjednané místo výkonu práce, které je uvedené ve smlouvě. Zaměstnavatel může vyslat zaměstnance na pracovní cestu pouze s jeho souhlasem. Zaměstnanec vykonává na pracovní cestě práci dle pokynů nadřízeného, který jej na tuto cestu vyslal. b) Nadřízený určí: - místo nástupu pracovní cesty - místo výkonu práce - školení - dobu trvání - způsob dopravy - ubytování - ukončení pracovní cesty. c) Při pracovní cestě, nebo při jiné cestě v souvislosti s mimořádným výkonem práce mimo rozvrh směn v místě výkonu práce, je zaměstnavatel povinen zaměstnanci poskytnout náhradu cestovních výdajů. Cestovní výdaje jsou: - jízdní výdaje - výdaje na ubytování - výdaje na stravné - nutné vedlejší výdaje

12

d) Náhrada jízdních výdajů je poskytnuta v prokazatelné výši doložením jízdenek. Pokud zaměstnanec použije se souhlasem zaměstnavatele jiný vlastní dopravní prostředek (s výjimkou služebního automobilu), má nárok na jízdné odpovídající ceně jízdného za hromadný dopravní prostředek. Jestliže zaměstnanec použije na žádost zaměstnavatele silniční motorové vozidlo (mimo služební), přísluší mu za každý ujetý 1 km základní náhrada a náhrada za spotřebované pohonné hmoty (PHM). Výši základní náhrady a ceny PHM stanovuje MPSV od 1.1. daného roku. Cena pohonných hmot je dána dokladem o nákupu. V případě, že nedošlo k nákupu pohonných hmot, použije se cena daná MPSV. Pro stanovení výše náhrady je zaměstnanec povinen doložit zaměstnavateli kopii velkého technického průkazu použitého vozidla. e) Výdaje na ubytování náleží ve výši, kterou doloží zaměstnanec zaměstnavateli dokladem o zaplacení. f) Náhrada za stravné je stanovena na pokrytí zvýšených výdajů na stravování při pracovní cestě a je dána MPSV vždy k 1.1. daného roku. g) Náhrada za nutné vedlejší výdaje zahrnuje jiné výdaje, vzniklé v souvislosti s pracovní cestou (např. silniční poplatky, parkovné, poplatky za telefon, fax atd.) Výdaje jsou proplaceny na základě dokladů o zaplacení. V případě, že není k dispozici příslušný doklad (ale výdaj je prokazatelný), poskytne zaměstnavatel náhradu ve výši obvyklé ceny věcí a služeb v době a místě uskutečněné pracovní cesty. h) Zaměstnavatel je povinen poskytnout zaměstnanci na požádání zúčtovatelnou zálohu až do výše předpokládaných cestovních výloh. i) Do 10 pracovních dnů po skončení pracovní cesty předloží zaměstnanec potřebné doklady pro vyúčtování cestovních výloh. Zaměstnavatel je povinen do 10 dnů od obdržení těchto písemných dokladů provést vyúčtování. j) Náhrady cestovních výloh jsou poskytovány na základě vyplněného cestovního příkazu, ve kterém je uvedeno: - datum , hodina a místo nástupu - místo výkonu práce - účel - datum, hodina a místo ukončení - spolucestující ( se souhlasem nadřízeného ) - určený dopravní prostředek - jízdné a MHD - stravné - u vlastního vozidla SPZ, druh vozidla, použité PHM a průměrná spotřeba V příloze cestovního příkazu jsou doloženy jízdenky MHD a jiné doklady související s náklady spojenými s pracovní cestou.

13

6.5. Dovolená zaměstnance. Řídí se zákoníkem práce, část devátá, hlava I, II, III a IV. a) Délka dovolené za kalendářní rok je ve Středisku SOS stanovena na 4 týdny řádné dovolené plus 1 týden dodatkové dovolené. Pokud zaměstnanec odpracuje alespoň 60 kalendářních dnů v kalendářním roce v nepřetržitém pracovním poměru, vzniká mu nárok na dovolenou nebo její poměrnou část. b) Za každý odpracovaný měsíc ( popřípadě 21 odpracovaných pracovních dnů ) náleží zaměstnanci 1/12 dovolené za kalendářní rok. Jestliže poměrná část činí necelý den, zaokrouhlí se na půlden. c) Dobu čerpání dovolené určuje zaměstnavatel s ohledem na potřeby provozu i potřeby zaměstnance. Poskytuje-li se zaměstnanci dovolená po částech, musí alespoň jedna její část (pokud nedojde k jiné dohodě zaměstnance a zaměstnavatele) být nejméně v trvání 2 týdnů. Nástup dovolené je zaměstnavatel povinen oznámit zaměstnanci nejméně 14 dní předem, pokud se nedohodne se zaměstnancem jinak. Nejpozději 3 pracovní dny před nástupem dovolené vyplní a odevzdá zaměstnanec nadřízenému pracovníkovi žádanku o dovolenou ke schválení vedoucímu Střediska SOS. d) Do doby dovolené se nezapočítává doba zameškaná pro důležité osobní překážky v práci ( např. mateřská a rodičovská dovolená, doba pracovní neschopnosti v důsledku nemoci z povolání nebo pracovního úrazu ). Tato doba se posuzuje jako výkon práce. Dále se do dovolené nezapočítávají soboty, neděle a státem stanovené svátky s pracovním volnem. V případě, že zaměstnanec během dovolené nastoupí na vojenské cvičení, je ve stavu nemocných, nebo musí ošetřovat nemocného člena rodiny, dovolená se mu přerušuje. e) V případě, že zaměstnavatel změní jím určenou dobu čerpání dovolené, nebo když odvolá zaměstnance z dovolené, je povinen nahradit zaměstnanci případné náklady s tím spojené. f) Za dobu dovolené přísluší zaměstnanci náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku. g) Za neodůvodněnou absenci může být dovolená krácena (za 1 den absence 1 až 3 dni dovolené). Jednotlivé absence se mohou kumulovat. Krácení je možno provést pouze ve stejném kalendářním roce, ve kterém došlo k absenci.

14

h) Pokud zaměstnavatel neurčí termín výběru dovolené, je zaměstnanec povinen vyčerpat dovolenou nejpozději do 31. října následujícího roku.

7. Překážky v práci Řídí se zákoníkem práce, část osmá, hlava I, II a III. a) Důležité osobní překážky, kdy zaměstnavatel omluví nepřítomnost zaměstnance v práci: - dočasná pracovní neschopnost (dle zákona č. 187/2006, § 57 a č. 54/1956, § 15) – doručit do 3 dnů potvrzení od lékaře - karanténa ( dle zákona č. 258/2000) - mateřská nebo rodičovská dovolená - ošetřování dítěte mladšího 10 let nebo jiného člena domácnosti (dle občanského zákoníku § 115, zákona o nemocenském pojištění zaměstnanců § 25 a zákonů týkajících se dočasné pracovní neschopnosti) – potvrzení od lékaře - zdravotní vyšetření nebo ošetření zaměstnance, které není možno zabezpečit mimo pracovní dobu - obecný zájem (např. veřejné funkce, občanské povinnosti, dárcovství krve, vojenská cvičení, vzdělávání atd.)

Zaměstnanec je povinen žádat nadřízeného pracovníka o pracovní uvolnění 3 dny předem ( kromě např. náhlého onemocnění, úrazu nebo mimořádné situace) a překážku v práci doložit. b) Dočasná pracovní neschopnost a karanténa. Pokud zaměstnanec splňuje podmínky nároku na nemocenské pojištění, vzniká mu nárok na náhradu mzdy za dny, které jsou pro zaměstnance pracovní a za svátky, za které by mu náležela mzda. Náhrada mzdy mu nepřísluší za první 3 pracovní dny. Zaměstnanec je povinen oznámit překážku v práci bez zbytečných průtahů ( v případě vážných zdravotních důvodů nejdéle do 3 kalendářních dnů ). c) Po dobu prvních 14 dnů náleží zaměstnanci náhrada mzdy ve výši 60% průměrného výdělku. V těchto 14 dnech je zaměstnavatel oprávněn kontrolovat dodržování stanoveného režimu pracovní neschopnosti. Při jeho nedodržení má právo snížit nebo odejmout náhradu mzdy. d) Pro období delší než 14 dní náleží zaměstnanci náhrada mzdy ve formě dávky nemocenského pojištění.

15

8. Mzda Řídí se zákoníkem práce, část šestá, hlava I až VIII. a) Zaměstnancům náleží za vykonanou práci mzda. Výše mzdy je stanovena v pracovní smlouvě. Mzda je smluvní a její výši určuje stanovený statutární zástupce Střediska SOS. Další podrobnosti ( např. výplatní termín – nejpozději do 20 následujícího měsíce, výplatní místo, způsob vyplacení atd.) jsou dány dohodou mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. b) Jestliže za práci přesčas je poskytováno náhradní volno, v tom případě není zaměstnanci vyplacena mzda za práci přesčas v měsíci, kdy ji vykonal, ale v době, kdy si zaměstnanec vybírá náhradní volno (poskytne se mu placené náhradní volno).

9. Odpovědnost za způsobenou škodu, hmotná odpovědnost Řídí se zákoníkem práce, část jedenáctá, hlava I, II, III a IV. Škoda je majetková újma vyjádřená v penězích. 9.1. Odpovědnost zaměstnance. Zaměstnanec je povinen si počínat tak, aby nedocházelo ke škodám na zdraví, majetku, ani k bezdůvodnému obohacení. Hrozí-li škoda, je povinen na ni bez zbytečných průtahů upozornit nadřízeného nebo jím určeného zástupce. a) Zaměstnanec odpovídá: - zaměstnavateli za škodu, kterou způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s nimi. Na zaměstnanci, který vědomě neupozornil nadřízeného na škodu hrozící zaměstnavateli, nebo proti ní nezakročil, může zaměstnavatel požadovat, aby se podílel na náhradě škody. Byla-li škoda způsobena také porušením povinností ze strany zaměstnavatele, odpovědnost zaměstnance se poměrně omezí. - za ztrátu nástrojů, ochranných prostředků a jiných předmětů, které mu zaměstnavatel svěřil na písemné potvrzení. Zaměstnanec, který uzavřel dohodu o odpovědnosti za ztrátu svěřených předmětů, může od ní odstoupit, pokud zaměstnavatel nevytvořil podmínky k zajištění jejich ochrany. b) Zaměstnanec neodpovídá za škodu, kterou způsobil při odvracení škody hrozící zaměstnavateli, nebo když se snažil zabránit přímému ohrožení života či zdraví.

16

c) Odpovídá-li za škodu více zaměstnanců, hradí každý z nich poměrnou část podle míry zavinění. d) Zavinění zaměstnance je povinen prokázat zaměstnavatel, kromě případu, že byla uzavřena smlouva o hmotné odpovědnosti nebo případu ztráty předmětů svěřených na písemné potvrzení. 9.2. Odpovědnost zaměstnavatele. a) Zaměstnavatel odpovídá zaměstnanci: - za škodu, která mu vznikla při plnění pracovních úkolů porušením právních povinností nebo jednáním proti dobrým mravům. - za škodu při plnění pracovních úkolů způsobenou zaměstnanci jinými zaměstnanci, kteří se dopustili porušení platných předpisů a nařízení. - za věcnou škodu, která vznikla zaměstnanci při odvracení škody zaměstnavateli nebo při ochraně života a zdraví, jestliže škoda nevznikla úmyslným jednáním a zaměstnanec si počínal přiměřeně okolnostem. b) Zaměstnavatel neodpovídá za škodu na dopravním prostředku nebo nářadí, zařízení a předmětech, které zaměstnanec použil při plnění pracovních úkolů bez souhlasu zaměstnavatele. c) Pokud vznikne škoda zaměstnanci na věcech, které nosí obvykle do práce a odkládá je při plnění pracovních povinností, odpovídá za ně zaměstnavatel. Zaměstnanec je povinen ohlásit vzniklou škodu nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy škodu zjistil. Jinak jeho právo zaniká. d) Pokud zaměstnavatel uzavírá se zaměstnancem smlouvu o hmotné odpovědnosti, musí být vyhotovena písemně ve 2 vyhotoveních, z nichž jedno obdrží zaměstnanec. Uzavření smlouvy musí předcházet inventarizace majetku, kterého se smlouva dotýká a musí být zajištěno, že s tímto majetkem nemůže manipulovat za běžných okolností jiná osoba. Výše a způsob náhrady za způsobenou škodu se řídí zákoníkem práce.

10. Bezpečnost a ochrana zdraví při práci, ochrana životního prostředí Řídí se Zákoníkem práce, část pátá, hlava I, II a III. Vedoucí zaměstnanci a jejich nadřízení jsou odpovědni za bezpečnost a ochranu zdraví při práci na jimi řízených pracovištích.

17

10.1. Povinnosti zaměstnavatele: Je povinen: - vytvářet takové pracovní prostředí a podmínky, které jsou bezpečné a neohrožují zdraví zaměstnanců - přijímat taková opatření jejichž cílem je předcházet možným rizikům, odstraňovat tato rizika nebo minimalizovat jejich dopad - informovat zaměstnance o možných rizicích a opatřeních k jejich eliminaci - opatření BOZP vztahovat i na všechny fyzické osoby, které se s vědomím zaměstnavatele zdržují na pracovišti - nepřenášet náklady spojené se zajištěním BOZP přímo ani nepřímo na zaměstnance - nepřipustit výkon zakázané práce a práce neodpovídající zdravotní způsobilosti zaměstnance - informovat zaměstnance o možnostech preventivní zdravotní péče, očkování a vyšetření v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy příslušného orgánu veřejného zdraví - zajistit možnost první pomoci ( tísňová tel. čísla jsou vyvěšena na nástěnce v každé provozovně ) - nepoužívat takového způsobu odměňování, které by vedlo při zvyšování pracovní výkonnosti k ohrožení bezpečnosti a zdraví zaměstnanců - zajišťovat vstupní i následná školení z BOZP a PO. Zaměstnavatel určuje četnost a rozsah školení. Účinnost proškolení ověřuje (určeným pracovníkem) ústně a nechává si potvrdit, že zaměstnanec obsah školení pochopil a akceptoval - poskytovat bezplatně nutné ochranné, mycí, čisticí a dezinfekční prostředky - vést řádně evidenci úrazů a v nutných případech informovat příslušné státní orgány 10.2. Povinnosti a práva zaměstnance. a) Zaměstnanec má právo na zajištění BOZP, na informace o rizicích spojených s výkonem jeho práce a o opatřeních k jejich eliminaci, přičemž informace musí být pro něj srozumitelné b) Má právo odmítnout práci, o které je důvodně přesvědčený, že ohrožuje BOZP jeho nebo jiných osob c) Má právo a povinnost podílet se na vytváření takového pracovního prostředí, které neohrožuje jeho zdraví V rámci BOZP při práci je zaměstnanec povinen zejména: - dbát na ochranu a zdraví své i jiných osob vyskytujících se na pracovišti - účastnit se školení zajišťovaného zaměstnavatelem v zájmu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a podrobit se zkouškám a lékařským prohlídkám stanoveným právními předpisy

18

- je povinen dodržovat právní a ostatní předpisy a pokyny zaměstnavatele k zajištění BOZP a dodržovat zásady bezpečného chování na pracovišti - je povinen dodržovat stanovené pracovní postupy, používat ochranné pomůcky, dopravní prostředky a ochranná zařízení bezpečným způsobem, svévolně je neměnit a nevyřazovat z provozu a pečovat o ně a řádně s nimi hospodařit - nesmí požívat při práci alkoholické nápoje a jiné návykové látky a na pracovišti nesmí být pod jejich vlivem, je povinen podrobit se kontrole na jejich požití - je povinen oznámit neprodleně svému nadřízenému nedostatky a závady na pracovišti ohrožující BOZP a PO a podílet se podle svých možností na jejich odstranění - ihned nahlásit všechny pracovní úrazy, včetně drobných poranění, bezprostředně nadřízenému nebo vedoucímu organizace. V případě, že je zaměstnanec svědkem pracovního úrazu, zařídí neprodleně poskytnutí první pomoci a bez odkladu o tom uvědomí bezprostředně nadřízeného nebo vedoucího organizace. 10.3. Pracovní úraz a) Za pracovní úraz se považuje jakékoli poškození zdraví nebo smrt, které byly zaměstnanci způsobeny nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením vnějších vlivů při plnění pracovních povinností nebo v přímé souvislosti s nimi ( nepatří sem cesta z práce a do práce ) b) Za vedení stanovené evidence pracovních úrazů je odpovědný vedoucí Střediska SOS ( kniha úrazů, záznam o pracovním úrazu ). c) Pracovní úrazy pracovníků se neprodleně hlásí přímému nadřízenému a vedoucímu Střediska SOS.

11. Etický kodex. Etické zásady: Práce v Středisku SOS je založena na hodnotách křesťanství, demokracie a lidských práv. Dále se řídí právním řádem ČR. Pracovník střediska respektuje jedinečnost každého člověka bez ohledu na jeho původ, etnickou příslušnost, rasu či barvu pleti, mateřský jazyk, věk, zdravotní stav, sexuální orientaci, ekonomickou situaci, náboženské a politické přesvědčení. Pravidla etického chování pracovníka: a) Ve vztahu ke klientovi pracovník střediska: - jedná tak, aby chránil důstojnost a práva klientů - dbá na udržení profesionálního vztahu ke klientovi - chrání soukromí uživatele služby

19

- poskytuje služby na nejvyšší možné úrovni, pokud není způsobilý poskytnout uživateli služby, které uživatel potřebuje, zprostředkovává mu služby těchto odborníků nebo zařízení - zaujímá vůči klientovi nehodnotící postoj b) Ve vztahu k zaměstnavateli pracovník střediska: - odpovědně plní své pracovní povinnosti vůči zaměstnavateli a šetrně zachází s jeho majetkem - svým přístupem pomáhá vytvořit takové pracovní prostředí, které podněcuje pracovní i osobní rozvoj - dodržuje podepsanou dohodu o mlčenlivosti c) Ve vztahu ke spolupracovníkům každý pracovník: - respektuje osobnost kolegů na profesionální i osobní úrovni - svým přístupem vytváří dobrou pracovní atmosféru - spolupracuje s ostatními pracovníky i institucemi v zájmu uživatelů služby d) Ve vztahu ke své odbornosti: - spoluprací s ostatními kolegy a soustavným sebevzděláváním pracovník zvyšuje kvalitu poskytovaných služeb Všichni pracovníci jsou povinni dodržovat etický kodex a jeho porušení lze brát jako porušení pracovní kázně.

12. Závěrečná ustanovení a) Právní úkony a rozhodnutí koná jménem Střediska SOS určený statutární zástupce. b) Všichni zaměstnanci mají povinnost seznámit se před uzavřením pracovní smlouvy s pracovním řádem. Toto seznámení, pochopení a přijetí potvrdí svým podpisem do podpisového archu, který bude součástí osobní dokumentace zaměstnance. c) Pracovní řád je uložen na jednotlivých pracovištích a každý pracovník má právo do něj nahlédnout.

13. Související předpisy a použité zdroje Zákoník práce v platném znění včetně novelizace ke dni 27.2.2007, zdroj Sbírka zákonů ČR 262/2006 Sb. Zákon o sociálních službách 108/2006 Sb. Zákon č. 187/2006 Sb. O nemocenském pojištění Zákon č. 258/2000 Sb. O ochraně veřejného zdraví Zákon č. 40/1964 Sb. Občanský zákoník ve znění pozdějších právních úprav Internet: Vzorové příklady FCH Roudnice nad Labem Závěrečné práce Asociace manažerů absolventů

20

14. Účinnost Pracovní řád byl projednán a schválen statutárními zástupci Střediska SOS pro vzájemnou pomoc občanů dne: Schválily: Mgr. Květoslava Hegrová

Hana Fialová

Mgr. Jarmila Šagátová

……….……………………………………………………………………………. Pracovní řád nabývá účinnost dne: ………….………………………………………………………………………….

Pro pracovníka Střediska SOS se stává Pracovní řád závazným po stvrzení vlastnoručním podpisem do podpisového archu, že byl s řádem seznámen, že mu porozuměl a souhlasí s jeho dodržováním.

Vypracoval: V Olomouci dne:

Lenka Maršálová