4/2010
ROČNÍK 3.
ZDARMA, MĚSÍČNÍK
K Y Z OD VÁ Á R B O
díla aná e. r b Vy ejním ř uve
Pokud rádi malujete, pošlete nám svůj obrázek vlaku nebo Elfíka na naši adresu: Vydavatelství Propolis, Za Humny 537, 250 81 Nehvizdy. Obrázky můžete posílat i e-mailem na:
[email protected]
Robinek Chylík, Vyškov
Laduška Červenková, Nýrsko
Martin Máša, Sokolnice u Brna
David Skarka, Ostrava
OBSAH: h
! i c u l k a o lk y
Tak mi nedávno povídá jedna kamarádka: „Elfíku, ty máš ale úplně pokecané a roztrhané tričko. Ty nejsi slon, ale čuník!“ Prohlédl jsem si tričko ze všech stran a zdálo se mi úplně v pořádku. Pak jsem ale uviděl datum v kalendáři a bylo mi jasno. 1. duben!!! „Apríl! Apríl,“ volala pobaveně kamarádka, která mě převezla. Když jsem pak vyšel ven na procházku, dělalo si ze mě legraci i počasí. Chvilku svítilo sluníčko, chvíli pršelo, pak zase trochu chumelilo a nakonec všechno najednou. Ale já se nezlobil ani na kamarádku ani na počasí. Byla to jen taková milá legrace a žádné zlomyslné posmívání. Mezi tím je totiž velký rozdíl! Tak na to pamatujte, až budete někoho vyvádět aprílovými žertíky. Cha chaáááá!
Váš Elfík
N STRA
A 6–
7
DKA Á H PO m ě,
xi O M a aš i ně m s i l né
STRAN A 8
ELFÍKOVY ÚKOLY
Hraj si, dop
lňuj a vyhra
j
STRANA 4
POVÍDÁNÍ O STARÝCH ČASECH 5 NA 1 A R T S TINA
IČ ANGL Jaro
STRAN A 10
–11
ELFÍK SVĚT OŠLÁPKEM Nový Zéland NA 13 STRA A
VÁNK O H I Ř VYST Na dub nové proch áz brát si ky je potřeb a ss i sluneč ebou deštník ní brýle , tričko i bundu aprílov . To aby vás ép žertíky očasí svými nezask očilo!
3
ovídání o starých časech Až pojedete vlakem, vzpomeňte si, že jste mohli odjíždět třeba z dražína, vpředu by houkal ohňokol a jízdenky by po vás chtěl vyprovazeč.
a časů našich prapraprababiček a praprapradědů se NÁDRAŽÍ ještě neříkalo nádraží, ale německy BAHNHOF. Lidé, kteří němčinu neznali, si to zjednodušili, a tak vznikl název PÁMOF. Pak vyhlásili v jednom časopise soutěž, jak toto místo lépe pojmenovat. Jaké byly návrhy? Tak třeba štace, staniště, drahov, dražeň, drážní dvůr, dražín. Nakonec zvítězilo naše známé NÁDRAŽÍ.
To jsou ale divná slova...
LOKOMOTIVĚ se postupně říkalo: engina, rajlvaj, samohyb, samovozka, samotažnice, parní voz, ohňokol, ohňový vůz, parochod, parostroj, zeměparník, kolový nebo kolejový parník, vozotah, samotah, vozostroj, čadná kolejovka, kočerka. STROJVŮDCI se dříve říkalo ředitel stroje, VÝPRAVČÍ byl ouředník ruchu, PRŮVODČÍ – vyprovazeč, POSUNOVAČ – šíbr, TUNEL měl název průvoz, NÁRAZNÍK byl odražidlo elastické.
4
Zdroj: Pavla Loucká: Dech, duch a duše češtiny, Pavla Loucká: Zahrada ochočených slov, Pavla Loucká: článek pro časopis Vesmír č.76, 1997
Jízda s Preventivním vlakem
Preventivní vlak vyjel letos ke své další bezpečnostní jízdě ve dnech 22.–26. března 2010. Postupně zavítal do Jihlavy, Znojma, Břeclavi, Uherského Hradiště a Zlína. Děti a studenti v něm viděli třeba to, jak dopadne člověk po střetu s vlakem, srovnání brzdné dráhy vlaku a auta, následky střetu auta s vlakem na přejezdu nebo následky zásahu proudem z troleje. Smutná, ale velmi poučná podívaná! PĚT „N“ PREVENTIVNÍHO VLAKU 1. Nelez na střechy drážních vozidel – elektrický výboj si tě najde. 2. Nevyskakuj a nenaskakuj do a z vlaku - neumíš to, pokazíš to. 3. Nechoď po kolejích nebo přes koleje, bude to tvá poslední procházka. 4. Nebezpečí z vlastní hlouposti číhá na přejezdech. 5. Nemyslíš - zaplatíš.
Na některé filmy promítané v Preventivním vlaku nebyl veselý pohled, ale zase vidíte, jak hrozně to dopadá, když si nedáte pozor, a jste pak daleko opatrnější.
1 ÚKOL
si raně t s u o dv dující o mašince a e l s á dku Na n nu n pohá k do kupo ačující i t č e př zn pa mě a apiš číslo o , kterou i x a M i emoc u 14 n stran é jméno n n správ a trpěla. m Maxi
s mrkvos 1. štíhlotitida typu dieto s mrkvos 2. hubnotitida typu dieto s salatos 3. hubnotitida typu dieto
5
O Maximě, silné mašině
b
yla jednou jedna lokomotiva, která se jmenovala Maxima. Byla velikánská a těžká. Měla tak obrovskou sílu, že dokázala utáhnout i dlouhé nákladní vlaky. Nejvíce jí chutnala nafta. Maxima byla spokojená. Práce ji bavila, a když ji někdo pochválil, spokojeně odfrkovala. Až jednou… Maxima zrovna odpočívala po namáhavé směně na odstavné koleji, když spatřila dvě slečny, které si na blízké lavičce listovaly nějakým časopisem. Maxima byla zvědavá a naslouchala: „…Petro, říkám ti, že tu americkou dietu drží všechny herečky a modelky, které se chtějí líbit. Proto jsou tak krásné. Ale musí jíst celý měsíc jen zeleninu.“ „Taky chci být tak štíhlá, Týno. Však se mi Luděk zrovna včera posmíval, že začínám tloustnout. Od zítřka budu jíst jen zeleninu. A taky začnu cvičit. Kdo chce jít s módou, musí na sobě zapracovat…“
6
Dívčí hovor přerušilo hlášení nádražního rozhlasu: „…Prosím pozor, na druhé nástupiště přijíždí rychlík do Brna…“ Petra s Kristýnou na nic nečekaly, popadly tašky a utíkaly na druhé nástupiště. Na lavičce zůstal jen zapomenutý časopis. Maxima se pro něj zvědavě natáhla. Páni, jaká krásná těla mají všechny ty herečky a modelky. A kde je ten článek o dietách? Tady! Titulek zní: VYPADAT JAK MAŠINA? NIKDY! Maxima se tak lekla, až se celá orosila. Mašina neboli lokomotiva, ta že by měla být odstrašujícím příkladem pro mladé dívky? Vždyť to je stejné, jako by napsali: „Mašina Maxima je tlustá jako…jako…“ Maximu v tu chvíli nenapadlo žádné vhodné přirovnání. Jen byla na sebe rozzlobená a uvnitř nešťastná. A tak si řekla, že se začne řídit tou americkou dietou. Nikomu nic neřekla, ale když ji nakrmili naftou, vždycky tuhle dobrotu potají vylila do zapomenuté nepoužívané cisterny, kterou našla úplně vzadu v depu. Místo toho se pokaždé nenápadně přikradla ke stánku zelináře Svatoše před nádražím a krmila se mrkví, salátem a zelím. Pan Svatoš se sice divil, že mu té zeleniny nějak ubývá, ale kdepak by ho napadlo, že v tom má prsty (vlastně kola) mašina Maxima! Nejdřív se nic nedělo. První dny Maxima tahala vlaky ostošest se stejnou sílou. Za nějaký čas zpozorovala, že je v pase a přes boky o trochu tenčí. Měla radost
í mechanik uc č.e456
Ing
ved o
– dieta funguje a ona bude stejně krásná a štíhlá jako modelky a herečky v časopise! Jenom jí vadilo, že se čím dál víc zadýchává a nákladní vlaky jí připadají čím dál tím těžší. Maxima jezdila stále pomaleji a pomaleji. Jednoho rána, to už byla štíhlá jako proutek, za ni zapojili těžké vagony, aby je odvezla do Znojma. Maxima se nadechla, zatáhla – ale ono nic. Znovu zabrala ze všech sil, kola se jí třásla námahou, ale vagony se ani nehnuly. „Co se to děje?“ divil se pan strojvedoucí a železničáři z vlakové čety se ptali: „Proč nejedeš, ty naše Maximko? Že ty budeš nemocná?“ A jak je tohle napadlo, vagony odpojili a zavolali mechaniky, aby Maximu prohlédli. Mašinka byla prohlédnuta, proklepána a vedoucí mechanik napsal do zprávy diagnózu:
Tohle bylo závažné. Tak závažné, že Maxima omdlela. Jestli to bylo leknutím, nebo slabostí a hladem, to nikdo nevěděl. Odstavili ji a nechali odpočívat. Teď bude čekat na zatěžkávací závěrečnou zkoušku, která rozhodne o jejím osudu. Maxima věděla naprosto přesně, co chce. Chce být zase tak silná a zdravá jako dřív. Copak je modelka nebo herečka? Je přece lokomotiva! Maxima přestala jíst zeleninu a začala se
krmit zase naftou. Šlo to pomalu, protože měla nádrž scvrklou jako fazolku od toho chroupání zeleniny, ale postupně se jí to dařilo. Navíc pilně posilovala a trénovala svaly. Jednoho dne ji železničáři převezli na zkušební okruh a zkusili zapojit jeden vagon, pak druhý a třetí… To bylo radostné překvapení! Maxima utáhla jen o jeden vagon méně než před svou nemocí. Když bude pořádně jíst a trénovat, všechno brzy dožene. Šťastná a spokojená Maxima dostala potvrzení, že je zase v pořádku. Jezdila dál, tahala těžké náklady a všichni si pochvalovali, jakou má sílu.
2 litry mléka 1 tvaroch 200 gramů síra 1 máslo 1 kg jablek 3 houski 2 papriky 3 banány
3 u ÚKOL právno s m ů j e č ď k obli i to
4 5
A D
2
1 C
F
6 3
ÚKOL 4
E
zkvetl Časopis nám ro olem. jako příroda k je každá Zdálo by se, že le když se kytička jiná, a áš, zjistíš, pozorně podív Spočítej, že to tak není. k je kterých kytiče no, které nejvíce. Písme k napiš je označuje, pa stranu 14. do kuponu na
8
B
se t Přiřa tín). Až nou s ( u t e u sil iš správ p a n , í ř na poda uponu k o d ď odpově . 14 stranu
ŠKOLA NEJEN PRO Sprejer ství DĚTI Víte, co je to vandalismus? Když někdo jen tak pro zábavu ničí nějaké zařízení, rozbíjí okna, láme větve stromů, maluje po zdech. Patří sem i sprejerství, kdy vandalové malují barevnými spreji na stěny budov, dveře, výlohy nebo vagony různé klikyháky, všelijak tvarovaná písmena a křiklavé obrázky. Tomu se říká „graffiti“. Některé z nich jsou docela hezké – jen kdyby je tito „malíři“ vytvořili jako obrazy přímo na plátno nebo vyzdobili na požádání třeba nevzhledné šedivé prostory. Na zdi vašeho domu nebo na sedadle ve vlaku už tolik radosti neudělají. H-L-A-V-N-Ě - T-A-J-N-Ě Sprejeři ale potřebují kreslit tajně a tam, kde je to zakázané. To je baví, překonávat strach a překážky, vyhledávat nebezpečné situace. Ale odstraňovat barvy a dávat všechno do pořádku, to už nebaví nikoho. Čištění je obtížné a stojí to hromadu peněz.
SPRÁVNÝ MALÍŘ VÍ, KAM MALOVAT
Nikoho netěší jezdit v počmáraných vlacích s posprejovanými okny a sedět na počmárané sedačce. Chytří kluci a děvčata naštěstí dobře vědí, na co se kreslit může a kam se malovat nesmí. A čtenáři časopisu Můj vláček jsou určitě jen samé chytré a rozumné děti… Nebo ne?
i“ „graffit é r e t k é Ně la hezk e c o d da, jso u e n šk o J . y z a obr o na u č a st c h o s j e ž ný e sp rá v d o st n e c h … míst
5 l ÚKOL nám rozfoukae , jak s ázky
tak Obr řaď je mena pod e S . r t s ví tal. Pí vném s h ě příb prá y ve s o kuponu k z á r ob šd í napi pořad u 14. an na str
Dnes se spolu vydáme na zelené ostrovy, kde se natáčela trilogie Pán prstenů.
lLfÁíPkKEM
SVĚTOŠ
PŮVODNÍ OBY VATELÉ Prvním
Abel Tasman
ním jihozápad v ě m e z rovem herná žním ost nd je nád Ji la a é Z ím ý n v lná r e No to kouze ře n á S e v Je o v . t ů , k u v k ů Pacifi dopádů, ších ostr o n v e , r m e z u o je dy le s ů , a spoust ajdete ta N le d o vc ů , . , r in o v t h s a a ých p í divu, k ra ji n ek a zelen vzpomenete. Nen p o s , ů ír gejz ač si šechno, n líbilo. v u d v a r p o za filmařům že se tady
E v ro p a n e m , k t e r ý d o ra z k novozélandsk il ým břehům, byl v roce 1642 holandský cest ovatel Abel Tasm an. Avšak prvními obyvatel i Nového Zéland u byli Maoři. Nazvali ho Aote aroa – Země dlo u hého bílého oblaku. Podle le gendy sem přip luli na sedmi kánoích asi před 1000 lety z Poly nésie. Jejich kánoe byly obro vské, vydlaban é z jednoho kmene dlouhéh o až 30 metrů. V ešlo se na ně 100 bojovníků.
M AORSKÉ O B Y Č E JE ZVYKY A rští bojovníci na
s vé o a také Víte, že M jí jazyk? A u z la p y v ý le nepřáte t a n e c z va n ý n č le á v ý hu tančí hlučn je d n a t ro c ě t š je A . i peruperu aoři si kdys M t s o v a jím vali legrační za ými nepodá m á n z e s í omuto při setkán ebe nosy. T s o li ře t le ngi ruce, a s e ří k á h o u v ra d z o r av í způsobu p se tak zd ů r o a M o a mnoh dodnes.
á Maorsk
10
Fiordland, Nový Z éland TETOVÁNÍ OD HLAVY PO PATY Maoři bývali
válečník ý k s r o a M
ka noe
Maorský n áčelník
pokrytí tetován ím. D o k ů že si d lá tk y vy ry li ornamenty, kter é pak vyplnili sa ze m i n eb o b ar vo u . Že n ám nesahalo tetová ní nikdy výše než po bradu, zato muži měli často tetované celé tváře. Dnes si vě tš in a M ao rů o rn am en ty pouze maluje. Vy si, děti, můžete ta k é vy zk o u še t n a m a lo va t tetování. Můžete si ornamenty p o m a lo v a t o b li če j, ru ce , p ří p a d n ě i n o hy. A le p o zo r! P o u ží ve jt e je n o m k va li tn í prstové bar vy! Js ou nezávadné a jdou dobře sm ýt.
ZVÍŘE K NEVÍŘE
Protože byl Nový Zéland oddělený od ostatního světa stovkami kilometrů moře, vyvinuly se zde unikátní druhy ptáků a plazů. Nejzajímavější je kivi. Je to nelétavý pták, velký asi jako slepice. Jeho peří připomíná srst. Je plachý, přes den se ukrývá, většinu času prospí. Na lov se vydává v noci. Na rozdíl od většiny ptáků má výborný čich. Na konci dlouhého špičatého zobáku má nosní dírky. Zobákem v hlíně vyhledává červy a hmyz. Roztomilí kiviové jsou národním symbolem Nového Zélandu.
Kivi
A JEŠTĚRK c íc h Á K O J O TR ostrův
atých ndu se N a s k a ln vého Zéla o N í ž e ř b r ie . u po a ré h a t é t s a r p jí ucí vyskytu ř ík á ž iv o m ji e s y Ta k é ože přežil t o r p , y n li plazi zkameně rů. Jsou to u a s o in d a. Na z dob ko ještěrk ja í c jí a d ů. a vyp pás ostn jí a m ít a ž zádech ohou dož m e s ie r ají Haté ni hlavy m e m e t a N ale 120 let. kterým , o k o s v ě t lo třetí jí p o u z e a v á n z e z je š t ě ro e , c o je ít v A . a s t ín élandu a Novém Z N ? é v a m zají ada. jediného h e t e jd a n e n
NEJDELŠÍ N ÁZEV Te t a u m a
Hatérie Novo zélandská
tawhakata ngihangakoauaotam ateaurehaeatu ripuk a p ih im a u n g a h o ro n u k u p o kaiw h e n u a a k it a n a ra h u , n e b o li z k rá c e n ě Ta u m a ta , je m a o rs k ý název 305 m v y so k é h o k o pce. V překladu zn amená: Místo , kde Tamatea, mu ž s velkými k o leny, který se z hor klouzal, na ho ry se šplhal a hory p olykal – znám ý jako zeměžrout – hrál na svoji flétnu pro svou milo vanou. Název m á 92 písmen a je za psaný v Guine ss ově knize rekordů .
HYMNA ZVANÁ HAKAfanoušky
i hráči a Novozélanďané jsou nadšeným enuje All Blacks – ragby. Jejich národní tým se jm ných trikotech, Celí černí, protože hrají v čer každým zápasem šor tkách a podkolenkách. Před ového mužstva se zpívá a tančí hymna ragby válečná píseň, při zvaná Haka. Je to maorská vypláznou jazyk, které všichni hráči vykulí oči, šti. bijí se do prsou a dupou po hři aní, zkuste si také Když už jste tak hezky pomalov í hy mn u ne bo slo žit a za tan čit svo ji vla stn pokřik.
11
K M Í F EL AČE R Ě T NA
Koukám, že lavičky jsou už oprýskané.
Kreslí: Petr Palma píše: Jitka Dolejšová
Co kdybych je natřel? Prosil bych venkovní červenou barvu a štětec.
Prosím, tady máte pět litrů kardinálské červené.
Pomóóóc, vraždááá!!! Jakápak vražda, paní? To je jenom kardinálská červená!
Alespoň udělám dobrý skutek.
Prosím dalších 5 litrů barvy.
Už zase musím pro další barvu.
Propánakrále, co když si na tu lavičku někdo sedne?
To jste ji ale rychle spotřeboval. A ještě jste se u toho, chudáčku, zranil. Já jsem v pořádku, to je jenom červená barva. Ale vy vypadáte…
Proč jsme si neměly sedat?
Nesedejte si, nesedejte si!
Ty vypadáš – co se ti stalo? Proč? My už sedíme.
Jsem módní návrhářka – a něco mne napadlo.
…stejně jako ty. Máme barvu taky skoro všude.
To jsem to vymňoukl. Ta nová móda je velice slušivá, že?
Až budu natírat další lavičky, dám tam značku: „Zákaz sezení“.
e s e m e j ě Sm „Tondo, řekni nám, kdy se píše čárka?“ „Prosím, čárka se píše, když vrchní don ese nové pivo.“
Paní učitelka k Ivánkovi: „Řekni mi zvířá tko na P.“ Ivánek: „Potkan.“ „Správně. A teď zvířátko na D.“ „Dva potkani.“ Paní učitelka jen zakroutí hlavou a ptá se dále: „A teď mi řekni zvířátko na T.“ Ivánek se zamyslí: „Že by tři potkani?“
s Elfíkem
Šéf přijme novou uklízečku a hned jí ulož í práci: „Umyjte podlahu ve výtahu!“ Uklízečka odvětí: „V tomhle patře neb o ve všech?“
Přijde pán do hospody a ptá se: „Do you speak English?“ Hospodský odpoví: „Yes, I do.“ A pán na to: „Coca-colu.“
Paní Kadrnožková listuje telefonním seznamem: „Novák, Novák, Novák... teda, to je neuvěřitelné, kolik má ten člověk telefonů!“ Pětiletý kluk v lékárně říká magistrovi: „Mám koupit pro maminku lék, ale zapo mněl jsem, jak se jmenuje. Jen vím, že v něm má být medhytinmolaminatomethylphenodrupotal ...“
Objednávka předplatného časopisu MŮJ VLÁČEK Objednávám si 12 čísel za cenu 320 Kč vč. DPH. (za poštovné a poskytnutou službu spol. We Make Media)
Jméno a příjmení: Adresa:
Výherci z minulého čísla: Toník Šrajer – Ledenice, Andrea Serafinová – Třinec, Violka Jánošková – Chomutov, Leona Hrušková – Lipník nad Bečvou, Markéta Lapošová – Liberec 7, Vanessa Rejšková – DD Boršov nad Vltavou, Dana Randová,Hořátevská – Nymburk, Dominik Zámečník – Hlučín, Jirka Valdman – Roudnice nad Labem, Lukáš Pražský – Praha 5.
14
České dráhy, a. s., Nábřeží L. Svobody 1222/12, 110 15 Praha 1, tel: +420 972 211 111,
[email protected], www.cd.cz Vydavatel: We Make Media, s. r. o., Jeseniova 55, Praha 3, 130 00, Tel: 274 003 333, fax: 274 003 330,
[email protected] , www.wemakemedia.cz, generální ředitelka: MUDr. Ivana Kaderková Redakce a inzerce:
[email protected] produkce: Ing. Markéta Krausová DTP, grafika, redakční texty: Vydavatelství Propolis s. r. o., Za Humny 537, 250 81 Nehvizdy,
[email protected], www.vypro.cz Ilustrace: Petr Palma, sazba: Daniel Barták, jazykové korektury: Mgr. Miluše Janotová, texty: Petra Kruntorádová, Mgr. Michaela Kuttlerová, Soňa Novotná, Jitka Dolejšová, Helena Kebrtová Předseda redakční rady: Sandra Chvojková, redakční rada: Ing. Jiří Ješeta, MUDr. Ivana Kaderková, Bc. Petra Kruntorádová Objednávka předplatného za 320 Kč (poštovné za 12 čísel):
[email protected] Evidenční číslo: MK ČR E 17868, ISSN 1802-937X Celostátní vydání vychází 5. 4. 2010 MŮJ VLÁČEK 5/2010 vychází 3. 5. 2010 Monitorovaný tištěný náklad ABC ČR: 43 300 ks www.cd.cz/juniorprogram Distribuce v síti Českých drah, ve vybraných veřejných knihovnách, základních školách, dětských centrech, nemocnicích a domovech. Vydavatel ani redakce nezodpovídá za obsah zveřejněné inzerce a reklamy.
Sníh už pomalu ro z t á v á , jiného n a tak ná ež schov a m nezbý t skříně n b r u s le , lyže i sá vá nic ebo do s n ě zase na klepa. A být smu le r o v tní, prot ože se m ůbec z toho nem k do jiné zába ůžeme p usíme vy. Jestli ustit do pa jsou ty s spoust y kvělé ko k jste už oprášili le kolo? A k č k o vé b r kterým js depak usle a fo te vloni tbalový dali tolik čas na s m g íč, se ukně a š aty! Vidít ólů? Holky, hurá spooooo , e p oo ,č řiš ře k n e a usta. No jo, ale ja eká nás toho pr el n g li c k y ? ostě k se to v šechno v N spolehliv las ě poradí. á š s lo v n íč e k v á m ja k o tně vždy k hurá Jaro je tady, ta dtím si do přírody! Pře e několik ale promrskám ch jarních anglický slovíček.
A
L
K
H
E
R
T
P
G
F
R
H
I
L
O
A
T
E
Q
B
S
W
C
A
L
A
F
C
F
G
V
L
Y
E
T
E
L
K
D
R
Y
P
C
E
M
A
O
L
R
G
T
L
R
I
T
I
B
E
E
B
L
B
L
W
A
K
F
V
L
B
J
L
J
Q
G
A
O
A
N
A
U
A
S
M
R
T
P
L
M
D
K
S
B
T
D
G
N
L
A
E
Z
X
Y
G
X
S
T
J
Y
R
S
S
A
B C
O O T
E
G
ÚKO
L 6
Všech n scho a d nešn í va s labyr ná v tom lovíčka na i nt u . to pís j (H le d m enk d ete sloup ej e o zleva čcích a ve te v řádcí vém c d opr s h m ěru , av slovo jsme a dolů). N šikmo A ž z ji ale ú a je d p s n do ku títe, na kt lně zapom o er ponu n na ve é, napište ěli! dlejší h stran o u.
Pojeďte s Elfíkem na výlet Že se vlakem jezdí skvěle především, když má táta i máma volno, tedy o víkendu, to je jasná věc. Proto máme pro rodiny s dětmi výhodné rodinné jízdenky SONE+. Můžete s nimi cestovat vlakem po celé republice bez omezení počtu najetých kilometrů, a to celou sobotu, nebo neděli. S jízdenkou SONE+ mohou jet na výlet dohromady až dva dospělí a tři děti jen za 150 Kč v osobních a spěšných vlacích a za 450 Kč ve všech vlacích (do spojů kategorie SuperCity je nutné zakoupení místenky).
i s mým Jdeme yzkoušet u rády v kama vou jízdenk o , víkend . Zkontroluj + E m SON ludiště né b li t s e j práv e ke s m e j o d ně . poklad
SoNe+
SoSo
NeNe
České dráhy, Váš osobní dopravce www.cd.cz 840 112 113