Zpráva o finanční stabilitě 2009/2010 Prezentace pro tiskovou konferenci
Zdeněk Tůma
Praha, 18. červen 2010
Struktura prezentace
I. II.
III.
Hlavní závěry a alternativní scénáře vývoje ekonomiky Rizika pro finanční stabilitu v období následujících dvou let a faktory přispívající k odolnosti českého finančního systému a) Rizika spojená s fiskálním vývojem b) Rizika pro ekonomickou aktivitu c) Situace na trhu nemovitostí d) Situace v českém finančního sektoru Hodnocení odolnosti finančního systému
2
I. Hlavní závěry a alternativní scénáře vývoje ekonomiky
3
Hlavní závěry • Rizika pro finanční stabilitu zůstávají nadále zvýšená a silná. • Hlavním rizikem pro českou ekonomiku v následujících dvou letech je obnovení recese u jejích největších obchodních partnerů a následné zpomalení domácí ekonomické aktivity. • Druhým klíčovým rizikem je zhoršující se fiskální vývoj v mnoha zemích včetně ČR - aktuální hrozbou je zejména přenos obav ohledně schopnosti financovat vládní dluh v kriticky zadlužených zemích na další země, jejichž veřejné finance vykazují rovněž dílčí znaky potenciální neudržitelnosti.
• Zátěžové testy, citlivostní simulace a další analýzy ukazují, že český finanční sektor je na zátěžové situace dobře připraven a dostatečně kapitálově vybaven. • Vzhledem k četnosti a charakteru rizik však nelze podceňovat možné dopady horšího než očekávaného vývoje. 4
Alternativní scénáře
• Odolnost českého finančního sektoru byla testována prostřednictvím agregátních zátěžových testů na základě alternativních scénářů dalšího vývoje ekonomiky, které odráží: • varianty nepříznivého makroekonomického vývoje definované s ohledem na hlavní rizika, • trendy a zranitelná místa v zahraničí, v domácí ekonomice a ve finančním sektoru. • Kromě makroekonomických proměnných byly k jednotlivým scénářům přiřazeny odhady dalších proměnných charakterizující chování reálné ekonomiky a finančního sektoru.
5
Alternativní scénáře • Základní scénář • Odpovídá oficiální květnové makroekonomické prognóze ČNB zveřejněné ve Zprávě o inflaci II/2010. • Předpokládá pozvolné oživování reálné ekonomiky, které bude dočasně přerušeno ve druhé polovině letošního roku a obnoveno ve druhé polovině roku 2011 .
• Návrat recese • Zachycuje riziko trvalejší recese ve tvaru W, tj. další výrazný pokles HDP i v roce 2010 a částečně 2011. • Domácí podniky a domácnosti budou čelit nepříznivému vývoji svých příjmů, což se odrazí v poklesu spotřeby a investic. • Měnový kurz zůstane zhruba stabilní a vzhledem ke slabým inflačním tlakům se krátkodobé úrokové sazby budou pohybovat na velmi nízkých hodnotách. • Zvýšená citlivost finančních trhů na zahraniční i domácí fiskální rizika však budou bránit poklesu dlouhodobých úrokových sazeb i úrokových sazeb z klientských úvěrů. 6
Alternativní scénáře • Ztráta důvěry • Simuluje možnou kombinaci slabého ekonomického růstu s nepříznivým vývojem na finančních trzích a následně i ve finančním sektoru. • Česká domácí ekonomika se vrátí do poměrně silné recese, což prohloubí problémy veřejných rozpočtů a obavy ohledně udržitelnosti veřejných financí vyvolají negativní reakci finančních trhů. • Dojde ke ztrátě důvěry investorů, požadované výnosy českých vládních dluhopisů se zvýší a koruna prudce oslabí. • Depreciace kurzu vyvolá značný nárůst potenciálních inflačních tlaků, na což bude měnová politika reagovat zvýšením krátkodobých úrokových sazeb. • Ke značnému nárůstu tak dojde i u klientských úvěrových sazeb, což se spolu s nepříznivou příjmovou situací a růstem nezaměstnanosti odrazí v nárůstu defaultů u podniků i domácností.
7
Alternativní scénáře Alternativní scénáře: vývoj růstu reálného HDP (v %)
Alternativní scénáře: vývoj inflace (v %)
6
8 7
4
6 2
5 0
4 inf lační c í l
3
-2
2 -4
1 -6
0 03/0 8
0 9/ 08
03/ 09
0 9/09
Zák ladní sc énář
03/ 10
09/ 10
Návrat re ces e
03 /11
09/ 11
03/ 12
03 /08
09/08
Ztrát a důvěry
03/09
09/ 09
Zákl adní s c énář
03/ 10
09/ 10
03/11
Náv rat r ecese
09/11
03/12
Z tráta důvěry
Alternativní scénáře: vývoj měnového kurzu (CZK/EUR)
Alternativní scénáře: vývoj 3M PRIBOR (v %)
31
7
30 6
29 5
28 27
4
26
3
25 2
24 1
23
0
22 03/08
09/08
03/09
09/ 09
Zák ladní s cénář
03/ 10
09/ 10
N ávrat rec ese
03/11
09/ 11
Zt rát a důvěry
03/ 12
03/0 8
09 /08
03 / 09
09/ 09
Základní scénář
03/10
09/10
Návrat reces e
03/ 11
09/11
Zt rát a důvěry
03/12
8
II.a Rizika spojená s fiskálním vývojem
9
Hlavním rizikem je zhoršující se fiskální vývoj a jeho potenciální dopad na finanční trhy
Termínový spread pro vybrané ekonomiky (%) 3,5 3 2,5 2 1,5 1 0,5 0 -0,5 -1 -1,5 0 1/07
05/07
10/07 CZ
03/0 8
08 /08 EA
01/09
06/09
11/09
04/10
US
Pramen: Bloomberg LP, výpočty ČNB Pozn.: Termínový spread je rozdíl mezi 5Y úrokovým swapem a 3M mezibankovní úrokovou sazbou.
• Obnovenou stabilitu finančních trhů je nutno považovat za velmi křehkou. • Strmě rostoucí tvar výnosové křivky peněžního trhu a výrazné zvětšení sklonu výnosové křivky vládního dluhu lze interpretovat tak, že na trzích panuje vysoká nejistota ohledně budoucího vývoje, která je posílena narůstající kreditní prémií požadovanou ze strany investorů za držení enormně narůstajícího objemu státních dluhopisů. • Vzhledem k propojenosti veřejných financí a finančního sektoru jako hlavního věřitele veřejného dluhu se mohou fiskální rizika transformovat do likviditního a kreditního rizika finančního sektoru. 10
Fiskální rizika se promítají do výnosů vládních dluhopisů
Výnosové rozdíly desetiletých vládních dluhopisů (v %, měsíční data) 3, 5 3, 0 2, 5 2, 0 1, 5 1, 0 0, 5 0, 0 -0, 5 01/ 04
09 /04
05/05 CZ
0 1/ 06 AT
09/06 GR
05/07
01/ 08 PT
09 /08 IT
05/09
0 1/ 10
ES
P ramen : Th omso n R euters, výpočty ČNB P ozn.: Rozdíl y výnosů 10Y vlád níc h b enchm arkových dlu hop isů vybr aných států a e kv ival ent Německa .
• Rozdíly ve výnosech z dlouhodobých vládních dluhopisů naznačují, že přetrvávají efekty „útěku ke kvalitě“ a „útěku k likviditě“ ve smyslu preference držby zejména německých vládních dluhopisů. • Finanční trhy jsou z hlediska hodnocení schopnosti financovat státní dluh mnohem méně tolerantní k menším zemím ve srovnání se zeměmi velkými. • Nervozita trhů se projevuje vysokou volatilitou a výraznými výkyvy výnosů vládních dluhopisů. 11
Spektrum rizik pramenících z rostoucích vládních dluhů je široké
• Financování rostoucích dluhů bude odčerpávat značné zdroje z mezinárodních finanční trhů a při ztrátě důvěry ve schopnost některých vlád své dluhy dále plynule financovat by se mohly objevit negativní dopady ve formě růstu požadovaných výnosů vládních dluhopisů i v relativně stabilizovaných ekonomikách. • Země s vyšší úrovní vládní zadluženosti budou permanentně vystaveny riziku potenciální nákazy od těch zemí, u kterých vzniknou pochybnosti ohledně udržitelnosti dluhové pozice. • Rostoucí poptávka vlád po úsporách by se v příštích letech mohla projevit nejen v růstu úrokových sazeb z vládních dluhopisů, ale i v omezené dostupnosti úvěrových zdrojů pro privátní sektor a v růstu úrokových sazeb z úvěrů poskytovaných podnikům a domácnostem.
12
Fiskální konsolidace nemá alternativu • Při razantním snížení primárních schodků veřejných rozpočtů v souvislosti s fiskální konsolidací dojde minimálně zpočátku k negativnímu poptávkovému šoku oslabujícímu hospodářský růst. • Bez kredibilní fiskální konsolidace by však negativní poptávkový šok nakonec stejně přišel prostřednictvím růstu úrokových sazeb kvůli zvýšenému riziku selhání vlád při splácení dluhopisů, vytěsňovacímu efektu vládní poptávky po úsporách nebo růstu inflačních očekávání a s ním spojené reakci centrálních bank.
Cyklicky očištěné primární saldo rozpočtu v EU (v % HDP, 2009) SE DK HU EE LU FI IT DE AT MT BE NL EA 13 BG SI EU CY CZ FR PL LV SK PT LT RO UK ES GR IE -10
P ramen: E K P E
-8
-6
-4
-2
0
2
4
13 E
i F
t S
i
2010
Ze střednědobého hlediska je vývoj domácích veřejných financí silným rizikem
Vývoj podílu vl ádního dluhu na HDP a hrubé výpůjční potřeby vlády 50
350
45 40 35
300 250
30 25 20
200 150
15 10 5
100 50
0
0 20 00 2001 2002 2003 2004 20 05 2006 2007 2008 2009 20 10 2011 201 2 Dluh na HDP (%, le vá osa ) Výpůjční pot ře ba vlá dy (ml d. Kč, pravá osa)
Pramen: ČSÚ, ČNB, MF ČR Pozn.: Použity odhady ČNB pro podíl dluhu na HDP pro 2010 až 2012 a odhad y MF ČR pro výpůjčn í potřeby ústřední vlá dy.
• Nelze vyloučit nečekané zhoršení emisních podmínek v důsledku zvýšené nervozity finančních trhů při potížích jiných zemí. • Ze střednědobého hlediska vývoj českých veřejných financí představuje pro finanční stabilitu výrazné riziko. • Pokud nebudou přijata další konsolidační opatření, vládní dluh na konci roku 2012 přesáhne 47 % HDP: • to bude doprovázeno zvýšenou emisí vládních dluhopisů, • od roku 2011 je nutno počítat s hrubou výpůjční potřebou vlády převyšující 300 mld. Kč. 14
Rostoucí emise českého vládního dluhu v zahraničí mohou ohrozit i vnější pozici domácí ekonomiky • • • •
Vnější pozice české ekonomiky je stabilní, což dokumentují aktuální i v dalších letech očekávané přebytky výkonové bilance, mírné schodky běžného účtu a poměrně nízké požadavky na vnější financování domácí ekonomiky. Zhoršení vykazuje pouze saldo investiční pozice. Po započtení čistého přílivu přímých zahraničních investic setrvává investiční pozice na pozitivních úrovních. Podobně je tomu u hrubého zahraničního dluhu, který je nadále z téměř 80 % kryt aktivy bankovního sektoru a čistými zahraničními aktivy z více než 60 %. Pro další období jsou ale rizikem rostoucí emise českého vládního dluhu v zahraničí. Podíl hr ubého zahraničního dluhu ČR na HDP a jeho krytí zahraničními aktivy finančních institucí (v %)
Saldo investiční poz ice ČR (v mld. Kč)
140
500
44
0 -500
130
42
120
40
110 100
38
90
36
-1000
80
34
70
32
-1500
60 50
30
-2000 IV/99 III
IV /9 9 I II
II
I/02 IV
III
II
I/05
IV
III
II
I/0 8 IV
Saldo I P bez PZI
S aldo přím ých inv est ic
Saldo port foliov ých i nves t ic
Pramen: ČNB
I /02
IV
II I
II
I/ 05
IV
II I
II
I/ 08
IV
I II
Zahr. dl uh/ HDP (l evá osa) K rytí zahr. dluhu a kti vy bank . s ekt oru (prav á osa) P odí l č istých zahr . akt i v a zahr. dluhu (pravá osa )
III
S aldo IP celkem
II
Pra men : Č NB
Pozn.: Jedná se o aktiva bankovního sektoru ( vč. Č NB) a čistá zahr aniční aktiva f inančního sektoru.
15
II.b Rizika pro ekonomickou aktivitu
16
Oživení vyspělých ekonomik bude brzdit rozsáhlá zadluženost všech sektorů •
Oživení ekonomické aktivity probíhající od poloviny roku 2009 vychází nejen z obnovené důvěry privátního sektoru, ale i z razantních podpůrných kroků hospodářských politik. V západních ekonomikách bude poptávka dlouhodobě tlumena potřebou ekonomických subjektů snižovat svou zadluženost. Snižování zadluženosti v období záporného či velmi nízkého růstu nominálního HDP bude obtížné.
• •
Celkové hrubé zadluž ení ekonomik (v % HDP) IN CZ BR CN CA DE US IT FR CH KO ES UK JP
Nomi nální HDP a jeho prognóza (průměrná meziroč ní tempa růstu v % ) 11
B ez MFI C e l kem
9 7 5 3 1 -1 -3 -5 USA
0
10 0
200
3 00
4 00
Pramen: McKinsey a vlastní výpočet pro ČR Pozn.: Celková hrubá zadluženost je součtem zadluženost i domácností, podniků, vlády a finančních inst itucí. Ú daje pro konec roku 2008 a pro ČR pro konec roku 2009. MFI - měnové a finanční instituce.
500
Británie Němec ko 2002-2 008
Irsko
Špa nělsko
ČR
Sl ovensko
2009- 2011
Pramen: MMF (World Economic Outlook, April 2010)
17
České podniky i domácnosti budou čelit prostředí charakterizovaném negativní mezerou výstupu
Potenciální a reálný HDP dle očekávání z r oku 2005 ve srovnání s alternativními scénáři (v mld. Kč, stálé ceny) 18% 20%
3500 12% 14% 3300
3100
2900
2700
2500 2005
2 006
Pot enci ál
Prame n: Č NB
2007 S kutečnost
2008
2009
Základní scénář
2010
2011
Ná vrat rece se
• Pokud by se reálný HDP v dalších letech vyvíjel podle zátěžových scénářů, činil by rozdíl mezi skutečným a původně odhadovaným potenciálním HDP ke konci roku 2011 až 20 %. • Rozdíl mezi dříve očekávanými a následně nižšími prodeji bude vytvářet riziko z hlediska splácení podnikových úvěrů přijatých ve fázi předkrizového rychlého hospodářského růstu. • Další zvyšování nezaměstnanosti může zvýšit úvěrové riziko v segmentu úvěrů poskytnutých domácnostem.
18
Banky v některých zemích nemusí mít dostatek zdrojů pro úvěrování •
Tempa růstu úvěrů privátnímu sektoru v zahraničí (v %)
•
15
10
5
•
0
-5
-10 3/0 5
9 /05
3/06
9/06
Eur ozóna
3/07
9/0 7
Ně mecko
Pramen: Thomson Datastream
3/08
9/08 U SA
3/09
9/09
3/10
V. Británie
•
Bankovní sektory v některých zemích nejsou ještě zcela stabilizovány a mohou být v dalších letech konfrontovány s nedostatkem zdrojů pro poskytování úvěrů. Stále výraznější hrozbou je pak rostoucí potřeba vlád získávat zdroje na financování vládních deficitů - může začít omezovat dostupnost zdrojů pro financování privátního sektoru a tlačit na růst úrokových sazeb z úvěrů. Dostupnost úvěrů by mohl v některých zemích omezit i nedostatek regulatorního kapitálu v důsledku ztrát z nesplácených úvěrů a znehodnocených cenných papírů, ale i v souvislosti s regulatorními tlaky na zvyšování kapitálové vybavenosti. Na chování finančních institucí může restriktivně působit rovněž vysoká míra nejistoty spojená s připravovanými mezinárodními regulacemi a dodatečné požadavky na likviditu a kapitál. 19
Úvěrová kapacita českého bankovního sektoru je dostatečná, ale …
Meziroční dynamika růstu a stavy bankovních úvěrů v ČR (privátní sektor, v % a v mld. Kč) 4 0.0
16 00.0
3 0.0
14 00.0
2 0.0
12 00.0
1 0.0
10 00.0
0.0
80 0.0
-1 0.0
60 0.0
-2 0.0 12/06 4/07 8/07 12/07 4/08 8/08 12/08 4/09 8/09 12/09
40 0.0
Úvěry celkem (mzr. v %) Domácno sti - obyv. (mzr. v %) Podniky P ramen: ČNB
Podniky (mzr. v %) Úvěry celkem Domácnosti - obyv.
• Riziko nedostatku úvěrových zdrojů se českých bank přímo netýká, na českou ekonomiku však může dopadnout nepřímo prostřednictvím oslabení ekonomické aktivity u obchodních partnerů. • Banky podnikající na českém trhu mají dostatek zdrojů - pokles bankovních úvěrů domácím podnikům zatím odrážel spíše sníženou poptávku po úvěrech, určitá rizika jsou však i na nabídkové straně. • Výraznější nárůst úvěrů v selhání v případě obnovení recese v české ekonomice by mohl mít dopady zejména na banky, které mají koncentrovanější portfolia – zejména nárůst úvěrových ztrát bank v důsledku podstatného zvýšení počtu podnikových insolvencí by výrazně snížil ochotu bank i jiných věřitelů poskytovat další úvěry. 20
… úvěrová dynamika se v jednotlivých alternativních scénářích dosti liší • • •
Propad dynamiky bankovních úvěrů podnikům byl způsoben zejména poklesem krátkodobých úvěrů, které souvisí spíše s propadem výroby a poklesem poptávky po provozních úvěrech. U podnikových úvěrů je odhadovaný vývoj v jednotlivých scénářích je značně odlišný, pouze v Základním scénáři je dynamika pozitivní na celém horizontu. U úvěrů domácnostem by celková úvěrová dynamika měla zůstat v kladných číslech pro všechny uvažované scénáře.
Mez iroční tempo růstu úvěrů nefinančním podnikům (v % )
Mez iroční tempo růstu úvěrů obyvatelstvu (v % )
30
40
25
35
20
30
15
25
10
20
5 0
15
-5
10
-10
5
-15
0 -20 12/0 7
06/ 08
12/ 08
0 6/09
Zák ladní s cénář
Prame n: Č NB
12/ 09
06/10
Náv rat rec ese
12 /10
06/11
12/ 11
Zt ráta dův ěry
0 3/ 08
09/ 08
03/ 09
Zá kladní sc énář
Prame n: Č NB
09/0 9
03/10
09 /10
Náv rat reces e
03/ 11
09/ 11
03/12
Zt ráta důvě ry
21
II.c Situace na trhu nemovitostí
22
Ceny bytů se díky poklesu přiblížily svým rovnovážným úrovním •
V roce 2009 nastal pokles cen nemovitostí, který byl označen za riziko již v předchozích Zprávách o finanční stabilitě. Ceny bytů se však zřejmě přiblížily svým rovnovážným úrovním - podle ekonometrického modelu jsou v současnosti již blízko hodnot odhadnutých na základě vývoje fundamentů. Pokud nedojde k dalšímu výraznému zhoršení fundamentálních faktorů, pak by ceny nemovitostí měly v nejbližší době spíše stagnovat. V zátěžových scénářích Návrat recese a Ztráta důvěry by mohlo dojít v reakci na zhoršení fundamentů k dalšímu poklesu cen bytů o zhruba 8 % resp. 16 %.
• •
Ceny bytů - ceny převodů a nabídkové ceny (meziroční indexy) 1 40
Scénáře vývoje cen nem ovitostí (absolutní index, 2007Q4=100) 115 110
1 30
105
1 20
100
1 10
95
1 00
90 85
90
80
80 I /04
I I I I/ 05 I II I/06 I II Prah a (ČSÚ převody) Prah a (ČSÚ nab. ) Zbyt ek ČR (ČSÚ na b. )
Pramen: Č SÚ , IRI
I /07
III
I/ 08 I II I/09 I II I /10 Praha (IRI nab ídkov é) Zbyt ek ČR (ČS Ú přev od.)
75 I /08 I I
II I
I V I /09
II
Základní s cénář
P rame n: Č SÚ , výp oče t ČN B
I II
IV I / 10
II
Návrat recese
I II
IV I / 11 I I
III
IV I/ 12
Ztráta důvěry
23
Ukazatele udržitelnosti cen bytů se zlepšily, ale … • Pokles cen nemovitostí zlepšil ukazatele jejich udržitelnosti (poměr cen a příjmů, výnos z pronájmu bytu). • Poměr cen a příjmů se pro všechny regiony ČR poměrně výrazně snížil, výnos z pronajmu zůstává v Praze nadále relativně nízký. • V mezinárodním srovnání však hodnoty ukazatelů udržitelnosti nadále indikují riziko pohybu cen směrem dolů. Výnosy z pronájmu bytu (průměry za období v %; porovnání s výnosy desetiletého vládního dluhopisu a sazeb úvěrů na bydlení)
Ukazatel price/income (podíl ceny bytu 68 m2 a součtu mzdy za poslední 4 čtvrtletí) 11
13
9
11
7
9
5
7
3
5
1 I/00
IV
III
II
I/03
IV
III
II
I/06
IV
III
II
ČR
Praha
Brno
Ú stí n.L.
Hradec Králov é
Os trav a
Pramen: ČSÚ, výpočet ČNB Pozn.: Data za 2009 předb ěžné údaje, res p. dopočet z nab. ce n
I/09
IV
3 2000
20 02 2004 200 6 Praha Ostrava Vý nos 1 0Y Ústí nad Labem
P ramen: IRI, ČNB
II/07
IV
II/0 8 IV II/09 IV Brno Liberec Úro k úvě ry na by dlení
24
… rizika spojená s trhem nemovitostí jsou stále značná •
V porovnání se sousedními rozvinutými ekonomikami (Německo a Rakousko) se dynamika cen v ČR v předcházejících letech zdá být dosti vysoká. Souběžně s poklesem počtu zahájených bytů se prodlužuje doba prodeje - v minulosti byli developeři schopni před dokončením výstavby prodat téměř 80 % všech bytů v projektu, v roce 2009 to bylo již 68 %. V kombinaci se zpřísněním úvěrových podmínek se prodloužení doby prodeje může projevit v dodatečných nákladech, které mohou v některých případech vést i k jejich insolvenci.
• •
Postup prodejů rezidenčních developerských projektů v Praze
Cen y nemovitostí v mezinárodním srovnání (absolutní index, 1.Q1999=100)
100 P ro ce nt o p rodanýc h by t ů
3 20 2 80 2 40 2 00 1 60 1 20
90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 -1 500
80 I /00
IV CZ ES
III
II
I /03 UK AT
IV
II I
II I /06 FR G ER
IV
II I IE
P rame n: BIS, Č SÚ, Cas e-Shi lle r (U S), N atio n Wide (UK)
II
I / 09 IV US A
-1 000
-50 0
0
500
1 000
1 50 0
Dní p o doko nčení 20 09
2 008
2 007
2009
P rame n: Č VÚ T P ozn.: Červe né bo d y uk azuj í je dno tlivé proj ekty a p o stu p j ej ich p rod eje .
25
Kreditní riziko sektoru developerů se zvyšuje
Podíly úvěrů v selhání v porovnání s růstem cen bytů (v %; pro ceny bytů meziroční růst) 40
20
30
15
20
10
10
5
0
0
-10
-5
-20 10/02
-10 10/03
10/04
10/05
Ceny bytů (L.O.) Develope ři NACE 68+411 39
Pramen: ČSÚ,ČNB
10/06
10/07
10/08
10/09
Nefi nančn í podnik y c elkem Vybraní developeři
• Rizika developerů se projevila také v nárůstu úvěrů v selhání v tomto sektoru v roce 2009. • Podíl úvěrů v selhání pro šířeji definovaný sektor developerů je dlouhodobě oproti sektoru nefinančních podniků nižší. • U vybrané skupiny developerů však došlo od poloviny roku 2009 k výraznému nárůstu podílu úvěrů v selhání na úroveň, která převyšuje podíl úvěrů v selhání u nefinančních podniků celkem.
26
II.d Situace v českém finančního sektoru
27
Úvěrové riziko v českém bankovním sektoru se nadále zvyšuje … •
Pokles ekonomické aktivity v ČR od druhé poloviny roku 2008 vedl k nárůstu úvěrů v selhání v bankovních portfoliích až k úrovni 5,2 % na konci roku 2009, resp. na 5,8 % v březnu 2010. Růst opravných položek v průběhu roku 2009 mírně zaostával za růstem úvěrů v selhání, což se odrazilo v poklesu ukazatele krytí úvěrů v selhání opravnými položkami (NPL coverage ratio) až na úroveň 56 % v březnu 2010.
•
Opravné položky a kr ytí úvěrů v selhání opravným i položkam i (v %)
Úvěry v selhání v českém bankovním sektoru (klientské úvěry; v % , v mld. Kč) 7
14
5
12
6
10 5
8 6
4
4
3
2 2 0 1
-2
2007
200 8
2009 0
-4 1Q
2Q
3Q
4Q
1Q
2Q
3Q
4Q
1Q
2Q
3Q
4Q
1Q 2010
1 00
4, 5
90
4
80
3, 5
70
3
60
2, 5
50
2
40
1, 5
30
1
20
0, 5
10
0 03/06
0 09 /06
09/ 07
03 /08
09/0 8
0 3/ 09
09/09
03/ 10
P odíl oprav ný ch polož ek k hrubý m úv ěrům (lev á os a)
Z měna st av u úv ěrů v selh ání v e č t v rtlet í (v ml d. K č , lev á os a)
K ry t í ú věrů v sel hán í oprav ný mi polož k am i (prav á o sa)
P odíl úv ěrů v s el hání na úv ěrec h c el kem (v % , prav á os a)
Prame n: Č NB
03/07
Prame n: Č NB
28
… a jeho pokles v podnikovém sektoru lze očekávat nejspíše až v roce 2011 • Ukazatel 12měsíční míry defaultu gradoval ve druhé polovině roku 2009. V dvouletém horizontu by měl ovšem pro Základní scénář dle interního modelu ČNB postupně klesat a stabilizovat se na hodnotách kolem 2 %. • Podíl podnikových bankovních úvěrů v selhání zůstává v roce 2010 vysoký ve všech uvažovaných scénářích. Podíl bankovních úvěrů v selhání v segmentu nefinančních podniků (v %)
Vývoj 12M mí ry defaultu bankovních úvěrů podnikům (v %)
18
12
16
10
14 8
12
6
10 8
4
6 2
4 0 0 3/ 08
09/ 08
03/09
Zák ladní s céná ř
09/ 09
03/ 10
09 /10
Náv rat rec es e
03/11
09/11
03/ 12
Z tráta důvěry
2 0 03/ 08
09/ 08
03 /09
09/0 9
03/ 10
09/ 10
03/11
09/11
03/ 12
Prame n: Č NB
Pozn.: Vzhledem ke skutečnosti, že 12M mír a defaultu je spočtena jako vpředhledící ukazatel, hodnoty pro jednotlivé scénáře se liší již od 3Q 2009.
Základní s céná ř
P rame n: Č NB
Náv ra t recese
Zt rát a důvěry
29
… a rovněž tak v sektoru domácností-obyvatelstva • Růst kreditního rizika naznačuje ukazatel míry 12měsíčního defaultu pohybujícího se pro bankovní úvěry během roku 2009 okolo 5 %. • Rostoucí kreditní riziko se s určitým zpožděním rovněž odráží v nárůstu objemu bankovních úvěrů v selhání.Obdobný vývoj lze sledovat i u nebankovních úvěrů. Podíl bankovních úvěrů v selhání v segmentu obyvatelstva (v % )
Vývoj míry 12M defaultu obyvatelstvu (v % ) 12
10 10
9 8
8
7 6
6 5
4
4 3
2
2 0 03/ 08
09/08
03/ 09
Zá kladní s c énář
09/09
03/ 10
09/10
Náv rat rec es e
0 3/ 11
09/1 1
03/ 12
Zt rát a dův ěry
1 0 03/08
09/ 08
Prame n: Č NB
Pozn.: Vzhledem ke skutečnosti, že 12M míra defaultu je spočtena jako vpředhledící ukazatel, hodnoty pro jednotlivé scénáře se liší již od 3Q 2009.
03/ 09
09/09
Zák ladní sc énář
03/ 10
0 9/10
Návrat reces e
03/11
09/ 11
03/ 12
Zt rát a dův ěry
Prame n: Č NB
30
Bankovní sektor má dostatek kapitálu •
Bankovní sektor ČR je dostatečně kapitalizován - celková kapitálová přiměřenost na konci března 2010 dosáhla 14,3 %, navíc poprvé od roku 2002 platí, že všechny banky mají celkovou kapitálovou přiměřenost nad 10 %. Ukazatel finanční páky (aktiva vyjádřená jako násobek vlastního kapitálu) v tuzemském bankovním sektoru v poslední dekádě spíše klesal, takže ziskovost sektoru nebyla tažena využíváním většího objemu cizích zdrojů ve srovnání s vlastním kapitálem, ale vyšší ziskovou marží.
•
Vývoj kapitálové přiměř enosti (v %) 17
100
16
90
15
80
Finanční páka (leverage multiple; ak tiva jako násobek vlastního kapitálu; ČR v letech 2000 – 2009, zahraniční údaje za rok 2008) 30
70
14
60
13
50
12
25
20
40
11
30
10
20
9
10
15
10
0
8 03/02
03/03
03/ 04
0 3/05
03/06
03/ 07
03/08
03/09
03/ 10
Kapi tálová přiměřenost (levá osa) Podí l bank s kapitálovou přim ěřenost í pod 10 % na akt ivech s ek toru (pravá osa)
Pramen: ČNB Pozn.: Akti va sektoru = akti va bank b ez poboček zahraničních bank.
5
0 00 01 02 03 04 05 06 07 08 0 9
P ra men: ČNB, ECB
HU P L S K
BE FR IT AT
31
Stabilitu finančního sektoru podporuje i dobré kapitálové vybavení pojišťoven a jejich solventnost •
•
•
Agregovaná solventnost pojišťoven (tj. jejich schopnost zabezpečit vlastními zdroji trvalou splnitelnost závazků z pojišťovací činnosti) působících v České republice dosahuje velmi dobrých hodnot. Poměr mezi disponibilní mírou solventnosti a požadovanou (minimální regulatorní) mírou solventnosti je u tuzemského sektoru pojišťoven v evropském srovnání poměrně vysoký. Dobrou kapitálovou vybavenost indikuje i podíl kapitálu na celkových aktivech, který se dlouhodobě pohybuje kolem 17 %, což odpovídá relativně malé finanční páce (leverage multiple) ve výši 5.
Solventnost pojišťoven (poměr dis ponibilní a požadované míry solvent nosti; 2008) 8 7 6 5 4 3 2 1 0 SE PL CZ EE DK MT IE AT SKES FI BG UK RO FR CY DE LT BE NL HU LU IT GR PT SI LV
Prame n: Č NB, CEIOPS
32
Kapitálové vybavení penzijních fondů se rovněž zlepšilo •
Relativně příznivější vývoj na finančních trzích od druhého čtvrtletí 2009 však přispěl k minimalizaci ztrát z titulu přecenění finančních aktiv v sektoru penzijních fondů - na konci března 2010 se otočily do mírně pozitivních hodnot. Vlastní kapitál penzijních fondů dosahoval v polovině roku 2009 celkem 1,4 % a ke konci roku 2009 již 6,2 % aktiv. Dalším stabilizujícím prvkem je nový tzv. „obezřetnostní mechanismus“, který byl ve spolupráci ČNB a Asociace penzijních fondů zaveden na dobrovolné bázi v průběhu roku 2009.
• •
Ztráty z přecenění finančních aktiv u penzijních fondů (oceňovací rozdíly v mld. Kč a v % aktiv) 2 0
Kapitálové vybavení penzijních fondů (v mld. Kč; v %) 16
7%
14
6%
12
-2
5%
10 -4
4%
8
-6
6
-8
4
-10
2
-12
0
-14
-2 1 2/ 06
06 /07
12/07
06 /08
O ceňov ac í roz díly v m ld. Kč
Pram en: ČN B
12/0 8
06/09
3% 2% 1% 0% I/0 6
12/ 09
II/0 6
I/07
II/0 7
I/08
II/08
I/09
II/0 9
-1 %
Vlas tn í ka pitá l ce lk em (lev á osa ) Vlas tn í ka pitá l/bil an čn í suma (p ravá o sa)
O c eňo va cí roz díl y v % ak ti v
P rame n: Č NB
33
III. Hodnocení odolnosti českého finančního systému
34
Dopady zátěže na celý finanční sektor jsou ve srovnání s loňskou ZFS nižší • Vyhodnocení dopadu alternativních scénářů na finanční sektor jako celek
Celkový dopad šoků (v mld. Kč)
Změna kapitálového vybavení (mezi 2009 a 2010)
Banky* Pojišťovny Penzijní fondy Celkem v mld. Kč Celkem v % aktiv
•
Návrat recese -53.4 -3.1 -3.4 -59.9 -1.2
Ztráta důvěry -67.3 -7.6 -8.1 -82.9 -1.7
Banky (CAR v p.b.) Pojišťovny (Solventnost v p.b.)
-1.4
-2.7
-2.6
-46.6
-61.3
-126.8
Penzijní fondy (Kapitálové vybavení v p.b.)
1.5
0.2
-2.0
0.0 0.0 0.0 0.0 0.00
2.1 0.1 0.0 2.2 0.06
2.4 2.8 0.0 5.2 0.14
Banky Pojišťovny Penzijní fondy Celkem v mld. Kč Celkem v % HDP Pramen: ČNB, výpočty ČNB * Hodnota za banky je průměrem let 2010 a 2011.
Potřeba kapitálových injekcí
Základní scénář -32.0 -0.1 -0.4 -32.5 -0.7
Ve srovnání z loňskou ZFS 2008/2009 jsou dopady zátěže nižší.
•
•
•
Český finanční sektor je podle výsledků zátěžových testů odolný vůči podstupovaným tržním, úvěrovým i některým dalším rizikům, a to i přes výrazně pesimistické nastavení obou zátěžových scénářů. Největší zátěží pro český finanční systém se stal scénář Ztráta důvěry, který vedl k úvěrovým i tržním ztrátám ve výši řádově kolem 2 % aktiv celého testovaného finančního sektoru. V žádném ze zátěžových scénářů se žádný sektor jako celek nedostává pod kritické hodnoty ukazatelů solvence (kapitálové přiměřenosti u bank, solventnosti u pojišťoven a kapitálového vybavení penzijních fondů). Zároveň však platí, že pokud by se ekonomika vyvíjela podle alternativních scénářů, některé instituce by utrpěly ztráty, které by si mohly vyžádat nutné kapitálové injekce od akcionářů. 35
Úvěrové ztráty bankovního sektoru jsou v zátěžových scénářích značné •
•
Zátěžové testy bankovního sektoru využívají pokročilou dynamickou metodologii – novou metodiku výpočtu míry defaultu hlavních segmentů, zpřesněné dílčí modely kreditního rizika a růstu úvěrů, navázání parametru LGD na makroekonomický vývoj a vývoj cen nemovitostí a nový model odhadu výnosů bankovního sektoru. Nárůsty hodnot PD a LGD přispívají k úvěrovým ztrátám - rizikové náklady měřené objemem nově vytvořených opravných položek na celkových hrubých úvěrech by se z hodnoty 1,9 % za rok 2009 mohly zvýšit až na hodnoty nad 3 %. Sektor jako celek se ale v žádném scénáři nedostává do účetní ztráty.
Dopad alternativních scénářů do bankovního sektoru Základní scénář 2010 2011
Návrat recese 2010 2011
Ztráta důvěry 2010 2011
Rizikové náklady bankovního sektoru v jednotlivých scénářích (tvorba opravných položek k hrubým úvěrům za daný rok, v % )
Očekávané úvěrové ztráty v mld. CZK v % aktiv
-40,6 -1,0
-26,1 -0,6
-56,1 -1,3
-48,2 -1,1
-48,1 -1,1
-68,8 -1,7
4,8 0,1
-1,8 0,0
0,6 0,0
-1,5 0,0
-17,9 -0,4
2,3 0,1
Zisky/ztráty z tržních rizik v mld. CZK v % aktiv
3,0 2,5
Mezibankovní nákaza v mld. CZK v % aktiv Výnosy ke krytí ztrát (upravený provozní zisk) v mld. CZK v % aktiv Zisk/ztráta před zdaněním v mld. CZK v % aktiv Pramen: ČNB, výpočty ČNB
3,5
2,0 1,5
-0,1 0,0
0,0 0,0
-0,4 0,0
-1,3 0,0
-0,3 0,0
-1,6 0,0
1,0 0,5
83,3 2,0
90,6 1,9
75,3 1,8
59,2 1,4
85,5 2,0
70,8 1,7
47,3 1,1
62,6 1,3
19,4 0,5
8,3 0,2
19,1 0,5
2,6 0,1
0,0 Rok 200 9
Zá kladní s cé nář 201 0
Pramen: ČNB, výpočty ČNB
Návrat rece se
Ztráta důvěry
20 11
36
Bankovní sektor ale zůstává proti dopadům zátěže odolný •
Ve všech scénářích se kapitálová přiměřenost pohybuje nad 8% minimem. Několika bankám by mohl tento ukazatel klesnout pod 8 % a jejich akcionáři by byli nuceni posílit jejich kapitál (ale i v nejhorším scénáři o pouhé 3 mld. Kč). Nižší potřeba kapitálových injekcí ve srovnání s loňskou ZFS je dána zejména vyšší výchozí kapitálovou přiměřeností. Výsledky tak indikují dobrou odolnost bank vůči úvěrovým a tržním rizikům - důvodem je nejen vysoký výchozí kapitálový polštář, ale i schopnost bank generovat výnosy i v průběhu nepříznivého scénáře.
• •
Vývoj kapitálové přiměřenosti podle jednotlivých scénářů (v %)
Odhad upraveného provozního zisku pro jednotlivé scénáře (v mld. Kč, sezónně očištěno) 30
16 15
25
14 20
13 12
15
11 10
10 5
9 8 03/08
0 9/08
03 /09
09/0 9
Základní scén ář
P ramen: ČNB, výpočty ČNB
03/10
09/10
Návrat recese
03/11
09/11
03/12
Ztráta důvě ry
0 03 /08
09/08
03/09
09/09
Zá klad ní scé nář
Pramen: ČNB, výpočty ČNB
03/10
0 9/10
Návra t recese
03/11
09/ 11
03/12
Ztrá ta důvě ry
37
Stabilitu bankovního sektoru dokladují i další adhoc testy a citlivostní analýzy • Riziko nelineárního nárůstu defaultů u koncentrovanějších portfolií úvěrů podnikům v případě problémů největších dlužníků jednotlivých bank bylo hodnoceno pomocí ah-hoc testu koncentrace. • V rámci scénáře Ztráta důvěry byla provedena citlivostní analýza, která předpokládá rozšíření řecké krize i na další rizikové země v jižní části EU (Španělsko, Portugalsko a Itálie). • Reverzní zátěžový test (zátěžový test s otočenou logikou) v rámci scénáře Návrat recese odpověděl na otázku, jak moc by musel klesnout HDP, aby se bankovní sektor jako celek dostal do situace nedostatečné kapitálové přiměřenosti. • Pro testování likviditního rizika bank byl použit makrozátěžový testovací model reagující na skupinu likviditních šoků.
38
Zátěžové testy pojišťoven a penzijních fondů se zaměřily zejména na tržní rizika • Testy pojišťoven ukazují na odolnost vůči tržním a některým specifickým rizikům ve všech scénářích: • Na pojišťovny mělo největší dopad riziko přecenění dlouhodobých dluhopisů a ztráty z poklesu cen akcií. • Odhad ukazatele solventnosti pro jednotlivé scénáře vyjádřeného jako poměr disponibilní a požadované míry solventnosti naznačuje dostatečné krytí rizik. • Sektor je schopen unést i dopady scénáře Ztráta důvěry ve výši téměř 5 % aktiv, který by způsobil pokles kapitálového vybavení (definovaného jako poměr vlastního kapitálu k aktivům) na hodnotu kolem 10 %.
• V testech penzijních fondů byly ztráty nejvyšší rovněž ve scénáři Ztráta důvěry: • Celkový dopad po započtení výnosů generovaných i v nepříznivém období by se pohyboval maximálně do 4,5 mld. Kč, tedy zhruba ve výši 2 % aktiv. • Kapitálové vybavení vyjádřené jako vlastní kapitál v procentech aktiv by v případě zátěžových scénářů zůstalo zhruba na 6% výchozí hodnotě ve scénáři Návrat recese, respektive kleslo na 4,2 % ve scénáři Ztráta důvěry. • Žádný z penzijních fondů by se v žádném scénáři nedostal do situace negativního vlastního kapitálu, což implikuje nulovou potřebu kapitálových injekcí. 39
Děkujeme za pozornost
Kontakt na tým finanční stability ČNB: E-mail:
[email protected] http://www.cnb.cz/cs/financni_stabilita/
40
