2010

Vnitřní směrnice č. 3/2010 Směrnice pro časové rozlišování k §69 vyhlášky č. 410/2009 Sb.

Platnost: od roku 2010 Schválila RM dne: 22.12.2010 Pro účetní případy roku 2010, použití od zahájení účtování účetních případů roku 2010. Tato směrnice je vytvořena v souladu se zákonem č. 563/1991 Sb., o účetnictví a vyhláškou č. 410/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o účetnictví. Čl. 1 V zájmu správného vyčíslení výsledku hospodaření je třeba umísťovat náklady a výnosy do období, se kterým časově a věcně souvisejí. Proto všichni pracovníci schvalující účetní případy a všichni pracovníci odpovědní za jejich zaúčtování, jsou povinni dbát následujících zásad. Právní rámec vyhláška č. 410/2009 Sb.: § 69 Metoda časového rozlišení (1) Účetní jednotky náklady (výdaje) a výnosy (příjmy) zachycují podle těchto zásad: a) náklady a výnosy se zachycují zásadně do období, s nímž časově a věcně souvisí, b) opravy nákladů nebo výnosů minulých účetních období se zachycují na položkách nákladů a výnosů, kterých se týkají, c) náhrady vynaložených nákladů minulých účetních období se zachycují do výnosů běžného účetního období, d) náklady a výdaje, které se týkají budoucích období, je nutno časově rozlišit ve formě 1. nákladů příštích období, 2. výdajů příštích období, e) výnosy a příjmy, které se týkají budoucích období, je nutno časově rozlišit ve formě 1. výnosů příštích období, 2. příjmů příštích období. (2) U účetních případů, které se časově rozlišují podle odstavce 1, musí být známy tyto skutečnosti a) věcné vymezení, b) výše a c) období, kterého se týkají. (3) Metodu časového rozlišení nepoužije účetní jednotka v případě, pokud náklady na získání informace převýší přínosy plynoucí z této informace a tato informace se nepovažuje za významnou.

-1-

Přehled: Určení dle obsahu účetního případu Podmínka 1

Časové rozlišování

Dohadné položky (není známa přesná částka + nevyfakturované dodávky =389)

Ano

Ne

Ano

Ano

přesná výše nákladů, výnosů Podmínka 2 nákladový, výnosový druh výdaj dříve než náklad

381 Náklady příštích období

314 Poskytnuté zálohy

náklad dříve než výdaj

383 Výdaje příštích období

389 Dohadný účet pasivní

příjem dříve než výnos

384 Výnosy příštích období

324 Přijaté zálohy

výnos dříve než příjem

385 Příjmy příštích období

388 Dohadné účty aktivní

Čl. 2 Každý účetní doklad musí být posouzen kromě hledisek, které jsou zmíněny v jiných vnitřních normách (směrnicích), též z hlediska věcné a časové příslušnosti. Pokud se účetní doklad týká jiného účetního období (tj. kalendářního roku), než v kterém je vystaven, pak pracovníci, kteří tento doklad vystavují, musí tuto skutečnost na doklad výslovně uvést, pokud z něj již jednoznačně nevyplývá. Účetní pracovníci pak odpovídají za jeho zaúčtování do správného účetního období využitím techniky časového rozlišení, případně jiného vhodného způsobu. Časového rozlišení bude použito vždy, když je známo jakého období se účetní případ týká, výše a věcné vymezení. Čl. 3 Položky časového rozlišení podléhají inventarizaci a při ní se posuzuje jejich výše a odůvodněnost.

Čl. 4 Další zásady časového rozlišení 4.1. Účetní jednotka rozlišuje v závislosti na počtu dnů maximálně měsíců v běžném období 4.2. Náklady a výnosy minulých období do roku 2009 včetně se s ohledem na změnu metody rozlišují na účtu 406 zápisem na str. MD nebo D dle své povahy. 4.3. Ze zásady časového rozlišování se stanoví následující výjimky: 4.3.1. Nevýznamné částky nepřesahující 10 000,- Kč týkající se zejména nákladů za: • • • • • •

Nákup novoročenek, kalendářů, PF Předplatné novin a časopisů. Předplatné účasti na seminářích a kurzech, kde zahájení kurzu bylo v minulém účetním období a jeho ukončení bude v následujícím období. Přefakturace telefonních hovorů a další předfakturace nevýznamné hodnoty (obědy apod.) Cestovné (pracovní cesty zahájeny v běžném období, ukončené v následujícím období) Všech případů nákupu materiálu (kancelářských potřeb, drobného materiálu pro údržbu a úklid., paliva) a PHM, které byly učiněny před koncem účetního období a byly, při dodržení pravidel stanovených vnitřním předpisem zúčtovány přímo do nákladů bez použití účtu zásob. V tomto případě nebude k rozvahovému dni zjišťováno, zda byly nakoupené předměty spotřebovány.

4.3.2. Pravidelně se opakující platby bez ohledu na jejich velikost.

-2-

Účetní jednotka nemusí časově rozlišovat zejména: • Pojistné • Auditorské služby a služby daňových poradců • Paušální platby za technickou podporu, servisní služby a služby obdobné • Nájem díla dle autorského zákona včetně nájmu SW • Členské příspěvky DSO, MAS, zájmovým sdružením právnických osob, kde je obec členem, pokud nejsou roční nebo mají splatnost před koncem roku na další období 4.3.3. Nevýznamné částky nepřesahující 10.000 Kč týkající se zejména výnosů za: • Nájmy hrobových míst • Nájmy zahrádek a dalších prostor přijímané v periodách delších než jeden rok • Pravidelně se opakující výnosy (paušální úhrady za služby, apod.) • Výnosy budoucích období hrazené dopředu • Úroky z vkladových účtů a z poskytnutých a přijatých půjček 4.3.4. Vyúčtování služeb nakupovaných a určených k přefakturaci, kde by se vytvořila ve stejné výši dohadná položka aktivní i pasivní. Časové nerozlišování těchto plateb nesmí výrazněji ovlivnit věcnou a časovou souvislost nákladů a výnosů. 4.4. Vždy musí být časově rozlišováno: 4.4.1. Spotřeba vody, plynu a elektrické energie musí být zahrnuta do nákladů období, kterého se týkají. Tam kde se platí zálohy, bude jako dohadná položka proúčtována výše záloh zúčtovaná v běžném roce. V případech, kdy se neplatí zálohy, bude vytvořena dohadná položka dle posledního zúčtování (případně vypočtená dle skutečně zjištěné výše spotřeby). 4.4.2. Nájemné bytů, domů, pozemku, významné pronájmy zařízení Nájemné jak u nájmů, tak i pronájmů s výjimkou bod 4. 3. pro časové rozlišení musí být zúčtováno do období, kterého se týká, bez ohledu na to, zda a kdy bylo uhrazeno. 4.5. Časové rozlišení účetních případů ve významné hodnotě časového rozlišení (nad 10 000,Kč). Úroky z vkladových účtů a z poskytnutých a přijatých půjček je nutno časově rozdělovat do období, do kterého časově patří, pokud dosahují významné hodnoty. To znamená, že příslušné úroky budou rozděleny do běžného a následujícího období. 4.6. Přijatá plnění Faktury za plnění, jejichž dodávka byla ukončena v běžném období a které byly přijaty v následujícím období do 2 dnů před termínem vyhlášeným pro uzavření účetních knih, budou zapsány do deníku faktur běžného období. Všechny faktury došlé do účetní jednotky po tomto datu budou zapisovány do deníku účetního období dle data přijetí. 4.7. Poskytnutá plnění

-3-

Na všechny provedené a dle smlouvy řádně ukončené práce v účetním období musí být vystavena faktura. Za předání příslušných podkladů k fakturaci do pátého pracovního dne v lednu následujícího roku odpovídá vždy příkazce operace. Všechny provedené výkony a dodávky za běžné období musí být proúčtovány do výnosů běžného roku. 4.8. Hotovost a cestovné Pokladní výdaje a příjmy uskutečněné v následujícím roce je nutno prověřovat z časového hlediska. Při zjištění položek patřících do běžného období, bude použito účtu výdajů příštích období, případně příjmů příštích období. To platí jak pro hotovostní příjmy, tak pro výplaty cestovních účtů, či jiné hotovostní výdaje, pokud dosahují významné hodnoty (10 000,- Kč) pro časové rozlišení.

-4-

Vnitřní směrnice č. 4/2010 Směrnice pro stanovení metody kurzových rozdílů, použití kurzů k §70 vyhlášky č. 410/2009 Sb. Platnost: od roku 2010 Schválila RM dne: 22.12.2010 Pro účetní případy roku 2010, použití od zahájení účtování účetních případů roku 2010. Tato směrnice je vytvořena v souladu se zákonem č. 563/1991 Sb., o účetnictví a vyhláškou č. 410/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o účetnictví. Právní rámec vyhláška č. 410/2009 Sb.: § 70 Metoda kurzových rozdílů 1. Kurzové rozdíly vznikající při ocenění majetku a závazků uvedených v §4 odst.12 zákona k okamžiku uskutečnění účetního případu, ke konci rozvahového dne nebo k jinému okamžiku, k němuž se sestavuje účetní závěrka, se účtují prostřednictvím příslušných účtů nákladů a výnosů. 2. Kurzové rozdíly podle odst. 1 lze při postupném splácení pohledávek a závazků a při pohybech na účtech v účtových skupinách týkajících se finančního majetku účtovat prostřednictvím příslušných účtů nákladů a výnosů až ke konci rozvahového dne nebo k jinému okamžiku, ke kterému se sestavuje účetní závěrka. Čl. 1 – použití kurzů Účetní jednotka používá aktuální kurz ke dni uskutečnění účetního případu, stanovený na základě kurzu devizového trhu vyhlášeného Českou národní bankou. V případě, že ČNB nevyhlašuje u některých měn kurzy denně, použije se pro přepočet poslední známý kurz. Čl. 2 – kurzové rozdíly Účetní jednotka účtuje kursové rozdíly prostřednictvím příslušných účtů nákladů a výnosů.

-5-

Vnitřní směrnice č. 5/2010

Směrnice pro postup tvorby a použití opravných položek k pohledávkám k §65 vyhlášky č. 410/2009 Sb.

Platnost: od roku 2010 Schválila RM dne: 22.12.2010 Pro účetní případy roku 2010, použití od zahájení účtování účetních případů roku 2010. Tato směrnice je vytvořena v souladu se zákonem č. 563/1991 Sb., o účetnictví a vyhláškou č. 410/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o účetnictví.

Čl.1 Právní rámec Vyhláška č. 410/2009 Sb. § 65 odst. (4) Opravné položky lze vytvářet i v případech, kdy tak stanoví zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. § 65 odst. (6) Vyhlášky č. 410/2009 Sb. – v případě pohledávek se tvoří opravná položka ve výši 10 % za každých devadesát dnů po splatnosti dané pohledávky § 23, odst. (1): Opravné položky k dlouhodobým pohledávkám se uvádějí v rozvaze ve sloupci „Korekce“ u příslušné položky dlouhodobých pohledávek, s výjimkou položek „A.IV.1. (účet 462) Poskytnuté návratné finanční výpomoci dlouhodobé“, „A.IV.3. (účet 465) Dlouhodobé poskytnuté zálohy“, v jejichž případě se opravné položky netvoří. odst. (2): Opravné položky ke krátkodobým pohledávkám se uvádějí v rozvaze ve sloupci „Korekce“ u příslušné položky krátkodobých pohledávek, s výjimkou položek „B.II.2.(účet 312) Směnky k inkasu“, „B. II. 3. (účet 313) Pohledávky za eskontované cenné papíry“, „B.II.4. (účet 314) Krátkodobé poskytnuté zálohy“, „B.II.5. (účet 315) Jiné pohledávky z hlavní činnosti“, „B.II.6. (účet 316) Poskytnuté návratné finanční výpomoci krátkodobé“, „B.II.9.(účet 319) Pohledávky ze sdílených daní“, „B.II.10. (účet 335) Pohledávky za zaměstnanci“, „B.II.11. (účet 336) Zúčtování s institucemi sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění“, „B.II.12. (účet 341) Daň z příjmů“, „B.II.13. (účet 342) Jiné přímé daně“, „B.II.14. (účet 343) Daň z přidané hodnoty“, „B.II.15. (účet 345) Jiné daně a poplatky“, „B.II.16. (účet 346) Pohledávky za státním rozpočtem“, „B.II.17. (účet 348) Pohledávky za rozpočtem územních samosprávných celků“, „B.II.20. (účet 363) Pevné

-6-

termínové operace a opce“, „B.II.21. (účet 365) Pohledávky z finančního zajištění“, „B.II.22. (účet 367) Pohledávky z vydaných dluhopisů“, „B.II.23. (účet 371) Krátkodobé pohledávky z nástrojů spolufinancovaných ze zahraničí“, „B.II.24. (účet 373) Poskytnuté zálohy na dotace“, „B.II.25. (účet 381) Náklady příštích období“, „B.II.26. (účet 385) Příjmy příštích období“ a „B.II.27. (účet 388) Dohadné účty aktivní“, v jejichž případě se opravné položky netvoří. Čl.2 Účty pohledávek, ke kterým se tvoří opravné položky: Účet 464 Dlouhodobé pohledávky z postoupených úvěrů (OP1 účet 191) Účet 466 Dlouhodobé pohledávky z ručení (OP účet 192) Účet 469 Ostatní dlouhodobé pohledávky (OP účet 193) Účet 311 Odběratelé (OP účet 194) Účet 317 Krátkodobé pohledávky z postoupených úvěrů (OP účet 195) Účet 318 Pohledávky z titulu daní a obdobných dávek (OP účet 196) Účet 351 Pohledávky za účastníky sdružení Účet 351 Pohledávky za účastníky sdružení (OP účet 196) Účet 361 Krátkodobé pohledávky z ručení (OP účet 198) Účet 377 Ostatní krátkodobé pohledávky (OP účet 199) 1 OP= Opravné položky Klasifikace pohledávek: Účet 311 Odběratelé Na účtu 311 Odběratelé bude účetní jednotka evidovat zejména tyto pohledávky:
z veškerého nájemného
z vyúčtování služeb k nájemnému
z prodejů majetků (dlouhodobého, drobného dlouhodobého, zásob včetně dřeva, zboží)
z volných smluvních vztahů
z pohledávek za obyvatelstvem vzniklých způsobenou škodou
z náhrad pojistných plnění
dodávky prací dle smluv o dílo
další pohledávky z volně sjednaných plnění Účetní jednotka nebude tvořit opravné položky dle zákona o rezervách dle §65 (odst.4). Účet 315 Jiné pohledávky z hlavní činnosti Na účtu 315 Jiné pohledávky z hlavní činnosti bude účetní jednotka evidovat zejména tyto pohledávky: • • • • • • • • • •

ze správních a místních poplatků z daní a poplatků z vybraných činností a služeb z ostatních příjmů daní a poplatků ze sankčních příjmů (pokuty) z ostatních odvodů vybraných činností a služeb z odvodů přebytků organizací s přímým vztahem z přijatých nekapitálových příspěvků a náhrad z úhrad dobývacích prostorů a vydobytých nerostů z pohledávek za obyvatelstvem vzniklých z veřejné podpory (vratky sociálních dávek, vratky darů, grantů, dotací a příspěvků) nájmy hrobových míst

-7-

Obsahově jsou vyjmenované pohledávky vymezeny Vyhláškou č. 323/2002 Sb., o rozpočtové skladbě. K pohledávkám na účtu 315 účetní jednotka nebude tvořit opravné položky. Mimo ustanovení vyhlášky č. 410/2009 Sb. nebude účetní jednotka tvořit opravné položky k pohledávkám. Zajištění tvorby opravných položek Sledování jednotlivých položek pohledávek, u kterých se budou tvořit opravné položky podle jejich splatnosti (i rozděleně podle případných splátkových kalendářů), tzv. časovou klasifikaci pohledávek. Automatické generování opravných položek v návaznosti na časový test (10 % z hodnoty pohledávky za každých 90 dní po splatnosti) k jednotlivým pohledávkám, a to pomocí SW. Opravné položky k pohledávkám dle §65, odst. musí být vytvořeny nejpozději k rozvahovému dni (31.12). Pohledávky se převedou do podrozvahové evidence v případě, že zastupitelstvo města rozhodne o odpisu pohledávek. Z podrozvahové evidence se pohledávky vyřadí v případě, že pohledávky jsou nedobytné z důvodu promlčení, prominutí, úmrtí dlužníka a jiné.

-8-

Vnitřní směrnice č. 6/2010 Směrnice pro stanovení metody při uplatnění reálné hodnoty k §64 vyhlášky č. 410/2009 Sb.

Platnost: od roku 2010 Schválila RM dne: 22.12.2010 Pro účetní případy roku 2010, použití od zahájení účtování účetních případů roku 2010. Tato směrnice je vytvořena v souladu se zákonem č. 563/1991 Sb., o účetnictví a vyhláškou č. 410/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o účetnictví.

Právní rámec vyhláška č. 410/2009 Sb.: § 64 Oceňovací rozdíly při uplatnění reálné hodnoty u ostatního majetku určeného k prodeji 3. S výjimkou aktiv uvedených v § 59 až 62 se změna reálné hodnoty u majetku určeného k prodeji účtuje prostřednictvím rozvahových účtů se zápisem na příslušném analytickém účtu majetku. d) Okamžik uskutečnění účetního případu podle odstavce 1, ke kterému se oceňuje reálnou hodnotou, bezprostředně souvisí s rozhodnutím osoby nebo orgánu, který o této skutečnosti rozhoduje podle jiného právního předpisu. Čl. 1 Účetní jednotka oceňuje reálnou hodnotou majetek určený k prodeji. Čl. 2 – okamžik, ke kterému je aplikována reálná hodnota -

nemovitý majetek – usnesení (rozhodnutí) zastupitelstva o záměru prodat majetek

-

cenné papíry – usnesení (rozhodnutí) zastupitelstva o záměru prodeje CP

-

movité věci – drobný hmotný majetek - rozhodnutí HIK nebo RM, hmotný investiční majetek – rozhodnutí ZM o záměru prodeje majetku

Čl. 3 – upuštění od aplikace reálné hodnoty Účetní jednotka ukončí ocenění reálnou hodnotou v případě, že záměr prodeje bude nenaplněn, a to na základě rozhodnutí o upuštění od prodeje. Čl. 4 – stanovení reálné hodnoty Účetní jednotka pro účely stanovení reálné hodnoty použije: a) tržní hodnotu b) není-li tržní hodnota k dispozici nebo tato nedostatečně představuje reálnou hodnotu, použije se posudek znalce nebo cenová mapa u pozemků. V případě, že posudek znalce není k dispozici, použije se k přecenění kvalifikovaný odhad.

-9-

c) jestliže není možné objektivně reálnou hodnotu zjistit, nebo by náklady spojené s jejím zjišťováním byly neúměrné efektu z tohoto přecenění, ponechá se hodnota majetku v historickém ocenění. Majetek, který má pořizovací hodnotu do 40 000,- Kč včetně, se s ohledem na náklady spojené se zjištěním reálné hodnoty přecení jen v případě, že tak účetní jednotka rozhodne. Čl. 5 – revize optimálnosti stanovené reálné hodnoty Účetní jednotka provádí aktualizaci reálné hodnoty u majetku určeného k prodeji, a to vždy k datu řádné inventarizace, nejpozději k datu 31.12. běžného roku. Při aktualizaci reálné hodnoty se zohlední okolnosti, které měly vliv na určení reálné hodnoty po jejím stanovení, které k datu původního přecenění nebyly známy. Čl. 6 – přechodná ustanovení Účetní jednotka provede přecenění také u majetku, u kterého bylo o prodeji rozhodnuto před rokem 2010 a zároveň prodej nebyl realizován a nedošlo ke zrušení záměru jej prodat k datu 31.12.2010. Přecenění tohoto majetku provede účetní jednotka nejpozději k 31.12.2010. Podklady související s uplatněním reálné hodnoty dle této směrnice je povinen finančnímu odboru dodat odbor Správy majetku města.

- 10 -

Vnitřní směrnice č. 7/2010 Směrnice pro postup tvorby rezerv Platnost: od roku 2010 Schválila RM dne : 22.12.2010 Pro účetní případy roku 2010, použití od zahájení účtování účetních případů roku 2010. Tato směrnice je vytvořena v souladu se zákonem č. 563/1991 Sb., o účetnictví a vyhláškou č. 410/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o účetnictví. Čl.1 Právní rámec § 25 odst. 3 zákona o účetnictví – rezervami podle tohoto zákona se rozumí rezerva na rizika a ztráty, rezerva na daň z příjmů, rezerva na důchody a podobné závazky, rezerva na restrukturalizaci. Rezervami se dále rozumí technické rezervy nebo jiné rezervy podle zvláštních právních předpisů o rezervách. Čl.2 výše rezervy Výši rezervy stanoví účetní jednotka: - odhadem výše předpokládaného následku budoucího rizika, - procentem z odhadované výše předpokládaného následku budoucího rizika, nebo - jiným vhodným způsobem. Čl.3 hranice významnosti Účetní jednotka vytvoří rezervu pokud výše rizika převýší částku 100 000,- Kč. Čl.4 tituly pro tvorbu rezerv Účetní jednotka vytvoří rezervu zejména na tato možná rizika: - soudní spory - rizika v oblasti správních řízení (pokuty, vratky dotací včetně penále, spory v oblasti zadávání veřejných zakázek) - restrukturalizace úřadu (odstupné …) - budoucí závazky k současným výnosům (vrácení určité částky při splnění podmínek – např. vrácení části úhrady) Čl.5 oprávněnost a výše vytvořených rezerv Účetní jednotka nejpozději při inventarizaci k 31.12. provede revizi oprávněnosti a výše rezervy.

- 11 -