2010)

Základní škola a Mateřská škola Deblín okres Brno-venkov, příspěvková organizace, Deblín 277, 664 75

Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání (Č.j. 43/2010)

► Škola

pro život ◄

Aktuální znění školního vzdělávacího programu projednala a schválila: Pedagogická rada dne 26. srpna 2013 Školská rada dne 30. srpna 2013

Motto: „Trvale udržitelná učící se škola“

Verze 1.3

1. září 2013

Základní škola a Mateřská škola Deblín, okres Brno-venkov, příspěvková organizace, Deblín 277, 664 75 Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání

Obsah 1. Identifikační údaje školy ....................................................................................................................6 1.1 Název programu .........................................................................................................................6 1.2 Předkladatel školního vzdělávacího programu ..........................................................................6 1.3 Zřizovatel....................................................................................................................................6 1.4 Platnost dokumentu.....................................................................................................................6 2. Charakteristika školy ..........................................................................................................................7 2.1 Úplnost a velikost školy .............................................................................................................7 2.2 Vybavenost školy........................................................................................................................8 2.3 Charakteristika pedagogického sboru.........................................................................................8 2.4 Charakteristika žáků...................................................................................................................9 2.5 Spolupráce s rodiči......................................................................................................................9 2.6 Spolupráce s dalšími subjekty...................................................................................................10 2.7 Dlouhodobé projekty, mezinárodní spolupráce........................................................................11 3. Charakteristika školního vzdělávacího programu.............................................................................14 3.1 Pojetí školního vzdělávacího programu....................................................................................16 3.2 Cíle školního vzdělávacího programu......................................................................................17 3.2.1 Strategie naplňování klíčových kompetencí.................................................................19 3.3 Výchovné a vzdělávací strategie...............................................................................................24 3.4 Výuka žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků mimořádně nadaných ................27 3.4.1 Zabezpečení výuky žáků se speciálními vzdělávacími potřebami ...............................27 3.4.2 Zabezpečení výuky žáků mimořádně nadaných ..........................................................28 3.5 Vzdělávací oblasti.....................................................................................................................29 3.6 Začlenění průřezových témat....................................................................................................30 3.6.1 Osobnostní a sociální výchova......................................................................................31 3.6.2 Výchova demokratického občana.................................................................................33 3.6.3 Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech......................................34 3.6.4 Multikulturní výchova...................................................................................................35 3.6.5 Enviromentální výchova...............................................................................................36 3.6.6 Mediální výchova..........................................................................................................37 3.7 Poskytování poradenských služeb ve škole..............................................................................38 3.8 Školní družina...........................................................................................................................40 3.9 Zájmové útvary.........................................................................................................................40 3.10 Výuka náboženství..................................................................................................................40 3.11 Řízení a organizace výuky......................................................................................................40 3.12 Autoevaluace školy.................................................................................................................41 4. Učební plán.......................................................................................................................................42 4.1 I. stupeň.....................................................................................................................................42 4.2 II. stupeň...................................................................................................................................43 5. Učební osnovy...................................................................................................................................45 5.1 ČESKÝ JAZYK........................................................................................................................45 5.1.1 Charakteristika vzdělávacího oboru..............................................................................45 5.1.2 Vzdělávací obsah pro 1. - 3. ročník...............................................................................49 5.1.3 Vzdělávací obsah pro 4. - 5. ročník...............................................................................54 5.1.4 Vzdělávací obsah pro 6. - 7. ročník...............................................................................57 Strana 2 z 305


5.1.5 Vzdělávací obsah pro 8. - 9. ročník...............................................................................61 5.2 ANGLICKÝ JAZYK................................................................................................................65 5.2.1 Charakteristika vzdělávacího oboru..............................................................................65 5.2.2 Vzdělávací obsah pro I. stupeň.....................................................................................66 5.2.2.1. Vzdělávací obsah pro 1. ročník.................................................................................67 5.2.2.2. Vzdělávací obsah pro 2. ročník.................................................................................69 5.2.2.3. Vzdělávací obsah pro 3. ročník ................................................................................70 5.2.2.4. Vzdělávací obsah pro 4. - 5. ročník...........................................................................74 5.2.3 Vzdělávací obsah pro II. Stupeň...................................................................................77 5.2.3.1. Vzdělávací obsah pro 6. - 7. ročník...........................................................................78 5.2.3.2. Vzdělávací obsah pro 8. - 9. ročník...........................................................................80 5.3 NĚMECKÝ JAZYK.................................................................................................................82 5.3.1 Charakteristika volitelného vyučovacího oboru............................................................82 5.3.2 Vzdělávací obsah pro 7. ročník.....................................................................................84 5.3.3 Vzdělávací obsah pro 8. - 9. ročník...............................................................................87 5.4 MATEMATIKA........................................................................................................................88 5.4.1 Charakteristika vzdělávacího oboru..............................................................................88 5.4.2 Vzdělávací obsah pro 1. - 3. ročník...............................................................................91 5.4.3 Vzdělávací obsah pro 4. - 5. ročník...............................................................................94 5.4.4 Vzdělávací obsah pro 6. - 7. ročník...............................................................................98 5.4.5 Vzdělávací obsah pro 8. - 9. ročník.............................................................................104 5.5 INFORMATIKA.....................................................................................................................109 5.5.1 Charakteristika vzdělávacího oboru............................................................................109 5.6 PRVOUKA..............................................................................................................................113 5.6.1 Charakteristika vzdělávacího oboru............................................................................113 5.7 PŘÍRODOVĚDA....................................................................................................................119 5.7.1 Charakteristika vzdělávacího oboru............................................................................119 5.8 VLASTIVĚDA.......................................................................................................................127 5.8.1 Charakteristika vzdělávacího oboru............................................................................127 5.9 DĚJEPIS.................................................................................................................................133 5.9.1 Charakteristika vzdělávacího oboru............................................................................133 5.9.2 Vzdělávací obsah pro 6. - 7. ročník.............................................................................136 5.9.3 Vzdělávací obsah pro 8. - 9. ročník.............................................................................137 5.10 OBČANSKÁ VÝCHOVA....................................................................................................139 5.10.1 Charakteristika vzdělávacího oboru..........................................................................139 5.10.2 Vzdělávací obsah pro 6. - 7. ročník...........................................................................141 5.10.3 Vzdělávací obsah pro 8. - 9. ročník...........................................................................146 5.11 FYZIKA................................................................................................................................150 5.11.1 Charakteristika vzdělávacího obor............................................................................150 5.11.2 Vzdělávací obsah pro 6. ročník.................................................................................151 5.11.3 Vzdělávací obsah pro 7. ročník.................................................................................155 5.11.4 Vzdělávací obsah pro 8. ročník.................................................................................159 5.11.5 Vzdělávací obsah pro 9. ročník.................................................................................160 5.12 CHEMIE...............................................................................................................................165 5.12.1 Charakteristika vzdělávacího oboru..........................................................................165 5.12.2 Vzdělávací obsah pro 8. ročník.................................................................................168 Strana 3 z 305


5.12.3 Vzdělávací obsah pro 9. ročník.................................................................................174 5.13 PŘÍRODOPIS.......................................................................................................................179 5.13.1 Charakteristika vzdělávacího oboru..........................................................................179 5.13.2 Vzdělávací obsah pro 6. ročník.................................................................................181 5.13.3 Vzdělávací obsah pro 7. ročník.................................................................................183 5.13.4 Vzdělávací obsah pro 8. ročník.................................................................................186 5.13.5 Vzdělávací obsah pro 9. ročník.................................................................................188 5.14 ZEMĚPIS..............................................................................................................................190 5.14.1 Charakteristika vzdělávací oblasti.............................................................................190 5.14.2 Vzdělávací obsah pro 6. ročník.................................................................................193 5.14.3 Vzdělávací obsah pro 7. ročník.................................................................................195 5.14.4 Vzdělávací obsah pro 8. ročník.................................................................................197 5.14.5 Vzdělávací obsah pro 9. ročník.................................................................................200 5.15 HUDEBNÍ VÝCHOVA........................................................................................................202 5.15.1 Charakteristika vzdělávacího oboru..........................................................................202 5.15.2 Vzdělávací obsah pro 1. stupeň.................................................................................204 5.15.3 Vzdělávací obsah pro 2. stupeň.................................................................................210 5.16 VÝTVARNÁ VÝCHOVA....................................................................................................214 5.16.1 Charakteristika vzdělávacího oboru..........................................................................214 5.16.2 Vzdělávací obsah pro 1. stupeň.................................................................................216 5.16.3 Vzdělávací obsah pro 2. stupeň.................................................................................221 5.17 VÝCHOVA KE ZDRAVÍ.....................................................................................................228 5.17.1 Charakteristika vzdělávacího oboru..........................................................................228 5.17.2 Vzdělávací obsah pro 8. - 9. ročník...........................................................................231 5.18 TĚLESNÁ VÝCHOVA........................................................................................................239 5.18.1 Charakteristika vzdělávacího oboru..........................................................................239 5.18.2 Vzdělávací obsah pro 1. stupeň.................................................................................242 5.18.3 Vzdělávací obsah pro 2. stupeň.................................................................................248 5.19 PRACOVNÍ ČINNOSTI......................................................................................................255 5.19.1 Charakteristika vzdělávacího oboru .........................................................................255 5.19.2 Vzdělávací obsah pro 1. - 3. ročník...........................................................................258 5.19.3 Vzdělávací obsah pro 4. - 5. ročník...........................................................................260 5.19.4 Vzdělávací obsah pro 6. ročník.................................................................................262 5.19.5 Vzdělávací obsah pro 7. ročník.................................................................................263 5.19.6 Vzdělávací obsah pro 8. ročník.................................................................................265 5.19.7 Vzdělávací obsah pro 9. ročník.................................................................................267 5.20 KONVERZACE V ANGLICKÉM JAZYCE.......................................................................268 5.20.1 Charakteristika volitelného vyučovacího oboru........................................................268 5.20.2 Vzdělávací obsah pro 6. - 9. ročník...........................................................................271 5.21 PŘÍPRAVA NA PŘIJÍMACÍ ZKOUŠKY.............................................................................273 5.21.1 Charakteristika volitelného vyučovacího předmětu..................................................273 6. Přílohy.............................................................................................................................................276 6.1 Legislativní a metodická opora ŠVP (Stav k 1. 9. 2012)........................................................276 6.2 Environmentální vzdělávání, výchova a osvěta (EVVO).......................................................277 6.3 Sexuální výchova....................................................................................................................279 6.4 Etická výchova........................................................................................................................288 Strana 4 z 305


6.5 Trvalá udržitelnost součástí implementace ŠVP na ZŠ Deblín (CZ.07/1.1.02/02.0054)........293 6.6 Prostupné jazykové vzdělávání na ZŠ Deblín (CZ.1.07/1.1.02/03.0074)..............................294 6.7 Posilování technických kompetencí žáků základních škol v Jihomoravském kraji (CZ.1.07/1.1.02/02.164).........................................................................................................295 6.8 Hodnocení žáků......................................................................................................................298 6.9 Učební plán pro 8. ročník školního roku 2013/14 a 9. ročník školního roku 2014/15..........303

Strana 5 z 305


1. IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE ŠKOLY 1.1 Název programu Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání „Škola pro život“

1.2 Předkladatel školního vzdělávacího programu Název organizace: Adresa: IZO: REDIZO: IČO: Právní forma: Ředitel školy: Telefon/mobil: E-mail: Webové stránky školy:

Základní škola a Mateřská škola, Deblín, okres Brno – venkov, příspěvková organizace Deblín 277, 664 75 Deblín 102179913 600111032 75 003 082 Příspěvková organizace RNDr. Břetislav Svozil, Ph.D. 549 430 171; 730 151 077 [email protected] www.zs.deblin.cz

1.3 Zřizovatel Název organizace: Adresa: IČO: Telefon: E-mail: Webové stránky obce:

Městys Deblín Deblín 43, 664 75 Deblín 00281697 549 430 185 [email protected] http://www.deblin.cz

1.4 Platnost dokumentu Tato verze 1.3 školního vzdělávacího programu „Škola pro život“ je platná od 1. 9. 2013.

kulaté razítko ............................................ RNDr. Břetislav Svozil. Ph.D. ředitel školy

Strana 6 z 305


2. Charakteristika školy Tvoříme školu na vzájemném partnerství, spolupráci, respektu a toleranci. Nejen mezi žáky, pedagogy, také mezi žáky a pedagogy navzájem, ale i v rámci širší komunity. Tento přístup se odráží i při volbě vzdělávacích strategií. Eliminujeme autoritativní postupy a naopak přibíráme žáky/zákonné zástupce/komunitu v mnoha případech ke spolurozhodování, dáváme prostor pro vyjadřování vlastních názorů. Nastavený školní systém vede k tomu, že až na drobnosti nemusíme řešit kázeňské problémy, problémy s chováním či patologické jevy. Bezpečné prostředí vnímáme jako základní podmínku kvalitního a smysluplného vzdělávání. Velmi intenzivně se snažíme pracovat na vnitřní motivaci všech, kteří se výchovněvzdělávacího procesu účastní. Vnitřní motivace je předpokladem k celoživotnímu vzdělávání. Nový systém, který začal vznikat v roce 2010, vychází z principů diferenciace a individualizace vzdělávacího procesu při organizaci činností, jejich obsahu, forem a metod výuky. Vede ke zkvalitňování vzdělávání (výuka anglického jazyka od MŠ, podpora sportu, trvalá udržitelnost...), hodnocení (známky, postoje, kompetence...), otevření školy rodičům (rodičovské kavárny, třídní schůzky rodič-žák-učitel...) a místní komunitě (komunitní akce – lidové slavnosti, férová snídaně, akce pro seniory...). Pracujeme na individuálním rozvoji každého pedagoga i celé sborovny (důraz na další vzdělávání pedagogických pracovníků - kurzy kritického myšlení, zážitkové pedagogiky, vzájemné hospitace atd.). Spolupracujeme s vysokoškolskými pracovišti. Daří se nám propojovat ŠVP s projektovou činností. V rámci několika projektů OP VK vydala škola ve spolupráci s dalšími odborníky vlastní učební materiály (Atlas Deblínska, Deblínsko na cestě k trvalé udržitelnosti - vlastivědná učebnice a Dvojjazyčná učebnice terénního učení), které jsou využívány v rámci naplňování ŠVP. V rámci OP VK také spolupracujeme se vzdělávacím zařízením Fakta s.r.o. a dlouhodobě s Krajskou hospodářskou komorou Jihomoravského kraje. Škola byla rovněž úspěšná v dalších projektech – např. projekt Kdo jiný (Jeden svět na školách), Extra třída (pod značkou Rodiče vítáni) nebo One World, Many Voices, (pod Americkou obchodní komorou v České republice). V rámci těchto dílčích projektů se snažíme naplňovat myšlenku školy otevřené komunitě a nabízíme takové aktivity, které školu přibližují široké veřejnosti. Škola se stala jedním se zakládajících členů MAS Brána Vysočiny (Místní akční skupiny).

2.1 Úplnost a velikost školy Základní škola a Mateřská škola, Deblín, je úplnou spádovou vesnickou základní školou, k níž patří: mateřské školy (Deblín 270, Deblín 277, Deblín 310, Maršov 136), školní družina, školní jídelna a školní výdejny. Školství v Deblíně má dlouhou historii. První záznam, který lze pojit se školstvím, pochází již z roku 1673, kdy matrika uvádí jméno rektora Jiřího Dragona. Zápisy v první školní kronice jsou z roku 1882. V roce 1967 byla otevřena nová školní budova, ve které se vyučuje dodnes, a od roku 2005 nese škola název: Základní škola a Mateřská škola, Deblín, okres Brno – venkov, příspěvková organizace.

Strana 7 z 305


Střediska (odloučená pracoviště) školy: Středisko

Kapacita

Základní škola Mateřská škola Školní družina Školní jídelna Školní jídelna - výdejna

250 žáků 98 dětí 75 žáků 300 stravovaných 86 stravovaných

2.2 Vybavenost školy Škola je technicky a materiálně vybavena na vysoké úrovni. V suterénu školy se nachází nově vybavena školní kuchyně s jídelnou, odborná učebna pracovních činností a výtvarné výchovy s přilehlou keramickou dílnou (keramickou pecí a hrnčířským kruhem) a posilovna. Dále se v suterénu nachází mateřská škola a učebny ZUŠ Tišnov, kde se vyučují dva umělecké obory: výtvarný a hudební. Převážně v přízemí jsou umístěny třídy prvního stupně, které jsou vybaveny interaktivními tabulemi. Dále se zde nachází nově zrekonstruované školní šatny, samostatná školní družina a prezentační místnost – knihovna Dr. Karla Fica, kde probíhají přednášky, výstavy, rodičovské kavárny atd. V prvním podlaží se nachází třídy druhého stupně, které jsou vybaveny závěsným projektorem, stahovacím plátnem a ozvučením a odborné učebny fyziky a chemie, přírodopisu, IVT, anglického jazyku a hudební výchovy. Školní počítačová síť umožňuje připojení na internet ve všech prostorách školy. Ke škole patří tělocvična vybavená potřebným sportovním náčiním. K tělocvičně přiléhají dvě zrekonstruované šatny s hygienickým zázemím (WC, sprchy) a kabinet tělesné výchovy. Mimo zimní období využívají žáci v hodinách Tv i venkovní hřiště. Celý školní pozemek je oplocen. V areálu školy se nachází velké přírodní travnaté hřiště, dlážděný dvůr, dětské hřiště pro mladší věkové skupiny žáků, ovocný sad, školní obdělávaná zahrada a další travnaté udržované plochy.

2.3 Charakteristika pedagogického sboru Pedagogický sbor je smíšený s většinovou převahou žen, věkově je pestrý - od mladých začínajících až po zkušené pedagogy. Součástí sboru jsou vychovatelky a podle aktuální situace asistentky pedagoga. V rámci pedagogického sboru se snažíme rozvíjet kulturu, která vychází z důvěry a smysluplné práce/spolupráce. Členové pedagogického sboru směřují k otevřené komunikaci se všemi účastníky výchovně vzdělávacího procesu – žáky, jejich zákonnými zástupci i širší komunitou. Důležité jsou i partnerské profesní vztahy mezi učiteli, sdílená společná vize, ochota pracovat i nad rámec svých povinností. K rozvoji komunikačních dovedností, týmové spolupráce a rozšiřování škály používaných vzdělávacích metod a kompetencí/gramotností využíváme také další vzdělávání pedagogických pracovníků. Je plánováno na základě vyhodnocování potřeb školy a profesního zájmu pedagogů. Probíhá jak individuální formou. tak formou vzdělávání všech

Strana 8 z 305


pedagogických pracovníků. Pedagogičtí pracovníci prošli např. kurzy kritického myšlení, zážitkové pedagogiky, prezentačních dovedností, tvořivých komunikací s využitím asertivity, práce s interaktivní tabulí atd. Průběžně se také pracuje na vzdělávání výchovného kariérového poradce, metodika prevence, metodika environmentální výchovy, školního psychologa a koordinátora ŠVP a ICT. Ve školní družině jsou zaměstnané vychovatelky, které splňují kvalifikační předpoklady dle zákona o pedagogických pracovnících.

2.4 Charakteristika žáků V posledních letech se významně rozšířila spádovost ZŠ a MŠ Deblín. V současné době navštěvují školu žáci především z Deblína, Svatoslavi, Maršova, Braníškova, Lažánek, Úsuší, Čížek a Chudčic. Přibližně 50% žáků do školy dojíždí. Dopravní spojení ze všech směrů je velmi dobré. Dojíždějícím žákům je přizpůsoben i rozvrh hodin. Složení žáků je různorodé: máme žáky talentované, průměrné i méně nadané. Pracujeme na principech individualizace a diferenciace, to znamená, že se snažíme zohlednit potřeby každého žáku. Pro rozvoj individuální potřeb vytváříme podmínky jak při běžné výuce. tak ve formě specifických zájmových kroužků. Žáci jsou vedeni k tomu, aby si uvědomovali, že mají právo a přímou možnost se podílet na směřování školy např. prostřednictvím třídního učitele a školního parlamentu.

2.5 Spolupráce s rodiči Partnerský přístup při spolupráci s rodiči/zákonnými zástupci vnímáme jako nezbytný předpoklad dobře fungující školy. Základem dobré spolupráce je uvědomění si společného cíle – rodiče chtějí, aby jejich dítě bylo v životě spokojené a my si to přejeme rovněž. Společná komunikace je prostředek, jak toho jsme schopni dosáhnout. Role učitele, jak ji vnímáme, nekončí v okamžiku, kdy žák opustí školu, ale až si najde v životě své místo – až se uplatní... Rodiče si uvědomují, že škola není jen místem, kde se vzdělává jejich dítě, ale také místem, kde se mohou sami vzdělávat, kde mohou diskutovat a podílet se na tom, jakou školu chtějí mít, mohou se také zapojovat do činností organizovaných školou, ale také je sami organizovat. Dopředu (před rozhodnutím) jsou rodičům představována důležitá témata, aby se k nim mohli vyjádřit. Rodiče jsou motivování k tomu, aby se podíleli na chodu a směřování školy. Formy spolupráce s rodiči: – Občanské sdružení rodičů Kamarád, – komunitní rada, – Školská rada, – rodičovské kavárny, – rodičovské schůzky ve složení rodič-žák-učitel, – volnočasové aktivity - sportovní (pěší výlety a cyklistické vyjížďky atd.), společenské

Strana 9 z 305


(ples, divadlo atd.)..., – dílny pro děti/žáky i dospělé (vánoční a velikonoční dílny), – projektové dny pro veřejnost (tradice, svátky atd.), – dny otevřených dveří, – sociální akce (ve spolupráci s domovem pro seniory), – společné další vzdělávání (každoroční tématická konference, počítačová gramotnost...), – pronájem školních prostor, – zprostředkování spolupráce s dalšími subjekty, – dobrovolnická činnost např. při budování nové MŠ, školní zahrady, školních šaten..., – webové stránky – Moodle, týdenní plány (školy, jednotlivých tříd, aktuality), – evaluace, – návštěvy hodin. Základem spolupráce je dobře fungující vzájemné předávání informací, které probíhá např. formou webových stránek (aktuality, týdenní plány...), rodičovských kaváren, neformálních setkáních. O průběhu vzdělávání žáků jsou rodiče informováni průběžně, a to formou klasických i elektronických žákovských knížek, formou hromadných schůzek (2x ročně) a rodičovských schůzek ve složení rodič-žák-učitel (3x ročně), formou konzultací s jednotlivými vyučujícími. Zákonní zástupci se také mohou kdykoliv účastnit výuky.

2.6 Spolupráce s dalšími subjekty Spolupracujeme se všemi (i mimo naši spádovou oblast), kteří jsou ochotni se podílet na rozvoji naši školy – komunitní školy – na rozvoji komunity... Prostředníkem ke komunikaci je často komunitní rada, která je složena se zástupců obce, školy, rodičů, zájmových sdružení/spolků, pana faráře a žáků školy. Od roku 2005 na základě § 185 odst. 10 školského zákona byla usnesením Zastupitelstva obce Deblín zřízena šestičlenná Školská rada, která se podílí na samosprávě základní školy, a jež se podle § 168 školského zákona mj.: vyjadřuje k návrhům školních vzdělávacích programů a k jejich následnému uskutečňování, schvaluje pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání a schází se min. dvakrát za rok. Při výchovně-vzdělávacím procesu pravidelně spolupracujeme s mnoha institucemi, které mohou přinést další rozvoj žákům, pedagogům, zákonným zástupcům i komunitě. Jsou to např.: městys Deblín, MU Brno, ORP Tišnov, Sportovní gymnázium Ludvíka Daňka, Krajská hospodářskou komora Jihomoravského kraje, MAS Brána Vysočiny, Podhorácké muzeum Předklášteří, Člověk v tísni, o. p. s., EDUin, o.p.s. Prostřednictvím výchovné poradkyně, metodičky prevence a školního psychologa škola úzce spolupracuje s poradenskými pracovišti např. PPP a PPC Brno-venkov. Dalšími blízkými partnery jsou ZUŠ Tišnov, Městská knihovna v Tišnově a TJ Sokol Deblín. V rámci prevence krizového chování škola spolupracuje především s poradenským centrem pro závislosti v Brně, se sociálními pracovnicemi při Městském úřadu Tišnov, Policií ČR, sdružením SCAN Tišnov. Příznivá spolupráce také vede k stále se rozšiřujícímu seznamu sponzorů, kteří se na činnosti školy podílí zejména formou darů, ale i fyzickou prací (např. při budování nové mateřské školy, rekonstrukci školních šaten...). Strana 10 z 305


2.7 Dlouhodobé projekty, mezinárodní spolupráce Škola je velmi aktivní v zapojování se do smysluplných projektů a grantů, které vycházejí z filozofie školy a mají komunitní přesah. Základním požadavkem pro vstup do projektu je provázanost se ŠVP. Obsah vzdělávacího procesu spoluutvářejí projekty – ročníkové, předmětové, celoškolní, jednodenní, adaptační apod. Každý rok plánujeme účastnit se jednoho až dvou mezinárodních projektů. Hlavním cílem těchto projektů je komunikace v cizím jazyce, získání nových zkušenosti, poznání života v jiných zemích, společná práce na podobných tématech (inspirace). Doposud realizované a probíhající projekty a spolupráce se školami v jiných zemích: – Světová škola 2 - Slovenska, Polska, Rakouska a Malty, – Adopce na dálku – Zambie, – eTwinning – Norsko, – Academy of WWF and ERSTE Foundation - Rakousko, Bulharsko, Chorvatsko, Maďarsko, Moldávie, Rumonsko, Srbsko, Slovensko, Slovinsko, Ukrajina. Základní škola se podílela a podílí na několika OP VK projektech: „Trvala udržitelnost součástí implementace ŠVP na ZŠ Deblín“ CZ.1.07/1.1.02/02.0054 Projekt „Trvala udržitelnost součástí implementace ŠVP na ZŠ Deblín“ vychází z potřeby zajistit podmínky pro moderní výuku žáků ZŠ a efektivní implementaci ŠVP do výuky. Dalším cílem je vytvořit pro pedagogy pracovní prostředí odpovídající současným společenským požadavkům. K dosažení cílů vedou klíčové aktivity (KA): Náplní KA1 je pořízení a instalace multimediálního vybavení. Slouží jako infrastrukturní platforma pro vybudování e-learningového modulu (KA2) a poskytne tak prostředky pro participaci žáků na tvorbě vlastivědné učebnice (KA3). KA2 je e-learningový modul pro přírodovědné předměty. KA 3 – Tvorba lokální vlastivědné učebnice a atlasu je inovativním pojetím výuky. Součástí učebnice je inovativní a snadno aplikovatelná metodika, přenositelná do dalších institucí. Realizací vlastivědné učebnice dojde k prohloubení a začlenění myšlenek TUR do předmětů a mezipředmětových vazeb. Prostřednictvím KA3 je tak do praxe převedena klíčová součást ŠVP, což CS žáků umožní pochopení souvislostí mezi jednotlivými předměty a TUR. Období realizace projektu: 2010 –2011 „Prostupné jazykové vzdělávání na ZŠ Deblín“ CZ.1.07/1.1.02/03.0074 Projekt „Prostupné jazykové vzdělávání na ZŠ Deblín“ vychází z potřeby zajistit konkurenceschopné podmínky pro moderní výuku anglického jazyka na perifernější spádové základní škole. Usiluje o vytvoření motivujícího edukačního prostředí, odpovídajícího současným požadavkům. Nástrojem k dosažení cílů je vytvoření jazykové učebny s multimediálním vybavením KA1 - notebooky, interaktivní tabule a audiovizuální technika, vybavení kabinetu cizích jazyků (multifunkční sestava pro přípravu materiálů) a e-learningový modul pro jazykové vzdělávání (KA2). Získané jazykové znalosti budou rozšiřovány při terénních cvičeních zaměřených na EVVO, pro které bude vytvořena ve spolupráci s CS dvojjazyčná učebnice s mapovými listy. Podpoří se tak mezipředmětové vazby a integrace angličtiny do výuky ostatních předmětů. V procesu závěrečné evaluace projektu budou všechny aktivity ověřovány a implementovány do ŠVP (KA4).

Strana 11 z 305


Na závěr projektu uspořádá ZŠ Deblín konferenci pro výměnu zkušeností a hledání dalších partnerů. Období realizace projektu: 2011 –2012 „Posilování technických kompetencí žáků základních škol v Jihomoravském kraji“ CZ.1.07/1.1.02/02.0164 ZŠ Deblín byla partnerskou školou v projektu „Posilování technických kompetencí žáků základních škol v Jihomoravském kraji“, která je pod záštitou Krajské hospodářské komory Jihomoravského kraje. Cíle projektu: – rozvoj technických kompetencí a technické gramotnosti žáků základní školy, – zvýšení zájmu žáků ZŠ o studium přírodovědných a technický oborů na střední škole – inovace ŠVP formou implementací vytvořených metodik a forem vzdělávání. Aktivity projektu: – účast žáků na veletrzích, dnech otevřených dveří středních škol, – účast pedagogů na metodických konferencích, – řízené besedy s odborníky, – studijní pobyt do vzdělávacího centra a škol ve Florencii (Itálie), – zřízení webové stránky pro žáky, pedagogické pracovníky i rodiče Období realizace projektu: 2010 – 2012 „Základy podnikatelského myšlení žáků základních škol“ CZ.1.07/1.1.16/02.0030 ZŠ Deblín je partnerskou školou v projektu „Základy podnikatelského myšlení žáků základních škol“, která je pod záštitou Krajské hospodářské komory Jihomoravského kraje. Hlavním cílem projektu je rozvoj podnikatelských znalostí na úrovni základní školy (6. až 9. ročník) a motivace žáků pro udržitelný rozvoj v podnikání, motivace žáků k volbě povolání v technických a přírodovědných oborech. K tomu bude vytvořena inovace 4 ŠVP formou komplexu 3 nových učebních modulů "Základy podnikání pro 6. - 8. ročník, včetně metodik, 1 školního projektu "Virtuální firma" pro 9. ročník (4 moduly), včetně metodik a 1 sady 12 pracovních listů pro 6. - 9. ročník s pilotním ověřením. Dílčími cíli jsou: – zvýšení odpovědnosti žáků/žákyň za vlastní život i pracovní kariéru, ovlivnění jejich volby povolání a budoucího uplatnění na trhu práce a překonávání genderových stereotypů při volbě povolání, – navázání spolupráce ZŠ s podnikatelskými subjekty v nejbližším okolí, – prohloubení podnikatelských znalostí a dovedností pedagogických pracovníků/pracovnic a metod podnikatelské výchovy a vzdělávání, – přenesení a využití poznatků ze zahraničního studijního semináře odborných pedagogických pracovníků, seznámení se s moderními používanými metodami výuky v technických a přírodovědných oborech a jejich implementace do školních vzdělávacích programů. Období realizace projektu: 2013 – 2014

Strana 12 z 305


„Zvýšení gramotnosti na ZŠ Deblín“ CZ.1.07/1.4.00/21.3571 Cílem projektu je prostřednictvím nových metod a nástrojů docílit zlepšení stavu počátečního vzdělávání na základní škole v České republice. Zkvalitnění a zefektivnění výuky bude dosaženo metodickým vzděláváním a podpůrnými kurzy pedagogických pracovníků, tvorbou a následným používáním nových metodických pomůcek a učebních materiálů ve výuce. Zvýšení efektivity práce se žáky ve vybraných prioritních tématech bude probíhat individualizací výuky prostřednictvím dělení hodin nebo podporou při vzdělávání žáků se SVP a žáků mimořádně nadaných. Snížení výskytu rizikového chování u žáků ZŠ a podpory rovného přístupu ke vzdělávání bude v projektu podpořeno zapojením asistenta pedagoga, psychologa, speciálního pedagoga nebo zavedením programu primární prevence. Období realizace projektu: 2012 – 2015 „Učí se celá škola, aneb vzdělávání pedagogických pracovníků v tišnovském regionu“ CZ.1.07/1.3.41/02.0025 ZŠ Deblín je partnerskou školou projektu, který realizuje společnost FAKTA, s.r.o. Projekt se zaměřuje na zvyšování kompetencí pedagogických pracovníků základních a mateřských škol (dále jen ZŠ a MŠ) v oblasti kvality a efektivity vzdělávání a v oblasti využití nových forem a metod práce ve výuce. Zároveň se věnuje i prohloubení kvalifikace a zvyšování kompetencí řídících pracovníků ZŠ a MŠ v oblasti řízení. Cílová skupina je tvořena pedagogickými pracovníky a řídícími pracovníky Jihomoravského kraje z oblasti tišnovského regionu, kterým budeme v rámci projektu nabízet 20 nově vytvořených vzdělávacích programů (14 pro pedagogické pracovníky a 6 pro řídící pracovníky) zaměřených na zlepšení práce s individualitou dítěte v rámci třídy užitím nových metod a forem práce a věnovaným osobnostnímu rozvoji pedagogických pracovníků. V oblasti řízení zaměřených především na manažerské a komunikační dovednosti. Vzdělávací programy absolvuje 590 pedagogických pracovníků ZŠ a MŠ z Jihomoravského kraje - tišnovského regionu. Období realizace projektu: 2013 – 2015 Naše škola se pravidelně účastní projektů, které spadají pod vzdělávací program Varianty (např. Světová škola 2) a Jeden svět na školách (např. Příběhy bezpráví a Kdo jiný?) společnosti Člověk v tísni, o.p.s. Zapojila se do také projektů: Extra třída (pod značkou Rodiče vítáni), Ikea - Pomáháme vyrůst! a Les ve škole – škola v lese (Sdružení TEREZA), Recyklohraní (Recyklohraní, o.p.s.) nebo One World, Many Voices, (pod Americkou obchodní komorou v České republice).

Strana 13 z 305


3. Charakteristika školního vzdělávacího programu Naše motto „Trvale udržitelná učící se škola“ v sobě zahrnuje několik základních principů, které jsou „zastřešené“ komunitním pojetím školy. Jsme otevřenou, komunitní školou, která svým zaměřením zohledňuje lokální a regionální specifika, připravuje a motivuje své žáky a ostatní spoluobčany pro celoživotní vzdělávání. ŠVP vychází z partnerství rodiny, školy a komunity Tento komunitní koncept vychází z premisy – pokud nevidíme děti pouze jako žáky, můžeme sdílet péči o ně s dalšími zainteresovanými skupinami. Cílem partnerství mezi školou, rodinou a komunitou je provázet a motivovat děti/žáky k vlastnímu úspěchu. Každé dítě vnímáme jako individualitu a každému dítěti se snažíme dávat pocit, že je v něčem zvláštní a výjimečné. Vytváříme bezpečné klima, které přináší vyšší motivaci k aktivitám všech osob.

Obr. 1: Co ovlivňuje učení dítěte – vnější model (Epstein, J. L. et al.: School, Family, and Community Partnerships: Your Handbook for Action, 2009 – upraveno B.Svozil) Epstein pracuje se dvěma teoretickými modely. Ve vnějším modelu viz Obr. 1 zdůrazňuje několik základních předpokladů, se kterými dítěti/žákovi přistupují jednotlivé 'skupiny'. Rodina – zkušenosti, filozofie, rodinné činnosti Škola – zkušenosti, filozofie, školní činnosti Komunita – zkušenosti, filozofie, školní činnosti Vnitřní model pracuje s interakcemi mezi rodinou a školou. Podle tohoto modelu je ve středu zájmu dítě, na které má vliv rodina, rodiče, škola, učitelé.

Strana 14 z 305


Učící se školu vnímáme tak, že vzdělávací proces neprobíhá pouze v rámci jednostranné komunikace učitel - žák, ale také žák - učitel, žák - učitel - rodič, učitel komunita... Vzrůstající počet kombinací vede k závěru, že každý je žákem. Učící se školu můžeme také interpretovat jako učící se škola = neustále rozvíjející se pedagogové = neustále se měnící se škola (spirálovitý model). Pokud se to daří naplňovat, stává se škola zároveň místem inovací. Trvale udržitelná škola = konkurenceschopná škola Obr. 1 se dá z pohledu trvalé udržitelnosti interpretovat takto: pokud chceme naplňovat principy trvalé udržitelnosti, musíme tak také vzdělávat žáky. Když se žáci stanou uvědomělými, odpovědnými občany, kteří rozumí potřebám svého okolí a mají snahu se se svými podnětnými návrhy podílet na budoucím rozvoji území, tak se stávají 'prostředkem' k ovlivnění rodiny, respektive komunity. Pokud chceme žáky vést k trvale udržitelnému způsobu života, musíme znát detailně nejen lokalitu/region, ve kterém žáci žijí, ale také komunitu. Na těchto principech je postaven systém vzdělávání na naší škole. Pokud chceme tyto principy dále předávat, nestačí je jen učit, ale měli bychom podle nich i žít (osobní přístup). Není až tak důležité, kolik toho říkáme, ale jestli to, co říkáme, opravdu děláme. Proto náš ŠVP vychází primárně z trvalé udržitelnosti sama sebe (každého jednotlivce). Inspirací nám můžeme být např. kniha: The Sustainable Self: A Personal Approach to Sustainability Education, jejímž autorem je Paul Murray, ve které zmiňuje, že je důležité: – uvědomění si – uvědomění si změny sebe sama, uvědomění si, že udržitelnost je komplexní a provázaná záležitost a uvědomění si, že já jako jednotlivec mám v udržitelnosti svoji důležitou roli; – pracovat na neustálé motivaci; – být schopen uvědomit si chvíli, kdy překonávám vlastní vnitřní bariéry, které mi bránili se změnit. Je nutné věřit, že to, co děláme, je správné. Předpokladem k tomu jsou: 1. vědomosti, které jsou nutné k tomu, abychom mohli dělat správná rozhodnutí (osvojení si klíčových principů udržitelnosti); 2. dovednosti – jak děláme to, co děláme, dvě nejdůležitější části – myšlení a mezilidské kompetence; 3. praxe – to, jak integrujeme naše hodnoty, postoje, vědomosti, dovednosti v praxi.

Strana 15 z 305


Na trvalou udržitelnost se díváme holisticky, pohledem ESPECTu (Hynek, A., Hynek, N.: Bridging the Gap Between the Theory and Practice of Regional Sustainability: A PoliticalConceptual Analysis. Geografický časopis, 2007) – grafické vyjádření 6 pilířů udržitelného rozvoje s časoprostorovým zachycením moci a odporu.

3.1 Pojetí školního vzdělávacího programu Usilujeme o to, abychom u žáků vytvořili pozitivní vztah ke vzdělávání, abychom je naučili, jak se učit – jak organizovat svůj učební proces. Klademe důraz na příznivé pozitivní klima ve škole. Přistupujeme k žákům na základě individuálního přístupu. Podporujeme a rozvíjíme jak žáky talentované, tak žáky s handicapem. Vycházíme z toho, že se společnost v posledních desetiletích velmi rychle mění. Důležité je si pokládat otázku: „Jak bude vypadat společnost za pět let?“ „Na co a jak máme připravovat žáky?“ „Účelem vzdělání není zaplnit mysl, ale otevřít ji.“ neznámý autor V žácích se snažíme rozvíjet kompetence, které vedou k/ke: – kreativitě a inovativnosti, – kritickému myšlení, – ochraně fyzického i duševního zdraví, – toleranci a respektu, – sebehodnocení, – schopnosti řešit problémy, – komunikaci a spolupráci, – flexibilitě, – trpělivosti a odvaze.

Strana 16 z 305


Jaké zvyky by si měli žáci osvojit, aby byli úspěšně vzděláváni (Jacobs, H. H.: Curriculum 21: Essential Education for a Changing World): • zůstat zaujatý pro věc, dokončovat úkoly, • zvládnout impulzivitu – nejdříve myslet, pak konat, • naslouchání s pochopením a empatií, • flexibilita v myšlení – umět zvažovat možnosti, dívat se na problémy z různých perspektiv, • myslet o svém myšlení – uvědomovat si, jak myslím, jaké používám strategie, jak moje myšlení ovlivňuje druhé, • směřovat k přesnosti, • kladení otázek, • umět využít dřívější zkušenosti, • umět přemýšlet a komunikovat jasně a přesně, • využívat všechny smysly, • tvořit, představovat si a inovovat – zkoušet věci jinak, • stále něco objevovat, • umět riskovat, • umět se bavit, • spolupracovat – umět se učit od druhých, • zůstat otevřený dalšímu učení.

3.2 Cíle školního vzdělávacího programu Základní vzdělávání má žákům pomoci utvářet a postupně rozvíjet klíčové kompetence a poskytnout spolehlivý základ všeobecného vzdělání orientovaného zejména na situace blízké životu a na praktické jednání. V základním vzdělávání se proto usiluje o naplňování těchto cílů: Umožnit žákům osvojit si strategie a motivovat je pro celoživotní učení. Vybírat si a využívat vhodné způsoby, metody a strategie pro aktivní a efektivní učení, vyhledávat a třídit informace a na základě jejich pochopení, propojení a systematizace je efektivně využívat v procesu učení a v praktickém životě,využívat informační a komunikační prostředky a technologie. Podněcovat k tvořivému myšlení, logickému uvažování a ke schopnosti řešit problémy. Samostatně pozorovat a experimentovat, získané výsledky porovnávat, kriticky posuzovat a vyvozovat z nich závěry pro využití v budoucnosti,uvádět věci a znalosti do souvislostí a na základě toho si vytvářet komplexnější pohled na přírodní a společenské jevy, volit vhodné způsoby řešení úkolů, sledovat vlastní pokrok při zdolávání problémů, aplikovat osvědčené postupy při řešení obdobných nebo nových úkolů a situací. Vést žáky k všestranné, účinné a otevřené komunikaci. Formulovat a vyjadřovat své myšlenky a názory v logickém sledu, výstižně, souvisle a kultivovaně v písemném i ústním projevu, naslouchat jiným a porozumět jim, obhajovat vlastní názor vhodnou a kultivovanou argumentací.

Strana 17 z 305


Rozvíjet u žáků schopnost spolupracovat a respektovat práci a úspěchy vlastní i druhých. Spolupracovat ve skupině při řešení daného úkolu, podílet se na vytváření pravidel práce v týmu a na utváření příjemné atmosféry v týmu, aktivně přispívat k diskusi, umět v diskusi obhajovat vlastní názor, ale i respektovat zkušenosti a názory jiných. Připravovat žáky k tomu, aby se projevovali jako svébytné, svobodné a zodpovědné osobnosti, uplatňovali svá práva a plnili své povinnosti. Mít sebevědomé vystupování, pozitivní představu o sobě samém, ale současně schopnost vcítit se do situací ostatních a respektovat jejich přesvědčení nebo názory, řešit praktické problémy a životní situace na základě pochopení principů, jimiž se společnost řídí, znát svá práva i povinnosti, schopnosti hodnotit výsledky vlastní činnosti i činnosti jiných. Vytvářet u žáků potřebu projevovat pozitivní city v chování, jednání a v prožívání životních situací; rozvíjet vnímavost a citlivé vztahy k lidem, prostředí i k přírodě. Schopnosti ochrany životního prostředí i ochrany kulturních a společenských hodnot, vcítit se do situací ostatních a respektovat jejich přesvědčení nebo názory. Učit žáky aktivně rozvíjet a chránit fyzické, duševní i sociální zdraví a být za ně odpovědný. Schopnosti ochrany vlastního zdraví i zdraví ostatních, používat bezpečně materiály, nástroje a vybavení, dodržovat dohodnutá pravidla, povinnosti a závazky, rozhodovat se správně, zodpovědně a s ohledem na své zdraví i zdraví jiných, dle svých možností poskytnout účinnou pomoc v situacích ohrožujících život a zdraví. Vést žáky k toleranci a ohleduplnosti k jiným lidem, jejich kulturám a duchovním hodnotám, učit je žít společně s ostatními lidmi. Vnímat kulturní i historické dědictví jako významný fenomén, být vnímavý k tradicím a kulturním hodnotám jiných. Pomáhat žákům poznávat a rozvíjet vlastní schopností v souladu s reálnými možnostmi a uplatňovat je spolu s osvojenými vědomostmi a dovednostmi při rozhodování o vlastní životní a profesní orientaci. Využívat znalosti a zkušenosti získané v jednotlivých vzdělávacích oblastech v zájmu vlastního rozvoje i své přípravy na budoucnost, rozvíjet své podnikatelské myšlení, orientovat se v základních aktivitách potřebných k uskutečnění podnikatelského záměru, chápat podstatu, cíl a riziko podnikání.

Strana 18 z 305


3.2.1 Strategie naplňování klíčových kompetencí Jak vést žáky k získávání klíčových kompetencí Rámcový vzdělávací program předpokládá nejen smysluplné stanovení cílů výchovněvzdělávacího programu školy, ale také co nejaktivnější zapojení žáků do procesu učení, možnost volit nejvhodnější metody a formy práce učitele, vhodně zapojovat evokaci a motivaci a tak vtahovat žáka do maximální spoluúčasti na učení. Smyslem školy v etapě základního vzdělávání je vybavit žáky klíčovými kompetencemi.

Kompetence k učení Žák: – ví, proč se učí, – učí se cíleně, – osvojí si strategie učení a je motivován pro celoživotní učení, – umí oddělit nepodstatné informace od podstatných, – chápe poznatky v souvislostech – navazuje na svoje zkušenosti, – dokáže získané poznatky předávat dál – prezentovat je, – aktivně se podílí na výuce. Učitel: – během výuky vytváří takové aktivity, které vedou žáka k objevování informací, jejich porovnávání a třídění, – vede žáky k efektivnímu plánování – učí žáky učit se, – vede žáky k sebehodnocení, – individuálním přístupem k žákům maximalizuje jejich šanci prožít úspěch, – vede žáky k samostatnosti a zodpovědnosti za své konání, – podporuje a podněcuje žáky v kreativitě a při realizovat jejich vlastních nápadů, – zadává žákům zajímavé smysluplné úkoly, které je motivují k další práci a které mají praktickou využitelnost, – využívá návodů, schémat, myšlenkových a mentálních map, – motivuje žáky k vyjadřování svých pocitů, k dívání se na svět z různých perspektiv, – zvyšuje efektivitu učení používáním informačních a komunikačních technologií, – vede žáky k čtení s porozuměním, kritickému a logickému myšlení, – ve výuce využívá metod kritického myšlení.

Strana 19 z 305


Kompetence k řešení problému Žák je schopen problém: – rozpoznat, – pojmenovat ho, – zaujmout k němu postoj, – získat k němu další informace, – navrhnout pro něj vhodná řešení, obhájit ho a prezentovat. Žák: – si uvědomuje zodpovědnost za své jednání, umí najít chybu, pracovat s ní a odstranit ji, – se nenechá odradit případným neúspěchem, – umí aplikovat osvědčené postupy pro řešení obdobných problémových situací, – připravuje různé aktivity pro mladší spolužáky, podílí se na všech fázích příprav, na plánování, realizaci i hodnocení. Učitel: – podněcuje žáky k tvořivému myšlení, logickému uvažování a k řešení problémů vycházejících z praktického života, – vede žáky ke spolupráci, – zadává problémové úkoly – motivuje k hledání různých cest k řešení – vede žáky k diskuzi nad nimi, – používá netradičních a názorných úloh, – nepředkládá žákům hotové učivo – vede žáky k pozorování, vyhledávání a propojování dalších informací za využití všech dostupných zdrojů: ústních, tištěných, internetových..., – zapojuje žáky do různých, především komunitních projektů, – hodnotí žáky na základě jejich osobního pokroku.

Kompetence komunikativní Žák je schopen: – porozumět různým druhům sdělení a vhodně na reagovat, – diskutovat na různá témata, – pracovat/komunikovat v rozmanitých skupinách, – aktivně naslouchat, – respektovat názor jiných, – formulovat svůj názor a obhájit ho, – vhodně formulovat otázky, – vhodně formulovat odpovědi, – používat i jiné formy komunikace (nonverbální komunikace).

Strana 20 z 305


Učitel: – předkládá žákům různé formy komunikace, – vede žáky k tomu, aby využívali různé formy komunikaci a aby si zároveň uvědomovali nebezpečí, které je s nimi spojeno (např. sociální sítě), – učí žáky výstižně a kultivovaně komunikovat se spolužáky (individuálně i ve skupině), s učiteli a ostatními dospělými ve škole i mimo školu, – učitel podporuje přátelské vztahy uvnitř třídy, mezi třídami atd., – vede žáky k tomu, aby uměli obhajovat, argumentovat vhodnou formou svůj vlastní názor a přesvědčovat o tom své oponenty, – učí žáky naslouchat názorům jiných a umění diskuze, – podporuje školní parlament – zástupci prezentují a obhajují názory třídy, – učí žáky pracovat zpracovávat videozáznamy, fotografie atd., – připravuje projekty, které vedou ke spolupráci žáků různých věkových skupin, – podporuje komunikaci s partnerskými školami, a to jak v českém tak cizím jazyce, – učí žáky orientovat se v různých typech schémat, obrázků, grafů a tabulek a získávat z nich údaje, – vede žáky k tomu, aby po své prezentaci hodnotili svoji práci (podle návodných kritérií), aby byli schopni adekvátně reagovat na hodnocení ostatních a aby byli schopni přijmout případnou kritiku, – učí žáky, v případě potřeby, uplatňovat obrannou komunikaci proti manipulaci a násilí, k ovládnutí dovedností asertivního jednání.

Kompetence sociální a personální Žák je schopen: – domluvit se na společném konání (s tím souvisí pravidla, povinnosti, uvědomění si své zodpovědnosti), – naplánovat a dodržovat dohodnutý postup (respekt k ostatním členům), – pojmenovat svoje emoce v daném okamžiku, – respektovat přidělenou roli. Učitel: – u žáků rozvíjí schopnost spolupracovat respektovat práci vlastní a druhých, – používá pozitivní motivace, navozuje atmosféru důvěry a spolupráce, – vede žáky k tomu, aby byli schopni využívá skupinovou práci, vzájemnou pomoc při učení, aby byli schopni nabídnout pomoc nebo o ni požádat, ocenit zkušenosti druhých i svoje a čerpat poučení ze spolupráce, – ukazuje sociální kompetence na praktických cvičeních a úkolech, využívá k tomu modelové situace, – vede žáky ke schopnosti střídat role ve skupině (s různou mírou odpovědnosti), – učí žáky vytvářet, reflektovat a případně aktualizovat pravidla, na kterých se sami podílí a následně je respektovat, – eliminuje vše, co narušuje dobré vztahy mezi žáky,

Strana 21 z 305


– se podílí na vytváření příjemné atmosféry při práci v týmu.

Kompetence občanské Žák je schopen: – dodržovat a respektovat společností dohodnuté normy/pravidla, – vcítit se do role druhého (empatie) a jednat tak, aby svým jednáním neohrožoval druhé, – vytvářet si postoje na základě mravnosti a morálky, – rozpoznat špatné modely jednání (např. extrémistické projevy) a upozornit na ně, – sjednotit své zájmy zájmům skupiny a konat ve prospěch skupiny, – podílet se na budování školní demokracie (třídní samospráva, školní parlament, komunitní rada), – ustoupit se svých požadavků ve prospěch skupiny, – hodnotit různé situace, události, formy jednání z různých úhlů pohledu, – respektovat, že jeho svoboda končí tam, kde začíná svoboda druhého. Učitel: – připravuje žáky k tomu, aby si uvědomovali svoji svobodu a z toho vyplývající zodpovědnost k sobě a k ostatním, aby si uvědomovali svá práva a povinnosti, – se spolupodílí na vytváření pravidel chování – školní řád navazuje na pravidla vytvořená ve třídách, – učí žáky respektovat individuální rozdíly, národnostní, kulturní apod., – ukazuje na praktických příkladech, jak se správně rozhodnout v dané situaci a přijmout odpovědnost za své rozhodnutí, – vede žáky k tomu, aby si uvědomovali svoje práva a povinnosti nejen doma a ve škole, ale i 'běžném' životě, – vede žáky k uvědomování si kulturního a historického dědictví naší země (uvědomění si vlastní identity), k poznávání zvyků a tradic v různých částech světa a respektování jich, – svým osobním příkladem vede žáky k zapojení se i do mimoškolních/komunitě prospěšných aktivit, – na názorných a modelových příkladech ukazuje žákům, jak rozpoznat názory a postoje odporující základním demokratickým principům, – vede žáky k rozpoznání kvality od kýče a bulváru, – zapojuje žáky do evropských projektů – seznamuje s kulturou jiných národů.

Strana 22 z 305


Kompetence pracovní Žák je schopen: – plnit zadané úkoly na maximum (rozpoznat své limity), – naplánovat a vybrat vhodný postup při různých druzích práce, – pracovat podle návodu, – osvojovat si vhodné pracovní návyky, – aktivně se zapojovat do školních akcí, – dodržovat pravidla bezpečnost práce tak, aby neohrozil sebe ani ostatní, – vážit si práce druhých, – rozpoznat porušení zásad bezpečnosti, – rozpoznat a ocenit kvalitní práci svoji i druhých, – využívat při práci získaných zkušeností, – reflektovat svoje možnosti při volbě budoucího povolání. Učitel: – pomáhá žákům poznávat a rozvíjet své pracovní schopnosti i reálné možnosti, – vede žáky k organizování a plánování vzdělávání, – vede žáky k tomu, aby byli schopni posoudit své reálné možnosti (sebehodnocení), – ukazuje žákům, jak uplatňovat získané vědomosti a dovednosti při profesní orientaci, – motivuje žáky k aktivnímu zapojení do všech činností ve škole, – doplňuje výuku praktickými exkurzemi, – podporuje žáky v jejich zájmech v jejich osobním rozvoji, – vede žáky k přizpůsobení se pracovním podmínkám a prostředí, k plánování činností, k jejich úspěšnému provedení a vyhodnocení, – stanovuje se žáky kritéria kvalitní práce, – podporuje osobní přínos každého žáka, – vyžaduje dodržování zásad bezpečnosti a ochrany zdraví, – na osobním příkladu ukazuje pravidla, které je potřebné dodržovat při různých formách práce, – zahrnuje do výuky takové aktivity, které vedou k tomu, že žáci pracují samostatně i ve skupině, že si přichází na to, že často k výsledku vede více cest a prožívají radost ze své práce.

Strana 23 z 305


3.3 Výchovné a vzdělávací strategie Vycházíme z revidované Bloomovy taxonomie vzdělávacích cílů (Anderson, et al., 2001), kterou názorně prezentuje Jaroslav Vávra (Proč a k čemu taxonomie vzdělávacích cílů? VÚP Praha 2011). Šest kategorií dimenze kognitivního procesu a příslušných devatenáct kognitivních procesů (Anderson, et al., 2001, str. 31 s původními příklady)

Strana 24 z 305


Vzdělávací strategie, které využíváme při výuce, chceme dospět k tomu, aby si žáci osvojili znalosti a dovednosti, které jsou využitelné ve reálném životě (ukázka viz rámeček níže). Vycházíme také ze známých údajů o tom, kolik informací si zapamatujeme v závislosti na činnosti, kterou provádíme. Přibližně 10% informací si uchováme v paměti z toho co slyšíme, ale až 90% z toho, co sami prožijeme.

Strana 25 z 305


Např.: U tématu ekosystému to znamená: – vzdělávání se přímo v ekosystému (v terénu), – vzdělávání o ekosystému (jak funguje, co ho tvoří, jak ho ovlivňujeme...), – vzdělávání pro ekosystém (jak ho můžeme chránit – zjišťování případných problémů a návrhy řešení). Ve výuce využíváme vlastní učební materiály (např. Atlas Deblínska, Deblínsko na cestě k trvalé udržitelnosti - vlastivědná učebnice a Dvojjazyčná učebnice terénního učení). Snažíme se do výuky implementovat aktuální domácí i světová témata. Snažíme se, aby žáci uměli vyhledávat informace, použít informace při návrhu řešení různých situací, prezentovat své poznatky, vytvářet si sebeevaluaci, dávat poznatky do souvislostí. Snažíme se, aby byli citově/emocionálně připraveni pro život, chovali se eticky a morálně, vnímali estetické a kulturní hodnoty. Každý učitel si v rámci svých předmětů sestavuje plány, které obsahují časové rozvržení učiva a zároveň i volbu výukové strategie, použitou na to, které učivo. Z toho je jasné, že dva učitelé nebudou a ani nemohou jeden předmět učit stejně. Je také pochopitelné, že strategie se mohou každý rok měnit v závislosti na složení třídy, případně i podle zvolených výukových materiálů Zásady, které bychom měli dodržovat, aby výuka byla efektivní: − atmosféra naprosté důvěry, − smysluplný a přiměřený obsah výuky (zároveň praktický), − přiměřený čas (kolik času je třeba na daný úkol), − podnětné, zajímavé prostředí (zapojující více smyslů), − spolupráce v týmu – tomu je třeba podřídit zadání úkolu, − okamžitá zpětná vazba. Volba strategie tedy závisí na mnoha faktorech a nezanedbatelný není ani věk žáků. Začínáme totiž již v 1. ročníku, kde tou nejjednodušší možnou strategií a to je nápodoba. Každý z učitelů má volnou ruku ve výběru strategií a metod od těch klasických až po ty nejmodernější, které nám vybavení školy umožňuje. Ve výuce jsou ve vhodném poměru zastoupeny jak klasické metody výuky, tak metody moderní. Jde zejména o: − podporu výuky pomocí didaktické techniky, včetně e-learningu, interaktivních tabulí atd., − samostatné a týmové projekty, − dlouhodobou samostatnou práci, − prezentaci a obhajobu výsledků své práce (i v cizím jazyce), − praktickou výuku (exkurze). Ve výuce je kladen důraz na vlastní zodpovědnost žáků za své vzdělání a výsledky svého učení. Učební plán a osnovy předmětů jsou sestaveny s důrazem na vztahy a souvislosti mezi předměty. Škola soustředěně rozvíjí všechny klíčové kompetence žáků. Hlavní aktivity, které jsou součástí výuky, jsou zařazovány variabilně v souvislosti s technickými a organizačními možnostmi. Při jejich výběru a uplatňování je současně brán zřetel na převažující zaměření, zájmy, postoje a situaci v konkrétním třídním kolektivu.

Strana 26 z 305


3.4 Výuka žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků mimořádně nadaných Naše škola podporuje inkluzivní vzdělávání – je otevřena žákům se zdravotním postižením, zdravotním znevýhodněním, sociálním znevýhodněním i žákům nadaným. V jedné třídě se tak spolu vzdělávají děti zdravotně postižené, nadané, děti s poruchami učení...

3.4.1 Zabezpečení výuky žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Velkou pozornost věnujeme integraci žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Výchovný poradce je hlavním koordinátorem v oblasti spolupráce rodičů žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, speciálním pedagogem a jednotlivými učiteli. Na základě přesné diagnostiky poradenského zařízení jsou konzultovány, plánovány a využívány vhodné metody a organizační postupy výuky. Naší snahou je v rámci případné individuální integrace žáků do běžných tříd vytvořit takové podmínky, aby vzdělávání takového žáka (žáků) odpovídalo všem požadavkům individuálního vzdělávání a možnostem naplňování individuální vzdělávacího programu (IVP). U žáků s potřebou individuální asistence ve výuce bude škola usilovat o zajištění osobního asistenta nebo asistenta pedagoga dle platné legislativy. Žáci se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP) jsou individuálně integrováni do běžných tříd na základě doporučení školského poradenského zařízení (PPP a PPC Brnovenkov), které zjišťuje u jednotlivých žáku speciální vzdělávací potřeby. Jedná se o žáky, u kterých jsou diagnostikovány zejména specifické poruchy učení (dyslexie, dysgrafie, dysortografie, dyskalkulie) a chování (ADHD, ADD), s poruchami řeči a u žáků ze sociálně znevýhodněného nebo cizojazyčného prostředí. Obsah, formy a metody odpovídají jejich vzdělávacím potřebám a možnostem, které jsou specifikovány v individuálním vzdělávacím programu (IVP). Škola ve spolupráci s rodiči, speciálním pedagogem, výchovným poradcem, školním psychologem, pediatrem, logopedem a pedagogickým sborem vytváří nezbytné podmínky, které toto vzdělávání umožňují. Učitelé jsou výchovným poradcem a školním psychologem průběžně seznamováni s obtížemi jednotlivých žáků a poučeni o metodách, technikách práce a způsobech hodnocení těchto žáků. Pravidelně se probírají, sdílejí a vyhodnocují jednotlivé výchovně-vzdělávací metody a techniky. Učitelé se spolupodílejí se na tvorbě individuálního vzdělávacího programu, který se vytváří vždy na období dvou měsíců. Poté se společně s daným žákem a zákonnými zástupci vyhodnocuje a na základě toho se vytváří IVP na další dva měsíce. Zákonní zástupci jsou průběžně seznamováni jakým způsobem mají s dítětem doma pracovat tak, aby byl postup zákonných zástupců s učiteli v synergii. Vytváříme rovněž podmínky pro žáky se sociálním znevýhodněním. Náš ŠVP reaguje na měnící se složení české společnosti. Znevýhodněným žákům se snažíme individuálně přizpůsobit obsah učiva, metody a formy práce tak, aby se mohli vzdělávat podle svých možností a zároveň se maximálně rozvíjely jejich schopnosti. Při hodnocení žáků se SVP se přihlíží k povaze postižení nebo znevýhodnění. Žáci se zdravotním postižením mají právo bezplatně užívat při vzdělávání speciální učebnice a speciální didaktické a kompenzační učební pomůcky poskytované školou.

Strana 27 z 305


Podpůrná inkluzivní opatření 1. Kvalitní předškolní vzdělávání – tvorba 'dětských portfolií'. 2. Dny otevřených dveří pro budoucí prvňáčky – seznámení dětí se školním prostředím. 3. Přípravné kurzy pro budoucí prvňáčky – kurzy probíhají jednou týdně po jedné hodině (po ukončení zápisu do první třídy). Cílem kurzů je příjemnou formou připravit děti do školy a rozvíjení jejich vědomostí a dovedností, které jsou předpokladem pro zdárné zvládnutí výuky v prvním ročníku. 4. Odborné působení speciálního pedagoga, školního psychologa a logopeda. 5. Vytváření dvouměsíčních individuálních vzdělávacích plánů pro integrované žáky. 6. Individuální a diferencovaný přístup učitelů ke každému žákovi. 7. Podpůrné výukové metody a techniky. 8. Partnerská spolupráce se zákonnými zástupci. 9. Pomoc zákonným zástupcům např. formou odborných konzultací, tématických přednášek, doučováním dětí, kariérovým poradenstvím atd. 10. Vzdělávání pedagogického sboru. 11. Široká nabídka volnočasových aktivit. 12. Komunitní spolupráce – otevřenost školy vůči komunitě.

3.4.2 Zabezpečení výuky žáků mimořádně nadaných Škola vyhledává a rozvíjí talent a mimořádné nadání žáků. Při zajišťování mimořádného nadání žáků spolupracuje základní škola (zejména ve spolupráci se školním psychologem) s poradenským pracovištěm a na základě závěrů (doporučení) odborného vyšetření sestavuje a realizuje IVP se strukturou dle právní úpravy. Mimořádně nadaní žáci mohou být zařazeni do vyššího ročníku na základě komisionální zkoušky. Žákům talentovaným a mimořádně nadaným je věnována specifická individuální péče. Po dohodě s rodiči žáka i se žákem samotným jsou mu zadávány úkoly, které svým obsahem a náročností rozvíjí jeho nadání i posilují kompetence k učení. Žáci talentovaní i mimořádně nadaní jsou školou podporováni v účasti na různých předmětových soutěžích, projektech, mohou se podílet na činnostech žákovského parlamentu, na vytváření školního časopisu atd. K jejich dalšímu rozvoji slouží i široká nabídka zájmových kroužků.

Strana 28 z 305


3.5 Vzdělávací oblasti Jedním z hlavních poslání školy je vzdělávat s porozuměním. Důležité je však vzdělávat v souvislostech, nikoliv v odtržených pojmech. Výstupem jsou schopnosti, dovednosti a návyky (kompetence) získané v jednotlivých vzdělávacích oblastech, případně oborech vzdělávání. Jazyk a jazyková komunikace (oblast se dále člení na předměty: Český jazyk a literatura, Cizí jazyk, Další cizí jazyk), Matematika a její aplikace (Matematika a její aplikace - vzdělávací oblast je současně oborem vzdělávací oblasti), Informační a komunikační technologie (Informační a komunikační technologie - vzdělávací oblast je současně oborem vzdělávací oblasti), Člověk a jeho svět (oblast se dále člení na obory Prvouka, Přírodověda, Vlastivěda), Člověk a společnost (oblast se dále člení na obory: Dějepis, Občanská výchova), Člověk a příroda (oblast se dále člení na obory: Fyzika, Chemie, Přírodopis, Zeměpis,), Umění a kultura (oblast se dále člení na obory: Hudební výchova, Výtvarná výchova), Člověk a zdraví (oblast se dále člení na obory: Výchova ke zdraví, Tělesná výchova,) Člověk a svět práce (oblast obsahuje předmět Pracovní činnosti,). Ve škole jsou nastaveny evaluační nástroje. Jejich tvorba úzce souvisí s dotvářením školního vzdělávacího programu. Zdravé učení je zaměřeno na individualizaci výchovně vzdělávacího programu a respektování potřeb dítěte, jeho osobního maxima.

Strana 29 z 305


3.6 Začlenění průřezových témat Průřezová témata reprezentují v Rámcovém vzdělávacím programu pro základní vzdělávání okruhy aktuálních problémů současného světa a jsou nedílnou součástí základního vzdělávání. Jsou důležitým formativním prvkem základního vzdělávání, vytvářejí příležitosti pro individuální uplatnění žáků i pro jejich vzájemnou spolupráci a pomáhají rozvíjet osobnost žáka především v oblasti postojů a hodnot. Průřezová témata prostupují celým školním vzdělávacím programem pro základní vzdělávání „Škola pro život“. Jednotlivá průřezová témata (dle RVP ZV) jsou realizována jednak integrací obsahu jejich tematických okruhů do vzdělávacího obsahu jednotlivých vyučovacích předmětů včetně volitelných předmětů. Průřezová témata procházejí napříč vzdělávacími oblastmi a umožňují propojení vzdělávacích oborů. Zařazení jednotlivých tématických okruhů průřezových témat je vždy součástí charakteristiky vzdělávací oblasti a jednotlivá témata jsou uvedena v tabulkách vyučovacích předmětů. Průřezová témata jsou také nedílnou součástí projektů, kurzů, seminářů atd. V etapě základního vzdělávání jsou vymezena tato průřezová témata (jejich názvy a použité zkratky): 1. Osobnostní a sociální výchova (OSV) vede žáky k rozvoji vlastní osobnosti v rámci sociálních interakcí ve třídě, škole, komunitě. Rozvíjí spolupráci, komunikaci, sebehodnocení, podporuje uvědomění si své osobnosti (silné a slabé stránky), motivuje k dalšímu práci. 2. Výchova demokratického občana (VDO) vede žáky k uvědomění si svých práv a povinností. Učí žáky principům demokratické společnosti – k respektu, toleranci, dialogu..., k schopnosti vyjádřit svůj názor, obhájit ho, ale zároveň přijmutí odlišných názorů. 3. Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech (EGS) vede žáky k poznávání odlišných kultur, životních priorit, k pochopení odlišným hodnotovým žebříčků, k vzájemnému respektu a toleranci, k uvědomění si vlastní identity. Učí žáky nebýt pouhými pasivními příjemci informaci, ale vede je k jich objevování a ověřování. 4. Multikulturní výchova (MKV) vede žáky poznání vlastní kultury a zároveň k porozumění odlišných kultur. Žáci se snaží chápat odlišné vzorce chování a jednání při podobných situacích u odlišných kultur. Učí je být tolerantní a vede je k dívání se na odlišné kultury jako na zdroj inspirace. 5. Environmentální výchova (ENV) vede žáky k naplňování principů trvalé udržitelnosti. K uvědomění si důsledků svého chování. 6. Mediální výchova (MED) vede žáky od pasivního přijímání informací, k ověřování informací z různých zdrojů, k porozumění, zpracování, vyhodnocení a k zaujmutí vlastního stanoviska na různá mediální sdělení, ke schopnosti informace dále předávat.

Strana 30 z 305


3.6.1 Osobnostní a sociální výchova Tematické okruhy

1.

2.

1. stupeň 3.

4.

5.

6.

7.

2. stupeň 8.

9.

OSOBNOSTNÍ ROZVOJ Čj, Aj, M, Př, Čj, Aj, M, Př, Čj, M, Pr, Čj, Aj, M, Pr, Z, Hv, Př, Pč, Hv, Vv, Hv, Vv, Pč, Hv, Vv, Pč Hv, Vv, Pč Vv, Ivt Vl Vl

Rozvoj schopností poznávání

Čj, M, Prv, Hv, Pč, Vv

Z, Hv, Vv, Ivt

Z, Hv, Vz, Vv, Ivt

Z, Hv, Vz, Ivt

Sebepoznání a sebepojetí

Čj, Prv, Pč, Čj, Prv, Pč, Čj, Prv, Pč, Hv, Vv, Tv Hv, Vv, Tv Hv, Vv, Tv

Př, Hv, Vv, Tv

Př, Hv, Vv, Tv

Př, Vv

Vv

Vz, Čj, Vv

Vz, Vv

Seberegulace a sebeorganizace

Vv, Tv, Prv Vv, Tv, Prv Vv, Tv, Prv

Př, Tv, Vv

Př, Tv, Vv

Z, Př

Z, Př

Z, Vz, Ch

Z, Vz, Ch

Psychohygiena

Prv, Hv, Vv Prv, Hv, Vv

Prv, Hv

Čj, Hv

Čj, Hv

Př

Př

Vz, Př

Vz

Kreativita

Čj, M, Prv, Pč, Hv, Vv

Čj, M, Prv, Pč, Hv, Vv

Čj, M, Prv, Pč, Hv, Vv, Aj

Čj, Aj, Pč, Hv, Vv

Poznávání lidí

Prv

Prv

Prv

Mezilidské vztahy

Prv

Prv

Prv, Aj

Aj

Čj, Prv

Čj, Prv

Čj, Prv, Aj

Čj, Aj, Hv, Pč

Čj, Aj, Pč, Z, M, D, Př, Z, Pč, M, Vz, Z, M, Vv,Ivt Z, M, Vz, Ivt Hv, Vv, Ivt Vv, Ivt Ivt

SOCIÁLNÍ ROZVOJ

Komunikace

Aj, Př, Pč, Vl Aj, Př, Pč, Vl

Aj

Z, M, Čj, Aj, Z, M, Čj, Nj, Z, M, Čj, Vz, Z, M, Vz, Př, Nj Vv Nj Hv, Nj Z, Hv, D, Př

Z, Hv, Př

Z, Vz, Př, Ch Z, Vz, D, Př

Z, M, Čj, Vz, Z, M, Čj, Vz, Čj, Aj, Ivt, Z, M, Čj, Př, Z, M, Čj, Př, Př, Ch, Vv, Hv, Př, Ch, Hv, Pč Vv, Ivt Ivt Ivt Vv, Ivt

Strana 31 z 305


Kooperace a kompetice MORÁLNÍ ROZVOJ Řešení problémů a rozhodovací dovednosti Hodnoty, postoje, praktická etika

Z, M, Vz, Př, Př, M, Hv, Z, M, D, Př, Z, M, Př, Aj, Z, M, Vz, Př, Aj, Ch, Vv, Vv, Tv, Aj Ivt Ivt Aj, Ch, Ivt Ivt

M, Hv, Vv, Tv

M, Hv, Vv, Tv

M, Hv, Vv, Tv, Aj

M, Př, Hv, Vv, Tv, Aj

M

M

M

M

M, Ivt

Z, M, Př, Ivt

M, Prv

M, Prv

M, Prv

M, Vv

M, Vv

Z, M

Strana 32 z 305

Z, M, Ivt

Z, M, Vz, Ch, Vv, Ivt

Z, M, PŘ Z, M, Vz, Ch

Z, M, Vz, Ch, Ivt Z, M, Vz, D, Ch, Vv, Ivt


3.6.2 Výchova demokratického občana Tematické okruhy

1. stupeň 3.

4.

5.

6.

1.

2.

Občanská společnost a škola

Čj, M, Prv, Vv

Prv, Tv, Pč

Prv

Vl

Čj

Aj

Občan, občanská společnost a stát

Prv, Vv

Prv, Vv

Prv, Tv, Vv

Vl

Př, Ivt

D, Ivt

Formy participace občanů v politickém životě Principy demokracie jako formy vlády a způsobu rozhodování

Vl

Vl

Strana 33 z 305

Př

Z, D, Vv

7.

2. stupeň 8. Z, Vz, Nj

Z, D, Aj, Ivt Z, D, Vz, Ivt

9. Vz

Z, Vz, Ivt

Z

Z, D, Aj

Z, Př

Z

Z, D, Př, Ch

Z, Aj, Ch


3.6.3 Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech Tematické okruhy Evropa a svět nás zajímá Objevujeme Evropu a svět

1.

2.

Čj, Hv, Prv, Vv

Čj

1. stupeň 3.

4.

5.

Aj, Hv

Aj

Vl, Hv, Ivt

M, Aj

Aj

Vl, Aj, Ivt

Jsme Evropané

VL

Strana 34 z 305

2. stupeň 6. 7. 8. Z, P, M, Hv, M, Vz, Hv, M, Hv, Čj, Čj, Aj, Př, Př, Ch, Vv, Aj, Př, Ivt Vv, Ivt Ivt, Aj

9. M, Hv, Ch, Ivt, Aj

Z, M, Aj, Hv, Z, M, Aj, Hv, M, Vz, Hv, Z, M, Hv, Nj, Ivt Ivt Aj, Nj, Ivt Ivt, Aj M D, VV

Z, M, D, PŘ, VV

Z, M, D, VZ, Z, M, D, CH, VV AJ CH, VV


3.6.4 Multikulturní výchova Tematické okruhy Kulturní diference

1.

2.

Hv, Prv

Prv

Lidské vztahy

Prv, Hv, Tv

1. stupeň 3.

4.

5.

6.

7.

Čj

Hv, Čj, Vv

Vl, Čj, Vv

Z, Čj, Aj

Z, D, Aj

Tv, Čj

Aj, Hv, Čj, Pč, Vv, Tv

Aj, Vl, Př, Pč, Hv, Vv, Tv, Ivt

Z, Nj, Ivt

Čj, Vv

Vl, Př, Hv, Vv

Z

Hv

Hv, Tv

Z, D

Vl, Př

Z

Etnický původ Multikulturalita Princip sociálního smíru a solidarity

Hv

Hv

Hv, Aj

Prv

Prv

Strana 35 z 305

2. stupeň 8.

Z, D, Nj, Aj Z, Nj, Aj, D

Z, Hv, Čj, Aj, Z, Vz, Hv, Nj, Ivt Př, Vv, Ivt Z

9.

Z, Vz, Hv, Ivt

Z, Čj, D, Př

Z, D, Nj

Z, Hv, Vv Z, Hv, Aj, Nj

Z, Hv, Nj

Z

Z, D

Z, Aj


3.6.5 Enviromentální výchova Tematické okruhy Ekosystémy

1.

2.

Vv

Prv

Prv

Aj, Př, Vv

Prv, Pč

Prv

Př, Vv

Základní podmínky života Lidské aktivity a problémy životního prostředí Vztah člověka k prostředí

1. stupeň 3.

Vv, Pč, Prv Vv, Pč, Prv Vv, Pč, Prv Prv

Tv

Prv

4.

M, Př, Vv M, Př, Vv, Tv, Pč

5.

6.

Aj, Př, Vv Z, Př, Aj, Vv

Vv

Z, Př

7.

2. stupeň 8.

9.

Z, Př

Z

Př, Vv

Př, Aj

Vz, Př, Ch

Př, Ch

Z, M, Vz, Čj, Z, M, Čj, Př, Z, M, Př, Vv, M, Př, Vv Ch, Aj, Nj, Z, M, Ch, Ivt Vv, Ivt Ivt Vv, Ivt Z, M, Vz, Hv, Čj, D, Př, M, Př, Vv, Z, Hv, D, Př, Z, M, Hv, Čj Hv, D, Př, Vv, Ch, Aj Tv, Pč Ivt D, Př, Vv, Ivt Vv, Ch, Ivt Nj, Ivt

Strana 36 z 305


3.6.6 Mediální výchova Tematické okruhy Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení Interpretace vztahu mediálních sdělení a reality

1.

2.

1. stupeň 3.

Čj

Čj

Čj

Vnímání autora mediálních sdělení Fungování a vliv médií ve společnosti

4.

5.

6.

7.

Čj

Hv, Ivt

Z, Př, Ivt

Z, Př, Ivt

Z, Vz, Př, Ch, Ivt

Z, Vz, Př, Ch, Ivt

Ivt

Z, Př

Z, Př

Z, Vz, Př, Ch

Z, Vz, D, Př, Ch

Vv

Z, Ivt

Z, Ivt

Z, Ivt

Z, Ivt

Př, Vv, Ivt

Čj, Ivt

Čj, D, Ch, Vv, Ivt

D, Ch, Ivt

Z, Čj, Aj, Nj, Z, Aj, Nj, Vv, Z, Nj, Ivt Vv, Ivt Ivt

Čj, Nj, Ivt

Čj

Stavba mediálních sdělení

Vv

Hv, Vv

2. stupeň 8.

Hv, Čj

9.

Hv

Tv

Tvorba mediálního sdělení Práce v realizačním týmu

Čj, Tv Aj, Čj

Z, Ivt

Strana 37 z 305

Z, Ivt

Z, Aj, Ivt

Z, Aj, Vv, Ivt


3.7 Poskytování poradenských služeb ve škole Poradenské služby zajišťuje vedení školy, výchovný poradce, školní metodik prevence a třídní učitel. Zaměření poradenských služeb: Poradenství žákům v oblasti učebních postupů, stylů a strategií, poradenství rodičům žáka ve výchově a vzdělávání, poradenství při školní neúspěšnosti, postupy řešení neprospěchu a podpora žáků ve zlepšení, prevence neúspěchu, poradenství při řešení a prevenci krizového chování – rodině a žákovi, postupy řešení ve spolupráci výchovného poradce a pedagogických pracovníků, poradenství v oblasti prevence rizikového chování či řešení již nastalých situací, které by mohly ohrozit zdravý rozvoj žáka, poradenství v obtížných životních situacích žákům, rodičům v souvislosti s výchovou dětí, kariérové poradenství, volba školy, poradenství při integraci žáka se speciálními vzdělávacími potřebami, včetně žáků s odlišného kulturního prostředí a žáků se sociálním znevýhodněním, poradenství ke vzdělávání mimořádně nadaných žáků, metodická podpora učitelů v psychologických a speciálně pedagogických dovednostech při pedagogické práci s žáky, poskytování informací o dalších službách poradenských zařízení a spolupráce s dalšími odbornými institucemi, poskytování kariérové poradenství žákům a rodičům žáků; zajišťování organizaci přihlašování a přestupu k dalšímu vzdělávání.

Výchovný poradce Výchovný poradce: eviduje žáky se specifickými vývojovými poruchami, podává ve spolupráci s třídními učiteli návrhy na jejich vyšetření, seznamuje s výsledky vyšetření ihned třídní učitele, na pedagogických poradách všechny vyučující, sleduje výsledky práce vyučujících v této oblasti, informuje nich ředitele školy, pomáhá s řešením konfliktů mezi žáky, podporuje optimální komunikaci mezi rodiči, učiteli a žáky (mediace), podporuje rozvoj pozitivních vztahů a řešení konfliktů v rámci třídy, nabízí individuální pohovory rodičům v případě psychosociální krize v souvislosti s výchovou, péčí o děti, vztahem mezi rodičem a dítětem, poskytuje konzultace a podporu učitelům v práci s žákem s potížemi v učení, v chování, v sebepojetí, ve vztahu k učiteli, k druhým lidem,

Strana 38 z 305


podává informace o dalších subjektech zajišťujících psychologickou a sociální péči, ve spolupráci s třídním učitelem a ostatními učiteli vypracovává pro integrované žáky individuální vzdělávací plán, vede agendu spojenou s přijímacím řízením žáků na střední školy, poskytuje kariérové poradenství a poradenskou pomoc při rozhodování o další vzdělávací a profesní cestě žáků. Školní metodik prevence

Metodik prevence: vytváří ve spolupráci s pedagogy „Minimální preventivní program“ pro daný školní rok, koordinuje jeho realizaci. Prevence probíhá i v rámci výuky jednotlivých vzdělávacích oblastí i při realizaci průřezových témat. Metodik a výchovný poradce jsou v kontaktu s oddělením péče o dítě, kurátorem pro děti a mládež a sdruženími poskytujícími služby v této oblasti. Škola monitoruje rizika sociálně patologických jevů a při varovných signálech koordinuje postup výchovný poradce, svolává setkání s rodiči, konzultace s žáky a nabízí podporu a poradenství. Škola spolupracuje s dalšími organizacemi v oblasti prevence krizového chování, využívá vybrané programy.

Školní psycholog

Psycholog nabízí: standardní psychologické vyšetření jednotlivých žáků z podnětu školy a se souhlasem rodičů žáka, práci se třídou, individuální vedení dětí, krizovou intervenci, dlouhodobé vedení rodičů a dítěte, konzultace pro učitele.

Strana 39 z 305


3.8 Školní družina Vzdělávací program školní družiny vychází ze základní filosofie školního vzdělávacího programu „Škola pro život“. Činnosti, které školní družina nabízí svým obsahem a zaměřením, navazují na cíle základního vzdělávání a podporují utváření a rozvíjení klíčových kompetencí. Kapacita školní družiny je 75 žáků. Činnost školní družiny je propojena ve velké míře s prací žáků při vyučování. Vychovatelé navazují na cíle školního vzdělávacího programu – podílí se na utváření klíčových kompetencí. Aktivity školní družiny směřují k vytváření zdravé osobnosti, odolné vůči negativním vlivům, která bude znát svou cenu, najde své místo ve zdravé sociální skupině.

3.9 Zájmové útvary Činnost zájmových útvarů je přirozenou součástí výchovně vzdělávacího procesu na naší škole. Umožňuje kvalitní využívání volného času žáků a široké veřejnosti především jako prevence sociálně-patologických jevů. Jedná se o činnost kroužků se sportovním, výtvarným a jazykovým zaměřením, kroužky rozvíjející gramotnost v oblasti informačních technologií a kroužky přírodovědné. Nabídka zájmových útvarů vychází z filozofie školy. Na její konečné podobě mají vliv požadavky dětí, žáků, zákonných zástupců, ale i komunity.

3.10 Výuka náboženství Na naší základní škole se na základě § 15 školského zákona a v souladu s cíli a zásadami vzdělávání podle § 2 školského zákona vyučuje náboženství jako nepovinný předmět. Náboženství je vyučováno registrovanou církevní právnickou osobou. Výuka probíhá podle Osnov k výuce náboženské výchovy.

3.11 Řízení a organizace výuky V organizaci vyučování je za základní jednotku považována třída. Vzdělávací témata jsou plánována vždy společně pro celý ročník na principu možného propojení tříd v jednotlivých ročnících. V rámci každého týdne musejí být do aktivit žáků zařazeny takové cíle a činnosti, které vedou k rozvíjení klíčových kompetencí žáků přiměřeně věku. Je rovněž kladen důraz na motivaci žáků k činnosti a bezpečnosti práce. Učitelé v ročníku společně plánují vyučovací proces a koordinují výuku jednotlivých oblastí tak, aby výuka tvořila smysluplný celek. Učitelé společně v tzv. přípravném týdnu upřesňují celoroční plán výuky, který obsahuje rovněž návrhy realizací ročníkových, třídních

Strana 40 z 305


či předmětových projektů. Týmová setkání všech učitelů probíhají formou pracovních porad. V řízení pedagogického procesu zaujímá významnou roli garant vzdělávací oblasti. Jeho úlohou je koordinovat organizaci vzdělávání v jednotlivých vzdělávacích oblastech, řídit a kontrolovat práci ostatních vyučujících, kteří jsou členy realizačního týmu dané vzdělávací oblasti.

3.12 Autoevaluace školy Autoevaluace (vlastní hodnocení) školy slouží k systematickému posuzování činnosti školy plánované ve školním vzdělávacím programu. Výsledky autoevaluace slouží jako zpětná vazba ke korekci vlastní činnosti a jako východisko pro další práci školy. Škola má vypracovánu koncepci (obecné zásady vlastního hodnocení školy – Č.j.: 46/2010) tzv. evaluačních činností - cíle, nástroje, kritéria a časové rozvržení autoevaluace, tzn. veškeré plánované a cílené aktivity školy, směřující k ověřování, měření, posuzování a hodnocení výsledků a změn dosažených ve všech činnostech školy. Autoevaluace probíhá v několika základních oblastech: podmínky ke vzdělávání, průběh vzdělávání, podpora školy žákům, spolupráce s rodiči, komunitou, hodnocení výchovně-vzdělávací práce školy, vedení a řízení školy, personální práce, kvalita DVPP, úroveň výsledků práce školy, zejména vzhledem k podmínkám vzdělávání a ekonomickým zdrojům.

Strana 41 z 305


4. Učební plán 4.1 I. stupeň Vzdělávací oblasti

Vzdělávací obory

Časová dotace pro jednotlivé ročníky

Časová dotace naší školy

Časová dotace dle RVP

39 (35+4*)

35

11 (9+2*)

9

1.

2.

3.

4.

5.

Český jazyk

7+1 *

7+1 *

7+1 *

7+1 *

7

Cizí jazyk

0+1 *

0+1 *

3

3

3

Matematika a její aplikace

Matematika

4+1 *

4+1 *

4+2 *

4+1 *

4+1 *

26 (20+6*)

20

Informační a komunikační technologie

Informatika

1

1

1

Jazyk a jazyková komunikace

Prvouka Člověk a jeho svět

2

2

2+1 *

7 (6+1*)

Vlastivěda

1

2

Přírodověda

1+1 *

2

1

1

3

12

4 (3+1*)

Hudební výchova

1

Výtvarná výchova

1

1

1

2

2

7

Člověk a zdraví

Tělesná výchova

2

2

2

2

2

10

10

Člověk a svět práce

Pracovní vyučování

1

1

1

1

1

5

5

21

21

25

25

26

118 (104+14*)

118 (104+14*)

Umění a kultura

Týdenní počet hodin v jednotlivých ročnících

1

1

5 12

* disponibilní časová dotace

Strana 42 z 305


4.2 II. stupeň Vzdělávací oblasti


Časová dotace pro jednotlivé ročníky Časová Vzdělávací dotace obory naší 6. 7. 8. 9. školy


Český jazyk a literatura

4+1*

4

4

3+1*

16 (15+2*)

15

Cizí jazyk

3

3

3

3

12

12

Další cizí jazyk

0

2*

2*

2*

6*

6*

Matematika a její aplikace

Matematika

4+1*

4

4

3+1*

18 (15+2*)

15

Informační a komunikační technologie

Informatika

1

1*

1*

1*

4 (1+3*)

1

Dějepis

2

2

2

1+1*

8 (7+1*)

Člověk a společnost

Člověk a příroda

Umění a kultura

Člověk a zdraví


11

Občanská výchova

1

1

1

1

4

Fyzika

1

2

2

1+1*

7 (6+1*)

Chemie

0

0

2

1+1*

4 (3+1*) 21

Přírodopis

2

2

1+1*

1

7 (6+1*)

Zeměpis

2

2

1+1*

1

7 (6+1*)

Hudební výchova

1

1

1

1

4

Výtvarná výchova

2

2

1

1

6

Výchova ke zdraví

0

0

1

1

2

Tělesná výchova

2

2

2

2

8

Pracovní činnosti

1

1

1

1*

4 (3+1*)

10

10

Strana 43 z 305

3


Volitelné předměty Týdenní počet hodin v jednotlivých ročnících

1*

1*

1*

2*

9*

29 30 32 122 31 (26+3*) (26+4*) (26+6*) (20+11*) (98+24*)

122

* disponibilní časová dotace

Volitelné předměty II. stupeň Předměty

6. roč.

7. roč.

8. roč.

9. roč.

Celkem

Konverzace v cizím jazyce

1

1

1

1

4

Příprava na PŘ

0

0

0

1

1

Celkem

1

1

1

2

5

Strana 44 z 305


5. Učební osnovy 5.1 ČESKÝ JAZYK 5.1.1 Charakteristika vzdělávacího oboru Vzdělávání ve vzdělávacím oboru Český jazyk a literatura směřuje k ovládnutí základních jazykových jevů pro dorozumívání v ústní i písemné podobě, k osvojování a rozvíjení čtenářských schopností. Vede k užívání různých zdrojů informací, jako jsou slovníky,encyklopedie a katalogy, pro rozšiřování znalostí a dovedností potřebných pro další vzdělávání. Český jazyk je předmět, který se vyučuje po celou dobu základní školní docházky. Je jedním z hlavních vyučovacích předmětů Žáci se budou učit pomocí nejrůznějších klasických i alternativních metod. Výuky směřuje k tomu, aby byli schopni číst s porozuměním a se získanými informacemi mohli dále pracovat.. Aby byli schopni vnímat umělecká díla a získávat vztah k umění. Aby používali jazyk ve správné podobě mluvené a psané. Upřednostňovanou formou realizace předmětu je vyučovací hodina. Budeme zařazovat krátkodobé i dlouhodobé projekty, upozorňovat na mezipředmětové souvislosti humanitními i přírodovědnými předměty. Během výuky a procvičování učiva budou využívány všechny pomůcky dostupné ve škole a bude se využívat i programové vybavení školy.

Učební plán

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9.

Počet hodin min. časové dotace 7 7 7 7 7 4 4 4 3

Počet hodin dispon. časové dotace 2 2 2 1 0 0 0 0 1

Počet hodin celkem 9 9 9 8 7 4 4 4 4

Celkem

50

8

58

Ročník

Strana 45 z 305


Obsahové vymezení oboru Komunikační a slohová výchova: • čtení, • naslouchání, • mluvený projev, • psaný projev. Jazyková výchova: • zvuková stránka jazyka, • slovní zásoba a tvoření slov, • tvarosloví, • skladba, • pravopis, • obecné poučení o jazyce. Literární výchova: • poslech literárních textů, • zážitkové čtení a naslouchání, • tvořivé činnosti s literárním textem, • základní literární teorie a historie, • literární druhy a žánry.

Vzdělávání ve vyučovacím předmětu český jazyk a literatura je zaměřeno na: • rozvíjení kultivovaného písemného i ústního projevu, • vyjádření reakcí a pocitů žáků, • pochopení role v různých komunikačních situacích, • orientaci při vnímání okolního světa i sebe sama, • porozumění různým druhům psaných i mluvených jazykových projevů, • poznání záměru autora, hlavní myšlenky, • vnímání literatury jako specifického zdroje poznání a prožitků, • využívání různých zdrojů informací (slovníky, encyklopedie, katalogy, bibliografie, internet) pro rozšiřování znalostí a dovedností potřebných k dalšímu vzdělávání a sebevzdělávání. Vyučovací předmět český jazyk a literatura je úzce spjat s dramatickou výchovou (literatura, sloh), dějepisem (např. období Velké Moravy – misijní činnost Konstantina a Metoděje, husitství, veleslavínské období, období národního obrození), informačními a komunikačními technologiemi (komunikace prostřednictvím elektronické pošty, dodržování vžitých konvencí a pravidel – forma vhodná pro danou technologii, náležitosti apod.), hudební výchovou (lidová slovesnost, melodrama, písničkáři, …). Předmětem prolínají průřezová témata: OSV – mluvní cvičení, verbální a neverbální sdělení, poznávání lidí dle příběhů, dovednost zapamatovat si, soc. dovednosti, mezilidské vztahy, řešení problémů,… VDO – demokratické zásady v dílech spisovatelů, formování volních a charakterových

Strana 46 z 305


rysů (sebekontrola, rozvíjení vynalézavosti, nápaditosti, tvořivosti,…). EGS – poznávání života v jiných zemích (deníky, cestopisy,…). ENV – lidová slovesnost a příroda, člověk a příroda, příroda a dobrodružství. MED – výběr literatury, mediální sdělení a jeho hodnocení, reklama, zpravodajství, média v každodenním životě, spolupráce se školním časopisem. MKV – Češi a národní obrození.

Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí žáků Kompetence k učení Učitel: ‐ vede žáky k vyhledávání a třídění informací, ‐ vede žáky k užívání správné terminologie, ‐ zohledňuje rozdíly ve znalostech a pracovním tempu jednotlivých žáků, ‐ sleduje při hodině pokrok všech žáků, ‐ vede žáky k využívání výpočetní techniky. Žáci: ‐ vyhledávají a třídí informace a propojují je do širších významových celků, ‐ osvojují si základní jazykové a literární pojmy, ‐ kriticky hodnotí výsledky svého učení a diskutují o nich, ‐ využívají prostředků výpočetní techniky. Kompetence k řešení problémů Učitel: ‐ zadává úkoly způsobem, který umožňuje volbu různých postupů, ‐ vede žáky k plánování postupů. Žáci: ‐ vyhledávají informace vhodné k řešení problému, ‐ využívají získaných vědomostí a dovedností k objevování různých variant řešení, ‐ samostatně řeší problémy a volí vhodné způsoby řešení, ‐ uvážlivě rozhodují. Kompetence komunikativní Učitel: ‐ zadává úkoly, při kterých žáci mohou spolupracovat, ‐ vede žáky k tomu, aby brali ohled na druhé, ‐ vede žáky k výstižné argumentaci. Žáci: ‐ formulují a vyjadřují své myšlenky a názory v logickém sledu, výstižně a kultivovaně se vyjadřují ústně i písemně, ‐ naslouchají promluvám druhých lidí a vhodné na ně reagují, ‐ účinně se zapojují do diskuse a vhodně obhajují své názory, ‐ rozumí různým typům textů a záznamů, ‐ využívají informačních a komunikačních prostředků.

Strana 47 z 305


Kompetence sociální a personální Učitel: ‐ vyžaduje dodržování pravidel slušného chování, ‐ dodává žákům sebedůvěru, ‐ vede žáky k dodržování pravidel. Žáci: ‐ účinně spolupracují ve skupině, ‐ podílejí se na utváření příjemné atmosféry v týmu, ‐ věcně argumentují. Kompetence občanské Učitel: ‐ zadává skupině úkoly způsobem, který vylučuje, aby jeden žák pracoval za ostatní, ‐ motivuje žáky k prozkoumávání názorů a pohledů lišících se od jejich vlastních, ‐ motivuje žáky k zájmu o kulturní dědictví. Žáci: ‐ respektují přesvědčení druhých lidí, ‐ chrání naše tradice, kulturní i historické dědictví, ‐ aktivně se zapojují do kulturního dění, ‐ mají pozitivní postoj k uměleckým dílům. Kompetence pracovní Učitel ‐ vede žáky k dodržování pravidel bezpečnosti a ochrany zdraví, ‐ učitel vede žáky k využívání znalostí v běžné praxi, ‐ vede k dodržování bezpečnostních pravidel pro práci s výpočetní technikou. Žáci: ‐ dodržují hygienu práce, ‐ dodržují bezpečnostní pravidla pro práci s výpočetní technikou, ‐ využívá svých znalostí v běžné praxi.

Strana 48 z 305


5.1.2 Vzdělávací obsah pro 1. - 3. ročník Vzdělávací obsah pro 1. - 3. ročník TEMATICKÝ CELEK KOMUNIKAČNÍ A SLOHOVÁ VÝCHOVA

Předpokládané výstupy Žák: ‐ pozorně sleduje mluvčího a dokáže reagovat, ‐ zná pravidla rozhovoru, ‐ provádí sluchovou analýzu a syntézu, ‐ dokáže vyprávět slyšený příběh, ‐ dokáže písemně zaznamenat slyšený text, ‐ vhodné obtížnosti, ‐ napíše adresu, blahopřání, pozdrav, pozvánku, vzkaz, dopis, ‐ zvládá jednoduchý popis, ‐ píše jednoduché zápisy v ostatních předmětech, ‐ umí vyplnit jednoduchý tiskopis, ‐ pečlivě vyslovuje všechny hlásky, ‐ vyjádří své přání, požádá o pomoc, ‐ zvládá běžné komunikační situace pozdraví, omluví se, poděkuje,..., ‐ vyřídí jednoduchý vzkaz, ‐ vypravuje jednoduchý příběh

Učivo

‐ Naslouchání druhým, ‐ rozhovor, ‐ pozorné a soustředěné naslouchání, ‐ záznam slyšeného,

Mezipředmětové souvislosti Průřezová témata OSV – schopnost poznávání OSV – sebepoznání a sebepojetí OSV - seberegulace OSV - kreativita OSV – učí se naslouchat a sledovat mluvčího, komunikace MKV – kulturní diferenciace EGS – Evropa a svět nás zajímá Všechny předměty – učí se sledovat výklad učitele, klást otázky v případě nejasností.

‐ technika mluveného slova, ‐ vyjadřování závislé na situaci, ‐ pozdrav, ‐ omluva, ‐ poděkování, ‐ prosba,

Strana 49 z 305


(slyšený, čtený, vlastní), ‐ sestaví jednoduchou osnovu vypravování, při vypravování volí vhodnou mimiku a gesta,

‐ komunikační pravidla rozhovoru, ‐ zpráva, oznámení, ‐ vypravování, mimojazykové prostředky,

‐ rozlišuje podobné a shodné objekty, ‐ orientuje se na ploše papíru ‐ používá správné držení těla i pera při psaní, ‐ píše správné tvary písmen a číslic, ‐ správně spojuje písmena, ‐ provádí opis i přepis a dokáže si pravit chyby, dodržuje úpravu psaného textu i při zvyšující se rychlosti psaní,

‐ porovnávání objektů (větší, menší,...), ‐ orientace na ploše i v prostoru, ‐ hygienické návyky při psaní, ‐ technika psaní, ‐ úprava textu, ‐ jednoduchý písemný projev,

‐ čte písmena tiskací abecedy, ‐ čte psací písmena, ‐ rozumí čtenému textu, ‐ postupně přechází od slabikování k plynulému čtení, ‐ čte správnou intonací, ‐ zvládne tiché čtení, ‐ orientuje se v textu (odstavce, věty), umí v textu vyhledávat důležité informace.

‐ technika čtení, ‐ plynulé a pozorné čtení, ‐ orientace v textu, klíčová slova.

Strana 50 z 305


TEMATICKÝ CELEK JAZYKOVÁ VÝCHOVA

Předpokládané výstupy Žák: ‐ rozlišuje první a postupně všechny hlásky ve slově, ‐ odlišuje krátké a dlouhé samohlásky, správně vyslovuje a vhodně pracuje s hlasem,

Učivo

‐ Sluchové odlišení hlásek, ‐ výslovnost, ‐ modulace řeči,

‐ sestavuje z hlásek slova, ‐ doplňuje do slov chybějící hlásky, ‐ poznává význam slov, odliší podobně znějící slova, ‐ u jednoduchých slov odliší kořen, předponu, příponu a koncovku slova, ‐ najde slova příbuzná, ‐ určí, zda jde o slova jednoznačná nebo mnohoznačná, ‐ umí najít slova opačného i stejného významu, ‐ třídí slova podle zobecněného významu, najde slova nadřazená, podřazená a souřadná,

‐ slova jejich význam, ‐ stavba slova, ‐ slova jednoznačná a mnohoznačná, ‐ synonyma, antonyma, homonyma, ‐ slova nadřazená a podřazená,

‐ seznamuje se se slovními druhy, ‐ určí slovní druh u vybraných slov v základním tvaru, ‐ užívá správné tvary podst. a příd. jmen a sloves, ‐ sestaví holou větu,

‐ slovní druhy, ‐ tvary slov, ‐ věta jednoduchá, ‐ souvětí, ‐ druhy vět podle postoje, ‐ základní skladební dvojice, Strana 51 z 305

Mezipředmětové souvislosti Průřezová témata ‐ OSV – rozvoj schopnosti poznávání ‐ OSV – kreativita ‐ OSV – komunikace


‐ sestaví jednoduchou rozvitou větu, ‐ z vět vytváří jednoduchá souvětí, rozlišuje druhy vět podle postoje mluvčího v psaném i mluveném projevu, ‐ seznamuje se se základní stavební dvojicí, ‐ píše a odůvodňuje i/í, y/ý v měkkých a tvrdých slabikách i po obojetných souhláskách, ‐ správně používá ú/ů v jednoduchých případech, ‐ správně používá dě, tě, ně, bě, pě, vě, mě v jednoduchých případech, ví, kdy psát velké písmeno na začátku slova.

‐ pravopis lexikální, morfologický a syntaktický.

Strana 52 z 305


TEMATICKÝ CELEK LITERÁRNÍ VÝCHOVA

Předpokládané výstupy Žák: ‐ poslouchá soustředěně mluvené slovo i čtený text,

Učivo

‐ Poslech,

‐ čte knihy adekvátní věku, ‐ poslouchá zážitky jiných, ‐ sleduje dramatizace vhodných literárních děl, vyjadřuje dojmy z textu,

‐ literární texty a dojmy z těchto textů,

‐ přednáší vhodně zvolené básně, ‐ reprodukuje text, ‐ doplní text vhodnou ilustrací, zvládá jednoduchou dramatizaci textu,

‐ přednes literárních textů, ‐ reprodukce textu, ‐ výtvarný doprovod textu, dramatizace,

‐ seznamuje se s krátkými texty (říkanky, rozpočitadla, hádanky), ‐ odliší prózu a verše, ‐ pozná pohádku, ‐ seznamuje se s dětskou literaturou, seznamuje se s knihovnou.

‐ literární druhy a žánry, ‐ verš, rým, ‐ spisovatel, básník, ilustrátor, knihovna.

Strana 53 z 305

Mezipředmětové souvislosti Průřezová témata ‐ OSV – rozvoj schopnosti poznávání, ‐ OSV – kreativita, ‐ OSV – komunikace, ‐ MED – kritické čtení a vnímání ‐ MED – vnímání autora Všechny předměty – učí se sledovat výklad učitele, klást otázky v případě nejasností.


5.1.3 Vzdělávací obsah pro 4. - 5. ročník Vzdělávací obsah pro 4. - 5. ročník TEMATICKÝ CELEK KOMUNIKAČNÍ A SLOHOVÁ VÝCHOVA

Předpokládané výstupy Žák: ‐ výstižně a stručně telefonuje, ‐ vyjadřuje se pomocí souvětí,

Učivo

‐ Komunikace,

‐ sestavuje osnovu projevu, člení text na odstavce, ‐ píše správně po stránce obsahové a formální: různé druhy popisů, vypravování s použitím plnovýznamových sloves a využitím vhodných spojek, dopis s vhodným oslovením a správnou adresou, ‐ vyjadřuje se pomocí souvětí, aktivně používá známý pravopis,

‐ písemná komunikace, ‐ žánry písemného projevu,

‐ zlepšuje a docvičuje plynulost a techniku čtení, ‐ orientuje se v encyklopedických a jazykových příručkách, pracuje s odborným textem.

‐ praktické i věcné čtení.

Mezipředmětové souvislosti Průřezová témata ‐ OSV – rozvoj schopnosti poznávání, ‐ OSV – psychohygiena, ‐ OSV – komunikace, ‐ EGS – Evropa a svět kolem nás, ‐ EGS – objevujeme Evropu, ‐ EGS – jsme Evropané. Všechny předměty – učí se sledovat výklad učitele, klást otázky v případě nejasností

Strana 54 z 305


TEMATICKÝ CELEK JAZYKOVÁ VÝCHOVA

Předpokládané výstupy Žák: ‐ vyhledává, tvoří a aktivně používá slova jednoznačná a mnohoznačná, protikladná (antonyma), souznačná (synonyma), souzvučná (homonyma), nadřazená, podřazená a souřadná, ‐ rozpozná stavbu slov (kořen, předpona, přípona, koncovka), správně tvoří slova odvozená od daného kořene pomocí předpon a příponových částí, ‐ spisovnou podobu slov porovnává s užívanými nespisovnými slovy

Učivo

‐ Slova jednoznačná a mnohoznačná, protikladná (antonyma), souznačná (synonyma), souzvučná (homonyma), nadřazená, podřazená a souřadná, ‐ stavba slova, ‐ spisovná a nespisovná čeština,

‐ v textu přiměřené obtížnosti určuje ‐ slovní druhy, všechny slovní druhy, ‐ tvary slov, ‐ rozlišuje předpony a předložky, ‐ skloňuje podstatná jména podle vzorů, ‐ rozlišuje druhy přídavných jmen a skloňuje je podle vzorů, ‐ pozná běžně užívaná zájmena a číslovky, určuje jejich druh, ‐ časuje slovesa, u sloves určitých, určuje mluvnické kategorie, ‐ seznamuje se s neúplnou základní skladební dvojicí.

‐ základní skladební dvojice, věta jednoduchá a souvětí.

Strana 55 z 305

Mezipředmětové souvislosti Průřezová témata ‐ OSV – rozvoj schopnosti poznávání Všechny předměty – učí se sledovat výklad učitele, klást otázky v případě nejasností.



Předpokládané výstupy Žák: ‐ seznamuje se s pojmy: podmět holý, rozvitý,nevyjádřený, několikanásobný, ‐ pozná a tvoří přísudek holý, rozvitý, slovesný, jmenný a několikanásobný, ‐ naznačí stavbu souvětí pomocí větného vzorce, ‐ vytváří souvětí podle jednoduchého vzorce, ‐ uvědoměle používá i/y po obojetných souhláskách, ‐ respektuje shodu přísudku s podmětem ‐ přiřazuje slova ke vzorům,

Učivo

Mezipředmětové souvislosti Průřezová témata ‐ OSV – rozvoj schopnosti poznávání, ‐ OSV – kreativita, ‐ OSV – komunikace, ‐ MED – kritické čtení, ‐ MKV – lidské vztahy, ‐ EGS – jsme Evropané.

‐ Vyjmenovaná slova, ‐ shoda přísudku s podmětem, vzory podstatných a přídavných jmen,

‐ souvisle vypravuje o přečteném textu, je schopen vyjádřit své názory a pocity,

‐ čtení a naslouchání,

‐ přednáší vhodné literární texty zpaměti, ‐ vyjadřuje a zaznamenává své poznatky z četby, z poslechu pořadu, z divadelního či televizního představení,

‐ přednes, ‐ volná reprodukce textu, ‐ vlastní ilustrace,

‐ seznamuje se základními pojmy literární teorie.

‐ literární pojmy a žánry.

Strana 56 z 305


5.1.4 Vzdělávací obsah pro 6. - 7. ročník Vzdělávací obsah pro 6. - 7. ročník TEMATICKÝ CELEK JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE

Předpokládané výstupy Žák: ‐ spisovně vyslovuje česká a běžně užívaná cizí slova, ‐ rozlišuje a příklady v textu dokládá nejdůležitější způsoby obohacování slovní zásoby a zásady tvoření českých slov, rozpoznává přenesená pojmenování,

Učivo

‐ Zvuková stránka jazyka – hláskosloví, spodoba znělosti. Spisovná výslovnost, ‐ stavba slova – kořen, přípona, předpona, koncovka. Slova příbuzná,

Mezipředmětové souvislosti Průřezová témata MKV MED

‐ samostatně pracuje s Pravidly českého ‐ seznámení s jazykovými příručkami, pravopisu, se SSČ a s dalšími jazykovými příručkami,

MKV - multikulturita

‐ správně třídí slovní druhy, tvoří spisovné tvary slov a vědomě jich používá ve vhodné komunikační situaci,

‐ určování slovních druhu, mluvnické kategorie, mluvnické významy a tvary slov,

EGS

‐ využívá znalosti o jazykové normě při tvorbě vhodných jazykových projevů podle komunikační situace,

‐ druhy vět podle postoje mluvčího – oznamovací, rozkazovací, zvolací, tázací,

ENV - vztah člověka k prostředí

‐ v písemném projevu zvládá pravopis lexikální, slovotvorný, morfologický i syntaktický ve větě jednoduché i v souvětí,

‐ pravopisná cvičení – vyjmenovaná slova, předložky a předpony s, z; pravopis mě/mně; zdvojené souhlásky a psaní bje/bě, vje/vě, pje/pě, shoda

MKV

Strana 57 z 305


přísudku s podmětem a několikanásobným podmětem, koncovky podstatných a přídavných jmen, velká písmena, ‐ rozlišuje a příklady v textu dokládá nejdůležitější způsoby obohacování slovní zásoby a zásady tvoření českých slov, rozpoznává přenesená pojmenování,

‐ stavba slova, věcný význam slov, sousloví, slova jednoznačná, mnohoznačná, synonyma, odborné názvy,

‐ rozlišuje významové vztahy gramatických jednotek ve větě a v souvětí.

‐ rozvíjející větné členy – přívlastek, předmět, příslovečné určení.

Strana 58 z 305

ENV


TEMATICKÝ CELEK KOMUNIKAČNÍ A SLOHOVÁ VÝCHOVA

Předpokládané výstupy Žák: ‐ se dorozumívá kultivovaně, výstižně, jazykovými prostředky vhodnými pro danou komunikační situaci,

Učivo

Mezipředmětové souvislosti Průřezová témata

‐ Žák se dorozumívá kultivovaně, výstižně, jazykovými prostředky vhodnými pro danou komunikační situaci,

OSV – rozvoj schopnosti poznávání

‐ odlišuje spisovný a nespisovný projev a vhodně užívá spisovné jazykové prostředky vzhledem ke svému komunikačnímu záměru,

‐ rozlišení různých komunikačních prostředků,

OSV - sociální rozvoj komunikace

‐ v mluveném projevu připraveném i improvizovaném vhodně užívá verbálních i neverbálních prostředků řeči,

‐ komunikace verbální a neverbální. Jednoduché funkční styly – vypravování, popis, zpráva, oznámení, dopis, životopis, žádost,

OSV - verbální a neverbální cvičení

‐ se dorozumívá kultivovaně, výstižně, jazykovými prostředky vhodnými pro danou komunikační situaci,

‐ rozlišení a vhodné užití formálního a neformálního stylu, mluvený projev, zásady dorozumívání,

OSV – mezilidské vztahy

‐ odlišuje spisovný a nespisovný projev a vhodně užívá spisovné jazykové prostředky vzhledem ke svému komunikačnímu záměru,

‐ rozlišení různých komunikačních prostředků,

OSV - sociální dovednosti

‐ uspořádá informace v textu s ohledem na jeho účel, vytvoří souvislý text s dodržováním pravidel mezivětného navazování.

‐ členění a úprava textů.

OSV - mluvní cvičení

Strana 59 z 305



Předpokládané výstupy Žák: ‐ rozlišuje literární druhy a žánry, porovná je i jejich funkci, uvede jejich výrazné představitele,

‐ uceleně reprodukuje přečtený text, jednoduše popisuje strukturu a jazyk literárního díla a vlastními slovy interpretuje smysl díla,

‐ využívá základů studijního čtenívyhledává klíčová slova, formuluje hlavní myšlenky textu, vytvoří otázky a stručné poznámky, výpisky nebo výtah z přečteného textu.

Učivo

‐ Charakteristika literárních druhů (lyrika, epika, drama). Rozlišení poezie a prózy, antický mýtus (báje), Bible, epos, pohádka, bajka, pověst, lidová slovesnost (hádanky, přísloví, pořekadla, pranostiky), ‐ próza- pohádka, báje, pověst, bajka, povídka. Čtení praktické, pozorné, přiměřeně rychlé. Znalost orientačních prvků v textu. Přednes vhodných literárních textů. Volná reprodukce přečteného nebo slyšeného textu. Záznam a reprodukce hlavních myšlenek. interpretace literárního textu. Dramatizace, ‐ výtah a výpisky, čtení s porozuměním.

Strana 60 z 305

Mezipředmětové souvislosti Průřezová témata EGS

OSV – dovednost zapamatovat si



5.1.5 Vzdělávací obsah pro 8. - 9. ročník Vzdělávací obsah pro 8. - 9. ročník TEMATICKÝ CELEK JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE

Předpokládané výstupy

Učivo

Žák: ‐ spisovně vyslovuje česká a běžně užívaná cizí slova, umí členit větu a užívat správně tempo řeči, pauzy, větnou melodii,


‐ Slova přejatá, jejich výslovnost a pravopis Zvuková stránka slovapřízvuk hlavní, vedlejší, příklonky, předklonky, zvuková stránka větymelodie, důraz, tempo,dělení hlásek – samohlásky, souhlásky, dvouhlásky. Spodoba znělosti, ‐ samostatně pracuje s Pravidly českého ‐ samostatná práce s vhodnými pravopisu, se SSČ příručkami, rozvoj slovní zásoby, a s dalšími jazykovými příručkami,

OSV MKV

‐ využívá znalostí o jazykové normě při tvorbě vhodných jazykových projevů podle komunikační situace,

‐ útvary českého jazyka, kultura řeči a jazyka,čeština jako jeden ze slovanských jazyků,slovní zásoba,

OSV – mluvní cvičení

‐ rozlišuje významové vztahy gramatických jednotek ve větě a v souvětí,

‐ věta hlavní, vedlejší a jejich druhy,druhy souvětí- souřadné, podřadné,

ENV


‐ interpunkce ve větě jednoduché a souvětí,psaní velkých písmen,

MKV

‐ rozlišuje spisovný jazyk, nářečí

‐ útvary českého jazyka- spisovný jazyk,

MKV – multikulturita

‐ opakování pravopisu,

Strana 61 z 305

MKV


a obecnou češtinu a zdůvodní jejich užití,

nářečí, obecná čeština. Skupiny jazyků - j. slovanské,

‐ rozlišuje a příklady v textu dokládá nejdůležitější způsoby obohacování slovní zásoby a zásady tvoření českých slov, rozpoznává přenesená pojmenování,

‐ stavba slova – kořen, předpona, přípona, koncovka, tvoření slov – základové slovo, slovotvorný základ, způsoby tvoření slov – odvozování, zkracování, skládání, zkratky, Přenesená pojmenování – význam slov, slova jednoznačná a mnohoznačná,metafora, metonymie, synonyma, antonyma, homonyma, ‐ samostatně pracuje s Pravidly českého ‐ samostatná práce s vhodnými pravopisu a se SSČ a dalšími příručkami, jazykovými příručkami,

MED

‐ správně třídí slovní druhy, tvoří spisovné tvary slov a vědomě jich užívá ve vhodné komunikační situaci,

‐ slovní druhy, jména, jejich druhy a tvary, skloňování obecných jmen přejatých, skloňování cizích vlastních jmen, slovesa, jejich tvary a mluvnické kategorie, pravopis koncovek sloves a jmen, velká písmena,

OSV - rozvoj schopnosti poznávání

‐ rozlišuje významové vztahy gramatických jednotek ve větě a souvětí,

‐ souvětí souřadné a podřadné, vztahy mezi VH a druhy VV, větné ekvivalenty,

MED


‐ interpunkce ve větě jednoduché a souvětí, psaní velkých písmen,

ENV - vztah člověka k prostředí

‐ žák rozlišuje spisovný jazyk, nářečí a obecnou češtinu a zdůvodní jejich užití.

‐ útvary českého jazyka- spisovný jazyk, nářečí, obecná čeština. Skupiny jazykůj. slovanské –jejich rozdělení, j. germánské, j. románské.

MKV

Strana 62 z 305

MKV – multikulturita


TEMATICKÝ CELEK KOMUNIKAČNÍ A SLOHOVÁ VÝCHOVA

Předpokládané výstupy Žák: ‐ rozlišuje subjektivní a objektivní sdělení a komunikační záměr partnera v hovoru,

Učivo

‐ Formulace otázek na dané téma a aktivní vstup do rozhovoru, funkční styly diskuse, úvaha, subjektivně zabarvený popis,

Mezipředmětové souvislosti Průřezová témata OSV – mluvní cvičení

‐ rozpoznává manipulativní komunikaci ‐ porovnávání různých zdrojů informací v masmédiích a zaujímá k ní kritický a zaujímání postojů ke sdělovanému postoj, obsahu,

MED – mediální sdělení a jeho hodnocení

‐ odlišuje spisovný a nespisovný projev a vhodně užívá spisovné jazykové, prostředky vzhledem ke svému komunikačnímu záměru,

‐ rozlišení různých komunikačních situací a vhodné zvolení komunikačních prostředků, přiměřené reakce na danou komunikační situaci,

OSV – sociální dovednosti, mezilidské vztahy

‐ v mluveném i psaném projevu připraveném i improvizovaném vhodně užívá verbálních i nonverbálních prostředků řeči,

‐ funkční styly- vypravování, popis a charakteristika, výklad, výtah, proslov, slohové postupy a útvary podle záměru mluvčího,

OSV – verbální a neverbální sdělení

‐ se zapojuje do diskuse, řídí ji a využívá zásad komunikace a pravidel dialogu,

‐ pravidla komunikace. Vedení diskuse a dialogu,

OSV – sociální dovednosti, mezilidské vztahy, řešení problémů

‐ využívá poznatku o jazyce a stylu ke gramaticky i věcně správnému písemnému projevu a k tvořivé práci s textem nebo i k vlastnímu. tvořivému psaní na základě vlastních dispozic a osobních zájmů.

‐ zpracování úvahy na dané téma, uplatnění vlastních zkušeností, názoru a postojů.


Strana 63 z 305



Předpokládané výstupy Žák: ‐ rozlišuje základní literární druhy a žánry, porovná jejich funkci, uvede jejich výrazné představitele,

Učivo


‐ Staroslovenské písemnictví, cyrilometodějská mise; vznik česky psané literatury; charakteristika středověké literaturu na našem území; literatura doby Karlovy; předhusitská a husitská literatura; osobnost M. J. Husa; Jednota bratrská a Jan Amos Komenský,

EGS D7

‐ uvádí základní literární směry a jejich významné představitele v české a světové literatuře,

‐ renesance v Itálii, Francii a Španělsku, shakespearovské drama, humanistická literatura, pobělohorská literatura, barokní a lidová slovesnost,

D7

‐ se seznamuje se základními literárními směry a jejími významnými představiteli,

‐ vymezuje období národního obrození v českých zemích, formování novodobého českého národa Dobrovského a Jungmannova generace, obrozenecké drama,

MKV – Češi a národní obrození D8

‐ se zaměřuje na základní literární směry a jejich významné představitele.

‐ literatura 20. století; protiválečná tematika v literatuře, přírodní lyrika, sociální balada, poetismus, krása jazyka v próze Vančurově a poezii Seifertově; Osvobozené divadlo- J.Voskovec, J. Werich; K. Čapek.

D8 D9

Strana 64 z 305


5.2 ANGLICKÝ JAZYK 5.2.1 Charakteristika vzdělávacího oboru Anglický jazyk je vyučován od prvního do devátého ročníku. Jeho obsahem je naplňování očekávaných výstupů vzdělávacího oboru Cizí jazyk a souvisejících tematických okruhů průřezových témat Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání. Cílem je poskytnout žákům nástroj komunikace při kontaktu s lidmi z různých částí světa, ale i pro práci s počítačem, internetem atd. Proto klademe důraz na rozvoj komunikačních dovedností, kterým podřizujeme i výuku gramatické části vzdělávacího předmětu.

Učební plán Ročník 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. Celkem

Počet hodin min. časové dotace 0 0 3 3 3 3 3 3 3 21

Počet hodin dispon. časové dotace 1 1 0 0 0 0 0 0 0 2

Počet hodin celkem 1 1 3 3 3 3 3 3 3 23

Obsahové vymezení oboru Ve vyučovacím předmětu anglický jazyk využíváme pro utváření a rozvoj klíčových kompetencí zejména strategie, které mají žákům umožnit: Kompetence k učení: • pochopit důležitost schopnosti komunikovat anglicky pro další studium i praktický život, • propojovat probraná témata a jazykové jevy, • samostatně vyhledávat nástroje k odstraňování problémů při komunikaci v angličtině. Kompetence k řešení problémů: • řešit jednoduché problémové situace v cizojazyčném prostředí, • nebát se mluvit anglicky s cizím člověkem, • naučit se opsat obsah myšlenky, chybí-li slovní zásoba.

Strana 65 z 305


Kompetence komunikativní: • porozumět jednoduchému sdělení v anglickém jazyce, • umět zformulovat jednoduché myšlenky anglicky, • rozumět promluvě i přiměřenému textu v anglickém jazyce, • využívat dovednosti osvojené v anglickém jazyce k navázání kontaktu či vztahu. Kompetence sociální a personální: • v jednoduchých situacích vyžádat a poskytnout pomoc, radu, • dodržovat v anglicky mluvícím prostředí zásady slušného chování, • spolupracovat v anglicky hovořící skupině na jednoduchém úkolu. Kompetence občanské: • získat představu o zvycích v anglicky mluvících zemích a porovnávat je se zvyky našimi, • umět srovnávat ekologické a environmentální otázky týkající se anglicky mluvících zemí a České republiky. Kompetence pracovní: • samostatně pracovat s dvojjazyčným a výkladovým slovníkem, • využívat anglického jazyka k získávání informací z různých oblastí.

5.2.2 Vzdělávací obsah pro I. stupeň Cílem předmětu anglický jazyk na 1. stupni je poskytnout žákům základ slovní zásoby a běžných konverzační frází, na jednoduchých textech budovat čtenářské dovednosti a na nich pak schopnost psát. Zejména v počátcích upřednostňujeme induktivní způsob výuky před výukou deduktivní. Neučíme tedy nejdříve poučky, ale ponecháváme žákům prostor, aby si z textů říkadel, jednoduchých básniček a podobně sami odvodili, jak vyjádřit jiné věty. Gramatiku učíme teprve tehdy, když jsou příslušné pojmy zvládnuty v předmětu český jazyk a literatura (např. časování sloves).

Strana 66 z 305


5.2.2.1. Vzdělávací obsah pro 1. ročník Vzdělávací obsah pro 1. ročník TEMATICKÝ CELEK ŘEČOVÉ DOVEDNOSTI

Předpokládané výstupy Žák: ‐ rozumí jednoduchým pokynům a otázkám učitele, které jsou sdělovány pomalu a s pečlivou výslovností a reaguje na ně verbálně a neverbálně ‐ zopakuje a použije slova a slovní spojení, se kterými se v průběhu výuky setkal ‐ rozumí obsahu jednoduchého krátkého mluveného textu, který je pronášen pomalu, zřetelně a s pečlivou výslovností, pokud má k dispozici vizuální oporu ‐ pozdraví jednoduchým způsobem, ‐ rozliší členy rodiny a vlastní jména, ‐ rozumí otázkám a výrazům používaným v každodenním životě, ‐ klade jednoduché otázky týkající se bezprostředního okolí, ‐ rozliší základní barvy, ‐ pojmenuje předměty kolem sebe,

Učivo Slovní zásoba: ‐ rodina, ‐ školní pomůcky, ‐ hračky, ‐ oblečení, ‐ narozeniny, ‐ koupání, ‐ zvířata, ‐ Vánoce. Komunikační situace: ‐ pozdravy, ‐ představování, ‐ co se děje, ‐ přání k narozeninám a k Vánocům, ‐ pokyny při výuce a hře. Jazykové struktury: ‐ osobní zájmena, ‐ jednoduchá otázka a odpověď (sloveso být), ‐ číslovky,

Strana 67 z 305

Mezipředmětové souvislosti Průřezová témata ‐ OSV – rozvoj schopnosti poznávání (hlavolamy, hádanky, vybarvování obrázků, vystřihování a správné zařazování obrázků, tvorba obrázkového slovníčku)


‐ zeptá se na věk spolužáka, ‐ sdělí, kolik mu je let.

‐ přivlastňovací zájmena můj, tvůj, ‐ rozkazovací způsob.

Strana 68 z 305


5.2.2.2. Vzdělávací obsah pro 2. ročník Vzdělávací obsah pro 2. ročník TEMATICKÝ CELEK ŘEČOVÉ DOVEDNOSTI

Předpokládané výstupy Žák: ‐ rozumí jednoduchým pokynům a otázkám učitele, které jsou sdělovány pomalu a s pečlivou výslovností a reaguje na ně verbálně a neverbálně ‐ zopakuje a použije slova a slovní spojení, se kterými se v průběhu výuky setkal ‐ rozumí obsahu jednoduchého krátkého psaného textu, pokud má k dispozici vizuální oporu ‐ rozumí obsahu jednoduchého krátkého mluveného textu, který je pronášen pomalu, zřetelně a s pečlivou výslovností, pokud má k dispozici vizuální oporu ‐ přiřadí mluvenou a psanou podobu téhož slova či slovního spojení ‐ píše slova a krátké věty na základě textové a vizuální předlohy ‐ ptá se a odpovídá pomocí otázek typu Is it...?, ‐ hovoří o místech za použití výrazů

Učivo Slovní zásoba: ‐ rodina, ‐ zvířata, ‐ škola, ‐ jídlo, ‐ dům, ‐ léto, ‐ hrajeme si, ‐ Vánoce, ‐ Velikonoce. Komunikační situace: ‐ pozdravy, ‐ představování, ‐ pokyny při výuce a hře. Jazykové struktury: ‐ I can/ I can´t, ‐ How many? (číslovky), ‐ tvoří jednoduché věty za použití přítomného času průběhového.

Strana 69 z 305

Mezipředmětové souvislosti Průřezová témata ‐ OSV – rozvoj schopnosti poznávání (hlavolamy, hádanky, vybarvování obrázků, vystřihování a správné zařazování obrázků, tvorba obrázkové slovníčku)


upstairs, downstairs, on the left, on the right, ‐ popíše počasí příslovci sunny, rainy, windy a snowy, ‐ účastní se her a dalších činností,

Strana 70 z 305


5.2.2.3. Vzdělávací obsah pro 3. ročník Vzdělávací obsah pro 3. ročník TEMATICKÝ CELEK


Učivo

Žák: POSLECH S POROZUMĚNÍM

MLUVENÍ

Slovní zásoba: ‐ barvy ‐ rozumí jednoduchým pokynům a ‐ hračky, otázkám učitele, které jsou sdělovány ‐ čísla 1 - 20, zvířata, pomalu a s pečlivou výslovností ‐ ovoce, zelenina, – rozumí známým slovům a jednoduchým větám se ‐ školní pomůcky, vztahem k osvojovaným ‐ potraviny, tématům, pokud jsou pronášeny ‐ členové rodiny, pomalu a zřetelně a týkají se ‐ části lidského těla, osvojovaných témat, zejména ‐ jednoduché pokyny pokud má k dispozici vizuální v hodině. oporu


–

rozumí jednoduchému poslechovému textu, pokud je pronášen pomalu a zřetelně a má k dispozici vizuální oporu

–

sestaví jednoduché sdělení – ústní i písemné, umí popsat polohu předmětu pomocí předložek v, na, pod,

–

Strana 71 z 305

OSV – cvičení pozornosti a soustředění M - čísla Čj - abeceda


‐ zapojí se do jednoduchých rozhovorů ‐ sdělí jednoduchým způsobem základní informace týkající se jeho samotného, rodiny, školy, volného času a dalších osvojovaných témat - odpovídá na jednoduché otázky týkající se jeho samotného, rodiny, školy, volného času a dalších osvojovaných témat a podobné otázky pokládá ‐ odlišuje psanou a mluvenou podobu jazyka, ‐ rozumí jednoduchému slyšenému sdělení, ‐ využívá obrázkový slovníček, ‐ vyjádří velikost a délku, ‐ vyhláskuje své jméno. ČTENÍ S POROZUMĚNÍM

Žák: ‐ umí seřadit obrázkový příběh podle poslechu, ‐ porozumění jednoduchých příběhů, ‐ čte jednoduché texty, ‐ tvoří jednoduché věty, ‐ umí používat osobní zájmena.

Mluvnice ‐ Sloveso být, mít, moci, umět, ‐ osobní zájmena, ‐ předložky v, na, pod, ‐ slovosled věty jednoduché.

Strana 72 z 305

OSV – pamětné učení Čj – slovní druhy, - druhy vět podle postoje mluvčího.


‐ Pozdravy, představování, ‐ jednoduchý rozhovor se spolužákem, ‐ básničky, písničky, ‐ pokyny používané při vyučování.

Strana 73 z 305

OSV – aktivní naslouchání, komunikace v různých situacích.


5.2.2.4. Vzdělávací obsah pro 4. - 5. ročník Vzdělávací obsah pro 4. - 5. ročník TEMATICKÝ CELEK ČTENÍ S POROZUMĚNÍM

Předpokládané výstupy Žák: ‐ vyhledá potřebnou informaci v jednoduchém textu, který se vztahuje k osvojovaným tématům – rozumí jednoduchým krátkým textům z běžného života, zejména pokud má k dispozici vizuální oporu

Učivo

‐ četba autentických textů, ‐ rozvoj slovní zásoby podle zvolených témat.

Mezipředmětové souvislosti Průřezová témata OSV – cvičení pozornosti a soustředění - aktivní naslouchání, komunikace v různých situacích. Vl - zvyky a obyčeje M - čísla Čj - abeceda

Slovní zásoba: žáci si osvojí a umí používat základní slovní zásobu v komunikačních situacích probíraných tematických okruhů a umí ji používat v komunikačních situacích, práce se slovníkem Tématické okruhy ‐ ve škole, ‐ hračky, ‐ obličej a tělo, ‐ oblečení, ‐ jídlo, ‐ doma, ‐ rodina, Strana 74 z 305


‐ zvířata, ‐ Vánoce, ‐ Velikonoce, ‐ prázdniny, ‐ Halloween, ‐ dny v týdnu, ‐ měsíce v roce, barvy, číslovky 1 – 100, ‐ anglická zadání v učebnici, ‐ jednoduché pokyny v hodině. ‐ abeceda, spelling. PRODUKTIVNÍ ŘEČOVÉ DOVEDNOSTI

OSV – pamětné učení

Žák: ‐ rozumí jednoduchým krátkým textům z běžného života, zejména pokud má k dispozici vizuální oporu

nakupování, denní režim, časové údaje.

Mluvnice ‐ přítomný čas prostý, ‐ to be, to have got - otázka, zápor, ‐ množné číslo podst. jm. - pravidelné i nepravidelné, ‐ vazba there is, there are, ‐ zájmena osobní, přivlastňovací, ukazovací, vybrané předložky. ‐ mluvnice – základní gramatické struktury a typy vět (jsou tolerovány elementární chyby, které nenarušují

Strana 75 z 305

Čj – slovní druhy, - druhy vět podle postoje mluvčího - časování sloves, - zájmena a jejich druhy.


smysl sdělení a porozumění) ‐ zvuková a grafická podoba jazyka – fonetické znaky (pasivně), základní výslovnostní návyky, vztah mezi zvukovou a grafickou podobou slov PSANÍ

- Napíše krátký text s použitím jedoduchých vět a slovních spojení o sobě, rodině, činnostech a událostech z oblasti svých zájmů a každodenního života - vyplní osobní údaje do formuláře

Strana 76 z 305


5.2.3 Vzdělávací obsah pro II. Stupeň Na druhém stupni pracují žáci ve větší míře s autentickými texty, konverzují spolu anglicky ve větších celcích. V souvislosti s probíraným zeměpisným a dějepisným učivem se žáci seznamují s reáliemi anglicky mluvících zemí. Angličtinu používají při práci s internetem i v částech jiných vyučovacích předmětů.

Strana 77 z 305


5.2.3.1. Vzdělávací obsah pro 6. - 7. ročník Vzdělávací obsah pro 6. - 7. ročník TEMATICKÝ CELEK POSLECH S POROZUMĚNÍM

MLUVENÍ

Předpokládané výstupy Žák: ‐ rozumí informacím v jednoduchých poslechových textech, jsou-li pronášeny pomalu a zřetelně ‐ rozumí obsahu jednoduché a srozumitelně vyslovované promluvy či konverzace, který se týká osvojovanách témat

Žák: ‐ Se zeptá na základní informace a adekvátně reaguje v běžných každodenních formálních i neformálních situacích ‐ mluví o své rodině, kamarádech, škole, volném čase ‐ popíše osoby, místa a věci ze svého každodenního života ‐ vyhledá požadované informace v jednoduchých každodenních

Učivo

Mluvnice rozvíjení používání gramatických jevů k realizaci komunikačního záměru žáka (jsou tolerovány elementární chyby, které nenarušují smysl sdělení a porozumění) ‐ modální slovesa, přítomný čas průběhový – slovosled, ‐ řadové číslovky, ‐ ukazovací zájmena, ‐ předložky časové, místní, some, any, ‐ minulý čas (pravidelná a nepravidelná slovesa) – slovosled, ‐ vyjádření množství, počitatelnost, nepočitatelnost (how much, how many), ‐ budoucí čas (going to), ‐ stupňování přídavných jmen, modální sloveso muset. Slovní zásoba a tvoření slov rozvíjení dostačující slovní zásoby k ústní

Strana 78 z 305


OSV – cvičení pozornosti, řešení problémů OSV – komunikace v různých situacích, verbální sdělování Čj – slovní druhy, větné členy, abeceda

OSV – tvořivost mezilidských vztazích OSV – poznávání ve skupině OSV – naslouchání vedené


ČTENÍ S POROZUMĚNÍM

PSANÍ

autentických materiálech Žák: ‐ rozumí krátkým a jednoduchým textům, vyhledává v nich požadované informace Žák: napíše jednoduché texty týkající se jeho samotného, rodiny, školy, volného času a dalších osvojovaných témat reaguje na jednoduché písemné sdělení

i písemné komunikaci vztahující se k probíraným tematickým okruhům a komunikačním situacím; práce se slovníkem Tématické okruhy ‐ orientace ve městě, bydlení, popis osob, ‐ nakupování, koníčky, zdraví, lékařství, jídla, potraviny, oblečení, zábava, zvířata, ‐ chování v restauraci, nehody a zdraví, ‐ nákup potravin a oblečení, média. ‐ Reálie zemí příslušných jazykových oblastí

Strana 79 z 305

dialogem OSV – rozvíjení vlastní myšlenky, ohled na druhé


5.2.3.2. Vzdělávací obsah pro 8. - 9. ročník Vzdělávací obsah pro 8. - 9. ročník TEMATICKÝ CELEK POSLECH S POROZUMĚNÍM

MLUVENÍ


Učivo

‐ rozumí informacím v jednoduchých poslechových textech, jsou-li pronášeny pomalu a zřetelně ‐ rozumí obsahu jednoduché a srozumitelně vyslovované promluvy či konverzace, který se týká osvojovaných témat

Zvuková a grafická podoba jazyka – rozvíjení dostatečně srozumitelné výslovnosti a schopnosti rozlišovat sluchem prvky fonologického systému jazyka, slovní a větný přízvuk, intonace, ovládání pravopisu slov osvojené slovní zásoby

Žák:

Tématické okruhy: ‐ historie USA, Austrálie. ‐ interview, práce s novinovým textem, dotazníkem, ‐ Londýn, New York ‐ orientace ve městě, rodinné problémy, školní problémy, diskuse o budoucnosti a plánech.

‐ Se zeptá na základní informace a adekvátně reaguje v běžných každodenních formálních i neformálních situacích ‐ mluví o své rodině, kamarádech, škole, volném čase a dalších osvojovaných tématech ‐ vypráví jednoduchý příběh či událost; popíše osoby, místa a věci ze svého každodenního života ‐ vyhledá požadované informace v jednoduchých každodenních autentických materiálech ‐ bez problému vytvoří otázku,používá základní gramatické

‐ životní události, volno-časové aktivity, volba povolání, ‐ životní prostředí, generační problémy, ‐ město, mapa, orientace, školní pravidla a povinnosti, svět.

Strana 80 z 305

Mezipředmětové souvislosti Průřezová témata Čj – gramatické pojmy M – práce s čísly Čj – gramatické pojmy, skladba věty Z – práce s mapou MKV – pozorování kultur a různých etnik MKV – slušné chování, udržování tolerantních vztahů a rozvíjení spolupráce s lidmi MKV – využívání cizího jazyka, celoživotní vzdělání Ov – chování v různých situacích


časy, ‐ ústně dokáže formulovat své myšlenky, ČTENÍ S POROZUMĚNÍM PSANÍ

Žák: ‐ rozumí krátkým a jednoduchým textům, vyhledává v nich požadované informace Žák: - vyplní základní údaje o sobě ve formuláři - napíše jednoduché texty týkající se jeho samotného, rodiny, školy, volného času a dalších osvojovaných témat - reaguje na jednoduché písemné sdělení

Mluvnice ‐ minulý čas prostý a minulý čas průběhový, ‐ budoucí časy ‐ předpřítomný čas, ‐ předminulý čas ‐ modální slovesa ve všech časech, ‐ trpný rod ‐ číslovky (100 – milion), ‐ předložky (místní), ‐ frázová slovesa, ‐ zájmena neurčitá.

Strana 81 z 305


5.3 NĚMECKÝ JAZYK 5.3.1 Charakteristika volitelného vyučovacího oboru Vyučovací předmět Německý jazyk naplňuje očekávané výstupy vzdělávacího oboru Cizí jazyk, Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání. Německý jazyk je realizován s dvouhodinovou týdenní dotací v 7., 8. a 9. postupném ročníku. Komunikační situace, tematické okruhy a řečové aktivity, na jejichž základě je německý jazyk vyučován, navazují cíleně na výuku jazyka anglického a českého. Cílem je poskytnout žákům nástroj komunikace při kontaktu s lidmi z německy mluvících zemí. Klademe důraz na rozvoj komunikačních dovedností, kterým podřizujeme i výuku gramatické části vzdělávacího předmětu. Předmět směřuje k tomu, aby se žáci dorozuměli s cizincem v běžných situacích a hovořili s ním o jednoduchých tématech. Rozvoj slovní zásoby je uskutečňován s ohledem na následující konverzační témata: cestování, dopravní prostředky, kultura, umění a vzdělávání, zdravý životní styl (sport, zdraví, lidské tělo, stravování), život ve městě a na venkově (profese, bydlení, flóra a fauna), oslavy a svátky (kalendář, počasí), věda a technika, informační a komunikační technologie, reálie německy mluvících zemí.

Průřezová témata Do obsahu vyučovacího předmětu Německý jazyk jsou integrovány následující tematické okruhy průřezových témat: Osobnostní a sociální výchova - sociální rozvoj, Komunikace – komunikace v cizím jazyce, Výchova demokratického občana, Objevujeme Evropu a svět – život v německy hovořících zemích, Multikulturní výchova, Multikulturalita – kultura německy mluvících zemí. Výchovné a vzdělávací strategie Zásadní výchovné a vzdělávací postupy, které v tomto předmětu vedou k utváření klíčových kompetencí, jsou totožné se strategiemi v předmětu 1. cizí jazyk. Kompetence k učení Učitel nabízí žákům aktivační metody, které je povedou k samostatné práci s dvojjazyčnými a výkladovými slovníky, pomáhá vytvářet žákům dostatek komunikačních příležitostí pro používání německého jazyka. Kompetence k řešení problémů Učitel vede žáky k porovnávání stavby německého a českého jazyka, vyhledávání shod Strana 82 z 305


a odlišností, předkládá žákům konkrétní situace, k jejichž zvládnutí je nezbytné použití němčiny. Kompetence komunikativní Učitel nabízí žákům dostatek možností k porozumění německy vedenému rozhovoru a německy psaným jednoduchým textům, vede žáky k tomu, aby se nebáli používat i nedokonale zvládnutý cizí jazyk. Kompetence sociální a personální Učitel navozuje dostatek situací, které povedou k uvědomění si společných rysů lidí z různého jazykového prostředí, vytváří situace, ve kterých si žáci budou uvědomovat potřebu vzájemného respektu a pomoci mezi lidmi z různého kulturního prostředí. Kompetence občanské Na příkladech z německy mluvící jazykové oblasti vede žáky k tomu, aby se snažili vcítit do problémů v těchto zemích. Kompetence pracovní Učitel vede žáky k uvědomělému a správnému používání studijních materiálů a jazykových příruček pro samostatné studium.

Strana 83 z 305


5.3.2 Vzdělávací obsah pro 7. ročník Vzdělávací obsah pro 7. ročník TEMATICKÝ CELEK POSLECH S POROZUMĚNÍ M

Předpokládané výstupy Žák: ‐ Rozumí jednoduchým otázkám a pokynům učitele, které jsou pronášeny pomalu a s pečlivou výslovností a reaguje na ně ‐ rozumí slovům a jednoduchým větám, které jsou pronášeny pomalu a zřetelně a týkají se osvojovaných témat, zejména pokud má k dispozici vizuální oporu ‐ rozumí základním informacím v krátkých poslechových textech týkajících se každodenních témat

MLUVENÍ

Žák ‐ se zapojí do jednoduchých rozhovorů ‐ sdělí jednoduchým způsobem základní informace týkající se jeho samotného, rodiny, školy, volného času a dalších osvojených témat

Učivo

Zvuková a grafická podoba jazyka fonetické znaky (pasivně), základní výslovnostní návyky, vztah mezi grafickou a zvukovou podobou slov Mluvnice základní gramatické struktury a typy vět (jsou tolerovány elementární chyby, ketré nenarušují smysl sdělení a porozumění) ‐ Členy, určitý a neurčitý člen, ‐ zájmena osobní, ukazovací a přivlastňovací. ‐ Slovesa – být, mít, přijít, hrát, další slovesa ‐ Přítomný čas pravidelných sloves ‐ Přítomný čas nepravidelných sloves a vyjadřování budoucího času, kalendář, části dne, ‐ slovesa „sein/haben“. ‐ Slovosled v otázce, tázací zájmena, ‐ Otázka a zápor, ‐ základní předložky pro 3. a 4. pád. Strana 84 z 305


Výchova demokratického občana Objevujeme Evropu a svět. Mimojazyková komunikace Osobnostní a sociální výchova sociální rozvoj, komunikace. Osobnostní a sociální výchova sociální rozvoj, komunikace. Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech . Objevujeme Evropu a svět.


‐ odpovídá na jednoduché otázky týkající se jeho samotného, rodiny, školy, volného času a dalších osvojených témat ‐ telefonování: domluva/odmítnutí ČTENÍ S POROZUMĚNÍ M

PSANÍ

‐ rozumí jednoduchým informačním nápisům a orientačním pokynům ‐ rozumí slovům a jednoduchým větám, která se vztahují k běžným tématům ‐ rozumí krátkému jednoduchému textu zejména, pokud má k dispozici vizuální podporu a vyhledá v něm požadovanou informaci ‐ vyplní základní údaje o sobě ve formuláři ‐ napíše jednoduché texty týkající se jeho samotného, rodiny, školy, volného času a dalších osvojovaných témat ‐ stručně reaguje na jednoduché písemné sdělení, psaní dopisu, pozdravu z dovolené, e-mailu ‐ používá abecední slovník učebnice a dvojjazyčný slovník, internetový slovník

‐ Slovní zásoba – žáci si osvojí slovní zásobu a umí ji používat v komunikačních situacích probíraných tématických okruhů, práce se slovníkem Tématické okruhy ‐ představování, ‐ pozdravy a oslovení, ‐ žádost a poděkování, ‐ představování, seznámení. ‐ časové údaje: hodiny, datum, ‐ ve škole a ve třídě ‐ domov ‐ rodina ‐ škola ‐ volný čas ‐ povolání ‐ lidské tělo ‐ zdraví ‐ jídlo ‐ oblékání ‐ nákupy ‐ obec ‐ dopravní prostředky, cestování ‐ zvířata ‐ příroda ‐ počasí ‐ reálie zemí příslušných jazykových oblastí

Strana 85 z 305


5.3.3 Vzdělávací obsah pro 8. - 9. ročník Vzdělávací obsah pro 8. - 9. ročník TEMATICKÝ CELEK POSLECH S POROZUMĚNÍ M

Předpokládané výstupy Žák: ‐ Rozumí jednoduchým otázkám a pokynům učitele, které jsou pronášeny pomalu a s pečlivou výslovností a reaguje na ně ‐ rozumí slovům a jednoduchým větám, které jsou pronášeny pomalu a zřetelně a týkají se osvojovaných témat, zejména pokud má k dispozici vizuální oporu ‐ rozumí základním informacím v krátkých poslechových textech týkajících se každodenních témat

MLUVENÍ

ČTENÍ S POROZUMĚNÍ M

‐ ústně sdělí základní údaje o své osobě, své rodině a běžných každodenních situacích, - rozumí obsahu a smyslu jednoduchého textu, ‐ vyslovuje a čte nahlas plynule a foneticky správně jednoduché texty složené ze známé slovní zásoby,

Učivo

Mluvnice ‐ způsobová slovesa, ‐ vyjádření budoucnosti, ‐ tvoření otázky. ‐ pravidla pro tvoření vět se slovesy s odlučitelnou předponou, ‐ vyjadřování velikosti a množství, ‐ pasivní znalost rozkazovacího způsobu ‐ minulý čas-užití perfekta a präterita (pasivní znalost), ‐ zpracování přehledu tvoření a užití probíraných slovesných časů ‐ příslovce ‐ předložky a příslovce místa,času, způsobu ‐ stupňování přídavných jmen a příslovcí, ‐ spojky a spojkové výrazy, slovosled vedlejších vět Slovní zásoba žáci si osvojí slovní zásobu a umí ji používat v komunikačních situacích Strana 86 z 305

Mezipředmětové souvislosti Průřezová témata MKV – multikulturalita. OSV – sociální rozvoj, komunikace.


‐ rozumí obsahu a smyslu jednoduchého textu, v textu vyhledá potřebnou informaci a odpověď na otázku,

PSANÍ

probíraných tématických okruhů, práce se slovníkem

‐ Žádost a objednávka, ‐ tvorba inzerátu s porozuměním, ‐ Na poště a v bance, ‐ v restauraci a hotelu, ‐ používá abecední slovník učebnice, ‐ Porozumění jednoduchému návodu, receptu, ‐ používá dvojjazyčný slovník, ‐ v obchodě. ‐ písemně sdělí základní údaje o své ‐ popis cesty a krajiny, osobě, své rodině a běžných ‐ konverzační téma: zdraví, lidské tělo, každodenních situacích, sport. ‐ vyplní základní údaje do formulářů, ‐ Časový rozvrh dne, ‐ konverzační téma: zdraví, lidské tělo, ‐ reprodukuje ústně i písemně obsah sport. přiměřeně obtížného textu, promluvy ‐ vyplnění formuláře. a jednoduché konverzace, ‐ Vyprávění a dopis, ‐ napíše jednoduchá sdělení a odpověď na sdělení za správného použití zákl. ‐ Omluva, přání, sjednání si schůzky, rozlišování tykání a vykání, gramatických struktur a vět, ‐ zdvořilostní výrazy a vyjadřování názoru. ‐ konverzační téma: počasí, turistika.

Strana 87 z 305


5.4 MATEMATIKA 5.4.1 Charakteristika vzdělávacího oboru Matematika je předmět, který se vyučuje po celou dobu základní školní docházky a je jedním z hlavních vyučovacích předmětů. Žáci se budou učit pomocí nejrůznějších klasických i alternativních metod, že matematika je věda, která jim dokáže pomoci při řešení problémů v běžném životě. Pomocí matematiky budeme rozvíjet tvůrčí a logické myšlení žáků a také schopnost aplikovat známé poznatky v řešení zadaných problémů. Matematika již svým charakterem exaktní vědy vede žáky k přesnému a jasnému uvažování, které budeme podporovat a rozvíjet zadáváním vybraných problémových úloh. Matematika na 1. stupni Matematické vzdělávání pomáhá žákům vnímat význam matematiky v životě. Žáci se učí vyjadřovat pomocí čísel. Matematika rozvíjí pozornost, vytrvalost, schopnost rozlišovat, objevovat, vytvářet různé situace. Žáci se učí svoji práci kontrolovat, srovnávat, učí se sebedůvěře, vyjadřují výsledky svého pozorování. S vyjadřovacími schopnostmi se rozvíjí jejích schopnost uvažovat. Matematika na 2. stupni Žáky budeme upozorňovat na mezipředmětové vztahy s ostatními přírodovědnými předměty, aby si tak uvědomili další využití předmětu. Během výuky a procvičování učiva budou využity všechny pomůcky dostupné ve škole a bude se využívat i programové vybavení školy.




Strana 88 z 305



Obsahové vymezení předmětu Čísla a početní operace (1. stupeň), číslo a proměnná (2. stupeň): • osvojení aritmetických operací (žáci vědí jak a proč operaci provádět a umí si ji spojit s reálnou situací), • získávání číselných údajů (měření, odhadování, výpočet, zaokrouhlování), • seznámení se s pojmem proměnná a práce s proměnnými, • matematizace reálné situace. Závislosti, vztahy a práce s daty: • rozpoznávání a uvědomění si určitých typů změn a závislostí, • jejich analyzování z tabulek, diagramů a grafů (statistika), • pojem funkce. Geometrie v rovině a prostoru: • určování a znázorňování geometrických útvarů, • zkoumání objektů v rovině a prostoru, • modelování reálných situací, • zdokonalování grafického projevu. Nestandardní aplikační úlohy a problémy: • uplatňování logického myšlení, • řešení problémových situací a úloh z běžného života.

Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k učení Učitel: ‐ vede žáky k tomu, že si osvojí obecně užívané termíny, symboly a znaky matematiky, ‐ vede žáky k účelnému využívání kalkulátorů, ‐ ukáže žákům jak vyhledávat v zadání slovních a logických úloh relevantní údaje a vede je k aktivnímu užívání této dovednosti, ‐ ukazuje prostřednictvím vhodně volených zadání smysl osvojovaných postupů pro běžný život, ‐ klade důraz na mezipředmětové souvislosti, ‐ pomáhá žákům vytvářet si komplexní pohled na matematiku a její disciplíny, ‐ zadává týmovou i samostatnou práci a učí žáky porovnávat dosažené výsledky. Kompetence k řešení problémů Učitel: ‐ vede žáky k pochopení významu kontroly dosažených výsledků, ‐ vysvětlí, že důležité je i zjištění, že úloha má více, nebo žádné řešení, ‐ vede žáky k hledání vlastních postupů při řešení problémů, ‐ ukazuje žákům, kde získávat informace potřebné k dosažení cíle (práce s texty, tabulkami, internetem, …), ‐ vede žáky k tomu, aby vyjadřovali závěry na základě ověřených výsledků a uměli je obhajovat.

Strana 89 z 305


Kompetence komunikativní Učitel: ‐ předkládá žákům různé typy grafů a diagramů a učí žáky tyto záznamy číst, chápat a sestavovat, ‐ vede žáky ke správnému reprodukování vypočítaných výsledků tak, aby bylo srozumitelné a jednotlivé kroky byly v logickém sledu, ‐ zadává práci při řešení složitějších matematických zadáních pro dvojice nebo menší skupiny a při společné práci vede žáky ke komunikaci takovým způsobem, který umožní kvalitní spolupráci a dosažení společného cíle. Kompetence sociální a personální Učitel: ‐ pomáhá žákům stanovit pravidla pro práci skupiny i samostatnou práci a dbát na jejich dodržování. Kompetence občanské Učitel: ‐ pomáhá žákům uvědomovat si školní povinnosti a zodpovědnost za domácí přípravu, ‐ volí vhodné příklady s environmentálním obsahem a tím pomáhá žákům chápat základní ekologické souvislosti a environmentální problémy, ‐ vede žáky k tomu, aby si poskytovali podle svých možností (ve vhodných situacích) účinnou pomoc. Kompetence pracovní Učitel: ‐ vede žáky k bezpečnému používání rýsovacích a dalších potřeb pro matematiku, ‐ vysvětluje nutnost udržovat je v pořádku, tak aby byla zajištěna jejich funkčnost, ‐ kontroluje plnění zadaných úkolů, ‐ stanovuje si kritéria hodnocení a učí žáky sebehodnocení, ‐ seznamuje žáky s pravidly hygieny a bezpečnosti práce a společně s žáky dbá na jejich dodržování.

Strana 90 z 305


5.4.2 Vzdělávací obsah pro 1. - 3. ročník Vzdělávací obsah pro 1. - 3. ročník TEMATICKÝ CELEK ČÍSLO A POČETNÍ OPERACE

Předpokládané výstupy Žák: ‐ čte, zapisuje a porovnává přirozená čísla do 1000, ‐ zakreslí čísla do tisíce na číselné ose, ‐ zvládá sčítání a odčítání v oboru do 1000 písemně, sčítá a odčítá dvojciferná čísla typu 34+25, 67-56 zpaměti, ‐ násobí a dělí (i zpaměti) v oboru do 100, zná symboly pro násobení a dělení, násobí a dělí v oboru malé násobilky, ‐ násobí dvojciferná čísla jednociferným činitelem, ‐ násobí trojciferná čísla jednociferným činitelem, ‐ násobí a dělí mimo obor násobilky, ‐ dělí jednociferným číslem, dělí se zbytkem.

Učivo


‐ Zápis přirozených čísel v oboru 0 - 1000, ‐ OSV, ENV, VDO, EGS, MKV, MED, ‐ rozvoj schopností a poznání, ‐ číselná osa 0 - 1 000 a orientace na ní, ‐ smyslové vnímání, pozornost ‐ početní výkony v oboru 0 - 1 000, a soustředění, ‐ individuální dovednosti pro kooperaci, ‐ kreativita, ‐ sčítání, odčítání, násobení a dělení, dělení se zbytkem slovní úlohy. ‐ pružnost nápadů, ‐ originalita řešení problémů, rozhodovací dovednosti, ‐ týmová práce.

Strana 91 z 305


TEMATICKÝ CELEK ZÁVISLOSTI, VZTAHY A PRÁCE S DATY

Předpokládané výstupy Žák: ‐ zapisuje vztahy rovnosti a nerovnosti, ‐ zná význam symbolu =, <, >, ‐ řeší jednoduché rovnice, ‐ rozlišuje o n-více, o n méně, n-krát více, n-krát méně, ‐ zaokrouhluje čísla do 1000, ‐ zobrazí číslo na číselné ose, ‐ využívá početních výkonů k řešení slovních úloh, ‐ zná základní jednotky délky, ‐ zná základní jednotky času, ‐ zná jednotky hmotnosti.

Učivo

‐ Jednoduché rovnice,

‐ zaokrouhlování, slovní úlohy,

‐ fyzikální jednotky.

Strana 92 z 305

Mezipředmětové souvislosti Průřezová témata ‐ OSV, ENV, VDO, EGS, MKV, MED, ‐ rozvoj schopností a poznání, ‐ smyslové vnímání, pozornost a soustředění, ‐ individuální dovednosti pro kooperaci, ‐ kreativita, ‐ pružnost nápadů, ‐ originalita řešení problémů, rozhodovací dovednosti, ‐ týmová práce, ‐ finanční gramotnost – hra na obchod (směnný).


TEMATICKÝ CELEK GEOMETRIE V ROVINĚ A V PROSTORU

TEMATICKÝ CELEK NETRADIČNÍ APLIKAČNÍ ÚKOLY A PROBLÉMY


Učivo

Žák: ‐ rozlišuje základní geometrické ‐ Základní geometrické útvary v rovině, obrazce – čtverec, obdélník, trojúhelník, kruh, ‐ pozná rozdíl mezi kružnicí a kruhem, ‐ zná význam pojmu průsečík a umí ho určit, ‐ rozlišuje geometrická tělesa – krychle, ‐ základní geometrické útvary v prostoru, kvádr, koule, válec, ‐ rozlišuje přímku a úsečku, ‐ délka úsečky a její měření. ‐ dovede označit bod, přímku, úsečku, ‐ změří rozměry geom. útvarů (úsečka, čtverec, obdélník apod.) a vyjádřit je ve vhodných jednotkách, ‐ vypočítá obvod čtverce a obdélníku. Předpokládané výstupy Žák: ‐ řeší úlohy v oboru do 1000, ‐ řeší úlohy, jejichž řešení je nezávislé na obvyklých postupech a algoritmech, ‐ seznámí se s prací na kapesním kalkulátoru.

Učivo

‐ Slovní úlohy, ‐ logické řady, ‐ prostorová představivost, ‐ práce s kalkulátorem.

Strana 93 z 305

Mezipředmětové souvislosti Průřezová témata ‐ OSV, ENV, VDO, EGS, MKV, MED, ‐ rozvoj schopností a poznání, ‐ smyslové vnímání, pozornost a soustředění, ‐ individuální dovednosti pro kooperaci, ‐ kreativita, ‐ pružnost nápadů, ‐ originalita řešení problémů, rozhodovací dovednosti, ‐ týmová práce.

Mezipředmětové souvislosti Průřezová témata ‐ rozvoj schopností a poznání, ‐ smyslové vnímání, pozornost a soustředění, ‐ kreativita, ‐ originalita řešení problémů, rozhodovací dovednosti, ‐ týmová práce.



Předpokládané výstupy Žák: ‐ využívá při pamětném i písemném počítání komutativnost a asociativnost sčítání a násobení, ‐ provádí písemné početní operace v oboru přirozených čísel, ‐ porozumí znaku "-" pro zápis celého záporného čísla a to umí vyznačit na číselné ose, ‐ zaokrouhluje přirozená čísla, ‐ provádí odhady a kontroluje výsledky početních operací, ‐ řeší a tvoří úlohy, ve kterých aplikuje osvojené početní operace v oboru přirozených čísel, ‐ přečte zápis desetinného čísla a vyznačí na číselné ose desetinné číslo dané hodnoty, ‐ používá modely desetinných čísel (hmotnost, délka, peníze),

Učivo

‐ Zápis přirozených čísel v oboru 0 - 1 000 000, ‐ číselná osa 0 - 1 000 000 a orientace na ní, ‐ početní výkony v oboru 0 - 1 000 000, ‐ základní seznámení s celými zápornými čísly, ‐ zaokrouhlování a odhad výsledku, ‐ početní operace s přirozenými čísly,

‐ desetinná čísla - zápis, čtení a zobrazení na číselné ose, ‐ desetinná čísla a početní operace s nimi (+, -, násobení a dělení des. čísla číslem přirozeným),

Strana 94 z 305

Mezipředmětové souvislosti Průřezová témata ‐ OSV, ENV, VDO, EGS, MKV, MED, ‐ rozvoj schopností a poznání, ‐ smyslové vnímání, ‐ pozornost a soustředění, ‐ individuální dovednosti pro kooperaci, ‐ kreativita, ‐ pružnost nápadů, ‐ originalita řešení problémů, ‐ rozhodovací dovednosti, ‐ týmová práce, ‐ finanční gramotnost – hry využívající nákup a prodej produktu pomocí peněz, ‐ přesahy do Čj, Prv, Vv, Pč.


‐ zapisuje zlomkem část celku, ‐ porovnává, sčítá a odčítá zlomky se stejným jmenovatelem v oboru kladných čísel.


‐ zlomek jako část celku, jednoduché výpočty se zlomky, slovní úlohy, ‐ porovnávání, sčítání a odčítání zlomků se stejným jmenovatelem.

Předpokládané výstupy Žák: ‐ čte a sestavuje jednoduché tabulky a diagramy, ‐ doplňuje tabulky, schémata, posloupnosti čísel.

Učivo

‐ Přímá úměrnost – tabulka, ‐ diagramy, grafy, jízdní řád.

Strana 95 z 305

Mezipředmětové souvislosti Průřezová témata ‐ Smyslové vnímání, pozornost a soustředění, ‐ kreativita, ‐ originalita řešení problémů, rozhodovací dovednosti, ‐ týmová práce.



Předpokládané výstupy Žák: ‐ pozná a narýsuje základní rovinné útvary (čtverec, obdélník, trojúhelník, kružnice),

Učivo

‐ Geometrické útvary v rovině i v prostoru,

‐ měří a vypočítá obvod obdélníku, trojúhelníku a čtverce, ‐ určí obsah obdélníku a čtverce, ‐ užívá jednotky obsahu,

‐ obvod a obsah čtverce a obdélníku, ‐ obvod trojúhelníku, ‐ převody jednotek,

‐ zvládá jednoduché konstrukce, ‐ znázorní osově souměrné tvary a určí osu souměrnosti,

‐ jednoduché konstrukce, ‐ osa souměrnosti,

‐ určí povrch krychle a kvádru,

‐ povrch krychle a kvádru,

‐ sčítá a odčítá graficky úsečky, ‐ určí délku lomené čáry, ‐ určí obvod mnohoúhelníku sčítáním délek jeho stran, ‐ sestrojí rovnoběžky a kolmice.

‐ vzájemná poloha přímek v rovině.

Strana 96 z 305

Mezipředmětové souvislosti Průřezová témata ‐ Rozvoj schopností a poznání, ‐ smyslové vnímání, pozornost a soustředění, ‐ kreativita, ‐ originalita řešení problémů, rozhodovací dovednosti, ‐ týmová práce.



Předpokládané výstupy Žák: ‐ řeší úlohy, jejichž řešení je nezávislé na obvyklých postupech a algoritmech, ‐ práce s kalkulátorem, PC.

Učivo

‐ Slovní úlohy, logické řady, ‐ prostorová představivost, ‐ magické čtverce.

Strana 97 z 305

Mezipředmětové souvislosti Průřezová témata ‐ Pozornost a soustředění, ‐ kreativita, originalita řešení problémů, rozhodovací dovednosti, ‐ týmová práce.




Učivo


Žák: Přirozená čísla ‐ užívá pojmu přirozené číslo, ‐ počítá s přirozenými čísly, ‐ zná vlastnosti početních operací a využívá je, ‐ při jednodušších výpočtech odliší prvočíslo a číslo složené, ‐ podle kritérii pozná, zda je číslo dělitelné 2, 3, 5, 9, 10 ‐ pomocí rozkladu najde n(x,y) a D(x,y),

‐ Číslo a číslice, ‐ přirozená čísla na číselné ose, ‐ sčítání, odčítání, násobení a dělení v množině všech přirozených čísel, ‐ násobek, dělitel, ‐ kriteria dělitelnosti čísly 2, 3, 5, 9, 10, ‐ prvočísla a čísla složená, rozklad složených čísel, ‐ největší společný dělitel, ‐ čísla soudělná a nesoudělná, ‐ nejmenší společný násobek. Celá čísla

‐ orientuje se na číselné ose vodorovné i svislé, ‐ porovnává celá čísla, ‐ najde číslo opačné k zadanému číslu, ‐ určí absolutní hodnotu celého čísla a zná její geometrický význam, ‐ počítá s celými čísly,

‐ Celá čísla na číselné ose (svislé i vodorovné), ‐ čísla navzájem opačná, ‐ absolutní hodnota čísla, ‐ sčítání, odčítání, násobení a dělení v množině celých čísel

Strana 98 z 305

‐ OSV – pamětné učení, ‐ pozornost při počítání, ‐ řešení problémů, ‐ OSV – práce v daném časovém limitu, ‐ OSV– práce s matematickými symboly, ‐ žádost o pomoc při práci, ‐ OSV – spolupráce při skupinové práci, ‐ VDO – demokratická atmosféra v hodinách, ‐ F – výpočty, převody, ‐ Z – práce s měřítkem, ‐ Ch – výpočty, koncentrace.


Racionální čísla ‐ přečte desetinné číslo, znázorní ho ‐ Desetinné číslo, na č. ose, ‐ zlomek. ‐ porovnává des. čísla, ‐ zaokrouhluje des. čísla, provádí odhady s danou předností, ‐ počítá s desetinnými čísly, ‐ převádí jednotky fyz. veličin, ‐ přečte zadaný zlomek, ‐ vymodeluje zlomek, najde ho na číselné ose, ‐ počítá se zlomky, ‐ vzájemně převádí zlomky, smíšená a desetinná čísla, Poměr, úměra, trojčlenka ‐ porovnává čísla poměrem, ‐ počítá s poměry, ‐ rozdělí celek v daném poměru, ‐ provádí výpočty pomocí trojčlenky pracuje s měřítkem plánu a mapy,

‐ Poměr, postupný poměr, ‐ trojčlenka, ‐ měřítko.

Procenta ‐ uvědomí si vztah celek = základ = = 100 %, ‐ počítá s 1 %, ‐ vyjadřuje proc. část zlomkem i des. číslem, ‐ vypočítává procentovou část, celek i počet procent, ‐ seznámí se s jednoduchým

‐ Procento, ‐ základ, procentová část, počet procent, ‐ úrok, promile.

Strana 99 z 305


úrokováním.



Učivo


Žák: Úměrnosti ‐ narýsuje soustavu souřadnic a najde daný bod, ‐ rozpozná přímou a nepřímou úměrnost, ‐ zachytí je v tabulce, vztahem i grafem, ‐ čte data z grafů.

‐ Soustava souřadnic, ‐ přímá úměrnost, její vztah, tabulka a graf, ‐ nepřímá úměrnost, její vztah, tabulka a graf.

Strana 100 z 305

‐ OSV – pamětní učení, ‐ pozornost při učení, ‐ řešení problémů.




Učivo


Žák: Úhel ‐ zvládá práci s bodem, přímkou, ‐ Bod, přímka, polopřímka, úsečka, polopřímkou a úsečkou, ‐ úhel, jeho velikost, sestrojení, přenášení, ‐ chápe úhel jako část roviny, určí jeho osa úhlu, velikost měřením, sestrojí úhel dané ‐ druhy úhlů, velikosti, ‐ vzájemná poloha dvou přímek, ‐ počítá v šedesátkové soustavě, ‐ dvojice úhlů. ‐ zná a požívá vybraná písmena řecké abecedy, ‐ úhly přenáší, určuje osu úhlu, ‐ rozezná úhly podle velikosti, ‐ rozezná dvojice úhlů, Trojúhelníky ‐ rozeznává a rýsuje prvky v trojúhelníku, ‐ vypočítává obvod a obsah trojúhelníku, ‐ rozeznává typy trojúhelníků podle vnitřních úhlů a délek stran, ‐ provádí konstrukce trojúhelníků,

‐ Vnitřní, vnější úhly, ‐ střední příčky, výšky a těžnice trojúhelníku, ‐ kružnice trojúhelníku opsaná a vepsaná, ‐ obvod a obsah trojúhelníku, ‐ shodnost trojúhelníků, ‐ konstrukce trojúhelníku, ‐ trojúhelník rovnoramenný a rovnostranný. Čtyřúhelníky

‐ rozeznává čtyřúhelníky, ‐ Čtverec, obdélník, ‐ konstruuje čtyřúhelníky a jejich prvky, ‐ rovnoběžníky, Strana 101 z 305

‐ OSV – pamětní učení, ‐ pozornost při učení, ‐ řešení problémů, ‐ OSV – hledání různých úhlů ve svém okolí, zákon odrazu, ‐ OSV – práce s matematickými symboly, ‐ F – těžiště, optika, čas a jeho měření, optika.


‐ vypočítává jejich obvody a obsahy, ‐ lichoběžníky. Shodnost, souměrnosti ‐ rozezná shodné obrazce, ‐ modeluje a rýsuje obrazce v osové i středové souměrnosti, ‐ pozná osově i středově souměrný útvar,

‐ Jednoduché geometrické útvary a jejich shodnost, ‐ shodnost přímá a nepřímá, ‐ osová souměrnost, středová souměrnost, ‐ samodružný bod, vzor a obraz. Hranoly

‐ odliší hranol od ostatních těles, dovede jej charakterizovat, načrtnout i narýsovat, ‐ načrtne i narýsuje jeho síť, ‐ vypočítává jeho povrch i objem.

‐ Krychle, kvádr, ‐ přímé hranoly, ‐ zobrazení ve volném rovnoběžném promítání, ‐ sítě těles, ‐ povrch a objem těles.

Strana 102 z 305



Předpokládané výstupy Žák: ‐ řeší reálné situace pomocí dělitelnosti, (množství kachliček na obklady, počet dílů z celku, …), ‐ doplňuje číselné řady s celými i přirozenými čísly, ‐ řeší reálné situace - využívá vlastností dvojic úhlů v úlohách, ‐ sčítá a odčítá úhly ve stupních i minutách, ‐ používá symbolický jazyk matematiky pro zápis konstrukce, ‐ převádí duté míry a krychlové jednotky, ‐ počítá úkoly z praxe (bazény, akvária, pokoje), ‐ čte data z diagramů a diagramy vytváří.

Učivo

‐ Přirozená čísla, ‐ celá čísla, ‐ procenta, ‐ úhly, ‐ trojúhelníky, čtyřúhelníky, shodnosti, ‐ hranoly, ‐ úměrnosti.

Strana 103 z 305

Mezipředmětové souvislosti Průřezová témata ‐ OSV – řešení problémů, ‐ OSV – práce v daném časovém limitu, ‐ EGS – zpracování zeměpisných dat, ‐ ENV – vyhledávání ekologických dat v médiích a jejich zpracování.


5.4.5 Vzdělávací obsah pro 8. - 9. ročník Vzdělávací obsah pro 8. - 9. ročník TEMATICKÝ CELEK ČÍSLO A PROMĚNNÁ


Učivo


Žák: Mocniny a odmocniny ‐ spočítá druhou mocninu čísla jako součin dvou stejných činitelů, ‐ pozná základ mocniny a určí exponent jako počet stejných činitelů, ‐ umí zapsat i přečíst zápis druhé a třetí odmocniny, ‐ vypočítá druhou, třetí mocninu i odmocninu na kalkulačce, ‐ určí druhou, třetí mocninu a odmocninu pomocí tabulek, ‐ určí n-tou mocninu, kde n je celé číslo, a dopředu odhadne je-li mocnina větší, menší nebo ronva 0, ‐ při výpočtech využívá pravidla pro práci s mocninami, ‐ počítá s nulovým exponentem, ‐ pracuje s mocninami 10 a umí správně užívat předpony mili- až mega-.

‐ Druhá mocnina, ‐ druhá odmocnina, ‐ třetí mocnina a odmocnina, ‐ n-tá mocnina.

Strana 104 z 305

‐ OSV – pamětné učení, pozornost při počítání, řešení problémů, ‐ OSV – práce v daném časovém limitu, ‐ OSV – práce s matematickými symboly, ‐ F, Ch - výpočty, převody jednotek.


Výrazy ‐ odliší číselný výraz od ostatních mat. ‐ Číselné výrazy, zápisů, ‐ hodnota číselného výrazu, ‐ zná pořadí početních výkonů podle ‐ algebraický výraz. přednosti a využívá je při výpočtech, ‐ určuje hodnotu číselných výrazů, ‐ zapíše text pomocí matematických symbolů, ‐ počítá s jednočleny i mnohočleny, upravuje výrazy vytýkáním i užitím vzorců, ‐ vyjadřuje neznámou ze vzorce, ‐ pozná iracionální číslo, ‐ pracuje s reálnými čísly na č. ose, rozdělí je do podmnožin, Rovnice ‐ řeší lineární rovnice o jedné neznámé, provádí zkoušku, ‐ řeší soustavu dvou rovnic o dvou neznámých, ‐ pomocí rovnic a jejich soustav řeší úlohy z praxe,

‐ Lineární rovnice, ‐ soustavy rovnic.

Strana 105 z 305




Učivo


Žák: Závislosti a data ‐ vyhledává, vyhodnocuje a zpracovává data, ‐ porovnává soubory dat, ‐ užívá základní pojmy statistiky, ‐ získaná data zpracuje graficky, ‐ čte různé typy grafů,

‐ Statistický soubor, statistická jednotka, ‐ četnost znaku, aritmetický průměr, ‐ modus a medián souboru, ‐ schémata, gryfy, diagramy a tabulky.

Funkce ‐ chápe funkci jako vzájemně jednoznačné přiřazení, ‐ určí def. obor a obor hodnot, ‐ sestaví graf a tabulku fce, ‐ rozliší přímou a nepřímou úměrnost, ‐ pracuje s lineární fcí.

‐ Pravoúhlá soustava souřadnic, ‐ přímá úměrnost, ‐ nepřímá úměrnost, ‐ lineární funkce.

Strana 106 z 305

‐ OSV – pamětné učení, pozornost při počítání, řešení problémů, ‐ F, Ch, Z – sestavování grafů závislostí, čtení v grafech uvedených v učebních textech.




Učivo


Žák: Pythagorova věta ‐ vysvětlí Pythagorovu větu na modelu, ‐ Pythagorova věta. ‐ provádí výpočty pomocí Pythagorovy věty, Podobnost ‐ podle poměru podobností odliší ‐ Poměr podobnosti, zvětšení nebo zmenšení, ‐ věty o podobnosti trojúhelníků. ‐ zná a užívá věty o podobnosti trojúhelníků, ‐ pracuje s podobnými trojúhelníky, Kruh, kružnice ‐ odliší kruh a kružnici, ‐ Kružnice a její délka, ‐ určí délku kružnice, obvod a obsah ‐ kruh a jeho obvod a obsah, kruhu, ‐ sečna, tečna, tětiva, ‐ pracuje se sečnou, tětivou a tečnou ‐ vzájemná poloha kružnic. kružnice, ‐ určuje vzájemnou polohu kružnic. Konstrukční úlohy ‐ pomocí Thaletovy věty rýsuje Thaletovu kružnici, ‐ využívá TK v dalších konstrukcích, ‐ poznává a využívá množiny všech bodů dané vlastnosti, ‐ udělá rozbor úlohy, ‐ sestrojí zadaný troj- a čtyřúhelník,

‐ Thaletova kružnice, ‐ množiny bodů dané vlastnosti.

Strana 107 z 305

‐ OSV – pamětné učení, ‐ pozornost při počítání, ‐ řešení problémů, ‐ OSV – vytváření modelů, ‐ OSV – práce v daném časovém limitu, ‐ F – hustota.


Tělesa ‐ poznává tělesa, ‐ určuje jejich povrch a objem, ‐ provádí jejich náčrt nebo konstrukci ve volném rovnoběžném promítání, ‐ načrtne nebo narýsuje jejich sítě.


‐ Rotační válec, ‐ jehlan, ‐ rotační kužel, ‐ koule.

Předpokládané výstupy Žák: ‐ řeší úlohy z praxe s využitím získaného mat. aparátu, ‐ vybrané úlohy řeší graficky, ‐ vyzná se v grafikonu dopravy, ‐ dané výrazy interpretuje i geometricky, ‐ pracuje s goniometrickými funkcemi, ‐ orientuje se v úrokování.

Učivo

‐ Rovnice, výrazy, ‐ funkce, ‐ procenta.

Strana 108 z 305

Mezipředmětové souvislosti Průřezová témata ‐ OSV – pamětné učení, ‐ pozornost při počítání, ‐ řešení problémů.


5.5 INFORMATIKA 5.5.1 Charakteristika vzdělávacího oboru Vzdělávací oblast Informační a komunikační technologie umožňuje všem žákům dosáhnout základní úrovně informační gramotnosti - získat elementární dovednosti v ovládání výpočetní techniky a moderních informačních technologií, orientovat se ve světě informací, tvořivě s nimi pracovat a využívat je při dalším vzdělávání i v praktickém životě. Získané dovednosti jsou v informační společnosti nezbytným předpokladem uplatnění na trhu práce i podmínkou k efektivnímu rozvíjení profesní i zájmové činnosti. Zvládnutí výpočetní techniky, zejména rychlého vyhledávání a zpracování potřebných informací pomocí internetu a jiných digitálních médií, umožňuje žákům poznávat novinky z oborů, které je zajímají a doplňovat tak své školní znalosti. Dovednosti získané v předmětu Informatika umožňují žákům aplikovat výpočetní techniku s bohatou škálou vzdělávacího software i informačních zdrojů ve všech předmětech v rámci ZV. Informatika se tak stává organickou součástí všech vzdělávacích oblastí ZV.

Učební plán Ročník 5. 6. 7. 8. 9. Celkem

Počet hodin min. časové dotace 1 1 0 0 0 2

Počet hodin dispon. časové dotace 0 0 1 1 1 3

Počet hodin celkem 1 1 1 1 1 5

Obsahové vymezení Základy práce s počítačem: • základní informace o počítačové sestavě a možnostech jejího využití, • uživatelské zvládnutí výukových programů, • práce se soubory, • základní údržba, • bezpečnost a hygiena práce. Vyhledávání informací a komunikace: • vyhledávání informací - metody a nástroje, • komunikace s využitím počítače. Zpracování a využití informací: • práce s textovými, tabulkovými a grafickými editory, • prezentace informací,

Strana 109 z 305


• duševní vlastnictví, informační etika.

Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k učení Učitel: ‐ seznámí žáky s odbornými termíny oboru a vede je k jejich užívání, ‐ vede je k využití počítače jako pomocníka při učení a školní práci. Kompetence k řešení problémů Učitel: ‐ vede žáky k jednoduchým postupům při vyhledávání informací, ‐ vede žáky k posouzení kvality informací, ‐ vede žáky k logické stavbě prezentace, ‐ seznamuje žáky se způsoby řešení problémů, které oznamuje počítač.

Strana 110 z 305


Vzdělávací obsah pro 6. - 9. ročník TEMATICKÝ CELEK ZÁKLADY PRÁCE S POČÍTAČEM


Žák: ‐ zná základní funkce počítače a jeho nejběžnější periferie, ‐ ví, jak zabezpečit nosiče dat před poškozením, ‐ dodržuje pravidla hygieny práce u počítače, ‐ využívá Win a zná další OS, VYHLEDÁVÁNÍ ‐ komunikuje pomocí běžných zařízení i pomocí PC, INFORMACÍ A KOMUNIKACE ‐ odesílá vyřešené úkoly pomocí e-mailu, ‐ vyhledává potřebné informace na internetu, ‐ využívá ve škole dostupný výukový software, ‐ sleduje vývoj moderních komunikačních technologií, ‐ aktivně komunikuje při zachování své osobní bezpečnosti, ‐ chrání počítač proti neoprávněnému vniknutí zvenku, ‐ vyhledává informace a posuzuje jejich věrohodnost,

Učivo


‐ Struktura, funkce a popis počítače, ‐ OS a jejich funkce, ‐ formáty souborů, ‐ multimediální využití počítače, ‐ jednoduchá údržba PC, ‐ bezpečnost a hygiena práce u počítače.

‐ OSV – nové pojmy

‐ Společenský tok informací, ‐ základní způsoby komunikace, ‐ metody a nástroje vyhledávání informací, ‐ formulace požadavku při vyhledávání.

‐ OSV – využití běžných komunikačních prostředků

‐ Vývojové trendy informačních technologií, ‐ internet, ‐ hodnota a relevance informací, ‐ metody a nástroje jejich ověřování.

Strana 111 z 305


ZPRACOVÁNÍ A VYUŽITÍ INFORMACÍ

‐ zná vývoj přenosu a zápisu informací, ‐ pracuje s textovým a grafickým editorem a vytváří jednoduché soubory, ‐ ukládá dokumenty do složek, ‐ seznamuje se s typografickými pravidly, ‐ seznamuje se s etiketou, ‐ využívá editory textové, grafické, prezentační i tabulkové, ‐ respektuje typografická i estetická pravidla, ‐ získaná data zpracovává v rámci právních norem, ‐ vytváří a zpracovává digifoto, ‐ zná základy tvorby webových stránek.

‐ Textový editor, ‐ grafický editor.

‐ OSV – autorské právo, etiketa, bezpečný internet, ‐ MED – sestavení jednoduchého textového souboru s obrázky.

‐ Počítačová grafika (rastrová i vektorová), ‐ tabulkový editor a jeho funkce a nástroje, ‐ prezentace informací, ‐ ochrana práv k duševnímu vlastnictví, ‐ informační etika, copyright.

‐ MED – sestavení datového souboru

Strana 112 z 305


5.6 PRVOUKA 5.6.1 Charakteristika vzdělávacího oboru Cílem předmětu je naučit žáky pozorovat přírodní jevy a orientovat se v čase a prostoru. Na základě různých činností a pozorování si budou žáci vytvářet nové představy o nových, ale pochopitelných jevech, které je obklopují doma, ve škole, v obci i okolní přírodě. Žáci budou pojmenovávat věci a jevy kolem sebe. Budou se učit na základě svých zkušeností hledat a objevovat nové souvislosti. Budeme společně s žáky budovat jejich pozitivní vztah k rodině, domovu, spolužákům, škole i okolní přírodě. Budeme se učit znát lidské tělo a cílevědomě si osvojovat a dodržovat základní hygienické návyky, poznávat podstatu zdraví i příčin jeho ohrožení, vzniku nemocí a úrazů a jejich předcházení. Poznávat a upevňovat preventivní chování, účelného rozhodování a jednání v různých situacích ohrožení vlastního zdraví a bezpečnosti i zdraví a bezpečnosti druhých, včetně chování při mimořádných událostech. Učitel bude hodiny řídit tak, aby žáci docházeli k závěrům na základě svých zkušeností, které získají při praktických činnostech v hodinách, při pozorování, práci s různými nástroji, přístroji a dalšími pomůckami. Výsledky svých zjištění si žáci budou zaznamenávat písemně i kresbou. Budeme co nejvíce vycházet z regionu, ve kterém je naše škola, ať už jde o přírodní nebo společenské jevy. Charakteristické pro výuku je prolínání do dalších předmětů. V hodinách budou zařazovány vycházky, pokusy, sledování filmů, videozáznamů a dostupného programového vybavení školy.

Učební plán Ročník 1. 2. 3. Celkem

Počet hodin min. časové dotace 2 2 2 6

Počet hodin dispon. časové dotace 0 0 1 1

Obsahové vymezení předmětu Místo, kde žijeme: • domov, škola, Deblín, • obec, vlast, • světové strany, • mapy. Lidé kolem nás: • rodina, mezilidské vztahy, • povolání.

Strana 113 z 305

Počet hodin celkem 2 2 3 7


Lidé a čas: • čas, roční období, kalendář, • památky ve městě, • regionální pověsti, • zvyky a obyčeje ve společnosti i rodině. Rozmanitost přírody: • proměny v přírodě během roku, • vybrané houby, rostliny a živočichové, • neživá příroda, • základy ochrany přírody. Člověk a jeho zdraví: • péče o zdraví, zdravá výživa, základní hygienické návyky, • osobní bezpečí, • nemoc, úraz, • dopravní výchova, první pomoc, • lidské tělo.

Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k učení Učitel: ‐ nabízí žákům nové způsoby, metody a strategie učení, které jim umožní samostatně organizovat a řídit vlastní učení, ‐ vede žáky k aktivnímu vyhledávání a třídění informací a jejich propojování a systematizaci, ‐ vede žáky k samostatnému pozorování a porovnávání získaných výsledků, ‐ umožní žákům poznávat smysl a cíl učení í dovednost posuzovat vlastní pokrok, ‐ na základě prožitku úspěchu vede žáky k potřebě dalšího studia a celoživotního vzdělávání. Kompetence k řešení problémů Učitel: ‐ vede žáky k tomu, aby vnímali problémové situace ve škole i mimo ni, učí je rozpoznávat a chápat problémy a nesrovnalosti, ‐ ukazuje žákům různé zdroje informací, které mohou vést k řešení problému a vede je k jejich ověřování a srovnávání, ‐ vede žáky k ověřování správnosti řešení problému. Kompetence komunikativní Učitel: ‐ rozvíjí u dětí dovednost správně, výstižně a logicky formulovat své myšlenky a názory na lidskou společnost, přírodní jevy a historické události, ‐ seznamuje žáky s různými typy textů a obrazových materiálů o probíraných tématech

Strana 114 z 305


(kroniky, encyklopedie, internet, učebnice, návody, …), ‐ vede žáky k využívání širokých možností informačních a komunikačních prostředků. Kompetence sociální a personální Učitel: ‐ vede žáky ke schopnosti pracovat ve dvojici a v menší pracovní skupině při vyhledávání informací i zpracovávání výstupů v oblasti vlastivědného a přírodovědného charakteru, ‐ předkládá žákům možnosti stanovení pravidel pro činnost skupiny a vede je k jejich dodržování, ‐ individuálním přístupem buduje sebedůvěru žáka a jeho samostatný rozvoj. Kompetence občanské Učitel: ‐ na základě příkladů z historie vede žáky k respektování přesvědčení druhých lidí, ‐ vede žáky k chápání základních vztahů v různých ekosystémech a souvisejících environmentálních problémů, ‐ ukazuje žákům význam jednotlivých složek životního prostředí i prostředí jako celku. Kompetence pracovní Učitel: ‐ seznamuje žáky s vlastnostmi některých materiálů, poukazuje na možná zdravotní a hygienická rizika při práci a vede žáky k jejich eliminaci, ‐ učí žáky pracovat podle návodu, předem stanoveného postupu a umožnit jim hledat vlastní postup.

Strana 115 z 305


Vzdělávací obsah pro 1. - 3. ročník TEMATICKÝ CELEK MÍSTO, KDE ŽIJEME


Učivo


Žák: Domov, škola ‐ zná bezpečnou cestu z domova ‐ Domov a jeho okolí, do školy a zpět. ‐ škola a její okolí. ‐ orientuje se bezpečně v okolí domova i školy. Moje obec, vlast ‐ orientuje se v obci, ‐ zná okolí své obce, ‐ zvládá základní orientaci v ČR,

‐ Obec, ‐ ČR – vlast.

‐ OSV – rozvoj schopností poznávání, poznávání města a jeho okolí, práce s mapou, ‐ VDO – společnost a škola, ‐ VDO – občan, občanská společnost a stát, ‐ ENV – vztah člověka k prostředí.

Mapy

LIDÉ A SVĚT KOLEM NÁS

‐ zná světové strany, ‐ Světové strany, ‐ orientuje se v jednoduchém plánku, ‐ plán, mapa. mapě, Rodina, mezilidské vztahy ‐ zná příbuzenské vztahy v rodině, ‐ zná své postavení v rodině, ‐ sestaví jednoduchý rodokmen, - projevuje toleranci k přirozeným odlišnostem spolužáků i jiných lidí, jejich přednostem i nedostatkům

‐ Rodina a příbuzenské vztahy.

Povolání

Strana 116 z 305

‐ OSV – kreativita, ‐ OSV – poznávání lidí, ‐ OSV – mezilidské vztahy, ‐ OSV – komunikace, ‐ OSV – hodnoty, postoje, ‐ ENV – vztah člověka k přírodě.


‐ zná povolání svých rodičů a příbuzných, ‐ umí popsat náplň povolání rodičů,

‐ Povolání.

Čas, roční období, kalendář ‐ orientuje se v čase, ‐ Čas a časové jednotky, ‐ orientuje se podle hodin, ‐ kalendář, ‐ zařadí svátky do správného období ‐ práce a volný čas. v roce, ‐ rozlišuje povinnost a zábavu, ‐ organizuje si volný čas, Památky ve městě ‐ zná památky města, obce,

‐ MKV – kulturní diference, ‐ MKV – lidské vztahy, ‐ EGS – Evropa a svět, ‐ EGS – Objevujeme Evropu a svět, ‐ ČJ – pověsti, ‐ M – čas, časové jednotky.

‐ Historie mé obce. Regionální pověsti

‐ seznamuje se s místními i regionálními ‐ Místní a regionální pověsti. pověstmi. Zvyky a obyčeje ve společnosti i rodině ‐ umí popsat rodinné zvyky své rodiny, ‐ Rodinné zvyky, ‐ popíše zvyky spojené se svátky ‐ zvyky a obyčeje. (Vánoce, Velikonoce, Nový rok, …), Proměny v přírodě během roku ROZMANITOST PŘÍRODY ‐ popíše změny v ročních obdobích, ‐ Roční období. ‐ popíše změny vybraných rostlin v závislosti na ročním období, ‐ popíše změny v chování vybraných živočichů v závislosti na ročním období, Živá příroda

Strana 117 z 305

‐ ENV – základní podmínky života, ‐ ENV – lidské aktivity a problémy životního prostředí.


‐ pozná a popíše vybrané druhy živočichů a rostlin,

‐ Vybrané rostliny a živočichové.

Neživá příroda ‐ pozná vybrané neživé přírodniny, ‐ Vybrané neživé přírodniny, ‐ zná význam vody, vzduchu a půdy ‐ voda, vzduch, půda. pro život, Ochrana přírody ‐ zná vybrané chráněné rostliny, živočichy.

‐ Ochrana přírody.

Strana 118 z 305


5.7 PŘÍRODOVĚDA 5.7.1 Charakteristika vzdělávacího oboru Žáci se učí pozorovat, objevovat a pojmenovávat věci, jevy a děje, jejich vzájemné vztahy a souvislosti. Poznávají sami sebe, učí se vnímat lidi a vztahy mezi nimi. Učí se poznávat, že Země a život na ní tvoří jediný celek, že všechny jevy a děje spolu souvisí a jsou v rovnováze a jakékoli narušení může být pro další život rozhodující. Všechny poznatky i souvislosti vycházejí z pozorování skutečných jevů, z prožitků a zkušeností žáků z jejich života, ale i z modelových situací a pokusů. Informace získávají žáci z literatury a dalších informačních zdrojů. Zjištěné výsledky i jejich třídění žáci zaznamenávají a prezentují různými způsoby. Nezbytnou součástí výuky jsou vycházky, exkurze, besedy a nejrůznější projekty.

Učební plán Ročník 4. 5. Celkem

Počet hodin min. časové dotace 1 2 3

Počet hodin dispon. časové dotace 1 0 1

Obsahové vymezení předmětu Rozmanitost přírody: • látky a jejich vlastnosti, • neživá příroda, • vesmír a Země, • živá příroda, • život na Zemi a rovnováha v přírodě, • ochrana přírody. Člověk a jeho zdraví: • lidské tělo, • základy sexuální výchovy, • péče o zdraví a zdravý životní styl, • osobní bezpečí, • hromadné ohrožení.

Strana 119 z 305

Počet hodin celkem 2 2 4


Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k učení Učitel: ‐ nabízí žákům nové způsoby, metody a strategie učení, které jim umožní samostatně organizovat a řídit vlastní učení, ‐ vede žáky k aktivnímu vyhledávání a třídění informací a jejich propojování a systematizaci, ‐ vede žáky k samostatnému pozorování a porovnávání získaných výsledků, ‐ umožní žákům poznávat smysl a cíl učení í dovednost posuzovat vlastní pokrok, ‐ na základě prožitku úspěchu vede žáky k potřebě dalšího studia a celoživotního vzdělávání. Kompetence k řešení problémů Učitel: ‐ vede žáky k tomu, aby vnímali problémové situace ve škole i mimo ni, učí je rozpoznávat a chápat problémy a nesrovnalosti, ‐ ukazuje žákům různé zdroje informací, které mohou vést k řešení problému a vede je k jejich ověřování a srovnávání, ‐ vede žáky k ověřování správnosti řešení problému. Kompetence komunikativní Učitel: ‐ rozvíjí u dětí dovednost správně, výstižně a logicky formulovat své myšlenky a názory na lidskou společnost, přírodní jevy a historické události, ‐ seznamuje žáky s různými typy textů a obrazových materiálů o probíraných tématech (kroniky, encyklopedie, internet, učebnice, návody, …), ‐ vede žáky k využívání širokých možností informačních a komunikačních prostředků. Kompetence sociální a personální Učitel: ‐ vede žáky ke schopnosti pracovat ve dvojici a v menší pracovní skupině při vyhledávání informací i zpracovávání výstupů v oblasti vlastivědného a přírodovědného charakteru, ‐ předkládá žákům možnosti stanovení pravidel pro činnost skupiny a vede je k jejich dodržování, ‐ individuálním přístupem buduje sebedůvěru žáka a jeho samostatný rozvoj. Kompetence občanské Učitel: ‐ na základě příkladů z historie vede žáky k respektování přesvědčení druhých lidí, ‐ vede žáky k chápání základních vztahů v různých ekosystémech a souvisejících environmentálních problémů, ‐ ukazuje žákům význam jednotlivých složek životního prostředí i prostředí jako celku.

Strana 120 z 305


Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí žáků Kompetence k učení ‐ učitel umožňuje žákům používat vhodné učební pomůcky, encyklopedie a odbornou literaturu, ‐ žáci získávají informace o přírodě, učí se pozorovat přírodu, zaznamenávat a hodnotit výsledky svého pozorování. Kompetence k řešení problémů ‐ učitel zařazuje metody, pří kterých docházejí k objevům, řešením a závěrům žáci sami, ‐ žáci se učí řešit zadané úkoly, správně se rozhodovat v různých situacích, učí se vyhledávat informace hodné k řešení problémů. Kompetence komunikativní ‐ učitel vede žáky k používání správné terminologie, ‐ žáci si rozšiřují slovní zásobu v osvojovaných tématech, k pojmenování pozorovaných skutečností a k jejich zachycení ve vlastních projevech, názorech a výtvorech, ‐ žáci se učí vyjadřovat své myšlenky, poznatky a dojmy, reagovat na myšlenky, názory a podněty jiných. Kompetence sociální a personální ‐ učitel zadává úkoly, při kterých mohou žáci pracovat společně, ‐ učitel se zajímá o náměty, názory a zkušenosti žáků, ‐ žáci pracují ve skupině, učí se spolupracovat s druhými při řešení daného úkolu, respektují názory a zkušenosti druhých. Kompetence občanské Učitel: ‐ buduje u žáků ohleduplný vztah k přírodě, ‐ vyžaduje dodržování pravidel slušného chování, ‐ umožňuje každému žákovi zažít úspěch Žáci: ‐ se učí poznávat a chápat rozdíly mezi lidmi, učí se tolerantnímu chování a jednání, bezproblémové a bezkonfliktní komunikaci, chování v situacích ohrožení vlastního zdraví a i zdraví a bezpečnosti druhých. Kompetence pracovní Učitel: ‐ umožňuje žákům pozorovat, manipulovat a experimentovat, ‐ vede žáky ke správným způsobům užití pomůcek, vybavení a techniky, ‐ učitel vede žáky k dodržování obecných pravidel bezpečnosti, Žáci: ‐ si utvářejí pracovní návyky v jednoduché samostatné i týmové činnosti, dodržují vymezená pravidla.

Strana 121 z 305


Vzdělávací obsah pro 4. - 5. ročník TEMATICKÝ CELEK


ROZMANITOST Žák: PŘÍRODY

Učivo


Látky a jejich vlastnosti

‐ odliší látky podle skupenství, ‐ popíše změnu skupenství u vody, ‐ pozná vybrané látky a zná jejich vlastnosti, ‐ umí určit jednoduchým měřením základní fyz. veličiny,

‐ Skupenství, ‐ voda a její skupenství, ‐ látky a jejich vlastnosti, ‐ základní fyz. veličiny – čas, délka, objem, teplota, hmotnost.

Neživá příroda ‐ popíše koloběh vody v přírodě, ‐ zná některé vlastnosti vody a její výskyt v přírodě, ‐ zná význam vody, vzduchu a půdy pro život, ‐ pozná vybrané nerosty a horniny a zná jejich využití,

‐ Voda, vzduch, půda, ‐ vybrané průmyslově využívané nerosty a horniny, ‐ energie.

‐ zná významné vlastnosti a formy vody, její výskyt v přírodě

‐ popíše oběh vody v přírodě, ‐ zná významné vlastnosti vzduchu, proudění,

‐ uvede složení vzduchu, ‐ vysvětlí význam vody a vzduchu

Strana 122 z 305

‐ OSV – rozvoj schopnosti poznávání, ‐ ENV – ekosystémy a jejich funkce, ‐ ENV – základní podmínky života, ‐ ENV – lidské aktivity a problémy životního prostředí ‐ změny v krajině, lidské aktivity, problémy životního prostředí.


pro život,

‐ pozná vybrané nerosty a horniny, zná jejich využití, ‐ chápe princip zvětrávání, ‐ objasní vznik půdy a její význam, ‐ rozlišuje obnovitelné a neobnovitelné zdroje energie, zná zásady šetření energie,

Vesmír a Země ‐ uvědomuje si Zemi jako část vesmíru ‐ Země jako planeta, a prvek sluneční soustavy, ‐ sluneční soustava, ‐ dokáže popsat proč se střídá den a noc, ‐ pohyby Země ve vesmíru. proč se mění roční období, Živá příroda ‐ pozná domácí zvířata a zná základy jejich chovu, ‐ pozná vybrané druhy živočichů, pojmenuje části jejich těl, zná jejich způsob života,

‐ Domácí zvířata, ‐ životní podmínky, ‐ znaky života, ‐ rostliny, houby, živočichové, ‐ přírodní společenstva.

‐ pozná vybrané druhy rostlin, zná způsob jejich života, ‐ zná význam vybraných druhů rostlin pro člověka, ‐ rozlišuje základní projevy života (příjem látek, dýchání, rozmnožování, pohyb), ‐ rozumí pojmům podnebí a počasí, ‐ sleduje rozmanitost podmínek Strana 123 z 305


na světě, ‐ charakterizuje vybrané kulturní rostliny a domestikované živočichy, ‐ rozlišuje základní přírodní společenstva, ‐ popíše vzájemné vztahy mezi vybranými druhy organismů. Život na Zemi a rovnováha v přírodě ‐ vysvětlí význam živé přírody pro život na Zemi, ‐ popíše vzájemné vztahy mezi vybranými druhy organizmů, ‐ zná základní přírodní společenstva,

‐ Vztahy mezi organizmy na Zemi a jejich význam.

Ochrana přírody ‐ vyjmenuje negativní dopady lidské činnosti na životní prostředí a jejich možné nápravy, ‐ chápe pojem udržitelný život, ‐ rozumí významu třídění odpadu, důležitosti recyklace, ‐ orientuje se v problematice ochrany druhů a jejich životního prostředí, ‐ objasní úlohu státu v oblasti ochrany přírody, ‐ umí vyjmenovat příklady maloplošných a velkoplošných chráněných území v regionu,

‐ Působení člověka na přírodu, ‐ ochrana přírody, ‐ principy udržitelného života, ‐ ochrana druhu, životního prostředí, ‐ chráněná území.

Strana 124 z 305


Lidské tělo ČLOVĚK A JEHO ZDRAVÍ ‐ vysvětlí základní funkci jednotlivých ‐ Stavba lidského těla, orgánových soustav, ‐ rozmnožování člověka, ‐ zná pohlavní rozdíly mezi mužem ‐ vývoj jedince. a ženou, ‐ uplatňuje ohleduplné chování k druhému pohlaví, ‐ objasní základy lidské reprodukce, ‐ rozlišuje jednotlivé etapy vývoje člověka, ‐ orientuje se ve vývoji dítěte před a po jeho narození, Základy sexuální výchovy ‐ dospívání, ‐ Puberta, ‐ lidská sexualita a AIDS, ‐ sexuální výchova. Péče o zdraví a zdravý životní styl ‐ uvede některé původce onemocnění ‐ rozlišuje nemoci přenosné a nepřenosné, ‐ chápe zásady ochrany před infekcí, ‐ uvede příklady předcházení úrazů, ‐ zná a dodržuje pravidla silničního provozu, ‐ vyjmenuje pravidla osobní hygieny a objasní význam dodržování hygienických zásad, ‐ zná zásady správné výživy, význam pitného režimu, ‐ rozpozná život ohrožující zranění,

‐ Pravidla zdravé výživy, ‐ pohyb a jeho význam, ‐ první pomoc, ‐ osobní hygiena, ‐ nemoci, úrazy a jejich prevence, ‐ životní styl, ‐ první pomoc.

Strana 125 z 305

‐ OSV – rozvoj schopnosti poznávání, ‐ OSV – sebepojetí, moje tělo, moje psychika, ‐ OSV – seberegulace a sebeorganizace, ‐ OSV – poznávání se ve skupině, ‐ OSV – ochrana proti agresi, manipulaci.


ošetří drobná poranění, umí přivolat lékařskou pomoc, Osobní bezpečí ‐ ví, kam se ve škole obrátit, v případě ‐ Chování v případě setkání se s násilím, násilí, ‐ pravidla silničního provozu, ‐ dodržuje pravidla silničního provozu, ‐ násilí v médiích, ‐ vytváří si negativní postoj k násilí ‐ nebezpečí návykových látek a jiných v médiích (PC hry), závislostí. ‐ vytváří si negativní postoj k návykovým látkám, ‐ chápe nebezpečí závislosti (hrací automaty, PC), Hromadné ohrožení ‐ aktivně se zapojuje do nácviku evakuace školy.

‐ Situace ohrožení.

Finanční gramotnost Orientuje se v základních formách - rozpočet, příjmy a výdaje domácnosti; vlastnictví; používá peníze v běžných hotovostní a bezhotovostní forma peněz, situacích, odhadne a zkontroluje cenu způsoby placení; banka jako správce nákupu a vrácené peníze, na příkladu peněz, úspory, půjčky ukáže nemožnost realizace všech chtěných výdajů, vysvětlí proč spořit, kdy si půjčovat a jak vracet dluhy

Strana 126 z 305


5.8 VLASTIVĚDA 5.8.1 Charakteristika vzdělávacího oboru Cíle výuky vlastivědy jsou naplňovány prostřednictvím pozorování a pojmenovávání jevů a dějů, např. při různých činnostech – exkurze, výstavy, besedy; jejich vzájemných vztahů a souvislostí. Vedeme žáky k osvojování poznatků činností, aby uměli vyjadřovat své myšlenky a dojmy, reagovat na myšlenky, názory a podněty jiných. Charakteristické pro výuku tohoto období je samostatné vyhledávání, získávání a zkoumání informací z dostupných zdrojů (učebnice, encyklopedie, internet, návštěva veřejné knihovny, muzea), od členů své rodiny a lidí v nejbližším okolí (společné návštěvy památek, výstav, atd.). Výuka dějinné i zeměpisné části dává možnost vytvářet projekty, které doplní a obohatí výuku (propojení českého jazyka, výtvarné a hudební výchovy, pracovních činností). Výuku vlastivědy vhodně doplňují obrazy, mapy a plány, vědomostní soutěže, práce ve skupinách, filmy, besedy, výstavy, exkurze, školní výlety.





Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k učení Učitel: ‐ nabízí žákům nové způsoby, metody a strategie učení, které jim umožní samostatně organizovat a řídit vlastní učení, ‐ vede žáky k aktivnímu vyhledávání a třídění informací a jejich propojování a systematizaci, ‐ vede žáky k samostatnému pozorování a porovnávání získaných výsledků, ‐ umožní žákům poznávat smysl a cíl učení í dovednost posuzovat vlastní pokrok, ‐ na základě prožitku úspěchu vede žáky k potřebě dalšího studia a celoživotního vzdělávání. Kompetence k řešení problémů Učitel: ‐ vede žáky k tomu, aby vnímali problémové situace ve škole i mimo ni, učí je rozpoznávat a chápat problémy a nesrovnalosti, ‐ ukazuje žákům různé zdroje informací, které mohou vést k řešení problému a vede je k jejich ověřování a srovnávání,

Strana 127 z 305


‐ vede žáky k ověřování správnosti řešení problému. Kompetence komunikativní Učitel: ‐ rozvíjí u dětí dovednost správně, výstižně a logicky formulovat své myšlenky a názory na lidskou společnost, přírodní jevy a historické události, ‐ seznamuje žáky s různými typy textů a obrazových materiálů o probíraných tématech (kroniky, encyklopedie, internet, učebnice, návody, …), ‐ vede žáky k využívání širokých možností informačních a komunikačních prostředků Kompetence sociální a personální Učitel: ‐ vede žáky ke schopnosti pracovat ve dvojici a v menší pracovní skupině při vyhledávání informací i zpracovávání výstupů v oblasti vlastivědného a přírodovědného charakteru, ‐ předkládá žákům možnosti stanovení pravidel pro činnost skupiny a vede je k jejich dodržování, ‐ individuálním přístupem buduje sebedůvěru žáka a jeho samostatný rozvoj. Kompetence občanské Učitel: ‐ na základě příkladů z historie vede žáky k respektování přesvědčení druhých lidí, ‐ vede žáky k chápání základních vztahů v různých ekosystémech a souvisejících environmentálních problémů, ‐ ukazuje žákům význam jednotlivých složek životního prostředí i prostředí jako celku. Kompetence pracovní Učitel: ‐ seznamuje žáky s vlastnostmi některých materiálů, ‐ poukazuje na možná zdravotní a hygienická rizika při práci a vést žáky k jejich eliminaci, ‐ učí žáky pracovat podle návodu, předem stanoveného postupu a umožnit jim hledat vlastní postup.

Strana 128 z 305


Vzdělávací obsah pro 4. - 5. ročník TEMATICKÝ CELEK MÍSTO, KDE ŽIJEME


Učivo


Žák: Česká republika ‐ rozlišuje orgány státní moci, symboly ‐ ČR - základy státního zřízení našeho státu, jejich význam, a politického systému, st. symboly, ‐ má základní vědomosti o povrchu, ‐ krajina, vodstvu, krajích, krajských městech ‐ regiony ČR. a jiných významných místech ČR, ‐ má základní vědomosti nerostném bohatství v ČR, průmyslu, zemědělství, ‐ má základní znalosti o počasí podnebí ČR, Evropa, Evropská unie ‐ zná nejdůležitější státy EU, ‐ zná postavení ČR v EU, ‐ má základní vědomosti o podnebí, povrchu a přírodních podmínkách v Evropě, ‐ zná státy sousedící s ČR, ‐ zná největší evropské státy, jejich hlavní města, jazyk, základní údaje o průmyslu a zemědělství v Evropě, zprostředkuje ostatním zkušenosti, zážitky a zajímavosti z vlastních cest a porovnává způsob života a přírodu

‐ EU, ‐ Evropa - státy, krajina, podnebí.

Strana 129 z 305

‐ VDO – občan, občanská společnost, stát, ‐ VDO – formy participace občanů v politice, ‐ ENV – ekosystémy, ‐ ENV – základní podmínky života, ‐ ENV – lidské aktivity a problémy životního prostředí, ‐ EGS – Evropa a svět, ‐ EGS – objevujeme Evropu a svět, ‐ EGS – jsme Evropané, ‐ MKV – lidské vztahy, ‐ MKV – multikulturalita, ‐ Vl – mapy.


v naší vlasti a v jiných zemích, Mapy

LIDÉ A ČAS

‐ orientuje se na mapě, ‐ Práce s mapou, ‐ najde na mapě polohu ČR, jednoduché ‐ orientace na mapě ČR, údaje na mapě ČR, ‐ orientace na glóbu a mapě Evropy. ‐ najde bydliště na mapě ČR, ‐ orientuje se na glóbu, pozná světadíly, ‐ orientuje se na mapě Evropy, Orientace v čase ‐ rozeznává současné a minulé, ‐ Dějiny = časový sled událostí. ‐ orientuje se na časové ose, Minulost a současnost ‐ popisuje způsob života lidí v pravěku, ‐ Proměny způsobu života od pravěku v době Slovanů, v Sámově do současnosti. kmenovém svazu, za Velkomoravské říše a srovnává život nás a našich předků, ‐ popisuje vznik českého státu za vlády Přemyslovců, ‐ popisuje vznik Českého království a vládu Lucemburků, seznámí se se životem ve středověku, ‐ popisuje dobu husitských válek, ‐ ví, jak vypadal život v Čechách v době Habsburků a za Rakouska-Uherska, ‐ zná dějiny českých zemí ve 20. století, Báje, mýty, pověsti ‐ zná nejznámější české pověsti, ‐ zná regionální a místní pověsti.

‐ České pověsti, ‐ regionální a místní pověsti. Strana 130 z 305

‐ OSV – rozvoj schopnosti a poznávání, ‐ OSV – poznávání lidí, ‐ EGS – Evropa a svět, ‐ EGS – objevujeme Evropu a svět, ‐ EGS – jsme Evropané, ‐ MKV – multikulturalita.


DOPRAVNÍ VÝCHOVA

Chodec ‐ rozezná účastníky silničního provozu ‐ Dopravní značky a jejich význam: a vztahy mezi nimi, Stezka pro chodce, Stezka pro chodce a cyklisty, Stezka pro cyklisty, Podchod ‐ pozná nebezpečné situace a způsoby nebo nadchod, Přechod pro chodce, jejich řešení, Pozor, přechod pro chodce, Pěší zóna, ‐ zvládá pravidla chůze po chodníku Obytná zóna, Dej přednost v jízdě, a stezkách a uplatňuje je (při akcích Stop, dej přednost v jízdě, Železniční školy), přejezd, Zákaz vjezdu všech vozidel, ‐ uplatňuje bezpečné chování při chůzi Zákaz vstupu chodců, semafory pro po silnici, chodce a řidiče. ‐ používá reflexní doplňky pro svou dobrou viditelnost, ‐ bezpečně přechází u (bez přechodu, s přechodem, se světelnými signály, přes dvojpruh), ‐ bezpečně cestuje v hromadných dopravních prostředcích, chová se s respektem k ostatním cestujícím, ‐ bezpečně cestuje autem, při jízdě v autě používá autosedačku a zádržný systém, zná význam a techniku poutání, ‐ rozeznává a využívá bezpečná místa pro hru, uplatňuje bezpečnou jízdu na in-linech, koloběžce atd., ‐ vnímá dopravní situaci všemi smysly, vyhodnotí ji a vyvodí správné závěry, Cyklista ‐ popíše výbavu jízdního kola a její funkci,

‐ Dopravní značky a jejich význam: Dálnice, Jednosměrný provoz,

Strana 131 z 305


‐ charakterizuje postavení cyklisty v silničním provozu, ‐ zvládá základní techniku jízdy na kole (pokud jsou vhodné podmínky pro nácvik), zvládá základní manévry (změnu směru jízdy, odbočování, předjíždění, objíždění, otáčení, výjezd na silnici), ‐ volí bezpečnou trasu jízdy (zvládá jízdu přes křižovatku, včetně jízdy po kruhovém objezdu, včetně situací s dalšími účastníky provozu), ‐ vnímá dopravní situaci všemi smysly (vyhodnotí ji a vyvodí správné závěry pro bezpečnou jízdu), ‐ ovládá základní postupy při předlékařské první pomoci.

Přikázaný směr jízdy vpravo, Hlavní pozemní komunikace.

Strana 132 z 305


5.9 DĚJEPIS 5.9.1 Charakteristika vzdělávacího oboru Obsahové, časové a organizační vymezení Vyučovací předmět dějepis se vyučuje jako samostatný předmět v 6. - 9. ročníku 2 hodiny týdně. Vzdělávání ve vyučovacím předmětu dějepis směřuje k: ‐ rozvíjení vlastního historického vědomí, ‐ vnímání obrazu hlavních vývojových linií, ‐ získávání orientace v historickém čase, ‐ pochopení souvislostí dějinných událostí a procesů, ‐ chápání kulturní rozmanitosti světa, ‐ utváření pozitivního hodnotového systému. Vyučovací předmět dějepis je úzce spjat s dalšími vyučovacími předměty: ‐ zeměpis – orientace v prostoru, územní rozsah států,…, ‐ matematika, fyzika, přírodopis, chemie – vědecké poznatky, rozvoj vědy a techniky,…, ‐ výtvarná výchova – stavební slohy, umělecká díla, významní umělci,…, ‐ hudební výchova – vývoj hudebních projevů, významní skladatelé,…, ‐ jazyky – významní spisovatelé a jejich tvorba,…, ‐ občanská výchova – člověk a společnost, stát a státní zřízení, lidská a občanská práva, volební systém,…, ‐ tělesná výchova – odkaz řecké kultury, olympijské hry,… . Vyučovacím předmětem prolínají průřezová témata: ‐ OSV – komunikace, soc. dovednosti, mezilidské vztahy, kooperace, řešení problémů, kreativita,…, ‐ VDO – demokracie, despocie, tyranie, občanská práva, náboženská nesnášenlivost, tolerance, občanská společnost, volební systém, formy vlády, totalita, rasismus, holocaust, ideologie,…, ‐ ENV – člověk a příroda, příroda a první civilizace, historické památky, dopad průmyslové revoluce na přírodu, zásahy do přírodních poměrů,…, ‐ MKV – sbližování a prolínání kult. vlivů v období helénismu, náš etnický původ, předsudky, stereotypy, husitství, poznávání jiných kultur,.mezinárodní solidarita,…, ‐ EGS – egrace Evropy, vliv Říma na raně středověké státy, formování evropských států, křížové výpravy, mír. poselství Jiřího z Poděbrad, reformace, význam objevení Ameriky, buržoazní a buržoazně demokratické revoluce,…, ‐ MDV – národní obrození, propaganda, sdělovací prostředky a politika,… .

Strana 133 z 305


Učební plán Ročník 6. 7. 8. 9. Celkem

Počet hodin min. časové dotace 2 2 2 1 7

Počet hodin dispon. časové dotace 0 0 0 1 1

Počet hodin celkem 2 2 2 2 8

Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí žáků Kompetence k učení Učitel: ‐ zadává úkoly, při kterých žáci vyhledávají a kombinují informace z různých zdrojů, ‐ vede žáky k užívání správné terminologie a symboliky, ‐ zadává úkoly, které vyžadují využití poznatků z různých předmětů, ‐ vede k zamyšlení nad historickým vývojem. Žák: ‐ vyhledává a třídí informace a na základě jejich pochopení, propojení a systematizace je efektivně využívá v procesu učení, tvůrčích činnostech a praktickém životě, ‐ operuje s obecně užívanými termíny, znaky a symboly, uvádí věci do souvislostí, ‐ propojuje do širších celků poznatky z různých vzdělávacích oblastí a na základě toho si vytváří komplexnější pohled na společenské a kulturní jevy. Kompetence k řešení problémů Učitel: ‐ zařazuje rozmanité aktivity (diskuse, výklad, kreslení, řešení problémů, ICT, AV technika), ‐ zařazuje metody, při kterých žáci sami docházejí k závěrům a řešením, ‐ vede ke kritickému myšlení a logickému uvažování. Žák: ‐ vyhledává informace vhodné k řešení problému, nachází jejich shodné, podobné a odlišné znaky, využívá získané vědomosti a dovednosti, ‐ samostatně řeší problémy; volí vhodné způsoby řešení, ‐ kriticky myslí, činí uvážlivá rozhodnutí, je schopen je obhájit. Kompetence komunikativní Učitel: ‐ vede žáky přesnému a výstižnému vyjadřování, ‐ zařazuje do výuky diskuzi, ‐ vede žáky k věcnému argumentování, ‐ vede žáky k práci s různými typy textů, ‐ vede k využívání informačních a komunikačních prostředků.

Strana 134 z 305


Žák: ‐ formuluje a vyjadřuje své myšlenky a názory v logickém sledu, vyjadřuje se výstižně, souvisle a kultivovaně v písemném i ústním projevu, ‐ účinně se zapojuje do diskuse, obhajuje svůj názor a vhodně argumentuje, ‐ rozumí různým typům textů a záznamů, obrazových materiálů,…, ‐ využívá informační a komunikační prostředky a technologie pro kvalitní a účinnou komunikaci s okolním světem. Kompetence sociální a personální Učitel: ‐ vytváří příznivé klima třídy, ‐ dodává žákům sebedůvěru, ‐ podle potřeby žákům v činnostech pomáhá. Žák: ‐ účinně spolupracuje ve skupině, ‐ podílí se na utváření příjemné atmosféry v týmu, ‐ přispívá k diskusi v malé skupině i k debatě celé třídy, chápe potřebu efektivně spolupracovat s druhými při řešení daného úkolu. Kompetence občanské Učitel: ‐ reflektuje při výuce společenské i přírodní dění, ‐ vede žáky k tomu, aby brali ohled na druhé, ‐ motivuje žáky k prozkoumávání názorů a pohledů lišících se od jejich vlastních, ‐ pěstuje v žácích vztah k tradicím, národnímu, historickému a kulturnímu dědictví. Žák: ‐ respektuje přesvědčení druhých lidí, váží si jejich vnitřních hodnot, je schopen vcítit se do situací ostatních lidí, ‐ odmítá útlak a hrubé zacházení, uvědomuje si povinnost postavit se proti fyzickému i psychickému násilí, ‐ chápe základní principy, na nichž spočívají zákony a společenské normy, ‐ respektuje, chrání a oceňuje naše tradice a kulturní i historické dědictví, ‐ projevuje pozitivní postoj k uměleckým dílům, smysl pro kulturu a tvořivost, aktivně se zapojuje do kulturního dění a sportovních aktivit. Kompetence pracovní Učitel: ‐ požaduje dodržování dohodnuté kvality práce, ‐ umožňuje žákům vzájemně si radit a pomáhat, ‐ vede žáky k využívání znalostí v běžné praxi. Žák: ‐ dodržuje vymezená pravidla, plní povinnosti a závazky využívá svých znalostí v běžné praxi.

Strana 135 z 305


5.9.2 Vzdělávací obsah pro 6. - 7. ročník Vzdělávací obsah pro 6. - 7. ročník TEMATICKÝ CELEK


ČLOVĚK Žák: A SPOLEČNOST ‐ prokáže na mapě základní orientaci a popíše přírodní podmínky, vypráví některou z bájí, pochopí podstatu antické demokracie, uvede nejdůležitější etapy řeckých dějin, chápe přínos řecké civilizace pro rozvoj evropské kultury, ‐ prokáže na mapě základní orientaci a popíše přírodní podmínky, vypráví pověst o založení Říma, uvede nejdůležitější etapy římských dějin, učí se chápat formy státní moci, uvědomí si význam vzniku křesťanství a jeho souvislost s judaismem, získá představu o životě a jednání osobností a společenských skupin, popíše s pomocí mapy územní rozsah římské říše.

Učivo

Řecko ‐ kořeny řecké civilizace, archaické a klasické období, Makedonie, helénismus, řecká vzdělanost, věda a umění. Řím ‐ království, republika, císařství, počátky křesťanství, římská kultura, rozpad římské říše, naše země v době římské.

Strana 136 z 305

Mezipředmětové souvislosti Průřezová témata ‐ ČJ – první písemné památky (Homér, založení Říma), ‐ HV – počátky divadla, první hudební památky, nástroje, sbory, ‐ M – šedesátková, desítková soustava, arabské číslice, ‐ Př – egyptské lékařství, mumifikace, ‐ Vv – malířství, sochařství, architektura, ‐ Tv – olympijské hry, Marathón, ‐ MED – vyhledávání a zpracovávání informací, ‐ MKV – prolínání a vzájemné obohacování starověkých kultur, jejich vliv do dneška.



Učivo


‐ Český politický život a kultura 2. poloviny 19. století, ‐ velmocenská politika Anglie, Francie, Ruska a Habsburské monarchie. Vznik Trojspolku a Dohody. ‐ Válečné konflikty před 1.světovou válkou, ‐ moderní společnost rozvoj průmyslové výroby na počátku 20. století. Příčiny, průběh a důsledky 1. světové války. ‐ Versailleský mírový systém a Společnost národů, ‐ vznik demokratických státu v Evropě po 1. světové válce. ‐ Československo v období první a druhé republiky, ‐ VŘSR a počátky totalitního režimu v Rusku, ‐ světová hospodářská krize a vznik fašistických totalitních režimu – Itálie, Německo, Španělsko, Japonsko.

‐ Hv, Vv, Čj – česká kultura 19.století kultura v období první republiky, odraz válek v umění, 20. století, ‐ MKV – etnický původ (rovnocennost všech ras, problém národnostních menšin, rasové projevy nesnášenlivosti, ‐ ENV – naše obec ve 20. století, ‐ MED – vyhledávání a zpracování informací, příprava relací, zpracování seminární práce, média a společnost, předvolební kampaně, vliv médií na kulturu, historické záznamy, ‐ VDO - druhy válek (dobyvačná, občanská, apod.), význam mírových světových organizací, demokracie a totalita (fašismus a komunismus), antisemitismus, rasismus,


ČLOVĚK Žák: A SPOLEČNOST ‐ charakterizuje soupeření mezi velmocemi na přelomu 19. a 20. století a vymezí význam kolonií, ‐ na příkladech demonstruje zneužití techniky ve světových válkách a uvědomí si význam diplomacie,

‐ rozpozná klady a nedostatky demokratických systémů, ‐ charakterizuje jednotlivé totalitní režimy a důsledky jejich existence pro svět,

Strana 137 z 305


‐ na příkladech vyloží antisemitismus, rasismus a jejich nepřijatelnost z hlediska lidských práv, ‐ zhodnotí postavení Československa v evropských souvislostech a její vnitřní sociální, politické, hospodářské a kulturní znaky, ‐ vysvětlí příčiny a důsledky vzniku bipolárního světa, ‐ uvede příklady střetávání obou bloků, ‐ vysvětlí a na příkladech doloží mocenské a politické důvody euroatlantické, hospodářské a vojenské spolupráce, ‐ posoudí postavení rozvojových zemí, ‐ prokáže základní orientaci v problémech současného světa.

Mnichovská konference a rozbití Československa. ‐ 2.světová válka, antisemitismus, rasismus a národní nesnášenlivost, odraz války v umění, základní etapy vývoje Československa po r. 1945, ‐ poválečné uspořádání světa, vznik nových socialistických států Evropy, ‐ železná opona, studená válka, vojenské a politické bloky, ‐ demokratizace evrop. států a pád železné opony, ‐ problematika rozvojových zemí. Ohniska současných válečných konfliktů.

Strana 138 z 305

socialismus, studená válka, ohniska současných válečných konfliktů, ‐ F – technické novinky počátku 20. století, ‐ Z – kontinenty – opakování.


5.10 OBČANSKÁ VÝCHOVA 5.10.1 Charakteristika vzdělávacího oboru Občanská výchova je předmět, ve kterém dochází k postupnému formování a rozvíjení občanského profilu žáků, orientaci ve významných okolnostech společenského života, k utváření vztahů žáků ke skutečnosti, k formování vnitřních postojů žáků k důležitým oblastem lidského života a uvědomění si odpovědnosti za vlastní život včetně sebepoznávání.





Výchovné a vzdělávací strategie Vyučující využije všech forem a metod práce k tomu, aby žák dosáhl požadovaných kompetencí. Kompetence k učení Učitel: ‐ vede žáky k ověřování důsledků, ‐ poskytuje metody, při kterých docházejí k objevům, řešením a závěrům žáci sami, ‐ zadává úkoly způsobem, který umožňuje volbu různých postupů. Kompetence k řešení problémů Učitel: ‐ vede žáky ke kladení otevřených otázek, ‐ umožní volný přístup k pomůckám. Kompetence komunikativní Učitel: ‐ motivuje zájem o náměty, názory, zkušenosti spolužáků, ‐ vede žáky k výstižnému, souvislému a kultivovanému projevu, ‐ podněcuje žáky k argumentaci, ‐ vytváří příležitosti pro komunikaci mezi žáky.

Strana 139 z 305


Kompetence sociální a personální Učitel: ‐ hodnotí žáky způsobem, který jim umožňuje vnímat vlastní pokrok, ‐ vede žáky k tomu, aby na základě jasných kritérií hodnotili své činnosti. Kompetence občanské Učitel: ‐ vyžaduje dodržování pravidel slušného chování, ‐ vede žáky k prezentaci jejich myšlenek a názorů. Kompetence pracovní Učitel: ‐ dodává sebedůvěry - napomáhá podle potřeby při cestě ke správnému řešení, ‐ vede ke správnému způsobu používání techniky a vybavení.

Strana 140 z 305


5.10.2 Vzdělávací obsah pro 6. - 7. ročník Vzdělávací obsah pro 6. - 7. ročník TEMATICKÝ CELEK ČLOVĚK VE SPOLEČNOSTI


Učivo


Žák: Naše škola ‐ popíše, jakým způsobem probíhá ‐ Život ve škole život ve škole zdůvodní význam ‐ význam vzdělání pro život, vzdělání pro život, ‐ práva a povinností žáků. ‐ přiměřeně uplatňuje svá práva a chápe význam povinností žáků, Naše obec, region, kraj ‐ uvědomí si význam svého rodiště ‐ Důležité instituce, a nejbližšího okolí, jeho historii ‐ zajímavá a památná místa, a regionální důležitost, ‐ významní rodáci, ‐ prohloubí si nacionální cítění, vztah ‐ místní tradice, k místu bydliště, ‐ ochrana kulturních památek, přírodních ‐ pochopí důležitost ochrany objektů a majetku. kulturních i jiných památek, ‐ zdůvodní nepřijatelnost vandalského chování a aktivně proti němu vystupuje, Naše vlast ‐ objasní účel důležitých symbolů našeho státu a způsoby jejich používání,

‐ Pojem vlasti a vlastenectví, ‐ zajímavá a památná místa,

Strana 141 z 305

‐ OSV – rozvoj schopnosti poznávání, ‐ OSV – seberegulace a sebeorganizace, ‐ OSV – kreativita, ‐ OSV – kooperace, ‐ ENV – vztah člověka k prostředí.


‐ rozlišuje projevy vlastenectví ‐ co nás proslavilo, od projevů nacionalismu, ‐ významné osobnosti, ‐ aplikuje poznatky získané ‐ státní symboly, na regionální úrovni do širšího ‐ státní svátky, kontextu celonárodního významu, ‐ významné dny. ‐ chápe význam státních symbolů a svátků, Lidská setkání ‐ zhodnotí a na příkladech doloží ‐ Lidská solidarita, význam vzájemné solidarity mezi ‐ pomoc lidem v nouzi, lidmi, ‐ rozdíly mezi lidmi, ‐ vyjádří své možnosti, jak může ‐ rovnost a nerovnost, v případě potřeby pomáhat lidem ‐ tolerance. v nouzi a v situacích ohrožení, ‐ objasní potřebu tolerance ve společnosti, Kulturní život ‐ zhodnotí nabídku kulturních institucí ‐ Pravidla a normy chování, a cíleně z ní vybírá akce, které ho ‐ mezilidská komunikace, zajímají, ‐ vztahy mezi lidmi, ‐ kriticky přistupuje k mediálním ‐ lidská nesnášenlivost. informacím, ‐ vyjádří svůj postoj k působení propagandy a reklamy na veřejné mínění a chování lidí, Zásady lidského soužití ‐ posoudí a na příkladech, doloží přínos spolupráce lidí při řešení konkrétních úkolů a dosahování některých cílů

‐ Výhody spolupráce lidí, ‐ morálka, mravnost, ‐ svoboda.

Strana 142 z 305


ČLOVĚK JAKO JEDINEC

v rodině, ve škole, v obci, ‐ přiměřeně uplatňuje svá práva a respektuje práva a oprávněné zájmy druhých lidí, ‐ posoudí význam ochrany lidských práv a svobod, Podobnost a odlišnost lidí ‐ rozpozná projevy záporných ‐ Projevy chování, rozdíly v prožívání, charakterových vlastností u sebe myšlení a jednání, i u druhých lidí, ‐ osobní vlastnosti, dovednosti ‐ objasní, jak může realističtější a schopnosti charakter; vrozené poznání a hodnocení vlastní předpoklady, osobní potenciál. osobnosti a potenciálu pozitivně ovlivnit jeho rozhodování, vztahy s druhými lidmi i kvalitu života, ‐ posoudí vliv osobních vlastností na dosahování individuálních i společných cílů, Vnitřní svět člověka ‐ kriticky hodnotí a vhodně koriguje své chování a jednání, ‐ pochopí význam pojmu osobnost z psychologického a sociologického hlediska, ‐ zjistí, co vytváří rozdílnost jednotlivých osobností, ‐ utříbí si, že každý člověk má kladné a záporné vlastnosti, a že je důležité rozvíjet dobré stránky osobnosti a potlačovat špatné,

‐ Vnímání, prožívání, poznávání a posuzování skutečnosti, sebe i druhých lidí, ‐ systém osobních hodnot, sebehodnocení, ‐ stereotypy v posuzování druhých lidí.

Strana 143 z 305

‐ OSV – rozvoj schopnosti poznávání, ‐ OSV – seberegulace a sebeorganizace, ‐ OSV – kreativita, ‐ OSV – kooperace, ‐ OSV – řešení problému a rozhodovací dovednosti.


‐ uvědomí si význam vůle, ‐ dokáže posilovat své volní jednání, ‐ získá základní představu o znacích emocí a dostává tak návod k vlastnímu sebepoznání, ‐ porozumí různým stránkám lidského života, ‐ uvědomí si existenci sociálních pozic a rolí, ‐ učí se, co role vyžadují a jak se s nimi musí člověk vyrovnávat, Osobní rozvoj

STÁT A HOSPODÁŘSTVÍ

‐ popíše, jak lze usměrňovat ‐ Životní cíle a plány, životní perspektiva, a kultivovat charakterové a volní adaptace na životní změny, vlastnosti, rozvíjet osobní přednosti, ‐ sebezměna; význam motivace, aktivity, překonávat osobní nedostatky vůle a osobní kázně při seberozvoji. a pěstovat zdravou sebedůvěru, ‐ objasní význam vůle při dosahování cílů a překonávání překážek, Majetek a vlastnictví ‐ rozlišuje a porovnává různé formy vlastnictví, uvede jejich příklady, ‐ objasní potřebu dodržování zásad ochrany duševního vlastnictví a jejich znalost uplatňuje ve svém jednání,

‐ Formy vlastnictví; hmotné a duševní vlastnictví, jejich ochrana, ‐ hospodaření s penězi, majetkem a různými formami vlastnictví.

Peníze ‐ dodržuje zásady hospodárnosti, popíše a objasní vlastní způsoby zacházení s penězi a se svým

‐ Funkce a podoby peněz, ‐ formy placení.

Strana 144 z 305

‐ OSV – rozvoj schopnosti poznávání, ‐ OSV – seberegulace a sebeorganizace, ‐ OSV – kreativita, ‐ MED – tvorba mediálního sdělení.


i svěřeným majetkem, ‐ vyhýbá se rizikům v hospodaření s penězi, ‐ vysvětlí, jakou funkci plní banky a jaké služby občanům nabízejí.

Strana 145 z 305


5.10.3 Vzdělávací obsah pro 8. - 9. ročník Vzdělávací obsah pro 8. - 9. ročník TEMATICKÝ CELEK ČLOVĚK JAKO JEDINEC



Žák: Vnitřní svět člověka ‐ uvede příklady pozitivních hodnot a smyslu života, ‐ rozliší sociální úlohu kamarádství a přátelství od „part“, ‐ předvídá a rozpozná možná nebezpečí v konfliktních a krizových situacích, ‐ vymezí hodnoty člověka, které hrají důležitou roli při navazování přátelských a partnerských vztahů,

STÁT A HOSPODÁŘSTVÍ

Učivo

‐ Poznávání a posuzování skutečnosti, sebe i druhých lidí, ‐ systém osobních hodnot, sebehodnocení, ‐ stereotypy v posuzování druhých lidí.

Peníze ‐ vysvětlí funkci peněz a uvede ‐ Funkce a podoby peněz, příklady různých forem placení, ‐ formy placení, ‐ rozlišuje, ze kterých zdrojů pocházejí ‐ rozpočet rodiny a státu, příjmy státu a do kterých oblastí stát ‐ význam daní. směruje své výdaje, ‐ příklady dávek a příspěvků, které ze státního rozpočtu získávají občané, Výroba, obchod, služby Strana 146 z 305

‐ OSV – rozvoj schopnosti poznávání, ‐ OSV – seberegulace a sebeorganizace, ‐ OSV – kreativita.

‐ OSV – rozvoj schopnosti poznávání, ‐ OSV – seberegulace a sebeorganizace, ‐ OSV – kreativita.


‐ vyjmenuje základní formy podnikání, ‐ Jejich funkce a návaznost. ‐ rozlišuje a porovnává úlohu výroby, obchodu a služeb, uvede příklady jejich součinnosti, Principy tržního hospodářství

STÁT A PRÁVO

‐ objasní principy tržního hospodářství ‐ Nabídka, poptávka, trh, a podstatu fungování trhu – ‐ podstata fungování trhu, nabídka, poptávka, zisk, cenová ‐ nejčastější právní formy podnikání. politika, ‐ na příkladu chování kupujících a prodávajících vyloží podstatu fungování trhu, Právní základy státu ‐ rozlišuje nejčastější typy a formy ‐ Znaky státu, typy a formy státu, států a na příkladech porovná jejich ‐ státní občanství ČR, znaky, ‐ Ústava ČR, ‐ rozlišuje a porovnává úkoly ‐ složky státní moci, jejich orgány a jednotlivých složek státní moci ČR instituce. i jejich orgánů a institucí, Lidská práva ‐ seznamuje se se základními lidskými právy, ‐ seznamuje se s dětskými právy, ‐ vysvětlí význam harmonických vztahů mezi členy rodiny (vzájemná pomoc, důvěra) pro zdravý vývoj dítěte, ‐ dodržuje lidská práva i práva dětí, ‐ pozná porušování práv, ‐ posoudí a rozpozná krizové situace -

‐ Základní lidská práva, práva dítěte, jejich ochrana, ‐ úprava lidských práv a práv dětí v dokumentech, ‐ poškozování lidských práv, šikana, diskriminace.

Strana 147 z 305

‐ OSV – rozvoj schopnosti poznávání, ‐ OSV – seberegulace a sebeorganizace, ‐ OSV – kreativita, ‐ MED – tvorba mediálního sdělení.


ohrožení, týrání, zneužívání, šikana, Právní řád ČR ‐ provádí jednoduché právní úkony ‐ Význam a funkce právního řádu, a chápe jejich důsledky, uvede ‐ orgány právní ochrany občanů, soustava příklady některých smluv soudů, upravujících, ‐ právní norma, předpis, publikování ‐ občanskoprávní vztahy - osobní právních předpisů. přeprava, koupě, oprava či pronájem věci, Protiprávní jednání ‐ rozpozná protiprávní jednání, rozliší přestupek a trestný čin, uvede jejich příklady,

‐ Druhy a postihy protiprávního jednání, trestní postižitelnost, ‐ porušování předpisů v silničním provozu, porušování práv k duševnímu vlastnictví. Právo v každodenním životě

MEZINÁRODNÍ VZTAHY, GLOBÁLNÍ SVĚT

‐ dodržuje právní ustanovení, která se ‐ Význam právních vztahů, na něj vztahují a uvědomuje si ‐ důležité právní vztahy a závazky z nich rizika jejich porušování, vyplývající, ‐ rozlišuje a porovnává úkoly orgánů ‐ styk s úřady. právní ochrany občanů, uvede příklady jejich činnosti a spolupráce při postihování trestných činů objasní význam právní úpravy důležitých vztahů – vlastnictví, pracovní poměr, manželství, Evropská integrace ‐ popíše vliv začlenění ČR do EU na každodenní život občanů, ‐ vyjmenuje hlavní organizace,

‐ Podstata, význam, výhody integrace, ‐ Evropská unie a ČR.

Strana 148 z 305

‐ MKV – lidské vztahy, ‐ MED – tvorba mediálního sdělení.


‐ popíše průběh a vývoj integračních procesů v Evropě, ‐ průběžně sleduje informace o změnách vyplývajících pro ČR ze vstupu do EU, Mezinárodní spolupráce ‐ uvede některé významné ‐ Ekonomická, politická a bezpečnostní mezinárodní organizace spolupráce mezi státy, její výhody, a společenství, ‐ významné mezinárodní organizace ‐ posoudí jejich význam ve světovém (RE, NATO, OSN aj.). dění a popíše výhody spolupráce mezi státy, ‐ vysvětlí význam mezinárodní spolupráce, Globalizace ‐ uvede příklady globalizace, ‐ uvede některé globální problémy současnosti, vyjádří na ně svůj názor a popíše jejich hlavní příčiny.

‐ Projevy, klady a zápory globalizace, ‐ významné globální problémy, způsoby jejich řešení.

Strana 149 z 305


5.11 FYZIKA 5.11.1 Charakteristika vzdělávacího obor Obsahové, organizační a časové vymezení Předmět fyzika je vyučován jako samostatný předmět v 6. ročníku jednu hodinu týdně a v 7., 8. a 9.ročníku dvě hodiny týdně. Vzdělávání v předmětu fyzika: ‐ směřuje k podpoře hledání a poznávání fyzikálních faktů a jejich vzájemných souvislostí, ‐ vede k rozvíjení a upevňování dovedností objektivně pozorovat a měřit fyzikální vlastnosti a procesy, ‐ vede k vytváření a ověřování hypotéz, ‐ učí žáky zkoumat příčiny přírodních procesů, souvislosti a vztahy mezi nimi, ‐ směřuje k osvojení základních fyzikálních pojmů a odborné terminologie, ‐ podporuje vytváření otevřeného myšlení, kritického myšlení a logického uvažování. Formy a metody práce se užívají podle charakteru učiva a cílů vzdělávání: ‐ frontální výuka s demonstračními pomůckami, ‐ skupinová práce (s využitím pomůcek, přístrojů a měřidel, pracovních listů, odborné literatury), ‐ samostatné pozorování, ‐ krátkodobé projekty, ‐ Řád učebny fyziky je součástí vybavení učebny , dodržování pravidel je pro každého žáka závazné, ‐ předmět fyzika úzce souvisí s ostatními předměty vzdělávací oblasti Člověka příroda: - chemie: jaderné reakce, radioaktivita, skupenství a vlastnosti látek, atomy, atomové teorie, - přírodopis: světelná energie (fotosyntéza), optika (zrak), zvuk (sluch), přenos elektromagnetických signálů, srdce – kardiostimulátor, - zeměpis: magnetické póly Země, kompas, sluneční soustava. Předmětem prolínají průřezová témata: ‐ rozvíjení kritického myšlení, navrhování způsobů řešení problémů, ochota pomoci a spolupracovat (VDO), ‐ rozvíjení dovedností a schopností (OSV), ‐ posuzování obnovitelných a neobnovitelných zdrojů energie, princip výroby elektrické energie, klady a zápory jaderné energetiky (ENV), ‐ komunikace a kooperace, kritické čtení (MED), ‐ evropská a globální dimenze v efektivním využívání zdrojů energie v praxi, výroba a potřeba energie v globálním měřítku, udržitelný rozvoj (EGS), ‐ vzájemné respektování (MKV). Strana 150 z 305






Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj kompetencí žáků Kompetence k učení Učitel vede žáky: ‐ k vyhledávání, třídění a propojování informací, ‐ k používání odborné terminologie, ‐ k samostatnému měření, experimentování a porovnávání získaných informací, ‐ k nalézání souvislostí mezi získanými daty. Kompetence k řešení problémů Učitel zadává takové úkoly, při kterých se žáci učí využívat základní postupy badatelské práce, tj. nalezení problému, formulace, hledání a zvolení postupu jeho řešení, vyhodnocení získaných dat. Kompetence komunikativní ‐ práce ve skupinách je založena na komunikaci mezi žáky, respektování názorů druhých, na diskusi, ‐ učitel vede žáky k formulování svých myšlenek v písemné i mluvené formě. Kompetence sociální a personální ‐ využívání skupinového a inkluzivního vyučování vede žáky ke spolupráci při řešení problémů, ‐ učitel navozuje situace vedoucí k posílení sebedůvěry žáků, pocitu zodpovědnosti, ‐ učitel vede žáky k ochotě pomoci. Kompetence občanské Učitel: ‐ vede žáky k šetrnému využívání elektrické energie, k posuzování efektivity jednotlivých energetických zdrojů, ‐ podněcuje žáky k upřednostňování obnovitelných zdrojů ve svém budoucím životě (např. tepelná čerpadla jako vytápění novostaveb). Kompetence pracovní Učitel: ‐ vede žáky k dodržování a upevňování bezpečného chování při práci s fyzikálními přístroji a zařízeními.

Strana 151 z 305


5.11.2 Vzdělávací obsah pro 6. ročník Vzdělávací obsah pro 6. ročník TEMATICKÝ CELEK VLASTNOSTI LÁTEK A TĚLES

ZÁKLADNÍ FYZIKÁLNÍ VELIČINY

Předpokládané výstupy Žák: ‐ rozlišuje látku a těleso, dovede uvést příklady látek a těles, ‐ popíše rozdíl mezi látkou pevnou, kapalnou a plynnou a vlastnosti, kterými se od sebe liší, ‐ správně používá pojem atom, molekula, iont, ‐ má představu o tom, z čeho se skládá atom, ‐ ovládá značky a jednotky základních veličin, ‐ vyjádří hodnotu veličiny a přiřadí jednotku, ‐ změří délku tělesa, výsledek zapsat a vyjádřit v různých jednotkách, ‐ změří hmotnost pevných a kapalných těles na sklonných a rovnoramenných vahách a výsledek zapíše ve vhodné jednotce, ‐ změří objem kapalného a pevného

Učivo

‐ Látka a těleso. ‐ Rozdělení látek na pevné, kapalné a plynné.

Mezipředmětové souvislosti Průřezová témata ‐ Př 5 – skupenství látek, změny skupenství, počasí, srážky, atd. ‐ Ch 8 – atomy, ionty, prvky, chem. Vazba.

‐ Částicové složení látek, složení atomu (jádro, obal, proton, neutron a elektron). ‐ Fyzikální veličiny.

‐ Délka. ‐ Hmotnost.

‐ Objem.

Strana 152 z 305

‐ M – převody jednotek, převodní vztahy, mezinárodní soustava jednotek SI, odlišné jednotky, převodní vztahy, ‐ Ch 8 – vlastnosti látek, ‐ Př 5 – teplota, ‐ možné důsledky globálního oteplení, ‐ M 5 – převody jednotek času, ‐ Z 6 – sluneční soustava, vliv Měsíce , slapové jevy.


GRAVITAČNÍ SÍLA

MAGNETICKÉ VLASTNOSTI LÁTEK

tělesa pomocí odměrného válce a je schopen zapsat výsledek, ‐ z hmotnosti a objemu vypočítá hustotu, s porozuměním vztahu ρ = m/V, pracuje s tabulkami, ‐ změří teplotu pomocí teploměrů, určí rozdíl teplot z naměřených hodnot, ‐ předpoví, zda se délka či objem tělesa při změně teploty zvětší nebo zmenší, ‐ zná využití v praxi, ‐ změří časový úsek pomocí stopek a orientuje se na ciferníku hodin, ‐ rozpozná, zda na dané těleso působí síla a pomocí prodloužené pružiny porovná podle velikosti dvě působící síly, ‐ změří sílu siloměrem, ‐ užívá s porozuměním vztah mezi gravitační silou působící na těleso a hmotností tělesa F = m.g při řešení jednoduchých úloh, ‐ vysvětlí, co jsou póly magnetu, jejich vzájemné působení, netečné pásmo, ‐ umí vysvětlit pojem přírodní magnet, ferit, feromagnetická látka, tyčový magnet, magnetka, ‐ ověří existenci magnetického pole, umí znázornit indukční čáry ‐ vysvětlí použití mag. síly v praktických situacích,

‐ Hustota, ‐ teplota.

‐ Teplotní roztažnost těles.

‐ Čas. ‐ Síla působící na těleso.

‐ Gravitační síla, gravitační pole.

‐ M – jednoduché výpočty.

‐ Magnetická síla.

‐ Př 5 – magnetismus, ‐ Př 5 – elektrické jevy, ‐ Z 6 – postavení Země ve vesmíru, práce s buzolou.

Strana 153 z 305


ELEKTRICKÉ VLASTNOSTI LÁTEK

‐ zná princip magnetického pole Země, ‐ vysvětlí použití kompasu a buzoly, ‐ vysvětlí jev elektrování těles, ‐ Elektrická síla. ‐ umí sestavit jednoduchý elektrický obvod.

Strana 154 z 305

‐ bezpečné zacházení s elektrickým proudem.


5.11.3 Vzdělávací obsah pro 7. ročník Vzdělávací obsah pro 7. ročník TEMATICKÝ CELEK FYZIKÁLNÍ VELIČINY KLID A POHYB TĚLESA

SÍLA

Předpokládané výstupy Žák: ‐ fyzikální veličiny dokáže vyjádřit v různých jednotkách (d, V, m, t, t), ‐ rozhodne, zda je dané těleso v klidu či v pohybu vzhledem k jinému tělesu, ‐ rozlišuje pohyb posuvný a otáčivý, ‐ změří dráhu uraženou tělesem a odpovídající čas, ‐ určí průměrnou rychlost z dráhy uražené tělesem za určitý čas, ‐ používá s porozuměním vztah v = s/t pro rychlost rovnoměrného pohybu tělesa při řešení úloh, ‐ znázorní grafem závislost dráhy rovnoměrného pohybu na čase a určí z něj k danému času dráhu a naopak, ‐ rozeznává jednotlivé druhy sil, ‐ určí výpočtem i graficky velikost a směr výslednice dvou sil stejných či opačných směrů,

Učivo

‐ Fyzikální veličiny. ‐ Pohyb a klid tělesa, jejich relativnost.

Mezipředmětové souvislosti Průřezová témata ‐ M – desetinná čísla, ‐ F 6 – fyzikální veličiny. ‐ M 7 – přímá a nepřímá úměrnost.

‐ Dráha a čas.

‐ Okamžitá a průměrná rychlost rovnoměrného pohybu.

‐ Síla. ‐ Skládání sil, ‐ výslednice sil.

Strana 155 z 305

‐ M – grafické sčítání a odčítání úseček, ‐ bezpečnost silničního provozu – setrvačnost – bezpečnostní


POSUVNÉ ÚČINKY SÍLY

OTÁČIVÉ ÚČINKY SÍLY

DEFORMAČNÍ ÚČINKY SÍLY

MECHANICKÉ VLASTNOSTI KAPALIN

‐ určí pokusně těžiště tělesa a pro praktické situace využívá fakt, že poloha těžiště závisí na rozložení látky v tělese, ‐ využívá Newtonovy zákony k vysvětlení nebo předvídání změn pohybu tělesa při působení sil, ‐ zná rozdělení brzdných sil na třecí a odporové, ‐ změří třecí sílu, ‐ užívá s porozuměním poznatek, že třecí síla závisí na druhu materiálu a drsnosti třecích ploch, ‐ navrhne způsob zvětšení nebo zmenšení třecí síly, ‐ využívá poznatky o podmínkách rovnovážné polohy na páce a pevné kladce pro vysvětlení praktických situací, ‐ v jednoduchých případech určí velikost a směr působící tlakové síly, ‐ užívá s porozuměním vztah mezi tlakem, tlakovou silou a obsahem plochy, na níž síla působí, ‐ používá vztah p=F/S k řešení úloh, ‐ užívá Pascalův zákon k vysvětlení funkce hydraulických zařízení, ‐ vysvětlí vznik hydrostatického tlaku a s porozuměním používá vztah p = h ρ g k řešení problémů a úloh,

‐ Těžiště tělesa.

‐ Newtonovy pohybové zákony (první,druhý a třetí). ‐ Třecí síla.

pásy.

‐ Bezpečnost silničního provozu, ‐ F 8 – vnitřní energie tělesa, ‐ Př 5 – jednoduché stroje.

‐ Otáčivé účinky síly, ‐ páka, ‐ pevná kladka.

‐ Železniční – silniční doprava, přetěžování kamiónů – škody na komunikacích.

‐ Tlaková síla.

‐ M – výpočty podle vzorce.

‐ Pascalův zákon.

‐ M - výpočty podle vzorce, ‐ záchrana tonoucího, ‐ lodní doprava.

‐ Hydrostatický tlak.

Strana 156 z 305


MECHANICKÉ VLASTNOSTI PLYNŮ

SVĚTELNÉ JEVY

‐ objasní vznik vztlakové síly a určí její velikost a směr v konkrétní situaci, ‐ porovnáním vztlakové a gravitační síly dokáže předpovědět, zda se těleso potopí v kapalině, zda se v ní bude vznášet nebo zda bude plovat na hladině, ‐ vysvětlí vznik a změny atmosférického tlaku, změří ho, ‐ zná způsoby měření tlaku v uzavřené nádobě, ‐ vysvětlí pojmy podtlak, přetlak a jejich využití, ‐ rozpozná ve svém okolí různé zdroje světla, ‐ využívá poznatku, že se světlo šíří přímočaře, objasní vznik stínu, vysvětlí fáze Měsíce, ‐ vyhledá hodnotu rychlosti světla v tabulkách pro vakuum a pro další optická prostředí, ‐ využívá zákona odrazu světla na rozhraní dvou optických prostředí k nalezení obrazu v rovinném zrcadle, ‐ určí rozdíl mezi dutým a vypuklým zrcadlem a dokáže uvést příklad jejich využití v praxi, ‐ najde pokusně ohnisko dutého zrcadla,

‐ Vztlaková síla působící na tělesa v kapalině, Archimedův zákon, ‐ plování, vznášení se a potápění těles v kapalině.

‐ Atmosférický tlak. ‐ Tlak plynu v uzavřené nádobě.

‐ Světlo, zdroj světla, ‐ přímočaré šíření světla, ‐ rychlost světla.

‐ Odraz světelného paprsku, ‐ zrcadla.

Strana 157 z 305

‐ Př 5 – atmosféra Země, ‐ předpověď počasí, znečištění ovzduší, exhalace.

‐ Z – sluneční soustava, vesmír, ‐ F 9 – optické jevy, ‐ bezpečnost silničního provozu, ‐ využití zrcadel v alternativních zdrojích energie- sluneční elektrárny, ‐ Ch 9 – obnovitelné zdroje energie, ‐ Př 6, 7 – praktické použití lupy, mikroskopu.


‐ rozhodne na základě znalostí o rychlostech světla ve dvou prostředích, zda se světlo při přechodu z jednoho prostředí do druhého bude lámat ke kolmici nebo od kolmice, ‐ rozliší pokusně spojku a rozptylku, ‐ dokáže popsat využití čoček v běžném životě, ‐ objasní rozklad bílého světla optickým hranolem, ‐ vysvětlí vznik duhy v přírodě.

‐ Lom světla na optickém rozhraní, ‐ optické čočky.

‐ Rozklad světla.

Strana 158 z 305


5.11.4 Vzdělávací obsah pro 8. ročník Vzdělávací obsah pro 8. ročník TEMATICKÝ CELEK


PRÁCE, Žák: ENERGIE, TEPLO ‐ rozumí pojmu mechanická práce a výkon, dokáže určit, kdy těleso ve fyzice práci koná, s porozuměním používá vztah W = F . s a P = W/t při řešení problémů a úloh, ‐ zná pojem účinnost, ‐ z vykonané práce určí v jednoduchých případech polohovou a pohybovou energii, ‐ vysvětlí vzájemnou přeměnu polohové a pohybové energie, ‐ vysvětlí změnu vnitřní energie tělesa při změně teploty, ‐ vysvětlí pojem difuze, Brownův pohyb, ‐ rozpozná v přírodě a v praktickém životě některé formy tepelné výměny (vedením, prouděním), ‐ dokáže určit množství tepla přijatého a odevzdaného tělesem, zná-li hmotnost, měrnou tepelnou

Učivo

‐ Mechanická práce, ‐ výkon.

‐ Polohová a pohybová energie.

‐ Vnitřní energie tělesa, ‐ tepelná výměna.

‐ Teplo přijaté a odevzdané tělesem.

Strana 159 z 305

Mezipředmětové souvislosti Průřezová témata ‐ M – matematické výpočty, ‐ F 6 – částicová stavba látek, tepelná izolace-šetření energií, ‐ M – výpočty podle vzorce, ‐ Z – podnebná pásma, globální oteplování Země, změny skupenství- předpověď počasí, automobilismus a jeho vliv na globální znečišťování životního prostředí, podíl různých typů motorů na znečištění prostředí, bezpečnost silničního provozu, ‐ F 6 – elektrování těles.


ELEKTRICKÉ JEVY

kapacitu a změnu teploty tělesa (bez změny skupenství), ‐ využije vztah Q = c.m.(t-t0) pro řešení úloh, ‐ vysvětlí závislost zahřátého tělesa na vzdálenosti zdroje záření, na barvě a úpravě povrchu tělesa, ‐ rozpozná jednotlivé skupenské přeměny a bude schopen uvést praktický příklad (tání, tuhnutí, vypařování, var, kondenzace, sublimace a desublimace), ‐ určí skupenské teplo tání u některých látek, ‐ zjistí, kdy nastává kapalnění vodní páry ve vzduchu, dokáže vysvětlit základní meteorologické děje, ‐ objasní jev anomálie vody a jeho důsledky v přírodě, ‐ dokáže objasnit princip fungování pístového spalovacího motoru, ‐ rozlišuje čtyřdobý, dvoudobý motor, jejich použití, ‐ rozlišuje zážehový a vznětový motor, použití v praxi, ‐ dokáže objasnit stavbu atomu a vznik iontů, ‐ na základě znalosti druhu náboje rozhodne, zda se 2 tělesa elektricky přitahují nebo odpuzují, ‐ dokáže pomocí elektroskopu ověřit

‐ Změny skupenství.

‐ Pístové spalovací motory.

‐ Elektrický náboj, ‐ elektrické pole, ‐ elektrický proud, ‐ elektrické napětí.

Strana 160 z 305

‐ Ch 8 – stavba atomu, protonové číslo, ‐ F 6 – elektrické pole, výroba elektrické energie, ‐ Z – energetický průmysl, šetření energií, bezpečné zacházení


elektrický náboj tělesa, ‐ zná pojem elementární elektrický náboj, jednotku, ‐ umí graficky znázornit siločáry elektrického pole, ‐ pokusně ověří, za jakých podmínek prochází obvodem elektrický proud, ‐ objasní účinky elektrického proudu (tepelné, světelné, pohybové), ‐ změří elektrický proud ampérmetrem a elektrické napětí voltmetrem, ‐ zná pojem stejnosměrný, střídavý el. proud, ‐ zná a používá základní schematické značky, ‐ správně sestaví jednoduchý elektrický obvod podle schématu, ‐ umí odlišit sériové a paralelní zapojení spotřebičů, ‐ rozliší jednoduchý a rozvětvený el. obvod, ‐ vysvětlí rozdíl mezi el. článkem a akumulátorem, ‐ používá s porozuměním Ohmův zákon pro kovy v úlohách ( A = U/I ), ‐ pochopí, že odpor vodiče se zvětšuje s rostoucí délkou a teplotou vodiče, zmenšuje se se zvětšujícím se obsahem jeho průřezu a souvisí

s elektrospotřebiči, ‐ M – výpočet podle vzorce, ‐ HV – vznik zvuku.

‐ Elektrický obvod, ‐ zdroje elektrického napětí.

‐ Ohmův zákon, ‐ odpor vodiče.

Strana 161 z 305


ZVUKOVÉ JEVY

METEOROLOGIE

s materiálem, ze kterého je vodič vyroben, ‐ zná pojmy rezistor, reostat, potenciometr, jejich praktické využití, ‐ určí, co je v jeho okolí zdrojem zvuku, pozná, že k šíření zvuku je nezbytnou podmínkou látkové prostředí, ‐ chápe odraz zvuku jako odraz zvukového vzruchu od překážky a dovede objasnit vznik ozvěny, ‐ využívá s porozuměním poznatek, že rychlost zvuku závisí na prostředí, kterým se zvuk šíří, ‐ zjistí, že výška tónu je tím větší, čím větší je jeho kmitočet, ‐ rozumí pojmu hlasitost zvuku a má představu, jak hlasité jsou různé zdroje zvuku v jeho okolí, ‐ určí možnosti, jak omezit nepříznivý vliv nadměrně hlasitého zvuku na člověka, ‐ zná základní meteorologické jevy, ‐ vysvětlí pojem znečištění atmosféry.

‐ Akustika, ‐ zvuk, zdroj zvuku, ‐ šíření zvuku, ‐ odraz zvuku.

‐ Nadměrná hladina zvuku, osobní zodpovědnost za své zdraví, používání přehrávačů ‐ Z, F – atmosféra.

‐ Tón, výška tónu, ‐ kmitočet tónu, ‐ hlasitost zvuku.

‐ Meteorologické jevy a jejich měření.

Strana 162 z 305

‐ ENV


5.11.5 Vzdělávací obsah pro 9. ročník Vzdělávací obsah pro 9. ročník TEMATICKÝ CELEK ELEKTROMAGNETICKÉ JEVY

JADERNÁ ENERGIE

Předpokládané výstupy Žák: ‐ rozliší vodič od izolantu, ‐ uvede příklady vedení elektrického proudu v kapalinách a v plynech z běžného života a z přírody, ‐ rozliší stejnosměrný proud od střídavého na základě jejich časového průběhu, ‐ ověří pokusem, na čem závisí velikost indukovaného proudu v cívce a objasní vznik střídavého proudu, ‐ popíše funkci transformátoru a jeho využití při přenosu elektrické energie, ‐ dokáže popsat způsob výroby a přenosu elektrické energie, ‐ popíše některé nepříznivé vlivy při výrobě elektrické energie v elektrárnách na životní prostředí, ‐ vysvětlí, jak se štěpí atomové jádro, pojem řetězová reakce a popíše, na jakém principu funguje jaderný

Učivo

‐ Vedení elektrického proudu v kapalinách a v plynech. ‐ Elektromagnetická indukce, ‐ střídavý proud, ‐ transformátor, ‐ výroba a přenos elektrické energie.

‐ Štěpení atomového jádra, ‐ řetězová reakce,

Strana 163 z 305

Mezipředmětové souvislosti Průřezová témata ‐ F 6 – elektrické vlastnosti látek, ‐ F 8 - šetření el. energií (žárovka – zářivka), ‐ F8 – zdroje elektrické energie, ‐ ENV – alternativní zdroje energie, využití ve světě, výroba el. energie a její vliv na životní prostředí.

‐ ENV – jaderná energie- výhody a nevýhody, vliv na životní prostředí,


OPTICKÉ JEVY

ZEMĚ A VESMÍR

reaktor, ‐ porozumí jak je zajištěn bezpečný provoz v jaderné elektrárně, ‐ dokáže popsat nepříznivý vliv radioaktivního a ultrafialového záření na lidský organismus, ‐ rozliší pokusně spojku a rozptylku, najde pokusně ohnisko tenké spojky a určí její ohniskovou vzdálenost, ‐ dokáže popsat, z čeho jsou složeny jednoduché optické přístroje a jak se využívají v běžném životě, ‐ porozumí pojmům krátkozrakost a dalekozrakost a způsobu nápravy těchto očních vad brýlemi, ‐ popíše sluneční soustavu a má představu o pohybu vesmírných těles (na základě poznatků o gravitačních silách), ‐ odliší planetu a hvězdu, ‐ popíše hlavní součásti sluneční soustavy (planety, měsíce, planetky, komety), ‐ má představu, jaké děje se odehrávají na Slunci, ‐ objasní střídání dne a noci, ročních období a vznik jednotlivých měsíčních fází.

‐ jaderný reaktor.

‐ Exkurze JE Dukovany.

‐ Optické čočky.

‐ F 7 – optické jevy, ‐ Př - praktické použití lupy, mikroskopu, ‐ Př 8 – lidské oko.

‐ Vesmír, ‐ sluneční soustava.

‐ Ch 8 – jaderné reakce, ‐ Ch 9 – zdroje energie, ‐ ENV - Slunce – alternativní zdroj energie, ‐ Z 6 – postavení Země ve vesmíru, planeta Země jako součást vesmíru.

Strana 164 z 305


5.12 CHEMIE 5.12.1 Charakteristika vzdělávacího oboru Obsahové, časové a organizační vymezení Předmět chemie se vyučuje jako samostatný předmět v 8. a 9. ročníku po dvou hodinách týdně. Vzdělávání v předmětu chemie: ‐ směřuje k podchycení a rozvíjení zájmu o obor, ‐ vede k poznávání základních chemických pojmů a zákonitostí na příkladech směsí, chemických látek a jejich reakcí s využíváním jednoduchých chemických pokusů, ‐ učí řešit problémy a správně jednat v praktických situacích, vysvětlovat a zdůvodňovat chemické jevy, ‐ učí poznatky využívat k rozvíjení odpovědných občanských postojů, ‐ učí získávat a upevňovat dovednosti pracovat podle pravidel bezpečné práce s chemikáliemi a dovednosti poskytnout první pomoc při úrazech s nebezpečnými chemickými látkami a přípravky. Formy a metody práce se užívají podle charakteru učiva a cílů vzdělávání: ‐ frontální výuka je spojována s praktickými cvičeními, ‐ nácviky jednoduchých laboratorních metod a postupů, ‐ práce ve skupinách, ‐ demonstrační pokusy, ‐ Rozdělení žáků do skupin, počet skupin a počet žáků ve skupině je omezen vybavením školy pomůckami. Vždy je kladen důraz na dodržování zásad bezpečné práce a postupů v souladu s platnou legislativou, ‐ Řád učebny chemie a laboratorní řád je nedílným vybavením učebny a laboratoře, dodržování uvedených pravidel je pro každého žáka i vyučujícího závazné. ‐ předmět chemie je úzce spjat s ostatními předměty vzdělávací oblasti Člověk a příroda a z části s matematikou (např. zeměpis – surovinové zdroje chemického průmyslu, přírodopis – význam zelených rostlin, životní prostředí, zdraví, fyzika – vlastnosti látek, matematika – chemické výpočty). Předmětem prolínají průřezová témata: ‐ OSV, VDO - zodpovědnost každého jedince za své zdraví, ‐ ENV, EGS - zodpovědnost a spoluzodpovědnost za stav životního prostředí.

Strana 165 z 305






Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí žáků Kompetence k učení Učitel: ‐ vede žáky k systematickému pozorování jako základní formě zjišťování chemických vlastností látek, jejich přeměn a podmínek, za kterých tyto přeměny nastávají, k jejich popisu, hledání souvislostí mezi jevy a jejich vysvětlení, ‐ vede žáky ke správnému používání chemických termínů, symbolů a značek, ‐ dává žákům možnost samostatně či ve skupinách formulovat závěry na základě pozorování a pokusů. Kompetence k řešení problémů Učitel: ‐ předkládá problémové situace související s učivem chemie, ‐ dává žákům možnost volit různé způsoby řešení, ‐ dává možnost obhajovat svá rozhodnutí, ‐ vede žáky k promýšlení pracovních postupů praktických cvičení, ‐ vede žáky k nacházení příkladů chemických dějů a jevů z běžné praxe, k vysvětlování jejich chemické podstaty, ‐ klade důraz na aplikaci poznatků v praxi. Kompetence komunikativní Učitel: ‐ vede žáky ke správnému užívání chemických symbolů a značek, ‐ podněcuje žáky k argumentaci, ‐ zadává takové úkoly, při kterých mohou žáci navzájem komunikovat. Kompetence sociální a personální Učitel: ‐ zadává úkoly, při kterých mohou žáci spolupracovat, ‐ podněcuje žáky ke smysluplné diskusi, ‐ vytváří situace, při kterých se žáci učí respektovat názory jiných. Kompetence občanské Učitel: ‐ společně s žáky respektuje pravidla pro práci s chemickými látkami, řád učebny a laboratorní řád, ‐ vyžaduje dodržování pravidel slušného chování, Strana 166 z 305


‐ předkládá situace, ve kterých se žáci učí chápat základní ekologické souvislosti a environmentální problémy, respektovat požadavky na kvalitní životní prostředí, ‐ vede žáky k zodpovědnému chování v krizových situacích (přivolat pomoc a poskytnout první pomoc). Kompetence pracovní Učitel: ‐ vede žáky k bezpečnému a účinnému používání materiálů, nástrojů a vybavení, ‐ vyžaduje dodržování vymezených pravidel povinností z hlediska ochrany svého zdraví i zdraví druhých a ochrany životního prostředí, ‐ zadává úkoly tak, aby žáci byli schopni využít poznatků v běžné praxi.

Strana 167 z 305


5.12.2 Vzdělávací obsah pro 8. ročník Vzdělávací obsah pro 8. ročník TEMATICKÝ CELEK ÚVOD DO CHEMIE

SMĚSI

Předpokládané výstupy Žák: ‐ pozná skupenství a jejich přeměny (včetně sublimace), ‐ rozliší fyzikální a chemický děj, ‐ zná zásady bezpečné práce, ‐ dovede poskytnout 1. pomoc, ‐ zná tel. číslo záchr. služby, umí přivolat pomoc, ‐ umí rozlišit a pojmenovat druhy směsí, ‐ zná pojmy rozpustnost, koncentrovaný, zředěný, nasycený, nenasycený, ‐ zná vliv teploty na rychlost rozpouštění, ‐ zná příklady z praxe, ‐ umí vypočítat hmotnostní zlomek složek směsí a koncentraci, ‐ zná princip, postup a užití v praxi metody oddělování složek směsí usazování, filtrace, destilace, krystalizace,

Učivo

‐ Látky, jejich vlastnosti, skupenství, rozpustnost, chemické děje. ‐ Bezpečnost práce v laboratoři a při pokusech.

‐ Směsi různorodé a stejnorodé, ‐ roztoky, složení roztoků.

‐ Oddělování složek směsí.

Strana 168 z 305

Mezipředmětové souvislosti Průřezová témata ‐ F 6 – skupenství látek, ‐ Př 8 – biologie člověka, ‐ zodpovědnost za své zdraví, pomoc zraněným lidem.


VODA

VZDUCH

ATOM

‐ umí provést filtraci a destilaci ve školních podmínkách, ‐ umí zvolit vhodný postup k oddělování složek směsí, ‐ umí vyjmenovat druhy a význam ‐ Voda. vod podle užití a znečištění, ‐ zná hygienické požadavky na pitnou vodu, ‐ zná hlavní znečišťovatele pitné vody,

‐ zná procentový obsah hlavních složek vzduchu, ‐ umí vysvětlit význam vzduchu jako průmyslové suroviny, ‐ zná hlavní znečišťovatele vzduchu, ‐ umí vysvětlit co je hoření, požár, zná použití různých hasebních prostředků, zná tel. číslo hasičů, ‐ umí poskytnout 1. pomoc při popáleninách, ‐ zná pojmy atomové jádro, elektronový obal, proton, neutron, elektron, valenční elektron, valenční vrstva, protonové číslo, hmotnostní číslo, ‐ zná vztahy mezi počty protonů, elektronů a neutronů v atomu,

‐ Vzduch.

‐ Atom, molekula, ionty.

Strana 169 z 305

‐ Př 5 – koloběh vody, ‐ F 8 – změny skupenství, teplota varu, tuhnutí, ‐ Exkurze – čistička odpadních vod, ‐ ENV – význam vody a vzduchu jako základní podmínky života, ‐ kritický přístup k informacím z médií k problematice čistoty vody. ‐ Př 6, 7 – význam kyslíku pro život a jeho vznik, ‐ potřeba čistého vzduchu pro zdraví, ‐ EGS - čistota vody a vzduchu jako globální problém lidstva.

‐ F 6 – model atomu, elektrování těles, ‐ F 8 – elektrický náboj.


CHEMICKÉ PRVKY A SLOUČENINY

‐ umí nakreslit schéma atomu, ‐ umí odvodit vznik kationtů a aniontů z atomu, ‐ umí vysvětlit rozdíl mezi atomem a molekulou, ‐ zná české názvy a značky prvků H, Li, Na, K, Mg, Ca, Ra, Cr, Mn, Fe, Co, Ni, Pt, Cu, Ag, Au, Zn, Hg, B, Al, C, Si, Sn, P, N, As, Sb, O, S, F, Cl, Br, I, He, Ne, Ar, ‐ s pomocí PSP umí přiřadit protonové číslo prvku a naopak, ‐ zná princip uspořádání prvků v PSP ‐ umí zařadit prvek do skupiny a periody PSP, ‐ umí vyhledat prvek podle skupiny a periody PSP, ‐ zná znění a význam periodického zákona, ‐ zná pojmy kovy, nekovy, polokovy, těžké kovy, ‐ umí zařadit prvky do těchto skupin, ‐ umí vysvětlit rozdíl mezi prvkem a sloučeninou, ‐ určí počet atomů ve vzorci, ‐ zná pojem elektronegativita, ‐ umí vyhledat elektronegativitu prvku v PSP, ‐ určí charakter chemické vazby podle elektronegativity,

‐ Chemické prvky.

‐ Periodická soustava prvků (PSP).

‐ Chemické sloučeniny, ‐ chemická vazba, ‐ chemické reakce.

Strana 170 z 305

‐ Zodpovědnost jednotlivce za práci s prvky a sloučeninami ohrožujícími zdraví a živ. prostředí, ‐ nebezpečí poškození živ. prostředí někt. prvky a jejich slouč. (těžké kovy, baterie z mobilních tel., součástky PC v odpadu apod.), ‐ znečištění životního prostředí jako globální problém lidstva, ‐ Př 6 – fotosyntéza, ‐ Př 9 – odrůdy křemene, ‐ ENV - význam hromadné dopravy – oxidy ve výfukových plynech, globální problémy životního prostředí (skleníkový efekt, kyselé deště), ‐ Př 9 – nerosty skupiny sulfidů, ‐ Z – nerostné suroviny, ENV těžba nerostných surovin, vliv na životní prostředí, ‐ osobní zodpovědnost jedince za své zdraví (NaCl – hypertenze).


KYSELOST

‐ zná význam symbolů v chemické rovnici, ‐ umí zapsat slovně popsaný chemický děj chemickou rovnicí, ‐ umí zapsat jednoduché rovnice vyjadřující chemické slučování a chemický rozklad, ‐ umí zformulovat zákon zachování hmotnosti, ‐ dokáže opravit špatně vyčíslenou rovnici, ‐ dokáže vyčíslit jednoduchou rovnici, ‐ zná pojem oxidační číslo, ‐ umí vysvětlit pojem oxid, ‐ zná pravidla názvosloví oxidů, ‐ umí vytvořit vzorec z názvu a naopak, ‐ zná význam a užití CO, CO2, SO2, SO3, NO, NO2, CaO, SiO2, ‐ umí vysvětlit pojem sulfid, ‐ zná pravidla názvosloví sulfidů, ‐ zná vlastnosti, výskyt a užití PbS, ZnS, FeS2, ‐ umí vysvětlit pojem halogenid, ‐ zná pravidla názvosloví halogenidů, ‐ umí vytvořit vzorec z názvu a naopak, ‐ zná význam a užití NaCl, ‐ orientuje se na stupnici pH, ‐ zná rozmezí pH kyselin a zásad,

‐ Zákon zachování hmotnosti.

‐ Jednoduché anorganické sloučeniny, ‐ oxidy.

‐ Sulfidy.

‐ Halogenidy.

‐ Kyselost a zásaditost roztoků, pH,

Strana 171 z 305

‐ Př 6 – vliv kyselých dešťů na vegetaci,


A ZÁSADITOST

‐ zná pojem pH indikátor, ‐ zná barevné přechody lakmusu, fenolftaleinu a univ. indikátoru, ‐ zná podstatu vzniku kyselých dešťů a vliv v přírodě, ‐ umí vysvětlit pojem kyselina, ‐ zná pravidla názvosloví kyselin bezkyslíkatých a kyslíkatých, ‐ umí vytvořit vzorec z názvu a naopak, ‐ zná vzorec, vlastnosti, význam a užití HCl, H2SO4, HNO3, ‐ zná zásady bezpečné práce s kyselinami, ‐ zná postup ředění koncentrovaných kyselin, ‐ umí poskytnout první pomoc při poleptání, ‐ umí vysvětlit pojem hydroxid (zásada), ‐ zná pravidla názvosloví hydroxidů, ‐ umí vytvořit vzorec z názvu a naopak, ‐ zná vzorec, vlastnosti, význam a užití NaOH, KOH, NH4OH, Ca(OH)2 , ‐ zná zásady bezpečné práce s hydroxidy, ‐ umí poskytnout první pomoc při poleptání,

‐ Kyseliny.

‐ Hydroxidy.

Strana 172 z 305

‐ ENV - vliv pH na život ve vodě (mrtvá jezera v Kanadě, řeky u nás), ‐ reakce kyselinotvorných oxidů v atmosféře, působení kyselých dešťů, vznik smogu a jeho vliv na zdraví, ‐ osobní zodpovědnost při práci se žíravými kyselinami a hydroxidy, poskytnutí první pomoci při poleptání, zabezpečení lékařské pomoci zraněnému, ‐ nebezpečí havárií při výrobě, přepravě a skladování kyselin a hydroxidů, ‐ osobní zodpovědnost při užívání chem. látek (hnojiva apod.).


SOLI

‐ zná reaktanty a produkty neutralizace (obecně), ‐ ze zadání konkrétních reaktantů dokáže určit názvy a vzorce produktů, ‐ zná příklady užití neutralizace v praxi, ‐ umí vysvětlit pojem sůl, ‐ zná pravidla názvosloví solí, ‐ umí vytvořit vzorec z názvu a naopak, ‐ zná příklady použití solí z praxe hnojiva, stavební pojiva, modrá skalice, vápenec, ‐ zná chemický princip výroby páleného vápna a hašeného vápna, ‐ zná princip tvrdnutí malty.

‐ Neutralizace.

‐ Soli.

Strana 173 z 305

‐ Př 9 – vápenec a jeho zpracování


5.12.3 Vzdělávací obsah pro 9. ročník Vzdělávací obsah pro 9. ročník TEMATICKÝ CELEK REDOXNÍ REAKCE

PALIVA

Předpokládané výstupy Žák: ‐ zná pojmy oxidace, redukce, redox reakce, ‐ umí určit oxidační číslo prvku ve sloučenině, ‐ pozná redoxní reakci, ‐ zná princip výroby surového železa a oceli, ‐ zná princip koroze a způsob ochrany kovů před korozí, ‐ umí vysvětlit děje na elektrodách při elektrolýze NaCl, ‐ zná princip galvanického článku, ‐ zná příklady užití elektrolýzy v praxi, ‐ zná příklady užití galv. Článku v praxi, ‐ umí vysvětlit rozdíl mezi exotermickou a endotermickou reakcí, ‐ umí třídit paliva podle skupenství, původu, výhřevnosti a zná příklady

Učivo


‐ Redoxní reakce.

‐ Z – naleziště rud, ‐ Z – ocelářský průmysl, ‐ F 8 – suchý článek, ‐ ENV - význam sběru starého železa a ost. kovů jako prům. suroviny, hosp. ztráty způsobené korozí Fe.

‐ Energie.

‐ Z - těžba ropy, uhlí, plynu, ‐ Př 6 – vznik fosilních paliv, ‐ ENV – vlastní zodpovědnost za bezp. práci palivy, těžba ropy, ropovody, politické

Strana 174 z 305


z praxe, ‐ zná rozdíl mezi obnovitelnými a neobnovitelnými zdroji energie, ‐ zná vliv produktů spalování na životní prostředí, ‐ zná význam ropy, zemního plynu a uhlí, hlavní produkty zpracování ropy a uhlí. UHLOVODÍKY

DERIVÁTY UHLOVODÍKŮ

‐ zná pojem uhlovodíky, čtyřvaznost uhlíku, ‐ rozliší řetězec otevřený a uzavřený, nevětvený, větvený. ‐ zná obecné vlastnosti uhlovodíků, ‐ umí vyjmenovat homologickou řadu uhlovodíků C1 - C10, ‐ zná pojmy alkan, alken, alkin, aren, ‐ umí napsat molekulové, racionální a strukturní vzorce C1 - C10, ‐ umí sestavit model uhlovodíků C1 - C10, ‐ umí zařadit uhlovodíky do skupin podle vazeb, ‐ zná vzorec, význam, užití metanu, etanu, propanu, butanu, etenu, etinu, benzenu, ‐ zná pravidla bezpečnosti práce s org. rozpouštědly, ‐ zná pojmy charakteristická skupina, uhlovodíkový zbytek, ‐ umí odvodit obecný vzorec derivátů

‐ Uhlovodíky.

‐ Deriváty uhlovodíků.

Strana 175 z 305

souvislosti, význam obnovitelných zdrojů energie, vliv produktů spalování na živ. prostředí (kyselé deště, skleníkový efekt), ropné havárie, ‐ MED - kritické vnímání mediálních sdělení, ‐ Exkurze – JE Dukovany. ‐ Ch 8 – plynový kahan, ‐ osobní zodpovědnost při bezpečné práci s uhlovodíky (zemní plyn, propan-butan, benzen atd.), ‐ osobní zodpovědnost při práci s deriváty uhlovodíků (rozpouštědla, ředidla, barvy), ‐ ENV - zneč. živ. prostředí organickými látkami, poškození ozónové vrstvy.

‐ Př 8 – ochrana před UV zářením, ‐ EGS - poškození ozónové vrstvy jako globální problém lidstva,


PLASTY

uhlovodíků, ‐ umí zařadit derivát podle charakteristické skupiny, ‐ zná význam freonů, ‐ zná vlastnosti a užití teflonu, ‐ zná vzorec, význam, užití metanolu, etanolu, glycerolu, fenolu, ‐ umí vysvětlit rozdíl líh (etanol) denaturovaný líh, ‐ zná podstatu alkoholového kvašení, ‐ zná princip výroby destilátů, ‐ zná důsledky působení metanolu a etanolu na člověka, ‐ zná vzorec, význam, užití formaldehydu, acetaldehydu, acetonu, ‐ zná karcinogenní účinky formaldehydu a acetonu, ‐ zná pravidla bezpečné práce, ‐ zná vzorec, význam, užití kys. mravenčí, kys. Octové, ‐ zná pojmy kyseliny, aminokyseliny, ‐ umí zapsat obecné schéma esterifikace, ‐ zná pojmy monomer, polymer, makromolekula, ‐ umí vysvětlit rozdíl mezi plastem a přírodním materiálem z hlediska užitných vlastností a vlivu na životní prostředí,

‐ Halogenderiváty uhlovodíků. ‐ Alkoholy, fenoly.

‐ Karbonylové sloučeniny.

‐ Karboxylové kyseliny.

‐ Ch 8 – destilace, ‐ Př 8 – zdravý způsob života, ‐ poškození zdraví nadměrným užíváním alkohol. nápojů, nebezpečí vzniku závislosti na alkoholu, ‐ zákony o výrobě, prodeji a užívání alkohol. nápojů, ‐ užívání alkoholických nápojů ‐ osobní zodpovědnost při práci s acetonem, ‐ nakládání se zbytky org. rozp., acetonu, barviv aj., ‐ Př 8 – přenos genetické informace, ‐ Z – chemický průmysl, ‐ zodpovědné chování při hospodaření s plastovými odpady, ‐ ENV - recyklace plastů.

‐ Makromolekulární chemie. ‐ Plasty a umělá textilní vlákna.

Strana 176 z 305

‐ Z – chemický průmysl, ‐ plasty v odpadech, význam recyklace, ‐ plasty jako globální problém


PŘÍRODNÍ SLOUČENINY

‐ zná rozdělení plastů podle vlastností, ‐ zná běžně užívané zkratky plastů (PE, PP, PET, PAD, PES, PVC, PS), jejich vlastnosti a užití, ‐ zná význam recyklace plastů, ‐ zná rovnici a podmínky fotosyntézy, ‐ zná rozdělení sacharidů (mono-, oligo-, poly-), ‐ zná obecné vlastnosti monoa polysacharidů, ‐ umí zařadit glukózu, fruktózu, sacharózu, škrob, glykogen, celulózu, zná jejich výskyt a význam, ‐ zná podstatu diabetes, ‐ umí provést důkaz glukózy a škrobu, ‐ rozliší tuky podle původu, zná příklady z praxe, ‐ rozliší tuky a oleje, zná příklady z praxe, ‐ zná schéma rovnice vzniku tuků, ‐ zná zdroje tuků ve výživě a jejich význam v organismu, ‐ zná princip a význam ztužování tuků, zná princip zmýdelnění, ‐ umí vysvětlit rozdíl v užitných vlastnostech mýdel a saponátů a vliv na životní prostředí, ‐ zná zdroje bílkovin ve výživě a jejich význam,

‐ Přírodní sloučeniny, ‐ sacharidy.

‐ Tuky.

‐ Bílkoviny.

Strana 177 z 305

lidstva, ‐ zákony a předpisy o odpadech, recyklaci plastů, ‐ osobní zodpovědnost při nakládání s použitými plasty. ‐ Př 6 – fotosyntéza a zelené rostliny, ‐ Př 8 – využití sacharidů v těle, zdravá strava, ‐ Z - pěstování cukrovky a cukrové třtiny, bavlníku, ‐ Z- papírny v ČR, ‐ ENV - význam tropických deštných pralesů, ‐ osobní zodpovědnost za svoji výživu, nadměrný příjem cukru, ‐ osobní zodpovědnost za svoji výživu – nadměrný příjem tuků, cholesterol, ‐ ENV - znečištění vod saponáty, ‐ EGS – znečištění odpadních vod saponáty jako globální problém lidstva, ‐ Př 7 – vznik bílkovin v buňce, ‐ Př 8 – trávení bílkovin, zdravé složení potravin, ‐ osobní zodpovědnost za svoji výživu, ‐ inf. o nových poznatcích


CHEMIE V ŽIVOTĚ ČLOVĚKA

‐ zná princip trávení bílkovin a princip jejich vzniku v organismu, ‐ zná význam DNA, RNA, ‐ zná faktory poškozující bílkoviny, ‐ umí vyjmenovat některé z funkcí bílkovin, ‐ zná význam enzymů, hormonů, vitamínů A, B, C, D, E, ‐ zná zdroje vitamínů A, B, C, D, E v potravě, ‐ zná zásady zdravé výživy, ‐ zná významné chemické závody ‐ Chemie v životě člověka. v ČR, ‐ zná pravidla bezpečné práce s chemickými látkami běžně užívanými v domácnosti - lepidla, barvy, laky, čistící prostředky, ředidla atd., ‐ zná pojmy léčiva, analgetika, antipyretika, analgetika, drogy, doping, pesticidy, herbicidy, fungicidy, insekticidy, karcinogeny, ‐ zná příklady návykových látek a nebezpečí jejich požívání, ‐ zná princip znečišťování ovzduší, ‐ Životní prostředí a chemie. zdroje, ‐ vysvětlí pojem emise, imise, smog, ‐ zná principy a zdroje znečišťování vody a půdy, ‐ vysvětlí pojem druhotné suroviny.

Strana 178 z 305

a výzkumu dědičnosti, ‐ Z – chemický průmysl, ‐ Př 8 – zdravý životní styl, ‐ osobní zodpovědnost při práci s chemickými látkami v domácnosti, zaměstnání, ‐ právní normy týkající se zneužívání návykových látek, ‐ osobní zodpovědnost při znečišťování živ. prostředí, ‐ právní normy týkající se ochrany přírodního a životního prostředí, ‐ EGS - globální problémy znečišťování ovzduší a vod.


5.13 PŘÍRODOPIS 5.13.1 Charakteristika vzdělávacího oboru Obsahové, organizační a časové vymezení vyučovacího předmětu Předmět přírodopis je vyučován jako samostatný předmět v 6., 7., 8. a 9. ročníku. V 6. – 8. ročníku dvě hodiny týdně, v ročníku 9. jednu hodinu týdně. Výuka probíhá v učebně přírodopisu nebo v kmenové třídě. Součástí vybavení učebny je řád učebny, jehož dodržování je pro každého žáka závazné. Vzdělávání v předmětu přírodopis: ‐ směřuje k rozvíjení zájmu o přírodu a přírodniny, ‐ poskytuje žákům metody pro hlubší porozumění přírodním faktům ‐ umožňuje poznávat přírodu jako systém, jehož součásti jsou vzájemně propojeny a ovlivňují se, ‐ podporuje vytváření otevřeného myšlení a logického uvažování, ‐ vede k chápání podstatných souvislostí mezi stavem přírody a lidskou činností, závislosti člověka na přírodních zdrojích, ‐ učí aplikovat přírodovědné poznatky v praktickém životě, ‐ seznamuje žáka se stavbou živých organismů, ‐ předmět přírodopis úzce souvisí s ostatními předměty vzdělávací oblasti Člověk a příroda: - chemie: ochrana životního prostředí – chemické znečištění, chemické vlastnosti materiálů a hornin, - fyzika: fotosyntéza, světelná energie, sluch, zrak, - zeměpis: rozšíření rostlin a živočichů, výskyt, biotopy, CHKO, Národní parky, ‐ též s oblastí Člověk a zdraví s předmětem: - výchova ke zdraví: zdraví a nemoc, ‐ s oblastí Člověk a svět práce s předmětem: - pracovní výchova: pěstitelské práce, chovatelství. Formy a metody práce se užívají dle charakteru učiva a cílů vzdělávání: ‐ frontální výuka s demonstračními pomůckami, ‐ skupinová práce (s využitím přírodnin, pracovních listů, odborné literatury), ‐ přírodovědné vycházky s pozorováním. Předmětem prolínají průřezová témata: ENV – porozumění souvislostem v biosféře, vztahům člověka a prostředí, důsledkem lidských činností na prostředí, zachování biologické rovnováhy EGS – evropská a globální dimenze v základech ekologie

Strana 179 z 305






Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj kompetencí žáků Kompetence k učení Učitel vede žáky: ‐ k vyhledávání, třídění a propojování informací, ‐ ke správnému používání odborné terminologie, ‐ k samostatnému pozorování a porovnávání získaných informací, ‐ k nalézání souvislostí. Kompetence k řešení problémů Učitel: ‐ zadává úkoly způsobem, který umožňuje více postupů, ‐ zařazuje metody, pří kterých žáci sami navrhují řešení, docházejí k závěrům a vyhodnocují získaná fakta. Kompetence komunikativní ‐ práce ve skupinách je založena na komunikaci mezi žáky, respektování názorů druhých, na diskusi, ‐ učitel vede žáky k formulování svých myšlenek v písemné i mluvené formě, ‐ učitel umožňuje prezentaci práce žáků, žáci mají možnost samo zhodnotit výsledky své práce a reagovat na hodnocení ostatních, argumentovat, přijmout kritiku. Kompetence sociální a personální ‐ využívání skupinového vyučování vede žáky ke spolupráci při řešení problémů, ‐ učitel navozuje situace vedoucí k posílení sebedůvěry žáků, pocitu zodpovědnosti. Kompetence občanské Učitel: ‐ vyžaduje dodržování pravidel slušného chování, ‐ vede žáky k pochopení práv a povinností v souvislosti s ochranou životního prostředí, ochranou vlastního zdraví i zdraví svých blízkých. Kompetence pracovní Učitel: ‐ vede žáky k dodržování bezpečnostních a hygienických pravidel při práci s mikroskopickými preparáty a s živými přírodninami, ‐ zadává úkoly tak, aby žáci měli možnost si práci sami organizovat, navrhnout postup a časový rozvrh. Strana 180 z 305


5.13.2 Vzdělávací obsah pro 6. ročník Vzdělávací obsah pro 6. ročník TEMATICKÝ CELEK POZNÁVÁME PŘÍRODU

LES

Předpokládané výstupy Žák: ‐ porovnává rozdíl v pozorování pouhým okem, lupou, mikroskopem, ‐ pozoruje lupou, mikroskopem, ‐ rozlišuje základní části květu, ‐ vysvětlí význam fotosyntézy a její význam v ekosystému, ‐ popíše některé vztahy mezi organismy (symbióza, parazitismus), ‐ rozliší pojem nahosemenná a krytosemenná rostlina, ‐ pozoruje lesní rostliny (přírodniny, obrázky), některé pojmenuje, ‐ srovná výživu živočichů a rostlin, ‐ popíše a porovná vnější stavbu některých lesních živočichů, charakterizuje jejich způsob života a výživy, ‐ vysvětlí pojmy producent, konzument a rozkladač,

Učivo


‐ Pozorování přírody a přírodnin.

‐ ENV, ‐ Ekosystémy. Základní podmínky života. Vztah člověka k prostředí.

‐ Rostliny a houby našich lesů.

‐ OSV – rozvoj schopností poznávání, kooperace, komunikace, ‐ ENV – ekosystémy, lidské aktivity a problémy ŽP.

‐ Živočichové v lesích.

‐ Vztahy živočichů a rostlin v lese, rozmanitost a význam lesů, péče o lesy.

Strana 181 z 305


VODA A JEJÍ OKOLÍ

LOUKY, POLE, PASTVINY

‐ potravní řetězec, ‐ sestavuje jednoduché potravní řetězce v lesním společenství, ‐ objasní význam lesů, ‐ popíše oběh vody v přírodě, ‐ na příkladu rybníka rozliší, co je vodní společenstvo a ekosystém, ‐ uvede příklady rostlin žijících ve vodě a rostoucích v okolí vody, ‐ vyjádří, co je plankton a vysvětlí jeho význam pro vodní živočichy, ‐ uvede příklady živočichů žijících v rybníku a jeho okolí, popíše jejich vnější stavbu a způsob výživy, ‐ vysvětlí vztahy mezi vodními organismy, ‐ charakterizuje louky, pastviny, pole jako travní společenstva, ‐ popíše způsob využívání luk, pastvin a polí, ‐ uvede příklady a pozná některé rostliny travních ekosystémů, ‐ popíše životní cyklus rostlin jednoletých, dvouletých a vytrvalých rostlin, ‐ uvede příklady živočichů travních společenstev, některé z nich pozná a popíše způsob jejich života.

‐ Vlastnosti vodního prostředí, rybník. ‐ Rostliny rybníka a jeho okolí.

‐ ENV – ekosystémy, základní podmínky života, ‐ OSV – rozvoj schopností poznávání, kooperace.

‐ Živočichové rybníka a jeho okolí. ‐ Rybník jako celek. ‐ Rostliny travních společenstev.

‐ Živočichové travních společenstev.

Strana 182 z 305

‐ ENV – ekosystémy.


5.13.3 Vzdělávací obsah pro 7. ročník Vzdělávací obsah pro 7. ročník TEMATICKÝ CELEK EKOSYSTÉMY PŘIROZENÉ A UMĚLÉ


Žák: ‐ vysvětlí rozdíl mezi přirozeným a umělým ekosystémem, OKOLÍ LIDSKÝCH ‐ charakterizuje jednotlivé ekosystémy, SÍDEL ‐ uvede zástupce rostlin a živočichů vyskytujících se v těchto ekosystémech, ‐ zhodnotí jejich význam pro člověka, ‐ uvede souvislost mezi bakteriemi, LIDSKÁ SÍDLA viry a chorobami, ‐ objasní význam očkování, ‐ uvede příklady vnitřních a vnějších parazitů člověka a jejich způsob života, ‐ uvede příklady nežádoucích živočichů v lidských příbytcích, ‐ vysvětlí pojem deratizace, ‐ jmenuje příklady pokojových rostlin, uvede jejich nároky, ‐ uvede příklady doma chovaných živočichů a zásady péče o ně,

Učivo


‐ Přirozené a umělé ekosystémy.

‐ Př 6

‐ Polní ekosystém, ‐ sady a ovocné zahrady, ‐ zelinářské zahrady, ‐ okrasné zahrady, parky a sídlištní zeleň, ‐ rumiště a okraje cest.

‐ Pč

‐ Organismy provázející člověka, ‐ organismy člověkem pěstované nebo chované. ‐ Hospodářsky významné organismy.

‐ Vz

Strana 183 z 305


CIZOKRAJNÉ EKOSYSTÉMY

OCHRANA ROZMANITOSTI PŘÍRODY BUŇKA

JEDNOBUNĚČNÉ ORGANISMY

‐ uvede příklady organismů pěstovaných nebo chovaných ve speciálních zařízeních, ‐ charakterizuje způsoby chovu a význam našich nejběžnějších hospodářských zvířat, ‐ vysvětlí pojem ekologické zemědělství, ‐ charakterizuje jednotlivé cizokrajné ekosystémy, ukáže jejich rozmístění na mapě světa, ‐ vyjmenuje hlavní rostlinné a živočišné druhy těchto ekosystémů, ‐ uvede význam ekosystémů, ‐ vysvětlí význam ochrany rostlinných a živočišných druhů, ‐ rozliší stavbu rostlinné a živočišné buňky, ‐ vyjmenuje základní části buňky a uvede jejich význam, ‐ vysvětlí průběh dělení buňky, ‐ vysvětlí pojem chromozom, ‐ popíše způsob života virů a souvislost s některými chorobami, ‐ charakterizuje jednotlivé skupiny, ‐ popíše stavbu těla těchto organismů a jejich způsob života,

‐ Tropické deštné lesy, ‐ savany a stepi, ‐ vody teplých krajin, ‐ polopouště a pouště, ‐ tundry a polární oblasti, ‐ moře a oceány.

‐Z

‐ Ochrana přírody, ‐ chráněná území. ‐ Rostlinná a živočišná buňka, ‐ dělení buněk, ‐ viry.

‐ Vz

‐ Jednobuněčné organismy – bakterie, sinice, řasy, kvasinky, prvoci,

‐ Vz, Př 8

Strana 184 z 305


‐ uvede kladný i záporný význam pro člověka, MNOHOBUNĚČNÉ ‐ charakterizuje jednotlivé skupiny, ‐ popíše stavbu těla a způsob života, ORGANISMY ‐ uvede zástupce těchto skupin, ZÁKLADNÍ ORGÁNY ROSTLINNÝCH TĚL

BEZOBRATLÍ ŽIVOČICHOVÉ

ŽIVOČICHOVÉ A PROSTŘEDÍ

‐ rozliší základní orgány rostlin a jejich funkce, ‐ popíše stavbu těchto orgánů a význam pro rostlinu, ‐ podle základních znaků odliší jednoděložné a dvouděložné rostliny, ‐ uvede příklady nepohlavního rozmnožování rostlin, ‐ vysvětlí princip pohlavního rozmnožování rostlin, ‐ popíše stavbu těla jednotlivých skupin bezobratlých živočichů, ‐ popíše jejich způsob života a fungování jejich orgánových soustav,

‐ uvede příklady vlivů prostředí na živočichy a hodnotí je, ‐ vysvětlí význam zachování přírodní rovnováhy v ekosystému.

‐ nižší rostliny a houby – řasy, houby, lišejníky, ‐ vyšší rostliny – výtrusné a semenné rostliny. ‐ Kořen, ‐ stonek, ‐ list, ‐ květ, ‐ jednoděložné a dvouděložné rostliny, ‐ rozmnožování rostlin – nepohlavní a pohlavní.

‐ Stavba a činnost těl bezobratlých živočichů: ‐ žahavci, ‐ ploštěnci, ‐ měkkýši, ‐ kroužkovci, ‐ členovci. ‐ Živočichové a prostředí.

Strana 185 z 305

‐ Př 6


5.13.4 Vzdělávací obsah pro 8. ročník Vzdělávací obsah pro 8. ročník TEMATICKÝ CELEK ÚVOD DO BIOLOGIE ČLOVĚKA VÝVOJ ČLOVĚKA

VARIABILITA ČLOVĚKA ANATOMIE ČLOVĚKA

Předpokládané výstupy Žák: ‐ zařadí člověka do systému živočichů, uvede jeho odlišnosti od ostatních tříd obratlovců, ‐ vyjmenuje a charakterizuje jednotlivé vývojové formy člověka, ‐ zdůvodní určující roli přírodních podmínek při vzniku lidských ras, ‐ popíše živočišnou buňku a její odlišnosti od rostlinné buňky, ‐ uvede typy tkání, ‐ charakterizuje jednotlivé orgánové soustavy, ‐ popíše části jednotlivých orgánových soustav a vysvětlí principy jejich fungování, ‐ zná rizika onemocnění v rámci orgánových soustav, ‐ popíše vznik a vývoj nového jedince, ‐ charakterizuje etapy lidského života,

Učivo


‐ Člověk jako živočišný druh.

‐ Př 7

‐ Vývoj předchůdců současného člověka.

‐D

‐ Lidské rasy, jejich rovnocennost.

‐ Ov

‐ Živočišná buňka a buňky lidského těla, ‐ tkáň, typy tkání, ‐ orgánové soustavy: ‐ opěrná, ‐ svalová, ‐ oběhová, ‐ mízní, ‐ dýchací, ‐ trávicí, ‐ vylučovací, ‐ kožní, ‐ nervová,

‐ Př 7

Strana 186 z 305


‐ smyslová, ‐ hormonální, ‐ rozmnožovací,

GENETIKA

ČLOVĚK A ZDRAVÍ

‐ vysvětlí základní principy dědičnosti, pojmy gen, alela, znak, dědičné choroby, ‐ vysvětlí funkci chromozomů, ‐ uvede zásady zdravého životního stylu, ‐ vysvětlí souvislosti mezi životosprávou a rizikem onemocnění, ‐ zdůvodní význam prevence.

‐ období lidského života. ‐ Základní principy dědičnosti.

‐ Faktory ovlivňující zdraví, ‐ předcházení civilizačním chorobám.

Strana 187 z 305

‐ Vz


5.13.5 Vzdělávací obsah pro 9. ročník Vzdělávací obsah pro 9. ročník TEMATICKÝ CELEK


ÚVOD DO STUDIA Žák: GEOLOGIE ‐ charakterizuje geologické vědy a jejich praktický význam, ‐ zná postavení Země ve sluneční soustavě, ‐ popíše stavbu zemského tělesa, objasní pojem litosféra, ‐ vysvětlí vznik minerálů a rozliší MINERÁLY krystalické soustavy, ‐ rozliší minerály na základě jejich fyzikálních a chemických vlastností, ‐ vyjmenuje mineralogické třídy s několika příklady nerostů, ‐ uvede příklady vnitřních a vnějších HORNINY geologických dějů, ‐ vysvětlí pojem horninový cyklus, ‐ rozliší horniny vyvřelé, usazené a přeměněné, objasní principy jejich vzniku, ‐ objasní vznik a význam půdy, PŮDA A VODA ‐ rozliší základní půdní druhy a půdní

Učivo


‐ Geologické vědy a využití geologie, ‐ Země ve vesmíru, ‐ stavba Země.

‐F9

‐ Krystalová stavba minerálů, ‐ vlastnosti minerálů, ‐ přehled minerálů, zařazení do 8 mineralogických tříd.

‐F7 ‐ Ch 8

‐ Vnitřní a vnější geologické děje, ‐ horninový cyklus, ‐ horniny vyvřelé, usazené a přeměněné.

‐F7

‐ Půda, ‐ podzemní voda a prameny.

‐ Ch 8

Strana 188 z 305


DĚJINY ZEMĚ

REGIONÁLNÍ GEOLOGIE ČR

EKOLOGIE

typy, ‐ vysvětlí pojmy podzemní voda a pramen, ‐ objasní vznik termálních pramenů a jejich význam, ‐ charakterizuje jednotlivé geologické éry a vývoj života v nich, ‐ dokáže se orientovat v geologické mapě ČR, ‐ charakterizuje geologické jednotky ČR a jejich dílčí části, ‐ objasní jejich vznik a horninové složení, ‐ objasní pojmy ekologie, ekosystém, ‐ vysvětlí význam ekologické rovnováhy a uvede příklady jejího narušení, ‐ charakterizuje hlavní globální problémy lidstva, ‐ vysvětlí význam ochrany přírody, zná kategorie chráněných území v ČR, ‐ uvede zásady domácí ekologie.

‐ Předgeologické období, ‐ geologické éry – prahory, starohory, prvohory, druhohory, třetihory, čtvrtohory. ‐ Geologická mapa, ‐ geologické jednotky ČR.

‐ Ch 9

‐ Základní ekologické pojmy, ‐ ekologická rovnováha, ‐ globální problémy lidstva, ‐ ochrana přírody, ‐ domácí ekologie.

‐ Př 6, Př 7, ‐ Ch 8, ‐ Př 7.

Strana 189 z 305


5.14 ZEMĚPIS 5.14.1 Charakteristika vzdělávací oblasti Obor/předmět zeměpis je vyučován v 6., 7., 8. a 9. ročníku. V 6., 7, 8. ročníku dvě hodiny týdně, v 9. ročníku jednu hodinu týdně. Vzdělávací oblast zahrnuje okruh problémů spojených se zkoumáním přírody. Poskytuje žákům prostředky a metody pro hlubší porozumění přírodním faktům a jejich zákonitostem. Rozvíjí trvalý zájem o poznávání vlastní země a regionů světa jako nedílné součásti životního způsobu moderního člověka. Učí žáky vyhledávat a zpracovávat zeměpisné informace. Dává jim potřebný základ pro lepší pochopení a využívání současných technologií. V této vzdělávací oblasti dostávají žáci příležitost poznávat přírodu jako systém, jehož součásti jsou vzájemně propojeny, působí na sebe a ovlivňují se. Na takovém poznání je založeno i pochopení a respektování důležitosti udržování přírodní rovnováhy pro existenci živých soustav, včetně člověka (TUR – trvvale udržitelný rozvoj). Žáci si uvědomují závislost člověka na přírodních zdrojích a vlivy lidské činnosti na stav životního prostředí a na lidské zdraví. Vzdělávací oblast také významně podporuje vytváření otevřeného myšlení (přístupného alternativním názorům), kritického myšlení a logického uvažování. Vzdělávací obor Zeměpis, svým činnostním a badatelským charakterem výuky umožňuje žákům hlouběji porozumět zákonitostem přírodních procesů, a tím si uvědomovat i užitečnost přírodovědných poznatků a jejich aplikací v praktickém životě. Zvláště významné je, že při systematickém studiu přírody si žáci osvojují i důležité dovednosti. Jedná se především o rozvíjení dovednosti soustavně pozorovat změny probíhající v přírodě, zpracovávat a analyzovat je a následně je vyhodnocovat a vyvozovat z nich závěry. Učí se odhalovat příčiny a následky ovlivňování důležitých místních i globálních ekosystémů a uvědoměle využívat své přírodovědné poznání ve prospěch ochrany životního prostředí a principů udržitelného rozvoje – to umožňuje žákům postupně odhalovat souvislosti přírodních podmínek a života lidí. Předmětem prolínají průřezová témata: ‐ VDO: občanská společnost a stát; formy participace občanů v politickém životě; principy demokracie, ‐ OSV: rozvoj schopností poznávání; seberegulace, sebeorganizace; kreativita; poznávání lidí; mezilidské vztahy; komunikace; kooperace; řešení problémů a rozhodovací dovednosti; hodnoty, postoje, ‐ ENV: ekosystémy; základní podmínky života; problémy životního prostředí; vztah člověka k prostředí, ‐ MED: kritické čtení a vnímání mediálního sdělení; interpretace vztahu mediálního sdělení a reality; stavba mediálního sdělení; tvorba mediálního sdělení; práce v realizačním týmu, ‐ EGS: objevování Evropy, světa, ‐ MKV: kulturní diference; lidské vztahy; etnický původ; multikulturalita; principy solidarity.

Strana 190 z 305






Vzdělávání v dané vzdělávací oblasti směřuje k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí: Kompetence k učení Žáci: ‐ vybírají a využívají vhodné způsoby a metody pro efektivní učení, propojují získané poznatky do širších celků, nalézají souvislosti, ‐ získané poznatky kriticky posuzují, porovnávají a formulují závěry, ‐ poznávají smysl a cíl učení, mají pozitivní vztah k učení. Učitel vede žáky: ‐ k vyhledávání, shromažďování, třídění, porovnávání informací, ‐ k používání odborné terminologie, ‐ k nalézání souvislostí mezi získanými poznatky a využití v praxi, ‐ k využívání vlastních zkušeností a poznatků z jiných předmětů. Kompetence komunikativní Žáci: ‐ formulují a vyjadřují své myšlenky a názory v logickém sledu, vyjadřují se souvisle a kultivovaně v písemném i ústním projevu, ‐ se učí naslouchat promluvám druhých lidí, vhodně na ně reagují Učitel vede žáky: ‐ ke komunikaci mezi sebou a učitelem a k dodržování předem stanovených pravidel vzájemné komunikace, ‐ k naslouchání a respektování názorů druhých, ‐ k interpretaci či prezentaci různých textů, obrazových materiálů, grafů a jiných forem záznamů v písemné i mluvené podobě. Kompetence k řešení problémů Žáci: ‐ jsou schopni pochopit problém, vyhledat k němu vhodné informace, diskutovat o možnostech řešení, ‐ se učí myslet kriticky, jsou schopni hájit svá rozhodnutí. Učitel vede žáky: ‐ k vyhledávání a kombinování informací z různých informačních zdrojů,

Strana 191 z 305


‐ k využívání metod, při kterých docházejí k objevům, řešením a závěrům sami žáci, ‐ k argumentaci, k diskusi na dané téma, k obhajování svých výroků, ‐ k odpovědím na otevřené otázky, ‐ k práci s chybou. Kompetence sociální a personální Žáci: ‐ žáci spolupracují ve skupinách na základě vytvořených pravidel, upevňují dobré mezilidské vztahy, pomáhají si a jsou schopni o pomoc požádat, učí se vzájemnému naslouchání. Učitel vede žáky: ‐ k využívání skupinového a inklusivního vyučování, ‐ k utváření pocitu zodpovědnosti za svá jednání, ‐ k ochotě pomoci a o pomoc požádat, ‐ k spoluúčasti na vytváření kritérií hodnocení a k následnému hodnocení svých výsledků, ‐ k dodržování dohodnuté kvality, postupů, termínů, ‐ k občanské odpovědnosti za vytváření podmínek pro udržitelný rozvoj v lokálním a globálním měřítku. Kompetence občanské Žáci: ‐ respektují názory druhých, uvědomují si svá práva a povinnosti ve škole i mimo školu, ‐ se rozhodují zodpovědně podle dané situace, ‐ chápou základní environmentální problémy, respektují požadavky na kvalitní životní prostředí, jednají v zájmu trvale udržitelného rozvoje. Učitel vede žáky: ‐ k dodržování pravidel slušného chování, ‐ k pochopení práv a povinností v souvislosti s principem trvale udržitelného rozvoje, ‐ k tomu, aby brali ohled na druhé, ‐ k vytváření osobních představ o geografickém a životním prostředí. Kompetence pracovní Žáci: ‐ jsou seznámeni s pravidly bezpečného chování v terénu, ‐ jsou vedeni k efektivní práci. Učitel vede žáky: ‐ k dodržování pravidel bezpečného chování v terénu, ‐ k vyhledávání a využívání různých zdrojů informací.

Strana 192 z 305


5.14.2 Vzdělávací obsah pro 6. ročník Vzdělávací obsah pro 6. ročník TEMATICKÝ CELEK PŘÍRODNÍ OBRAZ ZEMĚ, GEOGRAFICKÉ INFORMACE, ZDROJE DAT, KARTOGRAFIE A TOPOGRAFIE

Předpokládané výstupy Žák: ‐ dokáže zařadit zeměpis do systému přírodních věd a určit náplň jeho učiva, ‐ vymezí Zemi v rámci vesmíru, ‐ popíše základní rozměry a na praktických příkladech určí význam otáčení kolem své osy a kolem Slunce,

‐ rozezná a posoudí typy vesmírných objektů a prakticky zhodnotí jejich význam pro Zemi, ‐ dokáže prakticky pracovat s mapou, vyhledávat v ní potřebné informace, ukázat významné rovnoběžky a poledníky, umí aktivně pracovat se zeměpisnou sítí, ‐ objasní problematiku přírodních sfér na Zemi - litosféry, atmosféry,


Učivo

‐ Úvod do zeměpisu, ‐ vymezení vědního oboru zeměpis v rámci přírodních věd. ‐ Planeta Země jako vesmírné těleso, ‐ tvar a rozměry Země, ‐ pohyby Země.

‐ Vesmírné objekty - Slunce, Měsíc, přirozené družice planet, atd.

‐ ‐ ENV – lidské aktivity a problémy životního prostředí, ‐ F – gravitační síla Země, ‐ D – vývoj poznání o tvaru Země, ‐ Př – roční období – změny v přírodě. ‐ Př – život ve vesmíru.

‐ Orientace na mapě – glóbus, mapa, práce s mapou, rovnoběžky a poledníky, určování zeměpisné polohy.

‐ M – práce s měřítkem, převody jednotek.

‐ Obecný fyzický zeměpis,

‐ Př - vznik krajinných sfér, endogenní, exogenní děje,

Strana 193 z 305


ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

hydrosféry, pedosféry a biosféry, zhodnotí jejich vzájemnou provázanost,

‐ stavba země, litosféra, utváření a modelace povrchu Země, ‐ zemětřesení a sopečná činnost, ‐ atmosféra - prvky atmosféry, podnebí, počasí, podnebné pásy, větrná proudění, ‐ hydrosféra - formy vody na Zemi, moře a oceány, vodní toky, vodní plochy, voda v ledovcích, podpovrchová voda a voda v atmosféře, ‐ pedosféra - zvětrávání a vznik půdy, půdní druhy a půdní typy, ‐ biosféra - vegetační pásy a výškové stupně.

‐ porovnává různé krajiny jako součást pevninské části krajinné sféry, uvědomuje si specifické znaky a funkce konkrétních krajin, rozlišuje mezi přírodními a kulturními krajinnými složkami, uvědomuje si závažné důsledky a rizika přírodních a společenských vlivů na životní prostředí.

‐ Krajina, ‐ přírodní a společenské prostředí, ‐ typy krajin, ‐ vztah příroda a společnost – trvale udržitelný život a rozvoj, principy a zásady ochrany přírody a životního prostředí, chráněná území přírody, globální ekologické a environmentální problémy lidstva.

Strana 194 z 305

horniny a nerosty, rozmístění fauny a flóry na Zemi, rozmanitost organismů, živá složka půdy, člověk v různých životních podmínkách,ekosystémy, fotosyntéza, ‐ ENV – klimatické změny, ekosystémy, význam vody, kvalita ovzduší, podmínky pro život, ‐ EGS – propojení složek přírodní sféry, oteplování, rozšiřování pouští, ‐ OSV – zájem o okolí, rozvoj kritického myšlení, řešení problémů. ‐ ENV: ekosystémy; základní podmínky života; problémy životního prostředí; vztah člověka k prostředí, ‐ MED: kritické čtení a vnímání mediálního sdělení; interpretace vztahu mediálního sdělení a reality; stavba mediálního sdělení; tvorba mediálního sdělení; práce v realizačním týmu.


5.14.3 Vzdělávací obsah pro 7. ročník Vzdělávací obsah pro 7. ročník TEMATICKÝ CELEK REGIONY SVĚTA

Předpokládané výstupy Žák: ‐ dokáže s pomocí mapy vymezit světadíl Afriku na mapě světa, ‐ popsat zvláštnosti přírodních, politických a hospodářských podmínek kontinentu, ‐ najít a charakterizovat jednotlivé oblasti, ‐ kriticky zhodnotit současné africké problémy, ‐ charakterizuje s pomocí atlasu Austrálii a Oceánii s přihlédnutím k odlišnostem jejího vývoje, ‐ objasní přírodní, politické a hospodářské celky učiva o tomto světadílu, ‐ dokáže s pomocí atlasu vyhledat základní informace o Americe a získá znalosti o přírodních, politických a hospodářských podmínkách rozvoje kontinentu,

Učivo


‐ Afrika - poloha v rámci zeměkoule, přírodní, politické a hospodářské poměry oblasti Afriky, nejvýznamnější státy.

‐ Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech – Evropa a svět nás zajímá.

‐ Austrálie a Oceánie – poloha, zvláštnosti vývoje, přírodní, politické a hospodářské poměry, stát Austrálie, oblast Oceánie.

‐ D – nejstarší osídlené oblasti, historie jednotlivých území, kolonizace - otroctví, význam zemědělství v historii, vývoj obchodu, ‐ Ov – lidská práva, vzdělání, ‐ MKV – tolerance, rasismus, xenofobie, diskriminace.

‐ Amerika - vymezení polohy, popis přírodních, politických a hospodářských poměrů světadílu, oblasti Ameriky.

Strana 195 z 305


‐ umí popsat jednotlivé oblasti Ameriky se zřetelem na nejvýznamnější státy, ‐ dokáže sám vyhledat potřebné informace, ‐ prokáže aktivní znalost učiva o Asii, ‐ najde na mapě základní zeměpisné jevy a lokalizuje nejvýznamnější státy, ‐ posoudí roli Asie v rámci světa a její současný hospodářský rozvoj, ‐ zná světové oceány a umí je charakterizovat, ‐ umí charakterizovat Antarktidu – popsat její využití.

‐ Nejvýznamnější státy – Kanada, USA, Mexiko, Brazílie.

‐ Asie - její postavení v rámci zeměkoule, ‐ přírodní, politické a hospodářské poměry, ‐ oblasti Asie - jihozápadní Asie, jižní Asie, jihovýchodní Asie, východní Asie, ‐ nejvýznamnější státy – Indie, Čína, Japonsko. ‐ Tichý oceán, Atlantský oceán, Indický oceán, Severní ledový oceán, Jižní oceán. ‐ Antarktida.

Strana 196 z 305

‐ ENV – vliv hospodářství na životní prostředí - těžba, průmyslové závody, doprava, cestování.


5.14.4 Vzdělávací obsah pro 8. ročník Vzdělávací obsah pro 8. ročník TEMATICKÝ CELEK REGIONY SVĚTA

Předpokládané výstupy Žák: ‐ porozumí učivu o Evropě, ‐ je schopen sám ukázat a popsat na mapě přírodní, politické a hospodářské celky tohoto kontinentu, ‐ vymezí její oblasti a dovede je charakterizovat, ‐ porozumí procesu evropské integrace a je sám schopen vyhledat potřebné informace, ‐ si vytvoří celkový náhled o SNS, ‐ posoudí zvláštnosti jeho vývoje, ‐ dokáže popsat Rusko jako vůdčí stát této oblasti, lokalizuje základní zeměpisné jevy, ‐ vyhodnotí současné problémy Evropy i ve vztahu k okolnímu světu, ‐ posoudí současnou politickou mapu světa, je schopen je ukázat

Učivo


‐ Evropa - poloha, přírodní, politické a hospodářské poměry, ‐ oblasti Evropy - západní Evropa, střední Evropa, jižní Evropa, severní Evropa, jihovýchodní Evropa.

‐ Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech - vznik a vývoj Evropské unie.

‐ Evropská unie - vznik a vývoj.

‐ EGS – život v evropském i mezinárodním prostoru, integrace, spolupráce zemí, postavení ČR, vliv globálních problémů, cestování.

‐ Společenství nezávislých států – vznik a vývoj, vymezení na mapě světa, ‐ přírodní, politické a hospodářské poměry nejvýznamnější státy – Rusko, Ukrajina. ‐ Politický zeměpis - státy na světě, dělení ‐ Výchova k myšlení států světa podle různých kritérií, v evropských a globálních souvislostech - vznik a vývoj ‐ současné politické problémy, Evropské unie ‐ mezinárodní organizace.

Strana 197 z 305


ČESKÁ REPUBLIKA

na mapě, ‐ zhodnotí význam mezinárodních organizací s důrazem na OSN, EU a NATO ve vztahu k Evropě, ‐ pochopí problematiku přírodních poměrů Česka s důrazem napovrch a jeho vývoj a členění, vodstvo, podnebí a rostlinstvo, ‐ dovede ukázat na mapě přírodní jevy – pohoří, nížiny, vodní toky, vodní plochy a chráněná území, ‐ pochopí proces utváření podnebí vzhledem k podnebným pásům, vzduchovým hmotám a frontálním systémům, ‐ posoudí demografickou situaci Česka, ‐ stanoví počet obyvatel a jeho členění, posoudí jeho vývoj do budoucna, ‐ seznámí se se sídelní strukturou Česka, ‐ se základně orientuje ve složitosti přechodu od centrálně řízeného k tržnímu hospodářství, ‐ dovede s využitím tematické mapy podat potřebné informace o hlavních oborech české ekonomiky – zemědělství, průmyslu a službách,

‐ Přírodní poměry Česka: ‐ povrch a jeho členění, horopisné celky, vznik a vývoj povrchu, ‐ podnebí - vzduchové hmoty ovlivňující počasí v Česku, teploty a srážky, podnebné oblasti, vodstvo – úmoří v Česku, řeky, vodní plochy, podzemní vody, znečištění vodstva, ‐ rostlinstvo výškové stupně, ochrana přírody, lesy v Česku.

‐ Enviromentální výchova – ekosystémy

‐ Obyvatelstvo a sídla: ‐ počet obyvatel a jeho vývoj a dělení, ‐ hustota obyvatel, ‐ sídla v Česku a jejich typy.

‐ Hospodářství Česka: ‐ ENV – stav životního prostředí ‐ současný stav, vývojové tendence, dělení, ‐ zemědělství - rostlinná a živočišná výroba, ‐ průmysl - hlavní oblasti, nejvýznamnější obory, ‐ služby- doprava, obchod, finančnictví, cestovní ruch, zapojení Česka

Strana 198 z 305


‐ umí posoudit důsledky nedávné reformy státní správy v Česku, objasnit administrativní členění státu, ukázat na mapě a charakterizovat jednotlivé zeměpisné oblasti státu, porovnat a vyhodnotit jejich podmínky; ‐ vymezí a lokalizuje místní oblast (region) podle bydliště nebo školy,

do mezinárodního hospodářského systému. ‐ Oblasti Česka: ‐ administrativní a správní členění státu, problematika státní správy ‐ zeměpisné oblasti naší republiky.

Strana 199 z 305


5.14.5 Vzdělávací obsah pro 9. ročník Vzdělávací obsah pro 9. ročník TEMATICKÝ CELEK SPOLEČENSKÉ A HOSPODÁŘSKÉ PROSTŘEDÍ


Učivo

Žák: ‐ posoudí prostorovou organizaci světové populace, její rozložení, strukturu, růst, pohyby a dynamiku růstu a pohybů, ‐ zhodnotí na vybraných příkladech mozaiku multikulturního světa, ‐ posoudí, jak přírodní podmínky souvisí s funkcí lidského sídla, pojmenuje obecné základní geografické znaky sídel, ‐ zhodnotí složky a funkce světového hospodářství, ‐ lokalizuje na mapách hlavní světové surovinové a energetické zdroje, ‐ porovnává předpoklady a hlavní faktory pro územní rozmístění hospodářských aktivit, ‐ porovnává státy světa a zájmové integrace států světa na základě podobných a odlišných znaků, ‐ lokalizuje na mapách jednotlivých světadílů hlavní aktuální

‐ Obyvatelstvo světa: základní kvantitativní a kvalitativní geografické, demografické, hospodářské a kulturní charakteristiky, ‐ globalizační společenské, politické a hospodářské procesy: aktuální společenské, sídelní, politické a hospodářské poměry současného světa, sídelní systémy, urbanizace, suburbanizace. ‐ Světové hospodářství: ‐ sektorová a odvětvová struktura, územní dělba práce, ukazatelé hospodářského rozvoje a životní úrovně. ‐ Regionální společenské, politické a hospodářské útvary: ‐ porovnávací kritéria: národní a mnohonárodnostní státy, části států, správní oblasti, kraje, města, aglomerace, ‐ hlavní a periferní hospodářské oblasti světa, Strana 200 z 305

Mezipředmětové souvislosti Průřezová témata ‐ Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech – vznik a vývoj Evropské unie, ‐ EGS – mezinárodní spolupráce, organizace, globalizace – nadnárodní firmy, výrobky na pultech obchodů, možnost života v jiných státech světa.


geopolitické změny a politické problémy v konkrétních světových regionech, TERÉNNÍ GEOGRAFICKÁ VÝUKA, PRAXE A APLIKACE

‐ ovládá základy praktické topografie a orientace v terénu, ‐ aplikuje v terénu praktické postupy při pozorování, zobrazování a hodnocení krajiny, ‐ uplatňuje v praxi zásady bezpečného pohybu a pobytu ve volné přírodě, ‐ kriticky posoudí vývoj světového dění, uvědomí si možné rizikové faktory nepříznivé ovlivňující budoucí vývojové tendence naší populace, ‐ ukáže na mapě a popíše krizové oblasti světa, ‐ je schopen navrhnout řešení vedoucí ke zlepšení současného stavu.

‐ politická, bezpečnostní a hospodářská seskupení (integrace) států ‐ geopolitické procesy, hlavní světová konfliktní ohniska. ‐ Cvičení a pozorování v terénu místní krajiny, geografické exkurze, ‐ ochrana člověka při ohrožení zdraví a života – živelní pohromy, ‐ opatření, chování a jednání při nebezpečí živelních pohrom v modelových situacích.

‐ ENV – ekosystémy, základní podmínky života, problémy životního prostředí, vztah člověka k prostředí.

‐ Politická mapa současného světa – ‐ Výchova k myšlení aktuální mezinárodněpolitické v evropských a globálních problémy na světě - hrozba terorismu, souvislostech – hlavní světové ekologická témata, globální oteplování, problémy. růst počtu obyvatel na Zemi, hlavní ohniska napětí - Balkánský poloostrov, Blízký Východ, východní Asie.

Strana 201 z 305


5.15 HUDEBNÍ VÝCHOVA 5.15.1 Charakteristika vzdělávacího oboru Je realizována ve všech ročnících hodinu týdně. Žáci pracují ve třídě nebo v hudební učebně s využíváním audiovizuální techniky, za pomocí různých forem s využitím dostupných vyučovacích prostředků. Hlavními složkami hudební výchovy jsou pěvecké, instrumentální a poslechové činnosti doplněné hudebně pohybovými aktivitami. Žák se učí pracovat se svým hlasem, osvojuje si písně různých hudebních žánrů, poznává hudbu v jejích stylových, žánrových i funkčních podobách. Pěveckými, poslechovými, rytmickými, intonačními, instrumentálními, hudebně pohybovými a tvořivými činnostmi rozvíjí žákovu hudebnost. Pomáhá mu vytvořit si vlastní názory a postoje k hudebnímu umění minulosti i současnosti. Zpěv by se měl stát prostředkem vyjádření radosti a pohody. Žák by měl mít příležitost uplatňovat své individuální hudební zájmy, schopnosti a dovednosti. Obsahové vymezení předmětu Vokální činnosti: ‐ pěvecký a mluvní projev, ‐ hudební rytmus, ‐ dvojhlas a vícehlas, ‐ intonace, vokální improvizace, ‐ záznam vokální hudby. Instrumentální činnosti ‐ hra na hudební nástroje, ‐ rytmizace, melodizace a stylizace, hudební improvizace, ‐ záznam instrumentální melodie. Hudebně pohybové činnosti ‐ taktování, pohybový doprovod znějící hudby, ‐ pohybové vyjádření hudby a reakce na změny v proudu znějící hudby, ‐ orientace v prostoru. Poslechové činnosti ‐ kvality tónů, ‐ vztahy mezi tóny, ‐ hudební výrazové prostředky a hudební prvky s výrazným sémantickým nábojem, ‐ hudba vokální, instrumentální, vokálně instrumentální, lidský hlas a hudební nástroj, ‐ hudební styly a žánry, ‐ hudební formy, ‐ interpretace hudby.

Strana 202 z 305






Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k učení Učitel vede: ‐ k osvojení specifického jazyka oboru, ‐ k osvojení grafických symbolů – not, ‐ k dovednosti využít získané znalosti v praktickém životě. Kompetence k řešení problémů Učitel: ‐ zadává úkoly tak, aby nutil žáky k samostatnému tvůrčímu přístupu Kompetence komunikativní Učitel vede: ‐ k dovednosti čtení notového zápisu, ‐ k dovednosti a schopnosti naslouchat a vnímat hudbu, ‐ ke schopnosti využívat gest jako nonverbálního způsobu komunikace, ‐ k dovednosti vyhledávat potřebné informace v různých zdrojích. Kompetence sociální a personální Učitel vede: ‐ žáky k účinné spolupráci ve skupině, ‐ podporuje žáky při rozvíjení jeho sebedůvěry. Kompetence občanské Učitel vede: ‐ žáky k respektování jiných lidí a jejich schopností a dovedností Kompetence pracovní Učitel vede: ‐ žáky ke správnému používání svěřených hudebních nástrojů, ‐ žáky k šetrnému zacházení s učebnicemi.

Strana 203 z 305


5.15.2 Vzdělávací obsah pro 1. stupeň Vzdělávací obsah pro 1. - 3. ročník TEMATICKÝ CELEK VOKÁLNÍ ČINNOSTI

Předpokládané výstupy Žák: ‐ dbá na správné dýchání a držení těla, ‐ provádí hlasová a dechová cvičení, ‐ nasazuje měkký hlasový začátek, dbá na hlasovou hygienu, ‐ pozná a naučí se vybrané písně, ‐ zpívá podle pokynů učitele, ‐ umí vytleskat rytmus, ‐ zpívá vybrané písně, ‐ umí udržet jednotný začátek, ‐ zpívá vybrané písně, ‐ zapojuje se do hudebních her, ‐ zpívá vybrané písně, ‐ vytvoří jednoduchý grafický záznam písně svými zvolenými prostředky (linie, barva, …), ‐ orientuje se v jednoduchém záznamu melodie doplněném textem, ‐ umí číst v notové osnově, ‐ využívá při zpěvu záznam písně ve zpěvníku jako oporu,

Učivo

‐ Pěvecké dovednosti (dýchání, výslovnost, nasazení a tvorba tónu, dynamicky odlišený zpěv), ‐ hlasová hygiena, rozšiřování hlasového rozsahu. ‐ Realizace písní ve 2/4, 3/4 a 4/4 taktu, ‐ prodleva, kánon, lidový dvojhlas. ‐ Hudební hry (ozvěna, otázka – odpověď). ‐ Zachycení melodie písně pomocí jednoduchého grafického vyjádření, ‐ nota jako grafický znak pro tón. ‐ Zápis rytmu jednoduché písně, ‐ notový zápis jako opora při realizaci písně.

Strana 204 z 305

Mezipředmětové souvislosti Průřezová témata ‐ OSV – dovednost zapamatování a učení, ‐ OSV – moje psychika, temperament, ‐ Tv – držení těla, ‐ M – počítání dob, ‐ Čj – četba textů.


‐ používá dětské hudební nástroje ‐ Reprodukce motivů, témat, INSTRUMENz Orffova instrumentáře, jednoduchých skladbiček pomocí TÁLNÍ ČINNOST jednoduchých hudebních nástrojů ‐ rozlišuje dechové a smyčcové nástroje, z Orffova instrumentáře, zobcových fléten, keyboardů,

‐ doplní zpěv jednoduchou hrou na rytmické nástroje, ‐ udává tempo tleskáním nebo vyťukáváním, ‐ zapojuje se do hudebních her,

HUDEBNĚ POHYBOVÉ ČINNOSTI

‐ zná notovou osnovu, ‐ zná noty c1 – a1, ‐ zapíše notu celou, půlovou a čtvrťovou, ‐ orientuje se v jednoduchém záznamu melodie, ‐ umí vytleskat rytmus, ‐ pohybem vyjádří rytmus, ‐ zvládá jednoduché lidové tance, ‐ pohybem vyjadřuje tempo, melodii i dynamiku, ‐ snaží se o pohybový doprovod hudby, ‐ pochoduje do rytmu, ‐ zkouší jednoduché taneční variace, ‐ zapamatuje si pohyb při pohybových hrách,

‐ OSV – rozvoj schopnosti poznávání, ‐ MKV – naslouchání druhým, ‐ Pč – výroba hudebního nástroje.

‐ Tvorba předeher, meziher a doher s využitím tónového materiálu písně, ‐ hudební doprovod (akcentace těžké doby v rytmickém doprovodu, ostinato, prodleva), ‐ hudební hry (ozvěna, otázka – odpověď). ‐ Čtení a zápis rytmického schématu jednoduchého motivku či tématu instrumentální skladby.

‐ Hry se zpěvem, jednoduché lidové tance, ‐ pantomima a pohybová improvizace s využitím tanečních kroků. ‐ Utváření pohybové paměti, ‐ reprodukce pohybů prováděných při tanci či pohybových hrách.

Strana 205 z 305

‐ OSV – ovládání svého těla při pohybu, ‐ OSV – kreativita, ‐ OSV – organizovaná práce skupiny, ‐ MKV – vzájemné obohacování různými kulturami, ‐ Tv – lidové tance.


POSLECHOVÉ ČINNOSTI

‐ rozliší tón dlouhý - krátký, silný slabý, nízký – vysoký, ‐ rozpozná kvality tónů, ‐ rozlišuje pomalý a rychlý rytmus, ‐ rozliší melodii stoupavou a klesavou, ‐ rozpozná tempo, ‐ pozná vybrané hudební nástroje podle zvuku, ‐ rozlišuje zvuk a mluvený hlas, ‐ naslouchá hudbě, ‐ rozliší hudbu taneční, pochodovou a ukolébavku, ‐ pozná lidovou písničku, ‐ umí slovně vyjádřit pocity ze slyšené hudby, ‐ písničky ilustruje.

‐ Délka, síla, barva, výška, ‐ souzvuk, akord. ‐ Rytmus, melodie, barva, pohyb melodie (melodie vzestupná a sestupná), zvukomalba, ‐ rytmické a dynamické změny v hudebním proudu. ‐ Hudební nástroje, jejich zvuk, barva tónu, ‐ lidský hlas. ‐ Hudba taneční, pochodová, ukolébavka.

‐ Slovní vyjádření (jaká je to hudba a proč je taková), ‐ grafické vyjádření pocitů.

Strana 206 z 305

‐ MED – stavba mediálního sdělení, ‐ MED – vnímání autora mediálního sdělení.


Vzdělávací obsah pro 4. - 5. ročník TEMATICKÝ CELEK VOKÁLNÍ ČINNOSTI

Předpokládané výstupy Žák: ‐ zpívá podle svých dispozic intonačně čistě, ‐ zpívá podle svých dispozic rytmicky, ‐ zpívá podle svých dispozic v jednohlase, dvojhlase i kánonu ‐ zapojuje se do hudebních her, ‐ seznamuje se se stupnicemi,

INSTRUMENTÁLNÍ ČINNOST

‐ umí zapsat houslový klíč, ‐ zapíše notu celou, půlovou a čtvrťovou a osminovou, ‐ ví, jak číst notový záznam a jak ho využít při zpěvu písně, ‐ rozlišuje vybrané hudební nástroje,

Učivo

‐ Pěvecké dovednosti ‐ OSV – cvičení dovednosti (dýchání,výslovnost, nasazení a tvorba zapamatování, tónu, dynamicky odlišený zpěv), ‐ OSV – řeč těla, melodie. hlasová hygiena, rozšiřování hlasového rozsahu. ‐ Realizace písní ve 2/4, 3/4 a 4/4 taktu ‐ prodleva, kánon, lidový dvojhlas. ‐ Diatonické postupy v durových a mollových tóninách, ‐ hudební hry (ozvěna, otázka – odpověď apod.). ‐ Nota jako grafický znak pro tón, ‐ zápis rytmu jednoduché písně, ‐ notový zápis jako opora při realizaci písně. ‐ Reprodukce motivů, témat, jednoduchých skladbiček pomocí jednoduchých hudebních nástrojů z Orffova instrumentáře, ‐ využití zobcových fléten, keyboardů (dle možností).

‐ doprovodí píseň na jednoduchý hudební nástroj,


‐ Tvorba předeher, meziher a doher s využitím tónového materiálu písně,

Strana 207 z 305

‐ OSV – cvičení dovednosti zapamatování, ‐ OSV – kriterium hudebního projevu, ‐ Vv – kresba hudebního nástroje.


‐ zapojuje se do hudebních her,



‐ hudební doprovod (akcentace těžké doby v rytmickém doprovodu, ostinato, prodleva), ‐ hudební hry (ozvěna, otázka – odpověď), ‐ jednodílná písňová forma (a – b). ‐ umí zapsat houslový klíč, ‐ Čtení a zápis rytmického schématu jednoduchého motivku či tématu ‐ zapíše notu celou, půlovou a čtvrťovou instrumentální skladby. a osminovou, ‐ ví, jak číst notový záznam, ‐ ztvárňuje hudbu se zhoupnutím ve3/4 ‐ Dvoudobý, třídobý a čtyřdobý takt, taktu, taneční hry se zpěvem, jednoduché lidové tance. ‐ tančí vybrané lidové tance jako doprovod k písním, ‐ pohybově vyjádří hudbu, ‐ Pantomima a pohybová improvizace s využitím tanečních kroků. ‐ pocity z hudby vyjádří pantomimou, ‐ při tanci se orientuje v prostoru ‐ Utváření pohybové paměti, reprodukce a využívá známé taneční kroky pohybů prováděných při tanci a variace, či pohybových hrách. ‐ vysvětlí pojmy souzvuk a akord, ‐ Souzvuk, akord. ‐ pozná opakující se téma v hudbě, ‐ Rytmus, melodie, harmonie, barva, kontrast a gradace, pohyb melodie ‐ rozpozná melodii stoupavou (melodie vzestupná a sestupná), a klesavou, ‐ zvukomalba, ‐ rozumí pojmu barva tónu, ‐ metrické, rytmické, dynamické, harmonické změny v hudebním proudu. ‐ rozlišuje vybrané hudební nástroje, ‐ Hudební nástroje a jejich zvuk, ‐ pozná vybrané dechové nástroje, ‐ lidský hlas. ‐ poslouchá vybrané skladby,

Strana 208 z 305

‐ OSV – kreativita pohybu, ‐ OSV – komunikace, řeč těla, ‐ OSV – kooperace při tanci ve skupině.

‐ OSV – dovednosti pro pozitivní naladění mysli, ‐ MKV – poznávání odlišných kultur, ‐ EGS – význam naší hudby pro Evropu.


‐ rozezná různé typy sborů, ‐ seznámí se se životem a dílem B. Smetany a A. Dvořáka, ‐ při poslechu hudebních ukázek poznává základní hudební formy, ‐ vyjádří charakter hudby pohybem.

‐ Hudba taneční, pochodová, ukolébavka. ‐ Malá písňová forma, velká písňová forma, rondo, variace. ‐ Slovní vyjádření (jaká je to hudba a proč je taková).

Strana 209 z 305


5.15.3 Vzdělávací obsah pro 2. stupeň Vzdělávací obsah pro 6. - 9. ročník TEMATICKÝ CELEK VOKÁLNÍ ČINNOSTI


Učivo


Žák: Pěvecký a mluvní projev ‐ aktivně se zapojuje do hudebních ‐ Rozšiřování hlasového rozsahu, aktivit, provádí vokální, ‐ hlasová hygiena, hlasová nedostatečnost instrumentální, hudebně pohybové a některé způsoby její nápravy, mutace, a poslechové činnosti, ‐ vícehlasý a jednohlasý zpěv, ‐ využívá při nich svůj hlasový ‐ techniky vokálního projevu (scat, falzet potenciál získává pěvecké návyky, apod.), jejich individuální využití ‐ uplatňuje pravidla hlasové hygieny, při zpěvu i při společných vokálně ‐ při zpěvu využívá správné návyky, instrumentálních aktivitách. ‐ zpívá na základě svých dispozic intonačně čistě a rytmicky správně, ‐ zvládne zazpívat píseň v lidovém dvojhlase, ‐ uskuteční dramatizaci písně, Intonace a vokální improvizace ‐ charakterizuje rozdíl mezi stupnicí ‐ Diatonické postupy v durových a tóninou, a mollových tóninách, ‐ rozpozná durovou a mollovou tóninu, ‐ improvizace jednoduchých hudebních forem, Hudební rytmus

Strana 210 z 305

‐ OSV – rozvoj schopností, ‐ OSV – pozitivní naladění, psychohygiena, ‐ OSV – kreativita, ‐ OSV – poznávání lidí, odlišnosti ‐ OSV – komunikace, ‐ MKV – rozdílné kultury, ‐ MKV – etnické skupiny, etnická kultura.


‐ umí vyhledat určené takty a rytmy,

‐ odhalování vzájemných souvislostí rytmu řeči a hudby, ‐ využívání rytmických zákonitostí při vokálním projevu. Orientace v notovém záznamu vokální skladby

‐ zdokonaluje se v orientaci v notovém ‐ Notový zápis jako opora při realizaci zápisu, písně či složitější vokální nebo vokálně instrumentální skladby. ‐ vysvětlí pojem legato, repetice, tečka za notou, ‐ dokáže zapsat pomlky, vysvětlí funkci posuvek, Rozvoj hudebního sluchu a hudební představivosti ‐ - zpívá na základě svých dispozic intonačně čistě a rytmicky správně,

‐ Reprodukce tónů, ‐ převádění melodií z nezpěvné do zpěvné polohy, ‐ zachycování rytmu popřípadě i melodie zpívané (hrané) písně pomocí grafického (notového) záznamu. Reflexe vokálního projevu

INSTRUMENTÁLNÍ ČINNOSTI

‐ využívá při nich svůj hlasový ‐ Vlastní vokální projev a vokální projev potenciál, ostatních, ‐ zpívá na základě svých dispozic ‐ hledání možností nápravy hlasové intonačně čistě a rytmicky správně, nedostatečnosti (transpozice melodie, využití jiné hudební činnosti). ‐ při zpěvu využívá správné pěvecké návyky, Hra na hudební nástroje ‐ sluchem rozliší zvuk vybraných hudebních nástrojů a dovede je pojmenovat,

‐ Nástrojová reprodukce melodií (motivků, témat, písní, jednoduchých skladeb),

Strana 211 z 305

‐ OSV – cvičení dovednosti zapamatování a vnímání, ‐ OSV – tvořivost, schopnost vidět věci jinak,


‐ aktivně se zapojuje do hudebních ‐ hra a tvorba doprovodů s využitím aktivit, provádí vokální, nástrojů Orffova instrumentáře, instrumentální, hudebně pohybové ‐ nástrojová improvizace (jednoduché a poslechové činnosti, hudební formy). ‐ zahraje hudební doprovod na nástroje Orffova instrumentáře, Záznam hudby

‐ MKV – respektování zvláštností, ‐ MKV – rovnocennost všech kultur.

‐ zdokonaluje se v orientaci v notovém ‐ Noty (notační programy). zápisu, ‐ vysvětlí pojem legato, repetice, tečka za notou, ‐ vysvětlí rozdíl mezi legatem a ligaturou, ‐ dokáže zapsat čtvrťovou pomlku, objasní pojem odrážka, Tvorba doprovodů pro hudebně dramatické projevy


‐ zahraje hudební doprovod na nástroje ‐ Tvůrčí samostatná práce s hudbou. Orffova instrumentáře, ‐ dokáže využít získaných znalostí a dovedností k vytvoření hudebně dramatického vystoupení, Pohybový doprovod znějící hudby

‐ OSV – nápady, originalita, ‐ OSV – poznávání lidí, ‐ OSV – rozvoj individuálních dovedností, ‐ Tempové, dynamické, rytmickometrické, ‐ VDO – škola jako model harmonické změny. partnerství, ‐ MKV – kulturní diference, ‐ MKV – odlišné kulturní

‐ předvede taneční kroky polky, ‐ Taktování, taneční kroky, vlastní valčíku, pohybové ztvárnění. Pohybové vyjádření hudby v návaznosti na sémantiku hudebního díla ‐ spojuje poslech s instrumentální nebo pohybovou činností, ‐ pohybem reaguje na znějící hudbu s využitím jednoduchých gest

Strana 212 z 305



a tanečních kroků, ‐ dokáže reagovat na změnu rytmu a tempa, vnímá střídání 2/4 a 3/4 taktu, ‐ zapamatuje si jednoduchý pohybový celek a k písni ho předvede, Orientace v hudebním prostoru a analýza hudební skladby ‐ aktivně se zapojuje do hudebních aktivit, provádí vokální, instrumentální, hudebně pohybové a poslechové činnosti,

‐ Postihování hudebně výrazových prostředků, ‐ významné sémantické prvky užité ve skladbě (zvukomalba, dušemalba, pohyb melodie, pravidelnost a nepravidelnost hudební formy) a jejich význam pro pochopení hudebního díla. Hudební dílo a jeho autor

‐ časově zařadí, uvede umělecký sloh, ‐ Hudební skladba v kontextu s jinými typické znaky daného hudebního hudebními i nehudebními díly, dobou období včetně nejznámějších vzniku, životem autora, vlastními hudebních skladatelů a jejich děl, zkušenostmi. pozná nejznámější ukázky, Hudební styly a žánry ‐ umí rozlišit lidovou a umělou píseň,muzikál, operu a operetu.

‐ Chápání jejich funkcí vzhledem k životu jedince i společnosti, kulturním tradicím a zvykům.

Strana 213 z 305

prostředí, ‐ MKV – etnický původ.

‐ OSV – rozvoj sociálních dovedností pro kooperaci, ‐ MKV – vlastní kulturní zakotvení, ‐ MKV – lidské vztahy, ‐ EGS – hudba v Evropě a ve světě, ‐ MED – kulturní diference, ‐ MED – vnímání mediálních sdělení, ‐ MED – fungování médií, ‐ MED – vliv médii.


5.16 VÝTVARNÁ VÝCHOVA 5.16.1 Charakteristika vzdělávacího oboru Výtvarná výchova umožňuje žákům poznávat okolní svět, svůj vnitřní svět prostřednictvím výtvarných činností. Učí se rozumět výtvarnému umění, chápat výtvarnou kulturu. Výtvarná výchova se zaměřuje především na rozvíjení estetického cítění, prožívání, objevování, vnímání, estetického osvojování skutečnosti prostředky umění i mimouměleckými (krása přírody, krása předmětů vytvořených člověkem aj.), na vlastní tvořivou činnost žáků. Důležitým prvkem v hodinách výtvarné výchovy je tvořivost a seberealizace, rozvoj představivosti a vlastního výtvarného vyjádření. Žáci jsou vychováváni k určité volnosti v tvarovém, barevném a kompozičním vyjádření. Celkový rozvoj vizuálně obrazného vyjádření ve výtvarné výchově vyžaduje používání různých výtvarných technik (prostředků) a materiálů. Žáci si je postupně osvojují podle věku, možností materiálních i regionálních. Kresba ‐ vychází z použité linie a jejich druhů. Žáci mohou používat pero, tuš, dřívko, voskový pastel, uhel, rudku, štětec, fic, tužku, křídu. Malba ‐ používají se barvy temperové, vodové, voskový pastel, suchý pastel, pastelky, prstové barvy. Kombinované techniky Nejčastěji se spojují dvě techniky: ‐ kolorovaná kresba – práce s dřívkem, perem, uhlem kolorovaná vodovými barvami, ‐ mastný pastel doplněný vodovou barvu, ‐ vosková rezerva vytvořená voskovým pastelem zakrytá tuší, proškrabování, ‐ koláž doplněná kresbou nebo malbou, ‐ dotváření, vrypy, kombinace přírodních materiálů. Technika tisku ‐ tisk z přírodního materiálu (frotáž, tisk z papíru nebo lepenky, monotyp, tiskátka). Materiálové techniky ‐ mozaika, ‐ papírová a textilní koláž, vystřihování a překlápění, ‐ úprava textury a textilní aplikace. Modelování a keramika ‐ využití hlíny, modelovací hmoty, moduritu, odlévání sádry, těsto. Plastika z papíru a folií ‐ plastika z papírové masy, plastika kašírovaná (hlava loutek, maska, apod.), plastika z listů papíru, plastika ze dřeva. Práce z rozličného materiálu ‐ přírodniny, dřevo, textil, papír, drát, umělá hmota, špejle, krabičky, aj. Strana 214 z 305


Vyučující vybírá výtvarné techniky tak, aby zajistil výtvarně estetický rozvoj žáků. V každém ročním období realizuje podle možností některou z daných výtvarných technik. Z hlediska pojetí výtvarné výchovy si všímáme určité tematické celky: ‐ práce s barvou (míchání, zapouštění, pokrytí plochy, pestré, nepestré, husté, řídké, studené, teplé, hra s barvou, barevná plocha, barevná struktura, barevně naruby, prstové barvy), ‐ dítě a příroda (tvar a růst přírodnin, jejich stavba, znaky, členění, stavba stromu, fantazie a představy – zakletý strom), ‐ tematické práce (představivost, tvořivost, dějové situace, zobrazování figur, rozmístění prvků v ploše, tvarová a barevná nadsázka, záměrné použití teplé a studené barvy), ‐ linie (kresebné ilustrace, zhušťování, zřeďování linií, výrazové vlastnosti, druhy, různé materiály, hra s linií), ‐ uplatnění rytmu (volba barev, práce v pásu a ploše, využití geometrických tvarů, otisky, ‐ dítě a svět věcí (užitkové předměty, tvary a struktury věcí z domácnosti, tvary a funkce strojů a mechanismů, ‐ organizace prostoru a práce s hmotou – od části k celku, skupinová práce. Při výtvarné činnosti dětí jsou charakteristickými rysy odvaha, spontánnost, bezprostřednost, uvolněnost, emocionální přístup, nedostatek zkušeností, malá kritičnost vlastní výtvarné činnosti. Přetrvává široce rozvinutá fantazie a představivost, blízkost světa pohádek a vnitřní potřeba vyjádřit vlastní postoj. Proto je vhodné v hodinách výtvarné výchovy využívat především různé hravé činnosti a experimentování. U žáků je nutné posilovat jejich sebevědomí, podporovat jejich vlastní výtvarné vyjádření, podněcovat zájem o výtvarnou práci vhodnou motivací a volbou vhodného úkolu, materiálu a výtvarné techniky. Důležitou oblastí, na kterou se nesmí zapomínat je problematika výtvarné kultury a vývoj výtvarného umění. S ohledem na regionální možnosti seznamujeme děti s různými kulturními památkami, výtvarnými díly a navštěvujeme knihovny, muzea, výstavy aj. Učební plán Ročník 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. Celkem



Strana 215 z 305



5.16.2 Vzdělávací obsah pro 1. stupeň Vzdělávací obsah pro 1. - 3. ročník TEMATICKÝ CELEK ROZVÍJENÍ SMYSLOVÉ CITLIVOSTI


Učivo


Žák: ‐ OSV – cvičení smyslového vnímání, dovednosti ‐ rozpozná základní barvy a pracuje ‐ Linie, tvary, objemy, světlostní a barevné zapamatování, s nimi, kvality, textury – jejich jednoduché ‐ OSV – rozvoj základních rysů vztahy (podobnost, kontrast, rytmus), ‐ správně drží tužku a provádí kreativity, jejich kombinace a proměny v ploše, uvolňovací cvičení, ‐ OSV – rozvoj individuálních objemu a prostoru. ‐ umí kreslit jednoduché linie, dovednosti pro kooperaci, Uspořádání objektů do celků v ploše, objemu, prostoru a časovém průběhu ‐ VDO – vzájemná spolupráce, ‐ pozná základní obrazce, porovná ‐ Uspořádání na základě jejich výraznosti, ‐ M – geometrie – práce se jejich velikost a pracuje s nimi, velikosti a vzájemného postavení základními geometrickými ve statickém a dynamickém vyjádření. ‐ snaží se o vytváření zmenšených obrazci, náčrtů skutečnosti, ‐ Čj – sloh: téma „Můj zážitek ‐ kreslí podle modelu, z ...“, Reflexe a vztahy zrakového vnímání k vnímání ostatními smysly ‐ Čj – čtení: návštěva divadelního představení, ‐ kreslí obrázky podnícené vlastními ‐ Vizuálně obrazná vyjádření podnětů, zážitky, poslechem nebo četbou, ‐ vyjádření vizuálních podnětů prostředky ‐ Prv – vycházka do okolí školy. ‐ nakreslí zážitek z divadelního nebo vnímatelnými ostatními smysly. filmového představení, Smyslové účinky vizuálně obrazných vyjádření Prvky vizuálně obrazného vyjádření

‐ pozoruje krajinu kolem školy a vytváří si vztah mezi výtvarným

‐ Umělecká výtvarná tvorba, fotografie, film, tiskoviny, televize, elektronická. Strana 216 z 305


UPLATŇOVÁNÍ SUBJEKTIVITY

zpracováním a skutečností, Prostředky pro vyjádření emocí, pocitů, nálad, fantazie, představ a osobních zkušeností ‐ využívá svou fantazii, sbírá a třídí ‐ Manipulace s objekty, pohyb těla a jeho přírodní i umělé materiály a dál umístění v prostoru, akční tvar malby s nimi pracuje, a kresby. ‐ rozvíjí svou fantazii a využívá ji v tvorbě, ‐ výtvarně dotváří přírodniny, ‐ zpřesňuje proporce lidské postavy, Typy vizuálně obrazných vyjádření ‐ tvoří ilustrace k přečteným nebo slyšeným příběhům a pohádkám, ‐ pracuje se sádrou nebo moduritem,

‐ Rozlišení, výběr a uplatnění – hračky, objekty, ilustrace textů, volná malba, skulptura, plastika, animovaný film, comics, fotografie, elektronický obraz, reklama. Přístupy k vizuálně obrazným vyjádřením

‐ snaží se kreslit podle svých představ, prožitků i fantazie, ‐ pracuje s textilem a kůží, OVĚŘOVÁNÍ KOMUNIKAČNÍCH ÚČINKŮ

‐ Hledisko jejich vnímání (vizuální, haptické, statické, dynamické), ‐ hledisko jejich motivace (fantazijní, založené na smyslovém vnímání). Osobní postoj v komunikaci

‐ ENV – hospodaření s odpady, druhotné využití surovin, ochrana přírody, ‐ OSV – já, jako zdroj informací o sobě, moje tělo, ‐ OSV – plánování a organizace práce, ‐ OSV – cvičení pro rozvoj kreativity a fantazie, ‐ Prv – lidské tělo, ‐ Čj – čtení: mimočítanková četba ‐ Prv – ekologie (svět kolem nás).

‐ účastní se výtvarných projektů ‐ Jeho utváření a zdůvodňování, ve škole, ‐ odlišné interpretace vizuálně obrazných ‐ spolupracuje na vytváření společného vyjádření (samostatně vytvořených výtvarného díla skupiny, a přejatých) v rámci skupin, v nichž se dítě pohybuje, ‐ jejich porovnávání s vlastní interpret. Komunikační obsah vizuálně obrazných vyjádření

Strana 217 z 305

‐ OSV – tvořivost v mezilidských vztazích, ‐ OSV – individuální a sociální dovednosti pro kooperaci, vedení a organizování práce skupiny, jasná a respektující komunikace, ‐ VDO – uplatňování hodnot


‐ pomáhá při dotváření prostředí školy ‐ V komunikaci se spolužáky, rodinnými a třídy, zdobí okna, místnosti, příslušníky a v rámci skupin, v nichž se nástěnky, žák pohybuje (ve škole i mimo školu) vysvětlování výsledků tvorby podle ‐ vytváří zmenšený model města, svých schopností a zaměření. ‐ vnímá předměty z hlediska tvaru, funkce a dekoru, Proměny komunikačního obsahu ‐ poznává významné ilustrátory dětských knih.

‐ Záměry tvorby a proměny obsahu vlastních vizuálně obrazných vyjádření i děl výtvarného umění.

Strana 218 z 305

a demokratických principů v každodenním životě školy, ‐ Prv – rodina, ‐ Čj – čtení: návštěva knihovny, ‐ Pč – estetické vnímání.


Vzdělávací obsah pro 4. - 5. ročník TEMATICKÝ CELEK ROZVÍJENÍ SMYSLOVÉ CITLIVOSTI


Učivo


Žák: ‐ OSV – smyslové vnímání, pozornost, soustředění, ‐ hraje si s barvou i tvarem a využívá ‐ Linie, tvary, objemy, světlostní a barevné ‐ OSV – schopnost vidět věci vzniklých náhodností, kvality, textury – jejich jednoduché jinak, citlivost, tvořivost, vztahy (podobnost, kontrast, rytmus), ‐ seznamuje se s teorií barev, ‐ ENV – význam přírody, krajina jejich kombinace a proměny v ploše, ‐ hraje si z různými tvárnými materiály kolem nás, objemu a prostoru. a využívá vzniklé tvary, ‐ ENV – ochrana životního Uspořádání objektů do celků v ploše, objemu, prostoru a časovém průběhu prostředí, čistota vody ‐ kreslí na základě pozorování ‐ Uspořádání na základě jejich výraznosti, a ovzduší, šetření s přírodními skutečnosti, výtvarně vyjadřuje velikosti a vzájemného postavení zdroji, kontrast přírodních forem a pozadí, ve statickém a dynamickém vyjádření. ‐ MED – kritický přístup ‐ vyjadřuje dějový celek se vztahem ke zpravodajství a reklamě, k prostředí, ‐ M – počítání obvodů a obsahů, Reflexe a vztahy zrakového vnímání k vnímání ostatními smysly ‐ M – geometrie: složitější geometrické útvary, ‐ kreslí podle slyšené hudby, ‐ Vizuálně obrazná vyjádření podnětů, ‐ dokáže slovy popsat pocity z barev ‐ vyjádření vizuálních podnětů prostředky ‐ Př – ochrana přírody, (studené, teplé, …), vnímatelnými ostatními smysly. ‐ Čj – sloh: komunikační dovednosti. Smyslové účinky vizuálně obrazných vyjádření Prvky vizuálně obrazného vyjádření

‐ seznamuje se s uměleckou výtvarnou tvorbou, ‐ pojmenovává základní typy uměleckých výtvarných děl (obraz, socha, ..), ‐ vytváří vlastní vyjádření inspirovaná

‐ Umělecká výtvarná tvorba, fotografie, film, tiskoviny, televize, elektronická média, reklama.

Strana 219 z 305



profesionálními díly, Prostředky pro vyjádření emocí, pocitů, nálad, fantazie, představ a osobních zkušeností ‐ zpřesňuje proporce lidského těla, ‐ Manipulace s objekty, pohyb těla a jeho umístění v prostoru, akční tvar malby ‐ pokouší se o portrét, a kresby. ‐ experimentuje s různými materiály, Typy vizuálně obrazných vyjádření

OVĚŘOVÁNÍ KOMUNIKAČNÍCH ÚČINKŮ

‐ poznává funkci a typy písma a jeho ‐ Hledisko jejich vnímání (vizuální, využití, haptické, statické, dynamické), ‐ vytváří jednoduchou kompozici ‐ hledisko jejich motivace (fantazijní, z písma, založené na smyslovém vnímání). Osobní postoj v komunikaci ‐ zdůvodní proč v práci postupoval ‐ Jeho utváření a zdůvodňování, zvoleným postupem, ‐ odlišné interpretace vizuálně obrazných ‐ dokáže porovnat práce svých vyjádření v rámci skupin, spolužáků a vyjádřit svůj názor ‐ jejich porovnávání s vlastní interpretací. na ně, Komunikační obsah vizuálně obrazných vyjádření ‐ dokáže popsat to, co maluje, ‐ vyjádří pocity z výtvarného díla,

‐ V komunikaci se spolužáky, rodinnými příslušníky a v rámci skupin vysvětlování výsledků tvorby podle svých schopností a zaměření. Proměny komunikačního obsahu

‐ poznává významné ilustrátory dětských knih, ‐ seznamuje se s designem a jeho funkcí.

‐ Záměry tvorby a proměny obsahu, ‐ vlastních vizuálně obrazných vyjádření i děl výtvarného umění.

Strana 220 z 305

‐ OSV – moje tělo, moje psychika, ‐ MKV – jedinečnost každého člověka, jeho zvláštnosti, poznávání kultur(řeč, písmo..), ‐ ENV – ochrana přírody, změny v krajině, ‐ Př – lidské tělo, ‐ Čj – tvary písma, ‐ M – geometrie: úsečka a přímka.

‐ MED – identifikování postojů autora díla, výrazové prostředky a jejich uplatnění pro vyjádření názoru či postoje, ‐ OSV – analýza vlastních a cizích postojů a názorů, ‐ OSV – rozvoj dovednosti pro kooperaci, schopnost odstoupit od vlastního názoru, navazovat na druhé, ‐ Čj – čtení: ilustrátor.


5.16.3 Vzdělávací obsah pro 2. stupeň Vzdělávací obsah pro 6. - 7. ročník TEMATICKÝ CELEK ROZVÍJENÍ SMYSLOVÉ CITLIVOSTI


Učivo


Žák: ‐ OSV – cvičení smyslového vnímání, dovednosti ‐ uspořádává prvky ve vztahu ‐ Uspořádává prvky ve vztahu k vlastnímu zapamatování, k vlastnímu tělu i nezávislému tělu i nezávislému modelu, ‐ OSV – rozvoj základních rysů modelu, ‐ kreslí a maluje dle předlohy, kreativity, ‐ kreslí a maluje dle předlohy, ‐ pracuje s barvou, ‐ OSV – rozvoj individuálních ‐ pracuje s barvou, ‐ vyjadřuje dějové a prostorové vztahy, dovednosti pro kooperaci, ‐ vyjadřuje dějové a prostorové vztahy, ‐ uplatňuje expresivní a emocionální ‐ VDO – vzájemná spolupráce, ‐ uplatňuje expresivní a emocionální funkce barvy. ‐ M – geometrie – práce se funkce barvy, základními geometrickými Uspořádání objektů do celků v ploše, objemu, prostoru a časovém průběhu obrazci. ‐ zvládá postavu a její správné ‐ Vyjádření vztahů, pohybu a proměn proporce, uvnitř a mezi objekty) ve statickém i dynamické vyjádření. ‐ vyjadřuje dějové a prostorové vztahy, ‐ uplatňuje expresivní funkce barvy, Reflexe a vztahy zrakového vnímání k vnímání ostatními smysly Prvky vizuálně obrazného vyjádření

‐ porovnává různé interpretace vizuálně obrazného vyjádření a přistupuje k nim jako ke zdroji inspirace, ‐ maluje své pocity z hudby,

‐ Vědomé vnímání a uplatnění mimovizuálních podnětů při vlastní tvorbě, ‐ reflexe ostatních uměleckých druhů.

Strana 221 z 305


Smyslové účinky vizuálně obrazných vyjádření


‐ poznává estetickou a užitnou hodnotu ‐ Umělecká výtvarná tvorba, fotografie, výrobků, film, tiskoviny, televize, ‐ vytváří koláže z reprodukovaných ‐ výběr, kombinace a variace ve vlastní výtvarných děl, tvorbě. Prostředky pro vyjádření emocí, pocitů, nálad, fantazie, představ a osobních zkušeností ‐ užívá a kombinuje prvky vizuálně obrazného vyjádření ve vztahu k celku, vyjádření linie a barevné plochy, uplatňuje je v ploše, objemové i prostorové tvorbě, ‐ zkouší výtvarné hry s linií a barvou,

‐ Manipulace s objekty, pohyb těla a jeho umístění v prostoru, akční tvar malby a kresby, ‐ uspořádání prostoru, celku vizuálně obrazných vyjádření a vyjádření proměn, ‐ výběr, uplatnění a interpretace. Typy vizuálně obrazných vyjádření

‐ poznává estetickou a užitnou hodnotu ‐ Hračky, objekty, ilustrace textů, volná výrobků, malba, skulptura, plastika, animovaný film, comics, fotografie, elektronický ‐ zkouší vytvářet různé objekty, obraz, reklama, vizualizované ‐ vytváří reklamní leták na dané téma, dramatické akce, komunikační grafika, ‐ vytváří ilustrace, ‐ rozlišení, výběr a uplatnění pro vlastní ‐ využívání médií jako zdroj informací, tvůrčí záměry. ‐ hračka, loutka, maňásek – beseda, ‐ krajové varianty lidové hračky, Přístup k vizuálně obrazným vyjádřením ‐ pracuje s různými druhy papíru různými technikami (stříhání, lepení, spojování, vyklápění), ‐ pracuje s přírodním materiálem, ‐ využívá netradiční výtvarné techniky

‐ Hledisko jejich vnímání (vizuální, haptické, statické, dynamické), hledisko jejich motivace (fantazijní, symbolická, založená na smyslovém vnímání, racionálně konstruktivní,

Strana 222 z 305

‐ OSV – moje tělo, moje psychika, ‐ MKV – jedinečnost každého člověka, jeho zvláštnosti, poznávání kultur(řeč, písmo..), ‐ ENV – ochrana přírody, změny v krajině, ‐ Př – lidské tělo, ‐ Čj – tvary písma, ‐ M – geometrie: úsečka a přímka.


(kašírováni, batika….),

OVĚŘOVÁNÍ KOMUNIKAČNÍCH ÚČINKŮ

expresivní), ‐ reflexe a vědomé uplatnění při vlastních tvůrčích činnostech. Osobní postoj v komunikaci

‐ vědomě se zaměřuje na projevení vlastní životní zkušenosti, která mají komunikační účinky na jeho nejbližší, ‐ sociální vztahy,

‐ Jeho utváření a zdůvodňování, ‐ důvody vzniku odlišných interpretací vizuálně obrazných vyjádření (samostatně vytvořených a přejatých), kritéria jejich porovnávání, jejich zdůvodňování. Komunikační obsah vizuálně obrazných vyjádření

‐ do komunikace zapojuje obsah ‐ Utváření a uplatnění komunikačního vizuálně obrazných vyjádření, která obsahu, poznal z minulosti nebo samostatně ‐ vysvětlování a obhajoba výsledků tvorby vytvořil, vybral, či upravil, s respektováním záměru autora, ‐ interpretuje vybrané i vlastní ‐ prezentace ve veřejném prostoru, ilustrace, mediální prezentace. ‐ vytváří mediální sdělení – nástěnky, výstavky vlastních prací, prezentace výtvarných projevů, návrhy loga …, ‐ účastní se společné návštěvy galerií a výstav, Proměny komunikačního obsahu ‐ historie keramiky u nás (návrhy ‐ Záměry tvorby a proměny obsahu v habánském stylu), vizuálně obrazných vyjádření vlastních děl i děl výtvarného umění, ‐ návrhy pohanských masek a totemů, ‐ historické, sociální a kulturní souvislosti. ‐ vánoční tradice u nás a v Evropě, ‐ gotické písmo, iluminované rukopisy, ‐ významné stavby a sochy,

Strana 223 z 305

‐ MED – identifikování postojů autora díla, výrazové prostředky a jejich uplatnění pro vyjádření názoru či postoje, ‐ OSV – analýza vlastních a cizích postojů a názorů, ‐ OSV – rozvoj dovednosti pro kooperaci, schopnost odstoupit od vlastního názoru, navazovat na druhé.


‐ odívání v době gotiky, ‐ výtvarná exkurze do muzea a kláštera Porta Coeli.

Strana 224 z 305


Vzdělávací obsah pro 8. - 9. ročník TEMATICKÝ CELEK ROZVÍJENÍ SMYSLOVÉ CITLIVOSTI


Učivo


Žák: ‐ OSV1 – cvičení smyslového vnímání, dovednosti ‐ Linie, tvary, objemy, světlostní a barevné zapamatování, kvality, textury, ‐ OSV – rozvoj základních rysů ‐ vztahy a uspořádání prvků v ploše, kreativity, objemu, prostoru a v časovém průběhu ‐ OSV – rozvoj individuálních (podobnost, kontrast, rytmus, dovednosti pro kooperaci, dynamické proměny, struktura), ‐ VDO – vzájemná spolupráce. ve statickém i dynamickém vizuálně obrazném vyjádření.

Prvky vizuálně obrazného vyjádření

‐ zvládá vyjádření dějových a prostorových vztahů, proporcí a pohybu lidské postavy především v grafických technikách při využívání předchozích náčrtů a skic, ‐ pozná v prostoru tvar přírodní a tvar opracovaný člověkem, ‐ pozná základní druhy a techniky grafiky, Uspořádání objektů do celků v ploše, objemu, prostoru a časovém průběhu

‐ zvládá vyjádření výtvarně ‐ Vyjádření vztahů, pohybu a proměn zajímavých a přírodních tvarů uvnitř a mezi objekty (lineární, ve studijních, případně fantazií světlostní, barevné, plastické dotvořených pracích, a prostorové prostředky a prostředky vyjadřující časový průběh) ve statickém ‐ výtvarné vyjádření velkých i dynamické vyjádření. prostorových útvarů a krajinných motivů, ‐ poznat druhy volného výtvarného umění a různé způsoby vyjádření skutečnosti, Reflexe a vztahy zrakového vnímání k vnímání ostatními smysly

Strana 225 z 305


‐ využívá poznávání přírodních i uměleckých forem k volnému výtvarnému přepisu, transpozici a parafrázi,

‐ Vědomé vnímání a uplatnění mimovizuálních podnětů při vlastní tvorbě, ‐ reflexe ostatních uměleckých druhů (hudebních, dramatických). Smyslové účinky vizuálně obrazných vyjádření


‐ dokáže popsat kompozici a další ‐ Umělecká výtvarná tvorba, fotografie, výtvarné prvky v dílech profesních film, tiskoviny, televize, elektronická výtvarníků, média, reklama, ‐ dokáže tyto prvky využít ve vlastní ‐ výběr, kombinace a variace ve vlastní tvorbě, tvorbě. Prostředky pro vyjádření emocí, pocitů, nálad, fantazie, představ a osobních zkušeností ‐ využívá prostředky pro vyjádření emocí, pocitů, nálad, představ a osobních zkušeností – manipulace s objekty, uspořádání prostoru, …, ‐ zajímá se o kulturu bydlení – umění v bytě (volné i užité),

‐ Manipulace s objekty, pohyb těla a jeho umístění v prostoru, akční tvar malby a kresby, ‐ uspořádání prostoru, celku vizuálně obrazných vyjádření a vyjádření proměn, ‐ výběr, uplatnění a interpretace. Typy vizuálně obrazných vyjádření

‐ dokáže rozeznávat typy vizuálně obrazných vyjádření – ilustrace textů, volná malba, plastika, animovaný film, comics, elektronický obraz, reklama, komunikační grafika, ‐ pokouší se o vlastní tvorbu i s využitím PC, ‐ zajímá se o oděvní kulturu mládeže

‐ Hračky, objekty, ilustrace textů, volná malba, skulptura, plastika, animovaný film, comics, fotografie, elektronický obraz, reklama, vizualizované dramatické akce, komunikační grafika, ‐ rozlišení, výběr a uplatnění pro vlastní tvůrčí záměry.

Strana 226 z 305

‐ OSV – moje tělo, moje psychika, ‐ ENV – ochrana přírody, změny v krajině, ‐ M – geometrie.


a vytváří návrhy vlastního oděvu, Přístup k vizuálně obrazným vyjádřením ‐ vnímá vizuálně i hapticky (prostorové objekty), ‐ ve vlastní tvorbě dokáže vytvářet i fantazijní a fantastická vizuálně obrazná vyjádření.

‐ Hledisko jejich vnímání (vizuální, haptické, statické, dynamické), ‐ hledisko jejich motivace, ‐ reflexe a vědomé uplatnění při vlastních tvůrčích činnostech.

Strana 227 z 305


5.17 VÝCHOVA KE ZDRAVÍ 5.17.1 Charakteristika vzdělávacího oboru Předmět „Výchova ke zdraví“ se vyučuje jako samostatný předmět v 8. a 9. ročníku. Časová dotace je 1 hodina týdně. Výuka probíhá v kmenové třídě. Vzdělání je zaměřeno na: ‐ preventivní ochranu zdraví, ‐ na základní hygienické, stravovací, pracovní i jiné zdravotně preventivní návyky, ‐ na dovednosti odmítat škodlivé látky, ‐ předcházení úrazům, ‐ získávání orientace v základních otázkách sexuality a uplatňování odpovědného sexuálního chování, ‐ upevnění návyků poskytovat základní první pomoc. Předmět Výchova ke zdraví úzce souvisí s ostatními předměty vzdělávací oblasti Člověk a zdraví: ‐ Tělesná výchova: význam pohybu pro zdraví, bezpečnost při pohybových činnostech, hygiena při TV, komunikace v TV, zásady jednání a chování. Také s oblastí Svět a práce s předmětem: ‐ Pracovní výchova: úprava stolu a společenské chování u stolu. S oblastí Člověk a společnost s předmětem: ‐ Výchova k občanství: vztahy mezi lidmi, zásady lidského soužití, lidská setkání, osobní rozvoj člověka. Formy a metody práce se užívají podle charakteru učiva a cílů vzdělávání: ‐ frontální výuka, ‐ skupinová práce (s využitím pracovních listů, odborné literatury). Předmětem prolínají průřezová témata: ‐ VDO – angažovaný přístup k druhým, zásady slušnosti, tolerance, odpovědné chování, ‐ OSV – obecné modely řešení problémů, zvládání rozhodovacích situací, poznávání sebe a lidí a jednání ve specifických rolích a situacích, ‐ MKV – schopnost se zapojovat do diskuse, rozeznat argumentaci a výrazové prostředky komerční a i politické reklamy, ‐ ENV – vysoké oceňování zdraví a chápání vlivu prostředí na vlastní zdraví i zdraví ostatních lidí, ‐ EGS – osvojování evropských hodnot, svoboda lidské vůle, humanismus, morálka, kritické myšlení.

Strana 228 z 305






Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí žáků Kompetence k učení Žáci jsou vedeni k: ‐ efektivnímu učení, ‐ vyhledávání a třídění informací, využívání informací, ‐ vytváření komplexnějšího pohledu na přírodní a společenské jevy, ‐ plánování, organizování a řízení vlastního učení. Učitel: ‐ zajímá se o náměty, názory a zkušenosti žáků, ‐ zadává úkoly, které vyžadují využití poznatků z různých předmětů, ‐ zařazuje metody, při kterých docházejí k závěrům, řešením sami žáci, ‐ sleduje při hodině pokrok všech žáků. Kompetence k řešení problémů Žáci: ‐ vnímají nejrůznější problémové situace – mimořádné situace, krizové situace a plánují způsob řešení problémů, ‐ vyhledávají informace vhodné k řešení problémů, ‐ kriticky myslí, ‐ jsou schopni obhájit svá rozhodnutí. Učitel: ‐ klade otevřené otázky, ‐ ukazuje žákovi cestu ke správnému řešení prostřednictvím jeho chyb, ‐ podněcuje žáky k argumentaci. Kompetence komunikativní Žáci: ‐ komunikují na odpovídající úrovni, ‐ osvojí si kultivovaný ústní projev, ‐ účinně se zapojí do diskuse, ‐ uplatňují bezpečné a odpovědné sexuální chování s ohledem na zdraví a etické partnerské vztahy. Učitel: ‐ vede žáky k výstižnému, souvislému a kultivovanému projevu, ‐ vytváří příležitosti k interpretaci či prezentaci různých textů, obrazových materiálů, Strana 229 z 305


grafů, ‐ vytváří příležitosti pro relevantní komunikaci mezi žáky. Kompetence sociální a personální Žáci: ‐ spolupracují ve skupině, ‐ podílí se na utváření příjemné atmosféry v týmu, ‐ v případě potřeby poskytnou pomoc nebo o ni požádají. Učitel: ‐ zadává úkoly, při kterých mohou žáci spolupracovat, ‐ vede žáky k tomu, aby brali ohled na druhé, ‐ vyžaduje dodržování pravidel slušného chování. Kompetence občanské Žáci: ‐ respektují názory ostatních, ‐ formují si volní a charakterové rysy, ‐ rozhodují se zodpovědně dle dané situace, ‐ chápou základní ekologické souvislosti, respektují požadavky na kvalitní životní prostředí, ‐ rozhodují se v zájmu podpory a ochrany zdraví. Učitel: ‐ vede žáky k tomu, aby brali ohled na druhé, ‐ umožňuje, aby žáci na základě jasných kritérií hodnotili svoji činnost nebo její výsledky, ‐ zajímá se, jak vyhovuje žákům jeho způsob výuky. Kompetence pracovní Žáci: ‐ zdokonalují si grafický projev, ‐ jsou vedeni k efektivitě při organizování vlastní práce, ‐ mohou využít ICT pro hledání informací, ‐ využívají znalostí v běžné praxi, ‐ ovládají základní postupy první pomoci. Učitel: ‐ umožňuje žákům, aby při hodině pracovali s odbornou literaturou, encyklopediemi, ‐ vede žáky k dodržování obecných pravidel bezpečnosti, ‐ vytváří pro žáky příležitosti k aplikacím v modelových situacích.

Strana 230 z 305


5.17.2 Vzdělávací obsah pro 8. - 9. ročník Vzdělávací obsah pro 8. - 9. ročník TEMATICKÝ CELEK LIDSKÉ VZTAHY

Předpokládané výstupy Žák: ‐ uvede své vlastnosti kladné i záporné, koníčky, kterým se věnuje, ‐ vyjádří svými slovy, podle čeho posuzuje sebe a druhé lidi, ‐ pokusí se napsat, jak si myslí, že ho vidí ostatní, ‐ na příkladu vyjádří, jak zvládá těžké úkoly, ‐ ví, na koho se obrátit, když potřebuje pomoc, ‐ vysvětlí, kdo se může stát jeho přítelem, ‐ dokáže napsat vlastnosti dobrého kamaráda, ‐ umí se zamyslet nad citáty o přátelství a vyjádřit jejich význam, ‐ poradí recept na dobrého kamaráda, jak si ho udržet, ‐ umí rozdělit komunikaci na verbální a neverbální, dokáže uvést příklady, ‐ uvede zásady komunikace,

Učivo

Poznávání sebe a druhých: ‐ aktivity k poznání svých vlastností, koníčků, ‐ jak posuzuji sebe (pohled do zrcadla), ‐ jak zvládat stres, těžké úkoly (stanovení cílů), ‐ pomoc při problémech, ‐ jak mě vidí ostatní. Kamarádství, přátelství: ‐ hodnoty přátelství, ‐ vlastnosti kamaráda, ‐ recept na dobrého kamaráda, ‐ citáty o přátelství.

Komunikace: ‐ rozdělení (verbální a neverbální), ‐ zásady komunikace,

Strana 231 z 305

Mezipředmětové souvislosti Průřezová témata ‐ VDO – poznávání sebe a druhých, jednání ve specifických rolích a situacích, ‐ MKV – schopnost zapojovat se do diskuse, vyhodnocovat průběh diskuse, učit se objevovat vzájemné vztahy a příčiny společenských jevů, ‐ VDO – zásady slušnosti, odpovědnosti, tolerance, angažovaný přístup k druhým, projevovat se v jednání i v řešení problémů samostatně a odpovědně.


RODINA

‐ definuje komunikaci, ‐ objasní komunikaci asertivní, ‐ vysvětlí pojem etiketa, ‐ uvede, kdo je společensky významnější, ‐ referuje o základních pravidlech slušného chování na veřejnosti, v dopravních prostředcích, v kulturním zařízení, v rodině, na veřejnosti, při pozdravu a představování, při stolování, ‐ definuje pojem rodina, ‐ umí zařadit, kdo patří do rodiny základní a rozšířené, ‐ vyjmenuje základní funkce rodiny, ‐ popíše vztah s člověkem, který má na něj největší vliv, ‐ uvede sociální role v rodině a z nich vyplývající povinnosti a práva, ‐ pokusí se vyjádřit, jak se bude cítit dítě v rodině harmonické a disharmonické, ‐ diskutuje o možnostech řešení komunikace v rodině (hádek), ‐ vypráví o své představě ideálních rodičů, ‐ seznámí se se zákonem o rodině, o uzavírání manželství, ‐ návrhem hodnoty, o kterých si myslí, že jsou nejdůležitější pro manželský soulad,

‐ asertivní komunikace. Společenské chování (etiketa): ‐ definice pojmu etiketa, ‐ společensky významnější lidé, ‐ základní pravidla slušného chování v dopravních prostředcích, v kulturním zařízení, v rodině, na veřejnosti, při pozdravu a představování, při stolování. ‐ Pojem rodina základní a rozšířená funkce rodiny, ‐ vliv jednotlivých členů rodiny, ‐ sociální role v rodině a rodinná síť sociálních rolí, ‐ práva a povinnosti dětí, rodičů a manželů, ‐ komunikace a vztahy v rodině (hádky, řešení), ‐ rodinné prostředí harmonické a disharmonické, ‐ představa ideálních rodičů, ‐ zákon o rodině, ‐ manželství, ‐ hodnoty pro manželský soulad.

Strana 232 z 305


TĚLESNÁ A DUŠEVNÍ HYGIENA

LIDSKÉ POTŘEBY A CITY

ZDRAVÁ VÝŽIVA

‐ naučí se, jak pečovat o pleť, vlasy, zuby, ‐ dokáže vzhledem k tvaru obličeji zvolit vhodný účes, ‐ zná zásady čištění chrupu a prevenci, ‐ uvědomí si význam pohybu, ‐ zamyslí se nad režimem dne a zařazuje do něho aktivní pohyb a relaxaci, ‐ seznámí se s hierarchií potřeb Maslowa, ‐ vytvoří si svoji hierarchii potřeb, ‐ uvědomí si, že s neuspokojováním potřeb souvisí vznik negativních citů, ‐ vysvětlí základní pojmy z výživy člověka, ‐ zná zásady zdravé výživy a potravní pyramidu zaznamenávající základní složení stravy, ‐ pokusí se roztřídit potraviny na zdravé a nezdravé, ‐ dokáže vyjmenovat, co se podílí na výživové hodnotě potravy, ‐ zvládne z výrobků vypsat biologickou hodnotu, ‐ umí vyjmenovat základní složky potravy, ‐ rozdělí potraviny na potraviny s vysokým obsahem tuků, cukrů, ‐ vypíše potraviny s největším obsahem tuků, cholesterolu a soli,

‐ Péče o pleť, vlasy, zuby, ruce, nohy, ‐ pohyb, ‐ režim dne.

‐ Maslowa hierarchie potřeb, ‐ city pozitivní a negativní.

‐ Základní pojmy, ‐ zásady zdravé výživy, ‐ potravní pyramida, ‐ zdravé a nezdravé potraviny, ‐ výživová hodnota potraviny, ‐ biologická hodnota, ‐ základní složky potravy, ‐ tuky, cukry, sůl, vitamíny, nerostné látky, ‐ test na skryté tuky, ‐ alternativní způsoby výživy, ‐ tepelné úpravy pokrmů, ‐ výživa jednotlivých skupin obyvatelstva, ‐ denní a týdenní stravovací režim, ‐ poruchy příjmu potravy,

Strana 233 z 305

‐ EGS – osvojování evropských hodnot, svoboda lidské vůle, humanismus, morálka, osobní zodpovědnost, kritické myšlení, tvořivá lidská aktivita


LÁSKA A SEXUALITA ČLOVĚKA

‐ připraví program pro snižování tuků, ‐ vysvětlí rozdíl mezi mentální anorexií a bulimií, ‐ uvědomí si, co je skrytý tuk, ‐ seznámí žáky pomocí referátu s výživou jednotlivých skupin obyvatelstva, s alternativními způsoby výživy a tepelnými úpravami pokrmů, ‐ zhotoví si denní a týdenní stravovací režim a porovná se zásadami zdravé výživy, ‐ vyjmenuje potraviny rostlinného a živočišného původu a jejich výrobky zhodnotí vliv reklamy na zdraví a navrhne reklamu na zdravou výživu, ‐ sestaví jídelníček zároveň s pozvánkou na oslavu, ‐ napíše, co si představuje pod pojmem láska a sexualita člověka, ‐ pojmenuje změny u dívek a chlapců v období dospívání, ‐ osvojí si pojmy z oblasti sexuality, ‐ orientuje se v rozdílech sexuálního chování jednotlivců (homosexuální, bisexuální, …), ‐ vysvětlí menstruační cyklus a respektuje základní pravidla hygieny, ‐ vyjmenuje pohlavní orgány muže

‐ potraviny rostlinného a živočišného původu, skladování, ‐ navržení reklamy na zdravou výživu, ‐ pozvánka na oslavu, sestavení jídelníčku, ‐ zdravý životní styl a podpora zdraví.

Dospívání: ‐ změny tělesné, duševní, společenské u dívek a chlapců. Sexuální výchova: ‐ slovníček pojmů, ‐ pohlavní orgány, ‐ oplodnění, ‐ menstruace, ‐ jak se seznámit, ‐ činnosti mužské a ženské, ‐ terč lásky, Strana 234 z 305


OSOBNOST

OSOBNÍ BEZPEČÍ

a ženy, ‐ vysvětlí, co je početí a kde k němu dochází, ‐ poradí ostatním, jak se seznámit, ‐ diskutuje o odlišnostech mužů a žen, ‐ vypíše si, co nesmí chybět v partnerském vztahu, ‐ přemýšlí nad výběrem partnera (dotazník), ‐ seznámí se s pojmy osobnost a temperament, ‐ dokáže vyjmenovat typy temperamentu a přiřadit k nim charakteristické vlastnosti, ‐ zkusí si určit typ temperamentu pomocí testu, ‐ vytvoří si deštník sebeúcty, ‐ rozpozná situace ohrožující jeho bezpečnost a používá účinné formy chování, ‐ předchází úrazům, ‐ samostatně vyhledá v případě potřeby specializované pomoci, ‐ uplatňuje účelné metody chování v případě šikanování, ‐ rozlišuje mezi závažnými a méně závažnými poraněními, ‐ využívá svých znalostí, jak se chovat v dopravě, ‐ zvládá základní postupy první pomoci,

‐ výběr partnera (inzerát, dotazník)

‐ Vysvětlení pojmů ‐ typy temperamentu, ‐ test na určení temperamentu. Sebeúcta: ‐ komponenty sebeúcty. Nenechat si ublížit: ‐ nebezpečné situace, ‐ předcházení nebezpečným situacím, ‐ příčiny úrazů, ‐ šikana, ‐ zásady první pomoci.

Strana 235 z 305


MIMOŘÁDNÉ UDÁLOSTI

MEZILIDSKÉ VZTAHY SEXUÁLNÍ VÝCHOVA

‐ poskytne nezbytnou první pomoc při poranění, ‐ umí charakterizovat mimořádné situace, ‐ ví, jakým způsobem se dozví hrozící nebezpečí, ‐ zná zásady ochrany a chování člověka za mimořádných okolností,

‐ Co je mimořádná událost, ‐ jak poznáme hrozící nebezpečí, - mimořádné události a rizika ohrožení s nimi spojená – postup v případě ohrožení (varovný signál, evakuace, zkouška sirén); požáry (příčiny a prevence vzniku požárů, ochrana a evakuace při požáru); integrovaný záchranný systém

‐ seznámí se s desaterem mezilidských vztahů,

‐ Desatero mezilidských vztahů.

‐ vede argumenty pro odložení pohlavního života do doby plné zralosti a vysvětlí plánované rodičovství, ‐ debatuje o těhotenství (rizikách, délce, průběhu), ‐ orientuje se v průběhu porodu, ‐ vysvětlí rizika nechráněného pohlavního styku a pojem erupce (způsoby), ‐ pojmenuje způsoby ochrany proti nechtěnému těhotenství a orientuje se v možnostech i ve vhodnosti jejich použití, ‐ pojmenuje nejčastější pohlavní choroby a vysvětlí, jak se před nimi chránit, ‐ vysvětlí, jak dochází k přenosu viru

‐ Plánované rodičovství, ‐ těhotenství a porod (délka, potíže, fáze porodu), ‐ erupce (způsoby, rizika), ‐ antikoncepce (metody, rizika), ‐ pohlavní choroby (přehled, příznaky), ‐ AIDS (způsoby přenosu), ‐ sexuální zneužití (předsudek a realita při sexuálním zneužití dětí), ‐ sex a zákon.

Strana 236 z 305


ZDRAVÍ

NÁVYKOVÉ LÁTKY

HIV a zdůvodní preventivní opatření boje proti šíření HIV, ‐ orientuje se v zákonech, které se vztahují na sexuální život jedince a v problematice zneužívání dětí, ‐ vysvětlí pojem zdraví, ‐ uvede význam jednotlivých složek zdraví (tělesné, duševní, sociální,…) na celkový stav organismu, ‐ dovede vyjmenovat faktory ovlivňující zdraví a vlivy vnějšího prostředí působící na zdraví, ‐ rozlišuje choroby běžné, infekční, civilizační a aktivně se proti nim brání, ‐ vyhledá v případě potřeby lékaře, ‐ vysvětlí souvislosti mezi zdravou a nezdravou výživou a rozvojem civilizačních chorob, ‐ vyjmenuje a charakterizuje etapy ve vývoji člověka, ‐ vysvětlí pojem droga, ‐ umí vyjmenovat návykové látky, ‐ definuje pojem dopink a gamblerství, ‐ uvede zdravotní rizika spojená s kouřením, alkoholem, ostatními drogami a argumentuje ve prospěch zdraví, ‐ řekne příčiny zneužívání a složení tabákového kouře, ‐ používá způsoby odmítání

‐ Části zdraví, ‐ faktory ovlivňující zdraví, ‐ vlivy vnějšího prostředí na zdraví, ‐ civilizační choroby, ‐ infekční nemoci, ‐ etapy ve vývoji člověka.

‐ EV – vysoké oceňování zdraví a chápání vlivu prostředí na vlastní zdraví i na zdraví ostatních lidí, ‐ OSV – učit dovednostem seberegulace, učit sociálním dovednostem, utvářet postoje hodnotové orientace optimální pro zvládání provozu každodenní existence v jejich běžných i náročnějších formách.

‐ Vymezení pojmu, ‐ seznam drog, ‐ dopink, gamblerství, ‐ vedlejší účinky kouření, alkoholu a ostatních návykových látek, ‐ příčiny zneužívání, ‐ složení tabákového kouře, ‐ způsoby odmítnutí, ‐ podněty, jak přestat kouřit,

‐ OSV – prevence sociálních patologických jevů škodlivých způsobu chování, ‐ VDO – projevovat se v jednání i v řešení problémů samostatně a odpovědně.

Strana 237 z 305


návykových látek, ‐ zhodnotí, jaké účinky má skoncování s kouřením na fyzický stav, ‐ seznámí se se zákonem o drogách, ‐ vyrobí informační letáček o návykových látkách, ‐ na příkladech řekne, jak reagovat v určitých situacích.

‐ účinky skoncování s kouřením na fyzický stav, ‐ informační letáček, drogy a zákon, jak reagovat v určité situaci a možnosti rozhodnutí.

Strana 238 z 305


5.18 TĚLESNÁ VÝCHOVA 5.18.1 Charakteristika vzdělávacího oboru Směřuje na jedné straně k poznání vlastních pohybových možností a zájmů, na druhé straně k poznávání účinků konkrétních pohybových činností na tělesnou zdatnost, duševní a sociální pohodu. Pohybové vzdělávání postupuje od spontánní pohybové činnosti žáků k činnosti řízené a výběrové, jejímž smyslem je schopnost samostatně ohodnotit úroveň své zdatnosti a řadit do denního režimu pohybové činnosti pro uspokojování vlastních pohybových potřeb i zájmů, pro optimální rozvoj zdatnosti a výkonnosti, pro regeneraci sil z pohybu, dobře zvládá dovednost pak zpětně kvalitu jeho prožitku umocňuje. Charakteristické pro pohybové vzdělání je rozpoznávání a rozvíjení ohybového nadání, které předpokládá diferenciaci činností i hodnocení výkonů žáků. Neméně důležité je odhalování zdravotních oslabení žáků a jejich korekce v běžných i specifických formách pohybového učení. Součástí tělesné výchovy se stávají korektivní a speciální vyrovnávací cvičení, která jsou podle potřeby preventivně využívána v hodinách tělesné výchovy pro všechny žáky nebo jsou zadávána žákům se zdravotním oslabením místo činností, které jsou kontraindikací jejich oslabení. Vzdělávání v této oblasti vede žáky k: ‐ poznání zdraví jako nejdůležitější životní hodnoty, ‐ pochopení zdraví jako vyváženého stavu tělesné, duševní i sociální pohody a k vnímání radostných prožitků z činností podpořených pohybem, příjemným prostředím a atmosférou příznivých vztahů, ‐ využívání osvojených preventivních postupů pro ovlivňování zdraví v denním režimu, k upevňování způsobů rozhodování a jednání v souladu s aktivní podporou zdraví v každé životní situaci i k poznávání a využívání míst souvisejících s preventivní ochranou zdraví. Vzdělávání je zaměřeno na: ‐ rozvoj pohybových schopností a dovedností, ‐ poznávání nejdůležitější životní hodnoty – zdraví, ‐ regeneraci jednostranně zaměřené zátěže působené pobytem ve škole a její kompenzaci, ‐ získávání informací o pohybových činnostech, ‐ bezpečnost při pohybových činnostech. Organizace předmětu: Žáci s přihlédnutím k určité sportovní aktivitě cvičí v tělocvičně, na hřišti, ve volné přírodě nebo plaveckém bazénu. V úvodu hodiny všichni absolvují nástup, rozcvičku a dále se věnují v hlavní části hodiny danému typu sportování. Ke konci dochází k závěrečnému zklidnění – relaxaci. Žáci cvičí ve vhodném sportovním oblečení a obuvi. Učitel využívá různé metody a formy práce. Spolu s dětmi používá veškeré dostupné náčiní a nářadí.

Strana 239 z 305


Vzdělávací obsah předmětu Činnosti ovlivňující zdraví ‐ význam pohybu pro zdraví, přípravu organismu, ‐ zdravotně zaměřené činnosti, ‐ rozvoj různých forem rychlosti, vytrvalosti, síly, pohyblivosti, koordinace pohybu, ‐ hygienu při TV, bezpečnost při pohybových činnostech. Činnosti ovlivňující úroveň pohybových dovedností ‐ pohybové hry, základy gymnastiky, ‐ rytmické a kondiční formy cvičení pro děti, ‐ průpravné úpoly, základy atletiky,základy sportovních her, ‐ turistika a pobyt v přírodě, ‐ plavání, bruslení a další. Činnosti podporující pohybové učení ‐ komunikace v TV, ‐ organizace v TV, ‐ zásady jednání a chování, ‐ pravidla zjednodušených osvojovaných pohybových činností, ‐ měření a posuzování pohybových dovedností, ‐ zdroje informací o pohybových činnostech. Průřezová témata MKV, ENV, MVD, VDO, OSV.




Strana 240 z 305



Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí žáků Kompetence k učení Žáci jsou vedeni k osvojení si základního tělocvičného názvosloví, učí se cvičit podle jednoduchého nákresu nebo popisu cvičení, změří základní pohybové výkony a porovnávají je s předchozími, orientují se v informačních zdrojích o aktivitách a sportovních akcích. Učitel umožňuje žákům, aby se naučili na základě jasných kritérií hodnotit své činnosti nebo výsledky. Kompetence k řešení problémů Uplatňují zásady bezpečných chování ve sportovním prostředí a adekvátně reagují v situaci úrazu spolužáky, řeší problémy v souvislosti s nesportovním chováním, nevhodným sportovním prostředím a nevhodným sportovním náčiním a nářadím. Učitel dodává žákům sebedůvěru, podle potřeby žákům v činnostech pomáhá. Kompetence komunikativní Žáci jsou vedeni ke spolupráci při jednoduchých týmových pohybových činnostech a soutěžích, učí s reagovat na základní povely a pokyny a sami je i vydávají, zorganizují jednoduché pohybové soutěže, činnosti a jejich varianty. Učitel vede žáky k vzájemnému naslouchání a oceňování přínosu druhých, vytváří příležitosti pro relevantní komunikaci. Komunikace sociální a personální Žáci jsou vedeni k jednání v duchu fair – play, dodržují pravidla, označí přestupky, respektují opačné pohlaví, zvládají pohybové činnosti ve skupině. Učitel zadává úkoly, při kterých žáci mohou spolupracovat, umožňuje každému žákovi zažít úspěch. Kompetence občanská Podílí se na realizaci pravidelného pohybového režimu a projevují přiměřenou samostatnost a vůli po zlepšení své zdatnosti, spojují svou pohybovou činnosti se zdravím, zařazují si do vlastního pohybového režimu korektivní cvičení, jsou vedeni ke kritickému myšlení, hodnotí cvičení, učí se být ohleduplní a taktní. Učitel žákům umožňuje, aby se podíleli na utváření kriterií hodnocení činností nebo jejich výsledků. Kompetence pracovní Žáci jsou vedeni učitelem k uplatňování hlavních zásad hygieny a bezpečnosti při pohybových činnostech v běžném životě, učí se užívat jednotlivé tělocvičné nářadí a náčiní.

Strana 241 z 305


5.18.2 Vzdělávací obsah pro 1. stupeň Vzdělávací obsah pro 1. - 3. ročník TEMATICKÝ CELEK ATLETIKA

GYMNASTIKA


Učivo


‐ OSV, VDO, EGS, MKV, ‐ pomáhá k utváření pozitivního ‐ Atleticko-herní činnost – hry a soutěže postoje k sobě samému na rozvoj rychlosti, obratnosti, postřehu i k druhým, a síly, honičky, přetahování, ‐ napomáhá primární prevenci ‐ protahovací cviky, cviky na zahřátí sociálně patologických jevů a uvolnění, posilovací cviky, a škodlivých způsobů chování, ‐ správná technika hodu míčkem, ‐ běh – běžecké hry, spr , vytrvalostní běh, ‐ přináší vědomosti týkající se duševní hygieny, ‐ skok daleký z místa i s rozběhem. ‐ přispívá k utváření dobrých ‐ získává nové gymnastické dovednosti ‐ Gymnasticko herní činnosti – správné mezilidských vztahů ve třídě s ohledem na individ. předpoklady, držení těla, zpevnění těla, i mimo ni, ‐ provádí cvičení s dopomocí, ‐ kotoul vpřed a vzad, ‐ komunikace, hodnoty, postoje, ‐ cvičení na nářadí a s náčiním ‐ principy demokracie, odpovídající velikosti a hmotnosti, ‐ začíná vnímat pojmy stát, ‐ kruhy, Evropa, svět, ‐ přeskoky přes švihadlo – snožmo, ‐ napomáhá k zvládnutí vlastního střídnonož, chování, ‐ jednoduché cviky s obručemi, ‐ utváří si vztah k přírodě, ‐ cvičení na žebřinách, ‐ kreativita, ‐ šplh na tyči, ‐ přesahy do Hv, Př, Prv, M. ‐ cvičení na lavičkách – chůze bez dopomoci, klus, poskoky, obraty, Žák: ‐ rozvíjí základní atletické pohybové dovednosti, ‐ seznamuje se s jednotlivými disciplínami,

Strana 242 z 305


RYTMICKÉ A KONDIČNÍ CVIČENÍ NA HUDBU SPORTOVNÍ HRY

PRŮPRAVNÁ A KOOR., KOMP., KONDIČNÍ A TVOŘIVÁ CVIČENÍ

BEZPEČNOST A HYGIENA

‐ zvládá jednoduché taneční kroky,

‐ rozlišuje některé druhy sportovních her, ‐ spolupracuje při jednotlivých týmových pohybových činnostech a soutěžích, ‐ neporušuje dohodnutá pravidla, ‐ jedná v duch fair play,

‐ zvládá základní přípravu organismu před pohybovou aktivitou, ‐ zná protahovací a zahřívací cviky a cviky na uvolnění, relaxační cviky, ‐ reaguje na základní pokyny a povely k osvojované činnosti a její organizaci, ‐ uplatňuje hlavní zásady hygieny a bezpečnosti při pohybových činnostech v hodinách TV i v jiném prostředí, ‐ předchází možným poraněním a úrazům, ‐ respektuje zdravotní handicap,

rovnovážné polohy. ‐ Rytmické a kondiční formy cvičení, ‐ jednoduché tanečky, ‐ základy estetického pohybu. ‐ Pohybové hry pro rozvoj síly, obratnosti, postřehu, rychlosti, ‐ základy míčových her a pohybových her, technika míče – přihrávky jednoruč, obouruč, přihrávky obloukem, po zemi, o zem, chytání míče, dribling, střelba na určený cíl, na koš obouruč, vybíjená, štafetové hry s míčem, ‐ soutěživé hry družstev s využitím nářadí a náčiní (žíněnky, lavičky, žebřiny, švédské bedny, švihadla, míče,). ‐ Zdravotní cviky, ‐ průpravné cviky, ‐ povely, gesta, signály pro organizaci činnosti, ‐ povely pořadových cvičení, ‐ názvy pohybových činností, tělocvičného nářadí a náčiní, ‐ základní pravidla her, ‐ vhodné oblečení a obutí pro pohybové aktivity. ‐ Zásady bezpečného chování a jednání, ‐ bezpečnostní pravidla při sportování a při využívání různých druhů náčiní,

Strana 243 z 305


VÝZNAM POHYBU PRO ZDRAVÍ

‐ dbá na správné držení těla při různých pohybových činnostech, ‐ spojuje pravidelnou pohybovou činnost se zdravím a využívá nabízené příležitosti, ‐ poznává význam sportu pro zdraví, ‐ projevuje přiměřenou radost z pohybové činnosti, samostatnost, odvahu i vůli ke zlepšení.

‐ hygiena při dalších pohybových aktivitách mimo školu – plavání. ‐ Turistika a pobyt v přírodě – příprava na turistickou akci, základní technika chůze v terénu, chování během přepravy v dopravních prostředcích, orientace v přírodě podle značek a výrazných přírodních úkazů, ohleduplné chování v přírodě, ‐ plavecká výuka – základním plavecké dovednosti.

Strana 244 z 305


Vzdělávací obsah pro 4. - 5. ročník TEMATICKÝ CELEK ATLETIKA

GYMNASTIKA

RYTMICKÉ A KONDIČNÍ CVIČENÍ NA HUDBU

SPORTOVNÍ HRY

Předpokládané výstupy Žák: ‐ rozvíjí základní atletické pohybové dovednosti s ohledem na individuální předpoklady, ‐ zvyšuje svoji zdatnost v osvojených atletických disciplínách, ‐ porovnává výsledky s předchozími výkony, ‐ používá pomůcky k měření výkonů, ‐ získává a prohlubuje gymnastické dovednosti s ohledem na individuální předpoklady, ‐ provádí cvičení s dopomocí,

‐ zvládá jednoduché taneční kroky a soulad s hudbou,

‐ upevňuje si znalosti o základech sportovních her, zná jejich pravidla,

Učivo

‐ Běh na 60 m , vytrvalostní běh, základní pravidla štafetového běhu, terénní běhy, ‐ skok do výšky, ‐ hod kriketovým míčkem s rozběhem na výkon, ‐ skok do dálky z místa, z rozběhu. ‐ Gymnastika – kotoul vpřed s modifikacemi (do dřepu, do stoje, roznožmo) , kotoul vzad – do dřepu spojného, do roznožení, stoj na hlavě, stoj na rukou s dopomocí, ‐ přeskok – roznožka a skrčka přes kozu, ‐ hrazda, kladina, žebřiny, kruhy, ‐ šplh – technika, měření na čas. ‐ Rytmické a kondiční formy cvičení pro děti – pohybové vyjádření hudby, cvičení s hudebním doprovodem – základní kroky lidových tanců, ‐ dětský aerobik, ‐ kondiční cvičení s hudbou. ‐ Pohybové hra na hřišti a v tělocvičně, vybíjená, malá kopaná, malá házená, Strana 245 z 305

Mezipředmětové souvislosti Průřezová témata ‐ OSV, VDO, ENV, MKV, ‐ rozvoj schopností a poznání, ‐ rozvíjí vztah k poznání vlastního těla, ‐ upevňuje návyky pravidelné pohybové hygieny, psychohyg., ‐ utváří a rozvíjí dovednosti pro spolupráci, mezilidské vztahy, ‐ principy demokracie, ‐ upevňuje a rozvíjí zásady první pomoci, ‐ pomáhá k utváření pozitivního postoje k sobě samému, seberegulace, ‐ komunikace, ‐ kreativita, ‐ stavba mediálního sdělení, ‐ vytváří si představy o Evropě a světě, ‐ buduje si kladný vztah k přírodě, ‐ přesahy do Hv, Př, Čj, M, Ivt.


‐ jedná v duchu fair-play : dodržuje pravidla her a soutěží, pozná a označí zjevné přestupky proti pravidlům a adekvátně na ně reaguje, ‐ respektuje při pohybových činnostech opačné pohlaví, ‐ respektuje zdr. handicap a indiv. schopnosti spolužáků, ‐ zorganizuje nenáročné pohybové činnosti a soutěže na úrovni třídy,

PRŮPRAVNÁ A KOOR., KOMP., KONDIČNÍ A TVOŘIVÁ CVIČENÍ

‐ zvládá v souladu s individuálními předpoklady osvojované pohybové dovednosti, ‐ vytváří varianty osvojených pohybových her, ‐ užívá při pohybové činnosti základní osvojované tělocvičné názvosloví, ‐ cvičí podle jednoduchého nákresu, popisu cvičení, ‐ zařazuje do pohybového režimu korektivní cvičení, především v souvislosti s jednostrannou zátěží nebo vlastním svalovým oslabením,

florbal, ‐ přihrávky jednoruč, obouruč – z místa, v pohybu, ‐ základní herní dovednosti, ‐ hra podle herních pravidel, ‐ basketbal – držení míče, přihrávka, vedení míče driblingem, střelba na koš, zjednodušená pravidla, pokus o hru podle daných pravidel, ‐ znalost následků pro sebe i družstvo v případě porušení pravidel, ‐ organizace činnosti včetně seznámení účastníků hry s pravidly, ‐ pohybová tvořivost a využití netradičního náčiní při cvičení. ‐ Příprava ke sportovnímu výkonu – příprava organismu, zdravotně zaměřené činnosti, ‐ protahovací a napínací cviky, cviky pro zahřátí a uvolnění, ‐ kondiční cvičení se švihadlem, s využitím laviček – rovnováha, přeskoky, zvedání, cvičení s plnými míči, cvičení s využitím, ‐ znalost základních tělocvičných pojmů, názvů pohybových činností, tělocvičného nářadí a náčiní, ‐ znalost povelů pořadových cvičení, ‐ cvičení na stanovištích, ‐ kompenzační a relaxační cviky,

Strana 246 z 305


BEZPEČNOST A HYGIENA

VÝZNAM POHYBU PRO ZDRAVÍ

‐ uplatňuje pravidla hygieny a bezpečného chování v běžném sportovním prostředí, ‐ adekvátně reaguje v situaci úrazu spolužáka,

‐ podílí se na realizaci pravidelného pohybového režimu, ‐ uplatňuje kondičně zaměřené činnosti, ‐ projevuje přiměřenou samostatnost a vůli po zlepšení úrovně své zdatnosti, ‐ orientuje se v informačních zdrojích o pohybových aktivitách a sportovních akcích ve škole i v místě bydliště, ‐ samostatně získává potřebné informace.

‐ zásady pohybové hygieny, ‐ správné dýchání, ‐ správné držení těla. ‐ Zásady bezpečného chování a jednání, ‐ bezpečnostní pravidla při sportování v tělocvičně, na hřišti, v přírodě, ve vodě a při využívání různých druhů náčiní, ‐ vhodná obuv a sportovní oblečení, ‐ správné držení těla při různých činnostech i provádění cviků, ‐ jednání v duchu fair-play, ‐ bezpečná příprava a ukládání nářadí, náčiní a pomůcek, ‐ první pomoc v podmínkách Tv. ‐ Cvičení během dne – tělovýchovné chvilky, ‐ turistika – chůze v terénu, chování v dopravních prostředcích, táboření, ochrana přírody, ‐ plavání, ‐ vyhledávání informací ,práce s tiskem, PC.

Strana 247 z 305


5.18.3 Vzdělávací obsah pro 2. stupeň Vzdělávací obsah pro 7. - 9. ročník TEMATICKÝ CELEK GYMNASTIKA

Předpokládané výstupy Žák: ‐ ukáže kotoul vpřed, vzad a jeho modifikace a kotoul letmo (6. r.), ‐ zvládá průpravná cvičení pro stoj na rukou (6. r.), ‐ provede kotoul vzad do zášvihu (7. r.), ‐ zvládá stoj na rukou (7. r.), ‐ nacvičí průpravná cvičení přemetu stranou (7. r.), ‐ podává záchranu a dopomoc při jednoduchých cvicích (7. r.), ‐ zvládá přemet stranou (8. r.), ‐ skáče na místě i z místa (8. r.), ‐ zapojí spolužáky do řízení a samostatného hodnocení kvality (8. r.), ‐ předvede akrobatické řady (9. r.), ‐ předvede nácvik gymnastického odrazu z můstku (6. r.), ‐ přeskočí díly bedny odrazem z trampolínky (6. r.), ‐ ukáže roznožku přes kozu našíř

Učivo


‐ Akrobacie.

‐ OSV- utváření základních dovedností pro spolupráci, ovládání vlastního chování.

‐ Přeskok.

‐ OSV -pozitivní postoj k sobě samému a druhým.

Strana 248 z 305


odrazem z můstku, trampolínky (6. r.), ‐ ukáže skrčku přes kozu našíř odrazem z můstku, trampolínky (6. r.), ‐ zvládá skoky odrazem z trampolínky – prosté (6. r.), ‐ předvede roznožku, skrčku přes kozu našíř i s oddáleným odrazem (7. r.), ‐ zvládá skoky odrazem z trampolínky – s pohyby nohou (7. r.), ‐ nacvičuje záchranu a dopomoc (7. r.), ‐ předvede roznožku přes kozu podél (8. r.), ‐ skáče odrazem z trampolínky – s obraty (8. r.), ‐ zapojí žáky do řízení a samostatného hodnocení kvality (8. r.), ‐ skáče odrazem z trampolínky – skoky převratové (9. r.), ‐ provede průpravná cvičení (6. r.), ‐ ovládá pojmy z dané oblasti (6. r.), ‐ provede výmyk – odrazem jednonož (7. r.), ‐ dokáže přešvihy únožmo ve vzporu (8. r.), ‐ nacvičuje záchranu a dopomoc (8. r.), ‐ zapojí žáky do řízení a samostatného hodnocení kvality (8. r.), ‐ zvládne podmet (9. r.), ‐ ovládá chůzi po kladině bez dopomoci

‐ Hrazda.

‐ OSV- utváření základních dovedností pro spolupráci

‐ Kladina.

‐ OSV- dovednosti pro spolupráci

Strana 249 z 305


ATLETIKA

(6. r.), ‐ ovládá chůze s doprovodnými pohyby paží (6. r.), ‐ používá pojmy z dané oblasti (6. r.), ‐ předvede chůzi po kladině s obraty (7. r.), ‐ provede rovnovážné polohy (7. r.), ‐ ukáže náskoky, seskoky (8. r.), ‐ zvládá poskoky (8. r.), ‐ nacvičuje záchranu a dopomoc (8. r.), ‐ zapojí žáky do řízení a samostatného hodnocení kvality (8. r.), ‐ vymyslí jednoduché vazby a sestavy (9. r.), ‐ ukáže komíhání ve svisu (6. r.), ‐ provede houpání, u záhupu seskok (7. r.), ‐ používá pojmy z dané oblasti (7. r.), ‐ nacvičuje houpání s obraty (8. r.), ‐ provede speciální běžecká cvičení – běžecká abeceda (6. – 9. r.), ‐ zvládá běžeckou techniku, šlapavý a švihový způsob běhu (60 – 100m) (6. – 9. r.), ‐ nacvičuje start z bloků, polovysoký start a koordinaci pohybu (6. – 9. r.), ‐ rozlišuje tempo při vytrvalostním běhu na dráze 1500 -3000m (6. – 9. r.), ‐ zvládá způsob běhu v dráze, v zatáčce (6. – 9. r.),

‐ Kruhy.

‐ OSV- pozitivní postoj k sobě samému a druhým, ‐ OSV- utváření základních dovedností pro spolupráci.

‐ ‐ Běh ‐

‐ Př, F, ‐ OSV- utváření základních dovedností pro spolupráci (štafeta).

Strana 250 z 305


BASKETBAL

‐ změří tep v závislosti na výkonu, ‐ provede různé druhy štafetových běhů a předávku, ‐ skok do dálky, ‐ Skok. ‐ zvládá stupňovaný rozběh a odraz (6. – 9. r.), ‐ propojí rozběh a odraz (6. – 9. r.), ‐ pracuje na zkvalitnění letové fáze skoku s důrazem na práci rukou (6. – 9. r.), ‐ skok do výšky (střižný + flop), ‐ provede odrazová cvičení (6. – 9. r.), ‐ propojí techniku rozběhu a odrazu (6. – 9. r.), ‐ zkvalitňuje nácvik přechodu přes laťku a zvládá vlastní skok (6. – 9. r.), ‐ vrh koulí, ‐ Hod ‐ zdokonaluje techniku vrhu (8. r.), ‐ zvládá nácvik rovnováhy, sunu (8. r.), ‐ zkvalitňuje vrh zádovou technikou a zvládá vlastní vrh koulí (8. – 9. r.), ‐ používá základní postoj, ‐ Basketbal. ‐ dribluje pravou, levou rukou, ‐ provede přihrávku obouruč trčením,obouruč nad hlavou, ‐ přihrává jednoruč trčením, ‐ chytá míč v klidu a v pohybu, ‐ střílí z místa, v pohybu, ‐ zvládá dvojtakt,

Strana 251 z 305

‐ OSV- zvládání vlastního chování, (soustředění na skok)

‐ Př, F.

‐ OSV- základní dovednosti pro spolupráci, ‐ komunikace, řešení problému


FOTBAL

‐ používá doskakování, ‐ realizuje obranný postoj, ‐ kryje útočníka bez míče, s míčem, při střelbě, ‐ nacvičuje herní situace,vymýšlí taktiku, ‐ používá základní pravidla, ‐ odpíská zápas, sestaví tabulku, ‐ vysvětlí základní pravidla, ‐ Fotbal ‐ předvede průpravná cvičení na obratnost s míčem, ‐ je schopen přihrávky a zpracování míče na krátkou vzdálenost (6.r.), ‐ nacvičuje vedení míče (pravou i levou nohou) a slalom s míčem, ‐ nacvičuje střelbu na branku (opět střídavě pravou a levou nohou) (7.r.), ‐ zvládá návaznost a zpracování míče na krátkou vzdálenost, slalom s míčem (vedení míče)-zakončení střelbou na branku ‐ nacvičuje přihrávky „na jeden dotek (8.r.), ‐ zpracovává míč na větší vzdálenost , nácvik zpracování míče při přechodu z obranné fáze do útočné fáze, ‐ zvládá standardní situace (obranné i útočné), rohový kop, přímý kop, situace při nepřímém kopu ‐ zorganizuje soutěž a odpíská zápas,

Strana 252 z 305

‐ OSV- komunikace zvládání vlastního chování


ODBÍJENÁ

RYTMICKÉ A KONDIČNÍ GYMNASTICKÉ ČINNOSTI S HUDBOU, TANEC

‐ základní činnosti a dovednosti ‐ Odbíjená. jednotlivce, ‐ provede základní postoj, správné držení těla a rukou, ‐ odbíjí vrchem, spodem o stěnu (6. r.), ‐ odbíjí vrchem, spodem ve dvojici ‐ podává spodem (7. r.), ‐ odbíjí vrchem, spodem při pohybu na hřišti a přes síť, ‐ podává spodem, vrchem (8. – 9. r.), ‐ základní herní kombinace, ‐ zvládá hru v poli – obranu (odbití míče po podání) (6. r.), ‐ základní herní systém Ovládá přehazovanou s pravidly (6. r.), ‐ používá pravidla odbíjené a základní postavení hráčů (7. r.), ‐ nacvičují bloky a smeče (8. – 9. r.), ‐ sestaví tabulky a odpíská zápas, ‐ zvládá základy cvičení s náčiním ‐ Rytmická gymnastka, tanec. při hudebním nebo rytmickém doprovodu (6. r.), ‐ ovládá změny poloh, obměny tempa, rytmu (6. r.). Používá základní taneční krok 2/4, 3/4 (6. r.), ‐ používá základy techniky pohybů i pohybů s náčiním (7. r.), ‐ zvládá základy aerobiku (7. r.), ‐ předvede základní taneční kroky a držení těla (7.r.),

Strana 253 z 305

‐ OSV- utváření vzájemných vztahů, zájem o okolí, rozvoj kritického myšlení

‐ OSV- komunikace, naslouchání


FLORBAL

‐ vymyslí jednoduché pohybové etudy (8. r.), ‐ provádí různé modifikace aerobiku (9. r.), ‐ manipuluje s florbalovou holí a míčkem (6. - 7. r.), ‐ správně střílí a přihrává (6. - 7. r.), ‐ zvládá herní kombinace (8. - 9. r.), ‐ užívá základní pravidla hry (6. - 9. r.),

‐ Florbal.

Strana 254 z 305

‐ OSV- pozitivní postoj k sobě samému a druhým


5.19 PRACOVNÍ ČINNOSTI 5.19.1 Charakteristika vzdělávacího oboru Předmět je vyučován po celou dobu základní školní docházky. Během výuky si žáci osvojují základní pracovní dovednosti a návyky, učí se užívat pomůcky a nářadí k práci a svou práci si plánovat. Žáci se seznamují s různými druhy práce, tak jak se s nimi setkají v životě. Učí se sebedůvěře a snaží se o co nejlepší výsledek své práce. Seznamují se s podnikatelským myšlením a učí se orientovat se v různých oborech lidské činnosti. Důležitým prvkem je dodržování technologické kázně a hygieny práce. Předmět má žákům pomoci i při volbě profesní orientace. Na 1. stupni budou vyučovány 4 povinné tematické okruhy: ‐ Práce s drobným materiálem, ‐ Konstrukční činnosti, ‐ Pěstitelské práce, ‐ Příprava pokrmů. Okruhy se budou v jednotlivých ročnících doplňovat a střídat podle ročního období, počasí a vliv na volbu konkrétních úkolů budou mít i lidové zvyky a tradice a jejich umístění v kalendáři (Vánoce, Velikonoce, ..) Na druhém stupni připravujeme pro žáky možnost využít tyto tematické okruhy: ‐ Práce s technickými materiály, ‐ Design a konstruování, ‐ Pěstitelské práce a chovatelství, ‐ Provoz a údržba domácnosti, ‐ Příprava pokrmů, ‐ Svět práce. Podle zájmu žáků a podle toho, jak se bude postupně doplňovat materiální vybavení školy, budou žákům nabízeny jednotlivé tematické celky ve formě vzájemně se prolínajících bloků.

Strana 255 z 305






Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí žáků Kompetence k učení Žáci si osvojují základní pracovní dovednosti a návyky z různých pracovních oblastí, učí se používat vhodné nástroje, nářadí a pomůcky při práci i v běžném životě. Učitel umožňuje žákům používat různé materiály, vhodné nástroje a nářadí, pozoruje pokrok u všech žáků. Kompetence k řešení problémů Žáci promýšlejí pracovní postupy při plnění zadaných úkolů. Učitel se snaží rozvíjet u žáků tvořivost, vede je k uplatňování vlastních nápadů, zadává úkoly způsobem, který umožňuje volbu různých postupů. Kompetence komunikativní Žáci si rozšiřují slovní zásobu v oblasti pracovních nástrojů, nářadí a pomůcek, učí se popsat postup práce. Učitel vede žáky k užívání správné terminologie. Kompetence sociální a personální Učitel vede žáky ke spolupráci a vzájemné pomoci. Žáci pracují ve skupině, vytvářejí společné práce, při kterých se učí spolupracovat a respektovat nápady druhých, společně se snaží o dosažení kvalitního výsledku. Kompetence občanské Učitel vytváří u žáků pozitivní vztah k práci a vede je k odpovědnosti za kvalitu svých i společných výsledků práce. Umožňuje žákům, aby na základě jasných kritérií hodnotili své činnosti nebo výsledky. Umožňuje každému žákovi zažít úspěch. Kompetence pracovní Učitel vede žáky k dodržování obecných pravidel bezpečnosti a hygieny včetně používání ochranných pracovních prostředků. Vede žáky ke správným způsobům užití materiálu a pracovních nástrojů. Zohledňuje rozdíly v pracovním tempu jednotlivých žáků

Strana 256 z 305


a podle potřeby žákům v činnostech pomáhá. Žáci správně a zodpovědně zachází s pracovními pomůckami.

Strana 257 z 305


5.19.2 Vzdělávací obsah pro 1. - 3. ročník Vzdělávací obsah pro 1. - 3. ročník TEMATICKÝ CELEK PRÁCE S DROBNÝM MATERIÁLEM

KONSTRUKČNÍ ČINNOSTI

PĚSTITELSKÉ ČINNOSTI

PŘÍPRAVA POKRMŮ

Předpokládané výstupy Žák: ‐ vytváří jednoduchými postupy různé předměty z tradičních i netradičních materiálů, ‐ pracuje podle slovního návodu a předlohy, ‐ zvládá elementární dovednosti a činnosti při práci se stavebnicemi, ‐ ví, co rostliny potřebují pro zdárný růst, ‐ vypěstuje ze semene rostlinu, ‐ pomáhá při péči o rostliny ve třídě, ‐ zapojí se do jednoduchých prací na školním pozemku, ‐ je si vědom nebezpečí některých jedovatých a alergizujících rostlin, ‐ provádí pozorování přírody, výsledky zaznamenává a vyhodnocuje, ‐ dokáže pojmenovat základní kuchyňské vybavení, ‐ jednoduše prostře stůl,

Učivo


‐ Vlastnosti materiálů, ‐ pracovní nástroje a pomůcky, ‐ jednoduché pracovní operace a postupy, ‐ lidové zvyky, tradice, řemesla. ‐ Práce s návodem a předlohou, ‐ stavebnice.

‐ OSV – rozvoj schopnosti poznávání, ‐ OSV – kreativita.

‐ Základní podmínky pro pěstování rostlin, ‐ pěstování rostlin se semen, ‐ pěstování pokojových rostlin, ‐ jedovaté rostliny (alergizující).

‐ VDO – občanská společnost a škola, ‐ ENV – ekosystémy, ‐ ENV – lidské aktivity a problémy životního prostředí.

‐ Základní vybavení kuchyně, ‐ jednoduchá úprava stolu, ‐ pravidla správného stolování.

‐ EGS – jídelní zvyky, ‐ ENV – třídění odpadů.

Strana 258 z 305

‐ OSV – seberegulace a sebeorganizace.


‐ chová se vhodně při stolování.

Strana 259 z 305


5.19.3 Vzdělávací obsah pro 4. - 5. ročník Vzdělávací obsah pro 4. - 5. ročník TEMATICKÝ CELEK PRÁCE S DROBNÝM MATERIÁLEM

KONSTRUKČNÍ ČINNOSTI

PĚSTITELSKÉ ČINNOSTI

Učivo


‐ Vlastnosti materiálů, ‐ pracovní nástroje a pomůcky, ‐ jednoduché pracovní operace a postupy, ‐ lidové zvyky, tradice, řemesla, ‐ organizace práce.

‐ OSV – rozvoj schopnosti poznávání, ‐ OSV – kreativita, ‐ OSV – komunikace, ‐ OSV – poznávání se ve skupině.

‐ Práce s návodem a předlohou, ‐ stavebnice.

‐ OSV – rozvoj schopnosti poznávání, ‐ OSV – kreativita, ‐ OSV – komunikace.

‐ Základní podmínky pro pěstování rostlin, ‐ pěstování rostlin se semen,

‐ ENV – ekosystémy, ‐ VDO – občanská společnost a škola,

Předpokládané výstupy Žák: ‐ vytváří výrobky z vybraných materiálů podle své fantazie i předlohy, ‐ při tvořivých činnostech využívá prvky lidových řemesel, ‐ volí vhodné pomůcky a nářadí, ‐ udržuje pořádek na svém pracovním místě, ‐ dodržuje zásady hygieny a bezpečnosti práce, ‐ poskytne první pomoc při úrazu, ‐ provádí jednoduché montáže a demontáže, ‐ udržuje pořádek na svém pracovním místě, ‐ dodržuje zásady bezpečnosti práce, ‐ pracuje podle návodu, schématu, předlohy, ‐ nebo slovního zadání postupu, ‐ provádí samostatně jednoduché pěstitelské práce, ‐ vede samostatně pěstitelské pokusy,

Strana 260 z 305


PŘÍPRAVA POKRMŮ

‐ ošetřuje pokojové i jiné rostliny, ‐ volí vhodné pomůcky a nářadí, ‐ zná základní vybavení kuchyně, ‐ připraví samostatně jednoduchý pokrm studené kuchyně, ‐ dodržuje pravidla společenského chování u stolu, ‐ udržuje pořádek a čistotu pracovních ploch i použitého vybavení, ‐ poskytne první pomoc při úrazu v kuchyni.

‐ pěstování pokojových rostlin, ‐ jedovaté rostliny (alergizující). ‐ Základní vybavení kuchyně, ‐ jednoduchá úprava stolu, ‐ pravidla správného stolování.

Strana 261 z 305

‐ EGS – jídelní zvyky jiných zemí, ‐ MKV – rozlišnosti jiných kuchyní, ‐ ENV – třídění odpadů.


5.19.4 Vzdělávací obsah pro 6. ročník Vzdělávací obsah pro 6. ročník TEMATICKÝ CELEK DOMÁCNOST

Předpokládané výstupy Žák: ‐ orientuje se v základním vybavení kuchyně, ‐ dovede na maketě či obraze zpracovat vybavení bytu /všech místností, ‐ ovládá základní kuchyňský inventář a bezpečně obsluhuje základní spotřebiče, ‐ ovládá základní postupy při přípravě pokrmů a dovede připravit jednoduchý pokrm v souladu se zásadami zdravé výživy, ‐ zvládá základní znalosti o domácnosti, ‐ ovládá základní principy stolování, ‐ má základní znalosti v kultuře odívání,

‐ zvládá jednoduché postupy ručního šití, ‐ používá vhodné pomůcky a materiály,

Učivo


‐ Seznámení s učivem a vybavením kuchyně, ‐ znalost vybavení a finančního zatížení domácnosti. ‐ Základní vybavení kuchyně – nástroje a spotřebiče, manipulace s nimi při současném dodržování pořádku a čistoty v souladu s bezpečností práce, ‐ základní postupy při přípravě pokrmů, různé postupy při úpravě jídel.

‐ OSV – skupinová práce, komunikace

‐ Druhy nářadí a koření, ‐ úprava stolu – stolování. ‐ Vznik a vývoj oděvů v jednotlivých etapách lidského vývoje.

‐ Př – zelené rostliny

‐ Výběr vhodného materiálu – kapsička, ‐ správný výběr velikosti jehly a nití.

Strana 262 z 305

‐ D - kultura odívání - Řecko, Řím, Gotika atd. ‐ Vv – kresba oblečení


5.19.5 Vzdělávací obsah pro 7. ročník Vzdělávací obsah pro 7. ročník TEMATICKÝ CELEK PĚSTITELSKÉ PRÁCE

SVĚT PRÁCE

Předpokládané výstupy Žák: ‐ zvládá jednoduché pracovní postupy práce na zahradě při pěstování ovoce a zeleniny, ‐ ovládá základní postupy pří přípravě pokrmů, dovede připravit jednoduchý pokrm v souladu se zásadami zdravé výživy, ‐ je schopen komunikace a spolupráce v pracovní skupině, ‐ zvládá základní znalosti o způsobu pěstování těchto rostlin, ‐ zvládá základní znalosti o způsobu pěstování těchto rostlin, ‐ zvládá jednoduché pracovní postupy práce při pěstování obilnin, ‐ správně zachází s pomůckami a nářadím včetně údržby, ‐ dodržuje zásady hygieny a bezpečnosti práce, ‐ využije profesní informace a poradenské služby pro výběr

Učivo


‐ Sklizeň a uskladnění zelenin.

‐ Př - rostliny

‐ Způsoby tepelného zpracování zeleniny, ‐ méně známé zeleniny.

‐ OSV - kreativita

‐ Podmínky a zásady pěstování méně známých zelenin. ‐ Olejniny.

‐ Př – biologie člověka

‐ Obilniny.

‐ Př – rostliny ‐ Ch – chemické látky

‐ trh práce – povolání, druhy pracovišť, ‐ prac. prostředky, charakter a druhy

‐ Ov – osobní vlastnosti a zájmy, sebehodnocení,

Strana 263 z 305


vhodného vzdělávání, prac. činností, požadavky kvalifikační, zdravotní, osobní, ‐ orientuje se v pracovních činnostech ‐ volba profesní orientace - osobní zájmy, vybraných profesí, tělesný a duševní stav, sebehodnocení, ‐ posoudí své možnosti při rozhodování využívání poradenských služeb. o volbě vhodného povolání a profesní přípravy.

Strana 264 z 305

‐ VDO – osobní zodpovědnost, ‐ právní řád, práva a povinnosti občanů.


5.19.6 Vzdělávací obsah pro 8. ročník Vzdělávací obsah pro 8. ročník TEMATICKÝ CELEK PŘÍPRAVA POKRMŮ

Předpokládané výstupy Žák: ‐ dobře zvládá údržbu a úklid učebny, ‐ používá základní kuchyňský inventář a bezpečně obsluhuje základní spotřebiče, ‐ ovládá základní postupy při přípravě pokrmů v souladu se zásadami zdravé výživy, ‐ dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, ‐ uvaří jednoduchá i složitější jídla, ‐ zvládne připravit celý oběd, ‐ navrhne jídelníček pro všední den i slavnostní příležitost, ‐ uvaří některé z navržených jídel, ‐ provede drobnou domácí údržbu, ‐ užívá pravidla pomoci při úraze v kuchyni, ‐ ovládá základní principy stolování a obsluhy u stolu ve společnosti, ‐ ovládá základní zásady slušného

Učivo

‐ Prostředky k údržbě a úklidu. ‐ Skupiny potravin, ‐ úprava pokrmů za studena, ‐ základní způsoby tepelné úpravy, ‐ hodnocení některých druhů ovoce a zeleniny pro použití v kuchyni.

‐ Dbá na správný postup, složení bezpečnost při práci. ‐ Správná volba surovin pro přípravu jídel, ‐ elektrické spotřebiče – funkce, užití, ovládání, bezpečnost provozu, ekonomika provozu, ochrana a údržba), ‐ nebezpečí úrazu. ‐ Slavnostní prostírání v rodině dle události, ‐ obsluha a chování u stolu,

Strana 265 z 305

Mezipředmětové souvislosti Průřezová témata ‐ Provoz a údržba domácnosti

‐ Ov - stolování, zásady slušného chování


chování ve společnosti, ‐ zvládá vaření složitějších pokrmů, ‐ připraví mísy z několika druhů surovin, ‐ zvládá složitější pracovní postupy při přípravě studené kuchyně, ‐ posuzuje finální produkt z hlediska kvality i estetiky, ‐ je schopen posoudit své možnosti při výběru této profese.

‐ zdobné prvky a květiny na stole. ‐ Volí správný postup při přípravě pokrmu, ‐ umí vybrat správné suroviny k této činnosti. ‐ Výsadba okrasných rostlin, ‐ rez okrasných rostlin, ‐ výživa okrasných rostlin, ‐ pěstování okopanin. ‐ Volba profesní orientace.

Strana 266 z 305

‐ OSV - osobnostní rozvoj a sebehodnocení

‐ Ov– volba povolání


5.19.7 Vzdělávací obsah pro 9. ročník Vzdělávací obsah pro 9. ročník TEMATICKÝ CELEK PĚSTITELSKÉ PRÁCE

Předpokládané výstupy Žák: ‐ využívá květiny v interiérech, ‐ orientuje se v problematice vztahu rostlin a zdraví člověka, ‐ chápe význam okrasných rostlin ve vztahu k životnímu prostředí, ‐ vnímá estetické kvality prostředí, ‐ uvědomuje si přírodní a sociální prostředí jako zdroj inspirace pro vytváření kulturních a uměleckých hodnot, ‐ zvládá jednoduché pracovní postupy práce při pěstování okrasných rostlin, ‐ správně zachází s pomůckami a nářadím, ‐ organizuje a plánuje svoji pracovní činnost.

Učivo


‐ Pěstování vybraných druhů okrasných dřevin a květin, ‐ netradiční způsoby pěstování pokojových rostlin, ‐ rez, vazba, úprava květin živých i suchých.

‐ Př – rostliny, ‐ ENV – vztah člověka k prostředí

‐ Výsadba okrasných rostlin, ‐ rez okrasných rostlin, ‐ výživa okrasných rostlin.

‐ Př - rostliny

Strana 267 z 305


5.20 KONVERZACE V ANGLICKÉM JAZYCE 5.20.1 Charakteristika volitelného vyučovacího oboru Vzdělávací obsah oboru ‐ přispívá k chápání a objevování skutečností, ‐ poskytuje jazykový základ pro komunikaci žáků v rámci Evropy a světa, ‐ snižuje jazykové bariéry, ‐ umožňuje poznávat život lidí a kulturní tradice, ‐ prohlubuje mezinárodní porozumění. Formy a metody výuky: ‐ skupinové vyučování, dialogy, výklad, poslech, četba, ‐ reprodukce textu , samostatná práce - vyhledávání informací, práce se slovníkem a s autentickými materiály, ‐ hry, soutěže, recitace, dramatizace, zpěv, ‐ výukové programy na PC, krátkodobé projekty. Učební plán Ročník 6. 7. 8. 9. Celkem




Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí žáků Kompetence k učení ‐ žáci vybírají a využívají vhodné způsoby a metody pro efektivní učení, ‐ žáci propojují získané poznatky do širších celků, ‐ žáci poznávají smysl a cíl učení. Postup: ‐ vedení žáků k ověřování výsledků, ‐ zadávání úkolů, při kterých žáci vyhledávají a kombinují informace. Kompetence k řešení problémů ‐ žáci jsou schopni pochopit problém, ‐ žáci umí vyhledat vhodné informace,

Strana 268 z 305


Postup: ‐ kladení vhodných otázek, ‐ umožnění volného přístupu k informačním zdrojům. Kompetence komunikativní ‐ žáci komunikují na odpovídající úrovni, ‐ žáci umí naslouchat promluvám druhých lidí a vhodně na ně reagovat. Postup: ‐ vedení žáků k výstižnému a souvislému projevu, ‐ vytváření příležitostí pro komunikaci mezi žáky, ‐ vedení žáků k aktivitám, které mohou být vykonávány individuálně, ve dvojicích,… Kompetence sociální a personální ‐ žáci spolupracují ve skupině, ‐ žáci se podílejí na utváření příjemné atmosféry v týmu, ‐ žáci jsou schopni sebekontroly. Postup: ‐ hodnocení žáků způsobem, který jim umožňuje vnímat vlastní pokrok, ‐ vedení žáků k tomu, aby na základě jasných kritérií hodnotili své činnosti, ‐ podněcování žáků k argumentaci. Kompetence občanské ‐ žáci respektují názory ostatních, ‐ žáci se umí zodpovědně rozhodnout podle dané situace. Postup: ‐ vedení žáků k prezentaci jejich myšlenek a názorů, ‐ vedení žáků k diskuzi. ‐ vedení žáků ke vzájemnému naslouchání si. Kompetence pracovní ‐ žáci jsou schopni efektivně organizovat svou práci. Postup: ‐ napomáhání při cestě ke správnému řešení, ‐ zohledňování rozdílů ve znalostech a pracovním tempu žáků. Vyučovacím předmětem prolínají průřezová témata EV - základní podmínky života, ‐ ekosystémy, ‐ lidské aktivity a problémy životního prostředí. EGS - jsme Evropané, ‐ Evropa a svět. OSV - poznávání lidí ‐ mezilidské vztahy ‐ kooperace a kompetice, komunikace MED - tvorba mediálního sdělení,

Strana 269 z 305


‐ práce v realizačním týmu. MKV - lidské vztahy, ‐ mezilidské vztahy, etnický původ, ‐ princip sociálního smíru a solidarity. VDO - principy demokracie, ‐ občan, společnost, stát, ‐ formy participace.

Strana 270 z 305




POSLECH S POROZUMĚNÍM

Žák: ‐ má základní poznatky o zemích dané jazykové oblasti, ‐ řeší situace související se získáváním a poskytováním místních, časových i jiných informací,

MLUVENÍ

‐ vede účinnou komunikaci v situacích souvisejících se životem v rodině, ve škole a v běžných každodenních situacích, ‐ postihne hlavní smysl sdělení, ‐ popíše cestu jak ve městě, tak s pomocí mapy v krajině, ‐ naučí se charakterizovat lidskou osobu a místo, kde žijí

ČTENÍ S POROZUMĚNÍM

‐ porozumí úryvkům textů převážně informativního charakteru, ‐ osvojí si zeměpisné pojmy (světadíly a oceány, typy krajiny, charakter životního prostředí),

Učivo ‐ Volná reprodukce přečteného nebo vyslechnutého textu přiměřené úrovně. ‐ Zpracování zadaného či volného tématu s využitím slovníku a dalších jazykových příruček. ‐ Práce s autentickými materiály z anglicky mluvících zemí i ČR. Tématické okruhy pro 6. ročník představování škola rodina dům a byt čas, datum oslava narozenin, jídlo, pití oblečení, nakupování zvířata prázdniny počasí prohlídka města, orientace ve městě Tématické okruhy pro 7. ročník prázdniny, cestování

Strana 271 z 305

Mezipředmětové souvislosti Průřezová témata ‐ OSV - Sociální rozvoj ‐ EGS - Objevujeme Evropu a svět ‐ MKV – Multikulturalita, ‐ Etnický původ, ‐ ENV - Vztah člověka k prostředí. ‐ MED - Tvorba mediálního sdělení ‐ Čj, Př, Z, D, Ivt, Hv, Ov ‐ Čj, Př, Z, D, Ivt, Hv, Ov


trávení volného času, povinnosti svátky a oslavy jídlo a pití první pomoc oblíbené činnosti, sport životní prostředí život v budoucnosti reálie Velké Británie Tématické okruhy pro 8. ročník neobvyklý den v mém životě minulost a přítomnost oblečení svět slavných, filmy zdraví a bezpečnost lidské tělo hrdinové životní prostředí, změny podnebí vztahy, přátelství Tématické okruhy pro 9. ročník USA Velká Británie život mladých lidí povolání a činnosti, svět práce Austrálie, rozdílnost kultur život v budoucnosti, rodina

Strana 272 z 305


5.21 PŘÍPRAVA NA PŘIJÍMACÍ ZKOUŠKY 5.21.1 Charakteristika volitelného vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah oboru Předmět Příprava na přijímací zkoušky je realizován jako volitelný předmět v 9. ročníku s časovou dotací jedna hodina týdně. Budeme pracovat se konkrétními zadáními přijímacích zkoušek na střední školy z minulých let a s úlohami, se kterými se mohou u přijímacích zkoušek setkat. Žáci během určitého časového intervalu samostatně vypracují testy na střední školy. Následně budou odpovědi kontrolovány a hlouběji analyzovány. Důraz bude kladen i na individuální domácí přípravu – zde bude zohledněno to, z jakých předmětů se bude skládat přijímací zkouška na školu, kam se hlásí jednotliví žáci. Cílem tohoto předmětu je přispět k systematické přípravě, naučit se pracovat s určitými typy úloh a umět si časově rozvrhnout svou práci. Seminář: ‐ učí žáky pracovat s určitými typy úloh, ‐ seznámí žáky s problematickými úlohami a jejich řešením, ‐ přispívá k efektivnímu rozvrhnutí času při vypracování testu. Formy a metody výuky ‐ frontální výuka, ‐ skupinová práce, ‐ pracovní listy, ‐ vypracování starších zadání přijímacích zkoušek.

Učební plán Ročník 9. Celkem

Počet hodin min. časové dotace 0 0

Počet hodin dispon. časové dotace 1 1

Počet hodin celkem 1 1

Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí žáků Kompetence k učení Žák: ‐ aktivně vstupuje do výuky; nebojí se zeptat, požádat o vysvětlení nebo o konkrétní příklady, ‐ ovlivňuje postup výuky a učení tak, aby pro něj byly přínosné, ‐ přezkoumává silné i slabé stránky svého učebního procesu, ‐ identifikuje vlastní chybu a zjistí její příčinu, nevnímá ji jako selhání a ostudu, nenechá se jí odradit, ale rozpozná v ní příležitost k učení, hledá a nalézá způsoby její nápravy.

Strana 273 z 305


Kompetence k řešení problému Žák: ‐ rozpozná, v čem je problém, který řeší, podobný či obdobný s dříve známými problémy, a určí, v čem se problémy liší a v čem se shodují, ‐ navrhne postup, který by při řešení mohl použít, ‐ posoudí, zda jeho výsledné řešení dává smysl. Kompetence komunikativní Žák: ‐ pozná, když si informace protiřečí, ‐ komunikuje na odpovídající úrovni, ‐ umí naslouchat promluvám druhých lidí a vhodně na ně reagovat. Kompetence sociální a personální Žák: ‐ stanoví s ostatními časy pro splnění úkolů, ‐ zdržuje se posměšků nebo opovržení nad prací druhých, mluví o práci a jejím výsledku a nikoli o vlastnostech nebo povaze osoby, ‐ stanovuje si cíle pro sebezlepšení, ‐ podle svého uvážení využívá zpětnou vazbu pro své další jednání. Kompetence občanské Žák: ‐ vyjadřuje své vlastní pocity, nedotýká se citů druhých v různých situacích, ‐ sleduje a vybírá si kulturní události v obci, zvažuje jejich kvalitu. Kompetence pracovní ‐ žák je schopen efektivně organizovat svou práci Vyučovacím předmětem prolínají průřezová témata: MED - Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení. OSV - rozvoj schopností poznávání, ‐ sebeorganizace a psychohygiena, ‐ mezilidské vztahy, ‐ komunikace, ‐ řešení problémů a rozhodovací dovednosti, ‐ sebepoznání a sebepojetí, ‐ hodnoty, postoje, praktická etika. VDO - Občanská společnost a škola.

Strana 274 z 305


Vzdělávací obsah pro 9. ročník TEMATICKÝ CELEK

VŠEOBECNÉ TESTY TESTY Z HLAVNÍCH PŘEDMĚTŮ PŘÍPRAVA NA OLYMPIÁDY OPAKOVÁNÍ A ROZŠIŘOVÁNÍ PROBRANÉHO UČIVA

Předpokládané výstupy Žák: ‐ umí řešit různé typy zadání přijímacích zkoušek, ‐ umí pracovat s časovou dotací, ‐ se umí poučit z vlastních chyb – umí je analyzovat (najde problémové místo),

Učivo

‐ Učivo hlavních vyučovacích předmětů na úrovni požadované standardy (Čj, M, Aj)

‐ umí sebekriticky popsat svůj stav v jednotlivých předmětech – zná své slabé i silné stránky, ‐ je schopen systematicky se věnovat domácí přípravě.

Strana 275 z 305

Mezipředmětové souvislosti Průřezová témata ‐ Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení, ‐ OSV, ‐ rozvoj schopností poznávání, ‐ sebeorganizace a psychohygiena, ‐ mezilidské vztahy, ‐ komunikace, ‐ řešení problémů a rozhodovací dovednosti, ‐ sebepoznání a sebepojetí, ‐ hodnoty, postoje, praktická etika ‐ občanská společnost a škola.


6. Přílohy 6.1 Legislativní a metodická opora ŠVP (Stav k 1. 9. 2012) • Zákon č. 561/2004 Sb., školský zákon, • Vyhláška č. 15/2005 Sb., kterou se stanoví náležitosti dlouhodobých záměrů, výročních zpráv a vlastního hodnocení školy, • Vyhláška č. 16/2005 Sb., o organizaci školního roku, • Vyhláška č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání, • Vyhláška č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních (výchovný poradce, školní metodik prevence), • Vyhláška č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných, • Vyhláška č. 74/2005 Sb., o zájmovém vzdělávání (družina), • Nařízení vlády č. 75/2005 Sb., o stanovení rozsahu přímé vyučovací, přímé výchovné, přímé speciálně pedagogické a přímé pedagogicko-psychologické činnosti pedagogických pracovníků, • Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. MŠMT ČR, Praha 2004., • Manuál pro tvorbu školní vzdělávacích programů v základním vzdělávání. VÚP, Praha 2005, • Metodika tvorby školních vzdělávacích programů. NÚOV, Praha 2002, • Vyhlášení rozvojového programu MŠMT „Rozšíření učebních plánů vzdělávacích programů pro základní vzdělávání o 5 vyučovacích hodin od školního roku 2006/07“, č.j. 31 042/2005-22, ze dne 17. ledna 2006., • Opatření ministryně školství, mládeže a tělovýchovy, kterým se mění Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. MŠMT ČR, č.j. 15 523/2007-22, ze dne 26. června 2007., • Učební plány vzdělávacích programů základního vzdělávání od 1. září 2008. MŠMT ČR, č.j. 11 431/2008-22, ze dne 11. června 2008., • Metodický pokyn MŠMT k zajištění environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty (EVVO), MŠMT ČR, č.j. 16 745/2008-22 ze dne 27. října 2008., • Opatření ministryně školství, mládež a tělovýchovy, kterým se mění Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. MŠMT ČR, č.j. 12 586/2009-22, ze dne 16. prosince 2009 - Zařazení doplňujícího vzdělávacího oboru s názvem Etická výchova od 1. 9. 2010, • Doporučení MŠMT k realizaci sexuální výchovy v základních školách. MŠMT ČR, č.j. 26 976/2009-22, ze dne 2. dubna 2010. Důležité internetové odkazy: www.msmt.cz www.rvp.cz www.uiv.cz

Strana 276 z 305


6.2 Environmentální vzdělávání, výchova a osvěta (EVVO) Základním cílem EVVO je přispět k takovým postojům člověka k prostředí, které by vedly k udržitelnému rozvoji lidské civilizace na Zemi. K tomuto velice obecně formulovanému cíli by měly směřovat zejména následující dílčí cíle: • získání základních znalostí a dovedností potřebných k pochopení zákonitostí vztahů člověka a biosféry, k praktickému řešení ekologických problémů a k včasné prevenci jejich vzniku, • rozvíjení schopnosti ekologicky myslet, tj. uvažovat v souvislostech, důsledně a tvořivě aplikovat získané znalosti do každodenního jednání a chování, učit se domýšlet možné důsledky určitých rozhodnutí a podle toho je zpětně korigovat – jde tedy o vnesení principu negativní zpětné vazby do myšlenkového procesu. Lidé většinou ztratili přímý kontakt s přírodou, a proto si neuvědomují tak jako dříve, jak je pro ně zdravé a funkční prostředí důležité. Z toho důvodu je třeba je k tomuto ekologickému povědomí vést, • ovlivnění formování ekologické etiky, tj. preferování hierarchie životních hodnot založené na úctě k životu, ke zdraví, na pozitivním vztahu k přírodě, na vzájemném porozumění, ohleduplnosti a vstřícnosti mezi lidmi, na odklonu od plýtvání, lhostejnosti, bezohlednosti a kořistnictví, • dosažení takového stavu, kdy jsou občané objektivně informováni o stavu a vývoji životního prostředí, získávají k prostředí vztah, který je základem šetrného a předvídavého chování a jednání. Škola je pro rozvoj environmentálního vzdělání a postojů příhodným místem, protože má možnost působit dlouhodobě, koncepčně a na všechny žáky a přes žáky i na jejich rodinné prostředí. Při výchově se zaměříme na: • vedení žáků k úpravě a ochraně životního prostředí nejen ve třídách, ale i na chodbách a okolí školy, úklid okolí školy, • zdokonalování estetického, bezpečného a zdravého prostředí ve škole a okolí, • vhodné působení na rodiče, • zdravé stravovací návyky, dodržování pitného režimu, • dobré hospodaření s vodou a energií, • třídění a recyklaci odpadu, • propagaci zdravého životního stylu – spolupráce s mlékárnou Kunín, • návštěvy planetária, • sběrové akce, • přírodovědné exkurze, • olympiády a soutěže, • výtvarné aktivity, • používání přírodnin, • nástěnky.

Strana 277 z 305


Zařazení: Environmentální výchova je zařazena do učiva prvouky a přírodovědy na 1. stupni a přírodopisu, zeměpisu, chemie a občanské a rodinné výchovy na 2. stupni. Jako průřezové téma v rámci ŠVP se promítá do učiva dalších předmětů, hlavně do vlastivědy, jazyků a pracovních činností. Očekávané výstupy EVVO: Pochopení a osvojení principů trvale udržitelného rozvoje (trvale udržitelný rozvoj je komplexní soubor strategií, které umožňují pomocí ekonomických nástrojů a technologií uspokojovat sociální, materiální i duchovní potřeby lidí, při plném respektování environmentálních limitů). Žák se orientuje v následujících oblastech: • co je podstatou života, co je třeba v jeho zájmu respektovat, • jaká je základní struktura a funkce ekosystémů, • v čem spočívá oběh látek v celé biosféře, • jak je člověk a celá lidská společnost s biosférou svázána a proč je nutno pro současnost i pro budoucnost chránit celoplanetární podmínky života, • jak a čím je možno ohrozit obnovitelné zdroje přírody, proč je nutno počítat s neobnovitelností některých přírodních zdrojů, • čím a jak je možno životodárné systémy na lokální, regionální i globální úrovni narušovat to znamená s tím, co jsou environmentální limity. Žák rozumí tomu, • jak se člověk a celá lidská společnost vyvíjela po stránce materiální a duchovní, • jak člověk hospodařil s přírodními zdroji, co a proč bylo pro jednotlivé etapy a jednotlivé oblasti typické, • které technologické zásady a ekonomické nástroje a proč mají zásadní význam pro zachování podmínek pro život budoucích generací a pro rovnovážný vývoj lidské společnosti na celé Zemi, • co je pro plnohodnotný život člověka důležité, jak a čím je ovlivňováno zdraví, jakou má hodnotu pro celý život, v čem může spočívat spokojenost a štěstí, • co znamená lidská zvídavost, náročnost a naopak střídmost, tvořivost i pokora a odpovědnost, • jaké jsou vztahy mezi různými skupinami lidí – od rodiny po celosvětové měřítko, jaký význam má vzájemné respektování rozmanitých kultur, mezilidská vstřícnost a spolupráce, • proč je v demokracii tak důležitá rovnováha mezi právem a povinnosti, • jaká je funkce vzdělávání a informací pro přijímání rozhodnutí, • jaké je poslání vědy. to znamená s možnostmi a s cestami udržitelného rozvoje, který představuje výzvu převzít individuální i skupinovou odpovědnost za globální stav světa v prostoru i v čase.

Strana 278 z 305


6.3 Sexuální výchova V základním vzdělávání se usiluje o naplňování mnoha cílů, jedním z nich je učit žáky aktivně rozvíjet a chránit fyzické, duševní a sociální zdraví a být za ně odpovědný a k tomu slouží i sexuální výchova. Je součástí hlavně těchto vzdělávacích oblastí: • Člověk a jeho svět (Člověk a jeho svět ), • Člověk a zdraví (Výchova ke zdraví, Tělesná výchova). Realizace Sexuální výchova realizována zejména prostřednictvím vzdělávacích oblastí Člověk a jeho svět na 1. stupni ZŠ a Člověk a zdraví na 2. stupni ZŠ, tyto vzdělávací oblasti jsou dále tematicky propojeny se vzdělávacími oblastmi Člověk a společnost, Člověk a příroda, s průřezovými tématy Osobnostní a sociální výchova, Mediální výchova a tematicky zasahuje také do dalších vzdělávacích oblastí a průřezových témat. Obsah učiva související se sexuální výchovou vyjmutý z výše uvedených vzdělávacích oblastí a průřezových témat: 1. Člověk a jeho svět Místo, kde žijeme • domov – prostředí domova, • škola – bezpečná cesta do školy. Lidé kolem nás • rodina – postavení jedince v rodině, role členů rodiny, příbuzenské a mezigenerační vztahy, život a funkce rodiny, • soužití lidí – mezilidské vztahy, komunikace, • chování lidí – vlastnosti lidí, pravidla slušného chování, • právo a spravedlnost – základní lidská práva a práva dítěte, protiprávní jednání. Člověk a jeho zdraví • lidské tělo – životní potřeby a projevy, základní stavba a funkce, pohlavní rozdíly mezi mužem a ženou, základy lidské reprodukce, vývoj jedince, • partnerství, rodičovství, základy sexuální výchovy – rodina a partnerství, biologické a psychické změny v dospívání, etická stránka sexuality, HIV/AIDS (cesty přenosu), • péče o zdraví, zdravá výživa – osobní, intimní a duševní hygiena – stres a jeho rizika, reklamní vlivy, • osobní bezpečí – bezpečné chování v rizikovém prostředí, krizové situace (šikana, týrání, sexuální zneužívání, brutalita a jiné formy násilí, služby odborné pomoci). 2. Člověk a zdraví Vztahy mezi lidmi a formy soužití • vztahy ve dvojici – kamarádství, přátelství, láska, partnerské vztahy, manželství a rodičovství, • vztahy a pravidla soužití v prostředí komunity – rodina, škola, vrstevnická skupina.

Strana 279 z 305


Změny v životě člověka a jejich reflexe • dětství, puberta, dospívání – tělesné, duševní a společenské změny, • sexuální dospívání a reprodukční zdraví – předčasná sexuální zkušenost, těhotenství a rodičovství mladistvých, poruchy pohlavní identity. Zdravý způsob života a péče o zdraví • tělesná a duševní hygiena – zásady osobní, intimní hygieny, • ochrana před přenosnými a nepřenosnými chorobami, chronickým onemocněním a úrazy bezpečné způsoby chování (nemoci přenosné pohlavním stykem, HIV / AIDS, hepatitidy, preventivní a lékařská péče). Rizika ohrožující zdraví a jejich prevence • skryté formy a stupně individuálního násilí a zneužívání, sexuální kriminalita – šikana a jiné projevy násilí, formy sexuálního zneužívání dětí, komunikace se službami odborné pomoci, • bezpečné chování – komunikace s vrstevníky a neznámými lidmi, pohyb v rizikovém prostředí, přítomnost v konfliktních a krizových situacích, • manipulativní reklama a informace – reklamní vlivy, působení sekt. Hodnota a podpora zdraví • celostní pojetí člověka ve zdraví a nemoci – složky zdraví a jejich interakce, základní lidské potřeby a jejich hierarchie (Maslowova hierarchie potřeb), • podpora zdraví a její formy – prevence a intervence, odpovědnost jedince za zdraví. Osobnostní a sociální rozvoj • sebepoznání a sebepojetí – vztah k sobě samému, vztahy k druhým lidem, zdravé a vyrovnané sebepojetí, • seberegulace a sebeorganizace činností a chování – cvičení sebereflexe, sebekontroly, sebeovládání a zvládání problémových situací, • psychohygiena v sociální dovednosti pro předcházení a zvládání stresu, hledání pomoci při problémech, • mezilidské vztahy, komunikace a kooperace – respektování sebe sama i druhých, • morální rozvoj – dovednosti pro řešení problémů v mezilidských vztazích, pomáhající a prosociální chování. 3. Člověk a společnost Člověk ve společnosti • lidská setkání – přirozené a sociální rozdíly mezi lidmi, rovnost a nerovnost, rovné postavení mužů a žen, • vztahy mezi lidmi – osobní a neosobní vztahy, mezilidská komunikace; konflikty v mezilidských vztazích, problémy lidské nesnášenlivosti, • zásady lidského soužití – morálka a mravnost, svoboda a vzájemná závislost, pravidla chování. Člověk jako jedinec • podobnost a odlišnost lidí – projevy chování, rozdíly v prožívání, myšlení a jednání; osobní vlastnosti, • vnitřní svět člověka – vnímání, prožívání, poznávání a posuzování skutečnosti, sebe Strana 280 z 305


i druhých lidí, systém osobních hodnot, sebehodnocení, stereotypy v posuzování druhých lidí, • osobní rozvoj – adaptace na životní změny. 4. Člověk a příroda Biologie člověka • fylogeneze a ontogeneze člověka – rozmnožování člověka, • anatomie a fyziologie – stavba a funkce jednotlivých částí lidského těla, • nemoci, úrazy a prevence – příčiny, příznaky, praktické zásady a postupy při léčení běžných nemocí, • životní styl – pozitivní a negativní dopad na zdraví člověka. 5. Průřezová témata Osobnostní a sociální výchova • Osobnostní rozvoj: - o sebepoznání a sebepojetí, seberegulace a sebeorganizace, - o psychohygiena. • Sociální rozvoj: - o poznávací schopnosti, - o mezilidské vztahy, - o komunikace. • Morální rozvoj: - o řešení problémů a rozhodovací dovednosti, - o hodnoty, postoje, praktická etika. • Mediální výchova: - kritické čtení a vnímání mediálních sdělení, - interpretace vztahu mediálních sdělení a reality, - fungování a vliv médií ve společnosti. • Multikulturní výchova: - kulturní diference, - lidské vztahy, - etnický původ, - princip sociálního smíru a solidarity. Realizací sexuální výchovy je naplňován především jeden z cílů základního vzdělávání, a to učit žáky aktivně rozvíjet a chránit fyzické, duševní a sociální zdraví a být za ně odpovědný. Zároveň jsou rozvíjeny především tyto klíčové kompetence: • kompetence k učení, • kompetence k řešení problémů, • kompetence komunikativní, • kompetence sociální a personální, • kompetence občanské.

Strana 281 z 305


Obsah učiva vzhledem k věkovým zvláštnostem žáků I. ročník Psychické a sociální zdraví: • příbuzenské vztahy v rodině (postavení jedince/dítěte v rodině, otec, matka, syn, dcera, bratr, sestra, prarodiče, širší příbuzenské a mezigenerační vztahy, podobnosti ve vzhledu, profese rodičů, vlastní a nevlastní příbuzenské vztahy …), • vztahy mezi členy rodiny (úcta, pomoc, vzájemné pochopení, ochrana, pomoc mladším a starším členům rodiny, komunikace s blízkým členem rodiny,důvěra mezi členy rodiny, příprava na narození dítěte v rodině …), • komunikace mezi vrstevníky, i směrem k dospělým, kulturní slovník, chování lidí, vlastnosti, pravidla slušného chování, • osobní bezpečí (prostředí domova, bezpečná cesta do školy, komunikace s cizími lidmi, způsoby, odmítnutí, bezpečné chování doma, při hrách, důležitá telefonní čísla, telefonování, žádost o pomoc, ...). Fyzické zdraví: • člověk (životní potřeby, projevy, společné a odlišné znaky od jiných živočichů), • lidská postava (stavba těla a jeho částí, pohlavní rozdíly, mezi mužem a ženou, hygiena, sebepoznávání, sebepojetí ). II. ročník Psychické a sociální zdraví: • život rodiny (řád, pravidla rodinného života, rozdělení rolí v rodině, práva a povinnosti členů rodiny, jejich podíl na chodu domácnosti, společné činnosti rodiny, péče o nemocné a handicapované členy rodiny, sourozenecké vztahy), • vrstevnické vztahy (kamarádství, výběr kamarádů,vliv vrstevnické skupiny,modelové situace, odmítnutí, požádání o pomoc pro sebe i pro ostatní, nebezpečí manipulace uvnitř skupiny, tolerance k odlišnostem spolužáků, jejich přednostem i nedostatkům, slušné chování…), • komunikace mezi pohlavími (společenské chování), • týrané, zneužívané a zanedbávané děti, • dětská krizová centra (možnosti pomoci v krizových situacích,…), • nebezpečí elektronické komunikace – bezpečný internet, • odmítá komunikaci, která mu je nepříjemná odmítá „tělesné kontakty“, které jsou mu nepříjemné, • prostředí domova, bezpečná cesta do školy. Fyzické zdraví: • vrozené biologické rozdíly mezi lidmi (věk, pohlaví, výška, barva pleti, vlasů, očí). III. ročník Psychické a sociální zdraví: • funkce rodiny, • významné události v rodině (narození nového člena rodiny, odpovědnost za mladšího sourozence, vztah a komunikace se staršími sourozenci, smrt člena rodiny, setkávání, oslavy, historie rodiny, rodinné tradice), • problémy v rodině (komunikace při řešení problémů, rozchod rodičů, nový partner rodiče, opuštěné, osiřelé, adoptované děti, péče o staré občany), • nácvik chování v rizikových situacích (prostředí domova, bezpečí ve škole, práva Strana 282 z 305


a jejich ochrana, způsoby odmítání, nebezpečí manipulace, výhružky, vydírání…), • slušné chování, • bezpečné užívání internetu, ochrana osobních dat. Fyzické zdraví: • změny v průběhu života, puberta, dospívání, sebepoznání, • osobní a intimní hygiena dívek a chlapců. IV. ročník Psychické a sociální zdraví: • funkce a vývoj rodiny, vztahy v rodině (typy rodin, výchovné vlivy v rodině, náhradní rodinná péče, nové vztahy v rodině, rodokmeny…), • komunikace v rodině, mezi lidmi, vztahy, respekt odlišností (komunikace uvnitř rodiny, pravidla společenského chování v rodině), • pravidla soužití ve škole, mezi chlapci a děvčaty, v rodině, slušné chování, bezpečné domácí prostředí, • řešení problémů doma a ve škole, • odmítací techniky, základní práva a jejich ochrana, • sebepoznání a sebepojetí, • pravidla bezpečné komunikace na internetu, sexualita a sdělovací prostředky, kritické čtení a vnímání mediálních sdělení. Fyzické zdraví: • základy lidské reprodukce, vznik a vývoj jedince před narozením, • infekční nemoci (očkování, karanténa, izolace…). V. ročník Psychické a sociální zdraví: • vztahy mezi lidmi, respekt odlišností (kamarádství, přátelství, láska, manželství, rodičovství, příbuzenství,…), • konflikty v mezilidských vztazích (bezpečné chování v sociálním kontaktu, asertivní chování při ochraně sebe sama, komunikace řešení problémů (rozpozná jednání a chování, které nelze tolerovat), • sexuální chování (pocity, představ, touhy, láska a její projevy…), bezpečné sexuální chování, • práva a jejich ochrana, právo říci „ NE “(prevence pohlavního zneužívání…, bezpečné prostředí), • vnímání mediálních sdělení. Fyzické zdraví: • etapy lidského života (postnatální vývoj, charakteristika jednotlivých období), • péče o novorozence, kojence, batole (hygiena, výživa, rozvoj osobnosti dítěte), • ochrana před přenosnými chorobami (HIV / AIDS, hepatitidy,…). VI. ročník Psychické a sociální zdraví: • rodina, domov (postavení a role ženy a muže v rodině, páva a povinnosti členů rodiny při zajišťování chodu domácnosti a při výchově dětí.), • vliv rodinného prostředí na rozvoj osobnosti, Strana 283 z 305


• asociální chování a jeho prevence (vliv vrstevnické skupiny…), sekty, klima třídy a školy, řešení problémů, • Úmluva o právech dítěte, ochrana práv, • vztahy mezi lidmi (k druhému pohlaví, partnerské vztahy, manželství, rodičovství, zakládání rodiny…), komunikace, empatie, asertivita, • volba partnera (přátelství, kamarádství, láska, první sexuální kontakty…), • sociální klima, pozitivní sociální prostředí, • mobilstalking, kybernstalking – jak a kde hledat pomoc, ochrana vůči manipulaci, manipulativním informacím, asertivní techniky. Fyzické zdraví: • hygiena, • sexuální zneužívání a jeho prevence vliv návykových látek na sexuální chování, • plánované rodičovství, • HIV / AIDS bezpečné sexuální chování vzhledem k odpovědnosti za sebe a okolí, • sebepoznání, sebepojetí, optimální reakce na dospívání. VII. ročník Psychické a sociální zdraví: • komunikace v rodině (dospívající a jeho komunikace v rámci rodiny i mimo ni, mezigenerační rozdíly,…), • požadavky spojené se vstupem do samostatného života (potřeby rodiny vzhledem k bydlení, potřeba a právo na vlastní soukromí, zakládání vlastního domova…), • vztahy s vrstevníky, respekt odlišností, projevy chování, rizikové chování, efektivní komunikace, • volba partnera (přátelství, kamarádství, láska, manželství, etika sexuálního chování). Fyzické zdraví: • plánované rodičovství (biologická, psychická a sociální zralost …), • sexuální dospívání (předčasná sexuální zkušenost, intimní hygiena, sexuální orientace, poruchy pohlavní identity), • probuzené pohlaví (zvýšený zájem o sebe sama, intimní hygiena, masturbace, mýty, skutečnost očima lékařů, nekoitální aktivity, líbání, dotýkání, mazlení …), • optimální reakce, seberegulace, • sexualita a média (ohrožení mravního vývoje dětí a mládeže), ochrana vůči manipulaci, • návykové látky a sex, bezpečné chování, zdraví a jeho ochrana. VIII. ročník Psychické a sociální zdraví: • změny v životě rodiny (narození dítěte, adopce, nemoc, ošetřování člena rodiny, etické vztahy k nemocnému, rekonvalescence, rozvod, odchod dětí z rodiny, ztráta zaměstnání členů rodiny…), • podpora ze strany členů rodiny, • ekonomické a právní otázky rodinného života, • řešení konfliktů nejenom v rodině, ale i v širším sociálním prostředí (konflikty v mezilidských a partnerských vztazích, pravidla mezilidského soužití, etika ve vztazích, hodnotový systém,…), • vztahy s vrstevníky, rovnost a nerovnost mezi lidmi, rozdíly v prožívání, myšlení Strana 284 z 305


a jednání, rozhodovací dovednosti, vnímání, prožívání a posuzování skutečnosti, sebe i druhých lidí morálka a mravnost, • postoje k sexualitě a sexuálnímu chování (sexuální orientace, promiskuita, prostituce, ohrožení zdraví v souvislosti s rizikovým sexuálním chováním, …), • optimální reakce, • sexualita a zákon (věková hranice trestněprávní odpovědnosti, kuplířství, sexuální zneužívání …), • rizikové/efektivní chování (rizika návykových látek a sexuálního chování), asertivní techniky, ochrana vůči manipulaci médií a sekt. Fyzické zdraví: • rozhodování v oblasti sexuálního chování (odložení startu do pohlavního života …), seberegulace a sebeorganizace, • plánované rodičovství (početí, asistovaná reprodukce, genetické poradenství…), • umělé přerušení těhotenství - zdravotní a etický problém, • metody antikoncepce (přirozená, bariérová, hormonální, vhodnost a nevhodnost vzhledem k účinnosti, použití věku…) • ochrana reprodukčního zdraví (prevence rakoviny prsu, technika samovyšetřování prsní žlázy, prevence rakoviny děložního čípku, poruchy plodnosti…), • nemoci, úrazy a prevence – složky zdraví, jejich ochrana a rozvoj (prevence, příčiny, příznaky), • životní styl – pozitivní a negativní dopad na zdraví člověka, • poznávací schopnosti u jednotlivých druhů nemocí, • fungování a vliv médií ve společnosti ve vztahu k sexuální výchově. IX. ročník Psychické a sociální zdraví: • faktory ovlivňující stabilitu rodiny (vztahy v rodině, rodinné klima, krizové situace v rodině, sféry pomoci rodinám, krizová centra, důležité telefony, předmanželské a manželské poradny…), • adaptace na životní změny, • zanedbávání rodinné výchovy, náhradní rodinná péče, • vztahy s vrstevníky, efektivní komunikace, rovné postavení mužů a žen, svoboda a vzájemná závislost, • pravidla chování, osobní vlastnosti, rozhodování a dovednosti, systém osobních hodnot, sebehodnocení, • stereotypy v posuzování druhých lidí. Fyzické zdraví: • předčasná těhotenství, manželství nezletilých a jejich důsledky, • týrané, zneužívané a zanedbávané děti (prevence, ochrana, linky pomoci), • nemoci přenosné pohlavním stykem, včetně HIV / AIDS, • postoje k sexualitě a sexuálnímu chování (sexuální orientace, promiskuita, prostituce, pornografie, předsudky a diskriminace, znásilnění, obchodování s lidmi v souvislosti s prostitucí, ohrožení zdraví v souvislosti s rizikovým sexuálním chováním,…), • optimální chování v dospívání, • zneužívání návykových látek a jejich vztah se sexuálním chováním, asertivní techniky,

Strana 285 z 305


• rizikové chování (sexuální zneužívání a jeho prevence), • sexualita a zákon (věková hranice trestněprávní odpovědnosti, kuplířství, sexuální zneužívání), • poznávací schopnosti, • sexuální dysfunkce poruchy pohlavní identity – odpovědnost za bezpečné sexuální chování, • ochrana vůči manipulaci médií a sekt, • zdraví, lidské potřeby (Maslowova hierarchie potřeb), seberegulace a sebeorganizace, psychohygiena, hodnoty, postoje, praktická etika, • interpretace vztahu mediálních sdělení a reality ve vztahu k sexuální výchově.

Očekávané výstupy 1. – 3. ročník • uplatňuje základní hygienické, režimové a jiné zdravotně preventivní návyky s využitím elementárních znalostí o lidském těle, • projevuje vhodným chováním a činnostmi vztah ke zdraví, dodržuje zásady bezpečného chování tak, aby neohrožoval zdraví své a zdraví jiných, • chová se obezřetně při setkání s neznámými jedinci, odmítne komunikaci, která je mu nepříjemná; • v případě potřeby požádá o pomoc pro sebe i pro jiné dítě. Očekávané výstupy 4. - 5. ročník • využívá poznatků o lidském těle k vysvětlení základních funkcí jednotlivých orgánových soustav a podpoře vlastního zdravého způsobu života, • rozlišuje jednotlivé etapy lidského života a orientuje se ve vývoji dítěte před a po jeho narození, • uplatňuje základní dovednosti a návyky související s podporou zdraví a jeho preventivní ochranou, • uplatňuje ohleduplné chování k druhému pohlaví a orientuje se v bezpečných způsobech sexuálního chování mezi chlapci a děvčaty v daném věku. Očekávané výstupy 6. – 9. ročník • respektuje přijatá pravidla soužití mezi vrstevníky a partnery, pozitivní komunikaci a kooperací přispívá k utváření dobrých mezilidských vztahů v širším společenství (v rodině, komunitě), • vysvětlí role členů komunity (rodiny, třídy, spolku) a uvede příklady pozitivního a negativního vlivu na kvalitu sociálního klimatu (vrstevnická skupina, rodinné prostředí) z hlediska prospěšnosti zdraví, • vysvětlí na příkladech přímé souvislosti mezi tělesným, duševním a sociálním zdravím, • vysvětlí vztah mezi uspokojováním základních lidských potřeb a hodnotou zdraví, • posoudí různé způsoby chování lidí z hlediska odpovědnosti za vlastní zdraví i zdraví druhých a vyvozuje z nich osobní odpovědnost ve prospěch aktivní podpory zdraví, • vyjádří vlastní názor k problematice zdraví a diskutuje o něm v kruhu vrstevníků, rodiny i v nejbližším okolí, • uplatňuje osvojené preventivní způsoby rozhodování, chování a jednání v souvislosti s běžnými, přenosnými, civilizačními a jinými chorobami, svěří se zdravotním

Strana 286 z 305


problémem a v případě potřeby vyhledá odbornou pomoc, • projevuje odpovědný vztah k sobě samému, k vlastnímu dospívání a pravidlům zdravého životního stylu, • optimálně reaguje na fyzické změny v období dospívání a kultivovaně se chová k opačnému pohlaví, • v souvislosti se zdravím, etikou, morálkou a životními cíli mladých lidí přijímá odpovědnost za bezpečné sexuální chování, • vyhodnotí na základě svých znalostí a zkušeností možný manipulativní vliv vrstevníků, médií, sekt, • uplatňuje osvojené dovednosti komunikační obrany proti manipulaci a agresi.

Strana 287 z 305


6.4 Etická výchova DOPLŇUJÍCÍ VZDĚLÁVACÍ OBOR Obsah doplňujícího vzdělávacího oboru tvoří následující témata: 1. Mezilidské vztahy a komunikace. 2. Důstojnost lidské osoby. Pozitivní hodnocení sebe. 3. Pozitivní hodnocení druhých. 4. Kreativita a iniciativa. Řešení problémů a úkolů. Přijetí vlastního a společného rozhodnutí. 5. Komunikace citů. 6. Interpersonální a sociální empatie. 7. Asertivita. Zvládnutí agresivity a soutěživosti. Sebeovládání. Řešení konfliktů. 8. Reálné a zobrazené vzory. 9. Prosociální chování v osobních vztazích. Pomoc, darování, dělení se, spolupráce, přátelství. 10. Prosociální chování ve veřejném životě. Solidarita a sociální problémy. Na deset základních témat navazují aplikační témata, mezi která patří: • Etické hodnoty. • Sexuální zdraví. • Rodinný život. • Duchovní rozměr člověka. • Ekonomické hodnoty. • Ochrana přírody a životního prostředí. • Hledání pravdy a dobra jako součást přirozenosti člověka. Etická výchova vytváří celou řadu mezipředmětových vztahů. Ve vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace ve vzdělávacím oboru Český jazyk a literatura navazuje etická výchova na učivo naslouchání, mluvený projev, písemný projev a tvořivé činnosti s literárním textem a ve vzdělávacím oboru Cizí jazyk na učivo pravidla komunikace v běžných každodenních situacích. Ve vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět navazuje na učivo domov, škola, rodina, soužití lidí, chování lidí, základní globální problémy, ohleduplné chování k přírodě, ochrana přírody, partnerství, rodičovství a základy sexuální výchovy. Ve vzdělávací oblasti Člověk a společnost ve vzdělávacím oboru Výchova k občanství navazuje na učivo naše škola, obec, region, kraj, lidská setkání, vztahy mezi lidmi, zásady lidského soužití, podobnost a odlišnost lidí, osobní rozvoj, vnitřní svět člověka a lidská práva. Ve vzdělávací oblasti Člověk a příroda ve vzdělávacím oboru Přírodopis navazuje na učivo životní styl a ochrana přírody a životního prostředí. Ve vzdělávací oblasti Člověk a kultura ve vzdělávacím oboru Výtvarná výchova navazuje na učivo prostředky pro vyjádření emocí, pocitů, nálad, fantazie, představ a osobních zkušeností a ověřování komunikačních účinků. Ve vzdělávací oblasti Člověk a zdraví ve vzdělávacím oboru Výchova ke zdraví navazuje na učivo vztahy mezi lidmi a formy soužití, změny v životě člověka a jejich reflexe, zdravý způsob života a péče o zdraví, rizika ohrožující zdraví a jejich prevence a osobnostní a sociální rozvoj. V doplňujícím vzdělávacím oboru Dramatická výchova navazuje na učivo základní předpoklady dramatického jednání a proces dramatické a inscenační tvorby. Z průřezových témat navazuje především na vzdělávací obsah osobnostní a sociální výchovy, multikulturní výchovy, environmentální výchovy a mediální výchovy. Strana 288 z 305


Etická výchova žáka především vede: k navázání a udržování uspokojivých vztahů, k vytvoření si pravdivé představy o sobě samém, k tvořivému řešení každodenních problémů, k formulaci svých názorů a postojů na základě vlastního úsudku s využitím poznatků z diskuze s druhými, ke kritickému vnímání vlivu vzorů při vytváření vlastního světonázoru, k pochopení základních environmentálních a ekologických problémů a souvislostí moderního světa. Doplňující vzdělávací obor etická výchova u žáka rozvíjí: sociální dovednosti, které jsou zaměřeny nejen na vlastní prospěch, ale také na prospěch jiných lidí a celé společnosti, na samostatné pozorování s následným kritickým posouzením a vyvozením závěrů pro praktický život, samostatnost při hledání vhodných způsobů řešení problémů, správné způsoby komunikace, respekt k hodnotám, názorům a přesvědčení jiných lidí, schopnost vcítit se do situací ostatních lidí, pozitivní představu o sobě samém a schopnost účinné spolupráce. Hlavním důvodem pro zařazení etické výchovy do RVP ZV je skutečnost, že v naší školské soustavě chybí předmět, který by systematicky rozvíjel mravní stránku osobnosti žáků. Důležitost a aktuálnost tohoto kroku podporují i zkušenosti z většiny zemí OECD, ve kterých je předmět s podobným obsahem do vzdělávacího systému zařazen. Vzdělávání je založeno na zásadách svobodného šíření poznatků, které vyplývají z výsledků soudobého stavu poznání světa a jsou v souladu s obecnými cíli vzdělávání (§ 2, odst. 1, písm. e) školského zákona). Vzdělávací obsah - 1. stupeň Očekávané výstupy - 1. období žák: ‐ si osvojí oslovování křestními jmény, používání vhodných forem pozdravu, naslouchání, dodržování jednoduchých komunikačních pravidel ve třídě, poděkování, omluvu, přiměřenou gestikulaci, ‐ se podílí na vytváření společenství třídy prostřednictvím dodržování jasných a splnitelných pravidel, ‐ si osvojí základní (předpoklady) vědomosti a dovednosti pro vytvoření sebeúcty a úcty k druhým, ‐ si osvojí základy pozitivního hodnocení a přijetí druhých, ‐ zvládá prosociální chování: pomoc v běžných školních situacích, dělení se, vyjádření soucitu, zájem o spolužáky, ‐ vyjadřuje city v jednoduchých situacích, ‐ využívá prvky tvořivosti při společném plnění úkolů, ‐ reflektuje situaci druhých a adekvátně poskytuje pomoc. Očekávané výstupy - 2. období žák: ‐ reflektuje důležitost prvků neverbální komunikace, eliminuje hrubé výrazy z verbální komunikace, ‐ zvládá položit vhodnou otázku, ‐ si uvědomuje své schopnosti a silné stránky, utváří své pozitivní sebehodnocení, ‐ se dokáže těšit z radosti a úspěchu jiných, vyjadřuje účast na radosti i bolesti druhých, pozitivně hodnotí druhé v běžných podmínkách, ‐ identifikuje základní city, vede rozhovor s druhými o jejich prožitcích, na základě

Strana 289 z 305


empatického vnímání, ‐ přemýšlí nad konkrétní pomocí, ‐ jednoduchými skutky realizuje tvořivost v mezilidských vztazích, především v rodině a v kolektivu třídy, ‐ iniciativně vstupuje do vztahů s vrstevníky, dokáže rozlišit jejich nabídky k aktivitě a na nevhodné reaguje asertivně. Učivo - 1. stupeň ZÁKLADNÍ KOMUNIKAČNÍ DOVEDNOSTI ‐ komunikace při vytváření výchovného kolektivu – představení se, vytvoření základní komunikačních pravidel kolektivu, zdvořilost, otevřená komunikace, ‐ základní prvky verbální komunikace v mezilidských vztazích - pozdrav, otázka, prosba, poděkování, omluva, ‐ základy neverbální komunikace - seznámení se s možnostmi neverbální komunikace, postoje těla, mimika, zrakový kontakt, gesta, podání ruky, ‐ komunikace citů – identifikace, vyjádření a usměrňování základních citů, pocity spokojenosti, radosti, sympatie, smutku, obav a hněvu. POZITIVNÍ HODNOCENÍ SEBE A DRUHÝCH ‐ sebepojetí - sebepoznání, sebehodnocení, sebepřijetí, sebeprezentace, sebeovládání, podpora sebeoceňování, ‐ pozitivní hodnocení druhých – v běžných podmínkách projevování pozornosti a laskavosti, vyjádření uznání, účinnost pochvaly, připisování pozitivních vlastností druhým, správná reakce na pochvalu, ‐ akceptace druhého - zážitek přijetí pro každé dítě, nácvik přátelského přijetí, umění odpustit, pomocí empatie předpokládat reakci druhých. TVOŘIVOST A ZÁKLADY SPOLUPRÁCE ‐ tvořivost v mezilidských vztazích – vytváření prožitků radosti pro druhé, společné plnění úkolů, zbavování se strachu z neznámého řešení úkolu a z tvořivého experimentování, ‐ schopnost spolupráce – radost ze společné činnosti a výsledku, vyjádření zájmu, základní pravidla spolupráce, ‐ elementární prosociálnost – darování, ochota dělit se, povzbuzení, služba, vyjádření soucitu, přátelství. ZÁKLADY ASERTIVNÍHO CHOVÁNÍ ‐ iniciativa – ve vztahu k jiným, hledání možnosti jak vycházet s jinými lidmi v rodině, ve třídě, mezi vrstevníky, iniciativa nepřijatá jinými, zpracování neúspěchu, ‐ asertivní chování – rozlišování mezi nabídkami druhých, schopnost odmítnutí nabídky k podvodu, krádeži, pomlouvání, zneužívání návykových látek a sexuálnímu zneužívání.

Vzdělávací obsah - 2. stupeň Strana 290 z 305


Očekávané výstupy žák: ‐ komunikuje otevřeně, pravdivě, s porozuměním pro potřeby druhých a přiměřeně situaci, ‐ respektuje velikost a důstojnost lidské osoby, objevuje vlastní jedinečnost a identitu a vytváří si zdravé sebevědomí, ‐ analyzuje a aplikuje empatii v kolektivu, ‐ nahrazuje agresivní a pasivní chování chováním asertivním, neagresivním způsobem obhajuje svá práva, ‐ rozlišuje manipulační působení médií a identifikuje se s pozitivními prosociálními vzory, ‐ spolupracuje i v obtížných sociálních situacích, ‐ je vnímavý k sociálním problémům, v kontextu své situace a svých možností přispívá k jejich řešení, ‐ analyzuje etické aspekty různých životních situací, ‐ se rozhoduje uvážlivě a vhodně v každodenních situacích a nevyhýbá se řešení osobních problémů, ‐ aplikuje postoje a způsobilosti, které rozvíjejí mezilidské vztahy. Učivo - 2. stupeň KOMUNIKACE ‐ otevřená komunikace – úrovně komunikace, zásady verbální komunikace, komunikační chyby, dialog, komunikace ve ztížených podmínkách, ‐ aktivní naslouchání – cíle, výhody, zásady, způsob a nácvik aktivního naslouchání. DŮSTOJNOST A IDENTITA LIDSKÉ OSOBY ‐ úcta k lidské osobě – lidská práva, zdroje lidských práv, svoboda, rovnost, potenciality člověka, pozitivní hodnocení druhých v obtížných situacích, občanská zralost, ‐ jedinečnost a identita člověka – rozvoj sebevědomí, hodnotová orientace, rozvoj sebeovládání a morálního úsudku, selfmanagement, úvahy nad mravními zásadami, radost a optimizmus v životě. ASERTIVNÍ CHOVÁNÍ ‐ asertivní chování – přijatelný kompromis, konstruktivní kritika, přijetí pochvaly, požádání o laskavost, stížnost, otázka po důvodu, realizace svých práv, řešení konfliktu, ‐ obrana před manipulací - asertivní techniky – manipulace, vysvětlení a nácvik jednotlivých asertivních technik. ‐ fair play – zdravá soutěživost, dodržování pravidel hry, asertivita a prosociálnost v soutěživých situacích, prosociálnost a sport. REÁLNÉ A ZOBRAZENÉ VZORY ‐ pozitivní vzory versus pochybné idoly – senzibilizace pro rozlišování vzorů, vliv reálných vzorů, prosociální vzory ve veřejném životě, vzory ve vlastní rodině, vliv zobrazených vzorů a vhodné literární prameny, smysl autority, vztah k autoritě, ‐ podpora pozitivního působení televize a medií – nabídka pozitivních vzorů v médiích, kritický přístup k působení médií, eliminace vlivu agrese, zvládání agrese, rozlišování mezi realitou a pseudorealitou, účinná obrana proti manipulaci médii, media a volný čas,

Strana 291 z 305


‐ já – potenciální vzor pro druhé – smysl a cíl mého života, postoje, zodpovědný život, mé schopnosti a společnost, zdravý způsob života, autonomie a konformita. INICIATIVA A KOMPLEXNÍ PROSOCIÁLNOST ‐ iniciativa a tvořivost – renatalizace, nácvik tvořivosti, prosociální aspekt iniciativy a tvořivosti ve školním prostředí a v rodině, psychická a fyzická pomoc, ochota ke spolupráci, přátelství, ‐ iniciativa ve ztížených podmínkách – pozitivní formulace problému, pomoc anonymnímu člověku, veřejná osobní angažovanost, ‐ uplatnění komplexní prosociálnosti – bída světa, informovanost o situaci zemí třetího světa, vztah k menšinám, využití prosociálnosti v multikulturní společnosti, pozitivní vztah k diverzitám. APLIKOVANÁ ETICKÁ VÝCHOVA ‐ etické hodnoty – zdroje etiky, osobní odpovědnost, smysl života, aplikace mravních zásad a hodnot, ctnosti, svědomí a jeho rozvoj, ‐ sexuální zdraví – zodpovědný vztah k sexualitě, mládí – příprava na lásku, sexuální identita, nezralé rodičovství, ‐ rodina – poznání vlastní rodiny a jejích pravidel, práva a povinnosti v rodině, role v rodině, formulace nevyslovených pravidel a očekávání, hodnota rodiny, zlepšení atmosféry v rodině, komunikace v rodině, úcta k členům rodiny, úcta ke stáří. ‐ duchovní rozměr člověka – obrana proti sektám, tolerance k lidem s jiným světovým názorem, informace různých světonázorech, ‐ ekonomické hodnoty – rozumné nakládání s penězi, zájem o otázky národního hospodářství, vztah mezi ekonomikou a etikou, rozvíjení ekonomických ctností – šetrnost, podnikavost, ‐ ochrana přírody a životního prostředí – úcta k životu ve všech jeho formách, citový vztah člověka k přírodě, vnímání krásy a mnohotvárnosti přírody, zodpovědnost za životní prostředí.

Strana 292 z 305


6.5 Trvalá udržitelnost součástí implementace ŠVP na ZŠ Deblín (CZ.07/1.1.02/02.0054) Výstupy projektu Trvalá udržitelnost součástí implementace ŠVP na ZŠ Deblín (CZ.1.07/1.1.02/02.0054) byly implementovány do učebního plánu jak na prvním tak na druhém stupni ZŠ. Projektové výstupy byly implementovány do oblastí: Informační a komunikační technologie (Informační a komunikační technologie - vzdělávací oblast je současně oborem vzdělávací oblasti), Člověk a jeho svět (oblast se dále člení na obory: Prvouka, Přírodověda, Vlastivěda), Člověk a společnost (oblast se dále člení na obory: Dějepis, Občanská výchova), Člověk a příroda (oblast se dále člení na obory: Fyzika, Chemie, Přírodopis, Zeměpis). Průřezová témata (jejich názvy a použité zkratky): 1. osobnostní a sociální výchova – OSV. 2. výchova demokratického občana – VDO. 3. výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech – EGS. 4. multikulturní výchova – MKV. 5. environmentální výchova – ENV. 6. mediální výchova – MED.

Strana 293 z 305


6.6 Prostupné jazykové vzdělávání na ZŠ Deblín (CZ.1.07/1.1.02/03.0074) Výstupy projektu Prostupné jazykové vzdělávání na ZŠ Deblín (CZ.1.07/1.1.02/03.0074) byly implementovány do učebního plánu jak na prvním tak na druhém stupni ZŠ. Ve vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace (první stupeň ZŠ) byl posílen vzdělávací obor Cizí jazyk. Od 1. 9. 2012 se vyučuje anglický jazyk i v první a druhé třídě. Hodinová dotace je jedna hodina týdně (viz Tabulka I.). Tabulka I.: Učební plán - I. stupeň Vzdělávací oblasti

Vzdělávací obory


Časová dotace pro jednotlivé ročníky 1.

2.

3.

4.

5.

Český jazyk

7+1 *

7+1 *

7+1 *

7+1 *

7

Cizí jazyk

0+1 *

0+1 *

3

3

3

Tabulka I.: Učební plán - II. stupeň Časová dotace pro jednotlivé Vzdělávací Vzdělávací ročníky oblasti obory 6. 7. 8. Jazyk a jazyková Český jazyk komunikace a literatura



39 (35+4*)

35

11 (9+2*)

9

9.



4+1*

4

4

3+1*

16 (15+2*)

15

Cizí jazyk

3

3

3

3

12

12

Další cizí jazyk

0

2*

2*

2*

6*

6*

Od 1.9.2012 došlo k významným změnám i v učebním plánu na druhém stupni. Byla posílena konverzace v anglickém jazyce pro celý druhý stupeň (v předchozím učebním plánu byla konverzace pouze v 6. ročníku).

Strana 294 z 305


6.7 Posilování technických kompetencí žáků základních škol v Jihomoravském kraji (CZ.1.07/1.1.02/02.164) Charakteristika vyučovacího předmětu Pracovní výchova Předmět je formálně členěn na okruhy – práce s drobným materiálem a konstrukční činnosti, práce s technickým materiálem, design a konstruování, příprava pokrmů, využití digitálních technologií,a volba povolání. Žáci si osvojují učivo okruhů práce s drobným materiálem a konstrukční činnost, přípravu pokrmů, práce s technickým materiálem, design a konstruování a využití digitální technologie a jsou připravováni na problém volby povolání. Předmět směřuje k tomu, aby si žáci osvojili dovednosti důležité pro jejich další život. Činnosti podporují samostatnost a spolupráci dětí, vlastní aktivitu a tvořivost, vyhodnocování a řešení problémů, formulování a ověřování vlastních názorů, utřídění informací a hledání jejich souvislostí. Obsahové, časové a organizační vymezení Předmět vychází z materiálně technickým podmínek a dlouhodobé koncepce ZŠ. Některé tématické okruhy jsou zvoleny zvlášť pro skupinu chlapců a skupinu dívek. Vzdělávací cíle: • osvojení si pozitivního vztahu k manuální práci a zodpovědnosti za kvalitu výsledků práce, • získání základních pracovních dovedností a návyků z různých pracovních oblastí, zejména při ručním opracování materiálu, • osvojování správné volby a používání vhodných nástrojů, nářadí a pomůcek při práci, osvojení si práce s dostupnou mechanizací a technikou, včetně techniky výpočetní, a to v základní uživatelské úrovni, • osvojení a uplatňování zásad bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, hygieny práce, základů organizace a plánování práce a technologické kázně, • osvojení si potřebných poznatků a dovedností významných pro volbu vlastního profesního zaměření a pro další životní a profesní orientaci, • chápání vztahu techniky a životního prostředí a nutnosti trvale udržitelného rozvoje společnosti, • chápání práce jako prostředku seberealizace, rozvíjení podnikatelského myšlení. Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí žáků Kompetence k učení Žák: ‐ poznává smysl a cíl učení, ‐ má pozitivní vztah k učení prostřednictví zadávaných úkolů v rámci výuky, ‐ umí posoudit vlastní pokrok, ‐ kriticky zhodnotí výsledky své práce a diskutuje o nich.

Strana 295 z 305


Učitel: ‐ zadává úkoly, které umožní volbu různých postupů, ‐ vede žáky aby v hodinách pracovali s odbornou literaturou, ‐ pozoruje pokrok u všech žáků v hodině. Kompetence k řešení problémů Žák: ‐ promýšlí pracovní postupy praktických cvičení, ‐ při řešení se učí chápat, že se při práci budou setkávat s problémy, které nemají jen, ‐ jedno správní řešení, ‐ poznatky aplikuje v praxi. Učitel: ‐ se zajímá o náměty, ‐ klade otevřené otázky. Kompetence komunikativní Žák: ‐ se učí správnému technologickému postupu při práci, ‐ při komunikaci používá správné technické názvosloví, ‐ využívá informační zdroje k získání nových poznatků. Učitel: ‐ zadává úkoly při kterých žáci spolupracují, ‐ vede žáky, aby na sebe brali ohledy. Kompetence sociální a personální Žáci: ‐ pracují ve skupinách, ‐ spolupracují při řešení problémů, ‐ přispívají k diskusi a respektují názory jiných, ‐ učí se věcně argumentovat. Učitel: ‐ podle potřeby pomáhá žákům, ‐ každému žákovi umožňuje zažít úspěch, ‐ dodává žáků sebedůvěru. Kompetence občanské Žáci: ‐ respektují pravidla při práci, ‐ dokáží přivolat pomoc při zranění, ‐ chápou základní ekologické souvislosti, chrání a oceňují naše kulturní tradice a historické dědictví, ‐ projevují pozitivní postoj k uměleckým dílům. Učitel: ‐ vyžaduje dodržování pravidel slušného chování, ‐ dodává žákům sebedůvěru.

Strana 296 z 305


Kompetence pracovní Žák: ‐ dodržuje bezpečnostní a hygienická pravidla při práci, ‐ používá bezpečně a účinně nástroje, vybavení, materiály, ‐ dodržuje technologický postup a pravidla, plní povinnosti, myslí na ochranu svého zdraví a zdraví druhých, ‐ dbá na ochranu životního prostředí, ‐ své znalosti využívá v běžné praxi. Učitel: ‐ vede žáky ke správným způsobům užití materiálů a nástrojů, ‐ pozoruje pokrok při práci v hodině, ‐ jasnými pokyny směřuje činnosti ke stanovenému cíli, ‐ hodnotí žáky způsobem, který jim umožňuje vnímat vlastní pokrok.

V předmětu pracovní výchova se prolínají průřezová témata: Výchova demokratického občana – zásady slušnosti, tolerance a odpovědného jednání, řešení problémů samostatně a odpovědně, společně komunikovat, podporovat aktivitu a kooperovat. Osobnostní a sociální výchova – orientovat se v sobě samém, rozvíjet dovednosti a schopnosti, dobré vztahy k sobě samému, k dalším lidem a k dalším složkám životního prostředí. Enviromentální výchova – pozorovat a popisovat okolní prostředí, získávat informace o ekologické problematice, získané poznatky kriticky zvažovat a domýšlet možné důsledky, provádět konkrétní pracovní aktivity ve prospěch životního prostředí, péče o zeleň, třídění odpadů, zlepšování okolního prostředí. Mediální výchova –schopnost zpracovat, vyhodnotit a využít podněty, které přicházejí z médií, tisk, rozhlas, televize, internet. Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech – zavést evropskou dimenzi, evropský rozměr do vzdělávání jako prostředek mezinárodní a multikulturní orientace, rozvíjet vědomí evropské identity při respektování identity národní. Interkulturní výchova – zlepšovat klima třídy a školy, harmonizovat mezilidské vztahy, zlepšovat vztahy žák-žák, žák-učitel, učitel- rodič.

Strana 297 z 305


6.8 Hodnocení žáků Hodnocení žáků musí být v souladu s filozofií školního vzdělávacího programu „Škola pro život“. Musí vycházet z partnerského vztahu k žákům, který může nastat pouze v prostředí, ve kterém se všichni cítí bezpečně. Takové klima školy motivuje žáky k dalšímu učení a vytváří podmínky k tomu, aby žáci chápali, že se neučí kvůli známkám, ale kvůli sobě samému, své budoucnosti a perspektivě, možnostem uplatnění v profesním životě. Jedním z hlavních cílů pedagogické práce je oslabování vnější motivace žáků, která probíhá zejména prostřednictvím známek a posilování motivace vnitřní, která je podporována např. žákovým sebehodnocením a vede k celoživotnímu učení. Pro hodnocení práce žáků má škola vypracovaný vnitřní klasifikační řád - Pravidla pro hodnocení chování a výsledků vzdělávání, který je součástí Školního řádu, č.j. 45/2010. V klasifikačním řádu jsou konkrétně rozpracována jednotlivá pravidla (kritéria) hodnocení. S tímto řádem jsou děti i rodiče seznámeni. Hodnocení práce žáků na vysvědčení Na vysvědčení hodnotíme žáky známkami. Slovní hodnocení užíváme na základě doporučení PPP a žádosti rodičů jen u dětí se speciálními vzdělávacími potřebami. Hodnotíme stupni: 1 – výborný, 2 – chvalitebný, 3 – dobrý, 4 – dostatečný, 5 – nedostatečný. Hodnocení na vysvědčení zahrnuje systematickou práci dítěte za celé klasifikační období, není pouze průměrem známek. Slovní hodnocení Slovní hodnocení využíváme při vhodných příležitostech ve vyučovacích hodinách během celého klasifikačního období. Kritéria pro hodnocení žáka Při hodnocení žáka učitel přihlíží: - ke školní práci – k připravenosti, k aktivnímu zapojení a prezentaci ve škole, - k měřitelným výsledkům – k zvládnutí výstupů v jednotlivých vyučovacích předmětech (úroveň dosažených vědomostí a dovedností), ústní zkoušení, písemné práce, - k hodnocení výstupů k rozvoji klíčových kompetencí, - k hodnocení vedoucích k rozvoji osobnosti žáka (hodnocení postojů...), - k individuálním schopnostem dětí,

Strana 298 z 305


-

k míře samostatnosti a zodpovědnosti při řešení úkolů, k sebehodnocení.

Metody a formy pro získávání většiny podkladů pro hodnocení žáka - pozorování z hlediska přípravy na výuku, práce ve vyučování – aktivní zapojení, píle, výsledků a sebehodnocení, - dialog s žákem z hlediska naplňování klíčových kompetencí (příprava na výuku, práce, komunikace, spolupráce, sebehodnocení), - zkoušení, testování, - rozhovory se zákonnými zástupci, - konzultace s ostatními učiteli, - konzultace s výchovným poradcem, psychologem, odborným lékařem nebo odborným pracovištěm. Hodnocení chování žáka Hodnocení chování žáka vychází z plnění pravidel Školního řádu, s nímž jsou všichni žáci i rodiče seznámeni. Chování se hodnotí ve škole i na všech akcích pořádaných školou, hodnotí ho třídní učitel po poradě s ostatními vyučujícími. Chování hodnotíme třemi stupni: 1 – velmi dobré, 2 – uspokojivé, 3 – neuspokojivé. Při hodnocení chování využíváme i pochval, napomenutí třídního učitele, důtek třídního učitele, důtek ředitele školy. V případě větších problémů s chováním zveme ihned rodiče na osobní jednání se zástupci vedení školy a výchovným poradcem.

Zásady uplatňované všemi pedagogy při hodnocení práce žáků Přistupujeme k hodnocení vzdělávacích činností žáka s vědomím motivační funkce hodnocení a jeho formativnímu významu. Snažíme se žáky hodnotit spravedlivě, umožňujeme každému dítěti zažít úspěch, všímáme si jeho individuálního pokroku, při respektování jeho individuálních předpokladů. Hodnocení nesmí být primárně zaměřeno na srovnávání žáka s jeho spolužáky. Nehodnotíme osobnost dítěte, ale konkrétní postoj, výkon, ověřovaný problém. Základem hodnocení je poskytování zpětné vazby. Okamžitá zpětná vazba je základní podmínkou efektivního učení. Při poskytování zpětné vazby je klíčová vhodná formulace, srozumitelnost, přednost má pozitivní vyjádření a teprve potom následuje vyjádření konkrétních nedostatků a společného návrhu – jak dál. Součástí hodnocení musí být konkrétní návod, jak má žák postupovat, aby nedostatky odstranil. Nedílnou součástí hodnocení (podpoření zpětné vazby) je i sebehodnocení – schopnost žáka posoudit jak výsledek své práce, tak i vynaložené úsilí, individuální možnosti a nedostatky, na kterých je dále potřeba pracovat. Sebehodnocení je jedna z důležitých kompetencí, se kterou chceme žáky naučit pracovat. Při skupinové práci jednotliví členové skupiny hodnotí sami sebe (sebehodnocení) – Strana 299 z 305


svůj přínos pro skupinu a své zapojení do práce skupiny. Žáci rovněž mluví o tom, jaké kompetence potřebovali ke zvládnutí úkolu, co by příště udělali jinak, jak a proč. Současně by mělo probíhat vzájemné hodnocení jednotlivých členů skupiny. Známku získává žák od vyučujícího pouze za individuální výkon – skupinovou práci nehodnotíme známkou. V procesu učení pracujeme s chybou. Usilujeme o to, aby žáci vnímali chybu jako nedílnou součást každého učení, uvědomovali si, že chybovat je normální. Zároveň chceme, aby si žáci uvědomovali, že chyba může mít pro člověka různé následky podle její závažnosti. Chyba vede k ponaučení, k motivaci do dalšího učení – je to příležitost pro zlepšení – pro sebehodnocení – pro důslednější kontrolu své práce. Na chyby upozorňujeme žáky včas, vstřícně a důsledně. Významnou součástí hodnocení je vzájemné hodnocení mezi žáky. Žáci by měli být schopni nejen posoudit svůj individuální výkon, ale také kriticky (co nejvíce objektivně) posoudit výkon svých spolužáků, ale i vyučujících. Každé takové hodnocení je založeno na předem stanovených kritériích, na kterých se žáci mohou spolupodílet. Žáci se specifickými poruchami učení jsou hodnoceni v souladu s individuálním vzdělávacím plánem (IVP). Písemné práce musí být rovnoměrně rozloženy v jednotlivých klasifikačních obdobích. Dílčí a souhrnné písemné práce zapisují vyučující s patřičným předstihem do týdenních plánů a třídní knihy. V jeden den mohou žáci jedné třídy psát maximálně dvě dílčí písemné práce, nebo jednu souhrnnou písemnou práci. Počet kontrolních prací, v kterých se ověřuje zvládnutí jednoho jevu, není omezen. Do týdenních plánů a třídní knihy se kontrolní písemné prací nezaznamenávají. Za koordinaci písemných prací jsou ve svých třídách zodpovědní třídní učitelé. Kontrolní písemné práce se snažíme opravit do příští hodiny, dílčí a souhrnné písemné práce do týdne, abychom využili včasnou zpětnou vazbu a mohli s chybou pracovat. Vědomosti či dovednosti naukových předmětů vždy zopakujeme a teprve potom prověřujeme. V naukových předmětech opakujeme po tematických celcích. Při probírání nového učiva je třeba klást důraz na propojení s učivem předcházejícím. Provázanost učiva žákům pomáhá při osvojování nového učiva a dosahování očekávaných výstupů. Žáci musí rozumět cílům a smyslu učení, proč se určité látce učí. Především díky porozumění se u žáků rozbíhají pozitivní motivační procesy. V případě nemoci trvající 1-2 týdny poskytneme týden na doplnění znalostí, při delší absenci ve škole se se žákem/rodiči domluvíme individuálně. Rodiče jsou o prospěchu svých dětí informováni prostřednictvím žákovských knížek, na třídních schůzkách nebo formou individuální konzultace dle předchozí domluvy. Kritéria pro hodnocení a klasifikaci výchovně-vzdělávacího procesu Kvalita výsledků vzdělávání - úplnost, ucelenost přesnost a trvalost osvojení požadovaných cílových znalostí (faktů, pojmů, definic, zákonitostí a vztahů), - kvalita a rozsah získaných dovedností vykonávat požadované vzdělávací činnosti, - kvalita uplatnění osvojených znalostí a dovedností při řešení vzdělávacích úkolů, - kvalita práce s informacemi – dovednost nalézat, třídit a prezentovat informace, včetně dovedností ICT, - osvojení dovedností účinně spolupracovat, - píle žáka, snaha o jeho přístup ke vzdělání, - kvalita myšlení, především jeho samostatnost, tvořivost, originalita, - kvalita komunikativních dovedností – přesnost, výstižnost, odborná i jazyková správnost ústního a písemného projevu, Strana 300 z 305


-

osvojení účinných metod samostatného studia – umět se učit.

Hodnocení a klasifikace na prvním stupni Hodnocení na prvním stupni probíhá známkami. Pro pravidelné poskytování písemné zpětné vazby třídní učitelkou nebo dalšími vyučujícími se používají v 1. – 5. ročníku žákovské knížky (Jiné sdělení učitele). Pro sebehodnocení žáků je v žákovské knížce vyčleněná část s názvem: Měsíční sebehodnocení žáka, které vychází z týdenních plánů. Týdenní plány obsahují stručný přehled učiva (jeho provázání), úkoly pro daný týden a zároveň jsou podkladem pro zpětnou vazbu učitele a sebehodnocení žáka. Kvalitní týdenní slovní hodnocení učitele a měsíční sebehodnocení žáka je rovněž podkladem pro třídní schůzky ve třech (žák-rodič-učitel) respektive východiskem pro rozhovor o výsledcích žáka s ním samotným a jeho rodiči. Významným podkladem pro mapování individuálního pokroku žáka je žákovské „portfolio“, do kterého se shromažďují materiály různého druhu tak, aby dokumentovaly stav vědomostí a dovedností žáka, případně úroveň osvojení jednotlivých kompetencí. Materiály mají různou podobu a je velmi vhodné, aby obsahovaly doklady o tom, jak se žák vyrovnal s dovedností sebehodnocení své práce. Žáci mohou po dohodě s vyučujícím do svého portfolia zařazovat i osobní záznamy o úspěších v mimoškolní činnosti. Tímto způsobem je dobře patrný individuální pokrok každého žáka. Hodnocení a klasifikace na druhém stupni Na druhém stupni se písemné práce, ústní ověřování znalostí a celkové hodnocení žáka na konci pololetí hodnotí procentovým vyjádřením úspěšnosti žáka (0% až 100%). Jednotná klasifikační stupnice Hodnotící škála znalostí (známka)

Procentuální úspěšnost

výborný

100% - 90%

Přesně zvládá znalosti, fakta, pojmy, definice a zákonitosti. Samostatně a tvořivě uplatňuje znalosti při řešení úkolů. Bez problémů vykonává veškerou vzdělávací činnost.

chvalitebný

89% - 75%

V podstatě přesně zvládá znalosti, fakta, pojmy, definice a zákonitosti. K uplatnění získaných znalostí občas potřebuje drobnou pomoc učitele – například návodnou otázku.

dobrý

74% - 60%

Má základní znalosti zvládnuté, ale občas se objevují v získaných znalostech, faktech, pojmech, definicích a zákonitostech mezery. Dopouští se drobných chyb, při řešení úkolů vyžaduje pomoc učitele.

dostatečný

59% - 30%

Má závažné mezery v osvojování požadovaných základních znalostí. V jeho výkonech jsou závažné chyby, je nesamostatný, pouze s pomocí učitele je schopen zorganizovat vlastní práci.

Slovní charakteristika

Strana 301 z 305


nedostatečný

29% - 0%

Má zásadní nedostatky ve znalostech, faktech, pojmech, definicích a zákonitostech. Závažné nedostatky a chyby nedovede opravit ani s pomocí učitele. Zpravidla neprokazuje píli a jeho snaha je minimální.

V průběhu vyučovacího procesu se využívá slovní hodnocení (převážně ústní formou). Žáci provádějí sebehodnocení (čtvrtletně do žákovské knížky) a vzájemné hodnocení. Do žákovských knížek se kromě hodnocení znalostí, hodnotí také postoje, které mají vliv na konečné hodnocení žáka. Hodnotící škála postojů žáků A - ano aktivní, tvořící – tvůrčí, nadšený s opravdovým zapojením, i nad rámec základních povinností B - spíše plnící povinnosti – aktivní především v rámci svých povinností, zadané věci ano plní až na výjimky svědomitě a se zájmem C - spíše ne pasivní – bez většího zaujetí, často pasivní, výrazné výkyvy v přístupu i pozornosti D - ne nezapojující se – soustavný nezájem, neplnění svých povinností O průběhu vyučování jsou žáci (rodič) informování pomocí týdenních plánů, které obsahují stručný přehled učiva a úkoly pro daný týden. Rozdělení písemných prací a jejich podíl na hodnocení žáka Druh písemné práce kontrolní písemné práce (5 – 10 minut) - ověřují zvládnutí právě 3 probíraného jevů dílčí písemné práce (10 – 20 minut) - ověřují míru zvládnutí více probíraných 5 jevů souhrnné písemné práce (20 – 40 minut) - které ověřují míru zvládnutí 10 celého tematického celku v souvislostech

Strana 302 z 305

Počet bodů


6.9. Dodatek k ŠVP ZV, učební plán pro 8. ročník školního roku 2013/14 a 9. ročník školního roku 2014/15 Název školního vzdělávacího programu: Školní vzdělavácí program pro základní vzdělávání „Škola pro život“ Škola: Základní škola a Mateřská škola Deblín okres Brno-venkov, příspěvková organizace Ředitel školy: RNDr. Břetislav Svozil, Ph.D. Koordinátor ŠVP ZV: Mgr. Monika Mandelíčková, Ph.D. Platnost dokumentu: Dodatek k ŠVP ZV č.6.9. byl projednán školskou radou dne 21. 11. 2013.

V Deblíně 22.11.2013

RNDr. Břetislav Svozil, Ph.D., ředitel školy razítko školy

Tímto dodatkem se upravuje školní vzdělávací program ZŠ Deblín ve znění platných dodatků od 1. 9. 2013 takto: 1) V učebním plánu 2. stupně (platný pro 8. ročník školního roku 2013/2014 a 9. ročník školního roku 2014/2015) se snižuje počet vyučovacích hodin nejazykových volitelných předmětů v 8. a 9. ročníku o 2 hodiny. 2) V učebním plánu 2. stupně (platný pro 8. ročník školního roku 2013/2014 a 9. ročník školního roku 2014/2015) se snižuje disponibilní hodina učebního plánu v 8. ročníku Informatika a v 9. ročníku disponibilní hodina Pracovní činnosti. 3) V učebním plánu 2. stupně (platný pro 8. ročník školního roku 2013/2014 a 9. ročník školního roku 2014/2015) se nově zařazuje vyučovací předmět německý jazyk v 8. a 9. ročníku v hodinové dotaci 3 hodiny. 4) Obsah učiva rozdělený do 8. a 9. ročníku bude upraven tématickými plány. 5) V poznámkách k učebnímu plánu se ruší sdělení: „Další cizí jazyk“ si mohou zvolit žáci 8. ročníků. 6) Učební plán a přehled volitelných předmětů se mění takto: Pro osmý ročník ve školním roce 2013/14 a devátý ročník ve školním roce 2014/15 platí následující učební plán a přehled volitelných předmětů:

Strana 303 z 305


UČEBNÍ PLÁN – 2. stupeň, 8. ročník, školní rok 2013/14 a 9. ročník, školní rok 2014/15

II. stupeň Vzdělávací oblasti


Matematika a její aplikace Informační a komunikační technologie

Člověk a společnost

Člověk a příroda

Umění a kultura

Vzdělávací Časová dotace pro jednotlivé ročníky Časová obory dotace naší 6. 7. 8. 9. školy


Český jazyk a literatura

4+1*

4

4

3+1*

Cizí jazyk

3

3

3

3

12

12

Další cizí jazyk

0

0

3*

3*

6*

6*

Matematika

4+1*

4+1*

4

3+1*

18 (15+2*)

15

Informatika

1

0

0

1*

3 (1+2*)

1

Dějepis

2

2

2

1+1*

8 (7+1*)

16 (15+2*)

15

11

Občanská výchova

1

1

1

1

4

Fyzika

1

2

2

1+1*

7 (6+1*)

Chemie

0

0

2

1+1*

4 (3+1*) 21

Přírodopis

2

2

1+1*

1

7 (6+1*)

Zeměpis

2

2

1+1*

1

7 (6+1*)

Hudební výchova

1

1

1

1

4 10

Výtvarná výchova

2

2

Strana 304 z 305

1

1

6


Výchova ke zdraví

0

1

1

1

2

Člověk a zdraví


10 Tělesná výchova

2

2

2

2

8

Pracovní činnosti

1

1

1

0

3

1*

2*

1*

2*

6*

Volitelné předměty Týdenní počet hodin v jednotlivých ročnících

29 30 32 122 31 (26+3*) (27+3*) (26+6*) (20+11*) (99+23*)

3

122

*Disponibilní časová dotace Volitelné předměty II. Stupeň 8. a 9. ročník Předměty

6. roč.

7. roč.

8. roč.

9. roč.

Celkem

Konverzace v cizím jazyce

1

0

1

1

3

Příprava na PŘ

0

0

0

1

1

Přírodovědná praktika

0

1

0

0

1

Sportovní hry

0

1

0

0

1

Celkem

1

2

1

2

6

Strana 305 z 305

2010)

Recommend Documents